stáhni - Povrchová úprava chromování chromátování eloxování hlíníku
Transkript
stáhni - Povrchová úprava chromování chromátování eloxování hlíníku
povrchová úprava TECHNOLOGIE PRO ČERNÉ PASIVACE Z PORTFOLIA ATOTECH PDF ČASOPIS ÚVODNÍ ■ ENTHONE – NOVÉ MOŽNOSTI KOROZNÍ OCHRANY S NANOČÁSTICEMI SOUČASNÝ STAV A SMĚRY VÝVOJE V OBLASTI ŽELEZNATÉHO FOSFÁTOVÁNÍ NOVELIZACE NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 61/2003 SB., JEJÍ DOPADY NA PROVOZY POVRCHOVÝCH ÚPRAV NOVÉ PŘÍPRAVKY - TECHNOLOGIE - SLUŽBY ■ INFORMAČNÍ PŘEHLED OBORU ZPRACOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD Z POVRCHOVÝCH ÚPRAV ROČNÍK V. ■ ÚNOR 2008 SLOVO Důležitým zdrojem informací v každém oboru jsou semináře, konference, výstavy a veletrhy. Některé vzniknou a v tichosti zaniknou, některé působí úspěšně již desítky let a vydobyly si pevnou pozici u odborné veřejnosti. Jednou z nich je i Aktiv galvanizérů pořádaný tradičně vždy první únorové úterý v Jihlavě, kterému je věnováno toto vydání. Zahajujeme volný cyklus, jehož cílem je seznámit všechny, kteří nemají možnost zúčastnit se významných akcí, alespoň s výběrem několika přednášek. Samozřejmě to nenahradí navázání osobních kontaktů a výměnu zkušeností spojenou s účastí. V každém případě budeme rádi, pokud se po prostudování příspěvků alespoň zamyslíte nad možností Vaší přítomnosti na akci v příštím roce. V Hradci Králové 25. 2. 2008 L. Pachta ZPRÁVY Redakce děkuje organizátorům 41. Aktivu galvanizérů v Jihlavě za souhlas s publikací níže uvedených přednášek. 41. AKTIV GALVANIZÉRŮ JE JIŽ MINULOSTÍ LADISLAV OBR, PREZIDENT ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO POVRCHOVÉ ÚPRAVY Ve dnech 5. – 6. února 2008 proběhl v Jihlavě již 41. ročník Aktivu galvanizérů, který spoluorganizují DKO, s.r.o. Jihlava a Česká společnost pro povrchové úpravy (ČSPÚ). Toto krásné horácké město, položené do malebné krajiny Českomoravské vysočiny přivítalo 219 účastníků aktivu ze 115 podniků a institucí, nejen vysoce odborným programem, ale také takřka jarním prosluněným počasím. Tradice a odbornost přilákala také celou řadu specialistů i z okolních zení, hlavně pak ze Slovenska a Německa. Ve svém úvodním přivítání uvedl prezident ČSPÚ, Ing. Ladislav Obr, CSc, mimo jiné, že tento aktiv je místem, kde si přední odbornicí již dlouhou řadu let vyměňují svoje zkušenosti, dělí se o dobré i špatné poznatky z oblasti galvanochemie a povrchových úprav, ale také oprašují stará a navazují nová přátelství. V úvodu aktivu vystoupil primátor města Jihlavy, Ing. Jaroslav Vymazal, pozdravil přítomné, popřál úspěšné jednání aktivu a doslova uvedl, aby se zde všichni cítili jako doma. ÚNOR 2008 Jménem Německého odborného svazu pracovníků povrchových úprav, DGO, vystoupil pan Joachim Ramisch. Vyzvedl vysoký počet přítomných, který svědčí o velmi zajímavém a přitažlivém programu jednání, ve kterém vždy on sám nachází nové inspirace pro svoji práci. Uvedl přehled nejdůležitějších odborných akcí DGO v letošním roce a pozval přítomné k účasti na těchto jednáních. Za Asociaci českých zinkoven se jako čestný host aktivu zúčastnil její ředitel Ing. Petr Strzyž. Po slavnostním úvodu se pak již rozběhl na plné obrátky připravený odborný program. Na účastníky aktivu čekalo během jedno a půldenního jednání 19 přednášek. První odborný blok byl zaměřen na nejrozšířenější technologie povrchové úpravy a to na vylučování povlaků zinku a jeho slitin, hlavně slitiny zinek-nikl. V návaznosti pak na následné úpravy těchto povlaků s cílem zvýšit jejich korozní odolnost. Pan Lubomír Šubert, Enthone s.r.o., představil nové firemní alkalické a slabě kyselé zinkovací lázně. Jejich předností by měl být výraznější dekorativní vzhled, zvýšená rychlost vylučování a vyšší korozní odolnost vyloučených povlaků. Zástupci firmy Schlötter, Dr. Živan Běhal a Ing. Petr Goliáš, objasnili problematiku vylučování vysoce korozně odolného povlaku slitiny zineknikl. Na tento příspěvek navázal Ing. Vojtěch Žabka, Atotech CZ, a.s.. a představil technologická řešení Atotech pro pokov slitin Zn-Ni. Poptávka po slitině Zn-Ni zaznamenává v posledních letech silný růst, za kterým stojí požadavky výrobců automobilů na vyšší korozní odolnost. Firma Atotech disponuje jak alkalickou technologií, tak i technologií slabě kyselou. Zvláště technologie slabě kyselá přináší vysoký proudový výtěžek a příjemný dekorativní vzhled. Dále představil membránovou technologii pro alkalické lázně, která umožňuje zvýšit kapacitu stávajících zařízení o desítky procent. V následném příspěvku pak představil technologie pro černé pasivace z portfolia firmy Atotech. ► povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz) strana 1 Nanočástice, jako novou složku pasivací představil Petr Vostatek, Enthone s.r.o.. Shrnul výhody použití nanočástic v pasivacích a to především při mechanickém poškození pasivací, kdy v přítomnosti nanočástic, se projeví „samohojícím“ efektem pasivační vrstvy. Ing. Petr Szelag, Pagochema s.r.o., shrnul současný stav a nové směry vývoje v oblasti železného fosfátování, které ve sdružené operaci s odmašťováním patří k základním úpravám, nejen ocelových materiálů, při následném lakování. Zajímavý příspěvek Ing. Kateřiny Kreislové a kolektivu představil vady elektrolyticky vyloučených povlaků a následky, které se projeví v korozní odolnosti systémů. Ing. Ladislav Pachta informoval o novinkách na portálu Povrchová úprava.cz. ( www.povrchovauprava.cz a www.galvanovny.cz ).Tento portál působí již 10 let, ale od 1. 1. 2008 zásadně změnil svůj vzhled i rozsah nabízených informací. Cílem změn bylo zlepšení uživatelského komfortu a zjednodušení vyhledávání návštěvníkům. ČSPÚ velmi úzce spolupracuje s veletržní agenturou ABF. Je hlavním odborným garantem veletrhu For Surface a garantem veletrhu For Industrie. Právě veletrh For Industrie, který se koná na Pražském výstavišti v Letňanech ve dnech 15. – 17. 4. 2008., a který má ve své nomenklatuře i oblast povrchových úprav, byl představen ředitelkou veletrhu, Ing. Hanou Pokornou a manažerkou veletrhu, Ing. Reginou Matouškovou. Při loňském slavnostním 40. Aktivu galvanizérů uvedl prezident ČSPÚ, že řada čtyřiceti aktivů již dává oprávnění se malinko ohlédnout a vzpomenout si na ty, kteří se podíleli na jejich začátcích. Výbor ČSPÚ se počínaje loňským rokem rozhodl, že do budoucna pravidelně na tomto aktivu morálně odmění ty, kteří se podíleli a podílí na rozvoji našeho krásného oboru a ocení jejich činnost pamětní medailí „Za přínos v oboru povrchových úprav“. Nejinak tomu bylo i letos a na 41. Aktivu toto ocenění obdrželi: Ing. Bartoš Miroslav, Bartoš Drahoslav Boček Josef, Ing. Cyrus Záviš, Ing. Čapoun Karel, Doc.Ing. Chovancová Marta, CSc, Kamenec Josef, RNDr. Kloubek Jiří, CSc, Ing. Kramoliš Antonín, Pospíšil Antonín a Ing. Richter František. Do odpoledního programu aktivu byli zařazeny tři přednášky. V úvodní z nich pan Libor Koníček představil firmu HSO, GmbH ze Solingenu. Na českém trhu není rozšířena, ale chce, jak vyznělo z předneseného příspěvku, být spolehlivým partnerem pro povrchové úpravy. Tvrdé eloxování je technologií, která v současné době začíná prožívat zvýšenou poptávku, která opět více vstupuje do popředí zájmu. O tom co je v ní za úskalí, jaké jsou její přednosti a jak ji správně provozovat, informoval pan Miloslav Rozmánek, Ekochem – PPÚ, s.r.o. ÚNOR 2008 V závěrečném příspěvku prvního dne jednání seznámil Ing. Ladislav Obr, CSc, Atotech CZ, a.s., přítomné účastníky aktivu s technologií tvrdého funkčního chromování. Na konkrétních případech provedl porovnání klasických chromovacích lázní s lázněmi poslední generace, bezfluoridové a obsahující pouze organické katalyzátory. Představil chromovací lázeň Heef 25, která je z portfolia firmy Atotech a která je v současné době nejrozšířenější tvrdě chromující lázní poslední generace v České a Slovenské republice. Touto přednáškou skončil odborný program prvního dne jednání. Ihned následovala Valná hromada ČSPÚ, která zhodnotila svou činnost za uplynulý rok a nastínila výhledový plán činnosti společnosti na další období. Jelikož v tomto roce skončil i mandát výboru společnosti, byla provedena volba nového výboru a nové revizní komise. Po bohaté diskusi, zaměřené hlavně na další činnost společnosti, bylo přijato usnesení valné hromady a jednání ukončeno. Po valné hromadě se sešel nový výbor na krátkém jednání a ze svého středu zvolil prezidenta a viceprezidenta společnosti. Prezidentem byl na další funkční období zvolen Ing, Ladislav Obr, CSc a viceprezidentem Ing. Petr Szelag. (Blíže z jednání valné hromady bude uvedeno v samostatném příspěvku. Stalo se již tradicí, že večer po prvním dnu jednání se všichni účastnící scházejí na společenském večeru, který se koná v přednáškovém sále, jehož stoly jsou přestavěny a je vytvořen taneční parket. Nejinak tomu bylo i letos a tak mohli přítomní shlédnou již tradiční i netradiční vystoupení profesionálních tanečních skupin a jednotlivců a pak celý večer příjemně strávit s přáteli při tanci a poslechu krásných melodií a písniček. Není divu, že večer rychle utekl a řadě účastníků se ani nechtělo odejít. Druhý den jednání začal přesně s úderem 9.05 hodiny při vysoké účasti přítomných posluchačů. Přesto, že část přihlášených po prvním dnu jednání odjíždí za svými každodenními povinnostmi, byla účast nadmíru vysoká a již první přednášku sledovalo téměř 90 posluchačů. Co je nového ve výrobním programu firmy Spolsin s.r.o. nás seznámil Ing. Vladimír Dušek. Následující příspěvek nás zavedl do oblasti ekologie a ochrany životního prostředí. Ing. Jindřich Kuběna, ČIŽP Praha, seznámil přítomné posluchače s novelizací Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. a jejím dopadem na provozy povrchových úprav. Novela platí od 1. 