Microstation v8 - GEO

Transkript

Pracujeme s programem MicroStation V8
Průvodce školícím kurzem
Pracujeme s programem MicroStation
1. Úvod.............................................................................................................................. 10
1.1 Charakteristika produktu ........................................................................................ 10
1.2 Dokumentace a technická podpora......................................................................... 12
1.3 Systémové požadavky ............................................................................................ 12
2. První kroky .................................................................................................................. 14
2.1.1 Dříve než začneme pracovat ....................................................................................... 14
2.1.2 Spuštění programu MicroStation ................................................................................ 14
2.1.3 MicroStation manažer................................................................................................. 15
2.1.3.1 Otevření výkresu z MicroStation manažeru ....................................................... 15
2.1.4 Funkčnost myši v programu MicroStation ................................................................. 16
2.1.5 Aplikační okno MicroStation ..................................................................................... 16
2.1.5.1 Roletové nabídky................................................................................................ 17
2.1.5.2 Nástroje, panely a lišty nástrojů ......................................................................... 17
2.1.5.2.1 Hlavní panel nástrojů.................................................................................. 17
2.1.5.2.2 Lišty nástrojů .............................................................................................. 18
2.1.5.2.3 Panely nástrojů ........................................................................................... 18
2.1.5.2.3.1 Otevření panelu nástrojů z hlavního panelu ....................................... 18
2.1.5.2.3.2 Zpřístupnění a skrytí nástrojů............................................................. 19
2.1.5.2.3.3 Ukotvení panelu nástrojů ................................................................... 19
2.1.5.2.3.4 Vytržení ukotveného panelu nástrojů................................................. 20
2.1.5.2.4 Nástroje ...................................................................................................... 20
2.1.5.2.4.1 Výběr nástroje .................................................................................... 20
2.1.5.2.4.2 Parametry nástroje.............................................................................. 21
2.1.5.3 Stavový řádek ..................................................................................................... 21
2.1.5.4 Pohledy ............................................................................................................... 22
2.1.5.4.1 Otevření pohledu ........................................................................................ 22
2.1.5.4.2 Změna rozpětí pohledu ............................................................................... 23
2.1.5.4.3 Maximalizování pohledu ............................................................................ 23
2.1.5.4.4 Minimalizování pohledu............................................................................. 23
2.1.5.4.5 Obnovení rozpětí pohledu do původního stavu.......................................... 24
2.1.5.4.6 Přesunutí pohledu ....................................................................................... 24
2.1.5.4.7 Uzavření pohledu........................................................................................ 24
2.1.5.4.8 Seřazení otevřených pohledů do kaskády................................................... 24
2.1.5.4.9 Srovnání otevřených pohledů do mozaiky ................................................. 25
2.1.5.4.10 Ovladače pohledů ..................................................................................... 25
2.1.5.4.10.1 Výběr ovladače pohledů................................................................... 27
2.1.5.4.11 Atributy pohledů....................................................................................... 27
2.1.5.4.12 Další okna................................................................................................. 28
3. Základy programu MicroStation............................................................................... 29
3.1 Diskově orientovaná podstata programu MicroStation.......................................... 29
3.2 Pracujeme s výkresovými soubory ......................................................................... 29
3.2.1 Vytvoření nového výkresu.......................................................................................... 30
3.2.2 Zakládací výkres......................................................................................................... 31
3.2.3 Pracovní plocha .......................................................................................................... 31
2
Obsah
3.2.4 Pracovní jednotky ....................................................................................................... 31
3.2.4.1 Nastavení pracovních jednotek........................................................................... 32
3.2.5 Vrstvy ......................................................................................................................... 34
3.2.5.1 Nastavení zobrazení vrstev ................................................................................. 34
3.2.5.2 Správa vrstev ...................................................................................................... 36
3.2.5.2.1 Vytvoření nové vrstvy ................................................................................ 36
3.2.5.2.2 Smazání vrstvy ........................................................................................... 36
3.2.5.2.3 Změna atributů vrstev................................................................................. 37
3.2.5.2.3.1 Změna názvu vrstvy ........................................................................... 37
3.2.5.2.3.2 Nastavení atributů vrstvy ................................................................... 37
3.2.5.2.4 Definice filtru vrstev................................................................................... 38
3.2.5.2.5 Sdílení definice vrstev ................................................................................ 39
3.2.5.2.5.1 Manuální připojení knihovny vrstev .................................................. 39
3.2.5.2.5.2 Odpojení knihovny vrstev .................................................................. 39
3.2.6 Modely........................................................................................................................ 40
3.2.6.1 Vytvoření modelu ............................................................................................... 40
3.2.6.2 Zrušení modelu ................................................................................................... 41
3.2.7 Uložení výkresu .......................................................................................................... 41
3.2.8 Konec sezení............................................................................................................... 42
4. Kreslíme ....................................................................................................................... 43
4.1 Atributy prvků ........................................................................................................ 43
4.1.1 Vrstva.......................................................................................................................... 43
4.1.2 Barva........................................................................................................................... 44
4.1.3 Typ čáry ...................................................................................................................... 45
4.1.4 Tloušťka čáry.............................................................................................................. 46
4.1.5 Třída............................................................................................................................ 47
4.1.6 Typ vyplnění............................................................................................................... 48
4.1.7 Plocha ......................................................................................................................... 49
4.2 Použití kreslících nástrojů ...................................................................................... 50
4.2.1 Umístění úsečky.......................................................................................................... 50
4.2.1.1 Interakce kreslícího nástroje s ovladači pohledů ................................................ 52
4.2.2 Smazání prvků ............................................................................................................ 53
4.2.3 Obnova smazaného prvku........................................................................................... 54
4.3 Jednoduché prvky ................................................................................................... 54
4.3.1 Práce s liniovými prvky .............................................................................................. 54
4.3.1.1 Panel nástrojů Lineární prvky............................................................................. 54
4.3.1.1.1 Umístit SmartLine ...................................................................................... 54
4.3.1.1.2 Umístit úsečku ............................................................................................ 56
4.3.1.1.3 Umístit multičáru........................................................................................ 57
4.3.1.1.4 Umístit proudovou lomenou čáru ............................................................... 58
4.3.1.1.5 Umístit bodovou nebo proudovou křivku................................................... 58
4.3.1.1.6 Konstrukce osy úhlu ................................................................................... 58
4.3.1.1.7 Konstrukce úsečky v minimální vzdálenosti .............................................. 59
4.3.1.1.8 Konstrukce úsečky pod aktivním úhlem .................................................... 59
4.3.1.2 Panel nástrojů Oblouky ...................................................................................... 59
4.3.1.2.1 Umístit oblouk ............................................................................................ 59
4.3.1.2.2 Umístit půlelipsu ........................................................................................ 60
4.3.1.2.3 Umístit čtvrtelipsu ...................................................................................... 60
3
4.3.1.2.4 Upravit poloměr oblouku ........................................................................... 61
4.3.1.2.5 Upravit úhel oblouku.................................................................................. 61
4.3.1.2.6 Upravit osy oblouku ................................................................................... 61
4.3.1.3 Panel nástrojů Body............................................................................................ 61
4.3.1.3.1 Umístit aktivní bod ..................................................................................... 61
4.3.1.3.2 Konstrukce bodů mezi datové body ........................................................... 62
4.3.1.3.3 Průmět bodu na prvek................................................................................. 62
4.3.1.3.4 Konstrukce bodu v průsečíku ..................................................................... 62
4.3.1.3.5 Konstrukce bodů podél prvku .................................................................... 62
4.3.1.3.6 Konstrukce bodu ve vzdálenosti................................................................. 63
4.3.2 Práce s plošnými prvky............................................................................................... 63
4.3.2.1 Panel nástrojů Mnohoúhelníky........................................................................... 63
4.3.2.1.1 Umístit obdélník ......................................................................................... 63
4.3.2.1.2 Umístit útvar............................................................................................... 64
4.3.2.1.3 Umístit pravoúhlý útvar.............................................................................. 65
4.3.2.1.4 Umístit pravidelný mnohoúhelník .............................................................. 65
4.3.2.2 Panel nástrojů Kružnice a elipsy......................................................................... 66
4.3.2.2.1 Umístit kružnici .......................................................................................... 66
4.3.2.2.2 Umístit elipsu.............................................................................................. 67
4.3.3 Práce s textovými prvky ............................................................................................. 68
4.3.3.1 Textové styly ...................................................................................................... 69
4.3.3.1.1 Definice nového textového stylu ................................................................ 69
4.3.3.1.2 Import textových stylů................................................................................ 71
4.3.3.2 Panel nástrojů Text ............................................................................................. 71
4.3.3.2.1 Umístit text ................................................................................................. 71
4.3.3.2.1.1 Umístění textu vztažným bodem ........................................................ 72
4.3.3.2.1.2 Umístění textu mezi body................................................................... 73
4.3.3.2.1.3 Umístění textu nad nebo pod prvek.................................................... 74
4.3.3.2.1.4 Umístění textu podél prvku ................................................................ 74
4.3.3.2.2 Editovat text ............................................................................................... 74
4.3.3.2.3 Převzít atributy textu .................................................................................. 75
4.3.3.2.4 Změnit atributy textu .................................................................................. 75
4.3.3.2.5 Umístit textový uzel ................................................................................... 76
4.3.3.2.6 Kopie a přírůstek textu ............................................................................... 77
4.3.3.2.7 Doplnitelné pozice...................................................................................... 77
4.3.3.2.7.1 Kopie řádku doplnitelných pozic ....................................................... 77
4.3.3.2.7.2 Kopie a přírůstek řádku doplnitelných pozic ..................................... 77
4.3.3.2.7.3 Naplnit řádek doplnitelných pozic ..................................................... 78
4.3.3.2.7.4 Automaticky naplnit řádky doplnitelných pozic ................................ 78
4.3.3.3 Zobrazování textu v pohledu .............................................................................. 78
5. Přesné kreslení............................................................................................................. 79
5.1 Práce s pokusnými body ......................................................................................... 79
5.1.1 Nájezd ......................................................................................................................... 79
5.1.1.1 Nastavení režimu nájezdu................................................................................... 80
5.1.1.2 Účinky režimů nájezdu ....................................................................................... 80
5.1.2 Automatický režim nájezdu ........................................................................................ 83
5.1.2.1 Chování pružného nájezdu ................................................................................. 84
5.1.2.2 Najetí pokusnými body na prvek........................................................................ 85
4
Obsah
5.1.2.2.1 Najetí na nejbližší bod prvku...................................................................... 85
5.1.2.2.2 Najetí na klíčový bod prvku ....................................................................... 85
5.1.2.2.3 Najetí na středový bod prvku ..................................................................... 86
5.1.2.2.4 Najetí na geometrický střed prvku.............................................................. 86
5.1.2.2.5 Najetí na vztažný bod ................................................................................. 87
5.1.2.2.6 Najetí na polovinu ...................................................................................... 87
5.1.2.2.7 Najetí na průsečík prvků............................................................................. 88
5.1.2.2.8 Najetí na bod tečnosti ................................................................................. 88
5.1.2.2.9 Najetí na bod kolmosti................................................................................ 89
5.1.3 Manuální režim nájezdu.............................................................................................. 90
5.1.3.1 Tolerance vyhledávání........................................................................................ 91
5.1.3.2 Najetí pokusnými body na prvek........................................................................ 91
5.1.3.2.1 Najetí na klíčový bod prvku ....................................................................... 91
5.1.3.2.2 Najetí na prvek v místě, kde leží více prvků .............................................. 91
5.2 Nástroj AccuDraw .................................................................................................. 92
5.2.1 Práce s AccuDraw....................................................................................................... 92
5.2.1.1 Postup použití AccuDraw pro zadávání datových bodů.................................... 92
5.2.1.1.1 Interakce nástroje AccuDraw s pohybem kurzoru...................................... 92
5.2.1.1.2 Práce v pravoúhlém souřadnicovém systému............................................. 93
5.2.1.1.3 Práce v polárním souřadnicovém systému ................................................. 94
5.2.1.1.4 Klávesové zkratky ...................................................................................... 95
5.2.1.1.5 Praktický příklad ........................................................................................ 96
5.2.1.1.6 AccuDraw a příkazy přesného vstupu ...................................................... 100
5.2.1.1.7 AccuDraw a pokusný bod ........................................................................ 101
5.2.1.1.7.1 Vytvoření odstupu dvou prvků......................................................... 101
5.2.1.1.7.2 Klávesové zkratky pro nastavení režimu nájezdu ............................ 102
5.3 Mřížka................................................................................................................... 102
5.4 Měření................................................................................................................... 103
5.4.1 Změřit vzdálenost ..................................................................................................... 103
5.4.2 Změřit poloměr ......................................................................................................... 104
5.4.3 Změřit úhel mezi úsečkami....................................................................................... 104
5.4.4 Změřit délku.............................................................................................................. 105
5.4.5 Změřit obsah ............................................................................................................. 105
5.4.6 Změřit objem ............................................................................................................ 105
6. Shlukování grafických prvků................................................................................... 106
6.1 Metody dočasného shlukování prvků................................................................... 106
6.1.1 Výběrová množina.................................................................................................... 106
6.1.1.1 Nástroj Vybrat prvek ........................................................................................ 106
6.1.1.1.1 Výběr jednoho prvku................................................................................ 106
6.1.1.1.2 Výběr více prvků ...................................................................................... 107
6.1.1.1.3 Výběr všech prvků (i nezobrazovaných) .................................................. 107
6.1.1.1.4 Přidání dalšího prvku k výběru................................................................. 107
6.1.1.1.5 Odebrání prvku z výběru .......................................................................... 107
6.1.1.1.6 Odebrání všech prvků z výběru ................................................................ 107
6.1.1.2 Nástroj Výkonný výběr .................................................................................... 108
6.1.1.2.1 Vybrání prvků uvnitř mnohoúhelníkové oblasti....................................... 109
6.1.1.2.2 Vybrání prvků podle jejich atributů ......................................................... 109
6.1.2 Ohrada....................................................................................................................... 110
5
6.1.2.1 Režim ohrady.................................................................................................... 111
6.1.2.2 Umístění ohrady ............................................................................................... 111
6.1.2.2.1 Umístění mnohoúhelníkové ohrady ......................................................... 111
6.1.2.3 Odstranění ohrady z výkresu ............................................................................ 112
6.1.2.4 Změna tvaru ohrady.......................................................................................... 112
6.2 Metody trvalého shlukování prvků....................................................................... 112
6.2.1 Vytvoření řetězce prvků ........................................................................................... 113
6.2.1.1 Otevřený řetězec ............................................................................................... 113
6.2.1.2 Uzavřený řetězec .............................................................................................. 113
6.2.2 Grafická skupina....................................................................................................... 113
6.2.2.1 Vytvoření grafické skupiny .............................................................................. 114
6.2.2.2 Rozložení grafické skupiny .............................................................................. 114
7. Manipulace,úpravy a změny kresby........................................................................ 115
7.1 Změny atributů prvků ........................................................................................... 115
7.1.1 Změnit atributy prvku ............................................................................................... 115
7.1.2 Změnit prvek dle aktivního typu plochy................................................................... 116
7.1.3 Změnit vyplnění........................................................................................................ 116
7.1.4 Převzít atributy prvku ............................................................................................... 117
7.1.5 Převzít všechna nastavení prvku............................................................................... 117
7.2 Manipulační operace ............................................................................................ 118
7.2.1 Kopírovat .................................................................................................................. 118
7.2.2 Přesunout .................................................................................................................. 119
7.2.3 Přesunout rovnoběžně............................................................................................... 119
7.2.4 Změnit velikost ......................................................................................................... 119
7.2.5 Otočit ........................................................................................................................ 120
7.2.6 Zrcadlit...................................................................................................................... 121
7.2.7 Zarovnat hrany.......................................................................................................... 121
7.2.8 Konstrukce pole ........................................................................................................ 122
7.2.8.1 Vytvoření pravoúhlého pole ............................................................................. 122
7.2.8.2 Vytvoření kruhového pole ................................................................................ 123
7.3 Operace úpravy prvků .......................................................................................... 123
7.3.1 Upravit prvek ............................................................................................................ 123
7.3.2 Smazat část prvku ..................................................................................................... 124
