Česko-rakouské partnerství v oblasti energie

Transkript

OBNOVITELNÉ
ZDROJE ENERGIE
CityPlan spol.
s.r.o.
Odborné zasedání a
dotazníková akce
26. – 28. Dubna 2000
Landhaus
St. Pölten, Rakousko
aktualizovaný v květnu 2000
OBNOVITELNÉ ZDROJE
ENERGIE
Odborné zasedání a dotazníková akce
26. – 28. Dubna 2000
Landhaus
St. Pölten, Rakousko
Tiráž
Majitel, vydavatel a nakladatel: Energieverwertungsagentur (E.V.A.); Verein zur Förderung der
sinnvollen Verwertung von Energie (E.V.A.), Linke Wienzeile 18, A-1060 Wien;
Tel. +43 (1) 586 15 24, Fax +43 (1) 586 94 88;
e-Mail: [email protected], Internet: http://www.eva.wsr.ac.at
Zajištění kvality: Mag. Michael Cerveny
Koordinace: Dr. Alois Geißlhofer
Layout: Mag. Reinhard Jellinek
Produced by: Energieverwertungsagentur (E.V.A.)
Published in Vienna
Reprint allowed in part and with detailed reference only.
INHALT
Program jednání............................................................................................................. 1
Zahájení
WOLFGANG SOBOTKA ..................................................................................................... 3
DANIEL WESELKA ......................................................................................................... 3
Dosavadní spolupráce Dolního Rakouska a ČR
FRIEDRICH RAUTER ....................................................................................................... 5
Současný stav česko-rakouské spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energie a její další
výhled
IRENA RŮŽIČKOVÁ ........................................................................................................ 7
ALOIS GEISSLHOFER ...................................................................................................... 8
Požadavky na projekty překračující hranice z hospodářského hlediska
DALIBOR STRÁSKÝ ...................................................................................................... 11
Stav dálkového vytápění z biomasy v Dolních Rakousech
FRANZ BLOCHBERGER ................................................................................................... 13
Projekty ke využívání biomasy jako příležitost pro kooperace v oblast energie
KAREL NOVÝ .............................................................................................................. 15
Potenciál biomasy pro výrobu tepla v českých městech a obcích
JAN WEGER ............................................................................................................... 19
Potenciál trhu pro zásobování teplem z biomasy v ČR
ANDREAS MORAWETZ ................................................................................................... 25
Hospodárnost výtopen na biomasu v Dolním Rakousku
ALBERT RIESS ............................................................................................................ 27
Zkušenosti z provozu výtopny na biomasu v Trhových Svinech
KONRAD WUTSCHER .................................................................................................... 31
JIŘÍ ŠTOJDL .............................................................................................................. 32
IVANA BOŽÁKOVÁ ....................................................................................................... 33
Veřejná rentabilita projektů obnovitelných zdrojů energie (biomasy)
IVAN BENEŠ .............................................................................................................. 37
FRANZ MEISTER .......................................................................................................... 41
Nabídka komerčně zralých spalovacích zařízení na biomasu a zařízení pro přípravu ušlechtilejších
forem biomasy na trhu v ČR
JAN KARTÁK, KAMILA HAVLÍČKOVÁ ................................................................................. 51
Příklad úspěšného česko-rakouského Joint-Venture při výrobě a odbytu kotlů na biomasu
ERWIN STUBENSCHROTT ............................................................................................... 57
FRIEDRICH HARRICH ................................................................................................... 58
Stav vývoje kotlů na biomasu v ČR a jeho výhledy
FRANTIŠEK JIROUŠ ...................................................................................................... 61
Hospodárnost výroby elektrické energie z biomasy vč. společním spalováním biomasy
ALFRED HAMMERSCHMID............................................................................................... 63
Obnovitelné Zdroje Energie, 26. - 28. dubna 2000, St. Pölten
Rakouské provozní zkušenosti z výroby elektrické energie a tepla v kogeneračních systémech
NORBERT HÜTTLER ...................................................................................................... 69
Provozní zkušenosti z výroby elektrické energie a tepla z biomasy v kogeneračním zařízení Český
Rudolec
UDO SONNENSCHEIN .................................................................................................... 71
RADOMÍR DEMEK ........................................................................................................ 72
Solární energie – stav a další možnosti využití v České Republice
KAREL BROŽ .............................................................................................................. 75
Využití solární energie v Rakousku
WERNER WEIß ........................................................................................................... 81
Využití solární energie v České republice – Projekty využití solární energie a plánovaný pilotní
projekt
GERTRAUD GRABLER-BAUER .......................................................................................... 85
Využití solární energie na Moravě, stav rozvoje průmyslové výroby zařízení v ČR
JAROMÍR SUM ............................................................................................................ 89
Stav využívání bioplynu v České republice
LUBOŠ MILTR ............................................................................................................. 95
Předpoklady hospodárného provozu zařízení na bioplyn
WALTER GRAF ............................................................................................................ 99
Vztah bankovního ústavu a inženýrské poradenské organizace
PROKOP BENEŠ......................................................................................................... 105
Přehled podpor pro rozvoj využívání obnovitelných zdrojů ze zdrojů EU
ANDREAS TROJER ...................................................................................................... 109
Problematika přípravy projektů: požadavky na dovozce (přepravce), investory, zpracovatele,
provozovatele, plánovače, veřejnost
WILHELM HANTSCH-LINHART ...................................................................................... 117
Přehled podpor pro rozvoj využívání obnovitelných zdrojů v Rakousku, napájení elektrickou
energií z obnovitelných zdrojů, ekonomické požadavky
ALOIS GEIßLHOFER.................................................................................................... 121
Zhodnocení zasedání z hlediska agentury E.V.A.
ALOIS GEIßLHOFER.................................................................................................... 141
Výsledky burzy spolupráce ............................................................................................143
Shrnutí a rozloučení
FRIEDRICH RAUTER ................................................................................................... 147
Energetická síť: severní Dolní Rakousy – jižní Čechy-západní Slovensko
EA WALDVIERTEL ..................................................................................................... 149
Dolní Rakousy podporují pro Dukovany dálkové zásobování teplem z biomasy
ÚŘAD ZEMSKÉ VLÁDY DOLNÍHO RAKOUSKA ...................................................................... 153
Seznam referentů uvedených v tomto souboru.................................................................155
Seznam účastníků........................................................................................................159
PROGRAM JEDNÁNÍ
St ř eda, 26. dubna 2000
ZAHÁJENÍ
W. Sobotka, Rada pro ŽP v Dolním Rakousku
D. Weselka, MZ Vídeň
Čtvrtek, 27. dubna 2000
KOTLE NA SPALOVÁNÍ BIOMASY A ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Z BIOMASY II
08:30
Veřejná rentabilita projektů obnovitelných zdrojů energie (biomasy)
I. Beneš, CityPlan; F. Meister, UBA
09:00
Nabídka komerčně zralých spalovacích zařízení na biomasu a
zařízení pro přípravu ušlechtilejších forem biomasy na trhu vČR
J. Karták, CityPlan; I. Havličková, VÚOZ Průhonice
09:30
Příklad úspěšného česko-rakouského Joint-Venture při výrobě a
odbytu kotlů na biomasu
E. Stubenschrott, Fa. KWB; F. Harich, HAMONTConsulting
14:00
Zahájení
14:20
Dosavadní spolupráce Dolního Rakouska a ČR
F. Rauter, Úřad zemské vlády Dolního Rakouska
14:40
Současný stav česko-rakouské spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů
energie a její další výhled
I. Růžičková, ČEA; A. Geisslhofer, E.V.A.
15:00
Požadavky na projekty překračující hranice z hospodářského hlediska
D. Straský, MŽP Praha
10:00
Stav vývoje kotlů na spalování biomasy v ČR a jeho výhledy
F. Jirouš, FS ČVUT Praha
15:20
Průběh a organizace dotazníkových akcí
Ph. Loward, BIT
10:30
Diskuse
11:00
Přestávka
15:30
Přestávka
KOTLE PRO SPALOVÁNÍ BIOMASY A ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Z BIOMASY I
16:00
Stav vývoje zásobování teplem z biomasy v Dolním Rakousku
F. Blochberger, Rada pro zemědělství a energie
16:20
Projekty ke využívání biomasy jako příležitost pro kooperace v oblast energie
K. Nový, Fa. Neuwith s.r.o., Buchlovice
16:40
Potenciál pro zásobování teplem z biomasy v českých městech a obcích
J. Weger, VÚOZ Průhonice
17:00
Potenciál trhu pro zásobování teplem z biomasy v ČR
A. Morawetz, Agiplan, Rakousko
17:20
Hospodárnost výtopen na biomasu v Dolním Rakousku
A. Riess, EVN
17:40
Zkušenosti z provozu výtopny na biomasu v Trhových Svinech
K. Wutscher, Fa. SFC; J. Stojdl, Tepelné Hospodárství Trhové Sviny a.s.;
I. Božíková, místostarostka Trhové Sviny
18:00
Diskuse
18:30
Přeprava ke "Heurigenu" na pozvání LH Dr. Erwina Prölla
11:00 – 13:00 Současně: Dotazníková akce - Část 1 (výtopny, kotle)
Moderace: St. Hinteregger, Ph. Loward, BIT
VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE A TEPLA Z BIOMASY
11:30
Hospodárnost výroby elektrické energie z biomasy vč. společním
spalováním biomasy
A. Hammerschmid, BIOS, Styrský Hrad
12:30
Rakouské provozní zkušenosti z výroby elektrické energie a tepla v
kogeneračních systémech
N. Hüttler, Schweighofer Holzindustrie AG, Brand
13:00
Provozní zkušenosti z výroby elektrické energie a tepla z biomasy v
kogeneračním zařízení Český Rudolec
U. Sonnenschein, Fa. Polytechnik
DI Demek, Český Rudolec
13:00 Diskuse
13:30 – 15:00 Polední přestávka – oběd
15:00 – 17:00 Současně: Dotazníková akce - Část 2 (kogenerace)
Pátek, 28. dubna 2000
Čtvrtek, 27. dubna 2000
SOLÁRNÍ ENERGIE
15:00
Solární energie – stav a další možnosti využití v ČR
K. Brož, FS ČVUT Praha
15:20
Využití solární energie v Rakousku
W. Weiss, ARGE EE, Gleisdorf & Spolkový Svaz Solar
15:35
Využití solární energie v České republice – Projekty využití solární energie
a plánovaný pilotní projekt
G. Grabler-Bauer, ARGE EE, Dolní Rakousko
15:50
Využití solární energie na Moravě, stav rozvoje průmyslové výroby zařízení v
ČR
J.Sum, EKO-SOLARIS Kroměříž
16:10
Diskuse
16:30
Přestávka
17:00 – 19:00 Současně: Dotazníková akce - Část 3 (solární energie)
BIOPLYN
STRATEGIE FINANCOVÁNÍ, PŘEHLED PODPOR
09:00
P. Beneš, GAUFF, Praha T
09:30
Přehled podpor pro rozvoj využívání obnovitelných zdrojů ze zdrojů
EU
A. Trojer, BIT
10:00
Problematika přípravy projektů: požadavky na dovozce (přepravce),
investory, zpracovatele, provozovatele, plánovače, veřejnost
W. Hantsch-Linhart, FGG-O-W-Fonds
10:30
Přestávka
11:00
Přehled podpor pro rozvoj využívání obnovitelných zdrojů v
Rakousku, napájení elektrickou energií z obnovitelných zdrojů,
ekonomické požadavky
A. Geisslhofer, E.V.A.
11:20
Výsledky dotazníkové akce
St. Hinteregger, BIT
11:40
Shrnutí výsledků zasedání z hlediska ČEA
I. Růžičková, ČEA, Praha
12:00
Shrnutí, program odpolední exkurze a rozloučení
F. Rauter, Úřad zemské vlády Dolní Rakousko
12:15 – 13:30 Oběd
17:00
Stav využívání bioplynu v ČR
L. Miltr, Ministerstvo zemědělství ČR
17:30
Předpoklady hospodárného provozu zařízení na bioplyn
W. Graf, ARGE Biogas, Rakousko
18:00
Diskuse
18:30 – 20:00 Večeře
20:00 – 22:00 Dotazníková akce - Část 4 (bioplyn, veškeré)
EXKURZE
13:30 – 17:00
Exkurze I: Výtopna na biomasu
Cíl/průvodce: Výtopna na biomasu Allentsteig (EVN)
Exkurze II: Výroba elektrické energie a tepla z biomasy
Cíl/průvodce: Schweighofer Holzindustrie AG, Brand (N. Hüttler)
Exkurze III: Solární ohřev (teplo)
Cíl/průvodce: Solární ohřev sídlištích (teplo) (ARGE EE)
Exkurze IV: Bioplyn
Cíl/průvodce: Zařízení na bioplyn Schmid, Böheimkirchen (ARGE
Biogas)
Wolfgang Sobotka
ZAHÁJENÍ
Wolfgang Sobotka
Dobré sousedství se vyznačuje tím, že sousedé spolupracují při dosahování cílů, které mohou
oběma přinést užitek. Česko-rakouské partnerství v oblasti energie je dobrým příkladem takové
spolupráce, v níž se oba partneři společně snaží najít řešení pro úsporu energie, využití
obnovitelných nositelů energie a pro ochranu životního prostředí. To má velký význam také
proto, že ani účinky škodlivin ani zásobování energií neznají mezí.
Právě liberalizovaný trh energie, který se již projevuje v Rakousku a který bude mít také
podstatný vliv na českou politiku v oblasti energie, až se Česká republika stane členem Evropské
unie, klade nové požadavky na energetické hospodářství. Na volném trhu s energií bude důležité
snažit se o určitou regionální energetickou autonomii formou decentrálních řešení, aby zde
neexistovala výhradní závislost na gigantech energetického hospodářství, s nimiž se ani relativně
velké národní a regionální podniky zásobování nemohou na dlouhou dobu měřit.
Využití vlastních zdrojů, jako biomasa, sluneční energie, alternativní zdroje energie, avšak také
vodní energie je cestou k vybudování takovýchto samostatných systémů zásobování. Také
využití obzvlášť efektivních energetických technologií, jako např. kogeneračních zařízení může
podstatně přispět k odbourání závislosti na dovozu energie a ke snížení nutnosti velkých
elektrárenských kapacit. V Rakousku a předeším v Dolních Rakousech se s obavou sleduje, že se
k tomu téměř ve všech sousedních zemích využívá také jaderné energie. Přitom i přes veškerou
technickou perfekcionalizaci bez pochyby existuje zbývající riziko a daleko do budoucna sahající
problematika likvidace. Pokud mají být také v současné době na základě této technologie
dosaženy zdánlivě nízké výrobní náklady na elektrickou energii, protože nejsou zohledněny
náklady na dodatečnou péči, nebude zcela jistě možné tento stav udržet natrvalo.
O to důležitější je hledat již nyní alternativní řešení, což je také cílem tohoto odborného
zasedání. Hledají se také možnosti spolupráce, a to přes burzu spolupráce, aby bylo možné
zdůraznit také hospodářský význam využití obnovitelných nositelů energie a vyvolat pozitivní
efekty pro živnostenské a průmyslové podniky v obou zemích.
Země Dolní Rakousy má velký zájem o spolupráci s Českou republikou a jejími regiony jižní
Čechy a jižní Morava v oblasti životního prostředí a energie. To podtrhují již stávající partnerství
a projekty, jako např. rámcový program mezi zájmovou oblastí České republiky a zemí Dolní
Rakousy, projekt Interreg „Kroky a strategie ke zlepšení životního prostředí na základě
mezinárodní spolupráce a vytvoření sítě“, energetická koncepce pro obec Dukovany nebo právě
nabíhající projekt solární energie v České republice.
Cílem tohoto zasedání by mělo být rozšířit již stávající dobré sousedství a kontakty ještě více
k užitku obou zemí.
Daniel Weselka
Dovolte mi, abych Vás jménem spolkového ministerstva zemědělství a lesního hospodářství,
životního prostředí a vodního hospodářství srdečně přivítal na odborném zasedání a burze
spolupráce „Obnovitelní nositelé energie“ v rámci akce Česko-rakouské partnerství v oblasti
energie.
Dovolte mi na úvod několik zásadních úvah.
3
Rakouská energetická politika má v úmyslu podporovat jak pro Rakousko, tak i ve vztahu ke
středoevropským a východoevropským kandidátům o vstup do EU takové energetické opce,
které umožňují pro budoucnost únosné, ekologické, sociálně únosné a nákladově
výhodné zásobování energií, a podporovat programy, které sníží energetickou intenzitu všech
hospodářských sektorů. V Rakousku jsou tyto snahy vyjádřeny ve strategiích
•
racionálního a efektivního využití energie a
•
podpory obnovitelných nositelů energie.
V bilaterálních vztazích Rakouska s kandidáty střední a východní Evropy o vstup do EU probíhají
takového iniciativy v rámci „partnerství v oblasti energie“.
V této souvislosti by bylo možné vyzdvihnout zde především dva motivy takových iniciativ:
•
Zaprvé je to nabídka solidarity, kdy jeden z nejbohatších států země, Rakousko, podporuje
reformní státy ve střední a východní Evropě při jejich mimořádně těžkém úkolu
restrukturalizovat své energetické systémy resp. energetická hospodářství.
•
Zadruhé nabízí intenzívní energeticko-hospodářská spolupráce
v nezanedbatelné míře šance pro rakouské hospodářství samotné.
s těmito
státy
také
Koncepce „partnerství v oblasti energie“ byla vyvinuta na základě zkušeností získaných ve
středoevropských a východoevropských sousedních státech. Po prvních začátcích, které byly
často spojené také s neúspěchy, nabrala „partnerství v oblasti energie“ v poslední době značně
na dynamice. Tato koncepce dnes zahrnuje následující aspekty:
„Partnerství v oblasti energie“ jsou založena na ujednání principů politickými reprezentanty obou
států.
Spolupráce „energetických agentur“ - resp. institucí s podobnými úkoly – slouží jako krystalizační
resp. výchozí bod pro rozvoj rozsáhlých spoluprací.
„Partnerství v oblasti energie“ nabízejí platformu pro identifikování a realizaci konkrétních
projektů v hospodářství. Umožňují a podporují podnikatelské jednání, avšak nenahrazují je.
Při zohlednění specifických rakouských silných stránek a ve světle priorit rakouské energetické
politiky se „partnerství v oblasti energie“ soustřeďují tématicky – jak již bylo uvedeno – na
opatření ke zvýšení efektivity využití energie a na využívání obnovitelných nositelů energie. Toto
těžiště je však v praxi uplatňováno pružně, aby tak bylo možné co nejlépe vyjít vstříc zájmům a
potřebám partnerů.
„Partnerství v oblasti energie“ jsou formálními bilaterálními vztahy, např. v rámci bilaterálních
vědecko-technických dohod, jakož i komplementárně multilaterálními kooperacemi, např.
v rámci Evropské unie.
Ve smyslu moderní a štíhlé správy byla agentura E.V.A. pověřena, aby pracovala jako točna pro
„partnerství v oblasti energie“. Na tomto místě považuji za vhodné vyslovit agentuře E.V.A. dík a
uznání za její odborně kompetentní a angažovanou práci v této oblasti.
Je zvláště potěšitelné, že stále vyšší měrou vnášejí do „partnerství v oblasti energie“ své
regionální aktivity také jednotlivé spolkové země a že tím zvyšují vesměs jejich viditelnost a
účinnost.
Náš dík patří dnes především dolnorakouské zemské vládě, která se chopila iniciativy pro tuto
odbornou konferenci a která vyslovila pozvání do St. Pölten. Dík však patří také partnerským
organizacím, české energetické agentuře ČEA a E.V.A. jakož i firmě CityPlan z Prahy za přípravu
a provedení této akce, které přeji konstruktivní a úspěšný průběh.
4
Friedrich Rauter
DOSAVADNÍ SPOLUPRÁCE DOLNÍHO RAKOUSKA A ČR
Friedrich Rauter
Dolní Rakousy pěstují již po mnoho let kontakty s Českou republikou, aby mohly na jejich
základě provádět výměnu zkušeností v oblastech úspory energie, efektivního využití energie a
využití obnovitelných nositelů energie. Tak byli např. již od počátku 90. let častokrát pozváni
čeští odborníci, aby se zúčastnili diskusí a prohlídek zařízení k využití obnovitelných druhů
energie.
Dolní Rakousy považují také v souvislosti s důsledným sledováním svého postoje vůči využití
jaderné energie ve střední Evropě za mimořádně důležité, aby nabízely konstruktivním
způsobem know-how a podporu rozvoje ekologických forem energie v zemích svých sousedů.
Dosavadní kontakty vedly k následujícím konkrétním projektům ve spolupráci se sousedními
zeměmi:
•
Výtopna České Velenice:
Projekt České Velenice plánuje přestavbu výtopny železniční hlavní dílny „ZOS“ využívající
hnědé uhlí na blokovou kogenerační jednotku na výrobu tepla a elektrické energie
provozovanou na zemní plyn s elektrickým výkonem 1,5 MW a špičkovou kotelnou na zemní
plyn.
Parní kotelna tohoto provozu byla již přebudována na zemní plyn, čímž bylo dosaženo
podstatného zlepšení situace v oblasti životního prostředí, protože odpadly emise
z původního zařízení na hnědé uhlí. V dalším sledu má být zřízena bloková kogenerační
jednotka provozovaná na zemní plyn, která vyrobí elektrickou energii ve výši téměř 8 mil.
kWh za rok. Tento projekt sníží celkové množství škodlivin, které jsou díky hlavnímu směru
větru přenášeny z velké části do Rakouska, o více než 90%. Dále bude možné snížit emise
CO2 o více než jednu polovinu. Země Dolní Rakousy poskytla již podporu ve výši cca 3,5 mil.
ATS pro plánovací podklady k této kogenerační jednotce.
•
Energetická koncepce Dukovany:
Před nedávnem prezentovala jedna delegace z Dolních Rakous studii o dálkovém vytápění
z biomasy na bázi slámy v obci Dukovany. Zjištěný výkon zařízení na dálkové vytápění činí
cca 3500 kW a mohlo by pro výrobu tepla využívat slámu, jíž je v daném regionu značný
potenciál. Iniciativa pro vypracování této studie, která má podpořit využití obnovitelného
druhu energie a výměnu elektrického vytápění v dané obci, vzešla od starosty obce. Práci
financovala země Dolní Rakousy a vykonala firma Agrar Plus za spolupráce českých
odborníků. Při prezentaci autoři sdělili, že projekt lze v zásadě realizovat hospodárně, když
bude možné poskytnout příslušné podpůrné prostředky a když bude možné dosáhnout
akceptace obyvatel obce pro připojení k dálkovému vytápění. Na základě projektu by byly
drasticky zredukovány také celkové emise v obci.
•
Energienetzwerk NÖ Grenzland:
ARGE Energienetzwerk NÖ Grenzland předložila projekt v rámci programu INTERREG. V jeho
rámci mají být vypracovány svazky opatření pro NÖ Grenzland (čtvrť lesů a vína) k realizaci
energetické koncepce země při zohlednění vývoje sousedních oblastí v České republice a na
Slovensku a mělo by dojít k přeshraničnímu transferu know-how v oblastech poradenství
v oboru energie a technická ochrana životního prostředí, k vypracování studie feasibility pro
energetické projekty a k vytvoření společných plánovacích a prezentačních podkladů.
•
Projekt INTERREG II C „Kroky a strategie ke zlepšení životního prostředí na základě
mezinárodní kooperace a vytvoření sítě“:
Projekt, který má provést Výzkumný ústav plánování v oblasti energie a životního prostředí,
společnost Wirtschaft und Marktanalysen GmbH, byl v rámci programu INTERREG II C
CADSES oceněn jako důležitý příspěvek pro přeshraniční spolupráci zemí CADSES (CentralAdriatic-Danube-South European Space) a bylo o něm pozitivně rozhodnuto. Projekt
5
podporuje EU a země Dolní Rakousy. Cílem projektu je vyvinout pomocné prostředky pro
rozhodování a přijmout opatření k dlouhodobému snížení spotřeby energie v regionu
východní Rakousko, jižní Morava, jižní Čechy, západní Slovensko a západní Maďarsko, ke
snížení množství vypouštěných škodlivin a ke zvýšení efektivity sítě na měření imisí. Transfer
know-how, který přitom směřuje z Dolních Rakous do sousedních zemí, má partnerům
v těchto státech zprostředkovat potřebné nástroje. V rozsáhlém, přibližně dvouletém
pracovním programu budou v regionech sestavovány bilance spotřeby energie a vypracovány
konkrétní návrhy řešení k dosažení zlepšení v oblasti efektivity energie. Pro provozy budou
vypracovány koncepce sanace a proběhne transfer know-how a výměna zkušeností (na
seminářích, workshopech, informačních akcích, v rámci partnerství mezi městy a obcemi
atd.). Vlastní podprogram pro práci s veřejností (včetně práce s tiskem) by měl iniciovat
tvorbu uvědomění a pozitivně motivovat obyvatelstvo. Na základě tohoto balíku opatření by
se mělo dosáhnout dlouhodobého snížení zatížení životního prostředí, pozitivních důsledků na
ochranu klimatu a snížení spotřeby energie, především snížení spotřeby elektrické energie.
•
Projekt solární energie v České republice:
Pracovní společenství Erneuerbare Energie Niederösterreich zpracovává tržní studii o
tepelných solárních zařízeních v České republice. Tato studie by měla být podkladem pro
tvorbu uvědomění a další vzdělávání v oblasti tepelného využití solární energie.
Kromě toho má země Dolní Rakousy různé další kontakty, jako např. rámcový program ke
spolupráci mezi zájmovou oblastí České republiky a zemí Dolní Rakousy, v jehož rámci jsou
v různých oblastech životního prostředí hledány možnosti spolupráce, či pracovní hovory
s českým ministerstvem životního prostředí. V této souvislosti pracuje země Dolní Rakousy také
s dalšími institucemi, jako např. s agenturou Energieverwertungsagentur, které se touto oblastí
zabývají.
6
Irena Růžičková
SOUČASNÝ STAV ČESKO-RAKOUSKÉ SPOLUPRÁCE V OBLASTI
OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE A JEJÍ DALŠÍ VÝHLED
Irena Růžičková
Česko – rakouská spolupráce a její další výhled
Úvodem považuji za užitečné v souhrnu informovat o realizaci závěrů a doporučení, která
vyplynula ze setkání expertů v březnu 1999 k zaměření spolupráce mezi Českou a Rakouskou
republikou v oblasti energetiky. Diskutovaný materiál byl upraven ve smyslu závěrů vzpomínané
konference a byl v září minulého roku postoupen české straně, tzn. ministerstvu průmyslu a
obchodu k dalšímu projednání.
Ministerstvo se zaměřilo na posouzení navrhovaného partnerství zejména z hlediska souladu se
záměry státní energetické politiky. V lednu tohoto roku pak proběhlo jednání zástupců
Umweltbundesamt ( Spolkový úřad pro životní prostředí ) a E. V. A. za rakouskou stranu a
ředitele odboru energetické politiky a zástupce ČEA za českou stranu. Při tomto jednání byly
prodiskutovány názory obou stran na smysl a přínosy spolupráce pro oba partnery.
Z hlediska zajištění maximální operativnosti plnění záměrů spolupráce v energetice bylo
dohodnuto, že bude probíhat velice neformálně a to na úrovni partnerské spolupráce mezi
Českou energetickou agenturou a Energieverwertungsagentur Wien. Obě energetické agentury
jsou tedy pověřeny vlastní realizací dohodnutých záměrů.
Pokud se týká spolupráce České republiky a Rakouska zejména v oblasti širšího využívání
obnovitelných zdrojů, je nutno konstatovat, že zatím jsou akce z pozice státu minimálně
koordinované a jedná se zejména o přímé pracovní a obchodní vazby mezi jednotlivými partnery.
Je otázkou, zda pro budoucnost je tento postup optimální a zda by přece jenom vytvoření
nějakých standartních a rutinním způsobem fungujících systémů nebylo vhodné.
Česká republika má řadu závazků, které jí vyplynuly jak z asociačního procesu, tak
z mezinárodních úmluv, které se přímo dotýkají využívání obnovitelných zdrojů energie jako
jednoho z nástrojů ke snižování znečišťování ovzduší. Ze zkušenosti z realizací dnes již značného
množství projektů na využívání obnovitelných zdrojů energie vyplývá, že nelze tuto problematiku
řešit samostatně bez zvážení všech širších souvislostí.
Je obecně známo, že rekonstrukce legislativy pro oblast energetiky se dostává do konečné fáze.
V současné době se zpracovávají poslední připomínky k návrhu znění zákona o hospodaření
energií, kde se využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie výrazně akcentuje, dále pak
je na parlamentní úrovni projednáván tzv. energetický zákon, který bude upravovat podmínky
trhu s energií v ČR. Tyto dvě nové legislativní normy jsou zpracovány tak, aby byly srovnatelné
s obdobnými zákonnými normami zemí EU. Je tedy zřejmé, že pro budoucnost spolupráce mezi
našimi zeměmi se jedná o legislativu zásadního významu
Předpokládá se, že zákon o hospodaření bude ukládat vyšším územně správním celkům
povinnost zpracování energetické koncepce na úrovni kraje. Je tedy zřejmé, že v rámci
naplňování těchto zákonných požadavků bude vytvořen odpovídající prostor pro stanovení
potenciálu využití dostupné energie z jejích obnovitelných zdrojů.
V souladu s postupy ostatních zemí EU a s využitím pozitivních zkušeností České republiky
obsahuje návrh zákona o hospodaření také paragraf týkající se programů státních podpor
úsporám energie a využívání jejích obnovitelných zdrojů. Zakotvení tohoto principu uzákoňuje
zájem státu na efektivním využívání energie a staví ho na vyšší úroveň než je dnes dáno
usnesením vlády.
7
Z předchozího je tedy zřejmé, že zájem státu na využívání obnovitelných zdrojů se výrazně
prosazuje a otevírá zásadním způsobem realizační prostor. Česká energetická agentura
každoročně analyzuje stav v oblasti využívání těchto energetických zdrojů a na tomto základě
definuje okruhy technických řešení projektů k využití ONZE. Ukazuje se, že pro naše klimatické
podmínky je stěžejní využívání biomasy a obnovená tradice provozování zejména malých
vodních elektráren. Ostatní postupy jako např. masivní rozšiřování technologií na využívání
solární energie, geotermální a zejména větrné energie nejsou zatím tak nadějné.
Z pozice českého partnera tedy věříme, že aktivní spolupráce v oblasti ONZE, která bude
spočívat na přenosu zkušeností a informací o realizovaných projektech, nových technologiích a
postupech bude neformálním příspěvkem k zajištění energetické soběstačnosti středoevropského
regionu při současném omezování znečišťování společného životního prostoru produkcí a užitím
energie.
Alois Geisslhofer
Výpis z akčního plánu pro česko – rakouské partnerství v oblasti energie
Jedním pohledem
U příležitosti pracovní návštěvy rakouské spolkové ministryně Prammer v Praze v říjnu 1998 bylo
dohodnuto „Česko-rakouské partnerství v oblasti energie“. Na základě energeticko-hospodářské
kooperace budou analyzovány problémy a realizovány koncepce alternativní energie v Čechách.
České ministerstvo průmyslu a obchodu a české ministerstvo životního prostředí toto pozvání
přijalo.
Následně převzala Česká energetická agentura ČEA a rakouská agentura Energieverwertungsagentur E.V.A. obsahovou přípravu společné konference. Přitom stálo v popředí
docílení shody o tématech oboustranného zájmu.
Tématickými těžišti byly zvoleny následující body
•
hospodaření s energií (růst efektivity v oblasti zásobování teplem a kombinovaná výroba
elektřiny a tepla),
•
rozšířené použití obnovitelných nositelů energie a
•
energie a architektura (nízkoenergetické domy a sanace starých domů).
Z obsahového hlediska panovala shoda o tom, že se bude jednat především o transfer
rakouského know-how
•
u růstu efektivity energie v průmyslu a veřejné správě (kogenerační jednotky,
kontrakting, energeticky úsporná výstavba a bydlení, financování, marketing) a
•
v oblasti obnovitelných nositelů energie (technologie k energetickému využití biomasy,
výroba biomasových produktů a jejich uplatnění na trhu apod.).
Přibližně 90 vybraných expertů z těchto oblastí obou zemí zpracovávalo na konferenci konané
ve dnech 9. a 10. března 1999 návrhy konkrétních plánů.
8
Alois Geisslhofer
Výsledkem této konference – provedené agenturou Energieverwertungsagentur E.V.A. ve
spolupráci s Českou energetickou agenturou ČEA – je tento akční plán odsouhlasený
agenturami E.V.A. a ČEA pro česko – rakouské partnerství v oblasti energie pro příští 3 roky.
Základy akčního plánu
Obnovitelní nositelé energie
Pozadí
Velmi nízký stav uvědomění a vědomostí v České republice kromě poznatků o bioplynových
zařízeních v zemědělství a v čističkách. Zájem o vytvoření předpokladů pro rozvoj trhu v této
oblasti, přičemž stávající energeticko-politické rámcové podmínky (ceny uhlí, ceny elektřiny,
zásobování zemním plynem) jsou dosud velmi nevýhodné. Proto se jedná především o tvorbu
vědomí, informační činnosti, politické poradenství a především o vybudování trhu jak u výrobců
zařízení tak i v oblasti trhu s biomasovými palivy.
Programové návrhy
1. Vybudování česko-rakouského kontaktního střediska „Financování“: s těmito cíli:
a) rozsáhlý sběr a zpracování informací o možnostech financování a podpůrných programech
pro projekty RES na regionální, národní a mezinárodní úrovni (A, CZ, programy EU,
Světová banka atd.).
b) vypracování
financování.
mechanismu
k
optimálnímu
využití
stávajících
možností
podpory
a
2. Vybudování společného kontaktního střediska „Obnovitelné energie“ pro podniky,
projektanty, politiku a NGO. Vypracování systematického zdroje informací (databanky) o
technologiích, potenciálech, hospodářských a zákonných podmínkách jakož i o stávajícím
trhu (podnicích). Přitom se má stavět na stávajících strukturách a databankách.
3. Vypracování společného strategického a akčního plánu „Obnovitelná energie“ pro
Českou republiku a Rakousko ve smyslu regionální konkretizace bílé knihy „Energie pro
budoucnost: Obnovitelné zdroje energie” Evropské komise tak, jak je navrhováno v kapitole
1.3.2 a 2.4 bílé knihy pro členské státy. V něm by měly být obsaženy potenciály a cíle jakož i
opatření k dosažení cílů a program k realizaci.
Vypracování a realizace strategického a akčního plánu bude využívat zkušeností především z
bodu 4 tohoto návrhu. Institucionalizovaná pracovní skupina zajistí dlouhodobou úzkou
energetickopolitickou spolupráci.
4. Podpora realizace projektů na využití obnovitelných energií v jednom nebo více těžištních
regionů (příp. i přesahující česko-rakouské hranice). Tento/tyto vzorový/é region(y) by
měl(y) být podporován(y) v rámci „Campagne for Take-Off“ navrhované v bílé knize EU, v níž
má být po celém území EU do roku 2010 přebudováno jedno sto obcí a regionů na úplné
zásobování z RES.
První kroky realizace
Prvními kroky realizace, které mohou být provedeny ihned a souběžně, jsou
1. evidence podpůrných nástrojů a mechanismů financování pro projekty RES v České
republice a v Rakousku. To lze provést během krátké doby, neboť většinu informací mají
energetické agentury k dispozici.
9
2. zřízení společného informačního střediska RES k třídění a koordinaci stávajících
informací.
3. Sestavení společných pracovních skupin k vypracování a realizaci společného
akčního plánu.
4. Vypracování společné bílé knihy odborníky.
5. Definování jednoho nebo více vhodných těžištních regionů pro 100 %-ní přestavbu na
RES („Campaigne for Take-Off“ EU)
1. Vypracování regionální politiky hospodaření s energií a programu pro přestavbu
zvoleného/ých regionu/ů na 100 % RES do roku 2010. Businessplan na základě návrhů
podle bodu 5.
Posavadní realizace (od roku 1999)
Zatím co se v oblasti „energie a architektura“ podařilo v minulém říjnu uskutečnit odborné
zasedání v Brně, na kterém se zúčastnili asi 100 expertů, v oblasti „obnovitelné zdroje energie“
tato akce je první společná akce E.V.A. a ČEA od doby konference v Badenu.
Vedle těchto aktivit na „oficiální“ úrovni se vyskytlo mnoho dalších bilaterálních aktivit, které by
dnešní zasedání chtělo představit.
Doufám, že dnešní akce k tomu přispěje, usilovat existující kontakty, navázat další kontakty a
pomůže uskutečnit nové projekty.
Chtěl bych se poděkovat u naších zákazníků a naších českých partnerů a kolegů, a zvláště také u
Úřadu Nizkorakouské Vlády za angažmá, s kterým umožnil a podporoval tuto konferenci.
10
Dalibor Stráský
POŽADAVKY NA PROJEKTY PŘEKRAČUJÍCÍ HRANICE Z
HOSPODÁŘSKÉHO HLEDISKA
Dalibor Stráský
Současný stav v oblasti společných česko-rakouských projektů na využití
obnovitelných zdrojů energie
Mnohdy je Rakousko prezentováno ve sdělovacích prostředcích hlavně jako země s jasně
odmítavým postojem k využívání jaderné energie. Úmyslně či neúmyslně se přitom zapomíná na
to, že tuto zemi je možno představit i jako iniciátora, podporovatele a provozovatele celé řady
velmi pozitivních projektů. Mezi ně patří nepochybně projekty z oblasti využívání obnovitelných
zdrojů energie. Rakousko ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi poměrně rychle rozpoznalo
nesporné přednosti využití obnovitelných zdrojů energie jak v oblasti energetické, tak zejména
v oblasti zemědělství, regionálního rozvoje a ochrany životního prostředí. Dosáhlo na tomto
úseku pozoruhodného rozvoje a je jen přirozené, že své poznatky a zkušenosti nabízí k uplatnění
i v jiných zemích, neboť ochrana životního prostředí a trvalá udržitelnost nemůže být záležitostí
pouze jednoho státu, což v evropském prostoru platí o to více.
Dnes můžeme zaznamenat společné česko-rakouské aktivity ve využívání snad všech druhů
obnovitelných zdrojů energie.
V dnes bouřlivě se rozvíjející oblasti využití energie větru lze zmínit společné projekty českých a
rakouských nevládních organizací i soukromých firem při měření parametrů větru na vybraných
lokalitách v příhraničí České republiky a jejich vyhodnocování. České subjekty se rovněž podílejí
přímo na rakouských společnostech provozujících větrné elektrárny. Lze očekávat, že po
vyhodnocení několika vybraných lokalit z hlediska jejich vhodnosti instalace větrné elektrárny
vzniknou společné projekty větrných elektráren i na českém území.
V oblasti využívání solární energie existuje řada drobných příkladů společných projektů, o nichž
patrně ani neexistuje celkový přehled. Za všechny proto jmenujme pouze solární zařízení pro
přípravu teplé vody v mateřské školce v jihomoravských Dukovanech nebo podobné zařízení
v jihočeském Neznašově. V současné době probíhají práce na rozsáhlejším projektu nevládních
organizací majícím za cíl prosazení výuky předmětů o obnovitelných zdrojích energie do
středních škol a rychlejší rozšíření jejich využívání.
Zdaleka nejvýznamnější jsou ovšem společné projekty v oblasti využití energie biomasy. Mezi
projekty v současné době otevřené lze započítat vytápění objektů biomasou v obcích Roštín,
Staré Hobzí a Dukovany. V posledních dvou jmenovaných případech se jedná o aktivitu
energetické společnosti EVN.
Vývoj technologie spalování biomasy má za cíl projekt EUREKA, který má řešit systém
zásobování teplem v celku. Zatímco česká strana řeší část technologickou, rakouská řeší systém
řízení a monitorování. Cílem je vývoj systémů výkonové řady 1 MW, 2 MW a 4 MW.
V neposlední řadě je třeba zmínit činnost poradenskou a koncepční. V Českých Budějovicích
působí úspěšně Energy Center zřízené hornorakouskou společností Energiesparverband.
Dlouholetou činností v oblasti osvěty, vzdělávání i realizace konkrétních projektů na využití
obnovitelných zdrojů proslula česko-rakouská společnost EUPRI. Pouze v důsledku změn na
politické scéně a z toho plynoucích postojů členů příslušné pracovní skupiny se zvolnila práce na
Akčních plánech využití obnovitelných zdrojů, které představují jeden z produktů konference
v Badenu v červnu minulého roku.
Na Ministerstvu životního prostředí v Praze bylo zřízeno české národní koordinační centrum pro
mezinárodní subvence ochrany životního prostředí za podpory rakouského partnerského
11
ministerstva. Jeho činnost se zaměřuje na přípravu žádostí o subvence z mezinárodních zdrojů a
vyhledávání projektů v ČR.
Úplný výčet společných aktivit a projektů by jistě přesáhl možnosti tohoto příspěvku. Je možné
vyjádřit přesvědčení, že spolupráce na tomto poli se bude i nadále rozšiřovat a zmíněný výčet
nebude konečný ani do budoucna.
12
Franz Blochberger
STAV DÁLKOVÉHO VYTÁPĚNÍ Z
BIOMASY V
DOLNÍCH RAKOUSECH
Franz Blochberger
Země Dolní Rakousy podporuje již mnoho let využití alternativních energií, mimo jiné v oblasti
bytové výstavby, průmyslu a také v oblasti zemědělství a lesního hospodářství. Již na počátku
80. let bylo stále silněji zdůrazňováno rozšiřování dálkového vytápění z biomasy, v důsledku
čehož bylo v Dolních Rakousech mezitím uvedeno do provozu 128 zařízení dálkového vytápění,
která mají následující spotřebu paliva za rok pro tepelné zhodnocení: v rámci zemědělství více
než 11.300 t slámy a v oblasti lesního hospodářství necelých 440 000 SRM (kubických metrů
sypané hmoty) lesních štěpků a vedlejších produktů z pil.
Nainstalovaný výkon kotle na biomasu činí přibl. 150.000 kW. Pomocí více než 250.000 bm
dlouhé trasy dálkového vytápění je v Dolních Rakousech zásobováno ekologickým teplem z
biomasy cca 6500 odběratelů (soukromé domácnosti, veřejné budovy, živnostenské podniky
atd.). Od vstupu do EU v roce 1995 došlo v rámci dálkového vytápění opět k rozmachu. Na
základě kalkulovatelných podpůrných prostředků, které byly stanovené v dokumentu o
programovém plánování na celé období plánování, bylo možné vytvořit cílené plánování zařízení
pro následující roky a realizovat 57 zařízení.
Zřízení a provoz zařízení na dálkové vytápění z biomasy zajišťují v Dolních Rakousech větší
měrou zemědělci, skupiny zemědělců nebo zemědělská družstva, k čemuž podstatně přispěla
zemědělská podpora, jejíž cíle spočívají na jedné straně v podpoře zemědělské tvorby hodnot,
která je dána využitím lesních štěpků, a na druhé straně ve snížení zatížení životního prostředí,
především emisemi CO2.
Konkrétní sazby podpor pro podpůrný program platný od roku 2000 nejsou ještě stanovené
s konečnou platností, protože ještě nedošlo k oficiálnímu schválení Evropskou komisí. Předložený
návrh programu předpokládá opět –jako tomu bylo- intenzitu podpory ve výši 55%, přičemž
však nelze vyloučit redukci.
V současné době lze identifikovat trend „zásobování dálkovým teplem“ z biomasy ve směru
„zásobování blízkým teplem“ (mikrosíť), u níž lze na základě nižších specifických investičních
nákladů využít více hodnotného paliva (např. lesní štěpky), které však má opět vyšší ceny.
Omezená disponibilita veřejných podpůrných prostředků vyžaduje absolutně efektivní využití
finančních prostředků, které je dáno podporou zařízení blízkého vytápění většími odběrateli.
Dalším krokem ve směru budoucnost je rovněž kombinovaná výroba tepla a elektrické energie
z biomasy. Pokud byla dosud „spojená výroba elektrické energie a tepla“ vyhrazena na základě
technického standartu velkým zařízením, nachází se nyní několik veskrze zajímavých technologií
ve fázi vývoje, přičemž v dohledné době lze počítat s jejich zavedením na trh.
13
Karel Nový
PROJEKTY KE VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY JAKO PŘÍLEŽITOST PRO
KOOPERACE V OBLAST ENERGIE
Karel Nový
vystoupení naší firmy NEUWIRTH nepokládáme za propagaci, nýbrž naznačení, že i čistě
soukromé firmy mohou přispět k realizaci projektů a podporovat využití alternativních zdrojů
energie.
Naše firma se zabývá alternativními zdroji energie od roku 1994. Bez jakýchkoliv státních dotací
či příspěvků působíme na tomto trhu, kde převládají rozpočtové a příspěvkové organizace, šest
roků. Převážnou většinu našich aktivit vyplňuje projekční a poradenská činnost v investiční
výstavbě zařízení na výrobu tepelné energie.
Spotřeba energie (v jakékoliv podobě) ve světě neustále a velmi rychle vzrůstá. Meziroční růst
spotřeby energie činí (podle odhadu Světové konference o energii) cca 2,4 %, což znamená
zvýšení spotřeby energie na dvojnásobek v průběhu 30-ti let. Z celkové celosvětové spotřeby
energie je asi 85 % kryto spalováním fosilních paliv a to je velmi vážné porušování přijatého
požadavku na trvale udržitelný rozvoj.
Fosilní paliva představují obrovskou energetickou konzervu vzniklou před mnoha miliony až
stovkami milionů let. Obrovská spotřeba fosilních paliv k energetickým účelům způsobuje nejen
velmi rychlé vyčerpávání těchto zdrojů, ale také významně poškozuje životní prostředí produkcí
prachu, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a oxidů uhelnatého a uhličitého. Současně jsou spotřebou
fosilních paliv k energetickým účelům neúměrně a nevratně likvidovány suroviny, které jsou
velmi důležité a téměř nenahraditelné v jiných odvětvích průmyslu.
Vzhledem ke zvýšenému nebezpečí globálního oteplování je nejškodlivější částí emisí oxid
uhličitý. Nejen proto byly hledány jiné energetické zdroje, které by poskytovaly energii bez
produkce tohoto, skleníkový efekt podporujícího, plynu. Jedním z těchto zdrojů je biomasa (oxid
uhličitý je při spalování biomasy prakticky v koloběhu); zatím se zdá, že využití biomasy
k energetickým účelům je ze všech obnovitelných zdrojů nejsnadnější, jelikož proces spalování je
relativně nejlépe zvládnut.
Navzdory tomu, že naše spolupráce s rakouskou stranou do dnešní doby obnášela pouze
rakouskou podporu na dofinancování projektů na biomasu, jsme přesvědčeni, že další forma
spolupráce je možná, zejména v oblasti využití technologie a „know-how“ s níž má Rakouská
strana dlouholeté zkušenosti.
V České republice je řada výrobců kotlů a jejich příslušenství. Tato zařízení jsou podstatně
levnější, než zařízení vyrobená v Rakousku. Nicméně, při porovnání provozních parametrů, které
u většiny českých zařízení nejsou garantovány, české zařízení nedosahují očekávané výsledky. U
středních a malých zdrojů je sledovanost parametrů jako výkon, spotřeba paliva, emise a
spotřeba energií zanedbatelná, pokud zdroj vyrobí dostatek tepelné energie do systému. Tento
trend se postupně přenáší i na větší zdroje. Tímto chceme naznačit, že skutečné „know-how“,
provozní zkušenosti a dobré technicko-ekonomické výsledky tepláren na biomasu nejsou (až na
některé výjimky) v České republice dostupné.
Spolupráce je společná práce osob nebo institucí. Na poli zavádění alternativních zdrojů tato
činnost je v současné době převážně jednostranná. Snaha pomoci je z rakouské strany
zviditelněna zpracováním mnoha studií, z nichž jen nepatrné množství bylo realizováno formou
konečného projektu. Typickým projektem, který byl úspěšně dokončen, je Staré Město pod
Landštejnem. Negativní mediální přístup zničil snahu a úsilí rakousko-české spolupráce i přes to,
že toto technicky vyspělé zařízení je zdařilé pro kladnou propagaci alternativních zdrojů energie.
Podobná situace je i v plánovaných projektech, kde rakouská strana vytvořila finanční rezervy již
15
v roce 1997. Bohužel liknavost či nezájem české strany finančně podpořit pilotní na projekty
biomasu stále přetrvává.
