mezinárodní den za úplné odstranění jaderných zbraní
Transkript
mezinárodní den za úplné odstranění jaderných zbraní
MEZINÁRODNÍ DEN ZA ÚPLNÉ ODSTRANĚNÍ JADERNÝCH ZBRANÍ Dana JUNKOVÁ, Iva BORSKÁ Katedra managementu a informatiky, Policejní akademie České republiky v Praze Abstrakt: Cílem článku je upozornit na zásadní podmínku pro bezpečnost světa a pro světový mír, kterou je budoucnost bez jaderných zbraní a na iniciativy, které nešíření a odstranění jaderných zbraní podporují. Na světě dnes stále existuje více než 17 200 jaderných zbraní, které představují vážnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost. Jejich záměrné použití nebo užití v důsledku nehody či lidského pochybení by mělo katastrofální humanitární a ekologické dopady. 26. září si budeme letos poprvé připomínat jako Den za odstranění jaderných zbraní. Budoucnosti bez jaderných zbraní je dlouhodobým cílem, kterého nelze dosáhnout bez aktivních opatření v mnoha oblastech, včetně vzdělávání a výchovy. Klíčová slova: Aktivní občanství, bezpečnost, jaderné zbraně, ochrana obyvatelstva. 1. Úvod Před pěti lety, v dubnu roku 2009, americký prezident Barack Obama přednesl v Praze na Hradčanském náměstí projev, v němž vyzval svět k zastavení jaderného zbrojení: „…jako jediná jaderná mocnost, která atomovou zbraň použila – mají Spojené státy morální odpovědnost konat. Nemůžeme v tomto úsilí sami uspět, ale můžeme je vést a zahájit. A tak dnes jasně a s přesvědčením prohlašuji, že Amerika se zavazuje usilovat o mír a bezpečí světa bez jaderných zbraní. 1“ Zároveň prezident Obama potvrdil základní koncepci, kdy země s jadernými zbraněmi budou usilovat o odzbrojení, země bez jaderných zbraní si je nebudou opatřovat a všechny země mohou mít přístup k mírovému využití jaderné energie. Rovněž vytyčil první kroky, které přispějí k dosažení tohoto dlouhodobého cíle: snížení role jaderných zbraní 1 Projev amerického prezidenta Obamy v Praze. 5. dubna 2009. [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/dokument-projev-americkeho-prezidenta-obamy-v-praze-f9b/domaci.aspx?c=A090405_140413_domaci_jan 1 v národní jaderné strategii USA a výzva ostatním státům, aby učinily totéž; prosazení ratifikace smlouvy o zákazu zkoušek jaderných zbraní; společné posílení smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Bohužel, v posledních měsících se krize na Ukrajině značně vyostřila a nynější příměří je velmi křehké. Současné vztahy USA a Ruska se blíží období studené války. EU a USA zvažují2 rozsah nových hospodářských sankcí vůči Rusku za jeho postup v ukrajinské krizi a Rusko odpovídá varováním, že v případě sankcí může uzavřít vzdušný prostor pro civilní leteckou dopravu. Ruský prezident Vladimír Putin sice konstatoval, že Rusko je daleko od toho, aby se nechalo vtáhnout do nějakých rozsáhlých konfliktů, ale zároveň připomenul, že Rusko je jednou z nejsilnějších jaderných velmocí. Síly jaderného odstrašování Rusko - podle Putina - hodlá dále posilovat.3 Již Albert Einstein pravil, že „žádný problém nemůže být vyřešen na stejné úrovni myšlení, která jej stvořila4“. Proto právě v době, kdy představitelé jaderných mocností obtížně nacházejí diplomatickou cestu řešení konfliktů, jsou aktivity parlamentů5 a mnohých dalších subjektů, institucí, organizací i jednotlivců podporující jaderné odzbrojení o to významnější. Po tragické zkušenosti japonských měst Hirošima a Nagasaki, je zřejmé, že pouze jediná jaderná zbraň explodující nad městem zabije desítky tisíc lidí najednou a ponechá vážné následky a poranění na dalších desítkách tisíc lidí. Případný regionální konflikt, při kterém by byla použita stonásobná síla jaderné zbraně svržené na Hirošimu, by narušila zemské klima a vážně omezila zemědělskou produkci, což by vedlo k tomu, že miliardě lidí by hrozila smrt vyhladověním. Konflikt, ve kterém by byl použit arzenál USA a Ruska a který nemůže 2 v době přípravy příspěvku v první dekádě září 2014 Vladimir Putin: Dovoluji si připomenout, že máme jaderné