10. 2007 a přináší řadu velmi důležitých změn a vymezení nových pojmů. Součástí příspěvku byl i přehled prováděcích předpisů k vodnímu zákonu. Ing. Petr Penc a firma IPP s.r.o., je v podvědomí pracovníků galvanizoven známá. Pro letošní aktiv si Ing. Penc připravil přehled galvanických a odmašťovacích zařízení firmy Manz, kterou v ČR zastupuje. Pan Gabriel Jaklovski představil poprvé v Jihlavě firmu Bűttner-Schmitz, výrobce závěsů pro galvanizovny a lakovny. Firma se touto problematikou zabývá více jak 50 let. V lednu 2008 uvedla do provozu nový závod v Zohoru ve Slovenské republice, který by měl dodávat závěsy na východoevropský trh. Firmu Dehor – elspec. Litvínov, s.r.o., zastupoval Ing. Vlastimil Vrátný. Firma se zaměřuje především na poskytování komplexních služeb týkajících se stejnosměrných zdrojů pro povrchové úpravy. V roce 2004 vytvořila partnerství s firmou NES Nová Dubnica, s.r.o.. O nových možnostech zvyšování korozní odolnosti povlakových systémů hovořili pánové Bohumil Dvořák a Jaromír Vrbata z firmy MacDermid. V závěrečném vystoupení představil Ing. František Blahovec, PCS s.r.o., firmu Oxford Instruments jako výrobce přístrojů určených pro měření tloušťky povlaků včetně chemického složení jednotlivých vrstev. V závěrečném slově poděkoval řídící aktivu, Petr Vostatek, všem přítomným za aktivní účast při jednání, popřál jim šťastnou cestu zpět do svých domovů a pozval je na další akce pořádané ČSPÚ. Tou nejbližší bude veletrh For Industrie v dubnu v Praze. Tak takový byl 41. Aktiv galvanizérů v Jihlavě. █ povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz) strana 2 TECHNOLOGIE PRO ČERNÉ PASIVACE Z PORTFOLIA ATOTECH PAVEL MÁCKA, VOJTĚCH ŽABKA, ATOTECH CZ, A.S. ÚVOD Evropská legislativa ve směrnici 2000/53/EC z 18. 9. 2000 o vozidlech s ukončenou životností určuje obsah nebezpečných látek na jeden automobil. Hlavním motivem tohoto dokumentu je fakt, že vozidla s ukončenou životností produkují v EU 8 - 9 miliónů tun odpadu ročně. Jedním z požadavků směrnice je, aby: "...preventivní opatření byla uplatňována počínaje fází projektování vozidla, zejména v podobě snižování a kontroly nebezpečných látek obsažených ve vozidlech, aby se tak předešlo unikání těchto látek do životního prostředí, aby se usnadnila recyklace a zabránilo se odstraňování nebezpečného odpadu. Zakázáno by mělo být zejména používání olova, 1 rtuti, kadmia a šestimocného chromu. " Atotech dodává kompletní sortiment pasivací a speciálních reaktivních sealerů, jejichž aplikací lze dosáhnout maximální korozní odolnost. Volba sealeru je pak závislá na finální aplikaci daného dílce. Sealery s integrovaným lubrikantem jsou nastaveny na požadavky výrobců spojovacího materiálu tak, aby byla dosažena často velmi úzká specifikace koeficientu tření. Sealery s černým pigmentem lze použít pro dosažení intenzivně černého vzhledu při bubnovém pokovu. Alternativou k sealerům je post 3+ dip na bázi Cr , jehož vývoj byl motivován požadavkem japonského automobilového průmyslu na pasivace bez sealeru. Na nejnáročnější dílce lze nanést organický transparentní lak. V tom případě pasivační vrstva představuje základ s dostatečnou adhezí. 6+ Příloha II, odst. 12 pak připouští maximálně 2 g Cr na je1 den automobil s ukončenou životností . Tato norma zásadně změnila sortiment protikorozních technologiích v galvanickém průmyslu, především způsobila 6+ posun od tradičních chromátovacích přípravků na bázi Cr k 3+ technologiím s obsahem Cr . V návaznosti na uvedenou směrnici automobilový průmysl přehodnotil specifikace ochranných povlaků a zároveň svoje požadavky na ně. Paralelně s tímto procesem lze sledovat i rostoucí požadavek na černé povrchové úpravy. ČERNÁ PASIVACE Vznik černé pasivace na zinkové vrstvě probíhá za velmi agresivních 3+ podmínek, kdy Cr vrstva roste příliš pomalu na to, aby mohla představovat zásadní korozní bariéru. Pro dosažení dostatečné korozní odolnos2 ti je tedy nutná aplikace sealeru, post dipu nebo laku . Obr. 1: Řez zaměřeným iontovým paprskem (FIB) ukazuje silné naleptání základní galvanické vrstvy a úplné pokrytí povrchu pasivací ČERNÉ PASIVACE NA ZINEK Hlavní požadavek na černé pasivace zinku dnes nepřichází z automo6+ bilového průmyslu. První specifikace černé pasivace bez Cr uvolněné automobilovým průmyslem však byly indikátorem budoucího trendu. Poslední generace černých pasivací z portfolia Atotech nabízí nejvyšší korozní odolnost a vyhovuje současným vzhledovým požadavkům. Alkalický bezkyanidový zinek Pasivace Unifix Zn 3-28 L Post Dip Použití Unifix Cr3 Seal Spezávěs/buben cial Homogenní černý povlak s alkalickým post dipem. Korozní odolnost 72 h bílá koroze (ISO 9227) Pasivace Post Dip Použití Korozní odolnost Tridur Zn H1 Tridur Finish 300 závěs/buben 72 h bílá koroze (ISO 9227) Černá pasivace pracující při teplotě okolí - dobrá korozní odolnost. Pasivace Unifix Zn 3-28 L Sealer Sealer 3900 W Použití buben Korozní odolnost 72 – 120 h bílá koroze (ISO 9227) Unifix Zn 3-28 L Sealer 3500 WL buben 72 – 120 h bílá koroze (ISO 9227) 0,10 – 0,16 koeficient tření Unifix Zn 3-28 L Sealer 3500 WL2 buben 72 - 120 h bílá koroze (ISO 9227) 0,12 - 0,18 koeficient tření Kombinace pasivace-sealer pro bubnový pokov. Použitím produktů s integrovaným lubrikantem lze dosáhnout různých koeficientů tření. Pasivace Unifix Zn 3-28 L Sealer Sealer 310 W Použití buben Korozní odolnost 72 – 120 h bílá koroze (ISO 9227) 0,30 – 0,40 koeficient tření Použití Sealeru 310 W lze dosáhnout vyšších hodnot koeficientu tření. Pasivace Sealer Použití Tridur Zn H1 Corrosil Plus 501 závěs Vysoce výkonná kombinace pro závěsový pokov. ÚNOR 2008 Korozní odolnost 120 h (ISO 9227) povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz) strana 3 Kyselý a kyanidový zinek Pasivace Unifix Zn 3-29 L Sealer Sealer 3900 W Korozní odolnost 72 – 120 h bílá koroze (ISO 9227) Unifix Zn 3-29 L Sealer 3500 WL buben 72 – 120 h bílá koroze (ISO 9227) 0,10 – 0,16 koeficient tření Kombinace pasivace-sealer pro kyselý a alkalický zinek. Použitím produktů s integrovaným lubrikantem lze dosáhnout různých koeficientů tření. Pasivace Unifix Zn 3-29 L Post Dip Unifix Cr3 Seal Spezial Homogenní černý vzhled bez sealeru. Použití buben Použití buben/závěs Pasivace Sealer Použití Unifix Zn 3-29 L Sealer 350 W závěs Vysoce výkonná kombinace pro závěsový pokov. Korozní odolnost 72 h bílá koroze (ISO 9227) Korozní odolnost 120 h bílá koroze (ISO 9227) ČERNÉ PASIVACE PRO SLITINU ZINEK-ŽELEZO Hlavní požadavek na černé pasivace na Zn-Fe přichází z automobilového průmyslu. V současnosti je platných několik specifikací, pro které Atotech nabízí schválené procesy. Pasivace Post Dip Použití Korozní odolnost Tridur ZnFe H1 Tridur Finish 300 buben/závěs 240 h bílá koroze (ISO 9227) Černá pasivace pro Zn-Fe s dobrou korozní odolností bez použití sealeru. Pasivace CorroTriBlack ZnFe Sealer Použití Korozní odolnost Corrosil Plus 501 závěs 240 h bílá koroze (ISO 9227) (BG) Spolehlivý systém pro závěsový pokov. Schválený GMW 4700 a Renault 00-1-71-002 Q. Pasivace Sealer Použití Korozní odolnost Tridur ZnFe H1 Corrosil Plus 501 buben/závěs 240 h bílá koroze (ISO 9227) Optimální volba jsou-li ve stejném zařízení procesovány transparentní a černé pasivace. Pasivace Unifix Fe 3-24 L Sealer Sealer 3500 WL Použití buben Korozní odolnost 2 cykly bílá koroze (VDA-621415) 240 h bílá koroze (ISO 9227) 0,10 – 0,16 koeficient tření Systém s nejvyšším výkonem, který vyhoví nejnáročnějším požadavkům specifikací Volvo VCS 5737,19. Použitím produktů s integrovaným lubrikantem lze dosáhnout různých koeficientů tření. ČERNÉ PASIVACE PRO SLITINU ZINEK-NIKL Slitina Zn-Ni je pro svoji vynikající korozní odolnost a absenci kontaktní koroze s hliníkem nejžádanějším povlakem pro automobilový průmysl. Atotech nabízí v tomto segmentu nejširší portfolio pasivací a sealerů. Pasivace Sealer Použití Korozní odolnost Tridur ZnNi H1 Corrosil Plus 301 závěs 240 h bílá koroze (ISO 9227) Výhodou této pasivace je tvorba homogenního černého povlaku za mírného vzduchování - velmi vhodné pro závěsový pokov. Vyhovuje specifikaci TL 244. Pasivace Unifix Ni 3-30 L Sealer Sealer 3600 WL Použití buben Korozní odolnost 240 h bílá koroze (ISO 9227) 0,09 – 0,15 koeficient tření Lubrikovaný černý povrch pro spojovací materiál. Vyhovuje specifikaci VDA 234-104. Použitím produktů s integrovaným lubrikantem lze dosáhnout různých koeficientů tření. Pasivace Sealer Unifix Ni 3-30 L Sealer 350 W Černá pasivace schválená GMW 4700. Použití buben Korozní odolnost 240 h bílá koroze (ISO 9227) Pasivace Post Dip Použití Korozní odolnost Tridur ZnNi H1 Tridur Finish 300 závěs 240 h to bílá koroze (ISO 9227) Nejlepší korozní odolnost pro případy, kdy není povoleno použití sealeru. Pasivace Top Coat Použití Korozní odolnost Rodip ZnX dark PPG buben 480 h to bílá koroze (ISO 9227) Velmi dobrá korozní odolnost. Schváleno pro Ford WSS-M21P44-A3 . ► ÚNOR 2008 povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz) strana 4 Pasivace Unifix Ni 3-30 L Top Coat Použití Korozní odolnost Sealer 300 W + buben 720 h to bílá koroze (ISO 9227) Techseal Black Nejvyšší korozní odolnost. Vyhovuje specifikaci