Janov. K-OD 05_12

Akce:
Část:
ÚZEMNÍ PLÁN JANOV NAD NISOU
KONCEPT
B. Odůvodnění
Pořizovatel:
Úřad územního plánování
Jablonec n.N.
Projektant:
Ing. arch. Jiří Vít
Ateliér CON.TEC
28. pluku 28, 100 00 Praha 10
Spolupráce:
Ing. Vojtěch Machoň
Datum
2012
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
1
B.
OBSAH ODŮVODNĚNÍ KONCEPTU ÚZEMNÍHO PLÁNU
Textová část odůvodnění:
B1.
B2.
B3.
B4.
B5.
Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně
souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem,
Údaje o splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů
pro zpracování návrhu,
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných
důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území,
Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s
informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní
prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo
respektováno,
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní
fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.
Grafická část odůvodnění:
B1
B2
B3
Koordinační výkres – 1 : 5 000
Výkres širších vztahů, dokumentující vazby na území sousedních obcí – 1 : 50 000
Výkres předpokládaných záborů půdního fondu – 1 : 5 000
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
2
PODROBNÝ OBSAH KAPITOL TEXTOVÉ ZPRÁVY - ČÁST „ODŮVODNĚNÍ“
B.1.
VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH
VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ
VYDANOU KRAJEM
B.1.1 Vymezení území
B.1.2 Širší vztahy a vazby
B.2.
ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ
B.3.
KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ
PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, zejména ve vztahu k
rozboru udržitelného rozvoje území,
B.3.1. Vymezení zastavěného území
B.3.2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot
a) Charakteristika obce a řešeného území
b) Ochrana a rozvoj hodnot
c) Památková ochrana
d) Ochrana přírody
e) Přírodní podmínky
f) Historický vývoj
g) Demografie
B.3.3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a
systému sídelní zeleně
Historická a současná urbanistická struktura obce
Podmínky pro novou výstavbu - architektura
Etapizace
Vymezení zastavitelných ploch
B.3.4. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování
a) Občanské vybavení
b) Veřejná prostranství
B.3.5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro
změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny,
protierozní opatření, ochrana před povodněmi, dobývání nerostů
a) Koncepce uspořádání krajiny
b) Koeficient ekologické stability krajiny
d) Prostupnost krajiny
B.3.6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením
převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného
využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch
a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek
ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití
pozemků v plochách
a) Plochy s rozdílným způsobem využití
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
3
B.3.7. Limity využití území
B.4.
INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ
ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACÍ, ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO
K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, POPŘÍPADĚ ZDŮVODNĚNÍ,
PROČ TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO
B.5.
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ
NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ PRO PLNĚNÍ FUNKCE
LESA
B.5.1. Zemědělský půdní fond
B.5.2. Pozemky určené k plnění funkcí lesa
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
4
B1.
VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH
VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ
VYDANOU KRAJEM
B.1.1 Vymezení území
Řešeným územím je správní území obce Janov nad Nisou (kód obce 563595). Celková
plocha správního území je 1471 ha. Hustota zalidnění je 86,7 obyv./km2. Obec má čtyři části
(Janov nad Nisou, Loučnou, Hrabětice a Hraničnou) a rozkládá se na třech katastrálních
územích: Janov n.Nisou (993 ha), Hraničná (588 ha) a Loučná (134 ha) v nadmořských
výškách 500-860 m n. m. V obci žije 1274 obyvatel (1.1.2008). Adresa obecního úřadu je
Janov nad Nisou 520, PSČ 468 11.
B.1.2 Širší vztahy a vazby
Z hlediska státní správy je obec Janov nad Nisou začleněna v Libereckém kraji, leží v jeho
východní části a výrazně spáduje do Jablonce nad Nisou. Obec sousedí s Jabloncem nad
Nisou na jihu, Libercem na západě, Bedřichovem na severu, Josefovým Dolem na
severovýchodě, a Lučany nad Nisou na jihovýchodě. Janov nad Nisou je obsluhován
především silnicí III.tř. č.29029 Bedřichov, Janov n.N., Jablonec nad Nisou.
Nové administrativní uspořádání (vyhláška MV ČR č.388/2002 Sb.) rozčlenilo území
Libereckého kraje na 10 správních obvodů – obce s rozšířenou působností (obce III. stupně)
a 21 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (obce II. stupně). Obec Janov
n.Nisou náleží v rámci územního členění veřejné správy pod správní obvod obce s
pověřeným obecním úřadem (II. stupeň) Jablonec nad Nisou, který je zároveň i centrem
správního obvodu obce s rozšířenou působností (III. stupeň).
Prostor obce Janov nad Nisou podle vymezení regionů cestovního ruchu (zpracovala ČCCR
– Česká centrála cestovního ruchu, 1999) spadá do širší oblasti č.18 – Jizerské hory. Celá
oblast má ráz harmonické krajiny díky souladu přírodních a civilizačních prvků. Vysoký podíl
rekreačně vhodných ploch vytváří příznivé předpoklady pro rozvoj celoroční územně vázané
rekreace s důrazem zejména na krátkodobou a střednědobou rekreaci a to především zimní.
Jde o středisko regionálního významu.
Politika územního rozvoje ČR (PÚR ČR)
Návrh územního plánu Janova nad Nisou musí respektovat republikové priority územního
plánování stanovené PÚR ČR. Řešené území Janova nad Nisou je v Politice územního
rozvoje ČR, schválené usnesením vlády z 20.7.2009, součástí rozvojové oblasti OB7 Liberec
a specifické oblasti SOB7 Krkonoše – Jizerské hory, kde je navrhováno při zajištění trvale
udržitelného rozvoje vytvářet podmínky pro koordinovaný rozvoj podnikatelských aktivit,
podporovat rozvoj cestovního ruchu, zkvalitňovat veřejnou a dopravní infrastrukturu a chránit
území před potencionálními riziky. Je třeba chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní
hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického dědictví. Ochrana přírodních
hodnot by však měla být v rovnovážném vztahu s potřebou ekonomického využití území.
Rozvojové oblasti dle PÚR ČR jsou územní části se soustředěním civilizačních aktivit a
koncentrací významného potenciálu průmyslového, technického a stavebního dědictví, ve
kterých se projevují zvýšené požadavky na změny v území a rostoucí tlak na umísťování
rozvojových záměrů nemístního významu. Politika územního rozvoje PÚR ČR, 2006
vymezuje na území Libereckého kraje rozvojovou oblast OB7 republikového významu, která
zahrnuje území správních obvodů ORP Liberec, ORP Jablonec nad Nisou, ORP Česká Lípa
a ORP Tanvald.
Předchozí vymezení dle ORP na národní úrovni nevystihuje v celém rozsahu skutečné
hodnoty a limity využití území Libereckého kraje – dle zjištěných podmínek nebyla prokázána
územní spojitost rozvojové oblasti.
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
5
Přesnější vymezení je dle PÚR ČR obsaženo v oddílu SOB5 – specifická oblast Jizerské
hory.
Pro harmonický rozvoj širšího území „jablonecké“ části Jizerských hor je podstatné detailněji
vymezit vyváženost vztahu územních podmínek :
- pro příznivé životní prostředí (pilíř environmentální)
- pro hospodářský rozvoj (pilíř hospodářský)
- pro soudržnost společenství obyvatel území (pilíř soudržnosti obyvatel území)
Z údajů a jejich rozboru lze konstatovat, že nejvýznamnější hodnoty námi sledovaného
území jsou identifikovány v územních podmínkách pro hodnoty životního prostředí, které
jsou často unikátní a svým významem v řadě případů přesahují hranice sledovaného území.
Významná část těchto hodnot má zabezpečenou ochranu přímo podle konkrétní legislativy, u
ostatních hodnot je třeba jejich ochranu a případně i zvyšování hodnot zajistit na úseku
územního plánování, které bude tyto hodnoty respektovat a stanoví omezení a podmínky pro
další územní rozvoj. Dalším posilováním těchto hodnot bude vytvářeno příznivější životní
prostředí pro rozvoj území. Zajišťování a respektování ochrany přírodních hodnot určitým
způsobem omezuje hospodářský rozvoj území, které má obecně zhruba průměrné podmínky
pro hospodářský rozvoj, v některých specifických oblastech však vykazuje nadprůměrný
potenciál pro ekonomický rozvoj (stále jde hlavně o oblast cestovního ruchu).
Vzhledem k charakteru území, jehož velká část je více či méně legislativně zajištěna různým
stupněm ochrany, jsou územní podmínky pro hospodářský rozvoj limitovány možnými střety
ekonomických aktivit a jejich důsledků s těmito chráněnými územími. Některé druhy
hospodářských aktivit jsou z těchto území zcela vyloučeny, ostatní musí beze zbytku
respektovat podmínky ochrany a přizpůsobit se jim. Podmínky pro soudržnost společenství
obyvatel území jsou dány zejména sociálními aspekty života obyvatel a částečně i aspekty
ekonomickými, které ovlivňují kvalitu života a určují celkovou životní úroveň v daném území.
Z vyhodnocení stavu a vývoje území vyplývá, že na sledovaném území neprobíhá rozvoj
životní úrovně rovnoměrně. Mezi územními podmínkami, které tuto soudržnost ovlivňují, je
možno zahrnout např. nevhodnou věkovou strukturu na části území, stárnutí obyvatelstva
v obcích a sezónnost převažujícího ekonomického využití území. Dále jde o nerovnoměrnou
dopravní obslužnost a dostupnost území a
nerovnoměrnou vybavenost technickou
infrastrukturou.
Podstatný je zde problém vysokého stupně nerovnováhy mezi pilířem environmentálním se
zvláštní ochranou přírody a vysokou zátěží území pilíři ekonomickými a soudržností
společenství obyvatel. Zvýšená návštěvnost vysoce atraktivního území pro sport a rekreaci
má zásadní vliv na vybavení území dopravní a technickou infrastrukturou. Význam specifické
oblasti zvyšují přímé vazby na sousední oblasti Frýdlansko a lehce méně významné vazby
na Západní Krkonoše. s přesahem do Polska.
Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (ZÚR LK)
Dne 21.12. 2011 vydalo Zastupitelstvo Libereckého kraje svým usnesením č. 466/11/ZK ze
dne 13.12. 2011 Zásady územního rozvoje Libereckého kraje, které nabyly účinnosti jako
Opatření obecné povahy dne 22.1.2012.
ZÚR LK jsou základním nástrojem územně plánovací činnosti kraje, které v nadmístních
souvislostech zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s Politikou
územního rozvoje ČR, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací
činnost obcí. V ZÚR jsou stanoveny základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání
území kraje, jsou vymezeny plochy a koridory nadmístního významu, zejména pro veřejně
prospěšné stavby a opatření, a jsou stanoveny požadavky na jejich využití. Dále jsou v ZÚR
LK vymezeny cílové charakteristiky krajiny a stanoveny dílčí kroky k jejich naplňování.
Součástí ZÚR LK je vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území včetně vyhodnocení vlivů
na životní prostředí a na soustavu NATURA 2000.