Předmětem této konference není ovšem kritika neschopnosti meziresortní spolupráce českých
ministerstev zemědělství, životního prostředí, financí, průmyslu a obchodu, ale tvorba spolupráce
mezi Rakouskem a Českou republikou v oblasti alternativních zdrojů energie. Nicméně je nutné
si uvědomit, že funkční spolupráce předem zmíněných ministerstev by značně tuto situaci
ulehčila.
Novým vymýšlením známých a funkčních technologií nenapomáháme zdárné propagaci
alternativních zdrojů energie. Typickým příkladem jsou, v současné době kritizované, větrné
elektrárny v Hrádku. Je kritizována jejich přílišná hlučnost, provozovatelé se však domnívají, že
si lidé zvyknou.
Pozvolné vyrovnávání cen energií jen velmi pomalu napomáhá zavádění či realizaci alternativních
zdrojů energie. Jsou to převážně vysoké investiční náklady, které zabraňují širšímu rozmachu
využití alternativních zdrojů.
Největším problémem při využívání obnovitelných zdrojů energie (nejen v České republice) je
dosti vysoká investiční náročnost, jelikož je nutné budovat nejen vlastní energetický zdroj, ale
také (ve většině případů) rozvodnou síť, zvláště pak při budování tepelných zdrojů.
Domníváme se, že vysoká investiční náročnost je způsobena zejména cenou vlastního
energetického zdroje a pak také dosti vysokou cenou rozvodných sítí (předizolované potrubí
kladené pod chodníky či vozovky).
Cena vlastního zdroje energie je dána především kusovou výrobou spalovacího zařízení. (U
ostatních zdrojů tepla, ať jsou to kotle na uhlí nebo kotle na spalování zemního plynu či topných
olejů, je výroba zařízení alespoň maloseriová nebo dokonce některé jejich komponenty jsou
vyráběny ve velkých seriích, případně hromadně.) Zde vidíme největší možnost snížení ceny
spalovacího zařízení. Pravděpodobně by bylo možné sestavit mezinárodní konsorcium výrobců
zařízení na spalování biomasy, a jistým rozdělením vývoje a pravděpodobně i výroby dosáhnout
zvětšení počtu vyráběných kusů a tím snížení jejich cen.
Víme, že rakouští výrobci jsou velmi dobří v návrzích a vlastní výrobě spalovacích komor (jsou
velmi dobří i při výrobě výměníkové části kotlů i dalších přídavných zařízení). Víme také, že
jejich kontrola a řízení spalovacího procesu je na velmi vysoké úrovni. Tomu dosvědčuje
množství instalací s kotli na dřevní štěpku a jejich praktické využití.
Domníváme se ale také, že čeští výrobci dokáží vyrábět velmi dobré výměníky tepla a zcela jistě
také dopravní zařízení paliva ke kotlům nebo zařízení pro čištění spalin (multicyklony).
Zcela jistě by byla možná kooperace ve výrobě kotlů pro spalování biomasy a to jak v rámci
vnitrostátním, tak v rámci mezinárodním. Doufáme, že by byla možná dohoda v tom směru, že
jeden výrobce bude například vyrábět spalovací komory pro modelovou řadu od 1,0 MW do 2,5
MW, další výrobce od 2,5 MW až do 5,0 MW. Jiný výrobce by vyráběl pro takto utvořené
modelové řady výměníky tepla a další pak dopravní zařízení a zařízení na čištění spalin.
Samozřejmě modelové či výkonové řady mohou být vytvořeny i na jiném základě a pro výkony
nižší, než je 1,0 MW a samozřejmě také směrem k vyšším výkonům, i když zde už je potřeba
takovýchto zařízení podstatně menší a efektivita společné výroby a vývoje by byla nižší.
Podle našich zkušeností by taková modelová řada zcela pokryla s dostatečnou přesností
požadavky výrobců a odběratelů tepla. A bylo by jistě možné doplňovat takovéto tepelné zdroje
akumulačními nádržemi o dostatečné kapacitě tak, aby každý zdroj tepla pracoval vždy
v optimálním režimu.
Zde je nutné uvést, že v České republice byla velká tradice ve výrobě spalovacích zařízení a na
tuto tradici je stále ještě možno navázat, zvláště vzhledem k tomu, že odborníci (jak v řadách
vývojových a technických pracovníků, tak v řadách výrobních profesí) jsou k dispozici.
16
Karel Nový
K lepšímu porozumění celkové situaci je třeba identifikovat oblasti kde vzájemná spolupráce je
dosažitelná a prospěšná oběma spolupracujícím stranám.
Jako typický příklad jsi dovolujeme předložit projekt, který je v současné době ve fázi přípravy
realizace. Projekt bude sloužit pouze k identifikaci společných zájmů a vytýčení možností budoucí
spolupráce v oblasti využití alternativních zdrojů energie. I když předložený projekt se zabývá
pouze využitím biomasy, v našem případě řepkové a obilní slámy, očekáváme, že vaše diskusní
příspěvky zahrnou celou škálu využití alternativních zdrojů energií.
Domníváme se, že by bylo ku prospěchu věci postavit pilotní projekty založené na důsledné
rakousko-české spolupráci a to nejen pokud jde o přípravné a projektové práce, ale především
v oblasti realizace projektu a to tak, že především spalovací zařízení včetně veškerého
příslušenství bude vyrobeno v rozumné rakousko-české spolupráci.
Z grafu č.1 - graf je rozdělen pro lepší srozumitelnost do dalších tří dílčích grafů – (Celkové
náklady projektu) je zřejmé, že náklady na technologické zařízení kotelny činí přibližně 34%
celkových nákladů projektu, z toho připadají asi devadesát procent na vlastní spalovací zařízení
(včetně přípravy a dopravy paliva a měření a regulace kotelny). Je tedy patrné, že snížením
nákladů na spalovací zařízení o 30% (což je reálné číslo), snížíme celkové náklady na výstavbu o
10%, což považujeme již za dosti významný přínos pro větší dostupnost zařízení. U ostatních
částí či souborů projektu již snížení cen není tak výrazné, ale důsledným využitím různých druhů
spolupráce by bylo možné další snížení ceny projektu – podle našeho názoru o 5 až 10%, což
závisí vždy na místních podmínkách.
Přílohy
•
Celkové náklady projektu
•
Technologie kotelny
•
Rozdělení nákladů na projektovou dokumentaci
•
Náklady průměrného projektu
ROZDELENÍ NÁKLADU NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI
Provádecí projekt
30%
Studie prílež itosti
Technicko
4%
ekonomická studie
5%
Projekt pro územní
rízení
12%
Projekt pro stavební
povolení
49%
17
NÁKLADY PRUMERNÉHO PROJEKTU
Projekt ová a
predprojektová
príprava
4%
Tepelné rozvody
24%
Stavební cást
(kotelna a sklad
paliva)
25%
Prípojky a
merení spotreby
tepla
5%
Technologie
kot elny vc.
spalování
42%
TECHNOLOGIE KOTELNY
Strojní cást
9%
Príprava a
doprava paliva
16%
Merení a
regulace
7%
Akumulacní
nádrž
7%
Cištení spalin
12%
Spalovací
zarízení
49%
CELKOVÉ NÁKLADY PROJEKTU
Zem ní práce
7%
Merice spotreby
Projektová a
t epla
predprojektová
2%
Prípojky vcetne
príprava
zem ních prací
4%
4%
Kotelna
16%
Pot rubí vcetne
m ontáž e
16%
Sklad paliva
9%
Merení a regulace
3%
Strojní cást
4%
Príprava a doprava
Akum ulacní nádrž
paliva
3%
7%
Cištení spalin
5%
18
Spalovací zarízení
20%
Jan Weger
POTENCIÁL BIOMASY PRO VÝROBU TEPLA V ČESKÝCH MĚSTECH A
OBCÍCH
Jan Weger
Úvod aneb je biomasa pro energii pro ĆR něco nového?
Současný zájem o využití biomasy jako zdroje energie někdy navozuje pocit, že se jedná o něco
převratně nového, co zde nebylo. Je však třeba říci, že biomasa je tradiční zdroj energie o čemž
svědčí i fakt, že v zemích tzv. třetího světa dodnes tvoří výraznou část primárních energetických
zdrojů, např. v Indii 45% a v Číně 30% (Hall, Rossilo-Calle, 1997).
Biomasa a to nejen tzv. zbytková (sláma, lesní klest, dřevařské zbytky či vrbové proutí), ale i
značně ušlechtilá ve formě brambor či palivového dříví sloužila v Českých zemích ještě poměrně
nedávno – v období od konce 1. světové do konce 2. světové války - k výrobě nezanedbatelného
množství biopaliv (lihu, dřevěného uhlí) nebo k přímo k získávání energie. Například před
nástupem spalovacích motorů a strojní mechanizace byla až třetina produkce obilnin (zejm.
ovsa) používána pro krmení hospodářských a zejm. tažných zvířat, která ji biologicky
transformovala na kinetickou energii (Šimon, ústní sdělení). Velká část produkce brambor v
Českých zemích mezi světovými válkami byla určena k výrobě lihu, který se používal také jako
kapalné palivo. Z historických dokladů také víme, že vrby byly pěstovány v našem regionu na
košíkářské proutí od středověku, a že v zimních obdobích bylo dřevo z vrboven používáno také
ke topení. Současný návrat k vyššímu a efektivnějšímu využívání biomasy pro energii v českých
zemích je nutno chápat jako přirozený proces stabilizace kulturní krajiny a rozumného využití
jejího produkčního potenciálu.
Jakési znovuobjevení biomasy jako zdroje energie se odehrálo v celém průmyslovém světě, po
ropné krizi v roce 1971. Současná vysoká úroveň tohoto oboru v západní Evropě (EU) je tedy
důsledkem více než 20 let výzkumu a praktického ověřování. Zde je v posledním desetiletí
energetická biomasa považována za významný nástroj zlepšení životního prostředí a kvality
života, stabilizace zemědělství a trhu s pracovními příležitostmi, ale i rozvoje ekonomiky (např.
export technologií a know-how). Díky tomu je dnes EU na špici technologického vývoje a může v
tomto oboru úspěšně expandovat na světové trhy a předpokládá, že biomasa bude hlavním
obnovitelným zdrojem, jehož rozvoj umožní dosažení ambiciózního cíle 15% energie z
obnovitelných zdrojů energie do roku 2015.
vítr
0%
biomasa
70%
MVE
27%
tepelná
cerpadla
2%
slunecní
energie
1%
Není potřeba připomínat, že ropná krize v
roce 1971 se nedotkla zemí bývalého
Sovětského Svazu včetně tehdejší ČSSR,
které tak na svoji „energetickou křižovatku“
dorazily až po pádu železné opony. Po
politických a hospodářských změnách v letech
1989 - 1992 začala i nová Česká republika
mapovat svůj potenciál obnovitelných zdrojů
energie. Bylo provedeno několik studií
analyzující potenciál těchto zdrojů a záhy se
ukázalo, že biomasa je v současnosti výrazně
nejvýznamnější obnovitelný zdroj energie. V
roce 1996 tvořila
Energie z biomasy 70% z celkové energie vyrobené ze všech obnovitelných zdrojů (OZE). Podle
údajů MŽP ČR bylo v tomto roce k výrobě energie (zejm. tepla) použito 0,9 mil. tun biomasy, což
znamenalo 1,1% v celkové energetické bilanci primárních zdrojů energie (Jiránek, Weger,1998).
Pro srovnání v 15 zemích EU pokrývala energie z biomasy v roce 1988 okolo 3% energetické
bilance.
19
Potenciál biomasy v ČR
Výsledky studií z posledních let (Sladký,1996; Scholes,1997) ukazují, že v České republice má
biomasa z obnovitelných zdrojů největší potenciál. Například, jak je uvedeno v Grafu 1,
zakládání a pěstování porostů produkčních klonů topolů a vrb (tzv. plantáží rychle rostoucích
dřevin - r.r.d.) na nevyužité a méně produktivní zemědělské půdě by mohlo do roku 2015 přinést
roční produkci biomasy mezi 4 – 6 mil tun biomasy. Využití této biomasy pro výrobu energie
(tepla) by znamenalo zvýšení podílu biomasy na energetické bilanci v ČR o 4 až 6 %, což je
nejvíce ze všech obnovitelných zdrojů.
Graf 1: Využití a potenciál produkce biomasy v ČR.
14
1 2 ,5
V y u ž it á b i o m a s a v
1998
12
mil. tun / rok
10
V y u ž it á b i o m a s a v
1996
9 ,1
8
6 ,5
6
P o te n c iá l p o r o s t ů
r y c h le r o s to u c í c h
d ř e v in
5 ,1
4
2
r e á ln ě v y u ž i te ln ý
p o te n c iá l ( z e jm .
le s n í a s k liz ň o v é
z b y tk y )
1 ,9
0 ,9
0
V y u ž ití b io m a s y , M Ž P
P o te n c iá l b io m a s y
S la d k ý , 1 9 9 6
P o te n c iá l b io m a s y
S c h o le s , 1 9 9 7
Re
álnost dosažení uvedených hodnot pro záměrně produkovanou biomasu (plantáže r.r.d.) v ČR
závisí na několika faktorech, z nichž nejvýznamnější jsou:
•
•
•
množství zemědělské půdy, která bude k dispozici (300 - 600 tis. ha)
dosažený výnos r.r.d. (předpoklad 8–15 tS/ha/rok), který závisí na volbě klonů, péči o
porosty a půdně-klimatických podmínkách
ekonomické efektivitě produkce biomasy a vývoji cen fosilních paliv
Je však nutno dodat, že pro produkci biomasy byly a jsou ověřovány také nedřevnaté plodiny,
z nichž některé dosahovaly i několikanásobně vyšších výnosů než topoly a vrby. Jedná se
například o tzv. energetické obilí, křídlatky, slézy, šťovíky nebo technické konopí. Navíc jejich
sklizňové technologie jsou v podstatě totožné s konvenčními plodinami. Využití těch
nejvýnosnějších brání jejich invazivní či plevelné schopnosti, které jsou neakceptovatelné pro
orgány ochrany přírody a i pro zemědělce.
20
Jan Weger
křídlatky
V ý n o s y p lo d in p r o p r o d u k č n í p o r o s ty b io m a s y
0
obilná sláma
řepková sláma
řepka
čirok
slévy
vrby
10
šťovík
20
konopí
30
topoly
(t/ha/rok)
40
Co se týče zbytkové biomasy a jejího využití jako zdroje energie důležité bude:
•
zda budou nalezeny ekonomicky
z pěstovaných lesních porostů
•
zda se cena za prodej sklizňových zbytků na biopalivo, zejména řepkové a obilné slámy
dostane na úroveň, která bude zemědělce motivovat k její prodeji
efektivní
technologie
získávání
těžebních
zbytků
Je však nutno říci, že tento segment biomasy je v současnosti hlavním zdrojem biopaliv v ČR a
začínají se v něm projevovat ekonomické stimuly. Vytváří se domácí tržní cena a konkurence
zdrojů.
V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty potenciálu biomasy vyjádřené v přepočtu jednotky
energie (MWh), konkrétně na instalovatelnou kapacitu podle 5 základních konverzních
technologií. Při posuzování těchto čísel je nutno vzít v úvahu uvedená faktická omezení, která
nebyla vzata studií v úvahu jako například velmi málo pravděpodobné pěstování křídlatek na
velkých rozlohách atd..
Graf 4: Instalovatelná kapacita zdrojů v závislosti na použité technologii a zdroji biomasy
(Scholes eat al.,1997)
Druh
Výtopny Elektrárny
biomasy
Teplárny
(kogenerace)
MWh
th
MWh
e
MWh
e
Elektrárny:
zplyňování +
zážeh. motor
MWh
MWh
e
Teplárny
(kogenerace):
zplyňování a plyn.
turbíny
MWh
e
MWh
th
Vrba
813
124
93
249
155
205
311
Topol
1147
175
132
351
219
290
439
Slézy
1669
255
191
510
319
421
638
Šťovík
3409
521
391
1043
652
860
1303
Křídlatka
16540
2530
1897
5059
3162
4174
6324
Lesní zb.
209
32
24
64
40
53
80
2717
416
312
831
-
-
-
Sláma
21
Regionální rozložení zdrojů biomasy
V roce 1997 byly výsledky výzkumných projektů z let 1993-1996 zaměřených na biomasu,
(koordinované VÚOZ Průhonice) použity ve studii potenciálu obnovitelných zdrojů v ČR
provedené britskou firmou CSMa, (Scholes, H., Manning, M., Markvart, T.; 1997), která se
zaměřila i na regionální rozložení zdrojů biomasy. Parametry, které rozložení ovlivňovaly byly
zejména:
•
produkční charakteristiky vybraných speciálních plodin v různých produkčních podmínkách
•
rozloha půd potenciálně využitelných pro pěstování těchto plodin v různých regionech
•
produkce zbytkové slámy v zemědělství a nehroubí v lesních porostech
•
technická a zákonná omezení produkce a využití biomasy (Národní parky, CHKO aj.)
•
poměr mezi jednotlivými zdroji biomasy v různých vegetačně -hospodářských oblastech
Velmi názorným výsledkem studie jsou mapy realizovatelného potenciálu jednotlivých zdrojů
biomasy v ČR. (Realizovatelný potenciál je limitován následujícími omezeními: rozloha území,
produkce plodiny, Národní parky a CHKO, institucionální omezení, využití půdy pro jiné účely
např. pro jinou plodinu.). Uvádím zde mapy rozdělení potenciálu biomasy vlevo z plantáží vrb,
vpravo zbytkové slámy, které okazují dva možno říci logické závěry. V zemědělsky produkčních
nížinách bude hlavní zdrojem biomasy zbytková sláma. Produkční porosty vrb (i topolů)
v současných podmínkách mají největší potenciál se stát hlavním zdrojem biopaliv v pohorských
oblastech, předhořích a vrchovinách. Ze zde nereprodukované mapy lesní zbytkové biomasy je
možno doplnit závěr, že tato forma biomasy bude hlavním zdrojem biopaliv v horských a
lesnatých oblastech. U všech tří forem biomasy se výnos biomasy v jejich nejvýnosnějších
oblastech pohyboval okolo 400 tS/km2.
22
Jan Weger
Na základě uvedených hodnot realizovatelného potenciálu bylo potom vypočten a graficky
znázorněn komerční potenciál neboli optimální umístění energetického zařízení o středním
výkonu (teplárny, výtopny 1-10 MW), včetně naznačení přepokládané svozové oblasti.
Následující mapa ukazuje optimální umístění potenciálních zařízení (35) spalující biomasu
z plantáží vrb.
23
Závěr
Předkládané výsledky ukazují, že Česká republika a její obce či města mají v mnoha regionech
zcela reálnou možnost využít biomasu, jako domácí a životnímu prostředí příznivý zdroj energie
pro výrobu energie. Uvedená data je nutno interpretovat s důrazem na regionální potenciál a
nezaměřovat se na konkrétní lokality. Pro konkrétní obce či města je nutné uvedená čísla ověřit
speciální studií, která by zohlednila změny ve vstupních parametrech od roku 1996 (ceny,
výnosy, omezení) a navíc kombinovala různé zdroje a formy biomasy, což současná spalovací
zařízení umožňují.
Použitá literatura
Berz P. (1998): Catastrophes and Clinate change. In: Proceedings of the International Conference
Biomass for Energy and Industry, Wurzburg.
Hall, O., Rossilo-Calle, A., (1997): The Role of Bioenergy in Developing Countries. Proceedings of The
International Conference Biomass for Energy and Industry, Wurzburg
Jiránek J., Weger J., (1998): Potential and Utilisation of Biomass in The Czech Republic. In:
Proceedings of the International Conference Biomass for Energy and Industry, Wurzburg.
MŽP (1997): Druhé sdělení ČR o plnění závazků vyplývajících z přistoupení k Rámcové úmluvě OSN o
změně klimatu. MŽP, Praha.
Scholes, H., Manning, M., Markvart, T. (1997): Czech Republic Renewable Energy Study - Resource
Assessment Report. CSMa, Pernyn
Sladký V. (1996): Využití biomasy jako náhrady fosilních paliv. In: Weger (ed.): Produkce a využití
biomasy jako obnovitelného zdroje v krajině. Závěrečná zpráva PPŽP 640/96, VÚOZ
Průhonice
Ustjak, S (1996):Založení porostů vytrvalých rostlin. In: Weger, J. (ed.), (1996): Produkce a využití
biomasy jako obnovitelného zdroje v krajině. VÚOZ, Průhonice
Weger, J. et al. (1996): Produkce a využití biomasy jako obnovitelného zdroje v krajině. ZZ 419,
VÚOZ Průhonice
Weger, J., (1998): Výzkum a produkce biomasy v ČR včetně srovnání se situací v EU. Sborník
Konference EBBW’98, SEVEn, Praha.
Weger, J., Knorr, L. (1997): Rychle rostoucí dřeviny a jejich netradiční využití v krajině, Acta
průhoniciana No. 64, pp.232-246.
24
Andreas Morawetz
POTENCIÁL TRHU PRO ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Z BIOMASY V ČR
Andreas Morawetz
České ministerstvo životního prostředí si po svém založení v roce 1990 v rámci programu
životního prostředí stanovilo jako jeden ze svých hlavních cílů využití obnovitelných zdrojů
energie. V energetické bilanci činí v současné době využití obnovitelných zdrojů energie v České
republice přibl. 2 %. Z toho zaujímá největší podíl využití biomasy. I přes nesporně pozitivní
příklady a výsledky zbývá tedy provést k dosažení stanovených cílů v této oblasti v České
republice resp. v EU do roku 2010 ještě stále podstatný krok.
Současně probíhá na rakouské straně ofenzíva na export s cílem usnadnit přístup
k profesionálním studiím trhu, a tím snížit náklady v souvislosti se zpřístupněním nových trhů a
zvýšit tak vývoz. Spolková vláda poskytla k tomuto účelu rakouského hospodářství přes banku
Österreichische Kontrollbank na 3 roky vždy po 40 milionech ATS.
V souladu s oběma těmito cíli byla společnost agiplan ze strany Österreichische Kontrollbank
pověřena vypracovat studii „Tržní potenciál zásobování blízkým teplem z biomasy v České
republice“. Studie byla zpracovávána od září roku 1998 do dubna 1999 a lze si ji objednat u
Österreichische Kontrollbank.
Postup při zpracování výsledků lze popsat takto:
•
rešerže a evaluace dosavadních aktivit v oblasti biomasy v České republice,
•
zjišťování hospodářských / právních rámcových podmínek,
•
evaluace jednotlivých potenciálových oblastí,
•
budování kontaktů a získávání informací u rakouských výrobních firem,
•
budování kontaktů s českými podniky / firmami,
•
uspořádání workshopu k prezentování výsledků a k vytvoření fóra pro budoucí spolupráce,
•
představení rozdílných možností podpory a financování,
•
inicializace dalších opatření / strategií.
V následujícím textu představíme některé výsledky studie, které však představují pouze výtah
z celkového množství:
1. Bylo možné zjistit velký zájem rakouských firem o český trh a současně výhrady
k financování, praktické realizaci a navazování kontaktů.
2. Bylo identifikováno a kontaktováno 23 českých firem v oblasti zásobování blízkým teplem.
Většina z těchto firem má velký zájem o spolupráci s rakouskými firmami.
3. V oblasti zásobování blízkým teplem na bázi biomasy bylo identifikováno a analyzováno 6
realizovaných projektů.
4. Dosavadní aktivity v České republice odhalily problémy v následujících oblastech:
–
–
–
–
–
–
současné nízké náklady fosilních paliv,
vysoké investiční náklady biomasových zařízení,
masivní dostavba infrastruktury zemního plynu,
dosud žádná dostatečná podpora biomasy v České republice,
prakticky žádné zkušenosti s modely provozovatelů,
nejasné odpovědnosti, proto malá motivace k zahajovací iniciativě.
5. Všeobecně lze říci, že ani rakouské ani české firmy nejsou dostatečně informovány o různých
možnostech podpory, financování a pojištění. Proto nebyly ve studii zkoumány a popsány
pouze rakouské a české možnosti financování a podpory, nýbrž také různé programy EU a
možnosti podpory a financování multilaterálními institucemi.
25
Byly identifikovány a v rámci studie blíže zkoumány tři oblasti potenciálu:
1. Dřevařský průmysl: V této oblasti se v jedné třetině podniků nejen tepelně využívá
odpadové dřevo vznikající v daném podniku, nýbrž i deponuje. U zbývajících dvou třetin byla
zjištěna potřeba sanace na základě zastaralé kotelní technologie.
2. Stávající sítě blízkého vytápění na bázi fosilních nositelů energie s opcí přebudování na
biomasu:U stávajících sítí blízkého vytápění, které v současné době vytápějí pomocí fosilních
nositelů energie, nebyla zjištěna žádná motivace provozovatelů k přechodu na biomasu.
Předtím, než bude možné využít potenciálu v této oblasti, musí ze všeho nejdříve dojít
k informování resp. motivaci provozovatelů.
3. Nově zřizované sítě blízkého vytápění na bázi biomasy: U nově zřizovaných biomasových
zařízení na dálkové vytápění bylo tehdy identifikováno a analyzováno 17 projektů ve stádiu
plánování.
Očekávaný vývoj v zásobování biomasovým blízkým teplem v České republice
V České republice je v současné době v provozu teprve několik málo takových zařízení (>1MW)
v komunální oblasti. Dokonce i když připočteme projekty nacházející se v project-pipeline,
vidíme, že Česká republika je v porovnání s Rakouskem v této oblasti teprve na začátku.
490
500
450
434
400
356,7
350
305
267,8
250
255
232
221,1
199
200
166,8
150
50
359
308,7
300
100
376
Výkon
(MW)
Počet
164
128
122,2
90,1
46
59
79
0
1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997
To znamená, že při podobné politické podpoře jako v Rakousku jsou možnosti rozvoje, a tím i
potenciál v oblasti sítí blízkého vytápění enormní.
Na základě těchto výsledků bylo doporučeno podstatné opatření k vybudování informační a
poradenské sítě pro oblast biomasy.
Aby se velké potenciály, které jsou ve studii popsány, mohly dále rozvinout také do konkrétních
projektů, mělo by mít vybudování informační a poradenské sítě v oblasti biomasy pro Českou
republiku nejvyšší prioritu. Pojem „síť“ namísto střediska vychází vstříc regionálnímu charakteru
biomasy. Úkolem by mělo být nejen dělat všeobecnou reklamu pro biomasu resp. dodávat
všeobecné informace, nýbrž sledovat definitivní projekty a také provádět studie prefeasibility, a
tak věnovat podporu zde – v počáteční oblasti, tedy takové oblasti, kde se již většinou rozhoduje
o tom, zda bude projekt stát nebo zda padne. Tento návrh byl již předložen také v rámci českorakouského partnerství v oblasti energie a je také dále sledován.
26
Albert Riess
HOSPODÁRNOST VÝTOPEN NA BIOMASU V DOLNÍM RAKOUSKU
Albert Riess
Využití biomasy u EVN
Biomasa jako nositel energie
Zásobování teplem z centrálních výtopen se těší již mnoho let stále vzrůstající oblibě. Výhody
této koncepce – profesionální provoz tepelných centrál oproti jednotlivých topeništím vede
k nabídkám pohodlného zásobování a ke značnému odlehčení životního prostředí – přesvědčují
jak soukromé tak i průmyslové zákazníky a zajišťují na celém světě dynamicky rostoucí trh.
Také EVN pracuje v této oblasti již od 60. let (dálkové vytápění v Mödlingu, Badenu atd.) a má
proto dlouholeté zkušenosti a know-how.
Jako primárního nositele energie používá EVN v těchto zařízeních na výrobu tepla především
biomasu, skládající se z lesních štěpků, kůry a vedlejších produktů z pil.
V roce 1993 byla poprvé v Krumbachu v Bucklige Welt uvedena do provozu výtopna EVN na
dálkové vytápění, provozovaná na biomasu.
Mezitím již bylo uvedeno do provozu 25 biomasových zařízení s výkonem 120 – 7.000 KW.
Primární nositel energie činí v současné době 250.000 kubických metrů sypané biomasy za
rok.
Tím je EVN největším výrobcem tepla z biomasy v Rakousku.
Vedle národohospodářských výhod v oblasti místní tvorby hodnot sebou přináší biomasa
především značné odlehčení životního prostředí. Nehledě k náhradě mnohých jednotlivých
topenišť za jednu centrální výtopnu s příslušným čištěním kouřových plynů má velký význam
také to, že biomasa patří k nositelům energie s neutrálním množstvím CO2, což znamená, že při
spalování biomasy (lesní štěpky, kůra atd.) se neuvolní více CO2, než tyto rostliny během svého
růstu přijaly ze vzduchu.
„Energie z biomasy“ – uzel kompetencí pro technologický rozvoj
V současné době neexistuje žádná vyzkoušená a hospodářská technologie pro výrobu elektrické
energie z biomasy, která by zajišťovala také v zařízeních s menším výkonem, potřebných pro
dolnorakouské sídlištní struktury, potřebnou elektrickou účinnost vyšší než 25%.
Aby bylo umožněno prosazení slibných nových technologií v této oblasti, iniciovala EVN např.
společně s Technickou univerzitou ve Vídni, jedním podnikem zabývajícím se investiční
výstavbou a společností Güssinger Fernwärme GmbH Uzel kompetencí RENET „Energie z
biomasy“.
V prvních dvou letech se mají aktivity sítě soustředit na otázky výroby elektrické energie z
biomasy. Přitom byla zvolena cesta přes výrobu plynu v kombinaci s plynovým motorem, protože
této metodě byl v předběžných studiích přiznán největší potenciál.
Tato inovační koncepce by měla být otestována v jednom demonstračním zařízení, které bude
zřízeno v nové vídeňské čtvrti Wiener Neustadt „Civitas Nova“ během příštích dvou let. Pokud se
27
projekt prokáže jako úspěšný, mohla by se po příslušném přebudování již stávajících a budoucích
dálkových výtopen EVN stát výroba elektřiny z biomasy ve větším rámci realitou.
EVN biomasové výtopny, provozní zkušenosti v Dolních Rakousech
Zákazníci
Zásobování dálkovým teplem od EVN přináší našim zákazníkům velký komfort a velkou jistotu při
zásobování – teplo je dodáváno takříkajíc „franko dům“, aniž by se zákazník musel starat o
pořízení energie (topný olej, uhlí atd.), údržbu kotle a podobně.
Profesionální údržba a vedení provozu, tzn. nonstop servis EVN 24 hodin garantují spolehlivé a
nepřetržité zásobování.
Teplo EVN z biomasy je schopné konkurence s jinými nositeli energie.
EVN zpracovává na základě údajů zákazníka (náklady na palivo, údržbu, reinvestici, čištění
komínů atd.) srovnávací výpočet na bázi úplných nákladů.
Dálkové teplo z biomasy – motivace zákazníků
Legenda:
Příspěvek k životnímu prostředí
Úspora času a práce
Nepřetržité zásobování teplem
Podpora zemědělců
Samostatný regionální rozvoj
Nadšení pro technologii
Zastaralý topný systém
Úspora místa
28
Raumersparnis
veraltetes Heizsystem
Technologiebegeisterung
eigenständige
Regionalentwicklung
Unterstützung der
Bauern
kontinuierliche
Wärmeversorgung
Ersparnis von Zeit &
Arbeit
Beitrag zum
Umweltschutz
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
Raumersparnis
veraltetes Heizsystem
Technologiebegeisterung
eigenständige
Regionalentwicklung
Unterstützung der
Bauern
kontinuierliche
Wärmeversorgung
Beitrag zum
Umweltschutz
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
Ersparnis von Zeit &
Arbeit
Albert Riess
Sortimenty biomasy
Využití sortimentů biomasy probíhá pro naše partnery na základě dlouhodobě zajištěných smluv
o dodávce. Jako sortimenty se používají lesní štěpky, kůra či vedlejší produkty z pil. Biomasové
suroviny, které se používají ve výtopnách EVN, mají následující složení:
Rinde
Waldhackgut
Sägenebenpro
Recyclingholz
Srm
188.260
52.765
3.900
7.150
Legenda:
Kubické metry sypaného materiálu
Kůra
Lesní štěpky
Vedlejší produkty z pil
Dřevo z recyklace
Ceny používaných sortimentů biomasy kolísají v závislosti na technické koncepci zařízení,
hospodářských rámcových podmínkách a používaných sortimentech. V průměru se ceny pohybují
mezi 8 a 26 g/kWh před kotlem, to je 50 – 200 ATS/kubických metrů sypané hmoty. Podíl
lesních štěpků činí u všech zařízení minimálně 20%.
Hospodárnost & náklady
Optimalizované plánování a provedení stavby, jakož i reálný vývoj odbytu přinášejí při provozu
biomasových výtopen pozitivní hospodářské výsledky.
29
V zásadě je však třeba konstatovat, že na základě současných ještě vysokých investičních
nákladů na zřízení výtopny a tepelné sítě je třeba poskytovat podpory. Biomasová zařízení jsou
však stále zralejší k uvedení na trh.
Náklady, které vzniknou v běžném provozu zařízení, jsou závislé na výkonu a člení se, jak je
uvedeno v příkladu – ve vztahu k procentům ceny tepla – podle následujících faktorů:
Personal
17%
Energieeinsatz kosten
37%
Pachtzahlungen &
Kapitalkosten
23%
Sonstiges
2%
Instandhaltung&
Wartung
21%
Legenda:
Personal – personál
Energieeinsatzkosten – náklady na využití energie
Pachtzahlungen + Kapitalkosten – platby nájemného + kapitálové náklady
Instandhaltung + Wartung – údržba
Sonstiges – ostatní
Financování & modely kooperace
EVN sleduje zásadně strategii nabízení profesionálních řešení pokud možno za spolupůsobení s
partnery. Tím se optimálně skloubí synergie a možnosti.
U modelu kooperace „Model Krumbach“, který byl již několikrát úspěšně realizován, zřizujeme
celé zařízení z pověření partnera jako generální dodavatel. Partner je investorem a zůstává
vlastníkem zařízení.
Po zhotovení provozuje EVN zařízení společně s partnerem jako nájemce na základě smlouvy o
nájmu, dodávce a o dílo.
Platby nájemného pokrývají v podstatě náklady partnera na financování, minimalizují finanční
riziko cizího financování a probíhají ve formě ročních pevných plateb, upravených podle
umořování a úroků cizího financování.
30
Konrad Wutscher
ZKUŠENOSTI Z PROVOZU VÝTOPNY NA BIOMASU V TRHOVÝCH
SVINECH
Konrad Wutscher
Poznámky k realizaci kotle na bioodpad v Trhových Svinech z pohledu
generálního dodavatele
Náš podnik SFCU, společně s firmou Dipl.-Ing. Komín, Vöcklabruck obdržel výběrovým řízením
zakázku na pevnou cenou a daný čas pro realizaci celého projektu instalace kotle na bioodpad
(tzn. kotel se všemi ostatními pracemi jako vypracování projektu, stavební práce,
elektroinstalace, spojovací potrubí, měření a regulace atd.).
Ze zkušenosti s jinými projekty je třeba věnovat pozornost těmto faktům:
•
Spolupráce rakouského generálního dodavatele s českým subdodavatelem může být
v jednotlivých případech kritická (jazyková bariéra, rozdílné chápání obchodní etiky a
přesnost v termínech apod.)
•
doba pro rozhodování investora
•
vypočitatelnost rozhodnutí úřadů a jejich časová dynamika
Tyto úvahy nevedly oři projektu Trhové Sviny k těžkostem, takže dílo mohlo být provedeno
v rekordním čase (již 3 měsíce od zahájení stavby bylo dílo uvedeno do zkušebního provozu).
Připouštíme však, že jsme měli štěstí a všechny faktory byly příznivé.
Vystoupil však neočekávaný fenomén, totiž že CE - certifikace na produkty z EU nejsou beze
všeho uznávány, takže bylo třeba učinit k tomu odpovídající kroky.
Ze zkušeností na projektu v Trhových Svinech bychom rádi předali jiným investorům následující
doporučení:
•
Pro plynulou realizaci projektu je důležité, aby byla rozhodnutí (investice a vývoj) institučně
oddělena od politické roviny. Jinak je třeba počítat s nejistotami a zpožděními.
•
Je třeba zorganizovat výběrové řízení tak, aby bylo bez velkých záchvěvů zabezpečeno
využití nového kotle v plné zimní sezóně. Z provozně-hospodářského hlediska není nic
horšího než nevyužitelná investice.
•
Do výběrového řízení je třeba uvést podmínky z hlediska kvality a komfortu. Jinak se ve
vyhodnocování nabídek srovnávají jablka s hruškami. Vylučovaní nejlevnější uchazeči nastolí
eventuelně protestem u politiků a u soutěžní komise problémy, které v jednotlivých
případech při hledání rozhodnutí jsou převažujícími.
•
Nic se neodehraje jednou návštěvou referenčního zařízení před výběrovým řízením. Nejlépe
se vyloučí chyby, jestliže je komunikace nejen s lidmi z firmy, nýbrž také s lidmi z provozu.
•
(Prostá pravda zůstává bohužel někdy bez povšimnutí).
Máme společně s Tepelným hospodářstvím Trhové Sviny s.r.o. radost, že se dílo podařilo a
děkujeme všem zúčastněným na straně české za důvěru a spolupráci a subdodavatelům za
dobré výkony a to především v krátké fázi realizace.
31
Jiří Štojdl
Montáž kotle na spalování biomasy
Úvodem bych Vás chtěl seznámit s energetikou našeho města. Od roku 1996 má město Trhové
Sviny v územním plánu zapracovanou též energetiku. Následoval energetický koncept, poté
rozptylová studie a zároveň byla založena energetická komise města. V součinnosti
s energetickou komisí řeší tepelné hospodářství rozšiřování sítí a možnosti připojování nových
odběratelů na stávající rozvody, s přihlédnutím k plynofikaci města.
Chtěl bych navázat na vystoupení mé kolegyně a trochu podrobněji Vás seznámit s realizací celé
akce. Instalace kotle na spalování biomasy je pouze jeden článek v celém řetězci plánovaných
investic a opatření, která jsou nutná pro moderní, ekonomický a ekologický chod tepelného
hospodářství. V závěru svého příspěvku Vás s některými body seznámím.
V roce 1997 jsem se začal hlouběji zajímat o alternativní zdroj tepla jak u nás, tak v zahraničí.
Právě v této době jsem se seznámil s Ing. Komínem Büro z hornorakouského Vöcklabrucku.
Nezištně nám pomohl při organizování a zajišťování exkurzí v kotelnách spalujících biomasu.
Návštěv se vždy účastnili zástupci vedení radnice, pracovník životního prostředí, členové rady
města a v neposlední řadě též několik zastupitelů. Chtěl jsem touto cestou udělat alespoň
částečnou osvětu a poukázat tak na výhodnost spalování biomasy. Ing. Komín se několikrát
zúčastnil zasedání městského zastupitelstva, kde podrobně seznamoval zastupitele
s problematikou spalování biomasy a odpovídal na dotazy. Při vlastní realizaci tohoto díla se
účastnil všech kontrolních dní, stejně tak jako ředitel dodavatelské firmy Ing. Wutscher. Svým
přístupem se oba velkou měrou podíleli na hladkém průběhu celého projektu, za což jim patří jak
ode mne, tak od vedení radnice velký dík.
Jak již bylo řečeno, od podpisu smlouvy po slavnostní uvedení kotle do provozu uplynulo
pouhých pět měsíců. V této době muselo tepelné hospodářství plnit svou hlavní úlohu, což je
výroba a rozvod tepla a dokonale tak skloubit potřeby odběratelů s požadavky jednotlivých
dodavatelů stavebních a montážních prací.
V květnu bylo stavebním úřadem vydáno stavební povolení a začínaly přípravné práce pro
zahájení demontáže dvou uhelných kotlů Slatina 2500 U. V následujícím měsíci byly demontážní
práce ukončeny. Znamená to, že kromě demontáže vlastních kotlů musely být provedeny i
úpravy elektrických rozvodů a dalších provizorních propojení tak, aby nebyla ohrožena výroba a
rozvod tepla. V červenci byly odstraněny stávající kouřovody a odlučovače prachu, venkovní
dopravníky, násypky atd. V té době již byla určena stavební firma na dodávky všech stavebních
prací a úprav.
Tyto práce začaly 1. srpna a byly ukončeny 30. října. V době odstávky byly připraveny podmínky
pro připojení nového kotle již za provozu kotelny. V září jsme se zúčastnili u výrobce firmy
KOHLBACH tlakové zkoušky kotle a na vlastní oči tedy viděli jeho výrobu. Po dopravě byl kotel za
dozoru šéfmontéra firmy KOHLBACH usazen na předem připravené podkotlí. Vlastní připojení
kotle na technologii a elektrické zapojení včetně ovládání bylo dílem českých firem. Každých
čtrnáct dnů byl svolán kontrolní den, kde byli přítomni zástupci všech zúčastněných firem. Jedině
tak se dal zajistit hladký průběh celé akce.
Poslední týden v říjnu byl již kotel plně funkční, což zkontroloval a celý systém oživil technik
firmy KOHLBACH. V tomto týdnu bylo zahájeno a též ukončeno vysoušení vyzdívky a příprava na
zahájení provozu. Kotel byl slavnostně uveden do provozu za přítomnosti televize a dalších
sdělovacích prostředků, oficiálních hostů 3. listopadu 1999. Od této chvíle kotel produkuje teplo
24 hodin denně bez problémů.
Palivo do kotle máme smluvně zajištěno z nejbližšího okolí - okruh cca 20 km. Máme i několik
dodavatelů, kteří nám dodávají palivo na základě telefonické objednávky. Ostatní naváží dle
smluvního ujednání. Co se týče rychle rostoucích dřevin, máme předjednáno s vlastníky
32
Ivana Božáková
zemědělské půdy v katastru Trhových Svinů, možnosti pěstování na předem vytipovaných
lokalitách. Toto bychom řešili až při počátečním zjištění nedostatku paliva. Dle energetického
auditu nám kotel ročně ušetří na úsporách za plyn cca 3.400.000,- Kč. Zatím se tyto kalkulace
plně potvrzují. Ročně takto vyrobíme 36.500 GJ, což je 73 % z celkového objemu. Kotel je řízen
počítačem, kde lze citlivě nastavit režim provozu, ať už co se týká teplot, časových prodlev nebo
procentuálního zatížení ventilátoru. Doprava paliva je řízena pomocí fotobuněk. Posun paliva na
rošt, pohyb roštu a následné odpopelňování zajišťuje hydraulický systém. Popel si odváží
zaměstnanci zemědělského podniku a používají ho jako hnojivo.
Tepelné hospodářství pronajalo přímo v areálu centrální kotelny prostor pro stavbu sušárny
dřeva soukromé firmě. Tím byl získán celoroční odběratel tepla, což je pro provoz kotle na
biomasu ekonomicky velmi výhodné.
Ještě bych Vás chtěl seznámit s dalšími opatřeními, která jsou nutná k optimalizaci celého
provozu tepelného hospodářství. V loňském roce jsme nainstalovali v kotelně centrální dispečink
k monitorování a řízení provozu jednotlivých předávacích stanic. V současné době takto
monitorujeme a dálkově řídíme šest předávacích stanic, jak s ohřevem TUV nebo pouze pro
odběr tepla. V letošním roce plánujeme postupné rozšiřování dispečérsky řízených stanic.
Dále budeme rozšiřovat síť tepelných rozvodů k novým odběratelům. Od roku 1994 jsme takto
připojili na náš systém odběratele s celkovým příkonem více jak 2.000 KW. V letních měsících
tohoto roku plánujeme montáž kogenerační jednotky. Tato nám bude pokrývat téměř celou naší
roční potřebu elektrické energie. Plánovaná investice do tohoto zařízení má návratnost tři až čtyři
roky. Současně chceme modernizovat chod tepelného hospodářství, například instalací čerpadel
s frekvenčním měničem otáček, čímž vzniká nemalá úspora elektrické energie.
Na závěr bych se s Vámi rád podělil o důležitý poznatek, který se mi mnohokrát vyplnil za dobu
svého působení v tepelném hospodářství a sice: jděte svojí vlastní cestou, o které jste
přesvědčeni, že je správná a nespoléhejte se na sliby „různých tak zvaných odborníků“, že Vám
mohou to či ono zařídit nebo výhodně sehnat. Jedině tak můžete dosáhnout cíle, který jste si
stanovili a svoje zkušenosti z realizace tohoto cíle, potom můžete sdělovat těm, kteří jsou
v situaci, ve které jste nedávno byli Vy sami.
V případě zájmu jsme připraveni poskytnout zájemcům bližší informace zde, nebo nás můžete
navštívit přímo v areálu kotelny v Trhových Svinech.
Ivana Božáková
Instalace kotle kohlbach o výkonu 2,5 mw na spalování biomasy
Ráda bych se s Vámi podělila o zkušenosti, které jsme získali na naší trnitě cestě, na jejímž konci
byla instalace kotle na spalování dřevního odpadu – biomasy.
Město Trhové Sviny se nachází v jihovýchodní části okresu České Budějovice, přibližně 20 km od
okresního města. Klimaticky patří Trhové Sviny o nadmořské výšce 458 m n.m. do oblasti mírně
teplé, charakterizované mírným, krátkým a srážkově suchým až mírně suchým podnebím, zimou
pak normální délky, mírně teplou, srážkově suchou s normálním až krátkým sněhovým obdobím.
Hlavním zdrojem tepla ve městě je teplovodní centrální kotelna. Vedle tohoto zdroje pracují ve
městě nezávisle na sobě další zdroje – blokové kotelny, které se postupně omezují vlivem
rozšiřování centrálního zdroje tepla. Zároveň s rozvojem teplovodních rozvodů dochází i k plošné
plynofikaci města, kdy se jedná zejména o okrajové části města se starší zástavbou rodinných
domků
33
Systém centrálního zásobování teplem v Trhových Svinech tvoří centrální kotelna
o projektovaném výkonu 12 MW a přibližně 6,5 km teplovodních rozvodů, z nichž převážná část
je vedena v teplovodních kanálech,. Teplo vyrobené v centrálním zdroji (jedná se o cca 36500 GJ
za rok) je rozděleno mezi následující odběratele tepla:
Ø
bytové sféra
30 %
Ø
školství
24%
Ø
zdravotnictví
3%
Ø
průmysl
33 %
Ø
ostatní
10 %
Dne 1.7.1998 byla založena společnost s ručením omezeným Tepelné hospodářství Města Trhové
Sviny se stoprocentní účastí města. Tato společnost zajišťuje nejen vlastní výrobu tepla v
centrální kotelně, ale i rozvod tepla k vlastním odběratelům, dále provozuje jednu plynovou
kotelnu, jednu výměníkovou stanici s centrálním ohřevem teplé vody a předávací stanice
jednotlivých odběratelů.
Do listopadu 1999 byla výroba tepelné energie zajišťována pomocí tří plynových kotlů
o celkovém výkonu 9 MW. Mimo provoz byly dva uhelné kotle, které nebylo možné spustit, neboť
nevyhovovaly technicky ani technologicky (nesplňovaly emisní limity dle platného zákona
o ovzduší).
Mezi nejdůležitější úkoly Tepelného hospodářství bylo zařazeno zajistit provozní rezervu centrální
výtopny pro případ, že by došlo k havárii na některém z plynových kotlů v době, kdy musí být v
provozu všechny tři kotle a dále zajistit alternativní (tzv. záložní) zdroj, aby výroba tepla nebyla
závislá pouze na jediném topném médiu, tj. zemním plynu.
Provozní rezervy by bylo možné docílit například pořízením čtvrtého plynového kotle v hodnotě
cca 2,500.000,- Kč a alternativní zdroj bylo možné vyřešit instalací kotle na spalování lehkých
topných olejů s příslušným olejovým hospodářstvím v částce přibližně 7,000.000,- Kč. Jednalo by
se však o „mrtvou“ investici, která by byla v provozu pouze při výpadku dodávky plynu do města
a nepřinášela by žádnou zpětnou finanční úsporu. Z tohoto důvodu se zástupci Tepelného
hospodářství i představitelé města snažili najít cestu, která by odstranila výše uvedené
problémy, ale zároveň by vedla i k zefektivnění výroby tepelné energie. Právě v této době
(hovoříme o roce 1997) se uskutečnilo pro Tepelné hospodářství historické setkání s Ing.
Komínem, který nám zprostředkoval návštěvy některých biokotelen v Rakousku. Po téměř
dvouletých úvahách a ekonomických propočtech, po téměř dvouletém získávání zkušeností u nás
i v Rakousku se jako nejvhodnější řešení nabídlo pořízení kotle na spalování dřevního odpadu
(piliny, odřezky, štěpky, kůra apod.), kterého se v nejbližším okolí nachází dostatečné množství.
Bylo důležité odhadnout velikost požadovaného výkonu, aby byl kotel po celý rok optimálně
využit, aby sloužil jako hlavní zdroj výroby tepla. Proto byl navržen kotel o výkonu 2,5 MW.
