Report - Kabát, DAD, Lenka Hrůzová – 13. 9. 2014, Praha

Report - Kabát, DAD, Lenka Hrůzová – 13. 9. 2014, Praha

Report - Kabát, D. A. D., Lenka Hrůzová – 13. 9. 2014, Praha - Vypich
1)
Úvod
1. 11. 2013 se na časomíře umístěné na oficiálních stránkách kapely Kabát objevilo 00:00:00:00, v tu chvíli
nám bylo oznámeno, že se uskuteční něco, co by v tu chvíli napadlo jen toho největšího optimistu – Po
čertech velkej koncert II, 13. 9. 2014, Praha – Vypich. Ať se od té doby dělo kolem kapely cokoliv, největší
zájem, nejen fanoušků, ale i médií byl zaměřen právě na tento koncert. Můžu říct z vlastní zkušenosti, že
v tu chvíli mi fakt přeběhl mráz po zádech, protože to, co jsem zažil v r. 2009, kdy Kabáti slavili 20 let, ve
mně nechalo následky na celý život – potvrzená, posílená a papírově podložená (kartička člena fanklubu)
závislost na kapele Kabát, a to od písničky Alkohol z dema Orgasmus (1989) až po pohádkovou písničku
Schody z alba Banditi di Praga. Kabát poslouchám od svých 8 let, hned v 9 letech ve 3. třídě na ZŠ jsem
dostal poznámku od mé učitelky, že v hodině vyrušuju zpěvem písničky Denně vožralej. No každopádně,
13. 9. 2014 jsem měl v kalendáři zaznačený tím nejtučnějším a nejčervenějším písmem již od listopadu
2013.
2)
Pátek 12. 9.
Jako člen fanklubu jsem měl možnost zúčastnit se zvukové zkoušky a setkání s kapelou. Ne vždycky se při
fanklubových setkáních zadaří se hromadně sejít, kouknout na zvukovku, pokecat s kapelou, ať už z důvodu
organizačních, nebo osobních. Mě osobně se to nikdy nepodařilo, až Vypich všechno změnil. V Brně jsem
byl na zvukové zkoušce, když měla kapela tour s Big Bandem, ale jako jediný z fanklubu. V Teplicích jsem
zase kvůli velkému zpoždění, tenkrát kvůli povodním, nestihl zvukovou zkoušku, ale setkal jsem se
s fanklubem. V Praze se v sobotu podařilo obojí.
V pátek ráno jsem do Prahy jel už v 7 ráno, v 10 jsem byl s menším zpožděním na Florenci. Dal jsem si
oběd, hodil si nepotřebné věci na místo noclehu a jel jsem šalinou (tramvají) na Vypich. Praha je fakt až
nepěkně velká, trvalo to hodinu a čtvrt než jsem se na Vypich dostal. Bylo ještě dost času, tak jsem skočil na
pivko a pak šel na místo srazu. První věc, kterou jsme řešili, bylo, kudy se v sobotu bude pouštět k pódiu.
Ačkoliv se názory různily, odpověď jsme našli a u daného vstupu jsme se shromažďovali v sobotu už od
7:30 ráno. Mezi členy fanklubu panovala výborná nálada, i když ne všichni se znali osobně. Nesdíleli jsme
pouze nadšení pro kapelu, ale také flašky vodky, pivo a i takové jedy jako obyčejná voda, nebo kofola.
Pomalu jsme se přesunuli ke vchodu u backstage, kde jsme měli projít na zvukovou zkoušku, tak se za chvíli
i stalo. Když jsem viděl poprvé areál, první co mě napadlo, byl text z písničky Bahno – sedlo na nás totiž při
prvních krocích promáčeným, bahnitým areálem a když jsem šel v noci spát, tak jsem měl hubu plnou fórů.