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
6
Vymezení rozvojových oblastí a os nadmístního významu:
Ve vymezené rozvojové oblasti republikového významu s dopravním napojením na
významné kapacitní silniční a železniční koridory podporovat rozvoj hospodářských
a sociálních aktivit, posilujících význam LK v republikových a středoevropských
vazbách.
Janov nad Nisou je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu ROB1 Liberec.
Vymezení specifických oblastí nadmístního významu.
Janov nad Nisou je součástí specifické oblasti SOB5Jizerské hory, která je součástí
specifické oblasti SOB7 Krkonoše - Jizerské hory dle PÚR ČR.
Vymezení ploch a koridorů veřejné infrastruktury a územních rezerv nadmístního významu.
Na řešeném území je dle ZUR LK vymezena protipovodňová ochrana území P37 Bílá Nisa,
úsek Bedřichov - Janov nad Nisou.
Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany přírodních, kulturních a civilizačních
hodnot území kraje
Janov nad Nisou je ve struktuře osídlení dle ZUR LK zařazen mezi příměstská střediska
rekreace (PSR), sídla s vysokou rekreační funkcí v blízkosti významných center osídlení,
Janov nad Nisou je územím s koncentrací objektů lidové architektury,
Dle zásad koncepce rozvoje územního systému ekologické stability jsou ZUR LK pro řešené
území vymezeny následující prvky ÚSES vymezeny jako veřejně prospěšná opatření:
- nadregionální biokoridor K19H (pouze OP),
- regionální biocentra RC1266 (Cikaňák), RC 1267 (Harcovské bučiny – malá část).
Vymezení cílových charakteristik krajiny:
OKR 03 - JIZERSKÉ HORY, POKR 03-3 Janov n.N. - Josefův Důl – Desná.
Ochrana přírody a krajiny bude na velkoplošně zvláště chráněném území i nadále
realizovaná dle plánů péče o ZCHU (CHKO JH).
Rozšíření návrhových ploch pro bydlení, budování veřejné infrastruktury a výstavba
sportovně rekreačních zařízení nejsou v rozporu s krajskými územně plánovacími
dokumenty.
ÚAP OPR Jablonec nad Nisou
Územně analytické podklady pro území ORP Jablonec nad Nisou, do jehož správního
obvodu spadá území Janova nad Nisou, byly pořízeny v souladu s § 185 odst. 3 zákona
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v prosinci roku 2008 (Urbaplan
s.r.o). Územně analytické podklady pro území ORP Jablonec nad Nisou v rozsahu
stanoveném § 26 stavebního zákona č.183/2006 Sb přílohou č.1 vyhlášky č. 500/2006 Sb.,
byly spolu s platnou územně plánovací dokumentací, doplňujícími průzkumy a rozbory
(Ing.arch. Jiří Vít- Atelier Con.tec, 2008) a souborem požadavků, schválených
Zastupitelstvem obce na změny využití území, podkladem pro zpracování zadání, které je
podkladem pro koncept územního plánu.
Důvody pro zpracování územního plánu nového.
1. ledna 2007 vstoupil v platnost nový zákon o územním plánování a stavebním řádu
č. 183 /2006 Sb. (Stavební zákon), který mimo jiné značně zvýšil nároky na obce a města při
územní přípravě a plánování jejich dalšího rozvoje. Obcím a městům bylo stavebním
zákonem předepsáno svůj dosavadní územní plán v době do konce roku 2011 zcela
přepracovat podle nových pravidel. Novelou zákona byl v polovině roku 2008 tento termín
posunut na konec roku 2015.
Dosud platný územní plán včetně schválených změn.
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
7
Obec má platný územní plán, který byl zpracován Ing.arch. Štěpánkem a schválen v r. 2002.
Dále následovaly změna č.1 a změna č.2.
B.2
INFORMACE O SPLNĚNÍ SCHVÁLENÉHO ZADÁNÍ:
Zadání ÚP bylo projednáno v souladu s platnou legislativou, jeho upravený text, který
akceptoval požadavky z projednání, schválilo zastupitelstvo obce Janov nad Nisou.
Požadavky dané schváleným zadáním byly na úrovni konceptu splněny.
B3.
KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY,
VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ,
ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
B.3.1. Vymezení zastavěného území
Návrhem územního plánu nedochází ke změně a významu sídla, které bude dále plnit funkci
trvalého bydlení v kombinaci s výrazným podílem rekreačního využití, částečně i
s hospodářstvím, orientovaným na lehkou průmyslovou výrobu, dřevařství a zemědělství.
Návrhem je řešeno rozšíření zastavitelných ploch především pro bydlení. Návrh nových
rozvojových ploch respektuje stávající urbanismus sídla, jeho půdorysné schéma a
převažující prostorové rozmístění a členění objektů. Jsou respektovány stávající přírodní
hodnoty území a prvky ÚSES regionálního i lokálního významu. Koncept ÚP respektuje
veškerou stávající zeleň v území a vytváří podmínky pro její rozšíření v krajině. Hlavními
ovlivňujícími faktory v pozitivním (atraktivnost přírodního prostředí) i negativním smyslu
(výrazná omezení rozvojových možností vzhledem k ochrannému režimu) je skutečnost, že
celé správní území Janova nad Nisou leží v CHKO Jizerské hory.
Většina rozvojových ploch vychází z požadavků občanů, potvrzených zastupitelstvem obce,
některé přímo z požadavků obce. Lokality, kde by docházelo ke konfliktu s kvalitní krajinnou
zelení nebo kde by byla založena obytná enkláva v krajině, kde není přímý územní kontakt
se současnou zástavbou, byly odmítnuty. V dalších odstavcích jsou ve zhutnělé podobě
zrekapitulována základní fakta z předchozích etap územního plánu (P+R), které byly vzaty
v úvahu při návrhu, tak jak je předkládán.
B.3.2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot
a) Charakteristika obce a řešeného území
Janov nad Nisou se sestává z několika částí, vzájemně relativně značně odlišných. Jádrem
vlastního Janova je poměrně hustě zastavěná střední část podél povodí Rýnovické Nisy, Na
obě strany od této úzké osy se hustě zastavěná část obce rozšiřuje po úbočích stoupajících
kopců a se vzdáleností od údolních poloh klesá i intenzita využití ploch. Přesto se dá určit
jistá hranice hustšího existujícího zastavění, uvnitř které je odhadem 60 % všech objektů
obce. Mimo tyto hranice další zástavba existuje v údolních pozicích na severu a ve vyšších
polohách na jihu katastrálního území.
Janov nad Nisou má silnou vazbu na blízký Jablonec n. Nisou. Tato skutečnost se projevuje
především dojížděním do velkého města za prací, do vyšších škol i za
určitými
specializovanými službami a obchody. Dojížďka za pracovními příležitostmi se bude do jisté
míry omezovat s narůstajícími ekonomickými možnostmi přímo v místě. Tento nárůst však
nebude příliš intenzívní.
Katastrální území Janova nad Nisou je nejen značně rozsáhlé, ale také velice různorodé a
přírodně rozmanité. Od středu obce a jeho okolí přechází osídlení pozvolna na všech
okrajích do volnější zástavby, kdy mezi jednotlivými skupinami domů či jednotlivými domy
isolovanými jsou větší plochy zahrad, luk či neudržované zeleně, a které jsou občas
prolínány většími skupinami stromů, majícími až charakter lesíků. Za tímto obzorem jsou
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
8
opět rozsáhlejší pastviny či původně pole s již jen ojediněle vyskytujícími se domky a
hospodářskými staveními. Tato různorodost je násobena terénem, bohatě výškově
členěným, s množstvím údolí a z nich vycházejících různě strmých svahů. Jako spojující
prvek působí příroda, hlavně lesní masivy s občasnými pasekami, dnes však méně častými,
než před desetiletími. Přes výrazný přírodní rámec se však jedná o krajinu po staletí
kultivovanou a obsahující řadu prvků, tuto skutečnost potvrzujících. Díky atraktivní přírodě a
tradičnímu sportovně-rekreačnímu charakteru sídla nevedl zásadní úbytek počtu obyvatel,
způsobený odsunem většiny osob německé národnosti po druhé světové válce,
k urbanistické devastaci prostředí. Velkou zásluhu na tom mají jednak individuální chalupáři,
ale i období, kdy část opuštěných objektů bylo využito jako podnikové rekreační objekty.
V pozdějších letech (hlavně sedmdesátých minulého století) došlo i k výstavbě nových
rekreačních kapacit, přesto se však Janov nad Nisou vyhnul přílišné přehuštěnosti zástavby,
na rozdíl např. od blízkého Bedřichova. Tento trend se podařilo uchránit i během posledních
dvaceti let.
V řešeném území se historicky vyvinul specifický druh horské a podhorské zástavby
vyznačující se nejen zástavbou s centrem podél komunikací, ale i řídkým osídlením ve
vyšších partiích. Tento charakter osídlení se negativně projevuje ve vysoké ekonomické
náročnosti výstavby vodovodů, kanalizace a rozvodu plynu.
Janov nad Nisou
Převážná část zástavby je soustředěna podél toku Rýnovické (Bílé) Nisy. Prolíná se zde
obytná zástavba se zástavbou rekreační, je zde síť obchodů a služeb. Dominantním
objektem je kostel Sv. Jana Křtitele a prostor Radnice – dnes obecního úřadu, a základní
školy. Tento blok má městský charakter. Od středu této části obce vystupuje do vyšších
poloh méně soustředěná zástavba objektů drobnějšího měřítka.
Hraničná
Navazuje na katastrální území na pravém břehu Bílé Nisy, zástavba sleduje komunikaci
spojující Loučnou s Bedřichovem.
Loučná
Jde o rozlohou nejmenší katastrální území na jihu správního území Janova, v mělkém údolí
na levém břehu Bílé Nisy, soustředěné podél komunikace do Jablonce nad Nisou. V Loučné
je větší počet i vícepodlažních objektů, jsou zde i výrobní provozy a objekty skladového
hospodářství.
Hrabětice
Leží v nejvyšších polohách sídla, mají téměř výhradně rekreační charakter, je zde sportovní
středisko Severák s řadou větších penzionů a hotelů, lyžařské středisko, lyžařské vleky.
V posledních desetiletích zde byly rekonstruovány nebo nově vybudovány objekty
turistického ruchu, z architektonického a urbanistického hlediska a svým hmotovým řešením
se jedná o jedno z nejkvalitnějších míst celých Jizerských hor.
b) Ochrana a rozvoj hodnot
Ochrana hodnot kulturních, historických i přírodních je vyjádřena v rozmístění funkčních
ploch, v navržené kompozici sídla, resp. nových zastavitelných ploch, a také je vyjádřena
v regulativech Některé aspekty ochrany hodnot však překračují možnosti územně plánovací
dokumentace a je na stavebním úřadu, aby v rámci svých kompetencí dbal na soulad nové
zástavby s původní (vč. přestaveb, dostaveb apod.), na materiálové a barevné řešení atp.