7.3.3 Prodloužit úsečku...................................................................................................... 125
7.3.4 Prodloužit dva prvku k průsečíku ............................................................................. 125
7.3.5 Prodloužit prvek k průsečíku .................................................................................... 125
7.3.6 Oříznout prvky.......................................................................................................... 126
7.3.7 IntelliTrim................................................................................................................. 126
7.3.8 Vložit vrchol ............................................................................................................. 128
7.3.9 Zrušit vrchol.............................................................................................................. 128
7.3.10 Konstrukce kruhového zaoblení ............................................................................. 128
7.3.11 Zkosit ...................................................................................................................... 129
8. Kótování ..................................................................................................................... 131
8.1 Nastavení kót ........................................................................................................ 131
8.2 Kótovací styly....................................................................................................... 132
8.2.1 Vytvoření nového kótovacího stylu.......................................................................... 132
8.2.2 Import existujícího kótovacího stylu ........................................................................ 133
6
Obsah
8.3 Panel nástrojů Kóty .............................................................................................. 133
8.3.1 Kótovat prvek ........................................................................................................... 133
8.3.2 Řetězcová kóta se šipkami........................................................................................ 134
8.3.3 Změnit kótu podle aktivního nastavení..................................................................... 135
8.3.4 Převzít atributy kóty ................................................................................................. 135
8.4 Zobrazování kót v pohledu................................................................................... 136
9. Práce s multičárou..................................................................................................... 137
9.1 Definice multičáry ................................................................................................ 137
9.2 Uložení nastavení multičar ................................................................................... 138
9.2.1 Vytvoření souboru s nastaveními ............................................................................. 138
9.2.2 Definování stylu multičáry ....................................................................................... 138
9.2.3 Vytvoření skupiny nastavení .................................................................................... 139
9.2.4 Definice složky ve skupině ....................................................................................... 139
9.3 Nastavení multičáry podle uloženého typu multičáry .......................................... 140
9.4 Umístění multičáry do modelu ............................................................................. 140
9.5 Spoje multičar....................................................................................................... 141
9.5.1 Vytvořit křížení......................................................................................................... 141
9.5.2 Přerušit dílčí čáru ...................................................................................................... 141
9.5.3 Přerušit multičáru...................................................................................................... 142
9.5.4 Vytvořit uzavřený T spoj .......................................................................................... 142
9.5.5 Vytvořit rohový spoj................................................................................................. 142
9.5.6 Scelit dílčí čáru ......................................................................................................... 143
10. Používání buněk ...................................................................................................... 144
10.1 Práce s knihovnami buněk.................................................................................. 144
10.1.1 Vytvoření a připojení knihovny buněk ................................................................... 144
10.1.2 Připojení již existující knihovny buněk .................................................................. 145
10.1.3 Prohlížení buněk ..................................................................................................... 145
10.2 Práce s buňkami.................................................................................................. 146
10.2.1 Typ buňky............................................................................................................... 146
10.2.1.1 Rozdíly mezi buňkou typu grafická a bodová ................................................ 146
10.2.2 Vytvoření buňky ..................................................................................................... 147
10.2.3 Určení aktivní buňky pro následné operace............................................................ 147
10.3 Umisťování buněk .............................................................................................. 148
10.3.1 Umístit buňku ......................................................................................................... 148
10.3.2 Vybrat a umístit buňku ........................................................................................... 148
10.3.3 Nahradit buňky ....................................................................................................... 149
10.3.3.1 Obnova buněk podle aktivní knihovny buněk................................................ 149
10.3.3.2 Jednotlivé nebo komplexní nahrazení buněk.................................................. 149
10.3.3.3 Nahrazení buněk v ohradě .............................................................................. 150
11. Šrafování a vzorování ............................................................................................. 151
11.1 Šrafovat............................................................................................................... 151
11.1.1 Šrafování uzavřeného prvku ................................................................................... 151
11.1.2 Šrafování průniku nebo sjednocení uzavřených prvků........................................... 152
11.1.3 Šrafování plochy ohraničené prvky ........................................................................ 152
11.2 Šrafovat křížem................................................................................................... 152
7
11.3 Vzorovat ............................................................................................................. 152
11.3.1 Vzorování vnitřku uzavřeného prvku ..................................................................... 153
11.3.2 Vzorování plochy ohraničené prvky....................................................................... 153
11.4 Převzít atributy vzorování .................................................................................. 153
11.5 Smazat vzorování ............................................................................................... 154
11.6 Zobrazování vzorování v pohledu ...................................................................... 154
12. Referenční modely................................................................................................... 155
12.1 Připojení referenčního modelu ........................................................................... 155
12.1.1 Připojení referenčního výkresu shodně................................................................... 155
12.2 Práce s připojenými referenčními modely.......................................................... 156
12.2.1 Zapnutí/vypnutí zobrazování referenčního modelu ................................................ 157
12.2.2 Zapnutí/vypnutí možnosti nájezdu na prvky referenčního modelu ........................ 157
12.2.3 Zapnutí/vypnutí možnosti výběru prvků referenčního modelu .............................. 157
12.2.4 Zapnutí/vypnutí zobrazování vrstev referenčního modelu ..................................... 157
12.2.5 Přesunutí referenčního modelu ............................................................................... 158
12.2.6 Změna měřítka referenčního modelu ...................................................................... 158
12.2.7 Otočení referenčního modelu.................................................................................. 158
12.2.8 Definování hranice oříznutí referenčního modelu .................................................. 159
12.2.9 Definování masky vyříznutí referenčního modelu ................................................. 159
12.2.10 Odstranění masky vyříznutí .................................................................................. 160
12.2.11 Kopírování prvků z referenčního modelu do aktivního modelu........................... 160
12.2.12 Spojování referenčních modelů do aktivního modelu .......................................... 161
12.2.13 Odpojení referenčního modelu ............................................................................. 161
12.2.14 Odpojení všech referenčních modelů ................................................................... 162
13. Práce s rastrovými grafickými daty ...................................................................... 163
13.1 Připojování rastrových obrazů............................................................................ 163
13.1.1 Připojení rastrového obrazu interaktivně................................................................ 163
13.1.2 Připojení rastrového obrazu do polohy určené v rastrovém souboru ( pro formáty
Intergraph nebo GeoTiff)................................................................................................... 165
13.2 Změna parametrů připojení rastrového obrazu................................................... 167
13.3 Manipulace s rastrovými obrazy ........................................................................ 167
13.3.1 Upravit rastrový obraz ............................................................................................ 168
13.3.2 Transformace rastrového obrazu ............................................................................ 168
13.3.3 Potlačení viditelnosti části rastrového obrazu ........................................................ 168
13.3.4 Pořadí překreslování modelu a připojených rastrových obrazů.............................. 169
13.3.5 Zapnutí/vypnutí zobrazování rastrového obrazu .................................................... 170
13.3.6 Odpojení rastrového obrazu.................................................................................... 171
13.3.7 Odpojení všech rastrových obrazů.......................................................................... 171
14. Negrafická data ....................................................................................................... 172
14.1 Připojení negrafických dat k prvkům ................................................................. 172
14.1.1 Štítky....................................................................................................................... 172
14.1.1.1 Množiny štítků a jejich definice ..................................................................... 172
14.1.1.1.1 Definice množiny štítků ......................................................................... 172
14.1.1.1.2 Definice štítku ........................................................................................ 173
14.1.1.2 Knihovna množiny štítků................................................................................ 174
8
Obsah
14.1.1.2.1 Vytvoření knihovny množin štítků......................................................... 174
14.1.1.2.2 Kopírování množin(y) štítků z knihovny do aktivního výkresu............. 174
14.1.1.3 Práce se štítky ................................................................................................. 175
14.1.1.3.1 Připojit štítek .......................................................................................... 175
14.1.1.3.2 Editovat štítek......................................................................................... 176
14.1.1.3.3 Prohlédnout štítek................................................................................... 176
14.1.1.3.4 Změnit štítky........................................................................................... 177
14.1.1.3.5 Smazat štítek........................................................................................... 178
14.1.1.4 Zobrazování štítků v pohledu ......................................................................... 178
14.1.1.5 Vyhledávání prvků podle hodnot štítků.......................................................... 179
14.1.1.5.1 Použití hodnot štítků jako kritéria výběru .............................................. 179
14.1.1.6 Zpráva ze štítků .............................................................................................. 179
14.1.1.6.1 Vytvoření šablony .................................................................................. 179
14.1.1.6.2 Vytvoření zprávy .................................................................................... 180
15. Výstup na tiskárnu nebo plotr ............................................................................... 182
15.1 Vytvoření tiskového výstupu.............................................................................. 182
9
1. Úvod
1.1 Charakteristika produktu
Program MicroStation patří do skupiny grafických programů
označovaných jako „CAD“ (Computer Aided Design – počítačem
podporované projektování) systémy. Program je produktem americké
firmy Bentley Systems, Inc. a v současné době je k uživatelům
distribuována poslední verze, a to MicroStation V8 (verze 8). Tato
koncepčně nová verze je charakterizována implementací nového
datového formátu výkresového souboru (k této změně dochází poprvé
v historii existence programu MicroStation). Přepracovaný formát
výkresu vytváří předpoklady pro správu grafických dat na úrovni
komponent s vyšší inteligencí vytvářených modelů. Tato rozšíření
eliminují většinu stávajících omezení datového modelu používaného
předcházejícími verzemi programu MicroStation.
Zavedení nového datového formátu výkresu kromě výhod dostupných
v stávající verzi zároveň vytváří předpoklady pro budoucí rozvoj jak
samotného programu MicroStation, tak i aplikačních nadstaveb.
Druhou významnou změnou je přímá podpora datového formátu
DWG, tj. výkresových souborů AutoCAD. Při práci s výkresovými
soubory AutoCAD již není nutno provádět jejich konverzi do datového
formátu výkresu MicroStation a po ukončení práce opětovně zpětnou
konverzi do formátu DWG, nyní je možné výkres AutoCADu otvírat
jako aktivní a vytvářet v něm kresbu nebo ji upravovat bez jakýchkoliv
konverzních kroků. Téměř vše, až na drobná omezení, co bude během
tohoto školení řečeno z pozice práce s výkresem MicroStation, bude
platit také pro výkres AutoCADu.
Mezi základní funkce MicroStation V8 patří:
10
•
Ačkoliv MicroStation V8 představuje koncepčně novou verzi
programové řady MicroStation, byla zachována a dále rozšířena
základní kresebná funkčnost disponibilní v přecházející verzi
MicroStation/J. Sem patří zejména nástroje: AccuDraw, pružný
nájezd, SmartLine, PowerSelector, IntelliTrim, nastavování
atributů podle vrstvy, podpora systémových fontů ap.
•
Přímé čtení a zápis výkresových souborů DWG, včetně interakce
s výkresy DGN (referenční výkresy).
•
Kromě podpory zpracování nativních grafických dat ve
vektorovém tvaru také podpora práce s grafickými daty
v rastrovém tvaru, jako jsou např. naskenované výkresy nebo
letecké či družicové obrazy, a to na úrovni jejich vizualizace a
Úvod
základních manipulačních operací (včetně geometrické
transformace).
•
Podpora přímého i zprostředkovaného přístupu k externím
databázovým datům (Oracle, ODBC (Oracle, Microsoft Access,
MS SQL Server, dBase, FoxPro)).
•
Propojení na Internet a intranet prostřednictvím nainstalovaného
WWW prohlížeče s možností přístupu ke vzdáleným výkresům,
knihovnám buněk a makrům, vytváření HTML souborů a
publikace dat v různých www kompatibilních formátech.
•
Nástroje pro tvorbu archivů a možnost verifikace jejich obsahu
prostřednictvím digitálních podpisů.
•
Podpora parametrického modelování.
•
Modelování ve 3D prostřednictvím jádra pro objemové
modelování Parasolid pro prostředí souborů DGN a ACIS pro
prostředí souborů DWG.
•
Podpora moderních technologií vizualizace.
•
Tvorba komplexních animací.
•
Možnost sdílení a výměny dat v nejrůznějších formátech, včetně
nativní podpory formátu DWG.
•
Podpora moderních vlastností operačního systému Windows, jako
je technologie OLE2 Automation, OLE server a kontejner, DDE a
možnost spolupráce s poštovními klienty podporujícími rozhraní
MAPI.
•
Podpora tiskových výstupů, včetně dávkového režimu.
•
Možnost modifikace a dalšího rozšíření MicroStation různě
složitými vývojovými nástroji.
Rozšíření základní funkčnosti MicroStationu, která je na určité úrovni
obecnosti, je zabezpečeno formou tzv. inženýrských konfigurací, tj.
dodávkou MicroStationu, včetně některého ze stěžejních
programových produktů pro zájmovou oblast práce uživatele. Mezi
volitelné inženýrské konfigurace v současnosti patří:
•
Microstation GeoGraphics pro oblast územně orientovaných
informačních systémů,
•
MicroStation TriForma pro oblast stavebnictví a architektury,
•
MicroStation Modeler pro oblast strojírenství,
•
MicroStation CivilPAK pro oblast pozemního stavitelství a
dopravních staveb a
•
MicroStation Schematics pro oblast potrubních systémů.
Funkčnost MicroStation lze dále rozšířit řadou komerčních
aplikačních nadstaveb.
11
1.2 Dokumentace a technická podpora
Dokumentace k systému MicroStation V8 je dodávána jak v tištěné
podobě , tak i podobě elektronické ve formě on-line nápovědy.
Pozn.: Skladba manuálů se může v průběhu dodávek měnit, např.
v souvislosti s uvedením českých překladů některých manuálů.
Elektronická podoba dokumentace:
Nápověda systému MicroStation V8 je vytvořena na bázi systému
nápovědy Microsoft HTML , tedy standardního systému elektronické
formy nápovědy pro prostředí operačního systému Windows. Při
použití této formy nápovědy jsou jednotlivé kapitoly nápovědy
zobrazovány ve standardním okně, webovský prohlížeč již není
používán.
Technické informace:
Další širokou škálu informací lze získat přímo po spuštění
MicroStation prostřednictvím nástroje MicroStation na Síti
integrovaného do lišty Standardní (za předpokladu registrace
uživatele).
Informace týkající se produktů firmy Bentley se nacházejí na WWW
stránkách : www.bentley.com
Podpora a servis:
Více informací naleznete v "Support and Services Guide" nebo na
http://selectservices.bentley.com/
Elektronické adresy služby Bentley Technical Support jsou na adrese:
[email protected]
1.3 Systémové požadavky
Hardwarové požadavky:
Doporučené minimální požadavky na počítač s provozovaným
programem MicroStation V8 jsou:
12
•
Počítač s procesorem Intel Pentium nebo ADM Athlon a
operačním systémem Microsoft Windows NT 4 (doporučený SP6),
Windows 98 (Windows Me pro domácí použití) a Windows 2000.
•
Operační paměť alespoň 128 MB (více paměti obvykle přináší
vyšší výkon).
•
Jednotka CD-ROM pro instalaci produktu.
•
Minimálně 200 MB volného prostoru na disku, na který je
program instalován.
Úvod
•
Vstupní zařízení: Myš nebo digitalizační tablet.
•
Výstupní zařízení: Plotry podporované Windows.
•
Zobrazovací systém: Podporovaná grafická karta (alespoň 256
barev). Dvouobrazovková konfigurace je v případě Windows NT 4
podporována ovladači výrobce. V případě Windows 98 a Windows
2000 je podporována přímo operačním systémem.
•
Microsoft Internet Explorer 5.
Softwarové požadavky:
•
Žádné.
13
2. První kroky
2.1.1 Dříve než začneme pracovat
Během školícího kurzu budou použita vzorová data pro demonstraci
funkčních možností MicroStation. Snadnou dostupnost těchto dat
zabezpečíme jejich zařazením do projektu MicroStation. Obsah
přiložené diskety nakopírujte na disk, na kterém se nachází instalační
složka MicroStation V8. Předpokladem funkčnosti je dodržení
standardní instalační adresářové struktury, tj. v případě MicroStation
V8 <disk>:\Program Files\Bentley\…
Začněme spuštěním MicroStation.
2.1.2 Spuštění programu MicroStation
Vzhledem k tomu, že MicroStation lze provozovat na řadě
hardwarových platforem s různými operačními systémy, může se
spuštění programu lišit. V případě operačního systému Microsoft
Windows lze MicroStation spustit:
−
Výběrem položky roletové nabídky (ikony)
Start>Programy>MicroStation V8>MicroStation V8,
−
poklepáním na zástupce programu MicroStation na pracovní
ploše (za předpokladu, že byl uživatelem vytvořen),
−
poklepáním na soubor ustation.exe ve složce <disk>:\Program
files\Bentley\Program\MicroStation\ (za předpokladu
implicitní instalační složky),
−
poklepáním na ikonu výkresového souboru s koncovkou .dgn
v Průzkumníku (za předpokladu asociace koncovky dgn
souboru právě s programem MicroStation V8,
−
přetažením ikony výkresového souboru z Průzkumníku na
ikonu souboru ustation.exe.
1. Otevřete roletovou nabídku Start>Programy>MicroStation V8.
2. Levým tlačítkem myši klepněte na ikonu MicroStation V8.
Program MicroStation je spuštěn a je zobrazeno dialogové okno
MicroStation manažer.
14
První kroky
2.1.3 MicroStation manažer
Základní funkcí tohoto dialogového okna je otevření existujícího
výkresu (datový soubor typu DGN) nebo jeho vytvoření. Dokud není
otevřen nebo vytvořen výkres, nelze vytvářet vlastní kresbu.
2.1.3.1 Otevření výkresu z MicroStation manažeru
1. V části pracovní prostředí nastavte v roletové nabídce Uživatel
hodnotu na školení.
Automaticky je přenastavena hodnota v roletové nabídce Projekt
na Školení, hodnota roletové nabídky Vzhled zůstává ve výchozím
stavu, tj. default.
Výsledkem této změny pracovního prostředí je pouze automatická
dostupnost většiny vzorových dat, která budou během školícího
kurzu použita, vlastní uživatelské rozhraní zůstává v implicitním
stavu.
2. Překontrolujte, že v části Složky dialogového okna MicroStation
Manažer je otevřena složka <disk>:\Program
Files\Bentley\Workspace\Projects\Examples\Školení\dgn, v části
Soubory vyberte klepnutím na levé tlačítko myši soubor
mapa_polohopis.dgn.
3. Klepněte na tlačítko OK. Dialogové okno MicroStation manažer je
automaticky uzavřeno a nahrazeno hlavním aplikačním oknem
MicroStation V8. Součástí tohoto okna je také okno zobrazující
kresbu požadovaného výkresu.
Pozn.: Pokud nechcete po výběru výkresového souboru klepnout
na tlačítko OK, lze na název souboru v seznamu Soubory poklepat
levým tlačítkem myši.
15
2.1.4 Funkčnost myši v programu MicroStation
Základní komunikačním prostředkem uživatele s MicroStation je myš.
Tlačítka myši jsou ve výchozím stavu přiřazena určitým typům
grafického vstupu. Tato přiřazení jsou nazývána tlačítka MicroStation.
Např.: Tlačítko přiřazené jako datové tlačítko MicroStation při jeho
inicializaci odešle do prostředí MicroStation datový vstup nazývaný
datový bod.
Implicitní definice tlačítek myši je pro prostředí MicroStation
následující:
−
Datové
levé tlačítko
−
Přerušení
pravé tlačítko
−
Pokusné
levé a pravé tlačítko současně
Pozn.: Toto implicitní nastavení odpovídá dvoutlačítkové myši.
V případě třítlačítkové myši lze toto výchozí nastavení modifikovat
tak, že pokusný bod je inicializován prostředním tlačítkem myši.
Pozn.: Použití myši s kolečkem je podporováno, nicméně správnou
funkčnost tohoto typu myši v prostředí MicroStation je třeba nastavit
jak v prostředí operačního systému, tak i MicroStation.
2.1.5 Aplikační okno MicroStation
Aplikační okno MicroStation má implicitně tento vzhled:
16
První kroky
2.1.5.1 Roletové nabídky
Roletové nabídky představují jeden z hlavních zdrojů příkazů pro
MicroStation. Hlavní položky roletových nabídek jsou umístěny
v horní části aplikačního okna MicroStation.
Výběr funkcí roletových nabídek provedete umístění kurzoru na
příslušnou vstupní položku a klepnutím na datové tlačítko myši. Každá
ze zobrazovaných položek inicializuje určitou funkci nebo otvírá
dialogové okno.
2.1.5.2 Nástroje, panely a lišty nástrojů
Klíčové operace v MicroStation jsou realizovány prostřednictvím
funkčních nástrojů sdružených podle logických pravidel do lišt a
panelů nástrojů.
2.1.5.2.1 Hlavní panel nástrojů
Panel nástrojů Hlavní se otevře automaticky při prvním
spuštění MicroStation a je implicitně ukotven při levém
okraji okna MicroStation. Hlavní panel nástrojů je složen
z jednotlivých odtržitelných panelů nástrojů. Hlavní panel
však vždy zobrazuje jeden z nástrojů příslušného
odtržitelného panelu.
17
2.1.5.2.2 Lišty nástrojů
Specifické funkce jsou obsaženy v lištách nástrojů. Při prvním spuštění
MicroStation jsou automaticky otevřeny lišty Atributy, Základní
nástroje a Standardní nástroje.
Tyto lišty jsou standardně ukotveny u horního okraje aplikačního okna
MicroStation.
2.1.5.2.3 Panely nástrojů
Jednotlivé panely nástrojů obsahují tématicky příbuzné nástroje.
2.1.5.2.3.1 Otevření panelu nástrojů z hlavního panelu
1. V hlavním panelu umístěte kurzor na ikonu nástroje obsaženého
v otvíraném panelu.
2. Stiskněte a držte stlačené datové tlačítko myši.
Požadovaný nástroj se zvýrazní a současně se rozvine požadovaný
panel nástrojů.
3. Táhněte kurzorem pryč z hlavního panelu směrem ke středu
obrazovky.
Na volné ploše obrazovky se objeví obrys požadovaného panelu
nástrojů.
4. Uvolněte stlačené tlačítko myši.
18
První kroky
Obdélníkový obrys se změní v panel nástrojů, který je otevřen ve
stavu plovoucího panelu.