Tento projekt se zároveň jevil jako ideální i z hlediska stavebního uspořádání samotné výtopny v
našem městě - nebylo nutné provádět zásadní změnu dispozičního řešení kotelny. Nový kotel na
spalování dřevního odpadu nahradil nefunkční uhelné kotle, přičemž ostatní zařízení (komín,
skládka dřeva apod.) byly použity stávající.
Následovalo výběrové řízení, ve kterém zvítězila zejména na základě technického řešení nabídka
firmy SFC Umwelttechnik GmbH Salzburg zastoupená Ing. Wutscherem. Vítězná nabídka
doporučila kotel firmy Kohlbach o výkonu 2,5 MW, jehož provoz byl slavnostně zahájen dne 3.
listopadu 1999 (od podpisu dodavatelské smlouvy v květnu 1999 do doby spuštění uběhlo
pouhých pět měsíců). Tento kotel o tomto výkonu byl první svého druhu, který byl v naší
republice instalován s tím, že splňuje náročné požadavky Tepelného hospodářství především po
stránce technické, tzn. „umí“ spálit právě dřevní odpad - piliny, kůru, odřezky, které lze nakoupit
za přijatelnou cenu. Kvalitu kotle Kohlbach potvrdil i odborný posudek vypracovaný na
Ministerstvu životního prostředí, který ho označil za v současné době nejlepší dostupnou
technologii na spalování dřevního odpadu. Tento kotel je využíván jako hlavní zdroj na výrobu
tepla pro spotřebitele (otop a teplá užitkové voda). Plynové kotle slouží pouze k doplnění výroby
tepla a zároveň jako záložní zdroj.
34
Ivana Božáková
Nejdůležitějšími přínosy instalace kotle na spalování dřevního odpadu jsou:
Ø
demontáž uhelných kotlů, které nevyhovovaly po stránce ekologické,
Ø
značná úspora tradičního paliva – v tomto případě zemního plynu;
Ø
spalování dřevního odpadu;
Ø
využití dřevního popela jako zemědělské hnojivo;
Ø
snížení provozních nákladů (hlavně snížení plateb za palivo);
Ø
získání dostatečně výkonově zajištěného centrálního zdroje místní sítě CZT (centrální
zásobování teplem)
Ø
zvýšení spolehlivosti dodávek tepla do místní sítě CZT vyplývající z odstranění 100%
závislosti na dodávkách plynu.
Nevýhodou této investice je vysoká pořizovací hodnota kotle na spalování biomasy (cca
20,000.000,- Kč), kterou nemohlo Tepelné hospodářství uhradit z vlastních zdrojů, a proto ve
spolupráci s městem muselo uzavřít úvěrovou smlouvu s ČSOB a.s. Jedná se však o úvěr
z prostředků PHARE s přijatelnou mírou úrokové sazby. Investice bude splácena z úspor za
palivo. Můžeme hovořit o progresivní metodě, neboť se jedná o samofinancovatelný projekt,
jehož návratnost byla spočítána na osm let s minimálním dopadem na zvýšení ceny odebraného
tepla, což prokázal i energetický audit
V současné době lze předpokládat, že investice se zaplatí dříve díky nenávratné dotaci ve výši
3,000.000,- Kč, kterou Tepelnému hospodářství poskytla Česká energetická agentura. (Jedná se
o agenturu, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Agentura podporuje
energeticky úsporné projekty.)
Vzhledem k tomu, že kotel KOHLBACH využívá obnovitelný zdroj energie (v tomto případě dřevní
hmotu) a vzhledem k tomu, že se nám podařilo získat úvěr z prostředků PHARE, dovolili jsme si
požádat ještě o další nenávratnou dotaci ve výši 3,000.000,- Kč rakouskou vládu, která tímto
způsobem podporuje ochranu životního prostředí. Dle předběžných jednání je velmi vysoká
šance, že dotace bude městu přidělena v I. pololetí letošního roku.
K největším obavám mezi tzv. odpůrci kotle patřily pochybnosti, zda bude pro kotel dostatečná
zásoba paliva. V současné době má Tepelné hospodářství smluvně (!) zajištěn dřevní odpad
v množství 36900 prm za rok v ceně nižší, než na jakou byla spočítána návratnost. Přitom
plánovaná roční spotřeba se předpokládá 15000 prm/rok.
Samozřejmě, že připravujeme další kroky, které by měly vést ke snižování nákladů na výrobu
tepla. Jedná se zejména o:
Ø
pořízení kogenerační jednotky;
Ø
rozšiřování teplovodní sítě o nové rozvody, aby teplo z centrální kotelny mohlo být nabídnuto
novým odběratelům.
Ø
rekonstrukce stávajících teplovodů, kdy by se postupně dle finančních možností Tepelného
hospodářství vyměňovaly stávají rozvody za předizolované potrubí s tím, že vzdušná vedení
budou uložena do země;
Provozování Tepelného hospodářství je složitá záležitost, která vyžaduje cíleně vedenou
koncepci. Výroba tepla se musí rozvíjet nejen s ohledem na potřeby občanů, ale i s ohledem na
potřeby celého města. Znamená to, že tepelná energie musí být vyráběna za přijatelnou cenu
pro všechny odběratele tepla, přitom však nesmí zhoršovat kvalitu životního prostředí - zejména
ovzduší. Kotel na spalování dřevního odpadu je v tomto směru ideální, což potvrdila i Česká
inspekce životního prostředí, která kotel KOHLBACH označila jako v současné době nejlepší
dostupnou technologii s přihlédnutím k přiměřenosti výdajů na její pořízení, přičemž emisní
koncentrace jsou hluboko pod limity stanovených vyhláškou o znečišťování ovzduší. Vedlejším
produktem je ve srovnání se spalováním uhlí minimální množství popele, který je navíc
ekologický - nemusí se skládkovat, ale používá se jako hnojivo pro zemědělskou výrobu.
35
Věříme, že dnešní investice na pořízení tzv. dřevního kotle a následné finanční vklady do
kogenerační jednotky a rekonstrukce tepelných rozvodů přinesou v budoucnu takovou cenu tepla
z centrálního zdroje, která bude lákavá zejména pro ty občany, kteří dnes uvažují o přechodu na
jiná paliva než tuhá.
Závěrem bych ráda poděkovala všem, kteří se na realizaci celého projektu podíleli. Děkuji
zastupitelům Města Trhové Sviny, zprostředkovatelské firmě Ing. Komína, dodavatelské firmě
SFC Umwelttechnik GmbH Salzburg zastoupené Ing. Wutscherem, ČSOB a.s., České energetické
agentuře a v neposlední řadě pracovníkům Tepelného hospodářství za jejich pomoc při instalaci
kotle na spalování dřevního odpadu.
36
Ivan Beneš
VEŘEJNÁ RENTABILITA PROJEKTŮ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ
ENERGIE (BIOMASY)
Ivan Beneš
Rentabilita veřejných výdajů při podpoře projektů obnovitelných zdrojů
energie
„Trhy dokáží dělat mnoho věcí dobře, nedokáží však dělat dobře úplně všechno. Vlády mohou
někdy zlepšit výsledky fungování trhů. Tržní selhání spadají do obecné kategorie nazývané
externality. Externalita je vliv činností jednoho člověka na blahobyt lidí neúčastnících se této
činnosti. Je-li tento vliv nepříznivý, je nazýván negativní externalitou; je-li příznivý, je nazýván
pozitivní externalitou. Jsou-li externality přítomny, zájem společnosti na výsledku fungování trhu
sleduje zájmy lidí, kteří jsou ovlivňování, i když se dané činnosti neúčastní.
Protože kupující a prodávající při rozhodování o tom, kolik nakoupí či prodají, opomíjejí vliv
externalit, rovnováha na trhu není za přítomnosti externalit efektivní. To znamená, že rovnováha
nemaximalizuje celkový užitek společnosti jako celku. Firma nebude brát v úvahu všechny
náklady znečištění, které vytváří, pokud jí v tom vláda nezabrání. Vláda reaguje tím, že se
pokouší toto chování ovlivnit, aby chránila zájmy nezúčastněných stran. Jedná ve veřejném
zájmu, aby zvýšila celkový ekonomický blahobyt země, které vládne.”
(N. Gregory Mankiew: Principles of Economics)
Veřejný zájem je velmi důležitá kategorie, neboť ve veřejném zájmu je možné na základě
platného stavebního zákona vyvlastnit soukromý majetek. Investiční záměry se zařazují do
kategorie staveb ve veřejném zájmu v územně plánovací dokumentaci. Opomenutí externalit se
projeví deformovanými koncepcemi využití území.
Při zhotovování územně plánovací dokumentace dosud přežívají staré přístupy z dob centrálně
plánované ekonomiky, kde o veřejném zájmu rozhodovala Státní plánovací komise a její
rozhodnutí byly zapracovány zpracovatelem bez jakéhokoliv kritického posouzení do územně
plánovací dokumentace.
V rámci transformace české ekonomiky do tržního prostředí byla Státní plánovací komise
zrušena. Namísto ní plánuje každý podnikatelský subjekt sám. Současně proběhla privatizace a
probíhá liberalizace trhu s energiemi. Privatizace znamená, že provoz infrastruktury, která se
privatizací dostala do rukou soukromých investorů, slouží ke generování zisků pro zajištění
žádoucí rentability kapitálu do této infrastruktury vloženého. Liberalizace znamená, že na základě
směrnic EU o volném trhu s elektřinou a zemním plynem bude umožňovat svobodný obchod
nejen uvnitř jednotlivých zemí ale i mezinárodní obchod.
Z hlediska územního plánování to znamená, že zpracovatel územně plánovací dokumentace
nemůže nadále přejímat podnikatelské záměry podnikatelských subjektů v infrastruktuře
automaticky jako veřejně prospěšné jako tomu bylo v centrálně plánované ekonomice, nýbrž
musí rozumět podnikání jako takovému a musí umět rozlišit, jakým způsobem podnikatelský
záměr působí v daném území. Zejména musí zpracovatel dbát na kvantifikaci externích dopadů,
tj. dopadů zamýšleného podnikání na blahobyt lidí neúčastnících se této činnosti.
Současné praxe, kdy sice česká legislativa zná povinnost vyhodnocovat dopady staveb na životní
prostředí, avšak zpracovatelé těchto dokumentací a zpracovatelé územních plánů se neorientují
v současném liberalizovaném tržním světě pracují navyklými postupy, nebrání dostatečně tomu,
že prostřednictvím kategorie veřejného zájmu mohou být ve prospěch zisků soukromých investic
„tunelovány“ veřejné statky (zejména životní prostředí) a soukromý majetek občanů stavbou
dotčených (snížením jeho tržní hodnoty). Je tomu tak tehdy, když do ceny soukromých statků
(výrobků a služeb) není zahrnuta degradace veřejných statků (negativní externality).
37
Podobně na druhé straně nebývají doceněny úspory energie a surovin, využívání místních zdrojů
a čistší produkce. které vytvářejí pozitivní externality (např. zaměstnanost), nebo existující
negativní externality snižují.
Aby k těmto negativním jevům nedocházelo je v kompetenci nejen zpracovatelů územně
plánovacích dokumentů, ale zejména orgánů státní správy a samosprávy v čele s Ministerstvem
pro místní rozvoj. Je jejich odpovědností posoudit, zda rentabilita soukromé investice není na
úkor blahobytu lidí neúčastnících se této činnosti a na účet nezúčastněných podnikatelských
subjektů, tj. na úkor veřejného zájmu. Zejména v oblasti privatizované a liberalizované
infrastruktury je důležité zajistit, aby se v plánovací dokumentaci do kategorie veřejného zájmu
nedostávaly stavby, které přinášejí více užitku jejich dodavatelům, než veřejnosti.
Souběžnost interní a externí ekonomiky ukazuje následující tabulka:
výkaz hospodaření
oblast soukromých statků
oblast veřejných statků
+ výnosy
+ výnosy za prodej
produktů/služeb
+ pozitivní externality
- náklady
- náklady
- negativní externality
= zisk (ztráta)
= zisk (ztráta) podnikatele
= ztráta (zisk) nezúčastněných
Správce veřejného zájmu (politik) by měl pomocí ekonomických nástrojů zabránit ztrátě
nezúčastněných, například zavedením environmentálních daní:
výkaz hospodaření
oblast soukromých statků
+ výnosy
+
výnosy
za
produktů/služeb
oblast veřejných statků
prodej + pozitivní externality
+ environmentální daně
- náklady
- náklady
- negativní externality
- environmentální daně
= zisk (ztráta)
= zisk (ztráta) podnikatele
= 0 (vyrovnaná bilance)
Posuzování rentability investora, tj. interní ekonomie projektu, je celkem všeobecně známá a
méně problematická činnost. Naproti tomu posuzování externích dopadů a rentability projektu
z hlediska veřejných statků není dosud rozšířeno. CityPlan užívá pro posuzování veřejné
rentability při zajišťování trvale udržitelného regionálního rozvoje veličinu čistý ekonomický
blahobyt (Net Economic Welfare – NEW), která nejlépe charakterizuje životní úroveň v regionu.
Při posuzování makroekonomické výkonnosti regionu vyhodnocujeme přidanou hodnotu (VA –
Added Value), vliv na zaměstnanost a čisté vývozy z regionu (vývoz z regionu minus dovoz do
regionu). Cíle makroekonomické politiky regionu můžeme shrnout takto:
•
Vysoká a rostoucí úroveň přidané hodnoty VA.
•
Nízká nezaměstnanost, vytváření vhodných pracovních míst s přiměřenou odměnou.
•
Vývozy z regionu vyšší nebo v rovnováze s dovozy do regionu.
Přidanou hodnotu vytvořenou v regionu lze zjistit jako součet:
38
Ivan Beneš
VAr = Cr + Ir + Gr + Xr
Výdaje na osobní spotřebu statků a služeb občanů a firem v regionu (Cr)
Hrubé soukromé regionální investice (Ir)
Výdaje regionální správy na statky a služby (Gr)
Čisté vývozy z regionu (Xr)
Při používání veličiny „čistý ekonomický blahobyt“ (NEW) se k makroekonomickému hodnocení
připočítávají pozitivní externality Er+ a odečítají negativní externality Er-, tj. do ekonomiky
investora se přičítají dopady na nezúčastněné:
NEW = VAr +d
Er+ - Er- = Cr + Ir + Gr + Xr + Er+ - Er-
Dokud není zavedená ekologická daňová reforma, je nutno výstavbu obnovitelných zdrojů
energie ekonomicky přímo podpořit (dotace, měkké úvěry), aby byly konkurenceschopné vůči
konvenčním zdrojům.
Z ekonomického hlediska jde o vynaložení veřejných peněz, jejichž návratnost by měla být
zajištěna tím, že podpořený projekt zvýší zaměstnanost v regionu, sníží dovozy do regionu, sníží
negativní externality, případně přinese i pozitivní externality.
Příklad: Správní orgán má rozhodnout o podpoře výstavby kotelny na dřevěné pelety o výkonu
300 kW, která je investičně o 2 mil.Kč dražší oproti kotelně na zemní plyn aby byla vyrovnána
cena tepla na shodnou úroveň. Zdroj dřevěného odpadu a výroba dřevěných pelet jsou umístěny
v regionu. Zemní plyn se do regionu dováží. Následující tabulka uvádí rozdílové hodnoty důležité
z hlediska kritéria čistého ekonomického blahobytu (NEW) daného regionu.
Dopad na NEW:
Xr snížení dovozů
(zlepšení)
hodnota
převod na Kč
100000 m3 ZP
Er vytvořená pracovní
místa
1
Er SO2 ekvivalent
(zhoršení)
-360
Er CO2 ekvivalent
(zlepšení)
160000
5 Kč/m3
Kč/rok
500000
2000 Kč/místo
24000
80 Kč/kg
-28800
0,63 Kč/kg
100800
Zvýšení NEW celkem
596000
Poznámka: Rozdílové emise byly vypočteny modelem GEMIS
Jestliže provedeme výpočet návratnosti a rentability vložených veřejných peněz do podpory
tohoto projektu pro energetické využití biomasy, získáme tyto výsledky:
•
rentabilita podpory činí 29,2%
•
čistá současná hodnota přínosu podpory činí 2303 tis.Kč (při diskontní míře 10%)
•
prostá doba návratnosti podpory činí 4 roky
Na dalších dvou grafech jsou zobrazeny toky hotovosti, tj. podpora jako výdaj, která se vrací
zvýšením čistého ekonomického blahobytu regionu v důsledku snížení dovozů, vytvořením
pracovních míst a příznivějším dopadem na ovzduší.
39
Cistý tok hotovosti
1000
500
tis.Kc
0
-500
-1000
-1500
-2000
-2500
0
1
2
3
4
5
nediskontovaný
6
7
8 9 10 11 12 13 14 15
diskontovaný
Kumulovaný tok hotovosti
8000
6000
tis.Kc
4000
2000
0
-2000
-4000
0
1
2
nediskontovaný
40
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15
diskontovaný
Franz Meister
Franz Meister
Ekologická bilance Life Cycle rakouských systémů vytápění
Úvod
Silnější využití biomasy k zajišťování vytápění místností patří k vyhlášeným cílům energetické
politiky rakouské spolkové vlády. Jednota názorů vládne v oblasti výhodnosti biomasy z hlediska
emise plynů způsobujících skleníkový efekt v porovnání s fosilními nositeli energie. Cílem tohoto
referátu je znázornit porovnání charakteristik emisí různých zařízení určených k zajišťování
vytápění místností. K tomuto účelu představím analýzu Life Cycle pro různé systémy vytápění a
k tomu přiřaditelné externí náklady zkoumaných systémů vytápění.
Metoda
Výpočet emisí probíhá na základě počítačového modelu GEMIS (Gesamt Emissionsmodell
Integrierter Systeme – Celkový emisní model integrovaných systémů) a na základě soustavy dat
GEMIS-Rakousko, kterou sestavil Spolkový úřad životního prostředí.
(Bližší informace - viz http://www.oeko.de/service/gemis resp. http://www.ubavie.gv.at )
GEMIS zohledňuje všechny kroky od získávání primární energie resp. surovin až po poskytování
užitkové energie a zahrnuje současně náklady na pomocnou energie a na materiál na výrobu
energetických zařízení a přepravních systémů.
Všechny procesy jsou opatřeny místní referencí – tak lze pomocí GEMIS přesně zjistit, kde emise
vystupují během celého procesového řetězce až po zajištění požadované užitkové energie. Místní
reference zahrnuje jednotlivé státy EU (EU-A, EU-D, atd.), státy MOE (Polsko, Česká republika),
SNS, státy v Africe a Austrálii a v USA. Vedle toho byly definovány určité regiony (OPEC, tropy).
V následujícím textu bude znázorněn příklad procesového řetězce pro elektrické vytápění
akumulačními zařízeními na noční proud v Rakousku. Vynesené hodnoty elektrické energie
přitom odpovídají zimní výrobě elektrické energie z roku 1995 s podílem vodní energie ve výši
30%
41
Wasser-KW-groß-A
Öl-S-KW-DT-A
Holz-KW-DT-A
El-KW-Park-A-Stromimport
Ko-KW-DT-A
Müll-KW-DT-A
Gas-KW-GuD-A
BrK-KW-DT-A
El-KW-Park-A-1995-kal
Netz-el-hoch-A-VG-kal
Netz-el-lokal-A-kal
Netz-el-lokal-HH-Nacht-A-kal
El-Nachtspeicher-Hzg-A-kal
Obrázek 1: Procesový řetězec pro elektrické vytápění akumulačními zařízeními na noční proud v
Rakousku
Spotřeba zdrojů je znázorněna jako součet všech primárních energií (kumulovaná spotřeba
energie) rozdělený na obnovitelné a neobnovitelné primární energie.
Porovnání vybraných systémů vytápění v Rakousku
Pro následující rakouské systémy vytápění byly vypočteny emise Life Cycle, kumulovaná
spotřeba energie a externí náklady:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Elektrické vytápění akumulačními zařízeními na noční proud
Tepelná čerpadla Sole – stávající v polovině 90. let
Tepelná čerpadla Sole – nová
Plynové vytápění – výhřevnostní kotel
Plynové vytápění staré – před rokem 1995
Vytápění olejem nové
Vytápění olejem staré – před rokem 1995
Vytápění na uhlí staré – před rokem 1995
Vytápění na uhlí nové
Vytápění dřevem – štěpky z plantáže (energetický les)
Vytápění dřevem – pelety
Vytápění dřevem – štěpky nové
Vytápění dřevem – stávající
Vytápění dřevem staré – před rokem 1995
V daném případě se rozlišovalo mezi starými zařízeními (nainstalovanými před rokem 1990),
stávajícími zařízeními (průměrná instalace zařízení v polovině 90. let) a novými zařízeními
Celkový stupeň využití a stupeň využití primární energie zařízení
Pro zkoumané systémy vytápění bylo provedeno porovnání mezi stupněm využití jednotlivých
zařízení a celkovým stupněm využití (poměr zajištění užitkové energie/spotřeby primární energie
včetně „šedé energie“).
42
Franz Meister
Nutzungsgradvergleich von Heizsystemen
120%
100%
80%
60%
40%
20%
ei
zu
ng
G
as
h
N
ac
h
ts
pe
i
ch
er
Br
en
nw
G
er
as
t
H
ei
zu
ng
Ö
A
lH
lt
ei
zu
ng
N
Ö
eu
lH
K
ei
oh
zu
le
ng
H
ei
A
zu
lt
ng
Be
K
oh
st
an
le
d
H
e
iz
H
un
ol
zh
g
ei
N
zu
eu
ng
Pl
H
an
ol
ta
zh
ge
ei
zu
ng
Pe
H
lle
ol
ts
zh
e
iz
H
un
ol
zh
g
N
ei
eu
zu
ng
Be
st
H
an
ol
d
zh
ei
zu
ng
A
lt
0%
ETA-Anlage
ETA-Gesamt
Obrázek 2: Porovnání stupňů využití systémů vytápění
Legenda:
Porovnání stupňů využití systémů vytápění
Akumulační vytápění na noční proud
Plynové vytápění – výhřevnost
Plynové vytápění – staré
Olejové vytápění – nové
Olejové vytápění – staré
Vytápění na uhlí – stávající
Vytápění na uhlí – nové
Vytápění dřevem – plantáž
Vytápění dřevem – nové
Vytápění dřevem – staré
Zařízení ETA
ETA celkem
Akumulační vytápění na noční proud mají sice vysoký stupeň účinnosti zařízení, avšak v
porovnání s jinými topnými zařízeními dosahují nejvyšší hodnoty využití primární energie na kWh
užitkové energie. Biomasová topná zařízení dosahují takových hodnot pro zařízení i celkový
stupeň využití, které dobře korespondují s hodnotami topných zařízení na fosilní paliva.
43
Bilance zdrojů
Bilance zdrojů ukazuje, v jakém podílu se používají obnovitelní resp. neobnovitelní nositelé
energie v rámci celého procesového řetězce. (Bilance primární energie)
Primärenergiebilanz von Heizungen für 1 kWh Nutzenergie
2,50
kWh (Primär)/1 kWh( Nutz)
2,00
1,50
1,00
0,50
W
N
ac
h
ts
pe
är
ic
m
he
ep
r
um
W
är
p
m
e
G
ep
A
as
lt
u
he
m
pe
iz
un
N
eu
g
B
re
nn
G
as
w
er
H
t
ei
zu
ng
Ö
lH
A
ei
lt
zu
ng
Ö
N
K
lH
eu
oh
ei
le
z
un
H
ei
g
zu
A
ng
lt
K
B
oh
es
le
ta
H
nd
H
ei
ol
z
un
zh
ei
g
zu
N
eu
ng
H
Pl
ol
an
zh
ta
ei
ge
zu
ng
H
Pe
ol
lle
zh
ts
H
e
iz
ol
un
zh
g
ei
N
zu
eu
ng
B
es
H
ta
ol
nd
zh
ei
zu
ng
A
lt
0,00
erneuerbar
nicht erneuerbar
Obrázek 3: Bilance primární energie systémů vytápění
Legenda:
Bilance primární energie topení na 1 kWh užitkové energie
kWh (primární) / 1 kWh (užitková)
Tepelná čerpadla - stará
Tepelná čerpadla - nová
Obnovitelní
Neobnovitelní
44
Franz Meister
Neobnovitelné podíly nositelů energie u biomasového vytápění vyplývají jak z použití nafty pro
přibližování a řezání, tak i z toho času fosilní výroby pomocné elektrické energie pro ústřední
topení.
Bilance plynů způsobujících skleníkový efekt
Podíl neobnovitelných nositelů energie znázorněný na obr. 3 je zásadně odpovědný za emise
CO2 resp. ekvivalentů CO2. Z hlediska CO2 a ekvivalentů CO2 se biomasová vytápění jeví
vesměs jako výhodnější než topná zařízení na fosilní paliva. Bilance plynů způsobujících
skleníkový efekt u biomasových zařízení zde uvádí na základě přípravného procesového řetězce a
jeho přiřaditelných emisí hodnoty CO2 a ekvivalentů CO2, ačkoli je rozdíl oproti konkurenčním
systémům významný.
Treibhausgasbilanz für Heizsysteme
0,90
0,80
kg/1 kWh Nutzenergie
0,70
0,60
0,50
0,40
0,30
0,20
0,10
N
ac
ht
s
pe
ic
W her
he
är
m
i
ep zun
W
u
ä
m g
G
as rme
p
he
pu e A
iz
un mp lt
e
g
Br Ne
u
G
as enn
w
H
e
ei
zu rt
Ö
l H ng
ei
A
z
l
Ö ung t
lH
N
K
oh eizu eu
le
ng
H
K
A
e
oh
lt
iz
u
l
e
n
H
H
g
ol
A
zh eiz
lt
u
ei
zu ng
N
ng
H
e
ol
zh Pla u
ei
zu nta
ng ge
H
ol
zh Pel
H
ol
l
zh eizu ets
ei
zu ng N
n
eu
H gB
es
ol
zh
t
ei and
zu
ng
A
lt
0,00
CO2
CO2-Äquivalent
Obrázek 4: Bilance plynů systémů vytápění způsobujících skleníkový efekt
Legenda:
Bilance plynů způsobujících skleníkový efekt pro systémy vytápění
kg/1 kWh užitkové energie
45
CO2
Ekvivalent CO2
Emise ekvivalentů SO2 ze systémů vytápění
Emise ekvivalentů SO2 (viz poznámka 1) porovnávaných systémů vytápění byla v následujícím
grafu rozčleněna podle místních referencí. Přitom se rozlišuje mezi procesy s místní referencí v
Rakousku (místo vytápění a přípravné procesy v Rakousku) a přípravnými procesy v zahraničí.
Emissionsbilanz SO2-Äquivalent für Heizsysteme
5,00
4,50
g/1kWh Nutzenergie
4,00
3,50
3,00
2,50
2,00
1,50
1,00
0,50
N
ac
ht
sp
ei
ch
er
W
he
är
iz
m
un
e
p
g
W
u
m
är
pe
G
m
as
ep
A
he
lt
um
iz
pe
un
g
N
eu
Br
en
G
nw
as
H
er
ei
t
zu
Ö
n
lH
g
A
ei
lt
zu
ng
Ö
K
lH
N
oh
eu
le
ei
zu
H
n
ei
g
zu
A
ng
K
lt
oh
Be
le
st
H
an
H
ei
ol
d
zu
zh
ng
ei
zu
N
ng
eu
H
ol
Pl
zh
an
ei
ta
zu
ge
n
g
H
P
ol
el
zh
le
H
ei
ts
ol
zu
zh
ng
ei
zu
N
eu
ng
Be
H
st
ol
an
zh
d
ei
zu
ng
A
lt
0,00
SO2-Äquivalent - A
SO2-Äquivalent - Ausland
Obrázek 5: Bilance ekvivalentů SO2 ze systémů vytápění
46
SO2-Äquivalent - Gesamt
Franz Meister
Legenda:
Bilance ekvivalentů SO2 pro systémy vytápění
g/1 kWh užitkové energie
Ekvivalent SO2
Ekvivalent SO2 – zahraničí
Ekvivalent SO2 - celkem
Významné emise ekvivalentů SO2 z vytápění akumulačními zařízeními na noční proud a
tepelných čerpadel vyplývají z dovozu elektrické energie v zimním půlroce, na němž se velkou
měrou podílejí polské uhelné elektrárny se špatnými hodnotami emisí.
Biomasové systémy vytápění vykazují v bilanci vysoké emise ekvivalentů SO2 v Rakousku.
Rozčlenění emisí ekvivalentů SO2 z biomasových systémů vytápění ukazuje přiřazení podle
procesů v Rakousku.
Emissionsbilanz SO2-Äquivalent für Holzsysteme Prozesse in Österreich
1,400
g/1kWh Nutzenergie
1,200
1,000
0,800
0,600
0,400
0,200
0,000
Holz HS
Plantage
Holz Pellets
Holz HS Neu
Holz HS
Bestand
Holz Heizung
Alt
Vor Ort
Transport
Bringung
Material
Hilfsstrom
Obrázek 6: Příspěvky emisí ekvivalentů SO2 z procesů biomasového vytápění v Rakousku
47
Legenda:
Bilance emisí ekvivalentů SO2 pro procesy vytápění dřevem v Rakousku
g/1 kWh užitkové energie
Systémy vytápění dřevem – plantáž
Dřevěné pelety
Systémy vytápění dřevem – nové
Systémy vytápění dřevem – stávající
Systémy vytápění dřevem – staré
- v místě
- přeprava
- přibližování
- materiál
- pomocná elektrická energie
Analýza příspěvků ukazuje, že emise ekvivalentů SO2, které lze přiřadit biomasovému vytápění,
z procesů přepravy a pomocné elektrické energie, jsou spíše nevýznamné, avšak přibližování,
sušení resp. lisování (pelety) vykazují značné podíly na celkové bilanci emisí. V případě využití
biomasy z energetických lesů by mohly být příslušné podíly emisí oproti konvenčnímu způsobu
vypěstování, přiblížení a sušení zredukovány.
Externí náklady
Emise plynů způsobujících skleníkový efekt (CO2, CH4, N2O), klasické látky poškozující vzduch
(SO2, NOx, CO, prach) a radioaktivní odpady, které vznikají v zahraničí, byly vyčísleny peněžně.
Z toho vyplývá bilance externích nákladů systémů vytápění (viz poznámka 2).
Externe Kosten von Heizsystemen
0,90
0,84
0,80
0,74
ATS/1 kWh Nutzenergie
0,70
0,61
0,60
0,50
0,40
0,40
0,30
0,20
0,33 0,34
0,24
0,22
0,16
0,10
0,12 0,13
0,09 0,09 0,10
N
ac
ht
sp
ei
ch
er
W
he
är
iz
m
un
e
pu
W
g
ä
m
rm
G
pe
as
ep
he
um Alt
iz
un
pe
g
N
eu
Br
en
G
as
nw
H
er
ei
t
zu
Ö
n
lH
g
A
ei
lt
zu
ng
Ö
lH
N
e
ei
K
zu u
oh
ng
le
H
A
K
e
i
oh
zu lt
le
ng
H
H
A
ol
lt
zh eizu
ei
n
g
zu
N
ng
eu
H
ol
P
la
zh
nt
ei
ag
zu
e
n
H
g
ol
Pe
zh
lle
H
ei
ol
ts
zu
zh
ng
ei
zu
ng Neu
Be
H
ol
zh stan
ei
zu d
ng
A
lt
0,00
Obrázek 7: Externí náklady systémů vytápění
48
Franz Meister
Legenda:
Externí náklady systémů vytápění
ATS/1 kWh užitkové energie
Bilance externích nákladů ukazuje, že dokonce i v případě peněžního ohodnocení klasických
látek poškozujících vzduch způsobují biomasová zařízení nižší náklady na životní prostředí – mezi
61% (min.) a 74% (max.) – než např. olejová ústřední topení.
Poznámky
Ekvivalenty SO2
Ekvivalenty SO2 se počítají přes molekulární hmotnosti a vaznost pro protony.
Na základě definice činí ekvivalent pro SO2 = 1.
Pro ostatní emise vyplývá
Ekvivalent SO2 pro NOx = 0,5 * molekul. hmotnost SO2 / molekul. hmotnost NOx = 0,696
Ekvivalent SO2 pro HF = 0,5 * molekul. hmotnost SO2 / molekul. hmotnost HF = 1,601
Ekvivalent SO2 pro HCl = 0,5 * molekul. hmotnost SO2 / molekul. hmotnost HCl = 0,8785
Externí náklady
Externí náklady v GEMIS jsou peněžně vyjádřené náklady na životní prostředí způsobené
emisemi a zbytkovými látkami. Tyto náklady reprezentují peněžní hodnotu takových škod nebo
nákladů na jejich zabránění, které jsou spojené s emisemi nebo zbytkovými látkami.
Externí náklady nejsou součástí konvenčních posuzování hospodárnosti, v nichž se vyskytují
pouze interní náklady: společenské náklady emisí a zbytkových látek se pohybují mimo (externě)
rozhodování jednotlivých hospodářství.
Ze společenské perspektivy by však měly být externí náklady při rozhodování o efektivnosti
nákladů investic nebo výdajů zohledňovány.
Databáze GEMIS poskytuje pro SO2, NOx, prach a plyny způsobující skleníkový efekt (CO2, CH4,
N2O atd.) hodnoty pro externí náklady, které spočívají na výši prostředků vynaložených k
zabránění jejich emisí.
Pro výpočty externích nákladů byly stanoveny následující hodnoty:
CO2 : 800 ATS/t
49
SO2 : 35000 ATS/t
NOx : 28000 ATS/t
Prach : 7000 ATS/t
Náklady na likvidaci radioaktivního odpadu: 5,250E+7 ATS/t
Joanneum Research – Institut pro výzkum energie (IEF) 1996
Der technologische Fortschritt bei Holzfeuerungen (Technologický pokrok u topenišť na dříví) G.
Jungmeier et. al.; Štýrský Hradec březen 1999 svazek 11/1999 řady publikací BMUJF
Joanneum Research - Institut pro výzkum energie (IEF) 1996: Emissionsfaktoren und
energietechnische Parameter für die Erstellung von Energie- und Emissionsbilanzen im
Bereich Raumwärmeversorgung (Faktory emisí a energeticko-technické parametry pro
sestavování
bilancí
emisí
v
oblasti
zásobování
pro
vytápění
místností),
Stanzel/Jungmeier/Spitzer, z pověření spolkového ministerstva životního prostředí,
mládeže a rodiny, Štýrský Hradec
Joanneum Research - Institut pro výzkum energie (IEF) 1996: GEMIS Österreich - Energetische
Kennzahlen im Prozeßkettenbereich Endenergie- Nutzenergie (GEMIS Rakousko –
energetičtí ukazatelé v oblasti procesového řetězce konečné energie - užitkové energie),
z pověření spolkového ministerstva životního prostředí, mládeže a rodiny, Štýrský Hradec
Joanneum Research - Institut für Energieforschung (IEF) 1996: GEMIS Österreich - Energetische
Kennzahlen im Prozeßkettenbereich Nutzenergie-Energiedienstleistung (GEMIS Rakousko
– energetičtí ukazatelé v oblasti procesového řetězce užitkové energie – energetické
služby), z pověření spolkového ministerstva životního prostředí, mládeže a rodiny,
Štýrský Hradec
Kosteneffektivitätsanalyse von CO2-Minderungsoptionen (Analýza efektivity nákladů opcí pro
snížení CO2) – studie případu pro Rakousko, Baladynowicz/Reuter/Voss, z pověření
Hospodářské komory Rakousko, Průmyslového sdružení Rakousko, Svazu elektrárenských
podniků Rakouska; řada publikací Svazu elektrárenských podniků Rakouska, Vídeň 1994
Systemanalyse der Nahwärmeversorgung mit Biomasse (Analýza systému blízkého zásobování
teplem z biomasy) Stockinger/Obernberger, řada publikací Thermische Biomassenutzung
(Tepelné využití biomasy), svazek 2; Štýrský Hradec 1998
Spolkový úřad životního prostředí - GEMIS-Österreich Gesamt Emissionsmodell Integrierter
Systeme, modelová verze 3.1; soustava dat pro Rakousko, F. Meister et al.; Vídeň 2000
50
Jan Karták, Kamila Havlíčková
NABÍDKA KOMERČNĚ ZRALÝCH SPALOVACÍCH ZAŘÍZENÍ NA
BIOMASU A ZAŘÍZENÍ PRO PŘÍPRAVU UŠLECHTILEJŠÍCH FOREM
BIOMASY NA TRHU V
ČR
Úvod
Podle různých podkladů se dnes využívá v ČR asi 1,5 % obnovitelných zdrojů energie (OZE)
z celkové spotřeby primárních energetických zdrojů. Tento podíl by se měl v příštích deseti letech
zdvoj- až ztrojnásobit, přičemž na tomto zvýšení by se měla podílet hlavně biomasa, jejíž podíl
ve spotřebě OZE činí dnes kolem 85 %. Podíl spotřeby biomasy je v ČR menší než ve většině
průmyslových států a několikrát menší než je její ekonomický potenciál.
S ohledem na žádoucí zvýšení podílu spotřeby biomasy v příštích letech je nutno analyzovat
příčiny malé spotřeby biomasy v ČR. Z tohoto hlediska je také nutno posuzovat současný stavy
vývoje technologie spalovacích zařízení a zařízení pro další úpravu biomasy.
Hlavní výhody využití biomasy v energetice jsou dostatečně známé (obnovitelnost, neutrální
palivo z hlediska emisí CO2, malý obsah síry a dalších škodlivých látek, využití biomasy snižuje
závislost na dovozu paliv, zlepšuje sociální situaci venkova atd.). Příčinou dosud malého rozšíření
biomasy jsou některé problémy, které dosud nebyly vyřešeny:
•
cena biomasy může přestoupit vlivem nákladů na zpracování a dopravu cenu konkurenčních
paliv ( k tomu přispívá též současná situace v ČR s deformovanými cenami paliv),
•
sezónnost pěstování energetických rostlin vyžaduje skladování v poměrně velkém rozsahu,
•
spolehlivost dodávky biomasy může být nižší než u ostatních paliv (také vlivem dosud
nestabilního trhu),
•
dosud neukončený vývoj zařízení pro energetické využití biomasy a z toho vyplývající velký
cenový rozptyl těchto zařízení,
•
škodlivé působení některých látek při energetickém
sloučeninami chlóru a jiných látek při spalování slámy).
využití
biomasy
(např.
koroze
S energetickým využitím biomasy jsou proto spojena rizika:
•
pro pěstitele a zpracovatele riziko při zavádění a pěstování nového typu biomasy
s několikanásobným ročním cyklem (otázka uplatnění na trhu),
•
riziko nedostatečné technologické infrastruktury (důsledkem je příliš nákladná doprava a
zpracování biomasy),
•
riziko provozovatele energetické výrobny spočívající v zajištění dlouhodobé spolehlivé
dodávky biomasy a v nedostatku zkušeností se skladováním a zpracováním biomasy,
•
riziko investora při financování nové, nevyzkoušené technologie a infrastruktury,
•
riziko dodavatele technologie spočívající v nedodržení parametrů stavby, technologie o
spolehlivosti nového zařízení.
Eliminace uvedených rizik většinou zvyšuje pořizovací i provozní náklady zařízení na využití
biomasy.
51
Spalovací a zplyňovací zařízení na biomasu
Volba typu technologického zařízení na energetické využití biomasy je ovlivněna především
jednotkovým výkonem zařízení a dále ekonomicky optimálním způsobem přípravy biomasy
(např. stupněm desintegrace). Přehled nejčastěji používaných spalovacích a zplyňovacích
technologií je uveden na obr. 1. Silnějšími čarami jsou na schématu označeny technologie
nejčastěji používané v ČR, popř. technologie, jejichž vývoj se experimentálně sleduje.
Vzhledem k celkové současné hospodářské situaci ČR je pozornost zaměřena na zařízení
s menšími výkony, která mohou dodávat menší výrobci bez většího obchodního rizika. Jsou to
především lokální topidla na dřevo a teplovodní kotle na ústřední vytápění. Měrné ceny těchto
kotlů jsou v závislosti na výkonu uvedeny na obr. 2. Tato zařízení většinou používají pevný rošt,
popř. využívají tzv. dvoustupňové spalování, tj. kombinaci zplyňování a následného dohořívání.
Tepelná účinnost těchto zařízení se pohybuje mezi 70 až 87 %, větší zařízení mají
automatizovaný přísun paliva.
Zařízení větších výkonů (nad 20 MWt) na spalování biomasy dosud nenašla v ČR širšího
uplatnění, zřejmě v důsledku příliš velkých ekonomických rizik, která nejsou kompenzována
institucionální nebo legislativní podporou. Příkladem může být poměrně podrobně vypracovaná
studie proveditelnosti obnovy elektrárenského bloku o výkonu 110 MWe na hnědé uhlí, který byl
určen k likvidaci. Studie předpokládá postavení nového fluidního kotle pro spalování směsi
hnědého uhlí z přilehlého dolu a max. 30 % biomasy ve formě odpadní slámy a později i cíleně
pěstované dřevní hmoty. Navrhované řešení by příznivě ovlivnilo restrukturalizaci zemědělské
výroby v přilehlé oblasti a současně by umožnilo účelným způsobem rekultivovat půdu
devastovanou důlní činností. Přesto, že v tomto případě musela biomasa soutěžit s laciným
hnědým uhlím, studie prokázala, že projekt je z technického i ekonomického hlediska
proveditelný. Studie ukázala že biomasa může ekonomicky konkurovat lacinému hnědému uhlí
za předpokladu poměrně malých subvencí na počáteční fázi pěstování a zpracování biomasy.
Tyto subvence však jsou oprávněny s ohledem na sociální a environmentální přínosy v oblasti.
Projekt bohužel nebyl dosud realizován.
Studie projektu dále prokázala výhody kombinovaného spalování klasických paliv a biomasy. I
když takový způsob spalování vyžaduje některé technologické úpravy, jeho hlavní výhodou je, že
eliminuje řadu výše uvedených rizik spalování biomasy.
Systémy se zplyňováním biomasy s většími výkony (řádově stovky MW) nejsou v ČR v provozu,
ani se nevyvíjejí. Zplyňování biomasy v kombinaci s kogeneračními jednotkami menších výkonů
však umožňuje experimentovat bez relativně velkých investic a rizik i menším výrobcům.
Příkladem takového řešení může být demonstrační jednotka s výkonem 35 MWe a 100 MWt na
zplyňování kusového dřeva. Přes poměrně vysoké investiční náklady může být toto řešení
ekonomicky výhodné v oblastech, kde není zaveden zemní plyn, kde je dostatek odpadní laciné
biomasy a kde vlastní výroba elektřiny může nahradit nakupovanou elektřinu. O ekonomické
výhodnosti tohoto řešení rozhodují však především investiční náklady.
52
Obr. 1
Technologie pro
energetické využití
Spalování
Zplyňování
Kombinace
spalování/zplyňování
balíkové
(cigárové)
v
prostoru
fluidní
pevný rošt
na roštu
přesuvný rošt
v prostoru
fluidní
protiproud
na roštu
souproud
53
Merné ceny kotlu na biomasu (1999)
2500
C [Kc/kW]
2000
1500
1000
500
0
0
100
200
300
400
500
600
P [kW]
Obr. 2
Zařízení pro úpravu ušlechtilých forem biomasy na spalování
Tuhá biopaliva je možno upravovat do rozmanitých forem (řezanka, balíky, brikety, pelety,
dřevní štěpka).
Zvyšování objemové hmotnosti má význam především pro dopravu na větší vzdálenosti, ale i pro
zjednodušení manipulace a skladování u kotelen, ovšem za cenu vyšších zpracovatelských
nákladů.
Při briketování, které sice spotřebovává jen asi 5% energie obsažené v palivu, ale zvyšuje
výrobní náklady na dvojnásobek, má rozhodující význam a vliv zajištění maximálně možného
využití briketovacího lisu během roku.
Postup při briketizaci dřeva:
•
nadrcení dřeva,
•
usušení,
•
kontinuální lisování.
Existuje několik typů lisů o velmi vysokém tlaku 350 atmosfér.
V současné době se v ČR briketuje 140 tis. tun/ročně a byla do provozu uvedena linka briketující
dřevo s velkým podílem kůry v papírnách Větří u Českého Krumlova. Podobným příkladem
zařízení na výrobu briket je Brick-lis Slapy u Tábora.
Dalším ušlechtilým palivem pro malospotředitele jsou pelety, které mají nízký obsah vody (do
12%), s vysokou výhřevností (18 MJ/kg). Pod pojmem peletování se rozumí zpracování dřevního
prachu a jemných pilin vznikajících jako odpad z dřevozpracujícího průmyslu. Při průmyslovém
zpracování odpadního suchého dřeva je výroba pelet levnější, zatímco zpracování přímo na
pelety vyžaduje jednak sušení, jednak štěpkování a mletí a výroba je dražší.
Postup výroby dřevních pelet:
•
Sušení je nutné u surovin s vyšší vlhkostí než 12-17%.
•
Úprava velikosti suroviny je nezbytná.
54
•
Kondicionování je výlučnou operací při peletizaci. Provádí se horkou parou, která napařením
suroviny ji připraví pro protlačující proces.
•
Peletování dřevní suroviny se provádí na protlačujících lisech.
•
Chlazení a provětrání vyrobených pelet je nezbytné, protože třením v kanálcích protlačovací
matrice se pelety zahřejí, odpařuje se přebytečná voda a vznikající pára a teplo se musí
odvést.
Další surovinou pro výrobu pelet je sláma obilná a řepková. Příklad zařízení na výrobu pelet ze
slámy je TMS Černá za Bory, firma Prokop Pardubice.
U středních a velkých spotřebitelů v oblasti tepelného využití slámy převládá forma obřích
hranatých balíků a to pro zjevné výhody z hlediska sklizně, dopravy, skladování i spalování, resp.
přípravy pro spalování. Doménou jsou zejména velké výtopny a teplárny, ale i kotle s výkonem
do 300 - 600 kW mohou využít této formy. Pro skutečně velká topeniště může být obří balík
slámy to, co pro malý kotel dřevní nebo slaměná briketa.
Vzhledem k tomu, že v ČR není zavedena výroba lisů na stébelniny, jsou naši zemědělci odkázáni
výhradně na dovoz. U standartních nízkotlakých balíků je objemová hmotnost kolem 60 kg/m3, u
vysokotlakých standartních balíků o hmotnosti 10 kg je objemová hmotnost do 120 až 160
kg/m3.
Svinovací kompaktory vytvářející dřevěné „špalky“ o průměru kolem 30 cm dosahují objemové
hmotnosti kolem 300 kg, u brikety i přes 1000 kg/m3, ovšem v „sypaném“ stavu jen 500 - 600
kg/m3.
Energetická biomasa by měla být využívána zejména u samotných výrobců tohoto paliva, kteří
by přebytek vyrobeného paliva ve standartních formách mohli uplatnit na trhu paliv. Z
ekonomických a ekologických důvodů by mělo být těžiště spotřeby v blízkosti výroby, to
znamená na venkově a z hlediska ekonomiky a ekologie v místech komunálních a podnikových
výtopnách.
Použitá literatura:
CITYPLAN spol. s r.o.: Elektrárna s přídavným spalováním biomasy 1x110, 2x50, 2x10 MWe. Studie
proveditelnosti. Praha, 1995
CITYPLAN spol. s r.o.: Pěstování a využití biomasy v severočeském regionu. Praha, 1995.
SURÝ J.: Kogenerační jednotka se zplyňováním dřeva. Moravská Nová Ves, 2000 (ústní informace).
SLADKÝ, V. : Spalování biomasy. In: Obnovitelné zdroje energie, 1993, Praha, MZe ČR, Agrospoj, s.
167.
SLADKÝ, V. : Produkce a využití biomasy jako obnovitelného zdroje v krajině. Praha, MŽP ČR 1996.
SLADKÝ, V. : Technika potřebná pro využívání biomasy pro energii. In: Sborník z konference Biomasa
pro energii v obcích a městech ČR s využitím zahraničních zkušeností, 1998, Praha, CZ-Biom,
s. 38.
HAVLÍČKOVÁ, K.: Diplomová práce. Možnosti využití obnovitelných zdrojů energie na konkrétním
příkladě obce Šťáhlavy, 1999, Ústí nad Labem, UJEP fakulta životního prostředí.
