instalační příručka

Transkript

instalační příručka
INSTALA NÍ P ÍRU KA
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
STRANA
1/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
STRANA
2/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
Obsah
1.
ÚVOD .................................................................................................................................. 4
2.
MANIPULACE S TRUBKAMI NA MÍST INSTALACE....................................................... 4
2.1
íjem trubek .............................................................................................................. 4
2.2 Vykládka trubek .......................................................................................................... 4
2.3 Vykládka nátrubk ...................................................................................................... 5
2.4 Ulo ení trubek na skladi ti dodavatele........................................................................ 5
2.5 Manipulace s trubkami zasunutými do sebe................................................................ 7
2.6 Skladování maziva...................................................................................................... 8
2.7
eprava trubek .......................................................................................................... 8
3.
SM RNICE PRO UKLÁDÁNÍ.............................................................................................. 9
3.1 Základní instalace....................................................................................................... 9
4.
KONSTRUKCE VÝKOPU ................................................................................................. 10
4.1 Dno výkopu............................................................................................................... 10
4.2
ka výkopu............................................................................................................. 10
4.3
kolik trubek v jednom výkopu ............................................................................... 11
4.4
ení trubek ........................................................................................................... 11
4.5 Hloubka výkopu ........................................................................................................ 12
4.6 Nestabilní dno výkopu .............................................................................................. 13
4.7 Zaplavovaný výkop ................................................................................................... 13
5.
VÝB
5.1
5.2
5.3
5.4
5.5
5.6
6.
KLASIFIKACE NATIVNÍCH ZEMIN .................................................................................. 19
7.
TYP ULO ENÍ ................................................................................................................... 19
8.
SPOJE .............................................................................................................................. 21
8.1
íprava ke spojování ............................................................................................... 21
8.2 Oto ení spoje ........................................................................................................... 21
8.3 Mazivo ...................................................................................................................... 22
8.4 Sestavení spoje a trubky........................................................................................... 22
9.
PROTLA OVÁNÍ, BEZVÝKOPOVÉ OSAZOVÁNÍ A MIKRORA ENÍ .............................. 23
AUTOR:
R MATERIÁLU LO E A ZÁSYPU ........................................................................... 14
Materiál lo e a zásypu .............................................................................................. 14
Migrace..................................................................................................................... 15
Pou ití do asných
tovnic...................................................................................... 16
Maximální velikost
rku a drceného kamene.......................................................... 17
Instalace na svazích ................................................................................................. 17
Alternativní instalace................................................................................................. 17
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
STRANA
3/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
10. TRUBKY KRÁTKÉ DÉLKY TUHÉ SPOJENÍ ................................................................. 25
10.1 Tuhé spoje................................................................................................................ 25
11. POB
NÍ P ÍVODNÍ A ODTOKOVÉ POTRUBÍ ............................................................ 27
12. SE ÍZENÍ / UZAV ENÍ TRUBEK ..................................................................................... 28
13. OMEZENÍ A UKOTVENÍ ................................................................................................... 29
13.1 Ulo ení do betonu..................................................................................................... 30
14. INSTALACE NÁSPU......................................................................................................... 32
14.1
edm t.................................................................................................................... 32
14.2 Zásypové materiály................................................................................................... 32
14.3 Instala ní ka ......................................................................................................... 32
14.4 Podklad a zásyp ....................................................................................................... 32
14.5
kké nativní zeminy ............................................................................................... 33
14.6 Eroze........................................................................................................................ 33
15. AKTIVITY PO INSTALACI ................................................................................................ 33
15.1 Stanovení deformace................................................................................................ 33
15.2
ení deformace..................................................................................................... 34
15.3 Hydrostatický test potrubí ......................................................................................... 35
15.4 Vzduchová zkou ka.................................................................................................. 36
16. BEZPE NOSTNÍ OPAT ENÍ ........................................................................................... 37
16.1
ístup do potrubí velkých pr
.......................................................................... 37
16.2 Odpovídající p ístup do trubky velkého pr
ru b hem laminace a výroby.............. 37
16.3 Osobní ochranné prost edky..................................................................................... 37
16.4 Manipulace s chemikáliemi a dal ími surovinami...................................................... 38
16.5 Vybavení a za ízení .................................................................................................. 38
íloha A: Klasifikace nativních zemin.................................................................................. 39
A.1
eobecn ................................................................................................................ 39
A.2 Klasifikace skupin ..................................................................................................... 39
íloha B: Literatura ............................................................................................................... 40
íloha C: Modul zásypové zeminy ....................................................................................... 41
C.1 Modul zásypové zeminy............................................................................................ 41
C.2 Moduly skupin zemin ................................................................................................ 41
C.3 Reduk ní faktory pro dlouhodobé moduly zeminy E1 a E2 ....................................... 43
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
1.
STRANA
4/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
ÚVOD
elem této p íru ky je pomoci dodavatel m p i správném ukládání trubek GRP vyráb ných
spole ností Superlit. Tato p íru ka slou í jako návod. V dy je v ak t eba postupovat v souladu s
odpovídajícími technickými normami a zdravým rozumem. Technické odd lení spole nosti
Superlit poskytuje dodavatel m sou innost p i
ení problém týkajících se manipulace a
instalace, aby bylo mo no dosáhnout uspokojivého stavu instalace trubek GRP. Tato p íru ka je
ur ena pro inspektory a in enýry zainteresované na instalaci. Obsahuje doporu ení, jejich
dodr ením se lze vyhnout problém m b hem instalace. Dal í doporu ení pomohou p i
