analytická část - Šumperský venkov

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje
MAS Šumperský venkov, z. s. 2014–2020
„Z lázní do lesů a hor,
to je náš krásný region“
ANALYTICKÁ
ČÁST
1
Obsah
1 Vymezení území ........................................................................................................................... 4
ANALYTICKÁ ČÁST
2 Socio-ekonomická analýza a analýza potřeb regionu...................................................................7
SOCIO-EKONOMICKÁ ANALÝZA REGIONU .....................................................................8
2.1 Socio-ekonomická aktivity ....................................................................................................8
2.1.1 Rozloha obcí ...................................................................................................................8
2.1.2 Obyvatelstvo .................................................................................................................10
ANALÝZA POTŘEB REGIONU............................................................................................. 20
2.2 Zaměstnanost .......................................................................................................................20
2.3 Školství ................................................................................................................................ 34
2.4 Doprava ............................................................................................................................... 43
2.4.1 Systémovost a efektivita dopravy .................................................................................45
2.4.2 Bezpečnost v dopravě ...................................................................................................53
2.4.3 Kultura dopravy ............................................................................................................65
2.5 Bezpečnost ........................................................................................................................... 70
2.6 Zemědělství, lesnictví ..........................................................................................................74
2.7 Životní prostředí ..................................................................................................................86
2.8 Cestovní ruch .......................................................................................................................93
2.8.1.
Sportovně turistický cestovní ruch ..........................................................................95
2.8.2.
Léčebný a lázeňský cestovní ruch .........................................................................109
2.8.3.
Kulturní cestovní ruch ........................................................................................... 115
2.8.4.
Poznávací cestovní ruch ........................................................................................ 117
2.8.5.
Infrastruktura a služby cestovního ruchu............................................................... 126
2.8.6.
Produkty CR ..........................................................................................................130
2.8.7.
Organizace cestovního ruchu.................................................................................133
2.8.8.
Perspektivní formy cestovního ruchu ....................................................................134
2.8.9.
Spolupráce v cestovním ruchu ...............................................................................138
2.9 Sociální inkluze .................................................................................................................140
2.9.1.
Předmět sociální inkluze........................................................................................ 140
2.9.2.
Cílové skupiny a oblasti podpory ..........................................................................141
2.9.3.
Vize sociální inkluze: ............................................................................................ 142
2.9.4.
Podpora sociálního podnikání a podpora pracovního trhu ....................................161
2.9.5.
Sociální inovace .....................................................................................................164
2
2.9.6.
Principy sociálního a integračního sociálního podniku .........................................165
3 SWOT ANALÝZA ..................................................................................................................170
3.1 SWOT analýza Školství ....................................................................................................171
3.2 SWOT analýza Doprava ....................................................................................................172
3.3 SWOT analýza Bezpečnost ............................................................................................... 173
3. 4 SWOT analýza Zaměstnanost .......................................................................................... 174
3.5 SWOT analýza Cestovní ruch a lázeňství .........................................................................175
3.6 SWOT analýza Zemědělství a lesnictví.............................................................................177
3.7 SWOT analýza Životní prostředí ....................................................................................... 178
3.8 SWOT analýza Sociální inkluze ........................................................................................ 179
3
1 Vymezení území
Území, na němž působí MAS Šumperský venkov, z. s., se nachází v Olomouckém kraji,
okrese Šumperk a je vymezeno katastrálními územími celkem šestnácti obcí: Bludov,
Dlouhomilov, Dolní Studénky, Hraběšice, Hrabišín, Libina, Nový Malín, Oskava, Petrov
nad Desnou, Sobotín, Rapotín, Loučná nad Desnou, Rejchartice, Velké Losiny, Vernířovice
a Vikýřovice.
Jedním ze společných jmenovatelů všech členských obcí MAS je těsné sousedství s
okresním městem Šumperkem a blízkost pohoří Hrubý Jeseník. Obce Hraběšice, Sobotín,
Loučná nad Desnou, Nový Malín a místní část obce Velké Losiny Maršíkov tvoří hranici CHKO
Jeseníky a částečně rovněž zasahují do chráněného parku Sovinecko. Celý Šumperský okres byl
usnesením vlády č. 722/2003 definován jako „hospodářsky slabý region“.
Obr. 1: Místní akční skupina Šumperský venkov, z. s.
4
Území MAS o velikosti 410,39 km2 se rozprostírá z velké části v Šumperské kotlině,
zasahuje do kopců Hraběšické hornatiny, podhůří Nízkého Jeseníku, Úsovské vrchoviny a po své
západní hranici rovněž do Hanušovické vrchoviny. Nadpoloviční většinu rozlohy území
zaujímají lesní porosty.
Průměrná nadmořská výška daného území je 425 m n. m., nejvyšším bodem je
Mravenečník (1 350 m n. m.), na jehož vrcholu se nachází jedna z nejvýše položených větrných
elektráren v Evropě. Průměrná teplota činí 7,3 °C a průměrné srážky dosahují hodnoty 807 mm.
Zkoumané území se řadí spíše mezi chladné oblasti. Mezi charakteristické rysy regionu, pokud
jde o podnebí, se řadí vysoké hodnoty srážek s poměrně vydatnými dešti, vysokou sněhovou
pokrývkou v zimních měsících a dlouhodobým táním, čímž se zvyšuje vodnost v regionu
pramenících vodních toků.
Krásná příroda s jedinečným množstvím lesů v sobě skrývá vysoký potenciál v oblasti
rozvíjení cestovního ruchu, což umocňuje mimo jiné skutečnost, že území je doslova protkáno
množstvím turistických tras a cyklostezek vedoucích k mnoha historickým a přírodním skvostům
tohoto kraje. Nezanedbatelný potenciál území lze spatřovat rovněž v rozvíjejícím se lázeňství v
obcích Bludov a Velké Losiny, což činí region značně atraktivním a hojně navštěvovaným. K
oblibě turistů přispívá bezpochyby přítomnost unikátní Ruční papírny Velké Losiny, jež se, jak
napovídá sám název, zabývá výrobou tradičního ručního papíru. Dle dostupných informací
se jedná o poslední papírnu tohoto druhu v Evropě. Součástí uvedeného významného objektu je
i jedinečné Muzeum ručního papíru. Mezi turisticky nejatraktivnější pamětihodnosti regionu dále
patří Zámek Velké Losiny, smutně proslulý čarodějnickými procesy. Jak známo, v českých
zemích docházelo k čarodějnickým procesům jen lokálně a Jesenicko, resp. Losinsko, bylo
jednou z takových lokalit. Další celorepublikovou raritou je přečerpávací vodní elektrárna
Dlouhé Stráně, z kulturních akcí nadregionálního významu jmenujme divadelní přehlídku
Losinské kulturní léto či mezinárodní hudební festival Hudba bez hranic každoročně pořádaný
v Dolních Studénkách. Neméně důležitými turistickými atraktivitami jsou také lyžařské areály
v obcích Loučná nad Desnou, Hraběšice či Vernířovice.
5
Tab. 1: Přehled počtu obyvatel a rozlohy jednotlivých obcí MAS Šumperský venkov, z. s. (2015)
Obec
Bludov
Dlouhomilov
Dolní Studénky
Hraběšice
Hrabišín
Libina
Loučná nad Desnou
Nový Malín
Oskava
Petrov nad Desnou
Rapotín
Rejchartice
Sobotín
Velké Losiny
Vernířovice
Vikýřovice
Celkem
počet obyvatel
3101
475
1 273
152
831
3 406
1 661
3 393
1 362
1 200
3 213
189
1 198
2 643
213
2353
26 663
rozloha (ha)
1 668
1 043
853
823
1 384
2 726
9 429
2 732
5 947
1 209
1 404
681
3 191
4 650
3 330
1 175
42 245
Zdroj: www.czso.cz
6
ANALYTICKÁ ČÁST
2 Socio-ekonomická analýza a analýza potřeb regionu
Integrovaná strategie území Místní akční skupiny Šumperský venkov 2014–2020
navazuje na Strategický plán LEADER Místní akční skupiny Šumperský venkov „Z lázní do lesů
a hor, to je náš krásný region“ pro období 2007–2013. Níže uvedený dokument vznikal širokou a
detailní syntézou poznatků z jednotlivých obcí, neziskových organizací, drobných podnikatelů,
zájmových spolků a širokého počtu občanů území MAS Šumperský venkov. Veškeré
zaznamenané informace byly důkladně analyzovány, rozpracovávány v jednotlivých pracovních
skupinách, projednávány na veřejných komunitních zasedáních v průběhu několika měsíců, a to
vše s jediným cílem – vytvořit dokument, jenž v sobě bude zahrnovat co možná největší
spektrum problémů, s nimiž se území MAS potýká, nástinem toho, jak je úspěšně řešit.
Dokument se zabývá stávajícím stavem, poohlédnutím do minulosti a historie vývoje
a samozřejmě budoucností toho, kam by měly obce, jejich organizace a obyvatelé směřovat.
Integrovaná strategie se snaží být věcná, zároveň se snaží pojmout co nejširší pohled
na co největší množství populace. Území MAS Šumperský venkov je svým složením pestrou
škálou všeho, od malých vesnic, ve kterých společenský život funguje na velmi vysoké
a efektivní úrovni, přes obce menší, okrajové. Můžeme se setkat s obcemi a jejich obyvateli,
kteří si jsou vědomi vhodné polohy pro rozvoj cestovního ruchu, ale také s vesnicemi a
obyvateli, kteří tento potenciál dostatečně využít zatím neumějí. Zkrátka, rozlehlé území v
podhůří Jeseníků se svými charakteristikami neliší od jiných koutů naší země a celé Evropy. I z
tohoto důvodu je třeba si uvědomit, že nastíněná řešení různých problémů mohou fungovat jen
tehdy, když se správně pochopí, lidé jim budou chtít porozumět alespoň tak, jak se snažili tvůrci
níže uvedeného dokumentu porozumět připomínkám všech, kteří se ozvali.
I přes mnoho setkání, jež byla v procesu tvorby integrované strategie uskutečněna, není
možné zahrnout do výsledného dokumentu všechny potenciální rizika, hrozby a výzvy. Vždy
bychom nalezli nějakou novou informaci, se kterou jsme se doteď nesetkali. Je to logické. Čas a
vývoj se nedá zastavit a je třeba si uvědomit, že lidé se učí celý život a právě život nejednomu
dodá nové výzvy a předloží novější poznatky. I z tohoto důvodu se snažíme podat co možná
nejvíce různých pohledů na efektivní využití všeho kulturního, historického, přírodního,
7
sportovního a vůbec všeobecného lidského potenciálu, kterého se v našem území – MAS
Šumperský venkov ukrývá.
SOCIO-EKONOMICKÁ ANALÝZA REGIONU
2.1 Socio-ekonomická aktivity
2.1.1 Rozloha obcí
MAS Šumperský venkov je tvořena šestnácti obcemi o celkové rozloze více než 422 km2,
což je asi 32 % šumperského okresu (1 313 km2), necelá desetina Olomouckého kraje (5 267
km2) a v rámci celé České republiky pak MAS zaujímá asi 0,5 %. Největší obcí co do rozlohy je
Loučná nad Desnou, jejíž rozloha čítá téměř 1 000 hektarů. Následuje obec Oskava, Velké
Losiny, Vernířovice a Sobotín. Jedná se zejména o severní obce, které zasahují do CHKO
Jeseníky. Nejmenší obcemi jsou naopak Dolní Studénky, Rejchartice a Hraběšice.
Většina obcí má mnohem větší zalesněnou plochu, než je celorepublikový průměr
(30 %). Pouze obce Bludov, Hrabišín a Libina mají lesnatost nižší. Největší lesnatost, téměř
90 % celého obecního území, má Loučná nad Desnou. Vysokou lesnatost, přes tři čtvrtiny
území, mají také obce Hraběšice, Vernířovice a Oskava.
8
Tab. 2: Geografické charakteristiky MAS Šumperský venkov, z.s.
výměra
(ha)
zemědělská
půda (ha)
zem. půda
(%)
lesy
(ha)
lesy
(%)
zastavěná
plocha (ha)
Bludov
1 668
1 015
60,9
394
23,6
40
Dlouhomilov
1 043
552
52,9
430
41,2
10
Dolní Studénky
853
452
53,0
325
38,1
17
Hraběšice
823
185
22,5
593
72,1
4
Hrabišín
1 384
942
68,1
316
22,8
16
Libina
2 726
1 916
70,3
485
17,8
48
Loučná nad Desnou
9 429
641
6,8
8 407
89,2
77
Nový Malín
2 732
1 481
54,2
967
35,4
37
Oskava
5 947
1 086
18,3
4 633
77,9
26
Petrov nad Desnou
1 209
516
42,7
579
47,9
21
Rapotín
1 404
696
49,6
480
34,2
41
681
346
50,8
296
43,5
4
Sobotín
3 191
859
26,9
2 098
65,7
20
Velké Losiny
4 650
2 095
45,1
2 100
45,2
44
Vernířovice
3 330
295
8,9
2 952
88,6
8
Vikýřovice
1 175
578
49,2
475
40,4
26
42 245
13 655
42,5 %
25 530
49,0 %
439
Obec
Rejchartice
celkem (průměr)
Zdroj: czso.cz
Průměrná rozloha zemědělské půdy v území je 42,5 % rozlohy jednotlivých obcí.
Při pohledu do tabulky na hodnoty zemědělské půdy je zřejmé, že málokterá z obcí by mohla být
považována za zemědělsky zajímavou. Největší plochu zemědělské půdy má obec Velké Losiny
(2 095 ha). V přepočtu na celou plochu obce mají nejvíce zemědělské půdy obce Libina a
Bludov. Více než 50 % zemědělské půdy mají dále obce Dlouhomilov, Dolní Studénky,
Hrabišín, Nový Malín a Rejchartice. Ve všech případech však většina zemědělské půdy slouží
jako pastviny pro dobytek, což je logicky dáno charakteristikami podhorského klimatu,
nadmořskou výškou a členitostí terénu většiny obcí.
9
Obr. 2: Podíl zemědělské půdy v území MAS Šumperský venkov, z.s.
2.1.2 Obyvatelstvo
Největší zastavěnou plochu mají obecně obce s největším počtem obyvatel. Populačně
největší obcí je v území obec Libina. Mezi obce s více než třemi tisíci obyvateli patří také
Bludov, Nový Malín a Rapotín, které jsou v těsné blízkosti města Šumperk. K středním obcím
by se daly zařadit obce s počtem obyvatel kolem tisícovky - Oskava (1 362 obyv.), Dolní
Studénky (1 273 obyv.), Petrov nad Desnou (1 200 obyv.) či Sobotín (1 198 obyv.). Méně než
dvě stě obyvatel pak mají obce Vernířovice (213 obyv.), Rejchartice (189 obyv.) a Hraběšice
(152 obyv.). Poslední jmenované obce jsou také nejodlehlejšími územími v celém území místní
akční skupiny. Celkový počet obyvatel žijících v MAS je téměř 27 000, což je asi 22 % obyvatel
okresu Šumperk (123 558 obyvatel) a něco málo přes 4 % obyvatel celého Olomouckého kraje
(638 848 obyv.).
10
Tab. 3: Počet obyvatel MAS Šumperský venkov, z.s. k 1. 1. 2015
Index stáří vyjadřuje počet obyvatel ve věku 65 a více let na 100 obyvatel ve věku 14 let a méně
0-14
15-64
65 a více
Počet
obyvatel
2013
Počet
obyvatel
2015
abs.
%
abs.
%
abs.
%
ISi
IEZ1
3 130
3 101
466
14.9
2 117
67.6
547
17.5
117
48
474
475
68
14.3
299
63.1
107
22.6
157
59
1 287
1 273
185
14.4
882
68.5
220
17.1
119
46
Hraběšice
144
152
30
20.8
94
65.3
20
13.9
67
53
Hrabišín
844
831
130
15.4
604
71.6
110
13.0
85
40
Libina
3 437
3 406
531
15.4
2 302
67.0
604
17.6
114
49
Loučná nad Desnou
1 665
1 661
191
11.5
1 133
68.0
341
20.5
179
47
Nový Malín
3 367
3 393
669
19.9
2 367
70.3
331
9.8
49
42
Oskava
1 358
1 362
188
13.8
909
66.9
261
19.2
139
49
Petrov nad Desnou
1 195
1 200
170
14.2
825
69.0
200
16.7
118
45
Rapotín
3 238
3 213
518
16.0
2 220
68.6
500
15.4
97
46
190
189
33
17.4
137
72.1
20
10.5
61
39
Sobotín
1 191
1 198
172
14.4
815
68.4
204
17.1
119
46
Velké Losiny
2 668
2 643
322
12.1
1 801
67.5
545
20.4
169
48
Vernířovice
213
213
33
15.5
140
65.7
40
18.8
121
52
Vikýřovice
2 360
2 353
379
16.1
1 637
69.4
344
14.6
91
44
MAS Šumperský
venkov
26 761
26 663
4 085
15.3
18 282
68.3
4 394
16.4
108
46
Obec
Bludov
Dlouhomilov
Dolní Studénky
Rejchartice
Zdroj: Český statistický úřad
Z celkového počtu obyvatel jsou ženy rozmístěny celkem rovnoměrně, v Hraběšicích jich
žije nejvíce (53,1 %), nejméně ve Vernířovicích (47,9 %). Zajímavým fenoménem je fakt, že na
rozdíl od celé České republiky, ve které obyvatelstvo stárne a fakticky převažuje počet obyvatel
ve věku nad 65 let nad celkovým počtem obyvatel ve věku do čtrnácti let, v MAS Šumperský
venkov je tomu naopak. V celkovém přehledu žije ve věku do čtrnácti let v regionu 15,3 % (4
085 obyv.) obyvatelstva a obyvatel starších 65 let žije 16,4% (4 394). Právě poměru mezi
obyvatelstvem starším 65 let a mladším 15 let se v demografii říká index stáří. Pozitivní index
stáří však nemají všechny obce. Obecně starší obyvatelstvo, tedy takové, kde je více lidí starších
11
65 let než mladších 15 let, je celkově v deseti obcích. Mezi „nejstarší“ obce patří Dlouhomilov,
Loučná nad Desnou, Velké Losiny a Vernířovice. Naopak v obcích Nový Malín a Rejchartice
obyvatelé starších 65 let netvoří ani desetinu celkové populace. V tomto srovnání tedy patří
region MAS v rámci celé republiky rozhodně k pozitivním oblastem.
Obr. 3: Počet obyvatel v území MAS Šumperský venkov, z.s. (2013)
Celorepublikový průměr hustoty osídlení je 137 obyvatel na 1 km2. Z pohledu
na následující tabulku je zřejmé, že průměrné osídlení regionu území MAS Šumperský venkov je
88 obyvatel na 1 km2. Hustota osídlení v regionu je celkově nižší než v celém Olomouckém kraji
(121 km2) i než v samotném okrese Šumperk (94,1 km2). Je to samozřejmě spojeno s tím, že
území MAS se nachází v podhůří Jeseníků a v Jeseníkách samotných, kde logicky žije méně lidí.
Vyšší hodnotu osídlení než je průměr okresní i celorepublikový mají obce Rapotín, Bludov,
Vikýřovice a Dolní Studénky. Je to způsobeno zřejmě tím, že leží v údolí, a také tím, že jsou to
satelitní obce okresního města, do kterých se stěhuje a staví zde původní městské obyvatelstvo.
Nejnižší hustotu osídlení pak má obec Vernířovice, dále Loučná nad Desnou či Hraběšice, což je
způsobeno již zmiňovanou vysokou nadmořskou výškou těchto obcí a jejich podhorským až
horským charakterem.
12
Dalším významným faktorem charakterizujícím území je průměrný věk obyvatelstva
(40,7 let), který je nepatrně vyšší než je celorepublikový průměr (ČR – 40,6 let). Bohužel to
pouze potvrzuje fenomén „stárnutí“ obyvatelstva v periferních a horských oblastech celé naší
republiky. Průměrný věk obyvatelstva v jednotlivých obcích se pohybuje v rozmezí od 36,1 let
(Nový Malín) po 44,2 let (Dlouhomilov). Průměrný věk obyvatel jednotlivých obcí, stejně jako
hodnota indexu stáří, je samozřejmě ovlivněn i množstvím ubytovacích kapacit pro seniory, kteří
si do těchto typů bydlení převádějí svá trvalá bydliště.
Tab. 4: Vývoj počtu obyvatel v obcích MAS Šumperský venkov, z.s. (2007 – 2015)
Rok
2007
2009
2011
2013
2015
Obec
počet
obyvatel
počet
obyvatel
počet
obyvatel
počet
obyvatel
počet
obyvatel
3 139
3 181
3 127
3 130
476
489
477
1 313
1 307
Hraběšice
124
Hrabišín
index
2013/2007
index
2015/2007
3 101
100
99
474
475
100
100
1 296
1 287
1 273
98
97
126
143
144
152
116
123
862
865
861
844
831
98
96
Libina
3 489
3 506
3 475
3 437
3 406
99
98
Loučná nad
Desnou
1 842
1 809
1 729
1 665
1 661
90
90
Nový Malín
3 008
3 172
3 293
3 367
3 393
112
113
Oskava
1 420
1 410
1 376
1 358
1 362
96
96
0
0
1 186
1 195
1200
xx
xx
3 196
3 252
3 236
3 238
3 213
101
101
190
192
188
190
189
100
99
Sobotín
2 386
2 416
1 225
1 191
1 198
50
50
Velké Losiny
2 783
2 765
2 724
2 668
2 643
96
95
Vernířovice
199
194
194
213
213
107
107
Vikýřovice
2 129
2 236
2 296
2 360
2 353
111
111
Celkem
26 556
26 920
26 826
26 761
26 663
101
100
Bludov
Dlouhomilov
Dolní Studénky
Petrov nad
Desnou
Rapotín
Rejchartice
Zdroj: Český statistický úřad; vlastní výpočty
13
Tab. 5: Průměrné geografické charakteristiky MAS Šumperský venkov, z.s. v letech 2010–2014
hustota osídlení
průměrný věk
Bludov
187,5
41,6
Dlouhomilov
45,7
44,2
Dolní Studénky
151,9
42,0
Hraběšice
17,4
36,4
Hrabišín
62,2
39,2
Libina
127,5
41,1
Loučná nad Desnou
18,3
43,0
Nový Malín
120,5
36,1
Oskava
23,1
41,9
Petrov nad Desnou
98,1
41,5
Rapotín
230,5
39,6
Rejchartice
27,6
37,0
Sobotín
38,4
41,6
Velké Losiny
58,6
43,1
Vernířovice
5,8
43,5
Vikýřovice
195,4
40,1
Průměr
88,0
40,7
Obec
Zdroj: Český statistický úřad
14
Obr. 4: Hustota osídlení na území MAS Šumperský venkov, z.s. v roce 2013
15
Obr. 5: Index maskulinity a populace dle věkových skupin v obcích MAS Šumperský venkov v roce 2013. Zdroj:
Český statistický úřad, vlastní tvorba
16
Tab. 6: Podíl obyvatelstva ve věku patnácti a více let na území obcí MAS Šumperský venkov dle nejvyššího
ukončeného vzdělání k 26. 3. 2011
Syntetický index
Z
SBM
SM
VŠ
Bludov
2.2
18.0
40.6
29.7
9.0
Dlouhomilov
2.2
22.5
43.6
27.2
5.9
Dolní Studénky
2.3
17.7
39.3
30.8
9.8
Hraběšice
2.4
21.6
26.5
28.4
20.6
Hrabišín
2.0
24.2
44.1
24.3
3.6
Libina
2.1
24.3
44.2
24.1
6.4
Loučná nad Desnou
2.1
24.5
40.5
27.2
4.9
Nový Malín
2.3
19.0
34.6
30.0
12.1
Oskava
2.0
29.3
41.0
23.4
5.0
Petrov nad Desnou
2.0
26.8
38.6
25.2
5.0
Rapotín
2.2
18.7
41.9
28.7
7.7
Rejchartice
1.8
29.6
43.0
16.3
4.4
Sobotín
2.0
28.0
41.0
19.7
7.0
Velké Losiny
2.2
21.4
41.7
26.8
7.7
Vernířovice
2.1
24.0
38.3
24.0
9.0
Vikýřovice
2.4
16.3
34.4
33.6
12.8
MAS Šumperský venkov
2.1
21.5
40.1
27.5
7.1
okres Šumperk
2.2
21.2
37.4
29.1
9.1
Česká republika
2.3
18.0
33.0
31.2
12.5
Obec
Zdroj: Český statistický úřad
Z – základní vzdělání
SBM – střední vzdělání bez maturity
SM – střední vzdělání s maturitou
VŠ – vysokoškolské vzdělání
17
Obr. 6: Syntetický index vzdělání a populace dle vzdělanostních skupin v obcích MAS Šumperský venkov
v roce 2013. Zdroj: Český statistický úřad, vlastní tvorba
Geografický ukazatel migračního salda udává rozdíl mezi imigrací a emigrací v regionu,
tedy zda-li se více lidí z území vystěhuje, nebo do něj přistěhuje. Hodnota migračního salda pro
celé území MAS Šumperský venkov za rok 2013 je pozitivní v celkovém počtu 145
přistěhovaných obyvatel. Rozhodně bychom toto číslo měli zařadit za pozitivní úkaz regionu.
V celém okresu Šumperk je hodnota tohoto ukazatele mínus 157 obyvatel za rok 2012. V rámci
MAS jsou pak samozřejmě mezi jednotlivými obcemi významné rozdíly. Nejvíce nových
obyvatel zaznamenává obec Nový Malín, kterou můžeme označit za současně nejpopulárnější
18
obec, co se týče přistěhovalectví. Další obcí, která má významně pozitivní migrační saldo, je
obec Rapotín, která stejně jako Nový Malín velmi úzce souvisí s okresním městem. Zároveň si
s výše uvedené tabulky všimněme, že z celkového počtu šestnácti obcí MAS jich pouze šest
vykazuje v tomto ohledu záporné hodnoty.
Mezi další demografické ukazatele patří přirozený přírůstek, tedy rozdíl mezi celkovým
počtem živě narozených dětí a celkovým počtem zemřelých obyvatel v daném území za jeden
rok. V tomto směru vykazuje území MAS negativní hodnotu (-45). Celý okres Šumperk má
přirozený přírůstek – 168. Celkově deset obcí vykazuje negativní přirozený přírůstek, v těchto
obcích tedy více obyvatel zemřelo, než se narodilo. Zejména v obcích Libina, Sobotín a Hrabišín
je toto číslo významně záporné, naopak v obci Nový Malín je nově narozených dětí vůči
zemřelým nejvíce (23).
Tab. 7: Geografické charakteristiky v obcích MAS Šumperský venkov, z.s. v roce 2013
Migrační saldo
Přirozený přírůstek
-24
-1
Dlouhomilov
6
-3
Dolní Studénky
16
-7
Hraběšice
10
2
Hrabišín
18
-14
Libina
4
-23
Loučná nad Desnou
-15
-9
Nový Malín
107
23
Oskava
-12
-4
Petrov nad Desnou
3
-2
Rapotín
37
8
Rejchartice
-1
0
Sobotín
-10
-19
Velké Losiny
-9
3
Vernířovice
8
-1
Vikýřovice
7
2
145
-45
Obec
Bludov
Celkem
Zdroj: www.czso.cz
19
ANALÝZA POTŘEB REGIONU
2.2 Zaměstnanost
Významným a často připomínaným ekonomickým ukazatelem dnešní doby je
nezaměstnanost
se nezaměstnanost
obyvatel
celé
daného
České
regionu.
republiky
V časovém
obecně
horizontu
zvyšovala.
posledních
Koncem
roku
let
2013
se nezaměstnanost v kraji pohybovala v hodnotách okolo 10,5 %. Od roku 2014 díky příznivé
ekonomické situaci v Česku dochází k pozvolnému poklesu nezaměstnanosti, přičemž v roce
2015 se nezaměstnanost dostala až pod úroveň 7 %. Příznivý vývoj zaměstnanosti však nemění
nic na faktu, že v oblasti nezaměstnanosti Olomoucký kraj stále zůstává jedním nejvíce
postižených regionů (v roce 2014 mezi 14 kraji na 11. místě).
Obr. 7: Podíl nezaměstnaných v Olomouckém kraji 2005 – 2015
Zdroj: czso.cz
Hodnota nezaměstnanosti Olomouckého kraje byla v roce 2014 6,8 %, šumperského
okresu 8,89 %. Z tabulky uvedené pod textem je zřejmé, že oblast území MAS bohužel patří
k území s průměrně vyšší nezaměstnaností, než je v celém Olomouckém kraji a přibližně
odpovídá hodnotám šumperského okresu. V území nalezneme jen pár obcí, ve kterých je
nezaměstnanost obyvatel nižší, než je okresní či krajský průměr. Jsou to především obce v těsné
blízkosti okresního města (Bludov, Dlouhomilov, Hraběšice, Dolní Studénky, Vikýřovice).
Pouze obec Vikýřovice a Hraběšice má lepší míru nezaměstnanosti než je krajský průměr. Tyto
20
obce spolu s obcí Nový Malín mají jako jediné nižší hodnotu nezaměstnanosti, než je
celorepublikový průměr. Je to významný fakt, který důrazně poukazuje na to, že převážná oblast
MAS se nachází v hospodářské periferii Olomouckého kraje a celé republiky a rozhodně je
důležité na tuto situaci co nejvíce upozorňovat a co nejefektivněji ji řešit. Právě zajištěním co
možná největšího množství pracovních příležitostí pro obyvatele jednotlivých obcí můžeme
zvýšit jejich snahu o zvelebování svého okolí, o chuť nových obyvatel se v tomto území usadit
pro celý život, zatraktivnit území nejen pro cestovní ruch, ale také nové investory. Proces
snižování nezaměstnanosti je důležitým aspektem k růstu životní úrovně a spokojenosti obyvatel,
k růstu jejich sounáležitosti s regionem a celým smyslem života v podhůří Jeseníků.
Tab. 8: Geografické charakteristiky MAS Šumperský venkov, z.s. prosinec 2014
nezaměstnanost (%)
uchazeči
celkem
Bludov
7,6
160
Dlouhomilov
7,7
23
Dolní Studénky
8,8
78
Hraběšice
5,3
5
Hrabišín
9,3
56
Libina
10,4
240
Loučná nad Desnou
9,4
107
Nový Malín
7,1
167
Oskava
11,9
108
Petrov nad Desnou
12,1
100
Rapotín
9,9
219
Rejchartice
17,5
24
Sobotín
11,4
93
Velké Losiny
9,0
162
Vernířovice
10,0
14
Vikýřovice
6,5
106
Průměr
8,9
87
Obec
Zdroj: www.czso.cz
I další ukazatele v tabulce z roku 2010 (tab. 8a) potvrzují celorepublikové statistiky.
Celkový počet nezaměstnaných osob je logicky v obcích s největším počtem obyvatel. Zároveň
platí, že nezaměstnanost se obecně zvyšuje se vzdáleností a dostupností do větších center
21
regionu (Vernířovice, Rejchartice, Oskava). Nejnižší počty uchazečů o zaměstnání pak vykazují
absolventi vysokých škol.
Tab. 8a: Geografické charakteristiky MAS Šumperský venkov, z.s. ,2010
nezaměstnanost (%)
uchazeči
celkem
uchazeči
absolventi VŠ
uchazeči
nad 12 měsíců
Bludov
9,8
167
8
70
Dlouhomilov
15,6
37
2
14
Dolní Studénky
12,9
87
3
37
Hraběšice
26,1
13
0
5
Hrabišín
16,6
72
6
30
Libina
15,4
269
18
101
Loučná nad Desnou
10,8
109
4
33
Nový Malín
14,4
201
6
77
Oskava
17,1
128
3
58
Petrov nad Desnou
15,2
102
5
40
Rapotín
14,6
231
10
78
Rejchartice
13,6
93
0
4
Sobotín
14,6
203
6
33
Velké Losiny
13,2
23
18
64
Vernířovice
27,9
127
3
7
Vikýřovice
12,0
13
7
44
Průměr
15,6
117,2
6,2
43,4
Obec
Zdroj: Analýza trhu práce za rok 2010 pro okres Šumperk, MPSV
Ekonomická aktivita obyvatel se dělí na obyvatele ekonomicky aktivní a ekonomicky
neaktivní. Míra ekonomické aktivity se vypočítá jako podíl pracovní síly (zaměstnaných
a nezaměstnaných) na počtu všech osob starších 15 let. Zajímavým ukazatelem z regionálního
hlediska pro území MAS Šumperský venkov je také i sledování výjezdů, případně příjezdu do
regionu za prací či vzděláním. Tento ukazatel hodnotí schopnost území MAS Šumperský venkov
nabídnout dostatek pracovních příležitostí pro své obyvatele a případně pro obyvatele okolních
regionů. Dále hodnotí i vybavenost území MAS Šumperský venkov z hlediska nabídky
vzdělávacích zařízení s důrazem především na nabídku vyššího vzdělávání – střední, vyšší
odborné a vysoké školy.
22
Tab. 9: Vývoj nezaměstnanosti v území MAS Šumperský venkov, z.s. (2008 – 2014)
Obec
2008
2009
2010
2011
2013
2014
2015
Bludov
Dlouhomilov
Dolní Studénky
Hraběšice
Hrabišín
Libina
Loučná nad Desnou
Nový Malín
Oskava
Petrov nad Desnou
Rapotín
Rejchartice
Sobotín
Velké Losiny
Vernířovice
Vikýřovice
Průměr – MAS
Šumperský venkov
Průměr - ČR
5,7
9,6
5,0
13,0
8,6
10,5
5,5
8,8
11,5
xx
8,2
8,0
7,9
7,2
10,1
8,0
12,1
19,3
11,3
23,9
15,2
19,7
10,1
15,5
18,5
xx
17,0
17,1
15,1
13,2
22,8
12,1
11,2
17,0
12,7
23,9
17,8
16,0
9,7
17,0
19,3
18,8
15,1
12,5
19,0
13,5
24,1
11,8
9,8
15,6
12,9
26,1
16,6
15,4
10,8
14,4
17,2
15,2
14,9
13,6
14,6
13,2
27,9
12,1
8,9
9,1
11,1
7,3
10,5
10,1
10,1
8,9
12,9
12,9
11,7
19,1
12,5
11,6
13,7
7,9
7,7
8,0
9,0
5,3
9,5
10,8
9,7
7,0
11,9
12,2
10,0
18,0
11,5
9,2
9,9
6,6
5,2
8
7,4
7,4
8,0
6,5
6,7
6,5
9,5
9,7
7,1
14,3
9,5
7,1
11,3
4,8
8,5
16,2
16,2
15,6
11,1
9,8
8,1
6,0
9,2
9,6
8,6
8,2
7,5
6,2
Zdroj: czso.cz
Míra nezaměstnanosti MAS Šumperský venkov je trvale výrazně nad celorepublikovým
průměrem. Z tabulky lze velmi dobře vypozorovat rapidní nárůst míry nezaměstnanosti v roce
2009 oproti roku předcházejícímu. Příčinou tohoto nárůstu byla celosvětová ekonomická krize.
Pokud porovnáme míru nezaměstnanosti mezi jednotlivými obcemi MAS Šumperský
venkov, sledujeme velké rozdíly. Na území se nachází dvě obce s extrémní hodnotou míry
nezaměstnanosti. Patří sem obec Hraběšice (26 % v roce 2011) a Vernířovice (cca 28 % v roce
2011). Tato situace je zejména způsobena jejich lokalizací – špatná dopravní dostupnost. Dále
okolo 17–18 % se téhož roku pohybují obce Dlouhomilov, Hrabišín, Libina, Oskava a Petrov
nad Desnou. Do roku 2015 je možné zaznamenat výrazné zlepšení situace. Je to zejména
způsobeno příznivou ekonomickou situací v ČR. Oproti předchozím letům je možné zaznamenat
i několik málo obcí, které se nachází nad republikovým průměrem (Vikýřovice 4,8 %, Bludov
5,2 %). Mírně si v roce 2015 pohoršila obec Nový Malín, která se v roce 2014 pohybovala pod
celorepublikovým průměrem. To se jí v roce 2015 nepodařilo.
23
Ostatní obce MAS Šumperský venkov mají míru nezaměstnanosti o několik procent vyšší
než má Česká republika. Nejvíce se celorepublikovému průměru vzdaluje obec Rejchartice (14,3
%). Vysoká míra nezaměstnanosti v obcích MAS Šumperský venkov s sebou přináší velké
problémy. Podmínky pro život a rozvoj ekonomických činností v obcích MAS Šumperský
venkov jsou ztížené. Tato oblast je kritickou z hlediska výskytu sociálně rizikového chování –
dlouhodobá nezaměstnanost, alkoholismus, drogová závislost.
Míra nezaměstnanosti odhaluje některé závažné problémy na území MAS Šumperský
venkov. Relativní údaje upozorňují na nepříznivé skutečnosti. Jedná se například o vysoký počet
evidovaných nezaměstnaných mladých uchazečů a vysoký počet dlouhodobě (nad 6 měsíců)
evidovaných uchazečů.
Na jednání pracovních skupin a kulatých stolů označili jednotliví zástupci, ať už z řad
starostů, podnikatelů, nebo NNO další problémy v oblasti nezaměstnanosti, mezi které řadí
především:
-
nesoulad mezi strukturou uchazečů a strukturou nahlášených volných pracovních míst
(podle požadavků na vzdělání, dovednosti a znalosti),
-
u pracovních míst s nízkou kvalifikací není rovnovážný stav mezi mzdou a pracovními
podmínkami, a proto se uchazečům nevyplatí pracovat (výše nabízené mzdy versus výše
sociálních dávek),
-
zejména specifické skupiny obyvatel, jako jsou lidé v předdůchodovém věku, ženy
po mateřské dovolené, romská menšina apod., se těžko vypořádávají se situací, že je
potencionální zaměstnavatelé i přesto, že chtějí pracovat, permanentně odmítají, tito lidé
se po delší době evidence na ÚP přizpůsobí dané situaci a ztratí motivaci a zájem
o zaměstnání dále bojovat,
-
značný vliv má rodinná situace a zázemí, kdy děti přejímají životní postoje od svých
rodičů, tzn., že pokud v rodině nikdo nepracuje, tak děti nemají návyk k této činnosti
apod.,
-
nepříznivou
věkovou
skladbu
obyvatel
MAS
Šumperský
venkov,
která
již
ve střednědobém horizontu bude ovlivňovat strukturu nabídky místních zdrojů
pracovních sil.
24
Lze obecně říci, že v příštích letech dle vývojového trendu bude zdrojem zaměstnanosti
zejména vysoká odbornost a kvalifikovanost, vysoká flexibilita i ochota a možnost využívat
zkrácené pracovní úvazky, pružné a nepravidelné pracovní doby.
S vývojem nezaměstnanosti úzce souvisí vývoj počtu hlášených volných pracovních míst
(VPM). Stále platí, že nejhorší uplatnění mají profese administrativního rázu. Lze k nim přiřadit
účetní, ekonomy, asistenty, sekretářky, úředníky ve skladech, ve výrobě, v cestovních
kancelářích, což tvoří 7,62 % z celkového počtu evidovaných nezaměstnaných osob.
Tab. 10: Přehled profesí uchazečů o zaměstnání MAS Šumperský venkov, z.s.(2012)
Název profese
Lékaři, ordináři (kromě zubních lékařů)
Ostatní techničtí pracovníci jinde neuvedení
Operátoři průmyslových robotů, NC strojů
Obchodní cestující, profesionální poradci v obchodě obchodní. zást.
Kuchaři
Číšníci/servírky
Prodavači v obchodech
Dělníci pro pěstění lesa
Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci, klempíři
Svářeči, řezači plamenem a páječi
Výrobci a opraváři výrobků a dílů z plechů
Montéři kovových konstrukcí
Nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci
Mechanici, opraváři a seřizovači elektrických částí dopr. prostředků
Umělečtí truhláři, řezbáři a výrobci výrobků ze dřeva
Řidiči nákladních automobilů a tahačů
Pomocní uklízeči v kancelářích, hotelích, nemocnicích
Počet VPM Počet UOZ
8
1
6
33
13
5
24
243
12
227
10
143
6
569
8
65
10
92
29
32
14
32
13
2
7
223
14
9
7
38
13
80
13
318
Mezi nejžádanější profese patří dle výše uvedené tabulky: obchodní cestující, svářeči,
řezači plamenem a páječi a výrobci a opraváři výrobků a dílů z plechů.
Obce v územní působnosti MAS Šumperský venkov spadají pod Úřad práce České
republiky – Krajská pobočka v Olomouci, kontaktní pracoviště ÚP Šumperk. Trh práce je
výrazně determinován strukturou hospodářství, sídelní strukturou, mobilitou pracovních sil
a kvalitativní úrovní lidských zdrojů. Stávající situace je z hlediska klesající míry
nezaměstnanosti poměrně příznivá. Ukazatel míry registrované nezaměstnanosti je od ledna
2013 dle nařízení Ministerstva práce a sociálních věcí nahrazen novým ukazatelem registrované
nezaměstnanosti v ČR s názvem „podíl nezaměstnaných osob“. Vyjadřuje podíl dosažitelných
uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Pro naši analýzu
25
budeme tedy vycházet z tohoto ukazatele, neboť nový ukazatel podíl nezaměstnaných osob má
kvůli odlišné definici jinou úroveň, a je tudíž s původním ukazatelem míry registrované
nezaměstnanosti nesrovnatelný.
Obr. 8: Vývoj nezaměstnanosti v Olomouckém kraji v letech 2005–2015
Zdroj: czso.cz
Obr. 9: Ukazatele nezaměstnanosti
Nejohroženější skupinou nezaměstnaných osob v okrese Šumperk jsou osoby dlouhodobě
nezaměstnané (v evidenci ÚP 12 měsíců a více). V okrese Šumperk se dle dat ÚP ke konci
roku 2010 podílely osoby dlouhodobě nezaměstnané na celkové nezaměstnanosti 51,99 %. Ve
srovnání s předchozími léty, kdy byla dlouhodobá nezaměstnanost záležitostí skupiny osob, které
26
měly zpravidla kombinované důvody pro to, aby mohly nastoupit do zaměstnání (jako např.
zdravotní stav, péče o osobu blízkou, dopravní dostupnost atd.), se během roku 2009, což často
přetrvalo i v roce 2010, ocitly v evidenci Úřadu práce v řadách dlouhodobě nezaměstnaných
osoby zasažené světovou hospodářskou krizí, které nemají žádné osobní důvody pro to, že
nemohou nastoupit do zaměstnání, ale žádná vhodná pracovní příležitost pro ně prostě není.
Z tabulky níže je zřejmé, že se míra dlouhodobé nezaměstnanosti (MDN) od roku 2008
zvyšuje. Na konci roku 2012 bylo v okrese dlouhodobě nezaměstnaných o 357 uchazečů o
zaměstnání více. Také podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu uchazečů o
zaměstnání se zvýšil, a to ze 40,4 % na 41,6 %. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti zaznamenala
během let 2008 až 2012 taktéž nárůst (z 2,65 % na 5,42 %). Ve všech letech sledovaného
období byla jak míra dlouhodobé nezaměstnanosti, tak podíl dlouhodobě nezaměstnaných na
celkovém počtu uchazečů o zaměstnání vždy vyšší, než byl celorepublikový průměr i než
průměr Olomouckého kraje. Rostoucí trend u těchto statistik kopíruje vývoj jak na krajské tak
národní úrovni.
Tabulka 11: Vývoj počtu dlouhodobě nezaměstnaných v okresu Šumperk, Olomouckém kraji a v ČR
(2008 – 2012)
Okres Šumperk
Rok
Abs.
MDN
(%)
Olomoucký kraj
Podíl
na UoZ
Abs.
(%)
MDN
(%)
ČR
Podíl
na UoZ
Abs.
(%)
MDN
(%)
Podíl
na UoZ
(%)
2008
1621
2,65
30,6
6347
1,96
27,0
101 524
1,81
28,8
2009
2275
3,71
24,7
8297
2,53
20,2
123 873
2,17
23,0
2010
3352
5,29
38,4
13926
4,27
33,1
178 481
3,12
31,8
2011
3222
5,37
40,2
14577
4,51
38,2
184 130
3,22
36,2
2012
3515
5,42
41,6
15401
4,67
38,2
192 234
3,39
35,3
MDN = míra dlouhodobé nezaměstnanosti
UoZ = Uchazeči o zaměstnání
Abs = Absolutní hodnoty
Zdroj: Integrovaný portál MPSV (2013a), Integrovaný portál MPSV (2013b).Vlastní zpracování
27
Z hlediska pracovního odvětví převažuje v území MAS Šumperský venkov jednoznačně
práce v průmyslu. V průmyslu pracuje přes 3 300 obyvatel. Další odvětví jsou velmi srovnatelná.
Pokud tyto údaje srovnáme s okresním městem Šumperk, hodnoty jsou následující: průmysl (3
034 pracujících osob), velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel (1 145
osob), zdravotní a sociální péče (1 032 osob), vzdělávání (860 osob) atd. Na nejnižší příčce je
odvětví
zemědělství,
lesnictví,
rybářství,
kde
pracuje
jen
128
osob.
Obr. 10: Trh práce dle odvětví území MAS Šumperský venkov, 2014
Ze srovnání vyplývá, že město Šumperk, jako okresní město a centrum regionu, v němž
je sídlo mnoha institucí poskytující služby a vzdělávacích zařízení, pracuje více osob v odvětví
velkoobchodu a maloobchodu, oprav a údržby motorových vozidel, dále také více osob ve
srovnání s MAS Šumperský venkov pracuje v oblasti zdravotní a sociální péče a v odvětví
vzdělávání.
Podíl osob pracujících v daném odvětví na celkovém počtu obyvatel MAS Šumperský
venkov je následující: v průmyslu pracuje necelých 13% obyvatel MAS, ve stavebnictví 3,83 %
obyvatel, velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel 3,73 % obyvatel,
zdravotní a sociální péče 2,69 % obyvatel, doprava a skladování 2,22 % obyvatel, vzdělání
2,15 % obyvatel, nejméně obyvatel MAS Šumperský venkov v průměru okolo 0,5 % pracuje
v informační a komunikační činnosti.
Pokud se podíváme na podíl obyvatel pracujících v daném odvětví v jednotlivých obcích
k celkovému počtu obyvatel v obci, výčet je následující: v obci Bludov pracuje nejvíce obyvatel
v průmyslu, a to necelých 14 %, nejméně v peněžnictví a pojišťovnictví (0,5 %), v obci
28
Dlouhomilov pracuje nejvíce obyvatel také v průmyslu (15%), nejméně v informační
a komunikační činnosti (0,2 %), v obci Dolní Studénky nejvíce v průmyslu (13,7 %), nejméně
v odvětví ubytování, stravování a pohostinství (0,5 %), v obci Hraběšice nejvíce v průmyslu
(11,6 %), nejméně v odvětví doprava a skladování, peněžnictví a pojišťovnictví (0,7 %), v obci
Hrabišín nejvíce v průmyslu (13,6 %), nejméně v informační a komunikační činnosti (0,1 %),
v obci Libina nejvíce v průmyslu (14,7 %), nejméně v informační a komunikační činnosti
(0,4 %), v obci Loučná nad Desnou nejvíce v průmyslu (13,7 %), nejméně v peněžnictví
a pojišťovnictví (0,2 %), v obci Nový Malín nejvíce v průmyslu (12,4 %), nejméně v ubytování,
stravování a pohostinství (0,7 %), v obci Oskava nejvíce v průmyslu (15 %), nejméně
v informační a komunikační činnosti (0,3 %), v obci Petrov nad Desnou nejvíce v průmyslu
(12,8 %), nejméně v informační a komunikační činnosti (0,3 %), v obci Rapotín nejvíce