GS 90010 ZINNID SW. REFERENCE 1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností 2. Internal Communication Atotech; Atotech Deutschland (2007) ENTHONE – NOVÉ MOŽNOSTI KOROZNÍ OCHRANY S PŘEDSTAVENÍ PRODUKTU PERMA PASS® 5000 █ NANOČÁSTICEMI PETR VOSTATEK, ENTHONE S.R.O. VŠEOBECNÁ DEFINICE SKRYTÁ HROZBA Pro ujasnění termínů uvádím všeobecnou definici nanočástic a nanotechnologie. Nanočástice: mikroskopická částice jejíž velikost je měřená v nanometrech (nm). Je definovaná jako částice jejíž alespoň jeden rozměr je <200 nm. Nanotechnologie: technologický vývoj v oblasti atomů, molekul nebo makromolekul o velikosti přibližně 1-100 nm na vytvoření a využití struktur, zařízení a systémů s novými vlastnostmi. Ale také: oblast vědy a vývoje věnovaná vytváření a výrobě extrémně malých elektronických přístrojů a obvodů sestavených z jednotlivých atomů a molekul. Nanověda a nanotechnologie se věnuje studování a práci v ultra-malé oblasti. Jeden nanometr je jedna milióntina milimetru (nebo také 0,000000001 metru) a pro představu má jeden lidský vlas tloušťku cca. 80.000 nm. Velikost jednotlivých atomů je o desetinu menší (1 Angstrom). Nanověda je technologie, která vytváří materiály v oblasti molekul manipulací jednotlivých atomů. Ačkoli jsou termíny jako nanotechnologie a nanověda poměrně nové, je možno si uvědomit, že využívání chemikálií s nanočásticemi je daleko starší. Chemie s nanočásticemi se využívá v mnoha průmyslových oblastech, již dlouho například uvnitř chladniček nebo praček s nanočásticemi stříbra, které zabraňuje množení mikroorganismů nebo zajišťuje správné vyprání šatů. Přírodně se vyskytují nanočástice jsou známy například z vulkanických erupcí. Dále se nanočástice vyrábí uměle. Existují určité obavy ohledně ochrany zdraví a životního prostředí. Pokud by nanočástice nebyly navázány, ale volné, mohlo by být poměrně složité se jich opět zbavit. Mohou být toxické a způsobovat poškození živých organismů. Toto poškození by mohlo vzniknout také při delším vystavení, pokud by se nanočástice kumulovaly např. v tukovém polštáři zvířat nebo lidí. Vystavení se vysokému množství těchto částic by mohlo být nebezpečné. Až doposud nebyl výzkum v této oblasti příliš rozsáhlý. V povlacích zajišťujících korozní ochranu jsou nanočástice modifikovány a stabilizovány tak, aby byly vázány a zabránilo se jejich uvolnění. POVRCHOVÉ ÚPRAVY Využití nanočástice v povrchových úpravách se dělí na tři hlavní oblasti: utěsnění, kompozitní pokovení a nový trend – pasivace s nanočásticemi. Všechny tři oblasti zvyšují korozní ochranu. Částice působí jako korozní bariéra pokud se zabudují do mezivrstvy mezi kov (zinek) a vzduch. CHEMIKÁLIE S NANOČÁSTICEMI Hlavní chemická charakteristika disperzí nanočástic je v jejich obrovském reaktivním povrchu. Protože jsou nanočástice v pasivační vrstvě volně pohyblivé umožňují „samohojící“ efekt a tím se vytvořila adekvátní náhrada klasického žlutého chromátování. SiO2 – nanočástice v různých velikostech od 5 nm (vlevo) až do 100 nm (vpravo). Nanopasivace PERMA PASS® 5000 PERMA PASS 5000 je nový pasivační přípravek s vysokou korozní ochrannou, který obsahuje nanočástice SiO2. Je vhodný pro pasivaci povlaků vyloučených ze slabě kyselých, kyanidových, alkalicko- bezkyanidových zinkových i slitinových Zn/Fe a Zn/Ni elektrolytů. PERMA PASS 5000 vytváří lesklé, irizační ochranné vrstvy. Zabarvení pasivační vrstvy je lehce nazelenalé a může irizovat od červených přes modré až po fialové barevné tóny. Na zinkovém povlaku vyloučeném z alkalických elektrolytů je zabarvení intenzivnější a až slabě žluté. Tloušťka pasivační vrstvy je 100 – 500 nm. Pasivační vrstvy připravené procesem PERMA PASS 5000 vykazují korozní ochranu srovnatelnou, nebo dokonce lepší, než jsou hodnoty získané žlutým chromátováním, přípravky s obsahem šestimocného chromu. Proto je PERMA PASS 5000 doporučen jako přímá náhrada žlutého chromátování. Použitím nanočástic se ještě více zvyšují ochranné vlastnosti pasivačních vrstev. Nanočástice se především uplatňují při tzv. „samohojení“ pasivační vrstvy. To značí, že drobné poškození pasivační vrstvy se částečně regeneruje, a tím se udržuje vysoká hodnota ochranného účinku. Zařazení IMDS: povlaky PERMA PASS 5000 odpovídají svým složením materiálu uvedenému pod číslem ID –Nr. 10659640. VLASTNOSTI POVLAKU Ochranné povlaky na zinkovém povlaku jsou zeleno-červeně irizující a mohou vlivem složení roztoku vykazovat rozdílné barevné tóny. Korozní odolnost při zkouškách v solné mlze dle normy DIN EN ISO 9224/DIN 50021 SS je neobyčejně vysoká. U zboží pokovovaného v bubnech lze u mnoha dílů docílit hodnoty přes 168 h bez vzniku bílé koroze a podle typu aplikační techniky lze docílit až hodnot přes 360 hodin. U závěsového zboží se docilují hodnoty přes 400 h. Vysoký efekt “samohojení“. ÚNOR 2008 Pracovní podmínky parametr teplota doba úpravy hodnota pH pohyb elektrolytu teplota sušení doba sušení optimum rozsah 30 °C (hromadně 35 °C) 20 – 40 °C 75 s 60 – 90 s 2,2 – 2,5 2,0 – 2,8 čeření vzduchem nebo míchadlem 80 °C 60 – 100 °C 10 min 5 – 15 min ► povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz) strana 5 Vlivem rozpouštění železa z nepokovených míst a ze spadlých dílů se pasivační lázeň obohacuje o železo. Tím se výsledné zabarvení pasivačních vrstev postupně mění a získává nažloutlý odstín. Současně se zhoršuje korozní odolnost. Použitím přípravku INHIBITOR 3-K ihned při nasazení nové pasivační lázně lze tento problém eliminovat. V každém případě však doporučujeme napadané zboží co nejrychleji z lázně vyjmout. Pracovní postup - vyloučení zinkového, nebo slitinového povlaku zinku - 2 – 3° oplach - vyjasnění ve zředěné kyselině dusičné (asi 0,2 – 0,5% objemových) - oplach v demineralizované vodě (doporučujeme); oplach filtrovat přes aktivní uhlí - pasivace PERMA PASS 5000 Po 480 h v neutrální solné mlze. Silnovrstvá pasivace za tepla. Utěsnění v ENSEAL® 110. Zřetelná červená koroze v ohybu. 10 – 20 % bílé koroze na povrchu. - 2 – 3° oplach - v případě potřeby utěsnění v přípravcích typu ENSEAL - popřípadě po utěsnění ofuk tlakovým vzduchem (doporučujeme) - sušení horkým vzduchem Praktické zkušenosti Výhoda nanopasivace se ukazuje především při mechanickém poškození zinkové vrstvy. Díly na následujících obrázcích byly při vtlačení gumové části extrémně zdeformovány (stupeň ohnutí až 270°). Tím došlo k mechanickému poškození pasivační a zinkové vrstvy. V určité oblasti je zinková vrstva zcela zničena a je odkryt základní materiál. Na tomto místě tedy dochází v testu v solné mlze velmi rychle ke korozi až do červené koroze. Nanopasivace zde velmi efektivně prokazuje své „samohojící“ efekty. Tvorba červené koroze je silně opožděná. Po 480 h v neutrální solné mlze. Nanopasivace PERMA PASS® 5000. Utěsnění v ENSEAL® 110. Mírná bílá a částečně červená koroze v ohybu. 5 – 10 % bílé koroze na povrchu. ZÁVĚR Pomocí nové produktové třídy, nanopasivace, dosáhnete výborné korozní ochrany. Na závěsovém zboží dosáhnete cca. 240 – 480 h a při použití vhodného utěsnění až > 1.000 hodin bez bílé koroze. Jedná se o provozní výsledky z běžného provozu s produkcí > 10 tun denně. █ Využijte možnosti spolupráce s firmou Enthone! ÚNOR 2008 povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz) strana 6 SOUČASNÝ STAV A SMĚRY VÝVOJE V OBLASTI ŽELEZNATÉHO FOSFÁTOVÁNÍ ING. PETR SZELAG, ING. JAROSLAV CHOCHOLOUŠEK, PRAGOCHEMA, PRAHA, [email protected] SOUČASNÝ STAV ŽELEZNATÉHO FOSFÁTOVÁNÍ Současným standardem a nejrozšířenějším typem lázně je jednosložkový, kapalný, univerzální přípravek sdružené operace železnatého fosfátování a odmaštění. Aplikuje se ponorem nebo častěji postřikem. Ve svém složení kombinuje anorganické složky dihydrogenfosforečnanů alkalických kovů a urychlovač, který je nejčastěji na bázi molybdenanů, s organickými povrchově aktivními látkami zajišťujícími odmašťovací schopnost lázně. Vytváří amorfní vrstvičku fosforečnanu železnatého (Vivianitu - Fe3(PO4)2 . 8H2O). Tato vrstva je velmi tenká a kompaktní, její 2 plošná hmotnost se obvykle pohybuje od 0,2 do 0,5 g/m . Je intenzivně zbarvena od šedé až modrofialové barvy do zlatavých odstínů. Zbarvení není rovnoměrné, podle tloušťky vrstvy se na povrchu vyskytuje řada barevných odstínů. Tvorba vrstvy napomáhá uvolňování mastnot z upravovaného povrchu. Odmašťují se povrchy železných kovů zamaš2 těné běžnými konzervačními nebo tvářecími oleji do 1 až 2 g/m . Vyšší zamaštění nebo obtížně odmastitelné látky mohou zablokovat tvorbu vrstvy. Takové povrchy vyžadují předběžné odmaštění nebo jiné opatření. Železnaté fosfátování je velmi jednoduchá, relativně levná a oblíbená technologie předběžné úpravy povrchu před lakováním. Zejména masově rozšířené povlakování práškovými plasty využívá technologii železnatého fosfátování pro kvalitní předúpravu povrchu železných kovů. Ta zajišťuje dobrou přilnavost lakové vrstvy a zvýšenou korozní odolnost celého systému protikorozní ochrany. Železnatý fosfát se také stále více využívá pro mezioperační pasivaci povrchů železa. Jeho výhodou je ochrana povrchu železa bez použití ropných produktů. To je výhodné pro povrchy, které se přepravují ke konečnému lakování. Použitím kombinace železnatého fosfátování a následné pasivace, utěsnění nebo konzervace se zvyšuje korozní odolnost mezioperační protikorozní ochrany. Široké použití technologie železnatého fosfátování předurčilo vznik řady variant koncentrátů pro nasazení pracovních lázní. Setkáme se