ení
ípadných potí í. Tyto pokyny je nutno pova ovat za informativní. P ed v eobecnými
sm rnicemi uvedenými v této p íru ce mají p ednost specifikace stanovené pro konkrétní
projekt.
2.
MANIPULACE S TRUBKAMI NA MÍST INSTALACE
2.1
P íjem trubek
Po p íjezdu nákladního automobilu na místo instalace jeho nutno pe liv prozkoumat p ijatý
materiál a zjistit, zda nevykazuje známky po kození vzniklého p i p eprav .
i p íjmu zbo í je nutno provést následující kontroly.
a)
Vizuální kontrola ka dého kusu
b)
Kontrola celkových mno ství a srovnání s dodacím listem
c)
Jakékoliv kody nebo chyb jící zbo í je nutno zapsat na dodací list
Pozn.: Po kozené zbo í není povoleno pou ívat, dokud nebude prozkoumáno a opraveno
pracovníky závodu.
2.2
Vykládka trubek
i vykládce materiálu z dopravního prost edku je nutno postupovat s opatrností. Zabra te
kodám, které mohou vzniknou nárazy o tvrdé materiály, jako je nap íklad ocel, kameny, apod.
Pro trubky o pr
r v ím ne 300 mm v etn je t eba pou ít mechanických prost edk . Ke
zvedání trubek se doporu uje pou ít dvou zvedacích popruh . Není povoleno pou ití ocelových
lan nebo hák na koncích trubek. Dále se k zaji ní kontroly nad trubkou zvednutou ve
vzduchu (zejména za v trného po así) doporu uje umístit na konce trubky vodící lana.
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
2.3
STRANA
5/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
Vykládka nátrubk
Obvykle jsou v echny trubky vyráb né spole ností Superlit opat eny na konci jedním
nátrubkem. Samostatn se dodávají pouze dodate né nátrubky, které jsou pot eba p i realizaci
projektu.
Nátrubky v ech velikostí je nutno vykládat s opatrností. Pokud nejsou ze závodu expedovány
ve svazku, m e vykládka prob hnout stejným zp sobem jako u samotných trubek.
2.4
Ulo ení trubek na skladi ti dodavatele
Místo skladování musí být rovné a musí být o
no od kamen a p edm
s ostrými hranami.
Trubky lze stohovat a omezit tak prostorové nároky na skladování. Mezi jednotlivé vrstvy trubek
je t eba klást d ev né kolébky. První vrstvy je nutno zajistit d ev nými klíny proti posunutí.
Obecn je výhodné skladovat trubky na plochém ezivu, které usnadní umis ování a
odstra ování zvedacích popruh okolo trubek. Trubka musí být podep ena asi v jedné tvrtin
své délky od obou konc .
Pokud se nátrubky dodávají samostatn , musí být ulo eny ve vodorovné poloze, aby se
zamezilo jejich p íli né deformaci.
Dbejte, aby byly stohované trubky stabilní za podmínek, jako je nap íklad silný vítr, nerovný
skladovací povrch nebo p sobení jiného vodorovného zatí ení.
Maximální vý ka stohovaných trubek je p ibli
2,5 m. Stohování trubek o pr
r 1200 mm na
míst instalace se nedoporu uje. P i skladování armatur je nutno dbát, aby na ústí, odbo né
kusy a kolena nep sobily ádné síly.
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
Maximální odchylka na pr
STRANA
6/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
ru je následující:
ída tuhosti
SN
Maximální odchylka
% pr
ru
2,5
2,0
1,5
2500
5000
10000
Tabulka 2.4: Maximální odchylka na pr
ru
Jiným zp sobem vyjád ení skladovací vý ky je definování po tu vrstev:
Jmenovitý pr
r
trubky DN (mm)
Maximální po et vrstev
SN 2500
SN 5000 a 10000
200 – 450
4
5
500 – 700
3
4
700 – 900
2
3
1000 – 1200
2
2
> 1500
1
1
Pro SN 2500 Nm2 se doporu uje pou ít pyramidového stohování.
Tabulka 2.4.1: Maximální po ty vrstev p i stohování
Obrázek 2.4: Ulo ení trubek
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
2.5
STRANA
7/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
Manipulace s trubkami zasunutými do sebe
Trubky dodávané na dlouhé vzdálenosti mohou být zasunuty do sebe (men í pr
ry jsou
uvnit v ích velikostí). Tímto zp sobem se sni ují p epravní náklady. Tyto trubky jsou obvykle
opat eny speciálním balením a mohou p i vykládce, skladování a p eprav vy adovat pou ití
nestandardních postup . Bude-li t eba aplikovat nestandardní postupy, budou tyto osv tleny
ed expedicí. Bez ohledu na vý e uvedené je nutno v dy dodr ovat následující v eobecné
postupy:
1.
Svazek do sebe zasunutých trubek je v dy nutno zvedat pomocí minimáln dvou pru ných
popruh . Omezení ohledn vzájemné vzdálenosti popruh a míst zvedání, pokud existují,
budou specifikovány pro ka dý konkrétní projekt. Zajist te, aby zvedací popruhy m ly
dostate nou nosnost odpovídající hmotnosti svazku.
2.
Trubky zasunuté do sebe se obvykle nejlépe skladují v p epravním balení. Stohování t chto
trubek se nedoporu uje, pokud není stanoveno jinak.
3.
Svazky trubek zasunutých do sebe lze p epravovat bezpe
pouze v p vodním
epravním balení. Zvlá tní po adavky, budou-li nutné, s ohledem na ulo ení, konfiguraci
a/nebo uvázání k dopravnímu prost edku budou stanoveny pro ka dý konkrétní projekt.
4.
Odstran ní obalových materiál a vyjmutí zasunuté trubky (trubek) se nejlépe provádí na
specializované stanici. Typicky se tato stanice skládá ze ty ech a esti kolébek, na které
se umístí vn í pr
r nejv í trubky ve svazku. Vyjmutí trubek lze také provád t
vysokozdvi ným vozíkem. Vnit ní trubky lze od nejmen í vytahovat pozvednutím pomocí
zasunutého výlo níku s ochranou a opatrným vysunutím ven ze svazku. Vysunovaná
trubka se nesmí dotknout ostatních trubek. Pokud hmotnost, délka a/nebo dostupná
za ízení neumo ují pou ití této metody, budou pro ka dý jednotlivý projekt doporu eny
postupy pro vysunování vnit ní trubky (trubek) ze svazku.
Obrázek 2.5: Vysunování vlo ené trubky pomocí chrán ného
výlo níku vysokozdvi ného vozíku
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
2.6
8/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
Skladování maziva
Maziva je nutno pe liv skladovat a zabránit po kození nádoby.
být t sn uzav eny, aby nemohlo dojít ke zne
ní maziva.
2.7
STRANA
áste
pou ité nádoby musí
P eprava trubek
Pokud je nutno na míst instalace trubky p epravovat, je nejlep í vyu ít p vodního p epravního
eziva, které bylo pou ito p i nakládce dopravního prost edku. Jestli e ji tento materiál není k
dispozici, umíst te v echny trubky na ploché ezivo umíst né v maximální vzdálenosti 4 metry
od sebe (3 metry v p ípad malých pr
) a maximálním p evisem 2 metry. Zaklínujte trubky,
aby byla zaji na jejich stabilita a odd lení. Dbejte, aby se trubky vzájemn nedotýkaly. V
opa ném p ípad by b hem p epravy mohly vibrace zp sobit od ení trubek (viz obr. 2.7).
Maximální vý ka stohu trubek je p ibli
2,5 metru. Upevn te trubky k vozidlu pomocí
pru ných emen nebo lan. Nikdy nepou ívejte ocelová lana nebo et zy bez odpovídajícího
podlo ení, které by zajistilo ochranu proti od ru. Maximální odchylka na pr
r nesmí
ekra ovat hodnoty uvedené v tabulce 2.4. Vybouleniny, plochá místa nebo jiné náhlé zm ny
na zak iveném povrchu nejsou povoleny. P eprava trubek neodpovídající t mto omezením
e vést k jejich po kození.
Obrázek 2.7: P eprava trubek
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
3.
STRANA
9/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
SM RNICE PRO UKLÁDÁNÍ
Typ instalace vhodný pro trubky vyráb né spole ností Superlit se li í podle tuhosti trubky,
hloubky ulo ení, charakteristik zeminy a dostupných zásypových materiál . P vodní materiál
musí odpovídajícím zp sobem dr et zásypový materiál v oblasti trubky (viz obr. 3.0), aby se
dosáhlo správného podep ení trubky. Ú elem následujících instala ních postup je pomoci
instalátorovi p i realizaci p ijatelného ulo ení potrubí. Bez ohledu na stav zeminy a metodu
instalace v ak nesmí výchozí a dlouhodobé odchylky p ekro it povolené hodnoty uvedené v
odstavci 15.1. Trubky ulo ené mimo tyto limity nemusí zaji ovat po adovanou funkci.
300 mm
Násep
zóny
trubky
Zásyp
Lo e se m ní s pr
rem
min DN/4, max. 150 mm
Základ
(je-li nutný)
Nativní zemina
Obrázek 3.0: Názvosloví pro zásyp potrubí
Podrobné definice skupin nativní zeminy jsou uvedeny v p íloze A. Testování nativní zeminy je
nutno provád t asto a zejména tam, kde existuje podez ení na zm ny. D le ité vlastnosti jsou
ty, které jsou získány v lo i a ve vý ce zóny trubky. Po ty náraz nebo pevnosti zemin musí
edstavovat hodnoty za nejnep ízniv ích (nejslab ích) podmínek, které lze o ekávat v
jakémkoliv významném asovém okam iku (obvykle v míst , kde je nejvy í hladina podzemní
vody).
3.1
Základní instalace
Dlouhá ivotnost a dobré funk ní charakteristiky trubek spole nosti Superlit lze dosáhnout
správnou manipulací a instalací. Je d le ité, aby vlastník, technik a dodavatel pochopil, e
plastová trubka vyztu ená skelnými vlákny (GRP) je navr ena tak, e je nutno vyu ít lo e a
zásypový materiál stanovený v doporu ených instala ních postupech. Trubka a materiál pro
ulo ení spolu vytvo í „systém trubka-zemina“, který zaji uje podporu pro instalaci.
Technici na základ rozsáhlých zku eností zjistili, e správn zhutn né granulární materiály
jsou ideální pro zásyp potrubí v etn trubek GRP. Snahy o sní ení náklad na ukládání potrubí
ak velmi asto vedou k tmu, e se jako zásypový materiál pro zónu potrubí pou ívá zemina
odstran ná b hem výkopu. Technologové spole nosti Superlit si jsou této pot eby v domi a
navrhli omezení pro ukládání trubek Superlit na základ osmi r zných modul nativní zeminy,
od
rku a po jemnozrnné zeminy s nízkou plasticitou.
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