Stejně se to týká i krajiny, aby např. dosadby zeleně sortimentem odpovídaly místně
obvyklým skladbám, aby jakékoli záměry v území respektovaly krajinný ráz atd.
Hlavními nástroji, zajišťujícími ochranu a rozvoj hodnot území, zpracovávaného územním
plánem, jsou vzhledem ke skutečnosti, že celé správní území Janova nad Nisou leží uvnitř
hranic Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, komplexní podmínky pro ochranu přírody,
dané zákonem, a jeho jednotlivé instrumenty, především „Plán péče o CHKO JH“.
c) Památková ochrana
Na území řešeném v územním plánu se nalézají nemovité památky, zapsané v Ústředním
seznamu kulturních památek.
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
9
číslo rejstříku
část obce
památka
č.p.
10430 / 5-5487
Janov nad Nisou
Kostel sv. Jana Křtitele
20080 / 5-3963
Hrabětice
Hřbitov, z toho jen: náhrobek Johanna
Friedricha Hütmanna
26866 / 5- 38
Hrabětice
Socha sv. Jana Nepomuckého
26368 / 5-4957
Hrabětice
169
Brusírna skla
Nedílnou součástí typického charakteru Jizerských hor je i řada samostatných objektů
převážně původní lidové architektury, dochovaných přes pohnuté osudy kraje až dodnes.
Přesto, že dnešní doba a celkový stupeň uvědomění si významu těchto kvalit i zájem
samotných majitelů takovýchto nemovitostí jsou větší zárukou jejich zachování, než tomu
bylo v minulých desetiletích, bylo by třeba podniknout některé kroky ke zintenzivnění ochrany
těchto objektů.
Kromě lidových architektur by se tato ochrana měla vztahovat i na další objekty, např. Boží
muka, kapličky a památníky, ale i novodobější stavby. V Janově je to objekt radnice,
kamenná rozhledna Královka, Křížová cesta z roku 1878, památník obětem I.světové války,
postavený roku 1925, kostel Svatého Josefa v Loučné z let 1914 – 1915. Na území obce
Janov nad Nisou jsou také příklady relativně dobře zachovalých drobnějších inženýrských
staveb vesměs ještě z 19.století (regulace drobných vodotečí, konstrukce kamenných
mostků. Řada továrních objektů v údolních polohách sídla, opět pocházejících převážně
z konce století devatenáctého a počátku dvacátého, má přes svůj pohnutý osud a
v současnosti nejasnou perspektivu ve svých areálech často architektonicky zajímavé části,
dokladující vztah předchozích generací k průmyslové architektuře.
d) Ochrana přírody
Skutečnost, že celé území Janova nad Nisou se rozkládá uvnitř hranice CHKO JH, je pro
obec významná. Svědčí jednak o nesporných přírodních a krajinných kvalitách sídla, které je
nutno ochraňovat, ale dává i předpoklad při rozumném hospodaření, citlivém přístupu k
územnímu využívání v budoucnosti, ochraně architektury stávající a uplatňování vhodné
architektury nové, vytvořit mimořádně kvalitní urbanizované prostředí.
Funkce CHKO JH je především ochranářská, týkající se jak přírody, tak kvalitní původní
architektury a dohledu nad jakýmikoliv stavebními zásahy a záměry. Ve výkresové
dokumentaci jsou zachyceny hranice jednotlivých zón CHKO, dále chráněné či ochranu
zasluhující přírodní prvky.
Chráněná krajinná oblast Jizerské hory.
Chráněná krajinná oblast byla na území Jizerských hor vyhlášena v roce 1968 s cílem
zabezpečit zachování, využívání a obnovu přírodního prostředí a ochranu vzhledu zdejší
krajiny charakteristické vysokým zastoupením lesní půdy, vodoakumulačním významem,
existencí zbytků přirozených ekosystémů a harmonicky utvářenou zemědělskou krajinou,
bohatou na nelesní zeleň a urbanistické hodnoty.
Zóny ochrany přírody
Zonace CHKO Jizerské hory byla vymezena zákonem č. 114/92 Sb. Na území CHKO byly
určeny čtyři zóny odstupňované ochrany přírody, které slouží k regulaci hospodářského a
rekreačního využívání území CHKO.
Režim zón:
1. zóna /přírodní/:
Sem se zařazuje území s koncentrovanými nejvýznamnějšími přírodními hodnotami,
zejména přirozené a málo pozměněné ekosystémy s ucelenou mírou samořídících funkcí a
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
10
ekologickou stabilitou. Převážně jde o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma,
vybrané části vyhlášených genových základen a další přírodně hodnotné zbytky lesních i
nelesních společenstev a ekosystémů a vybraná biocentra. Cílem je uchování a ochrana
těchto samořídících funkcí a trvalé udržení přírodních hodnot.
2. zóna /řízená přírodní/:
Sem se zařazují území s lesními ekosystémy ve značné míře pozměněnými člověkem a se
zemědělsky extenzivně využívanými ekosystémy s místně uchovanými přírodními hodnotami
vhodnými pro ekologickou optimalizaci hospodářského využívání a s dobře vyvinutými prvky
systému ekologické stability. Dále se do této zóny začleňují i území nezbytná pro uchování
přírodních hodnot v 1. zóně. Cílem je udržení části přírodních hodnot, zvyšování druhové
pestrosti a postupné přibližování přirozeným ekosystémům s vyšší stabilitou.
3.zóna /krajinná/:
Do ní se zařazují ostatní přeměněné lesní ekosystémy a intenzivně obhospodařované
zemědělské ekosystémy s neúplným systémem ekostability a s krajinně typickou rozptýlenou
zástavbou. Cílem je postupné zvyšování druhové a prostorové rozmanitosti ekosystémů.
4.zóna /okrajová/ - "urbanizační území":
Sem se zařazují urbanizovaná území s územní rezervou a intenzivně zemědělsky využívaná
krajina bez systému ekostability. Cílem je umožnit dostavbu a inženýrské vybavenosti
nezbytné pro obnovu a rozvoj života a hospodářství v sídlech při respektování krajinného
rázu.
Zonace CHKO je považována za závazný regulativ, limit využití území. Na řešeném území,
řešeném územním plánem Janova nad Nisou, se uplatňují tři zóny ochrany přírody.
Na území Janova nad Nisou není vymezena ptačí oblast .
Přírodní památky:
3388 Tichá říčka
Poloha : Louky v Hraběticích "U Kapličky" v severovýchodní části obce Janov nad Nisou.
Katastrální území : Janov nad Nisou.
Rozloha : 3,97 ha.
Nadmořská výška : 730 – 740 m.
Předmět ochrany : Jediný zachovalý fragment rozsáhlejšího komplexu rašelinných a
mokřadních luk. Ve střední části území se nacházejí dvě menší rašeliniště s fragmenty
rašelinné smrčiny na okrajích.
Památné stromy
2001 Klen v Hraničné
2002 Lípa v Hraničné
e) Přírodní podmínky
Klimatické podmínky
Jde o oblast chladnou s krátkým relativně vlhkým a chladným létem a mírným podzimem.
Zima je dlouhá s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota vzduchu je
pouze 4,3 st. C, průměrná lednová teplota je -4,9 C a červencová 13,7 C. Průměrný počet
dní se sněhovou pokrývkou je 148.
Geologie, hydrogeologie
Jizerské hory jsou pohořím prvohorního stáří. Pro zdejší reliéf jsou charakteristické ploché
kupy, plošiny, zaoblené hřbety a široká údolí, na okrajích jsou příkré svahy s mladými
údolími vzniklými erozí.
Převážnou část pohoří tvoří krkonošsko-jizerský žulový pluton, což ovlivňuje nejen
geomorfologii, ale i složení půd a tím i charakter vegetace. Na několika místech jej prostupují
třetihorní výlevné vyvřeliny. Na okrajích plutonu jsou zastoupeny přeměněné horniny. Úbočí
a údolní polohy jsou místy překryty čtvrtohorními sedimenty, ve vyšších polohách vrstvami
rašeliny. Horotvorné procesy probíhaly v Jizerských horách v několika fázích – od
asyntského vrásnění v předprvohorním období přes kaledonské vrásnění až po vrásnění
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
11
hercynské. Krkonošsko-jizerský masiv je vystaven intenzivnímu zvětrávání a odnosu již 250
mil. let. K výraznému vyzdvižení Jizerských hor došlo ve třetihorách při saxonských
tektonických pohybech, kdy také vznikly strmé severní svahy. Na náhorní plošině a
severních svazích jsou patrné vlivy mrazového zvětrávání, které dalo vzniknout skaliskům a
balvanovým mořím.
Hydrologie
Vodními útvary povrchových vod jsou vodní toky a jejich dílčí povodí. Hlavní vodní tok –
Rýnovická (Bílá) Nisa je tok vodohospodářsky významný, zařazený do I.tř. čistoty. Vodní tok
Rýnovická Nisa se vlévá mimo řešené území do Lužické Nisy a náleží do povodí Odry.
Chráněná oblast přirozené akumulace vod Jizerské hory
Řešené území leží celé v CHOPAV Jizerské hory.
f) Historický vývoj
/Část převzata z webových stránek obce/.
Janov nad Nisou
První písemná zmínka o Janově se v liberecké matrice objevuje roku 1645, rohozecká
pamětní kniha z roku 1687 udává rok založení obce jako 1650. Od 17. století se Janovu
říkalo Johannesberg podle prvního křestního jména J. W. Reckziegla - Johann. Pro
předválečnou českou zkomoleninu názvu Janova - Honsberg - jsou dvě vysvětlení: jedno
vychází z křestního jména Johannesberg, které se v dialektu vyslovuje Gehonsfaier přičemž první slabika se nezdůrazňuje. Druhé přisoudila historie také J. W. Reckzieglovi,
kterému prý říkali Hons von Berg - a toto slovo přešlo časem jako synonymum na celou
osadu.
Hraničná
Jméno Hraničná je odvozeno od polohy na rozhraní dvou panství - libereckého a
smržovského. Obec byla založena roku 1585 - a jak dodnes svědčí původní názvy - Uhelný
pahorek (Kohlhübel), Uhelná cesta (Kohlweg) a Uhlířova studánka (Kohlborn), byli prvními
osadníky uhlíři. Již k roku 1720 se v obci připomíná kaple, která byla roku 1867 zrušena.
Loučná
Tento název se poprvé objevuje v hraničním sporu z roku 1591 ve tvaru "Lauczny Bach", což
označuje Loučný potok (bývalý název pro Bedřichovskou - Mšenskou Nisu). Začátkem 17.
století (roku 1602) se v kronikách objevuje název Lautschney již jako osada. Vznik slova
Lautschney - Loučná je pravděpodobně dán místem prameniště - v lukách - potok pramenící
v louce - Loučný potok - Lautschney Bach. Až do roku 1902 byla Loučná místní částí Mšena.
Z Loučné až do Mšena vede podzemní štola, přivádějící vodu z Bílé Nisy do přehrady
v Jablonci nad Nisou.