55
Erwin Stubenschrott
PŘÍKLAD ÚSPĚŠNÉHO ČESKO-RAKOUSKÉHO JOINT-VENTURE PŘI
VÝROBĚ A ODBYTU KOTLŮ NA BIOMASU
Erwin Stubenschrott
Know How Joint Venture pro zařízení na spalování biomasy v České
republice
Firma KWB-Kraft und Wärme aus Biomasse GmbH (KWB – energie a teplo z biomasy s.r.o.) se
zabývá již sedm let spalováním biologických paliv ve formě štěpků, pelet a briket. Původ
produktu KWB sahá na Technickou Univerzitu ve Štýrském Hradci, kde probíhal vývoj kotle KWB
od roku 1984 pod vedením výše uved. Univ.-Prof. Univ.-Doz. DI Dr. techn. Augusta Raggama.
Na základě sílící poptávky po těchto vyvíjených produktech byla v roce 1994 založena firma
KWB-Kraft und Wärme aus Biomasse GmbH za účelem zlepšení výroby a prodeje produktů na
trhu.
Kompletní paleta produktů se vyrábí v jednom z nejmodernějších podniků Evropy za dodržování
těch nejpřísnějších norem. Prodej probíhá přibl. přes 90 prodejních a opěrných partnerů, jakož i
přes dobré specializované obchody v celém Rakousku, Německu, Švýcarsku a Jižních Tyrolech.
Na základě vesměs dobré situace v oblasti zakázek a stálého rozšiřování provozu byl podnik v
roce 2000 rozšířen o další stupeň. V letošním roce poukazuje KWB na hrdou úspěšnou bilanci
celkem přibl. 2.500 topných zařízení na pelety a štěpky uvedených do provozu.
Nainstalovaný výkon činí mezitím cca 60 MW.
•
Fólie – koncepce bioenergie
Ve vlastním firemním oddělení výzkumu a výroby pracují specialisté permanentně na obnovách a
vylepšeních, aby tak vyhověli stále rostoucím požadavkům. Topné systémy KWB jsou rakouským
kvalitním produktem a podléhají nejpřísnějším evropským normám, zkouškám a směrnicím.
Interní systém zajištění kvality (ISO 9001, CE, Öko-Audit, Rakouský vzorový provoz, značka
jakosti Austria) zabezpečuje to nejlepší zpracování a je současně garantem nejvyšší funkčnost.
•
Fólie – Znázornění zařízení na štěpky o výkonu 80kW v řezu
Aby bylo možné obsluhovat také český trh, hledali jsme partnera, který
a) zná český trh
b) hovoří řečí lidí
c) zná mentalitu lidí
d) bude moci vyrábět produkt v Čechách
Dodávky kompletních zařízení z Rakouska do Čech byly z ekonomického hlediska vyloučeny. Tak
jsme se rozhodli pro Know-How Joint Venture. S výjimkou několika málo komponent, jako např.
řízení kotlů, se celé zařízení s naším know-how a našimi technickými podklady vyrábí v České
republice a na trhu ho prodává náš český partner.
Spolupráce funguje velmi dobře a bude do budoucna rozšiřována.
Podrobnější informace o výstavbě v České republice uslyšíte od našeho partnera, pana DI
Harrich.
57
Friedrich Harrich
Představní
Jsem jednatelem společnosti HAMONT-C&E GmbH ve Štýrském Hradci a české dceřinné firmy
HAMONT-Contracting and Trading spol.s r.o. se sídlem v Sedlišti u Frýdku-Místku v okrese
Ostrava na severní Moravě. Jak jsem přišel do severní Moravy? Byl jsem jako vedoucí staveniště
odpovědný za vybudování továrny na výrobu buničiny BIOCEL v Paskově na klíč v letech 1981 až
1984. Paskov leží mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem
Po vybudování 20 MWattového zařízení na spalování kůry v celulózce BIOCEL v Paskově v letech
1989 a 1990, kde jsem byl se svou firmou z pověření dánského dodavatele Burmeister & Wain
Energi a/s odpovědný za celkový management staveniště, jsme se začali zabývat využíváním
obrovského množství stávající biomasy v České republice. Mnoho pil platí za odvoz pilin a kůry,
které se většinou ukládají v lesích. Samy přitom vytápějí uhlím, za což platí mezitím zavedenou
pokutu za emise CO². Odřezky ze stromů a keřů se ve velkých množstvích spalují většinou na
polích. Pokud na druhé straně pojedete v zimě po dálnici z Brna do Ostravy, můžete vidět a cítit
neúnosné emise, které jsou způsobené bezčetnými topeními na uhlí. Potenciál vytápění
z biomasy je v této zemi tedy obrovský.
Spolupráce
Při hledání vyzrálého, automaticky pracujícího zařízení na spalování biomasy s vysokou účinností
jsem v roce 1995 přišel do firmy KWB. Naštěstí měla také KWB zájem o spolupráci s českým
zástupcem, a tak byla nalezena velmi dobrá základna pro intenzívní spolupráci. KWB nám
poskytla k dispozici kotel pro veletrh INFOTHERMA ve Frýdlantu, kde jsme se setkali s velkým
zájmem pro tento „nový“ druh pohodlného vytápění. Brzy na to jsme získali zákazníka pro kotel
s výkonem 100 kW s prostorovým vynášením, který provedl platbu přes odběr tepla. U tohoto
prvního a také jediného zařízení importovaného z Rakouska byla analyzována problematika
poměrně vysoké ceny a my jsme se usnesli, že trhu odpovídající a dostupnou cenu může vytvořit
pouze kompletní výroba zařízení v České republice.
S KWB byla ujednána smlouva o spolupráci, která nám jako uživateli licence pro výrobu kotelen
podle plánů KWB umožňuje vyrábět český produkt s rakouskou špičkovou technologií a prodávat
ho jako výhradní zástupce firmy KWB v zemích Česká republika, Slovensko a Polsko. KWB
provozuje intenzívní činnost v oblasti výzkumu a vývoje a my se nacházíme ve šťastné pozici, že
přinášíme na český trh neustále nejnovější stav tohoto vývoje.
Výroba
Od roku 1996 byl vybudován a rozšířen výrobní podnik dceřinné firmy HAMONT-Contracting and
Trading sro. se sídlem v Sedlišti, který je dnes s 24 zaměstnanci schopen vyrábět a dodávat
kotelny a komponenty v nejvyšší kvalitě. Přirozeně, že jsou pro různé dodávky zapojeny také
partnerské podniky v nejbližším okolí až do Ostravy, takže dočasně zaměstnáváme až 50
pracovních sil. V tomto případě nám velmi pomáhá průmyslové aglomerační centrum kolem
ocelářské metropole Ostravy.
To nám poskytuje téměř neomezené kapacity a optimální přizpůsobení výkyvům ve vytížení.
Podnik řídí jeden rakouský specialista jako prokurista a zajištění kvality provádí rovněž jeden
Rakušan.
Aby mohla být zařízení vyrobená v Sedlišti schválená pro prodej v České republice, musela být
provedena zkouška konstrukční řady státně autorizovaným brněnským zkušebním institutem.
Obdrželi jsem certifikáty výrobce pro všechny typy kotlů KWB od 15 do 100 kW a získali jsme po
zažádání na ministerstvu životního prostředí České republiky a po příslušné zkoušce jak kotelen
tak i výroby na brněnském veletrhu dne 13.10.1999 od ministerstva životního prostředí certifikát
58
Friedrich Harrich
Ekologicky šetrný výrobek (13-06). Ten platí pro zařízení KWB typu USV, USD, USZI od 15 do
100 kW.
Je to první a doposud jediný ekologický certifikát pro biomasové topné zařízení v České
republice.
Mezitím jsme na základě silnější poptávky po větších výkonech tuto konstrukční řadu společně
dále vyvinuli a jsme nyní schopni vyrábět kotle ve velikosti do 500 kW na této vysoké
technologické úrovni. Také pro tuto větší konstrukční řadu jsme již nechali provést technickou
zkoušku a certifikaci a očekáváme vbrzku ekologický certifikát od ministerstva životního
prostředí.
Prodej
To, že bude prodej biomasových topných zařízení obtížný a tuhý, nám bylo známo již od
počátku. Na jedné straně jsou tuzemská topná zařízení pro uhlí, dřevo, topný olej a plyn o více
než polovinu levnější než biomasové zařízení, na druhé straně jsou vědomosti o technice
vytápění pomocí biomasy stále ještě chatrné a vyžadují ještě masivní a stálou informační
činnost. Dále bylo spotřebiteli po revoluci v celé zemi relativně snadno zpřístupněno takovéto
pohodlné a údajně „ekologické“ vytápění plynem formou neuvěřitelně agresivní plynofikace.
Pokud je přípojka k plynu na venkově u zemědělce s vlastnictvím lesa přede dveřmi, je i tam
těžké argumentovat pro vytápění biomasou. Především proto, že všude chybějí peníze pro
investice.
Na mnoha místech chybí také ještě odpovídající infrastruktura pro zásobování biomasovým
topným materiálem, vývoj k celoplošnému zásobování je však rasantní. Tak se v současné době
buduje v Ostravě velký podnik na výrobu pelet za příměsi sušeného a čištěného kalu.
Protože uvědomění lidí pro životní prostředí může ovlivnit pouze neustálé informování a osvěta o
výhodách a smyslu topení pomocí obnovitelných paliv, navštěvujeme všechny veletrhy a výstavy
mající souvislost s energií, vytápěním a teplem a organizujeme semináře a sympozia
s technickými kancelářemi, starosty a dřevozpracujícími podniky. Jako malý podnik jsme
přirozeně velmi omezeni na oblast Ostravy, a proto jsme vděčni za jakoukoli iniciativu a
organizaci z druhé strany.
Největší překážkou pro nákup biomasového topného zařízení je však v současné době ještě
chybějící podpora vlády pro malá zařízení.
Předali jsme v současné době ministerstvu životního prostředí, s nímž neustále udržujeme dobrý
kontakt a které se velmi snaží o vyřízení podpor, žádosti o podporu pro různá zařízení
s celkovým výkonem přibl. 8.000 kW. Předpokládá se, že vláda vydá rozhodnutí o možnostech
podpory v květnu.
Celkem jsme odevzdali nabídky pro zařízení v oblasti výkonu od 50 kW do 9 MW s celkovým
výkonem 40 MW, které se všechny nacházejí ve stádiu jednání. U zařízení s výkonem vyšším než
jeden MW spolupracujeme se známými rakouskými výrobci kotlů.
Doposud jsme prodali zařízení s celkovým výkonem 3.500 kW, která jsou rozmístěná po celém
území republiky. Jsme schopni kompletně zajistit veškeré projekty s plány, předkládanou
dokumentaci, žádosti o podporu, financování, montáž a uvedení do provozu. V důsledku dobré
spolupráce s leasingovou firmou můžeme nabídnout výhodné možnosti leasingového financování.
Úzce spolupracujeme také s Ekologicko-Energetickým Fórem, které se usídlilo v Eko-TechnoParku v Milenovicích u Protivína a které se plně a zcela zabývá osvětou a informováním o všech
formách obnovitelné energie. Existuje konkrétní projekt pro instalování našeho biomasového
topného zařízení na vytápění domu a seminárních prostorů, najatých od E-E-F. Podpora by byla
pro realizaci velmi přínosná.
Souhrnně mohu říci, že jsme se spoluprací s KWB velmi spokojeni, protože prodáváme na trhu
náš produkt s velkou hrdostí jako český kvalitní produkt s rakouskou špičkovou technologií.
59
Dobrá spolupráce s českými úřady a především s ministerstvy životního prostředí a hospodářství,
jakož i stále stoupající uvědomění lidí ohledně potřeby zachování přírody a zvýšeného používání
obnovitelných nositelů energie nám dává naději, že v budoucnu budeme moci s našimi zařízeními
přispět velkou měrou ke zlepšení ekologické, avšak také ekonomické situace v České republice.
Spalování biomasy je neutrální ohledně množství CO2, při vytápění biomasou zůstávají peníze
v regionu a vytvářejí se pracovní příležitosti.
Děkuji pořadatelům za pozvání a publiku za pozornost.
60
František Jirouš
STAV VÝVOJE KOTLŮ NA BIOMASU V ČR
A JEHO VÝHLEDY
František Jirouš
Úvod
Podle návrhu energetické politiky ČR, který vypracovalo MPO, se uvažuje s vytvořením dobře
fungujícího a motivačního systému podpory úspor energie, s aplikováním Státního programu
úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů. Systém podpor bude kompatibilní se systémy
uplatňovanými v zemích EU. Využití obnovitelných zdrojů se tak stane významným přínosem pro
rozvoj lokální a regionální energetiky. Též připravovaný zákon o hospodaření energií upraví
legislativu pro větší uplatnění kogeneračních jednotek s energetickým využitím biomasy. Cílem
všech těchto opatření je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě primárních
energetických zdrojů z dnešních asi 1,5 % na 3 až 6 % v roce 2010 [1]. Podstatný podíl z těchto
zdrojů bude činit energetické využívání biomasy. Pro srovnání v zemích EU se v roce 2010 má
využívat biomasa k výrobě 3150 PJ/rok tepla a k výrobě elektrické energie a tepla
v kogeneračních jednotkách 2520 PJ/rok [2]. Už dnes v Rakousku činí podíl spalování biomasy
na výrobě energie 19 %, v Dánsku 23 % a Švédsku 27 % [3]. Při energetickém využívání
biomasy převládá spalování biomasy v kotlích k ohřevu vody, nebo k výrobě páry.
Kotle na spalování biomasy
Tradicí ČR byl rozvinutý průmysl s výrobou kotlů všech typů, výkonů, na spalování paliv všech
druhů. Z této tradice dnes žije ještě několik českých firem, které se soustřeďují na výrobu kotlů
malých a středních výkonů, vhodných pro spalování biomasy [4].
ČKD DUKLA Praha nabízí parní kotle pro kombinované spalování dřevního odpadu a topného
oleje nebo plynu o výkonech 2,5 ; 4; 8; a 12 t/h nebo se spalováním pouze dřevního odpadu 2,5
a 4 t/h s tlakem páry 1,32 MPa a teplotou páry 220 C.
Parní kotel je vodotrubný s přirozeným oběhem, s cyklonovým ohništěm, ve kterém je možno
spalovat dřevní prach, hobliny a dřevní štěpky. Účinnost je kolem 82 %. Dvacet těchto kotlů je
provozováno v České a Slovenské republice.
PV Roučka kotle s.r.o. Brno vyrábí středotlaké parní, horkovodní a teplovodní kotle na spalování
dřevního odpadu, pilin a hoblin s obsahem vody do 45 %. Kotle typu VSD 1000 a VSD 2500
dávají výkon 1 MW a 2 MW s provozním přetlakem 0,3 až 1,3 MPa. Kotle sestávají z válcovitého
tělesa, předtopeniště s posuvným roštem. Spaliny z předtopeniště jsou vedeny do plamence
kotle. Podél plamence jsou symetricky umístěny dva svazky trubek.
Verner a.s. Červený Kostelec dodává na trh kotle VERNER – GOLEM o výkonu 90 kW až 2,5 MW
na spalování pilin a dřevní štěpky, kůry a slámy. Při kaskádovém řazení lze dosáhnout výkonu 5
MW. Kotle jsou určeny pro ohřev vody nebo na výrobu páry. Kotle mají modulové uspořádání.
Sestávají z hořákového modulu, dohořívací komory a výměníku tepla. Kotle mají automatickou
regulaci zapalování, výkonu a odpopelňování, takže vyžadují minimální obsluhu. Dva kotle na
spalování slámy o celkovém výkonu kotelny 2,7 MW jsou umístěny v první české výtopně na
biomasu v Dešné [5].
Další kotle V25, V30, P45 a G75 na spalování dřevní štěpky až po polena o výkonech 25, 30, 45
a 75 kW jsou určeny pro ústřední vytápění. Spalování v kotlích probíhá ve třech stupních.
Nejdříve je to sušení a zplyňování dřevní hmoty, dále hoření dřevního plynu a dohořívání
v nechlazeném spalovacím prostoru.
Nuclea s.r.o. Třebíč nabízí horkovodní nebo parní kotle na spalování biomasy o výkonech 1 až 6
MW s maximálním přetlakem media 1,2 MPa. Kotel je samonosný, celosvařované skříňové
61
konstrukce. Palivo je hydraulicky podáváno na šikmý přesuvný rošt. Ohniště je dvouprostorové
pro stupňové spalování. Palivem může být dřevní štěpka, piliny, kůra nebo obilná a řepková
sláma.
Výrobce ATMOS Jaroslav Cankař a syn Bělá pod Bezdězem dodává na trh malé kotle na
spalování suchého dřeva s obsahem vody do 20 % o výkonu. 18 až 88 kW.
Kromě jmenovaných výrobců jsou na trhu kotle na spalování biomasy malých výkonů od dalších
výrobců, které jsou určeny pro vytápění a ohřev vody malých objektů [6].
Vývoj kotlů na spalování biomasy
Upravená legislativa jmenovanými připravovanými zákony umožní rozvoj kogeneračních jednotek
a tím i kotlů na spalování biomasy. Ve vývoji jsou malé kogenerační jednotky na energetické
využití biomasy s parními turbinami a parními motory. Zdrojem páry pro ně budou parní kotle na
spalování biomasy. Do výzkumu jsou zapojeny výzkumné ústavy, technické university a výrobci,
aby mohl být realizován cyklus pěstování plodin pro energetické účely, výroba energetických
jednotek, energetické využití biomasy z plodin i odpadu v jednotkách se sdruženou výrobou
elektrické energie a tepla, zásobování elektrickou energií a teplem vhodných lokalit.
Vývoj kotlů na spalování biomasy není řízen centrálně, takže každý výrobce postupuje vlastní
cestou za podpory účelových státních dotací, prostřednictvím grantů. Kromě vývoje kotlů na
spalování biomasy probíhá výzkum kombinovaného spalování biomasy v roštových a fluidních
kotlích společně s uhlím, podobně, jak tomu je ve světě [7].
Literatura
[1] Sýkora,R.: Tištěná přednáška. Mezinárodní energetické symposium. PANORAMA group, Praha 1. a
2. prosince 1999.
[2] Stromerzeugung aus Biomasse – Technologien und Entwicklung in Osterreich.
Forschungsforum http://www.bmwfegv.at/6extern/forschungsforum/d/kwkthem.html
[3] Stránka internetu http://www.verner.cz
[4] Firemní prospekty
[5] Brož,K.: První česká výtopna na biomasu. Energie, 1999, č. 3/4, str. 86 – 88.
[6] Stránka internetu http://www.atmos.cz
[7] Juchelková,D.: Náhrada fosilních paliv. Kombinované spalování biomasy a uhlí. Sborník přednášek
z mezinárodní konference DNY PLAMENE ´99. ČVUT v Praze, Fakulta strojní 8, a 9. června
1999, str. 131 – 134.
62
Alfred Hammerschmid
HOSPODÁRNOST VÝROBY ELEKTRICKÉ ENERGIE Z BIOMASY VČ.
SPOLEČNÍM SPALOVÁNÍM BIOMASY
Alfred Hammerschmid
Úvod
V současné době probíhá v Rakousku výroba elektrické energie z biomasy především ve velkých
průmyslových zařízeních na výrobu papíru a buničiny (na 10 místech; převážně s výluhem a
kůrou jako palivem) a dále ve více než 10 malých až středně velkých zařízeních, z větší části ve
dřevozpracujících provozech. Důvod tohoto malého počtu zařízení v porovnání s celkovým
energetickým využitím biomasy v Rakousku spočívá především v dosud chybějících vyzrálých
technologiích na výrobu elektrické energie v oblasti malého výkonu a v chybějící ekonomické
motivaci ve formě tarifů pro napájení elektrickou energií, které se –alespoň v minulostipohybovaly zčásti pod cenami za teplo. Ve větší míře se však biomasa používá k výhradní výrobě
tepla ve dřevozpracujících provozech, v biomasových výtopnách pro dálkové vytápění a v
domácnostech. Na základě silně decentrálního rozmístění obyvatelstva a velkého tuzemského
bohatství lesů by se nabízely především energetické koncepce s decentrálními biomasovými
kogeneračními zařízeními (KWK – spojená výroba elektrické energie a tepla). Zpravidla mají
potenciální provozovatelé k dispozici pouze malé personální zdroje a omezené finanční
prostředky, v důsledku čehož jsou kladeny vysoké nároky na robustnost, bezporuchový provoz a
dobrou regulovatelnost resp. automatizovatelnost decentrálního kogeneračního zařízení.
V posledních letech byly stále silněji vyvíjeny resp. zlepšovány technologie na výrobu elektrické
energie v oblasti výkonu přibl. do 2 MWel, které se zdají být pro využití v biomasových
kogeneračních zařízeních velmi slibné. Taková zařízení by měla být provozována převážně podle
potřeby tepla, aby se dosáhlo vysoké celkové účinnosti. V rámci rozsáhlého šetření [1] byly tyto
koncepce podrobně zkoumány, zhodnoceny a porovnány z technologického (chování při provozu,
regulační technika, náklady na údržbu, ekologické aspekty, stav vývoje) i z hospodářského
hlediska (investiční náklady a náklady na výrobu elektrické energie). V současné době existují tři
tržně vyzrálé technologie na decentrální výrobu elektrické energie z pevné biomasy. Jedná se o
proces parní turbíny, proces parního pístového motoru a proces ORC. Dvě inovační technologie,
totiž proces parního šroubového motoru a proces motoru Stirling dosáhly již vysoké úrovně
vývoje a stojí před odrazem k zavedení na trh. Zplyňování v pevném loži se sériově zařazeným
motorem a fluidní zplyňování se sériově zařazeným plynovým motorem resp. plynovou turbínou
mohou tohoto stádia rovněž dosáhnout, pokud bude možné vyřešit problém čištění produktového
plynu pomocí efektivních a k praxi způsobilých koncepcí. Dvě nové inovační technologie, přímý
(inverzní) proces plynové turbíny a nepřímý proces plynové turbíny (proces horkovzdušné
turbíny) se nacházejí teprve na nízkém stavu vývoje.
Tyto technologie mohou podle daných rámcových podmínek a dimenzování zařízení pokrýt
všechny případy využití pro decentrální biomasová kogenerační zařízení v oblasti výkonu až
2 MWel, některé technologie i značně vyšší oblasti výkonu. Všechny zkoumané inovační
technologie mají společný zčásti ještě velký potenciál technického a hospodářského vývoje.
Zpřístupnění tohoto potenciálu může vést ke zvýšení efektivity procesů a ke snížení nákladů. Po
dosažení tržní zralosti a po zahájení případné výroby malých sérií lze u zkoumaných inovačních
procesů počítat s dalším snížením nákladů.
Typickými příklady využití biomasových kogeneračních zařízení jsou dřevozpracující provozy,
výtopny pro blízké resp. dálkové vytápění, ostatní průmyslové provozy s velkou potřebou
procesního tepla (ty by musely biomasové palivo odebírat mimo provoz) a přídavné spalování
biomasy ve stávajících uhelných elektrárnách. Pro všechny tyto případy využití existují
v Rakousku značné realizační potenciály.
63
Hodnocení hospodárnosti
Měli bychom všeobecně poukázat na to, že údaje o hospodárnosti mohou vést k rozumnému
rozhodování o realizaci projektu pouze v souvislosti s charakteristikami jednotlivých technologií a
s oceněním pro specifické případy využití.
Při zjišťování jednotlivých druhů nákladů se postupovalo podle směrnice VDI 2067, která se
používá v oblasti energie. Druhy nákladů se podle ní člení následujícím způsobem:
•
náklady vázané na kapitál
•
náklady vázané na spotřebu
•
náklady vázané na provoz
•
ostatní náklady
Decentrální biomasová kogenerační zařízení
Při zjišťování investičních nákladů se evidují výhradně investiční náklady na tu část jednotlivých
technologií, která vyrábí elektrickou energii. To znamená, že byly zohledňovány pouze zvýšené
náklady biomasového kogeneračního zařízení v porovnání s konvenčním biomasovým topeništěm
s horkovodnými kotli, které vykazuje stejný výkon užitečného tepla.
Toto východisko bylo zvoleno z následujícího praktického důvodu: Danou veličinou u
kogeneračního zařízení je ve většině případů potřeba tepla pro síť provozního resp. dálkového
vytápění. Pro provozovatele zařízení se proto naskýtá otázka, zda má pokrýt svou spotřebu tepla
konvenčním biomasovým horkovodním zařízením nebo zda se mu vyplatí zvýšené investice do
biomasového kogeneračního zařízení se stejným množstvím poskytovaného tepla. Pokud by
základem nebyl horkovodní kotel, nýbrž např. parní kotel (ten je potřebný, jestliže se teploty
pohybují výše), pak by byly zvýšené náklady na kogenerační zařízení příslušným způsobem nižší.
Tak je možné uvést investiční náklady čistě pro výrobu elektrické energie, a to nezávisle na
topeništi, což při zapojení nákladů libovolných topenišť umožňuje porovnání různých
kogeneračních zařízení s různými topeništi resp. zdroji tepla, které nejsou založené na bázi
biomasy.
Za základ výpočtu byly položeny následující podstatné rámcové podmínky:
•
cena paliva pBr=15 g/kWh
•
investiční podpora 30 % (běžná pro průmyslová zařízení)
•
roční počet hodin s plně vytíženým provozem 4.000 h/a
Nejvýhodnější technologie na decentrální výrobu elektrické energie z pevné biomasy dosahují
v současné době již specifických zvýšených investičních nákladů (náklady na výrobu elektrické
energie jako zvýšené náklady v porovnání s biomasovým horkovodním zařízením stejného
výkonu užitečného tepla) těsně pod hranicí 20.000 ATS/kWel. Podle rámcových podmínek (dobré
vytížení zařízení, střední ceny paliv) jsou tak umožněny specifické náklady na výrobu elektrické
energie z biomasových kogeneračních zařízení ve výši přibl. od 0,5 ATS/kWhel, přičemž nejlépe
jsou na tom parní procesy a proces ORC.
Vliv hodin s plně vytíženým provozem (viz obrázek 1) na náklady na výrobu elektrické energie je
velmi signifikantní. Z toho se odvozuje, že důkladné plánování spotřeby energie je mimořádně
důležité k tomu, aby bylo možné správně dimenzovat zařízení, které bude zaručovat velký počet
hodin s plně vytíženým provozem.
64
Alfred Hammerschmid
spez. Biomasse-Stromkosten [S/kWhel]
5,00
höchster BiomasseEinspeisetarif (NÖ)
pBr = 15 g/kWh
Förderung 30%
4,50
niedrigster BiomasseEinspeisetarif (Bgld)
4,00
DT
3,50
DKM
3,00
SM
2,50
IGP
2,00
HLTP
1,50
STM
1,00
ORC
0,50
FBV
0,00
0
2.000
4.000
6.000
elektrische Vollaststunden in [h/a]
8.000
WSV
Obrázek 1:
Specifické náklady na výrobu elektrické energie pro rozdílné decentrální
biomasové kofenerační technologie v závislosti na počtu hodin s plně vytíženým
elektrickým provozem při ceně paliva pBr=15 g/kWh a investiční podporou ve výši
30 %
Legenda:
Förderung – podpora
spez. Biomasse-Stromkosten – spec. náklady na výrobu elektrické energie
z biomasy
elektrische Vollaststunden – počet hodin s plně vytíženým elektrickým provozem
höchster Biomasse-Einspeisetarif (NÖ) – nejvyšší tarif napájení elektrickou energií
z biomasy (Dolní Rakousy)
niedrigster Biomasse-Einspeisetarif (Bgld) – nejnižší tarif napájení elektrickou
energií z biomasy (Burgenland)
DT-proces parní turbíny, DKM-proces parního pístového motoru, SM-proces
parního šroubového motoru, proces ORC, STM-proces motoru Stirnling, IGP-přímý
proces plynové turbíny (inverzní proces plynové turbíny), HLTP-nepřímý proces
plynové turbíny (proces horkovzdušné turbíny), FBV-zplyňování v pevném loži a
plynový motor, WSV-fluidní zplyňování a plynová turbína
Společné spalování biomasy (Co-Firing)
Konkrétně byly hodnoceny následující technologie společného spalování biomasy ve velkých
elektrárnách:
•
společné spalování na biomasovém roštu vedle kotle na uhlí
•
společné spalování v práškovém topeništi
•
společné spalování ve fluidačním topeništi
•
společné spalování pomocí používání zvláštního fluidačního spalovacího zařízení a společného
vedení páry
•
společné spalování pomocí zplyňování a společné spalování vyrobeného plynu ve spalovacím
zařízení.
Při sepisování investičních nákladů se u všech technologií vychází ze stávající elektrárny spalující
fosilní paliva, která má být adaptována pro společné spalování biomasy. Jinými slovy - investice
a také roční náklady zahrnují pouze dodatečně nainstalovanou jednotku pro společné spalování
biomasy a je třeba je posuzovat odděleně od stávající elektrárny.
65
Aby byla umožněna hospodářská porovnatelnost různých technologií, vycházeli jsme z tepelného
výkonu na bázi biomasového paliva ve výši přibl. 100 MWth, kterého se má dosáhnout pomocí
biomasy.
Jako základ pro výpočet byly stanoveny následující podstatné rámcové podmínky:
•
Cena paliva pBr=15 g/kWh
•
Investiční podpora 0 %
•
Roční počet hodin s plně vytíženým provozem 3.000 h/a
Všeobecně lze poznamenat, že společné spalování biomasy ve stávajících fluidačních topeništích
(tak jak existují např. především v rakouském průmyslu na výrobu papíru a buničiny)
představuje na základě relativně nízkých investičních nákladů pro přestavbu nákladově
nejvýhodnější variantu. Společné spalování v práškovém topeništi (vysoké investice a vysoké
provozní náklady na základě velmi nákladného mletí biomasového paliva) a samostatné
biomasové fluidační topeniště (vysoké investice na základě kompletní spalovací a kotlové
jednotky) představují v porovnání s ostatními nákladově nejintenzivnější technologie ke
společnému spalování biomasy.
spez. Biomasse-Stromkosten [ATS/kWhel]
3,00
pBr = 15 g/kWh
Förderung 0%
2,50
höchster BiomasseEinspeisetarif (NÖ)
niedrigster BiomasseEinspeisetarif (Bgld)
Biomasse-Rost
2,00
Staubfeuerung
1,50
WirbelschichtMitverbrennung
1,00
separate BMWirbelschicht
Biomasse-Vergaser
0,50
St.Andrä
0,00
0
Obrázek 2:
2.000
4.000
6.000
elektrische Vollaststunden in [h/a]
8.000
Zeltweg
Specifické náklady na výrobu elektrické energie pro různé technologie společného
spalování biomasy v závislosti na počtu hodin s plně vytíženým elektrickým
provozem při ceně paliva pBr= 15 g/kWh a investiční podpoře ve výši 0 %
Legenda: Förderung – podpora
spez. Biomasse-Stromkosten – spec. náklady na výrobu elektrické energie z biomasy
elektrische Vollaststunden – počet hodin s plně vytíženým elektrickým provozem
höchster Biomasse-Einspeisetarif (NÖ) – nejvyšší tarif napájení elektrickou energií z
biomasy (Dolní Rakousy)
niedrigster Biomasse-Einspeisetarif (Bgld) – nejnižší tarif napájení elektrickou energií z
biomasy (Burgenland)
Biomasse-Rost – rošt na biomasu
Staubfeuerung – práškové topeniště
Wirbelschicht-Mitverbrennung – fluidační společné spalování
separate BM-Wirbelschicht – samostatná biomasové fluidační topeniště
Biomasse-Vergaser – zařízení na zplyňování biomasy
66
Alfred Hammerschmid
Jak je zřejmé z obrázku 2, začínají náklady pod počtem hodin s plně vytíženým provozem ve výši
2.500 h/a značně rychleji narůstat. Z toho lze odvozovat, že hospodárnost jednotek pro společné
spalování biomasy je podstatně závislá na minimálním počtu hodin s plně vytíženým provozem
elektrárny.
Shrnutí
Z předcházejících poznámek lze vyvodit, že náklady na výrobu elektrické energie decentrálních
biomasových kogeneračních jednotek by se za stejných rámcových podmínek vesměs
pohybovaly výše než náklady na výrobu elektrické energie u technologií společného spalování
biomasy. Předpokládáme-li pro současné poměry reálné rámcové podmínky, pak se
nejhospodárnější technologie (parní procesy a proces ORC) decentrálních zařízení pohybují
v oblasti nákladů technologií společného spalování biomasy (avšak spíše v horní oblasti), takže
lze odvodit určitou porovnatelnost, a obě oblasti – jak společné spalování tak i decentrální
kogenerační zařízení – mohou významným podílem přispět k dosažení cíle stanoveného v zákoně
ElWOG.
Při porovnávání společného spalování biomasy a decentrálních kogeneračních technologií musejí
být současně zohledněny také rámcové podmínky tarifů pro napájení elektrickou energií. Tarify
pro napájení platné pro elektrickou energii z biomasy platí v jednotlivých spolkových zemích
maximálně do 2 MWel instalovaného výkonu, v Horních Rakousech platí tarify do 5 MWel. V této
oblasti výkonů jsou usídlena především decentrální biomasová kogenerační zařízení. Pro zde
hodnocené technologie společného spalování neexistují v reálu ještě žádné řízené tarify napájení,
protože oblasti výkonů leží daleko nad současně řízenými výkony elektráren.
Decentrální zařízení jsou ve většině případech dimenzovány jako kogenerační jednotky, přičemž
v oblasti společného spalování není vždy dáno vyvázání tepla. Výsledkem této skutečnosti je pak
vyšší počet hodin s plně vytíženým provozem decentrálních zařízení v porovnání se zařízeními
společného spalování, pokud vycházíme z toho, že v Rakousku se v létě vyrábí elektrická energie
prakticky výhradně z vodních zdrojů.
Ke zvýšení hospodárnosti přispívá ještě i zvýšení tarifů pro napájení pro elektrickou energii
vyrobenou z regenerativních zdrojů energie. V nedávno vydaném zákonu o organizaci a
zásobování elektrickou energií (ElWOG) je stanoveno, že do roku 2005 se má dosáhnout
dodatečné (v porovnání s rokem 1998) výroby elektrické energie z obnovitelných tuzemských
energií (bez vodních zdrojů) ve výši 3% množství proudu odevzdaného konečným spotřebitelům
(referenční rok 2005). To odpovídá množství proudu přibl. 1.500 GWh/a. Biomase jsou mezi
obnovitelnými zdroji energie připisovány nejvyšší potenciály. Ohledně disponibility biomasového
paliva neexistují v zásadě žádné restrikce z hlediska 100%-ního krytí potřeby pevné biomasy
dodatečně indukované na základě zadání zákona ElWOG.
Avšak v každém případě lze doporučit podstatné ujednocení tarifů pro napájení elektrickou
energií, platných ve spolkových zemích, protože jinak bude hospodárnost projektů zcela masivně
závislá na místě situování, což by vlastně nebylo možné logicky vysvětlit. ElWOG otevírá také
nové možnosti uplatnění elektrické energie na trhu, které se zčásti již používají ve Skandinávii
ale také v jiných evropských zemích. Také v Rakousku budou na trh v dohledné době stále větší
měrou pronikat „noví prodejci elektrické energie“ vedle dosud známých elektrorozvodných
podniků.
Pokud budeme předpokládat, že se má pomocí biomasových kogeneračních zařízení dosáhnout
celkem 80% cíle stanoveného v zákonu ElWOG a že tato zařízení mají průměrný roční počet
hodin s plně vytíženým elektrickým provozem 4.000 h/a, byl by k tomu účelu potřebný celkový
instalovaný výkon ve výši 300 MWel. Pokud k tomu dále připočteme doby plánování a náběhu,
zjistíme, že je třeba začít rychle jednat.
[1] OBERNBERGER Ingwald, HAMMERSCHMID Alfred, 1999: Dezentrale Biomasse-Kraft-WärmeKopplungstechnologien – Potential, technische und wirtschaftliche Bewertung, Einsatzgebiete,
Schriftenreihe „Thermische Biomassenutzung“ (Decentrální biomasové kogenerační technologie –
potenciál, oblasti využití, řada spisů „Tepelné využití biomasy“), svazek 4, ISBN 3-7041-0261-X,
dbv-Nakladatelství Technické univerzity ve Štýrském Hradci, Štýrský Hradec, Rakousko.
67
Norbert Hüttler
RAKOUSKÉ PROVOZNÍ ZKUŠENOSTI Z VÝROBY ELEKTRICKÉ
ENERGIE A TEPLA V KOGENERAČNÍCH SYSTÉMECH
Norbert Hüttler
Proces parního pístového motoru:
Firma Schweighofer / Brand
Firma Schweighofer provozuje biomasovou kotelnu s procesem parního pístového motoru (660
kWel). Pila v Brandu (Waldviertel, Dolní Rakousy) zpracovává množství pořezu cca 460.000
bm/a, převážně smrk a borovici. Vznikající kůra (podíl přibl. 10%) se zhodnotí v kogeneračním
zařízení (cca 200 až 250 kubických metrů sypané hmoty/den), přebytečná množství se prodají
(především pro úpravu zahrad). Veškeré ostatní odpadové dřevo (štěpky, piliny a hobliny) se
odevzdává do průmyslových podniků zpracovávajících papír, buničinu a dřevotřískové desky.
V průměru se kůra skladuje 2 týdny. Kůra má v zimě většinou menší obsah vody, protože při
zmrznutí se trochu vody vytlačí. V létě se kulatina ještě dodatečně postřikuje vodou.
Provoz běží v obráběcím závodě a na rámové pile ve dvou směnách, v hoblírně, v dílně na
výrobu klínovitých ozubů a v kotelně ve třech směnách. Elektrický připojovací výkon činí přibl.
2,4 MVA. Do sítě se nedodává nic, protože je vždy zajištěna dostatečně vysoká vlastní spotřeba.
Celkové investice pro zařízení činily cca 30. mil. S (včetně stavební techniky), přičemž 30%
z této částky představovala podpora ÖKK.
Zařízení naplánovala firma Urbas v roce 1996 a bylo uvedeno do provozu v březnu roku 1997.
Skládá se z následujících komponent:
•
Parní kotel firmy Urbas s palivovým tepelným výkonem 7 MW, stupňový rošt, kotel s třemi
tahy (čelem k otvírání), čištění pneumatickým zametacím přístrojem (3 hodiny, 1 krát za
měsíc). Parametry páry: 8,5 t/h, odběrný tlak 30 bar, max. provozní tlak syté páry 26 bar.
•
Kotel pro špičkové zatížení firmy Göransson se spalováním na stupňovém roštu.
•
Čištění kouřových plynů pomocí elektrofiltrů, aby byly dodrženy hodnoty emisí zadané ÖKK
pro podporované projekty s množstvím prachu max. 25 mg/Nm³ (podle zákona o udržování
čistoty vzduchu pro kotelny činí limit 50 mg/Nm³). Dodržování ostatních emisních limitů není
žádný problém. Teplota kouřových plynů u komínu činí cca 170-220°C, předhřívání vzduchu je
zajištěno. Přímo před parním kotlem se nachází v parním potrubí odlučovač kapek, který
odstraňuje kapky kapaliny.
•
4-válcový, dvoustupňový parní motor (vysokotlaký a nízkotlaký stupeň) firmy Spilling s
výkonem 660 kWel (spotřeba mazacího oleje cca 2 l/d, dosud žádné problémy s usazováním
sazí v kotli) a synchronní generátor (teoreticky je možný ostrůvkový provoz). Síťový paralelní
provoz probíhá s otáčkami 1.200 ot/min přímo přes spojku a generátor. Výkon motoru, který
činil v prvních 8 měsících od uvedení do provozu v průměru 350 kWel, se má v budoucnu
zvýšit.
Odpadní pára parního motoru (regulace protitlaku) vzniká při 1,5 bar (max. 130°C) a využívá se
v 9 komorách na sušení dřeva (4x 250 m³, 5x 150 m³ v průměru pro 30 mm řeziva) a
k vytápění místností (podíl na spotřebě tepla <10%). V sušárenských komorách s vysokou
teplotou se suší při 110°C (tyto komory jsou vytápěny čerstvou párou), což např. u 30 mm
dřeva vyžaduje dobu sušení pouze 24 h. V létě je spotřeba tepla asi o 1/3 nižší než v zimě.
K denním výkyvům na základě třísměnného provozu nedochází, nedochází ani k žádným
všeobecným závodním dovoleným.
Spouštění a vypínání kogeneračního zařízení se provádí ručně. Parní motor lze regulovat až na
50 kWel. 2 regulační systémy tvoří regulace odpadní páry a bypassový regulační ventil.
Nainstalován je provoz BOSB s intervalem potvrzování 12 h, která má být zvýšen na 24 h.
69
Kvalitu vody, kondenzát a olej (náklady na olej mají pouze podřadný význam) je třeba
pravidelně kontrolovat. Přesnější zkoušky kondenzátu (z hlediska obsahu oleje) provádí OMV.
Jako interval pro pravidelnou revizi byl stanoven jeden rok. Celkové parní zařízení kontroluje
každý rok TÜV.
Celkem bylo vyškoleno 5 údržbářů parního kotle (zkoušku provedla TÜV). Co se týká času na
obsluhu, je třeba počítat přibl. s 3h/d pro údržbáře kotle resp. motoru a 1-2 h/d pro vedoucího
směny, celkem tedy 4-5 h/d.
V zařízení na úpravu vody se upraví denně cca 15-24 m³ čerstvé vody. Náklady na vodu a soli
pro zařízení na úpravu vody se pohybují mezi 20.000-50.000 S/měsíc.
Popel se odevzdává zdarma do zemědělských podniků nebo jako příměs ke kompostu.
Zdroj:
OBERNBERGER Ingwald, HAMMERSCHMID Alfred, 1998: Dezentrale Biomasse-Kraft-WärmeKopplungstechnologien – Potential, technische und wirtschaftliche Bewertung, Einsatzgebiete,
Endbericht zum gleichnamigen Forschungsprojekt im Auftrag des Bundesministeriums für
Wissenschaft und Verkehr, (Decentrální biomasové kogenerační technologie – potenciál,
technické a hospodářské zhodnocení, oblasti použití, závěrečná zpráva ke stejnojmennému
výzkumnému projektu z pověření spolkového ministerstva pro vědu a dopravu) BIOS
Bioenergiesysteme (Hrsg.), Štýrský Hradec, Rakousko
Hodnocení celkové koncepce a potřebné změny
Úprava vody
Provozní zkušenost ukázala, že běžná úprava vody (změkčovací zařízení) nastačí. Podle dnešního
stavu techniky je u kotle na 30 bar bezpodmínečně potřebná reverzní osmóza.
Oběh páry
Na základě našeho daného stavu zkušeností bychom nainstalovali do zařízení na parní kotel
přehřívačový nástavec. Ukázalo se, že sytá pára v sobě přináší pro provoz parního motoru
rizikové faktory. Při určitých provozních stavech se parní motor s přesycenou párou neshodne.
Problémy vznikají především při expanzi mezi vysokotlakým a nízkotlakým stupněm parního
motoru. Při expanzi v parním motoru mezi vysokotlakým a nízkotlakým stupněm vznikají daleko
větší množství kondenzátu, která motor není schopen dostatečně odvádět. To zase v sobě skrývá
to nebezpečí, že tato zvýšená množství kondenzátu omyjí film maziva na stěně válce a že
v důsledku toho nebude mít motor dostatečné mazání (poškození pístů, pístních kroužků a stěn
válců).
Čištění kondenzátu
Vznikající množství kondenzátu, které přichází od motoru Spilling resp. od výměníku tepla, je
třeba čistit. K tomu účelu se nacházejí v systému tři odlučovací systémy: svíčkový filtr,
samotížný odlučovač oleje a filtr s aktivním uhlím. Vyčištěný kondenzát se přivádí opět do
parního procesu. Tento vyčištěný kondezát je třeba stále kontrolovat z hlediska obsahu oleje.
Zde však rovněž dochází při určitých stavech provozu k problémům, kdy je v kondezátu
obsaženo příliš velké množství oleje, což opět škodí parnímu kotli. Zde by byl potřebný
dodatečný odlučovací systém (odstředivka oleje).
70
Udo Sonnenschein
PROVOZNÍ ZKUŠENOSTI Z VÝROBY ELEKTRICKÉ ENERGIE A TEPLA Z
BIOMASY V KOGENERAČNÍM ZAŘÍZENÍ ČESKÝ RUDOLEC
Udo Sonnenschein
Dolnorakouský podnik budoval v České republice kogenerační jednotku na
bázi biomasy (kůra) s neutrálním podílem CO2
Firma Český Rudolec byla dříve státním lesním podnikem a byla v druhé vlně kupónové
privatizace ze 100 % privatizovaná a přeměněná na akciovou společnost. Obhospodařuje cca
21.000 hektarů lesa a z nich vytěží za rok cca 80.000 plnometrů (FM) dřeva.
Hlavní středisko zpracování dřeva se nachází přímo na rakouské hranici ve městě Slavonice,
které leží cca 25 km severně od města Waidhofen/Thaya. Ve Slavonicích se na jednom skladu
přeloží ročně 100.000 FM dřeva. Z toho se na protilehlé pile nařeže 35.000 FM dřeva.
Na skladu se odkorňovalo ročně přibl. 60.000 FM kulatiny (smrk a borovice) a vznikalo tak ročně
4.000 - 5.000 t kůry. Tato kůra byla skladována na skládce, přímo na rakouské hranici a její
množství mezitím narostlo na 20.000 t. Na základě tohoto soustředěného sběru hrozilo
nebezpečí znečištění spodních vod. Firma Český Rudolec se nato rozhodla, že kůru využije
tepelně i elektricky jako ekologické palivo ve spalovacím zařízení. Na základě silně rostoucí
tendence vznikajícího množství kůry mělo být toto zařízení dimenzováno tak, aby bylo možné
zhodnotit roční množství kůry přibl. 8.000 t.
Toto zařízení bylo objednáno u dolnorakouského podniku, a to s následujícími parametry. Kůra,
vznikající z odkorňovacích strojů, se skladuje v zastřešeném meziskladu a z něho se přiváží
pomocí kolových nakladačů k dennímu silu (zásobník paliva) spalovacího zařízení. Zásobník
paliva je konstruován jako ploché silo s vynášením hydraulickými šoupátky. Pomocí šoupátek se
kůra dopravuje ze sila do topeniště na napříč ležící hydraulicky poháněný zasouvací dávkovač.
Srdcem spalovacího zařízení je rošt s hydraulickým posuvem. Rošt odpovídá plochému schodišti,
u něhož se jednotlivé stupně pohybují hydraulicky. Palivo, přiváděné v dávkách pomocí
hydraulického zasouvače, se v první zóně roštu předsuší, v druhé zóně roštu dojde k hlavnímu
spalování a ve třetí zóně roštu k vypálení a k automatickému odvozu popela. Výška vrstvy paliva
na roštu je kontrolována světelnými závorami a řídí rychlost posuvu v jednotlivých zónách
spalování. K plameni, vedenému hadovitě ve spalovacím prostoru s dvojitou klenbou, se
v několika zónách přivádí vzduch. To způsobí z hlediska energetické účinnosti a minimalizace
emisí optimální využití paliva. Celý proces spalování je kontrolován a řízen počítačem (regulace
02).
Spalovací plyny se vedou ve vysokotlakém kotli s přehřátou párou, umístěném nad spalovacím
zařízením, s následujícími technickými údaji:
Max. trvalý parní výkony:
2600 kg/h
Max. trvalý tepelný výkon:
2000 kW
Schválený tlak kotle: 30 bar
Provozní tlak kotle:
28 bar
Tlak páry na výstupu přehřívače:
26 bar
Teplota přehřáté páry na výstupu
přehřívače:
380° C
Teplota napájecí vody na eko-výstupu:
103° C
71
Nasycená pára z kotle se vede přes přehřívač a opustí ho s řízenou teplotou 380° C a tlakem na
výstupu přehřívače 26 bar.
Po výstupu kouřových plynů z kotle s přehřátou párou se tyto plyny vedou před předehřívač
napájecí vody a opustí ho s teplotou cca 190° C a odvádějí se přes zařízení na odprašnění
kouřových plynů a sací ventilátor do komína. Přehřátá pára se nyní přivede do stroje na výrobu
elektrické energie, který je koncipován jako protitlaké zařízení. Stroj na výrobu elektrické
energie je agregátem s generátorem Spillingova parního motoru a dosahuje při vyrobeném
množství páry 2.600 kg/h elektrického výkonu na generátoru 280 kWel. Vysokotlaká pára se ve
Spillingovu parním motoru ve dvou expanzních stupních nastaví na protitlak 0,5 bar.
U nainstalovaného Spillingova parního motoru se jedná o dvouválcový agregát se jmenovitými
otáčkami 1.000 min-1. Trojfázový synchronní generátor je spojen přímo s motorem. Na základě
dvoustupňové expanze se pomocí tohoto agregátu, i přes relativně malý masový proud, dosáhne
velmi dobré expanzní účinnosti a tím vysoké proudové účinnosti. Odváděný elektrický výkon
agregátu lze buď nastavit na pevnou hodnotu nebo ho lze pomocí regulátoru tlaku odpadních par
přizpůsobit potřebě páry tepelných spotřebičů.