zbraně. [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/putin-vyzval-kyjev-k-jednani-jeho-armadu-prirovnal-k-fasistump67-/zpravy-svet.aspx?c=A140829_152256_ln_zahranici_msl 4 AZCITÁTY.CZ. [online]. [cit. 2014-09-12]. Dostupné z.http://azcitaty.cz/albert-einstein/1854/ 5 V roce 2002 byla založena mezinárodní síť Parliamentarians for Nuclear Non-Proliferation and Disarment (PNND), která sdružuje stovky členů parlamentů napříč politickým spektrem z 80 zemí světa a slouží jako platforma ke sdílení informací a iniciativ v oblasti nešíření jaderných zbraní a jaderného odzbrojení. Meziparlamentní unie (MPU) Poslanecké sněmovny PČR rovněž věnuje otázce jaderných zbraní zvýšenou pozornost. V březnu tohoto roku přijala rezoluci, která doporučuje konkrétní kroky, jimiž mohou parlamenty přispět k dosažení světa bez jaderných zbraní. 15. května 2014 1. místopředsedkyně Senátu Parlamentu České republiky PaedDr. Alena Gajdůšková ve spolupráci s mezinárodní sítí PNND a českou nevládní organizací PragueVision-Institut pro udržitelnou bezpečnost pořádala konferenci Bezpečnost bez jaderných zbraní – Role České republiky a jejich zákonodárců v mezinárodních odzbrojovacích procesech. Více informací viz..: http://www.praguevision.org. 3 2 být vyloučen, pokud jaderné zbraně existují, by ohrozil život všech lidí na planetě Zemi. 2. Ustanovení Dne za odstranění jaderných zbraní V letošním roce si budeme poprvé den 26. září připomínat jako Den za odstranění jaderných zbraní. Valné shromážděním OSN ustanovilo tento den s cílem zvýšit veřejné povědomí o této problematice a s cílem pomoci vytvořit politickou vůli k dosažení světa bez jaderných zbraní. Společně s 29. srpnem ustanoveným na návrh prezidenta Kazachstánu6 Nursultana Nazarbajeva jako Mezinárodní den proti jaderným zkouškám, se jedná o druhý mezinárodní den věnovaný jaderné problematice. Je globální výzvou pro jednotlivé veřejné i soukromé subjekty pro připojení se k aktivitám za nešíření a odstranění jaderných zbraní. Otázka jaderného odzbrojení je úkolem dlouhodobým, úkolem pro více generací a nemůže být vyřešena pouze jednáními na nejvyšší úrovni. Pro lidstvo jsou i zde plně platná slova Mahátmy Gándhího, že „my sami musíme být tou změnou, kterou chceme vidět ve světě kolem nás.“ Příkladem nám může být Nový Zéland, země, kde se slovy vysoké představitelky OSN pro odzbrojování Angely Kane, stalo „odzbrojování součástí národní identity7“. Každý z nás musí přijmout svůj podíl zodpovědnosti za budoucnost příští generace. 3. Bezpečnost obyvatelstva – vrcholový strategický cíl a priorita ochrany obyvatelstva ČR Koncepce ochrany obyvatelstva vychází z identifikovaných bezpečnostních hrozeb specifikovaných v Bezpečnostní strategii ČR a v Harmonogramu přípravy a zpracování krizových plánů, schváleném Bezpečností radou státu dne 14. 5. 2002 usnesením č. 295. Bezpečnost obyvatelstva je společně s nedělitelností, 6 Na Semipalatinském jaderném polygonu bylo během čtyřiceti let uskutečněno přes 450 pozemních a podzemních jaderných explozí, jejichž celková síla přesáhla 2,5 tisíckrát sílu atomové pumy použité na Hirošimu. 7 KANE, Angela. Disarmament: Prospects, Possibilities, and Potential Pitfalls. Lecture. United Nations Office for Disarmament Affairs. 3 April 2014, AUcklad, New Zealand. [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné z: http://unodaweb.s3.amazonaws.com/wpcontent/uploads/2014/04/HR_statement_NZ_Auckland.pdf 3 komplexností, udržitelností a institucionálností jedním ze čtyř vrcholových strategických cílů. Za nedílnou součást bezpečnosti obyvatelstva je v tomto pojetí považováno též „širší zapojení subjektů soukromé sféry a jejich zainteresování do otázek bezpečnosti8“, které se neobejde - mimo jiné - bez plošného a cíleného systému výchovy a vzdělávání. Výchova a vzdělávání v oblasti bezpečnosti obyvatelstva jsou v Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 20309 úzce vázány na začlenění této problematiky do systému vzdělávání na školách mateřských, základních a středních. Tato strategie umožňuje dlouhodobě působit na jedince formou pravidelné a povinné