Hrabětice
Jméno je nepřímo odvozeno od majitelů rohozeckého a semilského panství hrabat
Desfoursů. Desfoursové roku 1622 vyčlenili ze semilského panství samostatné panství
smržovské a na něm na přelomu 17. a 18. století založili řadu obcí. Vedle již zmíněných
Hrabětic (1689), také Horní Maxov (1700), Dolní Maxov (1700), Karlov a Josefův Důl (1701).
Prvního osídlence Nicolase Weisse nám připomíná Nickelův vrch (nazývaný též) Králičí
vrch). Podle pověsti Weiss spolu s dalšími třemi osadníky hledali jméno pro nově vzniklou
osadu. Jelikož křestní jména hrabat Desfoursů byla již vyčerpána na pojmenování jiných
osad, rozhodli se použít jméno odvozeného z jejich titulu - Hrabětice
g) Demografie
Demografické údaje jsou zjištěny nejpodrobněji v rámci pravidelných sčítání s periodicitou 10 let.
Poslední sčítání bylo v roce 2011, jeho výsledky nejsou ještě zveřejněny, proto používáme údaje
upravené tam, kde jsou k disposici. V rámci zpracování návrhu územního plánu bude tato kapitola
již plně aktuální.
Počet obyvatel od roku 1869 – Historický lexikon
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
1961
1970
1980
1991
2001
12
3967
3713
4135
4400
4664
4045
4236
1857
1780
1542
1321
1012
1143
Počet obyvatel v letech 2001 – 2008
Do přehledu jsou soustředěny údaje o počtech obyvatel k 1.1. daného roku tak, jak je sleduje
Český statistický úřad pomocí průběžné bilance pohybu obyvatelstva.
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
1163
1168
1189
1154
1186
1224
1274
1273
Domovní a bytový fond
Soubor dále uvedených přehledu dává základní informaci o stavu domovního a bytového fondu,
jak je poskytlo poslední sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001.
domy
celk.
z toho
domy
obydle
né
prům.
stáří
trvale
obyd.
domů
291
69,1
361
z úhrnu obydlených domů
rod.
domy
byt.
domy
329
21
domy podle
vlastnictví
domy postavené
soukr.
osob
obce
státu
SBD
do
1919
1920
až
1945
1946
až
1980
1981
až
2001
258
17
-
126
73
31
50
Věková struktura
Pro potřeby analýz je postačující znalost podílu a počtu v hlavních věkových skupinách. Osoby v
produktivním věku jsou v rozmezí 15 – 59 let a osoby v poproduktivním věku 60 a více let.
z toho
obyv.
celkem
ženy
muži
0-14
produkt
věk
poprodukt
věk
0-14
v%
produkt.
v%
poprodukt
v%
578
565
578
200
744
199
17,5
65,1
17,4
Úroveň vzdělání
osoby
15ti leté
a starší
943
z toho podle stupně vzdělání
bez
základní
vč.
neukonč.
vyučení
a střední
odborné
bez mat.
úplné
střední
s mat.
vyšší
odborné a
nástavbové
vysokoškolské
vzdělání
nezjišťěno
5
240
416
176
21
71
14
B.3.3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby
a systému sídelní zeleně
Historická a současná urbanistická struktura obce
V řešeném území se historicky vyvinul specifický druh horské a podhorské zástavby,
vyznačující se nejen zástavbou s centrem podél komunikací, ale i řídkým osídlením ve
vyšších partiích. Přirozené centrum nejen Janova, ale i s ním souvisejících původních obcí či
osad (dnes místních částí), je urbanizovaný soubor budov kolem Radnice, s dalšími
veřejnosti určenými objekty a kostelem a pěstěnou veřejnou zelení. Toto uskupení nemá
svojí koncentrovaností a kulturou obdobu v jiných obdobných blízkých hlavních sídlech
Jizerských hor, pouze částečně se mu blíží Josefův Důl. Zástavba mimo tuto prostorově
vymezenou část je rozvolněná, nahodile umístěná, na půdách původně kolonizovaných,
později určených vlastníky panství a postupně drobených a přecházejících do vlastnictví
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
13
jednotlivých uživatelů a obhospodařovatelů. Tento trend, spoluvytvářený složitým terénem,
přetrvává dodnes. V posledních desetiletích se jako jediná výrazněji urbanizovaná skupina
vytvořila část Hrabětic soustřeďující doplňující vybavenost lyžařského střediska Severák.
Podmínky pro novou výstavbu – architektura
Přestože většina původních lidových domů v Jizerských horách není starších než 200 let,
původní osídlení vznikalo mnohem dříve. Převažujícím typem je roubený dům slezského
pohraničí a lužický hrázděný dům. Nejhojněji zastoupený slezský roubený dům je
jednoduché stavení, kombinující dřevěnou obytnou část s kamennou částí hospodářskou na
kamenných základech, zřídka podsklepených. Štíty bývají jednoduše bedněné, většinou
ornamentálně skládané s vyřezávanými lištami. Střechu pokrýval v této části Jizerských hor
dřevěný šindel nebo břidlice. Samostatně stály drobné roubené stodoly. V řadě detailů, jako
v okenních šambránách, dveřích, ale i kamenných portálech se projevoval jakýsi vliv baroka,
klasicismu a secese. Svébytným prvkem v pozdějších letech byly mačkárny skla, drobnější
objekty, často z hrázděného zdiva.
Novější domy bytové, ale i starší manufaktury, byly zhruba od poloviny 19. století již většinou
zděné z cihel s kamennými podezdívkami, i s použitím dřevěných prvků. Jejich architektura
buď vycházela z hmotových řešení původních roubených chalup, nebo se již jednalo o import
nejrůznějších městských či lázeňských stylů. Seriozní architekturu představuje objekt
Radnice a kostela Sv. Jana Křtitele a také řada domů městského typu, smíšené funkce,
s obchody, řemeslnickými provozovnami a s bydlením v patrech.
Obdiv zaslouží způsob, jakým si původní obyvatelé postupně si podmaňovali nepřízeň
přírodních a terénních podmínek. Dokonalý, a dodnes sloužící, byť částečně narušený, ale
nově obnovovaný je způsob odvodňování, regulace drobných vodotečí a konstrukce
kamenných mostků. Do dnešní doby fungují ve své většině i kamenné hráze a obezděná
koryta s drobnými jezy, regulujícími tok vod.
Novodobější existující stavby, hlavně objekty pro bydlení trvalé i rekreační, mají různou
výtvarnou kulturu a většinou nevýraznou formu, podléhající standardnímu všeobecnému
vkusu a klišé. Těžkým úkolem je najít rovnováhu mezi silným vlivem původní lidové
architektury a tlakem širokého spektra představ jednotlivých investprů. V tomto směru má
zodpovědnost i Správa CHKO JH, která na chráněných územích je hlavním arbitrem
povolovacích procesů předcházejících vlastní stavební činnosti. Je třeba se vyvarovat
nešvaru poslední doby, kterým je v místním prostředí cizorodost stylů (zejména inklinace k
„Alpskému“ typu domu a přílišná romantičnost).
Etapizace
V případě Janova nad Nisou jsou nové zastavitelné plochy pro rodinné bydlení a rekreaci i
pro drobnou podnikatelskou činnost rozptýleny a navrhovány v relativně značném rozsahu,
který odpovídá očekávanému zájmu o výstavbu v horizontu několika příštích let. Lokality jsou
vesměs ve vlastnictví soukromých osob a preferování výstavby (určení etapy 1) na některé
z nich by znemožnilo neodůvodnitelným způsobem zahájit výstavbu těm, jejichž lokality,
označené jako etapa 2, ač jinak pro výstavbu vhodné, by byly volné až po dokončení etapy
první. Jejich možnost stavět by tak mohla být i na dlouhá léta podřízena a podmíněna
rozhodnutími jiných a tím narušena jejich základní občanská práva. Pro rozlohy větších
lokalit předepisuje územní plán povinnost zpracovat podrobnější územní studie jako
podmínku pro získání územního souhlasu se zamýšlenou výstavbou.
Vymezení zastavitelných ploch
Vymezení zastavitelných ploch uvádí tabulky v návrhové části konceptu na stranách 6 až 15,
kde jsou u jednotlivých navrhovaných ploch uvedeny jak komentáře a poznámky, tak
limity využití příslušné lokality.
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
14
B.3.4. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování
a) Občanské vybavení
Základní a mateřská škola, pošta, Obecní policie, pracoviště lěkaře, 2 kostely, místní
knihovna, Sbor dobrovolných hasičů.
Lyžařský areál Severák (celkem 4200 m sjezdových tratí), lyžařské běžecké tratě vč.
kontaktu s Jizerskou magistrálou, bobová dráha. Sportovní kluby SK Ski Janov-Bedřichov,
TJ.Sokol Janov nad Nisou, Školní sportovní klub Janov nad Nisou, SK Viktorie Janov n.N. a
dále obecně-prospěšná společnost Janovská OPS (sokolovna a hřiště) jízdárna Hrabětice.
Komerční využití: Hotely, penziony, restaurace, rozhledna Královka.
Sport, rekreace, příležitosti pro turistiku.
Rekreační příležitosti, možnost využívat atraktivitu přírodního prostředí a s tím související
sportovní a turistické aktivity, tvoří nejpodstatnější kapitál, dosud ale jen z části odkrytý
veřejnosti. Ale snad právě ona menší intenzita využívání těchto zdrojů je podstatou svébytné
atmosféry Jizerských hor, hodnou starostlivé ochrany. Uvážlivý rozvoj rekreačních
příležitostí, zejména zkvalitňování služeb pro turistický ruch, by v budoucnu mohl znamenat
podstatný nárůst ekonomického potenciálu území. Ekologická traumata minulých desetiletí,
tj. hlavně odumírání lesů, se dotkla území na katastru Janova n. Nisou jen v menší míře.
Nejatraktivnější se pro rekreační využití jeví vyšší části území, zde jsou vyznačeny turistické
a lyžařské trasy a cesty, spojující zajímavá místa, hlavně vrcholy kopců a zajímavé přírodní
útvary. Za posledních 20 let se v Jizerských horách realizovala řada sportovně-turistických
zařízení, Janova se tyto aktivity s výjimkou areálu na Studenově téměř vyhýbaly. Stále zde
je, na rozdíl od jiných středisek, pro rozvoj těchto aktivit dosti prostoru
Sport: Návrh nových ploch ploch a zařízení pro sjezdové lyžování:
Námět na toto lyžařské zařízení byl zpracován v ideové studii, která byla projektantovi
poskytnuta obcí. Studie v původní versi navrhuje:
1. Sjezdovky na západní straně řešeného území, sousedící s okraji lyžařského areálu
v Bedřichově a k nim navržené trasy 3-4 sedačkových lanovek.
2. Sjezdovku, vymezenou z vrcholu Severáku (areál Hrabětice) do středu obce a k ní
náležící 3-4 sedačkovou lanovku.