v průmyslu (12,5 %), nejméně v informační a komunikační činnosti (0,5 %), v obci Rejchartice
nejvíce v průmyslu (8,5 %), nejméně v odvětví doprava a skladování a informační
a komunikační činnosti (0,5 %), v obci Sobotín nejvíce v průmyslu (11,2 %), nejméně
v informační a komunikační činnosti (0,3 %), v obci Velké Losiny nejvíce v průmyslu (11,3 %),
nejméně v informační a komunikační činnosti (0,5 %), v obci Vernířovice nejvíce v odvětví
zemědělství, lesnictví, rybářství (7,8 %), nejméně ve vzdělání (0,5 %) a nakonec v obci
Vikýřovice nejvíce v průmyslu (12 %), nejméně v odvětví informační a komunikační činnosti
(0,8 %).
Dojíždění do zaměstnání
Na území MAS Šumperský venkov je celkem 8 022 osob, které vyjíždí do zaměstnání či do škol
ať už v rámci obce či okresu, popř. do zahraničí, což tvoří přes 66 % dojíždějících obyvatel na
území MAS Šumperský venkov. Z toho 10 % obyvatel dojíždí v rámci obce (pracují v obci, kde
žijí, avšak na jiné adrese než je bydliště), přes 48 % obyvatel do jiné obce v rámci okresu,
z čehož vyplývá, že více lidí vyjíždí za zaměstnáním mimo obec, v níž bydlí. Tento jev je
charakteristický především pro venkovské regiony, kterým území MAS Šumperský venkov
bezesporu je.
29
Obr. 11: Dojezdovost do zaměstnání v okresu Šumperk
Výrazněji méně osob dojíždí do zaměstnání do jiného okresu kraje. Celkem takto
dojíždějících je 410. Do jiného kraje než je kraj Olomoucký vyjíždí 302 obyvatel a 90 obyvatel
vyjíždí za prací do zahraničí.
Co se týká dojíždění žáků do škol, tak v rámci obce vyjíždí 557 žáků (studují v obci, kde
žijí, avšak na jiné adrese než je jejich bydliště) a mimo obec celkem 1 935 studentů. Významný
podíl na počtu vyjíždějících mají také studenti vysokých škol, kteří studují po celé České
republice. Nejbližší vysoká škola se nachází v krajském městě Olomouci, pokud nepočítáme
detašovaná pracoviště vysokých škol v Šumperku aj.
Pokud charakterizujeme jednotlivé obce z pohledu osob, které vyjíždějí za prací v rámci
obce, tak nejvíce osob vyjíždí za prací v rámci obce v Oskavě, a to přes 22 %. Dále v obci
Loučná nad Desnou (14 %) a v Libině (12 %). Nejméně obyvatel vyjíždí do zaměstnání v rámci
obce v Dolních Studénkách (1,18 %), ve Vernířovicích (1,20 %) a v Rejcharticích (1,32 %). Tyto
obce neposkytují obyvatelům dostatek pracovních příležitostí, a proto jsou jejich obyvatelé
nuceni dojíždět především do jiných obcí v rámci okresu, nebo do samotného okresního města
Šumperk. Naopak výše zmiňované obce jako je Oskava, Loučná či Libina nabízejí pro své
30
obyvatele práci přímo v obci samotné a větší část obyvatel tím pádem není nucena dojíždět do
jiných obcí nebo do okresního města Šumperka.
Co se týká dojíždění do jiné obce v rámci okresu, tak nejvíce obyvatel vyjíždí za prací do
jiné obce v Dlouhomilově (přes 50 %), dále v Dolních Studénkách (45 %), v Hraběšicích (43 %)
a v Novém Malíně a Vikýřovicích (41 %). Tyto obce se nacházejí v těsné blízkosti okresního
města Šumperka a lidé vyjíždí za prací právě do tohoto města. Nejméně vyjíždějících do
zaměstnání v rámci jiné obce je v Oskavě (13 %), v Loučné nad Desnou (17 %) a v Libině (19
%).
Za povšimnutí stojí vyjíždění do jiného okresu v rámci kraje. Nejvíce vyjíždějících je
v obcích Libina (13 %) a Oskava (11 %). Ostatní obce jsou daleko pod těmito hodnotami, okolo
1,45 %. Tyto obce se nacházejí na hranici okresu Olomouc, kam i většina z obyvatel dojíždí.
Jedná se především o velká města jako např. Uničov, Šternberk, Olomouc.
Nejvyšší počet obyvatel, kteří vyjíždějí do jiného kraje, má obec Oskava (3,88 %). Jedná
se především o dojíždění do obcí a měst Moravskoslezského kraje, dominují zde města
Rýmařov, Bruntál apod. Dále obec Vikýřovice (3,54 %), Loučná nad Desnou (3,22 %).
Nejmenší počet vyjíždějících do jiného kraje má obec Rejchartice (1,32 %), Dlouhomilov
(1,41 %) a Dolní Studénky (1,52 %).
Nejméně obyvatel ze všech obcí dojíždí za prací do zahraničí. V průměru je to kolem 0,8
% obyvatel v jednotlivých obcích. Nejvíce obyvatel vyjíždějících za prací do zahraničí je v obci
Vikýřovice (okolo 1,7 %).
Tabulka (viz níže) slouží k porovnání hodnot vyjíždějících a dojíždějících obyvatel
v rámci okresu Šumperk a dalších okresů Olomouckého kraje se samotným krajem. Podle dat
Českého statistického úřadu je problematická možnost dopravy a zaměstnání v severních částech
kraje. Zaměstnaní z okresu Šumperk vyjíždějí především v rámci daného okresu, stejně tak do
obcí a měst tohoto okresu dojíždějí za prací obyvatelé výhradně z okolních obcí. V porovnání
s ostatními okresy lze spatřit, že jižní část kraje se naopak vyznačuje poměrně velkými přesuny
zaměstnaných mezi jednotlivými okresy. Určitou výjimkou je okres Olomouc s vysokou
dojížďkou do krajského města.
31
Tab. 12: Geografické charakteristiky MAS Šumperský venkov, z.s. 2011
Zdroj: czso.cz
Vyjížďku za prací do zahraničí uvádí 2,4 % obyvatel Olomouckého kraje. Podíl osob
vyjíždějících pracovat do zahraničí z Olomouckého kraje patří mezi nejnižší v mezikrajském
srovnání.
Obr. 12: Vyjížďka do zaměstnání
32
Klasifikace obyvatelstva dle podnikatelských aktivit
Podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ, od 1. 1. 2009 nahrazena
CZ-NACE) bylo nejvíce podnikatelských činností registrováno v oblasti služeb, kde má výrazné
zastoupení obecné značení obchod, opravy motorových vozidel (20 % ze všech obyvatel).
Významné zastoupení má mezi podnikatelskými subjekty také oblast průmyslu (13 %),
stavebnictví (12 %) a profesní, vědecké a technické činnosti (10%).
Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ-NACE v okrese Šumperk k 31. 9. 2015:
Obr. 13: Odvětvová struktura zaměstnaných v okrese Šumperk
Změny ve struktuře hospodářství, ve struktuře organizací, technologický a technický
vývoj pomohly vzniku nových ekonomických činností, které mohou nahradit některé staré
činnosti a výrobky.
Průměrná měsíční mzda
Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů
připadající
na
jednoho
přepočteného
zaměstnance.
33
Průměrná
hrubá
měsíční
mzda
v Olomouckém kraji se ve 3. čtvrtletí 2013 v souladu s republikovým trendem meziročně zvýšila
na 21 467 Kč. Stejný trend následoval i o rok později a v 1. čtvrtletí 2015 činila 22 135 Kč.
Mezi 14 kraji se za 1. čtvrtletí 2015 Olomoucký kraj v pomyslném žebříčku krajů řadí na
12. místo. Olomoucký kraj tak stejně jako v předchozích letech předběhl ve výši průměrné hrubé
měsíční mzdy kraj Zlínský (21 923 Kč) a Karlovarský (21 461 Kč), naopak před Olomoucký kraj
(22 135 Kč) se i přes kontinuální růst hrubé měsíční mzdy od roku 2013 dostal Pardubický kraj
(22 277 Kč).
Průměrná hrubá měsíční mzda Olomouckého kraje v roce 2015 odpovídá 84 %
republikového průměru (25 306 Kč).
Obr. 14: Průměrná měsíční hrubá mzda v jednotlivých krajích v 1. čtvrtletí 2015, zdroj: czso.cz
2.3 Školství
Region se vyznačuje velmi silnou sítí základních a mateřských škol, uvedená školská
zařízení absentují jen v obcích Dlouhomilov, Hraběšice a Rejchartice. Všechny školy v obcích
regionu jsou perspektivní a je snaha o jejich uchování. S problémem nedostatku tříd z důvodu
přibývajícího počtu dětí se potýká obec Nový Malín. V této souvislosti jistě stojí za zmínku
jeden z projektových záměrů obce Nový Malín spočívající v rekonstrukci Základní školy
v Mladoňově, odlehlé místní části obce. Právě kapacitní nedostatek školy v Novém Malíně
na straně jedné a poměrně zachovalá, velice dobře dispozičně řešená budova bývalé školy
v Mladoňově na straně druhé přivedla představitele obce na myšlenku tzv. „venkovské školy“ a
34
navrácení života do osady Mladoňov. Potenciál v podobě téměř netknutého životního prostředí,
malebné krajiny a v neposlední řadě zmíněnému účelu zcela vyhovujícího stavebně technického
uspořádání školní budovy záměr obce podporuje.
Významným výsledkem komunitní spolupráce obcí MAS v oblasti školství je založení
tzv. „svazkové školy“ – ZŠ a MŠ Údolí Desné. Myšlenka svazkového školství byla podnícena
jednak snahou reorganizace školství v oblasti údolí Desné, ale také potřebou vyřešit problémy na
jednotlivých školách. Mezi jednotlivými školskými zařízeními (ZŠ, MŠ, školní jídelny a
vývařovny) v obcích Rapotín, Petrov nad Desnou a Sobotín byla uzavřena dohoda o spojení škol
a školských zařízení ve prospěch vzniku svazkové školy. Pro dotčené obce byl stanoven
společný školský obvod. ZŠ a MŠ Údolí Desné je školská právnická osoba, která vznikla
transformací příspěvkových organizací, v rejstříku školských právnických osob je zapsána s
účinností od 1. 1. 2008. Zřizovatelem tohoto subjektu se Svazek obcí údolí Desné a jeho přímým
řízením je pověřena „kvalifikovaná valná hromada“ Svazku obcí údolí Desné. Školu navštěvují
zejména žáci z obcí Rapotín, Sobotín, Petrov nad Desnou, Rejchartice a Vernířovice.
Následující tabulka uvádí existenci, resp. neexistenci daného typu vzdělávacích institucí
v jednotlivých obcích. V žádné z obcí MAS se nenachází vyšší typ vzdělávací instituce, než
základní škola.
Tab. 13: Přehled školských zařízení v území MAS Šumperský venkov, z.s. 2015
Obec
MŠ
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Bludov
ano
ano
ano
Dlouhomilov
Dolní Studénky
ne
ano
ne
ano
ne
ne
Hraběšice
Hrabišín
ne
ano
ne
ano
ne
ano
Libina
ano
ano
ano
Loučná nad Desnou
Nový Malín
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Oskava
Petrov nad Desnou
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Rapotín
ano
ano
ne
Rejchartice
Sobotín
ne
ne
ne
ano
ne
ne
Velké Losiny
Vernířovice
ano
ne
ano
ne
ano
ne
Vikýřovice
ano
ano
ne
35
Tab. 14: Vývoj počtu žáků ve školách MAS Šumperský venkov, z.s.
2014/2015 2013/2014 2012/2013 2009/2010 2004/2005
Bludov
Dolní
Studénky
Hrabišín
Libina
Loučná
nad
Desnou
Nový
Malín
Oskava
Vikýřovice
Velké
Losiny
*Rapotín
*Petrov
nad
Desnou
*Sobotín
MŠ
I/ZŠ
II/ZŠ
MŠ_DS
MŠ_Králec
I/ZŠ
II/ZŠ
MŠ
I/ZŠ
II/ZŠ
MŠ
I/ZŠ
II/ZŠ
112
164
124
112
150
130
112
142
122
92
133
135
1999/2000
85
xx
xx
86
xx
xx
21
21
21
18
19
28
28
28
28
26
24
23
22
20
27
není
není
není
není
není
44
50
50
50
50
78
70
68
42
52
38
34
39
48
88
124
124
117
118
100
159
154
143
158
188
122
129
134
116
165
2014/2015 2013/2014 2012/2013 2009/2010 2004/2005
20
28
42
není
40
70
94
126
203
141
1999/2000
MŠ
I/ZŠ
II/ZŠ
30
69
48
42
62
53
56
57
60
xx
70
60
xx
100
82
xx
111
65
MŠ
I/ZŠ
II/ZŠ
MŠ
I/ZŠ
II/ZŠ
MŠ
I/ZŠ
II/ZŠ
149
231
127
33
79
44
56
75
není
156
221
114
44
76
51
56
80
není
174
197
113
46
67
55
50
72
není
139
163
99
51
68
52
50
57
není
90
145
81
54
85
63
50
57
není
70
121
86
44
82
69
41
63
není
MŠ
I/ZŠ
II/ZŠ
MŠ
I/ZŠ
II/ZŠ
95
89
69
81
150
není
98
84
71
81
136
není
95
81
76
81
94
není
92
92
79
75
99
není
83
119
140
xx
88
není
xx
166
167
xx
xx
není
MŠ_č.87
MŠ_č.171
I/ZŠ
II/ZŠ
MŠ
49
52
0
156
není
55
53
0
142
není
55
51
72
156
není
46
52
60
161
není
xx
xx
93
145
není
xx
xx
xx
xx
není
36
I/ZŠ
II/ZŠ
63
není
66
není
51
není
60
není
49
57
xx
xx
* součástí svazkové školy ZŠ a MŠ Údolí Desné
není – daný typ školní docházky v obci není zaveden
xx – nedohledaná data
Výše uvedená tabulka ilustruje počet žáků v mateřských a základních školách v obcích
MAS Šumperský venkov. Z dat je zřejmé, že ve školách a školkách od Šumperka vzdálených,
žáků ubývá (Loučná nad Desnou, Hrabišín). Opačný trend zaznamenávají v posledních letech
školy v obcích bezprostředně vedle okresního města (Nový Malín, Vikýřovice). Zřejmě je to
způsobeno stěhováním mladých rodin z města do nejbližšího okolí. Výjimku tvoří škola
v Dolních Studénkách. Obec je sice v sousedství města Šumperk, počet žáků jí ale ubývá.
Novým fenoménem je pak svazková škola v údolí Desné, která funguje od roku 2008, na počty
žáků v obcích Sobotín, Rapotín a Petrov se tedy musíme dívat s větším nadhledem. Počet žáků
ve svazkové škole ZŠ a MŠ Udolí Desné ve školním roce 2014/2015 je 369, v roce minulém to
bylo 344, v roce 2009/2010 bylo žáků 380 a o pět let dříve 344. Počet žáků tedy neustále kolísá a
je třeba počkat ještě alespoň pár let pro objektivní vyhodnocení stavu vývoje počtu dětí.
Zástupci kulatých stolů oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání se již na začátku shodli
o nutnosti co nejvyšší podpory vzdělání budoucí generace. Právě na ní závisí budoucí osud
našeho regionu a celé republiky. Našemu nemocnému školství, které se většinou orientuje pouze
na kvantitu vzdělávaných, chybí tak významná kvalita vzdělání. Celostátní školská politika do
jisté míry znevýhodňuje ty studenty a žáky, kteří prioritně nemají zájem o studium humanitních
oborů, do kterých bychom zařadili například více cizích jazyků. Naopak se vytrácí snaha
podporovat tradiční řemeslné práce, praktičnost. Díky tomu se ze základních škol vytrácí tradiční
předměty, jakými byly dílny, vaření či šití. To samozřejmě vede k postupnému snižování zájmu
o tradiční řemesla, jež jsou nahrazována moderními informačně technologickými kompetencemi.
V systému regionálního školství chybí systematizace návaznosti jednotlivých řádů
školství. O tradiční řemesla, jakými jsou instalatér, prodavač, kadeřnice či zedník, přestává být
zájem, logicky na úkor oborů zakončených maturitou. Snahou všech typů škol je získat pro své
vzdělávání co největší počet uchazečů, aniž by se zohledňovalo jejich budoucí reálné uplatnění
na pracovním trhu.
37
Je logické, že oblast výzkumu a školství v rámci regionu MAS musí být nutně propojena
s okresním a regionálním centrem, Šumperkem. I proto se jednání účastnili také ředitelé
středních a základních škol města Šumperka a výše zmíněné trendy potvrzovali.
Na druhou stranu je třeba zmínit, že za poslední roky byly školy vybaveny moderními
informačními technologiemi. Běžný občan si může všimnout, že na velkém počtu škol došlo
k vymalování interiérů, zateplení školních budov a zkvalitnění celkového vzhledu.
Pracovní skupiny zdůraznily nejvýznamnější problémy regionálního školství na území MAS:
Nefunkčnost tradičních řemeslných dílen
V posledních letech zcela vymizely předměty tradičních odvětví – školy jsou nuceny
orientovat předměty pracovně vzdělávacího charakteru komunikačně technologickým směrem na
úkor eliminace předmětů typu pracovních dílen, vaření, domácích prací apod. Stejně tak jsou i
pedagogové nuceni adaptovat se zejména na technologický směr. Pokud nejsou žáci k tradičním
řemeslům vedeni již v začátcích svého studia, je velká pravděpodobnost, že se k těmto aktivitám
ani v dalších letech vracet nebudou. To samozřejmě vede k převaze jednoho typu školních
kompetencí a žákům s vyššími řemeslnými kompetencemi se reálně snižuje možnost profilace a
zdokonalování svého budoucího povolání.
Spolupráce školních zařízení a jednotlivých aktivit
Logickým střediskem škol je v celém regionu MAS Šumperský venkov město Šumperk.
Sídlí v něm všechny typy středních škol, na něž žáci po úspěšném dokončení základní školy míří
(menšina navštěvuje střední a odborné školy v Zábřehu, Mohelnici či jiném městě mimo území
MAS) a zároveň i šumperské základní školy úspěšně lákají některé žáky již během devítileté
povinné docházky. Právě tato skutečnost má za následek snižování počtu dětí na některých
vesnických školách a budí dojem přehnané konkurence mezi vesnickými a městskými školami.
Postupně vznikají struktury spolupráce mezi jednotlivými školami. Bylo by dobré, aby se
vzájemná kooperace podporovala mezi školami vesnickými a městskými, aby se spolupráce
zvyšovala mezi školami základními a středními. Vše povede k rozvoji větší zainteresovanosti
pedagogických pracovníků, kteří budou hlouběji seznámeni s problematikou jednotlivých
studijních oborů, bude se zvyšovat jejich pedagogický rozhled a tím budou schopni lépe
připravovat své žáky na budoucí studia či povolání. Stejně tak budou žáci lépe seznámeni
s jednotlivými typy studií, lépe se budou rozhodovat, který typ zvolit. Díky sbližování
38
jednotlivých škol mezi sebou bude docházet k předávání zkušeností mezi vedením škol, jejich
pedagogy i samotnými žáky a studenty. Vytvoří se prostor pro rozumnou konkurenci na poli
různých soutěží a může se podnítit zájem mladých obyvatel o dění v jednotlivých školách a
obcích, který může vést k inspiraci přípravy a realizaci akcí, které na jiných školách a v jiných
obcích fungují. Takovými aktivitami mohou být školní kluby, zájmové útvary a kroužky,
sportovní kluby a další. Takovéto kluby mohou fungovat v rámci školy, ale také celé obce nebo
jako mezi více obcemi dohromady.
Velkou výzvou jsou jistě čím dál tím více se rozvíjející komunitní školy pracující
ve smyslu spojení školních a mimoškolních aktivit a fungující na principu toho, že škola během
dopoledne funguje jako vzdělávací instituce pro své žáky a v odpoledních a večerních hodinách,
aby se využil potenciál vytopené budovy, funguje jako vzdělávací instituce pro širokou veřejnost
v oblastech výuky cizích jazyků, sportovních činností, univerzit třetího věku, oblastech
informačně-technologických, rukodělných a mnoho dalších. Komunitní školy samozřejmě
nemusejí využívat jen prostory školy, ale také jiné obecní budovy, jakými mohou být například
obecní úřady, knihovny či obecní tělocvičny. Díky tomu se na tyto typy komunit mohou
orientovat i menší školy, jež si jinak nemohou, díky absenci dostatečné prostorové kapacity,
rozvoj komunitních škol dovolit.
Systém funkčnosti škol
Původní rozdělení toho, že každý typ školy se soustředí pouze na vybrané obory,
se vlastně stalo minulostí. Stejně nebo velmi podobné obory se dají studovat na různých školách,
čímž se budoucímu uchazeči přece jen zhoršuje přehled o jednotlivých školských zařízeních.
Významnými rozdíly jsou pak také rozdílná hodnocení podobných oborů, což opět jednotlivým
uchazečům nepřidá ve vhodnosti absolvování konkrétního zařízení. Dodejme i snahu přilákat co
nejvyšší počet uchazečů.
Efektivnějšímu podporování jedinečnosti a funkčnosti různých školských zařízení by
mohlo pomoci zařazení se do systému evropského hodnocení školství fungujících ne na systému
srovnávání škol mezi s sebou, nýbrž zaměření se na obecné silné a slabší stránky jejich
fungování, zvýrazňování jejich jedinečností a autoevaluačních procesů žáků, pedagogů i vedení
těchto škol.
39
Vytvořením systému hodnocení, kterým se dosáhne podpory regionálního školství –
základního i středoškolského vzdělávání, dává možnost pozitivnímu rozvíjení všech typů škol,
umožní jim zviditelnit se ve svých tradičních oblastech, sdělovat své kvalitní výsledky dalším
školám i laické veřejnosti či inspirovat jiná zařízení k smysluplné činnosti. Součástí je
samozřejmě i nutné předávání nabytých informací a zkušeností pro budoucí zaměstnance,
studenty i jejich rodiče.
Školní kapacity
Počet dětí mladšího školního věku jednotlivých obcí Šumperského venkova v současné
době stoupá, což ukazují nejen demografické charakteristiky silných ročníků současných
rodiček, stěhování mladých párů na vesnice, ale i reálná zvýšená poptávka o umístění
předškoláků do mateřských škol a na první stupně škol základních. Nedostatečné kapacitní
prostory by měly být jedním z nejvýznamnějších řešených problémů obecních úřadů. Zároveň je
třeba mít ale na mysli, že počet dětí nebude růst neustále. Do budoucna je třeba realizovat takové
projekty, které umožní využívání školních budov i v případě, že dětí nebude tolik. Na mysli
mějme například různá komunitní centra pro děti, rodiče s dětmi, dospívající i seniory. Je velkou
chybou, že provoz školních budov v současné době stojí mnoho financí, a přesto jejich kapacity
nejsou plně využívány.
Další možností, jak umožnit předání kvalitního vzdělání dětí předškolního věku,
u kterých z různých důvodů není možné zajistit absolvování mateřské školy, je vytvoření
dostatečných kapacit center pro rodiče s dětmi. Jedná se o pracoviště, která se starají
o vzdělávací aktivity zejména maminek s malými dětmi, které nejsou z pracovních, finančních,
materiálních či jiných důvodů schopni zajistit svým dětem nástup do mateřské školy. Rozšířením
těchto služeb se může zvýšit i spolupráce rodičů dětí s organizačními strukturami těchto institucí,
a tak umožnit realizaci různých společenských aktivit nejen pro nejmenší, což opět vede ke
zvýšení atraktivity obcí jako takových.
Prostory mateřských školek, center pro maminky s dětmi, ale i další vzdělávací instituce
jsou jako stvořené pro přípravu různých typů besed a setkávání různých skupin občanů. Jejich
cílem může být předávání životních zkušeností, poznatků z dílčích odvětví laické vědy či zážitků
z cest po celém světě. Pravidelná setkání typů „Zeměpisných čtvrtků,“ „Úterků pro nové
maminky,“ Pondělky pro seniory“ apod. by měly rozhodně pozitivní vliv na vytváření
40
příjemnějšího klimatu obcí, jejich obyvatel a prohlubování vzájemné sounáležitosti mezi občany
a obcí a spoluobčany mezi sebou.
Vzdělání třetího věku
Trend stárnutí populace můžeme pozorovat i v území Šumperského venkova. Velmi
úspěšná nabídka vzdělávání a ještě větší spokojenost absolventů tohoto vzdělávání nejen v naší
republice, ale i celé Evropě otevírá širokou škálu možností využití tohoto typu vzdělávání
i v našem regionu. Vzdělání populačně starších obyvatel nemusí nutně obstarávat jen vysoké
školy. Zajímavým podnětem jistě bude, když se o další vzdělání a rekvalifikaci seniorů postarají
pracovníci a samotní žáci středních a základních škol. Touto zvolenou vzdělávací strategií
ke zvýšení zájmu obou kategorií, předávání zkušeností mezi staršími a mladšími. Žáci a studenti
předáváním informací starším sami si opakují již nabyté vědomosti, učí se předávat informace
jiným a zároveň naslouchat zkušeným. Senioři, uživatelé univerzit třetího věku, se naopak učí
novým dovednostem, procvičují si svou paměť a tím pádem dochází k prevenci před
degenerativními změnami lidského těla.
Velmi důležitou součástí tohoto vzdělávacího procesu je také nutnost komunikace mezi
mladými a staršími spoluobčany obcí. Komunikace, která se v dnešní době stává velmi složitou,
nerespektovanou, kdy mladí lidé často nestojí o cenné rady starších, neuznávají jejich prožitou
minulost, bývají k nim neuctiví až arogantní a může u nich docházet ke sklonům zločinného
úmyslu okrást či jinak ublížit fyzicky slabšímu. Z druhého pohledu se starší spoluobčané učí
naslouchat méně zkušeným a mladším. Zjišťují, že jejich dřívější absolutní pravda získaná
životními zkušenostmi nemusí v dnešním světě ovlivněném globalizací být pravdou jedinou
a všeobecně stále uznávanou. Učí se chápat, že tradiční a konzervativní nemusí být vždy jediným
možným a že dnešní styl oblékání, poslechu hudby, vzorce chování, vystupování a jednání nutně
nesouvisí s hodnotou psychosomatických vlastností, sociálního postavení a dalších mimovolních
vlastností mladého jedince. Hodnota vzájemné spolupráce se díky tomuto vztahu tvoří právě na
základě individuálních vlastností všech zainteresovaných účastníků tohoto vzdělávacího procesu,
tedy jak seniorů – účastníků vzdělání, tak studentů – učitelů vzdělání. Důležitý je pak i přesah
celého typu vzdělání, neboť tito lidé se pak v běžném životě setkávají na veřejnosti v obchodech,
úřadech, zastávkách veřejné dopravy, kulturních, sportovních a dalších společenských akcích a
právě zde se mohou jejich vzájemným vztahem, který upevňují školní setkávání, inspirovat další
spoluobčané. V důsledku toho může docházet k přípravě a realizaci dalších akcí pořádaných
41
napříč všemi věkovými skupinami obyvatel různých obcí, a tak i zvyšování morálního kreditu a
zájmu o dění v obci.
Asistenti pedagogických pracovníků
Z hlediska počtu žáků jasně dominují městské školy. Čím více žáků, tím větší je možná
diferenciace škol dle rozdílného zaměření. Z toho plyne, že vesnické školy se snaží býti
institucemi zaměřenými na všechny dílčí obory základního vzdělávání. Dle Gaussovy křivky je
zřejmé, že většinová populace vykazuje průměrné hodnoty všech měřitelných údajů. Nejinak
tomu bude i co do složení žactva jednotlivých typů škol. Pokud ale existuje přirozený výběr, je
možné, že jistá část populace, v jistém smyslu extrémně nadaná, nebo naopak limitovaná,
se může soustředit do prostředí, ve kterém se budou nacházet žáci s podobnými vlastnostmi,
a tudíž i tempo práce jim může být mnohem lépe přizpůsobeno. Z důvodu obecně nižších počtů
žáků na vesnických školách si toto takové instituce nemohou dovolit. Možností, jak pomoci
žákům s psychosomatickými poruchami, ať žáky s diagnostikovanými poruchami, nebo naopak
enormně nadanými, je využití systému asistentů pedagogických pracovníků.
Pedagogičtí asistenti bývají nápomocni učitelům jednotlivých předmětů buď větší
skupince žáků, kterým se snaží s učivem pomoci, nebo jim naopak učivo zpestřit, a to takovým
způsobem, aby se vyučující mohl věnovat většině standardní třídy. Druhou možností je potom
starání se o konkrétního žáka, který se integruje do určité třídy. Tímto způsobem umožňujeme
žákům zůstat v obecní škole, eliminujeme nutnost cestovat do větších měst a zvyšujeme tak
sounáležitost s vlastní obcí a zároveň učíme všechny žáky porozumění mezi s sebou a učení se,
že individuální odlišnosti nemají nic společného s plnohodnotným fungováním a životem.
Komunitní centra – knihovny, komunitní školy
Další ze smysluplných otázek se týká využívání morálního a edukativního potenciálu
našeho území. Malé i dospívající děti se často v odpoledních hodinách bezprizorně pohybují
po vesnicích, z dlouhé chvíle ničí cizí majetek, tvoří pouliční dětské party, které často
z nicnedělání rozbíjejí vesnickou pohodu. Jednou z možností, jak nabídnout dětem smysluplnou
činnost, je otevřít jim možnosti odpoledního využití volného času. Budovy škol nebo knihoven
se mohou stát platformami pro volný čas dětí, v těchto prostorech je možno nastavit systém
návštěv a práce mládeže, která bude odrážet jejich požadavky, návštěvníci se stanou přirozenou
součástí těchto institucí.
42
2.4 Doprava
Nejdůležitější silniční komunikací v území MAS Šumperský venkov jsou silnice I. třídy
č. 11 a č. 44. Obě silnice spojují jižní a severní část celého území. Silnice č. 11 míří
z východních Čech – Hradce Králové, Žamberku a Červené Vody a přes obce Bludov, Šumperk,
Vikýřovice, Rapotín, Petrov nad Desnou a Sobotín směřuje skrz horské sedlo Skřítek dále do
Moravskoslezského kraje, do Rýmařova, Bruntálu a Ostravy. Druhá zmíněná komunikace je
pokračovatelkou rychlostní komunikace R35 vedoucí z Vyškova přes Prostějov a Olomouce do
Mohelnice. V Mohelnici rychlostní komunikace přechází ve dvě silnice I. třídy, jedna pokračuje
do východních Čech a druhou je právě silnice č. 44 vedoucí přes Zábřeh a Postřelmov opět do
Bludova, kde se spojuje s již zmiňovanou silnicí č. 11 až do Rapotína, kde se komunikace větví.
Silnice č. 11 pokračuje do severního cípu území přes obce Velké Losiny a Loučná nad Desnou
až na Červenohorské sedlo, kde území MAS opouští a míří přes Jeseník do polských Glucholaz.
Území MAS nedisponuje žádnou rychlostní komunikací, nejbližší se nachází v úseku mezi
Mohelnicí a Olomoucí.
Dalšími významnými silnicemi, které spojují jednotlivé obce MAS spolu s dalšími
regionální centry je silnice II. třídy č. 446 směřující ze Šumperka přes Nový Malín, Hrabišín
a Libinu dále přes Šumvald a Uničov do Olomouce a silnice č. 370 vedoucí z Hrabišína přes
Dlouhomilov do Leštiny, kde na ni navazuje další podobná silnice do Zábřehu. Mezi obce, které
nedisponují žádnými silnicemi II. a vyšší třídy patří Hraběšice, Vernířovice a Oskava. Specifické
postavení má v tomto směru obec Dolní Studénky, jenž také žádnou silnicí vyšší třídy
nedisponuje, ale ve velmi blízké dojezdové vzdálenosti se nacházejí již zmiňované silnice I.
třídy.
Celková dopravní situace území vyplývá jednak z blízkosti okresního města a také
z celkové polohy území. Díky městu Šumperk většinou obcí prochází silnice I. třídy a zároveň
jsou vytvořeny dvě funkční spojnice jižní a severní části celého regionu. Palčivým problémem
regionu však zůstává neexistence obchvatů, které by zrychlily a zefektivnily dopravu, a tudíž by
mohly urychlit přínos nových zajímavých atraktivit do regionu. Plynulostí dopravy pak lze snížit
množství produkovaných emisí, a tak zvýšit atraktivitu celého regionu zlepšeným životním
prostředím. Dalším negativem je fyzickogeografická překážka v podobě dvou horských sedel –
Červenohorské a Skřítek, jež se musí v případě dopravního spojení do sousedních okresů
překonávat. Dopravu zpomalují, v zimě znesnadňují a vyprodukovanými emisemi rozhodně
43
zhoršují životní prostředí. Naopak jižní části území mají díky své poloze v údolí dobré
předpoklady k efektivnějšímu napojení na komunikace mezi dalšími regionálními i
celorepublikovými centry (Olomouc, Hradec Králové), a to především vytvořením obchvatů obcí
Dolní Studénky či Bludova. Neméně důležitým negativem je také již zmiňovaná neexistence
komunikace vyšší třídy do některých obcí území.
Nejdůležitějším železničním uzlem celého okresu Šumperk je město Zábřeh ležící
na železničním koridoru. Hlavní železniční uzel tedy leží dokonce i mimo samotné okresní
město, z čehož vyplývá, že ani obce území MAS nebudou z hlediska železniční dopravy
představovat významnou nadregionální roli. Nejvýznamnějším železničním uzlem území MAS
je železniční stanice Bludov, ze které vede železnice do tří směrů – okresního města Šumperk, do
Zábřehu a do Hanušovic. Tuto stanici však musíme brát v širším kontextu tím, že leží
na elektrifikované trati č. 291 mezi Šumperkem a Zábřehem, která je nejvýznamnějším
železničním uzlem celého šumperského, ale i jesenického okresu, jelikož leží na trati jednoho
z železničních koridorů naší republiky. Stanice Bludov slouží především jako přestupní stanice
pro cestující směrem do oblasti Hanušovic a Jeseníku. Její velkou nevýhodou je nevhodná
poloha v rámci celé obce Bludov, nachází se na jejím samotném okraji.
Na železniční trati mezi Šumperkem a Olomoucí č. 290 (přes Uničov a Šternberk) leží
obce Nový Malín, Hrabišín a Libina. Po této trati v současné době jezdí pouze osobní a spěšné
vlaky v celkovém počtu do čtrnácti spojů denně, většina ve spojení Šumperk - Olomouc.
Pro srovnání: přes obec Bludov do Zábřehu jezdí také rychlíky (v Bludově však staví jen jeden),
celkový počet spojů přes obec Bludov je více než 40 v jednom směru (nejvíce jich jezdí
ve směru Šumperk – Zábřeh, menšina potom do Hanušovic) a přímým spojením je možné dojet
nejen do Olomouce, ale i do Brna a jiných moravských měst.
Po tragických povodních v roce 1997 přešla do osobního vlastnictví železniční trať č. 293
mezi Šumperkem a Petrovem nad Desnou, kde se dále větví na kratší úsek do Sobotína a delší
úsek vedoucí přes Velké Losiny až do Loučné nad Desnou v celkovém úseku 15 km. Vlastníkem
této železniční trati je Svazek obcí Údolí Desné a provozovatelem železniční dopravy je firma
Arriva Morava, a.s., Ostrava, která na těchto tratích vypravuje více než 15 spojů v jednom směru
v pracovní den.
44
Arriva Morava, a.s., Ostrava zajišťuje také autobusovou přepravu po celém okrese,
a tudíž i po území MAS Šumperský venkov a mezi jeho jednotlivými obcemi. Všechny obce
jsou autobusy propojeny zejména ve směru do Šumperka.
2.4.1 Systémovost a efektivita dopravy
Jednou ze základních potřeb lidské civilizace je pohyb z místa na místo, tedy
přemísťování – doprava. Doprava je nedílnou součástí kultury člověka a zasahuje
do každodenního života lidí na celém světě. Doprava je tedy cílevědomý proces přemísťování
osob a věcí, který už od pradávna lidé dobrovolně či nedobrovolně podstupují. Ať už za účelem
uspokojení svých vlastních potřeb, nebo z důvodů poznávání blízkých či vzdálenějších destinací.
Způsob dopravy si člověk vybírá podle toho, který je pro něj v tu chvíli nejvhodnější. Někdo
bude řídit osobní automobil, jiný se sveze autobusem či vlakem a jiný se opře do pedálů svého
bicyklu. Volba závisí na účelu cesty, možnostech, požadavcích jedince, ale také na podmínkách,
které jsou pro jednotlivé druhy dopravy vytvořeny. V dnešním globalizovaném světě jsou
kladeny stále vyšší nároky na dopravu. Zejména jedná-li se o rychlost, bezpečnost a v neposlední
řadě také hospodárnost.
Z regionálního hlediska je dobře fungující dopravní obslužnost velice důležitá a to jak pro
ekonomický, tak sociální rozvoj daného regionu. Kvalitně vybudovaná infrastruktura počínaje
hustou sítí silnic přes cyklostezky a chodníky až po turistické stezky ovlivňuje příliv
podnikatelských aktivit a s nimi spojených investic a kapitálu a v neposlední řadě také posílení
cestovního ruchu a růst životní úrovně.
Dopravu můžeme teoreticky rozdělit podle toho „jak, kdy, kde a co“ přepravujeme.
Z pohledu „jak“, se nejčastěji jedná o dopravu silniční, železniční, leteckou a vodní. Z pohledu
„kde“ ji můžeme rozdělit na vnitrostátní a mezinárodní. Z pohledu „kdy“ se na ni můžeme dívat
z hlediska periodicity. To znamená, jestli ji vykonáváme pravidelně, příležitostně, či mimořádně.
A podle toho „co“ přepravujeme, jí můžeme dělit na nákladní a osobní dopravu. Osobní dopravu
můžeme rozdělit na hromadnou a individuální a veřejnou a na soukromou.
Efektivita veřejné hromadné dopravy
Z regionálního hlediska je dobře fungující dopravní obslužnost velice důležitá a to jak pro
ekonomický, tak sociální rozvoj daného regionu. Kvalitně vybudovaná infrastruktura počínaje
hustou sítí silnic přes cyklostezky a chodníky až po turistické stezky ovlivňuje příliv
45
podnikatelských aktivit a s nimi spojených investic a kapitálu a v neposlední řadě také posílení
cestovního ruchu a růst životní úrovně.
Mezi elementární úkoly státu, či samosprávy patří mimo jiné zajištění a dostupnost
veřejné hromadné dopravy. Veřejná hromadná doprava zajišťuje hromadnou přepravu osob
autobusem, vlakem, lodí, letadlem, nebo jinými dopravními prostředky určených pro hromadnou
přepravu cestujících. Stále se zvyšující ceny mezd, pohonných hmot a nejrůznějších nákladů
spojených s přepravou mají za následek stálé zdražování celkové ceny dopravy. Systém veřejné
hromadné dopravy se z ekonomického hlediska střetává ve dvou rovinách. V první rovině se
jedná především o uživatele veřejné dopravy – cestující, kteří požadují kvalitní a časově
dostupné spoje za přiměřenou cenu, která bude motivovat k opakovanému využívání veřejné
dopravy. Ve druhé rovině jde o poskytovatele – dopravce, kteří se snaží nastavit takovou
udržitelnost, která vede k minimalizaci nákladů, ale zároveň k optimalizaci i předpokládaných
výnosů. V důsledku udržitelnosti přiměřené cenové hladiny tarifů mnohdy poskytovatelům
nezbývá nic jiného než šetřit náklady na úkor kvality vozového parku. Průměrné stáří autobusů
v České republice je 14,31 roku.
Přitom obnovení vozového parku by mělo mimo jiné i
pozitivní vliv na snížení provozních nákladů. Jedná se především o snížení spotřeby pohonných
hmot novými technologiemi motorů, nebo využití alternativního paliva, nebo snížení provozních
nákladů za častý servis a výměny náhradních dílů u ojetého vozidla. Dalším přínosem nového
vozového parku je pak snížení emisí skleníkových plynů. Snížení množství těchto škodlivých
látek, které se vyskytují v přízemní vrstvě, tak sníží zdravotní a environmentální rizika, která ze
stávajícího znečištění ovzduší plynou. Neméně důležitým faktorem obnovy vozového parku je
pak zvýšení bezpečnosti cestujících, větší komfort cestování, a tím také zvýšení atraktivity
veřejné hromadné dopravy.
Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje
Kvalitně fungující doprava je základním předpokladem ekonomické prosperity regionu.
K zajištění kvalitně a hospodárně fungující dopravní obslužnosti je za potřebí propojení všech
dostupných druhů veřejné hromadné dopravy do jednoho celku, integrovaného dopravního
systému. Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje (dále jen IDSOK) vznikl sloučením
původně izolovaně fungujících integrovaných systémů. Cílem IDSOK je co nejefektivnější
zajištění veřejné hromadné dopravy, rovnoměrné vytížení dopravních cest, uspokojení přepravní
potřeby obyvatel a v neposlední ředě též zvyšování atraktivity a hospodárnosti. Dalším cílem je
46
zajištění jednotných přepravních podmínek jednotným tarifem a jednotným jízdním řádem
v daném regionu. K 1. 1. 2012 byla založena příspěvková organizace s názvem Koordinátor
Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (dále jen KIDSOK). KIDSOK v podstatě
provádí zprostředkování komunikace mezi zřizovatelem a dopravci v jednotlivých regionech.
Jeho základní premisí je centrální řízení z jednoho místa, oddělení státní správy od samosprávy a
příprava a realizace výběrových řízení na dopravce. Jeho další funkcí je naplňování strategických
cílů, plánování, organizování, garance jednotného tarifu, kontrola a v neposlední řadě také
zajišťování dostupných informací v rámci IDSOK.
Plán dopravní obslužnosti Olomouckého kraje
V roce 2010 vstoupil v platnost zákon č. 194/2010 Sb. o veřejných službách v přepravě
cestujících a o změně dalších zákonů, který ukládá krajům povinnost zajistit zpracování Plánu
dopravní obslužnosti území. Tento zákon navazuje na Nařízení Evropského parlamentu a Rady
ES č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících na železnici a silnici. Plán dopravní
obslužnosti území (dále jen PDOÚ) se pořizuje na dobu nejméně pěti let a jeho cílem je vytvořit
podmínky pro hospodárné a efektivní zajištění dopravní obslužnosti a vzájemnou spolupráci
státu, krajů a obcí. PDOÚ Olomouckého kraje je zpracován dle metodiky Ministerstva dopravy
ČR a vychází také z výhledové koncepce Generelu veřejné osobní dopravy v Olomouckém kraji
(dále jen Generel). PDOÚ Olomouckého kraje uvádí, že dopravní systém by měl být budován na
principu páteřních a obslužných linek. Páteřní linkou se rozumí taková drážní či autobusová
linka, která vede ve směru nejsilnějších radiálních či tangenciálních přepravních vztahů
v regionu. Obsluhuje nejvýznamnější sídla v příslušném směru a nabízí vysokou četnost spojení
a dostatečně atraktivní cestovní rychlost, a to obvykle do 60 minut časové dostupnosti, čili
zhruba 40–70 kilometrů od jádrového města s maximálně jedním přestupem. Obslužnou linkou
se rozumí taková drážní či autobusová linka, která slouží k plošné obsluze území spádového
města či měst. V maximální možné míře slouží k uspokojení místních přepravních vztahů a má
velmi dobrou dostupnost zastávek a cílů cest. Při plánování, organizaci a objednávce páteřních a
obslužných linek by nemělo docházet k duplicitám dopravního systému. Duplicitou v dopravním
systému se rozumí souběh autobusové a železniční dopravy vedené po stejné trase, respektive
přes stejné obce a to ve stejném, nebo podobném časovém rozpětí.
47
Dopravní obslužnost na území MAS Šumperský venkov
Obr. 15: Region MAS Šumperský venkov
Železniční infrastruktura
Zájmové území MAS Šumperského venkova se nachází v severozápadní části
Olomouckého kraje pod horami Jeseníků. Z velké části leží v údolí řek Desná a Merta
severovýchodně od města Šumperk. Po celé délce údolí obou řek je postavena železnice, která
prošla rekonstrukcí po ničivých záplavách v roce 1997. Ministerstvo dopravy ČR tehdy rozhodlo
neobnovit poničené části tratě a ponechat spojení mezi obcemi pouze na linkovou autobusovou
dopravu. S tímto rozhodnutím se ale starostové dotčených obcí nemohli ztotožnit a po dlouhých
peripetiích a jednáních se jim podařilo trať znovu zprovoznit a od roku 2003 je již vlastníkem
železnice Svazek obcí údolí Desné (dále jen SOÚD), který čítá nyní osm samostatných obcí.
Rapotín, Velké Losiny, Loučná nad Desnou, Sobotín, Vikýřovice, Hraběšice, Rejchartice a
Vernířovice. Jedná se o jednokolejovou trať o délce devatenácti kilometrů spojující obce
Šumperk – Vikýřovice – Petrov nad Desnou – Rapotín - Velké Losiny - Loučná nad Desnou a
Kouty nad Desnou s odbočkou do obce Sobotín. V roce 2012 bylo ve směru do Šumperka
obslouženo 762 cestujících a ve směru ze Šumperka 784 cestujících za průměrný pracovní den.
Na základě odborných studií dopravní obslužnosti a v oblasti investic PDOÚ
Olomouckého kraje a komise Ministerstva dopravy ČR byl navrhnut a doporučen k realizaci
projekt „Elektrizace Železnice Desná“ v úseku ze Šumperka do Velkých Losin a dále pak do
Koutů nad Desnou. V současné době je již stavební část projektu realizovaná a úplné dokončení
48
a spuštění elektrického provozu se předpokládá na jaře 2016 a ukončení kolaudačního řízení se
plánuje nejpozději do konce roku 2016.
S elektrizací je také spojené objednání přímých osobních vlaků ve směru (Nezamyslice –
