INTERKULTURNÍ DÍLNA UPRCHLÍCI

METODIKA PR O UČITELE
STRANA 1
INTERKULTURNÍ DÍLNA UPRCHLÍCI
Úvod
Uprchlíci existovali od počátků lidstva. Migrace národů
a skupin lidí byla vždy ovlivněna danou dobou, místem
a okolnostmi. Jen stěží bychom hledali v dějinách
nějaké „období klidu“. Uprchlíky byli lidé napříč celou
společností, lidé bohatí i chudí, vzdělaní i nevzdělaní,
úspěšní i neúspěšní. Mezi uprchlíky patřily také
významné osobnosti, např. Albert Einstein, Frederick
Chopin, Jan Ámos Komenský, Andrej Tarkovskij, Marlene
Ditrichová, Hannah Arendtová, Miloš Forman, Victor
Hugo nebo Casanova.
Historie naší země je spojena s osudy mnohých
uprchlíků, jsou známa období, kdy k nám lidé prchali
(tolerantní období rudolfínské doby), i ta během nichž
jsme my hledali ochranu na území jiných států (doba
pobělohorská). Mnoho lidí opustilo naši zem ve snaze
zachránit si život před nastupujícím nacismem, např.
Jan Werich, Jaroslav Ježek a Jiří Voskovec. Obdobná
situace nastala s nástupem komunismu. Odhaduje se, že
v letech 1948 – 1989 odešlo z Československa více než
dvě stě tisíc osob. Dosvědčují smutný fakt, že situace
uprchlíků se dotýká každého z nás. Nikdy nevíme, jestli
se někdy ocitneme v jejich složité pozici.
Podíváme-li se na uprchlictví v celosvětovém kontextu,
zaznamenáme v hlavních „azylových“ zemích světa
každoročně asi půl miliónu žadatelů o mezinárodní
ochranu1. Každý rok se skladba uprchlíků mění.
V Evropě v roce 2001 byl zemí původu největšího počtu
uprchlíků Afghánistán, v roce 2002 Irák a v roce 2003
Ruská federace (konkrétně Čečensko). Do neevropských
azylových zemí (tj. většinou do Kanady a USA) přichází
nejvíce žadatelů o mezinárodní ochranu z Asie a Latinské Ameriky.“2
1 Nová terminologie vycházející ze zákona č. 165/2006 Sb. nahradila
pojem „žadatel o azyl“ novým termínem „žadatele o mezinárodní
ochranu“, přičemž mezinárodní ochrana skýtá dvě formy ochrany,
a sice poskytnutí azylu, popřípadě tzv. doplňkové ochrany. Tento
zákon nabyl účinnosti dnem 1. září 2006.
2 Uprchlíkem v Česku. Praha Člověk v tísni, 2004, s. 3.
Postavení uprchlíků dlouho postrádalo pevné právní
zakotvení. První definice, kdo je to uprchlík, pochází
z 20. let 20. století, z doby velké vlny příchozích
z Arménie. Tato definice se však vztahovala pouze
na ruské a arménské uprchlé jedince.
Zlomovým okamžikem se proto stal rok 1951, kdy OSN
přijalo Úmluvu o právním postavení uprchlíků, tzv.
Ženevskou konvenci. Tato listina se stala základem
moderního právního systému, současně i výchozím
bodem našeho současného zákona o azylu. Ženevská
konvence však měla jeden nedostatek, vztahovala se
pouze na uprchlíky před rokem jejího vzniku. V roce
1997 byla proto doplněna o tzv. Newyorský protokol,
jenž rozšířil své pole působnosti i na uprchlé jedince
po r. 1951.
Úmluva o právním postavení uprchlíků je vskutku první
mezinárodní dohodou, která řeší základní aspekty
života uprchlíků. Představuje záruku souboru základních lidských práv, jež by měla být přinejmenším stejná
jako svobody, kterých užívají cizí státní příslušníci
žijící legálně v dané zemi, popřípadě dokonce rovna
svobodám občanů této země.