2.1.5.2.3.2 Zpřístupnění a skrytí nástrojů
1. Otevřete panel nástrojů jehož zobrazovaný obsah chcete změnit.
2. Umístěte kurzor na libovolnou část zobrazovaného panelu a
klepněte na pravé tlačítko myši.
Je zobrazena roletová nabídka umožňující změnit zobrazovaný
obsah panelu.
3. Vyberte položky roletové nabídky, které chcete zobrazit či
zneviditelnit.
2.1.5.2.3.3 Ukotvení panelu nástrojů
1. Umístěte kurzor na titulek (záhlaví) plovoucího panelu.
3. Odtáhněte vybraný panel nástrojů k tomu okraji aplikačního okna
MicroStation, u kterého ho chcete ukotvit.
V okamžiku, kdy se kurzor přiblíží k okraji aplikačního okna se
dynamicky zobrazovaný obrys panelu zmenší na rozměr, který
zabere panel po ukotvení na okrajové liště.
4. Uvolněte stlačené tlačítko myši.
19
Panel nástrojů je ukotven na okrajové liště aplikačního okna
MicroStation.
2.1.5.2.3.4 Vytržení ukotveného panelu nástrojů
1. Umístěte kurzor na okraj ukotveného panelu nástrojů.
3. Táhněte kurzorem směrem od okraje ke středu.
Na volné ploše obrazovky se objeví dynamicky zobrazovaný obrys
příslušného panelu nástrojů.
4. V požadovaném místě uvolněte datové tlačítko.
Příslušný panel nástrojů se opětovně stává plovoucím panelem.
2.1.5.2.4 Nástroje
V daném okamžiku může být aktivní (vybrán) pouze jeden nástroj.
Název vybraného nástroje je zobrazen ve stavovém řádku a ikona
nástroje je ve příslušném panelu zvýrazněna. Volitelně je zobrazena
nápověda k vybranému nástroji.
2.1.5.2.4.1 Výběr nástroje
1. Umístěte kurzor na požadovaný nástroj v otevřeném panelu
nástrojů.
Po chvíli se u kurzoru objeví žlutý obdélníček s názvem nástroje.
Název nástroje je současně zobrazován ve stavovém řádku.
2. Klepněte datový tlačítkem myši na ikonu tohoto nástroje.
Vybraný nástroj se stává aktivním pro opakované použití, dokud
není vybrán jiný nástroj.
Nebo
Poklepejte datovým tlačítkem myši na ikonu tohoto nástroje.
Vybraný nástroj se stává aktivním pro jednorázové použití. Po
skončení operace je automaticky vybrán implicitní nástroj
(standardně nástroj Vybrat).
Pozn.: Požadovaný nástroj lze z hlavního panelu nástrojů vybrat,
aniž by bylo nutné příslušný panel nástrojů rozbalovat a
umisťovat někam na obrazovce ve svém vlastním okně, tj. jako
plovoucí panel nebo jako součást některé z okrajových lišt, tj.
jako ukotvený panel.
20
První kroky
V obou případech aktivace nástroje je název nástroje vypsán
v levé části stavového řádku, titulek okna Parametry funkce je
nahrazen názvem nástroje.
2.1.5.2.4.2 Parametry nástroje
Parametry, které ovlivňují chování nástroje, lze nastavovat
v dialogovém okně Parametry funkce. Toto okno je automaticky
zobrazeno při aktivaci požadovaného nástroje a zobrazuje vždy pouze
specifická nastavení pro vybraný nástroj. Parametry funkce jsou stále
aktivní, pokud nástroj zůstává vybrán a pokud je sami nezměníte.
1. Aktivujte nástroj Umístit úsečku.
2. Povšimněte si, že zároveň s aktivací funkce bylo otevřeno
dialogové okno Parametry funkce nadepsané názvem aktivované
funkce, tj. Umístit úsečku, a obsahující nastavení příslušná této
funkci.
Pozn.: Ve výchozím nastavení je dialogové okno Parametry funkce
nepřetržitě zobrazováno ve výchozí poloze a lze ho kdykoliv během
prováděné operace kurzorem navštívit. Toto implicitní chování lze
změnit prostřednictvím nástroje PopSet umístěného v liště Základní
nástroje. Pokud je nástroj PopSet aktivní, pak je dialogové okno
Parametry funkce implicitně skryté a je zobrazováno pouze na
nezbytně nutnou dobu nastavení parametrů prováděné operace.
2.1.5.3 Stavový řádek
MicroStation průběžně informuje uživatele o stavu realizovaných
operací prostřednictvím stavového řádku lokalizovaného u spodního
okraje aplikačního okna MicroStation.
Stavový řádek je rozdělen do dvou částí:
•
Levá část stavového řádku: Obsahuje pole pro výpis názvu aktivní
funkce, včetně požadavků na správnou realizaci příslušné funkce.
V případě problémů je v tomto místě zobrazeno chybové hlášení.
Dále následuje pole Přehled zpráv s historií provedených operací a
pole pro informace o právě zpracovávaném prvku.
•
Pravá část stavového řádku: Obsahuje několik polí s informacemi
o režimu nájezdu, o nastavení přepínačů, o aktivní vrstvě, o počtu
vybraných prvků, o umístění ohrady a jejím režimu, o pracovním
režimu a o přístupu k výkresu (pouze čtení či i zápis).
21
2.1.5.4 Pohledy
Pohledy jsou reprezentovány osmi nezávislými okny určenými k
zobrazení kresby výkresu. Důvodem implementace osmi samostatných
oken nikoliv pouze jediného je možnost synchronního zobrazení
různých dílčích částí kresby výkresu, tj. různého stupně detailu kresby.
2.1.5.4.1 Otevření pohledu
1. V roletové nabídce vyberte Okno>Otevřít/Zavřít><číslo
otvíraného pohledu>.
Zaškrtnutí v podnabídce určuje, které pohledy jsou právě
otevřeny.
Nebo
1. V roletové nabídce vyberte Okno>Otevřít/Zavřít>Dialog.
Je zobrazeno dialogové okno Pohledy.
2. Otevření zavřeného pohledu provedete zmáčknutím příslušného
tlačítka v zobrazeném dialogovém okně.
22
První kroky
2.1.5.4.2 Změna rozpětí pohledu
Každý pohled má čtyři okraje, pomocí kterých lze měnit velikost okna
pohledu.
1. Umístěte kurzor tak, aby se dotýkal okraje okna a jeho vzhled se
změnil na vodorovnou, svislou nebo šikmou dvojitou šipku.
2. Stiskněte a držte stlačené datové tlačítko.
3. Táhněte za okraj nebo roh do polohy, ve které má okno
požadované rozpětí.
2.1.5.4.3 Maximalizování pohledu
1. Klepněte na maximalizační tlačítko, které je na pravém okraji
titulku okna.
Nebo
Z okenní nabídky vyberte položku Maximalizovat.
2.1.5.4.4 Minimalizování pohledu
1. Klepněte na minimalizační tlačítko, které je na pravém okraji
titulku okna.
Nebo
Z okenní nabídky vyberte položku Minimalizovat.
23
2.1.5.4.5 Obnovení rozpětí pohledu do původního stavu
1. Klepněte na minimalizační nebo maximalizační tlačítko (podle
toho, zda je pohled maximalizován nebo minimalizován).
Nebo
Z okenní nabídky vyberte položku Obnovit.
2.1.5.4.6 Přesunutí pohledu
1. Umístěte kurzor na titulek pohledu.
2. Stiskněte a držte stačené datové tlačítko.
3. Přetáhněte okno na požadované místo.
4. Uvolněte datové tlačítko.
2.1.5.4.7 Uzavření pohledu
1. V roletové nabídce vyberte Okno>Otevřít/Zavřít><číslo
zavíraného pohledu>.
Zaškrtnutí v podnabídce určuje, které pohledy jsou právě
otevřeny.
Nebo
Poklepejte na tlačítko okenní nabídky, které je na levém okraji
titulku okna.
Nebo
V okenní nabídce vyberte položku Zavřít.
Nebo
Klepněte na tlačítko Uzavřít, které je na pravém okraji titulku
okna.
Nebo
1. V roletové nabídce vyberte Okno>Otevřít/Zavřít>Dialog.
2. Uzavření otevřeného pohledu provedete klepnutím na příslušné
stlačené tlačítko v zobrazeném dialogovém okně Pohledy.
2.1.5.4.8 Seřazení otevřených pohledů do kaskády
1. V roletové nabídce vyberte Okno>Kaskáda.
24
První kroky
Jednotlivé otevřené pohledy jsou seřazeny tak, že z každého
pohledu je vidět alespoň titulek, pouze pohled s nejmenším
pořadovým číslem je vidět celý.
2.1.5.4.9 Srovnání otevřených pohledů do mozaiky
1. V roletové nabídce vyberte Okno>Mozaika.
Jednotlivé otevřené pohledy se srovnají tak, aby každý z nich
zabíral stejnou plochu obrazovky a byl celý vidět.
2.1.5.4.10 Ovladače pohledů
Ovladače pohledů slouží k manipulaci s pohledem. Každý pohled je
vybaven vlastní množinou jednotných ovladačů umožňujících provádět
správu vybraného pohledu bez vlivu na zbývající otevřené pohledy.
Ovladače pohledů jsou umístěny na spodním okraji každého pohledu.
Pozn.: Pokud by nebyly ovladače pohledů zobrazovány, pak je lze
zobrazit aktivací položky Posuvníky hlavní roletové nabídky Okno.
Ovladače pohledů sestávají z následujících funkcí:
•
Obnovit pohled slouží k překreslení pohledu podle aktuálního
stavu modelu.
•
Lupa zvětšit slouží k zobrazení většího detailu, ale menší části
modelu.
•
Lupa zmenšit slouží k zobrazení menšího detailu, ale větší části
modelu.
•
Okno výřez slouží k zobrazení uživatelem definovaného detailu
modelu.
•
Celek slouží k zobrazení právě celého rozsahu modelu.
25
•
Otočit pohled slouží k otočení modelu.
•
Panorámovat slouží k prohlédnutí jiné části výkresu, aniž by se
změnilo rozpětí modelu.
•
Předchozí pohled umožňuje zobrazit předchozí stavy pohledu.
•
Následující pohled umožňuje zobrazit následné stavy pohledu,
pokud byla použita funkce Předchozí pohled.
•
Vodorovný a svislý posuvník (šipky a jezdec) k vodorovnému
nebo svislému posunu pohledu vůči modelu.
Ovladače pohledů pracují podobně jako nástroje, včetně možnosti
nastavení parametrů funkce u vybraných ovladačů v dialogovém okně
Parametry funkce.
Ovladače pohledů jsou ve vzájemné interakci s ostatními nástroji
s následujícími pravidly:
26
−
Po aktivaci ovladače pohledů je kreslící operace dočasně
pozastavena a uživatel je vyzván k provedení příslušné operace
s pohledem.
−
Po ukončení operace s pohledem dojde k návratu do přerušené
kreslící operace a uživatel je vyzván k jejímu dokončení.
První kroky
2.1.5.4.10.1 Výběr ovladače pohledů
1. Ve spodní části otevřeného pohledu, do kterého se výřez zobrazí,
umístěte kurzor na ikonu ovladače Okno výřez.
2. Klepněte na datové tlačítko myši.
V tomto pohledu se objeví celoobrazovkový kurzor podporující
přesné zadání prvního rohu obdélníkové oblasti.
3. V libovolném otevřeném pohledu zadejte datový bod – první roh
výřezu.
Dynamicky zobrazovaný obdélník průběžně zobrazuje rozpětí
nového pohledu. Obdélník má stejný poměr stran jako pohled, jenž
byl určen v kroku 1.
4. V libovolném pohledu zadejte datový bod – druhý roh výřezu.
V pohledu, jenž byl určen v kroku 1, je zobrazen uživatelem
požadovaný detail modelu.
Pozn.: V dialogovém okně Parametry funkce lze prostřednictvím
přepínače Provést do okna, pokud je aktivní, nastavit, do jakého
pohledu se výřez zobrazí.
2.1.5.4.11 Atributy pohledů
Funkce Atributy pohledů umožňuje dočasně tématicky filtrovat obsah
kresby modelu zobrazovaný do jednotlivých pohledů.
Atributy pohledu lze rozdělit na:
•
Atributy ovlivňující obsah zobrazování modelu, např. prvků ve
vrstvách, textů, vyplněných ploch apod.
27
•
Atributy ovlivňující způsob zobrazování modelu, např. dynamické
zobrazování apod.
1. V nabídce Nastavení vyberte položku Atributy pohledu.
Nebo
V libovolné okenní nabídce vyberte položku Atributy pohledu.
Otevře se dialogové okno Atributy pohledu.
2. Z nabídky Pohled vyberte pohled, ve kterém se nastavení atributů
provede.
3. Zapněte/vypněte přepínače u požadovaných atributů.
4. Klepněte na tlačítko Použít.
V nastaveném pohledu dojde k požadované změně atributů.
Nebo
Klepněte na tlačítko Vše.
Ve všech pohledech, včetně zavřených, dojde k požadované změně
atributů.
2.1.5.4.12 Další okna
MicroStation používá pro provádění řady akcí dialogová okna. Existují
dva typy těchto oken:
•
Nemodální dialogová okna, jejichž charakteristickou vlastností je,
že mohou zůstat otevřená na obrazovce v průběhu práce
s MicroStation.
•
Modální dialogová okna, jejichž charakteristickou vlastností je, že
nemohou zůstat otevřená na obrazovce v průběhu práce
s MicroStation.
Dialogová okna obecně dále obsahují:
28
−
Roletové nabídky pro výběr funkcí a nástrojů.
−
Ovladače ve formě tlačítek, přepínačů, textových políček,
seznamů, roletových nabídek variant a knoflíků.
Základy MicroStation
3. Základy programu MicroStation
Poté, co jsme se seznámili s některými základními nástroji
MicroStation, nastal čas se naučit, jak vytvořit nový výkres. Doposud
jsme používali již existující výkres. V této kapitole se podrobněji
seznámíme s:
•
Diskově orientovanou podstatou MicroStation,
•
vytvořením nového výkresu,
•
zakládacími výkresy,
•
pracovními jednotkami,
•
pracovní plochou.
3.1 Diskově orientovaná podstata programu
MicroStation
Jedním z podstatných rysů v práci MicroStation je způsob ukládání dat
výkresu. Při otevření výkresu v prostředí MicroStation načte program
data výkresu z výkresu uloženého na pevném disku do operační
paměti. Avšak v průběhu práce s výkresem jsou veškeré změny ve
výkresu bezprostředně ukládány do výkresového souboru na pevném
disku. To je v protikladu s mnohými jinými programy, v kterých je
třeba pro uložení změn používat funkci Uložit.
Pozn.: Tato funkčnost MicroStation může být deaktivována pomocí
přepínače Okamžitě ukládat změny v dialogovém okně Přednostních
nastavení (Prostředí>Přednostní nastavení).
Vzhledem k tomuto rysu funkčnosti MicroStation je nutné před
vytvářením vlastní kresby vytvořit výkresový soubor na pevném disku
počítače.
3.2 Pracujeme s výkresovými soubory
Úložiště grafických dat v prostředí MicroStation je tvořeno
výkresovým souborem, který je reprezentován binárním datovým
souborem typu DGN (implicitní koncovka tohoto typu souborů je
.dgn). Výkresový soubor je složen z jednoho nebo více modelů. Model
je tvořen vlastními grafickými prvky jako např. úsečkami, oblouky,
mnohoúhelníky atd.
29
V prostředí MicroStation nelze současně otevřít v režimu zápisu více
než jeden výkres. Pokud otevřete výkresový soubor, který je již
otevřen, pak MicroStation automaticky ukončí první otevření.
Z hlediska přístupu pouze ke čtení lze zobrazit libovolný počet modelů
jiných výkresových souborů s využitím implicitní technologie
referenčních modelů.
3.2.1 Vytvoření nového výkresu
1. Pokud je otevřeno grafické prostředí MicroStation, uzavřete jej
pomocí výběrem položky Uzavřít roletové nabídky Soubor.
Je zobrazeno dialogové okno MicroStation manažer.
2. V dialogovém okně MicroStation manažer vyberte položku Nový
roletové nabídky Soubor.
Je zobrazeno dialogové okno Nový.
3. Do textového pole Soubory zadejte název školení.dgn.
Poznámka: Stisk klávesy <Enter> po zadání názvu má stejný
účinek jako stisk tlačítka OK, tj. provedení operace vytvoření
nového výkresu, včetně uzavření okna Vytvořit výkres.
Není nezbytně nutné zadávat implicitní koncovku výkresového
souboru .dgn jako součást názvu výkresového souboru. Tuto
koncovku připojí MicroStation k výkresovému souboru
automaticky při jeho vytvoření.
4. Povšimněte si, že v části Zakládací výkres dialogového okna je
nastaven jako výchozí zakládací výkres seed2d.dgn.
5. Klepněte datovým tlačítkem myši na OK.
30
Je vytvořen nový výkres školení.dgn.
3.2.2 Zakládací výkres
V předcházejícím kroku jsme vytvořili nový výkres. Pro jeho
vytvoření byl použit zakládací výkres. Zakládací výkres představuje
předlohu (šablonu) pro vytvoření nového výkresového souboru.
Zakládací výkres zpravidla neobsahuje žádnou kresbu (v případě
požadavku, aby do každého nově vytvářeného výkresu byla
automaticky umístěna nějaké kresba, např. rám a razítko, by zakládací
výkres mohl tuto kresbu obsahovat), obsahuje však celou řadu
přednastavených parametrů (nastavení výkresu a konfigurace pohledů),
které ovlivňují vlastnosti a chování nově vytvořeného výkresu.
Podstatou použití zakládacího výkresu při vytváření nového výkresu je
vyloučení opakovaného nastavování parametrů výkresu po jeho
vytvoření. Tohoto stavu bude samozřejmě dosaženo pouze v případě
vhodného nastavené požadovaných parametrů výkresu již
v zakládacím výkresu.
S MicroStation je dodána celá řada oborově zaměřených zakládacích
výkresů.
Pozn.: Jako zakládací výkres můžete použít libovolný výkresový
soubor, v kterém jste provedli změnu parametrů výkresu tak, aby
vyhovovaly kresebným požadavkům.
3.2.3 Pracovní plocha
Oblast, ve které je vytvářena 2D kresba se nazývá pracovní plocha.
Tato pracovní plocha je dostatečně velká k tomu, aby generovaná
kresba mohla být kreslena ve skutečném měřítku. Kresba je složena
z jednotlivých grafických prvků, tvořených jednotlivými datovými
body. Každý datový bod, který je umístěn do modelu má zaznamenánu
polohu vůči pracovní ploše prostřednictvím souřadnic X a Y. Pracovní
plocha tak představuje jednoduchý souřadnicový systém (počátek
umístěn ve středu pracovní plochy, kladná poloosa X směřuje směrem
doprava a kladná poloosa Y směřuje směrem nahoru), vůči němuž je
vztažen model s vytvářenou kresbou.
Při vložení datového bodu do modelu MicroStation zaznamená polohu
tohoto bodu prostřednictvím souřadnic ve formátu IEEE 64 bitové
plovoucí čárky.