s práškovými nebo kapalnými koncentráty, přípravky pro sdruženou operaci odmaštění a fosfátování s obsahem povrchově aktivních látek nebo naopak s přípravky bez organických tenzidů. Vyčleňují se specializované přípravky pro ponor, postřik, vysokotlaký postřik. Přípravky s nízkou pěnivostí nebo naopak přípravky silně pěnící pro aplikaci ve formě pěny apod. OBVYKLÉ PRACOVNÍ PODMÍNKY LÁZNÍ UNIVERZÁLNÍHO KAPALNÉHO FE FOSFÁTU Pracovní parametr Ponorová aplikace koncentrace přípravku v lázni 2–3% 1–2% bodovitost (spotřeba 0,1 M NaOH v ml na titraci 10 ml lázně na ff) 3 – 10 ml 2 – 6 ml doba fosfátování 3 – 6 min. 1 – 3 min. teplota lázně °C 50 – 70 °C 40 – 60 °C 3,5 - 5 4 – 5,5 čeření vzduchem, podhladinové ejektory - do 0,1 g/l do 0,1 g/l - 0,1 – 3 (10 vysokotlaký postřik) pH míchání obsah kalu g/l tlak na tryskách MPa MODIFIKACE UNIVERZÁLNÍHO TYPU ŽELEZNATÉHO FOSFÁTU Snahy o rozšíření aplikační oblasti univerzálního jednosložkového kapalného koncentrátu vedly k dvěma modifikacím složení koncentrátu, které umožňuje: • • Postřiková aplikace aplikaci železnatého fosfátu na povrchy hliníku a zinku (zejména žárově zinkované povrchy) regeneraci fosfátovací lázně od mastnot mikrofiltrací Tyto dvě modifikace zachovávají všechny pozitivní vlastnosti univerzálního přípravku, nemění jeho pracovní podmínky ani nezvyšují významně jeho cenu. ŽELEZNATÝ FOSFÁT A POVRCHOVÁ ÚPRAVA HLINÍKU A ZINKU. Současné lakovací linky často pracují zakázkovým způsobem a zpracovávají nejen výrobky ze železných kovů, ale i často výrobky z pozinkovaného plechu nebo hliníkové materiály. V některých případech jsou výrobky pro povrchovou úpravu kombinovány z oceli a zinku nebo hliníku. Je logickým požadavkem, aby fosfátovací lázeň dokázala odmastit a vytvořit konverzní vrstvu i na hliníku a zinku. Povrch hliníku a jeho slitin je chráněn pasivní vrstvičkou oxidů, která za pracovních podmínek Fe fosfátu silně zpomaluje nebo dokonce zabrání reakci lázně s kovem. Obdobné je to i u žárově pozinkovaných ocelových plechů. Povrch žárového zinku tvoří odolná oxidická vrstva nebo je povrch zinkových pásů již při výrobě pasivován. Zinkové povlaky, vyloučené z elektrolytických zinkovacích lázní jsou mnohem reaktivnější, pokud však nejsou chráněny konverzní vrstvou. Povrch zinkových odlitků vykazuje dobrou reaktivitu zejména po obvyklém omílání. ÚNOR 2008 Pracovní podmínky železnatého fosfátování, zejména vyšší pH lázně a nízká koncentrace lázně, silně omezuje tvorbu fosfátů na hliníku i zinku. Běžné lázně pro zinečnaté fosfátování hliníku a zinku pracují při pH pod 3. Proto je nezbytné do lázně železnatého fosfátu přidat látky, které depasivují povrch hliníku a zinku a zvyšují reaktivitu obou kovů i při pH nad 4. Přídavek těchto látek umožní tvorbu velmi tenkých konverzních vrstev, které však obvykle postačují k zajištění dostatečné přilnavosti většiny nátěrových hmot jak na zinku tak i na hliníku. V některých případech je nutné použít speciální utěsnění povrchu, které zajistí přilnavost prakticky všech typů nátěrových hmot. TENZIDOVÁ SLOŽKA FOSFÁTOVACÍCH LÁZNÍ A ÚPRAVA PRO REGENERACI MIKROFILTRACÍ Obvyklými povrchově aktivními látkami s odmašťovacím účinkem jsou tenzidy s nízkým bodem zákalu. Jsou výhodné, protože při vyšší pracovní teplotě pracují nad bodem zákalu a silně poklesne jejich pěnivost. Umožňují tak postřikové aplikace lázní. Tyto typy tenzidů jsou v kapalném koncentrátu dihydrogenfosforečnanů však špatně rozpustné. Jejich kompatibilitu s anorganickými složkami lázně podporuje v koncentrátu větší množství hydrotropních látek. Proto je jejich obsah v koncentrátu limitován. Lázně připravené z těchto koncentrátů mají také omezenou odmašťovací schopnost a dobré výsledky se v nich dosahují jen při postřikovém způsobu aplikace. Účinnost odmašťování podporuje významně mechanický účinek dopadu kapek lázně na kovový povrch a rychlé odplavování odmaštěných nečistot. Při ponorové aplikaci je mechanický účinek míchání lázně nižší, a proto je také nižší i odmašťovací schopnost lázně. Zvýšení odmašťovací schopnosti lázní železnatého fosfátu lze dosáhnout přídavkem doplňovacích tenzidů. ► povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz) strana 7 V tomto případě již není výrobce přípravků omezen nutností respektovat kompatibilitu tenzidů s anorganickými složkami koncentrátu a může volit širší paletu účinných látek pro zvýšení odmašťovací schopnosti a další zlepšení účinku fosfátovací lázně. Obvykle se doplňovací tenzidová složka dávkuje pro zvýšení odmašťovacích účinku lázně zejména pro ponorové operace. Pro tento účel je možné použít vysoce účinné tenzidy s vyšší pěnivostí, takže množství dávkovaného tenzidu se pohybuje jen v řádu setin až desetin procenta a nezvýší se prakticky cena povrchové úpravy. Některé z doplňovacích tenzidů dále zlepšují homogenitu vzhledu fosfátové vrstvy, zlepšují dispergaci mechanických nečistot a kovového obrusu v lázni. Významné je také zlepšení odlučování uvolněných ropných produktů na hladině lázně a tím usnadnění jejich oddělování v odlučovačích oleje. Ve formulacích fosfátovacích lázní pro vysokotlaké postřikování se uplatnily i silně pěnivé tenzidy. Při dopadu na kovový povrch vytvářejí vrstvu pěny, která povrch tepelně izoluje a zabraňuje rychlému zchladnutí postřikovaného kovu. Tím prodlužuje dobu, kdy je na povrchu přítomna fosfátovací lázeň o dostatečné teplotě, při níž dochází k tvorbě vrstvy. Zcela jinak je nutné řešit složení tenzidové složky lázně při požadavku na regeneraci pracovní lázně mikrofiltrací. V současných průběžných postřikových fosfátovacích linkách je možné uspořádat oplachové operace tak, že všechna spotřebovaná voda v oplachovém systému natéká do fosfátovací lázně a doplňuje odpařenou vodu. Získá se tak prakticky materiálově uzavřený okruh lázně bez odpadů. Je však nezbytné prodloužit vlastní životnost funkční lázně dobrou regenerací. To může zajistit čištění lázně mikrofiltrací, kdy kromě běžného odstraňování mastnot odloučených na hladině, se lázeň mikrofiltrací čistí i od emulgovaných mastnot a nebo jiných organických látek. V takovém případě nelze použít tenzidy s nízkým bodem zákalu, protože by se v mikrofiltraci zachytily a lázeň by ztratila odmašťovací schopnost. Dalším problémem je pěnivost, protože tenzidy, vyhovující jak mikrofiltraci tak vysoké účinnosti odmašťování, v slabě kyselém prostředí fosfátovací lázně poměrně silně pění a nehodí se pro postřikové operace. Podmínku mikrofiltrovatelnosti je nezbytné splnit bezvýhradně. Kompromis je možné učinit jen z hlediska účinnosti odmaštění. Provozní zkoušky lázní s tenzidovou složkou vhodnou pro mikrofiltraci prokázaly zatím životnost v neúplně uzavřeném okruhu bez výměny lázně více než 1,5 roku. SILNOVRSTVÝ ŽELEZNATÝ FOSFÁT Zinečnaté fosfáty pod nátěrové hmoty vykazují vyšší korozní odolnost než běžné železnaté fosfátování. Proto byly zkoumány i technologie, které by zlepšily vlastnosti vrstvy Fe fosfátu a zvýšily odolnost celého povlakového systému. Jednou z možností je silnovrstvé železnaté fosfátování. Tvorbu silných vrstev železnatého fosfátu o dvou až trojnásobné ploš2 né hmotnosti (0,6 - 1,5 g/m ) umožnily teprve jiné, neoxidační typy urychlovačů fosfátování. Povlaky z nich se korozní odolností se v řadě aplikací vyrovnají povlakům zinečnatého fosfátu. Silnovrstvé železnaté fosfátové povlaky se od běžných liší i zbarvením. Tenkovrstvé povlaky bývají namodralé, zlatavě namodralé nebo nafialovělé, kdežto tlustovrstvé jsou sytě vybarveny do modrozelena nebo modrofialova a ty nejsilnější mají šedé zabarvení, podobné zinečnatým fosfátovým povlakům. Korozní odolnost takových železnatých fosfátů se prakticky rovná korozní odolnosti stejně silných zinečnatých fosfátů. Fosfátová vrstva již není amorfní, ale projevuje se náznak krystalické struktury povlaku viz následující obrázek. Krystalky jsou uspořádány do kulových útvarů o typické velikosti okolo 0,2 µm. Fosfátová vrstva při ponorové aplikaci zadržuje na svém povrchu drobné částice fosfatizačního kalu, který se po usušení dá setřít. Tato nevýhoda se nevyskytuje při postřikovém způsobu aplikace, kdy jsou částice kalu z povrchu snadno odstraněny. Přesto tento typ železnatého fosfátování našel i uplatnění při ponorové aplikaci v automobilovém průmyslu pro fosfátování tlumičů pro nákladní automobily. Nátěrový systém se silnovrstvým fosfátem splnil kvalitativní požadavky i po expozici 1000 hodin v solné mlze. ŽELEZNATÝ FOSFÁT VYTVÁŘENÝ PŘI NÍZKÉ TEPLOTĚ Neustálý tlak na snižování energetické náročnosti technologií vedl k vývoji fosfátů pracujících již od normální teploty. Formulace těchto lázní je také založena na jiných typech organických urychlovačů bez molybdenanů. Z lázní se vylučují světle modravé až šedomodré vrstvy o ploš2 né hmotnosti 0,1 – 0,3 g/m . Hmotnost vrstvy závisí na použité teplotě za 2 normální teploty vznikají vrstvy 0,1 - 0,2 g/m . Při teplotě 50°C se hmot2 nost vrstvy zvýší až na 0,4 g/m . Korozní odolnost samotných povlaků je srovnatelná s běžnými železnatými fosfáty, v kondenzační komoře však činí max. 0,5 hodiny. Také kapková zkouška cementace mědi není od běžných vrstev odlišná. Koncentráty přípravku obsahují i tenzidovou složku, odmašťování ve sdružené operaci při nízkých teplotách je však zřetelně horší než u běžných lázní a vzniká riziko vzniku nekvalitního, nehomogenního povlaku. Proto lázeň provozovaná za nízké teploty vyžaduje předběžně odmaštěný povrch nebo přídavek účinného doplňovacího