Podle článku 1/A (2) Úmluvy o právním postavení
uprchlíků z roku 1951 se termín „uprchlík“ vztahuje
na jakoukoli osobu, která
„…má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů
rasových, náboženských nebo národnostních nebo
z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám
nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným
obavám, odmítá ochranu své vlasti: totéž platí
pro osobu bez státní příslušnosti nacházející se mimo
zemi svého dosavadního pobytu následkem shora
zmíněných událostí, a která vzhledem ke shora uvedeným obavám se tam nechce nebo nemůže vrátit.“ 3
3 Sbírka zákonů č. 208/1993 Úmluva o právním postavení uprchlíků
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
STRANA 2
METODIKA PR O UČITELE
INTERKULTURNÍ DÍLNA UPRCHLÍCI
Te o r e t i c k á z a k o t v e n í
Definice uprchlíka se tedy skládá ze čtyř hlavních prvků,
jimiž jsou: oprávněné obavy, pronásledování, výčet
povolených důvodů (rasa, náboženství, národnost,
politické názory či příslušnost k určitým společenským
vrstvám) a výskyt mimo zemi svého původu.
Naše azylová politika se začíná vyvíjet od roku 1990.
V červenci roku 1990 totiž statistiky zaznamenaly
prvního a jediného uprchlíka, jenž přišel na území
našeho státu s žádostí o ochranu. Šlo o zlomový
okamžik v oblasti azylové politiky, jejíž vznik byl tímto
podmíněn. Základním kamenem bylo schválení prvního
uprchlického zákona v roce 1990 (zák. č. 498/1990 Sb.)
a rok poté ratifikování Newyorského protokolu a Úmluvy o právním postavení uprchlíků OSN z roku 1951.
Postupem času došlo k určité restrikci práv žadatelů
o mezinárodní ochranu. Příkladem zpřísnění procesu je
sankcionování přepravců uprchlíků či zavedení termínů
bezpečné země původu a bezpečné třetí země. Cílem
těchto restriktivních nástrojů pocházejících z roku
1999 (zákon č. 325/1999 Sb., o azylu) měla být harmonizace českého a evropského práva. Vývoj azylové
politiky však zaznamenal i světlé body, jež mnohým
uchazečům usnadnily nárok na získání azylu. Mezi ně
patří kupříkladu znovu zavedení azylu z humanitárních
důvodů, vznik institutu strpění pobytu včetně možnosti
dočasného útočiště.
V roce 2001, kdy počet žadatelů dosáhl nejvyšší zaznamenané hodnoty, zaujímala Česká republika v Evropě
v absolutních počtech žadatelů o mezinárodní ochranu
deváté místo. Následovala tedy další legislativní změna
(zákon č. 2/2002 Sb.), jež se vztahovala na zákaz práce
po dobu jednoho roku od podání žádosti o mezinárodní
ochranu a omezení finanční podpory lidem, jež se nenacházejí v uprchlickém zařízení.
Pokud bychom vzali v potaz pouze počet žadatelů
o mezinárodní ochranu, Česká republika z hlediska azylu
zaujme významné postavení v Evropě. Přidáme-li však
k tomuto ještě kritérium úspěšného zakončení azylového procesu, zaznamenáme značně odlišné výsledky.
V již zmíněném roce 2001 získalo azyl pouhých 83 osob
z původních 18 094 žadatelů. Poměrně častým jevem
je odchod uprchlíků ještě před zjištěním konečného
rozhodnutí. Statistiky dosvědčují, že zatímco míra
udělení azylu v ČR za rok 2001 byla pouze 0,5 %,
v Polsku to bylo 5,8 % a v Rakousku dokonce 25,5 %.
Statistické údaje Ministerstva vnitra ČR:
Za rok 2004 bylo uděleno 142 azylů. Následující dva
roky byly co do počtu úspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu ještě úspěšnější, v roce 2005 bylo
zaznamenáno 251 azylantů, v roce 2006 bylo vyneseno
268 kladných rozhodnutí. Během prvních třech měsíců
tohoto roku 2007 získalo azyl 64 lidí. K 31. 3. 2007
žije v ČR 3 149 azylantů.