3.2.4 Pracovní jednotky
Při modelování objektů reálného světa jsou používány určité jednotky
měření. Pro návrh budovy mohou být použity metry a centimetry, pro
návrh strojní součástky milimetry a jejich dílčí části. MicroStation
podporuje prakticky libovolnou množinu systémů měření a umožňuje
31
tak uživateli nastavit vhodné jednotky měření podle konkrétné
zobrazované situace.
Variabilita MicroStation modelovat reálně rozměrově odlišné objekty
reality spočívá v možnosti přiřadit pracovní ploše dvě uživatelem
definované jednotky měření, tzv. pracovní jednotky. Změna
pracovních jednotek nemá vliv na velikost objektů v modelu.
Obecně lze konstatovat:
•
Pracovní jednotky jsou definovány jako Hlavní jednotky (větší
jednotka používaná při kreslení) a Vedlejší jednotky (menší
jednotka používaná při kreslení),
•
změna pracovních jednotek nemá vliv na velikost objektů
v modelu.
3.2.4.1 Nastavení pracovních jednotek
Nastavení pracovních jednotek je specifické pro každý výkres. Toto
nastavení je přebíráno při vytvoření nového výkresu ze zakládacího
výkresu.
Při vhodném nastavení pracovních jednotek lze kreslit objekty reality
ve skutečné velikosti nikoliv s přihlédnutím k měřítku, ve kterém je
budeme vykreslovat na papír. Výhodou tohoto přístupu je skutečnost,
že uživatel jednak není zatěžován přepočty obvykle známých reálných
rozměrů na rozměry v konkrétním měřítku při vlastním kreslení,
zároveň je však připravena situace pro tiskové výstupy ve variabilních
měřítcích, protože výstupní tiskové měřítko je určováno až v tiskovém
procesu.
1. Vyberte položku Výkres z roletové nabídky Nastavení.
Otevře se dialogové okno Nastavení pro výkres.
32
2. V seznamu Kategorie vyberte Pracovní jednotky.
Zobrazí se položky, ve kterých se nastavují pracovní jednotky.
Stávající nastavení pracovních jednotek bylo převzato z použitého
zakládacího výkresu seed2d.dgn.
3. Z roletové nabídky Hlavní jednotky vyberte požadovanou
jednotku, která bude reprezentovat hlavní jednotky. V našem
případě jsou nastaveny hlavní jednotky na metry. Toto výchozí
nastavení ponecháme nezměněné, avšak v poli Značka pro hlavní
jednotku změníme výchozí hodnotu mu na m. Změna vedlejších
jednotek není v této chvíli možná, protože ve výchozím stavu jsou
nastaveny na uživatelské vedlejší jednotky. Nastavení vedlejších
jednotek na námi požadovanou hodnotu provedeme pomocí
tlačítka Obecné jednotky.
Je zobrazeno dialogové okno Definovat obecné jednotky.
4. V dialogové okně Definovat obecné jednotky aktivujte v části
Definice vedlejší jednotky přepínač Použít standardní jednotky.
V roletové nabídce Jednotka nastavte Milimetry.
5. Klepněte na tlačítko OK otevřeného dialogového okna Definovat
obecné jednotky.
6. Klepněte na tlačítko OK otevřeného dialogového okna Nastavení
pro výkres.
Pracovní jednotky výkresu byly přenastaveny.
7. Pro trvalé uložení změny pracovních jednotek (nikoliv pouze
v rámci otevření příslušného výkresu) vyberte položku Uložit
nastavení roletové nabídky Soubor.
33
Pozn.: MicroStation zapisuje všechny změny ve výkresu
bezprostředně do výkresového souboru na pevném disku.
Významnou výjimkou jsou nastavení výkresu, která jsou vztažena
k jednotlivým výkresům. Uložení těchto nastavení, pokud nemají
platit pouze v rámci relace s daným výkresem, je nutné provést
samostatně použitím funkce Uložit nastavení před uzavřením
výkresu. Funkce Uložit nastavení zároveň uloží právě nastavenou
konfiguraci pohledů v aplikačním okně MicroStation.
Podobně jako byly změněny pracovní jednotky výkresu zakládací.dgn
lze v prostředí dialogového okna Nastavení pro výkres změnit i ostatní
výchozí hodnoty nastavení parametrů výkresu.
3.2.5 Vrstvy
Prostředkem logického členění kresby v modelu jsou vrstvy. Výkres
může obsahovat „neomezený“ počet vrstev, minimální počet vrstev ve
výkresu je jedna. Vrstvy jsou definovány na úrovni výkresového
souboru nikoliv modelu (všechny modely výkresového souboru
používají identickou definici vrstev). Jednotlivé vrstvy jsou
rozlišovány názvy a mají přiřazeny atributy vzhledu (barva, tloušťka a
styl) jak pro nastavení atributů umisťovaných grafických prvků dle
vrstvy, tak i zobrazení grafických prvků dle priority. Jednotlivé vrstvy
mohou být zapínány a vypínány, tedy grafické prvky umístěné do
vypnutých vrstev nejsou dočasně zobrazovány.
Každý grafický prvek v modelu je umístěn do konkrétní vrstvy. Na
vrstvu lze nahlížet jako na průsvitku, v které se nachází příslušná
tématická část kresby. Pokud chceme do konkrétní vrstvy modelu
umístit grafický prvek, musí být tato vrstva nastavena jako aktivní.
Tato vrstva je aktivní pro všechny otevřené pohledy. Název aktivní
vrstvy je zobrazen v liště Atributy a stavové řádku.
3.2.5.1 Nastavení zobrazení vrstev
Vrstvy lze na úrovni modelu zapínat a vypínat pomocí dialogového
okna Zobrazení vrstev.
34
Jako aktivní výkres otevřete výkres mapa_polohopis.dgn
(Soubor>Otevřít).
1. Klepněte datovým tlačítkem myši na ikonu Zobrazení vrstev v liště
Základní nástroje
Nebo
Z roletové nabídky Nastavení vyberte Vrstvy>Zobrazit.
Je zobrazeno dialogové okno Zobrazení vrstev s přehledem všech
vrstev definovaných v otevřeném výkresu.
2. Změnu stavu zobrazování příslušné vrstvy provede klepnutím na
řádek příslušné vrstvy.
Pokud je vrstva zapnut, pak její řádek je zobrazen tmavě, pokud je
vrstva vypnuta, pak její řádek je zobrazen světle.
Pozn.: Nastavenou změnu režimu zobrazení vrstev ve všech pohledech
lze provést aktivací ikony Provést do všech pohledů. Změnu režimu
zobrazení ve všech modelech výkresu lze provést nastavením roletové
nabídky Režim na Všude stejně.
35
Změnu režimu zobrazování vrstev lze alternativně provést z roletové
nabídky Aktivní vrstva v liště Atributy pomocí přepínače prvního
sloupce nebo graficky s využitím ikony Změnit vrstvu v dialogovém
okně Zobrazení vrstev.
3.2.5.2 Správa vrstev
Vytváření nových vrstev, mazání existujících vrstev, změnu atributů
vrstev a definování filtrů pro efektivní správu zobrazování skupin
vrstev lze provádět prostřednictvím dialogového okna Správce vrstev.
3.2.5.2.1 Vytvoření nové vrstvy
1. Z roletové nabídky Nastavení vyberte položku Správce.
Je zobrazeno dialogové okno Správce vrstev.
2. V dialogovém okně vyberte v okně zobrazujícím stromovou
strukturu položku Všechny vrstvy.
3. Z roletové nabídky Vrstvy dialogového okna Správce vrstev
vyberte položku Nová.
Nebo
V dialogovém okně klepněte na ikonu Nová vrstva.
4. Zadejte název nové vrstvy. V našem případě čísla parcel.
5. Stiskněte klávesu Enter.
Je vytvořena nová vrstva s názvem čísla parcel.
3.2.5.2.2 Smazání vrstvy
1. V seznamu vrstev dialogového okna Správce vrstev vyberte
vrstvu, kterou chcete smazat. V našem případě čísla parcel.
2. Z roletové nabídky Editovat dialogového okna Správce vrstev
vyberte položku Odstranit.
Nebo
V dialogovém okně klepněte na ikonu Odstranit vrstvu.
Podmínkou smazání vybrané vrstvy je stav, kdy se na dané vrstvě
nenacházejí žádné grafické prvky.
36
Pozn.: Pokud chcete smazat všechny nepoužívané vrstvy definované
v rámci výkresu, tj. vrstvy bez grafických prvků, vyberte z roletové
nabídky Editovat dialogového okna Správce vrstev položku Vybrat
vše a následně položku Odstranit.
3.2.5.2.3 Změna atributů vrstev
Změnu atributů přiřazených vrstvám výkresu lze provádět
prostřednictvím dialogového okna Správce vrstev.
3.2.5.2.3.1 Změna názvu vrstvy
vrstvu, jejíž název chcete změnit. V našem případě stavba.
2. Z roletové nabídky Editovat dialogového okna Správce vrstev
vyberte položku Přejmenovat.
3. Zadejte nový název vrstvy. V našem případě budovy.
4. Změnu názvu potvrďte klávesou Enter.
3.2.5.2.3.2 Nastavení atributů vrstvy
vrstvu, jejíž atributy chcete upravit. V našem případě silnice.
2. Z roletové nabídky Vrstvy dialogového okna Správce vrstev
vyberte položku Vlastnosti.
37
Je zobrazeno dialogové okno Vlastnosti vrstvy.
3. Na záložce Základní nastavte požadované atributy vrstvy.
Nastavení atributů v části Vzhled:dle vrstvy má vliv na přiřazení
atributů následně umisťovaným grafickým prvků do modelu
v závislosti na nastavení parametru Podle vrstvy v roletových
nabídkách nastavení aktivních atributů.
Nastavení atributů v části Vzhled:priorita má vliv na právě
aktuální zobrazení relevantních prvků v pohledu v závislosti na
aktivitě přepínače Vzhled vrstev dialogového okna Atributy
pohledu.
4. Změnu názvu potvrďte tlačítkem OK.
3.2.5.2.4 Definice filtru vrstev
Filtry představují užitečný nástroj vytváření skupin vrstev z hlediska
změny režimu jejich zobrazování v pohledech. Definice filtrů může být
pojmenována, uložena, zpětně vyvolána nebo vytvořena pouze dočasně
(za běhu) pro okamžité jednorázové použití.
1. V dialogovém okně Správce vrstev vyberte v okně zobrazujícím
stromovou strukturu položku Filtry.
Pokud již nějaké filtry existují, pak jsou zobrazeny.
2. Datovým tlačítkem myši klepněte na tlačítko Vytvořit filtr v horní
části dialogového okna Správce vrstev.
38
V seznamu filtrů je vytvořen definiční řádek nového filtru.
3. V definičním řádku nového filtru zadejte změňte implicitní název
filtru. V našem případě komunikace.
4. V definičním řádku nového filtru klepněte do sloupce Skupina
vrstev.
Je zobrazeno dialogové okno Skupiny vrstev.
5. V dialogovém okně Skupiny vrstev vyberte vrstvy, které mají
tvořit seskupení v rámci definovaného filtru. V našem případě
vyberte vrstvy silnice, ulice, vjezd a osy ulic.
6. V dialogovém okně Skupiny vrstev klepněte na tlačítko OK.
Nový filtr je definován.
3.2.5.2.5 Sdílení definice vrstev
Definici vrstev nebo struktury vrstev lze uložit ve formě knihovny
vrstev ve výkresové knihovně (speciální výkresový soubor) za účelem
jejího sdílení.
3.2.5.2.5.1 Manuální připojení knihovny vrstev
1. V dialogovém okně Správce vrstev vyberte z roletové nabídky
Vrstvy položku Knihovna a následně Připojit.
Otevře se dialogové okno Připojit knihovnu vrstev.
2. Vyberte požadovanou knihovnu vrstev.
Vrstvy připojené knihovny vrstev jsou zobrazeny na konci seznamu
vrstev dialogového okna Správce vrstev.
3.2.5.2.5.2 Odpojení knihovny vrstev
1. V dialogové okně Správce vrstev vyberte z roletové nabídky
Vrstvy položku Knihovna a následně Odpojit.
Otevře se dialogové okno Knihovny.
39
2. Vyberte knihovnu vrstev, kterou chcete odpojit.
Vrstvy odpojované knihovny vrstev jsou odstraněny ze seznamu
vrstev dialogového okna Správce vrstev.
3.2.6 Modely
Výkresový soubor je logicky dále členěn na modely, do kterých je
ukládána vlastní kresba. Model může být dvourozměrný (2D) nebo
třírozměrný (3D) a je ve výkresovém souboru uložen jako diskrétní
objekt. Každý výkresový soubor tedy je tedy složen z jednoho nebo
více modelů. Na výkresový soubor lze tedy nahlížet jako na schránku
obsahující jednotlivé objekty – modely, s kterými lze individuálně
pracovat.
Při vytvoření nového výkresu je na základě zakládacího výkresu
automaticky vytvořen výchozí model, který umožňuje okamžitý start
kresebného procesu. Zda je v nově vytvořeném výkresu vytvořen
výchozí dvourozměrný nebo třírozměrný model, je dáno použitým
zakládacím výkresem při jeho vytváření. Obecně však výkresový
soubor může obsahovat zároveň dvourozměrné i třírozměrné modely.
Modely mohou být obecně dvou typů:
•
Výkresový model – určený k vlastnímu kreslení.
•
Model archu – určený k tvorbě tiskové kompozice.
3.2.6.1 Vytvoření modelu
1. Vyberte položku Modely z roletové nabídky Soubor.
Je otevřeno dialogové okno Modely.
2. V dialogovém okně Modely klepněte na ikonu Vytvořit nový
model.
Je otevřeno dialogové okno Vytvořit model.
3. Roletovou nabídku Typ nastavte na Výkres a nastavte dimenzi
vytvářeného modelu.
4. Do řádky Název zadejte požadovaný název vytvářeného modelu.
40
5. Klepněte na tlačítko OK.
V aktivním výkresovém souboru je vytvořen požadovaný model.
3.2.6.2 Zrušení modelu
Ve výkresovém souboru lze zrušit libovolný model, včetně výchozího
modelu generovaného automaticky při vzniku nového výkresu.
1. Vyberte položku Modely z roletové nabídky Soubor.
Je otevřeno dialogové okno Modely.
2. V dialogovém okně Modely vyberte model, který má být zrušen.
3. Klepněte na ikonu Zrušit model.
Požadovaný model je odstraněn z výkresového souboru.
Pozn.: Operace zrušení modelu může být anulována nástrojem Zpět.
3.2.7 Uložení výkresu
Jak již bylo uvedeno v této kapitole, MicroStation za předpokladu, že
není deaktivována volba Okamžitě ukládat změny v dialogovém okně
Přednostních nastavení (Prostředí>Přednostní nastavení), zapisuje
okamžitě veškeré změny v modelu do otevřeného výkresového
souboru na pevném disku. Z tohoto důvodu není dostupná funkce
Uložit, která je v tomto režimu práce nadbytečná.
Poznámka: Pokud je aktivována volba Okamžitě ukládat změny
v dialogovém okně Přednostních nastavení (Prostředí>Přednostní
nastavení), pak je v roletové nabídce Soubor dostupná položka Uložit
umožňující v libovolném uživatelem definovaném okamžiku provést
uložení změn ve výkresu. Pokud uživatel zapomene provést uložení
výkresu před jeho uzavřením, je o nutnosti tohoto kroku informován
systémovou hláškou.
Nezávisle na zmiňovaném režimu práce ukládání změn do výkresu je
uživateli standardně dostupná funkce Uložit jako umožňující vytvoření
kopie aktivního výkresu s odlišným názvem a odlišnou polohou
uložení.
1. V roletové nabídce Soubor zvolte Uložit jako.
Otevře se dialogové okno Uložit výkres jako.
2. Do položky Soubory zadejte název výkresu.
3. Seznam Složky můžete použít pro nastavení složky, do které bude
kopie aktivního výkresu uložena.
41
Aktivní soubor je uzavřen a zároveň je vytvořen nový soubor se
zadaným názvem jako kopie aktivního výkres a tento výkres je
otevřen jako aktivní výkres.
Poznámka: Jinou alternativou vytvoření záložní kopie otevřeného
výkresu je využití příkazu backup.
3.2.8 Konec sezení
Ukončení činnosti MicroStation lze provést podobně jako řadu dalších
operací různými postupy.
1. Z roletové nabídky Soubor zvolte Konec.
Nebo
Klepněte datovým tlačítkem na ikonu Uzavřít na pravém okraji
titulku aplikačního okna MicroStation.
2. Stiskněte <Alt-F> a <K>.
<Alt-F> a <K> jsou tzv. klávesové zkratky.
42
Kreslíme
4. Kreslíme
Jako aktivní otevřete výkres školení.dgn (Soubor>Otevřít).
4.1 Atributy prvků
Podobně jako při klasickém kreslení, kdy výběrem kreslícího pera
nastavíme barvu a tloušťku kresby a způsobem tahu pera vytvoříme
určitý typ čáry, lze i v prostředí MicroStation jednotlivým částem
kresby (prvkům) přiřadit určité atributy. Každý grafický prvek je
nositelem následujících základních atributů:
•
Vrstva,
•
barva,
•
typ čáry,
•
tloušťka čáry a
•
třída.
Plošné prvky mají navíc přiřazeny speciální atributy:
•
Typ vyplnění a
•
plocha.
Pozn.: Textové prvky mají kromě základních atributů přiřazenu celou
řadu dalších speciálních atributů, které jsou specifické právě pro tento
typ grafického prvku.
4.1.1 Vrstva
Každý grafický prvek je v modelu umístěn na právě jednu vrstvu. Ve
výkresovém souboru může být definován „neomezený“ počet vrstev.
Rozlišení jednotlivých vrstev je zabezpečeno přidělením
jednoznačného názvu každé vrstvě.
Nastavení aktivní vrstvy lze provést následujícím postupem:
1. V liště Atributy klepněte datovým tlačítkem myši na roletovou
nabídku (s tipem Aktivní vrstva).
43
Rozbalí se roletová nabídka dostupných vrstev.
2. Postavte se kurzorem na požadovanou vrstvu a klepněte na datové
tlačítko myši.
Vybraná vrstva se stává vrstvou aktivní a právě do této vrstvy
budou umisťovány následně vkládané prvky do modelu.
Pozn.: Aktivní vrstvu lze alternativně nastavit v dialogovém okně
Zobrazení vrstev poklepáním na řádek vrstvy, která má být nastavena
jako aktivní.
4.1.2 Barva
Pro vytváření kresby je k dispozici 256 barev (barva 255 je použita
jako pozadí výkresu) sdružených v standardní barevné tabulce
připojené k výkresu. Tyto barvy jsou číslovány od 0 do 255. Barvy
standardní barevné tabulky lze libovolně upravovat a vytvářet tak
uživatelské barevné tabulky, kterými lze nahradit standardní barevnou
tabulku výkresu. Výkres musí mít připojenu právě jednu barevnou
tabulku. Barvy nejsou označovány názvy, ale pořadovými čísly
v barevné tabulce.