3. Ideovou představu o nutnosti propojit areál v Bedřichově s areálem na Severáku.
Záměrem bylo zřejmě propojit dvě spodní stanice lanovek přes hluboké údolí středu Janova
n.N. buď systémem sjízdné lyžařské rampy, nebo další sedačkovou lanovkou.
Studie, kterou měl projektant ÚP k dispozici, jiné údaje než situační vymezení sjezdovek a
sedačkových lanovek neobsahovala.
Názor projektanta územního plánu.
1. Ztotožnění se s ideou možnosti jistého propojení Bedřichova a Severáku - což v obecné
poloze konvenuje se záměry CHKO JH.
2. Negativa tohoto řešení:
a) - terén mezi oběma spodními stanicemi lanovek - jde o mimořádně prudké svahy, pro
méně zdatné lyžaře nezvladatelné,
b) - vysoká míra současného zastavění, kolize navržených tras s existujícími objekty
c) - nejistota při posouzení poměru nutného vynaložení finančních prostředků
k výslednému efektu (toto není ovšem starost územního plánu).
d) - kapacita komunikací,
e) – zkušenost, že pro případ, že existuje doprava lyžařů na vrchol formou sedačkové
lanovky (ta má vždy vyšší kapacitu, než „obyčejný“ vlek), je třeba, aby sjezdovky,
obsluhované tímto vlekem byly alespoň dvě. Toto zde splněno není.
3. Nárůst dopravního zatížení příjezdových komunikací, zajištění parkování velkého
množství os. aut návštěvníků v blízkosti obou dolních stanic (= podmínka funkčnosti
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
15
záměru), oprávněnost přivádět do středu obce další množství osobních aut (případně
autobusů!!).
Návrh projektanta uplatněný v konceptu řešení ÚP:
1. Vytvoření prostoru pro parkoviště (vícepodlažní, možnost poskytovat i jiné druhy služeb
návštěvníkům) v centrální části Janova v blízkosti hasičského domu. Odsud přístup ke
stanicím lanovek pouze pro pěší.
Vytvoření komplexního systému dopravní obsluhy v závislosti na intenzitě momentálního
návštěvnického zájmu, spočívajícího i v možnosti fungování Skibusů mezi Jabloncem n.N.na
jedné straně -a Bedřichovem resp. Severákem na straně druhé – toto řešení se ovšem
vymyká možnostem územního plánu.
2. Návrh typu lanovek:
-třísedačkové, kapacita = cca min. 1300 dopravených osob. /hod.
3. Trasy lanovek a území vymezená pro sjezdovky byly oproti původnímu materiálu
v konceptu územního plánu upraveny, aby se vyhnuly existujícím stavbám a aby byl na
nejnižší míru snížen nutný zábor PUPFL.
b) Veřejná prostranství
Veřejnými prostranstvími jsou ve smyslu zákona o obcích všechna náměstí, ulice, tržiště,
chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy
sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Podle vyhlášky
501/2006 Sb. a podle obecných požadavků na vymezování ploch (§ 3) se „s přihlédnutím
k účelu a podrobnosti popisu a zobrazování v územním plánu vymezují zpravidla o rozloze
větší než 2 000 m2.“ Tyto plochy zahrnují i pozemky související dopravní a technické
infrastruktury. Veřejnými prostranstvími jsou v Janově nad Nisou plochy uprostřed obce, před
budovou radnice (obecní úřad), v okolí kostela Sv.Jana Křtitele, a řada menších enkláv podél
hlavní průjezdní silnice, zejména v jižní a střední části Janova. Díky urbanistické struktuře
sídla, terénním podmínkám a rozvolněné a různorodé zástavbě Janova nad Nisou je
přesnější vymezení stávajících veřejných prostranství, tak jak jsou definována ve vyhlášce č.
501/2006 Sb., problematické.
B.3.5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek
pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost
krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, dobývání nerostů
a) Koncepce uspořádání krajiny
Jedná se o území, které navazuje na cenné přírodní oblasti Jizerských hor (jež jsou z něj
relativně nejsnáze dostupné) a které je proto nejvíce turisticky vyhledávané jako rekreační
zázemí. K převažující rekreační funkci se v sídlech přidává funkce obytná a výrobní,
v krajině pak lesnická, okrajově zemědělská. Velká část objektů původní lidové architektury
slouží k individuální rekreaci.
Cílem by měla být zejména ochrana cenných částí krajiny a sídel s rozptýlenou zástavbou
před nadměrným rozvojem plošné zástavby a omezení zastavování volné krajiny, cenných
luk. Rozvoj Janova nad Nisou je přirozeným způsobem, podmíněným dosavadním vývojem
sídla, směrován do více urbanizovaných částí.
b) Koeficient ekologické stability krajiny
Číselným údajem, který dokáže charakterizovat krajinu, je tzv. koeficient ekologické stability
(KES), který poměřuje stabilní a nestabilní krajinotvorné prvky. Jde o nejjednodušší způsob
výpočtu, který nezohledňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků. Sofistikovanější
varianty pracují s váhami jednotlivých prvků. Ekologická stabilita představuje schopnost
krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez
trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během
působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
16
normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené
ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou
existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp.
administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel
umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se
v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv.
stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. Ekologicky stabilní
plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy.
Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy.
Janov nad
Nisou
A
794
B
33
plocha v ha
C
D
425
1
E
218
SUM
1471
KES
5,60
Legenda: A- LESY A VODNÍ PLOCHY, B -TRVALÉ KULTURY, OVOCNÉ SADY,
ZAHRADY, C -LOUKY, PASTVINY. D- ORNÁ PUDA, E -ZASTAVĚNÁ PLOCHA, OSTATNÍ
PLOCHA
KES = stabilní ekosystémy / nestabilní ekosystémy = lesní půda + vodní plochy + trvalé
travní porosty + sady / orná půda + zastavěné plochy a nádvoří.
Pro Janov nad Nisou jde o koeficient = 5.6044, tedy o krajinný typ C - krajina relativně
přírodní. Jde o velmi pozitivní hodnocení, což lze v CHKO očekávat.
c) Územní systém ekologické stability
Územní systém ekologické stability (ÚSES) je obecně tvořen soustavou biocenter vzájemně
propojených biokoridory. Principiálně je rozlišován územní systém ekologické stability ve
třech úrovních – nadregionální, regionální a lokální ÚSES.
V řešeném území se vyskytují následující prvky ÚSES:
Nadregionální ÚSES:
Na západě území obce Janov nad Nisou prochází osa nadregionálního biokoridoru (NRBK)
Studený vrch-Poledník, který v celé své délce vede povětšinou pouze lesnatým územím,
jedná se o typ horského biokoridoru. Z následující mapy je patrné, že ochranné pásmo
tohoto biokoridoru zabírá téměř 2/3 správního území obce.
Regionální ÚSES:
Do severovýchodního okraje správního území obce Janov nad Nisou částečně zasahuje
regionální biocentrum (RBC) 1266 Josefodol II, což je lesní území navazující na další RBC
Josefodol I. Do jihozápadního okraje správního území zasahuje velmi malou částí další RBC
1267 Lukášov, Harcovské bučiny. Jedná se o rozsáhlý lesní komplex. Jižním okrajem území
prochází regionální biokoridor (RBK) Malá Strana-Lukášov. Tento biokoridor je dlouhý
přibližně 8 km a vede především lesnatým územím.
Lokální ÚSES:
Obec má na svém území vymezeno 7 lokálních biocenter (LBC):
LBC9 – rozsáhlejší území v komplexu lesů na hranici s k.ú. Starý Harcov
LBC10 – v tomto LBC jsou zastoupeny lesní i nelesní biotopy, JZ část správního území obce
LBC11 – lesní LBC situované na jižním okraji s.ú. obce, zasahuje i do k.ú Mšeno n. Nisou
NRBK osa NRBK
Studený vrch-Poledník, k.ú. Janov n.N, k.ú. Loučná n.N, k.ú. Hraničná n.N
LBC19 – lesní území na severním okraji s.ú. obce Janov nad Nisou
LBC25 – nelesní plocha uvnitř intravilánu obce, jednosměrně propojena LBK
LBC27 – rozsáhlejší nelesní území v místní části Hrabětice
LBC28 – největší LBC tohoto území, jde o bezlesí s rozptýlenou zelení, na nějž navazuje
rozsáhlý komplex lesa, LBC se nachází na severovýchodě s.ú. obce Janov nad Nisou
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
17
V zájmovém území obce Janov nad Nisou se mezi lokálními biocentry nachází také lokální
biokoridory ÚSES (LBK), jež jsou vymezeny či navrženy mimo zastavěné části obce, či
vedou přímo vodním tokem, některá LBC jsou propojena pouze jednosměrně
d) Prostupnost krajiny
Volná krajina je přístupná polními cestami navazujícími na souvisleji osídlené části obce,
situované převážně v údolních polohách a na svazích na údolí navazující. Cesty, které
překonávají větší výškové rozdíly, jsou často vymezeny vzrostlou ochrannou a doprovodnou
zelení, která ve vyšších polohách přechází do lesních porostů. Ve vyšších polohách existuje
často návaznost na značené turistické a lyžařské cesty (trasy).
B.3.6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením
převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit,
přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného
využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně
základních podmínek ochrany krajinného rázu
a) Plochy s rozdílným způsobem využití
Obecné požadavky na využívání území jsou stanoveny vyhláškou č. 501/2006 Sb. v platném
znění o obecných požadavcích na využívání území. Jedním z podstatných způsobů
vymezování takových ploch je zohlednění jejich stávajícího (nebo budoucího) využití.
Podrobně viz kapitola A6.a návrhové části konceptu.
B.3.7. Limity využití území
1. Území řešené v ÚP Janova nad Nisou leží celé v Chráněné krajinné oblasti Jizerské
hory.
2. Území řešené v ÚP Janova nad Nisou náleží do Chráněné oblasti přirozené
akumulace vod /CHOPAV/ Jizerské hory.
3. Přehled ochranných pásem a jiných územních omezení podle zvláštních předpisů:
Na území Janova nad Nisou jsou následující stávající ochranná pásma, chráněná území a
jiná územní omezení. V ochranných a bezpečnostních pásmech je umístění staveb,
případně povolení některých činností a užívání omezeno zvláštními předpisy. Přesné
podmínky využití ochranného a bezpečnostního pásma stanovuje příslušný orgán státní
správy před územním, případně stavebním řízení.