Klíčová slova
uprchlík, azyl, Ženevská konvence, Azylová zařízení/
přijímací střediska, pobytová střediska, integrační pobytová střediska
Cíl
Cílem této dílny je podat dětem, pokud možno
zábavnou formou, tedy formou her a společných diskusí, základní informace o uprchlictví. Děti si velmi často
spojují uprchlíka s vězením, tedy trestnou činností...
Aktivita 1 „Warming up“
Cíl: Seznamování, představení se, zjištění úrovně
vědomostí žáků o dané problematice.
Doba trvání: 15 minut
Pomůcky: fixy, lepící štítky
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
STRANA 3
METODIKA PR O UČITELE
INTERKULTURNÍ DÍLNA UPRCHLÍCI
Popis aktivity:
1. Židle jsou uspořádány do kruhu. Žáci na lepící štítky
napíší své jméno a jmenovkou se viditelně označí
(usnadnění vzájemné komunikace).
2. Lektoři vyzvou žáky ke zodpovězení následujících
otázek: Máte nějakou zkušenost s uprchlíky? Jaké
je vaše očekávání od této dílny? Co byste se rádi
dozvěděli?
Aktivita 2 „Kdo je uprchlík?“
Cíl: Zjistit znalosti a představy žáků o uprchlících. Lektoři
získají přehled, jaké mají žáci předsudky vůči uprchlíkům
a uprchlické tématice. V průběhu dílny budou tyto
předsudky postupně rozbíjet a odstraňovat.
Doba trvání: 20 minut
Pomůcky: flipchart nebo tabule, psací pomůcky pro lektora, kopie novinového článku z Přílohy 1 pro všechny
Popis aktivity:
1. Lektor napíše na tabuli nebo flipchart slovo „uprchlíci“. Požádá žáky, aby nahlas říkali vše, co je k tématu
napadá.
2. Lektoři zapisují na tabuli vše, co žáci řeknou. Nekomentují, neopravují, jen zapisují.
3. Rozdělení žáků do dvojic, jak sedí vedle sebe.
4. Lektoři rozdají do každé dvojice pracovní list se
dvěma texty. (viz Příloha 1)
5. Texty se čtou společně. Lektoři vždy požádají, zda se
mezi dětmi najde nějaký dobrovolník na předčítání
(vždy se někdo přihlásí). Po prvním textu se lektoři
zaměří na postřehy žáků – co si o právě přečteném
textu děti myslí? Jak se takový uprchlík cítí? Po
dočtení druhého textu lektoři vysvětlí, co je to
Ženevská konvence, tedy vyzdvihnou fakt, že jde
o základní listinu na poli uprchlictví.
6. Následuje diskuse o definici uprchlíka. V diskusi
se lektoři vrátí k popsané tabuli – Jaká slova sem
nepatří? Jaké termíny spolu souvisí, dokážete je
spojit? Lektor škrtá, přesunuje, přepisuje, vysvětluje.
Jaká synonyma používá autor textu místo slova
uprchlík?
Aktivita 3 „Časová osa“
Cíl: Odpočinková aktivita, uvolnění žáků, rozdělení žáků
do pracovních skupin.
Doba trvání: 10 minut
Pomůcky: žádné
Popis aktivity:
1. Žáci dostanou od lektorů pokyn, že při aktivitě nesmí
mluvit, psát ani užívat prstovou abecedu.
2. Žáci mají za úkol seřadit se za sebou do řady podle
data jejich narození. Narozen 1. 1. bude stát na
jednom konci třídy, 31. 12. na druhém, vytvoří tak
časovou osu.
3. Až budou žáci hotovi, dají předem domluvený signál.
Postupně každý řekne den svého narození,
a pokud nestojí správně, je přeřazen na správné místo.