4.
KONSTRUKCE VÝKOPU
4.1
Dno výkopu
STRANA
10/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
Dno výkopu musí být konstruováno tak, aby zajistilo stabilní a rovnom rnou podporu po úplné
délce potrubí. Dno výkopu musí být zhutn no, aby nabídlo oporu ukládanému potrubí. Je-li
zji na nestabilní zemina, e t eba výkop prohloubit a zv it tlou ku lo e. V n kterých
ípadech m e vzniknout pot eba vytvo ení speciálních základ .
Montá ní prohlube
(zasypává se po ukon ení potrubního spoje)
a. správné ulo ení trubky
b. Nesprávné ulo ení trubky
Obrázek 4.1: Struktura podkladu
4.2
ka výkopu
ka výkopu u horního okraje trubky nesmí být v í, ne je nutné k zaji ní dostate ného
prostoru pro spojování trubek ve výkopu a zhut ování zásypu zóny potrubí u ikmých svah .
Standardní velikost výkopu b’ (viz obr. 3.0) je uvedena v tabulce 4.2. V p ípad nep íznivých
vlastností nativní zeminy a podle pevnosti a hloubky ulo ení trubky lze ku výkopu zv it.
Normální pr
DN
r trubky
mm
200 < DN< 300
150
300 < DN< 500
200
500 < DN < 900
300
900 < DN < 1600
450
1600 < DN 2400
600
Pozn.: P i ukládání trubek do v ích hloubek mohou být pot ebné
ir í výkopy k zaji ní bezpe nosti vzhledem k nestabilit zeminy.
Tabulka 4.2: Standardní
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
ka výkopu
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
4.3
STRANA
11/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
N kolik trubek v jednom výkopu
Pokud se do výkopu instalujte více ne jedna trubka, je nutno mezi jednotlivými trubkami
udr ovat odpovídající vzdálenost, aby byl k dispozici pracovní prostor ke zhut ování
zásypového materiálu pod trubkami stejného pr
ru. Doporu ené minimální vzájemné
vzdálenosti jsou tyto:
Pr
r (mm)
Minimální vzdálenosti mezi
trubkami X (mm)
200 – 600 mm
300 mm
700 – 1200 mm
600 mm
1300 – 2400 mm
1000 mm
Tabulka 4.3: Minimální vzdálenosti mezi trubkami
Obrázek 4.3: Trubky ve stejném výkopu
4.4
K
ení trubek
Pokud se dv trubky k í tak, e jedna trubka prochází nad druhou, musí svislá vzdálenost
mezi trubkami a instalací pro spodní trubku odpovídat specifikacím uvedeným na obrázku 4.4.
V n kterých p ípadech je nutno trubku umístit pod stávající potrubí. Vy í bezpe nosti lze
dosáhnout umíst ním ocelového nosníku p es
ku výkopu a p ipevn ní trubky k tomuto
nosníku. Také se doporu uje trubku obalit, aby se ochránila p ed kodami zp sobenými nárazy.
i ukládání nové trubky musí být vybraný zásypový materiál umíst n zp t do výkopu a zhutn n
tak, aby úpln obklopoval ob potrubí, a aby bylo dosa eno po adované hustoty.
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
Hloubka krytu
do 4 metr
STRANA
12/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
Více ne
4 metry
av ak ne mén ne 150 mm
Pou ívejte pouze zásypové
materiály typu 1 nebo typu 2
zhutn né na minimáln 90%
Proctorova zhutn ní (viz
íloha A).
Obrázek 4.4: K
4.5
ení trubek
Hloubka výkopu
Hloubka výkopu se ur uje podle konstrukce potrubí, zamý leného typu pou ití, vlastností trubek,
pr
ru trubek a místních podmínek, jako jsou nap íklad vlastnosti zeminy a kombinace
statického a dynamického zatí ení. Dbejte, aby hloubka ulo ení dosta ovala k ochrán ní
kapalin p epravovaných v potrubí p ed ú inky mrazu. Zajist te dostate ný kryt, aby se zabránilo
ne ádoucí flotaci potrubí v oblastech s potenciáln vysokou hladinou spodní vody.
4.5.1 Minimální hloubka výkopu
Minimální hloubka krytu nad trubkou musí být v dy dodr ena.
•
0,6 m - v místech bez dopravního zatí ení
•
1,0 m – v místech zatí ení nákladními automobily AASHTOH – 20
•
1,5 m – p i zatí ení podle BS 153 HA nebo ISO H I 60 a v p ípad , e jsou nad trubkou
pou ívány pracovní mechanismy dodavatele.
Pokud je vysoká hladina spodní vody, a aby se zabránilo flotaci potrubí, je nutno dodr ovat
minimální hloubku ulo ení rovnou jednomu pr
ru trubky. Krycí vrstva musí být umíst na
ed vypnutím odvod ovacích systém .
Alternativn lze instalaci realizovat ukotvením trubek. Pokud se preferuje ukotvení, musí být
upev ovací úvazy vyrobeny z plochého materiálu o minimální
ce 25 mm a umíst ny v
intervalech po 4,0 metrech.
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
STRANA
13/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
4.5.2 Maximální hloubka výkopu
Maximální povolená hloubka ulo ení závisí na nativní zemin , zásypovém materiálu a stupni
zhutn ní, pevnosti trubky a konstrukci výkopu. Jeliko jsou trubky Superlit pru né, závisí na
podpo e poskytované okolními zeminami.
V tomto dokumentu se popisují standardní instalace. Obecn se tyto trubky ukládají do hloubky
3 m. V kapitole 7 jsou uvedeny hodnoty maximální hloubky ulo ení ve vztahu k typu zeminy a
kombinovanému modulu zeminy.
4.6
Nestabilní dno výkopu
Tam, kde se na dn výkopu nacházejí m kké, sypké nebo vysoce rozpínavé zeminy, pova uje
se takové dno za nestabilní. Nestabilní dno výkopu je nutno p ed ulo ením trubky stabilizovat
nebo je nutno provést základy, pomocí kterých se omezí na minimum diferenciální sedání dna
výkopu. Pro základové vrstvy se doporu uje pou ít kamenivo nebo
rk.
Hloubka vrstvy kameniva nebo
rku pou itého jako základ závisí na stupni záva nosti stavu
zeminy dna výkopu, av ak nesmí být men í ne 150 mm. Na takových základech musí být
umíst no b né lo e. Pou itím filtra ní tkaniny úpln obklopující základový materiál zabrání
vzájemné migraci základového materiálu a materiálu lo e, která by mohla vést ke ztrát
schopnosti dna nést trubku. Maximální délka oddílu potrubí mezi pru nými spoji nesmí
ekra ovat 6 metr .
4.7
Zaplavovaný výkop
Pokud se hladina spodní vody nachází nad dnem výkopu, je nutno p ed provedením lo e
hladinu spodní vody sní it minimáln na dno výkopu (nejlépe v ak asi o 200 mm pod dno).
K dispozici jsou r zné techniky v závislosti na povaze nativního materiálu.
U pískových nebo jílovitých zemin se doporu uje systém odvod ovacích míst p ipojených ke
sb rnému potrubí a erpadlu. Vzdálenost mezi jednotlivými odvod ovacími místy a hloubka, ve
které budou umíst ny, závisí na hladin spodní vody. Je d le ité pou ít filtr okolo sacího místa
(proti hrubému písku nebo
rku), aby se zabránilo jejich ucpání jemnozrnným nativním
materiálem.
Pokud se nativní materiál skládá z jílu nebo se jedná o skalní lo e, nebude mo no odvod ovací
body pou ít. Pokud je hladina spodní vody vysoká, je v tomto p ípad odvodn ní obtí
í.
Doporu uje se pou ití odvod ovacích jímek a erpadel.
Není-li mo né vodu udr et pod horním okrajem lo e, je nutno nainstalovat subdrená e, které se
skládají z kameniva stejnom rné velikosti (20-25 mm) úpln obaleného ve filtra ní tkanin .
Hloubka subdrená e pod lo em závisí na mno ství vody ve výkopu. Pokud voda stále proniká,
je nutno lo e (a v p ípad pot eby také zónu trubky) obklopit tak, aby se zabránilo jeho
zne
ní nativním materiálem. Pro lo e a zásyp se pou ívá
rk nebo drcený kámen. P i
odvod ování je nutno vzít v úvahu následující:
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
STRANA
14/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
• Vyvarujte se od erpávání na dlouhých vzdálenostech v zásypovém materiálu nebo nativních
zeminách, aby se zabránilo ztrát podpory d íve ulo ených trubek z d vodu odstran ní
materiál nebo migrace zemin.
• Nevypínejte odvod ovací systém, dokud nebude dosa eno dostate né hloubky ulo ení tak,
aby nemohlo dojít k flotaci potrubí.
5.
VÝB R MATERIÁLU LO E A ZÁSYPU
Typ instalace, materiál lo e a zásypu je zalo en na pevnosti trubky, maximální hloubce ulo ení,
podtlaku a stavu nativní zeminy.
5.1
Materiál lo e a zásypu
Pro lo e a zásyp zóny trubky jsou obecn p ijatelné následující materiály.
Skupina zemin 1
rk, sm si
rku a písku (GW, GP)
Písek, sm si písku a
rku (SW, SP), min. 40 % ástic v
dního prachu
ích ne 2,0 mm a max. 5 %
Skupina zemin 2
Sm
Sm
Sm
Sm
si
rku a p dního prachu (GM)
si
rku a jílu (GC)
si písku a jílu (SM)
si písku a jílu (SC)
maximum 15 % p dního prachu
maximum 15 % jílu
maximum 15 % p dního prachu
maximum 15 % jílu a < 40% ástic v
ích ne 2,0 mm
Skupina zemin 3
Jako u skupiny 2 (GM, GC, SM, SC), av ak mno ství p dního prachu nebo jílu men í ne 40 %
Skupina zemin 4
kké a velmi sypké zeminy podle ATV typ 4 [5] nebo ASTM MH, CH, OL a OH [(1),(2)]
Pozn.: Písmena v závorkách jsou symboly skupiny, které se pou ívají v unifikovaném systému
klasifikace zemin.
Moduly skupin zemin
Omezené moduly zásypu-zeminy Ms pro r zné skupiny zemin ve hloubce 1 m
Skupina
zemin
1
2
3
4
AUTOR:
85
3,8
2,1
1,3
0,9
OZCAN CAGLAR
90
5,3
2,9
1,8
1,2
Standardní Proctorova hustota (SPD)
92
95
97
6,0
7,2
8,2
3,3
4,0
4,5
2,1
2,5
2,9
1,4
1,7
1,9
SCHVÁLIL:
100
10,0
5,0
3,5
2,3
ALI SEVILMIS
102
11,4
6,3
4,0
2,6
INSTALA NÍ P ÍRU KA
STRANA
15/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
Dlouhodobé reduk ní faktory pro skupiny zemin ATV-A 127
Skupina zemin ATV
Reduk ní faktor
1
0,90
2
0,85
3
0,80
4
0,75
Pozn.: Moduly nativní zeminy není obvykle nutno redukovat.
Dbejte, aby byly ikmé body vypln ny schváleným materiálem. Zásypový materiál musí sahat
300 mm nad korunku trubky. K zarovnání zásypu lze pou ít materiál odstran ný z výkopu.
Finální vrstvy nevy adují zhutn ní.
Pou ijte desku nebo
jiné za ízení k zatla ení
a zhutn ní materiálu
lo e pod trubkou
Trubka
NESPRÁVN !
První vrstva
ulo ení
Trubka
První vrstva