Prvek výkresu má atribut barvy uložen jako číselný údaj. Jeho
zobrazovaná barva závisí na aktivní (připojené) tabulce barev, která
jednoznačně přiřazuje číslu konkrétní barvu.
Poznámka: Připojení jiné tabulky barev k výkresu znamená obvykle
změnu barvy prvků ve výkresu.
Kterou barvou bude nově vytvářený prvek ve výkresu zobrazen, je
alternativně dáno nastavením:
•
44
Aktivní barvy nebo
•
parametru Podle vrstvy nebo
•
parametru Podle buňky.
Kreslíme
Pokud je v dialogovém okně nastavení aktivní barvy aktivována volba
Podle vrstvy, pak kreslené prvky přebírají barvu přiřazenou aktivní
vrstvě. Pokud je aktivována volba Podle buňky pak umisťovaná buňka
je zobrazena nastavenou aktivní barvou (platí pouze pro DWG režim).
Nastavení aktivní barvy lze provést následujícím postupem:
1. V liště Atributy klepněte datovým tlačítkem myši na barevné
tlačítko, které je zcela vlevo (s tipem Aktivní barva).
Rozbalí se paleta barev.
2. Postavte se kurzorem na požadovanou barvu a klepněte na datové
tlačítko myši.
Vybraná barva se stává barvou aktivní a bude přiřazena k
následně umisťovaným prvkům do modelu.
4.1.3 Typ čáry
Pro vytváření kresby je k dispozici 8 standardních typů čar. Tyto typy
čar jsou číslovány od 0 do7.
Kromě standardních druhů čar podporuje MicroStation vytváření a
použití i tzv. uživatelských typů čar. Uživatelské typy čar mají
přiřazeny definiční názvy. Nástroje tvorby uživatelských typů čar
umožňují uživateli definovat prakticky libovolný typ čáry. Příklady
uživatelských typů čar jsou dodány s MicroStation.
Jakým typem čáry bude nově vytvářený prvek v modelu zobrazen, je
alternativně dáno nastavením:
•
Aktivního typu čáry nebo
45
•
•
Pokud je v dialogovém okně nastavení aktivního typu čáry aktivována
volba Podle vrstvy, pak kreslené prvky přebírají typ čáry přiřazený
aktivní vrstvě. Pokud je aktivována volba Podle buňky pak
umisťovaná buňka je zobrazena nastaveným aktivním typem čáry
(platí pouze pro DWG režim).
Nastavení aktivního typu čáry lze provést následujícím postupem:
1. V liště Atributy klepněte datovým tlačítkem myši na třetí tlačítko
zleva (s tipem Aktivní typ čáry).
Rozbalí se nabídka typů čar.
2. Postavte se kurzorem na požadovaný standardní typ čáry a
klepněte na datové tlačítko myši.
Vybraný typ čáry se stává typem aktivním a bude přiřazena k
následně umisťovaným prvkům do modelu.
4.1.4 Tloušťka čáry
Pro vytváření kresby je k dispozici 32 tlouštěk čáry. Tyto tloušťky jsou
číslovány od 0 do 31.
Jakou tloušťkou čáry bude nově vytvářený prvek v modelu zobrazen,
je alternativně dáno nastavením:
46
•
Aktivní tloušťky čáry nebo
•
•
Kreslíme
Pokud je v dialogovém okně nastavení aktivní tloušťky čáry
aktivována volba Podle vrstvy, pak kreslené prvky přebírají tloušťku
čáry přiřazenou aktivní vrstvě. Pokud je aktivována volba Podle buňky
pak umisťovaná buňka je zobrazena nastavenou aktivní tloušťkou čáry
(platí pouze pro DWG režim).
Nastavení aktivní tloušťky čáry lze provést následujícím postupem:
1. V liště Atribut klepněte datovým tlačítkem myši na čtvrté tlačítko
zleva (s tipem Aktivní tloušťka čáry).
Rozbalí se nabídka tlouštěk čáry.
2. Postavte se kurzorem na požadovanou tloušťku čáry a klepněte na
datové tlačítko myši.
Vybraná tloušťka čáry se stává aktivní tloušťkou a bude přiřazena
k následně umisťovaným prvkům do modelu.
Poznámka: Ačkoliv je k dispozici 32 tlouštěk čáry, z tlačítka
Aktivní tloušťka čáry v liště Základní nástroje je dostupných
pouze 16 tlouštěk čar (0-15). Tloušťky větší než 15 musí být
nastaveny číselně v dialogovém okně Atributy prvku
(Prvek>Atributy).
4.1.5 Třída
Atribut prvku třída nemá odpovídající interpretaci v procesu
klasického kreslení. Může nabývat dvou hodnot: Primární a
Konstrukční. Jediný rozdíl mezi těmito třídami je to, že lze viditelnost
prvků s přiřazeným atributem Konstrukční v pohledech vypnout
pomocí atributu pohledu Konstrukční.
47
Poznámka: Při kreslení pomocných (konstrukčních) prvků, které
nemají být součástí např. finálního tiskového výstupu, je vhodné je
umisťovat do modelu s atributem Konstrukční, protože jejich
viditelnost v pohledu nebo všech pohledech lze jednoduše potlačit.
Nastavení aktivní třídy lze provést následujícím postupem:
1. V liště Atributy není tlačítko pro nastavení třídy ve výchozím
stavu zobrazováno. Jeho zpřístupnění provedete podobně jako jsou
zpřístupňovány a skrývány ikony v panelech nástrojů (s využitím
pravého tlačítka myši).
2. V liště Atributy klepněte datovým tlačítkem na zpřístupněné
tlačítko nastavení třídy prvku.
Rozbalí se nabídka dvou tříd prvků.
3. Postavte se kurzorem na požadovanou třídu a klepněte na datové
tlačítko myši.
Vybraná třída se stává třídou aktivní a bude přiřazena následně
umisťovaným grafickým prvkům do modelu.
4.1.6 Typ vyplnění
Atribut Typ vyplnění vztažený pouze k plošným prvkům má tři stavy:
Žádný, Neprůhledný nebo Obrys. Tento atribut určuje, zda plošný
prvek je nositelem výplně či nikoliv.
Implicitně je plošný prvek zobrazován pouze jako obrys, jehož barva je
určena aktivní barvou. Plocha uvnitř prvku je průhledná. Plošný prvek
je vyplněný, pokud je plocha uvnitř vyplněna barvou. Barva vyplnění
je určena atributem Barva výplně. Je-li atribut Typ výplně nastaven na
Neprůhledný, pak je prvek zobrazen vyplněný jednou (aktivní) barvou.
Pokud je atribut Typ výplně nastaven na Obrys, pak je vnitřek
vybarven barvou výplně (nastavenou jako atribut Barva výplně) a
obrys je v aktivní barvě.
Pozn.: Zda je v příslušném pohledu výplň plošného grafického prvku
zobrazována, je řízeno nastavením přepínače Vyplnění plochy
v dialogovém okně Atributy pohledu (Nastavení>Atributy pohledu).
Nastavení typu vyplnění lze provést následujícím postupem:
1. Vyberte nástroj pro umístění libovolného plošného prvku.
48
Kreslíme
2. V zobrazeném parametrickém okně nastavte pomocí roletové
nabídky Typ vyplnění požadovaný typ vyplnění.
3. Pro typ vyplnění Neprůhledný nebo Obrys lze v parametrickém
okně nastavit pomocí roletové nabídky Barva výplně požadovanou
barvu výplně.
4.1.7 Plocha
Atribut plochy lze přiřadit pouze plošným grafickým prvkům. Tento
atribut určuje, zda prvek může či nemůže být vzorován (pozn.:
nejjednodušším typem vzorování je šrafování). Atribut plochy může
nabývat hodnot: Plná a Otvor. Plošné grafické prvky umístěné do
modelu s atributem plochy plná jsou vzorovatelné, prvky s atributem
plochy otvor nikoliv.
Nastavení plochy lze provést následujícím postupem:
1.
Vyberte nástroj pro umístění libovolného plošného prvku.
2.
V zobrazeném parametrickém okně nastavte pomocí roletové
nabídky Plocha požadovanou hodnotu nastavení plochy.
49
4.2 Použití kreslících nástrojů
Velká část nástrojů tématicky sdružených v panelech dostupných v
panelu Hlavní je určena pro vytváření nových prvků v modelu.
Jednotlivé grafické prvky se sice vzájemně liší, nicméně postup jejich
vytvoření obsahuje často následující kroky:
−
Výběr odpovídajícího nástroje pro vytvoření požadovaného
prvku,
−
nastavení parametrů funkce v dialogovém okně Parametry
funkce,
−
určení polohy nového prvku v modelu.
4.2.1 Umístění úsečky
1. Otevřete panel nástrojů Lineární prvky.
2. V panelu nástrojů Lineární prvky vyberte nástroj Umístit úsečku.
Ikona nástroje Umístit úsečku je zvýrazněna, název nástroje je
vypsán v levé části stavového řádku společně s výzvou na zadání
prvního bodu, je aktivováno dialogové okno Parametry funkce,
jehož titulek obsahuje název nástroje a dostupné parametry
v tomto okně odpovídají tomuto nástroji.
3. Přesuňte kurzor do otevřeného pohledu.
Kurzor se změní na nitkový kříž a je připraven k zadání datového
bodu.
4. V požadované poloze počátečního bodu umisťované úsečky
klepněte na datové tlačítko myši pro zadání datového bodu.
50
Kreslíme
Do modelu je vložen počáteční bod kreslené úsečky. Při pohybu
grafického kurzoru je umisťovaná úsečka dynamicky zobrazována.
V okně Parametry funkce (v titulku uvedeno Umístit úsečku) jsou
zobrazovány parametry kreslené úsečky v závislosti na aktuální
poloze kurzoru. Ve stavovém řádku je změněna výzva na zadání
koncového bodu.
Pozn.: Pokud není kreslená úsečka v pohledu dynamicky
zobrazována, pak je pravděpodobně v dialogovém okně Atributy
pohledu (Nastavení>Atributy pohledu) vypnutý přepínač
Dynamika pro příslušný pohled (implicitně je tento přepínač
zapnutý).
5. Zadejte druhý datový bod.
Do modelu je vložen koncový bod kreslené úsečky a požadovaná
úsečka je zobrazena. Zároveň je však při pohybu grafického
kurzoru dynamicky zobrazována další nová úsečka vycházející
z koncového bodu úsečky předcházející. Pokud zadáte datový bod
vytvoříte dvě navazující úsečky.
6. Klepněte na přerušovací tlačítko myši.
Kresebná operace je přerušena, tj. další navazující úsečka není
vykreslena, nicméně nástroj Umístit úsečku zůstává aktivní a lze
pokračovat umístěním úsečky na jiném místě modelu.
Poznámka: Kromě popsaného postupu vytvoření nové úsečky
postupným zadáváním jednotlivých datových bodů lze novou úsečku
vytvořit také tažením, tj. při zadání prvního datového bodu stisknete a
držíte stlačené datové tlačítko myši a zároveň pohybujete kurzorem.
Vytvářená úsečka je i v tomto případě dynamicky zobrazována.
V požadované poloze koncového budu uvolněte datové tlačítko pro
umístění úsečky.
Pokud v okně Parametry funkce nejsou zapnuty přepínače Délka a
Úhel, pak je možné úsečku vytvářet bez jakéhokoliv omezení. Pokud
však zapneme některý z těchto přepínačů, pak volnost kreslení úsečky
omezíme. Zapnutím přepínače Úhel „zamknete“ hodnotu, která je
právě uvedena v textovém poli přepínače a úsečka je konstruována pod
pevným úhlem (vzhledem ke kladnému směru osy X). Chceme-li
nakreslit např. úsečku pod úhlem 90˚, nejdříve zapneme přepínač Úhel,
poté do textové položky zadáme hodnotu 90.
51
Pozn.: Aby MicroStation akceptoval nastavenou hodnotu v textovém
poli, je nutné textový kurzor přesunout do jiné položky. To lze provést
například stisknutím klávesy <Tab>, kláves <↑> nebo <↓> nebo
klepnutím do jiné položky v dialogovém okně. Nedoporučuje se pro
potvrzení vkládaného hodnoty používat klávesu <Enter>, neboť
v některých (modálních) dialogových oknech se po stisku klávesy
<Enter> aktivuje automaticky tlačítko OK, což vede sice k potvrzení
právě vložené hodnoty, ale zároveň k automatickému uzavření
dialogového okna bez možnosti dokončení vložení nebo úpravy
zbývajících hodnot v tomto okně.
4.2.1.1 Interakce kreslícího nástroje s ovladači pohledů
Všimněme si obecné vlastnosti spolupráce kreslících nástrojů
s ovladači pohledů. Kreslící nástroj může být v libovolném kroku
pozastaven aktivací libovolného ovladače pohledů.
1. Proveďte kroky 1-4 předcházejícího postupu umístění úsečky do
modelu.
Po zadání počátečního bodu úsečky zjistíte, že pro přesné zadání
koncového bodu úsečky potřebujeme vidět detail okolí
předpokládané polohy koncového bodu úsečky.
2. Ve spodní části pohledu vyberte nástroj Okno výřez.
Aktivní nástroj Kreslit úsečku je dočasně přerušen, dynamicky
vykreslovaná úsečka dočasně zmizí z pohledu. Ve stavovém řádku
je změněn název aktivní funkce, včetně výzvy k její realizaci.
V okně Parametry funkce (v titulku uvedeno Okno výřez) jsou
změněny dostupné parametry.
3. Proveďte požadovanou operaci v pohledu.
V pohledu je zobrazen požadovaný detail plánované polohy
koncového bodu kreslené úsečky.
4. Ukončete operaci s pohledem stiskem přerušovacího tlačítka myši.
Automaticky je aktivována přerušená kreslící operace. V pohledu
je dynamicky zobrazována kreslená úsečka, ve stavovém řádku je
výzva k umístění koncového bodu úsečky, v okně Parametry funkce
(v titulku uvedeno opětovně Umístit úsečku) jsou změněny
dostupné parametry.
5. Proveďte kroky 5-6 předcházejícího postupu.
52
Kreslíme
Pozn.: Právě uvedený postup možnosti interakce kreslícího nástroje
s ovladači pohledů lze zobecnit na konstatování, že libovolným
ovladačem pohledů lze dočasně přerušit jakoukoliv funkci, vyjma
ovladačů pohledů.
4.2.2 Smazání prvků
V případě požadavku na odstranění prvku z modelu lze použít nástroj
Smazat prvek.
1.
V panelu Hlavní vyberte nástroj Smazat prvek.
Ve stavovém řádku se objeví výzva Určete prvek.
2.
Umístěte kurzor nad grafický prvek, který chcete odstranit
z modelu.
3.
Klepnutím na datové tlačítko myši zadejte datový bod.
V případě, že se kurzor nacházel dostatečně přesně nad prvek,
který chcete smazat, je tento prvek zvýrazněn a ve stavovém řádku
se objeví výzva Potvrďte/odmítněte prvek.
4. Zadejte datový bod na mazaném prvku nebo mimo jakýkoliv
prvek.
Požadovaný prvek je smazán
Právě uvedený postup práce odpovídá metodě akce-objekt, tj. nejprve
je vybrán nástroj a teprve následně prvek, nad kterým je vybraná
funkce provedena. Nástroj Smazat prvek patří do skupiny speciálních
nástrojů, které mohou pracovat také metodou objekt-akce, tj. nejdříve
se vybere prvek nebo skupina prvků a teprve potom se určí, co se s ním
(s nimi) bude dít. V tomto případě je postup následující:
1. V panelu Hlavní vyberte nástroj Vybrat prvek.
2. Vyberte prvek nebo prvky.
Vybrané prvky jsou zvýrazněny.
3. V hlavním panelu vyberte nástroj Smazat prvek (nebo stiskněte
klávesu <Del>).
Vybrané prvky jsou smazány.
53
4.2.3 Obnova smazaného prvku
V případě, že je omylem smazán prvek, který má zůstat součástí kresby
modelu, lze tento prvek obnovit nástrojem Zpět.
1. Bezprostředně po chybné operaci mazání klepněte na ikonu
nástroje Zpět v listě Standardních nástrojů. Nástroj Zpět lze
aktivovat také z roletové nabídky Editovat>Zpět.
Smazaný prvek byl navrácen do modelu.
Poznámka: Nástrojem Zpět lze vracet umisťování prvků, manipulace
s prvky a jejich úpravy. Zpět lze vracet i několik akcí. Název první
návratové operace je vypsán v položce Zpět roletové nabídky Editovat.
Podobným způsobem je vypsán název operace v položce Znovu
roletové nabídky Editovat. Nástroj Znovu slouží k negaci nástroje
Zpět.
4.3 Jednoduché prvky
4.3.1 Práce s liniovými prvky
4.3.1.1 Panel nástrojů Lineární prvky
Nástroje v panelu nástrojů Lineární prvky slouží k umisťování
lineárních prvků do modelu.
4.3.1.1.1 Umístit SmartLine
Nástroj Umístit SmartLine kombinuje funkčnost několika jiných
samostatných nástrojů do jediné operace, a výrazně tak zjednodušuje a
zefektivňuje kresebný proces. Nástroj SmartLine může být použit pro
umístění úsečky, lomené čáry, oblouku, mnohoúhelníku nebo
libovolné kombinace těchto prvků, přičemž jednotlivé segmenty
mohou být na sobě nezávislé, nebo mohou tvořit jeden složený prvek.
1. V panelu Lineární prvky vyberte nástroj Umístit SmartLine.
54
Kreslíme
2. V dialogovém okně Parametry funkce, jehož titulek zobrazuje
název aktivní funkce, tj. Umístit SmartLine, lze nastavit v roletové
nabídce Typ segmentu typ umisťovaného prvku a v roletové
nabídce Typ vrcholu typ vrcholu pro navazující úsečky.
3. V případě prvního segmentu zadejte do modelu datový bod,
kterým určíte první vrchol.
4. Zadávejte do modelu datové body, které definují umisťované
segmenty (sledujte výzvy ve stavovém řádku).
Typ segmentu je nastaven na Úsečka a Typ vrcholu na Ostrý.
Typ segmentu je nastaven na Úsečka a Typ vrcholu na Zaoblený.
Poloměr zaoblení je dán hodnotou nastavenou v položce Poloměr
zaoblení.
Typ segmentu je nastaven na Úsečka a Typ vrcholu na Zkosený.
Odstup zkosení je dám hodnotou v položce Odstup zkosení.
55
Po zadání bodu 3 je změněn typ segmentu na Oblouk, bod 4 určuje
střed navazujícího oblouku.
Zadáním bodu 5 je dokončena kresba oblouku, typ segmenty je
přenastaven na Úsečka a poslední zadaný bod je ztotožněn
s prvním zadaným bodem. Předpokladem koncového zaoblení je
nastavení roletové nabídky Typ vrcholu na Zaoblený.
5. Ukončení úsečky, lomené čáry, oblouku nebo řetězce prvků
proveďte klepnutí na přerušovací tlačítko myši.
Poznámka: Nástroj Umístit SmartLine je výhodné používat s funkcí
AccuDraw. Odvolání posledního zadaného bodu bez ovlivnění již
umístěných segmentů, lze provést pomocí nástroje Zpět
(Editovat>Zpět).