4. Lektoři rozřadí žáky do čtyř skupinek – vzniklou řadu
vytvořenou dle narození nyní rozpočítají na první,
druhý, třetí, čtvrtý…
Aktivita 4 „Soutěž“
Cíl: Seznámit žáky se složitostí azylové procedury.
Poskytnout jim informace o posloupnosti jednotlivých
kroků. Pomocí kvízu seznámit žáky s praxí a se statistickými údaji z posledních let.
Doba trvání: 25 minut + 20 minut
Pomůcky: kopie pracovního listu „Jak probíhá řízení
o udělení azylu“ s prázdnými políčky pro všechny
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
STRANA 4
METODIKA PR O UČITELE
INTERKULTURNÍ DÍLNA UPRCHLÍCI
Popis aktivity:
1. Žáci jsou rozděleni do čtyř stejně velkých skupin
(rozděleno z předešlé aktivity) nebo např. pomocí
karet: Každý žák si z hromádky karet vytáhne jednu
kartu, skupiny se vytvoří podle tvarů na kartách
(piky, srdce, káry, kříže).
2. Skupiny spolu budou soupeřit ve znalostech.
3. Lektoři stručně vysvětlí, jak probíhá azylová procedura. Poté rozdají skupinkám tabulku „Jak probíhá
řízení o udělení azylu“, která obsahuje několik prázdných políček (viz Příloha 2). Úkolem skupinek bude
doplnit prázdná políčka termíny uvedenými
na straně B pracovního listu. Za každé správně
vyplněné políčko získává skupina bod.
4. Žáci jsou seznámení se správným řešením – do každé
skupinky je rozdán jeden list. Žáci jsou vyzváni, aby
se ptali na podrobnosti a diskutovali o jednotlivých
krocích. Za každé správně umístěné heslo získává
skupina bod, za každé správně určené (přijímací,
pobytové) středisko v odpovědích B a I obdrží také
bod.
5. Aktivita pokračuje kvízem, ve kterém získává bod
první, který odpoví správně. Lektoři odpovědi
doplňují dalšími údaji. Lektor rozdá každému
družstvu předmět, kterým se může přihlašovat
ke správné odpovědi (zvoneček, píšťalka apod.).
Upozorní žáky, aby si své odpovědi velmi dobře
rozmysleli, než se k odpovědi přihlásí, neboť
za nesprávně zodpovězenou otázku mohou body
i ztratit.
Kvíz
1. Z jakých zemí přišlo v loňském roce (v r. 2007 nebo
jiném roce, ze kterého máme statistické údaje)
nejvíce žadatelů o azyl? Nabídka: Bělorusko, Irák,
Ukrajina, Rusko, Afghánistán (C)
2. Kolik bylo podáno žádostí o azyl v roce 2007?
Tolerance +/- 500 (1 878 žádostí)
3. Z kterého roku pochází Ženevská konvence?
(rok 1951)
4. Jaké jsou další důvody pro udělení azylu?
(humanitární, účel slučování rodin)
5. Jak dlouho po příchodu do ČR nemohou azylanti
pracovat? Tolerance 4 měsíce (1 rok)
6. Co je to repatriace? (návrat do vlasti)
Aktivita 5 „Diskuse“
Cíl: Dát dětem možnost doptat se na věci, jež je zajímají
a prostřednictvím přímého kontaktu s uprchlíky v nich
zanechat co nejvíce živých vzpomínek.
Doba trvání: 30 min
Pomůcky: žádné
Popis aktivity: Lektoři dětem řeknou, že tento prostor
je jen jejich a hostů, jež budou odpovídat na jejich dotazy,
samozřejmě jen v případě, že nebudou příliš osobní.
Aktivita 6 „Závěrečná diskuse“
Cíl: Zjistit, jak se žákům dílna líbila, co si z ní odnesli,
co si uvědomili a ze získaných informací se poučit
pro příště.
Doba trvání: 15 min
Pomůcky: žádné
Popis aktivity: Lektoři se ptají dětí, jak se jim
uprchlická dílna líbila. Co je zaujalo, co se jim naopak
nelíbilo a rády by to byly bývaly vypustily z programu.