ulo ení
Tabulka 5.1: Zhutn ní u okraj
5.2
Migrace
Na místech, kde se na dn výkopu vyskytuje tekoucí nebo stojatá spodní voda nebo v
ípadech, kdy zemina na dn výkopu vykazuje tendenci tekoucího písku, prove te odstran ní
vody vhodnými prost edky, jako jsou nap íklad odvod ovací body nebo subdrená e. Tyto
systémy ponechte v provozu, dokud nebude dokon eno ulo ení trubky a zasypání výkopu do
vý ky dosta ující k zabrán ní flotace potrubí.
Odstup ování zásypového materiálu, materiálu lo e a základového materiálu musí být takové,
aby ve stavu nasycení nemohlo dojít k migraci jemných ástic z t chto oblastí do okolní zeminy
dna nebo st n výkopu, a aby materiál ze dna a st n výkopu nemohl pronikat do materiálu v
zón trubky. Jakýkoliv p enos nebo pohyb ástic zeminy z jedné oblasti do druhé m e vést ke
ztrát schopnosti základ nebo st n podporovat trubku. Migraci materiál lze zabránit pou itím
filtra ní tkaniny.
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
STRANA
16/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
hem instalace, kdy je hladina vody ízena pomocí r zných erpacích a odvod ovacích metod,
mohou ve výkopu vzniknout významné hydraulické gradienty. Gradienty mohou také vzniknout
po výstavb , kdy propustné podlo í nebo stárnoucí materiál lo e nebo zásypu p sobí jako et z
i vysokých hladinách spodní vody. Obecn je pot eba vyhnout se
rku a drcenému kameni
jako zásypovému materiálu, pokud je nativní zemina jemného typu, pokud v ak není na dn a
st nách výkopu pou ita filtra ní geotextilie. Následující kritéria odstup ování lze pou ít k
omezení migrace jemných ástic do materiálu p i hydraulickém gradientu.
AWWA M-45, strana 80• D 15/d85 < 5, kde D 15 je výchozí velikost síta propou
hrub ího materiálu a d85 je výchozí velikost síta propou
jemn ího materiálu.
jící 15 hmotnostních procent
jící 85 hmotnostních procent
• D 50/d50 < 25, kde D 50 je výchozí velikost síta propou
hrub ího materiálu a d50 je výchozí velikost síta propou
jemn ího materiálu. Toto kritérium neplatí v p ípad ,
odstup ován (viz ASTM D2487).
jící 50 hmotnostních procent
jící 50 hmotnostních procent
e je hrub í materiál dob e
Pokud je jemným materiálem st edn a vysoce plastický jíl (CL nebo CH), poté je nutno
místo kritéria S15/D85 nutno pou ít následující kritérium: D 15 < 0,02“ (0,5 mm), kde D15 je
výchozí velikost síta propou jícího 15 hmotnostních procent hrub ího materiálu.
Vý e uvedená kritéria bude mo ná nutno upravit v p ípad , e je jeden z materiál „grap
graded“ (pozn. p ekl.: nesrozumitelné). Manipulace a umíst ní materiál zvolených k pou ití
na základ kritérií odstup ování filtru musí probíhat tak, aby byla omezena na minimum
segregace.
5.3
Pou ití do asných
tovnic
Pokud jsou
tovnice po zhutn ní vyjmuty, mohou vzniknou nevypln né prostory. Následn
e dojít ke zhor ení nebo ztrát funkce zásypového materiálu.
tovnice je nutno odstra ovat postupn b hem postupu prací na zásypu a zhut ování vrstev.
V tomto p ípad budou v echny vzniklé nevypln né prostory zapln ny zhut ovaným materiálem.
Toto zvedání musí být provád no postupn , aby mohl být materiál lo e trubky a materiál zóny
trubky siln zhutn n oproti nativní st
a do vý ky 300 mm nad korunku trubky.
Pozn.:
AUTOR:
Jsou-li viditelné známky unikání vody a/nebo nativní zeminy mezi
tovnicemi, je jisté,
e vznikla prázdná nevypln ná místa. V tomto p ípad tato místa vypl te zhutn ným
zásypem.
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
5.4
Maximální velikost
Velikost zrna závisí na pr
STRANA
17/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
rku a drceného kamene
ru potrubí. Pou ijte ní e uvedenou tabulku.
Jmenovitý pr
DN
r trubky
Maximální velikost zrna
mm
10
15
20
25
32
DN<300
300<DN<600
600<DN<1000
1000<DN<1500
1500<DN
Tabulka 5.4: Maximální velikost zrna
5.5
Instalace na svazích
Riziko nestability roste se zv ujícím se sklonem svahu. Obecn platí, e trubky se nakladou
standardním zp sobem, pokud je sklon svahu v í ne 15 stup . V tomto p ípad je nutno
ijmout zvlá tní opat ení. Jednou z alternativ je umístit potrubí nad p íkrým svahem, proto e se
snadn ji definují nosníky a dosahuje se kvalitního ulo ení a usazení potrubí.
5.6
Alternativní instalace
Pokud po adavek na hloubku ulo ení pro vybranou pevnost potrubí, typ instalace a skupinu
nativní zeminy p ekra uje limity uvedené v kapitole 7, je nutno zvá it pou ití alternativních
postup instalace.
K dispozici jsou t i alternativní metody instalace:
•
ir í výkop
•
Permanentní pa ení
•
Stabilizovaný zásyp (cementový)
5.6.1
iroký výkop
Zv ení
ky výkopu oddaluje patnou nativní zeminu dále od trubky a umo
ulo ení a vy í povolené negativní tlaky (podtlak).
uje hlub í
5.6.2 Permanentní pa ení
Permanentní pa ení v dostate né délce (minimáln 30 mm nad korunkou trubky) se pou ívá k
odpovídajícímu rozlo ení postranních sil p sobících na trubku. Dále musí mít pa ení
dostate nou jakost a jeho trvanlivost musí dosahovat ivotnosti trubky (viz obr. 5.6.2).
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
STRANA
18/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
Pov imn te si, e postup zásypu a maximální hloubky krytu jsou stejné jako u standardních
instalací. Permanentní bedn ní lze pou ít pro „nativní zeminu skupiny 1“.
Výkop s bedn ním
Podle po adavku
konstrukce bedn ní
(typ.)
-
Obrázek 5.6.2: Výkop s permanentním bedn ním
5.6.3 Stabilizovaný zásyp (cementový)
Obvykle bude dosta ovat 40-50 kg cementu na tunu písku (4-5 % cementu). Sítem 200 smí
procházet maximáln 15 % písku. Sedmidenní pevnost stabilizovaného materiálu se musí
pohybovat mezi 690 a 1380 kPa.
Stabilizovaný zásyp je nutno zhutnit na 90 SPD ve vrstvách 150 a 200 mm. Stabilizovanému
materiálu musí být umo
no usednutí po dobu 24 hodin p i maximálním výchozím krytí.
Maximální výchozí krytí:
1,0 m
SN2500
1,5 m
SN5000 a SN10000
Trubka musí být obklopena stabilizovaným zásypem jak je ilustrováno na obrázku 5.6.3.
Maximální délka trubky je 6 metr .
íli velký výkop je nutno vyplnit zhutn ným stabilizovaným materiálem. Nativní zemina musí
být p i zhut ování stabilizovaného zásypu zaji na do asným bedn ním nebo výkopovými
boxy. Maximální celková hloubka krytu je 5 metr .
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
STRANA
19/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
Obrázek 5.6.3: Stabilizovaný zásyp
6.
KLASIFIKACE NATIVNÍCH ZEMIN
Zeminy jsou klasifikovány do ty hlavních skupin. Podrobnosti jsou k dispozici v p íloze A.
7.
TYP ULO ENÍ
Výb r metody ulo ení musí být ur en na základ vlastností nativní zeminy, pevnosti trubky a
hloubky ulo ení. V dal ím textu popisujeme standardní typy ulo ení.
eobecný popis standardní instalace
rk nebo drcený kámen i písek zhutn ný na 90 % Proctorovy hustoty a do vý ky 300 mm
nad trubku.
Maximální hloubka ulo ení uvedená v tabulce ní e platí pro samospádové trubky. Tlakové
trubky se obvykle ukládají v maximální hloubce do 3,0 m.
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
STRANA
20/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
Maximální hloubka ulo ení (m) do výkopu o standardní ce
Typ 1 s dopravním zatí ením (AASHTO H20)
ka výkopu p ibli
1,75 x DN, hladina spodní vody 1 m pod úrovní lo e
Modul nativní zeminy
b E2/
MPa
20,7
10
7
5
2
1
0,5
5000 STIS
20,7
13,5
10,2
8,5
7,3
5,3
3,8
13,8
12,0
9,2
8,0
7,2
5,2
3,8
10,3
10,9
8,6
7,5
7,1
5,2
3,8
6,9
9,3
8,0
7,3
7,0
5,1
3,7
4,8
8,0
7,5
7,2
6,7
5,0
3,5
3,4
7,5
7,2
7,0
6,5
4,5
3,3
2,1
7,0
6,5
6,5
6,0
4,3
2,8
1,4
5,3
5,0
5
4,5
3,5
2,8
Instalace se
nedoporu uje
pro SN 5000
10000 STIS
20,7
16,3
11,8
10,5
9,5
6,3
4,5
2,8
13,8
14,7
11,5
10,5
9,3
6,2
4,5
2,8
10,3
13,0
11,3
10
9,2
6,2
4,5
2,8
6,9
12,5
11,0
9,5
9,0
6,1
4,4
2,8
4,8
11,5
10,0
9,0
8,5
6,0
4,3
2,8
3,4
11,0
9,5
8,5
8,0
5,5
4,3
2,8
2,1
9,5
8,5
8,0
7,5
5,0
4,2
2,8
1,4
7,2
6,5
6,3
6,0
4,5
3,5
2,8
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
8.
SPOJE
8.1
P íprava ke spojování
STRANA
21/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
i ukládání trubek se musí pod místem spoje nacházet montá ní jáma, která umo ní správné
sestavení spoje a zabrání p enosu hmotnosti trubky na spoj. Ka dá montá ní jáma nesmí být
í ne je nezbytn nutné k provedení správného spoje. Po provedení spoje jámu pe liv
vypl te a zhutn te materiálem tak, aby se zajistila spojitá podpora pro potrubí v celé jeho délce.
8.2
Oto ení spoje
Maximální doporu ené úhlové oto ení rozlo ené rovnom rn na ob
tabulce 8.2 ní e.
Pr
r (mm)
ásti spoje je uvedeno v
Oto ení spoje (°)
200 - 350
3
400 - 500
3
600 - 900
2
1000 - 1800
1
více ne 1800
0,5
Tabelka 8.2: Maximální oto ení spoje
Doporu uje se b hem ukládání trubek vý e uvedených hodnot nedosahovat, aby bylo
umo
no dlouhodobé sedání. V dy trubku spojujte nap ímo a poté ji vyto te na
po adovaný úhel.
Úhel
oto ení
Ofset
Polom r
Obrázek 8.2: Oto ení potrubního spoje
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
8.3
STRANA
22/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
Mazivo
Pou ívejte pouze maziva na rostlinné bázi. Nepou ívejte vazelínu ani motorové oleje.
Informativní mno ství maziva jsou uvedeny v tabulce ní e.
Pr
r potrubí
Mno ství pou itého maziva
200 - 600 m
700 - 1200 m
1300 - 2000 m
0,2 kg
0,4 kg
0,7 kg
Tabelka 8.3: Mno ství maziva pro ka dý spoj
8.4
Sestavení spoje a trubky