tenzidu. Při předběžném odmaštění se vytváří homogenní povlak bez většího množství pórů vhodný pro pasivaci povrchu. Za normální teploty je také účelné prodloužit dobu fosfátování až na 10 minut. PŘEDBĚŽNÉ ÚPRAVY POVRCHU PŘED ŽELEZNATÝM FOSFÁTOVÁNÍM Mnoho lidí se mylně domnívá, že lázeň železnatého fosfátu rozpouští oxidy železa a umožňuje fosfátovat mírně zokujené nebo zkorodované povrchy oceli. Bohužel tomu tak není. Korozní produkty blokují tvorbu vrstvy a zůstávají na upraveném povrchu. Okuje a korozní produkty se běžně odstraňují mořením. Pro zvláštní případy oxidových vrstev byla vyvinuta mořící lázeň na bázi kyseliny fosforečné se současným odmaštěním. Její výhodou je, že ji není nutné kvalitně oplachovat a nedokonale opláchnuté zboží nebo dokonce neopláchnuté zboží může být fosfátováno. Lze ji aplikovat i postřikem, pracuje za normální nebo zvýšené teploty. Typickou aplikací je lehce zoxidovaný povrch železa po pájení železných výrobků v nedokonalé ochranné atmosféře nebo hydrolytické produkty železa a blesková koroze po moření oceli. Řada nových průběžných postřikových linek pro železnaté fosfátování má dva oddělené fosfátovací úseky. V prvním stupni se zboží dobře odmastí, ve druhém se dobře fosfátuje. V takto uspořádané lince je zajištěna vyšší kvalita fosfátování a eliminují se závady vzniklé stárnutím lázně. Právě v tomto uspořádaní linky je možné použít v prvním stupni novou mořící lázeň a po minimálním oplachu (nebo i bez něj) ihned omořený povrch v druhém stupni linky fosfátovat. DOKONČOVACÍ ÚPRAVY POVRCHU PO ŽELEZNATÉM FOSFÁTOVÁNÍ Obvykle se před lakováním fosfátovaný povrch dokonale opláchne. Před nanášením práškových plastů se požaduje, aby voda, odtékající ze zboží po posledním oplachu měla vodivost max. 50 µS/cm! Takový požadavek lze splnit jen při závěrečném oplachu demivodou. V řadě případů se na fosfátovaný povrch dají aplikovat pasivační nebo utěsňovací přípravky a získat tím, zejména vyšší korozní odolnost nebo jiné výhody. V případě povrchové úpravy zinku a hliníku a následným utěsněním ve speciálním vodouředitelném laku je to i dokonalá přilnavost všech typů nátěrových hmot. Vzhledem k amorfní struktuře železnatého fosfátu se soudilo, že je zbytečné aplikovat utěsnění zirkoničitany nebo chromany, které se běžně používá pro pasivaci mezer mezi krystaly zinečnatého fosfátu. Praktické zkušenosti však ukazují, že pasivace na bázi fluorozirkoničitanů zvyšuje korozní odolnost celého systému s lakovou vrstvou. Zvyšuje se zejména odolnost proti podkorodování na řezu. █ Část podkladů pro tuto publikaci byla získána v rámci řešení programu MPO TANDEM projekt FT-TA/047 „Optimalizace materiálového řešení a aplikace principů protikorozní ochrany technologických zařízení a celků“. ÚNOR 2008 povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz) strana 8 NOVELIZACE NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 61/2003 SB., JEJÍ DOPADY NA PROVOZY POVRCHOVÝCH ÚPRAV A PŘEHLED PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ K VODNÍMU ZÁKONU ING. JINDŘICH K U B Ě N A ÚVOD Dne 31. srpna 2007 vyšlo ve Sbírce zákonů v částce č. 73 nařízení vlády č. 229, kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Toto nařízení nabylo účinnosti dnem 1. října 2007. V tomto příspěvku bych vás chtěl stručně seznámit s hlavními změnami tohoto nařízení, které mohou mít v některých případech, podstatný vliv na podmínky jednotlivých provozů povrchových úprav. NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 229/2007 SB. ¾ • • • • ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ V § 2 – vymezení pojmů - se mění znění písmena f), které definuje typy emisních standardů a limitů – jejich vyjádření jako : koncentrace v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek na litr, minimální účinnost čištění v procentech, množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek za určité časové období, poměrné množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek na jednotku hmotnosti látky nebo suroviny použité při výrobě nebo výrobku. Změna definice „dostupné technologie“ na „nejlepší dostupnou technologii“, která je nyní definována v § 2 jako: Nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, která je vyvinuta v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň je nejúčinnější pro ochranu vod. V § 6 Stanovení emisních limitů byl v odst. 2 doplněn tento text: Není-li v tabulce 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení uvedena hodnota emisního standardu ukazatele znečištění, (tj. přípustné hodnoty znečištění pro odpadní vody vypouštěné z vybraných průmyslových a zemědělských odvětví) stanoví vodoprávním úřad v povolení k vypouštění průmyslových odpadních vod v odůvodněných případech pouze způsob a četnost sledování tohoto ukazatele znečištění. Podstatnější změnu představuje nové znění odst. 11 § 6, které ukládá vodoprávním úřadům povinnost stanovovat emisní limity k vypouštění odpadních vod do vod povrchových kombinovaným způsobem tak, aby imisní standardy uvedené v tabulce 1 přílohy č. 3 k tomuto nařízení byly dosaženy nejpozději do 22. prosince 2015. Pokud ovlivňují vypouštěné odpadní vody úsek lososových nebo kaprových vod, vodárenské nádrže nebo jiné zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jak zdroje pitné vody nebo úsek povrchových vod využívaných ke koupání osob, použije vodoprávní úřad pro výpočet emisních limitů imisní standardy uvedené v příslušných sloupcích v tabulce 1 v příloze č. 3 k tomuto nařízení. V případě, že kombinovaným způsobem vypočtené emisní limity nemohou být dosaženy ani při použití nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod nebo z důvodu místních přírodních podmínek, stanoví vodoprávní úřad emisní limity ve výši nejpřísnějších limitů, kterých lze použitím nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod nebo v místních přírodních podmínkách dosáhnout. V § 7 Dodržení emisních limitů se na konec odst. 2 doplňuje věta: Hodnoty „m“ nesmějí být překročeny v žádném ze vzorků analyzovaných oprávněnou laboratoří. V § 8 se text odst. 1 nahrazuje textem: Stanoví-li vodoprávní úřad emisní limit jako přípustnou účinnost čištění, stanoví místo měření jakosti vypouštěných odpadních vod i na přítoku do čistírny odpadních vod. Je-li emisní limit stanoven jako poměrné množství, určí vodoprávní úřad i způsob sledování a evidence množství látek charakterizujících výrobní proces. Změna textu odst. 3 § 8 se týká městských odpadních vod. ÚNOR 2008 V § 8 se za odst. 3 vkládá odst. 4 s tímto textem: V povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných látek může vodoprávní úřad k žádosti znečišťovatele pro účely stanovení četnosti odběru vzorků odečíst množství zvlášť nebezpečné látky obsažené v jím odebrané vodě od množství této látky vypouštěného v odpadní vodě. Takto vodoprávní úřad může postupovat pouze v případě, že znečištění odebrané vody zvlášť nebezpečnými látkami nezpůsobil svou činností žadatel. Množství znečištění v odebrané vodě v příslušných ukazatelích znečištění se vypočte jako součin ročního objemu odebrané vody a průměrné roční koncentrace znečištění vypočtené jako aritmetický průměr ze všech vzorků odebraných za kalendářní rok. Pokud jsou odebrané vody použity k odečtu u více zdrojů znečišťování, rozdělí vodoprávní úřad množství znečištění v ukazatelích znečištění pro účely odečtu v poměru objemů vypouštěných odpadních vod u jednotlivých zdrojů znečišťování. Vodoprávní úřad může odečíst množství znečištění obsažené pouze v takovém množství odebrané vody, které odpovídá množství vypouštěných odpadních vod. ¾ V následujících (přečíslovaných) odstavcích jsou drobné změny názvoslovného charakteru. ¾ Znění § 9 - 12 se nemění. ¾ Přílohou tohoto nařízení vlády jsou tabulky jednotlivých ukazatelů a komentáře k nim, které zcela nahrazují některé přílohy k původnímu nařízení. Neznamená to ale, že by se zcela zásadním způsobem měnily předepsané hodnoty ale je to spíše kvůli lepší přehlednosti. V dalším textu bych proto chtěl upozornit na hlavní změny v těchto tabulkách, které se mohou týkat provozů povrchových úprav. ¾ Jsou přidány některé kategorie průmyslových odpadních vod a jiné jsou nově pojmenované a k nim jsou stanoveny příslušné emisní standardy – hodnoty „p“. ¾ Tabulky emisních standardů pro strojírenskou a elektrotechnickou výrobu, kam patří i provozy povrchových úprav kovů a plastů jsou v této novele uspořádány odlišným způsobem od původního NV č. 61/2003 Sb., přičemž emisní standardy zůstaly zachovány s těmito menšími změnami: • U přípustné hodnoty zbytkového chloru není v tabulce uvedena žádná hodnota – platí tedy ustanovení § 6 odst. 2 – že vodoprávní úřad v povolení k vypouštění průmyslových odpadních vod, v odůvodněných případech stanoví pouze způsob a četnost sledování tohoto ukazatele znečištění. • V tabulce pro povrchové úpravy kovů a plastů není specifikován ukazatel pro kadmium. Protože se v tomto případě jedná o zvlášť nebezpečnou látku má proto sledování tohoto ukazatele specifický charakter a je přesně popsáno v tabulce 3 bod 2.6. ¾ Mění se přílohy č. 3 a 4 věcně i uspořádáním, přílohy č. 2, 5 a 6 zůstávají v platnosti a mění se pouze nepatrně v textové části – věcně zůstávají stejné. ¾ Ukazatel NEL (tj. nepolární extrahovatelné látky) byl v celém nařízení vlády nahrazen ukazatelem s názvem „uhlovodíky C10 – C40“ dle normy ČSN EN ISO 9377-2, změna Z1. Jedná se o stanovení obsahu organických látek s