4.3.1.1.2 Umístit úsečku
1. V panelu Lineární prvky vyberte nástroj Umístit úsečku.
2. Zadejte datový bod jako počáteční bod kreslené úsečky.
3. Zadejte datový bod jako koncový bod kreslené úsečky.
4. Ukončete operaci nebo pokračujte v umisťování další navazující
úsečky.
56
Kreslíme
Pozn.: Všimněte si dostupných nastavení v parametrickém okně,
která umožňují nastavit délku a směr kreslené úsečky.
Úsečka vykreslovaná bez aktivovaných parametrů Délka a Úhel.
Úsečka vykreslovaná s aktivovaným parametrem Délka.
Úsečka vykreslovaná s aktivovaným parametrem Úhel.
Úsečka vykreslovaná s aktivovanými parametry Délka a Úhel.
4.3.1.1.3 Umístit multičáru
Multičára představuje speciální složený grafický prvek, který může být
složen z několika jednoduchých grafických prvků, které se chovají
jako jediný grafický prvek.
1. V panelu Lineární prvky vyberte nástroj Umístit multičáru.
2. Zadejte datový bod jako počáteční bod kreslené multičáry.
3. Pokračujte v umisťování dalších lomových bodů multičáry.
57
4. Pomocí přerušovacího tlačítka myši ukončete kresebnou operaci
nebo v parametrickém okně aktivujte tlačítko Uzavřít, pokud má
multičára vytvořit uzavřený prvek.
která umožňují nastavit délku a směr kreslené multičáry, způsob
umisťování a asociativitu.
4.3.1.1.4 Umístit proudovou lomenou čáru
Jedná se o nástroj, který na základě nastavení limit v parametrickém
okně umožňuje automaticky aproximovat uživatelem sledovanou
křivku lomenou čárou.
4.3.1.1.5 Umístit bodovou nebo proudovou křivku
Jedná se o nástroj, který umožňuje proložit zadanými body obecnou
křivku nebo na základě nastavení limit automaticky aproximovat
uživatelem sledovanou křivku křivkami.
4.3.1.1.6 Konstrukce osy úhlu
Nástroj Konstrukce osy úhlu umožňuje vytvořit úsečku dělící úhel
zadaný třemi body na polovinu.
58
Kreslíme
4.3.1.1.7 Konstrukce úsečky v minimální vzdálenosti
Nástroj Konstrukce úsečky v minimální vzdálenosti umožňuje vytvořit
úsečku spojující nejbližší body dvou prvků.
4.3.1.1.8 Konstrukce úsečky pod aktivním úhlem
Nástroj Konstrukce úsečky pod aktivním úhlem umožňuje vytvořit
úsečku, která svírá s již existující úsečkou požadovaný úhel.
4.3.1.2 Panel nástrojů Oblouky
Nástroje v panelu nástrojů Oblouky jsou určeny k umisťování oblouků
do modelu a jejich modifikaci.
4.3.1.2.1 Umístit oblouk
1. V panelu Oblouky vyberte nástroj Umístit oblouk.
2. V parametrickém okně vyberte v roletové nabídce Metoda položku
Střed.
3. Zadejte datový bod určující počátek oblouku.
4. Zadejte datový bod určující střed oblouku.
5. Zadejte datový bod vymezující koncový bod oblouku.
59
která umožňují nastavit metodu, poloměr, délku, úvodní úhel a
středový úhel vykreslovaného oblouku.
Oblouk je vykreslen metodou Střed.
Oblouk je vykreslen metodou Strana, tj. zadáním tří bodů, kterými
oblouk prochází.
4.3.1.2.2 Umístit půlelipsu
Nástroj slouží k umístění eliptického půloblouku do modelu.
4.3.1.2.3 Umístit čtvrtelipsu
Nástroj Umístit čtvrtelipsu slouží k umístění eliptického čtvrtoblouku
do modelu.
60
Kreslíme
4.3.1.2.4 Upravit poloměr oblouku
Nástroj Upravit poloměr oblouku slouží k změně poloměru již
existujícího kruhového oblouku v modelu.
4.3.1.2.5 Upravit úhel oblouku
Nástroj Upravit úhel oblouku slouží k změně úhlu (délky) již
existujícího oblouku v modelu.
4.3.1.2.6 Upravit osy oblouku
Nástroj Upravit osy oblouku slouží k změně délky os již existujícího
oblouku v modelu.
4.3.1.3 Panel nástrojů Body
Nástroje v panelu nástrojů Body jsou určeny k umisťování bodových
grafických prvků do modelu.
4.3.1.3.1 Umístit aktivní bod
1. V panelu Body vyberte nástroj Umístit aktivní bod.
2. V parametrickém okně vyberte v roletové nabídce Typ bodu
položku Prvek.
3. Zadejte datový bod určují polohu bodu v modelu.
61
Pozn.: I grafický prvek typu bod umístěný do modelu je nositelem
atributu tloušťka čáry. Bod bude tedy v modelu lépe vizuálně
interpretovatelný, pokud bude umístěn s větší hodnotou tloušťky
čáry.
Všimněte si dostupných nastavení v parametrickém okně, která
umožňují nastavit grafickou reprezentaci umisťovaného bodu na
libovolný znak dostupných knihoven fontů nebo na buňku.
4.3.1.3.2 Konstrukce bodů mezi datové body
Nástroj Konstrukce bodů mezi datové body slouží k pravidelnému
umístění v parametrickém okně nastaveného počtu bodů mezi dva
zadané body.
4.3.1.3.3 Průmět bodu na prvek
Nástroj Průmět bodu na prvek slouží ke konstrukci průmětového bodu
na vybraném grafickém prvku.
4.3.1.3.4 Konstrukce bodu v průsečíku
Nástroj Konstrukce bodu v průsečíku slouží ke konstrukci bodu
v průsečíku dvou grafických prvků.
4.3.1.3.5 Konstrukce bodů podél prvku
Nástroj Konstrukce bodů podél prvku slouží k pravidelnému umístění
v parametrickém okně nastaveného počtu bodů na grafickém prvku.
62
Kreslíme
4.3.1.3.6 Konstrukce bodu ve vzdálenosti
Nástroj Konstrukce bodu ve vzdálenosti slouží ke konstrukci bodu na
grafickém prvku v zadané vzdálenosti od označené polohy na
grafickém prvku.
4.3.2 Práce s plošnými prvky
4.3.2.1 Panel nástrojů Mnohoúhelníky
Nástroje v panelu nástrojů Mnohoúhelníky jsou určeny k umisťování
plošných grafických prvků geometrického typu mnohoúhelník do
modelu.
4.3.2.1.1 Umístit obdélník
1. V panelu Mnohoúhelníky vyberte nástroj Umístit mnohoúhelník.
2. Zadejte datový bod jako jeden z vrcholů kresleného obdélníka.
3. Pokud je v parametrickém okně nastavena metoda na otočený
zadejte datový bod určující orientaci základny obdélníka.
4. Zadejte protilehlý vrchol kresleného obdélníka.
Pozn.: Připomeňme si, že v parametrickém okně lze nastavit
atributy typu vyplnění, které mají vliv na zobrazení výplně
kresleného obdélníka. Zobrazení výplně plošných prvků je
v pohledu řízeno přepínačem Vyplnění plochy dialogového okna
Atributy pohledu (Nastavení>Atributy pohledu).
63
Obdélník je vykreslen metodou Pravoúhlý.
Obdélník je vykreslen metodou Otočený.
4.3.2.1.2 Umístit útvar
1. V panelu Mnohoúhelníky vyberte nástroj Umístit útvar.
2. Zadejte první vrchol kresleného mnohoúhelníka.
3. Postupně zadávejte další vrcholové body mnohoúhelníka.
Poznámka: Pokud se v rozkresleném útvaru potřebujete vrátit o
jeden nebo více vrcholů zpět (chcete tyto vrcholy zrušit), lze
využít nástroj Zpět (Editovat>Zpět). Tento nástroj kromě režimu
vrácení celé operace umožňuje v případě operací vkládajících více
datových bodů, typickým příkladem je právě nástroj Umístit
útvar, vracet i dílčí části operace, tj. rušení jednotlivých datových
bodů.
4. Pokud další vrchol již nechcete vložit, postavte se kurzorem na
první zadaný vrchol a zadejte datový bod nebo v parametrickém
okně aktivujte tlačítko Uzavřít.
64
Kreslíme
která umožňují nastavit délku a směr jednotlivých hran
mnohoúhelníka. Protože se jedná opětovně o plošný prvek, lze
nastavit atributy výplně plochy.
4.3.2.1.3 Umístit pravoúhlý útvar
1. V panelu Mnohoúhelníky vyberte nástroj Umístit pravoúhlý útvar.
2. Zadejte první vrchol kresleného pravoúhelníka.
3. Zadejte druhý vrchol vymezující první hranu kresleného
pravoúhelníka.
4. Pokračujte ve vkládání dalších vrcholů.
Všimněte si, že směr každé následující hrany je zamknut tak, aby
byla kolmá na hranu předcházející.
5. Poslední datový bod zadejte v poloze prvního vrcholu a
pravoúhelník je uzavřen.
4.3.2.1.4 Umístit pravidelný mnohoúhelník
1. V panelu Mnohoúhelníky vyberte nástroj Umístit pravidelný
mnohoúhelník.
65
2. V parametrickém okně nastavte Metodu na Vepsaný, Počet hran na
3 a Poloměr na 0.
3. Zadejte datový bod definující střed kresleného pravidelného
mnohoúhelníka.
4. Zadejte datový bod určující zároveň poloměr pomyslné kružnice,
otočení mnohoúhelníka a jeden vrchol (v případě vepsaného
mnohoúhelníka) nebo střed jedné z hran (v případě opsaného
mnohoúhelníka).
která umožňují nastavit metodu vykreslení mnohoúhelníka
(Vepsaný, Opsaný, Stranou), počet hran mnohoúhelníka a poloměr
pomyslné kružnice určující velikost mnohoúhelníka (při hodnotě
nula je velikost zadávána interaktivně) a typ plochy, včetně její
výplně.
4.3.2.2 Panel nástrojů Kružnice a elipsy
Nástroje v panelu nástrojů Kružnice a elipsy jsou určeny k umisťování
plošných grafických prvků geometrického typu kružnice a elipsa do
modelu.
4.3.2.2.1 Umístit kružnici
1. V panelu Kružnice a elipsy vyberte nástroj Umístit kružnici.
66
Kreslíme
2. V parametrickém okně nastavte nabídku Metoda na Střed.
3. Zadejte datový bod, který určí střed kružnice.
Při pohybu kurzorem je dynamicky vykreslována vkládaná
kružnice. Poloha kurzoru určuje její aktuální poloměr.
4. Zadejte datový bod, který určí poloměr kružnice.
Požadovaná kružnice je vykreslena.
Pozn.: Všimněte si možností nastavení v parametrickém okně.
Metoda je určující pro způsob umístění kružnice do modelu,
volitelný přepínač Poloměr/Průměr umožňuje umístit do modelu
kružnici zadaného rozměru.
Kružnice je vykreslena metodou Střed.
Kružnice je vykreslena metodou Body.
Kružnice je vykreslena metodou Průměr.
4.3.2.2.2 Umístit elipsu
1. V panelu Kružnice a elipsy vyberte nástroj Umístit elipsu.
67
2. V parametrickém okně nastavte nabídku Metoda na Střed.
3. Zadejte datový bod, který určí střed elipsy.
4. Zadejte datový bod, který určí velikost a směr hlavní poloosy
elipsy.
Při pohybu kurzorem je dynamicky vykreslována vkládaná elipsa.
Poloha kurzoru určuje aktuální velikost vedlejší poloosy elipsy.
5. Zadejte datový bod, který určí velikost vedlejší poloosy elipsy.
Požadovaná elipsa je vykreslena.
Pozn.: Pozn.: Všimněte si možností nastavení v parametrickém
okně. Metoda je určující pro způsob umístění elipsy do modelu,
přepínače Primární, Sekundární a Otočení umožňují umístit do
modelu elipsu zadaného rozměru a otočení.
Elipsa je vykreslena metodou Střed.
Elipsa je vykreslena metodou Strana.
4.3.3 Práce s textovými prvky
Textový prvek se od ostatních doposud probraných typů prvků liší
celou řadou specifických atributů. Tyto atributy lze používat výhradně
při práci s textovými prvky. Nejdůležitější specifickými atributy textu
jsou:
•
68
Font: Určuje typ (styl) písma.
Kreslíme
•
Zarovnávání: Určuje, jak je text zarovnán vzhledem k datovému
bodu, který určuje jeho vztažný bod.
•
Velikost textu (Výška a Šířka): Určuje výšku a šířku jednotlivých
znaků textu.
Pozn.: Text, který překračuje Délku řádku, tj. víceřádkový text, je
automaticky umístěn do pomocného prvku, tzv. textového uzlu.
4.3.3.1 Textové styly
Textové styly jsou základním prostředkem uložení definice textových
atributů. Textové styly jsou používány v jak procesu umisťování
textových prvků do modelu, tak i jejich následné úpravy.
Nástrojem správy textových stylu je dialogové okno Textové styly,
poskytující komplexní nabídka atributů textu.
4.3.3.1.1 Definice nového textového stylu
1. V roletové nabídce Prvek vyberte položku Textové styly.
Otevře se dialogové okno Textové styly.
Pozn.: V každém nově vytvořeném výkresu je automaticky
dostupný výchozí styl Styl (žádný). Základní atributy tohoto
výchozího styly jsou zobrazovány na záložce Základní, další
atributy na záložce Další. Na těchto záložkách se zároveň provádí
změna nastavení přiřazených atributů. Nově vytvářený textový
styl je odvozen z tohoto výchozího textového stylu.
2. Z roletové nabídky soubor vyberte položku Nový.
Na základě výchozího textového stylu je vytvořen nový textový styl.
3. Změnu implicitně přiřazeného názvy Bez názvu lze provést
v textovém poli zpřístupněném klepnutím do řádky Název stylu ve
sloupci hodnota.
4. Změnu textového stylu, od kterého jsou převzaty výchozí hodnoty
atributů nově definovaného textového stylu, lze provést výběrem
dostupného textového stylu ze seznamu roletové nabídky, která je
zobrazena po klepnutí do řádky Název zdrojového stylu ve sloupci
Hodnota.
5. Změnu nastavení aktivního fontu provedete výběrem fontu ze
seznamu roletové nabídky, která je zobrazena po klepnutí do řádky
Font ve sloupci Hodnota.
69
Poznámka: Vlastních fontů MicroStation je k dispozici přibližně
30. Pokud používáte národní verzi MicroStation (komunikuje
s Vámi v českém nikoliv anglickém jazyce), pak většina fontů je
převedena do češtiny ( v názvu fontu je uvedena předpona cs_),
zbývající fonty jsou fonty symbolů. MicroStation automaticky
zpřístupňuje TrueType fonty dostupné prostřednictvím operačního
systému a SHX fonty AutoCAD za předpokladu,k že jsou na
daném počítači dostupné.
6. Změnu nastavení aktivní velikosti textu provedete zadáním
požadované hodnoty (v hlavních jednotkách) do textového pole
zpřístupněného klepnutím do příslušné řádky (Šířka nebo Výška)
ve sloupci Hodnota.
Poznámka: Běžné fonty MicroStation vypadají nejlépe, když
aktivní šířka textu je rovna třem čtvrtinám aktivní výšky textu.
7. Změnu nastavení sklonu znaků textu od svislé osy provedete
zadáním požadovaného hodnoty úhlu (ve stupních) do textového
pole zpřístupněného klepnutím do řádky Zkosení ve sloupci
Hodnota. Kladná hodnota skloní znaky doprava, záporná hodnota
skloní znaky doleva (hodnota 0 odpovídá neskloněnému textu).
8. Změnu nastavení aktivního zarovnávání textu provedete výběrem
typu zarovnávání ze seznamu roletové nabídky, která je zobrazena
po klepnutí do řádky Zarovnání ve sloupci Hodnota.
9. Změnu nastavení aktivního zarovnávání textového uzlu provedete
výběrem typu zarovnávání ze seznamu roletové nabídky, která je
zobrazena po klepnutí do řádky Zarovnání uzlů ve sloupci
Hodnota.
10. Změnu nastavení umisťování znaků textu pod sebou (namísto
vedle sebe) provedete aktivací přepínače klepnutím do řádky
Svislý ve sloupci Hodnota.
11. Změnu nastavení automatického podtrhávání nebo nadtrhávání
textů provedete aktivací přepínače klepnutím do příslušné řádky
(Podtržení nebo Nadtržení) ve sloupci Hodnota.
12. Změnu nastavení možnosti zobrazování dílčích částí textu různými
barvami provedete aktivací přepínače klepnutím do řádky Barva ve
sloupci Hodnota.
13. Změnu nastavení zobrazování textu kurzívou provedete aktivací
přepínače klepnutím do řádky Kurzíva ve sloupci Hodnota.
Pozn.: Tento atribut je dostupný pouze pro texty s aktivním
systémovým fontem TrueType.
70
Kreslíme
14. Změnu nastavení zobrazování textu tučně provedete aktivací
přepínače klepnutím do řádky Tučně ve sloupci Hodnota.
Pozn.: Tento atribut je dostupný pouze pro texty s aktivním
systémovým fontem TrueType.
Pozn.: Celá řada dalších atributů ovlivňujících vlastnosti textu a
jeho chování při umisťování do modelu je dostupná na záložce
Další dialogového okna Textové styly.
15. Uložení nově definovaného stylu v aktivním výkresu provedete
výběrem položky Uložit z roletové nabídky Soubor dialogového
okna Textové styly.
4.3.3.1.2 Import textových stylů
V případě, že požadované textové styly již byly definovány v rámci
jiného výkresového souboru, lze definice těchto textových stylů
zpřístupnit v aktivním výkrese jejich importem.
1. V dialogovém okně Textové styly vyberte položku Import
z roletové nabídky Soubory.
Je zobrazeno dialogové okno Import textového stylu.
2. V dialogovém okně Import textového stylu vyberte výkresový
soubor obsahující požadované definice textových stylů.
Textové styly vybraného souboru jsou zpřístupněny v aktivním
výkresu a jsou zobrazeny v seznamu textových stylů dialogového
okna textové styly.
4.3.3.2 Panel nástrojů Text
Nástroje v panelu nástrojů Text slouží k umisťování textu, úpravě již
existujících textových prvků a vyplňování doplnitelných pozic.
4.3.3.2.1 Umístit text
Nástroj Umístit text slouží k umisťování textových prvků.
71
V okně Parametry funkce (v titulku uvedeno Umístit text) lze
(v závislosti na metodě umístění) nastavit položky:
•
Textový styl: Název textového stylu s definovanými parametry
textu.
•
Metoda: Definuje, jak bude určena poloha, měřítko a natočení
textu. Dostupné jsou metody: Vztažným bodem, Mezi body,
Nezávisle na pohledu, Mezi body nezávisle na pohledu, Nad
prvek, Pod prvek, Do prvku a Podél prvku.
•
Aktivní úhel: Slouží k nastavení úhlu, pod kterým bude text
umístěn v případě metody Vztažným bodem nebo Nezávisle na
pohledu.