výuky. Na školní vzdělávání jsou následně nadstavbově napojeny projekty vybraných institucí, které při realizaci těchto činností spolupracují. Jedná se zejména o základní složky IZS a nestátní neziskové organizace. Pro vzdělávací efekt je třeba výchovu a vzdělávání systematizovat, optimalizovat systém přípravy odborníků a obsahově a metodicky sjednotit jejich přípravu i výuku na vysokých školách. Stejně důležitá je i popularizace výsledků činností, která má získat větší zájem a spoluúčast veřejnosti. Aktivnější zapojení veřejnosti je vázáno rovněž na jeden ze dvou důležitých cílů celoživotního učení, kterým je podporovat „aktivní občanství, které se zaměřuje na to, zda a jak se lidé podílí na všech sférách společenského a hospodářského života, na šance a rizika, s nimiž se při tom setkávají, na míru sounáležitosti, kterou pociťují ke společnosti, v níž žijí, a váhu vlastního slova, které v ní mají. Aktivní občanství je závislé na tom, že lidé mají odpovídající a aktuální vědomosti a dovednosti, že se mohou podílet na hospodářském a společenském životě a přispívat k němu“10. Jde o to, že pouze škola a formální vzdělávání, nemohou zajistit získání „kompetence poučené odpovědnosti“, která je způsobilá a schopná měnit realitu, ve které žijeme. Velmi dobře je tato skutečnost demonstrovatelná v environmentálním myšlení člověka, v jeho aktivním vztahu k životnímu prostředí. „Za jednu z životně důležitých podmínek uchování kontinuity lidské společnosti a její 8 Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Praha 2013, s. 18. 9 Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Praha 2013, s. 11. 10 Národní vzdělávací fond. Memorandum o celoživotním učení. Pracovní materiál Evropské komise, [online]. [cit. 2014-09-10]. Dostupné z: http://old.nvf.cz/archiv/memorandum/obsah.htm 4 kultury nutno považovat výchovu k ochraně životního prostředí ve smyslu zajištění udržitelného rozvoje společnosti, kdy jde nejen o zprostředkování poznatků, ale i o vytvoření citlivého vztahu k přírodě a získání schopností i motivace, k aktivnímu utváření zdravého životního prostředí…“11. Výchova k ochraně životního prostředí, probíhající ve školách, musí být posilována praktickou a prožitou zkušeností jedince, vlastní konkrétní aktivitou, konkrétním činem, který přispěje k ochraně a utváření životního prostředí. Chovat se ekologicky ale musí i společenská praxe, legislativa, logistika apod. Jde o nesnadné hledání optimálních cest mezi společenskými zájmy a individuálními vlastnickými či občanskými právy, ke společnému prospěchu. Jak ale uvádí např. Jiří Zemánek „českou společnost dlouhodobě provázejí dva velké deficity: určitá obava vyjádřit veřejně svůj názor a odvahu za něčím jít; a také neschopnost vzájemné domluvy — nechceme si naslouchat a hledat společná řešení“12 , půjde o dlouhodobý proces přerodu myšlení každého občana, tak aby měl a využíval hluboké vědomosti, byl morálně odpovědný a připravený kdykoliv konat. Dílčím příkladem, že je tato vize uskutečnitelná, je poprvé po 35 letech zvětšení ozónové vrstvy nad Zemí: „Je to vítězství pro diplomacii a pro vědu a pro skutečnost, že jsme spolu byli schopni spolupracovat,"13 poznamenal k tomuto pozitivnímu vývoji chemik oceněný Nobelovou cenou Mario Molina, jeden z prvních vědců, kteří na problém upozornili. 4. Závěr Ustanovení Dne za odstranění jaderných zbraní je tak nejen formálním aktem, ale i podnětem k zahájení kvalitativně nového úsilí zainteresovaných subjektů, které přispěje ke globálnímu zajištění bezpečnosti, zdravého životního prostředí a ochraně obyvatelstva. Zároveň je výzvou každému jednotlivci k odpovědnému přístupu v jeho občanském konání a smýšlení v otázkách bezpečnosti. 11 Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. Praha, 2001. [online]. [cit. 201409-10]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf 12 Potřebujeme nový příběh. Rozhovor s Jiřím Zemánkem. [online]. [cit. 2014-09-11]. Dostupné z: http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/potrebujeme-novy-pribeh 13 Novinky.cz. Ozónová vrstva poprvé po 35 letech zesílila.