počtem atomů uhlíku v molekule od 10 do 40, metodou plynové chromatografie, což zhruba odpovídá obsahu běžných ropných látek. Tento ukazatel tedy nahrazuje původní ukazatel NEL s tím, že limity pro NEL ve vodoprávních rozhodnutích lze ponechat v platnosti za předpokladu, že novou metodou budou stanovovány spíše nižší hodnoty ve srovnání se stanovením NEL, metodou infračervené spektrometrie podle ČSN 75 7505 ( obvykle to bývá zhruba o 20 – 45 % nižší podle typu znečištění). Obecně lze konstatovat, že pokud došlo v této novele ke změnám některých hodnot emisních ukazatelů, že to bylo téměř vždy směrem k vyšším hodnotám – tedy zmírnění. Jak jsem již několikrát ve svých vystoupeních na tomto aktivu zdůrazňoval, toto nařízení vlády stanovuje emisní a imisní standardy pro jednotlivé vodoprávní úřady, které podle nich pak stanoví příslušné emisní limity – tedy ukazatele, které musí splňovat vyčištěné odpadní vody v místě jejich vypouštění z jednotlivých podniků nebo obcí, do povrchových vod. Na vypouštění odpadních vod do veřejných kanalizací se toto nařízení nevztahuje. V těchto případech se emisní limity vypouštěných odpadních vod z jednotlivých podniků řeší se správcem (majitelem) kanalizace na smluvním základě v rámci kanalizačního řádu. ► ¾ povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz) strana 9 PŘEHLED PLATNÝCH PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ K VODNÍMU ZÁKONU V dalším textu je uveden chronologický přehled platných prováděcích předpisů k vodnímu zákonu, které dosud vyšly ve Sbírce zákonů ke dni 31. 12. 2007 a jejich novelizací, které se týkají zejména problematiky ochrany vod. Předpisy, které se mohou významněji týkat provozů povrchových úprav jsou v textu vyznačeny tučně. Vyhláška Ministerstva zemědělství (dále jen MZe) č. 431/2001 Sb. o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Vyhláška MZe č. 432/2001 Sb. o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu. Tuto vyhlášku mění a doplňuje vyhláška MZe č. 195/2003 Sb. a vyhláška MZe č. 620/2004 Sb. Vyhláška MZe č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa. Vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Tuto vyhlášku mění a doplňuje vyhláška MZe č. 333/2003 Sb. a vyhláška MZe č. 267/2005 Sb. Vyhláška MZe č. 471/2001 Sb. o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly. Vyhláška MZe č. 20/2002 Sb. o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody. Vyhláška MZe č. 195/2002 Sb. o náležitostech manipulačních řádů vodních děl. Vyhláška MZe č. 225/2002 Sb. o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně. Vyhláška Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP) č. 236/2002 Sb. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 241/2002 Sb. o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavby plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě, kterou mění a doplňuje vyhláška č.39/2006 Sb. a vyhláška č. 209/2007 Sb. Vyhláška MZe č. 292/2002 Sb. o oblastech povodí. Tuto vyhlášku mění vyhláška MZe č. 390/2004 Sb. Vyhláška MŽP č. 293/2002 Sb. o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, kterou doplňuje vyhláška MŽP č. 110/2005 Sb. Vyhláška MZe č. 590/2002 Sb. o technických požadavcích na vodní díla, kterou mění a doplňuje vyhláška MZe č. 367/2005 Sb. Vyhláška MZe č. 7/2003 Sb. o vodoprávní evidenci, která se mění a doplňuje vyhláškou MZe č. 619/2004 Sb. a vyhláškou č. 7/2007 Sb. Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, kterou mění Nařízení vlády č. 229/2007 Sb. Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, které mění Nařízení vlády č. 169/2006 Sb. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob a kterou mění a doplňuje vyhláška č. 168/2006 Sb. Vyhláška MŽP č. 125/2004 Sb., kterou se stanoví vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání pro účely výpočtu poplatku za odebrané množství podzemní vody. Vyhláška MZe č. 391/2004 Sb. o rozsahu údajů v evidenci stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. Tato vyhláška zároveň nahrazuje a ruší původní vyhlášku MZe č. 139/2003 Sb. o plánování v oblasti vod. Vyhláška MZe č. 142/2005 Sb. o plánování v oblasti vod. Vyhláška MŽP č. 450/2005 Sb. o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Vyhláška MZe č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky. Nařízení vlády č. 262/2007 Sb., o závazné části plánu oblastí povodí. ZÁVĚR Závěrem bych chtěl připomenout (hovořil jsem o tom v mém příspěvku v minulém roce), že všechna povolení k odběru vody a k vypouštění odpadních vod, která nabyla právní moci před platností nového vodního zákona – tj. před 1. 1. 2002 – a pokud nebyla po tomto datu měněna nebo doplňována, pozbyla platnosti dnem 1. ledna 2008. Pokud tedy ještě v současné době má někdo „staré“ povolení k odběru nebo k vypouštění odpadních vod, které nebylo prodlouženo a nemá ani požádáno o vydání nového povolení, v takovém případě odebírá vody nebo vypouští odpadní vody bez povolení. Pokud tuto skutečnost zjistí kontrolní orgány (tj. příslušné vodoprávní úřady nebo Česká inspekce životního prostředí) bude mu za to uložena pokuta podle příslušných ustanovení vodního zákona. █ INFORMAČNÍ PŘEHLED OBORU ZPRACOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD Z POVRCHOVÝCH ÚPRAV TOMÁŠ FUKA Zpracování odpadních vod má v porovnání s ostatními chemickými výrobami svá specifika. Hlavní roli zde hraje objem a časový harmonogram produkce odpadních vod, dále pak složení odpadní vody (vysoké kolísání koncentrace), požadavky na stupeň vyčištění (stanovené limity zbytkových koncentrací škodlivin, tj. kanalizační řád, či Vládní nařízení 229/2007 Sb.) a zároveň je značně omezena možnost zásahů (volba reakcí) do čištěné směsi s ohledem na to, že konečným recipientem vod je obvykle povrchový tok v němž nesmí být narušeny jeho biologické rovnováhy. Zejména je nežádoucí zvyšování obsahu iontově rozpuštěných látek, zanášení dalších rizikových složek do reakčního systému při čištění, používání energeticky náročných pochodů (negativní celková ekologická bilance) a procesů obtížně kontrolovatelných, což souvisí s nároky na řízení a spolehlivost (stabilitu) procesu čištění. Současně musí být proces čištění dostatečně rychlý a účinný vzhledem k nutnosti budování investičně náročných akumulačních kapacit v případě časově náročných či několikastupňových úprav. Zároveň je nutno čisticí zařízení koncipovat tak, aby odpovídalo i předpokládaným změnám ve složení a produkci vod v závislosti na předpokládaném rozvoji výroby. ÚNOR 2008 Je tedy zřejmé, že nelze při řešení této problematiky postupovat šablonovitě, ale je nutno zvážit veškeré podmínky v dané lokalitě a systém vodního hospodářství řešit jako celek i s přihlédnutím k produkci tuhých odpadů (kalů), jejich složení a další zpracovatelnosti. Proto následující přehled postupů představuje pouze souhrnný materiál, z jehož prvků je možno koncipovat vlastní proces čištění, či úpravy vod vždy tak, aby v předcházejících krocích byly eliminovány ty škodliviny, které působí problémy či poškozují stupeň následující. Metody čištění odpadních vod se dělí do skupin dle převládajícího děje, který je řídícím procesem, i když ne zdaleka jediným. Dělení je následující: • chemické procesy čištění • fyzikální procesy čištění • biochemické (biologické) procesy čištění Obvykle se uplatňují při chemickém čištění současně i fyzikální procesy, zřídka pak doprovází i proces biochemický, neboť odpadní vody zpracovávané chemickými procesy jsou obvykle nevhodné pro biologické čištění. V případě zpracování vod fyzikálními procesy (a některými chemickými) může naopak mikrobiální napadení působit závažné provozní problémy (zarůstání a ucpávání filtrů, měřicích sond, potrubí aj.). ► povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz) strana 10 ZDROJE A TYPY ZNEČIŠTĚNÍ VOD A VÝBĚR VHODNÝCH METOD ČIŠTĚNÍ Pro návrh procesu čištění je rozhodující druhové zastoupení a forma výskytu jednotlivých znečišťujících látek, které se mohou vyskytovat v rozpuštěné či nerozpuštěné formě. Jelikož hranice, kdy je možno látku považovat za rozpuštěnou, koloidní či nerozpuštěnou, je obtížněji sledovatelná, používá se v technologii vody a v hydrochemii termín látky filtrovatelné a nefiltrovatelné, s udáním porozity filtrační membrány, kdy za mezní velikost pórů je nejčastěji používána hodnota 4 µm. K od-dělení hrubě dispergovaných částic pak dostačují pouze mechanické čisticí postupy (sedimentace, filtrace, odstředění aj.). Při výskytu jemně dispergovaných částic, případně koloidů je nutná předůprava vod chemickou cestou, aby se docílilo výhodnějších separačních vlastností částic a aby bylo možno tyto látky oddělit z odpadní vody. Stejně je tomu i v případě rozpuštěných (nefiltrovatelných) látek, které se v naprosté většině čisticích procesů převádí nejdříve do nerozpuštěné (filtrovatelné) formy s následnou separací pevné složky např. sedimentací či filtrací. Výjimku tvoří iontoměničové procesy, membránové procesy a některé elektrochemické procesy čištění, kdy jsou složky separovány přímo z roztoku. U látek oxidačních či redukčních je pro eliminaci jejich škodlivého působení užívána redukce či oxidace chemickou cestou. Jsou-li v odpadních vodách přítomné organické látky, je problematika jejich čištění složitější, neboť volba procesu čištění závisí na ekologických charakteristikách těchto látek. Základními ekologickými vlastnostmi jsou biologická rozložitelnost a akutní toxicita, které určují vliv