•
Řádkování: Slouží k nastavení vzdálenosti řádek víceřádkového
textu nebo vzdálenosti textového prvku od vztažného grafického
prvku.
•
Rozpal: Položka zobrazovaná pouze při metodě Podél prvku.
Slouží k nastavení mezer mezi znaky textového prvku.
•
Výška a Šířka: Slouží k nastavení výšky a šířky textu v pracovních
jednotkách.
•
Font: Slouží k nastavení aktivního fontu.
•
Zarovnání: Slouží k nastavení polohy vztažného bodu textového
prvku.
Vlastní zadání textového řetězce, který bude následně vložen do
modelu jako textový prvek, se provádí v dialogovém okně Textový
editor.
Toto okno umožňuje v rámci jednoho textového prvku použít více
fontů, tučné písmo, kurzívu a písmo potržené, umisťovat zlomky a
měnit barvu. Funkčnost tohoto okna je tedy podobná jako u běžného
textového editoru.
4.3.3.2.1.1 Umístění textu vztažným bodem
1. Vyberte nástroj Umístit text.
72
Kreslíme
Otevře se okno Textový editor.
Poznámka: Dialogové okno Textový editor je velikostně
modifikovatelné podobně jako např. pohledy.
2. V parametrickém okně vyberte v roletové nabídce Textový styl
požadovaný textový styl.
3. V parametrickém okně nastavte metodu na Vztažným bodem nebo
Nezáv. na pohledu.
4. V parametrickém okně nastavte v textovém poli Aktivní úhel
požadované stočení textové řádky.
5. V dialogovém okně Textový editor zadejte požadovaný text.
Zadaný text je dynamicky zobrazován na grafickém kurzoru.
6. Zadejte datový bod, kterým určíte polohu textu.
Poznámka: Pokud byl do textového editoru zadán víceřádkový
text, pak je tento textový prvek v modelu umístěn do pomocného
prvku, tzv. textového uzlu. Tento speciální prvek je v modelu
zobrazen pomocí křížku a pořadového čísla.
7. Vraťte se do kroku 6 a umístěte další výskyt téhož textu.
Nebo
Vraťte se do kroku 5 a umístěte jiný text.
4.3.3.2.1.2 Umístění textu mezi body
Otevře se dialogové okno Textový editor.
2. V parametrickém okně nastavte metodu na Mezi body nebo Mezi
body NnP.
3. V okně Textový editor zadejte požadovaný text.
4. Zadejte datový bod, kterým určíte levý konec textu.
Zadaný text je při pohybu kurzoru dynamicky přizpůsobován
aktuální pozici grafického kurzoru.
5. Zadejte datový bod, kterým určíte polohu pravého konce textu a
výšku, šířku a úhel natočení umisťovaného textového prvku.
6. Vraťte se do kroku 4 a umístěte další výskyt téhož textu.
Nebo
Vraťte se do kroku 3 a umístěte jiný text.
73
4.3.3.2.1.3 Umístění textu nad nebo pod prvek
2. V parametrickém okně nastavte metodu na Nad prvek nebo Pod
prvek.
4. Určete prvek, vůči kterému má být textový prvek umístěn.
Datovým bodem je též určena poloha vztažného bodu textového
prvku.
5. Potvrďte umístění textu.
4.3.3.2.1.4 Umístění textu podél prvku
2. V parametrickém okně nastavte metodu na Podél prvku.
4. Určete prvek, vůči kterému má být textový prvek umístěn.
Datovým bodem je též určena poloha vztažného bodu textového
prvku.
5. Potvrďte umístění textu.
4.3.3.2.2 Editovat text
Nástroj Editovat text slouží k změně obsahu textu v textovém prvku,
textovém uzlu nebo kótě, k nahrazení, přidání nebo odstranění znaků.
Při prodloužení nebo zkrácení textu se uplatní aktuální zarovnání textu.
1. Vyberte nástroj Editovat text.
2. Určete textový prvek.
3. Potvrďte vybraný textový prvek.
Obsah textu se vypíše v dialogovém okně Textový editor.
4. V dialogovém okně Textový editor proveďte požadované změny
textu. Pokud chcete při editaci přidat řádek, stiskněte klávesu
<Enter>.
5. Změnu textového prvku proveďte klepnutím na datové tlačítko
myši. Pokud klepnete na přerušovací tlačítko myši, změny
nebudou provedeny.
74
Kreslíme
Poznámka: Jednořádkový textový prvek se změní na textový uzel,
pokud do něj přidáte řádek.
4.3.3.2.3 Převzít atributy textu
Nástroj Převzít atributy textu slouží k nastavení aktivních atributů
textu podle atributů existujícího textového prvku v modelu.
1. Vyberte nástroj Převzít atributy textu.
3. Potvrďte vybraný textový prvek.
Atributy vybraného textového prvku se stanou atributy aktivními.
Hodnoty nastavených aktivních atributů textu (výška, šířka, font a
řádkování) jsou vypsány v pravé polovině levé části stavové řádky.
4.3.3.2.4 Změnit atributy textu
Nástroj Změnit atributy textu slouží ke změně všech nebo vybraných
atributů existujícího textového prvku.
Pokud je v parametrickém okně aktivován přepínač Textový styl a je
vybrán požadovaný styl, pak budou změněny veškeré atributy u
příslušného textového prvku. Pokud je parametrické okno zvětšeno
pomocí tlačítka Ukázat podrobnosti, pak lze nastavit vybrané atributy,
které budou změněny u příslušného textového prvku.
1. Vyberte nástroj Změnit atributy textu.
2. V parametrickém okně aktivujte přepínač Textový styl a vyberte
požadovaný textový styl.
4. Potvrďte změnu.
Atributy textového prvku uvedeny do souhlasu s atributy
textového stylu vybraného v parametrickém okně.
75
4.3.3.2.5 Umístit textový uzel
Nástroj Umístit textový uzel slouží k umístění prázdného textového
uzlu do modelu, textem lze uzel naplnit následně pomocí nástroje
Umístit text.
Pozn.: Textový uzel je pomocný prvek, který slouží k definici polohy a
atributů textového prvku, vloženého do textového uzlu. Textové uzly
používají atribut řádkování, což je mezera mezi jednotlivými řádky
textu. Textové uzly jsou označeny pořadovým číslem a křížkem, který
určuje jejich polohu v modelu
Textový uzel je umístěn podle aktivních atributů textu, které jsou
nastaveny prostřednictvím aktivního textového stylu v dialogovém
okně Textové styly (Prvek>Textové styly). Poté, co je textový uzel
naplněn textem, text převezme atributy textového uzlu.
1. Vyberte nástroj Umístit textový uzel.
2. Zadejte datový bod, kterým určíte polohu textového uzlu.
Vlastní text se do textového uzlu vloží následovně:
2. Nastavte metodu na Vztažným bodem.
4. Určete prázdný textový uzel.
Text převezme atributy textového uzlu.
5. Vraťte se do kroku 4 a určete jiný prázdný textový uzel.
Nebo
Vraťte se do kroku 3 a zadejte jiný text.
Poznámka: Pokud do textového uzlu zadáte pouze jeden řádek
textu, stane se z něj textový prvek, jestliže není zapnutý přepínač
Uchovat textové uzly v dialogovém okně Přednostní nastavení pro
kategorii Texty (Prostředí>Přednostní nastavení).
76
Kreslíme
4.3.3.2.6 Kopie a přírůstek textu
Nástroj Kopie textu s přírůstkem slouží ke kopírování se současným
zvětšením/zmenšením číselné hodnoty v textovém prvku.
V parametrickém okně je dostupný parametr Přírůstek, umožňující
nastavení hodnoty, o kterou bude číslo v textovém prvku
zvětšeno/zmenšeno (vložení kladné hodnoty znamená zvětšování,
vložení záporné hodnoty znamená zmenšování).
1. Vyberte nástroj Kopie textu s přírůstkem.
2. Určete textový prvek, který bude kopírován a jehož číselná
hodnota bude zvětšena/zmenšena.
3. Zadejte datový bod, kterým určíte polohu kopírovaného textu se
zvětšenou/zmenšenou číselnou hodnotou.
4. Pokračujte v zadávání datových bodů pro umístění dalších
kopírovaných textů se zvětšenou/zmenšenou číselnou hodnotou.
4.3.3.2.7 Doplnitelné pozice
Doplnitelné pozice jsou jeden nebo více znaků (implicitně je použit
identifikaci doplnitelných pozic znak podtržítko (_)) vyhrazujících
místo pro později zadávaný text. Doplnitelné pozice jsou užitečné pro
proměnlivé části textu.
4.3.3.2.7.1 Kopie řádku doplnitelných pozic
Nástroj Kopírovat doplnitelné pozice slouží ke kopírování obsahu
jednoho řádku doplnitelných pozic do jiného. Pokud je počet
doplnitelných pozic výchozího řádku větší než počet doplnitelných
pozic cílového řádku, je kopírovaný text oříznut.
4.3.3.2.7.2 Kopie a přírůstek řádku doplnitelných pozic
Nástroj Kopie doplnitelných pozic s přírůstkem slouží ke kopírování se
současným zvětšením/zmenšením číselné hodnoty řádku doplnitelných
pozic do jiného řádku doplnitelných pozic. V parametrickém okně je
uveden parametr Přírůstek, umožňující nastavení hodnoty, o kterou
bude číslo v doplnitelné pozici zvýšeno/zmenšeno.
77
4.3.3.2.7.3 Naplnit řádek doplnitelných pozic
Nástroj Vyplnit doplnitelnou pozici slouží k naplňování nebo změně
řádku doplnitelných pozic.
4.3.3.2.7.4 Automaticky naplnit řádky doplnitelných pozic
Nástroj Automatické vyplnění doplnitelných pozic slouží k naplnění
všech prázdných doplnitelných pozic v pohledu.
4.3.3.3 Zobrazování textu v pohledu
Zobrazení textových prvků, textových uzlů a speciálních znaků
reprezentujících polohu doplnitelných pozic v textových prvcích lze
v jednotlivých pohledech zapínat a vypínat. Režim zobrazování
textových prvků, čísel a značek textových uzlů a speciálních znaků
doplnitelných pozic v jednom nebo všech pohledech lze nastavit
pomocí přepínačů Text, Textové uzly a Doplnitelné pozice
v dialogovém okně Atributy pohledu (Nastavení>Atributy pohledu).
78
Přesné kreslení
5. Přesné kreslení
Doposud byly umisťovány prvky do modelu bez znalosti jejich
konkrétní polohy v modelu a jejich velikosti. Většina kreslících
operací však vyžaduje vytvoření kresby, kdy jednotlivé prvky mají
přesně definovanou velikost, např. výkresy stavebních objektů nebo
strojnických součástech, někdy musí mít kresba navíc přesně
definovanou polohu v modelu, např. mapy.
Požadavky na přesnost kresby jsou v prostředí MicroStation
zabezpečeny následujícími postupy a nástroji:
•
Pružný nájezd v interakci s režimem nájezdu,
•
pokusné body v interakci s režimem nájezdu,
•
AccuDraw, včetně příkazů přesného vstupu,
•
mřížka a
•
měření.
5.1 Práce s pokusnými body
Pokusný bod je specifický druh grafického vstupu, který slouží k:
•
Předběžnému umístění datového bodu. Následné potvrzení
pokusného bodu datovým tlačítkem myši vede k umístění
datového bodu v poloze pokusného bodu.
•
Definování bodu, který je pouze vztažnou polohou pro umístění
nového datového bodu.
5.1.1 Nájezd
Vlastností pokusného bodu je schopnost detekovat konkrétní polohu na
již existujících prvcích. Tato vlastnost se nazývá nájezd. Detekce
pokusného bodu se může odehrávat automaticky, tj. v okamžiku
přiblížení se obrazovkovým kurzorem ke grafickému prvku jsou
zobrazeny možné pokusné body na tomto prvku, v tomto případě
hovoříme o tzv. automatickém režimu nájezdu neboli pružném
nájezdu. Pokusný bod lze vyvolat i manuálně, kdy uživatel v okamžiku
umístění obrazovkového kurzoru do blízkosti grafického prvku musí
sám aktivovat požadovaný pokusný bod, v tomto případě hovoříme o
tzv. manuálním režimu nájezdu. To, která poloha na existujícím prvku
je detekována, je dáno režimem nájezdu.
79
5.1.1.1 Nastavení režimu nájezdu
Nastavení požadovaného režimu nájezdu lze provést několika způsoby:
•
V dialogovém okně Přepínače (Nastavení>Přepínače>Úplné) nebo
•
v panelu Režimy nájezdu (Nastavení>Nájezd>Dialog) nebo
•
v plovoucí nabídce s režimy nájezdu (při stisknuté klávese Shift
klepněte na pokusné tlačítko myši) nebo
•
z nabídky Režimy nájezdu (klepněte datovým tlačítkem myši na
políčko s režimy nájezdu ve stavovém řádku).
Z uvedených možností si vyberme použití panelu Režimy nájezdu:
1. V roletové nabídce Nastavení vyberte Nájezd>Dialog.
Otevře se panel Režimy nájezdu.
2. V panelu Režimy nájezdu se kurzorem postavte na požadovaný
režim nájezdu a poklepáním na datové tlačítko myši ho aktivujte.
Požadovaný režim nájezdu je nastaven jako aktivní a je ve stavu
trvalého nastavení.
Pozn.: Aktivní režim nájezdu ve stavu trvalého nastavení lze dočasně
přepsat dočasným režimem nájezdu. Dočasný režim nájezdu má vliv
pouze na jedinou následnou akci nájezdu. Po provedení nájezdu je
dočasný režim deaktivován a jako aktivní režim nájezdu je opětovně
nastaven původní, trvalý režim nájezdu. V případě nastavení režimu
nájezdu z panelu Režimy nájezdu je dočasný režim nájezdu aktivován
nikoliv poklepáním na ikonu požadovaného režimu nájezdu jako
v případě trvalého nastavení, ale pouhým klepnutím na příslušnou
ikonu.
5.1.1.2 Účinky režimů nájezdu
Za předpokladu, že je zapnutý přepínač Nájezd v dialogovém okně
Přepínače (Nastavení>Přepínače>Úplné), pak pokusný bod v závislosti
na nastaveném režimu nájezdu v blízkosti existujícího prvku provede
následující akce:
Nejbližší bod: Pokusný bod najede na bod prvku, který je nejblíže
poloze kurzoru.
80
Klíčový bod:
Přesné kreslení
Pokusný bod najede na nejbližší klíčový bod prvku.
Středový bod: Pokusný bod najede na střed lineárního segmentu
(strana obdélníka, strana útvaru, úsečka) prvku nebo
střed oblouku.
Střed:
Pokusný bod najede na střed prvků (kružnice, oblouk,
text) nebo těžiště prvků (útvar, lomená čára apod.).
Vztažný bod: Pokusný bod najede na vztažný bod buňky nebo textu,
první datový bod kóty, první vrchol úsečky, lomené
čáry, multičáry nebo útvaru.
Polovina:
Pokusný bod najede na prostředek celé lomené čáry,
multičáry nebo složeného prvku. Lze najíždět i na
úsečku nebo oblouk.
Průsečík:
Pokusný bod najede na průsečík dvou prvků. Režim
vyžaduje najet postupně na oba prvky, které jsou
následně zvýrazněny přerušovanou čárou.
81
Tečně:
Pokusný bod najede na existující prvek (kružnici,
oblouk nebo elipsu). Nově konstruovaný prvek (např.
úsečka) je spouštěn z polohy kurzoru a je tečný k
nájezdem určenému prvku.
Kolmo:
Pokusný bod najede na existující prvek. Nově
konstruovaný prvek (úsečka) je spouštěna z polohy
kurzoru a je kolmá k nájezdem určenému prvku.
Následují ikony panelu Režimu nájezdu jsou dostupné až po rozšíření
obsahu daného panelu (použijte pravého tlačítka myši).
82
Tečně od:
Pokusný bod najede na existující prvek (kružnice,
oblouk, elipsa). Nově konstruovaný prvek (např.
úsečka) je vztyčen v poloze pokusného bodu a je tečný
k nájezdem určenému prvku.
Kolmo od:
konstruovaný prvek (úsečka) je vztyčena v poloze
pokusného bodu a je kolmá k nájezdem určenému
prvku.
Rovnoběžně:
konstruovaný prvek je rovnoběžný s nájezdem
určeným prvkem.
Přesné kreslení
Bodem k:
konstruovaný prvek prochází polohou pokusného bodu.
Bodem na:
konstruovaný prvek je ukončen na nájezdem určeném
prvku.
Pozn.: Režimy nájezdu je možné měnit kdykoliv, i při rozpracované
operaci, tedy např. počáteční bod úsečky může být umístěn do
klíčového bodu již existujícího prvku a bod koncový do průsečíku již
existujících prvků.
5.1.2 Automatický režim nájezdu
Funkce pružného nájezdu automatizuje identifikaci grafických prvků a
umisťování pokusných bodů, a tak eliminuje nutnost manuálního
vyvolávání pokusných bodů. Zapnutí a vypnutí pružného nájezdu lze
provádět pomocí nástroje Přepnout pružný nájezd v panelu Režimy
nájezdu (Nastavení>Nájezd>Dialog).
Pokud je pružný nájezd aktivní, pak stačí posunout obrazovkový
kurzor do blízkosti příslušného grafického prvku v modelu a
v závislosti na nastaveném režimu nájezdu jsou automaticky zobrazeny
možné body nájezdu na tomto prvku.
83
V okamžiku umístění kurzoru do těsné blízkosti příslušného
zobrazovaného pokusného bodu je tento bod zvýrazněn a pokud je
aktivován v tomto okamžiku datový bod, pak je ztotožněn s příslušným
pokusným bodem.
Pozn.: I v režimu automatické detekce pokusných bodů lze pokusný
bod vyvolat v manuálním režimu.
5.1.2.1 Chování pružného nájezdu
To, jak se funkce pružného nájezdu chová z hlediska automatické
detekce pokusných bodů na grafických prvcích, lze nastavit
v dialogovém okně Pružný nájezd.
Toto okno lze vyvolat výběrem položku Vlastnosti z plovoucí nabídky
zobrazené v okamžiku polohy kurzoru nad ikonou Přepnou pružný
nájezd po stisku pravého tlačítka myši.
84
Přesné kreslení
Dialogové okno Pružný nájezd obsahuje záložky Základní, Prvky a
Citlivost, na kterých lze nastavit chování funkce pružný nájezd.
5.1.2.2 Najetí pokusnými body na prvek
5.1.2.2.1 Najetí na nejbližší bod prvku
1. V panelu Režim nájezdu aktivujte nástroj Přepnout pružný nájezd
a zároveň nastavte trvalý režim nájezdu na Nejbližší bod.
2. Pohybujte kurzorem podél existujícího grafického prvku v modelu.
Grafický prvek je zobrazen zvýrazňovací barvou a současně jsou
v závislosti na pohybu kurzoru postupně zobrazovány nejbližší
pokusné body.
3. Umístěte kurzor (pokusný bod) do požadované polohy.
4. Zadejte datový bod, kterým potvrdíte polohu detekovaného
pokusného bodu.