[online]. [cit. 2014-09-11]. Dostupné z: hhttp://www.novinky.cz/stalo-se/347385-ozonova-vrstva-poprve-po-35-letech-zesilila.html 5 Literatura 1. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. MVgenerální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Praha 2013. ISBN 978-80-86466-50-7. Internetové zdroje: 2. AZCITÁTY.CZ. [online]. [cit. 2014-09-12]. Dostupné z: http://azcitaty.cz/alberteinstein/1854/ 3. Bezpečnost bez jaderných zbraní. Role České republiky a jejích zákonodárců v mezinárodních odzbrojovacích procesech. Konference, 15. 5. 2014. [online]. [cit. 2013-07-16]. Dostupné z: http://www.praguevision.org/sites/default/files/i/event/bezpecnost-bez-jadernychzbrani_program.pdf 4. Informační centrum OSN v Praze. [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné z: http://www.osn.cz/zpravodajstvi/kalendar/?i=233 5. KANE, Angela. Disarmament: Prospects, Possibilities, and Potential Pitfalls. Lecture. United Nations Office for Disarmament Affairs. 3 April 2014, Aucklad, New Zealand. [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné z: http://unodaweb.s3.amazonaws.com/wpcontent/uploads/2014/04/HR_statement_NZ_Aucklan d.pdf 6. Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC). Rezoluce č. CD/11/R1: Working towards the elimination of nuclear weapons. [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné z: http://www.icrc.org/eng/resources/documents/resolution/council-delegatesresolution-1-2011.htm 7. Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC). Rezoluce č. CD/13/R1: Working towards the elimination of nuclear weapons: Four-year action plan [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné z: http://www.icrc.org/eng/assets/files/red-cross-crescentmovement/council-delegates-2013/cod13-r1-nuclear-weapons-adopted-eng.pdf 8. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. Praha, 2001. [online]. [cit. 2014-09-10]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf 9. Národní vzdělávací fond. Memorandum o celoživotním učení. Pracovní materiál Evropské komise. [online]. [cit. 2014-09-10]. Dostupné z: http://old.nvf.cz/archiv/memorandum/obsah.htm 10. Nobel peace laureates´ statement: Nuclear abolition is a humanitarian imperative. [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné z: http://www.nobelforpeace-summits.org/nobel-peace-laureates-statement-nuclearabolition-humanitarian-imperative-2/ 6 11. Novinky.cz. Ozónová vrstav poprvé po 35 letech zesílila.[online]. [cit. 2014-0911]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/stalo-se/347385-ozonova-vrstva-poprvepo-35-letech-zesilila.html 12. Potřebujeme nový příběh. Rozhovor s Jiřím Zemánkem. [online]. [cit. 2014-0911]. Dostupné z: http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/potrebujeme-novypribeh 13. Prague vision – Institut pro udržitelnou bezpečnost. [online]. [cit. 2014-09-2]. Dostupné z: http://www.praguevision.org/ 14. Tisková zpráva ICRC z konference v Mexiku, únor 2014. Nuclear weapons: Overdue debate on long-term impact begins. [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné z: http://www.icrc.org/eng/resources/documents/news-release/2014/02-11mexico-nayarit-impact-nuclear-weapon-conference.htm 15. United Nations. Follow-up to the 2013 high-level meeting of the General Assembly on nuclear disarmament. 29 October 2013. [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné z: http://www.reachingcriticalwill.org/images/documents/Disarmamentfora/1com/1com13/resolutions/L6Rev1.pdf 16. Veřejný projev Baracka Obamy v Praze v anglickém znění, v jakém ho ČTK poskytlo americké velvyslanectví. [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné z: http://data.idnes.cz/soubory/domaci/A090405_KLU_OBAMA_PROJEV_ANGLICK Y2.PDF 17. Vladimír Putin: Dovoluji si připomenout, že máme jaderné zbraně. [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné z. http://www.lidovky.cz/putin-vyzval-kyjev-k-jednani-jehoarmadu-prirovnal-k-fasistum-p67-/zpravysvet.aspx?c=A140829_152256_ln_zahranici_ms 7