Autorka metodiky: Martina Hrdličková (2008)
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
STRANA 5
METODIKA PR O UČITELE
PŘÍLOHA 1
1. TEXT:
Zdroj: MF Dnes, Pardubický kraj, strana 1
Autor: Michal Klíma
Datum: 10.1.2006
Cítím se tu jako ve vězení, říká uprchlík z Íránu
Pardubice - Mnohonásobná zatčení, výslechy hraničící
s mučením, islám jako jediná autorita. To vše přimělo
Samada Momeniho, aby před více než rokem opustil
rodný Írán a zamířil do svobodného světa. Od listopadu
pobývá v Pardubicích, kde dostal integrační byt.
„Můj život byl v ohrožení,“ říká Momeni a ukazuje
následky íránského věznění, zlomený nos, vyražené
zuby. Opozice je tamní diktatuře na obtíž a on byl
politikem konstitučního hnutí Saltant Talaban, které
požaduje v Íránu návrat monarchie, ale v demokratické
podobě, která nikoho nepronásleduje za jeho náboženské
přesvědčení a prosazuje odluku církví od státu.
Pětatřicetiletý muž uprchl ze země v září 2004 přes
Turecko a v Česku skončil omylem. „Zaplatil jsem
za získání pasu a víza do Velké Británie.
Zprostředkovatel mi řekl, že se mne po přistání někdo
ujme. Čekal jsem na letišti mnoho hodin, ale nikdo se
neobjevil. Teprve, když jsem se zeptal, kde vlastně
jsem, dozvěděl jsem se, že v Praze,“ vzpomíná Momeni.
Neuměl ani slovo česky, jen trochu anglicky, a skončil
na rok v táboře pro uprchlíky v Zastávce u Brna.
Vloni v listopadu dostal byt v Pardubicích, sehnat práci
se mu však stále nedaří. „Chci pracovat a dělal bych
cokoliv. Třeba řidiče nebo svářeče, na to mám průkazy.
Brání mi ale jazyková bariéra,“ vysvětluje velmi
lámanou češtinou Íránec. Češtinu se sice učil
v uprchlickém táboře, ale bez kontaktu s běžnými lidmi
je to málo. „Radši bych normálně chodil do práce, to
se člověk naučí nejvíce. Zatím mne ale odmítli
i ve Foxconnu, kde jsem chtěl dělat u pásu,“ říká Momeni.
Za městský nájemní byt, na který radnice dostala od
státu integrační příspěvek kolem půl milionu korun,
platí skoro šest a půl tisíce korun měsíčně. Ze sociálních
dávek, na které je zatím odkázán, mu tak mnoho
nezůstane. „Nájem je vysoký, podle předpisů magistrátu
trojnásobek základního nájemného a ještě příplatek
za lokalitu. Navrhnu v komisi pro menšiny, aby se pro
integrační byty zavedlo jiné stanovení nájmu,“ slibuje
Alena Kosková z odboru sociálních věcí radnice. „Sice
mám kde bydlet a nemusím se tu bát, ale lidem málo
rozumím a nemám peníze, abych někam chodil. Jsem
tu jako ve vězení. Česko mne nechce,“ uzavírá íránský
uprchlík.
A.
B.
C.
D.
E.
F.
G.
......
Proč Momeni opustil Írán?
Jak se dostal do ČR?
Kde nejdříve žil?
Co dělal v uprchlickém táboře?
Jakou práci by chtěl dělat?
Kde bydlí a jak se k bydlení dostal?
Z čeho platí byt, když zatím nepracuje?
.......................................
2. TEXT:
Zdroj: www.unhcr.cz
Ženevská konvence
Podle Ženevské konvence z roku 1951 jsou uprchlíci
lidé, kteří museli opustit svoji zemi, protože jim
z etnických, náboženských nebo politických důvodů hrozila perzekuce. Milióny lidí opouštějí svoji zemi a hledají
útočiště v nových domovech. Třebaže někteří z nich
odcházejí také z ekonomických důvodů, je ve většině
případů hlavním důvodem strach o vlastní život nebo
život vlastní rodiny. Musí často opustit svoje příbuzné,
přátele a majetek. Musí začít nový život v cizím
a neznámém prostředí, učit se novému jazyku a zvykat
si na novou kulturu.