Prostějov) – Olomouc – Zábřeh – Šumperk – Velké Losiny. Tato linka musí mít funkci rychlé
páteřní regionální dopravy, a proto je nutné na ni zvýšit i traťovou rychlost, a to až na 100 km/h
a stabilizovat nabídku regionální drážní dopravy nabídkovým jízdním řádem s intervalem 60
minut v období občanské části pracovního dne. Dále z dotazníkového šetření na této lince také
vyplývá potřeba posílení kapacity míst pro cestující v období od června do září. Elektrizace tratě
v úseku Petrov nad Desnou – Sobotín se nedoporučuje a PDOÚ Olomouckého kraje v souladu
s Generelem doporučuje tento úsek obsluhovat pouze autobusovou dopravou. Pro vzdálený
strategický výhled je podle PDOÚ vhodné studijně prověřit výstavbu trati ve směru Kouty nad
Desnou – Jeseník s tunelovým vedením pod Červenohorským sedlem ve společné stopě se
záměrem výstavby silničního tunelu.
Obr. 16: Železnice v regionu MAS Šumperský venkov
Problémem dopravní obslužnosti v okrese Šumperk je zejména časová a prostorová
duplicita spojení. Jednotlivé linkové dopravní úseky nejsou svým vedením a zastavováním jasně
vymezeny na páteřní a obslužné. Odstraněním duplicit a souběhů by bylo možné ušetřené
prostředky využít ke zvýšení četnosti spojů a počtu linek pro místní obyvatele. K dopravním
souběhům dochází v úseku Šumperk – Velké Losiny – Kouty nad Desnou, kde se dnes drážní a
linková doprava účelově překrývají a zároveň se časově nedoplňují. V souladu s Generelem je
49
zapotřebí v celém prostoru vymezit funkci drážní a linkové dopravy a optimalizovat linkovou
dopravu s ohledem na extrémně vysoké množství souběhů. K duplicitě spojů dochází také
na trase Šumperk – Hanušovice – Staré město pod Sněžníkem. Z analytické části Generelu
vyplývá, že se jedná o jednu z nejvytíženější regionálních železničních tratí v Olomouckém kraji,
a to sice v úseku Šumperk – Hanušovice. V tomto úseku trati lze doporučit v souladu
s Generelem osobní vlaky přetrasovat na přímou relaci Šumperk – Hanušovice – Staré město pod
Sněžníkem, protože většina cestujících ze Starého města pod Sněžníkem cestuje přes Hanušovice
až do Šumperka, a návazně na to reorganizovat autobusové dopravy v této oblasti, aby
nedocházelo k nežádoucím duplicitám drážní a autobusové dopravy, a posílil se tak páteřní
charakter železnice v této ose. Dále se doporučuje přechod na nabídkový jízdní řád s hodinovým
intervalem ve špičce pracovního dne. Pro posílení páteřní funkce železnice je nezbytné zkrácení
cestovních dob, a to jak stanovením hodinového intervalu ve špičce u vytížených tratí, tak
zvýšení traťových rychlostí.
Silniční infrastruktura
Z pohledu silniční infrastruktury tento region protínají dvě páteřní komunikace první
třídy. Jedná se o silnici číslo 11, která je svou 354 kilometrovou délkou nejdelší a nejpřímější
páteřní komunikací I. třídy v ČR a spojuje západní část republiky od Poděbrad až na východ přes
Šumperk a Ostravu až na Slovensko. Další je silnice číslo 44, která vede od Mohelnice na sever
republiky ve směru Bludov, Šumperk, Rapotín, Velké Losiny, Loučná nad Desnou, Kouty nad
Desnou, přes průsmyk Červenohorského sedla, Jeseník až do Polska. Z toho vyplývá, že tyto dvě
páteřní komunikace jsou velice zatížené dopravou a jejich kapacita už zdaleka nevyhovuje
dnešnímu hustému provozu. Navíc zhoršené klimatické podmínky v této části regionu podhůří
Jeseníků, zejména v zimních měsících, mají z důvodu časté úpravy, jako je solení, nebo použití
jiných chemických prostředků za následek daleko rychlejší opotřebení technického stavu
vozovky. Jedná se především o silnice druhých, třetích a čtvrtých tříd a místní komunikace, které
spojují jak páteřní silnice prvních tříd, tak místní obce, které leží v kopcích nad údolím obou řek
Desné a Merty.
Linková autobusová doprava v okrese Šumperk patří do Integrovaného dopravního
systému Olomouckého kraje. V současnosti linkovou dopravu zajišťuje výhradně společnost
Arriva Morava a.s., která je největším autobusovým dopravcem v České republice s více než
1300 zaměstnanci a takřka 800 autobusy.
50
Obr. 17: Páteřní komunikace silnice č. 11 a č. 44 v regionu MAS Šumperský venkov
Na základě vypracování koncepčních materiálů Generelu veřejné osobní dopravy, PDOÚ
Olomouckého kraje a střednědobé strategie KIDSOK zastupitelstvo Olomouckého kraje letos
odsouhlasilo sjednocení dopravní obslužnosti a od příštího roku 2015 se chystá objednávat,
koordinovat a kontrolovat dopravní obslužnost na svém území jednotně a převzít tak část
odpovědnosti, kterou měly dosud obce. Obce na jednotný systém budou finančně přispívat do
společné krajské pokladny ročně 70 korun na jednoho obyvatele. Předpokládá se, že úhrady od
obcí dosáhnou celkové částky 45 miliónů korun a chybějících 5 miliónů korun, které činí rozdíl
mezi stávající 50 miliónovou výší příspěvku od obcí v Olomouckém kraji, doplatí kraj ze svého
rozpočtu. Podle KIDSOK, který tento projekt kompletně připravil, je sjednocení dopravní
obslužnosti důležité pro vyhlášení veřejných soutěží na dopravce, kde se očekává aktivní
spoluúčast obcí na samotném procesu objednávky dopravců, a skončí tak dosavadní složitý
systém, kdy některé linkové spoje objednával kraj a jiné zase obce.
Hlavním nedostatkem českých integrovaných systémů je používání jednoho druhu
dopravy a ve většině případů také jednoho dopravce. Tímto nepochopením základní myšlenky
integrované dopravy se snižuje celková efektivita a atraktivita pro cestující.
Prostředí ve veřejné linkové dopravě má obecně vzato v mnoha případech monopolní, či
oligopolní rysy. Nejenže je pro nově etablované dopravce obtížné získat přepravy, ale zároveň
51
mají stávající dopravci v prostředí přímých zadání mnohdy tendence směřující ke kartelovým
dohodám v oblasti stanovování výše předběžného odborného odhadu.
Tak jako u jiných odvětví tak i ve veřejné osobní dopravě otevřené a transparentní
prostředí povede ke zdravé konkurenci poskytovatelů služeb a ke zjištění skutečných nákladů
regionální dopravy objednatelem a tím k vyšší efektivitě vynakládaných veřejných prostředků.
V neposlední řadě se také zvýší kvalita poskytovaných služeb pro uživatele, respektive cestující.
Soutěže veřejné linkové dopravy jsou doporučeny v souladu s Generelem provádět
v Olomouckém kraji dle jednotlivých okresů s využitím spádovosti regionů s tím, že součástí
příslušné optimalizace bude i požadavek na zajištění páteřní dopravy na jednotlivých páteřních
linkách.
Svazková spolupráce „aneb jak dělat správné věci správně“
Svazková spolupráce obcí v údolí Desné se od svého založení také rozšířila o tzv.
svazkové školství. Sloučením všech školních i předškolních zařízení a jídelen v katastru obcí
Rapotín, Sobotín, Vernířovice a Rejchartice SOÚD založil v roce 2008 nový školský subjekt
s názvem Základní škola a Mateřská škola Údolí Desné. Tento subjekt byl založen za účelem
zkvalitnění výuky, zefektivnění využívání školních budov, zvýšení úrovně pedagogické práce a
možného vyřešení náhlého úbytku žáků. Od roku 2013 zajišťuje subjekt svůj vlastní školní
„svazkový“ autobus, díky kterému se žáci mohou přesunovat mezi jednotlivými zařízeními
svazkové školy. Díky tomuto přesunu tak dochází k efektivnímu využívání školních budov, kdy
není zapotřebí, aby v každé svazkové škole byla tělocvična s přilehlým hřištěm, nebo například
prostory pro odbornou dílenskou výuku i s odborným pedagogem. Školní autobus také ráno
sváží děti ke školám v Sobotíně, Petrově nad Desnou i v Rapotíně a odpoledne je opět rozváží
domů.
Podle místního šetření formou dotazníku by starostové spádových svazkových obcí
Vernířovice, Rejchartice a Velké Losiny velice uvítali, kdyby jejich obcí také projížděl školní
autobus a svážel místní děti do svazkových škol, ať už z důvodu nevyhovujících časových
intervalů a jízdního řádu stávající dopravní obslužnosti v dotčených obcích, tak z důvodů vetší
bezpečnosti při přepravě dětí do školy a zpět domů. Bohužel v dnešní situaci si obecní rozpočty
dotčených obcí nemohou dovolit financování školního autobusu, který by svážel místní děti
52
do svazkových škol. Z dotazníkového šetření, ale vyplynulo, že starostové místních obcí by byli
ochotni finančně přispívat na školní autobus, kdyby byl projektem spolufinancován.
Obr. 18: Školní autobus svazkových škol Údolí Desné
Obr. 19: Železnice Desná
Další formou dopravy dětí do svazkových škol, kterou by starostové zejména vzdálenějších
svazkových obcí, jako jsou Velké Losiny, Loučná a Kouty nad Desnou uvítali, je využití místní
Železnice Desná. Ráno v čase začátku školní výuky a odpoledne v čase ukončení školní výuky
by byl vypraven z Koutů nad Desnou přes Loučnou nad Desnou, Velkých Losin „školní vagón“
do svazkových škol v Rapotíně, Petrově nad Desnou a v Sobotíně. Po celé trase by byl školní
vlak pod dohledem školního vychovatele, který by se staral o bezpečnost dětí na cestě do i ze
školy.
2.4.2 Bezpečnost v dopravě
Obecní silnice, ulice, místní komunikace a jiná veřejná prostranství neslouží pouze
automobilové dopravě, je to místo, kde se každodenně potkávají lidé a odehrává se zde velká
část společenského dění. Proto utváření těchto prostorů by mělo být velice pečlivě navrhované
tak, aby nesloužilo pouze jedné skupině a ostatní by byly přehlíženy. Velice často se bohužel
setkáváme s nadřazeným postavením automobilové dopravy na úkor chodců, cyklistů a zejména
na úkor celkové bezpečnosti. Jedním z řešení těchto problémů, které se pokoušejí sladit
bezpečnost, kvalitu a funkci příslušné komunikace, je tak zvané zklidňování dopravy.
Zklidňováním dopravy tedy rozumíme řadu opatření, která nám pomohou zvýšit uživatelskou
hodnotu a kvalitu komunikací a zejména pak zvýšit bezpečnost při jejím provozu. Cílem
zklidňování dopravy by mělo být především přizpůsobení automobilové dopravy konkrétnímu
území a prostředí například snížením rychlostí projíždějících automobilů, nebo jejich omezením,
53
či v některých případech úplným zákazem vjezdu a tím poskytnutí většího prostoru pěším,
cyklistům a životu obce. Z toho také vyplývá snaha o snížení zátěže komunikací, zvyšování
bezpečnosti cyklistů a nejvíce ohrožených skupin obyvatel, jako jsou děti a senioři. V neposlední
řadě jde o estetické zlepšení veřejného prostoru. Proces zklidňování dopravy se samozřejmě
nesnaží automobilovou dopravu zcela eliminovat, ale dosáhnout kvalitního řešení a určitého
konsenzu mezi automobilovou dopravou a jinými skupinami účastníků, a z toho důvodu je
potřeba pojmout tuto problematiku komplexně tak, aby vyhovovala všem uživatelům, včetně
obyvatel s hendikepem.
Prvky zklidňování dopravy
Mezi základní prvky zklidňování dopravy patří dopravní značení. Bohužel toto dopravní
značení je v mnoha případech nerespektováno, a proto je vhodné je doplňovat dalšími
doplňujícími prvky, které mohou mít fyzický, či psychologický charakter. Nejvhodnější řešení
ke zvýšení celkové účinnosti je kombinace jak fyzických, tak psychologických zklidňujících
prvků.
Fyzické prvky zklidňování dopravy
Směrové vychýlení jízdního pruhu
Velice významným bezpečnostním opatřením ke zklidnění provozu jsou tak zvané
vjezdové ostrůvky, které jsou vytvořené na komunikaci v místě vjezdu a současně výjezdu
vozidel z obce. Ostrůvkem se zabezpečuje oboustranné vychýlení jízdních pruhů v obou
směrech, a zajišťuje se tak redukce rychlosti na 50 km/h jak ve směru do obce, tak při výjezdu
z obce. Vytvořením vjezdového ostrůvku tak dochází k upozornění na změnu dopravního režimu
příjezdu do obce a dále ke zklidnění dopravního proudu a znemožnění nebezpečného předjíždění
vozidel v místě výskytu chodců při vjezdu a výjezdu z obce.
Zúžení komunikace v obci
Další možností jak snížit rychlost projíždějících vozidel v obci je umělé zúžení
komunikace na jeden jízdní pruh. Toto opatření je velice vhodné použít v místech, kde je
komunikace často nežádaně využívána jako zkratka průjezdů automobilů. Jejím zúžením tak
dochází ke snížení atraktivity průjezdu automobilů a naopak zde dochází k větší atraktivitě ulice
54
pro pěší a cyklisty. Další velkou výhodou zúžení vozovky na jeden jízdní pruh je využití
odstraněného pruhu pro výstavbu chodníku, cyklotrasy, nebo parkoviště.
Obr. 20: Směrové vychýlení jízdního pruhu
Obr. 21: Mimokružní křižovatka
Přestavba křižovatek na mimokružní křižovatky
Další prostředek ke snížení rychlosti je mimokružní křižovatka, která je výbornou
alternativou k okružní křižovatce. Princip přednosti v jízdě je stejný jakou u okružní křižovatky a
liší se pouze velikostí a provedením vnitřního ostrůvku, který zde umožňuje větším vozidlům
jeho úplné přejetí. Hlavní nespornou výhodou je jednoduchá možnost přestavby kterékoliv
klasické křižovatky na mimokružní křižovatku a stavební a finanční nenáročnost ve srovnání
s okružní křižovatkou.
Zpomalovací prahy
Jedním z nejčastěji používaných opatření ke snížení rychlosti projíždějících vozidel jsou
zpomalovací prahy a retardéry. Hlavní výhodou je jejich snadná instalace na komunikaci nízká
cena pořízení. Nevýhodou naopak bývá hlučnost při průjezdu automobilu a relativně krátká
životnost. Umístění těchto zpomalovacích prahů je zejména v oblastech s vysokou intenzitou
pěšího provozu, jako jsou obytné zóny, školy atd.
Zvýšené plochy
Alternativou zpomalovacích prahů jsou zvýšené plochy vozovky. Jedná se o dokonalejší
variantu prahů. Výhodou je jejich dlouhá životnost a téměř žádná hlučnost při přejíždění vozidly.
Naopak nevýhodou je jejich stavební a finanční náročnost. Nicméně vzhledem k jejich
výborným vlastnostem je jejich využití v dnešní době stále více populární.
55
Obr. 22: Zvýšená plocha vozovky donutí řidiče zpomalit
Psychologické prvky zklidňování dopravy
Radary a digitální informační tabule
Dalším významným dopravním prvkem, který působí na snížení rychlosti projíždějících
vozidel, jsou rychlostní radary a digitální informační tabule pro měření rychlosti. Umístění
těchto měřičů je zase zejména v oblastech s vysokou intenzitou pohybu obyvatel, jako jsou
obytné zóny, školy a při vjezdech do obcí. Výhodou je jejich jednoduchá montáž
a psychologický efekt působící na řidiče automobilů.
Opakování svislé dopravní značky nakreslením na vozovku
-
Nakreslením symbolu svislé dopravní značky na vozovku se zdůrazní důležitost svislé
dopravní značky.
Zdůraznění svislých dopravních značek
-
Reflexní značky
-
Prosvětlené značky
Zvýraznění značky blikajícím oranžovým světlem
-
Vytvoření dojmu místa vyžadující zvýšenou pozornost řidiče - například použitím jiného
materiálu, nebo barvy povrchu vozovky
Optické zúžení
- Například osázením křovin podél hran vozovky
56
Optické a zvukové brzdy
-
Příčné pruhy na vozovce se zkracující se vzdáleností, provedené ze zvučícího materiálu
Speciální vodorovné dopravní značky
-
Šipky, trojúhelníky, upozorňující nápisy
Bezpečnostní prvky na ochranu chodců
Dělené přechody
Dělený přechod je rozdělení dvou jízdních pruhů ostrůvkem, nebo jiným pevným
bezpečnostním prvkem. Dochází tak k výraznému zlepšení bezpečnostních podmínek
pro přecházení vozovky. Zkracuje se tak délka přecházení vozovky a rozdělený ostrůvek
motivuje chodce k používání přechodu, protože tak může chodec frekventovanou komunikaci
překonat nadvakrát. Dalším přínosem rozdělení komunikace ostrůvkem je zúžení jízdních pruhů
a tím zpomalení průjezdu vozidel.
Obr. 23: Dělený přechod
Obr. 24: Osvětlení přechodu pro chodce
Dopravně bezpečnostní prvky
Dalším důležitým prvkem bezpečnosti a ochrany chodců je úprava dopravního prostředí
stavebně technickým opatřením, jako jsou zábradlí, sloupky, nebo jiné pevné bariéry na místech,
kde hrozí nebezpečí vběhnutí dětí na komunikaci, například v okolí škol, mateřských školek, či
jiných kulturních zařízení.
Osvětlení přechodů
Přechody pro chodce jsou jedním z nejrizikovějších míst na komunikacích, a proto
v posledních letech se velice zpřísňují požadavky na provedení přechodů. Účinnou možností, jak
57
zvýšit bezpečnost chodců ve večerních a nočních hodinách, je osvětlení přechodů použitím
odlišné barvy a intenzity světla.
Dopravní výchova
Cílem dopravní výchovy je zvyšování ochrany života dětí a patří dlouhodobě mezi
klíčové aktivity v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Dopravní výchovu je třeba začít
u malých dětí a mládeže, kdy se začínají formovat dopravní návyky jednotlivců. Dopravní
výchova spočívá jednak v teoretické výuce základních pravidel provozu na pozemních
komunikacích pro cyklisty i pro chodce, ale hlavně v praktickém procvičování těchto pravidel na
dětských dopravních hřištích. Dopravní výchova dětí na dětských hřištích je považována
za jednu z nejefektivnějších forem výchovy nových účastníků dopravního provozu a budoucích
řidičů. V této oblasti mohou obce velice dobře realizovat spoustu aktivit týkající se bezpečnosti a
dopravní výchovy. Například obce, jako zřizovatelé základních a mateřských škol, mohou
ovlivnit, jakým způsobem je na školách kladen důraz na dopravní výchovu, nebo doplnit aktivity
obecní policie zřízením dopravního hřiště.
Cyklistická doprava
Samostatnou kapitolou v tématu bezpečnosti v dopravě je cyklistická doprava. Cyklistika
je plnohodnotnou formou dopravy. Cyklistická doprava pozitivně ovlivňuje nejen dopravní
situaci a dopravní obslužnost, ale také má pozitivní vliv na zdraví jedince a ochranu životního
prostředí. V neposlední řadě cykloturistika jako součást cestovního ruchu přináší regionální
rozvoj. V České republice je rozvoj cyklistické dopravy a cykloturistiky velice podceňovaný jak
z hlediska vybudované cyklo-infrastruktury, tak z hlediska legislativních překážek a zejména pak
v oblasti investic a financování výstavby cyklotras. To se samozřejmě odráží na celkové
bezpečnosti cyklistické dopravy. Cyklisté a chodci jsou v porovnání s jinými účastníky provozu
velice zranitelní. Často jsou označováni jako měkcí či slabí a nechránění účastníci provozu,
protože v případné kolize s automobilem je cyklista náchylnější k vážným zraněním.
Cyklistickou dopravu můžeme obecně rozdělit podle účelu dopravy na dvě kategorie:
1) Cyklistická doprava: Jedná se o nejrozšířenější formu dopravy na kole. Jde především o jízdu
na kole do práce a do zaměstnání, či účelovou jízdu z jednoho místa na druhého. Můžeme ji
chápat jako alternativu k automobilové, nebo hromadné dopravě. Cyklisté při takové jízdě
58
vyžívají nejkratších cest a v případě, že nemohou využít cyklostezku, tak se většinou pohybují na
silničních komunikacích. Jízda na kole po silnici prvních nebo druhých tříd znamená veliké
bezpečnostní riziko zranění cyklisty při kolizi například s automobilem, zejména pak ve
večerních, nebo nočních hodinách a za snížené viditelnosti. Z tohoto důvodu je na místě plánovat
a budovat takovou cyklo-infrastrukturu, která spojuje spádové obce se svým spádovým centrem.
Cyklistická doprava je závislá především na místních podmínkách dostupnosti jiného dopravního
spojení. Průměrná délka dojíždění na kole do zaměstnání činí zhruba 3 – 5 kilometrů, delší
vzdálenosti už překonávají při cestě do zaměstnání jen ti nejzapálenější cyklisté a při delších
trasách nad 10 kilometrů už lidé používají většinou automobily, nebo hromadnou dopravu. Dále
pak závisí na geografické úpravě regionu, jestli jde o kopcovitý, či rovinný terén.
2) Cykloturistika: Je turistická a rekreační jízda na kole z důvodů poznávání nových míst,
relaxace a aktivního odpočinku, kde cyklisté většinou využívají vyznačené turistické cyklotrasy,
cyklostezky, lesní a polní komunikace anebo silnice třetích tříd. Tyto cyklotrasy nejsou
využívány pouze cyklisty, ale například místními obyvateli a turisty pro pěší turistiku, nebo
lidmi na kolečkových bruslích. [9]
V praxi se můžeme setkat s několika typy cyklotras:
1) Cyklistická stezka: Je samostatná oddělená pozemní komunikace vyznačená svislou značkou
„Stezka pro cyklisty“, která je určená především cyklistům.
2) Cyklistický pruh: Je pruh vedený po komunikaci společně se silniční dopravou, který je
oddělen vodorovným značením „Jízdní pruh pro cyklisty“
3) Stezka pro cyklisty a chodce: Je stezka sloužící dohromady chodcům i cyklistům, kde
se nesmějí vzájemně ohrožovat. Mohou být sloučené s neodděleným provozem, nebo rozdělené
s odděleným provozem. Jsou označeny svislou značkou „Stezka pro chodce a cyklisty.“
Výstavba těchto smíšených stezek je realizována velice často a to z důvodů úspory místa
a úspory financí.
4) Ostatní komunikace určené pro cyklistický provoz: Jsou takové komunikace, na kterých je
z velké části, či dokonce omezen provoz automobilům.
59
Cyklistická doprava MAS Šumperský venkov
Území MAS Šumperský venkov zahrnuje obce v okolí města Šumperk. Město Šumperk
je spádovým centrem těchto obcí a denně tam dojíždějí tisíce lidí za prací, do zaměstnání, nebo
studentů do základních či středních škol. Většina dojíždějících používá individuální osobní
dopravu, nebo hromadnou dopravu autobusem a částečně vlakem.
Podpora cyklodopravy v tomto regionu by tedy měla být směřována k vybudování
propojené cyklo-infrastruktury s přímou vazbou na spádové město Šumperk Dále pak
k podpoření cykloturistiky jako součástí cestovního ruchu v tomto regionu je nezbytné propojení
cyklotras mezi sebou a zároveň jejich protnutí s turisticky zajímavými místy tak, aby se mohl
stát tento region turisticky atraktivním místem a vyhledávanou destinací milovníků
cykloturistiky spojené s přírodou podhůří Jeseníků.
V současnosti zde postupně dochází k propojování a navazování jednotlivých cyklotras.
Dobrým příkladem je realizace výstavby cyklistických tras vedoucí z obce Sudkov, přes obec
Dolní Studénky až do Šumperka, dále cyklostezka z Bludova přes Bludoveček do Šumperka,
nebo tolik potřebná cyklostezka spojující obci Nový Malín se Šumperkem. K dalšímu
postupnému propojování dochází mezi obcemi Šumperk – Rapotín – Velé Losiny. A chystá se
projekt „Cyklotrasy Desná“, který by měl propojit Kouty nad Desnou podél toku řeky Desné
přes katastry obcí Loučná nad Desnou, Velké Losiny, Rapotín, Vikýřovice, Šumperk a celkově
tak vytvořit „cyklo-magistrálu“ od obce Sudkov, přes Šumperk až po obec Kouty nad Desnou v
délce několika desítek kilometrů.
Realizované cyklostezky na území MAS Šumperský venkov
Cyklostezka Šumperk – Nový Malín
Cyklostezka byla realizována ve čtyřech etapách. V roce 2005 byla vybudována první etapa této
stezky v délce 418 metrů a jedná se o společnou stezku pro cyklisty i chodce, umístěnou mimo
komunikaci č. II/446. Díky vybudovanému osvětlení umožňuje bezpečnou jízdu i ve večerních
hodinách či za snížené viditelnosti. V průběhu dalších let 2006 až 2009 byly realizovány další
návazné etapy cyklostezky Novým Malínem kolem komunikace č. II/446. Jedná se o
Obousměrnou, společnou stezku pro pěší i cyklisty. Cyklostezka slouží zejména cyklistům a
chodcům k efektivnímu spojení obce s městem, kde většina cyklistů dojíždí do města za prací.
60
Cyklostezka Mostkov – Václavov
Realizátor obec Oskava, přiznána dotace ze SFDI ve výši 7 679 tis. Kč
Cyklostezka Šumperk – Rapotín
První etapa této cyklostezky proběhla v roce 2012 a je součástí výše zmiňované „Cyklotrasy
Desná“.
Cyklostezka je vybudována na samostatném tělese vedle frekventované hlavní silnice I/11 a to
v délce 1,5 kilometru od odbočky ze silnice I/11 na Holubí vrch a končí u restaurace Zlatá
hvězda.
Druhá, návazná část výstavby cyklostezky byla realizována v roce 2013, která vede dál
Rapotínem v délce 1,67 kilometrů a to v úseku od autobusové zastávky U Ptáčka až k nově
zrekonstruovanému obecnímu úřadu a turistickému informačnímu centru obce Rapotín. Jedná se
o Obousměrnou, společnou stezku pro pěší i cyklisty.
Cyklostezka Šumperk – Bludov
Cyklostezka vede od bludovského kostela přes tzv. „Bludoveček“ do Šumperka, kde je možné
dojet na ulici Bludovská, nebo je možné odbočit na ulici Polní a vyjet na ulici Zábřežská.
Cyklostezka Bludov – Sudkov (podél železniční tratě)
Jedná se o vyasfaltovanou bývalou polní cestu vedoucí podél železniční tratě od Lázní Bludov,
přes komunikaci I/44 kolem Habrmanovy vily a dále směrem k účelové komunikaci propojující
Bludov se Sudkovem s celkovou délkou 2,7 kilometrů. Výstavba byla realizována v roce 2014
pod názvem „Realizace výstavby polní cesty HC2 v k. ú. Bludov.
Cyklostezka Šumperk – Dolní Studénky
Cyklostezka Šumperk – Dolní Studénky byla realizována v roce 2014 v celkové délce 1,9
kilometru a je součástí výše zmiňované „Cyklotrasy Desná“.
Cyklostezka vede od bývalého areálu ČSAD v Šumperku, přes vodní náhon až na hranici
katastrů obou obcí, kterou tvoří řeka Desná, kde je přes řeku Desnou vybudována nová lávka o
šířce 3 metry a trasa dále pokračuje katastrem obce Dolní Studénky až ke křižovatce „u křížku“
směrem na Králec, zhruba uprostřed obce Dolní Studénky. Cyklostezka je Obousměrná, smíšená
a je stavebně oddělena na samostatném tělese podél krajské komunikace vlevo ve směru od
61
Šumperka do Dolních Studének. Díky vybudovanému osvětlení umožňuje bezpečnou jízdu i ve
večerních hodinách či za snížené viditelnosti.
Cyklostezka Dolní Studénky – Sudkov
Jedná se o další část „Cyklotrasy Desná“, která navazuje na cyklostezku Šumperk – Dolní
Studénky. Cyklostezka o celkové délce 1,1 kilometru byla realizována v roce 2014 a začíná na
katastrální hranici mezi Dolními Studénkami a Sudkovem a končí před začátkem obce Sudkov.
Cyklostezka je obousměrná, smíšená a je stavebně oddělena na samostatném tělese podél krajské
komunikace. Slouží zejména cyklistům a chodcům k efektivnímu spojení blízkých obcí a spojení
s městem Šumperk, pro dojíždění do zaměstnání i do škol.
Plánované projektové záměry na cyklostezky na území MAS Šumperský
venkov
Cyklostezka Nový Malín
Úsek 0,5 km od samoobsluhy CBA Nový Malín na konec obce směrem na Libinu.
Cyklostezka Libina – vlakové nádraží Libina
Vybudování cyklostezky v Libině k vlakovému nádraží, které leží mimo obec. Využití zejména
vzhledem k budoucímu většímu významu kolejové regionální dopravy.
Cyklostezka Rapotín (KKC) – rapotínské sklárny
Vychází ze zpracované studie „Cyklotrasy Desná“ a jedná se o třetí etapu cyklostezky v
Rapotíně, která bude navazovat na již vytvořené úseky, která bude pokračovat dále od KKC
Rapotín a končit u rapotínských skláren.
Cyklostezka Šumperk - Bratrušov
Cyklostezka vedoucí podél komunikace II/446 Šumperk – Bratrušov.
Cyklostezka Bludov – Chromeč
Dle Koncepce cyklistické dopravy je doporučuje vybudovat samostatnou cyklostezku podél I/11.
Předpokládaná délka má činit min. 1,5 km a vybudováním teto cyklostezky je možné navázat na
regionální "Moravskou stezku".
62
Cyklostezka Šumperk - Vikýřovice
Vychází ze zpracované technické dokumentace „Cyklotrasa Desná“ a navrhuje vybudovat
cyklotrasu z Vikýřovic u mostu před křižovatkou u Jirsáka, která povede po levém břehu řeky k
zahrádkářské kolonii, na most přes řeku Desná a na lávku přes náhon. Dále trasa povede k
železničnímu přejezdu na Hybešově ulici a podél železniční trati ulicí Příčnou až k Lidické, po
níž bude pokračovat ke krytému bazénu. U bazénu by nová stezka pro cyklisty měla navázat na
stávající stezku pro chodce a cyklisty ve směru na Nový Malín. Trasa Šumperkem bude
pokračovat dále ulicí Uničovskou směrem do města až k "viaduktu", dále ulicí Dolnostudénskou
k PARSu.
Cyklostezka Rapotín - Velké Losiny
Vychází ze zpracované studie „Cyklotrasy Desná“ a navazuje na cyklostezku u rapotínských
skláren.
Cyklostezka Libina - Šumvald
Projektový záměr obce Libina. Vazba na cyklostezky ITI Olomoucké aglomerace.
Cyklostezka Sudkov - Bludov
Projektový záměr obce Sudkov v rámci přeložky R11 na obchvat obce Bludov.
Cyklostezka Rapotín - Petrov nad Desnou - Sobotín
Vychází ze zpracované studie „Cyklotrasy Desná“, (nepáteřní cyklostezka).
Cyklostezka Sudkov – Postřelmov
Vazba na studii „Cyklotrasa Desná“.
Zajímavé postřehy cyklistiky v Evropě
Celoevropské zkušenosti ukazují, že čím více se pohybují chodci a cyklisti na silnicích,
tím je jejich bezpečnost větší. Důvodem je zvýšená pozornost ze stran motoristů, kteří očekávají
přítomnost cyklistů na silnici a dávají na ně proto při řízení větší pozor.
63
Obr. 25: Usmrcení cyklisté
vertikála: usmrcení cyklisté na 100 mil. kilometrů ujetých na kole
horizontála: průměrná denní vzdálenost ujetá na kole na osobu a den
Za zmínku zde také stojí uvést dvě statistické studie z Dánska a z Norska, kde dánská
studie ukazuje, že přináší značné úspory ve zdravotnictví, které jsou daleko větší než investované
finanční prostředky na výstavbu infrastruktury cyklistické dopravy. Norská studie zase uvádí, že
z důvodu pozitivního vlivu na zdraví obyvatel při jízdě na kole a chůzi je výstavba cykloinfrastruktury mnohem efektivnější než investice do klasické automobilové infrastruktury.
Obr. 26: Legislativní paskvil
64
2.4.3 Kultura dopravy
Dopravní kultura je velice široký pojem, který si můžeme představit jako množinu
faktorů, jež ovlivňují atraktivitu a kvalitu dopravy. Můžeme zde zařadit zejména:
-
přirozenost dopravy,
-
pohodlí, kvalita a stáří vozidel,
-
dostupnost dopravy,
-
čistotu vozidel,
-
spolehlivost dopravy,
-
pohodlí cestujících,
-
ekologičnost vozidel,
-
čistotu a dobrý technický stav zastávek, stanovišť a nádraží,
-
bezpečnost dopravy,
-
přehlednost a pochopitelnost pro cestující.
Nebudou-li alespoň z větší části dodržené výše uvedené faktory a nebude-li kvalita
dopravy na dostatečné úrovni, bude řada lidí nucena zvolit jiný způsob cestování než veřejnou
hromadnou dopravou, anebo ji bude považovat za obtížně pochopitelnou, či nespolehlivou
a značně se tak bude snižovat její atraktivita pro potenciální nové cestující a zákazníky.
Autobusové a železniční zastávky a stanoviště
Zastávky jsou označené místo, určené k vystupování a nastupování cestujících do
dopravních prostředků. Kultura prostředí, čistota a technický stav autobusových, či železničních
zastávek představuje jeden z významných faktorů ovlivňující kvalitu a atraktivitu veřejné
hromadné dopravy. Povinností vlastníka zastávky je zajistit údržbu zastávky včetně jejího
označení a dalšího zastávkového vybavení, jako je přístřešek, nebo zařízení pro umístění
jízdního řádu atd. Mezi nejčastější problémy a neduhy autobusových a železničních zastávek,
patří:
-
nevyhovující technický stav zastávek,
-
čistota zastávek,
-
vybavenost zastávek,
-
absence bezbariérového a bezpečného přístupu na zastávku,
-
zajištění bezpečnosti na zastávce.
65
Do povinné výbavy každé zastávky patří označení označníkem zastávky, musí zde být
uveden název zastávky a musí být vybavena jízdním řádem, případně dalšími informacemi
o dopravním systému a přepravních podmínkách. Zastávky mohou být dále vybaveny čekárnou,
nebo přístřeškem s lavičkami, odpadkovými koši, osvětlením zastávky a jízdního řádu a dalším
provozním vybavením v závislosti na frekvenci jejich využití.
Velice praktickým, jednoduchým a finančně dostupným řešením rekonstrukcí, či zbudování
nových zastávek, respektive přístřešků je využití ke stavbě tak zvaných segmentových dílů.
Zastávka je z velké části postavená z jednotlivých dílů, které se samozřejmě běžným užíváním
více, či méně opotřebují. V případě opotřebení, nebo poškození nějaké části zastávky stačí
vyměnit příslušný segment za nový.
Použitím tohoto typu zastřešených zastávek má mimo praktické i estetickou funkci, a to
zejména sjednocením a zatraktivněním vzhledu zastávek ve všech obcích daného regionu.
Velmi šikovným způsobem se dá také vyřešit osvětlení zastávky, nebo jízdního řádu pomocí
solárního panelu umístěného například na stříšce zastávky. Toto řešení osvětlení najde uplatnění
zejména tam, kde zastávka není vybavená elektrickým přívodem.
Obr. 27: Rozdílné zastávky
Analýza autobusových zastávek na území MAS Šumperský venkov
Záměrem analýzy autobusových zastávek na území působnosti MAS Šumperský venkov
bylo zjistit vytíženost jednotlivých zastávek podle intenzity jejich využití. Intenzita využití byla
zjišťována podle frekvence autobusových spojů, které na zastávkách zastavují na základě
databáze dopravní společnosti ARRIVA Morava, a. s. Cílem analýzy je tedy ukázat na
nejvytíženější zastávky v tomto regionu a dále pak zhodnotit jejich stav a navrhnout opatření
k jejich zkvalitnění, či celkové rekonstrukci. [14]
66
Tab. 15: Seznam nejvytíženějších autobusových zastávek v regionu MAS Šumperský venkov
(jako kritérium vytíženosti bylo stanoveno minimálně 2000 nástupů a výstupů)
Název zastávky
Velké Losiny_hotel Praděd
Libina_náměstí
Nový Malín_obchod
Rapotín_restaurace U skláren
Bludov_zámek
Bludov_škola
Petrov_ObÚ
Nový Malín_Plechy
Dolní Studénky_kostel
Velké Losiny_hřbitov
Dlouhomilov_u Langrů
Bludov_dolní konec
Rapotín_pila
Bludov_Nealko
Dolní Studénky_ObÚ
Rapotín_U Ptáčka
Nový Malín_kostel
Libina_domov důchodců
Loučná n.Desnou_ObÚ
Nový Malín_škola
Oskava,Mladoňov_náves
Rapotín_kostel
Libina_u Cásků
Název zastávky
Oskava_hotel Rabštýn
Vikýřovice_pod Holubím vrchem
Dolní Studénky_Králec rozcestí
Hrabišín_Fibich
Vikýřovice_železniční zastávka
Hrabišín_škola
Libina_horní škola
Rapotín_č.167
Dolní Studénky_Králec
Oskava_ObÚ
Vikýřovice_nové sídliště
Libina u Lišáka
Parkování jízdních kol
Jedním z klíčových bodů v rozvoji cyklistické kultury je zajištění bezpečného
a kvalitního parkování jízdních kol. Parkování jízdních kol hraje tedy velmi důležitou roli
67
v rozhodnutí člověka používat kolo jako alternativní, nebo kombinovaný prostředek
ke každodenním cestám do zaměstnání či k dosažení nejrůznějších destinací. Systém
kombinované dopravy znamená návaznost cyklodopravy na veřejnou dopravu. Jízdní kolo je
využito k dopravě na zastávku, nebo autobusové, či vlakové nádraží, tam jej majitel odstaví
a dále pak pokračuje hromadnou dopravou.
Tato kombinace je velice výhodná, neboť jízdní kolo oproti pěším až desetkrát rozšiřuje
spádovou oblast zastávek hromadné dopravy. Nezbytnou podmínkou je tedy vytvoření kvalitních
parkovacích míst na spádových zastávkách a u každého autobusového, či vlakového nádraží.
Kvalitní a bezpečné parkoviště pro jízdní kola by měla být rovněž zřízena u škol, sportovišť,
obchodů, turistických destinací a nejrůznějších kulturních a občanských zařízení. V současné
době je parkování kol v kompetenci obcí, popřípadě u nádraží pak v kompetenci Českých drah.
Vybudování parkovacích míst musí samozřejmě odrážet účelnost, využití a potřeby
cyklistů. Parkování jízdních kol dle časového rozdělení: krátkodobé parkování (nákup, úřad)
a dlouhodobé parkování (zastávka, nádraží, škola).
Obr. 28: Parkování pro cyklisty
Zatímco krátkodobé parkování si vyžaduje pouze bezpečný a stabilní stojan na kola,
u dlouhodobého parkování musíme myslet na bezpečnost, kvalitu, dostatek místa, zastřešení atd.
Dlouhodobé parkování znamená několik hodin, kdy je jízdní kolo vystaveno povětrnostním
podmínkám, vandalismu, či odcizení. Proto mezi minimální požadavky dlouhodobého parkování
patří zejména zastřešení plochy parkoviště, dobré osvětlení, oplocení popřípadě kamerový
systém z důvodu bezpečnosti.
68
Doplňková infrastruktura
Pod pojmem doplňková infrastruktura si můžeme představit nejrůznější stavby, které ji
doplňují, doprovázejí, nebo jsou součástí dopravní infrastruktury. Jedná se především
o chodníky, osvětlení, značení, parkovací plochy, točny pro linkové autobusy, protihluková
opatření atd.
Chodníky
Pěší doprava je nejpřirozenějším druhem dopravy, ale bohužel se na ni neklade
dostatečný důraz ohledně jejího vývoje. Jedná se zejména o zanedbané chodníky, které jsou
v mnoha případech technicky bezpečnostně nevyhovující, nemluvě o jejich estetickém vzhledu.
Nejčastěji se vyskytují problémy spojené se špatným technickým stavem chodníků, bariérami,
bezpečnosti, nezajištěnou návazností, nedostatečným osvětlením a atraktivností.
Parkovací plochy pro motoristy
S rostoucí automobilovou dopravou samozřejmě souvisí i nároky na parkovací plochy.
Jedná se zejména o nároky na rozmístění a časové využití parkovacích ploch. Budování,
či zřízení parkovacích ploch je potřebné zejména v blízkosti center občanské vybavenosti, jako
jsou školy, sportoviště, úřady, turistické atrakce, ale i u bytových domů, nebo na sídlištích.
Kromě výstavby nových parkovacích ploch, lze efektivního využití parkovacích stání docílit
například vhodným návrhem dopravního značení, nebo vyznačením vyhrazeného stání.
Točny pro linkové autobusy
Podle současných bezpečnostních pravidel nesmějí linkové autobusy hromadné dopravy
při běžném otáčení couvat a potřebují na otočení točnu. Jedná se v podstatě o plochu, kde
se linkový autobus může otočit, bez toho, aniž by musel při otáčení couvat.
Závěrečná doporučení
-
Rekonstrukce a zastřešení zastávek.
Vybudování kvalitního a bezpečného parkování pro jízdní kola.
Rekonstrukce chodníků.
-
Osvětlení chodníků.
Vybudování a zřízení parkovacích ploch pro motoristy.
Vybudování točny pro autobusy v příslušných obcích.
-
Protihluková opatření v místech silného automobilového provozu.
69
2.5 Bezpečnost
2.5.1 Integrovaný záchranný systém
S dopravou a bezpečností úzce souvisí také bezpečnost obyvatel v regionu jako taková. Na
území MAS se nenachází žádné stanice státní ani městské policie, ty se nachází v okresním
městě Šumperk. Bezpečnost na území MAS zajišťují zejména Sbory dobrovolných hasičů.
Každá obec má dle §68 zákona o požární ochraně č. 135/195 Sb., o požární ochraně, povinnost
zřídit jednotku Sboru dobrovolných hasičů.
Sbory hasičů se dělí do 7 kategorií, podle územní působnosti:
-
Jednotka požární ochrany I - zasahuje i mimo území svého zřizovatele, jednotka
-
hasičského záchranného sboru kraje s územní působností zpravidla do 20 minut jízdy z
místa dislokace a dobou výjezdu jednotky od vyhlášení poplachu do 2 minut,
Jednotka požární ochrany II - zasahuje i mimo území svého zřizovatele, jednotka SDH
obce, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace, která
zabezpečuje jeden (JPO II/1) nebo dva (JPO II/2) výjezdy družstva minimálně o
zmenšeném početním stavu a zřizuje se ve vybrané obci s počtem obyvatel zpravidla nad
1000 a dobou výjezdu jednotky od vyhlášení poplachu do 5 minut,
-
Jednotka požární ochrany III - zasahuje i mimo území svého zřizovatele, jednotka
SDH obce s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace, která
zabezpečuje jeden (JPO III/1) nebo dva (JPO III/2) výjezdy družstva minimálně o
zmenšeném početním stavu a zřizuje se ve vybrané obci s počtem obyvatel zpravidla nad
1000 a dobou výjezdu jednotky od vyhlášení poplachu do 10 minut,
-
Jednotka požární ochrany IV - zasahuje zejména na území svého zřizovatele, pokud
není v případě rozsáhlých mimořádných událostí požadován výjezd jednotky jinam
v souladu s právním předpisem, jednotka HZS podniku,
-
Jednotka požární ochrany V - zasahuje zejména na území svého zřizovatele, pokud
není v případě rozsáhlých mimořádných událostí požadován výjezd jednotky jinam
v souladu s právním předpisem, jednotka SDH obce s působností zpravidla pro území
obce, která ji zřizuje.
-
Jednotka požární ochrany VI - zasahující zejména na území svého zřizovatele, pokud
není v případě rozsáhlých mimořádných událostí požadován výjezd jednotky jinam v
souladu s právním předpisem, jednotka SDH podniku,
70
-
Jednotka požární ochrany N - zasahující zejména na území svého zřizovatele, pokud
není v případě rozsáhlých mimořádných událostí požadován výjezd jednotky jinam v
souladu s právním předpisem, jednotka SDH obce nebo podniku, která není zařazena do
plošného pokrytí území kraje jednotkami. Požadavky na tuto jednotku jsou stejné jako u
jednotky kategorie JPO V. Nezařazena do plošného pokrytí je také požární hlídka.
Tabulka 16: Základní údaje k JPO na území MAS Šumperský venkov
Zřizovatel
Typ jednotky
Počet členů
Obec Bludov
JPO III/1
19
Jednotka požární
ochrany Dlouhomilov –
zásahová
Obec Dlouhomilov
JPO III/1
12
JSDH Dolní Studénky
Obec Dolní Studénky
JPO V
14
Jednotka
SDH Bludov
Nefunkční, jedná se o připojení k Novému Malínu
nebo Vikýřovicím
Hraběšice
Obec Hraběšice
Hrabišín
Obec Hrabišín
JPO V
11
Obec Libina
JPO II/1
29
JSDH Loučná nad
Desnou
Obec Loučná nad
Desnou
JPO III/1
14
SDH Nový Malín
Obec Nový Malín
JPO III/1
17
JSDH obce Oskava
obec Oskava
JPO III/1
14
Petrov nad Desnou
Obec Petrov nad
Desnou
JPO III/1
28
Obec Rapotín
JPO V
11
Libina
JSDH Rapotín
Rejchartice
Nemají jednotku, její funkci plní na základě smlouvy mezi obcemi JSDH
obce Petrov nad Desnou
Obec Sobotín
JPO V
13
SDH Velké Losiny
Obec Velké Losiny