Jediný, koho stav areálu potěšil, byla malá holčička v holínkách, která probíhala kaluž po kaluži, v každé
z nich se zastavila, zachechtala se a frčela dál – trošku mi to připomínalo běžecko – posilovací závod
Spartan Race pro nejmenší. Před pódiem jsme strávili cca 2 a půl hodiny, ale nenazval bych to čistě
zvukovou zkouškou, ale užívání si placu sami pro sebe, pařba v rytmu Kabátích písní, monitoring nejlepších
míst na sobotu atd. Kluci během zvukovky zahráli tak 5 kompletních písniček + do toho zkoušeli světla,
LED obrazovky a další. Myslím, že kapela měla před koncertem náladu výbornou, protože zkoušení
prolínali hláškama ve stylu: „a to tam mám stát, když tam budou 20 ti metrový plameny?“, nebo když z úst
Pepy rezolutně zaznělo: „Teď mi oficiálně jeblo!“. Párkrát jsme si zařvali o jejich přítomnost, malá holčička
pěkně vymetla každou kaluž a pak následovalo setkání s kapelou. Kluci přišli ze stage za námi za podium,
rozmístili se mezi cca 50 dychtivých core fans a udělala se hromadná fotka, která bude dlooouho v paměti,
protože nás fakt bylo jak psů – od štěňat až po moudré dospělé psy, fenky i pejsci, čivavy i vlkodavi, hraví i
agresivní. Jedním z nejdůležitějších momentů bylo podepsání fanklubácké vlajky všema členy kapely,
potřeba podotknout, že Pepu Janča zastihla o fous, protože po hromadném focení se chtěl vypařit…což je i
důvod, proč pak nevznikly jednotlivé fotky s ním. Fotilo a podepisovalo se o sto šest, došlo i na podepsání
kytary – mimochodem stejná značka i tip, jako má Tomáš – Gibson Explorer. Jakmile kapela odešla,
všichni se odebrali směr hospoda U Džbánu. Tady jsem už nebyl, takže prosím kohokoliv o doplnění!!!
3)
Sobota 13. 9.
Ačkoliv jsem v pátek nebyl s ostatními na fanklubácké večeři a párty, myslím, že jsem se nenudil a po 4
hodinách spánku jsem byl se zbytkáčem v 9:00 na značkách. Místo už okupovali Lukáš s Kubou a asi
legendární borec s berlemi. Mimochodem, s tím týpkem jsem si skvěle pokecal, prohodili jsme pár
černohumorných vtípků a dozvěděl jsem se, proč chodí o berlích – má na jedné noze o 10 cm kratší kost,
pokud jsem ho dobře pochopil. Nicméně jeho fotky z Blesku jsou naprosto luxusní. Dopolední čekání
ubíhalo celkem pomalu, šel jsem si do Kauflandu koupit jídlo a pití. Fanklub se rozprostřel ke Corridorům
(čti koridorům), vzájemně jsme pořvávali Kabátí refrény, hesla apod, nasávala se předkoncertní atmosféra,
popíjelo se a myslím, že se všichni parádně bavili. Po obědě začal počet lidí exponenciálně růst, takže od cca
14 hod už jsme se drželi zábradlí a čekali, co se bude dít. Davem se šířila i informace, že by se mohlo
pouštět už v 15:00, takže jsem nastartoval stehenní i lýtkové svaly, nicméně na otevření koridorů došlo až
v 16:00. Security man, který hlídal náš koridor byl mladej, řekl bych tak sedmnáctiletej kluk, kterej ochotně
prohledal prvním lidem bagáž předem a mě, jako prvnímu vybíhajícímu utrhl lístek asi v 15:59. Fakt mě
pobavili security, že by měli chlapi prohlížet chlapy a ženy zase ženy – to prostě nemohli myslet vážně, taky
nemysleli. Trasu od tribun k pódiu znám už z roku 2009, tak jsem věděl, že cesta je náročná – slovy běžce
totální sprint je špatně, klidná chůze ještě horší. Prostě jsem si představil jako běžec cílovou rovinku a valil
jsem vstříc první řadě, kde jsem roztáhl fanklubáckou vlajku a držel místo našim holkám z party. Areál se
plnil dost rychle, ty letecké fotky vypovídají o všem, mraveniště hadra. Jak už bylo zmíněno, speciální dík
patří těm, co nám skočili pro vodu. Co to ale má být za zvyk, dávat to bez vršků – chci si vodu nechat na
později a mám si flašku snad zacpat prstem, nebo co? (to je z bezpečnostních důvodů, aby uzavřenou láhví
nebylo možno kamkoli vrhat. pozn. red.). A ještě chtějí za 0,5 l vody 40 Kč – pro srovnání, stejně drahá je na
letišti Václava Havla v duty free zóně – fakt trapné to bylo. No, čekání se krátilo a po asi 5 kapkách deště se
začalo na pódiu něco dít.
Lukáš Kinik a Jiří Červinka (vpravo) autor článku (pozn.red.)
Lenka Hrůzová
Tu holku vůbec neznám, nekoukal jsem vůbec na Hlas Československa, takže to pro mě bylo pole neorané.