A.
B.
C.
D.
Co to znamená „etnický, náboženský
nebo politický důvod“?
Co je hlavním důvodem odchodu z vlasti?
Co všechno ztrácejí uprchlíci, když
se rozhodnout odejít z vlasti?
Co je čeká v nové zemi?
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
STRANA 6
METODIKA PR O UČITELE
PŘÍLOHA 2
Jak probíhá řízení o udělení az ylu v ČR
Pracovní list, strana A (na další straně je tento pracovní list vyplněný)
Jak probíhá řízení o udělení azylu v ČR?
Cizinec na území ČR
Oznámení úmyslu požádat o azyl
na území ČR
Země původu
Osoba opouštící zemi původu
Odchod do soukromí
čekání na rozhodnutí
ve věci udělení azylu
Program dobrovolného návratu
do země původu
Zamítavé rozhodnutí
ve věci žádosti o azyl
ve II. instanci
Kasační stížnost k Nejvyššímu soudu v Brně
Opuštění České republiky
Program dobrovolného návratu do země původu
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
STRANA 7
METODIKA PR O UČITELE
PŘÍLOHA 2
J a k p r o b í h á ř í z e n í o u d ě l e n í a z y l u?
Pracovní list, strana B
• Jaká je posloupnost jednotlivých kroků?
• Do tabulky doplňte tato hesla. Pokud znáte odpovědi
na doplňkové otázky, můžete pro svůj tým získat
další body:
A. Cizinecká policie. Výjezdní příkaz.
B. Pobytové středisko. Čekání na rozhodnutí ve věci
udělení azylu. (Otázka za body navíc: Kde v ČR
jsou pobytová střediska?)
C. Opuštění České republiky
D.
E.
F.
G.
H.
I.
Kladné rozhodnutí o žádosti do azyl
Přechod státní hranice. Cizinec oznámí svůj úmysl
požádat o azyl
Zamítavé rozhodnutí ve věci žádosti o azyl
v I. instanci
Integrační azylové středisko. Stálý asistenční
program. Pomoc při hledání bydlení
Odchod do soukromí. Státní asistenční program.
Pomoc při hledání bydlení.
Přijímací středisko. Identifikační úkony. Zahájení
azylové procedury. Zdravotní prohlídka. (Otázka
za body navíc: Kde v ČR jsou přijímací střediska?)
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
STRANA 8
METODIKA PR O UČITELE
IDENTITA ANEB KÝM SE CÍTÍM BÝT (I JAKO UČITEL)
Jak probíhá řízení o udělení azylu v ČR?
Cizinec na území ČR
Oznámení úmyslu požádat o azyl
na území ČR
Země původu
Osoba opouštící zemi původu
Přechod státní hranice.
Cizinec oznámí svůj úmysl požádat
o azyl
Přijímací středisko. Identifikační úkony.
Zahájení azylové procedury. Zdravotní
prohlídka.
Odchod do soukromí
čekání na rozhodnutí
ve věci udělení azylu
Pobytové středisko. Čekání na
rozhodnutí ve věci udělení azylu.
Zamítavé rozhodnutí
ve věci žádosti o azyl
v I. instanci
Program dobrovolného návratu
do země původu
Integrační azylové středisko.
Stálý asistenční program. Pomoc
při hledání bydlení
Podání žaloby
ke krajskému soudu
Zamítavé rozhodnutí
ve věci žádosti o azyl
ve II. instanci
Kladné rozhodnutí o
žádosti do azyl
Cizinecká policie
Výjezdní příkaz
Kasační stížnost k Nejvyššímu soudu v Brně
Odchod do soukromí.
Státní asistenční program.
Pomoc při hledání bydlení.