Odpadní teplo vznikající za strojem činí ve výpočtovém bodě 1.625 kW a přeměňuje se ve
výměníku tepla (topný kondenzátor) na teplou vodu (95° C) a přivádí se k tepelným
spotřebičům. Ty představují komunální zásobování dálkovým teplem a výrobní zařízení (zařízení
na sušení dřeva) na pile. Kondenzát vznikající za výměníkem tepla (topný kondenzátor) se sbírá
v nádrži kondenzátu a pomocí čerpadla přivádí přes odplyňovač s vodním zkrápěním do nádrže
napájecí vody.
Z nádrže napájecí vody se provádí napájení pomocí napájecího čerpadla kotle přes ekonomizér
(předehřívač napájecí vody) v části parního kotle s nasycenou párou. Díky zřízení tohoto zařízení
s neutrálním podílem CO2 lze nyní odstavit jednotlivá topeniště pracující na uhlí, což dodatečně
vedlo ke značné redukci škodlivin a tím i ke zlepšení situace v oblasti životního prostředí.
Projekt finančně podpořila rakouská společnost Kommunalkredit AG, a to převzetím nehmotných
výkonů (jako náklady na plánování a podobně).
Radomír Demek
Příspěvek firmy Lesy Český Rudolec a.s.
Naše firma Lesy Český Rudolec a.s. vznikla 1.10.1992 rozdělením původních Státních lesů na
dva subjekty – Lesy České republiky s.p. a lesní akciové společnosti. Lesy České republiky
dostaly všechny státní lesní půdu a péči o les. My jsme z původních státních lesů podědili
všechny výrobní prostředky a většinu budov, ale žádný les – dříví musíme kupovat od LČR a
naopak pro ně vykonáváme všechny pěstební a těžební práce v lese.
Naše firma sídlí na hranici Čech, Moravy a Rakouska, hlavní výrobní prostředky máme ve
Slavonicích, přímo na hranici s Rakouskem.
Mezi prostředky, které připadly naší firmě, patří i manipulační sklad ve Slavonicích, kde ročně
zpracováváme asi 100 000 m3 surového dříví. Více než 50% tohoto dříví se odkorňuje (4000 až
5000 t kůry ročně). Do roku 1990 zpracovávaly tuto kůru české firmy na zemědělské substráty –
pak se ale tento odběr omezil. Na začátku roku 1993 jsme měli u manipulačního skladu na
skládce 20 000 tun kůry (300x20x8 m). V té době díky tlaku ekologů byla kůra prohlášena za
„ekologicky nebezpečný odpad“, kde podmínky skladování se blížily chemickému odpadu.
72
Radomír Demek
Jako jediný dostupný způsob likvidace tohoto „nebezpečného odpadu“ se nám v té době jevilo
spalování. Proto jsme v roce 1993 započali hledat firmu, která by zajistila bezpečné spalování
této kůry a v roce 1994 začali jednat s rakouskou firmou Polytechnik o výstavbě kotelny.
Stavba začala „na zelené louce“ v září 1995 a zkušební provoz se rozběhl na jaře 1996. Kůra se
spaluje v středotlakém parním kotli s podsuvným roštem s výkonem 2,2 MW (2,6 t páry/hod).
Pára pohání dvoupístový parní motor, o výkonu 290 kW elektřiny. Zbytkové teplo ohřívá vodu,
která je využívaná k vytápění sušáren řeziva (4 x 100 m3). Vyrobenou elektřinu spotřebujeme
především pro vlastní provozy (manipulační sklad a pila). Ta pokrývá naši spotřebu z cca 80%.
Přebytky prodáváme zpět do sítě, což ale není ekonomicky zajímavé. Elektřinu totiž nakupujeme
za 3,80 Kč/kWh, ale prodáváme za 0,69 Kč/kWh.
Celá stavba stále kolem 60 mil. Kč (včetně sušáren). Z české strany se nám podařilo získat
pouze dotaci na pokrytí části úroku z úvěru. Rakouská strana prostřednictvím firmy
Kommunalkredit AG přispěla na nemateriální výkony spojené s projektem a stavbou celkovou
částkou 2,69 mil. ATS. Jednou z podmínek bylo, že emise musí odpovídat rakouským předpisům.
Tato podmínka byla splněna (opakovaně probíhají měření rakouskou stranou).
S provozem kotelny jsme ale měli opakovaně i problémy. Jednak nebylo jednoduché získat
všechny potřebné podklady pro povolení k provozu od firmy Polytechnik a dále došlo vícekrát
k zadření parního motoru, který vyrábí elektřinu. Hlavním důvodem bylo, že nám zahraniční
firmy opakovaně dodaly jiný olej na mazání motoru, než bylo objednáno nebo dokonce než bylo
uvedeno na obalu a dodacím listu. Každá tato porucha nás stála nejméně 20 000 DEM na
opravách a ztrátě výroby elektřiny. Některé škody nám již dodavatel oleje uhradil, některé
zřejmě budou řešeny soudně.
Lze ale říci, že nyní vcelku bez problémů spalujeme „ekologicky nebezpečný odpad“ – tj.
jehličnatou kůru na zcela inertní popel (na což máme atest) a veškeré emise s rezervou
odpovídají rakouským i českým předpisům. Výroba elektřiny pokrývá z 80% naši spotřebu a
zbytkové teplo nám suší 18 000 m3 řeziva ročně. Výroba elektřiny nám přináší úsporu asi 3,5
mil. Kč ročně, sušení řeziva více než 10 mil. Kč ročně (s následnou výrobou palubek ještě více).
Náklady na palivo (kůru) je třeba počítat jako záporné – kůra by musela být nějakým způsobem
zlikvidována. Tato záporná cena by měla uhradit náklady na provoz. Zařízení nám přináší to, co
jsme od něj očekávali.
73
Karel Brož
SOLÁRNÍ ENERGIE –
REPUBLICE
STAV A DALŠÍ MOŽNOSTI VYUŽITÍ V
ČESKÉ
Karel Brož
Podmínky a možnosti
Možnosti využívání sluneční energie, které poskytují klimatické jevy, jsou obdobné jako
v sousedních zemích. Dopad sluneční energie na naše území je plošný, takže podmínky pro její
využití jsou téměř rovnocenné po celém území státu (téměř 79 000 km2). Doba přímého
slunečního záření se pohybuje mezi 1 700 a 2 000 hodinami za rok při celoroční průměrné
intenzitě okolo 650 W/m2, což znamená průměrné dopadající množství 1 150 až 1200 kWh/m2 za
rok. Při tom však 75 % této energie dopadá v teplejší polovině roku od dubna do začátku října a
jen 25 % zbývá na chladnější polovinu. Je tedy zřejmé, že pro širší využití sluneční energie
k vytápění by bylo nutné vybudovat nákladné sezónní akumulátory tepla. Více než 60 %
přicházejícího záření zaujímá viditelné světlo a jeho fototermální přeměna na teplo (prodloužení
vlnové délky nad 0,8 mikrometru) probíhá vždy při dopadu na neprůsvitný povrch. Tato přeměna
slunečního záření je zároveň technicky nejsnazším způsobem jejího využití a uskutečňuje se na
absorbérech slunečních kolektorů.
Aktivní solární systémy, tj. celky složené z kolektorů záření, zásobníků ohřáté kapaliny,
oběhových čerpadel, pojistných zařízení, potrubí, čerpadel a automatické regulace, které jsou
správně navržené a provozované, mohou vysoce efektivně využít dopadající záření. Ve sféře
bydlení je technicky i ekonomicky vhodnější využít sluneční záření k přípravě teplé užitkové
vody, a to zejména v teplejší polovině roku, ve které se vystačí s relativně malým akumulátorem
vody.
Spotřeba tepla na ohřívání užitkové vody se dnes v ČR pohybuje okolo 1 350 kWh za rok na 1
osobu, což odpovídá průměrné denní spotřebě 3,86 kWh/os. včetně ztrát. To by (očištěno od
ztrát) odpovídalo průměrné denní spotřebě asi 65 litrů vody, ohřáté na 55 °C z počáteční teploty
10 °C. Ztráty při rozvodu teplé vody (TUV) nejsou zanedbatelné – u rozvodů s cirkulací TUV ve
větších domech činí okolo 25 %, u rodinných domů do 15 %. Kvalitní kolektor může zachytit 50 i
více % energie slunečního záření v teplejší polovině roku, tj. zhruba 450 kWh/m2. Protože
spotřeba TUV v této polovině roku je okolo 650 kWh na 1 osobu, stačí v našich podmínkách
přibližně 1,5 m2 kolektoru na 1 osobu k přípravě TUV v letním období a k jejímu předehřívání
v zimním období. Solární zařízení pro ohřev TUV v rodinném domku pro 3 až 4 trvalé obyvatele
může mít tedy plochu kolektorů 4 až 6 m2 a zásobník zhruba 0,4 až 0,3 m3.
Solární ohřev TUV se nejsnáze instaluje v rodinných domech, ale mělo by na něj být pamatováno
ve všech nových stavbách již jako na součást stavby. Tak se totiž snižují náklady na projekt a
montáž systému a kromě toho lze kolektory použít jako střešní krytinu – tím se ušetří příslušná
část nákladu na vlastní střechu. V ČR žije dnes 10,25 milionu obyvatel, kteří mají k dispozici
celkem 3 650 000 bytů, tedy průměrně asi 3 osoby na 1 byt. Z toho je 1 540 000 bytů
v rodinných domcích (42 %) a 1 150 000 bytů v panelových domech (32 %) s plochými
střechami. Zbylých 26 % bytů je v tradičních cihlových domech se sedlovými střechami
v centrech měst a na vesnicích. Bylo by možné vytvořit reálný program pro využívání sluneční
energie k ohřevu TUV zejména v rodinných domcích, kde při postupné aplikaci solárních zařízení
například jen v 1/3 počtu domků by vznikla potenciální potřeba 0,5 milionu zařízení o celkové
ploše 2 až 2,5 milionu m2 kolektorů, nahrazujících po instalaci ročně okolo 1 milionu MWh
energie (většinou elektrické), jež by byla vyráběna bez emisí. Při rozvržení programu na určitou
dobu (např. na 15 roků) by byly zároveň vytvořeny nové trvalé pracovní příležitosti asi pro 3 000
lidí.
75
Vývoj a současný stav
Vývoj solárních zařízení v ČR začal v roce 1978, kdy byla zároveň založena Československá
společnost pro sluneční energii, sdružující první nadšence pro aktivní využití této energie. Tato
společnost trvá dodnes a je členkou ISES, ovšem rozvoj solární techniky v ČR za dlouhou dobu
22 roků se mnoho nezvětšil. Je to do značné míry dáno tím, že ceny strojů a zařízení v ČR již
odpovídají relacím v EU (v kursovním přepočtu), zatímco ceny paliv a energií v maloodběru jsou
zatím asi poloviční než v EU, avšak mzdy jen zhruba čtvrtinové.
Přesto je dnes možné v ČR najít velmi kvalitní tuzemské výrobky a výrobce. Například firma
EKOSOLARIS, a.s. v Kroměříži dodává velmi kvalitní ploché kapalinové kolektory Ekostart
Therma s vysoce selektivní absorpční vrstvou na měděném absorbéru a vysokou účinností, dále
levné plastové kolektory a absorbéry, vhodné zejména pro bazény a dále zřejmě jako jediný
evropský výrobce také kolektory teplovzdušné. Ve spolupráci s ČVUT je vyvíjen hybridní kolektor
kapalino-vzduchový.
Na fotoelektrickou přeměnu slunečního záření se zaměřila firma SOLARTEC v Rožnově pod
Radhoštěm, která dodává fotovoltaické články z monokrystalického křemíku za ceny nepříliš nižší
než světové.
Firma ENVI s.r.o. v Třeboni dodává koncentrující kapalinové kolektory s cylindrickými
(lineárními) Fresnelovými čočkami (obr.1). Plochá čočka může být hladkou stranou nahoru
montována jako součást střechy – střešní okno. V tom případě jsou absorbéry pohyblivé a jsou
naváděny automaticky do ohniska soustředěných paprsků tak, aby sledovaly azimut slunce.
Poměr zahuštění slunečního zářivého toku je 5:1. Druhá možnost instalace je taková, že čočka i
absorbér tvoří kompaktní kolektor na samostatné konstrukci a kolektor sleduje azimut slunce
jako celek. Tato zařízení jsou vhodná zejména k docílení vysokých teplot ohřívané kapaliny nebo
i k výrobě páry z upravené vody.
Obr. 1
Kontinuální výroba těchto lineárních Fresnelových čoček je již od r. 1984 vyvinuta a odzkoušena
v závodě Glaverbel a.s. (dříve Sklo-Union Teplice) na základě dřívějších výzkumů Ústavu
aplikované fyziky, oddělení optiky bývalé ČSAV. V minulosti bylo také dodáno 10 000 m2 těchto
čoček do bývalého SSSR.
ENVI s.r.o. také dokončuje vývoj Fresnelových čoček (tzv. optických rastrů) korigovaných pro
šikmý dopad slunečních paprsků. Na tomto vývoji se podílejí také dvě pracoviště ČVUT. Tyto
optické rastry budou součástí tzv. energetických fasád budov, kdy budou v určené vzdálenosti
předsunuty před fasádou budovy. Fasáda tak bude plnit 3 funkce:
76
Karel Brož
Osvětlovací
difusní složka záření projde bez výrazných změn a vytváří rovnoměrné osvět-lení beze stínů,
zatímco přímé záření je koncentrováno a separováno
Klimatizační
v letním období při šikmém dopadu paprsků je přímé záření odraženo (obr.2) a opět je
propouštěno jen záření difusní. Tak je eliminována tepelná zátěž budovy, která by se jinak
energeticky náročně odváděla z budovy klimatizačním zařízením,
Energetickou
v zimním období procházejí kolměji dopadající paprsky optickým rastrem do ohniska na
absorbér, kde po přeměně na teplo jsou tyto energetické zisky odváděny teplonosnou látkou do
soustavy ústředního vytápění, resp. akumulátoru tepla.
Obr. 2
Většinu v ČR realizovaných případů solárních systémů tvoří malé soustavy s kapalinovými
kolektory pro ohřívání užitkové vody v domácnostech. Přesná evidence o jejich provozu není
k dispozici. Podle dodávek těchto zařízení od různých dodavatelů během posledních 22 roků se
odhaduje, že v provozu zůstalo asi 150 000 m2 kapalinových kolektorů, které dodávají asi 45
000 MWh tepelné energie ročně, převážně pro ohřívání užitkové vody. To je velmi málo
vzhledem ke vpředu uvedenému potenciálu a údaj svědčí o tom, že perspektivy trhu a rozvoje
využití sluneční energie v ČR jsou velmi dobré.
Příklady větších kombinovaných zdrojů
Přes všechny překážky ve využívání sluneční energie byly vybudovány a jsou v provozu některé
větší zdroje, kombinované s tepelnými čerpadly a dalšími zdroji energie. Nejdéle provozovaný
takový zdroj (od r. 1982) je ve výukovém středisku ČVUT v Herbertově u Vyššího Brodu (obr. 3).
Ve schéma zdroje není vyznačena vodní turbina s generátorem o jmenovitém výkonu 120 kW,
která pracuje samostatně do sítě a vyrobí průměrně 850 MWh/r elektřiny. Původně měl být plně
elektrifikovaný objekt (s ubytovací kapacitou 90 lůžek) připojen pouze na síť. Spotřeba byla
propočtena na 700 MWh elektřiny za rok. Díky tepelným čerpadlům a soustavě slunečních
kolektorů tato spotřeba klesla na 300 až 320 MWh/r a výsledná bilance zdroje včetně vlivu vodní
77
elektrárny je zisková o 530 až 550 MWh elektřiny za rok, prodávané do sítě. Sluneční kolektory
(kombinované parabolické koncentrátory vlastní konstrukce) mají zahuštění slunečního záření
v poměru 2,1: 1 a jsou v provozu celoročně. Byl docílen energetický zisk ze sluneční energie z 1
m2 kolektorové plochy 550 kWh za rok včetně sluneční energie přečerpané tepelnými čerpadly.
Funkce tohoto zdroje je v posledních letech dálkově monitorována z ČVUT v Praze.
Obr. 3
Další významný zdroj byl vybudován ve Slatiňanech pro odzkoušení sezónní akumulace sluneční
energie (tzv. solární dům – obr. 4). Zařízení je provozováno od r. 1996. Celkem 148 m2 plochých
kapalinových kolektorů se selektivním povrchem ve spolupráci s tepelným čerpadlem dodalo přes
98 MWh tepelné energie za rok 1999 do akumulátoru o objemu 1 108 m3. Celková výtěžnost
sluneční energie včetně vlivu tepelného čerpadla tedy byla 662 kWh/m2. Ztráty nadzemního
akumulátoru v r. 1999 činily 10,5 % zachycené energie.
78
Karel Brož
Obr. 4
Celková spotřeba energie na vytápění objektu o výpočtové tepelné ztrátě 57 kW byla v r. 1999
zhruba 99 MWh, z toho 87,5 % bylo kryto akumulovanou sluneční energií a 12,5 % činila
spotřeba elektřiny pro pohon tepelného čerpadla (asi 10 %) a spotřeba špičkového elektrického
kotle (2,5 %). Zařízení bylo investičně náročné (zejména akumulátor) a účelem monitorování je
ještě více zefektivnit funkci zdroje (například navrhnout zlepšení tepelné izolace dna
akumulátoru – ztráty dnem činily cca 40 % celkových ztrát).
79
Werner Weiß
VYUŽITÍ SOLÁRNÍ ENERGIE V RAKOUSKU
Werner Weiß
Vývoj trhu
Od počátku 80. let zaznamenává využití sluneční energie pomocí tepelných kolektorů vzrůstající
tendenci. V roce 1980 bylo v Rakousku nainstalováno 23.000 m² kolektorové plochy, v roce
1995 byla poprvé překročena hranice 200.000 m². Do konce roku 1999 bylo v Rakousku
nainstalováno celkem 2 mil. m² kolektorové plochy.
V současné době dochází ke stabilizaci na této vysoké úrovni. Na počátku tohoto vývoje byly
zřizovány převážně systémy na úpravu teplé vody v soukromých malých zařízeních, avšak také
první větší plastové plochy absorberů pro ohřev vody v bazénech.
Výroba kolektorů probíhala výhradně v malých živnostenských a průmyslových podnicích, které
své produkty nabízely většinou také pouze na regionálním trhu. Ostatní komponenty jako
zásobník a regulace byly dokupovány a celkové zařízení nainstaloval instalatér podle specifických
podmínek zákazníka. Pouze velmi málo podniků učinilo ten krok, že by nabízely i celé systémy.
Tato struktura platila po dobu několika let a motivovala další malé podniky, aby na základě
rostoucí poptávky a podpůrných programů celého státu a jednotlivých spolkových zemí zahájily
výroby kolektorů. V současné době je na rakouském trhu nabízeno více než 60! různých typů
kolektorů od 35 výrobců a dovozců 60! /1/. Vakuové trubicové kolektory se dosud ještě příliš
neprosadily a zaujímají tržní podíl ve výši pouhého 1%
250
200
[1000m²]
150
100
50
0
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
Solarmarkt in Österreich
Obr. 1: Tržní situace v oblasti solárních zařízení v Rakousku /2/
Legenda: Solarmarkt in Österreich – Solární trh v Rakousku
Na základě těchto rámcových podmínek byl na podniky vyvíjen velký cenový tlak. Ceny zařízení
mohly být proto masivně zredukovány. Na druhé straně by struktura malých živnostenských
podniků při výrobě a prodeji jakož i malé počty vyrobených kusů na jeden podnik sotva umožnily
inovace a další vývoj systémů.
Teprve od doby specializace a výstavby celostátních prodejních struktur některými podniky od
poloviny 90. let lze pozorovat obrat v trendu. To se odráží na jedné straně v technologiích
průmyslové výroby a na druhé straně v profesionálních strukturách prodeje. Ukazatelem stupně
81
tohoto obratu ve struktuře je skutečnost, že v roce 1998 zásobovaly více než 50% pouze čtyři
podniky.
Tyto podniky jsou již několik let velmi úspěšné také v oblasti exportu zařízení. V roce 1998 činil
podíl exportu plochých kolektorů, vyrobených v Rakousku, 21 % (41.514 m²) a u absorberů pro
bazény 37 %, tedy 16.000 m². Naproti tomu stojí import 8.707 m² u plochých kolektorů a 5.455
m² u plastových absorberů /2/.
[m²]
45.000
40.000
35.000
30.000
25.000
20.000
15.000
10.000
5.000
0
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
Obr. 2: Export plochých kolektorů v letech 1992 až 1998 /2/
Nová orientace na větší trhy, přesahující i státní hranice je od roku 1995 patrná také podle toho,
že se některé podniky nyní podílí také na evropských výzkumných a demonstračních projektech.
To se týká vývoje nových zásobníkových a kolektorových technologií v rámci projektů JOULE,
stejně jako účasti na velkých demonstračních projektech a projektech pro transfer know-how.
Největší takový společný projekt se provádí v současné době ve spolupráci s SOLPROS AY ve
Finsku s pracovní skupinou ERNEUERBARE ENERGIE a jednou rakouskou firmou zabývající se
solární technikou v Helsinkách. V rámci tohoto projektu, který spolufinancuje Evropská unie jsou
v městské čtvrti Ekoviikki na několika domech pro více rodin zřizována solární zařízení s celkovou
plochou 1250 m².
V důsledku specializace na nové výklenkové trhy si mohl jeden vorarlberský podnik zajistit pevné
místo na solárním trhu jak v Rakousku tak i v zahraničí. Tento podnik vyrábí exkluzivní solární
fasády, které vzbuzují stále více zájmu nejen u tuzemských architektů.
Oblasti využití
Pokud nepřihlédneme k absorberům pro bazény, používají se tepelná kolektorová zařízení dosud
z více než 90% na úpravu teplé vody resp. v jednorodinných domcích. Na druhé straně existují
dobré potenciály rozšíření trhu v následujících oblastech.
•
kombinovaná zařízení k dílčímu solárnímu vytápění místností
•
zařízení na domy pro více rodin domy a hotely
•
sítě blízkého vytápění pomocí biomasy, podporované solární technikou
•
využití v oblasti živností a průmyslu
82
Werner Weiß
Kombinovaná zařízení k dílčímu solárnímu vytápění místností
Zpřístupnění nových oblastí využití tepelných solárních zařízení bylo spuštěno a podporováno
výzkumnými a podpůrnými programy státu a jednotlivých spolkových zemí. Především vývoj
systémů na solární vytápění místností podnítil na základě větších potřebných ploch kolektorů a
nových požadavků na zásobníky četné inovace. Tržní podíl těchto kombinovaných zařízení (teplá
voda a vytápění místností) na celkové nainstalované ploše kolektorů činil v roce 1998 již 50%.
V této oblasti převzalo Rakousko v evropském srovnání bezpochyby úlohu předjezdce.
Mezinárodní pokračování tohoto vývoje probíhá pod rakouským vedením v současné době
v rámci Task 26 (solární kombinované systémy), programu Solar Heating and Cooling Program
agentury Internationalen Energieagentur.
Zařízení na domy pro více rodin a hotely
Až do konce roku 1997 bylo v Rakousku nainstalováno cca 240 tepelných kolektorových zařízení
na domech nejméně s pěti bytovými jednotkami. Celková kolektorová plocha těchto zařízení činí
cca 15.000 m², tedy pouze přibl. 6% z celkové plochy kolektorů instalované v Rakousku každý
rok. Pokud však přihlédneme ke skutečnosti, že v Rakousku bydlí cca 43% obyvatel v domech
pro více rodin, zjistíme, že se jedná o v současné době téměř zcela opomíjený trh. Rozdělení
tepelných kolektorových zařízení na jednotlivé spolkové země je znázorněno na obrázku 3.
12
Burgenland
4
Kärnten
17
Niederösterreich
18
Oberösterreich
76
Salzburg
24
Steiermark
17
Tirol
53
Vorarlberg
16
Wien
0
10
20
30
40
50
60
70
80
Anzahl
Obr. 3: Rozdělení 237 zdokumentovaných domů nejméně s pěti bytovými jednotkami a tepelným
solárním zařízením ve spolkových zemích
Sítě blízkého vytápění pomocí biomasy, podporované solární technikou
Tato zařízení určená k zásobování teplem (vytápění místností, úprava užitkové vody) se
v principu skládají ze spalování biomasy, ze solárního zařízení včetně vyrovnávacího zásobníku a
sítě blízkého vytápění. Pomocí tohoto kombinovaného využití energie z biomasy a solárního
záření je umožněno zásobování teplem v obcích a městech z regenerativních zdrojů energie při
maximálním komfortu. Tato kombinovaná zařízení se používají především tam, kde není
z ekonomických a ekologických důvodů topný provoz ze spalování biomasy v letních měsících
účelný. Protože se podle zkušeností mnoho zákazníků připojuje pouze na síť blízkého vytápění,
pokud je nabízen celoroční provoz, je obzvlášť účelné provádět úpravu teplé vody v letních
měsících pomocí centrálního solárního zařízení. To je většinou namontované přímo na střeše
biomasové teplárenské centrály (výtopna a skladištní hala paliva). Z uvedených důvodů doplnilo
83
v posledních letech několik provozovatelů sítí blízkého vytápění pomocí biomasy svá zařízení
solárním zařízením.
Rok
výroby
Výkon kotle
Délka trasy
Zásobník
Plocha kolektorů
[kW]
[m]
[m³]
[m²]
Deutsch
Tschantschendorf
1994
600
2.500
34
325
Bildein
1995
1.000
2.960
38
450
Obermarkersdorf
1995
750
3.400
68
567
Unterrabnitz
1995
650
3.800
58
477
Gnas
1996
1.640
2.200
40
441
Urbersdorf
1996
450
1.650
60
350
Bad Mitterndorf
1997
4.000
3.500
140
1.120
Eibiswald
1997
2.000
3.200
105
1.250
Lindgraben
1997
350
1.300
37
350
Poysbrunn
1997
1.000
3.140
85
870
Nikitsch
1997
2.250
6.900
60
780
Kroatisch Minihof
1997
700
3.100
60
740
Schwanberg
1998
Tabulka: 2: Solární-biomasová zařízení blízkého vytápění v Rakousku
Literatura
/1/
Purkarthofer, G.: Marktübersicht Thermische Solaranlagen (Přehled trhu s tepelnými
solárními zařízeními), pracovní skupina Erneuerbare Energie, Gleisdorf, 1998
/2/
Faninger, G.: Solarmarkt in Österreich (Solární trh v Rakousku), spolkový svaz Solar,
1998
84
Gertraud Grabler-Bauer
VYUŽITÍ SOLÁRNÍ ENERGIE V ČESKÉ REPUBLICE – PROJEKTY
VYUŽITÍ SOLÁRNÍ ENERGIE A PLÁNOVANÝ PILOTNÍ PROJEKT
Předběžná studie k vývoji projektu pro opatření k úpravě vzdělávání a trhu
Úvod
Využití obnovitelných nositelů energie, především solární energie, se dosud v České republice
ještě neprosadilo dostatečně.
Tento projekt je zaměřen na identifikaci současné situace na trhu, různých rámcových podmínek
a překážek pro rozšiřování využití solární energie v České Republice na a formulování katalogu
opatření pro úpravu vzdělávání a trhu.
Cíle projektu
Představit aktuální obraz solárního trhu v České republice.
Identifikovat překážky pro rozšiřování tepelných solárních zařízení.
Vypracovat opatření k odstranění překážek.
Vytvořit koncepční směrnice pro rozhodování v oblasti politiky energie.
Vyvinout projekt vzdělávání a síť odborníků pro solární teplo v České republice
Popis
Rámcové podmínky a překážky pro rozšiřování tepelných solárních zařízení a
využití obnovitelných nositelů energie v České republice jsou zčásti prozkoumány
a známy. Ze stávající literatury a na základě doplňujících rešerší je v rámci tohoto
projektu aktualizován stav vědomostí a zpracovány a uveřejněny výsledky pro
vzdělávací činnost a pro rozhodování relevantní s politikou energie.
Partner
projektu
AEE-NÖ-Wien (Wiener Neustadt), CALLA (České Budějovice), Centrum Energie
(České Budějovice)
Financování
Úřad dolnorakouské zemské vlády
Časový plán
Březen až červen 2000
Opatření provedená v projektu
Analýza literatury
Stav tepelných solárních zařízení v České republice
Stávající solární firmy a nabídka v České republice
Rámcové podmínky (nákladová situace, zákonná ustanovení, podpory,
hospodářská situace)
Překážky pro rozšiřování
Rešerše
Solární firmy v České republice:
Adresy, nabídka, referenční zařízení
Realizovaná kolektorová plocha
Dotazy na překážky
Očekávaný vývoj trhu
Rakouské solární firmy Adresy, nabídka, referenční zařízení
a českými pobočkami
Realizovaná kolektorová plocha
nebo aktivitami v České
85
republice
Překážky
Očekávaný vývoj trhu
České organizace, které Adresy, hlavní pracovní zaměření, regionální těžiště, aktuální projekty a
pracují
v oblasti výsledky (výzkumu)
obnovitelné energie
Rakouské
organizace, Adresy, hlavní pracovní zaměření, regionální těžiště, aktuální projekty a
které pracují v Čechách výsledky (výzkumu)
v oblasti
obnovitelné
energie
Učební plány
Současné zakotvení tématu „Obnovitelná energie“ ve vyučování na
středních a vyšších všeobecně vzdělávacích školách a odborných
učilištích v České republice
Prozatímní zpráva o výsledcích z rešerší:
První shrnutí výsledků z rešerší přednesli naši čeští partneři projektu přímo při zasedání.
Katalog opatření a směrnice
Výsledky
shrnutí
z
Workshop
energie
1.
a
2. Analýza mezer, kde jsou synergie, co chybí atd. jako báze pro diskusi na
workshopu
Solární Partneři projektu a odborníci z oblasti politiky a vědy prodiskutují tyto
výsledky s cílem vypracovat katalog opatření a směrnice pro
rozhodování v oblasti politiky energie.
Projekt vzdělávání
Výsledky těchto rešerší slouží k vyvinutí a vypracování projektu vzdělávání sítě odborníků, který
je v současné době vypracováván společně s několika rakouskými a českými partnery. (viz
nástin projektu na následující straně)
Solární teplo – Česká republika / Síť odborníků Dolní Rakousy – Česká
republika - Nástin projektu
Úvod
Hospodářsko-politickým pozadím projektu je mimo jiné zájem Rakouska spolupracovat s Českou
republikou při upouštění od používání atomové energie a při snižování spotřeby fosilních nositelů
energie. V Rakousku se 40 % celkové spotřeby energie používá k vytápění místností a k úpravě
teplé vody. Z toho by bylo možné pokrýt přibl. 50 % pomocí solárního tepla. Podobně velký
potenciál existuje v České republice. Přestup na obnovitelné nositele energie způsobí kromě toho
oživení úplně nového hospodářského sektoru, který v Rakousku kvete již několik let. Podstatnou
překážkou pro rozšiřování tepelných solárních zařízení v České republice je především chybějící
kapitál u uživatelů pro zřízení těchto zařízení, malá známost ekologické a energetické účelnosti
tepelných solárních zařízení, prakticky nevyvinutý image pro produkt solárního zařízení, relativně
nízké ceny energie, a proto relativně dlouhá fáze návratnosti investičních nákladů ve formě
uspořené energie pomocí tepelných solárních zařízení.
Cíl projektu
•
86
podporovat všechny aktéry v sektoru solárního tepla v České republice svým know-how a
zkušenostmi,
•
podporovat oblast solárního tepla,
•
vybudovat propojení s rakouskými odborníky
•
a podporovat krok od základny – ekologického hnutí až po mladé hospodářské odvětví
Vývoj projektu
Arsenal Research (Vídeň), AEE-NÖ-Wien (Wiener Neustadt)
Partneři projektu
Jsou plánováni další rakouští a čeští partneři, v současné době oslovováni
Financování
Dotazováno (Interreg EU, Úřad dolnorakouské zemské vlády atd.)
Časový plán
Podzim 2000 – konec roku 2001
Plánované moduly projektu:
•
Nákladově výhodný stavebnicový kolektor
Designování (vyvinutí) nákladově výhodného stavebnicového kolektoru pro tepelná
solární zařízení při speciálním zohlednění materiálů, které jsou v české republice
k dispozici, a nákladů přijatelných pro soukromé osoby.
•
Demonstrační zařízení
A) U dvou větších plánovaných zařízení je podpora vykonávána ve fázi plánování
poradenstvím,
B) tato nebo 2 již nainstalovaná zařízení mají být proměřena s cílem zjistit a
zdokumentovat, zkontrolovat a zajistit funkci zařízení.
•
Práce s veřejností
Do odborných novin jakož i denního tisku by měly být ve spolupráci s českými odborníky
dodávány texty a informace zaměřené na silnější podporu tohoto tématu. Dále by měly
být na homepage projektu uveřejněny podstatné údaje o solárních zařízeních v České
republice, o odbornících a kontaktních partnerech atd.
•
Školní projekt
•
Vzdělávání
Jsou vyvíjeny koncepce vzdělávání (od jednodenního semináře až po prohlubující
vzdělání) a organizovány akce během doby projektu v České republice. Cílovými
skupinami jsou: architekti, stavební inženýři, plánovači, učitelé na odborných školách,
instalatéři, poradci v oboru energie, sídlištní spolky, stavitelé domků.....
•
Vybudování sítě odborníků
Soupis všech odborníků v České republice, vytvoření databanky, aktivity v oblasti sítě
jsou mimo jiné: workshopy, newsletter, exkurze, podpora práce s veřejností... Na jedné
společné stránce na Internetu by měli být představeni odborníci, kontaktní osoby,
organizace, firmy, produkty, zařízení atd.
Cílem sítě by mohlo být vytvoření informačního nebo později formálního lobby pro
solární teplo v zemi.
•
Posílení hospodářství
Hospodářské aktivity, firmy a produkty v oblasti solárního tepla jsou již zjišťovány v rozpracované
předběžné studii AEE. Podle komplexnosti situace je třeba tuto rešerši ještě prohloubit nebo by
mohly být výsledky rešerší prezentovány v přehledu trhu. Navíc by mohla být velmi důležitá
technologická podpora firem (poradenství při výrobě kolektorů, kontrola produktů atd.).
Implementace tématu Obnovitelná energie, především tepelná solární zařízení do pravidelného
vyučování na vyšších školách na příkladu jednoho školního projektu.
87
Jaromír Sum
VYUŽITÍ SOLÁRNÍ ENERGIE NA MORAVĚ,
PRŮMYSLOVÉ VÝROBY ZAŘÍZENÍ V ČR
STAV ROZVOJE
Jaromír Sum
Využití solární energie na Moravě, stav rozvoje průmyslové výroby
solárních zařízení
V poslední době se často hovoří o energii. Platíme za ni stále víc a zdražování postihuje všechny.
Odpad ze spalování fosilních paliv znečišťují naše životní prostředí. Fosilní paliva jsou
nenahraditelná chemická surovina, o kterou okrádáme naše potomky. Jejich zásoby jsou
omezené a povážlivě jich ubývá. Tyto důvody (to jest omezenost zdrojů, znečišťování prostředí a
ničení nenahraditelných surovin) nás nutí ohlédnout se po jiných zdrojích energie. Po zdrojích
trvalých, levných a ekologicky čistých.
Energie má podstatnou roli v našem životě, ve všem dění ve společnosti, na Zemi a vůbec
v celém vesmíru. Je v každém pohybu a v každé změně. Bez ní si život neumíme představit.
Životní úroveň ve státě (vyjádřená národním důchodem) je přímo úměrná celkové spotřebě
energie.
Kolik kterého paliva by spotřebovala např. Praha za rok? Praha spotřebuje podle statistiky z roku
1997 za jeden rok cca. pět milionů megawatthodin elektrické energie. Porovnejme, jaké
množství různých druhů paliva by se spotřebovalo, aby se vytvořilo toto množství elektrické
energie.
1. Fosilní paliva jsou velmi neúčinná v uvolňování energie, a proto jich bude třeba velké
množství:
Uhlí bude třeba jeden a čtvrt milionu tun. K dovozu by bylo třeba 125 vlaků po sto vagónech.
Ropy by bylo třeba pět a půl milionu barelů a každou sekundu by se pálilo 30 litrů.
2. Štěpné reakce jsou mnohem účinnější:
14 tun uranu (oxidu uraničitého), jeden vagón, spotřeba 38 kg na den.
3. Sluneční energie:
Přeměna 25 kg vodíku v helium v nitru Slunce.
Palivo, z něhož byla odčerpána energie je nepříjemným odpadem, který znečišťuje naše životní
prostředí. Jak moc by jednotlivá paliva znečišťovala Prahu?
Elektrárna na fosilní paliva, která by dodávala veškerou elektrickou energii pro Prahu (to je
kolem 5 milionů megawatthodin) by za rok vyprodukovala:
•
5,5 mil. tun oxidu uhličitého, který způsobuje oteplování Země.
•
Dalším odpadem je 110 tis. tun oxidu siřičitého, který způsobuje kyselé deště.
•
Jako odpad ještě vznikne 15 tis. tun oxidu dusičitého, který také straší ekology.
Elektrárna atomová (štěpení uranu) by zanechala na dlouhou dobu 14 tun radioaktivního
odpadu.
89
Co říci na závěr?
Základním, nevyčerpatelným, nejčistším a nejlevnějším zdrojem energie je Slunce. Zatím však
zůstává mezi zdroji energie popelkou. Není to paradoxní, že lidstvo potřebuje 10 TW, draze je
platí penězi, zdravím i mnoha životy a přitom 180 000 TW nabízených Sluncem nechává bez
povšimnutí? Proč?
V ČR je začátek aktivnějšího využívání sluneční energie pomocí slunečních kolektorů datován
rokem 1974 - 75. V této době řada nadšenců skládajících se z projektantů, výzkumných
pracovišť, vysokých škol a málo výrobců pokoušelo zavádět tuto technologii do užívání. Bylo
instalováno několik větších zařízení, převážně pro výrobní a rekreační podniky na přípravu T.U.V.
(teplé užitkové vody). Na území Moravy si od prvopočátku získávala prvenství skupina
pracovníků z města Kroměříže soustředěná postupně na různých pracovištích za účinné a
nezištné podpory vzpomínaných výzkumných pracovišť. Pravděpodobně nejstarší a plně funkční
zařízení stále v provozu je solární zařízení na přípravu T.U.V. pro nynější firmu „Mechanické
dílny“ Kojetín - dříve pobočný závod Vítkovice - Ostrava (vzdálenost od Kroměříže 10 km).
24 let v provozu, solární systém na přípravu v množství spotřeby 7000 l/den
Dodávka byla uskutečněna v roce 1976. Dodavatelem byla firma OPS Kroměříž, pokračovatel
EKOSOLARIS, a.s. Návratnost vložené investice byla v prvních letech provozu vyhodnocena
uživatelem na 3,6 roku. Údržba představuje minimální náklady. Zařízení nevyžaduje
pravidelnou obsluhu. Dlouhodobý provoz prokázal z celkové energetické potřeby na přípravu
T.U.V. 66% úsporu. Při narůstajících cenách za energii a nevyhovujícím stavu životního
prostředí je zařízení pro uživatele velmi prospěšné i do dalších let. Referenci podával ředitel firmy
ing. Bohumil Vykoupil.
Hlavní rozvoj v technologii vývoje, výroby a montáže solárních zařízení však nastává po roce
1989 v novém společenském uskupení umožňující svobodné rozvíjení podnikání. V roce 1990
byla založena soukromá firma EKOSOLARIS v Kroměříži s vlastním vývojem za spoluúčasti ČVUT.
Vrcholem činnosti byl červenec 1998, kdy v Kroměříži byla uskutečněna dvoudenní mezinárodní
konference za účasti 335 účastníků ve všech oborech využívání sluneční energie. Tuto konferenci
umožnilo sponzorství Českomoravské stavební spořitelny, odborná spolupráce ČVUT Praha - doc.
ing. K. Brož a československé solární společnosti.
90
Jaromír Sum
2 roky - 1996-98 byl zkoušen prototyp malého rodinného domu s použitím obnovitelných zdrojů
energie
•
solární zařízení na přípravu T.U.V. 300 litrů, vestavěný sluneční kolektor do střešního pláště
•
vzduchové sluneční kolektory určené k přitápění vestavěné do obvodového pláště domu
•
solární zařízení na přímou přeměnu určené k nouzovému osvětlení domu
•
tepelné čerpadlo vzduch - vzduch pro vytápění rodinného domu
Hodnocení předpokládaných výsledků prováděl doc. ing. K. Brož Csc.
Vzhledem k rozvíjející se činnosti firmy proběhla v srpnu 1998 transformace na akciovou
společnost. Sídlo společnosti je v Kroměříži, ve městě kde aktivity využívání sluneční energie
mají své pevné kořeny. Společnost EKOSOLARIS, a.s. čerpá z více než 25-ti letých zkušeností v
oboru využívání alternativních zdrojů energie, převážně však ve využívání energie ve formě
slunečního záření. Od roku 1998 je EKOSOLARIS členem mezinárodní organizace WREN - world
renewable energy network, patřící do UNESCO.
Služba je základním kamenem společnosti EKOSOLARIS, a.s. Solární systémy realizované od
počátku existence činnosti již přinesly své zhodnocení. Kvalita výrobku je vyjádřena mnohými
oceněními na mezinárodních veletrzích, např. Grand Prix Pragotherm Praha 90, 92, 94, 98, 99,
Grand Prix Energo Brno 94, i oceněním poskytovaných služeb Mezinárodní cenou za nejlepší
službu a kvalitu Edicoin 95.
V současné době společnost EKOSOLARIS, a.s. vyrábí a dodává na moravský a český trh své
výrobky a ucelené solární systémy. Vývojem a inovacemi svých výrobků si udržuje dobré
postavení producenta slunečních kolektorů a dalších výrobků se širokou základnou obchodních
partnerů a montážních firem. Společnost se dále zaměřuje na návrh a instalaci energetických
systémů využívajících obnovitelné zdroje energie. Zkušenosti pak následně předává svým
obchodním partnerům tak, aby nové poznatky mohli co nejdříve sloužit zákazníkům.
Mezi zákazníky společnosti EKOSOLARIS, a.s. se řadí nejen občané, ale i podniky, firmy, školská
zařízení, nemocnice a další instituce. Všichni spokojení zákazníci jsou tou nejlepší referencí a
barometrem o kvalitě výrobků a služeb jim poskytovaných.
91
Sídlo společnosti EKOSOLARIS, a.s.
Použité obnovitelné zdroje energie:
•
kompletní systém pro vytápění - sluneční kolektory, akumulační zásobníky, kotel na
spalování biomasy, tepelné čerpadlo vzduch - vzduch, vzduchový sluneční kolektor
•
na volném prostranství před společností jdou předváděny funkční modely různých druhů
solárních zařízení
Výrobní program EKOSOLARIS, a.s.
SCOUT 40
Nejjednodušší solární zařízení na ohřev 40 litrů vody za
den (až 40°C) vhodné pro mototuristiku, kempování,
zahrádkáře a chataře. Systém pro letní sezónu.
SCOUT 50
Malé mobilní solární zařízení pro ohřev 50 litrů vody
denně (až 50°C), je možné připojit na tlakový rozvod
vody. Vhodné pro chataře a odloučené pracoviště.
Systém pro letní sezónu.
TPA – Textil-Plast-Absorber
Je vhodný jako levná absorpční plocha pro ohřev vody
v malých i velkých rekreačních bazénech. Další použití je
vhodné při odběru tepelné energie z odpadní teplé vody
a vzduchu.
92
Jaromír Sum
EKOSTART THERMA – Flüssigkeits-Sonnenkollektor
Je určen pro solární systémy s nuceným nebo
samotížným oběhem topného média, především však ve
spojitosti s celoročním provozem na přípravu T.U.V.,
přitápění a jiné speciální případy. Je vyroben z materiálů,
které zaručují vysokou životnost, absorbér je se
selektivním povrchem.
MISTRAL – Warmluft-Sonnenkollektor
Je úplné solární zařízení sloužící k přitápění místností a
objektů v přechodném období roku
Součástí výrobního programu je dále:
•
START 100 - úplné solární zařízení na ohřev 100 litrů T.U.V.
•
AURA 170 - úplné solární zařízení na ohřev 170 litrů T.U.V.
•
kompletní solární systémy s dodávkou všech komponetů na ohřev T.U.V - 200, 300, 400,
500 litrů.
•
dodávky dalších komponentů jako střešní konstrukce, automatické regulace, hnací jednotky a
systémy pro ohřev vody v bazénech
V inovačním programu byl dokončen vývoj velkoplošného slunečního kolektoru EKOSTART THERMA
MAX o absorpční ploše 6 m2.
EKOSOLARIS, a.s. se sídlem v Kroměříži může bez výrazného navýšení technologie v současné
organizaci výrobních postupů uvádět na trh až 6000 m2/rok slunečních kolektorů EKOSTART
THERMA a pokrýt požadavky ostatních uváděných výrobků. V ČR má vybudovanou síť více jak 60
zástupců, kteří jsou schopni poskytnout nejen obchodní zastoupení, ale také zajistí úplnou
dodávku včetně montáže.
Příklad uložení kolektorové plochy na rovném střešním
plášti pro solární zařízení sloužící k ohřevu 500 litrů
T.U.V. pro výrobní firmu.
93
Příklad uložení kolektorové plochy na sedlové střeše a
technologie solárního zařízení pro ohřev T.U.V. a ohřev
vody krytého bazénu
model stanice v Antarktidě pro českou vědeckou expedici s použitím obnovitelných zdrojů
energie (sluneční kolektory pro ohřev T.U.V. a vytápění, využití větrné energie, tepelného
čerpadla a fotovoltaické přeměny pro osvětlení)
Závěr
Jsme si vědomi skutečnosti, že využívání obnovitelných zdrojů energie (v našem případě
fototermální přeměny slunečního záření) na území Moravy (ČR) je závislé na dvou základních
principech.
a) Systematickou dotací pro uživatele
b) Cílenou výchovou, zvláště mladé generace
V Kroměříži za spoluúčasti dalších institucí je v plné přípravě program „VIA SOLIS“, který sleduje
výchovu mladé generace na školách od 12 do 20 let. V tomto programu jsou zahrnuty nejen
učební texty, ale také malé mobilní funkční modely solárních zařízení a tepelného čerpadla
s jednoduchým měřením. Žák se pak může přesvědčit při vhodném učebním čase o skutečnosti a
významu sluneční energie. Dá se předpokládat, že již v letošním roce bude tohoto programu
využívat prvních 50 škol středního typu na Moravě v regionu Kroměříž.
Tato nová generace, která v reálném čase nastoupí do řízení a organizace společnosti může pak
s větším uvědoměním zavádět plnější využití obnovitelných zdrojů energie.
94
Luboš Miltr
STAV VYUŽÍVÁNÍ BIOPLYNU V ČESKÉ REPUBLICE
Luboš Miltr
Všude na světě je vkládaná naděje do biomasy, jako alternativního a obnovitelného zdroje
energie. Předpokládá se, že biomasa nahradí v budoucnu podstatnou část mizejících
neobnovitelných klasických zdrojů energie, jako je uhlí, ropa a zemní plyn. Za biomasu je
v užším pojetí považována organická hmota rostlinného původu, získaná na bázi fotosyntetické
konverze solární energie. Jako vhodnější se však jeví definice biomasy jako substance
biologického původu, která zahrnuje rostlinnou i živočišnou biomasu. Biomasa využívaná
k energetickým účelům je buď záměrně získávaná jako výsledek výrobní činnosti, nebo je
odpadem zemědělské, potravinářské nebo lesní výroby, nebo odpadem komunálních
hospodářství a údržby a péče o krajinu.
Odhadovaná roční celosvětová produkce energeticky využitelné biomasy převyšuje téměř
desetkrát svým energetickým potenciálem roční objem světové produkce ropy a zemního plynu.
Přesto je podíl obnovitelných zdrojů energie, kam biomasa patří, na celkové spotřebě energie
poměrně malý. Například 15 zemí EU má tento podíl ve výši asi 5%, když nejvýše stojí
Rakousko, Švédsko, Finsko a Portugalsko se 14 - 18% využitelné energie z biomasy. O to
výraznější bude rozvoj odvětví bioenergetiky v příštích letech, když si státy EU vytýčily jako cíl
do roku 2010 zajišťovat 10% celkové spotřeby energie z biomasy.