Hudebně celkem kvalitně zvládnutý koncert. I kdyby mi Míša s Marikou neřekly, že ta holka na něčem jede
(a není to na koksu), tak bych to poznal. Pomalu se ani nepředstavila, chápu, že tréma je tréma, ale takto
mají vypadat produkty hudebních soutěží? Nikdy jsem neměl a ani nebudu mít rád pěvecké pořady tipu
Superstar, Hlas či X-Faktor – tam vznikají rychlokvašky, i když by mohli být jinak celkem kvalitní zpěváci
a zpěvačky. Lenny Kravitz se jim povedl, další pecky jsem moc neznal. Těch pár písniček, co hráli, určitě
příjemně zkrátilo čekání, rozhodně víc, než stále opakované hlášení o mediálních partnerech atd. Pokud chce
ale tato kočka s potetovanou rukou a piercingem na každém centimetru svého těla do budoucna uspět, měla
by zamakat jak na své psychice, tak na své vlastní tvorbě. Myslím, že hlas má solidní, tak ať ho kouká
využít ve svůj prospěch. Mimochodem, ten jeden z kytaristů (Marcus Tran, pozn. red.) hrál tuším, v kapele
Embassy, která dělala předkapelu Kabátům loni na některých koncertech s Big bandem.
D. A. D.
Dánská rocková kapela, kterou zná jen ten, co se v této muzice pohybuje už hodně dlouho. Kapelu znám
díky pár písním, nikdy jsem ji dlouhodobě neposlouchal, ale vím, že už v ČR vystupovali. Ta energie, co
chlapi měli, by se dala krájet, klidně bych jim dal i víc, než hodinu hracího času. Ta show a nasazení bylo
fakt luxusní – od českých hlášek zpěváka typu „Jak se kurva máte“ a „Díky dobří lidi“, přes netradiční
aranžmá bicích až po nepřehlédnutelného basáka, který vystřídal asi 5 kousků originálních dvoustrunných
baskytar (průhledná svítící, světlo sportovního auta, atypické měřítko, raketa, lebka). Hodina s D. A. D.
utekla jako voda, za to půl hodiny do začátku koncertu hlavní hvězdy se fakt vlekly…ale dočkali jsme se.
Kabát
Je to tady. Největší koncert nejen v historii kapely, ale v historii České Republiky začal. Areál je narvanej
k prasknutí, prý 75 000 lidí. Jen z vlastní zkušenosti, byl jsem na klubovým koncertu pro 300 lidí a zezadu
se na mě tlačili fanoušci jak prasata, na Kabátech jak v roce 2009, tak letos, bych si mohl obléct bundu a
nikoho se nedotknout – myslím, že to je nejen díky oddělenému stání a stání u pódia, ale i respektem a
disciplinovaností lidí, co na koncert přišli.
Intro
Bubny začaly hrát a já vyhlížel Hurvajze a on nikde. Pak si tam napochodovalo cca 20 bubeníků, k nim se
pak ze samplů přidaly další zvuky a už bylo jasné, co bude následovat. Intro bylo velice efektivní a
originální, palec nahoru tomu, kdo toto intro vymyslel.
Úsměv pana Lloyda
Netradiční vypalovačka, ale zabrala – je to rychlá písnička, 5. na albu Corrida z roku 2006. Publikum bylo
ve varu, věřím, že letecké záběry budou vypadat na DVD luxusně.
V pekle sudy válej
Hrají ji vždy ze začátku, písničku nelze vynechat, zběsilý nástup kapely pokračuje.
Porcelánový prasata (pyrotechnika v podobě výbuchu)
Chcete slavit a po čertech dobře se bavit? Tak dem, proč ne, všechno to rozbijem – a výbuch – tolik energie
najednou. Byl jsem absolutně v rauši.
Na sever
Moc pěkná balada, hrají ji téměř vždy, ale rád si jí zazpívám a v setlistu mi fakt nepřekáží.
Malá dáma
OK, neexistuje od Kabátu písnička, která by se mi nelíbila, ale jsou písničky, který mám moc rád a pak ty,
který miluju. Tuto mám pouze moc rád a klidně bych se bez ní obešel. Ale i tak jsem si ji zazpíval.
Centryfuga
Colorado – 3. písnička, jeden z mých vrcholů večera, moc mě potěšili a ve stejným tempu pokračovali i dál.
Víte jak to bolí
Tuto písničku z alba MegaHu zná nazpaměť i moje 65ti letá mamka, která se mnou byla na Kabátech
v Šiklově Mlýně v r. 2007. Jsem moc rád, že ji zahráli.
Dávám ti jeden den
Parádní song, Pepa trošku nezvládl text, ale to, že je všechny v hajzlu dvakrát splách, se bude na DVD
opravdu vyjímat.