A) Ochranná a bezpečnostní pásma energetických rozvodů a zařízení (dle ust. § 46
zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění)
ochranné pásmo
7m od vodiče
elektrické vedení VN (1–35 kV,
30m od vodiče
elektrické vedení VVN110 – 400 kV
elektrická stanice (stožárová, z VN 1–52 kV na NN)
7m
B) Silniční ochranná pásma (podle § 30 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních
komunikacích, v platném znění)
ochranné pásmo
15 m od osy vozovky
silnice III. třídy
C) Ochranná pásma vodních zdrojů
Na správním území obce jsou vymezena následující ochranná pásma vodních zdrojů:
1. Vodní zdroj Janov n.N.
- ochranné pásmo 1. a 2. vodního zdroje, OVS Jablonec n.N. vod.1215/66 z 31.10.66
2.Vodní zdroj Rýnovice, Hraničná
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
18
- ochranné pásmo 1. a 2. vodního zdroje (rozhodnutím z., 21.2.1996 ochranné pásmo
zrušeno)
3.Vodní zdroj Hraničná
- ochranné pásmo 1. vodního zdroje (p.p.č. 358/1 a 360/1)
- rozhodnutí OkÚ Jablonec n.N. RŽP č.j.ŽP 409/2000/235.1
4.Vodní zdroj Janov n.N. (p.p.č.1269)
veřejný zdroj pitné vody
ochranné pásmo
čtverec 10 × 10 m
D) Ochranná pásma dalších liniových vedení technické infrastruktury
ochranné pásmo
OP od osy 1,5 m
vodovodní do průměru 500 mm včetně
OP od osy 1,0 m
středotlaké rozvody plynu
1,5 m
podzemní dálkový optický kabel
OP od osy 4 m
VTL plynovody nad DN 250
Bezpečnostní pásmo od osy 40m
VTL plynovody nad DN 250
E) Další ochranná pásma
Řešeným územím protéká vodohospodářsky významný tok Rýnovická (Bílá) Nisa. Podél této
vodoteče je nutno zachovat na březích volný nezastavěný pruh v šíři 8 m od břehové čáry,
který může správce vodního toku užívat, pokud je to nezbytně nutné při zřizování provozu a
udržování VH děl a zařízení k provádění VH prací na vodním toku a jiným VH účelům, s
přihlédnutím k potřebám správy a údržby vod. toků i VH významu vod.
F) Radonové riziko
Území je v pásmu s vysokým radonovým rizikem – 3. stupeň.
G) Poddolovaná území a sesuvy
V řešeném území nejsou evidovány žádné sesuvy ani území poddolovaná.
H) Jiná územní omezení podle zvláštních předpisů a jiných
Jiná územní omezení vyplývají jednak ze zvláštních předpisů, podle nichž výslovně postupují
orgány státní správy, jednak z pravomocí některých orgánů stanovovat a požadovat některá
omezení. V území obce je to povinnost souhlasu orgánu státní správy lesů při dotčení
pozemků do vzdálenosti 50 metrů od hranice lesa podle § 14, odst. (2) zákona č. 289/1995
Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) a dále povinnost
souhlasu při dotčení pozemků v území vymezeném Ministerstvem obrany podle § 175
stavebního zákona.
Graficky jsou všechny limity a omezení (pokud to připouští měřítko výkresu) v území
vyjádřeny v koordinačním výkresu B1
.
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
19
B4.
INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ
ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACÍ, ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, POPŘÍPADĚ
ZDŮVODNĚNÍ, PROČ TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO
/Viz také kapitola B.1/.
Ve schváleném zadání územního plánu Janova nad Nisou bylo vyžádáno
vyhodnocení vlivů na životní prostředí. (Předloženo v samostatném elaborátu).
zpracování
Zpracování vyhodnocení vlivů koncepce ÚP na životní prostředí proběhlo současně s
pracemi na konceptu územního plánu Janova nad Nisou. Informace o výsledcích
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, jak bylo stanovisko
respektováno, budou uvedeny v návrhu územního plánu.
Formulace požadavků v rámci urbanistické koncepce = toto jen ve vydání pro obec
-V urbanistické koncepci rozvoje území přiměřeně respektovat původní funkční a prostorové
členění sídelního útvaru.
-Vymezit uspořádání ploch pro předpokládaný rozvoj obce a stanovit jejich přípustné,
podmíněně přípustné a nepřípustné funkční využití se základními regulačními pravidly.
- Při plošném zajišťování urbanizačních aktivit upřednostňovat využití zastavěného území a
původních stavebních parcel.
- Vyhodnotit využití již vymezených zastavitelných ploch ve smyslu §55 odst. 3 stavebního
zákona.
- Plošné a prostorové regulativy navrhnout i pro plochy zastavěné.
- Urbanizační expanze mimo hranice zastavěného území musí být uvážená a zdůvodněná,
provozování činností v souladu se zásadami ochrany přírody nesmí ohrozit ekologickou
stabilitu území a kvalitu životního prostředí.
- Minimalizovat zábory zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany.
- Ve volné krajině nevytvářet nová sídla nebo samoty. Podporovat soustředění nové
zástavby ve stávajících souvisle zastavěných částech obce, nepropojovat jednotlivé části
obce, nezahušťovat rozptýlenou zástavbu a nerozvíjet novou zástavbu do volné krajiny.
- Pro větší zastavitelné plochy, zejména obytné, uložit zpracování regulačního plánu nebo
územní studie.
- V urbanistické koncepci rozvoje území obce sledovat zajištění optimálních obytných a
územně technických podmínek v kvalitním životním prostředí.
- Řešit stávající kolizní místa a nevyhovující vazby mezi jednotlivými plochami s rozdílným
způsobem využití a vyloučit střety rozvojových záměrů v území návrhem urbanistických
řešení i technicko organizačních opatření.
- Návrh zástavby odvodit z přirozené konfigurace terénu při minimalizaci dopadů na krajinný
ráz, vymezené prvky ÚSES a lokality se zvláštní ochranou přírody.
- Zohlednit zásady ochrany krajinného rázu, zpracované v Preventivním hodnocení
krajinného rázu CHKO JH
- Respektovat státem chráněné kulturní památky a soubory lidové architektury.
Vyhodnocení vlivů řešení na udržitelný rozvoj území je provedeno s ohledem na rozbory a
vyhodnocení ÚAP ORP Jablonec nad Nisou a ve smyslu dokumentu Politika územního
rozvoje České republiky, schváleného v roce 2009 vládou ČR (PÚR). Při zpracování
územního plánu byly vzaty v úvahu a respektovány ty části a kapitoly PÚR, které zejména
lze pro pozitivní a trvale udržitelný rozvoj řešeného území uplatnit. Jde o kapitolu PÚR č.2.
„Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“ (dále též
„republikové priority“).
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
20
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.
Jedním ze základních cílů územního plánování (§ 18 stavebního zákona) je ve veřejném
zájmu chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně
urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Členění hodnot na přírodní,
kulturní a civilizační, tak jak to činí § 18 stavebního zákona, je pomocným a metodickým
instrumentem. Ve skutečnosti se navzájem prolínají a dokonce i přírodní poměry jsou
mnohdy vzešlé z činnosti člověka, stejně jako hodnoty kulturní a civilizační jsou často
záměnné.
Hodnoty přírodní
Přírodními hodnotami jsou především součásti přírody chráněné podle zákona č. 114/1992
Sb., o ochraně přírody a krajiny. Jde jednak o významné krajinné prvky ze zákona (lesy,
vodní toky a vodní plochy jako jezera a rybníky, rašeliniště a údolní nivy), jednak o plochy
(zvláště chráněná území) či prvky přírody vyhlášené zvláštním předpisem. /viz předchozí
kapitoly Odůvodnění).
Hodnoty kulturní
Kulturní hodnoty jsou především vyhlášené kulturní památky a památkově chráněná území
podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Na území Janova nad Nisou není
plošná památková ochrana území vyhlášena, v Ústředním seznamu kulturních památek ČR
je zapsáno několik jednotlivých objektů. Existuje zde řada dalších kulturně významných
nemovitostí, drobných církevních památek a profánních detailů.
Hodnoty civilizační
Civilizačními hodnotami, které se na území Janova nad Nisou uplatňují, jsou především
projevy lidské činnosti, jež mají význam pro dnešní generace a také potenciál budoucí. Jde
především o samotnou hmotnou substanci obcí – domy a bytový fond a dále o infrastrukturu,
především dopravní a technickou vyplývá velký potenciál pro nabídku možných
zastavitelných ploch, který je také v návrhu ÚP využíván.
Vyhodnocení vlivů řešení na udržitelný rozvoj území je provedeno s ohledem na rozbory
a vyhodnocení ÚAP ORP Jablonec nad Nisou a ve smyslu dokumentu Politika územního
rozvoje České republiky, schváleného usnesením č.929 v roce 2009 vládou ČR (PÚR). Při
zpracování územního plánu Janova nad Nisou byly vzaty v úvahu a respektovány ty části a
kapitoly PÚR, které zejména lze pro pozitivní a trvale udržitelný rozvoj řešeného území .
Republikové priority podle § 31 stavebního zákona určují požadavky na konkretizaci
obecně formulovaných cílů a úkolů územního plánování a určují strategii a základní
podmínky pro jejich naplňování v územně plánovací činnosti krajů a obcí a při tvorbě
resortních koncepcí s důsledky pro území.
Návrh (koncept) územního plánu Janova nad Nisou respektuje republikové priority územního
plánování stanovené PÚR ČR. Řešené území je v Politice územního rozvoje ČR, schválené
usnesením vlády z 20.7.2009, součástí rozvojové oblasti OB7 Liberec a specifické oblasti
SOB7 Krkonoše – Jizerské hory, kde je navrhováno při zajištění trvale udržitelného rozvoje
vytvářet podmínky pro koordinovaný rozvoj podnikatelských aktivit, podporovat rozvoj
cestovního ruchu, zkvalitňovat veřejnou a dopravní infrastrukturu a chránit území před
potencionálními riziky. Je třeba chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty
území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Ochrana
přírodních hodnot by však měla být v rovnovážném vztahu s potřebou ekonomického využití
území. viz regulace.
(20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat
do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření.
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
21
S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné,
respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí,
zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000,
mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a
nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní
podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a
zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní
volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích,
zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti
vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy
krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.
(25) V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro
zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování
účinků povodní.
(30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je
nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v
budoucnosti .
Koncept návrhu územního plánu Janova nad Nisou splňuje v předchozích odstavcích
uvedené požadavky. Zejména jde o ty části textu, které jsou graficky zvýrazněny.Týká se to
konkrétně návrhu urbanistické koncepce, uvedených regulativ pro novou výstavbu a
využívání ploch stabilizovaných, návrhu doplnění řešeného území krajinnou a ochrannou
zelení, respektováním prvků ÚSES a především podmínek, daných orgánem ochrany
přírody.
B5.
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ
NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ PRO PLNĚNÍ FUNKCE
LESA
563595)
ha
Celková výměra pozemku (ha)
1471
Orná půda (ha)
1
Chmelnice (ha)
0
Vinice (ha)
0
Zahrady (ha)
33
Ovocné sady (ha)
0
Druhy pozemků
Trvalé trávní porosty (ha)
425
Lesní půda (ha)
784
Vodní plochy (ha)
10
Zastavěné plochy (ha)
26
Ostatní plochy (ha)
192
Souhrn:
Zemědělská půda= 459 ha
Kód obce:
Ochrana ZPF
Zemědělská půda tvoří 31 % ploch řešeného území, vyskytují se zde půdy především III.-IV.
stupně ochrany ZPF.Určená kategorizace půd - viz výkresová část -však nevystihuje plně
kvalitu půd, využívaných pro zemědělskou produkci.