V České republice se otázkou energetického využívání biomasy zabývá několik výzkumných
ústavů a vědeckých pracovišť Vysokých škol a univerzit. Prakticky využitelné jsou především
výsledky Výzkumného ústavu zemědělské techniky v Praze, Výzkumného ústavu okrasného
zahradnictví v Průhonicích a Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze a jeho pracoviště
v Chomutově, ale i dalších pracovišť. Za teoreticky důležité poznání považuji zatřídění
energeticky použitelné biomasy do kategorií, ke kterým jsou přiřazeny nejvhodnější způsoby
konverze a technologické podmínky způsobu konverze.
Systém rozlišuje tyto základní typy konverze:
•
Termochemická konverze
1. Spalování - výroba tepla
2. Zplynování - výroba generátorového plynu a uhlíkatého paliva
3. Pyrolýza - výroba generátorového plynu
•
Biochemická konverze
1. Anaerobní fermentace - výroba bioplynu
2. Aerobní fermentace - výroba tepla
3. Alkoholová fermentace - výroba etanolu a metanolu
•
Fyzikálně chemická konverze
1. Esterifikace bioolejů - výroba metylesterů olejů
Každý z těchto typů konverze má své zastánce a propagátory. Dá se také říci, že každá má své
opodstatnění v různých podmínkách a to proto, že bioenergetika neplní jenom účel výroby
energie, ale také účel ekologické likvidace odpadních organických hmot a další doplňkové funkce.
Dá se dokonce říci, že některé způsoby konverze mají prvotní a nebo alespoň důležitou funkci
v ekologickém zpracování organických odpadů. K těmto způsobům patří anaerobní fermentace,
která při zpracování organických odpadů přináší jako produkt bioplyn. Se stavem řešení této
problematiky v České republice bych vás chtěl dále seznámit.
95
V České republice a v bývalém Československu byly experimenty s výrobou a využitím bioplynu
z odpadních látek v zemědělství zahájeny po II. světové válce. Zájem o tuto problematiku byl
vyvolán tak, jako později několikráte, v období, kdy nastaly problémy se zásobováním klasickými
druhy paliv a energií. To znamená, že prvotní byla potřeba energie a ekologická hlediska byla
pouze podružná. Ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky v Praze byly v roce 1956
provedeny experimenty se získáním bioplynu ze slamnaté chlévské mrvy. Tyto experimenty
pokračovaly v poloprovozním a později po roce 1982 v provozním měřítku. Jednou z největším
akcí byla bioplynová stanice na zpracování kejdy z velkochovu prasat s příměsí městských kalů
v Třeboni, která byla uvedena do provozu v roce 1974 a která má objem dvou reaktorů 3200 a
2800 m2. Výsledky této bioplynové stanice s denní výrobou 4500 – 6000 m3 bioplynu byly v té
době srovnatelné celosvětově.
V současné době je výstavba bioplynových stanic v zemědělských provozech, ale i v podnicích
zpracovatelského průmyslu a v komunální sféře vynucena stále přísnějšími ekologickými
předpisy. Energetický přínos je vítaný, není však zpravidla rozhodujícím důvodem investičně
náročné výstavby bioplynové stanice. Důvodem je většinou nutnost řešení odpadového
hospodářství, které přináší při stále větších požadavcích nové legislativy některým výrobcům i
existenční potíže. Teprve následné ekonomické problémy s využíváním tohoto způsobu likvidace
odpadů vede většinou hlubší analýze problematiky a hledání způsobů ekonomického využití
bioplynových stanic, vyhledávání technologických a organizačně technických možností zapojení
výroby bioplynu do podnikové strategie. Proto jsou v ČR známy stejné příklady, kdy vyráběný
bioplyn slouží pouze k ohřívání kalů v reaktoru na teplotu fermentace. Jsou však také příklady
jako firma RABBIT a.s. v Trhovém Štěpánově, kde bioplynová stanice s produkcí 1000 m3 za den
vyrobí ročně téměř 0,5 milionu kWh elektrické energie a dále vyhřívá odpadním teplem
z energobloku nejen vlastní fermentační reaktor, ale i odchovnu drůbeže, sušárnu dřeva a dále
se ještě s další investicí na využití tohoto tepla počítá. Tento podnik přináší ročně více než 1,5
milionu Kč tržeb a 200 000 Kč zisku.
Z pohledu celého systému výroby bioplynu v ČR lze uvést tyto charakteristiky:
•
Jako materiály jsou nejvíce používány:
Chlévská mrva a kejda, sláma, voda z mléčnic, odpady potravinářských závodů, komunální
odpady a odpady z čističek odpadních vod a odpady vznikající při péči o sady, parky a
krajinu. Odpady se používají ve formě tuhých odpadů při sušině 20 - 25% a nebo ve formě
tekutých, čerpatelných odpadů při sušině 8 - 12%. Poměr obsahu uhlíku k dusíku je 4 - 6 u
drůbežího trusu a prasečí kejdy, 7 - 9 u hovězí kejdy, 6 - 11 u kalů ze septiků a odpadů
z jatek, 13 - 17 u chlévské mrvy, 20 - 30 u domovních odpadů a rašelinového bahna, 35 - 75
u rostlinných zbytků a 95 - 120 u kůry stromů, pilin a slámy. Do fermentačního reaktoru by
podle poznatků VÚZT měla přicházet směs odpadů o poměru C/N v hodnotě 20 - 30 a
s optimálním pH 6,8 - 7,8.
•
Metanogenese:
Celý proces výroby bioplynu probíhá ve třech fázích: hydrolýza - acidogeneze metanogeneze. Problém spočívá v tom, udržet optimální vazbu mezi těmito fázemi. To se
podaří za předpokladu přísunu dostatku materiálu ve výše popsané kvalitě a za předpokladu
udržení provozní teploty v generátoru na úrovni 35 - 400C (při mezofilní metanogenezi),
respektive 550C ± 10C (při termofilní metanogenezi).
•
Technická zařízení:
V ČR se v převážně zemědělských provozech (ale i jinde) používá unikátní zařízení na
anaerobní zpracování chlévské mrvy a jiných odpadních materiálů s obsahem sušiny 20 30%. Jde o systém fermentačních košů, zakrytých vzduchotěsným a tepelně izolovaným
zvonem. Jde o přerušovanou výrobu s náběhovou, kulminační a klesající křivkou vzniku
bioplynu, kde k dodržení pravidelné celkové výroby bioplynu je zapotřebí většinou 5
fermentačních jednotek s rozloženou výrobou do jednotlivých fází. Takové stanice jsou
například v Hustopečích u Brna, v ZD Vyškovice u Prostějova, ZD Jindřichov u Hranic a jinde.
Obsah metanu ve vyráběném bioplynu se pohybuje od 50 do 65%, obsah syrných sloučenin
je zanedbatelný.
96
Luboš Miltr
Druhý typ bioplynových stanic zpracovává tekutý materiál s obsahem sušiny v rozmezí 8 až
12%. Tento obsah sušiny je považován za optimální a to jak z hlediska energetického, to
znamená poměru spotřebovaného bioplynu na zahřívání materiálu k vyprodukovanému
bioplynu, tak i z hlediska možnosti přečerpávání používaného materiálu. Pro tento typ
bioplynových stanic je nejvhodnějším materiálem kejda. Vyprodukovaný bioplyn obsahuje
60% metanu, ale obsahuje více sirných sloučenin. Po využití kejdy na výrobu bioplynu je její
tuhý podíl odseparován, tuhá frakce je použita pro organické hnojení a tekutá jako hnojivá
zálivka, nebo je dále dočištěna a vypouštěna do vodotečí. V České republice byl postaven
tento typ bioplynových stanic v ZD Kladruby u Rokycan, v ZD Plevnice a Skalice nad Svitavou
a na bývalém státním statku Třeboň.
•
Ekonomické využívání bioplynu
Hlavní složkou bioplynu je metan, proto je i obdobně využíván. Nejčastěji je bioplyn spalován
v kotlích, které jsou přizpůsobeny na spalování bioplynu. Účinnost těchto zařízení se
pohybuje mezi 60 - 80%. Dále jsou vytvářeny systémy výroby elektrické energie, jejichž
účinnost se pohybuje kolem 25 - 30% v elektrické energii a dále je účinnost závislá na
dokonalosti využívání odpadního tepla. Celý systém může dosáhnout až 90% účinnosti.
Využití bioplynu v mobilních prostředcích je většinou závislé na čištění, sušení a zkapalňování
plynu, což znamená podstatné zvýšení nákladů
Obecně se dá říci, že výroba bioplynu může být rentabilní při dodržení několika zásad:
1. Správně propočtená kapacita bioplynové stanice podle velikosti zdrojů, které jsou
k dispozici a její 100% využívání.
2. Využívání dostatečného zásobníku bioplynu, který umožní vyrovnat výkyvy ve výrobě a
tím plynulý odběr pro další spotřebu.
3. Využívání bioplynu v integrovaném systému spotřeby energie a tím minimalizovat ztráty
energie.
4. Vzhledem k pořizovacím cenám zařízení považujeme za vhodnější větší stanice.
5. Dlouhodobě příznivý vliv na rentabilitu takovýchto provozů má zvyšující se cena fosilních
paliv, která se dá do budoucnosti předpokládat.
Pastorek - Wolf Výroba a využití bioplynu v zemědělství
Pastorek Výroba a využití bioplynu
Pastorek Využití biomasy k energetickým účelům
Porker - Fejtek Linka na výrobu elektrické energie z bioplynu
Propagační materiály České energetické agentury
97
Walter Graf
PŘEDPOKLADY HOSPODÁRNÉHO PROVOZU ZAŘÍZENÍ NA BIOPLYN
Walter Graf
Oblasti využití bioplynových zařízení se v současné době omezují ještě na zemědělskou a
komunální oblast s přednostním úkolem - co nejefektivněji zhodnotit biogenní zbytkové látky ze
zemědělství a potravinářského průmyslu. Výlučné získávání energie z energetických rostlin a
ochrana vod hrají ještě podřadnou úlohu.
Status Quo v Rakousku
Z reálného hlediska vděčíme za pokročilý stav bioplynové techniky angažovanosti provozovatelů
bioplynových zařízení. V současné době je v Rakousku v provozu již více než 100 bioplynových
zařízení, která vyrábějí přibl. 22 milionů kilowatthodin elektrického proudu a přibl. 40 milionů
kilowatthodin tepla za rok.
Z hledisek nákladů lze takzvaný „kontrolovaný způsob výstavby svépomocí „, nazývaný rovněž
komponentová stavební technologie, doporučit. Budoucí provozovatel bioplynového zařízení totiž
potřebuje pouze odborníka v oblasti bioplynu jako poradce a zkušeného plánovače s příslušnou
koncesí. Ve spolupráci s místním řemeslníkem a dodavateli jednotlivých komponent se nakonec
bioplynové zařízení dá sestavit. Přirozeně, že je možné si bioplynové zařízení v jakékoli velikosti
a pro jakýkoli účel také nechat postavit.
V Rakousku se prosadily tři typy bioplynových zařízení:
Typ A – Zásobníkové průtokové bioplynové zařízení:
Základem tohoto typu bioplynového zařízení je standardní betonový sklad kejdy, zřízený
způsobem betonového bednění, který je v plynotěsném provedení a je vybavený jak topením tak
i míchadlem.
Vysoké vlastní výkony ve spojení s přísným vedením stavby jsou předpokladem pro nízké
stavební náklady. Tímto způsobem lze bioplynové zařízení také lépe přizpůsobit potřebám
budoucího provozovatele.
Kvasný prostor slouží někdy i jako skladovací prostor. V tom případě je však třeba dimenzovat
trochu větší objem, protože v kvasném prostoru musí vždy zbýt určité zbytkové množství kejdy,
aby se přitékající čerstvá kejda „naočkovala“. V poslední době se k fermenteru vždy staví „nádrž
pro dokvašování“.
Při normálním provozu se fermenter plní pomalu a vykvašená kejda přetéká, pokud je nádrž
plná, do jámy na dokvašování. V případě plné nádrže pracuje zařízení na základě průtokové
metody s dlouhou dobou zdržení substrátu. Podle zkušeností stoupá účinnost plynu s rostoucí
dobou zdržení substrátu.
Dodatečné přebudování nějaké již stávající nádrže na kejdu pro účely získávání bioplynu závisí
vždy na jejím stavebním stavu. Většinou nejsou nádrže plynotěsné, a proto nejsou vhodné ani
pro získávání bioplynu.
Typ B – Zařízení s ocelovou nádrží:
Zařízení s ocelovou nádrží je pravděpodobně nejjednodušším řešením. Ležící ocelová nádrž
(použitá nebo speciálně zhotovená) pojme množství mezi 50 a 150 kubickými metry. Zařízení
může stát, pokud je dobře izolované, běžně v přírodě, elegantnější je přirozeně obestavění.
99
Topení je umístěno v přední třetině fermenteru nebo je v případě dvouplášťových nádrží
rozvedeno po celém fermenteru. Míchací hřídel je průběžně osazený míchacími lopatkami a je
poháněn malým motorem zevně. Substrát se nepřetržitě přivádí a odvádí. Důležitý je u zařízení
s ocelovou nádrží příslušně velký, připojený sklad kejdy.
Typ C – Dvoukomorový systém
Tento typ fermenteru pracuje bez mechanického míchadla. Nádrž na kvašení je rozdělena na
oddělené funkční prostory. Hlavní komora na kvašení, která leží níže, je spojena komunikační
šachtou s prostorem pro dokvašování, který leží nad ní.
Faktory, které ovlivňují hospodárnost bioplynového zařízení:
Investiční náklady
Investiční náklady jsou rozhodujícím faktorem pro dlouhodobou hospodárnost bioplynového
zařízení. Na jedné straně je důležité, které komponenty budou koupeny za jakou cenu, na druhé
straně, jakou velikost a jaký výkon tyto komponenty mají.
Následující výpočty možných množství kejdy (na GVE a rok), při různém druhu chovaných zvířat
vykazují enormní potenciál úspor při daném objemu fermenteru a nádrže na dokvašování
bioplynového zařízení.
Výpočet bude probíhat pro optimální velikost, a to na základě vzorce pro zatížení kvasného
prostoru. Tento vzorec platí přirozeně pro všechny substráty, které mají být v bioplynovém
zařízení přeměněny na bioplyn.
V
Ferm = IV • VSubstr.
3
V
Ferm = objem fermenteru (m )
IV = doba zdržení ve fermenteru (d)
VSubstr. = denní objem substrátu (m3 /d)
Množství kejdy na GVE a rok při různém druhu chovaných zvířat:
Množství hovězí kejdy/GVE
± 10% TS
45 l kejdy/den
± 16 m3 kejdy/rok
± 7% TS
± 5% TS
58 l kejdy/den
± 21 m3 kejdy/rok
85 l kejdy/den
± 31 m3 kejdy/rok
Objem fermenteru (30 dnů / 500 GVE)
cca 675 m3
cca 870 m3
cca 1.275 m3
Objem zásobníku kejdy (100 dnů / 500 GVE)
cca 2.250 m3
cca 2.900 m3
cca 4.250 m3
Množství vepřové kejdy/GVE
± 10% TS
100
± 7% TS
± 5% TS
Walter Graf
30 l kejdy/den
40 l kejdy/den
± 11 m3 kejdy/rok
± 14,5 m3 kejdy/rok
60 l kejdy/den
± 22 m3 kejdy/rok
Objem fementeru (30 dnů / 500 GVE)
ca. 450 m3
ca. 600 m3
ca. 900 m3
Objem zásobníku kejdy (100 dnů / 500 GVE)
ca. 1.500 m3
ca. 2.000 m3
ca. 3.000 m3
Zhodnocení energie
Také zhodnocení energie je rozhodujícím faktorem pro hospodárnost, alespoň dokud je možné
používat prodej energie, resp. substituci energie za jediný (akceptovaný podpůrnými místy)
zdroj příjmů.
To, jak efektivně nebo neefektivně lze bioplyn přeměnit na elektřinu a teplo, ukazují následující
výpočty. Pro výrobu bioplynu jsou vhodné přirozeně také ještě další substráty. Nejdůležitější
z nich jsou: zbytky jídel, energetické rostliny, tuky ze starých jídel a oleje ze starých jídel.
Roční výroba bioplynu
± 500 GVE hovězí/vepřový dobytek cca 255.000 m3 (±
± 65% CH4)
Z 255.000 m3 bioplynu /rok lze…
…pomocí BHKW s elektrickou účinností 25% vyrobit cca 414.000 kWh elektrické energie a přibl.
stejné množství volně disponovatelného tepla.
± 700 GVE hovězího/vepřového dobytka cca 360.000 m3 (±
± 65% CH4)
± 1.200 GVE hovězího/vepřového dobytka cca 600.000 m3 /rok (±
± 65% CH4)
…pomocí BHKW s elektrickou účinností 25% vyrobit 975.000 kWh elektrické energie a přibl.
101
…pomocí BHKW s elektrickou účinností 28% vyrobit 1,090.000 kWh elektrické energie a přibl.
± 2.000 GVE hovězího/vepřového dobytka cca 1,050.000 m3 bioplynu /rok (±
± 65%
CH4)
Z 1,050.000 m3 bioplynu /rok lze…
Provozní prostředky
Do oblasti „provozní prostředky“ spadá v první řadě zdokonalení statkových hnojiv, v důsledku
čehož je pak zpravidla zbytečné dokupovat minerální hnojiva. Kromě toho lze do této oblasti
započítat odpadnutí různých poplatků za odstraňování a likvidaci, např. poplatků podle různých
nařízení o životním prostředí. Podle informací praktiků je třeba u provozních prostředků zdůraznit
také snížené použití pesticidů.
Vedle úspory minerálních hnojiv a pesticidů je třeba v oblasti „provozních prostředků“ zmínit
přirozeně také postupné zlepšování půd. Ekonomická bilance však není zlepšením půd
ovlivňována bezprostředně pozitivně, protože ještě chybějí vědecké podklady pro jednotný
výpočet. Než budou tyto výpočty vypracovány, budou muset praktikové hodnotit oblast
„provozních prostředků“ ještě velmi individuálně.
Podpory
Podpory mohou být jako jednorázové investiční podpory nebo jako dlouhodobé výkonové
podpory pro plošné prosazení nové techniky velmi pomocné. V zásadě by se však měly používat
podpory zaměřené na daný cíl.
Pro bioplynovou technologii se jako lepší druh podpory osvědčila výkonová podpora (ve vztahu
k vyrobenému množství elektrické energie a tepla za rok).
Na jedné straně jsou aktéři výkonovou podporou povzbuzováni k tomu, aby vyráběli co nejvíce
energie co nejvýhodněji.
Na druhé straně slouží výkonová podpora jako osvědčený regulativ pro moderátní investiční
náklady, což nakonec přispívá k hospodárnosti bioplynového zařízení.
Resumé
Faktem je, že pomocí bioplynové techniky lze dosáhnout maximálního možného synergického
efektu mezi zhodnocením biogenních zbytkových látek a získáváním energie a že z hlediska
ochrany životního prostředí a klimatu má bioplynové zařízení nesporné výhody, protože jsou
ponechávány stranou pracovní kroky, které ničí koloběh.
102
Walter Graf
Zdroj:Österr. Biomasseverband & ARGE Biogas, 2000.
Legenda:
Biogasanlagen in Österreich – Bioplynová zařízení v Rakousku
Anlagenanzahl (Linie) – počet zařízení (křivka)
elektrische Leistung in kW – elektrický výkon v kW
installierte elektrische Leistung (Balken) – instalovaný elektrický výkon (sloupce)
103
Prokop Beneš
VZTAH BANKOVNÍHO ÚSTAVU A INŽENÝRSKÉ PORADENSKÉ
ORGANIZACE
Prokop Beneš
Bankovní ústavy a finanční instituce mají objektivně zcela logický zájem na financování
zajímavých a perspektivních investičních záměrů (projektů) s předpoklady úspěšného dokončení
a tedy i vlastního fungování, které zároveň znamená i výhodnou návratnost vložených úvěrových
prostředků navýšených o příslušnou marži (úrok). Přesto je případné uzavření úvěrové smlouvy
velmi často provázeno překonáváním dlouhých časových úseků naplněných rozsáhlou i poměrně
nákladnou administrativní a rozborovou prací a snahou o vysvětlování potencionálních rizik. Je
třeba konstatovat,že banka vždy u každého úvěrového případu s určitou pro ni přijatelnou mírou
rizika počítá. Je to však spojeno se zkoumáním celé řady faktorů, z nichž lze na příklad uvést :
•
kvalitu projektu a jeho uskutečnitelnost
(legislativní,technické,ekonomické,logistické,marketingové předpoklady),
•
způsoby zajištění vložených úvěrových prostředků
(finanční,věcné,fiskální,spoluúčast
třetích
subjektů,vlastní
managementu atp.)
•
znalost klienta a průhlednost jeho dosavadního hospodaření,jeho podnikatelská minulost i
současnost, včetně odpovídající hmotné,finanční i manažerské účasti na realizaci projektu,
•
znalost podmínek na trhu v dané oblasti, včetně potřeb trhu, možností budoucího odbytu a z
toho plynoucích požadavků na jejich uspokojování,
•
znalost nároků na výrobu v dané oblasti ve vztahu k technicko-ekonomickým předpokladům
klienta,
•
znalost situace na trhu práce v daném regionu,
•
kvalita managementu investora (klienta),
•
časové proporce uskutečnění potencionálního investičního záměru (projektu) a možnosti návratnosti úvěrových prostředků.
podíl
investora,kvalita
Uvedené faktory ovlivňují výrazně vlastní nároky na investice a tedy i na angažovanost banky na
daném projektu. Banka ve snaze o minimalizování svých rizik usiluje o jejich prověření a
zajištění často zdánlivě bezpečnou cestou hmotných (nemovitých) záruk a pod. Tato cesta však
není a nikdy nebyla optimálním řešením a v některých případech nezabránila akceptování
zvýšených rizik spojených s financováním daného projektu, které tak mohlo vyústit až v
klasifikovaný úvěr. Příčina tohoto vývoje je zjevná. Bankovní aparát ani odborné institucionální
součásti banky specializované na finanční oblast hospodářského života prakticky nemohou
rozsáhlou a pestrou problematiku z oblastí národního hospodářství často značně odlišných od
bankovní praxe podrobně zvládnout a průběžně detailně sledovat.
Úloha investora spočívá v prokázání dobrých předpokladů, které jeho podnikatelský záměr
splňuje a to ve všech oblastech naznačených již uvedenými faktory charakterizujícími zájem a
předmět ověřování oslovené banky. Zvláště se musí těmito faktory zabývat s ohledem na
následující hlediska :
•
kvalitní zpracování investičního záměru (projektu) průkazně zdůvodňujícího a opravňujícího
nároky na rozsah a reálnost investice ( včetně předpokladů a podmínek její návratnosti,)
105
•
stanovení alternativ řešení investičního záměru (projektu) s ohledem na optimální možnosti
jeho realizace (třeba i ve formě dílčích ucelených částí schopných samostatného fungování a
tedy i odpovídající částečné alokace finančních prostředků ),
•
vyhodnocení alternativních řešení a možností s cílem optimálně využít provedené marketingové studie (nutnost vyhodnocení reálných potřeb trhu včetně dokumentování budoucích od
bytových možností,)
•
výběr preferované alternativy (včetně průkazu solidnosti jejího odpovídajícího zajištění,
•
poskytnutí záruk bance včetně konkrétní a věcné vlastní spoluúčasti a angažovanosti investo
ra, )
•
způsoby a formy zabezpečení realizace investičního záměru (projektu) se zvláštním zřetelem
na kvalitu dodavatelských firem, výběr umístění provozů, podporu komunálních orgánů ap
To vše má značnou vypovídací hodnotu o bonitě investora a kvalitě jeho investičního záměru
(projektu). Často však jen obtížně a zvolna dochází ke sjednocení pohledů a názorů investora a
banky na celý projekt,jeho připravenost, zajištěnost, možnosti a podmínky realizace a jeho
efektivnost (záruka budoucích zisků). Pokud vůbec ke společnému názoru na reálnost projektu
dojde. I v případě vzájemné shody má banka většinou přetrvávající pocit nadměrného rizika,
které ovlivňuje i praktická nemožnost průběžného ověřování pravdivosti a oprávněnosti tvrzení
investora o účelu vynaložení úvěrových prostředků. Investor na druhé straně ve snaze o
urychlenou realizaci svého projektu či dle momentální subjektivní situace mění jeho parametry
aniž je řádně předem zdůvodnil a projednal s financující bankou.
Vzniklá situace vyžaduje řešení. Znamená to vyřešit při přípravě a posuzování i při vlastní
relizaci řadu relativně samostatných úloh :
•
posouzeni technických a ekonomických parametrů daného investičního záměru (projektu),
•
porovnání vhodnosti a výhodnosti možných alternativ navrhovaného řešení předloženého
projektu,
•
posouzení optimální doby vlastní realizace projektu,
•
posouzení životnosti a kvality staveb a v nich instalovaného zařazení (včetně kvality
provedených stavebních a montážních prací a dodržení předepsaných technologií a norem
jakosti,)
•
posouzení optimálního času pro realizaci investičního záměru (projektu),
•
posouzení předkládaných záruk a jištění projektu v mimofinanční oblasti,
•
předpoklady odbytových možností a marketingové situace v dané oblasti hospodářství,
•
doporučení optimálního programu a kontroly postupu vlastního uskutečnění díla (v možnostech stavebního dohledu až po převzetí supervize prováděného díla,)
Uvedené úlohy tvoří pracovní prostor, ve kterém se pohybuje další subjekt celého ná-mi
analyzovaného procesu - inženýrská a poradenská stavební organizace. Inženýrská organizace
se svými technickými i ekonomickými odborníky má ke své dispozici řadu ověřených metod,
které jí umožňují výše uvedené úlohy úspěšně plnit. Je si však vědoma toho,že každou investici
je nutno vedle stavebně - technických hledisek posuzovat i z hledisek ekonomických (na př.:
stanovení hodnoty společnosti investora, finanční analýza atp.) a mimoekonomických. Pro
mimoekonomické posuzování investice je na příklad vhodná :
•
metoda silového pole ( posuzující důvody pro i proti realizaci projektu,přičemž ekonomické
hledisko lze využít jako jeden z důvodů pro/proti uskutečnění investičního záměru,)
•
SWOT analýza (jde o detailnější rozbor investičního záměru (projektu), jehož základem je
stanovení čtyř charakteristik dané investice :
106
Prokop Beneš
–
–
–
–
silné stránky
nedostatky
příležitosti a možnosti
rizika.
Optimální investiční záměr se vyznačuje převahou silných stránek nad nedostatky a většími
překážkami a možnostmi než riziky. SWOT analýza by měla posuzovateli umožnit rozpoznat i na
příklad schopnost investičního záměru čelit hrozbám pomocí svých silných stránek a pod. Stejně
jako analýzu silového pole je nutno i metodu SWOT použít v kombinaci se stavebně - technickým
a ekonomickým vyhodnocením investičního záměru (projektu).
Celkový objem prostředků na investici i na provoz, ale i předpokládaný objem příjmů
se odráží ve finančním modelu projektu. Obdobně je postupováno při aplikaci
vypracovaného stavebně technického modelu realizace investičního záměru
(projektu.)
Z dosud uvedených poznámek plyne závěr, že banka, inženýrská organizace a investor jsou
tři vrcholy rovnostranného trojúhelníku, které se ve vzájemné součinnosti doplňují nejen při
posuzování vhodnosti a všestranné výhodnosti navrhovaného projektu, ale i při jeho přípravě a
vlastní realizaci.
Bance tento vztah umožňuje:
•
hlubší analýzu a poznání investora a jeho investičního záměru (projektu),
•
nahrazení jednorázového uvolnění úvěrových prostředků postupným, v sou-ladu s věcným
plněním investora,
•
přesun části odpovědnosti za čerpání úvěru dle skutečného postupu díla na nženýrskou
organizaci,
•
prohloubení kontroly účelovosti a hospodárnosti vynakládaných úvěrových
prostředků
(veškeré financování díla i příjmy plynoucí z jeho dokončení ply -nou přes účet investora v
bance, k jejich uvolňování se opět vyjadřuje inže -nýrská organizace.)
•
možnost operativního zásahu do čerpání a využívání úvěru v případě nevyjasněných
disproporcí oproti schválenému projektu (ne až po ukončení nebo přerušení akce
investorem.)
Investorovi tento vztah umožňuje:
•
optimalizaci jeho projektové vize ve smyslu její vyšší efektivnosti a stability,
•
otevřený vztah k financující bance při řešení problémů vzniklých při realizaci projektu,
•
větší jistotu před případnou nehospodárností dodavatelů a kontrolu kvality a asové
posloupnosti prací,
•
vyšší míru dodržování projektové kázně a harmonogramu stavby včetně osuzování
nezbytnosti úprav projektu a harmonogramu stavby.
Inženýrské organizaci tento vztah umožňuje
•
podrobně seznamovat banku se stavebně technickým stavem a postupem díla a v souladu s
tím se vyjadřovat k postupnému následnému uvolňování álohových plateb ze schváleného
úvěru (úvěrového rámce),
•
provádět komplexní supervizi postupu stavby a podílet se aktivně na řešení vzniklých
problémů, včetně problémů dodavatelských v případě,že bude vykonávat přímý stavební
dohled,
107
•
operativně projednávat řešení problémů s investorem a vést jej ke konstruk-tivnímu a
hospodárnému postupu, v dohodě s bankou (včetně posuzování nezbytnosti případných
úprav projektu a harmonogramu stavby během její realizace,
ZÁVĚR
1) Banka -- inženýrská organizace -- investor (a dále v návaznosti zhotovitel díla)
představují tři základní subjekty (předpoklady) úspěšného dokončení díla za pomoci
komplexního controlingu a ve vzájemné součinnosti a informovanosti.
2) Základními kameny určujícími a ovlivňujícími rozhodování výše uvedených tří
subjektů je čas -- kvalita odvedeného díla -- náklady díla. Tyto tři základní kameny musí
být během přípravy a realizace díla pružně spojeny a provázány. Lze je v kterémkoliv okamžiku
průběhu projektu optimálně vybilancovat.
3) Řízení projektu je možné ve vztahu ke třem základním subjektům díla znázornit jako
vzájemně se ovlivňující vztah jednotlivých pater pyramidy:
a) vedení projektu,
b) financování projektu,
c) projekční činnost,řízení realizace,kontrola projektu,
d) stavební a stavebně technická část projektu, pozemky,
e) vnější zařízení,technické vybavení,provizoria.zaškolení
f)
108
a provoz atp.
Andreas Trojer
PŘEHLED PODPOR PRO ROZVOJ VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH
ZDROJŮ ZE ZDROJŮ EU
Andreas Trojer
Česko-rakouské
partnerství v oblasti energie
Přehled programů EU pro nenukleární
energetické technologie
BIT/Umwelt & Energie, 03/00
Třetí vypsaná soutěž ENERGIE
Aktuální soutěž z 5. rámcového programu EU pro výzkum,
technologický vývoj a demonstraci
5. RP: ENERGIE*
CRAFT/KMU*
5. RP: Pořádané akce*
5. RP: Tématické sítě*
EUREKA*
INTAS*
5. RP: IRC*
TACIS/PHARE*
ALURE
5. RP Doprovodná opatření*
CARNOT*
SAVE*
ALTENER*
SYNERGY*
Základní
výzkum
Výzkum a
vývoj
Demonstrace
* vhodné pro kooperaci ČR a Rakouska
Uvedení
na trh
Investice
Strukturální fond
INTERREG
MEDA
EDF
TACIS/PHARE*
Strategie
Technologie
Programy EU pro nenukleární energetické technologie
Blízkost trhu
109
Cíle EK
• Bílá kniha pro obnovitelné zdroje energie
Zdvojnásobení podílu RES ze 6% na 12% do roku 2010
Snížení emisí plynů způsobujících skleníkový efekt o 8%
do roku 2010 v porovnání s rokem 1990
Opatření => energetický program
• Cíle Kyoto
Energetický program
Základní akce (LA)
LA6
Ekonomické a efektivní
zásobování energií
Generické akce
Zkoumání sociálně ekonomických aspektů energetického sektoru
LA 5: Ekologičtější energetické systémy,
obnovitelné zdroje energie
110
5.1
Výroba elektřiny anebo tepla ve velkých zařízeních s malým
množstvím vypouštěného CO2
5.2
Činnosti v oblasti vývoje a demonstrací související s
nejdůležitějšími novými a obnovitelnými zdroji energie
5.3
Zapojení nových a obnovitelných zdrojů energie do
energetických systémů;
5.4
Nákladově výhodné technologie ochrany životního prostředí
pro výrobu energie;
LA5
Ekologičtější energetické
systémy, obnovitelné zdroje
energie
Andreas Trojer
LA 6: Ekonomické a efektivní zásobování energií
6.1 Technologie pro racionální a efektivní konečnou spotřebu
energie;
6.2 Technologie pro přenos a rozvod energie;
6.3 Technologie pro akumulování energie;
6.4 Efektivnější explorace, získávání a využití KW;
6.5 Zlepšení efektivity nových a obnovitelných zdrojů energie;
6.6 Vypracování scénářů nabídky a poptávky; analýza cenové
výhodnosti;
Rozpočet: 1042 mil. Euro
Sociálně ekonomické
průzkumy
2%
Ekologické
energetické systémy,
obnovitelné
zdroje energie
Ekonomické a
efektivní
zásobování energií
52%
46%
3. vypsaná soutěž ENERGIE
(dodatečná soutěž)
Rozpočet: 100 milionů EURO
Prezentace
hlavních podporovaných
bodů
111
Cíl soutěže
Snížení množství CO2!!! (Kyoto! Bílá kniha!)
Krátkodobá až střednědobá řešení s velkým
potenciálem realizace
ðPodpora a integrace obnovitelných zdrojů energie
ðPalivová buňka pro mobilní a stacionární využití
ðEfektivnost energie v dopravě; čistá a alternativní
paliva
ðEfektivnost energie v budovách
5.1. Výroba elektřiny anebo tepla ve
velkých zařízeních s malým množstvím
vypouštěného CO2
5.1.2
Efektivnější procesy nebo cykly přeměny energie,
včetně vysokých účinností při spalování
5.2. Činnosti v oblasti vývoje a demonstrace pro
nejdůležitější nové a obnovitelné nositele
energie
5.2.1 Systémy přeměny na biomasu (včetně odpadu)
5.2.2 Optimalizace větrné energie
5.2.3 Ekonomičtější fotovoltaiky
5.2.4 Soustřeďující solárně tepelná zařízení
5.2.5 Další obnovitelní nositelé energie
5.2.6 Účinné, spolehlivé a ekonomické palivové buňky
112
Andreas Trojer
5.3. Zapojení nových a obnovitelných zdrojů
energie do energetických systémů
5.3.1 Integrace obnovitelných nositelů energie do sítě
a do autonomních systémů
5.3.2 Hybridní systémy
5.3.3 Zlepšení akceptability obnovitelných nositelů energie
5.4. Cenově výhodné ekologické technologie pro
výrobu energie
5.4.1 Snížení lokálních a globálních množství ekologicky škodlivých
emisí
6.1. Technologie pro racionální a efektivní
konečnou spotřebu energie
6.1.3 Efektivní vytápění prostorů, chlazení, větrání, osvětlení a domácí
přístroje jakož i integrace obnovitelných nositelů energie do budov
6.1.4 Optimalizace spalování v motorových vozidlech pomocí
ekologičtějších uhlovodíků a alternativních pohonných hmot (s
omezením na výrobu alternativních pohonných hmot pro palivové
buňky včetně vodíku)
6.1.5 Hybridy a elektrické pohonné systémy a přístroje na akumulování a
přeměnu energie (s omezením na palivové buňky a s tím spojené
procesory, včetně výroby a akumulování vodíku na palubě)
6.1.6 Demonstrace inovačních veřejných i soukromých dopravních
prostředků (s omezením na vozidla s pohonem palivové buňky a s
tím spojenou infrastrukturu)
113
6.3. Technologie pro akumulování energie
6.3.1 Průběžné akumulování energie, včetně akumulování tepla a
chladu (s omezením na systémy s obnovitelnými nositeli energie)
6.5. Zlepšení efektivnosti nových a obnovitelných
zdrojů energie
6.5.1 Nákladově výhodné konstrukční díly pro větrné turbíny
6.5.2 Nákladově výhodné konstrukční díly pro fotovoltaické a
soustřeďující solárně tepelné systémy
6.5.3 Cenově výhodné konstrukční díly pro zařízení na využití biomasy
a odpadů
Výzva k podání návrhů projektů
ENERGIE - základní akce:
• 3. soutěž: 14. března až 31. května 2000
• 4. soutěž v únoru 2001
(témata a termíny nejsou ještě určeny)
ENERGIE - generické akce:
• otevřená soutěž Þ příští rozhodný den: 31. května 2000
114
Andreas Trojer
Základna pro projekt EU?
1) Máte inovační myšlenku
anebo
máte problém ve Vašem podniku, který je relevantní na
evropské úrovni
2) Chcete k realizaci této myšlenky / řešení problému
spolupracovat s partnery v Evropě
anebo
potřebujete k tomu externí podporu
anebo
je Vaše myšlenka zajímavá také pro jiné firmy.
Možnosti účasti (1)
Provádíte
è
è
è
Jste
výzkum sami?
výzkumné projekty
demonstrační projekty
kombinované projekty FTE a demoprojekty
KMU a potřebujete nové technologie?
è
è
prémie za sondování - „Exploratory Award“
kooperativní výzkum - CRAFT (podporovaný
zakázkový výzkum)
Chcete
è
adaptovat stávající technologie?
transfer technologií, „inovační“ projekty
Možnosti účasti (2)
Chcete se zapojit do sítě (výmena vědomostí a
zkušeností)?
è
koordinované akce (tématické sítě, pořádané akce)
Chcete získat zahraniční stipendium?
Chcete získat zahraničního výzkumného pracovníka?
è
training (Marie Curie Fellowships)
Plánujete doprovodné akce k výzkumu (studie,
konference, workshopy atd.)
è
doprovodná opatření
115
Wilhelm Hantsch-Linhart
PROBLEMATIKA PŘÍPRAVY PROJEKTŮ: POŽADAVKY NA DOVOZCE
(PŘEPRAVCE), INVESTORY, ZPRACOVATELE, PROVOZOVATELE,
PLÁNOVAČE, VEŘEJNOST
Od myšlenky projektu až k realizaci – možnosti podpory komunálních
projektů v oblasti infrastruktury poskytované společností
Finanzierungsgarantie Gesellschaft m.b.H. (FGG)
V minulých letech doznala celková oblast „infrastruktura“ značného pohybu, nejen
v celosvětovém měřítku a v sektoru velkých komunálních projektů, nýbrž především také ve
východní Evropě a v méně dimenzovaném měřítku rovněž pro rakouské obce a středně velká
města.
Témata jako „efektivita energie“, „malé elektrárny“ a „Public Private Partnership“ se stala
častějším předmětem diskusí. V těch oblastech, které nejsou zpracovávány bankami pro
mezinárodní rozvoj při zapojení samých cílových států, může být poptávka po vytvoření
infrastrukturních zařízení uspokojována rostoucí měrou pouze tehdy, jestliže budou dodatečně
k podporám přizvány také soukromohospodářsky řízené zdroje financování.
Z celkového hlediska je působnost nabízejících se podniků spatřována v plánování a provádění
staveb vzhledem ke stále sílícímu zájmu mnohých zadavatelů o předkládání individuálních řešení
pro technicky a organizačně komplexní požadavky na provoz infrastrukturních zařízení. To platí
jak ve formě již vyzkoušených modelů koncesí, tak i stálě více pro formy BOO „build-ownoperate“.
Úloha FGG
Úloha FGG spočívá v aktivní podpoře podnikatelských snah o dlouhodobé spojení s projektem
jako provozovatel a tím současně o rozšíření operačního rádiu.
Oblast veřejné infrastruktury se bude soukromým podnikům stále více nabízet jako pole
působnosti, na jedné straně z důvodu nedostatku veřejných prostředků a na druhé straně
z důvodu potřebného zvyšování efektivity při poskytování komunálních služeb. Především by se
však měla prezence rakouského know-how etablovat rozhodně ve východní Evropě, kde jsou
průmyslové podniky již úspěšně zakotvené.
Je třeba se zmínit o nutnosti dodatečných investic do infrastruktury ve státech kandidujících na
vstup do EU, aby bylo možné co nejrychleji dosáhnout požadovaných standardů v oblasti
životního prostředí. Toho lze z douhodobého hlediska dosáhnout především formou
spoluvlastnictví zařízení.
Úloha FGG spočívá na základě těchto scénářů v urychlení rozhodování rakouských podniků pro
jejich aktivní účast na tomto vývoji zajišťováním různých výhod (společné nesení hospodářských
rizik, příprava projektů).
Aktivity
Aktivity FGG budou při generování projektů vykonávány tím, že budou společně zpracovávány
přípravné studie (často ve spolupráci s obcemi) pro podniky / potenciální provozovatele v rámci
podpory studií FGG.
117
Uznávaný „added value“ by měl vyplynout z toho, že FGG vedle záruky financování bude na
základě nástroje přímé garance větší měrou zapojována do poskytování úvěrů na projekty.
Aktuálnost tématu efektivita energie, především ve formě „contractingu“, je potvrzována
intenzívními aktivitami některých rakouských podniků, které chtějí ve spolupráci s FGG
intenzívně zpracovávat tento trh ve východní Evropě. Se zaměřením na Rakousko, kde se
tématem contractingu zabývají četné inženýrské kanceláře a instalační provozy, bude FGG
popřípadě pracovat v kooperaci s tuzemskými bankami.
Podstatným kritériem pro angažování FGG v daném projektu je kvalita tohoto projektu. Dobrý
projekt v oblasti energie je takový projekt, který je realizován. Projekt bude realizován pouze
tehdy, jestliže organizace, zvolená technika, hospodárnost i řízení projektu byly naplánovány a
zdokumentovány tak, aby byly osoby odpovědné za projekt přesvědčeny o tom, že: „Projekt
bude úspěšný.“
Projekt začíná myšlenkou a končí ukončením provozu. Mezitím probíhají různé fáze projektu a
také se objevují různé, vzájemně se střídající osoby zúčastněné projektu. Pouze tehdy, jestliže
budou všechny fáze projektu vyřízeny pozitivně, bude úspěšný také celý projekt. Fáze projektu
mohou být naopak vyřízeny pozitivně pouze tehdy, jestliže budou osoby zúčastněné projektu
spolupracovat a jestliže budou vyvíjet vlastní zájem o úspěch projektu.
Jako nejdůležitější fáze projektu můžeme rozlišovat přípravu / plánování, investiční a stavební
fázi a provoz.
Ve fázi přípravy a plánování jsou hlavními osobami nositel projektu a plánovač, kteří jsou
odpovědni za zdar projektu. K nositeli projektu je třeba uvést několik dodatečných slov:
energetické projekty ve východní Evropě jsou většinou projekty v oblasti infrastruktury
veřejného sektoru. To znamená, že odpovědnost nositele projektu spočívá na různých institucích
a může být „rozdrobena“. Starosta, rozpočtové oddělení, regionální správa, ministerstva, ti
všichni mohou projekt zastavit. Z tohoto důvodu je vývoj takových projektů časově náročnou a
obtížnou záležitostí.
FGG podporuje investice do infrastruktury formou vývoje projektů
Společnost Finanzierungsgarantie-Gesellschaft tuto okolnost identifikovala a přiznala jí význam
vytvořením společností pro vývoj projektů. Společnosti pro vývoj projektů získávají myšlenky
projektů především v oblasti energie a vod/odpadních vod, doprovázejí proces vzniku až po
veřejnou soutěž a připravují v některých případech potřebné dokumenty. Tímto postupem jsou
rakouské podniky stavěny do takové situace, že mohou včas získat informace k jednotlivým
záměrům.
Jako první účast založila FGG společně se státní maďarskou bankou pro financování a rozvoj MFB
a maďarskou společností podnikové dislokace ITD společnost pro vývoj projektů v Maďarsku
„DUNA Development Company Ltd.“. V České republice se v současné době vedou rozhovory
s Česko-moravskou záruční bankou o založení společné společnosti.
FGG přejímá riziko v provozovatelských modelech
V investiční fázi spočívá naopak odpovědnost za projekt na investorovi a na stavebním podniku.
U veřejných záměrů v oblasti infrastruktury lze často pozorovat překračování termínů a
překračování rozpočtových nákladů. Při účasti soukromých investorů lze tato rizika snížit.
Společnost Finanzierungsgarantie-Gesellschaft provádí strukturování projektů více než 25 let a
vnáší nyní toto know-how také do projektů v oblasti infrastruktury.
Provozní fáze představuje další úsek projektu, který rozhoduje o zdaru projektu. Zde je tím, kdo
přejímá odpovědnost za úspěch, provozovatelská firma.
118
Faktory úspěšnosti pro energetické projekty
Poté, co byly vyčísleny možnosti ztroskotání projektu, uveďme ještě několik stručných slov
k faktorům úspěšnosti, proč se rakouské podniky angažují především v oblasti energie ve
východní Evropě.
Energie, ve formě tepla a proudu, byla v letech před revolucí zbožím, které poskytoval stát.
Moderní management v oblasti energie byl využit pouze ve vyjímečných případech. V letech po
revoluci se pak investovalo především do jiných sektorů, pouze velké elektrárny byly vylepšeny a
přizpůsobeny tak, aby splňovaly podmínky pro emise. V oblasti menších kotelen nebo ohledně
využití moderních zařízení na výrobu energie, jako kogeneračních jednotek na výrobu energie a
tepla, nebo opatření k tepelné izolaci se událo pouze málo.
Na druhé straně ceny za energii průběžně stoupají a státní dotace, jako např. pro dálkové
vytápění, jsou postupně odbourávány.
Zde vyplývá pro rakouské podniky v oblasti energie a contractingu „Window of Opportunity“.
Pozornost je však třeba věnovat ještě potřebnému přizpůsobení právních rámcových podmínek,
protože v mnohých oblastech je nejistota ještě veliká. Společnost FinanzierungsgarantieGesellschaft je však schopna nést společně část tohoto rizika („Risk-Sharing“) a zpřístupnit tak
rakouským podnikům včas nové možnosti účasti.
119
Alois Geißlhofer
PŘEHLED PODPOR PRO ROZVOJ VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH
ZDROJŮ V RAKOUSKU, NAPÁJENÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Z
OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ, EKONOMICKÉ POŽADAVKY
Alois Geißlhofer
(1) Výtah z: EnergieSparFörderungen und EnergieBeratung 1999 (Podpory
úspory energie a poradenství v oblasti energie)
vybrány byly tyto podpory:
•
Förderungen Niederösterreich (Podpory Dolních Rakous)
•
Bundesweite Förderungen Österreich (Celospolkové podpory Rakouska)
•
EU-Förderungen (Podpory EU)
Již v šestém vydání uveřejňuje agentura Energieverwertungsagentur (E.V.A.) příručku o
energeticky relevantních podporách v Rakousku. Toto vydání EnergieSparFörderungen &
EnergieBeratung 99 bylo oproti vydání z minulého roku zcela nově rešeršováno. Dodatečně byly
do publikace zařazeny také nabídky energetických poradenství a podpory zemských hlavních
měst.
Pomocí Ukazatele cest k úsporám energie (viz strana 124 a násl.) můžete získat rychlý
přehled pro Vás relevantních podpor a středisek poradenství, orientovaný na projekty. Na straně
123 jsme kromě toho uvedli několik tipů k úspoře energie.
EnergieSparFörderungen & EnergieBeratung 99 lze získat v následujících verzích:
•
v tištěné formě: tu si lze objednat u agentury Energieverwertungsagentur.
•
jako vydání on-line na WorldWideWeb (Internet): obsahem odpovídá tištěné verzi se
všemi výhodami hyperlinkové techniky, pomocí níž můžete projít džunglí podpor pouhým
kliknutím
myši.
Vydání
on-line
naleznete
na
následující
internetové
adrese:
http://www.eva.wsr.ac.at/esf.
Na této adrese si můžete také zdarma nahrát tuto publikaci a sami si ji vytisknout.
Důležité informace
EnergieSparFörderungen & EnergieBeratung 1999 obsahují všechny nám známé podpory
v oblasti energie (s výjimkou univerzitního výzkumu) na úrovni země, spolku a EU. Kromě toho
popisují ve stručné formě nabídku nejdůležitějších energetických poradenských středisek v
Rakousku. Dodatečně byly poprvé integrovány také podpory a poradenská střediska zemských
hlavních měst.