Starej bar
Už 6. písnička v řadě bez fire show? Ale kdeže, akorát ohně nebyly na pódiu, ale mezi diváky, kde se
rozsvítily tisíce zapalovačů při legendární baladě Starej bar.
Máš to už za sebou
Nejstarší album Má jí motorovou má určitě lepší songy, které by mohli na výročním koncertu prezentovat –
viz rok 2009, kdy zahráli Má ji motorovou, nebo Benátská noc 2010, kdy mě rozsekali Sex, Drogy,
Rock´n´roll. Ale alespoň něco z rané tvorby.
Buldozerem
Klidně bych ji z repertoáru vypustil, ale pro zopakování poznamenávám, ne že by se mi nelíbila, jen jsem ji
naživo slyšel už asi desetkrát. Výborná písnička na hromadný chorál, ale která od Kabátu ne, že.
Virtuóz, Bruce Willis, Shořel náš dům, Kalamity Jane
songy fakt moc pěkný, ale jak Corrida, MegaHu, tak Dole v dole, mají i jiné super songy – je to výroční
koncert, proč nenechají půlku hitovek a s druhou půlkou si trošku nepohrají? Bojí se, že bude reagovat místo
75 000 lidí, jen 15 000? I tak to je skoro jak O2 aréna. Trošku fantazie by to chtělo, té se meze nekladou,
mají tolik famózních skladeb.
Ebenový hole
Jedna z nejlepších a nejenergičtějších písniček z BdP, ta se mi jen tak neohraje – v podobném tempu bude
doufám i nový album.
Bára
Holky tu píseň milují, chlapi mají radost, když mají holky radost, tak ji hrajte dál.
Go Satane Go (pyrotechnika v podobě ohňů a komet)
Tu písničku nevynechali od r. 2003, co jezdím na jejich koncerty, slyšel jsem ji naživo nejméně patnáctkrát.
Ale, v jakém aranžmá ji předvedli na Vypichu 2014, tak mě absolutně vyrazili dech – ty světla, ten ďábelský
Vojtkův hlas (tak hluboko ho nemá ani na studiové desce), ta pyrotechnická show – dle mého
nejpovedenější show k písni z koncertu. Plameny šlehaly proklatě vysoko, i když Milanova baskytara byla
zavěšena proklatě nízko.
Banditi di Praga
Tu ještě párkrát uslyšíme, parádní písnička, která rozeskáče i mrtvýho.
Králíci, Joy
Písničky podobného rázu nesmí na koncertu chybět, je to zábava, ale kluci, co takový Jack Daniels, Potkali
se v Paříži, Pašík, Rio Grande, nebo Irský hody? Taky ne úplně rockový vály a lidi by za ně byli rádi.
Colorado
Vždy si ji rád poslechnu, můj taťka moc Kabáty rád neměl, ale tento country-rock se mu líbí a co se líbí
tátovi, musí se líbit i synovi.
Opilci v dějinách
Jsem za ně moc rád, textově jedna z nejdokonalejších písniček, výborný kytarový sólo.
Stará Lou, Šaman, Burlaci (pyrotechnika v podobě plamenů)
Vynikající songy, ale namátkou – Cirkusovej stan, Teta z Ostravy, nebo Kostlivci taky nejsou k zahození (z
totožných alb).
Žízeň
Ten text popisuje to, s čím máme občas problém všichni, takže z repertoáru nevyřazovat.
Dole v dole (pyrotechnika v podobě plamenů)
Energická písnička, parádně se na ni skáče a fireshow se k ní fakt hodí. Dobře, že ji nevypustili.
Kdoví jestli
Proč ji neprostřídají třeba s písněmi, jako Kdo si nechce hubu spálit, Peří, prach a broky, nebo Schody –
podobný pohodový rytmus a ty písničky lidi znají, jsou z nových alb.
Pohoda
Sice ohraná písnička, ale nechal bych ji v repertoáru, protože je originální a nebyla vydaná na žádném albu –
a navíc si můžeme zazpívat a tam já to mám rád.
Moderní děvče
Už není moderní, i když je to super písnička. Zkuste tour v r. 2015 uzavřít něčím jiným a známým, takových
písniček máte nepřeberné množství.
Po skončení poslední písničky vypukl určitě nádherný, hlasitý ohňostroj, který podtrhl a ukončil parádní
oslavu 25. výročí kapely Kabát. Ohňostroj ale nebyl zdaleka tak dlouhý, jako v roce 2013 na Topfestu.
4)
Závěr
Už se těším na DVD, kde uvidím ohňostroj, světelnou scénu z dálky, záběry super lidí z první řady včetně
mě – snad se dočkáme do Vánoc, jak v roce 2009.