PŘEDPOKLÁDANÝ ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU.
k.ú. Hraničná - původní ÚP, Z1 a Z2
lokalita
PPČ
stav
návrh
BPEJ /
[ha] v
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
[ha]mimo
[ha]
celkem [ha]
22
U.12
231/18
TTP
BV
třída
ochrany
94089/ V.
U.13
214/1
TTP
BV
94089/ V.
0,202
0,000
0,202
0,202
U.14
242/4
TTP
BV
94089/ V.
0,084
0,000
0,084
0,084
863/2
ostatní
0,000
0,000
0,000
112/1
TTP
94089/ V.
0,037
0,000
0,037
112/2
TTP
94089/ V.
0,138
0,000
0,138
111/3
TTP
94089/ V.
0,131
0,000
0,131
111/2
TTP
94089/ V.
0,060
0,000
0,060
U.16
688
TTP
679/2
TTP
U.40
679/4
TTP
U.41
685/8
U.42
U.43
U.39
U.44
U.76
U.77
U.78
BV
zastavěném
území
0,093
zastavěné
území
0,000
0,093
0,093
84089/ V.
0,000
0,075
0,075
84089/ V.
0,000
0,070
0,070
OV
84089/ V.
0,000
0,046
0,046
0,046
TTP
OV
84089/ V.
0,000
0,063
0,063
0,063
685/6
TTP
OV
84089/ V.
0,013
0,117
0,130
0,130
685/2
TTP
OV
84089/ V.
0,000
0,045
0,045
0,045
725
TTP
84089/ V.
0,000
0,004
0,004
685/5
TTP
84089/ V.
0,000
0,045
0,045
679/1
TTP
84089/ V.
0,000
0,176
0,176
644/1
TTP
84089/ V.
0,008
0,000
0,008
646/7
TTP
84089/ V.
0,509
0,000
0,509
690/1
TTP
BV
84089/ V.
0,000
0,116
0,116
0,116
BV
0,065
OV
VS
BV
703/5
TTP
382/4
382/4
382/1
350
350
451/1
les
les
TTP
les
les
les
511/6
511/6
TTP
TTP
511/6
TTP
511/6
TTP
2.23
717/1
TTP
2.24
717/1
TTP
145/2
139/3
139/1
TTP
132/1
TTP
133
TTP
133
TTP
141/1
les
132/1
TTP
94089/ V.
0,002
0,000
0,002
133
TTP
94089/ V.
0,001
0,000
0,001
1,374
4,591
5,964
U.83
2.19
2.37
celkem:
0,366
0,145
0,224
0,517
84089/ V.
0,065
0,000
0,065
94089/ V.
94068/ V.
94068/ V.
94068/ V.
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,007
0,013
0,019
0,046
0,149
2,110
0,007
0,013
0,019
0,046
0,149
2,110
94089/ V.
93644/ IV.
0,000
0,000
0,012
0,072
0,012
0,072
94089/IV
0,000
0,012
0,012
93644/IV.
0,000
0,072
0,072
BV
84089/ V.
0,013
0,000
0,013
0,013
BV
84089/ V.
0,018
0,000
0,018
0,018
TTP
94089/ V.
0,000
0,075
0,075
TTP
94089/ V.
0,000
0,150
0,150
0,000
0,817
0,817
0,000
0,029
0,029
0,000
0,009
0,009
0,000
0,321
0,321
0,000
0,007
0,007
VS
BV
94089/ V.
OS
94089/ V.
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
2,344
0,083
1,411
5,964
23
k.ú. Hraničná – nové záměry 2010-11
lokalita
PPČ
stav
návrh
N.22
48/1
708/2
708/2
510
511/1
511/1
511/3
511/4
217/13
708/11
708/11
36/1
36/1
630
432/1
222/2
222/2
407/1
407/1
366/1
366/1
378/2
217/8
231/8
69/2
540/1
30/4
30/4
365/2
42/1
42/1
42/12
491/5
ostatní
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
zahrada
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
BV
N.24
N.30
N.31
N.33
N.46
N.66
N.68
N.72
N.73
N.74
N.92
N.105
N.115
N.116
N.117
N.121
N.212
N.213
celkem:
BV
BV
BV
BV
BD
BV
BV
BV
BD
BV
BV
BV
BV
BV
BV
BV
OS
BV
BPEJ/tř.
ochrany
83444/ V.
84089/ V.
94089/ V.
94089/ V.
93644/ IV.
93644/ IV.
93644/ IV.
94089/ V.
83444/ V.
84089/ V.
94089/ V.
94089/ V.
94089/ V.
94068/ V.
93644/ IV.
94089/ V.
93644/ IV.
94089/ V.
93644/ IV.
94089/ V.
94089/ V.
94089/ V.
94068/ V.
94099/ V.
94089/ V.
93644/ IV.
93654/ V.
94089/ V.
93654/V.
93644/ IV.
[ha] v zastav.
území
0,000
0,105
0,006
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,125
0,048
0,042
0,000
0,235
0,023
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,092
0,144
0,137
0,033
0,089
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
1,100
[ha]mimo
zastav.
území
0,000
0,000
0,000
0,024
0,313
0,002
0,029
0,041
0,000
0,000
0,000
0,233
0,000
0,000
0,069
0,187
0,002
0,269
0,306
0,176
0,165
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,081
0,025
0,108
0,850
0,002
0,096
0,107
3,214
[ha]
celkem [ha]
0,000
0,105
0,006
0,024
0,313
0,002
0,029
0,041
0,125
0,048
0,042
0,233
0,235
0,023
0,069
0,187
0,002
0,269
0,306
0,176
0,165
0,092
0,144
0,137
0,033
0,089
0,081
0,025
0,108
0,850
0,002
0,096
0,107
4.164
0,000
0,111
0,407
0,125
0,090
0,469
0,023
0,069
0,189
0,575
0,341
0,092
0,281
0,033
0,089
0,105
0,108
0,948
0,107
4.164
k.ú. Janov n.N. - původní ÚP, Z1 a Z2
[ha]mimo
zastavěné
území
0,049
[ha]
celkem
[ha]
93624/ III.
[ha] v
zastavěném
území
0,000
0,049
0,049
93644/ IV.
0,000
0,116
0,116
95044/ V.
0,000
0,126
0,126
0,116
0,504
lokalita
PPČ
stav
návrh
BPEJ/třída
ochrany
U.1
1306/18
TTP
OV
U.3
U.4
751/6
TTP
849/16
orná půda
BV
BV
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
24
U.5
849/16
823/5
823/5
823/7
823/7
orná půda
TTP
TTP
TTP
TTP
94068/ V.
95044/ V.
94068/ V.
95044/ V.
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,002
0,135
0,022
0,030
0,127
0,002
0,135
0,022
0,030
0,127
849/15
TTP
95044/ V.
0,000
0,062
0,062
590/2
590/6
TTP
TTP
93644/ IV.
93644/ IV.
0,000
0,000
0,015
0,097
0,015
0,097
BV
0,122
590/9
TTP
93644/ IV.
0,000
0,010
0,010
U.6
348/1
348/1
348/5
348/5
TTP
TTP
TTP
TTP
P
93644/ IV.
93644/ IV.
93644/ IV.
94068/ V.
0,016
0,000
0,008
0,006
0,002
0,199
0,063
0,027
0,018
0,199
0,071
0,033
0,321
U.8
80/1
BV
94089/ V.
0,000
0,194
0,194
0,194
0,000
0,000
0,000
112/1
112/2
111/2
TTP
vodní
plocha
TTP
TTP
TTP
94089/V.
94089/V.
94089/V.
0,369
0,138
0,060
0,000
0,000
0,000
0,369
0,138
0,060
111/3
TTP
94089/V.
0,131
0,000
0,131
U.18
551/1
TTP
BV
94089/ V.
0,000
0,594
0,594
0,594
U.21
356/3
TTP
BV
94078/ V.
0,069
0,000
0,069
0,069
U.22
437/7
TTP
BV
94068/ V.
0,000
0,004
0,004
0,004
U.45
260/5
TTP
BV
93644/ IV.
0,000
0,104
0,104
0,104
U.46
252/4
TTP
BV
93644/ IV.
0,000
0,591
0,591
0,591
249/1
TTP
93644/ IV.
0,000
0,198
0,198
249/1
TTP
94089/ V.
0,000
0,177
0,177
U.49
288/2
TTP
BV
93644/ IV.
0,000
0,250
0,250
0,250
U.50
247/2
TTP
BV
93644/ IV.
0,000
0,015
0,015
0,015
242
TTP
93644/ IV.
0,000
1,464
1,464
242
TTP
94089/ V.
0,000
0,003
0,003
237/2
TTP
93644/ IV.
0,000
0,051
0,051
237/2
TTP
94089/ V.
0,000
0,035
0,035
292/1
TTP
93644/ IV.
0,000
0,962
0,962
292/1
TTP
94089/ V.
0,000
0,020
0,020
U.56
302/4
TTP
BV
94089/ V.
0,157
0,000
0,157
U.69
305/1
TTP
BV
93644/ IV.
0,000
0,074
0,074
0,074
U.71
308/2
zahrada
BV
94089/ V.
0,084
0,000
0,084
0,084
750/3
750/1
755/3
755/3
733/2
728
728
738/4
729/3
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
93624/ III.
93624/ III.
93644/ IV.
93624/ III.
93644/ IV.
93644/ IV.
93624/ III.
93644/ IV.
93644/ IV.
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,012
0,054
0,067
0,274
0,204
0,036
0,034
0,103
0,376
0,012
0,054
0,067
0,274
0,204
0,036
0,034
0,103
0,376
1381/5
U.16
U.47
U.52
U.53
U.54
1.1
1.2
BV
BV
BV
BV
BV
BV
OV
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
0,698
0,375
1,468
0,086
0,982
0,157
0,407
1,037
25
1.5
2.1
2.2
2.5
2.6
2.8
2.9
2.27
2.30
2.35
729/3
TTP
93624/ III.
0,000
0,115
0,115
738/3
TTP
93644/ IV.
0,000
0,151
0,151
489/6
TTP
94089/ V.
0,000
0,033
0,033
489/7
TTP
94089/ V.
0,097
0,000
0,097
16/1
121/2
TTP
TTP
94089/ V.
94099/ V.
0,029
0,000
0,000
0,029
0,029
0,029
121/2
TTP
94099/ V.
0,008
0,000
0,008
226/7
226/6
226/1
TTP
TTP
TTP
BV
94089/ V.
94089/ V.
94089/ V.
0,000
0,000
0,000
0,095
0,103
0,149
0,095
0,103
0,149
0,347
BV
0,106
234/1
TTP
682/2
TTP
693/3
TTP
219/1
219/1
731/2
653/4
653/4
653/4
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
653/3
TTP
486/8
TTP
BV
BD
BV
BV
BV
OV
OS
DS
0,130
0,029
0,037
94089/ V.
0,000
0,106
0,106
94078/ V.
0,000
0,146
0,146
94078/ V.
