Pejskovése koušou

68
Partička Lucky Bull
Teamu povzbuzuje americké
pitbuly v přetahovací
disciplíně Tug of War.
Prohraje pes, který pustí
jako první. Trvá to až 30 min.
hodný pes
69
Maršál to ještě nikdy
nedělal. Masta Killa ano.
Fenka am. stafordšírského
teriéra bílého bulíka očuchala
a pak mu nastavila
Bojoví psi jako je pitbul
Jr. Blade se nechají rádi
vyhecovat. Stačí jim
ukázat oblíbenou hračku.
Pejskové se koušou
text adam maršál foto adam maršál a pavel vondráček
„A teď si to vyzkoušej sám,” houkne
na mě Danny a mrskne po mně rukávem
na kousání. Nevím, jak se správně jmenuje,
protože jsem nikdy nebyl na cvičáku a psa
jsem měl půjčeného jednou na víkend. Mezi
rozpadlými garážemi v Praze Michli se na mě
chystá smečka rozjevených stvoření různých
psích ras, kterým se obecně říká bojové. Jako
první se do mě zahryzne Smile Alien, fenka
anglického stafordšírského bulteriéra. Ne,
že by nebyla roztomilá. Má masivní hlavu,
obrovskou mordu, šibalské oči posazené
daleko od sebe, skoro žádný krk, nohy jako
pařáty a sexy kvadratickou postavu. Dalo
by se říct, že je širší než delší. Myslel bych,
že takový zvláštní útvar musí být od přírody
rozvážné až lenošivé povahy, ale to se pletu.
Udělá hop a už mi visí na ruce. Točím s ní
dokola až se mi motá šiška a čekám, až se
fenečka unaví. „S tím nepočítej, zakousnutá
vydrží viset klidně hodinu,” směje se její
páníček Danny, zatímco z mého předloktí
za pomoci dřevěného kolíku odstraňuje
čelisti své chlupaté lásky. Tihle psi mají
sakra výdrž. Pro srovnání mám za úkol
pohrát si ještě s větším a těžším americkým
pitbulteriérem s mírumilovným jménem
Masta Killa. Točit s pitbulem zakousnutým
do šidítka zvaného pešek je pěkná fuška.
Po dvou minutách jsem propocený, bolí
mě záda a funím jako ponorkový námořník
na nafukovací panně. Dostává mě, že Masta
Killa i během letu na mém soukromém
řetízáků vykonává trhavé pohyby hlavou, jako
kdyby cupoval hadr. Evidentně se dobře baví,
ale já už fakt nemůžu. Když odhodím psa
i rukáv, Danny se mě zeptá, jestli jsem se bál.
Napadla mě spousta věcí, ale tahle zrovna
ne. Na internetu se vedou diskuse, zda držení
plemen vzešlých křížením buldoků a teriérů
podmínit zbrojním průkazem, nebo je rovnou
zakázat a vyhladit. Na černou listinu se už
Stafordšírká bulteriérka
Smile Alien byla v Michli
nejmenší, ale pořád akční
Bojová plemena milují
děti a dříve se používaly
na jejich hlídání
urputná plemena
Americký pitbulteriér (PITBUL)
Je pevný, atletický pes s kvadratickou
stavbou těla. Co do akčnosti, sportu
a bojovnosti je na tom ze všech nejlíp.
Plemeno dosud není uznáno kynologickou
federací FCI. Jen pro náročnějšího bullaře,
který uspokojí jeho touhu po akci.
Americký staforDšírský teriér
Je menší podsaditý až zavalitý pes. Má
předky v anglických buldocích a teriérech.
Na rozdíl od pitbula byl při šlechtění
zohledňován jeho vzhled. Pokud je správně
vychován, není nikdy agresivní. Někdy je
tvrdohlavý, a proto vyžaduje disciplínu.
stafordšIrský bulteriér
Malý kulturista. Je svalnatý, aktivní
a pohyblivý. Vznikl křížením buldoka
a teriéra v 19. století ve Velké Británii.
Vyšlechtěn byl pro souboje v arénách. Je
velmi statečný, nebojácný a houževnatý
pes. K lidem je naopak oddaný a dobrácký.
bulteriér (BULÍK)
Křížením již neexistujících staroanglických
teriérů s anglickými buldoky vznikl pes,
jehož posláním byl zápas. Je to tvrdý,
mimořádně svalnatý pes, který se s jinými
psy moc nesnese. Jeho tvrdost spočívá
především ve schopnosti ignorovat vlastní
bolest, a to jak při možném zápasu s jiným
psem, tak třeba v případě nemoci.