látky na životní prostředí i na mikroorganismy používané běžně pro čištění odpadních vod organicky znečištěných. Dle těchto vlastností lze rozdělit organické látky do čtyř základních skupin: a) látky biologicky rozložitelné a netoxické b) látky biologicky rozložitelné a toxické c) látky biologicky nerozložitelné a netoxické d) látky biologicky nerozložitelné a toxické K biochemickému čištění jsou pak vhodné látky skupiny a), případně b), po jejich naředění pod mez toxicity vůči mikroorganizmům či po adaptaci mikrobiálního osídlení (aktivovaného kalu). Látky skupiny c) a d) je nutno separovat jinými metodami. V současné době vysoký objem organických látek v odpadních vodách z různých odvětví růmyslu tvoří tenzidy, z nichž většinu je možno ekonomicky efektivně čistit právě biochemickými pochody ( tenzidový zákon limitující minimální stupeň biologického rozkladu). Předběžný úsudek o biologické rozložitelnosti organických látek obsažených ve vodě si lze učinit z poměru BSK5 / CHSKCr, který by pro biologické čištění měl být minimálně 0,3, přičemž dobré perspektivy mají odpadní vody, u kterých tento poměr činí 0,4 až 0,5, přičemž např. u běžných splaškových vod činí tento poměr cca 0,5 až 0,6. Odpadní vody v průmyslu vznikají prakticky ve všech operačních stupních jako vody oplachové a jako koncentráty funkčních, či matečných lázní a koncentráty z iontoměničových kolon. Produkce odpadních vod je jednak technologicky nezbytná a dále pak nezanedbatelné množství znečištění tvoří případně úniky lázní netěsnostmi van, potrubí, čerpadel, případně úniky zaviněné obsluhou a technologickou nekázní. Bohužel mnohdy tato druhá skupina produkovaného znečištění dosahuje svým množstvím technologicky nezbytné množství produkovaných odpadů. Vzhledem k velkému rozdílu koncentrací mezi oplachovou vodou a koncentráty je obvyklé oddělené jímání těchto vod a zpracování bud' postupným přidáváním koncentrátů do oplachových vod, nebo jiný způsob zpracováni, případně využití koncentrátů. V souvislosti se značně různorodým složením odpadních vod vznikajících v jednotlivých výrobních operacích je výhodné jejich oddělené zpracování. Při separátním zpracování je možno pro jednotlivé typy škodlivin optimalizovat zpracovatelský postup, tj. dosáhnout nižších zbytkových koncentrací s nižší spotřebou činidel, než by bylo možno dosáhnout při zpracování směsí škodlivin, kdy je nutno postup přizpůsobovat řadě omezení (reakční podmínky pro jednotlivé složky se mnohdy značně různí). Tento postup zpracování se nazývá „systém děleného vodního hospodářství", kdy se mimo uvedené výhody uplatňuje i zřeďovací efekt při vzájemném smísení jednotlivých proudů vyčištěných odpadních vod, čímž se výrazně sníží jak zbytková koncentrace, tak absolutní množství produkovaných škodlivin. Další výhodou je při případné separaci tuhé fáze získání lépe zpracovatelných kalů s obsahem izolovaných jednotlivých složek. Při odděleném zpracování odpadních vod vznikají kaly s obsahem jednotlivých složek znečištění. Proto se také tyto kaly lépe a snáze zpracovávají či využívají. Při ukládání kalů s oddělenými složkami škodlivin je rovněž možno lépe vytvořit podmínky bezpečné depozice. Nezanedbatelná není ani výhoda několika linek zpracovávajících odpadní vody tak, že v případě výpadku jednoho zařízení se nemusí odstavit celá čistící kapacita, ale pouze část procesů a není nutno např. odstavovat výrobu, jako v případě jediného čistícího členu. V následujícím přehledu jsou uvedeny nejběžnější reakční postupy používané pro zpracování odpadních vod z povrchových úprav a dále pak bilance stechiometrické spotřeby činidel a množství reakčních produktů. Tento přehled umožní orientaci v možných použitelných postupech, případně při kontrole již provozovaných postupů. SPOTŘEBA CHEMIKÁLIÍ A REAKČNÍ PRODUKTY ZNEŠKODŇOVACÍCH PROCESŮ PRŮBĚH NEJBĚŽNĚJŠÍCH REAKCÍ ZNEŠKODŇOVÁNÍ CNpH = 12 → t = 0 min NaCN + NaClO + H2O CNCl + 2 NaOH I NaCNO + NaCl + H2O II NaCNO + NaCl I + II pH = 12 CNCl + 2 NaOH → t = 15 min NaCN + NaClO pH =10,5 → t =15 min pH = 12 → Cl2 + 2 NaOH pH = 12 NaCN + NaClO + NaCl + H2O → ÚNOR 2008 NaClO + NaCl + H2O I CNCl + 2 NaOH + NaCl II III CNCl + 2 NaOH + NaCl pH = 12 → NaCNO + 2 NaCl + H2O NaCN + 2 NaOH + Cl2 pH = 12 → NaCNO + 2 NaCl + H2O 1 2 I + II + III povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz) strana 11 ZNEŠKODŇOVÁNÍ CNpH = 5 - 7 2 NaCNO + 3 NaClO + H2O → t = 30 min 2 NaCN + 5 NaClO + H2O N2 + 2CO2 + 3NaCl + 2NaOH pH = 12 → t = 15 min 2 NaCN + 5 NaClO + H2O pH = 7 → 2 NaCN + 5 Cl2 + 8 NaOH → N2 + 2CO2+ 2NaOH + 5NaCl pH = 7 → t = 10 h NaCNO + 2 H2O IV 3 I - IV 4 N2 + 2 NaHCO3 + 5 NaCl 5 N2 + 10 NaCl + 2 CO2 + 4 H2O 6 NaHCO3 + NH3 pH 10 → NaCNO + H20 t = 30 - 120 min NaCN + H2O2 NaCN + O3 pH 10 → t = 10 - 30min NaCN + H2SO4+ NaOH 6 NaCN + FeSO4 Na4/Fe(CN)6 / + 2 FeSO4 36 NaCN + 3 Fe2 (SO4)3 NaCNO + 2 Na2SO4 + H2O → Fe2/Fe(CN)6 / + 2Na2SO4 Berlínská běloba 11 6 Na3/Fe(CN)6 / + 9Na2SO4 pH = 3 - 5 36 NaCN + 3 Fe2 (SO4)3 + 8 FeSO4 + H2SO4 + 1/2 O2 2 Fe4/Fe(CN)6 /3 + 18 Na2SO4 + H2O 3 NaCN + 2 KMnO4 + H2O II I+II 6 Na3/Fe(CN)6 / + 8 FeSO4 + H2SO4 + 1/2 O2 → 2 Fe4/Fe(CN)6 /3 + 9 Na2SO4 + H2O Berlínská modř → 4 NaCN + 10 HCHO + 2 H2O 10 I Fe2/Fe(CN)6 + 3 Na2SO4 Berlínská běloba 7 NaCN + 7 HCHO + 8 H2O 9 Na4/Fe(CN)6 / + Na2SO4 pH = 7 → → 8 NaCNO + NaHS4O + H2O pH = 10 → pH = 10 - 12 → 6 NaCN + 3 FeSO4 NaCNO + O2 pH 10 → t = 15 min NaCN + Na2S2O8 + 2 NaOH 7 → II → I + II N(CH2COONa)3 + OH-CH2-COONa + + 3(NH2-CH2-COONa) + 3 NH3 (CH2)6 N4 + 4 (OH-CH2-COONa) pH = 6 - 12 → 12 2 MnO2 + 3 NaCNO +2 KOH 13 14 15 ► ÚNOR 2008 povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz) strana 12 ZNEŠKODŇOVÁNÍ Cr VI pH < 2,5 Na2Cr2O7 + 3 NaHSO3 + 4 H2SO4 → Cr2 (SO4)3 + 3 NaHSO4 + Na2SO4 + 4 H2O t = 2 min Na2Cr2O7 + 3 SO2 + H2SO4 pH < 2,5 → t = 4 min 1 Cr2 (SO4)3 + Na2SO4+ H2O 2 pH < 2,4 Na2Cr2O7 + 6 FeSO4 + 7 H2SO4 → Cr2(SO4)3 + 3 Fe2(SO4)3 +Na2SO4 + 7 H2O 3 Na2Cr2O7 + Na2S2O4+ 3 H2SO4 Na2Cr2O7 + 3 H2O2 + 4 H2SO4 pH < 7 → Cr2 (SO4)3 + 2 Na2SO4+ +3 H2O 4 pH < 2,5 → Cr2 (SO4)3 + Na2SO4 + 7 H2O + 3 O2 t 5-10 min 5 pH 8,5-12 Na2CrO4 + 3 FeSO4 + 4 NaOH + 4 H2O → Cr(OH)3 + 3 Fe(OH)3 + 3 Na2SO4 6 4 CrO3 + 6 NaHSO3 + 3 H2SO4 pH < 2 → 2 Cr2 (SO4)3 + 3 Na2SO4 + 6 H2O 7 2 CrO3 + 3 Na2SO3 + 3 H2SO4 pH < 2 → Cr2 (SO4)3 + 3 Na2SO4 + 3 H2O 8 pH < 2,5 4 CrO3 + 3 Na2S2O5 + 3 H2SO4 → 2 Cr2(SO4)3 + 3 Na2SO4 + 3 H2O 2 CrO3 + 2 Fe + 6 H2SO4 pH < 2 → 2 CrO3 + 6 FeSO4 + 6 H2SO4 9 Cr2 (SO4)3 + Fe2 (SO4)3 + 6 H2O pH < 2 → 10 Cr2 (SO4)3 + 3 Fe2 (SO4)3 + 6 H2O 11 - ZNEŠKODŇOVÁNÍ NO2 NaNO2 + NaClO pH = 3-5 → NaNO3 + NaCl t = 10 min NaNO2 + Cl2 + 2 NaOH NaNO2 + H2O2 pH < 3,5 → NaNO2 + NH2SO3H NaNO2 + O3 pH = 3-5 → NaNO3 + 2 NaCl + H2O pH < 4 → t = 10 min pH = 5 → 2 NaNO2 + (NH2)2 CO NaNO3 + H2O N2 + NaHSO4 + H2O NaNO3 + O2 pH = 3 - 4 → 2 NaNO2 + 3 HCOOH + H2SO4 2 N2 + CO2 + H2O + 2NaOH pH < 6 → N2 + Na2SO4 + 4 H2O + 3 CO2 1 2 3 4 5 6 7 ► ÚNOR 2008 povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz) strana 13 ZNEŠKODŇOVÁNÍ REDUKČNÍCH LÁTEK H2S + 4 H2O2 pH > 9 → H2SO4 + 4 H2O t = 5-10 min 1 H2S + H2O2 pH < 7 → S + 2 H2O t = 20-30min 2 → 2 S + 2 H2O katalysátor MnSO4 2 H2S + O2 2 Na2S2O3 + H2O2 Na2S4O6 + 7 H2O2 2 Na2S2O3 + 8 H2O2 → → → → Na2SO3 + H2O2 Na2S4O6 + 2 NaOH Na2SO4 + 3 H2SO4 + 4H2O 2 Na2SO4 + 2 H2SO4 + 6H2O → Na2S2O3 + 5 H2O + 4 Cl2 3 I II I + II Na2SO4 + 8 HCl + H2SO4 4 5 Na2SO4 + H2O 6 Na2SO3 + H2O + Cl2 → Na2SO4 + 2 HCl 7 SO2 + 2 H2O + Cl2 → 2 HCl + H2SO4 8 - SRÁŽENÍ F 2 NaF + CaCl2 pH = 7 → CaF2 + 2 NaCl 1 HMOTOVÉ BILANCE UVEDENÝCH REAKCÍ ZNEŠKODŇOVANÁ LÁTKA 1 kg CN - REAKČNÍ PRODUKTY 1 kg /kg/ Činidlo kg/kg NaCN kg/kg CN NaCNO : 1,33 NaClO 1,52 2,9 NaCNO : 1,33 NaCl : 2,39 : 0,37 H2 CL2 NaOH 1,45 1,63 2,73 3,08 Ca(OH)2 ZNEŠKODŇOVÁNÍ CN NaCN CN - CN - TEORETICKÁ SPOTŘEBA CHEMIKÁLIÍ - - 1 NaCN 2,85 2 NaCN CN - N2 CO2 NaCl NaOH : : : : 0,286 0,9 1,79 0,82 NaClO 2,28 4,3 NaCN CN - N2 CO2 NaCl NaOH : : : : 0,286 0,9 2,98 0,82 NaClO 3,80 7,16 NaCN CN - N2 : 0,286 NaHCO3 : 1,71 NaCl : 2,98 NaClO 3,80 7,16 NaCN CN - N2 NaCl CO2 H2O CL2 NaOH 3,62 3,27 6,82 6,15 ÚNOR 2008 3 4 5 : 0,286 : 5,96 : 0,897 : 0,735 povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz) 6 strana 14 ZNEŠKODŇOVANÁ LÁTKA 1 kg CN NaCN - 1 kg CN REAKČNÍ PRODUKTY TEORETICKÁ SPOTŘEBA CHEMIKÁLIÍ NaCNO H2O /kg/ : 1,33 : 0,37 Činidlo H2O2 kg/kg NaCN 0,69 kg/kg CN 1,3 7 NaCN CN - NaCNO O2 : 1,33 : 0,65 O3 0,98 1,84 NaCN CN - NaCNO : 1,33 H2SO4/ KHSO5 NaOH 2,33/3,10 4,4/5,86 0,82 1,54 Na2S2O8 NaOH 4,86 1,63 9,2 3,07 8 NaHSO4 : 2,45 : 0,37 H2O NaCN NaCN CN - CN - CN - NaCNO Na2SO4 NaCN NaCN CN - CN - FeSO4/ FeSO4. 7H2O 1,55/2,84 FeSO4/ FeSO4. 7H2O Fe2SO4 0,68/1,26 1,3/2,38 0,68 1,28 N(CH2COONa) 3 : 0,75 OHCH2-COONa : 0,29 H2N-CH2-COONa : 0,85 NH3 : 0,15 HCHO 0,61 (CH2)6N4 : 0,71 HO-CH2-COONa : 2,0 HCHO MnO2 : 1,18 NaCNO : 1,33 KOH : 0,76 KMnO4 : 1,45 : 1,45 ZNEŠKODŇOVÁNÍ Cr ZNEŠKODŇOVANÁ LÁTKA 1 kg - 1 kg REAKČNÍ PRODUKTY /kg/ 2,92/5,34 11 12 1,15 13 1,53 2,88 14 2,15 4,05 15 VI TEORETICKÁ SPOTŘEBA CHEMIKÁLIÍ 2- Cr2(SO4)3 : 1,5 NaHSO4 : 1,37 Na2SO4 : 0,54 H20 : 0,27 NaHSO3 H2SO4 1,19 1,50 kg/kg 2Cr2O7 1,44 1,82 2- Cr2(SO4)3 : 1,52 Na2SO4 : 0,54 H20 : 0,07 SO2 H2SO4 0,37 0,37 0,88 0,45 2- Cr2(SO4)3 : 1,5 FeSO4/ FeSO4 . 7H20 H2SO4 3,48/6,36 2 4,21/7,72 2,62 3,17 Na2Cr2O7 Cr2O7 Na2Cr2O7 Cr2O7 Na2Cr2O7 Cr2O7 Fe2(SO4)3 : 4,58 Na2SO4 : 0,54 H20 : 0,48 Činidlo kg/kg Na2Cr2O7 1 3 2- Cr2(SO4)3 : 1,52 Na2SO4 : 1,8 H20 : 0,21 Na2SO4 H2SO4 0,66 1,122 0,8 1,36 2- Cr2(SO4)3 : 1,50 Na2SO4 : 0,542 O2 : 0,366 H20 : 0,21 H2O2 H2SO4 0,39 1,497 0,47 1,82 FeSO4/ FeSO4 . 