Vedle uvedených podpor existují často ještě možnosti poskytování podpor danou obcí a
v některých případech také energetickými rozvodnými podniky. Krátká poptávka u daných
středisek má smysl v každém případě. Dodatečně může pomoci kontakt s lokálními nebo
regionálními energetickými poradenskými středisky.
Popis podpor lze považovat pouze za základní informaci. Je bezpodmínečně třeba, abyste si u
uvedených kontaktních míst obstarali podrobné směrnice pro poskytnutí podpory resp. požádali o
pomoc pro podání žádosti.
121
Podpory země Horní Rakousy byly převzaty se schválením hornorakouské akademie životního
prostředí z website země Horní Rakousy (http://www.ooe.gv.at/).
Nové podpory nebo poradenská střediska resp. změny u stávajících směrnic pro podporu nebo
nabídky poradenství i ostatní feedback posílejte laskavě na adresu [email protected].
Všechny údaje jsou bez záruky.
Využití EnergieSparFörderungen & EnergieBeratung 1999
Pomocí ukazatele cesty k úsporám energie (viz strana 124 a násl.) si můžete krok za krokem
získat přehled o podporách, které jsou pro Vás relevantní:
1. krok:
Nalezněte vhodnou kategorii Vašeho předmětu podpory.
Předmět podpory
Opatření
energie
na
definice
úsporu Tepelná izolace, výměna oken, renovace topení, poradenství,
kombinovaná doprava železnice-loď-silnice, elektromobily
Tepelná čerpadla
Zařízení tepelných čerpadel pro úpravu teplé vody a částečně
vytápění místností, ostatní účely
Solární zařízení
Tepelné sluneční kolektory na úpravu teplé vody, vytápění
místností a další účely, fotovoltaiková zařízení k získávání
elektrické energie, solární vozidla
Biomasa
Biomasová topná zařízení (jednotlivá zařízení)
Dálkové teplo
Připojení na dálkové vytápění, zřízení zařízení pro dálkové
vytápění (také biomasová zařízení dálkového vytápění), studie
dálkového vytápění (k hospodárnosti), zřizování kogeneračních
zařízení
Další alternativy energie
Využití malých vodních elektráren, bioplynu, plynu z deponií,
větrné energie a geotermálních zdrojů
Výzkum, koncepce
Výzkum, demonstrační a pilotní
energetické koncepce pro obce
Cestovní ruch
Opatření na úsporu energie a využití obnovitelných nositelů
energie speciálně v provozech cestovního ruchu
Poradenství
energie
2. krok:
zařízení,
vývoj,
inovace,
v oblasti Energetická poradenská střediska
Najděte vhodnou kategorii žadatele o podporu:
Žadatel o podporu
Definice
Private
fyzické osoby, spolky, neziskové
prospěšné svazy bytové výstavby)
soukromá osoba
Unternehmen
podnik
Gemeinden
organizace
(např.
veřejně
živnostenské a průmyslové podniky, zemědělské svazy,
provozovatelé zařízení (k přeměně resp. „získávání“ energie),
veřejná zařízení, pokud se jedná o samostatné podniky
výhradně tuzemská územní korporace „obec“
obce
V ukazateli cest k úsporám energie jsou platné kategorie žadatelů o podporu zřejmé na levném
kraji pod zkratkou (P / U / G).
122
Alois Geißlhofer
3. krok:
Najděte
podpory/poradenství,
příslušející
Vašemu
Všechny názvy podpor obsahují danou geografickou platnost.
místu
projektu.
Platnost
Definice
Spolková země
Podpory platné pouze v dané spolkové zemi.1
Rakousko
Podpory, které jsou udělovány v celé spolkové oblasti. V některých
případech (např. podpora východu) mohou jak projekty tak i žadatelé
o podporu přicházet ze zahraničí.
Evropská unie
Podpory, které uděluje Evropská komise. V mnoha případech je pro
poskytnutí podpory potřebné konsorcium se zahraničními partnery
projektu.
Podpory nejsou všechno!
Podpory pro opatření na úsporu energie dávají dodatečnou motivaci k provádění investic pro
úsporu energie. Často však nejsou potřebné vůbec žádné – nebo jen zanedbatelné dodatečné
investice k tomu, aby se spotřebovávalo méně energie a aby se tak šetřila peněženka a přitom
ulehčilo životnímu prostředí.
•
Již při plánování domu by měly být zohledněny pozdější náklady na energii.
Nízkoenergetické domy jsou dnešním nejnovějším stavem techniky a nemusejí stát již
tolik jako „konvenční“ domy. Pomocí šikovného plánování lze podstatně ovlivnit pozdější
faktury za energii. Obraťte se k tomu účelu na četné odborníky v energetických poradenských
střediscích. Další a dodatečné informace získáte také na website etn na Internetu
(http://www.etn.wsr.ac.at/). Tam se také dozvíte, kde ve Vaší blízkosti stojí nějaký
nízkoenergetický dům a kdo dům naplánoval.
•
Využívejte znalostí energetických poradenských středisek a zkušených plánovačů a
řemeslníků. Tak můžete zajistit, že Vaše opatření k úspoře energie dosáhnout maximálního
ekonomického a ekologického profitu. Především správné plánování, výběr a instalace
topného zařízení vyžaduje rozsáhlé odborné vědomosti a neměla by být prováděna bez
profesionální pomoci.
•
Také Vaše chování při nakupování může rozhodující měrou ovlivnit náklady na energii: ne
vždy je nejlevnější přístroj co se týče délky životnosti tím nejvýhodnějším. Informační
plakety (labely) uvádějí u mnoha domácích přístrojů, jako např. u praček, myček, chladniček
a mrazniček, jak je přístroj efektivní. Orientujte se při koupi podle nich. Informace k těmto
bodům a přirozeně také k elektropřístrojům, na nichž se žádné informační plakety
nenacházejí, Vám poskytnou energetická a spotřebitelská poradenská střediska.
•
I když úsporné žárovky nejsou laciné, úspory energie dosažené pomocí nich mohou být
enormní a zvýšená životnost oproti klasickým žárovkám zlepšuje navíc hospodárnost. V
místnosti, v níž svítí každý den 2 hodiny jedna 100 wattová žárovka, můžete pomocí úsporné
žárovky snížit Vaše náklady na energii o více než 100 šilinků na rok.
•
Podniky avšak také obce s náklady na energii cca od 500.000 šilinků mají možnost uzavřít
kontraktingovou smlouvu. V tomto případě se o Vaše využití energie postarají odborníci,
kteří kromě toho financují opatření na úsporu energie. Zaplacení těchto výdajů probíhá
formou takto dosažených úspor energie. Další informace k tomu naleznete na Internetu na
adrese: http://www.eva.wsr.ac.at/contracting. Tam najdete seznam rakouských firem
nabízejících kontrakting a četné referenční projekty.
123
•
Televizor, který je stále připravený k provozu („Stand-by“), je vesměs příjemná záležitost.
Sáhneme po dálkovém ovladači a obraz je tu. Tento luxus však působí na Vaše náklady na
energii. Za rok může činit až 100 šilinků.
•
Pokud chcete sami zjistit, kolik energie Vaše domácí přístroje potřebují, můžete to změřit
pomocí přístroje na měření proudu. Většina energetických poradenských středisek
elektrorozvodných podniků půjčuje tyto přístroje zdarma. Adresy a telefonní čísla
poradenských středisek zjistíte v této brožuře.
EnergieSparWegweiser (Ukazatel cesty k úspoře energie)
Opatření na úsporu energie
P
G Dolní Rakousy: Podpora bytové výstavby a sanací obytných domů
P
Dolní Rakousy: Výměna topných kotlů a připojení k dálkovému vytápění
U
Dolní Rakousy: Zemská investiční podpora
U
Dolní Rakousy: Zemská provozní sídlištní akce
U
Dolní Rakousy: Akce země Dolní Rakousy ve formě příspěvku k úrokům pro zařízení
na ochranu životního prostředí
U
Dolní Rakousy: EU iniciativa společenství KMU v Dolních Rakousech
U
Dolní Rakousy: Zemská společná podpora k akci ke zlepšení živnostenské struktury
BÜRGES
G Dolní Rakousy: Zemská finanční zvláštní akce „Snížení nákladů na energii“ pro obce
P U G Dolní Rakousy: Podpora úsporných elektropřístrojů
P U G Dolní Rakousy: Podpora plynu EVN
U
Rakousko:Úvěry ERP dopravnímu hospodářství
U
Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Využití průmyslového odpadního
tepla
U
Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Provozní opatření na úsporu
energie
U
Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Tepelná sanace budov
U
Rakousko: BÜRGES – Akce ke zlepšení živnostenské struktury
U
Rakousko: Velký program ERP pro kombinovaný pohyb zboží
P
Rakousko: Zvláštní výdaje odečitatelné od daně z příjmů
U
P U
Evropská unie: Podpůrný program „Růst a životní prostředí“
Evropská unie: Podpora mezinárodní spolupráce v oblasti energie – SYNERGY
Tepelná čerpadla
P
G Dolní Rakousy: Podpora bytové výstavby a sanace obytných domů
P
Dolní Rakousy: Podpora
fotovoltaikových zařízení
solárních
zařízení,
zařízení
tepelných
čerpadel
a
P U G Dolní Rakousy: Podpora úsporných elektrických přístrojů
U
P
124
Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Provozní opatření na úsporu
energie
P . . . P r i v a t e;
U . . . U n t e r n e h m e n;
G...Gemeinden
Alois Geißlhofer
U
Solární zařízení
P
P
Dolní Rakousy: Podpora
fotovoltaikových zařízení
P U
Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Solární zařízení
U
P
solárních
zařízení,
zařízení
tepelných
čerpadel
a
Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku - Fotovoltaika
U
Biomasa
P
P
P U
Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Biomasová malá zařízení
P U
Rakousko: Podpora
kogenerační zařízení
životního
prostředí
v tuzemsku
–
Biomasa
a
biomasová
U
Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Výměna biomasových kotlů
U
Rakousko: Odvětví 69 – Energie z biomasy a další alternativy energie
U
Dálkové vytápění
P
P
U
Dolní Rakousy: Podpora dálkového vytápění
P U G Dolní Rakousy: Podpora dálkového vytápění EVN
U
P U
Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Bioplyn
Rakousko: Podpora
kogenerační zařízení
životního
prostředí
v tuzemsku
–
Biomasa
a
biomasová
P U G Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Plyn z deponií
U
Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku - Kogenerační zařízení na zemní
plyn
U
Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Přestavba na dálkové vytápění
U G Rakousko: Regionální a komunální energetické koncepce a studie
U
U
Další alternativy energie
U
Rakousko: Investiční příspěvky pro malé vodní elektrárny
U
Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Bioplyn
P U G Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Plyn z deponií
125
U
Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku - Geotermie
U
Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Malé vodní elektrárny
P U
Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Větrné elektrárny
U
U
Výzkum, koncepce
U
Dolní Rakousy: EU iniciativa společenství KMU v Dolních Rakousech
U
Dolní Rakousy: Příspěvky k zakázkám na výzkum a vývoj
U
Dolní Rakousy: Dolní Rakousy – podpora inovace
U
Rakousko: Fondy na podporu výzkumu průmyslového hospodářství
U G Rakousko: Regionální a komunální energetické koncepce a studie
U
Rakousko: Podpory životního prostředí v zahraničí
U
Rakousko: Podpory ve středoevropských a východoevropských státech (MOEL) a
v nových nezávislých státech (NUS) – Podpůrná opatření úřadu spolkového kancléře
P U G Evropská unie: Doprava v 5. rámcovém programu
P U G Evropská unie: Nenukleární energie v 5. rámcovém programu
U
Evropská unie: INCO-Copernicus-2
P U G Evropská unie: SAVE II (Specific Actions for Vigorous Energy Efficiency)
P U G Evropská unie: ALTENER II (Alternative Energies)
P U G Evropská unie: Strukturální fond EU – Energetické projekty
P U
Evropská unie: Podpora mezinárodní spolupráce v oblasti energie – SYNERGY
U
Evropská unie: Technologická podpora pro KMU v 5. rámcovém programu
U
Evropská unie: Evropská iniciativa v oblasti výzkumu a technologií – EUREKA
Cizinecký ruch
U
Dolní Rakousy: F.I.T. 2001 Standard (Podpora v turismu)
U
Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Tepelná sanace budov
U
Rakousko: Top-Tourismus-Aktion
U
Rakousko: Úvěry ERP pro turistické hospodářství
Poradenství v oblasti energie
P U G Dolní Rakousy: Energetické poradenství obchodního střediska pro energetické
hospodářství
P
G Dolní Rakousy: Energetické poradenství pracovní skupiny ARGE Erneuerbare Energie
P
Dolní Rakousy: Energetické poradenství komory pracujících
P U G Dolní Rakousy: Energetické poradenství energetické agentury Waldviertel
U
Dolní Rakousy: Poradenství v oblasti ekologického provozu
P U G Dolní Rakousy: Energetické poradenství EVN
P
126
G Dolní Rakousy: Energetické poradenství poradenského střediska životního prostředí
P . . . P r i v a t e;
U . . . U n t e r n e h m e n;
G...Gemeinden
Alois Geißlhofer
P U
Dolní Rakousy: Energetické poradenství městských podniků St. Pölten
P
Rakousko: Energetické poradenství pracovní skupiny ARGE Erneuerbare Energie
U
Rakousko: Poradenské akce v rámci iniciativy společenství KMU
U
Rakousko: Energetické poradenství pro podniky s velkou spotřebou energie
U G Rakousko: Energetické poradenství Rakouského svazu spotřebitelů energie
Následující směrnice pro podpory jsou k dispozici pouze v německém jazyce. Žadatel o podporu
musí pro žádost – kromě případů programů EU – také používat německý jazyk.
(2) Aspekty hospodárnosti tepla získaného z biomasy
Dálkové/blízké vytápění z biomasy
Přepočty a normy
RMM
FMO
SRM
kg
měkkého
dřeva
kg
tvrdého
dřeva
kg
smíšeného
dřeva
Štípané dřevo
Prostorové metry
s kůrou
Kulatina
Plnometry
bez kůry
Štěpkovina
Prostorové metry
sypané hmoty
G 30- G 50
w=25%
w=25%
w=25
1
0,7
1,9
490
630
560
1,4
1
2,8
700
900
800
0,55
0,4
1
250
330
290
2,3
1,6
4
1.000
-
1,7
1,2
3
-
1.000
Zdroj: Ing. H. Bartmann, LFS Pyhra
Velikost kusů
Název
Zkratka
Velikost
Jemné štěpky
G 30
< 3 cm
Střední štěpky
G 50
< 5 cm
Hrubé štěpky
G 100
< 10 cm
Třídy jakosti
Obsah vody
Označení
Obsah vody
vyschlé na vzduchu
W 20
WG < als 20%
odolné proti
poškození při
skladování
W 30
WG >= 20 < 30%
Výhřevnost Doba skladování
cca v
kWh/kg
4,0
cca 3 roky
127
omezeně odolné proti
poškození při
skladování
W 35
WG >= 30 < 35%
vlhké
W 40
WG >= 35 < 40%
čerstvě sklizené
W 50
WG >= 40 < 50%
3,4
přes 1 léto
2,0
čerstvě přivezené
z lesa
Zdroj: Energie aus Holz (Energie z dřeva), Dolnorakouská zemědělská komora, 1997
Obsah vody je množství vody uvedené v % vztažené k čerstvé hmotnosti (celková hmotnost).
Základem pro výpočet výhřevností je hmotnost, protože výhřevnosti jednotlivých druhů dřev
vypočtené na bázi hmotnosti (výhřevnost v kWh/kg) nevykazují prakticky žádné rozdíly.
Podle objemu (výhřevnost v kWh/Srm) dochází ke značným rozdílům (až 70%) např. mezi
topolem a akátem.
Náklady a výnosy z výroby palivového dříví
Náklady na tunu v ATS *)
Strojní
náklady
Pracovní
náklady**)
Celkové
náklady
Ø
Výnosy
Příspěvek na
úhradu
1-metrová polena W 20
160,7
428,6
589,3
600,0
10,7
Kusové dříví, připravené
k vsázce do pece
250,0
642,9
892,9
900,0
7,1
*) podle NÖ LK, směrné hodnoty ÖKL, 1 RMM = 0,56 t smíšeného dřeva (50% tvrdého, 50%
měkkého)
**) 100,- ATS/Akh
Náklady a výnosy výroby štěpkovin
v ATS na tunu
Strojní náklady
Lesní štěpky W 30-35
448,3
Výkon sekání v Srm/h
9
Ø prostředky Ø v cm
7
Pracovní
náklady*)
344,8
Celkové
náklady
Výnosy
793,1
800,0
Příspěvek na
úhradu
6,9
*) 100,- ATS/Akh, 50% přiřazeno údržbě lesa, 50% přiřazeno výrobě štěpků
1 SRM (prostorový metr sypané hmoty) = 0,29 tun
Podle výkonu sekacího stroje (v SRM/h) však lze produktivitu zvýšit až na dvojnásobek, a tím
snížit náklady na pracovní dobu až o přibl. um 35%. Proti tomu však stojí strojní náklady, které
jsou vyšší až o 70%.
128
Alois Geißlhofer
Náklady a výnosy zemědělského družstva pro dálkové vytápění
Nákladové účetnictví – dálkové
vytápění v Pyhře
Všechny ceny bez daně Vlastní
z obratu!
kapitál:
Výchozí údaje
Ztráty v síti
Výnos z energie na MWh za
kotlem
Účinnost kotle
Podniková mzda pro výtopnu EVN
Roční údaje
20%
192,78%
70.000,-
Obsahy energie
Odbyt energie zákazníkům
3,40 MWh
Obsah energie v 1 t kůry >W 50
2,25 MWh
2000
2001
2002
..
2010
Spotřeba energie za kotlem
3.100
3.400
3.600
3.700
MWh
MWh
MWh
MWh
3.875 MWh 4.250 MWh 4.500 MWh 4.625 MWh
4.000
MWh
5.000 MWh
Primární spotřeba energie před kotlem
4.968 MWh 5.449 MWh 5.769 MWh 5.929 MWh
6.410 MWh
Spotřeba energie minus FS
4.696 MWh 5.177 MWh 5.497 MWh 5.657 MWh
6.138 MWh
Množství WHG (zemědělci) v t
Obsah energie v 1 t lesních štěpků
1999
1.200.000,
-
Množství kůry (W50) v t
259 t
275 t
283 t
307 t
1.910 t
2.028 t
2.087 t
2.264 t
2.047 t
2.248 t
2.383 t
2.450 t
2.651 t
Podíl WHG
17%
Náklady na WHG z dodacího práva
170.762,-
188.244,-
199.899,-
205.727,-
223.209,-
Podíl kůry atd.
83%
Náklady na kůru
467.716,-
515.601,-
547.524,-
563.486,-
611.370,-
80 t
Náklady WHG FS
38.982,-
38.982,-
38.982,-
38.982,-
38.982,-
677.460,-
742.827,-
786.405,-
808.194,-
873.561,-
Množství WHG za nájem (FS) v t
Ceny surovin
Spotřeba surovin v t celkem
235 t
1.732 t
Náklady na nákup surovin celkem
Cena za t WHG
727,-
Výnos z energie z WHG
119.555,-
131.795,-
139.955,-
144.035,-
156.275,-
Cena za t kůry (W50)
270,-
Výnos z energie z kůry
583.710,-
643.470,-
683.310,-
703.230,-
762.990,-
Cena za t WHG W30 (FS)
487,-
Výnos z energie z WHG FS
40.735,-
40.735,-
40.735,-
40.735,-
40.735,-
744.000,-
816.000,-
864.000,-
888.000,-
960.000,-
814.000,-
886.000,-
934.000,-
958.000,-
1.030.000,
-
804.460,-
865.827,-
909.405,-
931.194,-
996.561,-
9.540,-
20.173,-
24.595,-
26.806,-
33.439,-
Docílitelná cena bez daně z obratu
768,-
805,-
817,-
822,-
836,-
Docílitelná cena WHG z daní z obratu
845,-
886,-
898,-
904,- #
920,-
Vesměs konstantní náklady / rok
Výnosy z prodeje energie celkem
ZA na náhradu vlastních prostředků
– AIK
Náklady na účetnictví
13.000,-
Celkové příjmy:
20.000,-
(Výnosy z energie + podniková mzda)
Revize, bilance
10.000,-
Mzdové náklady pro správce topení
70.000,-
Náklady na nájem
Ostatní náklady (porto, telefon,..)
?
Cena za t WHG včetně daně z
obratu
4.000,10.000,0,800,-
Výdaje celkem:
(Suroviny, různé náklady, mzda)
Výsledek pro FWG
Zdroj: Ing. H. Bartmann, LFS Pyhra
129
Z toho vyplývá, že za zvolených předpokladů
•
výnos zemědělského družstva pro dálkové vytápění ve výši 192,- ATS na MWh (netto) po
výstupu z kotle a
•
cena ve výši 800,- ATS brutto za tunu zemědělských štěpků franko výtopna
může družstvo žít akorát tak, aby pokrylo své náklady, pokud použije přibl. 83% kůry a (pouze)
17% zemědělských štěpků.
Pro pily byl vykalkulován nákup kůry ve výši 270,- ATS/tunu (netto). Pokud lze získat kůru
levněji, rentabilita se podstatně zlepší.
Hospodárnost podniku zásobujícího teplem
Pro zvolený příklad dálkové výtopny v Pyhře byl použit následující výpočet hospodárnosti pro
provozovatele EVN. Protože není znám konečný odběr tepla ani speciální podmínky pro
velkoodběratele, jedná se pouze o fiktivní předpoklady založené na vlastním odhadu:
Předpokládaný odběr tepla
Č.
Název
Stavby
Stávající zařízení
1.
Školní budova, internát 270 kW vytápění
Zemědělská
na olej, >20 let
odborná škola Bj. 75
v Pyhře
2.
Dílny, hala na
Provoz
zpracování mléka, 6
Kyrnberg (k
odborné škole obytných jednotek
v Pyhře)
4.
Obytný útvar
GEBAUNIOBAU (4)
5.
Hlavní škola
(II. stupeň) a
obecní úřad v
Pyhře
270 není bezpodmínečně
nutné, ale je silně žádané
200 Přestavba stávajícího
topení plánována již na
zimu 98/99; velmi nutné
48 bytových jednotek
(poslední etapa
výstavby
dokončována)
Bj.97,98,99
Zásobování teplem
na základě blízkého
vytápění EVN
(kotle na olej)
200 Přestavba topného
systému podle uvážení
EVN
8-třídní hlavní škola
s vedlejšími
místnostmi; sanována,
cca Bj.50
Olejové vytápění,
uvedené do
provozu před
několika málo lety,
s výkonem 270 kW
k zásobování obou
budov
270 v důsledku nového
topného zařízení není
bezpodmínečně nutné
Olejové vytápění s
výkonem 270 kW
k zásobování obou
budov, 20 let
staré, obnovu lze
očekávat v příštích
letech
250 obě budovy jsou již
propojeny teplovodním
potrubím; přechod
z důvodu starého zařízení
je myslitelný
Základní škola
(I. stupeň) a
budova
požárního
sboru v Pyhře
8- třídní základní škola
s vedlejšími
místnostmi a
tělocvičnou; Bj 78
7.
Obytný útvar
GEBAUNIOBAU (1)
48 bytových jednotek Olejové vytápění
Bj cca 65, pošta,
25 let
lékařská praxe, policie
8.
Obytný útvar
GEBAUNIOBAU (2)
Bj cca 75
130
Naléhavost připojení
k dálkovému vytápění
cca 60 kW vytápění
na štěpky 12 let
obecní úřad nově
sanován (96)
6.
Spotř.
kW cca
budova požárního
sboru Bj. cca 75
Vytápění elektřinou
200 Zařízení běží v současné
době údajně bezvadně a
s výhodnými náklady,
zájem o porovnání
nákladů
80 Přestavba je žádána
z důvodu drahého
vytápění elektřinou,
technicky nákladnější
Alois Geißlhofer
9.
Alpenland
a záchranná služba
žádné (stavební
záměr)
90 Zásobování teplem již
ujednané s EVN
10. Obytný útvar
GEBAUNIOBAU (3)
Bj cca 88
Olejové vytápění
(?) 10 let
220 Zásobování teplem
v současné době přes
EVN?
CELKEM
1780
Výpočet nákladů na teplo na jednorodinný dům (12 kW)
Hodnota
Jednotka
20.000
kWh spotřeba/rok
1.666
h/a hodin/rok
12
kW přípojný výkon
10.600
ATS pracovní ceny/rok
2.628
ATS základní ceny/rok
648
ATS ceny měření/rok
13.876
ATS celkem netto/rok
16.651
ATS celkem brutto/rok
Zdroj: EVN u FWG Pyhra 1999
Základní údaje, investiční náklady a financování
Stupně dostavby
Jednotka
Spotřeba tepla
kW
Počet odběratelů tepla (EFH Äqu.)
#
Délka potrubí v síti (bez domovního bm
potrubí)
2001
2002
2003
1.600
1.780
1.930
133
148
161
2.500
3.500
4.000
Speciální ztráty tepla 0,25 MWh/m.a.
kW
347
486
556
Celková spotřeba tepla
kW
1.947
2.266
2.486
Hodiny provozu s plným vytížením
h.a
1.800
1.800
1.800
Vyrobené množství tepla za kotlem
MWh
3.505
4.079
4.474
Současnost
%
90
90
90
Potřebný příkon
kW
1.753
2.040
2.237
Prodané množství tepla
MWh
3.155
3.671
4.027
Plánované investice (ND 20 let)
ATS
40.000.000
Vlastní prostředky
ATS
1.200.000
Podpora 45% bez důvodu/WMZ
ATS
18.000.000
Předávání tepla 27.500/dům
ATS
3.666.667
Příspěvek ke stavebním nákladům
800/kW
ATS
1.280.000
131
Připojení k síti 8.500/dům
ATS
1.133.333
Úvěr (tč. AIK 3,5%, zbytek 8%)
ATS
14.720.000
Průměrné investiční náklady podle BIOCOST 12.438 ATS/kW nebo 904 Euro/kW.
(v tomto případě však 20.725 ATS)
Výpočet úspěšnosti při plném odepsání
Výpočet úspěšnosti
2001
%
2002
%
2003
%
Výnosy z tepla
2.108.685
100,00
2.468.097
100,00
2.505.119
100,00
Řádné provozní náklady
ovlivňující výdaje
1.634.000
77,49
1.718.300
69,62
1.778.785
71,01
952.600
45,18
857.340
34,74
762.080
30,42
-477.915
-22,66
-107.543
-4,36
-35.746
-1,43
2.000.000
94,85
2.000.000
81,03
2.000.000
79,84
-117,51 -2.107.543
-85,39
-2.035.746
-81,26
Úrokové náklady
ŘÁDNÝ CASH FLOW
Odpisy
HOSP. VÝSLEDEK
-2.477.915
Zdroj: LWK Stm. DI Plank, 8.2.1998
Zohledněno: topné zařízení, náklady na prostory, naplňovací šnek s plnicím žlábkem
Není zohledněno: příjezd, rozvod tepla, komín
Shrnutí
Nová výstavba projektů dálkového vytápění včetně nové rozvodné sítě s odbytem menším než
1.500 kWh/bežný metr délky sítě resp. s výkonem nižším než 1 MW na kilometr délky sítě
není z hospodářského hlediska rentabilní.
Proto lze pro Českou republiku doporučit především:
•
přebudovat stávající systémy dálkového vytápění spalující uhlí na biomasu, pokud
bude možné modernizovat potrubní síť bez velkých nákladů,
•
zřídit projekty blízkého vytápění, v nichž bude jeden kotel zásobovat teplem několik málo
budov v bezprostřední blízkosti,
•
nebo
naplánovat
odběratelů.
zařízení
v blízkosti
větších
průmyslových/živnostenských
V Rakousku se pohybuje minimální cena pro zemědělské lesní štěpky na úrovni 800,ATS/tunu při obsahu vody < W 35.
To podmiňuje, že se ve větších výtopnách musí používat přibl. 80% levné kůry nebo nějakých
jiných levných vedlejších produktů z pil, aby bylo možné vést provoz pokrývající náklady.
Jednotlivá zařízení s kusovým dřevem a se štěpky jsou rentabilní v každém případě, i když
nejsou tak pohodlná jako dálkové vytápění.
Moderní jednotlivá zařízení s peletami jsou v Rakousku velmi módní pro ty domácnosti, které
nelze připojit k dálkovému vytápění. Komfort těchto zařízení je velmi vysoký, cena paliva je
porovnatelná přibl. s cenou oleje. Ceny kotelen mohou z dlouhodobého hlediska klesat, avšak
v současné době jsou ještě podstatně vyšší než pro kotle na olej.
132
Alois Geißlhofer
(3) Výtah z: „LIBERALIZACE RAKOUSKÉHO TRHU S ELEKTRICKOU ENERGIÍ:
DOSAVADNÍ ZKUŠENOSTI“
vypracoval Ing. Mag. Herbert LECHNER (E.V.A.)
Podmínky pro napájení elektrickou energií z obnovitelných zdrojů
Vysvětlivky
S-HT: letní vysoký tarif:
Duben až září včetně: pondělí až pátek od 6 do 22 hod. a sobota od 6 do 13 hod. (ve
Vorarlbergu, Dolních Rakousech: denně od 6 do 22 hod.)
S-NT: letní nízký tarif:
Duben až září včetně: zbývající doba (viz doby platné pro tarif S-HT)
W-HT: zimní vysoký tarif:
Říjen až březen včetně, denně od 6 do 22 hod.
W-NT: zimní nízký tarif:
Říjen až březen včetně, denně od 22 do 6 hod.
Kompletní dodavatel:
Výrobce elektrické energie, který dodává do sítě veškerou svou roční výrobu (s výjimkou vlastní
spotřeby elektrárny)
KWK: kogenerační zařízení
Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla, zpravidla s provozem za řízení tepla
Ø: roční průměrný tarif jako vážený průměr:
Vážení probíhá podle podílu hodin příslušejících k jednotlivým dobám tarifů (např. 33,24 %
připadá na W-HT, 16,62 % na W-NT atd.).
Poznámka: Sotva by z jednoho zařízení probíhala po celý rok konstantní dodávka elektrického
proudu do sítě. Naopak větrné elektrárny a biomasové elektrárny dodávají typicky největší část
své roční výroby v zimním období, zařízení na bázi bioplynu, skládkového plynu a kalového plynu
– pokud disponují zásobníky na plyn – dodávají téměř výhradně v době platnosti vysokého tarifu
a fotovoltaiková zařízení hlavně během doby letního vysokého tarifu. Zde uvedený roční
průměrný tarif tedy není vhodný k tomu, aby byl používán při výpočtech hospodárnosti pro
jednotlivá zařízení. Spíše by měl být považován za indikátor, který slouží ke zpřehlednění a který
je třeba posuzovat s mimořádnou opatrností.
Vysvětlení dolnorakouského nařízení o napájení
Toto nařízení vyžaduje zvláštní vysvětlení, protože jeho komplexní použití není bez dalších
poznámek zřejmé z výhradního posuzování tabulek 1 až 5 (čísla bez záruky). Nejdříve dojde
k rozlišení podle data vybudování zařízení. Zařízení, která byla uvedena do provozu před nabytím
platnosti tohoto nařízení, získají nižší tarify napájení než „nová“ zařízení.
133
Pro „nová“ zařízení do 5 MW platí: V rámci soutěže pořádané zemským hejtmanem a konané
každý rok jednou až dvakrát se pro jednotlivé obnovitelné nositele energie vypíší určité
kontingenty.
Všichni potenciální zřizovatelé zařízení se musejí těchto soutěží zúčastnit, pokud chtějí získat
výhodu vyšších tarifů pro napájení. Znalci pak vyhodnotí nejlepší zařízení v rámci daných
kategorií nositelů energie. Jednotlivá zařízení jsou vyhodnocována na bázi rozsáhlých
projektových podkladů podle kritérií (valence energie, hospodárnost projektu, příspěvek
k politickým cílům v oblasti energie a životního prostředí, technologické aspekty, sociální
akceptace a regionální rozmístění).
Tarify nejsou poskytovány všem zařízením automaticky! Tyto tarify získají ta nejlepší zařízení,
aby se tímto způsobem stanovily priority a podporovaly inovace.
Tarify pro napájení, které jsou uvedené v následujících tabulkách pro „nová“ zařízení, které se
zčásti vyplácejí ve formě jednorázové platby ceny předem při uvedení zařízení do provozu,
mohou být také sníženy, pokud by v důsledku toho nebo na základě případných podpor byla
překročena celková rentabilita zařízení ve výši maximálně 6 %. Uvedené tarify pro napájení se
poskytují na dobu 15 let, což poskytuje velkou míru investiční a plánovací jistoty.
Pevná a kapalná biomasa
Tarify pro napájení v g/kWh (bez daně z obratu) pro dodávky elektrické energie ze
zařízení na bázi pevné nebo kapalné domácí biomasy:
Spolková země
Případná diferenciace podle
nositele energie, výkonu a stáří
Burgenland,
23.8.1999
Kompletní dodavatelé z kog. zaříz.
Korutany,
8.3.1996
Při nezajištěném výkonu
S-NT
W-HT
W-NT
Ø
80
60
130
100
95,1
35,46
31,56
60,75
47,81
45,0
53
47
80
68
63
47,3
42,1
72
60,7
56,5
56
50
171
120
103,86
55
49
90
71
68,29
Kompletní dodavatelé do 2000 kW
při víceletém smluvním závazku
89,87
79,99
171
126,92
120,6
Kompletní dodavatelé nad 2000 kW
(cena výkonu: ATS 114/kW.měsíc)
89,87
79,99
136,8
115,33
107,3
Dodavatelé přebytků
80,94
72,01
136,8
115,33
103
243
180,36
171,4
194,4
163,89
146,5
Ostatní
Při zajištěném výkonu v zimě (Cena
výkonu: ATS 1.706/kW.a)
Dolní
Rakousy, Až do dosažení „cíle 3%“
18.8.1999
Ostatní zařízení
Horní Rakousy
S-HT
„Nová“ zařízení do 5 MW:
s podílem lesních štěpků min. 30 % 127,71 113,67
Dodavatelé přebytků do 2000 kW s
podílem lesních štěpků min. 30 %
115,02 102,33
Stará a ostatní zařízení do 5
MW:
47,3
42,1
90
66,8
63,5
Kompletní dodavatelé nad 2 MW při
víceletém smluvním závazku
47,3
42,1
72
60,7
56,5
Dodavatelé přebytků
42,6
37,9
72
60,7
54,2
Kompletní dodavatelé do 2 MW při
134
Alois Geißlhofer
Salzburg,
18.8.1999
do 2000 kW
47,3
42,1
90,0
66,8
63,48
nad 2000 kW
42,6
37,9
72,0
60,7
54,25
44,9
40
90
66,8
62,3
40,5
35
72
60,7
53
Štýrsko, 26.9.1995 Kompletní dodavatelé (při
víceletém smluvním závazku)
Dodávky přebytků
Tyrolsko,
18.8.1999
Pevné zbytkové mater. do 2000 kW
76
Štěpky atd. do 2000 kW
114
114
Kapalné do 30 kW
114
114
95
95
Kapalné nad 30 kW
Vorarlberg,
8.6.1999
Vídeň,
22.11.1999
76
121,1
52,5
153,1
86,3
114,5
Kompletní dodavatelé při výhradní
dodávce provozovatelům sítě
55,2
49,2
171
120,4
103,1
Kompletní dodavatelé při částečné
55,2
49,2
162,0
116,8
99,5
Dodávky přebytků při výhradní
46
41
143,6
110,3
87,9
Dodávky přebytků při částečné
46
41
138,6
107,1
85,7
55,2
49,2
90
70,8
67,9
46
41
77
64,9
58,2
„Nová“ zařízení (od pros.
1999):
Stará zařízení (před pros.
1999):
Kompletní dodavatelé (při
Dodávky přebytků
Plynná biomasa (bioplyn, kalový plyn, skládkový plyn)
Tarify pro napájení v g/kWh (bez daně z obratu) pro dodávky elektrické energie ze
zařízení na bázi plynné biomasy (bioplyn, kalový plyn, skládkový plyn)
Spolková země
Případná
diferenciace
podle
Burgenland,
23.8.1999
Kompletní dodavatelé
Kompletní
dodavatelé
před 18.2.1999)
(zařízení
Ostatní
Korutany,
8.3.1996
S-NT
W-HT
W-NT
Ø
80
65
130
90
94,7
47,3
42,1
72,6
60,7
56,7
35,46
31,56
60,75
47,81
45,0
(až do 1 MW v oblasti země)
při nezajištěném výkonu
při zajištěném výkonu (1706/kW)
Dolní
Rakousy,
18.8.1999
Horní Rakousy
S-HT
63
56
96
81
75,3
47,3
42,1
72
60,7
56,5
130
100
130
100
120
225
167
158,7
Kompletní dodavatelé el. energie 118,25 105,25
z bioplynu do 200 kW
Dodavatelé přebytku el. energie
z bioplynu do 200 kW
106,5
94,75
180
151,75
135,6
Kompletní dodavatelé el. energie ze
skládkového plynu do 200 kW
61,49
54,73
117
86,84
82,5
Dodavatelé přebytku el. energie ze
55,38
49,27
93,6
78,91
70,5
135
skládkového plynu do 200 kW
MW:
47,3
42,1
90
66,8
63,5
47,3
42,1
72
60,7
56,5
Dodavatelé přebytku
42,6
37,9
72
60,7
54,2
do 2000 kW
47,3
42,1
90
66,8
63,48
nad 2000 kW
42,6
37,9
72
60,7
54,25
44,9
40
90
66,8
62,3
40,5
35
72
60,7
53
Salzburg,
18.8.1999
Štýrsko, 26.9.1995 Kompletní
dodavatelé
(při
Dodávky přebytku
Tyrolsko,
18.8.1999
Bioplyn do 30 kW
114
114
Bioplyn nad 30 kW
95
95
Skládkový plyn, kalový plyn
76
76
121,1
52,5
153,1
86,3
114,5
71,8
61,5
126
95,6
91,3
69
59
121,5
92
87,9
Dodávky přebytku při výhradní
59,8
51,3
107,8
87,6
78,3
Dodávky přebytku při částečné
57,5
49,2
104,6
84,4
75,6
55,2
49,2
90
70,8
67,9
46
41
77
64,9
58,2
Vorarlberg,
8.6.1999
Vídeň,
22.11.1999
1999):
1999):
Dodávky přebytku
Větrná energie
Tarify pro napájení v g/kWh (bez daně z obratu) pro dodávky elektrické energie
z větrných elektráren
Spolková země
Burgenland,
23.8.1999
Zařízení kompletních dodavatelů po
18.2.1999 (až po dosažení 12 MW
v oblasti země!)
Zařízení kompletních dodavatelů
před 18.2.1999, pokud je rendita
vyšší než 6%
Ostatní
136
S-HT
S-NT
W-HT
W-NT
Ø
52,5
42,1
90
63,75
64,3
47,3
42,1
72,6
60,7
56,7
35,46
31,56
60,75
47,81
45,0
Alois Geißlhofer
Korutany,
8.3.1996
83
74
126
106
98,9
75
50
122
85
88,11
Zařízení před 1.1.1998
70
45
98
75
75,96
Ostatní zařízení
55
49
90
71
68,29
89,87
79,99
171
126,92
120,6
(Cena výkonu: ATS 114/kW.měsíc)
89,87
79,99
136,8
115,33
107,3
47,3
42,1
90
66,8
63,5
47,3
42,1
72
60,7
56,5
42,6
37,9
72
60,7
54,2
do 2000 kW
47,3
42,1
90
66,8
63,48
nad 2000 kW
42,6
37,9
72
60,7
54,25
44,9
40
90
66,8
62,3
40,5
35
72
60,7
53
(až po dosažení 1 MW v oblasti
země!)
Dolní
Rakousy, Zařízení po 18.2.1999 (až po
18.8.1999
dosažení 80 MW nebo „cíle 3%“
v oblasti země!)
Horní Rakousy
MW:
Salzburg,
18.8.1999
Dodávky přebytku
Tyrolsko,
18.8.1999
114
121,1
52,5
153,1
86,3
114,5
71,8
61,5
117
88,5
87,1
66,2
59
108
85
81,5
Dodávky přebytku při výhradní
59,8
51,3
100,1
81,1
74,7
55,2
49,2
92,4
77,9
69,9
55,2
49,2
90
70,8
67,9
46
41
77
64,9
58,2
Vorarlberg,
8.6.1999
Vídeň,
22.11.1999
114
1999):
1999):
Dodávky přebytku
Fotovoltaika
Tarify pro napájení v g/kWh (bez daně z obratu) pro dodávky elektrické energie ze zařízení na
bázi sluneční energie
Spolková země
S-HT
S-NT
W-HT
W-NT
Ø
137
Burgenland,
23.8.1999
Korutany,
8.3.1996
(Jednotlivá zařízení: max. 3 kW;
až do 1 MW v oblasti země)
Ostatní
200
100
200
100
159,2
35,46
31,56
60,75
47,81
45,0
1000
1000
178
178
Dolní
Rakousy,
18.8.1999
Horní Rakousy
Zařízení pro přednostní vlastní
spotřebu (= dodavatelé přebytku)
až max. 10 kW (jednorázová platba
ceny předem: ATS 50.000/kW)
127,8
113,7
216
182,1
162,7
47,3
42,1
90
66,8
63,5
47,3
42,1
72
60,7
56,5
42,6
37,9
72
60,7
54,2
do 2000 kW
47,3
42,1
90
66,8
63,48
nad 2000 kW
42,6
37,9
72
60,7
54,25
44,9
40
90
66,8
62,3
40,5
35
72
60,7
53
MW:
Salzburg,
18.8.1999
Dodávky přebytku
380
380
Vorarlberg,
8.6.1999
153,1
153,1
Vídeň,
22.11.1999
152,2
152,2
Tyrolsko,
18.8.1999
do 10 kW
Geotermie
Tarify pro napájení v g/kWh (bez daně z obratu) pro dodávky elektrické energie ze zařízení na
bázi geotermální energie
Spolková země
Případná
diferenciace
podle
S-HT
S-NT
W-HT
W-NT
Ø
Burgenland,
23.8.1999
80
65
130
100
95,1
35,46
31,56
60,75
47,81
45,0
56
50
171
120
103,86
70,95
63,15
135
100,2
95,2
při víceletém smluvním závazku bei
70,95
108
91,05
84,7
Ostatní
Korutany, 8.3.1996
Dolní
Rakousy,
18.8.1999
Horní Rakousy
Salzburg,
18.8.1999
138
63,15
63,9
56,85
108
91,05
81,4
do 2000 kW
47,3
42,1
90
66,8
63,48
nad 2000 kW
42,6
37,9
72
60,7
54,25
Alois Geißlhofer
Štýrsko, 26.9.1995
Tyrolsko,
18.8.1999
114
Vorarlberg,
8.6.1999
Vídeň,
22.11.1999
114
121,1
52,5
153,1
86,3
114,5
55,2
49,2
171
120,4
103,1
Kompletní dodavatelé (z kogener.
zařízení
řízených
teplem)
při
částečné dodávce provozov. sítě
55,2
49,2
162,0
116,8
99,5
Dodávky přebytku při výhradních
dodávkách provozovatelům sítě
46
41
143,6
110,3
87,9
46
41
138,6
107,1
85,7
55,2
49,2
90
70,8
67,9
46
41
77
64,9
58,2
„Nová“
1999):
zařízení
(od
pros.
Kompletní dodavatelé (z kogener.
zařízení řízených teplem) při
výhradní dodávce provozovatelům
sítě
Stará
zařízení
1999):
(před
Kompletní
dodavatelé
pros.
(při
Dodávky přebytku
Financování vyšších nákladů pro ekologickou elektrickou energii
Aplikací souboru nástrojů ke stanovení přirážky k tarifu pro využití systému se má přihlédnout
k té okolnosti, že s rostoucí liberalizací zásobování elektrické energie a na základě účetního
oddělení výroby a provozování sítě jsou možnosti zatížení podniků zásobování omezené a že se
současně všichni odběratelé – lhostejno zda přípustní zákazníci nebo tarifoví odběratelé – budou
podílet na financování vyšších nákladů na ekologickou elektrickou energii.
Do počátku března 2000 vydali tři zemští hejtmani „Nařízení o přirážce k tarifům pro využití
systému“. S dalšími nařízeními (alespoň pro Vídeň) lze počítat ještě v roce 2000.
Burgenland
Nařízení je v platnosti od 1.1.2000.
Výše přirážky je stanovena na 0,44 g/kWh.
Provozovatelé sítě musejí čtvrtletně
•
odvádět vybranou přirážku zemskému hejtmanovi,
•
sdělovat případné zvýšené náklady na napájení oproti svým ostatním zajištěným
prostředkům podle daných stanovených minimálních cen včetně množstevních údajů,
•
s koncem 4. čtvrtletí předkládat prognózu o očekávaných zvýšených nákladech.
Přirážku za využití systému vybírají rozvodné podniky a lze ji na jejich fakturách vykazovat
zvlášť.
Správu prostředků dodaných rozvodnými podniky z vybrané přirážky provádí středisko, které
není v nařízení blíže specifikováno a které je musí plnit řadu povinného vykazování.
139
Ve vysvětlivkách k nařízení se (mj. s odkazem na § 47 odst. 4 zákona ElWOG) konstatuje, že
zvýšené náklady na napájení elektrickou energií z výrobních zařízení nebudou spláceny přirážkou
k tarifům za využití systému mimo danou oblast zásobování.
Dolní Rakousy
Výše přirážky je pro oblast sítě Dolní Rakousy stanovena ve výši 0,30 g/kWh a pro oblast sítě
Vídeň v Dolních Rakousech ve výši 0,24 g/kWh.
S těmito přirážkami se mají provozovatelům sítě pokrýt vícenáklady, které jim vzniknou na
základě nařízení o napájení oproti jejich ostatním zajištěným prostředkům včetně případných
úhrad za systémové služby.
Povinné vykazování a způsob vyúčtování je podobný jako v burgenlandském nařízení.
Horní Rakousy
Výše přirážky je stanovena pro úrovně sítě 1 – 3 na 0,9 g/kWh, pro úrovně sítí 4 a 5 na 1,3
g/kWh a pro úrovně sítí 6 a 7 na 1,7 g/kWh.
Příjmy z přirážek musejí provozovatelé rozvodných sítí ukládat do společného zúčtovacího
střediska nazvaného „Öko-Energie-Pool“, které ze své strany hradí vícenáklady rozvodných
podniků na základě nařízení o napájení. Öko-Energie-Pool je zřizován podle pokynů zemského
hejtmana provozovateli rozvodných sítí a pracuje z pověření zemského hejtmana.
Modality vyúčtování a povinnosti vykazování jsou podobné těm, které jsou uvedené v nařízeních
Dolních Rakous a Burgenlandu.
Pozoruhodné na hornorakouském nařízení o přirážkách jsou odlišné přirážky pro různé úrovně
sítí. To znamená, že odběratelé na nejnižší úrovni napětí musejí platit téměř dvojnásobně
vysokou přirážku než odběratelé na nejvyšší úrovni napětí.
Na rozdíl od nařízeních o přirážkách Dolních Rakous a Burgenlandu se však ve vysvětlivkách
k hornorakouskému nařízení ohledně „cíle 3%“ konstatuje: „Za účelem odběru z takových
zařízení mají provozovatelé rozvodných sítí také právo odebírat tuto elektrickou energii
z vlastních zařízení a ze zařízení výrobců mimo jejich oblast zásobování a ze zařízení jiných
provozovatelů sítě nebo založit společný podnik, který zřídí a bude provozovat taková zařízení
v Horních Rakousech.“ Nařízení tedy nevylučuje zařízení ležící mimo oblast Horních Rakous a
umožňuje přeshraniční koncepci této země k dosažení cíle 3%. Právní ustanovení v nařízeních
Dolních Rakous a Burgenlandu mají opačné znění.
140
Alois Geißlhofer
ZHODNOCENÍ ZASEDÁNÍ Z
HLEDISKA AGENTURY
E.V.A.
Alois Geißlhofer
Jedním pohledem
Odborné zasedání a burza spolupráce „OBNOVITELNÍ NOSITELÉ ENERGIE“, která se konala ve
dnech od 26.- 28. dubna 2000 v zasedacím sále zemského domu v St. Pölten, lze označit jako
zvlášť vydařený krok z dalšímu budování česko – rakouského partnerství v oblasti energie.
Nejen proto, že byl s 139 účastníky vytvořen nový rekord pro taková zasedání (po Badenu v
březnu 1999 přibl. 90 účastníků, Brnu v říjnu 1999 se 102 účastníky), nýbrž především proto,
že v účasti dolnorakouské zemské vlády poprvé projevila nějaká spolková země masivní
zájem o tento program. Také politické zajištění na úrovni federální vlády a zapojení českého
ministerstva průmyslu a obchodu (přes Českou energetickou agenturu) a českého
ministerstva životního prostředí bylo tímto zasedáním – i přes některé rozdíly v minulosti –
účinně dokumentováno.