JPO II/1
15
Vernířovice
Nemají jednotku, její funkci plní na základě smlouvy mezi obcemi JSDH
obce Petrov nad Desnou
Sobotín
Sdružení hasičů Čech,
Moravy a Slezska, Sbor
dobrovolných hasičů
Vikýřovice
Obec Vikýřovice
JPO V
Zdroj: vlastní šetření
71
13
Technika je u jednotlivých SDH na různé úrovni, v každém případě, i když není stále využívána,
morálně i technicky zastarává a jednotky SDH mají problém být vždy dobře vybaveny
(v minulosti došlo k situacím, kdy byla technika celého regionu potřeba, a musela být půjčena i
z jiného území). Hrozbou je například vodní tok Desná, dále pak nadmořská výška, která
dosahuje ve spoustě místech přes 600 m n. m. Na území MAS je velké množství lesů a
povětrnostní podmínky (síla větru, v zimě námrazy) často působí kalamity. Nevyzpytatelnou
přírodní hrozbou jsou v tomto směru také přívalové deště.
Region potřebuje budovat lepší komunikační systém, propojený nejen mezi obcemi, ale až k
jednotlivým občanům a také budovat novou sílu formou jednotek mladých hasičů, kteří se v
současné době věnují hasičskému sportu. Právě tato mládež bývá předchůdcem profesionálních
jednotek nebo jedinců, kteří se hasiči stanou.
Na základě projednávání hasičům chybí nebo potřebují doplnit/vyměnit tento typ vybavení:
- Požární automobil a příslušenství k němu (lanový naviják, elektrocentrála, osvětlovací
stožár sedadlo spolujezdce s držákem na dýchací přístroj, vnější clona proti slunci)
-
Vybavení k výcviku a činnosti požárního sportu (stříkačky, čerpadla, nádrže na vodu,
svítilny, vysílačky a jejich příslušenství….),
-
Vybavení k činnosti zásahových jednotek (zásahové oblečení, ochranné pomůcky,
nástroje pro vyprošťování, zdravotnické vybavení, nafukovací krizové stany..)
Mimo vybavení také zázemí pro jejich výcvik a výkon služby:
-
Vybavení k výcviku a činnosti požárního sportu (stříkačky, čerpadla, nádrže na vodu,
svítilny, vysílačky a jejich příslušenství….)
-
Vybudování a obnova sportovního areálu včetně potřebného zázemí, výstavba dráhy pro
trénink a soutěže, revitalizace dráhy, bariéry a kladiny
-
Vybavení na kulturní akce (Párty stan a pivní sety, výčep, atrakce pro děti)
-
Revitalizace a zatraktivnění hasičských zbrojnic a budov SDH
-
Renovace historických hasičských vozů
Díky stále větším výkyvům počasí v důsledku globálního oteplování je potřeba, aby bylo území
dobře technicky připraveno na neočekávané výkyvy počasí.
72
Obr. 29: Jednotky požární ochrany v okresu Šumperk, 2010
Zdroj: Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje
2.5.2 Bezpečnost v oblasti kybernetiky
Významná část činností lidí dnes probíhá prostřednictvím internetu. S tím souvisí ochrana
osobních údajů i dat, které zveřejňují sami uživatelé. Nejvíce ohrožené ve smyslu úniku
osobních údajů jsou různé evidence osob, bankovních účtů - v ohrožení mohou být informační
systémy obcí, atd., kdy může dojít k nabourání se do systému, zveřejnění osobních dat nebo
citlivých údajů a jejich zneužití. Proto je třeba klást důraz na kybernetickou bezpečnost a šířit o
ní povědomí mezi veřejnost, uživatele IT, internetu a mobilních telefonů. Důležité je lepší
zabezpečení a archivace dat ze strany obcí, organizací a státních orgánů.
2.5.3 Energetická bezpečnost
V této oblasti hrozí zejména pozastavení dodávky energií do domácností díky katastrofám nebo
kalamitám, ať již jde o nejvýznamnější o energii elektrickou, v její návaznosti připojení na
internet (zdroj informací) nebo o plyn.
73
2.6 Zemědělství, lesnictví
Na HDP České republiky se zemědělství (1,32 %) a lesnictví (0,73 %), včetně
potravinářského průmyslu a rybolovu, podílí 4,4 % a tato hodnota má dlouhodobě klesající
charakter. Nicméně představuje prvořadou složku života na venkově a je s ním i historicky
svázána. Díky zeměpisné lokalizaci území Šumperského venkova je 60 % rozlohy pokryto lesní
půdou a cca 32 % tvoří půda zemědělská. Potenciál zemědělského a lesnického využití má tedy
min. 90 % rozlohy zájmového území, a proto je třeba této kapitole věnovat maximální pozornost.
Obsáhlost kapitoly je navíc dána elementárním postavením oboru hospodářské činnosti, jež
sehrává důležitou roli v rámci dalších lidských aktivit, které z využívání krajiny a její estetické
hodnoty vychází (odvětvový průmysl, kultura, ochrana přírody, cestovní ruch apod.). Na níže
uvedených konkrétnějších tématech se spolupodílela řada odborníků ze zemědělské i lesnické
praxe, myslivosti, dřevozpracujícího průmyslu, výzkumných ústavů, univerzit, ale i fyzických a
právnických osob, jež se v dané problematice pohybují a orientují. V neposlední řadě byla
Podíl plochy (%)
konzultována s vlastníky půdy jako osobami přímo dotčenými zmiňovanými tématy.
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
zastavěná plocha
Katastrální území
lesní půda
zemědělská půda
Obr. 30: Plošný podíl polí, lesů a zastavěných území
Zemědělství a lesnictví jsou činnosti časově i ekonomicky náročné, pracné, vysoce
závislé na vnějším prostředí, státní (evropské) zemědělské (lesnické) a dotační politice.
74
Obr. 31: Využití půdy na území MAS Šumperský venkov
75
Lesy a pole jako dominanty našeho prostředí
Lesnictví a zemědělství má v rámci zájmového území zcela dominantní postavení, co se
záboru půdy týče. Za několik posledních let jsme se stali svědky úbytku množství chovaných
hospodářských zvířat (zejm. skotu a prasat) v živočišné výrobě, snížení produkce rostlinné
výroby (žita, brambor, cukrovky), přeměny orné půdy na trvalé travní porosty a nárůstu podílu
plodin pro výrobu bionafty a energie (řepky, kukuřice apod.).
Za jev „obecně prospěšný“ je možné označit rozvoj ekologického zemědělství, jehož
produkce se stává součástí moderního životního stylu – skrze konzumaci místních biopotravin a
využívání přírodě šetrných výrobních technologií. MAS Šumperský venkov považuje za jednu
z hlavních priorit právě rozvoj zemědělské činnosti, která kromě produkční oblasti významně
ovlivňuje také oblast demografickou a sociální a ekologickou a krajinotvornou.
Průměrná lesnatost katastrálních území obcí Šumperského venkova je 49 %, což je
o 15 % více než celorepublikový průměr. Zcela převažují lesy hospodářského charakteru
s dominantním zastoupením smrku ztepilého a buku lesního. S ohledem na celorepublikové
statistiky za rok 2012 lze konstatovat, že se rozloha lesů neustále zvyšuje a stejně tak roste
i porostní zásoba, takže i přes zdánlivě vysoké hodnoty těžby v řádném případě nelze hovořit
o devastaci lesů. V současné době dochází i k maximalizaci přirozené obnovy podrostními
a násečnými způsoby, takže skrze upozaďování holosečného způsobu nedochází k přerušení
plnění mimoprodukčních funkcí lesa. Mezi ty lze zařadit skupinu funkcí ekologických:
stabilizační, vodohospodářská, půdoochranná, klimatická; a sociálních: rekreační, zdravotní,
kulturně-naučná a obranná. Nabízí se i řešení v podobě přírodě blízkého obhospodařování lesů
s aplikací výběrných obnovných prvků. S ohledem na šetrné obhospodařování lesů a zajištění
jejich maximální ekologické i ekonomické stability je důležitá jejich dostupnost a dostatečné
zpřístupnění porostního nitra. Lesní dopravní síť musí být pravidelně udržována (svodnice,
příkopy, propustky) a obnovována, což představuje ekonomicky nákladnou investici. Je důležitá
jejich celoroční sjízdnost a také kvalita musí odpovídat technologickým požadavkům odvozních
cest, na řadě míst i cyklistickému vyžití. Při zpřístupňování lesních komplexů je třeba mít na
zřeteli také využití těžkou těžební a pěstební technikou v případě kalamit, protipožární či
záchranou technikou, servisem produktovodů, dopravou osob, materiálu apod.
Na hranici mezi lesy a poli se nachází řada významných dřevinných formací, které lze
charakterizovat jako remízky, aleje či břehové porosty. Plní taktéž řadu významných
76
mimoprodukčních funkcí (např. protideflační, půdoochranná, infiltrační, estetická, bioekologická), a proto je na místě jejich zakládání a řádné opečovávání. Z dlouhodobého hlediska
je nejrozumnější řešení v podobě výkupu pozemků a při péči o stanoviště využít spolupráci
se základními a středními školami v rámci environmentální výchovy či občanskými sdruženími
(např. myslivci, hasiči, včelaři).
V turisticky atraktivních místech nelze opomenout tvorbu vyhlídek, stavbu studánek,
odpočinkových míst, zabezpečených ohnišť a pohyb vozidel usměrňovat pomocí závor či značek
„zákaz vjezdu“.
Obr. 32: Jesenická smrková společenstva v zářijovém odpoledni
Usměrňování přírodních živlů
Jeseníky a jejich podhůří vynikají malebnou krajinou s řadou úchvatných scenérií,
nicméně i s nimi si příroda dokáže zahrávat. Historicky známými negativními událostmi
přírodního charakteru jsou například povodně (rok 1997), sesuvy půdy (u Vřesové studánky
v roce 1921) a větrné kalamity (Kyrill v roce 2007).
V případě běžného úhrnu srážek je většina ihned infiltrována lesními porosty a v rámci
desukce transpirována zpět do atmosféry. Při lesním obhospodařování je tedy třeba
minimalizovat holé seče, využívat spíše podrostních způsobů hospodaření, udržovat druhovou
pestrost dřevin, dbát o zdraví a funkčnost lesních ekosystémů, aplikovat zpevňovací seče
a realizovat hrazení bystřin. U dlouhotrvajících a přívalových dešťů se však současná krajina
nedokáže vypořádat s takovým množstvím vody a může dojít k povodním, jejichž ničivé účinky
77
lze eliminovat rekultivací vodních toků, budováním vodních nádrží, protipovodňových hrází,
suchých a polosuchých poldrů. Na polích lze infiltraci zvýšit zatravněním příkrých svahů
(či technickými řešeními: geomříže, gabiony, garnisáž, klejonáž apod.), čímž mj. dojde k jejich
stabilizaci a ochraně před sesuvem a odnosem. Zcela by se v podobných lokalitách mělo vyloučit
pěstování kukuřice, brambor apod. Význam má také obnova mezí s dřevinou vegetací či
zakládání sadů zaměřených převážně na místní a historické odrůdy ovocných dřevin.
K akumulaci vod dochází také na antropických stanovištích s povrchovým zpevněním
(např. parkoviště, střechy budov, náměstí). Tyto lokality je třeba rekultivovat a zvýšit absorpční
a retenční schopnosti půdního povrchu, např. pomístním osázením ploch zahradními rostlinami.
Na jedné straně je problémem přebytek vody, na straně druhé už dnes se hovoří
o nutnosti ochrany vodních zdrojů a maximálním zadržení vody v krajině. Řešení se nabízí v již
zmiňovaných opatřeních: rekultivace vodních toků, hrazení bystřin, budování vodních nádrží
a jezírek, výsadba břehových porostů a větrolamů, zalesňování obnažených horských partií,
zvyšování obsahu organických látek v zemědělské půdě, rozdělování zemědělských polí mezemi
na menší bloky atd.
S ohledem na poslední sušší roky dochází obecně k chřadnutí smrkových porostů, které
se sníženou obranyschopností podléhají útokům lýkožrouta smrkového (mladší porosty –
lýkožrout lesklý) a nově s k nám ze severu rozšířil lýkožrout severský, proti kterému je současná
ochrana lesa nedostatečná. Náprava se tedy nabízí v úpravě druhové skladby ve prospěch
listnatých dřevin (v našich podmínkách zejm. buku) a celkovém zlepšení zdravotního stavu lesů.
S ohledem na globální klimatickou změnu a vědecké predikce vývoje klimatu se jedná o
výhodnou investici do budoucna.
Eliminace odpadů ze zemědělských podniků
Zemědělská výroba je historicky vnímána jako bezodpadové hospodářství, kde veškeré
meziprodukty a odpady z výroby jsou využívány ke hnojení zpět do půdy. Je však zcela
nepřípustné, aby se tyto látky dostaly nekontrolovaně do volné přírody či vodních toků. Zejména
živočišná výroba (kravíny, vepříny, stáje, slepičárny atd.) se neobejde bez hnojišť, skladů kejdy,
kompostovišť, sběrných jímek na močůvku, hnojůvku a silážní šťávy. Tato zařízení musí být
budována jako nepropustná a včetně kontrolních zařízení proti úniku. Je také vhodné upravovat a
zabezpečovat pohyby odpadů ve stájích a chlévech, což představuje poměrně nákladná opatření.
78
V porovnání s náklady na likvidaci případných ekologických škod se však jedná o částky
nepatrné. Ekologicky šetrný přístup se také nabízí v rámci anaerobní fermentace organických
odpadů a produkce bioplynu, jež lze dále využívat (např. k vytápění chlévů, stájí či
administrativních budov).
Zemědělství jako rekreační prvek
Krajinného a hospodářského rázu Šumperského venkova lze využít k nabídce požitku
z prostého venkovského života v pradávném rytmu střídajících se ročních období a maximálního
soužití s přírodou, tzn. k agroturistice. Jde o příležitost pro rodinné farmy, ale i zemědělské
podniky, které mohou návštěvníkům nabídnout „ochutnání“ tradičního venkovského života
zemědělců. Pro hospodařící subjekt se může jednat o získání pracovní síly, vedlejšího příjmu,
reklamu, obhajobu čistoty venkovského života či rozšíření portfolia stálých zákazníků a partnerů.
Na druhou stranu mohou návštěvníci utéci před klasickým shonem moderního městského života
a rekreovat se při aktivitách v souladu s přírodou, hospodářskými zvířaty a zemědělskou
krajinou. Zemědělský subjekt však musí návštěvníkům nabídnout kvalitní zázemí a příjemné
prostředí k rekreačním účelům, protože na ně nelze pohlížet jako na levnou pracovní sílu, nýbrž
jako na zákazníky. Praktická forma nabídky může zahrnout jak prosté návštěvy a prohlídky
farem, projížďky na koních, tak podílení se na kosení luk, až po balíčky komplexních služeb pro
náročné návštěvníky. Podhorská oblast Šumperského venkova je také vhodná pro rozvoj
jezdecké turistiky (hippoturistiky), která využívá projížďky na koních spojené s kocháním se
krajinou a různými přírodními scenériemi.
Obr. 33: Listopadová kulturní krajina pod Kamenným vrchem
79
Primární sektor a zaměstnanost
Zemědělství a lesnictví vykazuje 3–4% podíl na zaměstnanosti, což je v porovnání
s ostatními zeměmi EU (5–6 %) hodnota nízká. Příčinou může být pracnost těchto odvětví, ale
spíše i nepříznivý vývoj státní zemědělské a lesnické politiky ČR. Je třeba vzkřísit tradiční,
k přírodě šetrné využívání přírodních zdrojů a vytvořit tak v oblasti s vyšší mírou
nezaměstnanosti nová pracovní místa. Nutností je podpora drobných zemědělských podnikatelů,
začínajících rolníků či poskytování finanční příspěvků na vytvoření pracovních míst. Potenciál
se nalézá také v ekologickém zemědělství či přírodě blízkých způsobech obhospodařování lesů,
obnovení chovu hospodářských zvířat apod. Naše oblast je mj. historicky svázána
s dřevozpracujícím průmyslem, který v minulosti představoval výrobní článek v produkci dříví a
jeho exportu či přímém zpracování v dalších místních průmyslových sektorech. Většina
manipulačních a expedičních skladů ztratila na významu a došlo k jejich zániku, z důvodu
přesunu transportu dříví z kolejí na silnice. Železniční doprava je však vhodnější s ohledem na
přepravu na větší vzdálenosti, je energeticky méně náročná a ekologicky příznivější. Došlo by
tak k využití poměrně husté železniční sítě s jejím napojením na manipulačně-expediční sklady
dříví, vytvoření nových pracovních míst a odlehčení zátěže pozemních komunikací. Zvýšení
nízkého platového ohodnocení zaměstnanců a dělníků v lesním hospodářství by přispělo k růstu
zaměstnanosti i kvalitě odvedené práce, čímž by se navýšila kvalita a stabilita lesních
ekosystémů s celou řadou již zmiňovaných mimoprodukčních i produkčních funkcí.
Osvěta a racionální přístup
Důležité postavení polí, lesů a krajiny obecně bylo zmiňováno již několikrát, je však
třeba zajistit jejich trvale udržitelné obhospodařování, racionální přístup vyplývající
z praktických znalostí, ze zkušeností, vědeckého výzkumu a vývoje, z optimalizace poměru
„náklady a výnosy“ a tvorby ideálního výsledku hospodaření. Toho lze docílit pravidelným
školením hospodářů a pracovníků v dotčených výrobních oblastech, pořádáním pracovních
setkání a demonstrací praktických opatření v terénu, zintenzivněním kontaktu mezi dodavatelem
a odběratelem, spoluprací výroby s vědecko-výzkumnými institucemi, občanskými sdruženími i
vzdělávacími organizacemi. S ohledem na optimalizaci hospodaření je vhodné, aby všichni znali
nejen své povinnosti, ale i práva a aby byly jasně vymezeny kompetence zúčastněných stran (tzn.
vlastníci půdy, zemědělští hospodáři, agronomové, zootechnici, kontroloři, lesníci, lesní dělníci,
80
držitelé a uživatelé honiteb, občanská sdružení apod.). Nelze žít v uzavřené bublině
„Šumperského venkova“, ale plně vnímat moderní trendy a přístupy v zemědělství a lesnictví
v širším měřítku (např. přírodě blízké způsoby obhospodařování lesů výběrným způsobem) a
maximálně je aplikovat v našich podmínkách. Současný vývoj je směřován ekologicky šetrnými
přístupy trvale udržitelného hospodaření, které jsou místy ve střetu s ekonomickými požadavky
výroby, nicméně právě praktické ověřování poznatků musí vyústit v optimalizaci výroby se
zachováním ekologické stability a biodiverzity přírodních kulturních společenstev (stabilita a
odolnost lesních porostů, infiltrační schopnost luk a polí, udržování vody v krajině, eliminace
povodňových vln, zpomalování rychlosti větru, ochrana ohrožených druhů atd.).
Do této podkapitoly lze zahrnout i dobrovolné občanské aktivity venkovského života,
mezi něž patří skupiny myslivců, včelařů, zahrádkářů, holubářů, ochránců přírody ale i sportovní
kluby a hasiči. Tito všichni se více, či méně podílejí na kvalitě prostředí a účastní se zemědělské
či lesnické výroby (např. brigády na sběr kamení, zalesňovací a pěstební práce v obecních
lesích), a proto je lze zahrnout do osvěty či propagace tradičního venkovského života
v kombinaci s moderními poznatky. Tyto jejich aktivity je třeba podporovat a rozvíjet s nimi
spolupráci, protože právě spolupráce je základem každého fungujícího systému.
Management volně žijících zvířat a myslivost
Nedílnou součástí našeho životního prostředí jsou populace volně žijících živočichů,
zejména zvěře. V oblasti Šumperského venkova se můžeme setkat s celou řadou významných
druhů: srncem obecným, jelenem lesním, daňkem skvrnitým, prasetem divokým, kamzíkem
horským, ale také zajícem, kachnami, bažanty, liškami, jezevci apod. Vybrané údaje o odlovu
zvěře za rok 2012 naleznete na níže uvedeném obr. 5.
81
Vlčí důl Bludov
Velké Losiny
Šumperský les
Sudkov - D. Stud.
Sobotín
Sedmidvory
Rapotín
Petrov n. D.
Pec
Oskava
Obora Loučná
Nový Malín
Libina Mladoňov
Libina střed
Králec Senová
Kamenec
Hrabišín
srnec (lov)
jelen (lov)
daněk (lov)
kamzík (sčít)
Dlouhomilov
Počet jedinců (ks)
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
Honitby
Obr. 34: Výše lovu srnce, jelena daňka a sčítané stavy v roce 2012 (MAS Šumperský venkov)
Myslivost, jako soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako
součásti ekosystému, se nachází na hranici mezi zemědělskou a lesní výrobou, ochranou přírody,
potravinářstvím, kulturou, střelectvím atd. Jde tedy o širokospektrální komplex činností, jehož
středobodem je zvěř. Multidisciplinarita myslivosti představuje právě její obrovský potenciál
využití v různých směrech lidských aktivit na venkově. Myslivost je v rámci Šumperského
venkova vykonávána převážně uživateli mysliveckých honiteb, kterými jsou myslivecká
sdružení – dobrovolné spolky zapálených myslivců z místních obcí. Je tedy běžnou součástí
života mnoha rodin. Držiteli honiteb jsou zase vlastníci honebních pozemků, převážně zemědělci
a fyzické osoby z řad občanů příslušné obce. Na území MAS se nachází 18 honiteb, jejichž
myslivci mají za úkol chovat zvěř v takových stavech, aby byla běžnou součástí naší krajiny a
představovala její „živý náboj“, ale aby nepůsobila nadměrné škody na polních plodinách a
lesních porostech (okus, ohryz, loupání…). Je pravdou, že v některých částech Evropy i
republiky se v posledních letech mluví o přemnožení divokých prasat, která způsobují vysoké
škody na zemědělských kulturách, nicméně jde o fenomén lokální a v oblasti Šumperského
venkova nejsou škody až tak markantní (viz obr. 6).
82
Vlčí důl Bludov
Velké Losiny
Šumperský les
Sudkov - D. Stud.
Sobotín
Sedmidvory
Rapotín
Petrov n. D.
Pec
Oskava
Obora Loučná
Nový Malín
Libina Mladoňov
Libina střed
Králec Senová
Kamenec
Hrabišín
Sčítané stavy
Skutečný lov
Dlouhomilov
Počet jedinců (ks)
80
70
60
50
40
30
20
10
0
Honitby
Obr. 35: Sčítané stavy a lov prasete divokého v roce 2012 (MAS Šumperský venkov)
Aby bylo docíleno kvalitního managementu, je zapotřebí spolupráce zejména
zemědělských subjektů a příslušných mysliveckých sdružení. Je třeba zvěř v době nouze
dostatečně přikrmovat, vytvářet průseky v kukuřičných a řepkových lánech, atraktivní pozemky
chránit repelenty, oplocením, zradidly, ohradníky apod., zkrátka zajistit ochranu zvěře a umožnit
myslivcům selektivní odlov, aby byla zachována či zvyšována kvalita zvířecích populací. V prvé
řadě je třeba zlepšovat klidové, krytové a potravní možnosti honiteb (políčka pro zvěř, okusová
políčka, výsadba dřevin na meze, tvorba malých vodních zdrojů, vytvářet prvky ÚSES,
dostatečně chránit významné krajinné prvky, podporovat biopásy a rozdělování polí, stavět
dostatek přikrmovacích zařízení, zajišťovat krmivo na období nouze, v případě nutnosti
předkládat medikovaná krmiva, vhodně realizovat práce na polích, omezovat používání
herbicidů a insekticidů…), na straně druhé dostatečně razantně redukovat vysoké stavy zvěře,
aby nevznikaly nadměrné škody na lesních a zemědělských porostech (oplocení, pletiva,
ohradníky, zradidla, repelenty, intenzivní odstřel, odváděcí přikrmování…). Je vhodné také
provést osvětu mezi vlastníky půdy (příp. členy honebních společenstev), aby dostatečně
využívali svých zákonných práv k ochraně svého vlastnictví a na managementu se zvěří
s myslivci spolupracovali. Je nutné eliminovat množství dopravních kolizí se zvěří, které
představují ohrožení života a zdraví účastníků silničního provozu a zvěři mohou způsobit
bolestivá zranění či úhyn. Efektivita dopravního značení „pozor zvěř!“ se míjí účinkem, lze tedy
využít i dalších technických možností jako např. retardéry, oplocování kritických úseků,
83
budování přechodů a podchodů pro zvěř, výsadby živých plotů, umísťování svodidel, zavádění a
údržba pachových, zvukových a optických zradidel.
Myslivost kromě péče o zvěř zahrnuje i spolkovou činnost obyvatel našich obcí
a pořádání různých společenských akcí (plesy, myslivecká odpoledne, přednášky ve školách,
semináře, střelecké závody, kynologické akce apod.), které jsou organizačně i finančně náročné,
nicméně mají význam pro zachování nehmotného kulturního dědictví a součásti života
na venkově. Těchto akcí lze využít pro propagaci venkova a zemědělských či lesnických aktivit,
protože se na ně sjíždí řada zájemců z města, zejména pak za kvalitními pokrmy ze zvěřiny. Jistý
příjem finančního kapitálu do našich honiteb je možné získat skrze poplatkové odstřely trofejové
zvěře a pořádání poplatkových společných lovů. Potenciál rozšíření lovecké turistiky pak nese
převážně severní část Šumperského venkova, kde se nachází ojedinělé populace kamzíka
horského a říjiště jelení zvěře. Druhy nepůvodní zvěře (psík mývalovitý, norek americký, mýval
severní, nutrie říční) je nutné maximálně redukovat a ve spolupráci s orgány ochrany přírody
činit nutná opatření při managementu s bobrem evropským či vydrou říční.
Lze sem zahrnout i podporu včelařů či rybářů, a jejich aktivit.
84
Obr. 36: Letecký snímek území MAS Šumperský venkov
85
2.7 Životní prostředí
Životní prostředí představuje veškerý prostor kolem našich sídel, obcí i nás samotných.
Evolučně je přírodního charakteru a s rozvojem lidské společnosti byl přetvářen v kulturní
krajinu až do dnešní podoby. Životní prostředí nám poskytuje veškeré nezbytné životní zdroje
k uspokojování našich potřeb, a proto je třeba jej chránit a pečovat o něj. V posledních
200 letech jsme se přesvědčili, že dokážeme prostředí natolik zdegradovat a zlikvidovat, že není
vhodné k životu byť těch nejprimitivnějších organismů. Lidská populace se zvětšuje a životního
prostoru ubývá, nelze se tedy k přírodě chovat macešsky, nýbrž ji maximálně podporovat. Stále
totiž oplývá schopnostmi, vůči kterým je naše společnost slabá a bezmocná. Ochranu životního
prostředí implementujeme do výrobních procesů, technologických přístupů, metodik vzdělávání
a výchovy i obecného trvale-udržitelného hospodaření.
CHKO Jeseníky
Šumperský venkov se nachází v těsném sousedství CHKO Jeseníky a také do ní zasahuje.
Ochrana přírody tedy provází veškeré naše aktivity a je třeba význam ochrany přírody vtisknout
našim obyvatelům i turistům do podvědomí, aby ji nejen respektovali, ale i chápali a hájili.
Posláním CHKO Jeseníky je předat krajinu a přírodní dědictví v co nejzachovalejším stavu
dalším generacím. Toto poslání však nespočívá v konzervaci současného stavu, ale v udržování
systému v dynamice a chodu skrze lesní hospodářství a cestovní ruch. Měl by být brán více
zřetel na požadavky a názory veřejnosti, ne však laické, ale veřejnosti poučené a znalé. Občané
budou snáze dodržovat pravidla, která budou jejich vlastním dílem a nebudou jimi pouze
omezováni. Je čas na spolupráci ochrany přírody (CHKO Jeseníky) a moderní venkovské
společnosti 21. století. Mezi palčivá aktuální témata patří vyjmutí území intravilánů obcí
z CHKO, což by usnadnilo výstavbu budov i infrastruktury a ulehčilo rozvoj obcí. Do ochrany
přírody patří i prevence a zabránění v šíření invazivních druhů, které v tomto území nejsou
původní a zachovat tak přirozenou biodiverzitu.
Určitým novým prvkem v ochraně přírody jsou geoparky. Jak název napovídá, jde
o geologicky cenná území, kde jsou ve spolupráci s místními obyvateli a organizacemi (státními,
neziskovými i soukromými) rozvíjeny aktivity na podporu rozvoje oblasti, návštěvnosti a
vzdělanosti. Prioritou jsou cenné geologické prvky, ale také kulturní a ekologické fenomény,
86
archeologické a historické památky. Jde o prvek v přírodě, který zastřešuje současné aktivity a
umožňuje jejich další rozvoj.
Cestovní ruch a sport
Jeseníky jsou vyhledávanou turistickou destinací s dostatkem rekreačních center
pro mladou i starší generaci. Pěší turistika je provozována v rozsáhlé síti turistických chodníků a
tras, přístupné jsou také lesní komunikace a prostory mimo I. zónu a přírodní rezervace. Je zde
také množství naučných stezek. Nelze opomenout vhodné podmínky pro cykloturistiku, běh
na lyžích (Skřítek, hřebeny, příměstské trasy), horolezecké aktivity (Rabštejn) či zmiňovanou
hippoturistiku. Sjezdové lyžování (Loučná nad Desnou, Klepáčov, Hraběšice) patří mezi sporty
s největším negativním dopadem na horské lesní porosty, který se snižuje usměrňováním pohybu
lyžařů a vhodným načasováním použití techniky či zahájení a ukončení sezóny. Při zachování
požadavků na ochranu přírody je však nutné nabídnout zájemcům o sporty co nejširší paletu
turistických a sportovních aktivit (služeb), které budou kráčet ve šlépějích moderních trendů a
požadavků náročných návštěvníků. Nelze opomenout i zážitkové poznávání Jeseníků, lanovky,
vodní elektrárny apod. Při investicích do cestovního ruchu musí být vše realizováno šetrným
způsobem k přírodě CHKO Jeseník. Vše důsledně zváženo a prokalkulováno, aby se nejednalo o
zbytečné náklady s negativním dopadem na ŽP. Především nesmí dojít k narušení koloritu a
estetiky horské a podhorské krajiny, jako tomu bývalo v dřívějších dobách (např. vysílač na
Pradědu, přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně, větrné elektrárny na svazích Mravenečníku), i
když dnes jsou tyto stavby jedinečnými díly a oplývají značným turistickým zájmem.
Jeseníky a oblast Šumperského venkova mohou nabídnout neopakovatelný vjem
podhorské krajiny s dominantou jesenických hřebenů, čehož můžeme využívat tím déle, čím více
se dobré životní prostředí bude udržovat. Náklady na skloubení požadavků ochrany ŽP a rozvoj
cestovního ruchu jsou především dlouhodobou „nejen ekonomickou“ investicí, kterou by si měli
všichni uvědomovat a k jejich realizaci i přistupovat. Smyslem všech výše uvedených opatření je
zajištění přítoku financí do našeho regionu, které se budou znovu vkládat do ochrany ŽP a bude
tak zajištěna jeho trvalost a vyrovnanost.
87
Obr. 37: Jedinečná estetika masívu Dlouhých Strání a Mravenečníku
Průvodci a autory projektů rozvoje cestovního ruchu by měli být místní občané, dobře
znalí zdejších podmínek, zajímavostí a zvláštností, ochotní se na péči o návštěvníky podílet.
Moderní trendem je tzv. georanger, tedy člověk který se vyzná v okolí, je adaptabilní, flexibilní a
dokáže se přizpůsobit i požadavkům a přáním náročných turistů. Zároveň působí jako ochránce
přírody, skrze přímé působení na obyvatelstvo. Nejvhodnějšími lidi pro tuto činnost jsou
„patrioté“, kteří externisty zasvětí i do historických souvislostí a navodí jim pocit momentálního
srdečného soužití s místním venkovem.
Obec jako součást domova
Naše životní prostředí nezahrnuje jen prostor za plotem našich zahrad, ale i území, které
se nachází v intravilánech obcí. Je tedy důležitá péče o veřejná prostranství, zejména jejich
ozeleňování, výsadba dřevin, keřů a okrasných rostlin, udržování trávníků, minimalizace
zpevněných povrchů ke zlepšení infiltrační schopnosti půdy, udržování břehů a staveb
na vodních tocích. V rizikových obcích a jejich částech je také nutné eliminovat hluk z dopravy.
Povinnou součástí každé obce by měla být dostatečně dimenzovaná kanalizační síť,
napojená na čistírny odpadních vod. Je třeba zřetelně odlišovat komunální a průmyslovou
odpadní vodu od vody dešťové, která do systému stok nepatří. Je bezpodmínečně nutné ji
v krajině nejen zadržovat, ale i využívat. Průměrná spotřeba vody je 110 l na obyvatele a přitom
88
by k polovině spotřeby postačovala voda užitková (dešťová). Trh nabízí řadu různých systémů
k zajištění sběru, filtrace a skladování těchto vod (filtrační šachty, vsakovací boxy a jímky,
čerpací systémy), jež lze dále využít při zalévání zahrad, praní prádla, splachování, úklidu
a mnoho dalších.
S ohledem na kvalitu životního prostředí, udržování trvalých hodnot, ale převážně
zvýšení finančního kapitálu je vhodné přistupovat k šetření energií. Realizace se provádí skrze
snižování energetické náročnosti spotřebičů, zvyšování účinnosti využití použité energie (např.
tepelné izolace), využívání nových technologií (rekuperace tepla, kondenzační kotle) a využívání
obnovitelných zdrojů energie (solární a větrné elektrárny, stroje zpracovávající biomasu,
geotermální energie). Toto jsou možnosti aplikovatelné v každodenním životě a lze na ně
pohlížet jako na možné alternativy, jejichž význam bude s ohledem na ceny energií narůstat.
Prvořadé je zajištění snížení spotřeby energií ve veřejných budovách (státní správa
a samospráva, školy atd.), čímž dojde k úspoře veřejných financí.
Současná společnost klade stále větší důraz na potřebu třídění odpadů a jeho recyklaci.
Podpora maximálního množství separovaného odpadu skrze dostatek nádob je prioritou každé
obce a je zcela na místě tuto aktivitu občanům osvětlit a zdůrazňovat její význam nejen
s ohledem na šetrnost k přírodě, ale i vliv na tvorbu finální ceny recyklovaných výrobků.
Problémem jsou i staré ekologické zátěže, tzv. černé skládky. Jejich plošná likvidace
a rekultivace je neodkladná.
Lokalizace Šumperského venkova podél řeky Desné a na ní napojené vodní toky
představují určité ohrožení majetku, zdraví i života v podobě povodní. Za největší místní
povodeň je možné považovat tu, která nás postihla v červenci 1997. S ohledem na ochranu
obyvatel a majetku bylo od té doby vystavěno mnoho protipovodňových prvků a ty jsou
budovány a realizovány stále (viz usměrňování přírodních živlů). Stále však nedošlo
ke koncepční ochraně obcí Rapotín, Vikýřovice, Petrov nad Desnou, Sobotín apod., přitom návrh
projektu na 3 revitalizační a 1 odlehčovací rameno řeky Desné, ochranné zídky, hráze a poldry
byl již v řešení. Je bezpodmínečně nutné projekt v této či upravené podobě uskutečnit. Riziko
na našem území také představuje řeka Merta a Rudoltický potok. Větší masa vody mohou přijít
jak při přívalových deštích, tak i na jaře při tání sněhu v Jeseníkách. Poldry by se zkrátka měly
stát běžnou součástí naší krajiny.
89
Nakládání s odpady
Veškeré lidské aktivity jsou zdrojem odpadu různého charakteru. Primárně je třeba, a je
to trend národní i mezinárodní odpadové politiky, předcházet vzniku odpadů, či jej v maximální
možné míře minimalizovat. Zákon o odpadech vylišuje několik způsobů nakládání s odpady:
předcházení vzniku odpadů, příprava k opětovnému použití, recyklace odpadů, jiné využití
odpadů (např. energetické využití) a odstranění odpadů. Všechny tyto způsoby zahrnují řadu
možností, jak se s výslednou ekologickou zátěží více, či méně vyrovnat. V rámci této
podkapitoly je maximálně vhodné provést analýzu odpadového hospodářství v zájmovém území
(viz dále).
Průměrná produkce komunálního odpadu je v ORP Šumperk 424,9 kg/obyvatele
a směsného komunálního odpadu 248,9 kg/obyvatele. Velká část těchto odpadů je materiálově
využita (průměr za poslední roky se pohybuje nad 75 %, v roce 2012 bylo využito dokonce
86,88 %) a je ku prospěchu rozvoje území, pokud toto využití bude narůstat. Na území OS ORP
Šumperk se nenachází žádná spalovna odpadů ani žádné zařízení pro jiné uložení odpadu, proto
je jediným způsobem odstraňování odpadů skládkování (na něž připadá kolem 40 000 tun
odpadů). Převážná většina odpadů vyprodukovaných na území Šumperského venkova
a určených ke skládkování je soustředěna na jedinou velkou skládku, jež se nachází v Rapotíně
(na nebezpečný odpad a odpad kategorie ostatní) a kterou provozuje soukromá společnost SITA
CZ a.s. Ta mimo jiné zajišťuje také odvoz a likvidaci směsného komunálního odpadu
i separované složky u většiny obcí v obvodu ORP Šumperk. Dále je využívána skládka
v Medlově (kterou vlastní obce Uničov a Medlov, a provozuje společnost EKO–UNIMED
s.r.o.), kam je svážen odpad z Oskavy a Libiny. Průměrné náklady obcí na likvidaci
komunálního odpadu dosáhly na území Šumperského venkova hodnoty 600 Kč/obyvatele, což je
částka o 87 Kč nižší než průměr za SO ORP Šumperk, a dokonce o 302 Kč nižší vůči
celostátnímu průměru (za rok 2012). Při pohledu na časovou řadu má tato hodnota nákladů lehce
vzestupnou tendenci. Nejvyšší částky na likvidaci komunálního odpadu za 1 obyvatele vykazují
obce Hraběšice a Sobotín, naopak nejnižší náklady mají Rapotín a Vikýřovice (za rok 2012).
90
200 000
180 000
32 684
nakládání s odpady (t)
160 000
140 000
39 173
skládkování
44 949
100 000
materiálové využití
80 000
60 000
40 640
41 907
120 000
157 745
119 290
100 810
40 000
108 554
84 875
20 000
0
2008
2009
2010
2011
2012
Obr. 38: Celkové produkce a nakládání s odpady v ORP Šumperk
Na území MAS Šumperský venkov působí tyto svozové společnosti: SITA CZ a.s.,
JK Morava spol. s.r.o., ECOPAK, spol. s r.o., EKO servis Zábřeh s.r.o., REMIT, s.r.o., EKO–
UNIMED s.r.o.; sběrné dvory provozuje SITA CZ a.s. a JK Morava spol. s.r.o. (které sídlí
v Šumperku). Sběrná místa se nachází v Bludově (Obec Bludov), Novém Malíně (Provozní
Nový Malín s.r.o.), Oskavě (Obec Oskava), Rapotíně (SITA CZ a.s.), Sobotíně (Obec Sobotín) a
Velkých Losinách (Obec Velké Losiny). Dostupných je pět výkupen odpadů, z toho
4 se nacházejí v Šumperku a jedna v Libině. Třídící linky pro separovaný odpad provozují
společnosti ECOPAK, spol. s r.o., SITA CZ a.s. a EKO servis Zábřeh, s.r.o. Zařízení
pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem vlastní SITA CZ a.s., František Zatloukal
(Bludov), Obec Libina, Obec Nový Malín (komunitní kompostárna jen pro Nový Malín), ŠPVS
s.r.o. a První bioplynová Šumperk, s.r.o. V rámci OS ORP Šumperk působí 6 autovrakovišť
a jedna společnost zabývající se drcením odpadů. Je vhodné maximálně podporovat aktivity
směřující ke kvalitnímu a účinnému třídění odpadů (např. pytlový sběr, motivační systém sběru
recyklovatelných odpadů), odstraňování nebezpečných odpadů a likvidaci nepovolených
skládek, a využívání bioodpadu ke kompostování v místě vzniku (domácí a komunitní
kompostování).
Problémem všech obcí jsou víceméně staré ekologické zátěže v podobě černých skládek a
také ty nově vznikající. V obou případech je nezbytné jejich vytřídění a ekologické
zaskládkování, včetně sanace a výsadby (travních či dřevinných porostů) na zasažených
plochách.
91
Eliminace odpadů ze zemědělských podniků
Zemědělská výroba je historicky vnímána jako bezodpadové hospodářství, kde veškeré
meziprodukty a odpady z výroby jsou využívány ke hnojení zpět do půdy. Je však zcela
nepřípustné, aby se tyto látky dostaly nekontrolovaně do volné přírody či vodních toků. Zejména
živočišná výroba (kravíny, vepříny, stáje, slepičárny atd.) se neobejde bez hnojišť, skladů kejdy,
kompostovišť, sběrných jímek na močůvku, hnojůvku a silážní šťávy. Tato zařízení musí být
budována jako nepropustná a včetně kontrolních zařízení proti úniku. Je také vhodné upravovat a
zabezpečovat pohyby odpadů ve stájích a chlévech, což představuje poměrně nákladná opatření.
V porovnání s náklady na likvidaci případných ekologických škod se však jedná o částky
nepatrné. Ekologicky šetrný přístup se také nabízí v rámci anaerobní fermentace organických
odpadů a produkce bioplynu, jež lze dále využívat (např. k vytápění chlévů, stájí či
administrativních budov).
V posledních letech se také stále často diskutuje o společném a komplexním řešení
problematiky svozu, třídění a likvidace odpadů. Je samozřejmostí, že jakákoli dohoda musí nutně
odpovídat moderním ekologickým trendům a možnostem. Je otázkou, zda se přiklonit ke
společnému řešení nadregionálního významu, které bude odpad koncentrovat mimo naše území,
ale jeho transport bude ekologicky velmi náročný, navíc náklady spojené s tímto řešením
budeme jen stěží možní regulovat, protože budeme vtaženi pod větší regiony s podstatně větším
počtem obyvatel a tlakem ovlivňovat cenu ke svému prospěchu. Druhou možností je kvalitní a
efektivní využívání našich regionálních možností, s tlakem na větší ekologičnost a zachování
environmentálních procesů. Toto řešení je samozřejmě bližší možností ekonomické kontroly,
snížením nákladů na transport a logicky také možnostmi zaměstnání nemalého počtu místních
obyvatel na skládkách a další infrastruktuře, která je pro nakládání s odpady nezbytná.
92
2.8 Cestovní ruch
Cestovní ruch je nejen pro region, stejně jako pro celou ČR důležitou součástí
hospodářství. Jde o oblast, kde se generují nemalé peníze (v ČR tvoří 2–3 % HDP). Podobné
platí pro zaměstnanost (podíl cestovního ruchu na celorepublikové zaměstnanosti se pohybuje
mezi 4–5 %). Přímo i nepřímo ovlivňuje další odvětví regionu. Společným cílem regionu by tedy
mělo být dosažení co možná nejvyšší návštěvnost a maximalizovat tak efekty, které s sebou
cestovní ruchu přináší.
Na Šumpersku je v oblasti pohostinství a ubytování ekonomicky aktivních více než 2 tis.
obyvatel (3 % z celkového počtu ekonomicky aktivních v okrese). 61 % z toho přitom tvoří
ženy. Co se týče věkové struktury těchto lidí nejvíce (41 %) ekonomicky aktivních obyvatel patří
do věkové skupiny 15–29 let.
Ekonomická aktivita v pohostinství a
ubytování podle věkových skupin na
Šumpersku
50%
41%
40%
30%
23%
23%
20%
12%
10%
1%
0%
15 - 29
30 - 39
40 - 49
50 - 59
60 a více
Obr. 39: Ekonomická aktivita v pohostinství
Zdroj: czso.cz
Východiska cestovního ruchu
Cestovní ruch je jednou z hlavních priorit regionu. Potenciál rozvoje cestovního ruchu
však ještě stále není plně využíván.
Za posledních několik let dochází dle subjektů, působících v cestovním ruchu k poklesu
návštěvnosti a cestovního ruchu obecně. Lidé méně utrácejí, zvyšují se náklady na živobytí
i podnikání, tím se dále snižují reálné mzdy. Zhoršující se životní úroveň je charakteristikou,
kterou jsme mohli zaznamenat i na celonárodní úrovni. Situaci nezlepšuje ani odliv mladých lidí
93
z regionu do větších měst, kde hledají lepší pracovní příležitosti, než ty, které jim dokáže
nabídnout region a jeho bezprostřední okolí. Přestože je nezaměstnanost vysoká, podnikatelé se
paradoxně setkávají s tím, že nemohou sehnat místní pracovní sílu, kdy důvodem je neochota
pracovat spojená se sociálním systémem v naší republice. Problémem je také sehnat vhodného
zaměstnance, kterého by práce bavila a který by vydržel pracovat delší dobu, stejně jako
kvalifikace a vzdělání v oblasti cestovního ruchu.
Obce a atraktivita prostředí