0,000
0,040
0,040
94089/ V.
94099/ V.
93644/ IV.
94078/ V.
93654/ V.
95044/ V.
0,032
0,003
0,027
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,124
0,330
0,108
0,032
0,003
0,027
0,124
0,330
0,108
95044/ V.
0,000
0,161
0,161
94089/ V.
0,007
0,000
0,007
0,007
1,240
8,669
9,929
9,929
celkem
0,186
0,035
0,027
0,724
k.ú. Janov - nové záměry 2010 - 11
[ha] mimo
zastavěné
území
0,073
0,010
[ha]
celkem [ha]
94068/ V.
95044/ V.
[ha] v
zastavěném
území
0,000
0,000
0,073
0,010
0,073
BV
93644/ IV.
0,115
0,000
0,115
TTP
BV
X
0,000
0,103
0,103
821/1
TTP
BV
0,000
0,010
0,010
N.21
486/20
TTP
BV
94089/ V.
0,049
0,000
0,049
0,049
N.23/1
1039/4
TTP
BV
94068/ V.
0,000
0,031
0,031
0,031
348/1
TTP
93644/ IV.
0,000
0,530
0,530
348/1
TTP
94068/ V.
0,000
0,597
0,597
1354/10
837/3
TTP
TTP
95044/ V.
95044/ V.
0,003
0,000
0,000
0,121
0,003
0,121
837/3
TTP
95044/ V.
0,129
0,000
0,129
N.42
519/7
TTP
OK
94089/ V.
0,023
0,000
0,023
519/7
TTP
0,046
0,000
0,046
N.43
727/5
727/5
TTP
TTP
OK
95044/ V.
93644/ IV.
0,000
0,114
0,009
0,000
0,009
0,114
727/5
TTP
93644/ IV.
0,029
0,000
0,029
232/1
zahrada
94089/ V.
0,054
0,000
0,054
lokalita
PPČ
stav
návrh
BPEJ/třída
ochrany
N.3
434
260/3
TTP
TTP
BV
BV
260/3
TTP
821/1
N.13
N.17
N.34
N.35
N.47
BV
OK
OK
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
0,125
0,113
1,127
0,253
0,069
0,152
0,089
26
232/2
290/2
305/2
292/4
TTP
TTP
TTP
TTP
94089/ V.
94089/ V.
94089/ V.
94089/ V.
0,035
0,085
0,138
0,022
0,000
0,000
0,000
0,000
0,035
0,085
0,138
0,022
292/3
zahrada
94089/ V.
0,130
0,000
0,130
N.49
234/3
TTP
N.50
883/4
TTP
OK
94089/ V.
0,000
0,084
0,084
0,084
OK
94089/ V.
0,076
0,000
0,076
0,076
588/8
TTP
93624/III.
0,000
0,685
0,685
588/8
TTP
0,000
0,022
0,022
1036/1
TTP
0,000
0,001
0,001
1036/1
TTP
94068/ V.
0,000
0,492
0,492
N.76
356/8
TTP
BV
94078/ V.
0,000
0,124
0,124
0,124
N.78
247/1
TTP
BV
94089/ V.
0,000
0,167
0,167
0,167
N.81
1047
TTP
BV
94068/ V.
0,000
0,150
0,150
0,150
N.82
1040/1
TTP
BV
94068/ V.
0,075
0,000
0,075
0,075
N.83
1041/1
TTP
BV
94068/ V.
0,000
0,119
0,119
0,119
N.48
N.57
N.59
OK
BV
BV
0,404
0,707
0,493
N.99
486/16
TTP
BV
94089/ V.
0,055
0,000
0,055
0,055
N.110
74/1
TTP
BV
94089/ V.
0,106
0,000
0,106
0,106
N.127/
A
1020/3
TTP
0,000
0,016
0,016
1020/3
TTP
94068/ V.
0,000
0,161
0,161
898/5
zahrada
94089/ V.
0,011
0,000
0,011
94078/ V.
0,000
0,156
0,156
94068/ V.
0,051
0,000
0,051
N.128/
A
BV
BV -
0,177
0,011
N.129/
A
356/9
TTP
356/19
zahrada
N.200
825
TTP
BV
93644/ IV.
0,000
0,148
0,148
0,148
N.201
979
TTP
BV
94068/ V.
0,177
0,000
0,177
0,177
N.203
N.206
6/1
56/8
TTP
TTP
BV
OS
94089/ V.
94089/ V.
0,007
0,000
0,000
0,000
0,007
0,209
0,007
0,209
N.210
1205/1
TTP
BV
94068/ V.
0,000
0,100
0,100
0,100
N.211
1163/1
TTP
BV
94068/ V.
0,130
0,000
0,130
0,130
411/1
411/1
410
410
TTP
TTP
TTP
TTP
94068/ V.
0,000
0,000
0,000
0,000
0,050
0,110
0,000
0,094
0,050
0,110
0,000
0,094
N.214
N.215
N.217
BV
94068/ V.
BV
116
TTP
94068/ V.
0,000
0,007
0,007
491/5
491/1
491/3
491/3
NZz
ost
TTP
TTP
94089/ V.
94089/ V.
94089/ V.
94089/ V.
0,070
0,000
0,080
0,093
0,000
0,000
0,000
0,000
0,070
0,000
0,080
0,093
491/5
NZz
94089/ V.
0,015
0,000
0,015
615/1
615/1
618
627/1
558/1
612/3
612/3
NL
NL
NL
NL
NL
NL
NL
94089/ V.
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,034
0,048
0,156
0,523
0,015
0,014
0,053
0,034
0,048
0,156
0,523
0,015
0,014
0,053
OK-P
OS
94089/ V.
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
0,207
0,262
0,258
1,477
27
612/3
612/3
594/6
594/9
594/9
632/1
644
NL
NL
NL
NL
NL
NL
NL
644
NL
93644/ IV.
celkem
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,009
0,012
0,159
0,095
0,053
0,086
0,140
0,009
0,012
0,159
0,095
0,053
0,086
0,140
0,000
1,918
0,079
5,648
0,079
7,804
7,804
k.ú. Loučná - původní ÚP, Z1 a Z2
lokalita
U.26
U.27
U.30
U.31
PPČ
stav
1480/3
1437/6
1435
1481/1
1481/3
1437/11
1437/7
1437/12
1419/7
TTP
TTP
zahrada
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
návrh
BV
BPEJ
/ tř. ochrany
94089/ V.
94089/ V.
94089/ V.
94089/ V.
94089/ V.
94089/ V.
94089/ V.
94089/ V.
94089/ V.
[ha]
v zastav.
území
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
[ha] mimo
zastav. úz.
celkem
[ha]
0,149
0,054
0,015
0,292
0,034
0,115
0,026
0,274
0,253
0,149
0,054
0,015
0,292
0,034
0,115
0,026
0,274
0,253
1435
zahrada
94089/ V.
0,001
0,000
0,001
1491/2
1491/1
TTP
TTP
94089/ V.
94068/ V.
0,000
0,000
0,004
0,090
0,004
0,090
1491/1
TTP
94089/ V.
0,000
0,075
0,075
1594/7
1597
1594/8
1594/8
1598/5
1598/4
1598/4
1598/2
1590/3
1590/3
1590/3
1590/14
1590/14
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
zahrada
zahrada
94099/ V.
94068/ V.
94099/ V.
94068/ V.
94099/ V.
94099/ V.
94068/ V.
94068/ V.
94099/ V.
94068/ V.
97001/ IV.
94068/ V.
97001/ IV.
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,068
0,005
0,254
0,008
0,168
0,054
0,559
0,089
0,083
0,089
0,009
0,236
0,001
0,000
0,000
0,254
0,008
0,168
0,054
0,559
0,089
0,083
0,089
0,009
0,236
0,001
0,068
0,005
BV
BV
1589/1
TTP
97001/ IV.
0,118
0,000
0,118
1596/12
1596/12
1596/13
TTP
TTP
TTP
94068/ V.
97001/ IV.
94068/ V.
0,000
0,000
0,000
0,028
0,010
0,041
0,028
0,010
0,041
1596/13
TTP
97001/ IV.
0,000
0,004
0,004
NV
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
celkem [ha]
1,213
0,169
1,742
0,083
28
U.32
U.37
U.38
U.73
1.4
2.9
2.26
1609/2
TTP
1609/4
TTP
1610/5
TTP
1612/1
TTP
1627
1379/5
1380/4
TTP
TTP
TTP
1379/2
TTP
1376/13
TTP
1376/3
TTP
1376/13
TTP
1376/3
TTP
1376/6 vodní plocha
1376/3
TTP
1376/13
TTP
1627
TTP
1627
TTP
1627
97001/ IV.
BV
0,000
0,279
0,279
0,000
0,877
0,877
0,018
0,000
0,018
0,069
0,000
0,069
94099/ V.
94099/ V.
0,038
0,000
0,000
0,000
0,054
0,031
0,042
0,054
0,031
94099/ V.
0,000
0,077
0,077
94099/ V.
94099/ V.
94099/ V.
94099/ V.
0,000
0,000
0,000
0,120
0,000
0,041
0,003
0,000
0,000
0,025
0,017
0,043
0,000
0,000
0,000
0,000
0,003
0,004
0,025
0,017
0,043
0,120
0,000
0,041
0,003
0,003
0,004
0,010
0,000
0,010
0,492
4,426
4,921
4,921
[ha]mimo
zastavěné
území
0,108
0,055
0,039
0,213
0,031
celkem
[ha]
celkem [ha]
94099/ V.
94068/ V.
94099/ V.
94099/ V.
94068/ V.
[ha] v
zastavěném
území
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
94089/ V.
0,066
0,000
0,066
0,475
0,000
0,475
0,069
0,000
0,069
VS
VS
BV
BV
BV
94099/ V.
94099/ V.
BV
TTP
celkem
1,156
0,087
0,042
0,162
0,025
0,224
0,017
k.ú. Loučná - nové záměry 2010 - 11
lokalita
N.51
N.52
N.53
N.71
N.103
N.205
stav
1496/1
1496/1
1584/5
1585
1585
TTP
TTP
TTP
TTP
TTP
1484
TTP
1610/1
TTP
1610/1
TTP
1414/5
zahrada
návrh
BV
BV
BV
BV
TI
BV
BPEJ / třída
ochrany
97001/ IV.
97001/ IV.
celkem
0,108
0,055
0,039
0,213
0,031
0,163
0,039
0,244
0,066
0,544
0,000
0,110
0,110
0,110
0,610
0,556
1,166
1,166
Shrnutí:
Celkem je nyní jako plochy předpokládaného záboru ZPF vymezeno 34,45 ha
zastavitelných ploch.
VYHODNOCENÍ ZÁBORU LESNÍ PŮDY (PUPFL)
lokality
navrhované funkční využití
lokality
celková výměra- ha
N.212, N.216, Plochy obč.vybavení –
N.217
pouze plochy slezdovek
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
1,48
29
Územní plán Janov nad Nisou– KONCEPT – část B: odůvodnění
30