Cesta z koncertu byla peklo. Dostat se z areálu, to chápu, i menší koncerty s tímto mají problém. Vyšel jsem
ale mimo areál a davy lidí proudily přes koleje i silnici, takže smrad z výfuků díky stojícím nastartovaným
autům byl strašnej a posily tramvají absolutně neefektivní, protože musely stát, díky lidem toulajícím se bez
obav po kolejích. Je to mega akce, 75 000 lidí se během celýho dne sune na jedno místo a z něj pak naráz
odchází, je to o nervy, ale v organizaci dopravy budou ještě rezervy. V Brně probíhají každý rok
ohňostrojové oslavy, kde na jeden ohňostroj přijde až 150 000 lidí, tramvaje ale odjíždí bez problému plné
lidí a odbavení je určitě plynulejší, než na Vypichu. Stejný problém byl i v roce 2009.
Po čertech velkej koncert II skončil. Jednalo se o můj 18. koncert Kabátů, byl největší, výborný, ale ne
nejlepší.
5)
Porovnání 2009 x 2014:
Pódium
Větší světelná scéna včetně LED obrazovek, než v roce 2009 – líbilo se mi víc. Ty reflektory proložené LED
stěnami od spodu až nahoru působily fakt megalomansky. Jen si myslím, že Kabát využil pyrotechniku jen
z půlky. Mohli by přidat ohně do více písniček. Naprosto chválím létající komety při Go Satane Go a ohně
na molu, tam by se upekl i sám Satan Klaus.
Předkapely
V roce 2009 nebyla žádná, letos D. A. D. a Lo Hrůzová. Já to beru jako zpříjemnění čekání, Dánové
neskutečně překvapili a nabudili, fungovalo to na mě, jako natlakování kráteru sopky před výbuchem –
Kabáti byli ten pravý výbuch.
Zázemí, organizátoři
Byl z toho velký jednodenní festival, chválím druhou stage, spoustu atrakcí kolem, i když jsem je nevyužil,
protože čekání na první řadu bylo nejdůležitější. Security borci v pohodě, aji se občas usmáli. Nemohu
posoudit, jestli byl dostatek toalet, byl jsem jen jednou a to ještě bez front.
Kabát
Ten koncert nemá v ČR obdoby, obrovská stage, vysoká koncentrace lidí na jednom místě a zábava
s nejlepší kapelou na světě. Euforie by se dala krájet, byl jsem naprosto nadšen, zazpíval jsem si, zaskákal,
zaběhal, takže fakt sportovní výkon, který by se dal považovat za regulérní, kdybych si pak nedal o půlnoci
zmrzlinu, tři piva a utopence.
Kabáti, vždycky vás budu mít rád, poslouchám vás bezmála 20 let, od roku 2003 jsem byl na každém turné,
na každém výjimečném koncertu, naučil jsem vaši výbornou muziku poslouchat spoustu kamarádů, i vlastní
mámu. Takto velkým koncertem jste mi udělali obrovskou radost. Ale pokud jste před pár měsíci koketovali
s tím, že zahrajete na Vypichu něco nového a nestalo se tak, tak doufám, že to nové CD bude absolutní
špička.
V setlistu mi oproti roku 2009 chyběla píseň zpívaná Milanem (Joy nepočítám). Před 5 roky kapela nasadila
laťku sakra vysoko, když zahráli kus písně Má jí motorovou, to mi tenkrát vjely štěstím slzy do očí. I Óda na
konopí tenkrát šíleně potěšila. Kolo času bylo tenkrát vynikající, originální nápad, možná proto trošku
zamrzela absence starých fláků. V setlistu mě příjemně překvapila Centryfuga, Víte jak to bolí a aranžmá Go
Satane Go – u této písničky jsem cítil inovaci, to co bych rád viděl i u jiných písní. Moment překvapení pro
příště určitě uvítá spoustu lidí v podobě obměny setlistu, třeba jak na tour s Big Bandem – např. Jsem
klidnej, Já si kopu vlastní hrob, Už mě bijou, Mravenci.
Doufám, že se uvidíme za 5 let na výročním koncertě znova. Ať se nová deska podaří a tour 2015 může za
8,5 měsíců začít.
Díky patří fanklubu za to, že můžu být s tak skvělýma lidma a sdílet s nimi můj koníček, moji závislost a
můj způsob odpočinku.
Milý Ježíšku, k Vánocům si přeji, aby Kabáti vydali novou desku, DVD Po čertech velkej koncert II a
bonusem v podobě DVD Banditi di Praga po 30 letech s Big Bandem a snad i nějaký film, dokument.
Jiří Červenka