Svůj význam pro úroveň cestovního ruchu má kvalita služeb a atraktivita prostředí,
v němž je cestovní ruch sledován. S tím souvisí péče o obce a jejich upravenost. V obcích by
také nemělo chybět vyžití pro děti, ať už jde o hřiště, atrakce zábavního nebo vzdělávacího
charakteru. V regionu by se měly i nadále rozvíjet doprovodné služby a infrastruktura typu hřiště
a vyžití pro děti, parkoviště, bazény apod.
Klíčové pilíře území z hlediska cestovního ruchu:
-
množství přírodních, historických a významných technických památek
-
široké možnosti pro trávení volného času a vyžití v regionu ve všech ročních obdobích
-
letní sporty – zejména turistika a cykloturistika
-
zimní sporty – zejména lyžování
-
lázeňství v obcích Velké Losiny a Bludov
Nabídka a služby cestovního ruchu
Pro rozvoj turistického ruchu, který s sebou přináší především cykloturistika, jsou
v regionu vytvořené relativně příznivé podmínky. V regionu vzniká množství cyklostezek
a turistických tras propojující historicky a přírodně významné atraktivity území. Stále je však co
vylepšovat, především v možnostech ubytování a souvisejících službách - stravování
a občerstvení, kulturní a sportovní vyžití. Obyvatelstvo v celé oblasti Jeseníků, tedy i území
MAS Šumperský venkov, je na turistickém ruchu do jisté míry závislé. Potýká se totiž s vysokou
nezaměstnaností a cestovní ruch a služby s ním spojené tak dávají možnost využití lidského
potenciálu, které se na tomto území nachází. V posledních letech je zaznamenáno rozšiřování
ubytovacích služby „střední kategorie“ – ubytování v domech a bytech, malých penzionech,
dokonce nejvíce z celého Olomouckého kraje. Především cyklisté tento typ ubytovacích služeb
vyhledávají, protože většinou nabízejí dobré služby za přijatelnou cenu.
94
Nabídka ubytovacích služeb je různorodá – od chat pro několik málo osob až po tří
a čtyřhvězdičkový hotel s kapacitou pro víc jak 100 lidí. Region návštěvníkům může nabídnout
místní speciality v podobě regionálních produktů. Kvalitu nejen místních produktů, ale
i gastronomických služeb stvrzují regionální značky. Rozvoji některých obcí brání nepřízeň
místní samosprávy, slabinou je vysoká sezonnost - s tím souvisí i typy CR - letní rekreace
u vody, a v horách, venkovský cestovní ruch, hory v zimě.
Cestovní ruch a propagace
Podnikatelé, kteří v cestovním ruchu působí, se shodují v tom, že by celý region
potřeboval větší propagaci, a to jak Jeseníků, tak samotného regionu území MAS Šumperský
venkov.
KLÍČOVÉ FORMY CESTOVNÍHO RUCHU
2.8.1. Sportovně turistický cestovní ruch
Krajina je svým rázem příznivě nakloněna jak zimním, tak letním sportům. K těm
nejvyhledávanějším a z pohledu cestovního ruchu nejvýznamnějším patří cykloturistika, turistika
a lyžování. Velký příliv turistů přineslo regionu vybudování střediska v Koutech nad Desnou.
2.8.1.1.
Cykloturistika
K nejvýznamnějším volnočasovým aktivitám Šumperského venkova patří cykloturistika.
Šumpersko díky své poloze nabízí možnosti všem typům cyklistů. Zajímavá je tato oblast jak pro
úplné začátečníky, tak pro zdatnější cyklisty a milovníky adrenalinu. Rozvoji cykloturistiky
v regionu nahrává fakt, že se lidé se stále více zajímají o své zdraví a životní styl.
Obr. 40: Cyklisté na cestě k nádrži Dlouhé Stráně
95
Pro rozvoj turistického a cestovního ruchu, který s sebou přináší cykloturistika, jsou již v
kraji částečně vytvořeny podmínky. Díky dostatečnému pokrytí cyklotrasami (viz kapitola
Cyklotrasy a cyklostezky), ubytovacích a stravovacích služeb, případně jiného kulturní
a sportovní vyžití je cykloturistika v regionu na solidní úrovni. A neustále se rozvíjí. Cyklotrasy,
zvláště pak cyklistické stezky, mají navíc možnost dvojího využití: v letním období k jízdě na
kole a v zimním období k běžeckému lyžování. Pro rozvoj turistického ruchu je nezbytný dobrý
stav komunikací a kvalitní dopravní spojení. Zde je i nadále co zlepšovat, aby bylo dosaženo
evropského standardu. Stále totiž platí, že sebelepší služby nebudou využity, pokud se k nim
návštěvník nedostane. Do budoucna by bylo například vhodné rozšířit značení cyklotras.
Dle místního šetření počet cyklistů v regionu s vybudováním střediska v Koutech nad
Desnou vzrostl. Podobný trend se očekává ve spojení s otevřením termálního aquaparku
ve Velkých Losinách, ke kterému došlo v roce 2015.
Horští cyklisté, které láká „něco ostřejšího“ by neměli vynechat návštěvu Bike parku ve
středisku Kouty nad Desnou. Připraveny jsou tři trasy, rozdělené dle obtížnosti podle barev
jako sjezdovky - modrá, červená a černá - pro silniční a trekingová kola, pro horská kola
a náročnější trasy pro celoodpružená kola, freeride a sjezdové speciály. Lanovkou se mohou
nechat vyvézt až pod Dlouhé Stráně.
Poměrně novou záležitostí jsou elektrokola. Tato lehčí forma cykloturistiky umožňuje
cílit na další skupiny jako například seniory (50+) nebo méně sportovně založené jedince.
V regionu už několik poskytovatelů služeb rozšířilo svou nabídku o e-kola. Slabou stránkou je
prozatím nedostatečná infrastruktura (vhodné cyklotrasy, dostatečný počet kol k půjčení, různé
nabíječky, značení tras, nebo třeba možnost vrácení kola v místě jiném, než si jej turista půjčil
apod.). Vhodné by v tomto směru bylo vybudovat síť e-kol, kdy by v kooperaci jednotlivých
subjektů vznikaly nové cyklotrasy vyhovující e-kolům, na nichž by se těmto cyklistům dostávalo
potřebných doprovodných služeb. Aby bylo možné e-kola vracet na jiných místech, než si je
návštěvník půjčil, bylo by třeba shodnout se na jednotných kolech v celém regionu, nebo alespoň
kolech se stejnou nabíječkou. Osvětu o e-kolech si vzalo na bedra i samo sdružení MAS
Šumperský venkov, které tento sport propaguje a dává možnost lidem vyzkoušet.
96
Obr. 41: Bike park v Koutech nad Desnou
Cyklotrasy a cyklostezky
Jen mezi léty 2004–2011 vzniklo, nebo bylo rekonstruováno v Olomouckém kraji celkem
56 cyklostezek o souhrnné délce 55 km. I díky tomu se Olomoucký kraj řadí ke krajům
s rozvinutou sítí cyklostezek. V ČR jejich délka k roku 2011 celkově překročila 1900 km. Stejně
jako zájem o kolo roste i počet plánovaných realizací nových tras. Od roku 2011 na Šumpersku
vznikly například cyklostezka Sudkov - Dolní Studénky - Šumperk a další jsou ve výstavbě nebo
se jejich rozvoj teprve plánuje.
Tab. 17: Seznam cyklotras na území MAS Šumperský venkov (2015)
Označení
Délka
(v km)
Cyklotrasa
6158
Tetřeví chata – U Obrázku
6157
Náročnost
7
Střední
Petrovka - Kouty nad Desnou – Poniklý potok –
Přemyslov
20,5
Těžká
6156
Kouty nad Desnou U Obrázku – Pod
Přemyslovským sedlem
14,5
Střední
6155
Kouty nad Desnou Ucháč – Tetřeví chata –
Kouty nad Desnou
49
Těžká
6155
Velké Losiny - Tři kameny - Hanušovice Velké Losiny
40
Střední
Skřítek – Skály (Sobotín)
Uničov – Rabštejn
Branná – Jindřichov – Kouty nad Desnou
Šumperk – Skřítek – Velké Losiny – Šumperk
16
24
25
45
Střední
Střední
Střední
Střední
6143
6032
97
Velké Losiny, lázně – Maršíkov – Sobotín –
Rapotín – Velké Losiny, zámek – Velké Losiny,
lázně – Žárová
28
Střední
Šumperk – Kopřivná – Potůčník – Velké Losiny
- Šumperk
74
Těžká
7
Snadná
Sudkov – Dolní Studénky - Šumperk
Zdroj: Vlastní šetření, 2015
Další populární trasy pro cyklisty
-
Čarodějnická cyklostezka – tematická naučná cyklotrasa propojující místa spjatá
s čarodějnickými procesy na Jesenicku – celková délka trasy 138 km s převýšením
824 m. Část z ní spadá do území regionu, konkrétně trasou: Červenohorské sedlo –
Loučná – Vernířovice – Losiny – Rapotín – Šumperk – Dolní Studénky.
-
Cyklostezky v okolí Šumperka – cyklostezka podél hlavní cesty do Rapotína,
do Nového Malína, ve výstavbě je také cyklostezka spojující Šumperk s Dolními
Studénkami, v dalších letech se plánuje propojení až do Sudkova a propojení cyklotrasy:
Bludov – Šumperk
Náročnější cyklisty, milovníky adrenalinu a horské cykloturistiky, láká region do Bike parku
v Koutech nad Desnou, kde jsou pro ně připraveny 3 trasy různých náročností.
2.8.1.2.
Pěší turistika
Šumperský venkov je územím s mnoha přírodními, historickými i technickými poklady. V
létě je k dispozici několik desítek dobře značených tras pro pěší turistiku a nordic walking. Toto
české značení turistických tras nám závidí i jinde v Evropě. Ty návštěvníky zavedou do krásných
přírodních scenérií i k unikátním muzejním expozicím a architektonickým památkám regionu.
Několik tras pro ty, kteří si libují v chůzi s hůlkami, je připraveno v areálu Kouty nad Desnou.
Trasy začínají po výjezdu šestisedačkovou lanovkou do horní stanice lanovky, odkud si turista
může vybrat trasu dle požadované náročnosti.
Pro děti i dospělé je v regionu připraveno hned několik naučných stezek s různou tématikou.
Ve Velkých Losinách jsou připraveny 2 okruhy pro vozíčkáře. Obojí by bylo dobré do budoucna
rozvíjet.
98
g) Turistické trasy a okruhy
Region Šumperský venkov je územím s mnoha přírodními, historickými i technickými
poklady. V létě je k dispozici několik desítek dobře značených tras pro pěší turistiku a nordic
walking. Ty návštěvníky zavedou do krásných přírodních scenérií i k unikátním muzejním
expozicím a architektonickým památkám regionu. Několik tras pro ty, kteří si libují v chůzi
s hůlkami, je připraveno v areálu Kouty nad Desnou. Trasy začínají po výjezdu šestisedačkovou
lanovkou do horní stanice lanovky.
Nejznámější turistické trasy na Šumpersku:
-
Červenohorské sedlo – Praděd – Jelení studánka
-
Loučná nad Desnou – Skřítek – U Škaredé jedle
-
Loučná nad Desnou - Hanušovice
-
Šumperk – Rabštejn
Tab. 18: Další vybrané oblíbené trasy a turistické okruhy
Trasa, okruh
Šumperk – Bludov – rozhledna Háj –
Šumperk
Šumperk – Holubí vrch – Rejchartice –
Velké Losiny – Šumperk
Šumperk – Anenský dvůr – Vikýřovice
– Šumperk
Velké Losiny - Sobotín – Rapotín –
Žárová – Velké Losiny
Vycházka za církevními památkami
směrem Maršíkov
Skřítek – Jelení studánka – Vernířovice
– Sobotín
Kouty nad Desnou - Vřesová Studánka
Nový Malín – Malinská rokle –
Kamenný vrch – Krásné – Hraběšický
potok – Anenský dvůr – Nový Malín
Kouty – chata Švýcárna – Vysoký
vodopád – Kamzík – ČHS – Kouty
Přes území
MAS Šumperský
venkov
Délka
(v km)
Náročnost
Bludov
24
Těžká
Velké Losiny,
Rejchartice
32
Střední
Vikýřovice
14
Snadná
Velké Losiny,
Sobotín, Rapotín
19
Těžká
Velké Losiny
3
Snadná
Vernířovice, Sobotín
19
Těžká
Kouty nad Desnou
16
Střední
Nový Malín,
Hraběšice
16
Střední
Červenohorské sedlo,
Kouty nad Desnou
29
Těžká
Zdroj: Vlastní šetření, 2015
99
Naučné stezky
Naučné stezky spojují zajímavé atraktivity Šumperského venkova a nabízejí zajímavé
spojení pohybu a poznání. Oblíbené jsou mezi dětmi i dospělými. V regionu si můžete vybrat
hned z několika z nich:
-
Lesní ekostezka Švagrov - informuje o místním lese, jeho fauně i flóře. Některá
stanoviště přibližují hornickou činnost v blízkosti Vernířovic.
-
Naučná stezka Rysí skála - vychází z příběhu zbloudilé rysice s mláďaty, jež nalezne
úkryt na vrcholu Medvědí hory. Naučnou stezku tvoří dřevěné plastiky zvířat i lesních
bytostí, chýše Praděda, doupě rysice a zejména interaktivní prvky prolézaček a her
pro děti. Stezka volně navazuje na dřevěný skanzen Koutecký les.
-
Koutecký les - přírodní skanzen soch zachycujících tradiční řemesla horské oblasti,
ideální pro procházku s dětmi.
-
Mineralogická naučná stezka Sobotín – Maršíkov - potěší všechny milovníky
jesenických nerostů. Stezka své návštěvníky provází po kopcích v okolí Sobotína.
Je možné zde nalézt granáty, kolumbity, zirkony, akvamaríny nebo třeba topazy.
-
Naučná stezka Velké Losiny - stezka po přírodních a historických zajímavostech
Velkých Losin – obec pevně spjatá s rodem Žerotínů. Stezka začíná u kostela sv. Jana
Křtitele a na celkové délce 6 km má 9 zastávek.
-
Po stopách tradičních jesenických výrobků - územím MAS Šumperský venkov
prochází také trasa seznamující s certifikovanými výrobci značkou Jeseníky originální
produkt. Ty může návštěvník navštívit, zhlédnout, nebo si vytvořit vlastní suvenýr
na památku.
-
Ochutnejte Jeseníky – výlet pro zdatné turisty. Trasa začíná v Karlově Studánce a končí
v Koutech. Propojuje subjekty, které jsou vlastníky značky „Ochutnejte Jeseníky“.
100
Okruhy pro vozíčkáře
Ve Velkých Losinách jsou připraveny 2 okruhy pro vozíčkáře.
Tab. 19: Okruhy pro vozíčkáře
Délka
(v
Náročnost
km)
Území MAS
Šumperský venkov
Okruh
Ludvíkovský okruh ve Velkých Losinách
Velké Losiny
3
Střední
Špýcharský okruh ve Velkých Losinách
Velké Losiny
9,5
Snadné
Zdroj: navstivtejeseniky.cz, 2015
Podpora naučných stezek je cestou jak více zatraktivnit méně využité krajiny Jeseníků.
Poměrně novou příležitostí je vznik geoparků v České republice, pro které má území regionu
skvělé předpoklady.
2.8.1.3.
Agroturistika a hipoturistika
S celoevropským „boomem“ agroturistiky a s ní spojenou hipoturistikou vzniklo v regionu
několik nových hipotras alokovaných do překrásné přírody Šumperského venkova. Ze sedla koní
se tak mohou nejen návštěvníci kochat netknutou přírodou podhůří Jeseníků.
Tab. 20: Hipotrasy na území MAS Šumperský venkov
Hipotrasa
Stezka napříč Jeseníky: Vernířovice – Vlčí sedlo –
Loučná nad Desnou - Pekařov – Bukovice –
Přemyslov – Branná – Ostružná – Ramzová – skiareál
na Miroslavi – Na Pomezí – Studniční vrch – Sokolí
vrch – Černá hora – Česká ves
Vernířovice – Ztracený potok – Mravencovka –
Karlov pod Pradědem – Malá Morávka a zpět
Velké Losiny: Žárová – Ludvíkov
Délka
(v km)
Převýšení
(v m)
Náročnost
60
527
Těžká
30
632
Střední
8,5
187
Snadná
Zdroj: Vlastní šetření, 2015
Agroturistika, hipoturistika a hipoterapie v regionu:
-
Velké Losiny - Stáj Petra – dostihové závody, agrofarma, hipoturistika
-
Loučná nad Desnou - Ranč Mustang - výcvik koní, výuka jízdy, jezdecký klub
-
Nový Malín – Na dobré cestě, o.p.s. – hipoturistika, léčba dětí s autismem
101
-
Dolní Studénky – Hipoturistika a hipoterapie Bureš
-
Libina - Farma Jeníček
-
Kouty nad Desnou - Horský hotel Primavesi – jízdárna, vyjížďky na koních
-
Rapotín - Certifikovaná ekologická rodinná farma - zaměřená na chov strakatých
huculských koní
-
Vernířovice – M Ranch – hipoturistika
Cestovního ruchu v regionu by pomohla podpora a další rozvoj aktivit ve prospěch
venkovského cestovního ruchu. Stejně tak důležitá je spolupráce s dalšími poskytovateli služeb
při tvorbě tematických balíčků pro turisty vyhledávající tuto specifickou formu cestovního
ruchu.
2.8.1.4.
Zimní sportovní aktivity
Strategická poloha regionu přináší každoročně dobré podmínky pro zimní sporty (běžky,
snowboard, sjezdové lyže). Lyžařská střediska tak mohou nabídnout návštěvníkům dostatek
sněhu v průběhu celé zimy. Na území regionu se nachází lyžařská střediska národního
až mezinárodního významu. Oblíbená jsou především zahraničními turisty z Polska a Německa.
a) Lyžování a snowboarding
-
Skiareál Kouty nad Desnou - největší skiareál na Moravě s první šestisedačkovou
lanovkou v ČR s možností nočního lyžování. V provozu je od prosince 2010. K dispozici
jsou lyžařům 4 sjezdovky o celkové délce 11,5 km. Součástí střediska je dětský park,
pojízdný pás, snowpark, běžecké trasy, restaurace, prodejna, půjčovna, servis, test
centrum lyží a snowboardů nebo třeba lyžařská škola. Do skiareálu pravidelně jezdí
skibus z Ostravy. Vybudování tohoto střediska v zimních měsících přináší do regionu
narůst návštěvníků až o 50%
-
Lyžařské středisko Červenohorské sedlo – druhé největší lyžařské středisko Jeseníků.
Lyžaři mohou okusit všech 10 sjezdovek, které jsou zde k dispozici. Červenohorské sedlo
je vybaveno širokou nabídkou ubytovacích a stravovacích služeb. Zárukou dobrého
lyžování od začátku prosince do konce března je nadmořská výška sjezdovek v rozmezí
od 862 do 1164 m. n. m, která zaručuje dostatečnou sněhovou pokrývku. Celková délka
sjezdovek je 4,64 km. Přepravní kapacita vleků je 6000 osob/hod.
102
-
Skiareál Přemyslov – oblíbené středisko vybavené čtyřsedačkovou lanovkou o kapacitě
2400 osob/hod. a se čtyřmi sjezdovkami o celkové délce 2,4 km.
Tab. 21: Vleky menšího charakteru v regionu
Počet
sjezdovek
Celková délka
sjezdovek
(v m)
Území obce MAS
Šumperský venkov
Lyžařský areál Hraběšice
4
1830
Hraběšice
Lyžařský areál Klepáčov
4
1190
Sobotín
Skiareál Kareš
4
800
Loučná nad Desnou
Lyžařský areál Vernířovice
1
500
Vernířovice
Skiareál Kocián
1
320
Loučná nad Desnou
Skiareál Penzion Oáza
1
320
Loučná nad Desnou
Skiareál Šindelná
1
300
Loučná nad Desnou
Lyžařský areál Brněnka
1
300
Vernířovice
Název
Zdroj: Vlastní šetření, 2015
Menší lyžařská střediska jsou již po generace dějištěm školních výcviků. Ty však mají
v posledních letech díky rostoucí finanční náročnosti klesající tendenci co do počtu účastníků.
Děti tak méně sportují, mnohé z nich se naučí lyžovat až v dospělosti, nebo se nenaučí lyžovat
vůbec. Sami podnikatelé v této oblasti jsou názoru, že zvýšení návštěvnosti lyžařských středisek
v regionu by pomohla podpora výchovy dětí k lyžování. Do budoucna je třeba vychovávat
vlastní místní lyžaře, kteří tato střediska budou navštěvovat.
Menší sjezdovky nabízejí dobré podmínky pro rodiny s dětmi a začátečníky, obvykle jsou
zde mírnější kopce vhodné k učení, lepší povětrnostní podmínky, levnější vstupné. Přesto
především menším vlekařům od vybudování střediska v Koutech nad Desnou významně ubylo
klientely.
Diskutovanou záležitostí je jednotný odbavovací systém lyžařských středisek tak, jak jej
známe z Rakouska. Jeho realizace však není jednoduchá, ať už kvůli disproporcím ve vybavení
jednotlivých skiareálů, nebo ochotě spojit se a investovat do nového vybavení.
Menším lyžařským areálům často nedostačuje nebo chybí infrastruktura, co se týče
parkovišť, toalet, nebo stáří vybavení. Náročné je pro menší vlekaře také údržba kvality sněhu,
103
kdy by byly třeba sněžné rolby a další potřebná technika. Aby byly velkým střediskům
konkurenceschopné, potřebovaly by rozšířit a modernizovat.
Potenciálem by v tomto směru mohla být spolupráce mezi menšími areály
při organizování sportovních akcí spojených s lyžováním a závodů.
b) Běžecké lyžování
Ve vyšších nadmořských výškách jsou k dispozici upravované běžecké stopy pro lyžaře
na běžkách.
Oblíbené běžecké trasy:
-
horské sedlo Skřítek – poblíž Klepáčova se nachází sedlo Skřítek, kde na běžkaře čekají
upravené běžecké okruhy „Buď fit“ různých náročností.
-
Šumperk – Nový Malín – Hraběšice
-
další běžecké trasy v rámci lyžařských středisek
Ve spolupráci s informačními centry (IC) by mělo dojít k vyšší informovanosti o stavu
běžeckých stop a kvalitě sněhu. Podle veřejného mínění by turismu prospělo propojení obcí
ve vyšších nadmořských výškách běžeckými trasami. Potenciál by mohla mít trasa od Sobotína –
Vernířovice – napojení na běžeckou trasu na Skřítek, nebo dál podél Švagrova.
V posledních letech zaznamenáváme převážně teplejší zimy s malým množstvím sněhové
pokrývky. To znemožňuje provoz a údržbu dříve oblíbených běžeckých stop.
Při své poloze by bylo možné realizovat stopu od Šumperka až do podhůří Jeseníků. Sníh je
zde však jen několik týdnů do roka a údržba takových tras by byla pro jejich provozovatele
finančně náročná. Provozovatelé údržby tras se také potýkají s absencí potřebné techniky pro
udržení stop. Napojení běžeckých tras na Šumperk se aktuálně věnuje J-SCR, přičemž je nutné
brát v potaz klimatické podmínky a fungující systém údržby lyžařských běžeckých tras, kterou
financuje Olomoucký kraj.
c) Lanovky
Rychlou a komfortní variantu přepravy v každém ročním období nabízí nová
šestisedačková lanovka v Koutech nad Desnou. Její přepravní kapacita je až 3 200os./hod.
104
Využívají ji nejen pěší turisté, ale i cyklisté, in-line bruslaři při cestě na nejvýše položenou inline stezku, ale i lyžaři v zimě. Lanovka je dlouhá 2000 m, spodní stanice je ve výši 588 m n. m.
a vede na vrchol sjezdovky Medvědí do výše 1095 m n. m. Lanovky je možné najít i v jiných
areálech, ty však nemají celoroční provoz.
Obr. 42: Šestisedačková lanovka a Bike park v Koutech nad Desnou
2.8.1.5.
Letní volnočasové aktivity a rekreace
a) Sportovní a rekreační areály
-
Sportovně rekreační areál Kociánov v Loučné nad Desnou - součástí areálu je
minigolf; multifunkční hřiště s umělým povrchem, ideální pro malou kopanou; Paintball
KMsport; Skatepark; dětské hřiště s velkým hradem a lanovkou; Rybářská bašta
s rybníkem Kocián; lyžařský areál Kocián.
-
Areál zdraví ve Velkých Losinách – víceúčelová sportovní hala s kapacitou až 400 míst
k sezení, dějiště kulturních a sportovních událostí.
b) In-line trasy
Území regionu naopak nenabízí příliš možností, kam se vydat na in-line bruslích,
přestože je o ně v posledních letech velký zájem. Díky špatné úrovni dopravních komunikací
a nedostatečné infrastruktuře určené pro tuto cílovou skupinu tak bruslaři musí dojíždět za svým
oblíbeným sportem až několik kilometrů do vedlejších regionů.
Nejnavštěvovanější in-line trasy regionu:
105
-
Horní nádrž Dlouhých Strání - 2,5 km - nejvýše položený okruh pro in-line bruslaře v
nadmořské výšce 1350 m, s překrásným výhledem na celé Jeseníky. Na okruh bruslaře
z Koutů vyveze šestisedačková lanovka.
-
Šumperk - Vikýřovice - Rapotín (koupaliště) - trasa o délce 7 km, je vhodná
pro zkušenější bruslaře, které nezaskočí místy nepříznivý povrch.
Obr. 43: In-line stezka na Dlouhých Stráních
c) Geocaching
Geocaching - hra založená na principu ukrývání a hledání pokladů na zajímavých místech
pohltila hráče celého světa napříč věkovým spektrem. Pomocí GPS signálu se snaží najít ukryté
krabičky - poklady. Své zážitky z odlovu kešky poté sdílejí s ostatními na internetu.
Geocaching je jednoznačně spojen s cestováním. Hráči rádi prozkoumávají místa blízká,
ale i vzdálená. Dá se navíc jednoduše kombinovat s cestováním, cyklistikou, turistikou,
vodáctvím, ale i jakoukoliv jinou aktivitou. Dodává tak běžným volnočasovým aktivitám zcela
nový rozměr. Jenom v Česku hraje tuto dobrodružnou hru víc jak 100 tisíc lidí (celosvětově
6 milionů), na českém území se nachází víc než 45 tisíc kešek a řadíme se tak k zemím s nejvyšší
aktivitou v této hře na světě. Z pohledu cestovního ruchu jde tedy o zajímavý segment, na který
mohou obce a regiony cílit. Konkrétně na území MAS je ukryto kolem 150 kešek. A není divu.
Zajímavých míst, atraktivit a nezapomenutelných výhledů je na území regionu spousta.
Dnes už má navíc internet a navigaci každý na chytrých telefonech a hra je tak lidem
stále dostupnější. Proč toho tedy nevyužít a nezkusit zapracovat na tom, aby region hráčům
ukázal maximum z toho, co nabízí?
106
Obr. 44: Geocaching v regionu MAS Šumperský venkov, 2016
d) Koupání
-
Vodní nádrž Krásné - původně sloužila jako zdroj zavlažování pro zemědělce. Dnes je
oblíbenou lokalitou ke koupání, odpočinku, ale i rybolovu. Občerstvení v horkých letních
dnech nabízí místní restaurace.
-
Koupaliště Vlčí důl - přírodní koupaliště se skluzavkou na okraji obce Bludov
-
Termální koupaliště Velké Losiny – nový, v ČR jedinečný termální komplex, který byl
otevřen koncem roku 2015, je součástí lázeňského areálu. Vznikl na místě tehdejšího
107
venkovního termálního koupaliště, zdejší voda pozitivně působí na nervové a pohybové
ústrojí, oběhové a kožní onemocnění.
e) Horolezectví
-
Horolezecká oblast Rabštejn – oblast se dělí na Přední a Zadní skály. Přední skály
se nalézají na jihozápad od horské chaty Rabštejn. Tvoří ji devět věží a skalních svahů.
Jejich výška je do 20 metrů. Mezi nejvyhledávanější patří Druhá věž, Třetí věž a Květina.
Tyto jsou také nejvyšší. Zde se nacházejí převážně lehčí cesty, takže si přijdou na své
hlavně začínající lezci.
2.8.1.6.
-
Další volnočasové aktivity
Diskgolf v Loučné nad Desnou - hru podobnou golfu s frisbee talíři. Hráč se trefuje
do kovových košů, které jsou rozmístěny ve svahu u horní stanice lanovky areálu
v Koutech. Na svahu je celkem 9 jamek s celkovým parem 29.
-
Sportovní letiště Šumperk – tandemový seskok, program „jeden den pilotem“
-
Horské minikáry a koloběžky - v Koutech nad Desnou si turisté z řad dětí i dospělých
mohou půjčit koloběžky nebo projížďku na horských minikárách a obdivovat krásy
Jeseníků. Paintball KMSport - součást sportovně-rekreačního areálu v Loučné
nad Desnou.
2.8.1.7.
Přeprava turistů - Skibusy a cyklobusy
Oblíbenými turistickými spoji jsou sezónní autobusy sloužící pro přepravu jízdních kol a
samotných turistů do nejčastěji navštěvovaných destinací, jakými jsou například Červenohorské
sedlo, Kouty nad Desnou, Ovčárna či Skřítek (největší lyžařská střediska).
Turistickému ruchu by do budoucna pomohlo rozšíření skibusů i do menších lyžařských
středisek a zintenzivnění spojů v hlavních turistických sezonách, přičemž integrovaný systém
dopravy turistů by se odvíjel od potřeb poskytovatelů služeb a vytíženosti nástupních
turistických bodů.
Významnou část klientely subjektů působících v cestovním ruchu v regionu tvoří turisté z Polska
(až 30 % klientely), případně i z Rakouska. Slabinou regionu je však nízká úroveň propojení
108
s těmito sousedy. Ne ani tak co se týče infrastruktury, jako spíše dostupných spojů (především
pro turisty bez automobilu). V minulosti mezi Polskem a územím MAS Šumperský venkov
soukromí dopravci několik málo spojů provozovali (soukromí dopravci do Koutů nad Desnou),
nebyly však efektivně využívány z důvodu absence spolupráce při jejich financování i do jiných
míst regionu. Potenciál by podle podnikatelů mělo přímé spojení Polsko – Vídeň (obdobně jako
u předchozího návrhu, systém dopravy by se odvíjel od potřeb a vytíženosti spojů).
Další možnosti přepravy turistů jsou blíže specifikovány v kapitole Doprava.
2.8.2. Léčebný a lázeňský cestovní ruch
Významnou roli v cestovním ruchu regionu MAS Šumperský venkov hraje lázeňský
cestovní ruch. Na jeho území se nachází hned dvoje lázně – Lázně Bludov a Lázně Velké Losiny
(celkově je v ČR 28 lázeňských zařízení).
Obr. 45: Mapka českých lázní
109
2.8.2.1.
Termální lázně Velké Losiny
Lázně ve Velkých Losinách patří k nejstarším a nejznámějším moravským lázním (z roku
1562). Významné jsou nejen pro svou dlouholetou tradici, ale i léčebné výsledky a jedinečné
sirné termální prameny. Rozvoj lázní je spojen s rodem Žerotínů, kteří ve své době losinské
panství vlastnili. Na území Velkých Losin vyvěrají léčivé termální sirné prameny, které mají
blahodárné účinky na pohybový aparát, nervovou soustavu a kožní nemoci (lupenka, ekzém). Od
roku 1950 se zde léčí také následky neuroinfekcí, zejména dětské obrny. Místa areálu losinských
lázní jsou oblíbenou lokalitou pro pořádání kulturních a hudebních akcí (např. tradiční Losinský
jazzový festival).
Léčebné zdroje a indikace
V Termálních lázních Velké Losiny se k léčbě využívají přírodní léčivé zdroje v podobě pěti
minerálních pramenů, které můžeme rozdělit na sirné prosté teplice a sirné studené prameny.
Sirná prostá teplice je odebírána z pramenu Žerotín, nacházejícím se v lázeňském parku
v hloubce 1000 m. U vývěru se teplota této termální vody pohybuje kolem 36 °C. Jde o zcela
přírodní, slabě mineralizovanou, sirnou vodu bez zbarvení a s charakteristickým sirovodíkovým
zápachem. Sirné studené prameny jsou jímány z pramene Karel, nacházejícím se u venkovního
termálního koupaliště. Stejně jako termální voda i studený pramen je přírodní, sirnou, čirou
vodou se sirovodíkovým zápachem, který je bohatý na vápník, sodík, hořčík, draslík a železo.
Obr. 46: Lázně Velké Losiny, vlevo - v roce 1929, vpravo - současnost
Tyto prameny mají prokazatelné příznivé účinky na léčbu, hned v několika léčebných
oblastech. Proto se v Termálních lázních Velké Losiny léčí nemoci pohybového aparátu, nemoci
kožní, neurologické nemoci, nemoci oběhové, nemoci onkologické v remisi. Jedná se tak
například o léčbu bolestí zad a kloubů, onemocnění pohybového aparátu, ortopedických,
neurologických a revmatologických onemocnění, lupénky, ekzémů, akné, nemocí obvodových
110
nervů, stavů po mozkových příhodách, stavů po operacích mozku a míchy, roztroušené sklerózy,
Parkinsonovy nemoci, krevního tlaku, srdce, cév nebo léčbu po prodělaných onkologických
onemocněních.
Léčba klientů lázní se uskutečňuje ve dvou balneoprovozech umístěných v hlavním
hotelu Eliška a lázeňském sanatoriu Šárka. V každém z těchto objektů je také termální bazén
s vodou z přírodního léčebného zdroje. Termální lázně Velké Losiny nabízí svým klientům více
jak 50 léčebných procedur a to koupele (vířivé, s přísadou, olejové, atd.), masáže (konopným
olejem, klasické, reflexní, aroma, horkými kameny, čokoládové, baňkami, medové,
anticelulitidní, atd.), zábaly (rašelinový, parafínový, dynaterm, atd.), fyzioterapii (individuální a
skupinové cvičení, cvičení na přístrojích, relaxační cvičení, Nordic walking, atd.), relaxační
techniky (audiovizuální stimulace, atd.), fyzikální léčba (elektroléčba, magnetoterapie, ultrazvuk,
fototerapie, atd.), inhalace, akupunktury, suché uhličité koupele, plynové injekce. Součástí areálu
lázní je také venkovní termální koupaliště.
Termální lázně Velké Losiny nabízí také ucelené balíčky služeb ve formě wellness. Jedná
se například o balíčky wellness pro relaxaci, pro zdraví, pro seniory, víkendové balíčky a
podobně.
V roce 2015 se v lázeňském areálu otevřel Termální park, který vyrostl na místě
tehdejšího
venkovního
termálního
koupaliště.
Realizace
tohoto
projektu,
který
je
spolufinancován z fondů EU slibuje příliv turistů do celého regionu. Součástí nově
vybudovaného termálního parku je 9 bazénů (5 vnitřních a 4 venkovní termální bazény, s
teplotou vody od 30 °C do 36 °C), 4 sauny (finská, solná, parní, aromatická, ledová komora), 2
tepidária, vodní atrakce (2 tobogány, divoká řeka, jeskyně, vodopád, chrliče, skluzavky, masážní
trysky, perličkové a vířivé lehátka a sedátka), masáže (exotické, odborné, sportovní atd.),
pohybové aktivity, zázemí pro děti (dětský koutek, animační programy) a restaurace – to vše
s bezbariérovým přístupem.
Ubytovací kapacity
Součástí Termálních lázní Velké Losiny je 5 hotelů. S výjimkou Wellness hotel Diana (vzdálený
1,5 km) se všechny nachází uvnitř lázeňského areálu.
111
Tabulka č. 22 - Ubytovací zařízení Termálních lázní Velké Losiny k roku 2016
Lázeňský
komplex
Eliška
****
Lázeňské
sanatorium
Šárka ***
Lázeňská
vila
Gazárka
***
Lázeňský
dům
Chaloupka
Wellness
hotelu
Diana***
(1,5 km)
Celkový počet
pokojů
69
34
11
13
53
Celkový počet
lůžek
146
60
25
30
139
Jednolůžkové
pokoje
5
8
-
Dvoulůžkové
pokoje
54
26
8
Apartmá
10
0
3
Balneoprovoz
ano
ano
ne
ne
ano
Vnitřní bazén
ano
ano
ne
ne
ano
Restaurace
ano
ano
ne
ne
ano
Kavárna
ano
ne
ne
ne
ne
2
-
34
13
Zdroj: Vlastní šetření
2.8.2.2.
Lázně Bludov
Lázně v Bludově byly založeny v roce 1929, kdy vznikly jako radioaktivní a sirné lázně.
Dnes jsou známé hlavně díky skvělým výsledkům a profesionální lázeňské péči založené na
nejnovějších lékařských poznatcích v oborech balneologie, obezitologie a léčebné rehabilitace.
Léčebné zdroje a indikace
Přírodním léčivým zdrojem je minerální termální voda, sírano-chlorido-sodného typu,
pramenící přímo v lázeňském areálu (ze dvou pramenů - Nový vrt s teplotou 24 °C a pramen
BVJ 2 s teplotou 19 °C). Voda tohoto typu má prokazatelné léčivé účinky při léčbě
onkologických onemocnění, nemocí z poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí a nemocí
pohybového ústrojí. Jedná se tak například o léčbu nemocí jako je diabetes mellitus, artritida,
Bechtěrevova nemoc, osteoporóza, bolestivé syndromy šlach, svalů a kloubů, stavy po úrazech
pohybového ústrojí a po ortopedických operacích. Lázně Bludov jsou též známé svou
112
specializací na léčbu dětské obezity, ledvin a močového ústrojí, onemocnění pohybového ústrojí,
páteře, pooperační stavy, nemoci ledvin.
Obr. 47: Lázně Bludov, vlevo - historická fotografie, vpravo - současnost
Součástí nabídky lázní jsou také relaxační, rehabilitační, detoxikační a wellness
programy. Vybírat je možné z mnoha druhů masáží (brusinková, s lymfodrenáží, s baňkami,
konopná, podvodní, havajská, aromatická, lávovými kameny, thajská, medová, klasická, atd.),
termálních koupelí (brusinková, jodová, konopná, vířivá, s rašelinou, bylinná, hydromasážní,
perličková, atd.), zábalů (skořicový, bylinný, brusinkový, břečťanový, konopný, parafínový, atd.)
či dalších služeb - inhalace, hydrokolon, infrasauna, skotský střik, in-body analyzér,
akupunktura, plynové injekce, fyzikální léčba, fyzioterapie, ozonoterapie a další. Součástí lázní
je i vnitřní termální bazén.
Kromě tradičních procedur, se specializují například také na metodu tejpování, cvičení
SM Systém (proti bolesti zad). Návštěvníci se zde mohou zapojit také do zdravotního cvičení,
aquaerobiku, jógy, využít mohou i kosmetických služeb. Důležitou součástí služeb je ambulantní
péče.
Lázně nabízí také ucelené balíčky služeb, například dětský letní tábor, víkendový pobyt
pro ženy, ochutnávka lázeňských procedur, wellness a relax v lázních, regenerujeme a
rehabilitujeme, víkend pro tělesnou a duševní pohodu, balíček procedur pro seniory,
detoxikujeme a čistíme a další. Příjemné prostředí areálu lázní je jako stvořené ke konání
kulturních akcí (Lázeňské dřevosochání, Lázeňský běh pro zdraví, koncerty v rámci festivalu
Hudba bez hranic, apod.).
Ubytovací kapacity
Lázně Bludov disponují celkem čtyřmi ubytovacími zařízeními.
113
Tabulka č. 23 Ubytovací zařízení Lázní Bludov k roku 2015
Hlavní budova
lázní
Zahradní
pavilon
Lesní pavilon
Lázeňská vilka
Celkový počet pokojů
40
5
13
6
Celkový počet lůžek
93
12
33
18
Jednolůžkové pokoje
0
0
0
0
Dvoulůžkové pokoje
27
3
6
0
Třílůžkové pokoje
13
2
7
6
Apartmá
0
0
0
0
Balneoprovoz
ano
ne
ne
ne
Vnitřní bazén
ano
ne
ne
ne
Restaurace
ano
ne
ne
ne
Kavárna
ano
ne
ne
ne
Zdroj: Vlastní šetření
Současné nedostatky v lázeňství
Současným největším nedostatkem místního lázeňství je nedostatečné dopravní spojení
vzhledem k ostatním městům a je nutné absolvovat i několik přestupů, než se návštěvníci
dostanou do Šumperka, ze kterého už je spojení dobré. Tento problém se týká i zahraničních
návštěvníků, zejména polských klientů, kteří například v lázních Velké Losiny tvoří ze
zahraničních návštěvníků největší podíl. Pravidelná autobusová doprava s polskými městy
prakticky neexistuje. Vlakové spojení s Polskem je uskutečňováno pouze s městy Východních
Čech (např. Ústí nad Orlicí, Choceň) a Ostravou a doprava do lázní je tedy možná jen
s množstvím složitých přestupů.
Dalším problémem je stav silnic a značení nejen lázní, ale i dalších turistických cílů v
regionu. Mnohé z cest jsou ve velmi špatném technickém stavu, což nejenže komplikuje dopravu
návštěvníků do lázní, ale je to i špatnou vizitkou regionu. Při projíždění regionu je také
nedostatečné značení obou lázní, chybějící poutače na lázně jsou tedy také velkým nedostatkem.
V některých případech je problémem i neochota ke spolupráci s ostatními subjekty.
Z lázeňství nejvíce čerpají obce údolí Desné (Velké Losiny, Rapotín, Loučná
nad Desnou), které tvoří zároveň nejprogresivnější oblast celého regionu. Pro region jako celek
by bylo prospěšné propagovat se jako lázeňská oblast, což by umožnilo čerpat z lázeňství
i dalším blízkým obcím (Vernířovice, Sobotín apod.).
114
V konkurenci celé republiky je však třeba nabídku, služby a vyžití pro návštěvníky
neustále rozšiřovat a držet krok s novými trendy.
2.8.3. Kulturní cestovní ruch
Podporou sportovních a kulturních událostí (závody, festivaly, kulturní akce, soutěže)
nadregionálního významu lze podporovat a rozvíjet kulturní cestovní ruch v regionu. Jeho
nevýhodou je však jednorázovost. Na místě je podpora akcí a událostí odkazující na tradice a
zvyky regionu.
Kulturní a sportovní události - „Šumperský venkov žije“
Strategická poloha regionu dává příležitost k pořádání nejrůznějších sportovní akcí jak
v období letních, tak zimních měsíců.
Jesenický terén nabízí skvělé podmínky pro pořádání stále oblíbenějších extrémních a
adrenalinových závodů, ale i mistrovství ČR a Evropy v nejrůznějších disciplínách – například
Mistrovství ČR ve sjezdovém i klasickém lyžování, Mistrovství ČR v motokrosu a Mistrovství
ČR čtyřkolek (v obci Rapotín), Mistrovství Evropy družstev horské služby a záchranářů (v
oblasti Červenohorské sedlo), Mistrovství ČR ve sjezdu na horských kolech (v Koutech nad
Desnou), mezinárodní cyklistický Závod míru (etapa výjezdu na Dlouhé Stráně) apod. Díky
podobným akcím každoročně do regionu zavítají tisíce zahraničních turistů.
Významné sportovní akce
-
Horská výzva - seriál závodů v horském běhu a trekingu
-
Spartan Race – překážkové závody se startem v Koutech nad Desnou
-
KoutyMan - extrémní horský duathlon pro všechny výkonnostní skupiny, závodí se
v běhu a na kole, trasa vede mimo jiné kolem přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně
-
Jesenická 70 – závod v běhu na lyžích na tratích 70 km a 40 km napříč Jeseníky
-
Jesenická stovka - dálkový běžecký závod vedoucí přes celý hlavní hřeben Jeseníků se
startem a cílem v Šumperku
-
oblastní kolo Trampské porty – pořádané v obci Bludov
-
Šumperský pohár horských kol – tvořený sérií cyklistických závodů. Některé z nich
vedou územím MAS – Mrtvý muž, O cenu Rapotína, Rábl bike cup, Petrovské studánky.
115
-
plachtařské závody Jarní pohár Jeseníků
-
Kouty MTB maraton – vysokohorský cyklistický závod
-
Beer Tracking – mistrovství ČR v pivním trekingu
Území MAS má co nabídnout i v kulturní oblasti. Jednotlivé obce jsou ķ pravidelným dějištěm
regionálních akcí, které se těší vysoké návštěvnosti. Za zmínku stojí akce nadregionálního až
mezinárodního významu jako jsou například hudební festival Hudba bez hranic, který tradičně v
Dolních Studénkách sdružuje několik národností, nebo divadelní přehlídka Losinské kulturní léto
v krásném prostředí areálu zámku Velké Losiny.
Významné kulturní akce a události:
-
divadelní, hudební a filmový festival Losinské kulturní léto – jedna z nejvýznamnějších
kulturních akcí Olomouckého kraje. Každoročně ho navštíví víc jak 40 tisíc návštěvníků
-
mezinárodní hudební festival Hudba bez hranic pořádaná obcí Dolní Studénky – akce
mezinárodního významu, které se ročně účastní stovky zahraničních účastníků.
Další zajímavé akce národního významu:
-
Čarodějnická Noc na Rabštejně – oblíbená akce, která tradičně připadá na 30. dubna
-
Festival mažoretek pořádaný v obci Libina
-
Pekařovská pouť ve Velkých Losinách
-
Svatojánské slavnosti,
-
Čokoládové lázně ve Velkých Losinách - první festival v ČR, který propojuje
gastronomické a pohybové zážitky
-
Léto v papírně,
-
a jiné pestré hudební a kulturní akce.
Akce místního významu
Nejen pro příměstský cestovní ruch (město Šumperk, Zábřeh, Jeseník) jsou významné kulturní a
sportovní akce místního významu, jako například kulturní akce pořádané hasiči, myslivci, a
dalšími spolky, sportovní turnaje apod., které nemají takové možnosti v získávání finanční
podpory jako akce národního a nadnárodního významu.
116
Přestože region nabízí místním i návštěvníkům bohatý program, převažuje velká roztříštěnost
informací o těchto událostech. Mnoho akcí se z toho důvodu kryje, podnikatelé nemají přehled o
událostech v okolí a nemohou je tak nabídnout svým klientům. V tomto směru by mělo dojít ve
spolupráci s obcemi a informačními centry k centralizaci těchto informací.
2.8.4. Poznávací cestovní ruch
2.8.4.1.
Příběhy a historie
Oblast regionu Šumperský venkov je oblastí s pestrou historií, o níž dává vědět velkým
množstvím historických pamětihodností. S historií území jsou úzce spojeny významné české a
moravské šlechtické rody Žerotínů, Langerů nebo Tunklů a podnikatelská rodina Kleinů. Ti zde
měli svá panství a za své doby se výrazně podíleli na rozvoji území.
K území regionu se pojí také několik historicky významných příběhů, které prosluly spíše
svým smutným koncem. O jedinečnosti regionu z tohoto pohledu svědčí spojitost s tragickými
čarodějnickými procesy z 16. století. Ty se z největší části odehrávaly na losinském panství,
především pak na zámku ve Velkých Losinách. Tehdy zámek plnil funkci inkvizičního tribunálu,
na který byl pozván Jindřich Boblig ze Šumperka, který odstartoval tzv. „hon na čarodějnice“. O
nechvalně známých čarodějnických procesech pojednává kniha, o něco později i natočený film
„Kladivo na čarodějnice“ z prostředí losinského zámku. Dodnes je možné při prohlídce Zámku
Velké Losiny zhlédnout dechberoucí rekvizitu z filmu v podobě mučícího křesla posetého
hřebíky, které však vzniklo jen pro účely tohoto filmu. Čarodějnické procesy dodnes připomíná