Potrubní spoj je obto ený vlákny a zaji n na interní celoplo né elastomerové membrán
EPDM. T sn ní se dosahuje stla ením v kompresních oblastech.
Trubky se obvykle dodávají s p ipojeným nátrubkem. Vy ist te konec trubky jemným kartá em,
nama te konec trubky pomocí suchého istého kusu tkaniny a houby. Ov te, zda na konci
trubky nedochází k rozvrstvení.
K zatla ení trubky do nátrubku ji ulo ené trubky pou ijte stahovák, viz obrázek 8.4. Trubka se
zatla uje, dokud se nedotkne st edu pry ového pouzdra v nátrubku. P i spojování lze pou ít
hloubkové lopaty, viz obrázek 8.4.1.
Pozn.:
U sacího potrubí umíst ného pod hladinou vody jsou konce trubky opat eny ocelovými
úhlovými oky, které umo ují instalaci standardních trubek pod vodou. Na vle ném
lunu lze sestavit 3 – 4 délky trubky a spustit sestavenou ást potrubí do výkopu v
mo ském dn (viz odstavec pob ní p ívodní a odtokové potrubí). Viz kapitola 11.
Prkno na obou stranách,
aby nedo lo k po kození trubky
Násuvné za ízení (jedno na ka dé stran )
Popruh
Prkno na
vzdálen í
stran
Silon nebo lano
Nátrubek GRP
Zasunujte kolík, dokud konec trubky nedosáhne
st edového registru
Obrázek 8.4: Spojování potrubí zvedacím násuvným za ízením
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
Ukládaná trubka
STRANA
23/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
Popruh
Ukládaná trubka
Hloubková
lopata
Nátrubek GRP
epá ka – 4” x 4” a p ekli ka
Nátrubek GRP
Instalovaná sekce
Popruh
Ukládaná trubka
Lopata
buldozeru
Buldozer
Nátrubek GRP
epá ka – 4” x 4” a p ekli ka
Nátrubek GRP
Obrázek 8.4.1: Spojování trubek hloubkovou lopatou nebo buldozerem
9.
PROTLA OVÁNÍ, BEZVÝKOPOVÉ OSAZOVÁNÍ A MIKRORA ENÍ
Pokud není mo né naru it zeminu nad a okolo potrubí nebo jsou-li náklady na provád ní
otev ených výkop p íli vysoké, lze pou ít protla ování a mikrora ení. V tomto p ípad je
vn í pr
r trubky a nátrubku stejný. Typická sekce je uvedena ní e.
Existují dva typy protla ovacích trubek pro tento typ aplikace:
• Speciální protla ovací trubka se zarovnaným nátrubkem pro p ímé protla ování. Tyto trubky
jsou speciáln navr eny k absorbování protla ovací síly.
• Standardní trubky GRP v krátkých délkách lité uvnit betonového plá . V tomto p ípad
zaji uje okolní beton absorbuje protla ovací sílu a vnit ní sklolaminátová trubka zaji uje
odolnost v i korozi a pevný spoj.
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
STRANA
24/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
Pokud se trubka instaluje do pa nice, je nutno dodr ovat následující opat ení:
a)
Trubky se do pa nice umis ují bu ta ením nebo tla ením.
b)
Trubky je nutno chránit p ed po kozením z d vodu klouzání pomocí d ev ných ly in
ipevn ných ke trubce.
c)
Pou ít lze také plastový distan ní kus. Tato musí zaji ovat dostate nou vý ku, aby byl
vytvo en prostor mezi spojem nátrubku a st nou pa nice.
d)
Prstencový prostor mezi pa nicí a trubkou lze vyplnit pískem,
rkem nebo cementovou
ka í. Maximální injektá ní tlak nesmí p ekro it hodnoty uvedené v tabulce 9.0.
Tuhost trubky
Max. injektá ní tlak
SN 2500
30 kPa
SN 5000
60 kPa
SN 10000
110 kPa
Tabulka 9.0: Maximální injektá ní tlak
Obrázek 9.0: Plastový distan ní kus
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
10.
TRUBKY KRÁTKÉ DÉLKY
STRANA
25/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
TUHÉ SPOJENÍ
V n kterých oblastech, kde se p edpokládá r zná úrove sedání, se po adují trubky v krátkých
délkách.
• Vn
í tuhé konstrukce (revizní otvory, ventily, komory, apod.)
• Vn
í obetonování
10.1
Tuhé spoje
Vystupuje-li trubka z betonové konstrukce nebo je p ipojena k p írubovému erpadlu, ventilu
nebo jiným fixním konstrukcím, je vystavena vysokým ohybovým nap tím, která mohou
vzniknout v p ípad diferenciálního sedání (pohybu) mezi trubkou a tuhými konstrukcemi.
Proto je nutno zvá it pou ití speciální instalace, která omezí na minimum vysoká spojitá nap tí
vznikající v potrubí.
Ní e jsou uvedeny dv standardní alternativy:
a)
Pou ití nátrubku zalitého do betonu na rozhraní
b)
Pou ití krátkého kusu potrubí a jeho obto ení pry ovým pásem zaji ujícím omezení
echodového efektu na minimum.
Betonová komora
Revizní otvor nebo obetonování
Nátrubek GRP
Standardní neoprenová
pry obto ená okolo
trubky
Standardní krátká trubka
Viz pozn.
Podkladový materiál, dob e
zhutn ný ve vrstvách po 150 mm
L – 0,6 – 1,0 m pro ND 300 mm
L – 1,0 – 2,0 m pro ND > 300 mm
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
STRANA
26/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
Betonový revizní otvor
Nátrubek GRP
Standardní krátká trubka
Viz pozn.
Podkladový materiál, dob e
zhutn ný ve vrstvách po 150 mm
L – 0,6 – 1,0 m pro ND 300 mm
L – 1,0 – 2,0 m pro ND > 300 mm
Obrázek 10.1: Ilustrace dvou metod
Pozn.: P i zalévání nátrubku do betonu dbejte na zachování kruhovosti. V opa ném p ípad
nebude mo no k tomuto nátrubku p ipojit potrubí. Vedle betonu pou ijte trubku o vysoké
pevnosti. Trubka nesmí být vystavena velkým odchylkám.
Pokud je okolo trubky p ed jejím ulo ením do libovolného betonu pou ito obto ení stla itelným
materiálem dbejte, aby vy nívalo 25 mm z betonu.
Ve v ech p ípadech dbejte, aby byly pou ity krátké trubky ilustrované na obrázku 10.1.
Kompenza ní trubka se pou ívá k dosa ení zarovnání s betonem p i instalaci. V p ípad
poruchy vyrovnání je t eba provést korekci pomocí opakovaného ulo ení kompletních oddíl
potrubí vedoucích do kompenza ní trubky. P i vým
a správném vypln ní vedle betonové
konstrukce je nutno postupovat s vysokou opatrností a pe livostí. Design betonové konstrukce
bude asto vy adovat dodate nou velikost výkopu pro bedn ní, atd.
Tento dodate ný vykopaný materiál je nutno obnovit na úrove hustoty kompatibilní s okolním
materiálem. V opa ném p ípad m e dojít k nadm rné deformaci nebo oto ení spoje vedle
konstrukce. V této oblasti se doporu uje, aby modul zásypové zeminy (E’b nebo E1 / viz strana
18) dosáhl minimáln 6,9 MPa, aby se zabránilo nadm rným pohyb m. Pou ití stabilizovaného
zásypu (cementového) vedle velkých betonových konstrukcí se také ukázalo být velice
efektivním p i prevenci nadm rné deformace spoje u velmi velkých pr
(DN > 1600 mm).
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
11.
POB
STRANA
27/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
NÍ P ÍVODNÍ A ODTOKOVÉ POTRUBÍ
Tato metoda instalace se pou ívá v p ípad , e se má p ivád t mo ská voda do odsolovacího
za ízení, má-li se do mo e odvád t srá ková voda nebo pokud se buduje obvod chladící vody
pro elektrárnu. V t chto p ípadech se potrubní spoje obvykle realizují pod hladinou. Superlit
poskytuje ocelová úhlová oka na obou koncích trubky, která umo ní potáp
m sestavit
standardní nátrubky GRP pod vodou. Je také mo né sestavit na lunu 3 délky trubek a spustit
sestavenou sekci do výkopu na mo ském dn .
Upozorn ní: Standardní trubka GRP spole nosti Superlit není ur ena pro sestavování
dlouhých délek na pob í a jejich následnému ta ení do mo e.
Ukládání trubek GRP pod hladinou mo e vy aduje výkop stejn jako u instalace na zemi s tou
výjimkou, e ky výkop musí být v í. Typický výkop pod hladinou je roven 2 x ND, ale v
ádném p ípad nesmí být men í ne ND + 1 metr. Kryt nad trubkami bude obecn asi 1 metr
nad trubkami k normálnímu mo skému dnu.
Zasypání granulárním materiálem vykopaným z mo ského dna musí být provedeno potáp i ve
vrstvách po max. 300 cm. Speciální pozornost je nutno v novat umíst ní a zhutn ní
zásypového materiálu pod ikými boky trubek.
Zásypový materiál musí být rovnom rn na obou stranách trubky, aby se zamezilo pohyb m.
nou praxí je zajistit ochranu zasypaného mo ského dna nad výkopem potrubí. K tomuto
elu lze pou ít velké kameny nebo skály (skalní násyp).
Vrstva kus skály (skalní násyp) slou ící k ochran
Typická (hmotnost materiálu max. 250 kg ka dý)
Mo ské dno
Granulární
podklad
Trubka GRP
Trubka GRP
Trubka GRP
Lo e
Chlora ní trubka
(typická)
Obrázek 11.0: Typická instalace pod hladinou
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
12.
STRANA
28/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
SE ÍZENÍ / UZAV ENÍ TRUBEK
Superlit má hladký vn í povrch a nevy aduje kalibraci pro instalaci nátrubk . P esné rozm ry
se izovacích kus lze od ezat na míst instalace. V závislosti na instala ním postupu platí, e
máte-li dv posádky provád jící ukládání trubek v opa ném sm ru na jednom potrubí, po aduje
se uzavírací kus.
Na konci uzavíracích kus se instalují dva nátrubky. Nátrubky se zatla ují dovnit . Obrázek ní e
ilustruje postup instalace. Doporu uje se pou ít mechanických nátrubk , jako jsou nap íklad
nátrubky Straub nebo Teekay.
Obrázek 12: Uzavírací kusy potrubí
Poznámka:
1 - Nejsnadn í instalace se dosahuje, pokud jsou trubky a nátrubky vyrovnány p ímo a p i
odpovídajícím úkosování na vn ích hranách trubek.
2 - Délka uzavírací trubky musí být o 50 mm men í ne zm ená délka a musí být vyst ed na,
aby se dosáhlo rovnom rné vzdálenosti.
3 - P i ta ení nátrubku je nutné zajistit, aby nedo lo ke zkroucení pry ového pouzdra nátrubku.
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
13.
STRANA
29/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
OMEZENÍ A UKOTVENÍ
Pokud není systém navr en jako omezení, je nutno pou ít obetonování v následujících místech:
• Zm na sm ru
• Zm na pr ezu (reduk ní kusy)
• Ventilové komory
• Odbo ná vedení
V blízkosti obetonování v dy pou ívejte krátké kusy, viz kapitola 10. Obetonování musí být
vylito oproti neporu ené zemin a musí obklopovat celou armaturu.
V n kterých p ípadech je nutno pou ít pilí e. Tla né síly mohou odpovídat po adavk m normy
AWWA M45: Konstruk ní p íru ka pro sklolaminátové trubky.
T kus
Postranní
Y kus
Koleno (na pokos)
Reduk ní kus
Obrázek 13.0: Typické armatury v GRP
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
13.1
STRANA
30/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
Ulo ení do betonu
Pokud je nutno trubky ukládat do betonu, jako nap íklad pro obetonování, nap ové bloky nebo
k p ená ení neobvyklých zatí ení, je pot eba dodr ovat specifické dodate né pokyny k
instala ním postup m.
Kotvení trubek
hem lití betonu budou na prázdnou trubku p sobit velké vztlakové (flota ní) síly. Trubku je
nutno zajistit proti pohybu, který by mohl být zp sobem t mito zatí eními. Toho se obvykle
dosahuje p ipevn ním trubky k základové desce nebo jiným kotvícím za ízením. Úvazy musí
být ploché o minimální ce 25 mm. Musí být dostate
pevné, aby odolaly flota ním silám.
Jejich vzdálenost nesmí p ekro it 4 metry. Na ka dou sekci musí p ipadat minimáln jeden
úvaz. Úvazy musí být dota eny, aby se zamezilo pohybu trubky sm rem nahoru. Sou asn
ak nesmí být dota eny p íli , aby nebyla zp sobena deformace trubky (viz obrázek 13.1).
Obrázek 13.1: Kotvení trubky
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
STRANA
31/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
Podep ení trubky
Trubku je nutno podep ít tak, aby mohl beton snadno úpln proniknou okolo a pod trubku.
Podep ení také musí zajistit akceptovatelný tvar trubky (mén ne 3 % odchylka a bez
vyboulenin a plochých míst). Podp ry se obvykle umis ují v místech úvaz (vzájemná
vzdálenost nep ekra uje 4 metry (viz obrázek 13.2).
Max. 4 metry
Volná oblast
Obrázek 13.2: Podep ení trubky
Lití betonu
Betonování musí probíhat ve fázích. Mezi realizací jednotlivých vrstev je nutno ponechat
dostate ný as k sednutí betonu (kdy ji nep sobí vznosné síly). Maximální vý ka vrstvy se
ní se jmenovitou tuhostí trubky:
SN 2500
– min. 300 mm nebo 1/4 pr
ru trubky
SN 5000
– min. 450 mm nebo 1/3 pr
ru trubky
SN 10000 – min. 600 mm nebo 1/2 pr
ru trubky
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
14.
INSTALACE NÁSPU
14.1
P edm t
STRANA
32/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
Ulo ení trubky v náspu (nad normálním povrchem zem ) vy aduje zvá ení n kolika
nestandardních faktor . P esto e platí zásady pro ulo ení pod povrchem, musí postupy
zohled ovat podmínky jedine né pro náspy.
14.2
Zásypové materiály
Pou ití oblého
rku (nap íklad hrá kový
rk) není p ijatelné. Oblé materiály p íli snadno
te ou a nelze je správn udr et pohromad . Zásypovými materiály spl ující pokyny spole nosti
Superlit jsou drcený kámen nebo materiály na bázi písku.
14.3
Instala ní
ka
Celková instala ní
ka je nutn dosti velká, aby bylo dosa eno odpovídajícího slonu náspu
(zaji ujícího podporu trubky zásypovým materiálem) k p vodní zemin . Instala ní ka bude
také funkcí hloubky krytu.
Minimální hloubka krytu (H) nad korunkou trubky musí být jeden metr nebo 0,5 pr
ru; platí
í hodnota. V p ípad zatí ení dopravou stupn H-20 se po aduje minimální hloubka 1,2
metru. Dopravní zatí ení je nutno eliminovat, jeliko existuje vysoká pravd podobnost chyby p i
instalaci náspu.
14.4
Podklad a zásyp
14.4.1
Zajist te rovný stup ovaný povrch, na kterém bude trubka spo ívat.
14.4.2
Pod trubkou zkyp ete p vodní zeminu shrabováním nebo rozhrnováním do hloubky
150 mm.
14.4.3
Umíst te zásyp pod
trubky.
14.4.4
Zásyp aplikujte ve vrstvách po 150 a 300 mm. Ka dou vrstvu zhutn te.
14.4.5
Krok 4 opakujte a do ukon ení instalace.
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
ikmé boky trubky a zhutn te co nejvíce zásyp bez zvednutí
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
14.5
STRANA
33/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
M kké nativní zeminy
kké nativní zeminy, na které se bude umis ovat trubka, mohou umo ovat r zné úrovn
sedání, co by mohlo naru ovat funkci potrubí. Pokud jsou zji ny m kké zeminy, nakládejte s
nimi jako s nestabilním dnem výkopu a postupujte podle typických praktik pro instalaci potrubí,
jako je nap íklad zv ený výkop nebo vypl ování vybraným zásypem.
14.6
Eroze
Konkrétním problémem v p ípad instalace v náspu je potenciální eroze krytu potrubí. Kryt je
nutno udr ovat, aby se dosáhlo jeho dlouhé ivotnosti. Eroze m e být zp sobena spodními
vodami, srá kami a píse nými bou emi.
Granulární zásypy je nutno chránit ve v ech p ípadech. Typickými metodami je pou ití
geotextilií, skalního násypu (velké kusy skal úpln zakrývající povrch), jílu, asfaltu nebo mazání.
Místní praktiky se budou li it, av ak ochranu proti erozi je t eba zajistit ve v ech p ípadech.
15.
AKTIVITY PO INSTALACI
15.1
Stanovení deformace
Jako prevence p ekro ení povolených dlouhodobých deformací trubek GRP je nutno provést
výchozí kontrolu deformace. Deformace trubky je procentuální zmen ení jeho svislého pr
ru
po dokon ení instalace.
r – vnit ní pr
% deformace = 100 x (nedeformovaný vnit ní pr
Nedeformovaný vnit ní pr
r
r po ulo ení)
Zatí ení zeminou
Bez deformace
VP bez deform.
Svislý VP po ulo ení
Kruhový pr ez trubky
Pod svislým zatí ením trubka deformuje
Jeliko m ení dlouhodobé deformace je obtí né (této deformace se dosahuje za 6 m síc od
ukon ení instalace a odstran ní celého denatura ního systému), je u ite né zm it výchozí
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
STRANA
34/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
deformaci bezprost edn poté, co zásyp dosáhne finálního zhutn ní a systémy jsou vypnuté po
dobu minimáln 3 dn .
Je u ite né provád t m ení deformace rovnob
s vrstvou trubky tak, aby mohly být rychle
provád ny nápravné innosti. Dále se tak zkracuje délka a sni ují náklady spojené s vadnou
instalací.
Výchozí deforma ní limity
Maximální výchozí
deformace (%)
3,0
Maximální dlouhodobá
deformace (%)
3,0
5,0
Tabulka 15.1: Výchozí deforma ní limity
15.2
M ení deformace
U velikosti potrubí 800 mm a v ích, kde m e do potrubí bezpe
vejít lov k, se svislý
vnit ní pr
r po instalaci m í pomocí výsuvného mikrometru v intervalech 3 m.
Pro men í pr
ry potrubí se pou ívá metoda s „je kem“. Je ek je d ev ný kotou , jeho
vn í pr
r je roven vnit nímu pr
ru potrubí p i maximální deformaci, který se protahuje
potrubím.
L = 1 x D . Minimum 300 mm
Oko k upevn ní
lana na obou stranách
Skute ný vnit ní pr
deformace
r – povolená
Obrázek 15.1.1: Potrubní je ek
Pokud je ek prochází voln , je deformace potrubí v rámci p ijatelných limit . K dispozici je také
idlo deformací, které slou í k m ení svislé deformace v potrubích o malém pr
ru v
zných intervalech.
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
15.3
STRANA
35/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
Hydrostatický test potrubí
Potrubí GRP lze testovat bu pomocí vody nebo vzduchu (pouze gravita ní aplikace).
15.3.1 Hydrostatické zkou ky
ed zahájením hydrostatického testu je nutno prov it následující body.
a)
Jeliko je v p ípad dlouhých potrubí obtí né odhalit net snost a náklady na pln ní a
vyprazd ování potrubí jsou vysoké, doporu uje se omezit zkou ený oddíl na 1000 m.
b)
Ve keré obetonování a betonové konstrukce musí být dob e vytvrzené (betonování
minimáln 7 dní p ed za átkem zkou ky).
c)
Ve keré zku ební za ízení musí být provozuschopné a v dobrém stavu.
d)
Konec zkou eného potrubí nebo oddílu musí být ut sn n t snícími ví ky. Tato ví ka musí
mít vstup umíst n u dna nebo dolní strany potrubí a výstup na horní stran potrubí.
e)
V echna koncová ví ka je t eba b hem hydrostatického testu p ipevnit, aby nedo lo k
posunutí potrubí z d vodu vznikající tlakové síly.
15.3.2 Pln ní potrubí
Potrubí je nutno plnit od nejni ího místa. Vzduch nacházející se uvnit potrubí se odstra uje
pomocí odvzdu ovacích ventil umíst ných na vysoce polo ených místech. Pokud není
mo no potrubí plnit z nejni ího místa, je nutno ke vstupním ví
m p idat dodate ný výstup.
Pomalu napl ujte potrubí (pr tok vody nep ekra uje 0,3 m/s). Vzduch zachycený v potrubí se
obvykle odstra uje pomocí odvzdu ovacích ventil .
• Zvy te tlak na 2-3 bar
• Ponechte potrubí p i tomto tlaku po dobu 12 hodin, aby do lo ke stabilizaci
• Po období stabilizace a odstran ní zachyceného vzduchu je nutno uzav ít odvzdu
ventily.
ovací
15.3.3 Provedení zkou ky
• Po období stabilizace se tlak postupn zvy uje o 2 bar ka dých 30 minut. Tlak je nutno
nechat stabilizovat v odpovídajících intervalech.
• Pokra ujte, dokud nebude v dolním bodu dosa eno zku ebního tlaku.
• V p ípad pot eby udr ujte po dobu 1 hodiny tlak erpáním.
• Odpojte erpadla a nenechávejte vtékat ádnou dal í vodu.
• Trvání zkou ky by m lo dosta ovat k otestováním celého potrubí.
Po ukon ení hydraulického testu je nutno propláchnout potrubí.
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
STRANA
36/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
Povolená net snost
ina projektových specifikací povoluje maximální úbytek tlaku nebo objemu vody. Norma
BS 8010: oddíl 2.5:1989 umo uje ztrátu 0,02 l/mm jmenovitého pr