Podařilo se však také oslovit soukromé hospodářství a tím skutečné i potenciální investory
(přes 60% účastníků), pro něž by mělo partnerství v oblasti energie vytvořit optimální
rámcové podmínky. Tomu odpovídal také velký zájem o burzu spolupráce, pořádanou BIT –
kanceláří pro Mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a technologie, která probíhala
paralelně, na niž se přihlásilo 61 účastníků. Z ní mají organizátoři k dispozici protokoly o 16
kooperačních záměrech. Dodatečně bylo během zasedání projednáváno přibližně 10
projektových záměrů, takže lze po právu říci, že tímto zasedáním byla iniciována řada nových
projektů především v oblastech tepelného využití biomasy (výtopny pro dálkové vytápění z
biomasy, kotle na biomasu), kogeneračních jednotek na výrobu elektrické energie a tepla z
biomasy, solární energie a bioplynu. Protože tentokrát spočívalo těžiště na hospodárnosti a
financování, lze také počítat s velkou mírou realizace těchto projektů.
Rozšíření okruhu účastníků pro česko – rakouské partnerství v oblasti
energie
170 přihlášek, z toho se na zasedání dostavilo 139 účastníků (kteří však nebyli přítomni
stále), mezi nimi 58 českých účastníků. Přibližně 63 % účastníků přišlo ze sektoru
soukromého hospodářství.
V zasedacím sále zemského sněmu bylo na počátku zasedání napočítáno:
•
přibl. 90 účastníků 1. den
•
přibl. 70 účastníků 2. den
•
přibl. 55 účastníků 3. den.
61 účastníků burzy spolupráce, z toho 15 zaprotokolovaných rozhovorů o spolupráci, bohužel
také 28 poptávaných, avšak nerealizovaných setkání (z důvodu nepřítomnosti jednoho
z požadovaných účastníků), o něž se však bude pečovat dále.
V následujícím textu jsou ve stručném výběru shrnuty nejdůležitější obsahové zprávy a
vyčísleny projednávané projekty.
141
Projednávané myšlenky projektů v jednotlivých referátech
1. Analýza míst pro výtopny z biomasy (EUPRI, EVN)
2. Pilotní pokus společného topeniště na biomasu v České republice (BIOS, CityPlan, uhelné
elektrárny)
3. Společné informační centrum Obnovitelní nositelé energie (CEA, E.V.A., Energy Centre
České Budějovice, Austrian Biofuel Exchange ABEX)
4. Tržní studie k použitelnosti kolektorů s Fresnelovými čočkami v rakouských sklenících
(Svaz solární energie České republiky)
5. Energetická koncepce v Dukovanech (Agrar Plus, země Dolní Rakousy, obec Dukovany)
6. CZ-BIOM: Hledání sponzorů pro český televizní seriál o Obnovitelných nositelích energie
na podzim (státní televize – hlavní večerní program!)
7. ARGE EE: Pilotní plán – solární kolektory (země Dolní Rakousy, české ministerstvo
životního prostředí)
8. Společné předložení projektů v rámci programů EU (BIT, KWB, Hamont)
9. Společnost pro vyvíjení projektů při FGG v České republice (FGG, CityPlan, KWI)
142
Alois Geißlhofer
VÝSLEDKY BURZY SPOLUPRÁCE
Zaprotokolovaná kooperační setkání
Č.
1
Účastník
Ing. CSc Václav
Sladký, Praha
DI Emmerich
Seidelberger, Vídeň
Instituce
VÚZT
2
Petr Jevic, Ph. D.;
DI Walter Sailer
VÚZT;
SW-Energietechnik
3
Ing. Petr Janacek
EKOLOGIK-CZ
s.r.o.,
Energieagentur
Waldviertel
Arge Erneuerbare
Energie;
EKOSTYL spol.s.r.o.
Dr. Horst Lunzer
4
Gertraud GrablerBauer;
Dr. Antonin Kutil
5
Dr. Vlasta
Petríková;
Gertraud GrablerBauer
Dr. Horst Lunzer
DI Walter Sailer
Ing. Josef
Breinesberger;
Dr. Vlasta
Petríková;
Dr. Antonin Kutil
6
7
Institut výzkumu
rizik univerzity ve
Vídni
Témata
Fermentace bioplynu
z biomasy pomocí
kejdy. Zplyňování
dřeva – slámy.
Kogenerace.
Odstraňování rizik.
Zařízení na výrobu
bionafty s high quality
z řepkového oleje:
technické a
hospodářské detaily
Spolupráce
energetických sítí a
agentur
Práce s veřejností pro
obnovitelné nositele
energie, televizní
vysílání
CZ-BIOM český svaz Výměna informací
pro oblast biomasy;
Arge Erneuerbare
Energie;
EA Waldviertel;
BHKW a Contracting
SW-Energietechnik
Agrar Plus GmbH;
Výměna informací
Otevřené problémy
Výběr rostlin, zušlechťování na
vysoký výnos energie (také
konopí),
nové metody výroby bioplynu se
srovnatelnými vlastnostmi jako
zemní plyn
Dodávání řepkového oleje pro
použití v motorových teplárnách
(MHKW) v Rakousku, dlouhodobá
dohoda o dodávkách; plánování a
koncepce; dodávky MHKW
z Rakouska do České republiky
Financování pro společné projekty
v rámci projektů EU ALTENER a
LEONARDO
Plánované
financování
EU 5. RP
Národní
zdroje
Rakouska a
České
republiky
Národní
zdroje
Rakouska a
České
republiky
Next Step
Hledání dalších
partnerů v SRN-Sasko;
podrobný vývoj
projektů; poté
plánováno další setkání
ještě otevřený
Altener,
Leonardo
Další kontakty
Hledání sponzorů pro televizní
vysílání o solární energii,
spolupráce
?
Další kontakty
budoucí spolupráce
?
Další kontakty
?
?
další kontakty
?
?
další kontakty
CZ-BIOM český svaz
pro oblast biomasy;
EKOSTYL spol.s.r.o.
143
8
9
10
11
12
13
14
15
144
Ing. CSc Václav
Sladký, Prag
DI Friedrich Harrich
VÚZT
Výstavba celkového systému
analogického kotlům na štěpky
EU 5. RP
KE Kelit podnik na
Předizolované trubky
výrobu plastů, Linz; pro dálkové vytápění
EKOSTYL spol.s.r.o.
Dr. Antonin Kutil
CZ-BIOM český svaz
Dr. Vlasta Petríková pro oblast biomasy;
Egon Russ
soukromá spol.
Kotle na biomasu
Ing. Petr Kuzelka
Nuclea s.r.o.
možná kooperace
?
možná kooperace
?
David Dub
Předizolované trubky
na dálkové vytápění
možná kooperace
?
Záruka pro bankovní
úvěr na výrobu kotlů
na biomasu v ČR
Vybudování trhu pro
solární teplo
potřebné další jednání
EU 5. RP
Skupiny svépomocné výstavby a
komerční výrobci – rozvoj trhu
Interreg,
národně
Rakousko a
ČR
Vývoj projektu
společností ARGE
Erneuerbare Energie
Využití GEMIS pro
energetické plánování
města
Test jako rozhodovací nástroj pro
městskou správu – energetické
plánování
národně
Rakousko a
ČR
Příprava propozic, test
na příkladu města
Prachatice
Využití energetických rostlin;
výroba pelet z nedřevitých
energetických rostlin; spolupráce
při výzkumu s Rakouskem
Subvence do
ladem
ležících ploch
v ČR;
národní
financování
Geißlhofer
zprostředkuje
odborníky z Rakouska
a shromáždí informace
Fa. Hamont
Výroba peletových
kotlů a jejich zavedení
na trh
Helmut Dines
DI Walter Sailer
DI Friedrich
Harrich;
Dr Hantsch-Linhard
Yvonna Gaillyová
Ing. Werner Weiß,
Gertraud GrablerBauer
Ing. Josef
Breinesberger;
DI Ivan Benes
Dr. Antonin Kutil
Dr. Vlasta
Petríková;
Dr. Alois Geißlhofer
Iromez s.r.o.
Pelhřimov
SW-Energietechnik
Fa. Hamont
FGG-O-W-Fonds
Ekologicky Institut
Veronika
ARGE Erneuerbare
Energie
Agrar Plus GmbH;
CityPlan Ltd..
EKOSTYL spol.s.r.o. Nabídnout rekultivaci
CZ-BIOM český svaz oblastí s dobýváním
pro oblast biomasy; hnědého uhlí
E.V.A.
Hledání dalších
partnerů; podrobný
vývoj projektu; poté
podrobný vývoj
projektu; poté
podrobný vývoj
projektu; poté
podrobný vývoj
projektu; poté
setkání s paní Winkler
Alois Geißlhofer
Nerealizovaná setkání z důvodu absence nějakého účastníka
Č.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
Účastníci
Johann Posch
Ing. CSc. Ladislav Michalicka
Ing. Udo Sonnenschein;
Dr. Antonin Kutil
Dkfm. Karl Wiedermann;
Dr. Antonin Kutil
Ing. Ernst Grim
Ing. Zdenek Svoboda
DI Mario Ortner
Ing. Prokop Benes
Ing. Josef Streißelberger;
Yvonna Gaillyová
DI Walter Sailer;
Ing. Zdena Šedivá
Ing. Petr Janacek;
DI Axel Swoboda
Ing. Petr Janacek;
Ing. Vladimir Verner
Ing. Petr Janacek;
Ing. Zdenek Svoboda
Dr. Kurt Leeb;
Dr. Antonin Kutil
Ing. Jan Mertlik;
Ing. Zdenek Svoboda
Dr. Herbert Patschka;
DI Walter Sailer
Ing. Helena Soukova;
Ing. Josef Streißelberger
Andreas Spari
Dr. Antonin Kutil
Jri Stojdl;
DI Walter Sailer
Eberhard Herrmann;
Dr. Antonin Kutil
Dr. Vlasta Petríková
Ing. Petr Janacek;
Ing. Herbert Klement
Ing. Petr Janacek;
Dr. Horst Lunzer
Ing. Petr Janacek;
Ing. Jan Mertlik;
Dr. Herbert Patschka;
Dr. Vlasta Petríková
Ing. Petr Janacek;
Ing. Herbert Klement
Werner Vale;
Dr. Antonin Kutil
DI Walter Sailer;
Dr. Antonin Kutil
Ing. Zdena Šedivá
DI Mario Ortner
DI Josef Farták;
DI Mario Ortner
Ing. CSc Václav Sladký;
DI Mario Ortner
Ing. Aleš Vychodil;
DI Mario Ortner
Instituce/Firma
Fa. Wodke (výrobce kotlů na biomasu);
Cs. spol. pro sluneční energii
Polytechnik;
EKOSTYL spol.s.r.o.
Ökorecycling Klosterneuburg
EKOSTYL spol.s.r.o.
Ernst Grim GmbH;
Ekosolaris A.S.
iC Consultenten;
Fa. Gauff Prag
Agrar Plus GmbH;
Eckologický Institut Veronika
SW-Energietechnik
VÚZT
Ekologic s.r.o.,
Ökostrom AG;
Ekologic s.r.o.,
Verner a.s.
Ekologic s.r.o.,
Ekosolaris A.S.
ASIC Austria Solar Innovation Centre;
EKOSTYL spol.s.r.o.
Alternativa 3000
Ekosolaris A.S.
Contrasta Consulting s.r.o.;
SW-Energietechnik
VÙZE;
Agrar Plus GmbH
Elektrotechnik Pichlmaier Biogasanlagenbau;
EKOSTYL spol.s.r.o.
FHW Trhove Sviny;
SW-Energietechnik
Redakce TGA
EKOSTYL spol.s.r.o.
CZ-BIOM
Ekologic s.r.o.,
Klement Consult
Ekologic s.r.o.,
Energieagentur Waldviertel
Ekologic s.r.o.,
Alternativa 3000
Contrasta Consulting s.r.o.;
CZ-BIOM
Ekologic s.r.o.,
Klement Consult
AE Energietechnik;
EKOSTYL spol.s.r.o.
SW-Energietechnik;
EKOSTYL spol.s.r.o.
VÚZT;
iC Consultenten
EGF, spol. s.r.o.;
iC Consultenten
VÚZT;
iC Consultenten
Státní Fond životního prostředí;
iC Consultenten
145
Friedrich Rauter
SHRNUTÍ A ROZLOUČENÍ
Friedrich Rauter
Na tomto zasedání jsme slyšeli, že existuje množství aktivit v oblasti Obnovitelných nositelů
energie – aktivit ve Vaší zemi, aktivit v naší zemi – které mají všechny vlastně stejný cíl. Proto
považuji výměnu zkušeností tak, jak se konala zde, za velmi důležitou.
Přitom byla pro mě velmi důležitá a zajímavá následující okolnost: Když jsme v různých
referátech slyšeli problematiky, které se týkají tohoto tématu, mohli bychom většinu z těchto
výpovědí vztáhnout ke každé z našich dvou zemí. Problematika je podobná, i když je v mnoha
oblastech termín jejího vzniku trochu posunutý. Z dalších problémů, které nelze přenést na
druhou zemi, se lze zase poučit, že je třeba vždy brát v úvahu rámcové podmínky, které vládnou
u druhé strany. Nic nepomůže, když budeme posuzovat problematiku pouze z jedné strany,
nýbrž je třeba vždy usilovat o poznání možností, které má ten druhý. A já věřím, že toto
zasedání přispělo i k takovému pochopení.
Jaké jsou vlastně motivy pro to, abychom podporovali Obnovitelné nositele energie? Nejdříve
bych chtěl uvést zcela banální motiv, který může znít až paradoxně, a to jednoduše finanční
motiv. Možná, že to v dnešní době nezní proto tak hodnověrně, že máme v obou zemích
relativně nízké ceny energie. Přibližně před 20 lety však byla cena v Rakousku závažným
problémem, kdy ceny ropy náhle explodovaly a bylo třeba se zoufale pokoušet dosáhnout během
jednoho roku něčeho takového, co by se bývalo mělo připravovat již 10 let předtím. Tehdy byla
totiž energie náhle drahá, a tak se hledaly alternativy, z nichž vyplynul první motiv pro to,
abychom se vážně začali zabývat Obnovitelnými zdroji energie. Naštěstí pro hospodářství, možná
trochu naneštěstí pro Obnovitelné nositele energie, ceny energie v Rakousku opět poklesly.
Vzrostlo však přesto naštěstí pro Obnovitelné zdroje energie vědomí životního prostředí u
obyvatelstva. O tom, že vládne velké, rozvíjející se vědomí životního prostředí také v České
republice, jsem se mohl přesvědčit při mnoha návštěvách ve Vaší zemi. Ochranu životního
prostředí bych uvedl jako druhý velký motiv pro podporu Obnovitelných nositelů energie:
Musíme přispět ke snížení množství emisí. Máme globální problém s CO2, avšak máme také
regionální problémy. A tyto emise pak pociťuje také soused jejich původce. To platí pro nejmenší
oblast, mezi dvěma sousedními domy, stejně jako pro dvě sousední země. V obou případech je
třeba najít společnou cestu, jak snížit zatížení životního prostředí.
Dalším podstatným motivem v rámci tohoto uvažování o životním prostředí je jistě také starost o
využití jaderné energie. To se týká na jedné straně strachu obyvatelstva z nehod – až na
Lichtenštejnsko provozují všichni sousedé Rakouska atomové elektrárny. Pomyslím zde např. na
četné telefonáty Rakušanů před příchodem nového tisíciletí, kteří se tázali, co by se zde všechno
mohlo stát. Naštěstí byla hysterie neodůvodněná. Já osobně ani tak příliš nevěřím, že by
nebezpečí nehod atomových elektráren bylo tak velkým rizikem. Mohl jsem se při návštěvách ve
Vaší zemi osobně přesvědčit o tom, že zde přirozeně pracují vysoce vzdělaní odborníci
s vysokými odbornými znalostmi, kteří mají také svůj vlastní zájem na tom, aby chránili Vaše
obyvatelstvo před nehodami. Také technika je velmi vysoce rozvinutá.
Problém je podle mého názoru spíše následující: Co bude třeba udělat, až bude muset nějaká
atomová elektrárna ukončit svůj provoz, protože bude jednoduše příliš stará? Neboť potom totiž
budou následovat dlouhodobé problémy. Využívání jaderné energie je podle mého přesvědčení
velmi krátkozraké řešení energetického problému. Před nedávnem jsem vyhrabal jeden
technický časopis, který byl vydán před 35 lety, a tam stálo, že v několika letech se bude vše
provozovat pomocí atomu – až po atomem poháněné žehličky. A to bylo míněno vážně. Některé
vize nebyly naštěstí realizovány, některé vize se zase stanou přežitkem. A zde myslím na to, že
všechny sousedící země, které používají jadernou energii, se budou ještě muset vypořádat
s těmito dlouhodobými problémy: Co se udělá s radioaktivním odpadem, kde se bude skladovat,
jak bude možné nést náklady, které z toho vzniknou? Občané sice budou velmi rádi využívat
147
levnou atomovou energii, avšak daleko méně budou rádi, až se dozvědí, že vedle jejich města
bude zřízen sklad radioaktivního odpadu.
Třetí motiv: Využíváme – takzvané konvenční – fosilní nositele energie ve velmi rozsáhlém
měřítku. Avšak jsou to vyčerpatelní nositelé energie, kterých za několik desetiletí, tedy během
pouze velmi krátkého časového rámce ubyde a které by bylo možné lépe využít k nějakým jiným
účelům a kterých by se mělo používat méně také z hlediska snížení zatížení životního prostředí.
To by tedy byly tři hlavní motivy toho, proč se zde všichni - i když z různých hledisek– zabýváme
Obnovitelnými nositeli energie. Další důležitý bod, který také vyplynul z tohoto zasedání, zní: Je
třeba zvýšit tvorbu vědomí v širokých masách obyvatelstva. Na široké úrovni vládne možná na
několika místech ještě nepochopení pro to, proč by se měla používat drahá energie, když přece
existuje levnější. Zde se zapomíná na zákonitost, že levná energie často znamená, že je třeba
počítat s osobními újmami. Věřím, že je třeba vytvořit také vědomí pro odpovědnost do
budoucna. Nic nám nepomůže, když budeme žít co nejlépe s využitím našich zdrojů energie
pouze my a pokud nebudeme myslet na to, jak bude situace vypadat po naší generaci. Měli
bychom včas začít s hledáním alternativních řešení pro dlouhodobější posuzování energetického
problému.
Dalším zcela důležitým poznatkem z výsledků tohoto zasedání je pro mě to, že by všichni měli
tahat za jeden provaz. To platí na jedné straně jak pro instituce v obou našich zemích, které mají
často z různých okolností určité rozpory, ačkoli vlastně pracují na stejném cíli a mohly by ho
společně dosáhnout rychleji. Na druhé straně lze velmi často pozorovat, že se jednotlivé sektory
Obnovitelných nositelů energie vzájemně podrývají, že snad jeden druhému nedopřeje, aby
získal v daném momentu více podpory. Věřím, že je velmi důležité – ať už z hlediska nositelů
energie, ať už z hlediska oficiálních nebo neoficiálních míst – aby se síly spojily a společně se
přiblížily k cíli. Jako podnět k tomu mělo sloužit toto zasedání.
Nyní mi dovolte, abych poděkoval mnoha referentům z obou zemí, kteří nabídli své vědomosti na
vysoké odborné úrovni. Přirozeně, že bych chtěl poděkovat také organizátorům: České
energetické agentuře, podporované firmou CityPlan; agentuře Energieverwertungs-agentur,
která zajistila organizační přípravu a provedení; kanceláři BIT, která zajistila organizaci
profesionálně řešené burzy spolupráce; Úřadu životního prostředí a spolkovému ministerstvu
zemědělství a lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství (BMLFUW), které
nás tím nejlepším způsobem podporovaly. Nakonec bych chtěl poděkovat také mému
zaměstnavateli, zemi Dolní Rakousy, která nám umožnila zasedat v tomto „zemském
parlamentu“.
Srdečný dík také všem účastníkům za to, že se živě účastnili zasedání, diskusí, burzy spolupráce.
Doufám a jsem přesvědčen o tom, že toto zasedání přinese plody při další spolupráci. Doufám
v setkání na podzim v Praze, kde již snad budeme moci projednat ten nebo onen projekt či ten
nebo onen vývoj z tohoto dnešního zasedání.
148
EA Waldviertel
DODATEK
ENERGETICKÁ SÍŤ: SEVERNÍ DOLNÍ RAKOUSY –
ZÁPADNÍ SLOVENSKO
JIŽNÍ
ČECHY-
EA Waldviertel
Náplně činnosti
•
práce na podkladech se zástupci regionu,
•
vypracování katalogu opatření s výpočty hospodárnosti,
•
sestavení databanky a
•
první doprovodná opatření při realizacích projektů.
Region:
•
Dolní Rakousy (Waldviertel a Weinviertel)
•
jižní Čechy (JH, PE, TÁ, CB), jižní Morava (ZN, JI, ZD, TR, BR, HO)
•
západní Slovensko: Bratislava, Bratislava-Vidiek, Záhorie (Senica/Skalica), Trenčin
Průběh činnosti
Vybudování datové sítě a informačního systému pro region
•
sběr a předávání technických, finančních a právních informací
•
soubor adres – stávající projekty, iniciativní skupiny, podpůrná střediska atd.
Vypracování
přeshraničního
realizovatelnosti
regionálního
katalogu
opatření
včetně
studií
•
shrnutí a zhodnocení opatření vypracovaných na okresních informačních akcích poradenským
týmem z hlediska šancí těchto opatření na realizovatelnost
•
studie feasibility pro řídicí projekty hraničního regionu
•
prezentace katalogu opatření a projektů na úrovni okresů a regionů
•
plánování realizace s moderními formami financování (např. kontrakting pro úspory energie)
Přeshraniční výměna informací a transfer v oblasti know-how
•
vypracování společných podkladů pro plánování
•
coaching při budování regionální tématicky specifické sítě
•
propojení regionů pomocí e-mailu/homepage
•
zpracování projektů přeshraniční spolupráce
•
Regionální odborně specifické poradenství v zúčastněných regionech
149
Očekávané výsledky
•
Vyhodnocení průzkumu skutečného stavu a potenciálů
•
Seznam prioritních potřeb a požadavků zjištěných z průzkumu a rozhovorů
•
Struktura pro budování a další rozvoj energetické sítě
•
Datová síť o projektech, provozovatelích projektů a o údajích k projektům
•
Platforma pro výměnu a spolupráci, regionální a nadregionální
•
Studie realizovatelnosti pro vybrané a zpracované projekty
•
Plánovací podklady pro přípravu a realizaci takových projektů
•
Prezentační materiály ke zlepšení akceptace projektů
Cílové skupiny
•
Všechny osoby, instituce, podniky, sdružení, obce a ostatní veřejné instituce, které mohou
a chtějí přispět k této problematice, především
•
spotřebitelé energie, pro něž je úspora energie, efektivita energie a obnovitelná energie
důležitou záležitostí
•
dodavatelé energie, jejichž nabídka se nachází nebo se v budoucnu nacházet bude
v oblasti obnovitelné energie
•
výzkum, průmysl, živnosti a plánování
Obsah databanky
Zkušenosti a výsledky ze všech ostatních projektů jako
•
regionální energetické koncepce
•
komunální energetické koncepce
•
optimalizace budov
•
studie dálkového vytápění
•
projekty ekologické energie
•
poradenství ke kontraktingům
Užitek
Všeobecné efekty
•
Vybudování a poskytnutí kontaktů ke všem zájmovým skupinám v regionu, výměna informací
a zkušeností
•
Spolupráce při vývoji a realizaci projektů, sběr a vyhodnocení dat a výsledků projektů
•
Přístup k datové síti s průběžnou aktualizací
•
Spojení nabízejících firem a zákazníků v oblasti obnovitelné energie
Přímé efekty pro provozovatele vzorových projektů
•
Spolupráce se zkušenými poradci a podniky
•
Podpora při vytváření koncepcí a předběžných projektů a studie realizovatelnosti pro
plánované projekty
150
EA Waldviertel
•
Využití inovačních řešení a technologií
•
Představení vhodných způsobů financování a podpor pro realizaci projektu
•
Výměna a spolupráce s jinými provozovateli projektů, představení projektů v rámci cílené
práce s veřejností
Přímé lokální efekty způsobené vzorovými projekty
•
menší spotřeba fosilní energie pro výrobu tepla a elektřiny
•
méně emisí v důsledku nahrazení fosilních nositelů energie, méně kilometrů přepravy
v důsledku získávání energie na místě
•
tvorba hodnot pro odběratele energie v důsledku úspor nákladů, pro místní obce v důsledku
rentability okliky, pro provozovatele zařízení na místě, pro dodavatele obnovitelných energií,
pro místní podniky v důsledku zakázek
•
uzavřené regionální hospodářské cykly
Časový plán
05/2000-04/2002
Okolí projektu
Tým poradců: ARGE Energienetzwerk NÖ Grenzland skládající se z:
Ing. Otmar Schlager, Aignerstraße 1, A-3830 Waidhofen / Thaya
Tel: 0043 - 2842 – 501 503, Fax:
0043 – 2842 – 501 500
email: [email protected]; http:
www.wvnet.at/energieagentur/
Wallenberger & Linhard Regionalberatung GmbH
Gerhard Linhard, Florianigasse 9, A-3580 Horn
Tel:
0043 – 2982 – 4521 16, Fax:0043 – 2982 – 4521 10
email: [email protected]
Weinviertel Management
DI Hermann Hansy, Hauptstraße 25, A-2225 Zistersdorf
Tel:
0043 – 2532 – 2818; Fax:
0043 – 2532 – 2818 18
Partneři
Niederösterreichische Landesregierung
Landhausplatz 1, 3109 St. Pölten
Tel: 0043/2742/200/4787
Bundesministerium für wirtschaftliche Angelegenheiten
A-.1010 Wien, Stubenring 1
Tel: 0043 – 1 – 71100-0
151
Beratungsbüro für Raumplanung und Entwicklungsprojekte
DI Bernhard Schneider
A-3943 Kottinghörmanns Nr. 58
Tel:
0043 – 2853 – 72358
Fax:
0043 – 2853 – 76140
CZ: Partneři jsou v současné době vybíráni.
SK: Partneři jsou v současné době vybíráni.
Aignerstraße 1
A-3830 Waidhofen an der Thaya
Tel.:0043 / (0)2842 / 501-501
Fax:0043 / (0)2842 / 501-500
152
Úřad zemské vlády Dolního Rakouska
DOLNÍ RAKOUSY PODPORUJÍ PRO DUKOVANY DÁLKOVÉ
ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Z BIOMASY
Úřad zemské vlády Dolního Rakouska
Spolupráce ve smyslu protiatomové politiky země
Za „důležitou přeshraniční spolupráci v oblasti obnovitelných nositelů energie ve smyslu
protiatomové politiky země“ označuje zemský rada pro životní prostředí, Mag. Wolfgang Sobotka
návštěvu dolnorakouského protiatomového koordinátora Dipl.Ing. Friedricha Rautera v
Dukovanech. Rauter předal nedávno společně s delegací zástupců Dolních Rakous starostovi
města Dukovany, Vítězslavu Jonášovi, studii dálkového zásobování teplem z biomasy na bázi
slámy v obci Dukovany.
„Snahy napomoci prosazení alternativních forem energie v sousedních zemích, které byly
zahájeny v Levici, budou naší angažovaností v Dukovanech ještě prohloubeny a zintenzivněny.
Studie byla vypracována ve smyslu protiatomové politiky země a má podporovat využití
obnovitelné energie a nahrazení vytápění elektřinou v České republice. Studii financovala země
Dolní Rakousy“, tolik Sobotka.
Výkon zařízení dálkového vytápění, zjištěný ve studii, činí cca 3500 kW a dosahuje se na bázi
slámy využívané na výrobu tepla, jíž je v daném regionu značný potenciál. Starosta Jonáš chce
touto studií postavit protipól k jaderné elektrárně a nabídnout obci k možnému zásobování
plynem alternativu ve formě obnovitelné energie.
Při prezentaci bylo uvedeno, že projekt lze v zásadě ekonomicky realizovat, pokud bude
zaručena akceptace obyvatel obce pro připojení k dálkovému vytápění. Starosta Jonáš doufá, že
projekt na bázi studie bude možné uskutečnit v dohledné době.
153
Seznam referentů uvedených v tomto souboru
SEZNAM REFERENTŮ UVEDENÝCH V TOMTO SOUBORU
(V pořadí vystoupení)
Landesrat Mag. Wolfgang Sobotka
Amt der NÖ Landesregierung
Landhausplatz 1
A-3109 St.Pölten
E-Mail: [email protected]
Dr. Daniel Weselka
Bundesministerium für Land- und
Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft
(BMLFUW)
Abteilung I/7 U Nuklearkoordination
Stubenbastei 5
A-1010 Wien
Tel. +43/ (0)1 / 51522-4006
Fax +43/ (0)1 / 5131679 - 7210 (515227210)
Dipl.-Ing. Friedrich Rauter
Abt. Umwelttechnik
Abteilungsleiter HR
Landhausplatz 1, Haus 13
A-3109 St.Pölten
Tel. +43/ (0)2742 / 200 4250
Fax +43/ (0)2742 / 200 4985
Dipl.-Ing. Irena Růžičková
The Czech Energy Agency (ČEA)
Stv. Direktorin
Vinohradská 8
CZ- 120 00 Praha
Tel. +420 (0)2 / 24 21 77 74
Fax +420 (0)2 / 24 21 77 01
E-Mail: [email protected] , [email protected]
Internet: www.ceacr.cz
Dr. Alois Geisslhofer
Energieverwertungsagentur (E.V.A.)
Linke Wienzeile 18
A-1060 Wien
Tel.: +43 (0)1 / 586 15 24 -33
Mobil: 0664 / 4517559
Fax: +43 (0)1 / 586 94 88
Internet: http://www.eva.wsr.ac.at
Dipl.-Ing. Dalibor Strasky
Ministry of Environment of the Czech Republic
Adviser to the Minister
Vrsovicka 25
CZ-100 10 Prague 10
Czech Republic
Tel +420 (0)2 / 67122331
Fax +420 (0)2 / 67310200
E-mail [email protected]
http://www.env.cz/env.nsf/pages/english
Philippe Loward
Landesrat Franz Blochberger
Landhausplatz 1
A-3109 St.Pölten
Karel Nový,
Fa Neuwirth,
Újezda 579
CZ 687 08 Buchlovice
Tel./Fax: +420 (0)632 / 595 137
Mobil: +420 (0)602 / 777 814
E - mail: [email protected]
Dipl.-Ing. Jan Weger
Výzkumný ústav okrasného zahradnictví
(VÚOZ)
252 43 Průhonice,
Tel. +420 (0)2 / 67750 364
Fax: +420 (0)2 / 6775 0023
E-mail: [email protected]
BIT – Büro für Internationale Forschungs- und
Technologiekooperation
Secretariat for Central and Eastern Europe
Wiedner Hauptstraße 76
A-1042 Wien
Tel.: +43 (0)1 / 581 16 16
Handy 0676 6196571
Fax: +43 (0)1 / 581 16 16-16
155
Ing. Andreas Morawetz
agiplan Planungsgesellschaft m.b.H
Loeschenkohlgasse 6
1150 Wien
Tel: +43/ (0)1 / 981 66-0
Fax+43/ (0)1 / 981 66-30
Internet: http://www.agiplan.co.at
Dipl.-Ing. Konrad Wutscher
Geschäftsführer der
SFC Umwelttechnik GmbH
Julius-Welser-Straße 15
A- 5020 Salzburg
Tel. +43/ (0) 662 / 434901-0
Fax +43/ (0)662 / 434901-8
Franz Meister
Umweltbundesamt
Abt. Allgemeine Ökologie
Spittelauer Lände 5
A-1090 Wien
Tel.: +43 (0)1 / 31304-3740 od. -3720
Fax: +43 (0)1 / 31304-3700
Internet: http://www.ubavie.gv.at
Dipl.Ing. Ivan Beneš
Prof.Ing. Miroslav Pichal
Prof. Jan Kartak
CityPlan Consulting, Engineering and Design
Odborů 4
CZ-120 00 Praha 2
Tel.: +420 (0)2 / 249 15274- 252
Mobil: +420 603 261470
Fax: +420 (0)2 / 29 49 39
Dipl.-Ing. Kamila Havlíčková
Výzkumný ústav okrasného zahradnictví
(VÚOZ)
252 43 Průhonice
Tel. +420 (0)2 / 67750 364
Fax: +420 (0)2 / 6775 0027
Geschäftsführer Erwin Stubenschrott
Fa. KWB, Kraft & Wärme aus Biomasse
Ges.m.b.H.
8321 St. Margarethen/Raab
Tel. +43/ (0)3115 / 6116-0
Fax: +43/ (0)3115 / 6116-4
[email protected]
HAMONT-Consulting und Engineering GmbH
St. Veiterstraße 4
8045 Graz
Tel: +43/ (0)316 / 69 40 81-0, Fax – 4
Tochterfirma in Tschechien:
HAMONT- Contracting and Trading
Prokurist Gerhard HAID
Sedliste 227
CZ-739 36 Sedliste
Tel/Fax: +420 (0)658 / 658 119
Dipl.-Ing. Alfred Hammerschmid
Ingenieurbüro BIOS
Sandgasse 47
A- 8010 Graz
Tel. +43/ (0)316 / 4813 00
Fax +43/ (0)316 / 48 13 00 -4
Ing. Norbert Hüttler
Fa. Schweighofer Holzindustrie AG
3531 Brand Nr. 44
Tel. +43/ (0)2826 / 7001-0
Ing. Udo Sonnenschein
Techn. Direktor der
Fa. Polytechnik Luft-und Feuerungstechnik
GmbH&CoKG
A- 2564 Weißenbach/Triesting
Tel. +43/ (0)2672 / 8900
Fax +43/ (0)2672 / 890-13
E-Mail: [email protected],
DI Radomír Demek
Geschaeftsdirektor der
Fa Lesy Český Rudolec, a.s.
378 83 Český Rudolec
Firmenanschrift: 378 81 Slavonice
Tel. +420 (0)332 / 493 126
Fax: +420 (0)332 / 493 426
E - mail: [email protected]
Doc.Ing. Karel Brož
FS ČVUT (Techn. Universität PragMaschinenbau)
Tel. +420 (0)2 / 3111273
Fax: +420 (0)2 / 24310292
E-Mail: broz@fsid.
Ing. Werner Weiß
Arbeitsgemeinschaft Erneuerbare Energie
& Bundesverband Solar
Gartengasse 5, 8200 Gleisdorf
Tel. +43/ (0)3112 / 5886-18
156
Seznam referentů uvedených v tomto souboru
Mag. Gertraud Grabler- Bauer
Arbeitsgemeinschaft (ARGE) Erneuerbare
Energie, Landesorganisation NÖ
Bahnstraße 46, A- 2700 Wiener Neustadt
Tel. +43/ (0)2622 / 21389 - 2
Fax +43/ (0)2622 / 21389 - 5
Jaromir Sum
Fa. EKO-SOLARIS
Kotojedská 2381
76701 Kroměříž
Tel: +420 (0)634 / 24591
Fax.: +420 (0)634 / 330343
Mobiltelefon: 0603/535256
Dipl.-Ing. Luboš Miltr
Ministerstvo zemědělství (Ministerium für
Landwirtschaft)
Těšnov 17
117 05 Praha 1
Tel.: +42 (2) / 21811111
Fax: +42 (2) / 24810478
Walter Graf
Vorsitzender der
ARGE Biogas
Blindengasse 4/10-11
A-1080 Wien
Tel. +43/ (0)1 / 406 45 79
Dipl.-Ing. Prokop Beneš
Gauff Praha s.r.o.
Pod Pekárnami 7
CZ- 190 00 Praha 9
Tel. +420/ (0)2 / 8389 1434, 8389 1435
Fax +420/ (0)2 / 8389 1434, 8389 1435
Dr. Wilhelm Hantsch-Linhart
FGG Finanzierungsgarantie-Gesellschaft
m.b.H.
Ost-West-Fonds
Prinz-Eugen-Straße 8
A-1041 Wien
Tel. +43/ (0)1 / 501 75-311
Fax: +43/ (0)1 / 501 75 - 360
Internet: http://www.fgg.at
DI Franz Stephan Hinteregger
BIT - Büro für Internationale Forschungs- und
Technologiekooperation
Referatsleiter
Mittel- und Osteuropa Sekretariat
Philippe Loward (Handy 0676 6196571)
Robert Worel
Wiedner Hauptstr. 76
A-1040 Wien
Tel. +43/ (0)1 / 581 16 16-135
Fax +43/ (0)1 / 581 16 16-18
157
Seznam účastníků
SEZNAM ÚČASTNÍKŮ
Číslo účastníku v levém článku slouží k identifikací u dotazníkové akci.
163 Christian
AICHERNIG
AE Energietechnik GmbH
Wien
2 Dona
ANDERSON
Energy Centre Bratislava
Bratislava
3 DI Heidemarie
ARTNER
EUPRI
4 Direktor Prok. Kurt
ATZGERSTORFER
VA TECH ELIN EBG GmbH
5 Mag. DI Dr. Brigitte
BACH
Arsenal Research
6 DI Harald
BALA
TBB Consulting
7 Christian
BECHERER
PAN – Verein Leben für Kinder
8 Ing. Prokop
BENEŠ
Gauff, s.r.o.
Praha
9 Ing. Ivan
BENEŠ
CityPlan,s.r.o.
Praha
10 Rudolf
BICHL
Fa Nordplan GmbH
11 LR ÖkRat Franz
BLOCHBERGER
12 Ing. Marie
BOEHMOVÁ
MŽP (Tschech. Umweltministerium)
14 Ing. Ivana
BOŽÁKOVÁ
Tepelné hospodářstvi Města
15 Jürgen
BRAND
E.V.A.
17 Ing. Josef
BREINESBERGER
Agrar Plus GmbH
19 Renate
BURIAN
CERE
Wien
20 Ing. Pavel
CABLK
SFŽP
Praha
157 Ing. Václav
CHYTIL
SFŽP
Praha
21 DI Radomír
DEMEK
Forstbetrieb
22 Helmut
DINES
KE Kelit Kunststoffwerk
23 Heinz
DÖTZL
Verbund
DUB
IROMEZ s.r.o.
Pelhřimov
24 Heinrich
ERBEN
TINOX GmbH
München
25 DI Josef
FARTÁK
EGF, spol. s.r.o.
26 DI Andrea
FIDRMUC
Denk!statt
Wien
27 Ing. Alexander
FISCHER
IC Consulenten
Wien
28 DI Andreas
GABLER
Waldviertel Management
29 RNDr Yvonna
GAILLYOVÁ
Eklogicky institut Veronica
Brno
30 Dr. Alois
GEIßLHOFER
E.V.A.
Wien
GLÖCKL
Wärmebetriebe Fernwärme
Wien
33 Gertraud
GRABLER-BAUER
ARGE Erneuerbare Energie
Wiener Neustadt
34 Walter
GRAF
ARGE Biogas
Wien
35 Ing. Ernst
GRIM
Ernst Grim GmbH
Melk
36 Otto F.
HABERHAUER
Agrarmanagement NÖ-Süd
37 Mag. Dr. Brigitte
HAHN
UMBERA
38 DI Alfred
HAMMERSCHMID
Bios
39 Dr. Wilhelm
HANTSCH-LINHART FGG Finanzierungsgarantie-GmbH
40 Ing. Otto
HANZLIK
200 David
205 Johann
Amt der N.Ö. Landesregierung
Geras
Linz
Wien
Asten
Großschönau
Zwettl
St. Pölten
Brno
Trhové Sviny
Wien
St. Pölten
Český Rudolec
Linz
Wien
Sušice
Zwettl
Warth
St. Poelten
Graz
Wien
Krems
159
41 Dipl.-Ing. Friedrich
HARRICH
Hamont
42 Kamila
HAVLÍČKOVÁ
VÚOZ (Inst. für Pflanzenbau)
Průhonice
43 Vladimir
HECL
Bratislava
44 Eberhard
HERRMANN
Redaktion TGA
Wien
46 DI Franz
HINTEREGGER
BIT
Wien
HOLUB
MEPS Vsetin
49 Ing. Günther
HUEMER
Guntamatic Heiztechnik
50 Ing. Norbert
HÜTTLER
Schweighofer Holzindustrie
52 Ing. Petr
JANACEK
EKOLOGIK - cz, s.r.o.
53 Mag. Reinhard
JELLINEK
E.V.A.
Wien
54 Ing. CSc Petr
JEVIČ
VÚZT
Praha
55 Ing. Jiří
JIRÁNEK
Praha
56 Ing. Jiří
JIRÁNEK
Nuclea,s. r.o.-úsek marketingu Praha
Praha
57 Prof.Ing.DrSc František JIROUŠ
ČVUT fak. Strojní (TU Prag)
Praha
58 DI Anton
JONAS
Landwirtschaftskammer NÖ
St. Pölten
206 Milan
JUREČKA
Slovenská Energetická Agentúra
Bratislava
208 Helmut O.
KARAS
Brandes GmbH
210 Andreas
KARNER
KWI
61 Johannes
KAUFMANN
Fa Nordplan GmbH
63 Stefan
KEHERER
TBB Consulting
64 Ing. Herbert
KLEMENT
Klement Consult
65 Ing. Martin
KLOZ
66 Miroslava
KNOTKOVÁ
OÚ Uherské Hradiště
KOHÁNYI
CEU Centrum Energetických úspor
(öffentl. Energieagentur)
Košice
68 Johann
KRENN
Fa Krenn - Lohnhackguterzeugung
Groß-Schönau
69 Ing. Jaromír
KUDLÍK
MÚ města Vsetín
211 Mag. Georg
KURY
Enairgy
70 DI Antonin
KUTIL
EKOSTYLE s.r.o.
Praha
71 Ing. Petr
KUŽELKA
Nuclea,s. r.o.-úsek marketingu Praha
Praha
LAMERS
BMLFUW
Wien
72 Mag. Ulrike
LASAR
Raiffeisenlandesbank NÖ-Wien
Wien
73 Andreas
LEDERMANN
Rauscher OHG Maschinenbau
Wien
75 Siegfried
LOICHT
Energieparkt Bruck/Leitha
76 Philippe
LOWARD
BIT
77 Dr. Horst
LUNZER
78 Dr Michael
MAYER
NÖ Landesakademie
St. Pölten
79 Ing. Christian
MAYERHOFER
AGRAR Plus GmbH
St. Pölten
80 Ing. Jiří
MEDLÍN
Pražská strojírna, a.s.
MEINOLF
81 Franz
MEISTER
Umweltbundesamt
83 Ing.,CSc. Ladislav
MICHALIČKA
Čs. spol. pro sluneční energii
203 Jaromir
164 Dipl Ing František
209 Gottfried
199 Mag. Erika
160
Graz
Vsetin
Peyerbach
Brand
Slavicin
Wien
St. Pölten
Zwettl
Asten
Messern
Praha
Uherské Hradiště
Vsetín
Wien
Bruck/Leitha
Wien
Waidhofen/ Thaya
Praha
St. Pölten
Wien
Říčany
Seznam účastníků
84 Jaroslav
MIKLÍK
EB-ZET,s.r.o., Žďár/Svr.
86 Ing. Andreas
MORAWETZ
Agiplan Planungsgesellschaft Ges.m.b.H.
87 Dipl.Ing. Christian
MUNDIGLER
Huemer Solar GmbH
MURY
Enairgy
90 Václav
NOVOTNÝ
Hospodář. družstvo
91 Ing., CSc Pavel
NOVOTNÝ
92 Karel
NOVÝ
Neuwirth s.r.o.
93 Ing. Johann
NOWAK
KELAG
OFNER
Ofner GmbH
94 DI Mario
ORTNER
IC Consulenten
95 Dr. Herbert
PATSCHKA
Contrasta Consulting s.r.o.
96 Ing. Franz
PATZL
97 Ing. DrSc. Vlasta
PETRIKOVA
CZ Biom – české sdružení pro biomasu
Praha
98 Prof.Ing. DrSc Miroslav PÍCHAL
CityPlan, s.r.o.
Praha
99 Ing. Oto
POLAKOVIČ
VÚJE Trnava, a.s.
166 MR Mag. Gisela
POLTE
BM f. auswärtige Angelegenheiten
100 Johann
POSCH
Wodtke
101 Dr. Sepp
PROBER
Agrarmanagement NÖ-Süd
102 Horst
PROFANT
104 Ing. Ladislav
RAFAJ
VÚJE Trnava, a.s.
105 DI Friedrich
RAUTER
St. Pölten
106 Ing. Franz
REDL
St. Pölten
108 Ing. Albert
RIEß
EVN
Maria Enzersdorf
110 Ing. Irena
RŮŽIČKOVÁ
ČEA
Praha
111 Ing. Miroslav
ŠAFAŘÍK
ČEA
Praha
112 DI Walter
SAILER
SW-Energietechnik
113 Nina
SANTNER
114 DI Klaus
SCHÄFFLER
KWI Architects Engineers Consultants
116 Wolfgang
SCHMIDT
Ingenieurbüro Krug.Schmidt.Röthig
117 DI Bernhard
SCHNEIDER
Ingenieurkonsulent für Raumplanung
118 Ing. Manfred
SCHÖNBAUER
Fa Nordplan GmbH
120 DI Alice
SEDMIDUBSKY
E.V.A.
Wien
202 DI Emmerich
SEIDELBERGER
Institut für Risikoforschung
Wien
122 Roman
ŠIMEČEK
OÚ Uherské Hradiště
123 Ing. CSc Václav
SLADKÝ
VÚZT
207 Pawel
SLAWATYCKI
Energy Centre České Budéjuvice
124 Ing. Martina
SMILKOVÁ
DEKONT Umwelttechnik
125 LR Mag. Wolfgang
SOBOTKA
126 Techn. Direktor Ing.
Udo
SONNENSCHEIN
Fa. PolytechnikLuft-und
Feuerungstechnik GmbH&CoKG
127 Ing. Helena
SOUČKOVÁ
VÚZE
Praha
204 Josef
STAŠ
agiplan
Praha
159 Mag. Georg
162 Ing. Franz
Žďár/Svr.
Wien
Vorchdorf
Wien
Unhošť
Brno
Buchlovice
Villach
Mödling
Wien
Znojmo
St. Pölten
Trnava
Wien
Unterrohr
Warth
Graz
Trnava
Velden
Wr. Neustadt
St. Pölten
D-Rödental
Schrems
Zwettl
Uherské Hradiště
Praha
České Budéjuvice
Zlín
St. Pölten
Weißenbach/
Triesting
161
130 Jiří
ŠTOJDL
MÚ Trhové Sviny
131 Ing. Dalibor
STRÁSKÝ
Praha
133 Erwin
STUBENSCHROTT
KWB, Kraft & Wärme aus Biomasse
St. Margarethen
134 DI Alois
STUDENIC
BBP/AE Energietechnik
135 Ing. Petr
SUCHÝ
Nuclea, spol.s r.o.
137 Ing. Zdeněk
SVOBODA
Ekosolaris, A.S.
141 DI Andreas
TROJER
BIT
Wien
143 Werner
VALE
AE Energietechnik
Graz
146 Ing. František
VESELÝ
Pražská strojírna, a.s.
Praha
198 Ing. Ondřej
VRBICKÝ
SFŽP
Praha
148 Dr. Erich
WAGNER
KWI Project Development & Consulting
149 Ing. Jan
WEGER
VÚOZ (Inst. für Pflanzenbau)
150 Ing. Werner
WEIß
Arbeitsgemeinschaft Erneuerbare Energie
151 Dr. Daniel
WESELKA
BMLFUW
201 Ing. Mag. Michael
WILD
Bratislava
152 Dr. Walter
WIRKNER
Ingenieurbüro
Innsbruck
153 Robert
WOREL
BIT
155 Ing. Radek
ZAHRADNÍČEK
Ekosolaris, A.S.
156 Ing. Marie
ZIKMUNDOVÁ
SFŽP
162
Trhové Sviny
Wien
Třebíč
Kroměříž
Wien
Průhonice
Gleisdorf
Wien
Wien
Kroměříž
Praha

Česko-rakouské partnerství v oblasti energie

Transkript

Podobné dokumenty

CZ 1881 CSD - Viroplastic CZ, as

motorola mpm-100 - Motorola Solutions

Svět tisku

Úvod k technologii

1 a 2 z termodynamiky