několik křížů a památníků alokovaných především ve Vernířovicích, Velkých Losinách a
Sobotíně, které byly centrem těchto nechvalně známých procesů.
Filmově zpracovaný byl ještě jeden smutný příběh regionu z válečného období (1938 až
1945). Ten se týkal obce Bludov, tehdejších severomoravských Sudet, ve kterých žil německý
mlynář Hubert Habermann, který byl po osvobození území zavražděn. Příběhem se inspirovali
tvůrci filmu „Habermannův mlýn“. Film se však natáčel jinde, skutečná budova mlýna a
Habermannova vila se nacházejí na okraji obce Bludov.
117
2.8.4.2.
Kulturně historické atraktivity
a) Chráněné památky regionu
Památková zóna (2016): Vesnická památková zóna Dlouhomilov.
Národní kulturní památka (2016): v regionu celkem 2: Velké Losiny - zámek, ruční papírna.
Kulturní památky chráněné Ministerstvem kultury ČR (2016): v regionu celkem 70.
Kulturní památky regionu
počet kulturních památek
16
14
12
10
8
6
4
2
0
Obr. 48: Kulturní památky regionu (2016)
Zdroj: http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php
Na seznamu ohrožených památek je možné najít dům č. 204 v Libině nebo Mauzoleum rodu
Kleinů v Sobotíně.
Nutno zmínit, že nejen atraktivity na seznamu ohrožených památek jsou ve špatném
technickém stavu, finance na jejich opravu se však shánějí jen velmi obtížně. To se týká i
infrastruktury spojené s těmito atraktivitami, která v mnoha ohledech zdaleka nesplňuje potřeby
dnešních turistů.
b) Další kulturně historické atraktivity
Lidová architektura
-
stavby lidové architektury v Dlouhomilově – stavení v horní části obce jsou vesnickou
památkovou zónou.
-
stavby lidové architektury v Bludově
-
empírová architektura v Libině z roku 1827
118
Bludov
-
Žerotínská hrobka – postavena v roce 1838 v dobách, kdy byl Bludov sídlem rodu
Žerotínů, součást východní části kostela sv. Jiří. V 19. století sem byly přeneseny ostatky
min. 13 Žerotínů tzv. „Brandýské“ větve.
-
Bludovský zámek z 16. století a zámecký park s mnoha druhy vzácných dřevin a rostlin
-
Bludovské zvony z let 1598 a 1599.
Loučná nad Desnou
-
zámek Loučná nad Desnou - v minulosti lovecký zámeček s dochovanými renesančními
klenbami, založený rodem Žerotínů v 15. století. Zámek je obklopen rozlehlým
anglickým parkem se sochami a ohradní zdí. Kvůli špatnému technickému stavu nebyl
léta veřejnosti přístupný, v současnosti se však pracuje na jeho rekonstrukci.
Oskava
-
zřícenina hradu Rabštejn – zmínky o hradu pocházejí z roku 13. století. Opuštěn byl v 17.
až 18. století a dnes je oblíbeným turistickým místem s krásnou vyhlídkou do okolí.
Zachovalé jsou části hradeb, brány a zdiva, bašty s příkopem.
Rapotín
-
kostel Nanebevzetí Panny Marie – novogotická stavba, jejíž zmínky se datují k roku
1873, kdy byl postaven jako náhrada tehdejšího stejnojmenného dřevěného kostelíku
z 16. století. Ve věži kostela jsou umístěny dva zvony o váze 900 a 450 kg z poválečného
období. Chloubou místních jsou i velké mechanické varhany s elektrickým pohonem.
Sobotín
-
zámek Sobotín s přilehlým parkem a rybníkem - vznikl přestavbou bývalé zbrojovky
v 19. století, je vystavěn v romantizujícím historickém pojetí.
-
V současnosti slouží jak rekreační středisko a hotel. V zámeckém parku je k vidění řada
exotických dřevin a rostlin.
Velké Losiny
-
Losinský zámek se zámeckým areálem - krásný renesanční zámek je chloubou Velkých
Losin i celého regionu, je zapsán na seznamu národních kulturních památek. Turisty
lákají trojpodlažní arkády, sgrafitová výzdoba, rytířský sál a cenné obrazy, nechal jej
119
vybudovat Jan mladší ze Žerotína v roce 1589. Nechvalně proslulý je také zámecký
soudní sál, v němž při čarodějnických procesech zasedal inkviziční tribunál.
-
Lázně Velké Losiny a lázeňský park - v parku se nachází léčebný pramen Karel
a termální bazén se sirnými prameny, na jehož místě je vybudován unikátní termální
aquapark.
-
Ruční papírna Velké Losiny (viz níže, technické atraktivity)
-
bývalá žerotínská sýpka - monumentální barokní hospodářská stavba z poloviny
18. století s barokní sochou sv. Floriána, která sýpku chrání před požárem, dnes se zde
prodává archivní víno a ovoce.
Obr. 49: Velké Losiny - zámek, ruční papírna a muzeum ručního papíru, dřevěný kostelík
c) Náboženské a poutní atraktivity
-
dřevěný kostel sv. Michaela v Maršíkově - malebný dřevěný kostelík z počátku
17. století. Pozoruhodné jsou nejen roubené části stavby, ale i krásné obrazy, které jsou v
něm umístěny. Zachované jsou kazetový strop, klenba a potiskové zdobení stěn a zvon.
-
dřevěný kostelík z roku 1611 v části Žárová, zasvěcený sv. Martinovi.
-
kostel Nanebevzetí Panny Marie v Rapotíně - novogotická stavba, jejíž zmínky se datují
k roku 1873, kdy byl postaven jako náhrada tehdejšího stejnojmenného dřevěného
kostelíku z 16. století. Ve věži kostela jsou umístěny dva zvony o váze 900 a 450 kg
z poválečného období. Chloubou místních jsou i velké mechanické varhany s elektrickým
pohonem.
-
kostel sv. Vavřince v Sobotíně - renesanční stavba z roku 1605, s ohradní zdí z konce 18
století, se třemi vestavěnými edikulami a klasicistní kostnicí a márnicí.
-
farní kostel sv. Jana Křtitele ve Velkých Losinách – z roku 1600–1603, pozdně
renesanční stavba s pozdně gotickou věží. V roce 1725 k němu byla přistavěna barokní
kaple Žerotínů. Uvnitř kostela je k vidění cenná křížová cesta od F. A. Sebastiho
z období kolem roku 1784.
120
2.8.4.3.
-
Technické atraktivity
Ruční papírna a muzeum ručního papíru – skutečný unikát, který nemá ve střední Evropě
obdoby. Ruční papírna byla založena v roce 1596 Janem ml. ze Žerotína. Dodnes je zde
zachována tradiční ruční výroba papíru. Agentura CzechTourism tuto památku vyhlásila
jako turisticky nejlákavější místo Olomouckého kraje. Ruční papírna je národní kulturní
památkou, a do budoucna se plánuje aspirace na památku UNESCO.
-
Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně - unikátní elektrárna, která je nejnavštěvovanější
technickou památkou v ČR. Každoročně se stává cílem tisíce turistů. Komplex tvoří
Horní (1348 m n. m.) a Dolní nádrž (822 m n. m.), které jsou propojeny šachtou
s podzemní elektrárnou. Přečerpávací elektrárna je označována jako největší technický
div ČR a pyšní se hned několika prvenstvími. Má největší reverzní vodní turbínu v
Evropě, největší spád a instalovaný výkon ve vodní elektrárně. Hlavním úkolem
elektrárny je vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů energie. Princip elektrárny je
založen na přečerpávání vody z dolní nádrže do horní v období přebytku a naopak. Pro
turisty jsou připraveny zajímavé exkurze, které ročně navštíví tisíce návštěvníků.
-
Muzeum silnic ve Vikýřovicích - jediné svého druhu v České republice v gesci Správy
silnic Olomouckého kraje.
-
Letiště Aeroklubu Šumperk (k. ú. obce Nový Malín) -
Pro zájemce letiště pořádá
vyhlídkové lety v různých strojích nebo zážitkový balíček „Jeden den pilotem“.
-
Zemědělský skanzen v Rapotíně - součástí areálu skanzenu je zoopark a muzeum
veteránu. Zoopark se snaží zachovat ráz venkova, fauny a flory podhůří Jeseníků včetně
kulturních tradic pro budoucí generace. Muzeum veteránů nabízí k vidění rukodělné
výrobky, malotraktory či sovětský tank od konce 16. století až po období socialismu.
Všechny vystavené kousky jsou funkční a je možné si je zapůjčit.
121
Obr. 50: Český unikát Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně v zimě
V této části strategie je uvedený pouze zestručněný výběr nejvýznamnějších kulturně
historických památek, celý přehled je pro jeho obsáhlost uveden v Přílohách. Zapomínat by se
nemělo ani na drobnější památky (sousoší, sochy, památníky, sudetské památky, křížky,
kostely), které jsou mnohdy v zanedbaném stavu, přestože jsou nedílnou součástí identitiy obcí a
odkazem historie celého regionu.
2.8.4.4.
Přírodní atraktivity
a) Chráněná příroda
K přednostem regionu patří bezpochyby přírodní atraktivity a unikáty. Územím regionu
prochází chráněná krajinná oblast (CHKO) Jeseníky. Chráněná je však zdejší příroda i na úrovní
národní památkové rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP).
122
Tab. 24: Maloplošné zvláště chráněné území MAS Šumperský venkov, z.s. (2015)
Chráněné území
Katastrální území obcí MAS
NPR Praděd – část
Loučná nad Desnou
NPR Rašeliniště Skřítek – část
Sobotín
Vernířovice, Loučná nad
Desnou
PR Břidličná – část
PR Bučina pod Františkovou
myslivnou
PR Rabštejn
Loučná nad Desnou
Oskava
PP Smrčina
Sobotín
PP Zadní Hutisko
Vernířovice
Krajina a příroda těchto území je chráněna zákonem (Zákon o ochraně přírody a krajiny
č. 114/92 Sb.). To s sebou ze střednědobého hlediska do jisté míry nese omezení pro další rozvoj
cestovního ruchu. Existence této bariéry však nemá jednoznačně negativní dopad na cestovní
ruch. Čistá krajina a nezničená příroda je atraktivní z hlediska volnočasových aktivit.
123
Obr. 51: Obrázek CHKO Jeseníky zasahující do území regionu MAS Šumperský venkov
124
b) Další přírodní atraktivity:
-
Okolí Nového Malína
-
Hradisko - archeologická oblast s nálezy z doby lužické a slovanské kultury.
-
Malínská rokle - opuštěná štola zvaná Walihloch (Vlašský důl), pozůstatek
-
po dolování hledači drahých a barevných kovů.
-
zajímavé skalní útvary - na vrchu Volyně. Příjemné místo k procházkám a turistice jsou
například skalní útvary U Dobré nálady, Kamenný vrch, Bílé kameny, Smrčník nebo
Mrtvý muž z fylitu, křemenců a kvarcitů.
-
vodní přehrada Krásno - ideální místo ke koupání či rybolovu. K dispozici jsou
návštěvníkům šlapadla a restaurace. Přehrada je vyhledávaná výletníky ze Šumperka
a okolí, pravidelně se zde konají akce a grilování.
Okolí Vernířovic
-
přírodní rezervace Bučina - pralesní porost buku, jedinečná lokalita mravenců.
-
Zadní Hutisko – přírodní památka v těsné blízkosti obce v údolí říčky Merty. Nachází se
zde druhé největší krupníkové těleso v ČR.
Okolí Dolních Studének
-
Třemešské rybníky – poslední zachované rybníky velkého severomoravského komplexu,
který patří k soustavě tunklovských rybníků z 15. století. Třemešské rybníky jsou
výskytem mnoha živočišných a rostlinných druhů. Dřeviny na hrázích rybníků spolu se
stromořadími v blízkosti zámků v Třemešku a v Bludově patří mezi nejstarší
a nejmohutnější stromy na Šumpersku vůbec.
Okolí Loučné nad Desnou
-
vodopády na Borovém potoce - pod romantickými skalami Medvědí hory se nachází
nejvyšší vodopád okresu Šumperk o výšce 14 m, nejvyšší stupeň dosahuje téměř
8,5 metru. Borový potok pramení v sedle mezi Dlouhými Stráněmi a Mravenečníkem
1280 m n. m.
Na území MAS Šumperský venkov se nachází významná naleziště nerostů (kamenolom
v Hraběšicích, bývalé lomy v Rejcharticích apod.)
125
2.8.4.5.
-
Rozhledny a vyhlídky
Rozhledna Háj na okraji Bludova – vznikla v meziválečném období na nejvýraznějším
kopci obce a nabízí okouzlující výhled na celý region i jeho sousedství.
-
Rozhledna Brusná u Bludova - byla vybudována v rámci výstavby Dětských naučných
stezek v lázeňské obci Bludov. V provozu je od září 2015.
-
Bradlo u Libiny – nejvyšší hora Úsovské vrchoviny a zároveň státní přírodní rezervace
s mohutnou soustavou skal a skalek. Patří k nejkrásnějším svého druhu na Moravě.
Na hřbetu Bradla je vyhlídka, která nabízí s překrásným výhledem do okolí.
-
Rabštejn u Oskavy – oblíbený turistický cíl s vyhlídkou. Oblíbili si jej nejen pěší
a cyklisté ale i horolezci, které láká nejen na romantický výhled po okolní krajině.
2.8.5. Infrastruktura a služby cestovního ruchu
Kupní síla, zkušenosti s cestováním, změny preferencí účastníků cestovního ruchu tlačí
na růst kvality služeb, inovaci produktů a růst úrovně infrastruktury. Právě na ně musí region
reagovat. Cestovní ruch na území regionu se soustředí největší mírou v okolí Velkých Losin
a Loučné nad Desnou. V těchto obcích a jejich těsné blízkosti se nachází převážná část
ubytovacích a stravovacích kapacit regionu.
2.8.5.1.
Stravovací služby
Na území MAS se nachází více než 30 restaurací. Čtyři z nich jsou držitelem certifikátu
Ochutnejte Jeseníky. Jedno z těchto restauračních zařízení je držitelem označení Jeseníky
originální produkt (motorest Permoník).
Nejvíce restauračních zařízení se koncentruje v obcích Loučná nad Desnou, Velké Losiny
a Rapotín (celkově 60 %), což přibližně odpovídá i rozvinutosti cestovního ruchu v těchto
obcích. Pokrytí regionu stravovacími zařízeními je dostatečné.
2.8.5.2.
Ubytovací služby
V regionu se dle ČSÚ nachází 74 hromadných ubytovacích zařízení. V turisticky
známých oblastech se nachází také množství ubytovacích kapacit soukromého charakteru. Tento
126
typ ubytování je obtížněji dohledatelný, je možné na ně narazit na zmiňovaných databázích
chalup a chat. Mnoho z nich nemá své webové stránky. Nejvíce (60 %) z nich se koncentrují
v turisticky známých oblastech (Velké Losiny, Loučná nad Desnou).
Tab. 25: Ubytovací kapacity dle statistik ČSÚ (2014)
Obec MAS
Šumperský venkov
Počet hromadných
ubytovacích zařízení
Obec MAS
Šumperský venkov
Počet hromadných
ubytovacích zařízení
Loučná nad Desnou
30
Vernířovice
4
Velké Losiny
14
Hraběšice
3
Sobotín
6
Vikýřovice
3
Bludov
4
Nový Malín
1
Oskava
4
Petrov nad Desnou
1
Rapotín
4
Libina
-
Zdroj: ČSÚ
Na území regionu se nachází celkem 13 hotelů, z nichž jeden je **** hotel (Lázeňský
komplex Eliška ve Velkých Losinách). K jeho službám mimo restauraci s tradičními místními
pokrmy patří i wellness a lázeňské balíčky. Zákazníci sem jezdí hlavně do místních lázní, svými
kapacitami vyhovuje pořádání konferencí a dalších obdobných centů. V kategorii hotelů
v regionu převažují *** hotely (celkem 7).
Obr. 52: Úroveň ubytovacích služeb
Zdroj: Vlastní šetření, 2014
127
Kapacita ubytovacích zařízení
Z pohledu kapacity ubytovacích zařízení jasně převažují ubytovací zařízení do 50 lůžek,
nejvíce je v regionu zařízení s 10 a méně lůžky, na čemž se podílejí především možnosti
ubytování v soukromí. V regionu je pouze 8 zařízení, která jsou schopna nabídnout kapacitu nad
50 lůžek.
S kapacitou a úrovní nabízených služeb souvisí kongresový a incentivní cestovní ruch,
jakožto perspektivní a ekonomicky zajímavá forma turismu. Na území MAS Šumperský venkov
se nachází tři subjekty, jež mají pro tuto formu cestovního ruchu předpoklady.
Kapacita ubytovacích zařízení na
území regionu
5%
5%
10 a méně
49%
11 až 50
51 až 100
41%
101 a více
.
Obr. 53: Kapacita ubytovacích prostor
Zdroj: Vlastní šetření, 2014
Tab. 26: Kapacity pro kongresový cestovní ruch na území MAS Šumperský venkov (2016)
Zařízení
Úroveň
Místo
Kapacita
pokojů
lůžek
Hotel Dlouhé Stráně
***
Kouty nad Desnou
300
700
Wellness Hotel Diana
***
Velké Losiny
53
139
Lázeňský komplex Eliška
****
Velké Losiny
69
146
Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009, aktualizováno k roku 2016
Oblíbeným typem ubytování je již zmíněné ubytování v soukromí, kromě chat a chalup, sem
spadají i další zařízení (apartmány, chaty, horské chaty, hostinské pokoje v domech, letní
bungalovy apod.), která svými službami nedosahují požadavků, které jsou kladeny na hotely a
penziony. Kapacita tohoto typu ubytování je obtížně zjistitelná. Ve statistikách ČSÚ nejsou
zachyceny, a v regionu chybí databáze, která by kompletně nebo alespoň přibližně zachycovala
128
tato zařízení. Jednotlivá ubytovací zařízení je tak možné dohledat pouze přes tematické webové
stránky, které tyto ubytovatele sdružují, případně weby některých obcí. Těch je však velké
množství a údaje jsou tak roztříštěné na různých portálech, mnohdy neaktuální. Ubytovací
zařízení jsou navíc v různých zdrojích uváděna pod odlišnými názvy, což může vést nejen ke
snižování přesnosti statistik, ale zejména matení turistů. V tomto směru by pomohlo vytvoření
kompletní a ucelené databáze ubytovacích kapacit, která by zlepšila orientaci v této oblasti (např.
ve spolupráci s IC či J-SCR).
Na Šumpersku se podle průzkumu z počátku roku 2016 nachází minimálně 150 zařízení,
která nabízí ubytování v soukromí, orientační kapacita lůžek přesahuje 2 tisíce lůžek. Tento typ
ubytování se koncentruje zejména v obcích s nějakou turistickou atraktivitou, zejména Velké
Losiny (lázně, zámek, historie) a Loučná nad Desnou (lyžařské středisko, zámek) a v těsném
okolí města Šumperk. Nutno zmínit, že tento typ ubytování nabízí napříč regionem velmi
rozdílnou kvalitu a služby a některá ubytovací zařízení neodpovídají požadavkům dnešních
turistů.
2.8.5.3.
Specifika regionu
Hlavní sezóna většiny ubytovacích zařízení v regionu probíhá v zimních měsících
a o jarních prázdninách. Oblíbené jsou turisty také prodloužené víkendy a letní prázdniny.
Za posledních 5 let sledují poskytovatelé služeb změnu spotřebitelského chování. Zatímco dříve
si např. party lidí pronajímaly chatu na celý týden, dnes si stěží objednají víkendový pobyt.
Obdobně platí u pobytů v ubytovacích zařízeních typu penzion nebo hotel. Tento trend kopíruje
cestovní ruch na národní úrovni.
Úroveň ubytovacích služeb pozvolna roste, i tak má však region v této oblasti stále
rezervy. Úroveň ubytovacích služeb se totiž napříč regionem výrazně liší – ať co se týče kvality
služeb nebo vybavení. Některá, i když třeba v minulosti vyhlášená střediska zastarala. Nikdo se o
ně nestará a jejich zašlá sláva tak kazí pověst současných služeb. Pokrytí regionu ubytovacími
kapacitami je dostačující. Spíše než na podporu nových by se měl region soustředit na
modernizaci a zatraktivňování stávajících ubytovacích kapacit a jejich nabídky.
Na co lidé slyší, je relaxace a wellness. V Evropě, ale i ve větších městech u nás
se pomalu ale jistě stávají wellness služby standardní součástí nabídky hotelů a penzionů.
129
Wellness je turisty vyhledáván a bývá to často jeden s hlavních motivů při volbě konkrétního
ubytovacího zařízení. Wellness služeb mohou turisté využít např. ve Wellness hotel Diana,
v lázních Bludov, penzionu U Jirsáka Vikýřovice, nově pak v termálním parku Velké Losiny.
Pokud se podaří do regionu návštěvníka přivést, je třeba zajistit, aby se zde bavil a užil si
svůj volný čas. V regionu by se měly i nadále rozvíjet doprovodné služby a infrastruktura typu
hřiště a vyžití pro děti, parkoviště, bazény apod. Stejně jako akce a možnosti, jak trávit volný
čas, ideálně trochu jinak než jinde.
Pro zatraktivnění regionu je třeba rozšířit nabídku a dát možnost klientům využít
doprovodné služby, něco navíc (prohlídky s výkladem na segway, e-kola apod.). Příležitostí, jak
turismus v regionu podpořit je zajištění vyšší informovanosti mezi jednotlivými subjekty region má co nabídnout, ale poskytovatelům služeb chybí funkční jednotný kanál, kde by zjistili,
co všechno se aktuálně v regionu děje, a z čeho mohou dát turistovi vybrat, podle jejich potřeb.
Velkou příležitostí pro rozvoj služeb v cestovním ruchu jsou dotační programy.
Podnikatelé mohou čerpat z několika titulů, problém je v tom, že o nich neví, nebo se o nich
dozví pozdě. V tomto případě by pomohlo vyhledání všech těchto možností například
ve spolupráci s informačními centry o nich informovat, ideálně jednotným centrálním kanálem.
2.8.6. Produkty CR
V regionu vzniklo několik místních produktů, kterými se snaží region oproti jiným odlišit
a nalákat nové návštěvníky, ale i ty, kteří již v regionu byli – motivovat k návratu. Tyto produkty
vznikají většinou ve spolupráci s okolními regiony.
2.8.6.1.
Regionální značení a věrnostní programy
a) Jeseníky originální produkt, služba a zážitek
Smyslem značky je zejména garance místního původu výrobků, služeb
a zážitků a vazby na region Jeseníků, do nějž území regionu MAS
Šumperský venkov spadá. Značka zaručuje kvalitu výrobků a služeb a
jejich šetrnost k životnímu prostředí.
Objekty na území MAS Šumperský venkov (k r. 2016): motorest
130
Permoník Sobotín, exkurze do přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně, Pekařovská pouť ve
Velkých Losinách, textilní výrobky a keramika z Libiny, Velkolosinské pralinky, umělecky
zdobené medové perníčky z Oskavy, ruční papír “Losín” z Velkých Losin, ovocné destiláty a
likéry Velké Losiny, pekařské výrobky Libina, drátové výrobky z Petrova nad Desnou, svíčky z
parafínu Petrov nad Desnou, loučenské pivo Kvasslav., festival Hudba bez Hranic, bludovské
masné výrobky, ubytování Stará Škola, které provozuje TJ Sokol Dolní Studénky.
b) Značka Ochutnejte Jeseníky
Restaurace
s touto
značkou
kromě
svého
klasického menu nabízejí svým zákazníkům také
několik tradičních jesenických pokrmů, které
musí splňovat určité podmínky. Musí se připravovat podle tradičního receptu pocházejícího z
kuchařek původních obyvatel Jeseníků a k přípravě je nutné použít alespoň jednu základní
surovinu, která pochází od místních producentů.
Objekty na území MAS Šumperský venkov: restaurace hotelu Dlouhé Stráně, restaurace Lyžárna
- Kouty, Wellness hotel Diana Velké Losiny, motorest Permoník v Sobotíně.
c) Zážitková karta Jeseníky Pass
Novinkou, kterou již několikátým rokem vyvíjí
Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu, je karta
Jeseníky (prozatím pracovní název). Nemělo by jít o
klasickou slevovou kartu. Jejím cílem je spojovat
subjekty působící v cestovním ruchu a společně motivovat návštěvníky k tomu, aby využili co
nejširšího spektra služeb a atraktivit, prodloužili délku svého pobytu a vrátili se zpět do regionu.
Karta je prozatím ve vývoji a měla by řešit všechny současné nedostatky regionu Jeseníky.
Nemělo by jít o klasickou slevovou kartu Jejím provozovatelem je organizace Jeseníky –
Sdružení cestovního ruchu.
131
d) Slevová karta Olomouc Region card
Turistická slevová karta, která umožňuje navštívit zdarma
sedmdesát osm nejzajímavějších míst na Střední Moravě a v
Jeseníkách. Společně s ní může návštěvník dále čerpat slevy v
dalších 101 atraktivních místech. Zvýhodněné vstupy se týkají
hradů, zámků, muzeí, zoo a dalších historických a kulturních
památek. Slevy je možné čerpat také na vstup do sportovních a
relaxačních zařízení, na dopravu, restaurace nebo ubytování v zařízeních, která na projektu
spolupracují.
Objekty na území MAS Šumperský venkov: zámek a papírna Velké Losiny, výstava v
Kouteckém lese, skanzen v Rapotíně, přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně, termální koupaliště
Velké Losiny, Lázně Bludov, adrenalinové centrum v Loučné nad Desnou, Skiareál, ubytování a
wellness studio Kareš v Koutech nad Desnou, penzion Fialka, Wellness hotel Diana, Hotel
Dlouhé Stráně, hotel Losinka v Rapotíně, chata U Pelikána Kouty nad Desnou, hotel
Červenohorské sedlo, horské centrum zábavy a sportu v Koutech nad Desnou a hotel Praděd
Velké Losiny (k roku 2014).
e) Portál Navštivte Jeseníky - portál shromažďující informace pro turisty o celém regionu
Jeseníky, jehož je region součástí (kapitola Informace pro turisty).
2.8.6.2.
Regionální producenti
V regionu je mnoho místních producentů, ať už jde o ruční, řemeslné výrobky, nebo
tradiční pokrmy. Několik z nich jsou vlastníky certifikace. V místním šetření bylo zjištěno, že
mezi poskytovateli služeb převažuje absence znalosti místních producentů. Přitom návštěvníci
regionu sami u ubytovatelů tyto produkty poptávají.
Cestovnímu ruchu by v tomto ohledu podpořilo zaměření se na jeho zviditelnění
a podporu spolupráce místních producentů s poskytovateli služeb cestovního ruchu. Cílem
regionu by mělo být poskytnout návštěvníkovi vytoužený zážitek z toho, co před tím ještě
neokusil, neviděl, což může být jedna z motivací, proč se do destinace vrátit.
132
Řešením by mohlo být vytvoření sítě biofarem a místních producentů a motivovat je
k tomu, aby přijímali turisty. Nezbytná je také jejich propagace.
Snahou by nemělo být tvořit nové produkty, ale využít ty, které na trhu jsou a zapracovat
na nich tak, aby odpovídaly potřebám svých uživatelů (informační kanály, slevové karty apod.).
2.8.7. Organizace cestovního ruchu
Region MAS Šumperský venkov je součástí oblasti Jeseníky, které zastřešuje organizace
Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu.
Na území regionu se nachází celkem 5 informačních center pro turisty.
Tab. 27: Informační centra v území, 2015
Území
MAS Šumperský venkov
Provozní doba
Bludov
Po 10:00 - 16:00,
Út, St, Pá 10:00 - 12:00,
Čt 10:00 - 17:00
Velké Losiny
Po 7.00 - 15.00,
Út - Pá 8.00 - 16.00
Rapotín
Po-Pá 9:00-17:00,
So 9:00-13:00
Infocentrum - pokladny lyžařského
areálu Kouty nad Desnou
Kouty nad Desnou
Po - Ne 7:30 - 17:00
Informační centrum Přečerpávací vodní
elektrárny Dlouhé Stráně
Kouty nad Desnou
Po – Ne 7:30 – 15:30
Informační centra
Místní informační středisko, Kulturní
dům Bludov
Informační centrum Velké Losiny
Turistické informační centrum Rapotín
Zdroj: Vlastní šetření
Většina infocenter (IC) má provozní dobu pouze v pracovní dny. Zpravidla do 17 hodin
(Velké Losiny do 16 hodin, Dlouhé Stráně do 15:30). I to je jeden z důvodů jejich nízké
návštěvnosti. Turisté do regionu jezdí převážně o buď víkendech, nebo na prodloužený víkend a
v tuto dobu služeb informačních center využít nemohou. Výjimkou je IC v Koutech nad Desnou
a na Dlouhých Stráních, které je spojené s pokladnami zdejšího lyžařského areálu a elektrárny a
přístupné je i o víkendu.
133
Možností jak zatraktivnit region by mohlo být vytvoření regionální cestovní kanceláře,
která by nabízela balíčky, zážitky a možnosti, jak strávit dovolenou v regionu, ve spolupráci
s IC.
Portál www.navštivtejeseniky.cz - souhrn informací pro turisty o celém regionu Jeseníky
online, pod taktovkou J – SCR. Snaží se na jednom místě turistům ukázat, co všechno jim může
region nabídnout, včetně nejrůznějších možností, jak trávit svůj volný čas. Turisté zde najdou
informace o obcích, možnostech ubytování a stravování, ale i jiných zajímavostech a
možnostech, jak se při návštěvě regionu zabavit.
Slabinou regionu je fakt, že jsou informace příliš roztříštěny do mnoha malých
informačních zdrojů. To znesnadňuje nejen vyhledávání turistům, ale také samotným
podnikatelům, kteří chtějí svým turistům nabídnout možnosti, kam v regionu vyrazit, případně
jaká akce se zrovna v okolí koná. Služby cestovního ruchu by v tomto směru podle nich
pozvedlo vytvoření centrály informací, kam by se naučily všechny subjekty regionu informace
poskytovat, aby se o nich měli možnosti lidé dozvědět. Na obdobný problém narazili podnikatelé
i ve společné diskusi, kdy se přišlo na to, že poskytovatelé služeb v regionu neví o produktech,
akcích, které region nabízí. Tato centrála by se tedy mohla zaměřovat i na shromažďování
informací, pro subjekty, působící v cestovním ruchu.
Informační centrála přitom v regionu již funguje – zmiňované www.navstivtejeseniky.cz
(J - SCR). Aby správně splňovala svůj účel je potřeba rozšířit její obsah o potřebné informace.
To se neobejde bez spolupráce jak ze strany místních, podnikatelů, infocenter, tak i dalších
subjektů regionu. Převažuje však nízká znalost jejího účelu mezi poskytovateli služeb a s tím
spojená nízká úroveň spolupráce s informačními centry. Jedním z důvodů špatné spolupráce a
pasivity ze strany poskytovatelů služeb je neznalost efektivního využívání informací a webů,
které IC shromažďují a zajišťují, prezentace sebe a svých služeb, případně jak pracovat
s reklamou. U starších poskytovatelů pak také neznalost práce na PC a internetu (někteří
poskytovatelé nemají vlastní webové stránky). To by bylo možné do budoucna podpořit semináři
a workshopy k těmto tématům.
2.8.8. Perspektivní formy cestovního ruchu
Jako každé jiné odvětví i cestovní ruch se neustále vyvíjí a vedle jeho „klasických“ forem
(kapitola Klíčové formy cestovního ruchu v regionu) se objevují nové formy cestovního ruchu,
134
které reagují na vývoj životního stylu a potřeb populace. Turisté hledají neustále něco nového.
S tím je spojen vznik nových, netradičních produktů zaměřených na zážitky, které si z dovolené
návštěvníci odnesou z regionu.
Obr. 54: Území regionu MAS Šumperský venkov má skvělé předpoklady pro rozvoj agroturistiky a hipoturistiky
2.8.8.1.
Příměstský cestovní ruch
Území regionu MAS Šumperský venkov má příznivé předpoklady k příměstské rekreaci. Tento
typ cestovního ruchu se vyznačuje krátkou dobou pobytu (max. 2 dny) a dojezdem 45 – 60 minut
autem nebo veřejnou dopravou, která se týká měst Šumperk, Zábřeh a Jeseník. Region nabízí
spoustu možností k aktivnímu i pasivnímu odpočinku, kulturu, lázně, historické zajímavosti,
letní i zimní sportovní aktivity a další (viz. kapitoly Sportovně turistický cestovní ruch, léčebný a
lázeňský cestovní ruch, kulturní cestovní ruch, poznávací cestovní ruch). Příležitostí je v tomto
směru rozvíjení infrastruktury, která posílí potenciál tohoto typu cestovního ruchu.
2.8.8.2.
Venkovský cestovní ruch
Stylová dovolená „tak trochu jinak“, jízda na koni spojená s cykloturistikou a pěší
turistikou, rybolov, tradiční kuchyně a ochutnávky místních specialit – tedy venkovský cestovní
ruch - nabývají na oblibě. Region má pro tuto formu cestovního ruchu velký potenciál díky své
nedotknuté přírodě a množství zemědělské plochy. Tento potenciál však doposud není plně
využitý a v místní oblasti je spojován spíše s hipoturistikou (viz. kapitola Agroturistika a
hipoturistika).
135
2.8.8.3.
Gastroturistika
Jen minimálně využité příležitosti se regionu nabízí v oblasti gastroturistiky, jejíž
popularita neustále stoupá. Z gastronomického hlediska je v regionu zajímavá například
„Rybářská bašta“ s přilehlým rybníkem Kocián v Loučné nad Desnou, kde si návštěvníci mohou
sami vyzkoušet chytání ryb a ty poté předat šéfkuchaři, který je profesionálně dle vlastního přání
přichystá. Pokud chce návštěvník ochutnat kousek regionu, může jít po stopách restaurací
označených značkou „Ochutnejte Jeseníky“. Takto označené restaurace mají ve svém jídelníčku
tradiční pokrmy z Jesenicka nebo z jesenických surovin.
Regionální gastronomie a produkty:
-
restaurace označené Ochutnejte Jeseníky a Jeseníky – originální produkt,
-
ovocné destiláty a sirupy - Velké Losiny, Libina,
-
Velkolosinské pralinky,
-
loučenské pivo Kvasslav.
Jídlo je cestou, jak poskytnout návštěvníkovi autentický prožitek z návštěvy regionu. Na
místě je tedy podpora šíření místní kuchyně, receptů a produktů, rozšiřování nabídky
poskytovatelů služeb o tyto produkty a jejich propagace, festivaly apod.
2.8.8.4.
Další specifické formy cestovního ruchu
Velké Losiny cílí nejen na „klasické“ turisty, ale i turisty handicapované. Připraveny pro
ně má dva okruhy o dvou úrovních náročnosti. Cestovní ruch pro handicapované je poměrně
novým trendem odvětví. O to větší v sobě může skrývat potenciál, nejen co se týče tras pro tuto
cílovou skupinu, ale i produktů a služeb cestovního ruchu.
Mezi perspektivní a ekonomicky zajímavé formy cestovního ruchu patří i kongresový
a incentivní ruch. Aktuálně region svými kapacitami pro tyto účely vyhovuje dvěma
ubytovacími zařízeními. S výstavbou nového termálního aquaparku by mohla atraktivita regionu
i v této formě cestovního ruchu narůst.
Obchodní cestovní ruch je spojován s pracovními cestami a cestováním za prací.
Koncentruje se především do okolí Šumperka, kde ubytovací zařízení v těchto obcích
136
(Vikýřovice, Rapotín) zaznamenávají největší množství této klientely. Ti zde nejčastěji hledají
levnější alternativy ubytování v porovnání s Šumperkem. Potenciál by mohly mít pro tuto
cílovou skupinu věrnostní programy, které by vedly klienty k opakovaným pobytům v daném
zařízení.
Trendem na regionální úrovni je golfová turistika a podobné netradiční sporty. Golfové
hřiště na území regionu prozatím není, vyzkoušet si zde turisté však mohou např. discgolf
(Loučná nad Desnou). Kromě golfu jsou pro turisty vyhledávané i další netradiční sporty.
Diskutovanými tématy je ekologie a environmentální výchova. Jde o oblast, která má své
místo i v cestovním ruchu, tzv. ekoturismus. Ve Vernířovicích došlo k rekonstrukci táborové
osady Švagrov, která byla přebudována na středisko ekologické výchovy a volného času. V roce
2014byla opět otevřena dětem a mládeži, pro které jsou zde pořádány akce s ekologickou a
environmentální tématikou. Součástí osady je moderní informační centrum, lesní učebna nebo
například art-dílna. V celém Olomouckém kraji je možné najít pouze 3 zařízení s podobným
zaměřením. Osada Švagrov je výchozím bodem lesní ekostezky Švagrov. S učením, jak být
šetrný k životnímu prostředí, je nezbytné začít již v dětství. Proto by měl region usilovat o šíření
povědomí o ekologii a podporovat projekty s touto tématikou.
Mladí lidé často vyhledávají odpočinek spojený se zábavou, akční nejlépe adrenalinovou
aktivitou. Již nyní si mohou vybrat z několika aktivit.(např. horská cyklistiky – Bike Park
v Koutech nad Desnou, Paintball v Loučné nad Desnou, Sportovní letiště Šumperk - vyhlídkové
lety, zážitkový balíček „Jeden den pilotem“, tandemový seskoku padákem apod.) Je však dobré
tyto příležitosti vytvářet i nadále, neboť právě tyto atrakce lákají zpravidla nejvíce návštěvníků.
Téměř v každé obci je možné najít minimálně jednu architektonickou památku spojenou
s náboženstvím. Region má tedy ty nejlepší předpoklady pro rozvoj poutního a náboženského
cestovního ruchu. Zaujmout tuto cílovou skupinu může region například vytvořením
turistických okruhů a tematických stezek na základě propojení památek s touto tématikou nebo
tvorbou specifických balíčků souvisejících s poutní a náboženskou tématikou.
Lidé mají od pradávna v oblibě příběhy, obzvláště ty zfilmované. A příběhy prodávají.
Region má za sebou bohatou historii a nabízí spoustu příběhů, které zatím zcela nevyužily svůj
potenciál. Částečně se to podařilo v případě čarodějnických procesů, ani z těch však ještě nebylo
vytěženo maximum.
137
Stejně tak vyhledávané jsou příležitosti, jak zkusit něco nového, něco co si jinde
vyzkoušet nemohou, nebo jen omezeně. Potenciál tak může mít pořádání tematických
workshopů na zajímavá témata – nejen pro návštěvníky regionu.
2.8.9. Spolupráce v cestovním ruchu
Spolupráce poskytovatelů služeb mezi sebou, neziskového a veřejného prostředí je
kapitola sama o sobě. Zmiňovaná byla v textu již několikrát. Přestože se postupně rozvíjí a je na
lepší úrovni než před lety, z celkového pohledu je napříč regionem na nízké úrovni, a to nejen
v oblasti cestovního ruchu a propagace regionu. Přitom má při poskytování informací, služeb a
tvorbě turistických produktů obzvláště velký význam.
Aby bylo možné nabídnout turistů to, co chtějí, je třeba spojit síly. Celý region
(poskytovatelé služeb, obce a další organizace) musí pochopit, že je třeba se semknout a snažit se
vymýšlet produkty a balíčky, které návštěvníka zaujmou, rozšiřovat infrastrukturu, pečovat o
obce a prostředí, pořádat kulturní či sportovní akci, vzájemně se informovat o různých
příležitostech, vystupovat jako celek. Jen tak budou o regionu mluvit, budou se do něj vracet
a přinesou mu tak další finance. V tomto ohledu má region stále co dohánět. Stejně jako
v jednotném marketingu a propagaci regionu ve spojení s jinými produkty a službami.
Spolupráce mezi poskytovateli služeb
Bariéry spolupráce
-
pasivita obyvatelstva
-
rivalita mezi konkurenty - neochota spolupracovat
-
problém spolupráce velkých a malých "hráčů" - velcí nevidí takový prospěch a nemají
takový zájem podílet se na spolupráci
-
špatná komunikace příčina nízké úrovně spolupráce
Kombinované pobyty
Prodloužení
doby
pobytu
strávené
v regionu
by
mohla
pomoci
spolupráce
na kombinovaných pobytech, kdy by měl možnost návštěvník procestovat několik míst v regionu
a spát v několika různých ubytovacích zařízeních na trase výletu.
138
Spolupráce s veřejným prostředím
Podpora cestovního ruchu ze strany obcí je napříč regionem rozdílná. Územní plány
některých obcí významným způsobem preferují funkční využití jednotlivých rozvojových ploch
ve prospěch cestovního ruchu jako dlouhodobě perspektivního odvětví národního hospodářství.
Tento princip však neplatí plošně.
Přeshraniční spolupráce
Polští turisté tvoří poměrně velkou část návštěv regionu, pro cestovní ruch v regionu by
tedy bylo přínosné navázat spolupráci s polskými sousedy ve vymýšlení cest, jak přilákat polské
turisty do regionu, např. formou česko-polské spolupráce.
Z pohledu příhraniční spolupráce roste potenciál spolupráce s jinými evropskými MAS, např.
projekty spolupráce s Rakouskem a Estonskem, kde to dobře funguje.
139
2.9 Sociální inkluze
2.9.1. Předmět sociální inkluze
Na území „MAS Šumperský venkov“ sociální služby poskytuje přesněji nezjištěný počet
organizací, z nich sídlo organizace na území MAS má celkem šest různých poskytovatelů
sociálních služeb (v celém regionu v obcích: Sobotín, Vikýřovice, Libina) a dále jsou zde celkem
čtyři „Domy s pečovatelskou službou“ (v celém regionu v obcích: Nový Malín, Sobotín,
Rapotín, Loučná). Ve zmíněných, ale i dalších obcích regionu MAS další sociální služby
zajišťují pracovníci center se sídlem v Šumperku (jako např. Charita Šumperk, PONTIS, Armáda
spásy a další).
Příkladem dobré praxe komunikace poskytovatelů sociálních služeb (dále jen KPSS) vzájemně
mezi sebou a současně směrem k veřejnosti je současné komunitní plánování sociálních služeb
města Šumperk. Opakovaně v posledních letech bylo realizováno setkání s veřejností, kde se
prezentovali poskytovatelé sociálních služeb, a samotná akce byla zpestřena doprovodným
kulturním programem. V rámci KPSS města Šumperk byli osloveni i poskytovatelé z přilehlých
obcí s nabídkou spolupráce, nicméně byla využita pouze Diakonií ČCE střediskem Sobotín.
Současně z analýz KPSS v Šumperku vyplynulo, že poskytovatelé sociálních služeb různou
měrou poskytují své služby také občanům z přilehlých obcí, a to i občanům na území MAS
Šumperský venkov.
Sociální inkluze znamená nejen formální zahrnutí do společnosti nebo organizace, nýbrž
také přijetí ze strany ostatních členů skupiny, přičemž hlavním smyslem a obsahem je
začleňování osob sociálně vyloučených (nebo sociálním vyloučením ohrožených)
do většinové společnosti.
Cílem níže popsaných opatření je aktivní podpora produkující zajištění pomoci
potřebným v rámci kvalitní sociální sítě v průběhu celého období s možností dynamiky
ve smyslu možné reakce na vývoj potřeb v rámci regionu MAS.
Primární důraz ve všech procesech je kladen na spokojenost obyvatel regionu
prostřednictvím zajištění podpory a péče, která vytváří podmínky pro co možná nejvyšší možnou
míru samostatného života sociálně slabých. V případě potřeby pak kvalitní odbornou péči.
140
Smyslem nabídky sociálních služeb je vytvářet podmínky pro „aktivní život“ sociálně
potřebných, včetně vzdělávání a využití jejich volného času, a aktivní podpora rozvoje místních
komunit.
2.9.2. Cílové skupiny a oblasti podpory
Cílem tohoto textu není vyjmenovat a přesně stanovovat služby, které by měly v regionu MAS
Šumperský venkov působit. Participující organizace a odborníci konstatují, že to není ani možné,
protože rozsah služeb může být natolik pestrý, že omezovat se
na jednu jejich část, např. sociální služby, by diskriminovalo ostatní služby (rozličné spolky,
komerční aktivity apod.).
Pro potřeby strategie se vychází z několika zdrojů, které se autoři pokusili zcelit a nabídnout
cesty (možnosti), které by bylo možné v rámci integrované strategie využít. Cílem je přiblížení
toho, o jaké cílové skupině zde hovoříme, jaká má specifika a jaké druhy služeb a podpory
mohou být pro tuto cílovou skupinu poskytovány. Nicméně jejich kompletní výčet nemůže být
konečný nebo uzavřený. Nelze zde ani pojmout odlišnosti a potřeby specifických podskupin
v rámci jedné z cílových skupin (např. služby pro osoby s poruchou autistického spektra). Tyto
služby fungují většinou centrálně pro širší území.
Jako prioritní vidíme vznik komunitních center, která by zajišťovala buď jednotlivé cílové
skupiny, nebo by napomáhala k cílenému směřování jednotlivých služeb
k občanům (uživatelům / klientům služeb).
Cílem je mít co nejvíce informací shromážděných na jednom místě – forma poradenství, nebo
také poskytovat služby tak, aby občan nemusel v rámci řešení jednoho problému přecházet mezi
službami a jednotlivými poskytovateli, ale byla mu nabídnuta forma stability a jistoty jedné
společnosti – komunitního centra. Tímto by se mohl odstranit i poměrně významný negativní
jev, což je přepečovávání uživatele / klienta služeb, který zpravidla vychází ze snahy
poskytovatelů služeb získat klienta za každou cenu, nebo zneužívání služeb ze strany uživatele /
klienta služeb.
141
2.9.3. Vize sociální inkluze:

nastavování sítě sociálních služeb a dalších služeb podporujících setrvání občanů
v regionu bez ohledu na jejich věk, případné zdravotní postižení.

přijímat taková opatření pro cílové skupiny tak, aby všechny zapojené služby (sociální,
následné, komerční …) působily preventivně proti sociálnímu vyloučení. Tedy, aby
všechny služby předcházely vzniku nepříznivé sociální situace, nebo pokud už vznikne,
dokázaly nabídnout účinnou pomoc. Nepříznivou sociální situací lze zjednodušeně
vnímat jako situaci, která je pro danou osobu nepříjemná a s jejím řešením se neumí
poradit vlastními silami.

pravidelně analyzovat potřeby cílové skupiny a získaná data promítat ve strategických
dokumentech, které budou podporovat krátkodobé plánování (max. 2 roky).

podporovat proces vyhodnocování kvalitních a efektivních služeb – vynaložené
prostředky, vzdělávání zaměstnanců, prostředí a podmínky poskytovaných služeb,
plánování v rámci jednotlivých poskytovatelů služeb, komunikace s MAS.

podpora komunitních služeb, především s ohledem na uživatele/ klienty, případné
zájemce, rodinné příslušníky, veřejnost a obce. To znamená z jednoho místa, kde by
všichni zainteresování mohli obdržet potřebné informace a zorientovat se tak
v mnohdy složité nabídce služeb. Ze strany poskytovatelů služeb to klade nárok na
kooperaci a sdílení.

podpora především stabilních služeb, které mají za sebou historii a zkušenost,
u méně zkušených služeb nastavit systém metodické podpory, především z pohledu
naplňování cíle, analýzy potřeb cílové skupiny, finanční plán, vznik projektového záměru
apod.
Pro efektivnější rozvrhnutí potřeb se občané často rozdělují do následujících cílových
skupin, kterými se budeme dále v textu zabývat:
1. Osoby se zdravotním postižením, senioři
Osoby se zdravotním postižením jsou osoby s tělesným, mentálním, duševním,
smyslovým nebo kombinovaným postižením, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu
závislou na pomoci jiné osoby, ohrožují tyto osoby sociálním vyloučením, nebo zabraňují těmto
osobám v sociálním začleňování. Jedná o skupinu spoluobyvatel, kteří jsou i v dnešní době stále
142
velmi silně ohroženi vyloučením ze společnosti, a to často z důvodů neznalosti veřejnosti
s problémy, s jakými se tyto osoby potýkají. Stále neexistuje dostatečné množství praktických
materiálů, se kterými by byla nevyloučená veřejnost, jak se k těmto osobám chovat, jak umožnit
co nejširší možnosti jejich společenské inkluze.
V regionu MAS Šumperský venkov se setkáváme se zdravotně postiženými dětmi,
osobami v produktivním věku i seniory. Díky demografické křivce (viz. kapitola sociální
charakteristiky analytické části) je zřejmé, že v našem regionu z těchto tří skupin převažují
senioři a jejich počet bude v budoucnu vzrůstat. Společným cílem je vytvořit kvalitní prostředí
pro usnadňování pohybu těchto skupin, což umožní jejich zapojení do běžné společnosti a
zároveň vhodný a dostatečně objemný výběr kompenzačních pomůcek pro všechny zdravotně
postižené skupiny obyvatel.
Každá ze zmíněných skupin pak představuje specifikum na trhu práce a společnosti
obecně, a proto uvádíme doporučení specifických cílů a potřeb zvlášť.
Doporučení pro usnadnění péče o zdravotně postižené děti

podpora rodiny (psychologická, terapeutická pomoc),

podpora vzniku sdružení rodin s podobným problémem,

podpora specifických služeb, které se věnují problematice postižených dětí,

podpora integrace zdravotně postižených dětí v rámci místní komunity, školy apod.,

vzdělávací programy pro rodiče a děti

podpora poradenství v rámci výběru kompenzační pomůcky pro osoby
se zdravotním postižením,

podpora půjčoven kompenzačních pomůcek
Doporučení pro usnadnění péče a možnosti pracovního trhu pro postižené osoby v produktivním
věku

podpora sociálního podnikání,

poradenství pro osoby, které by chtěly samy podnikat,

vzdělávací programy pro zdravotně postižené osoby

psychologická a psychiatrická podpora pro osoby s tímto typem postižení
143

vytipovávání veřejných míst, které nejsou uzpůsobeny pro pohyb osob se zdravotním
postižením a to z pohledu postižení pohybového aparátu, smyslových orgánů

podpora aktivit přibližujících život zdravotně postižených osob

podpora poradenství v rámci výběru kompenzační pomůcky pro osoby

se zdravotním postižením,

podpora půjčoven kompenzačních pomůcek
Doporučení pro usnadnění péče o postižené seniory

podpora širší rodiny,

podpora aktivit pro seniory,

podpora krátkodobých pobytových služeb usnadňujících péči o zdravotně postiženou
osobu, především z pohledu úlevy pečujícím osobám

podpora poradenství v rámci výběru kompenzační pomůcky pro osoby
se zdravotním postižením,

podpora půjčoven kompenzačních pomůcek
2. Senioři
Pojem senior je velmi často používaný termín v odborné i laické literatuře a jeho
vysvětlení není zrovna jednoduché. Osoby seniorského věku, která je v rámci evropských
slovníčků vyjádřena věkem 55 let, je často zcela individuální. V našem popisu je třeba vycházet
z praktických zkušeností lidí, terénních pracovníků, kteří se se staršími lidmi denně setkávají.
Z toho důvodu nebudeme určovat žádnou přesnou věkovou hranici, nýbrž použijeme jiné
charakteristiky této skupiny. Senioři jsou osoby seniorského věku, které se ocitly z důvodu věku,
zdravotního stavu, krizové situace, sociálně nevyhovujícího prostředí v nepříznivé sociální
situaci. Nepříznivou sociální situací lze zjednodušeně vnímat, jako situaci, která je pro danou
osobu nepříjemná a s jejím řešením se neumí poradit vlastními silami.
Stejně, jako v celé České republice, tak i v Olomouckém kraji i regionu šumperského
venkova se dá očekávat, že množství seniorů bude v následujících letech strmě stoupat, a to na
úkor mladší populace. Je proto více než důležité, aby nabídka služeb pro aktivní i pasivní starší
věk byla dostatečná a kvalitní. Jelikož se za posledních dvacet let průměrná naděje na dožití
výrazně prodloužila (u mužů je to v současnosti více než 75 let, u žen 82 let), tak je logické, že
144
lidé v seniorském věku mají různé nároky na žití a jiné vlastní fyzické a psychické možnosti. Je
těžké rozlišit, kteří lidé seniorské věku jsou aktivní a kteří pasivní. Mnohem těžší je pak navíc
rozlišit tuto skupinu obyvatel podle věku. Seniorský věk je velmi specifický v individuálních
schopnostech a možnostech každého jedince. Z toho důvodu následující členění cílových skupin
pomoci neodráží žádnou věkovou strukturu, nýbrž individuální vlastnosti.
Členění seniorů z pohledu poskytovatelů sociálních služeb podle jejich aktivity
Aktivní senioři (usnadnění vstupu na důchodu) - senioři, kteří se dokáží o sebe postarat, jde jim
pouze o sdílení a aktivní prožívání (zde se jedná především o stabilizaci v nové životní situaci,
pocit potřebnosti, usnadnění hledání nové životní role); aktivní je vnímáno z pohledu seniora,
nikoliv z pohledu poskytovatele služeb.
Doporučení na typy poskytovaných služeb:

podpora služeb, které jsou zaměřeny na volnočasové aktivity pro seniory,

podpora místních sdružení, kde se setkávají senioři a nejlépe samy rozhodují o své
činnosti,

vytváření prostoru pro setkávání a sdílení,

podpora vzdělávání seniorů,

podpora aktivit zapojujících seniory do aktivního života v obci,

podpora mezigeneračních setkávání.
Senioři s potřebou podpory - senioři, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, nebo
sociální situaci (ztráta partnera) potřebují podporu v situacích, které nedokáží řešit vlastními
silami, ale na této podpoře nejsou zcela závislí.
Doporučení na typy poskytovaných služeb:

podpora „sousedské“ výpomoci,

podpora vzdělávání pro pečující osoby,

podpora služeb terénních, ambulantních služeb zajišťujících setrvání seniora
ve svém přirozeném prostředí,
145

podpora aktivit zapojujících seniory do aktivního života v obci,

podpora vzniku bydlení pro seniory s prvky mezigeneračního soužití.
Senioři s potřebou pomoci - senioři, kteří se o sebe již nedokáží postarat a potřebují pomoc
druhé osoby (poskytovatele, sousedská výpomoc, rodina …), zde je patrná již úplná závislost na
pomoci druhé osoby.
Doporučení na typy poskytovaných služeb:

podpora „sousedské“ výpomoci ve spojení s poskytováním sociální služby,

podpora krátkodobých pobytových služeb usnadňujících péči o seniora, především
z pohledu úlevy pečujícím osobám,

podpora terénních sociálních služeb poskytujících službu blížící se provozní době
nepřetržitého provozu,

podpora terénních sociálních služeb dlouhodobého charakteru (minimální rozsah služby 2
hodiny nepřetržitého denního dohledu u jednoho uživatele služby).
Senioři na sklonku života - senioři, kteří potřebují provázet v posledních chvílích svého života,
aby dostáli svého životního úkolu, cíle (jde především o vyrovnání se s touto situací a přijetí
příchodu smrti).
Doporučení na typy poskytovaných služeb:

podpora terénní formy sociální služby – paliativní péče.
Obě výše uvedené skupiny (osoby se zdravotním postižením a senioři) mají společné a přesto
specifické potřeby, které budou naplněny následujícími doporučeními. V rámci analýzy
jednotlivých potřeb občanů, které můžeme díky výše uvedeným charakteristikám zařadit do
jedné z obou skupin, vyvstalo několik potřeb, které by ve společnosti neměly chybět a které
umožňují efektivnější začleňování do běžné společnosti. Společně s koordinací se zástupci
sociálních služeb na území šumperského venkova a města Šumperk jsme vytvořili přehlednou
skupinu specifických cílů a opatření, kterých je třeba se snažit dosáhnout.
146
Tabulka č. 28.Specifické cíle a potřeby – senioři a osoby se zdravotním postižením
Specifický cíl
Podpora odborného sociálního poradenství +
půjčovny kompenzačních pomůcek
Popis specifického cíle
Podpora, pomoc v orientaci nepříznivých
životních situací. Zajištění této podpory co možná
největšímu okruhu potřebných osob v jejich
přirozeném prostředí.
Nabídka vhodných kompenzačních pomůcek,
které poslouží k začlenění potřebných zpět do
společenského života, případně usnadní práci
pečujícím osobám.
Návrh opatření k jeho naplňování





Specifický cíl
Popis specifického cíle
Podpora dostupnosti aktivizačních služeb pro
seniory a osoby se zdravotním postižením
Podpora dostupnosti aktivizačních programů
poskytovaných osobám v důchodovém věku, nebo
osobám se zdravotním postižením ohroženým
sociálním vyloučením.





Návrh opatření k jeho naplňování




osobní konzultace,
telefonické konzultace,
návštěvy klientů v místě bydliště,
písemné kontakty,
zapůjčování kompenzačních pomůcek
poskytovat základní úkony dle zákona o
sociálních službách,
předcházet vyloučení seniorů a osob se
zdravotním postižením ze společnosti,
podpořit integraci seniorů a osob se
zdravotním postižením do společnosti,
prodloužit aktivní a nezávislý život seniorů a
osob se zdravotním postižením,
obnovit či udržet komunikační dovednosti
seniorů a osob se zdravotním postižením,
udržet stávající schopnosti a dovednosti
seniorů a osob se zdravotním postižením,
vytvořit nabídku aktivizačních a nácvikových
programů tak, aby přispěla k rozvoji fyzických
a psychických schopností seniorů a osob se
zdravotním postižením,
podpořit přirozené společenské vztahy
(kontakt s vrstevníky).
ambulantní a terénní psychologická nebo
psychiatrická pomoc v regionu
Specifický cíl
Popis specifického cíle
Podpora pečovatelských služeb
Podpora zajištění dostupnosti a rozvoje
147
pečovatelských služeb pro osoby seniorského věku
a osoby se zdravotním postižením, jejichž situace
vyžaduje pomoc jiná osoby. Služba je
poskytována v domácnostech osob.



Návrh opatření k jeho dosažení


poskytování základních úkonů dle zákona o
sociálních službách,
motivace ve využívání běžně dostupných
návazných služeb ve svém okolí,
zapojení uživatele do péče, aby se
neprohlubovala závislost na poskytovaných
službách, individuální péče na základě rozsahu
poskytovaných služeb,
práce a podpora pečující rodiny,
rozšíření počtu pracovníků poskytujících
službu ve večerních hodinách, o víkendech a
svátcích.
Specifický cíl
Popis specifického cíle
Podpora dlouhodobé péče
Podpora zajištění dostupnosti a rozvoje služeb
osobní asistence pro vymezenou cílovou skupinu.
Jde o službu poskytovanou v přirozeném
sociálním prostředí osob, bez časového omezení a
při činnostech, které osoba potřebuje.


Návrh opatření k jeho dosažení



poskytování základních úkonů dle zákona,
aktivity zaměřené na činnosti péče o svou
osobu,
aktivity zaměřené na činnosti běžného chodu
domácnosti,
výchovné, vzdělávací a aktivizační programy,
práce a podpora pečující rodiny.
Specifický cíl
Popis specifického cíle
Podpora rozvoje odlehčovací sužby
Podpora rozšíření stávající pobytové odlehčovací
služby poskytované osobám, o které je jinak
pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí.
Cílem služby je především umožnit pečujícím
osobám nezbytný odpočinek.


Návrh opatření k jeho naplňování


148
poskytování základních úkonů dle zákona o
sociálních službách,
aktivity zaměřené na podporu, rozvoj a
udržení psychických a tělesných funkcí
uživatelů,
aktivity zaměřené na činnosti běžného života
v domácnosti,
podpora samostatného rozhodování uživatelů
(sami zváží a rozhodnou, do kterých aktivit a
činností se zapojí či ne),

v případě potřeby zajistit podporu tak, aby
uživatelé pociťovali jistou míru soběstačnosti
a bylo zamezeno vzniku závislosti na sociální
službě, podpora a práce s pečující rodinou
Specifický cíl
Popis specifického cíle
Podpora dostupnosti služeb denního
stacionáře
Podpora dostupnosti již fungujících služeb
denního stacionáře. Služba je poskytována
ambulantní formou, osobám, jejichž situace
vyžaduje pomoc jiné osoby



Návrh opatření k jeho naplňování


poskytování základních úkonů dle zákona o
sociálních službách,
aktivity zaměřené na podporu, rozvoj a
udržení psychických a tělesných funkcí
uživatelů,
aktivity zaměřené na činnosti běžného života
v domácnosti,
podpora samostatného rozhodování uživatelů
(sami zváží a rozhodnou, do kterých aktivit a
činností se zapojí, či ne),
v případě potřeby zajistit podporu tak, aby
uživatelé pociťovali jistou míru soběstačnosti
a zamezili jsme tak vzniku závislosti na
sociální službě, podpora a práce s pečující
rodinou.
Specifický cíl
Popis specifického cíle
Podpora rozvoje služeb paliativní péče
Podpora rozvoje služeb, které dopomohou
pečujícím osobám a osobám v poslední fázi svého
života k vyrovnání se touto těžkou životní etapou a
důstojnému odchodu
Zdroj: vlastní šetření
3. Děti, mládež a rodina
Postavení rodiny v současné době prochází dramatickými změnami, rozvádí se prakticky
každé druhé manželství, zvyšuje se podíl dětí narozených mimo manželství, vedení rodinného
života se stává poměrně nákladnou záležitostí. Podpora fungující rodiny by proto měla být
zásadní a významnou prioritou veřejného zájmu.
V sociologickém prostředí je rodina solidární skupina osob navzájem spjatých
manželstvím, příbuzenstvím nebo adopcí, které spolu dlouhodobě žijí a jejíž dospělí členové jsou
149
odpovědní za výchovu dětí. Další definice vymezují rodinu prostřednictvím jejích funkcí: funkce
reprodukční, sociálně ekonomické, kulturně výchovné, sociálně psychologické a emocionální.
Tato cílová skupina zahrnuje velmi široký okruh osob, patří sem všechny rodiny
s dětmi na území MAS Šumperský venkov, děti předškolního a školního věku, mládež
do 26 let, včetně dětí a mládeže žijící mimo rodinu. Pro lepší pochopení vzájemných vztahů a
potřeb jsme opět cílovou skupinu rozdělili na menší celky, a to děti a mládež a rodiče, kam
kromě tradičních rodičů zařadíme i nesezdaného partnera, zákonného zástupce dítěte nebo druha
či družku.
Z pohledu výchovy a života dětí jsou nejvýznamnější sociální podpory v oblasti
edukativní a trávení volného času.
Podpora edukativní (školní) musí nutně vycházet z následujících pohledů:

podpora z pohledu školy,

podpora z pohledu rodiny,

podpora z pohledu volby povolání a přípravy na pracovní proces,

podpora z pohledu služeb – doučování, příprava,

podpora integrace menšin / sociálně slabých v rámci místní komunity nebo např. školy.
Sociální podpora trávení volného času vychází z následujících úhlů pohledu:

podpora z pohledu spolků – např. dobrovolní hasiči, jiné zájmové spolky – organizované
činnosti,

podpora z pohledu služeb – neorganizovaná mládež a děti ze sociálně slabého prostředí.
Specifickým problém určitého okruhu dětí a mladistvých, která může nastat v ohledu edukace i
volného času, je podpora při krizových a životně obtížných či nepříznivých situacích, kde je
třeba klást důraz na psychosociální pomoc specializovanými institucemi a organizacemi.
Stejně jako děti, tak i jejich rodiče v širším slova smyslu jsou často skupinou obyvatel
našeho regionu, kteří jsou odkázáni na sociální výpomoc. Zároveň, a to v dnešní době čím dál
častěji, sami využívají sociálních služeb jako možnost navazování nových sociálních vztahů a
interakcí v podobě volnočasových aktivit, jenž rozvíjejí jejich vztah mezi sebou samými, ale i
mezi nimi a dětmi. Zaměření sociálních aktivit rodičů můžeme rozdělit následovně:

podpora vzdělávání a podpora rodičů při výchově dětí / péči o děti,
150

podpora spolkové činnosti, např. mateřská centra, komunitní školy

podpora relaxačních a sportovních aktivit pro rodiče,

podpora v rámci psychosociální pomoci specializovaných institucí a organizací
pro rodiče ze sociálně nepříznivé situace.
Pro obě výše uvedené skupiny je společné, že jejich sociální potřeby vycházejí z velmi
podobných důvodů. Nejčastěji se jedná buď o nutnost krajního řešení vycházejícího z potíží ze
strany zaměstnání, školy nebo domova, druhým důvodem pak často bývá, v tom lepším případě,
potřeba rozvíjet své sociální vztahy v úzkých rodinných komunitách, ale i v komunitách obce,
části obce, pracovního nebo studijního kolektivu nebo dobrovolného spolku. Vhodná sociální
interakce jsou základem pro úspěšné fungování rodiny a společnosti, a proto je více než důležité
zachovat a podporovat aktivity, které zmíněné interakce a sociální rozvoje podporují.
V následující tabulce uvádíme doporučení cílů, které je třeba v regionu šumperského venkova,
pro kvalitní sociální inkluzi, rozvíjet.
Tabulka č. 29: Specifické cíle a potřeby – děti, mládež a rodina
specifický cíl
popis specifického cíle
Podpora dostupnosti volnočasových
aktivit pro děti a mládež
Podpora zajištění dostupnosti volnočasového zařízení a
volnočasových aktivit pro děti a mládež ve věku od 6 do 26
let ohrožených společensky nežádoucími jevy. Cílem
opatření je nabídnout dětem a mládeži smysluplné trávení
volného času, zlepšit kvalitu jejich života předcházením
nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících
se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v
jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení
jejich nepříznivé sociální situace

návrh opatření k jeho naplňování

podpora aktivit k vybudování nebo rekonstrukci
objektů pro vznik zařízení pro trávení volného času,
vzdělávací nebo výchovnou činnost,
podpora aktivit směřujících k vzniku a rozvoji
sportovního, kulturního a volnočasového vyžití –
budování a rekonstrukce ploch pro vznik dětských,
sportovních nebo multifunkčních hřišť.
151
specifický cíl
popis specifického cíle
Podpora zajištění dostupnosti terénních
služeb
Podpora zajištění dostupnosti vzniku a rozvoje terénních
služeb pro cílovou skupinu děti, mládež a rodina, popř.
rozšíření kapacit dostupnosti stávajících služeb. Cílem
služby je vyhledávat osoby, které vedou rizikový způsob
života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, a
minimalizovat tak rizika jejich způsobu života. Služby jsou
určeny pro problémové skupiny osob, osoby žijící v
sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené
skupiny. Služba těmto skupinám osob nabízí pomoc při
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a při
uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání
osobních záležitostí

návrh opatření k jeho naplňování

specifický cíl
vybudování administrativního zázemí pro službu pro
spádovou oblast (stavební úpravy prostor a vybavení
nábytkem, software a hardware),
na základě prokázané potřebnosti zvýšení personálních
kapacit
popis specifického cíle
Podpora vzniku služby nebo zajištění dostupnosti již
fungujících sociálně aktivizačních služeb pro rodiny
s dětmi. Služby jsou poskytovány rodinám s dítětem,
Podpora dostupnosti aktivizačních
služeb pro rodiny s dětmi
u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů
dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče
nedokáží sami bez pomoci překonat, a u kterého existují
další rizika ohrožení jeho vývoje.
Služba zahrnuje tyto základní činnosti: výchovné,
vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu
se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti
a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při
obstarávání osobních záležitostí

návrh opatření k jeho naplňování

specifický cíl
podpora aktivit k vybudování nebo rekonstrukci
objektů pro poskytování služby, včetně vybavení těchto
prostor (vybavení nábytkem, software a hardware),
na základě prokázané potřebnosti zvýšení personálních
kapacit
popis specifického cíle
152
Podpora rozvoje sociálního a
dostupného bydlení
Zajištění cenově dostupného bydlení, včetně sociálních a
startovacích bytů, pro občany v bytové nouzi, pro osoby
sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením.
Cílem opatření je zajištění bydlení pro osoby, které se
ocitly v nepříznivé sociální situaci a nejsou schopny zajistit
si bydlení vlastními silami. Sociální bydlení je poskytováno
zpravidla na dobu určitou za zvýhodněné nájemné

návrh opatření k jeho naplňování

podpora aktivit k vybudování nebo rekonstrukci
budov/bytů,
podpora rozšíření dostupnosti stávajících pobytových
sociálních služeb (např. azylové domy)
Zdroj: vlastní šetření
4. Osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením (osoby bez přístřeší,
osoby v krizi)
Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách, definuje sociální vyloučení jako vyčlenění
osoby mimo běžný život společnosti a nemožnosti se do něj zapojit v důsledku nepříznivé
sociální situace, kterou je myšleno oslabení nebo ztráta schopnost řešit vzniklou situaci tak, aby
toto řešení podporovalo sociální začlenění, tedy jedná se o stav, kdy jedinec nebo kolektivita
neparticipuje plně na ekonomickém, politickém a sociálním životě společnosti, anebo kdy jejich
přístup k příjmu a ostatním zdrojům jim neumožňuje dosáhnout životní standard, který je
považován ve společnosti, v níž žijí, za přijatelný, a dosáhnout i té míry participace na životě
společnosti, která je v ní pro její plnoprávné členy považována za žádoucí.
Osoby, které označujeme jako sociálně vyloučené, jsou obvykle náchylné k nezvládnutí
krizových situací. Mohou být příliš naivní, nedostatečně vzdělaní, neschopní uplatnit se na trhu
práce, se špatným rodinným zázemím, lidé z menšin, cizinci a další. Mezi osoby, které jsou
ohroženy sociálním vyloučením, můžeme zahrnout osoby bez přístřeší, osoby propuštěné z
výkonu trestu, osoby užívající návykové látky (alkohol, drogy), osoby závislé nebo přímo
ohrožené závislostí, osoby opouštějící kvůli zletilosti zařízení ústavní výchovy, cizinci,
příslušníci národnostních a etnických menšin.
I tuto cílovou skupinu sociální inkluze si pro lepší roztřídění přímých specifických cílů
rozdělíme na několik podskupin, které se v regionu MAS Šumperský venkov vyskytují a jimž by
podpora měla pomoci vypořádat se s obtížnými životními situacemi. Nikdo to však nepůjde, aniž
153
by sami zástupci těchto podskupin byli ochotni něco obětovat a do socializačního procesu se
zapojit.
Cílené členění sociálně vyloučených obyvatel šumperského venkov dle specifických cílů
individuálních potřeb:

Osoby bez přístřeší,

Osoby propuštěné z výkonu trestu,

Osoby užívající návykové látky (alkohol, drogy), osoby závislé nebo přímo ohrožené
závislostí,

Osoby opouštějící kvůli zletilosti zařízení ústavní výchovy,

Příslušníci etnických nebo národnostních menšin.
Výše zmíněné členění není náhodné, ale odráží specifické znaky jednotlivých vyloučených
osob nebo skupin osob. Každou ze zmíněných skupin bychom mohli dále rozdělovat dle ještě
větší a hlubších charakteristik. Osoby bez přístřeší, dle evropské typologie bezdomovství a
vyloučení z bydlení (ETHOS) můžeme rozlišovat dle toho, zda-li jsou vyloženě bez „střechy“
nad hlavou nebo bez bytu. Ve společnosti se dále vyskytuje jistá skupina spoluobčanů, kteří sice
bydlení v současné době mají, ale zařadíme je do skupiny lidí, kteří mají bydlení nejisté nebo
bydlení nevhodné. Důvodem může být například špatná vidina stálého zaměstnání, vlastnictví
současného bydlení jinou fyzickou nebo právnickou osobou či neudržitelná rodinná situace či
ekonomické obtíže.
Velmi specifickou skupinou našeho regionu je i několik osob, které se dříve dopustili
nějakého trestného činu a na základě odsouzení se po nějaké době očistili a opět se snaží začlenit
do běžné společnosti. Není možné objektivně hodnotit každého takového jedince, ale je více než
nutné, aby byla široká veřejnost připravena takovým lidem nabídnout kvalitní a efektivní inkluzi
k nastalému problému, a t začlenění se do běžné společnosti. Je zřejmé, že společnost neovlivní,
zda takový jedinec pomoci využije či nikoliv, podpůrné aktivity by však byly chybou
nepodporovat. K nejvýznamnějším aktivitám v tomto směru jsou vzdělávací aktivity, speciálně
výchovné aktivity, podpora zájmových aktivit, podpora pracovních aktivit a utváření vnějších
vztahů, které navazují na ty staré a nebo se tvoří ve zcela nové.
154
Velmi ohroženou sociální skupinou našeho regionu jsou, čím dál více ve společnosti častěji,
osoby užívající návykové látky (alkohol, drogy), tzn. osoby závislé nebo přímo ohrožené
závislostí na návykových látkách. Z posledních průzkumů vyplývá, že boj proti návykovým
látkám je velmi náročný a v mnoha ohledech sporadicky úspěšný. Trendem v dnešní společnosti
je, že k návykovým látkám se přiklánějí čím dál mladší skupiny populace, což má neblahý vliv
na intelektuální rozvoj těchto jedinců a skupin v jejich budoucím životě. Zároveň víme, že je
velmi složité, energeticky i finančně náročné přesvědčit již závislé jedince o pokus k návratu
k životu bez závislosti. U mladší populace je to tím více náročnější, neboť známky závislosti
přicházejí mnohem dříve a ve větší míře poškození vlastního psychologického i fyzického
vývoje. Z toho důvodu je velmi důležité klást důraz na prevenci k tomu, aby se do závislosti
dostávalo co nejmenší počet dětí a mladistvých. V rámci této skupiny sociálně determinované
populace je velmi důležitá podpora a spolupráce nejbližších postižených jedinců. Mezi
nejvýznamnější způsoby podpory patří:

Podpora individuální terapie,

Podpora a poradenství pro rodiče a příbuzné,

Podpora poradenství pro rodiny,

Podpora sociální práce,

Podpora individuálních programů s klienty po ukončené léčbě.
Další ohroženou skupinou vyloučených osob jsou takové, které z důvodu své zletilosti
opouštějí zařízení ústavní výchovy. Často se jedná o skupiny zletilých, kteří stěží mají vydobyté
místo ve společnosti. Většinou mají okruh známých, ale tito stejně, jako oni, procházejí
podobnými obtížemi a neexistuje dostatek kvalitních podpůrných sociálních systémů, které by
jim umožnily běžný chod budoucího života. Tato skupina spoluobčanů může být podporována
následujícími aktivitami:

Podpora vzdělávací aktivity,

Podpora speciálně výchovných aktivit,

Podpora zájmových aktivit,

Podpora utváření vnějších vztahů.
155
V posledních měsících a letech je zřejmě nejčastěji opakovaným tématem problematika
příslušníků etnických a národnostních menšin. Těžko se hodnotí správný postoj jejich sociálního
začleňování. Smyslem sociální inkluze šumperského venkova však není primárně řešit problém
globálně, ale lokálně. Na základě dostatečné erudovanosti, připravenosti obyvatel a podpůrných
systémů se může náš region vyhnout extrémním chováním vůči imigračním tendencím, budeme
schopni pružně reagovat na potřebné změny a případné začleňování bude snadnější a
efektivnější. Mezi nejvýznamnější podpory rozhodně patří jednak podpora v edukativní rovině a
dále v oblasti volného času. První zmíněná je důležitá v ohledu získávání základních a
odborných dovedností, druhá potom z pohledu sociálního začleňování, smysluplného využívání
volna a orientaci v našem prostředí.
a) Podpora edukace

podpora z pohledu školy,

podpora z pohledu rodiny,

podpora z pohledu volby povolání a přípravy na pracovní proces,

podpora z pohledu služeb – doučování, příprava,

podpora integrace menšin / sociálně slabých v rámci místní komunity nebo např. školy.
b) Podpora trávení volného času

podpora udržení vlastních tradic, folkloru a zvyklostí plynoucích z rodilého prostředí
etnické či národnostní menšiny jako příležitost pro obohacení kulturního života
v regionu,

podpora integrace do místního prostředí z pohledu spolků – např. dobrovolní hasiči, jiné
zájmové spolky – organizované činnosti,

podpora integrace do místního prostředí z pohledu služeb – neorganizovaná mládež a děti
ze sociálně slabého prostředí,
Uvedená ohrožená skupina bude podporována na základě těchto doporučení:
156
Tabulka č. 30: Specifické cíle a potřeby - Osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním
vyloučením (osoby bez přístřeší, osoby v krizi)
specifický cíl
popis specifického cíle
Podpora dostupnosti volnočasových aktivit
Podpora zajištění dostupnosti volnočasového
zařízení a volnočasových aktivit. Cílem opatření je
nabídnout osobám v rámci cílové skupiny
smysluplné trávení volného času, zlepšit kvalitu
jejich života předcházením nebo snížením
sociálních a zdravotních rizik souvisejících se
způsobem jejich života, umožnit jim lépe se
orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet
podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální
situace a umožnit jejich integraci do většinové
společnosti

návrh opatření k jeho naplňování
specifický cíl
Podpora zajištění dostupnosti terénních
služeb
podpora aktivit k vybudování nebo
rekonstrukci objektů pro vznik zařízení pro
trávení volného času, vzdělávací nebo
výchovnou činnost,
 podpora aktivit směřujících k vzniku a rozvoji
sportovního, kulturního a volnočasového
vyžití
popis specifického cíle
Podpora zajištění dostupnosti vzniku a rozvoje
terénních služeb pro cílovou, popř. rozšíření
kapacit dostupnosti stávajících služeb. Cílem
služby je vyhledávat osoby, které vedou rizikový
způsob života nebo jsou tímto způsobem života
ohroženy a minimalizovat tak rizika jejich
způsobu života. Služby jsou určeny pro
problémové skupiny osob, osoby žijící v sociálně
vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené
skupiny. Služba těmto skupinám osob nabízí
pomoc při zprostředkování kontaktu se
společenským prostředím a při uplatňování práv,
oprávněných zájmů a při obstarávání osobních
záležitostí.