ru potrubí na 24 hod a
bar.
15.4
Vzduchová zkou ka
le itá:
Vzduchová zkou ka s sebou p iná í nebezpe í. Je nutno p ijmout bezpe nostní
opat ení. P ed odstran ním zku ebních zátek je v dy t eba odv trat zku ební tlak.
• Vzduch se do potrubí erpá, dokud se na tlakom ru nezobrazí hodnota 25 kPa.
• Nechejte 5 minut stabilizovat.
• Pro pr
ry do 600 mm je doba zkou ky 10 minut.
• Pokles tlaku nesmí p ekro it 6 kPa, aby bylo potrubí splnilo po adavky vzduchového testu.
1
Koncové ví ko
4 Obetonování
2
Spoj nátrubku
5 Zvedáky
3
Výchozí zasyp
Obrázek 15.3: Konce vrtacího potrubí a nastavení testu
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
16.
BEZPE NOSTNÍ OPAT ENÍ
16.1
P ístup do potrubí velkých pr
STRANA
37/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
• Dodr ujte v echna bezpe nostní opat ení.
• Bezpe nostní odd lení musí ud lit souhlas ke vstupu do uzav eného prostoru.
• Plynovou zkou ku musí provád t schválený pracovník, je-li po adována.
• K dispozici musí být pomocník.
• Pracovníci musí být vybaveni komunika ním za ízením.
16.2
Odpovídající p ístup do trubky velkého pr
• Pokud personál pracuje ve vý e v
(le ení).
ru b hem laminace a výroby
í ne 2 metry, musí mu být zaji
n odpovídající p ístup
• Jestli e personál pracuje ve výkopu, je nutno dodr ovat bezpe nostní po adavky, jako nap .
povolení k odsávání, povolení k izolaci, apod.
16.3
Osobní ochranné prost edky
• Zam stnavatel musí poskytnout ve keré pot ebné
zam stnanc m podle povahy jejich pracovní innosti.
osobní
ochranné
prost edky
• Pracovníci musí pou ívat po adované osobní ochranné prost edky, jako jsou nap íklad
bezpe nostní brýle, odpovídající obli ejovou masku, rukavice, atd., podle povahy provád né
innosti.
• V em zam stnanc m musí být poskytnuto kolení týkající se správného pou ití a údr by
osobních ochranných prost edk .
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
16.4
STRANA
38/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
Manipulace s chemikáliemi a dal ími surovinami
• P i manipulaci s chemikáliemi pro laminaci a dal í údr bové innosti na trubkách GRP je
nutno p ijmout v echna pot ebná opat ení.
• Pro inspektora práce, správce sklad a bezpe nostního technika musí být neustále k
dispozici materiálové listy pro v echny suroviny a látky pou ívané v závod .
• Pracovníci musí být p ed zahájením práce seznámeni s riziky spojenými s ka dou látkou
pou ívanou pro opravy a laminování trubek GRP.
• V echny chemikálie a dal í suroviny musí být skladovány v souladu s doporu eními výrobce.
16.5
Vybavení a za ízení
• Ve keré vybavení a za ízení pou ívané na míst musí být v dobrém stavu. Po kozené nebo
opot ebené nástroje musí být zlikvidovány a nahrazeny za bezvadné.
• Ve keré vybavení a za ízení musí být opat eno barevným kódem podle pot eb závodu.
• Jakékoliv za ízení, které musí být certifikováno t etí stranou, musí být ov eno a certifikáty
musí být k dispozici v kancelá i závodu.
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
STRANA
39/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
íloha A: Klasifikace nativních zemin
A.1
V eobecn
Zeminy se d lí do ty hlavních skupin. První dv skupiny dále obsahuje dv podskupiny.
Skupina zemin je funkcí typu zemin (klasifikace) a hustoty zeminy, které spolu ur ují modul
zeminy. Relativní kvantifikace hustot lze stanovit pomocí standardního penetrometru v souladu
s normou [4] (ASTM D 1586, viz p íloha B). Pro zeminy pat ící do skupiny 3 a 4 v této p íloze se
doporu uje pou ívat zku ební metodu SRS 15 podle normy OENORM B4419-1. Hodnoty pro
moduly nativní zeminy je nutno p evzít z tabulky A.2 v norm ISO/TR 10465-3 1999(E).
Dále se pro zeminy pat ící do skupiny 1 a 2 této p ílohy doporu uje pou ívat standardní
penetra ní zku ební metodu podle normy ASTM D1586. Hodnoty pro moduly nativní zeminy je
nutno p evzít z tabulky A.1 v norm ISO/TR 10465-3 1999(E).
Vý e uvedené tabulky jsou zahrnuty v tomto dokumentu pro referenci.
Po ty náraz nebo pevnosti zemin musí p edstavovat hodnoty za nejnep ízniv ích
(nejslab ích) podmínek, které lze o ekávat v jakémkoliv významném asovém okam iku
(obvykle v míst , kde je nejvy í hladina podzemní vody).
A.2
Klasifikace skupin
A.2.1 Skupina 1
Velmi stabilní zeminy
- 1 A: Hustý
rk nebo písek podle ATV typ 1 [5] nebo ASTM, GW, GP, SW a SP [(1), (2), viz
íloha B] obsahující mén ne 5 % jemných ástic;
- 1 B: tvrdé a velice tuhé soudr né zeminy.
A.2.2 Skupina 2
Stabilní zeminy
- 2 A: St edn (viz tabulka A) jílovité
rky nebo písky podle ATV typ 2 [5] nebo ASTM, GM,
GC a SC [(1), (2)] obsahující mén ne 15 % jemných ástic;
- 2 B: Tuhé soudr né zeminy.
A.2.3 Skupina 3
P dní sm si
Typicky st edn soudr né a/nebo sypké granulární (viz ATV typ 3 [5] nebo ASTM ML nebo CL
[(1), (2)] s mezí tekutosti men í ne 50 %.
A.2.4 Skupina 4
Soudr né zeminy
kké a velmi sypké zeminy podle ATV typ 4 [5] nebo ASTM MH, CH, OL a OH [(1), (2)]
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
STRANA
40/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
íloha B: Literatura
[1] ASTM D 2487: 1990, Standardní
zku ební metoda pro klasifikaci zemin
pro technické ú ely.
[2] ASTM D 2488: 1990, Standardní postup
pro popisování a identifikaci zemin
(vizuální ru ní postup).
[3] ASTM D 698: 1978, Zku ební metody
pro vlhkost – vlhkostní vztahy zemin a
sm sí zemin a kameniva pomocí 2,49
kg p chovadla a 305 mm vý ky spu ní.
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
[4] ASTM D 1586: 1984, Standardní metoda
ípravy zkou ky a odb ru vzork zemin
pomocí
d leného
válce
(nebo
odpovídající norma ISO).
[5] ATV Regelwrek A 127, vydavatelství
Gesellschaft zur
Förderung der
Abwassertechnik e.V., Markt (Standthaus), D–5202 St Augustin–1.
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
STRANA
41/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
íloha C: Modul zásypové zeminy
C.1
Modul zásypové zeminy
C.1.1 Rakouská norma OENORM B 5012-1
Zemina
definice skupin
ty i skupiny zemin v norm OENORM B 5012-1, které lze uva ovat pro zásyp, jsou definovány
následovn :
Skupina zemin 1
rky, sm si
rku a písku (GW, GP)
Písek, sm si písku a
5 % p dního prachu.
rku (SW, SP), minimáln 40 % ástic v
ích ne 2,0 mm a maximáln
Skupina zemin 2
Sm si
rku a p dního prachu (GM)
max. 15 % p dního prachu
Sm si
rku a jílu (GC)
max. 15 % jílu
Sm si písku a p dního prachu (SM)
max. 15 % p dního prachu
Sm si jílu a písku (SC)
max. 15 % jílu a mén ne 40 % ástic v
2,0 mm.
ích ne
Jako u skupiny 2 (GM, GC, SM, SC), av ak mno ství p dního prachu nebo jílu m
40 %.
e být a
Skupina zemin 3
Skupina zemin 4
Prachové nebo jílovité zeminy (ML, CL, MH, CH) s nízkou a vysokou plasticitou obsahujícím
více ne 40 % jemnozrnných materiál .
Pozn.:
C.2
Písmena v závorkách jsou symboly skupin pou ívané ve sjednoceném systému
klasifikace zemin.
Moduly skupin zemin
Na základ skupin zemin, které jsou definovány v odstavci C.1.1.1 jsou stanoveny standardní
hodnoty modul omezené p dy, které závisí na stupni zhutn ní, jak je uvedeno v tabulce A.3.
Tyto hodnoty se pova ují za platné p i pou ití svislého tlaku zeminy ekvivalentního krytu o
hloubce 1 metru.
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
STRANA
42/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
Standardní Proctorova hustota (SPD)
Skupina
zemin
85
90
92
95
97
100
102
1
3,8
5,3
6,0
7,2
8,2
10,0
11,4
2
2,1
2,9
3,3
4,0
4,5
5,0
6,3
3
1,3
1,8
2,1
2,5
2,9
3,5
4,0
4
0,9
1,2
1,4
1,7
1,9
2,3
2,6
Tabulka A.3 – Moduly omezené zásypové zeminy MS pro r zné skupiny zemin p i hloubce 1 m
Má-li kryt hloubky v í ne 1 m (bez spodní vody u zemin skupiny 1 a 2), lze modul omezené
dy vypo ítat pomocí rovnosti (A.3):
MS = MS1 x (k x h)
kde MS1 je hodnota v tabulky A.3.
Pokud je p ítomna spodní voda, vypo ítává se modul pro skupinu 1 a 2 pomocí rovnosti (A.4):
MS = MS1 x [h x k x (1 – 0.39 x hw)]
h
kde
je 0.4
k
je reduk ní faktor (z teorie jámy – silo theory)
h
je hloubka krytu, v metrech
hw
je hladina spodní vody nad úrovní trubky, v metrech
Pro hodnoty % SPD li ící se od hodnot uvedených v tabulce A.3 pou ijte rovnost (A.5):
MS = MS1 x 100 x 10 [2.8 x (SPD-1)]
100
kde MS,100 je modul p i 100 % SPD.
Pozn. 1: V norm OENORM B 5012 – 1 je exponent roven 0,5. Hodnota 0,4 byla zvolena
vzhledem k dal ím výzkum m, které dávají hodnoty men í ne 0,5.
Pozn. 2: V rakouské norm se místo k x h pou ívá tlak na základovou p du.
Pro distribuované povrchové zatí ení pou ijte rovnost (A.6):
MS = MS1 x [h x k x (1 – 0.39 x hw) + po x ko ]
h
yb
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS
INSTALA NÍ P ÍRU KA
STRANA
43/43
REVIZE
01
DATUM
14.7.2002
kde
po je tlak zp sobený distribuovaným povrchovým zatí ením, v N/mm2
ko je reduk ní faktor pro distribuované zatí ení podle teorie jámy, pokud úhel výkopu Y
nedosahuje 90°
yb je sypná hmotnost zásypového materiálu, v MN/m3
C.3
Reduk ní faktory pro dlouhodobé moduly zeminy E1 a E2
V tabulce A.4 jsou uvedeny hodnoty reduk ních faktor , které je t eba aplikovat na moduly
zásypové zeminy v zón E1 a E2, aby se vzaly do úvahy dlouhodobé zm ny hodnot t chto
modul .
Skupina zemin ATV
Reduk ní faktor
1
0,90
2
0,85
3
0,80
4
0,75
Tabulka A.4 – Dlouhodobé reduk ní faktory pro skupiny zemin ATV-A 127
AUTOR:
OZCAN CAGLAR
SCHVÁLIL:
ALI SEVILMIS