Americký pitbul Masta
Killa tahá káru v soutěžní
disciplíně weight pulling
dostaly ve Skandinávii i ve Velké Británii. Když
se řekne bojový pes, lidé si obvykle vybaví
děti, které na pískovišti zohavily tesáky
zlých pitbulů. K vážným napadením člověka
za poslední rok došlo u nás přitom pouze
třikrát. Ve dvou případech šlo o rotvajlery,
v jednom o labradora, láskyplnou psí rasu,
která je vhodná pro vodění slepců. Strach
z bojových psů už naštěstí není takový jako
v minulosti, ale reakce na volně pobíhající
pitbuly bývají přesto přehnané. „Setkávám
se s tím každý den,” říká Daniel Žďárský,
známý mezi bulíkáři pod přezdívkou Danny
King. I když to zní jako protimluv, bojoví psi
nemají agresi proti člověku v povaze. Pokud
byli někdy v minulosti cvičeni pro boj, vždy
to bylo zásadně proti jiným psům, býkům
nebo krysám, ale nikdy proti lidem. Vyplývá
to i z pravidel psích zápasů, které byly
v Británii zakázány v roce 1835 a o nějakých
sto let později i ve většině civilizovaných
zemích světa. Těžko ovšem můžeme tvrdit,
že vymizely nadobro. Dříve než psi nastoupili
do ringu, jejich majitelé si je vyměnili a omyli
je vodou, aby se ujistili, že soupeř nemá srst
napuštěnou nějakou nebezpečnou látkou,
která by jejich vlastního šampiona otrávila.
Představte, jak by to asi dopadlo, kdybyste
měli vykoupat sousedova dobrmana,
ovčáka nebo jezevčíka. Kousnout člověka
bylo pro bojového psa tabu a jestliže ho
překročil, byl nejspíš utracen, což vedlo
k výběru jedinců přátelských k lidem. Malý
staforšírský bulteriér, z nějž byla později
v Americe vyšlechtěna větší plemena jako
americký pitbulteriér, byl dokonce mezi
chudými anglickými horníky nazýván ‚baby
dog’. Kromě toho, že jim v ringu na sázkách
Pitbul na ‚peška’
vyskočí až dva
metry vysoko
Psíci utáhnou až stonásobek
své váhy. Masta Killovi museli
s autem pomáhat, ale bylo
to tím, že cesta vedla do kopce
Američtí pitbulové byli šlechtěni pro
boj. Dodnes v sobě mají urputnost
a tzv. game – vůli vítěžit
„když je pes hotový,
a přesto má chuť
pokračovat, je to
game!”
přilepšoval na živobytí, skvěle se hodil
i na hlídání jejich dětí. Agresivita rozhodně
nebyla vlastnost, která by se u bojových
psů posilovala. Naopak se hodnotilo tzv.
game. Jde o důležité slovo, které se dodnes
používá v hantýrce. Je to bojovnost, srdce
psa. Když pes nemůže a prohrává, otočí
se k protivníkovi zády a stáhne ocas, je to
ostuda. Ale když je polomrtvý, a přesto má
chuť pokračovat a jde zarputile dál, je to
game. Tato vlastnost, po léta pěstovaná,
v mnohých bojových psech zůstává
i dnes, třebaže už se dávno neuplatňuje
v ringu. Aby byla udržena, chovatelé jako
je Danny King ze sdružení Lucky Bull Team,
své psy zaměstnávají v alternativních,
nekrvavých disciplínách. Moderní bulíci
soutěží v přetahování lana (tug of war),
ve skoku vysokém na ‚peška’ (high jump)
nebo v tahání pneumatik, tříkolek nebo
dokonce automobilů (weight pulling).
Pokud nějaký blbec přiváže bojového psa
na řetěz a udělá z něj frustrovaného hlídače
autobazaru, může se stát, že se mu jednou
vymkne a někoho pokouše. Platí to i naopak.
„Když jdu s pittbullem ven a dám mu
deset kilometrů běhu za kolem, neumím si
představit, že by pak měl nějaké roupy,” říká
Danny King.
Chcete vidět bulíky na živo? Přijďte
se podívat na 10. ročník soutěže
Staff Bull Show, která se koná 25. 6.
v kynologickém centru Rychery. Více
na luckybullteam.cz
Někdo se kéruje
pitomě, jiný pitbuly
www.maxim.cz /Červenec 2011/ MAXIM
Bullaři nás přesvědčovali, že k jejch koníčku patří specifický
styl odívání. Posuďte sami na www.respectstyle.cz
Bojíte se bojových psů? Okusnou vám hlavu nebo
vám přinesou klacek? Nechali jsme se očuchat!