7H2O NaOH H2O 2,81/5,14 5 3,92/7,19 0,99 0,45 1,38 0,62 Na2Cr2O7 Cr2O7 Na2Cr2O7 Cr2O7 Na2CrO4 CrO4 2- Cr(OH)3 : 0,63 Fe(OH)3 : 0,98 Na2SO4 : 2,63 ÚNOR 2008 10 Fe2/Fe(CN)6/3 : 0,97 - CN 0,37 Fe2/Fe(CN)6/:1,1 Na2SO4 NaCN 9 : 1,33 : 5,8 : H2O Na2SO4 NaCN - 4 povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz) 6 strana 15 ZNEŠKODŇOVÁNÍ Cr ZNEŠKODŇOVANÁ LÁTKA 2Na2CrO4 CrO4 REAKČNÍ PRODUKTY Cr2(SO4)3 : 2,12 Na2SO4 : 2,2 VI TEORETICKÁ SPOTŘEBA CHEMIKÁLIÍ Na2S2O4 1,61 2,25 H2SO4 0,6 0,83 CrO3 Cr2(SO4)3 : 1,96 Na2SO4 : 1,07 H2O : 0,27 NaHSO3 H2SO4 1,56 0,74 CrO3 Cr2(SO4)3 : 1,96 Na2SO4 : 2,13 H2O : 0,27 Na2SO3 H2SO4 1,89 1,47 CrO3 Cr2(SO4)3 : 1,96 Na2SO4 : 1,07 H2O : 0,14 Na2S2O5 H2SO4 1,19 0,735 CrO3 Cr2(SO4)3 : 1,96 Na2SO4 : 2,0 H2O : 0,54 Fe H2SO4 0,56 2,94 CrO3 Cr2(SO4)3 : 1,96 FeSO4/ FeSO4 7H2O H2SO4 4,56/8,34 Fe2(SO4)3 : 6,0 H2O : 0,54 7 8 9 10 2,94 11 2- H2S S 2- H2SO4 : 2,88 H2O : 2,1 H2O2 S slouč. kg/kg 4 H2S S 2 S : 0,94 H2O : 1,06 H2O2 1 1,06 H2S S 2 S : 0,94 H2O : 0,53 O2 0,47 1,0 Na2S2O3 S2O3 2- Na2SO4 : 0,9 H2SO4 : 0,61 H2O : 0,34 H2O2 0,86 1,21 Na2S2O3 S2O3 2- Na2SO4 : 0,9 HC l : 1,85 H2SO4 : 0,62 Cl2 H2O 1,79 0,57 2,53 0,80 Na2SO3 SO3 2- Na2SO4 : 1,13 H2O : 0,14 H2O2 0,27 0,425 Na2SO3 SO3 2- Na2SO4 : 1,13 HC l : 0,58 Cl2 H2O 0,56 0,14 0,89 0,225 HC l : 1,14 H2SO4 : 1,53 Cl2 H2O 1,1 0,56 ZNEŠKODŇOVÁNÍ REDUKČNÍCH LÁTEK SO2 1 2 3 4 5 6 - SRÁŽENÍ F - F CaF2 : 0,93 NaCl : 1,39 S kg/kg 4,25 CaCl2 7 - NaF kg/kg F kg/kg 1,32 2,92 8 1 █ ÚNOR 2008 povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz) strana 16 INZERCE ÚNOR 2008 povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz) strana 17 P řehl ed poř ádaných odborný ch akcí Podrobné informace najdete v odborném serveru POVRCHOVÁ ÚPRAVA nebo na webových stránkách pořadatelů 34. konference s mezinárodní účastí PROJEKTOVÁNÍ A PROVOZ POVRCHOVÝCH ÚPRAV se koná 5. - 6. března 2008 v hotelu Pyramida, Praha 6 Konference se koná ve spolupráci s Asociací korozních inženýrů, Českou společností povrchových úprav, Asociací českých a slovenských zinkoven, Asociací výrobců nátěrových hmot ČR, vědecko-výzkumných ústavů, vysokoškolských pracovišť, státních a veřejno-právních orgánů, českých a zahraničních firem, mediálních partnerů. Konference přináší pro široký okruh posluchačů novinky z legislativy a oboru povrchových úprav formou školení. Na programu jsou přednášky z platné a připravované legislativy (snižování emisí, o podmínkách ochrany zdraví při práci, nařízení REACH a GHS, odpadní vody a další). S cílem zvyšovat úroveň technologií povrchových úprav jsou do programu zařazeny informace o nátěrových hmotách, materiálech, zařízeních, progresivních technologiích, lakování, galvanických a žárových procesech od předúprav po konečné povrchové úpravy různých materiálů. Odborníci předají své zkušenosti s řešením ekologické problematiky, protipožární ochrany. Na programu participují české i zahraniční firmy, které představují výrobní programy a nabízejí své služby. Vysoká návštěvnost skýtá možnost k obchodním jednáním a navazování potřebných kontaktů. Přímo na místě je možno konzultovat s představiteli státních a veřejnoprávních orgánů. V programu je zahrnuta výjimečná možnost exkurze do pražské firmy TK Galvanoservis. Z konference je vydáván sborník (v registru ISBN), který shrnuje a uchovává užitečné informace. Konference si po léta udržuje vysokou návštěvnost, probíhá v přátelské atmosféře a hezkém prostředí hotelu Pyramida, v blízkosti Pražského hradu. Cílem pořadatelů je zlepšit informovanost, která povede ke zvýšení efektivity a bezpečnosti práce, přispěje ke zkvalitnění povrchové úpravy výrobků, tím jejich větší konkurenceschopnosti, prosperitě podnikání, získání užitečných kontaktů propagujícím firmám, tak, aby věnovaný čas konferenci byl maximálně užitečně vynaložen. INFORMACE Konference se koná v hotelu Pyramida, Praha Spojení: Metro „A“ – stanice Malostranská dále tramvají č. 22 nebo 23 do stanice Malovanka Registrace: 5.-6.3.2008 od 8:00 hod. Program: 9:00 – 17:00 hod. Termín přihlášek do: 25. 2. 2008 Přihlášku je možné stáhnout z internetové stránky konference http://www.sweb.cz/JelinkovaZdenka/prihlaska.html nebo ji na požádání zašle pořadatel. Konferenční poplatek: 3500,- Kč (zahrnuje organizač. náklady, sborník, 2x občerstvení + diskuzně společenský večer) 2950,- Kč (bez diskuzně společenského večera) PROGRAM Čestné předsednictvo konference: prezident AKI Ing. R. Bartoníček, CSc.; prezident ČSPÚ Ing. L. Obr, CSc.; prezident AVNH ČR Ing. T. Jelínek; prezident AČZ Ing. L. Černý Ph.D. ÚNOR 2008 5. března 2008: 1) Zahájení. 2) Druhy koroze kovů. Prof. Ing. P. Novák, CSc., VŠCHT Praha 3) Inovácia v oblasti predúprav - Bonderite NT. Mgr. J. DUCHOŇ, Henkel SK+ČR 4) Nové nařízení vlády o podmínkách ochrany zdraví při práci. Bc. P. MOTYČKOVÁ, MZd 5) Možnosti recyklace organických rozpouštědel. Ing. M. ŠIŠPEROVÁ, Gamin 6) Legislativní nástroje ke snižování emisí těkavých organ. látek. Ing. P. VODIČKA, MŽP 7) Protirozstřikový přípravek Simple Green 4v1. Ing. Č. HUŠEK, LibertyTop-Tech 8) Nařízení ES - REACH a návrh GHS (globálně harmoniz. systém). MUDr. Z. Trávníčková, CSc., SZÚ. 9) Povrchová ochrana kovových materiálů. Prof. Ing. P. Kalenda, CSc., Ústav polymerních materiálů Univerzita Pardubice 10) Inovativní řešení problematiky v oboru úpravy povrch. ploch. Ing. J. REISINGER, Eisenmann 11) Nové možnosti polyuretanových nátěr. hmot při sériovém lakování dopravních prostředků. Ing. J. SKOUPIL, Synpo 12) Problematika a prevence smetivosti v technol. zařízeních lakoven. Mgr. T. Franěk, Kaf-Clean Service 13) Využití opraváren. technologií povrch. úprav ve výrob. procesu. Ing. M. Košťál, Autolaky Mikos ® 14) Torbo systémy na tryskání zvlhčeným abrasivem. Ing. L. Janča, dsts 15) Technologie povrchových ochran velkých svařenců. Ing. M. Laciný, Steng 16) Povlakování technickými plasty. Ing. M. kORTUS, Technicoat 17) Přístroje pro měření drsnosti povrchů. M. MINAŘÍK, Prima Bilavčík 18) Provoz zařízení povrchových úprav - legislativa a praxe. Ing. F. Tymich Společenský večer - pro předem přihlášené 6. března 2008: 1) Zahájení. 2) Korozní chování plazmově nanášených hliníkových vrstev. Ing. M. PAZDEROVÁ, Ph.D., VZLÚ 3) Monitoring atmosférické koroze. Ing. M. KOUŘIL, Ph.D., VŠCHT Praha 4) Význam norem pro zvýšení protikorozní ochrany. Ing. H. GEIPLOVÁ, SVÚOM Praha 4) Žárové zinkování mikroleg. oceli S355MC. Ing. L. Černý, Ph.D., AČZ, Ing. R. PachlOPník, R. ŽÍDEK, ArcelorMittal Ostrava 6) Linky na žárové zinkování za tepla válcovaných ocel. pásů. Ing. V. BENDA, ITS Benda 7) Železnaté fosfátování, současný stav a směry vývoje. Ing. P. Szelag, Ing. J. Chocholoušek, Pragochema 8) Novelizace NV č. 61/2003 Sb. k vypouštění odpadních vod. Ing. J. KUBĚNA, ČIŽP 9) Situace na trhu nátěrových hmot v ČR. Ing. M. MAXA, AVNH ČR 10) Zpěňovatelné nátěrové hmoty. Ing. R. OTÁHAL, Synpo EXKURZE do pražské firmy TK Galvanoservis (omezený počet míst). Pořadatel: PhDr. Zdeňka Jelínková - PPK Korunní 73, 130 00 Praha 3 tel/fax: 224 256 668, e-mail: [email protected] http://sweb.cz/jelinkovazdenka/ povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz) strana 18 Srdečně Vás zveme na 23. ročník mezinárodního veletrhu EUROSURFAS, který se uskuteční ve dnech 20. - 24. října 2008 v Barceloně na jednom z největších výstavišť v Evropě - Gran Via Exhibition Centre. Tento veletrh je věnován barvám, lakům a povrchovým úpravám a je organizován společně s mezinárodními výstavami Expoquimia (mezinárodní výstava chemického průmyslu) a Equiplast (mezinárodní výstava plastu a gumy) každé tři roky. 2 Organizátor Fira de Barcelona, s více než 100letou tradicí ve výstavnictví, uspořádal minulý ročník na ploše 5 440 m , vystavovalo zde 300 subjektů z 20 zemí a navštívilo ho 60 000 návštevníků. Každý z nich měl příležitost získat nejnovější informace o nabízených produktech v sektorech jako: - Povrchová úprava - Barvy a laky - Vybavení pro úpravu povrchů a aplikaci barev - Vybavení pro kontrolu, testování, analýzu a měření - Bezpečnost při práci, ekologická nezávadnost - Výzkum, vývoj a inovace - Různé služby a outsourcing - Hardware a software Pokud Vás tato událost oslovila, dovolujeme si Vás na ni srdečně pozvat jako vystavovatele nebo jako návštěvníka. Pro více informací ohledně tohoto mezinárodního veletrhu navštivte prosím webovou stránku www.eurosurfas.com. V případě jakýchkoliv dotazů kontaktujte slečnu Mgr. Evu Poništovú, Specialistu pro rozvoj projektu FIRA BARCELONA v České a Slovenské republice LOGOS - Conseil Marketing et Commercial en Europe de l'Est ul. Sw.Tomasza 29/2 31-027 Kraków POLOGNE tel. (+48) (12) 429.41.01 fax (+48) (12) 421.71.00 [email protected] www.groupe-logos.com Registrován pod ISSN 1801-707X Elektronický časopis je uchováván a archivován v rámci projektu WebArchiv Národní knihovny a je poskytnutý k Online přístupu Internetovým uživatelům. Redakce elektronického časopisu POVRCHOVÁ ÚPRAVA Ing. Ladislav Pachta, Hradec Králové, tel.: 495 215 297, mobil: 603 438 923, E-mail: [email protected] Radka Cvejnová, Kostelec n. Orl., tel.: 494 661 526, [email protected] Přihlášení k zasílání elektronického časopisu a prohlédnutí nebo stažení jednotlivých vydání je možno z http://www.povrchovauprava.cz. Copyright © 2008, IMPEA s.r.o., Hradec Králové ÚNOR 2008 povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz) strana 19