Podobné dokumenty

Zde - ZŠ Francova Lhota

Zde - ZŠ Francova Lhota tvar rozsáhlé mísy (geosynklinály), z jejíž dna, p sobením obrovských vnit ních vztlakových sil, byly vyzdviženy a v podob p íkrov nasunuty p es sebe. Toto nasunutí probíhalo pod mo ským dnem (vrst...

Více

6 povrchové úpravy - Duktus litinové systémy s.r.o.

6 povrchové úpravy - Duktus litinové systémy s.r.o. • Agresivní / kontaminované půdy, oblasti s výskytem bludných proudů Podle přílohy D normy ČSN EN 545:2015, STN EN 545/2010 mohou být trouby tvárné litiny s obalem z cementové malty vyztužené vlák...

Více

barvy podzimu

barvy podzimu Když listí stromů usychá, jeho zelená barva se němí na žlutou (někdy i na jiné barvy, ale o tom až později). Co se to stalo? Chloroplasty s chlorofylem se změnily na chromoplasty a teď v sobě ukrýv...

Více

profil - Industry EU

profil - Industry EU se liší velikostí maximální střižné síly a celkovou hmotností nůžek. Základem zařízení je zesílené dno kontejneru, které slouží jako pracovní plocha, po níž se horizontálně pohybují nožové saně i z...

Více

FLOWTITE

FLOWTITE Vložené trubky lze bezpečně přepravovat pouze v původním přepravním balení. Speciální požadavky, pokud existují, na podepření, uspořádání a/nebo přivázání k vozidlu budou stanovena pro každý projekt.

Více

Potrubí z tvárné litiny pro pitnou vodu

Potrubí z tvárné litiny pro pitnou vodu vodní potrubí je majetkem města Koblenz a že až

Více

První kapitola: Co je baroko

První kapitola: Co je baroko a také ji neobjevuje jako závěr výpočtu nebo ideové konstrukce: duše zde s pravdou spíše splývá, přijímá ji, snoubí se s ní; rozplývá se v ní. Vztah duše k pravdě není zde vztahem architekta k budo...

Více

Přehled produktů RIBTEC - RIB stavební software sro

Přehled produktů RIBTEC - RIB stavební software sro vyšetření deformačního chování opěrných konstrukcí, sedání a napjatosti okolní zeminy. Rovněž v této oblasti nabízí RIB kvalitu, na kterou se inženýr může vždy spolehnout. Cíle vývoje moderních sys...

Více