návrh opatření k jeho naplňování

specifický cíl
vybudování administrativního zázemí pro
službu pro spádovou oblast (stavební úpravy
prostor a vybavení nábytkem, software a
hardware),
na základě prokázané potřebnosti zvýšení
personálních kapacit
popis specifického cíle
157
Podpora vzniku služby nebo zajištění dostupnosti
již fungujících sociálně aktivizačních služeb.
Podpora dostupnosti aktivizačních služeb
Služba zahrnuje tyto základní činnosti: vzdělávací
a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se
společenským prostředím, sociálně terapeutické
činnosti a pomoc při uplatňování práv,
oprávněných zájmů a při obstarávání osobních
záležitostí

návrh opatření k jeho naplňování
specifický cíl
Podpora rozvoje sociálního a dostupného
popř. prostupného bydlení
podpora aktivit k vybudování nebo
rekonstrukci objektů pro poskytování služby,
včetně vybavení těchto prostor (vybavení
nábytkem, software a hardware),
 na základě prokázané potřebnosti zvýšení
personálních kapacit.
popis specifického cíle
Zajištění cenově dostupného bydlení, včetně
sociálních a startovacích bytů, pro občany
v bytové nouzi, pro osoby sociálně vyloučené
nebo ohrožené sociálním vyloučením. Cílem
opatření je zajištění bydlení pro osoby, které se
ocitly v nepříznivé sociální situaci a nejsou
schopny zajistit si bydlení vlastními silami.
Sociální bydlení je poskytováno zpravidla na dobu
určitou za zvýhodněné nájemné

návrh opatření k jeho naplňování

Zdroj: vlastní šetření
158
podpora aktivit k vybudování nebo
rekonstrukci budov/bytů,
podpora rozšíření dostupnosti stávajících
pobytových sociálních služeb (např. rozšíření
kapacit nocleháren a azylových domů v rámci
spádové oblasti).
Tabulka č. 31: Vyplacené dávky státní sociální podpory v okrese Šumperk (v tisících Kč).
z toho
rok
dávky
celkem
2006
přídavek
na dítě
sociální
příplatek
příspěvek
na
bydlení
rodičovský
příspěvek
pěstounská
péče
porodné
pohřebné
462 051
163 783
66 463
33 513
164 244
7 905
18 705
6 136
2007
617 867
152 731
65 954
18 043
338 817
10 841
24 366
6 279
2008
513 078
95 853
42 848
16 639
327 174
11 681
18 345
795
2009
495 381
70 804
41 098
24 601
327 152
13 039
18 486
200
2010
494 847
56 907
45 879
42 400
318 046
13 932
17 420
265
2011
418 126
52 685
10 988
51 435
286 641
13 496
2 652
230
2012
398 199
49 892
689
60 874
270 507
14 315
1 788
135
2013
411 081
49 658
-20
77 636
258 887
22 852
1 879
190
2014
411 025
48 434
-27
91 756
243 424
25 729
1 573
135
Zdroj: vdb.czso.cz
159
Tabulka č. 32: Počet sociálních služeb (první údaj) a počet míst v zařízeních sociální péče (druhý
údaj) v obcích MAS Šumperský venkov, z. s. a městě Šumperk k 31. 12. 2014
Bludov
Dlouhomilov
Dolní Studénky
Hrabišín
Hraběšice
Loučná nad
Desnou
Nový Malín
Oskava
Rapotín
Rejchartice
Velké Losiny
Vernířovice
Domovy pro seniory
Domovy se zvláštním
režimem
Chráněné bydlení
Azylové domy
Domy na půl cesty
Týdenní stacionáře
Stacionáře denní
Zařízení pro krizovou
pomoc
Nízkoprahová denní
centra
Nízkoprahová zařízení
pro děti a mládež
noclehárny
Sociální poradny
Centra sociálněrehabilitačních služeb
Libina
Petrov
nad
Desnou
1/45
1/28
Sobotín
Vikýřovice
1/78
1/54
Šumperk
1/176
1/54
2/55
2/45
1/12
1/11
1/1/1/1/1/3/1/-
Zdroj: vdb.czso.cz
V žádné z obcí nejsou vytvořeny tyto sociální služby:

služby následné péče

intervenční centra

služby rané péče

sociálně-terapeutické dílny

terapeutické dílny

centra denních služeb

domovy pro osoby se zdravotním postižením
160
2.9.4. Podpora sociálního podnikání a podpora pracovního trhu
Sociálním podnikem se rozumí „subjekt sociálního podnikání“, tedy právnická osoba, její
součást, nebo fyzická osoba, která splňuje principy sociálního podnikání. Sociální podnik
akcentuje sociální rozměr podnikání, a tak naplňuje veřejně prospěšný cíl. Vzniká a rozvíjí se na
konceptu tzv. trojího prospěchu – sociálního, ekonomického a environmentálního.
V rámci současné praxe není téměř žádný sociální podnik zakládán z iniciativy občanů v
právním smyslu. Největší procento sociálních podniků je zakládáno podnikateli – jednotlivci,
nebo skupinami, jejichž podnikatelskou motivací je uspokojování společenských potřeb. Pokud
běžný podnikatelský projekt výrazně zlepší život lidí v regionu a zároveň splňuje ostatní
podmínky sociálního podnikání, tak může být také považován za sociální podnik.
Sociální podnikání klade důraz na zvýšení veřejného prospěchu a působí ve všech sférách
hospodářství a na rozdíl od běžných podniků, založených na maximalizaci zisku, důsledně
dodržují etické principy podnikání včetně principu rovných příležitostí.
Sociální podnik uplatňuje demokratické rozhodování uvnitř podniku, je založen na
základě veřejné potřeby, provozuje činnosti, které prospívající společnosti nebo specifické
skupině lidí (např. zdravotně či sociálně znevýhodněným osobám), je nezávislý na veřejných či
jiných soukromých institucích, poskytuje alespoň minimální podíl placené práce, využívá
případný zisk z podnikání přednostně pro rozvoj sociálního podniku či pro naplnění veřejně
prospěšných cílů, aplikuje inovativní přístupy a řešení, zohledňuje enviromentální aspekty svých
činností, podporuje sociální odpovědnost firem na místní úrovni, upřednostňuje uspokojování
místních potřeb a využívání místních zdrojů.
Kromě zaměstnanců nějakým způsobem znevýhodněných ovšem sociální podnik
zaměstnává i zaměstnance bez znevýhodnění. Podle standardů platných pro sociální podnikání
by měl být poměr znevýhodněných zaměstnanců v sociálním podniku minimálně 25 % a
maximálně 55 %. Také je nutné splňovat rovnost pracovních podmínek na základě uzavřených
smluv.
Sociální podnik musí mít alespoň 50 procent příjmů ze svého podnikání, jelikož však
zaměstnává znevýhodněné jedince a mnohdy spolupracuje s neziskovými organizacemi, tak
může získat podporu veřejných (domácích i evropských) zdrojů a dále samozřejmě také využívá
161
firemního a sponzorského dárcovství. Navíc výhodou pro zaměstnavatele, jenž zaměstná
znevýhodněné osoby, je možnost získat podporu na zřízení a provoz takového pracovního místa
od příslušného úřadu práce.
Možné rozdělení podle klíčového iniciátora vzniku sociálního podniku:
A. budoucí nebo současní zaměstnavatelé, kteří chtějí realizovat nebo realizují
podnikatelské záměry v oblasti sociálního podnikání na území MAS Šumperský venkov,
právní forma není rozhodující,
B. NNO (provozovatelé sociálních služeb, církevní organizace apod.) působící v oblasti
sociální integrace,
C. sociální podniky vznikající z iniciativy obcí.
Pojetí sociálního podnikání v České republice je poměrně široké a zpravidla zahrnuje tyto oblasti
činností:

zaměstnávání znevýhodněných osob (tzv. integrační sociální podniky),

poskytování obecně prospěšných služeb v oblasti sociálního začleňování a místního
rozvoje včetně ekologicky orientovaných činností,

jednotlivce ze znevýhodněných skupin věnující se podnikání,

doplňkové činnosti NNO s cílem použití výnosů v hlavní obecně prospěšné činnosti.
Podporovanými cílovými skupinami v rámci sociální ekonomiky jsou osoby sociálně vyloučené
nebo ohrožené sociálním vyloučením. Tato cílová skupina obyvatel se dále člení:
a) osoby se zdravotním postižením – osoby, jejichž zdravotní postižení představuje určité
znevýhodnění ve vztahu k ostatním členům společnosti; definice této cílové skupiny
vychází ze z. č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů nebo ze
z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
b) mládež a mladí dospělí – mládež ohrožená sociálně patologickými jevy, mladí dospělí
opouštějící ústavní zařízení, věková skupina 15-26 let; jedná se o mladé lidi, kteří např.:
o pocházejí ze sociálně slabých rodin,
162
o volný čas tráví převážně pasivně či neorganizovaně a proto jsou ve vyšší míře
ohroženi sociálně nežádoucími jevy (jako např. poruchy chování, násilí,
vandalismus, šikana, kriminalita, rasismus, drogové závislosti, alkoholismus,
gamblerství atd.),
o nacházejí se v obtížné životní situaci příp. konfliktu se sociálním okolím a
společenskými normami,
o selhávají v profesní přípravě a jsou ohroženi nezaměstnaností.
c) osoby bez přístřeší – osoby, které nemají ubytovací možnosti, popř. obývají nouzová
obydlí; osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby
opouštějící výkon trestu odnětí svobody
d) oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně
zneužívané
e) osoby pečující o osobu blízkou – osoby pečující o osobu blízkou z různých příčin
ohroženou sociálním vyloučením, které se samy díky této péči dostávají do situací, kdy
jsou znevýhodněny v přístupu ke službám či na trh práce
f) osoby se zkušeností se závislostí na návykových látkách – osoby s diagnostikovanou
závislostí na návykových látkách, které:
o úspěšně ukončily ambulantní či pobytovou léčbu,
o prokazatelně poslední 3 měsíce souvisle abstinují.
g) osoby, které jsou dlouhodobě nezaměstnané
h) další nespecifikované sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené osoby,
které byly či jsou uživateli registrované sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb.,
o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
Podpora projektů sociálního podnikání, které napomáhají v rámci základních principů k
využívání místních zdrojů, podporují služby a výrobu šetrnou k životnímu prostředí, zapojení do
spolupráce v lokálním a regionálním prostředí se stakeholdery, podílejí se na aktivním řešení
lokálních a regionálních problémů, reflektují regionální rozvojové strategie, vytváří příležitostí
pro zapojení dobrovolníků, aktivně napomáhají k identifikování místních tradic a možnosti jejich
využití a obnovení.
Mezi nejvýznamnější oblasti podpory v ohledu sociálního podnikání můžeme zahrnout
následující aktivity:
163

podpora sociálních firem zaměstnávající znevýhodněné cílové skupiny

využívání sociálních družstev jako vhodné formy podnikání za účelem místního rozvoje
obcí a mikroregionů

využití neziskových organizací k zaměstnání sociálně znevýhodněných obyvatel regionu
(mikroregiony, církevní instituce, MAS)

podpora místních projektů, které mají ekologický rozměr
2.9.5. Sociální inovace
V rámci této oblasti by měla vzniknout podpora projektů, které jsou inovativní, tzn.
neotřelé, nestandardní a reagují velice rychle na měnící se potřeby cílové skupiny. Jedná se o
projekty s vysokou mírou rizika selhání (nenaplnění předem definovaných výstupů), především
protože je zde zvolena cesta, která doposud nebyla vyzkoušena, ale nabízí velice zajímavé
možnosti řešení určitého problému v dané lokalitě.
Z dlouhodobého hlediska může jít o projekty, které budou nabízet efektivnější cestu
řešení daného problému, než jsou doposud ustálené postupy.
Sociální inovace (tj. inovace sociální v účelu i prostředcích jejich dosažení) představují
v tomto pojetí nové a oproti dostupným alternativám lepší řešení (tj. účinnější, efektivnější,
udržitelnější, spravedlivější), která naplňují naléhavé sociální (resp. společenské) potřeby a
zároveň vytvářejí nové sociální vztahy nebo spolupráce.
Sociální inovace mohu zahrnovat:

nové produkty,

nové procesy,

nové služby,

nové organizační uspořádání,

nové technologie,

nové ideje,

nové regulace,

nové institucionální formy,

nové funkce a role,
164

nová sociální hnutí a další formy řešení sociálních potřeb.
Sociální inovace nejsou primárně motivovány podnikatelskými zájmy, komerčními
příležitostmi nebo zisky, ale mohou je zahrnovat. Nejdůležitějším aspektem smysluplné sociální
inovace je podpora projektů pro začlenění cílových skupin do společnosti a na trh práce. Toho
lze dosahovat například následujícími aktivitami:

vytváření inovačních nástrojů k zajištění vícezdrojového financování sociálních služeb,

vytvoření a zavedení udržitelných nových řešení, což můžou být produkty, procesy,
služby, organizační uspořádání atd. pro poskytování sociálních služeb, které budou
představovat alternativu či doplněk k sociálním službám poskytovaným dle zákona o
sociálních službách,

nová řešení pro poskytování služeb prospěšných sociálnímu začleňování s důrazem na
návrat do společnosti a na trh práce (-> služby se společensky prospěšným charakterem).
2.9.6. Principy sociálního a integračního sociálního podniku
Co je TESSEA?

tematická síť pro sociální ekonomiku TESSEA,

názorová platforma sdružující jednotlivce, podnikatele, nestátní neziskové organizace,
vysoké školy a další instituce, které spojuje společný zájem – prosazovat sociální
ekonomiku a sociální podnikání do povědomí laické i odborné veřejnosti,

podporuje vznik nástrojů a infrastruktury pro rozvoj sociální ekonomiky.
165
Principy sociálního podniku
Tabulka č. 33: Úprava principů z roku 2011 schválena expertním výborem TESSEA ze dne 10. 10. 2014
PRINCIPY
SOCIÁLNÍHO
PODNIKU
Obecná definice:
1. Sociální prospěch
1a) Provozování aktivity
prospívající společnosti
Veřejně prospěšný či specifické skupině
(znevýhodněných) lidí.
cíl formulován
v zakládacích
1b) Účast zaměstnanců
dokumentech
a členů na směřování
a naplňován
podniku.
prostřednictvím
konkrétních
aktivit.
2. Ekonomický prospěch
2a) Případný zisk používán
přednostně pro rozvoj
sociálního podniku a/nebo pro
naplnění veřejně prospěšných
cílů.
2b) Nezávislost (autonomie) v
manažerském rozhodování
a řízení na externích
zakladatelích
nebo zřizovatelích.
3. Environmentální a
místní prospěch
3a) Přednostní
uspokojování potřeb
místní komunity
a místní poptávky.
3b) Využívání
přednostně místních
zdrojů.
3c) Zohledňování
environmentálních
aspektů výroby i
spotřeby.
2c) Alespoň minimální podíl
tržeb z prodeje výrobků a služeb
na celkových výnosech.
3d) Spolupráce
sociálního podniku s
2d) Schopnost zvládat
místními aktéry.
ekonomická rizika.
2e) Omezení nakládání
s majetkem (tzv. asset lock).
2f) Vykonávání soustavné
ekonomické aktivity.
2g) Trend směrem k placené
práci.
166
Principy integračního sociálního podniku
Tabulka č. 34:Úprava principů z roku 2011 schválena expertním výborem TESSEA 10. 10. 2014
PRINCIPY
SOCIÁLNÍHO
PODNIKU
Obecná definice:
Veřejně prospěšný
cíl zaměstnávání
a sociálního
začleňování osob
znevýhodněných na
trhu práce
formulován
v zakládacích
dokumentech
a naplňován
prostřednictvím
konkrétních aktivit.
3. Environmentální a
místní prospěch
1. Sociální prospěch
2. Ekonomický prospěch
1a) Zaměstnávání a
sociální začleňování
osob znevýhodněných
na trhu práce.
2a) Případný zisk používán
přednostně pro rozvoj sociálního
podniku a/nebo pro naplnění
veřejně prospěšných cílů.
1b) Účast
zaměstnanců
a členů na směřování
podniku.
2b) Nezávislost (autonomie)
3b) Využívání
v manažerském rozhodování a přednostně místních
řízení na externích zakladatelích zdrojů.
nebo zřizovatelích.
3c) Zohledňování
2c) Alespoň minimální podíl
environmentálních
tržeb z prodeje výrobků a služeb aspektů výroby i
na celkových výnosech.
spotřeby.
1c) Důraz na rozvoj
pracovních
kompetencí
znevýhodněných
zaměstnanců.
2d) Schopnost zvládat
ekonomická rizika.
3a) Přednostní
uspokojování potřeb
místní komunity
a místní poptávky.
3d) Spolupráce
sociálního podniku s
místními aktéry.
2e) Omezení nakládání
s majetkem
(tzv. asset lock).
Tab. 35: Sumář podnětů k řešení problematiky sociálního vyloučení a sociální inkluze
vytvořených v průběhu zasedání „kulatých stolů“ sociální oblasti MAS Šumperský venkov, z. s.
Oblast
Etická výchova
Podmínky pro poskytovatele






výchova mládeže (respekt k odlišnostem & pocit sounáležitosti),
komunitní školy,
kvalitní primární prevence na školách,
zlepšení základního a středoškolského vzdělávání,
dobrovolnická činnost,
mateřské školy (navýšení počtu volných míst).

nedostatek proškolených pracovníků pro soc. služby (pro
specifické cílové skupiny),
stabilní systém pro poskytovatele (legislativa, financování,
materiálně technické zázemí),
motivace obyvatel finančně se podílet na soc. službách.


167

Aktivizační programy
Informovanost a spolupráce
Podpora pečujících
Terénní / preventivní služby





zvyšování informovanosti o již existujících službách,
informovanost veřejnosti o soc. službách,
nedostatečná spolupráce mezi podnikateli a NNO v sociální
oblasti.




podpora pečujících rodin,
nedostatečná podpora pro pečující osoby,
rozšíření odlehčovací služby pro seniory a OZP,
k udržení seniorů v domácím prostředí podpora pečujících rodin
(terénní pečovatelská služba včetně zaměření na paliativní
péči).

prevence v terénu = programy pro mladé přímo v obcích, na
školách,
nízkoprahové služby pro děti a mládež (volnočasové aktivity),
návaznost na azylové služby pro rodiče s dětmi v tísni,
terénní soc. aktivizační služby pro rodiny s dětmi,
ztížená dopravní obslužnost z některých obcí
(nízké množství možností k trávení volného času mládeže
v obcích).






Začlenění na trhu práce
nabídka obcím pro své seniory a OZP aktivizační programy se
zaměřením na trénování paměti … (udržování psychické a fyzické
kondice),
kulturní akce,
objekty k setkávání zdravých a postižených lidí k tvůrčí práci,
(postižení jedinci jsou izolováni od společnosti - to mi vadí).




málo pracovních příležitostí zejména pro sociálně slabé občany v
okolních obcích,
chybí možnost pracovního uplatnění pro mladé, ohrožené sociální
exkluzí,
sociální podniky a podporované zaměstnávání,
rekvalifikace zacílená na existující poptávku (volná pracovní
místa),
nabídka zaměstnání pro osoby s psychickým nebo fyzickým
hendikepem - chybí obecně,
pracovní příležitosti (náhrada za tradiční průmysl: textilní,
dřevozpracující, papírenský, strojírenský, elektrotechnický…)
168




Pobytové služby




sociální bydlení pro rodiny s dětmi "startovací byty",
prostupné sociální bydlení,
chybí sociální bydlení,
dům se zvláštním režimem pro osoby bez přístřeší (pro místní
spádovou oblast),
dům na půli cesty - s dosahem práce a kulturního vyžití,
pobytové sociální služby pro lidi s psychiatrickým onemocněním,
chráněné bydlení pro osoby s autismem,
bydlení pro seniory (se službami).
Zdroj: Vlastní šetření
Území MAS Šumperský venkov spadá do ORP Šumperk, které je vyznačeno na mapce jako
sociálně vyloučená lokalita.
Obr 55. Sociálně vyloučené lokality, zdroj: CRRČR, 2015
169
3 SWOT ANALÝZA
Z veřejných projednávání, jednání pracovních skupin, analýzy území a jeho potřeb a
statistických údajů vyplynuly silné a slabé stránky území (analýza vnitřních faktorů, které působí
na region) a příležitosti a hrozby (analýza vnějších faktorů, které působí na region) území MAS
Šumperský venkov. Nejprve byly zpracovány dílčí analýzy pro jednotlivé oblasti:

Školství

Doprava

Bezpečnost

Zaměstnanost

Cestovní ruch a lázeňství

Zemědělství a lesnictví

Životní prostředí

Sociální inkluze
Závěrem byla vytvořena souhrnná SWOT analýza, která shrnuje nejvýznamnější faktory.
170
3.1 SWOT analýza Školství
Silné stránky





Dostatečná kapacita nabídky základních a
mateřských škol
Dostatečná nabídka volno časového vzdělávání,
školních klubů, uměleckých škol (ve spolupráci
s městem Šumperk)
Fungující ekologické středisko Švagrov v obci
Vernířovice
Podpora sportovních a kulturních aktivit
prostřednictvím organizací jako např. TJ Sokol,
Sokol, Sbory dobrovolných hasičů, Junák,
Skaut, rodinná centra atd.
Spolupráce mezi školami, školskými zařízeními
a obcemi
Příležitosti













Efektivní využívání evropských podpůrných
fondů
Zapojení se do strategického plánování (MAP,
komunitní školství…)
Podpora environmentální výchovy mládeže
Podpora volno časových aktivit žáků všech typů
škol
Spolupráce mezi školami (svazkové školství,
finanční ulehčení v řízení škol)
Podpora tradičních řemeslných odvětví (práce se
dřevem, plasty, sklem – řemeslné dílny,
komunitní školství)
Modernizace škol a jejich vybavení, venkovního
prostranství
Vznik specializovaných tříd
Zpřístupnění škol dětem s hendikepem
Vzdělávání učitelů
Podpora celoživotního vzdělávání
Vznik jeslí a dětských skupin (umožní rodičům
dřívější nástup do práce)
Neformální vzdělávání
Slabé stránky




Nedostatek finančních prostředků na
rekonstrukce škol a školských zařízení a jejich
infrastruktury (hřiště, tělocvičny…)
Sociálně patologické jevy u sociálně
vyloučených obyvatel (neplnění povinné školní
docházky, spolupráce se zákonnými zástupci,
plnění povinností)
Malý počet škol a školských zařízení
s bezbariérovým přístupem
Nízká nabídka možností celoživotního
vzdělávání
Hrozby





171
Demografická situace (nízká porodnost, úbytek
dětí)
Nízká motivace pedagogických pracovníků,
nenaplnění kariérních řádů a postupů, syndromy
vyhoření pedagogů, stagnace platů ve školské
sféře
Nedostatečná kapacita předškolních a školních
zařízení (výkyvem v demografickém vývoji)
Nedostatečná odbornost personálu
Odliv dětí do škol ve větších městech
3.2 SWOT analýza Doprava
Silné stránky






Stabilita počtu osob přepravených veřejnou
hromadnou dopravou v průběhu posledních let
Kulturní i přírodní potenciál pro rozvoj
cestovního ruchu
Nadprůměrná kvalita životního prostředí
Atraktivní prostředí zejména pro milovníky
zimních sportů
Aktivní spolupráce obcí v rámci regionu MAS
Šumperský venkov
Možnost čerpání prostředků z fondů EU na
rozvoj dopravní infrastruktury
Příležitosti







Podporování zdravé konkurence v dopravě a
zvyšování efektivity a kvality pro cestující.
Elektrifikace železnice
Podpora cykloturistiky a pěší turistiky a tím
spojený růst zájmu o služby cestovního ruchu
Rozvoj hipostezek a jiných volnočasových
aktivit (jezdectví)
Podpora kombinované dopravy a udržení
zdravého životního stylu (kolo – hromadná
doprava)
Bezpečná doprava, bezpečné komunikace
Zkulturnění a zatraktivnění dopravy – zastávky,
parkoviště
Slabé stránky








Duplicita vlakového a autobusového spojení
Stav komunikací (chodníky, silnice)
Nadřazené postavením automobilové dopravy
na úkor chodců, cyklistů a zejména na úkor
celkové bezpečnosti
V některých oblastech nedostatečná kapacita
parkovacích míst
Neoznačené a neosvětlené přechody pro chodce
Není komplexně řešena bezbariérovost a
návaznost chodníků
Slabá cyklistická infrastruktura a chybějící
zázemí pro cyklisty
Neutěšený stav autobusového nádraží a zejm.
autobusových zastávek
Hrozby






172
Zvyšování koncentrace individuální dopravy
Útlum veřejné hromadné dopravy
Nedostatek finančních zdrojů na rekonstrukce a
rozvoj infrastruktury
Odkládání dostavby rychlostních komunikací
páteřních tras a obchvatů obcí
Zhoršování dopravní obslužnosti,
zejména malých obcí
Nezatraktivnění veřejné hromadné dopravy
3.3 SWOT analýza Bezpečnost
Silné stránky
Slabé stránky




tradice hasičského sportu
dobré personálního obsazení JPO i v malých
obcích



nedostatečné vybavení JPO v obcích
nedostatečné speciální vybavení JPO II+III+IV,
V
klesající zájem dětí a mladých o zapojení se
do hasičského sportu
nízká finanční podpora na vybudování,
rekonstrukci a modernizaci hřišť a sportovišť
nízká gramotnost obyvatel regionu v oblasti
kybernetické bezpečnosti
Příležitosti
Hrozby






modernější vybavení JPO, které odpovídá
dnešním požadavkům při práci JPO
budování nového a modernizace stávajícího
zázemí a budov JPO
motivace mladých k požárnímu sportu
dokonalejší komunikační systém – obce +
obyvatelé
vzdělávání obyvatel v oblasti kybernetické
bezpečnosti



podcenění rizika bezpečnosti obyvatel při
živelných pohromách ze strany obcí i obyvatel
(vodní toky, kalamity v lesích, sněhové a větrné
kalamity…)
absence podpory u požárního sportu v malých
obcích JPO V a podpory mládeže ze strany státu
úniky důležitých dat
negramotnost obyvatel v oblasti kybernetické
bezpečnosti
173
3. 4 SWOT analýza Zaměstnanost
Silné stránky
Slabé stránky







relativně nízká cena pracovní síly – pod
celorepublikovým průměrem (zajímavé pro investory)
dostatek volných lokalit a objektů k podnikatelskému či
jinému využití, dostatečné množství dosud nevyužitých
stavebních ploch
vysoká úroveň portfolia podnikatelských aktivit v
regionu (zejména cestovní ruch, lázeňství)
tradice ve zpracování místních surovin
v sektoru zemědělství příznivé podmínky pro živočišnou
výrobu – chov jatečného skotu a ovcí







Příležitosti












začlenění části území do CHKO, což v určité
míře negativně ovlivňuje rozvoj podnikatelských
aktivit
nízký ekonomický potenciál regionu daný nižší
než průměrnou kupní silou místních obyvatel
nedostatečně rozvinutá technická infrastruktura
pro podnikání, nepřipravenost
podnikatelských/průmyslových zón
výjezd za prací mimo region
málo pracovních příležitostí pro mladé lidi
nízký počet zaměstnavatelských subjektů v
obcích, málo rozvinutá řemesla a živnosti
absence zahraničního kapitálu
nízká flexibilita a adaptabilita pracovní síly na
měnící se ekonomickou strukturu regionu, což se
odráží hlavně v nízké ochotě samostatně podnikat
nedostatečné podmínky pro zajištění potřebného
rozvoje malého podnikání
Hrozby
zapojení mladých lidí do rozvoje regionu, zkvalitnění a
rozšíření mimoškolních i vzdělávacích aktivit
využití volných pozemků a budov pro rozvoj podnikání
pokračování trendu stěhování se z měst do přilehlých
venkovských oblastí
rozvíjení a posílení spolupráce mezi představiteli veřejné
správy a místními aktéry regionu
zapojení „novousedlíků“ do dění a rozvoje regionu a
vytvoření životních podmínek tak, aby přilákaly mladé
rodiny k bydlení a práci na venkově
posílení regionální identity
vytvoření příznivých životních podmínek pro život na
venkově (dostatek pracovních příležitostí, kulturního a
společenského vyžití, podmínky pro zdravý růst a
výchovu dětí)
podpora malých a středních podnikatelů, kteří díky tomu
budou moci nabídnout více pracovních míst
podpora začínajících podnikatelů
příprava a pomoc se začleněním nezaměstnaných na trh
práce
sociální inkluze
péče o děti v předškolním věku se snahou pomoci
rodičům s dřívějším nástupem do práce z rodičovské
dovolené
174
 pokračování odlivu kvalifikované pracovní síly,
odchod vzdělaných lidí
 dojíždění lidí za prací mimo region – lidé získají
možnost bydliště v místě zaměstnání, tedy ve
městě
 snižování počtu pracovních příležitostí negativně
ovlivní demografickou strukturu obyvatel ve
smyslu stárnutí obyvatelstva na venkově
 nezájem a strach obyvatel z realizace
podnikatelských záměrů, ti stávající směřují
aktivity spíše do měst
 růst nákladů na život na venkově, snižující se
životní úroveň obyvatelstva, pasivita, rezignace
3.5 SWOT analýza Cestovní ruch a lázeňství
Silné stránky









Slabé stránky




Poloha – relativně výhodná poloha s krásnou přírodou
Přírodní zdroje – příroda ve spojení s příjemným
prostředím území vytváří předpoklady pro jezdeckou
turistiku a agroturistiku.
Množství historických a kulturních atraktivit – lidová
architektura, zámky, sakrální stavby, technické památky
Lidové zvyklosti
Technické památky
Značené cyklostezky, podmínky pro turistiku
Vynikající podmínky pro cyklistiku – pro začátečníky i
náročné
Možnosti celoroční vyžití
Dvoje Lázně – Velké Losiny, Bludov











Příležitosti
















Dopravní dostupnost
Ekonomická situace
Lidské zdroje – nedostatek lidí se zkušenostmi
Nízká zkušenost se zahraničními návštěvníky a
jazyková vybavenost
Úroveň služeb a infrastruktury regionu
Roztříštěnost informací o regionu
Nedostatečná úroveň spolupráce
Špatný stav některých kulturních památek
Nízká informovanost a propagace regionu
v ČR a v zahraničí
Migrace pracovní síly a mladých za prací do
větších měst
Nízká úroveň spolupráce
Omezená dostupnost pro osoby se zdravotním
postižením
Nízká informovanost o zavedených věcech a
aktivitách – slevové karty, nové atrakce, apod.
Neochota investovat do nových technologií
Absence jednotného odbavovacího systému
v lyžařských areálech
Hrozby
Využití místních historických příběhů a hrdinů
k marketingovým účelům –Čarodějnické procesy..
Podpůrné programy a granty
Pořádání tematických workshopů
Prohloubení spolupráce uvnitř regionu i napříč
sousedními regiony, česko-polská spolupráce
Zdokonalování služeb pro návštěvníky regionu
Rozvoj lázeňské turistiky
Rozvoj cestovního ruchu v regionu způsobený přílivem
turistů ze zahraničí (zejména Rakousko a Polsko)
Podpora podnikatelů v oblasti cestovního ruchu
Vyšší propagace regionu a zvýšení image regionu
Efektivnější využití přírodních zdrojů v regionu
Zvelebování území obcí – rekonstrukce drobných
kulturních památek, péče o zeleň, dopravní infrastrukturu
Zatraktivnění a zpřístupnění národních kulturních
památek a jejich infrastruktury
Obnova památek a odkazů historie
Zpřístupnění komunikací do Polska - rozšiřování a
rekonstrukce
Vyšší zájem o domácí cestovní ruch a rozvoj
příměstského cestovního ruchu
Stavba cyklotras a in-line tras a jejich značení
175
 Kontinuální odliv kvalifikovaných a vysoce
vzdělaných lidí z regionu
 Dojíždění obyvatel za prací do jiných regionů
 Stárnutí obyvatelstva na venkově spojené
s odlivem mladých pracujících lidí
 Nepříznivé sněhové podmínky v zimních
měsících
 Nedostatečná péče o kulturní památky a jejich
zastarávání
 Neorganizovanost cestovního ruchu
 Pokles životní úrovně obyvatelstva, nezájem
z jejich strany o dění v regionu
 Růst daňového zatížení obyvatelstva a
podnikatelů
 Zhoršení legislativního prostředí pro
podnikatele v odvětví cestovního ruchu
 Vyšší atraktivita sousedních regionů, pokles
úrovně kvality nabídky ve srovnání s těmito
regiony
 Neschopnost vytvořit atraktivní nabídku pro
návštěvníky regionu – nedostatečné
přizpůsobení aktuálním trendům, neschopnost
se odlišit od jiných regionů

























Trend odlivu obyvatel velkých měst do okolních
venkovských oblastí
Rostoucí zájem o zdravý životní styl, relaxaci a wellness
aktivity
Zájem o regionální gastronomii, tradiční výrobky a
produkty z přírodních materiálů
Podpora biofarem a ekofarem ve vztahu k cestovnímu
ruchu – motivace producentů, aby přijímali turisty
Vzdělávání v přírodě, rozvoj naučných stezek, atrakcí
spojených s poznáním přírody a regionu, geoparků
Rozvoj stávajících zavedených produktů
Jednotná informační centrála s informacemi o regionu pro
potřeby návštěvníků i obyvatele regionu
Vytvoření sítě e-kol – páteřní trasa + související služby
Podpora místních tradic a zvyků
Nadregionální kulturní a sportovní akce, ale i podpora
místních akcí
Vybudování „lázeňské oblasti“ zahrnující nejen lázeňské
obce, ale i jejich širší okolí
Podpora náboženského a poutního cestovního ruchu
Rozvoj agroturistiky, hipoturistiky, venkovského
cestovního ruchu a ekoturistu
Modernizace a sjednocení úrovně ubytovacích kapacit
napříč regionem
Rozvoj infrastruktury a služeb pro handicapované
rozvoje a modernizace středisek zimních sportů
Zvýšení atraktivity IC pro turisty, modernizace vybavení
IC
Rozšíření služeb IC, podpora vzdělávání zaměstnanců IC
a zvýšení jejich jazykové vybavenosti
Rozvoj rozhleden a vyhlídek
Motivace dětí ke sportu
Správné zacílení produktů, přizpůsobování nabídky
potřebám cílových segmentů
Regionální cestovní kancelář, podpora příměstského
cestovního ruchu
Tvorba netradičních diferencovaných produktů pro nové
segmenty návštěvníků
Sdílené skipasy s výhodami
Termální aquapark ve Velkých Losinách
176
 Neschopnost spolupráce
 Ustupující zájem o lázeňství
 Trend zkracující se dovolené
3.6 SWOT analýza Zemědělství a lesnictví
Silné stránky



























Výhodné podmínky pro zemědělství i
lesnictví
Zemědělství, lesnictví a dřevozpracující
průmysl jako tradiční obory
Podhorský charakter venkovské krajiny
Přítomnost silných zemědělských a
lesnických subjektů
Dobrá úroveň spolupráce s místními
samosprávami a spolky
Velká zásoba dřevní hmoty
Trvalá poptávka po surovém dříví
Aktivita malých firem a mikropodniků
(rodinné farmy)
Silné zastoupení lesů zvláštního určení
Výhodné podmínky pro ekologické
zemědělství a agroturistiku
Příležitosti



Slabé stránky
Zavádění moderních nízko-emisních technologií
Diverzifikace zemědělských činností
Spolupráce obcí s podnikateli a turistickým
ruchem
Trend podpory rekonverze nevyužívaných objektů
na plochy pro rozvoj podnikání
Rozvoj ekologického přístupu k zemědělství
Rostoucí zájem o produkty venkovského a eko
původu a o produkty z přírodních a tradičních
materiálů
Možnosti čerpání dotací
Využití místních surovin ke zpracování
Zvýšení podílu přirozené obnovy lesních porostů
Lepší využití sítě železniční dopravy
Aplikace přírodě blízkých způsobů
obhospodařování lesů
Zakládání remízů, alejí, větrolamů, břehových
porostů, obnova mezí a tvorba ÚSES
Podpora environmentálních aktivit včelařů,
myslivců, rybářů a dalších spolků
Úprava druhé skladby lesů s ohledem na globální
klimatickou změnu
Vzdělávání v oblasti zemědělství, potravinářství a
lesnictví, tematické workshopy
Zkvalitnění polní a lesní infrastruktury







Nezaměstnanost
Málo rozvinutý zpracovatelský sektor
Rostoucí cena půdy
Klesající zájem lidí o práci v zemědělství a
lesnictví
Pokles živočišné výroby
Malá biodiverzita pěstovaných plodin
Zastaralé strojní vybavení a řada
nevyužívaných zemědělských objektů
Negativní dopady konvenčního hospodaření
na půdu
Zanedbané místní komunikace zejm. ve
vyšších polohách
Lokalizace části lesních porostů v
problematicky dostupných podmínkách
Časté dopravní střety se zvěří v lesních
úsecích silnic a na méně frekventovaných
komunikacích
Hrozby










177
Klimatické změny projevující se nepříznivými
podmínkami (sucho, teplo) a extrémy
Odliv mladých lidí z regionu vlivem nedostatku
pracovních příležitostí
Prohlubování negativních demografických trendů
Znehodnocování půdy v důsledku intenzivního
hospodaření
Znečištění vodních zdrojů
Nejistota s nestabilita v přidělování zemědělských
dotací
Složitá administrativa spojená s čerpáním dotací
Vysoké procento nahodilých těžeb
Šíření lýkožrouta severského a dalších lesních
škůdců
Sesuvy nestabilních svahů
3.7 SWOT analýza Životní prostředí
Silné stránky
Slabé stránky









Přítomnost a vysoká kvalita území zachovalé
přírody
Vysoká lesnatost území
Značný přírodní potenciál území
Bohaté zásoby podzemní vody
Vysoká úroveň třídění odpadů
Existence CHKO a dalších institutů ochrany
přírody
Obecná environmentální uvědomělost
Příležitosti











Omezení nedokonalého spalování v lokálních
topeništích
Maximální využívání místních zdrojů
Zvyšování retence vody v krajině a rekultivace
vodních toků
Obnovování zaniklých rybničních ploch
Podpora dobudování protipovodňové ochrany
obcí
Hospodaření s dešťovou vodou v obcích
Příspěvky na sběrné dvory a údržbu krajiny
Boj s invazivními druhy v území
Regenerace brownfields
Podpora ekodopravy
Regulace pohybu turistů a podpora turistického
značení






Vysoký podíl lokálních topenišť
Neodkanalizování menších sídel, znečištění
vodních toků
Dopravní zátěž v obcích ležících na silnici I.
třídy
Zemědělství orientované na velkovýrobu
Existence environmentálních rizik (povodně,
doprava)
Nízká retenční schopnost krajiny
Ohrožení ŽP vysokým tlakem cestovního ruchu
Ohrožení území invazivními druhy
Hrozby





178
Intenzifikace zemědělství
Zrychlený odtok vody z území
Znečištění povrchových a podpovrchových vod
Staré ekologické zátěže
Nevhodné využití krajiny (čtyřkolky, motorky,
freeride)
3.8 SWOT analýza Sociální inkluze
Silné stránky
Slabé stránky
 Komunitní plánování sociálních služeb města Šumperka,
webové stránky – informace o sociálních službách:
o E-adresář poskytovatelů sociálních a
návazných služeb na území správního obvodu
obce s rozšířenou působností Šumperk
(http://katalog.sumperk.cz/)
o E-katalog poskytovatelů sociálních služeb
v Olomouckém kraji (https://kissos.krolomoucky.cz/katalog/)
 Dobrá dostupnost a nabídka širokého spektra sociálních
služeb pro všechny cílové skupiny pro občany na území
MAS Šumperský venkov v Šumperku
 Existence sídla sociálních služeb na území MAS
Šumperský venkov (domovy pro seniory, domovy se
zvláštním režimem, odlehčovací služba, pečovatelská
služba a pečovatelská služba v domech s pečovatelskou
službou, denní a týdenní stacionář)
 Odbornost poskytovatelů služeb (kvalifikace, prohlubování
a zvyšování odbornosti zaměstnanců)
 Dostupná ošetřovatelská péče v domácím prostředí
Příležitosti








Finanční a časová dostupnost sociálních
služeb (terén, večery, víkendy)
Malá informovanost o poskytovatelích
sociálních služeb
Nedostatek pracovních příležitostí pro osoby
se zdravotním postižením, pro sociálně slabé
občany, mladé lidi, …
Nedostatečná podpora pro pečující osoby
V některých obcích nízké množství možností
k trávení volného času
Absence nebo nedostatečná nabídka
návazných a některých služeb pro specifické
cílové skupiny (alkohol, psychické
onemocnění, duální diagnózy, …)
Nedostatečná spolupráce mezi podnikateli a
NNO v sociální oblasti
Nedostatek sociálního bydlení
Hrozby
 Efektivní využívání evropských podpůrných fondů –
podpora rozvoje a zvyšování dostupnosti stávajících
sociálních služeb
 Zvyšování povědomí o sociálních službách – zmapování
dostupnosti sociálních služeb
 Zvyšování pracovního uplatnění pro rizikové skupiny
obyvatel (sociální podnikání, pracovní poradenství,
vzdělávací programy
 Podpora pro pečující rodiny, rozvoj odlehčovacích služeb
 Podpora rozvoje avzniku zázemí pro volnočasové aktivity
(sociálně aktivizační služby, nízkoprahové služby pro děti a
mládež, sportovní a kulturní aktivity)
 Podpora zřizování chybějících pobytových sociálních
služeb v místní spádové oblasti
 Rozvoj sociálních podniků, podporovaného zaměstnávánírozvoj spolupráce mezi poskytovateli sociálních služeb,
obcemi a podnikatelskými subjekty
 Sociální bydlení pro rodiny s dětmi, startovací byty,
prostupné sociální bydlení
 Rozvoj dobrovolnictví
 Rozvoj komunitních center a související infrastruktury
 Zabezpečení psychiatrické péče pro region
 Terénní služby
179
 Nedostatečné finanční a personální
zabezpečení organizací
 Nárůst a nepřehlednost administrativy na úkor
přímé péče s uživateli
 Odliv kvalifikovaných pracovníků
 Nezájem veřejnosti o sociální služby
 Demografické změny ve společnosti (nízká
porodnost)
 Vysoká nezaměstnanost osob se zdravotním
postižením
 Závislost na sociálních dávkách, na
poskytovaných službách
 Finanční a sociální situace rodin, neochota
uživatelů a jejich rodinných příslušníků
spolupodílet se na financování nákladů na
sociální služby
 Absence koordinace sociálních a zdravotních
služeb
180