Opuštění České republiky
Program dobrovolného návratu do země původu
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
STRANA 9
METODIKA PR O UČITELE
PŘÍLOHA 3
Hrací kar ta A „Imigrační úředníci“
Hrací kar ta B „Uprchlíci“
Můžete použít tyto argumenty a jakékoli
další, které vás napadnou:
Můžete použít tyto argumenty a jakékoliv
další, které vás napadnou:
• Jsou zoufalí, nemůžeme je poslat zpět.
• Máte právo dostat azyl.
• Když je pošleme zpět, budeme zodpovědní za jejich
případné uvěznění, mučení nebo smrt.
• Naše děti jsou hladové, máte morální povinnost
pomoci nám.
• Máme právní povinnost přijmout uprchlíky.
• Zabijí nás, když se vrátíme.
• Nemají peníze a budou potřebovat státní podporu.
Naše země si to nemůže dovolit.
• Nemáme peníze.
• Můžou dokázat, že jsou opravdu pronásledovaní?
Možná si jen chtějí zajistit vyšší životní úroveň.
• Naše země je vojenským a obchodním partnerem
Čečenska. Nemůžeme je chránit.
• Možná mají dovednosti a znalosti, které potřebujeme.
• Nemáme kam jít.
• V naše městě jsem byl lékař.
• Chceme jen úkryt na dobu, než se situace v naší zemi
zlepší a my se budeme moci bezpečně vrátit.
• Přijali jste i jiné uprchlíky.
• V naší zemi je uprchlíků dost. Musíme se starat
o naše vlastní občany. Jen ať si jdou do bohatší země.
• Když jim umožníme vstup do země, pohrnou se sem
další. Podáme jim prst a vezmou si celou ruku.
• Nemluví naším jazykem, vyznávají jiné náboženství,
jedí jiná jídla. Nezapadnou mezi nás.
• Přinesou nám politické problémy.
Před diskusí přemýšlejte o následujících možnostech:
Před diskusí přemýšlejte o následujících možnostech:
• Pustíte přes hranice všechny uprchlíky?
• Rozdělíte se, když vás o to imigrační úředníci
požádají?
• Pustíte jen některé?
• Rozdělíte si je podle věku, profese, majetku…?
• Půjdete domů, když se pokusí vás poslat zpět?
• Uděláte něco jiného?
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
STRANA 10
METODIKA PR O UČITELE
PŘÍLOHA 4
Internetové zdroje rozšiřují naše povědomí o azylové
politice o další údaje. Za rok 2004 bylo podle statistik
Ministerstva vnitra ČR uděleno 142 azylů. Následující
dva roky byly co do počtu úspěšných žadatelů
o mezinárodní ochranu ještě úspěšnější, v roce 2005
bylo zaznamenáno 251 azylantů, v roce 2006 bylo
vyneseno 268 kladných rozhodnutí. Během prvních třech
měsíců tohoto roku získalo azyl 64 lidí.
Statistika z let 1993 - 2004
Žadatelé o azyl a uznaní uprchlíci v ČR v letech 19932004 (k 31.7.2004)
20 000
18094
18 000
16 000
14 000
12 000
11400
10 000
8788
8000
Nejaktuálnější statistiky Ministerstva vnitra ČR uvádějí,
že na území České republiky k 31. 3. 2007 žije 3 149
azylantů.
8484
7220
6000
4085
4000
96
78
79
133
83
103
1994
1995
1997
1998
1999
2000
2001
2002
208
162
1993
2109
1187
116
0
2211
2207
251
2000
2003
Úspěšní žadatelé o mezinárodní ochranu
(aktuální statistiky)
Dostupné publikace nás seznamují se situací z roku
2004, přičemž odkrývají fakt, že od roku 1993
do července roku 2004 bylo uděleno 1 456 azylů. Pokud
bychom však chtěli vycházet z údajů od roku 1990,
dojdeme k počtu 2 513 úspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu. K 31. 7. 2004 na území České republiky žilo
1 575 azylantů.
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.