5.1.2.2.2 Najetí na klíčový bod prvku
a zároveň nastavte trvalý režim nájezdu na Klíčový bod.
2. Umístěte kurzor do blízkosti existujícího grafického prvku v
modelu.
Na prvku je zobrazen nejbližší klíčový bod.
3. Přibližte se kurzorem do těsné blízkosti zobrazovaného klíčového
bodu.
85
Klíčový bod je zvýrazněn.
pokusného bodu.
5.1.2.2.3 Najetí na středový bod prvku
a zároveň nastavte trvalý režim nájezdu na Středový bod.
modelu.
Na prvku je zobrazen středový bod.
3. Přibližte se kurzorem do těsné blízkosti zobrazovaného středového
bodu.
Středový bod je zvýrazněn.
pokusného bodu.
5.1.2.2.4 Najetí na geometrický střed prvku
a zároveň nastavte trvalý režim nájezdu na Střed (geometrický).
modelu.
86
Přesné kreslení
Grafický prvek je zobrazen zvýrazňovací barvou a současně je
zobrazen a zvýrazněn geometrický střed prvku.
pokusného bodu.
5.1.2.2.5 Najetí na vztažný bod
a zároveň nastavte trvalý režim nájezdu na Vztažný bod.
modelu, který disponuje vztažným bodem (text, buňka).
Je zobrazen vztažný bod prvku.
3. Přibližte se kurzorem do těsné blízkosti zobrazovaného vztažného
bodu prvku.
zvýrazněn vztažný bod prvku.
pokusného bodu.
5.1.2.2.6 Najetí na polovinu
a zároveň nastavte trvalý režim nájezdu na Polovina.
modelu.
87
Na prvku je zobrazen bod detekující jeho polovinu.
3. Přibližte se kurzorem do těsné blízkosti zobrazovaného bodu
poloviny prvku.
zvýrazněn bod poloviny prvku.
pokusného bodu.
5.1.2.2.7 Najetí na průsečík prvků
a zároveň nastavte trvalý režim nájezdu na Průsečík.
2. Umístěte kurzor do blízkosti průsečíku dvou grafických prvků.
Protínající se prvky jsou zobrazeny zvýrazňovací barvou a
současně je zobrazen bod průsečíku prvků.
pokusného bodu.
5.1.2.2.8 Najetí na bod tečnosti
Pozn.: V režimu automatického nájezdu lze aplikovat pouze na nástroj
Umístit SmartLine.
88
Přesné kreslení
To, zda umisťovaný tečný segment SmartLine je spuštěn na
detekovaný prvek z polohy kurzoru (výchozí nastavení) či je vztyčen
v poloze pokusného bodu, je dáno nastavením přepínače Pevný nájezd
kolmo a tečně na záložce Základní dialogového okna Pružný nájezd
(kurzor umístěte na nástroj Přepnout pružný nájezd v panelu Režim
nájezdu a klepněte na pravé tlačítko myši, v zobrazené plovoucí
nabídce vyberte položku Vlastnosti). Pokud přepínač není aktivní
(výchozí nastavení) je tečný segment SmartLine spouštěn z polohy
kurzoru, v opačném případě je vztyčen v pokusném bodě.
1. V panelu Lineární prvky aktivujte nástroj Umístit SmartLine.
a zároveň nastavte trvalý režim nájezdu na Tečně.
3. Pohybujte kurzorem podél grafického prvku, ke kterému může být
SmartLine tečná (kružnice, elipsa, oblouk).
pokusné body tečnosti.
pokusného bodu.
Umisťovaný segment SmartLine je tečný ke grafickému prvku
s detekovaným pokusným bodem.
5.1.2.2.9 Najetí na bod kolmosti
Pozn.: V režimu automatického nájezdu lze aplikovat pouze na nástroj
Umístit SmartLine.
89
To, zda umisťovaný kolmý segment SmartLine je spuštěn na
detekovaný prvek z polohy kurzoru (výchozí nastavení) či je vztyčen
v poloze pokusného bodu, je dáno nastavením přepínače Pevný nájezd
kolmo a tečně na záložce Základní dialogového okna Pružný nájezd
(kurzor umístěte na nástroj Přepnout pružný nájezd v panelu Režim
nájezdu a klepněte na pravé tlačítko myši, v zobrazené plovoucí
nabídce vyberte položku Vlastnosti). Pokud přepínač není aktivní
(výchozí nastavení) je kolmý segment SmartLine spouštěn z polohy
kurzoru, v opačném případě je vztyčen v pokusném bodě.
1. V panelu Lineární prvky aktivujte nástroj Umístit SmartLine.
a zároveň nastavte trvalý režim nájezdu na Kolmo.
3. Pohybujte kurzorem podél grafického prvku, ke kterému může být
SmartLine kolmá.
pokusné body kolmosti.
pokusného bodu.
Umisťovaný segment SmartLine je kolmý ke grafickému prvku
s detekovaným pokusným bodem.
5.1.3 Manuální režim nájezdu
Jak již bylo uvedeno, manuální režim nájezdu vyžaduje umístění
obrazovkového kurzoru do blízkosti grafického prvku a následné ruční
vyvolání pokusného bodu, který následně může být potvrzen nebo
odmítnut. Pokud pokusným bodem není detekována požadovaná
poloha na grafickém prvku, posuňte kurzor a vyvolejte znovu pokusný
bod.
90
Přesné kreslení
5.1.3.1 Tolerance vyhledávání
Aby došlo k umístění pokusného bodu na existující prvek, musí se
kurzor v okamžiku stisknutí pokusného tlačítka nacházet v relativní
blízkosti tohoto prvku. Neurčitý pojem relativní blízkosti je exaktně
vyjádřen tzv. tolerancí vyhledávání, jejíž hodnotu lze nastavit
v dialogovém okně Přednostní nastavení v kategorii Ovládání
(Prostředí>Přednostní nastavení).
5.1.3.2 Najetí pokusnými body na prvek
5.1.3.2.1 Najetí na klíčový bod prvku
1. Přesvědčete se, že je zapnut přepínač Nájezd (implicitní stav)
v dialogovém okně Přepínače (Nastavení>Přepínače>Úplné) a
v panelu Režim nájezdu nastavte trvalý režim nájezdu na Klíčový
bod.
2. Přesuňte kurzor na nebo ke klíčovému bodu, na který chcete najet.
3. Stiskněte pokusné tlačítko myši (ve výchozím nastavení je
pokusné tlačítko myši konfigurováno jako synchronní stisk
krajních tlačítek myši).
Úspěšný nájezd pokusného bodu na klíčový bod prvku je indikován
zvýrazněním prvku a umístěním velkého nitkového kříže
označujícího polohu pokusného bodu. Ve stavovém řádku jsou
vypsány souřadnice pokusného bodu.
Poznámka: Režim Klíčový bod lze ovlivnit parametrem Počet dílů
v dialogovém okně Přepínače (Nastavení>Přepínače>Úplné). Hodnota
parametru Počet dílů určuje, na kolik dílů se logicky (nikoliv fyzicky)
rozdělí prvek nebo jeho část (úsečka, segment útvaru, oblouk, kružnice
atd.) z hlediska detekce klíčových bodů prvku pokusným bodem.
5.1.3.2.2 Najetí na prvek v místě, kde leží více prvků
1. Přesvědčete se, že je zapnut přepínač Nájezd v dialogovém okně
Přepínače (Nastavení>Přepínače>Úplné) a v panelu Režim nájezdu
nastavte požadovaný režim nájezdu.
2. Přesuňte kurzor k bodu (bod se musí nacházet v toleranci
vyhledávání), na který chcete najet.
3. Stiskněte pokusné tlačítko myši.
Pokusný bod najede na prvek, který byl do modelu umístěn
nejdříve. Tento prvek je zvýrazněn.
4. Volitelně: Pokud nebyl proveden nájezd na požadovaný prvek (v
toleranci vyhledávání se nachází více prvků), stiskněte znovu
pokusné tlačítko myši.
91
Pokusný bod najede na další prvek v toleranci vyhledávání a tento
prvek je zvýrazněn. Pokud není detekován požadovaný prvek,
opakujte krok 4, dokud není zvýrazněn požadovaný prvek.
5.2 Nástroj AccuDraw
AccuDraw představuje podporu přesného kreslení, která pomocí
nejrůznějších parametrů a vazeb ulehčuje zadávání datových bodů do
modelů za různých doplňujících podmínek. Nástroj AccuDraw je úzké
interakci s jednotlivými kreslícími nástroji, tj. výběrem konkrétního
kreslícího nástroje se automaticky nastaví parametry funkce
AccuDraw. Parametry funkce AccuDraw se zároveň automaticky mění
v závislosti na konkrétní situaci v modelu.
5.2.1 Práce s AccuDraw
Chování funkce AccuDraw lze řídit řadou způsobů:
•
Zadáváním klávesových zkratek,
•
výběrem konkrétního kreslícího nástroje nebo
•
nastavením parametrů v dialogovém okně Nastavení AccuDraw
(Nastavení>AccuDraw).
Obecně nástroj AccuDraw podporuje:
•
Zadávání datových bodů za konkrétních podmínek,
•
změny polohy kompasu AccuDraw a
•
natočení souřadnicového systému AccuDraw.
5.2.1.1 Postup použití AccuDraw pro zadávání datových bodů
5.2.1.1.1 Interakce nástroje AccuDraw s pohybem kurzoru
V závislosti na aktivním nástroji, včetně nastavených jeho parametrů a
konfiguraci kresby v modelu se nástroj AccuDraw podle aktuální
polohy kurzoru v modelu snaží nabídnou pravděpodobné řešení.
Pohyb kurzoru má vliv na políčka v okně AccuDraw. Do těchto
políček je promítána aktuální pozice kurzoru v modelu prostřednictvím
souřadnic X a Y relativních vůči počátku souřadnicového systému
AccuDraw, tj. středu kompasu. Zároveň v okamžiku přiblížení se
kurzorem k některé z os, včetně možnosti, kdy dojde k přichycení
kurzoru k příslušné ose, je hodnota v položce druhé osy nastavena na
hodnotu blízkou nule nebo přímo na nulu a textový kurzor je umístěn
do položky osy, ke které je kurzor blíže. AccuDraw tak inteligentně
předpokládá, že v okamžiku přiblížení se nebo přichycení k některé z
os, budete pravděpodobně zadávat hodnotu na této ose.
92
Přesné kreslení
5.2.1.1.2 Práce v pravoúhlém souřadnicovém systému
1. V liště Základní nástroje vyberte nástroj AccuDraw.
Otevře se dialogové okno AccuDraw. Pokud by v tomto okně byly
zobrazeny položky Vzdálenost a úhel, pak stiskněte na klávesnici
<mezerník> pro přepnutí do režimu XY.
3. Zadejte první datový bod.
Po zadání datového bodu je přesunut počátek souřadnicového
systému nástroje AccuDraw do zadaného datového bodu. Poloha
nastaveného souřadnicového systému je označena čtverečkem
s vyznačenými osami, tzv. kompasem v pravoúhlém režimu.
Při pohybu grafického kurzoru, tj. změně polohy koncového bodu
dynamicky zobrazované úsečky, je textový kurzor přesouván
v okně AccuDraw mezi poli X a Y v závislosti, ke které ose je
grafický kurzor blíže.
4. Přibližte se grafickým kurzorem k ose X, tj. textový kurzor je
umístěn v poli X a zadejte požadovanou hodnotu X.
V modelu je vidět dynamická čára naznačující zamknutí osy X.
5. Přesuňte grafický kurzor do blízkosti osy Y, tj . textový kurzor je
umístěn v poli Y a zadejte požadovanou hodnotu Y.
93
AccuDraw zobrazí v modelu dvě čárkované čáry, v jejichž
průsečíku se nachází požadovaný koncový bod kreslené úsečky.
6. Polohu koncového bodu úsečky potvrďte klepnutím na datové
tlačítko myši.
5.2.1.1.3 Práce v polárním souřadnicovém systému
1. Pokud nástroj AccuDraw není doposud aktivní, pak ho vyberte
v liště Základní nástroje.
Otevře se dialogové okno AccuDraw. Pokud jsou v tomto okně
byly zobrazeny položky X a Y, pak stiskněte na klávesnici
<mezerník> pro přepnutí do režimu Vzdálenost a Úhel.
3. Zadejte první datový bod.
Po zadání datového bodu je přesunut počátek souřadnicového
systému nástroje AccuDraw do zadaného datového bodu. Poloha
nastaveného souřadnicového systému je označena kroužkem
s vyznačenými osami, tzv. kompasem v polárním režimu.
Při pohybu grafického kurzoru, tj. změně polohy koncového bodu
dynamicky zobrazované úsečky, nedochází k automatickému
přesouvání textového kurzoru v okně AccuDraw mezi poli
Vzdálenost a Úhel. Mezi těmito poli je nutné se přepínat ručně,
např. pomocí klávesy <Tab> nebo pomocí šipek na klávesnici.
4. Ubezpečte se, že textový kurzor se nachází v poli Vzdálenost a
zadejte požadovanou hodnotu délky kreslené úsečky.
94
Přesné kreslení
Nebo
Stiskněte klávesu <D> pro zamknutí délky podle aktuální polohy
kurzoru.
Délka dynamicky zobrazované kreslené úsečky je zamknuta, tj.
nelze ji ovlivnit nastavením polohy grafického kurzoru, pohyb
grafického kurzoru má vliv pouze na směr kreslené úsečky.
5. Stiskněte klávesu <Tab> nebo klávesu šipka dolů.
Textový kurzor je přemístěn do pole Úhel.
6. Zadejte hodnotu požadovaného úhlu, tj. směru kreslené úsečky.
Nebo
Stiskněte klávesu <A> pro zamknutí úhlu podle aktuální polohy
kurzoru.
AccuDraw zobrazí v modelu finální úsečku přichycenou
k požadovanému směru.
7. Polohu koncového bodu úsečky potvrďte klepnutím na datové
tlačítko myši.
5.2.1.1.4 Klávesové zkratky
Klávesové zkratky představují jedno nebo dvoupísmenné příkazy
zadávané do okna AccuDraw, kterými lze spustit operaci AccuDraw
připojenou k příslušné klávesové zkratce.
Mezi nejfrekventovanější klávesové zkratky patří:
<?>
otevře dialogové okno Klávesové zkratky AccuDraw
<Enter>
chytrý zámek ( v režimu pravoúhlých souřadnic zamkne
pole opačné souřadnice, než u které se nachází textový
kurzor, na nulu; v režimu polárních souřadnic zamkne
Úhel na hodnoty 0º, 90º, -90º nebo 180º, je-li kurzor na
některé z os, v ostatních případech zamkne Vzdálenost
95
<mezerník> přepne mezi režimem pravoúhlých a polárních
souřadnic
<O>
přemístí počátek souřadnicového systému do aktuální
polohy kurzoru
<X>
přepne zámek u pole X
<Y>
přepne zámek u pole Y
<D>
přepne zámek u pole Vzdálenost
<A>
přepne zámek u pole Úhel
Poznámka: Kompletní seznam zkratek lze vyvolat klávesovou již
uvedenou zkratkou <?> nebo aktivací tlačítka Klávesové zkratky na
záložce Zobrazení dialogového okna Nastavení AccuDraw
(Nastavení>AccuDraw). Implicitní nastavení klávesových zkratek lze
předefinovat v dialogovém okně Klávesové zkratky AccuDraw
inicializovaném klávesovou zkratkou <?>.
Podmínkou spuštění operace přiřazené příslušné klávesové zkratce je
aktivní dialogové okno AccuDraw s umístěným textovým kurzorem ,
s kterým jsou klávesové zkratky v interakci, nikoliv pouze spuštění
nástroje AccuDraw. Textový kurzor lze přemísťovat mezi oknem
AccuDraw, oknem Parametry funkce a Příkazovým oknem
v uvedeném pořadí oken pomocí klávesy <Esc>; v obráceném pořadí
oken pomocí kombinace kláves <Shift-Esc>.
5.2.1.1.5 Praktický příklad
Na základě doposud uvedených skutečností vykreslete v aktivním
modelu prvek, jehož tvarové a rozměrové charakteristiky jsou uvedeny
na následujícím obrázku:
96
Přesné kreslení
1. Aktivujte nástroj Umístit SmartLine.
2. V případě, že není spuštěna funkce AccuDraw, tak ji spusťte.
3. Zadejte počáteční bod kresleného prvku.
4. Umístěte kurzor tak, aby kreslený segment byl svislý (je ukotven
ve směru osy Y) a zadejte hodnotu 2.
Zadaná hodnota je automaticky vložena do správného pole v okně
AccuDraw.
5. Potvrďte koncový bod prvního segmentu.
Kompas je automaticky přesunut do koncového bodu prvního
segmentu.
6. Umístěte kurzor tak, aby navazující kreslený segment byl
vodorovný (je ukotven ve směru osy X) a zadejte hodnotu 1.25.
AccuDraw.
7. Potvrďte koncový bod druhého segmentu.
97
Kompas je automaticky přesunut do koncového bodu druhého
segmentu.
8. Změňte tvar kompasu na polární (klávesová zkratka <mezerník>).
Postupně zamkněte položky Vzdálenost a Úhel (využijte klávesové
zkratky <D> a <A> nebo použijte myš) a vložte hodnoty 1.75 a 30.
V případě polárního režimu AccuDraw nelze hodnoty vkládat
automaticky.
9. Potvrďte koncový bod třetího segmentu.
Kompas je automaticky přesunut do koncového bodu třetího
segmentu.
10. Umístěte kurzor do kolmého směru vůči předcházejícímu
segmentu a po aktivaci pole Vzdálenost zadejte hodnotu 0.5.
11. Potvrďte koncový bod čtvrtého segmentu.
Kompas je automaticky přesunut do koncového bodu čtvrtého
segmentu.
12. Změňte režim kompasu na pravoúhlý (klávesová zkratka
<mezerník>) a natočení kompasu do standardního směru
(klávesová zkratka <T> nebo <B>) a umístěte kurzor tak, aby
navazující segment byl vodorovný (je ukotven ve směru osy X).
Zadejte hodnotu 2.
AccuDraw.
98
Přesné kreslení
13. Potvrďte koncový bod pátého segmentu.
Kompas je automaticky přesunut do koncového bodu pátého
segmentu.
14. Umístěte kurzor tak, aby navazující segment byl svislý (je ukotven
ve směru osy Y), zamkněte tento směr (klávesová zkratka <Enter>
nebo <X>) a detekujte pokusný bod (režim nájezdu klíčový bod)
na počátečním bodě prvního nakresleného segmentu.
15. Potvrďte naznačenou polohu koncového bodu šestého segmentu.
Kompas je automaticky přesunut do koncového bodu šestého
segmentu.
16. Detekujte pokusný bod (režim nájezdu klíčový bod) na počátečním
bodě prvního segmentu.
17. Potvrďte polohu detekovaného bodu, čímž je vykreslen poslední
segment požadovaného prvku.
99
5.2.1.1.6 AccuDraw a příkazy přesného vstupu
Přesný vstup je metoda, kdy poloha datových bodů umisťovaných do
modelu je zadávána exaktně pomocí klávesnice. Příkazy přesného
vstupu umožňují následující způsoby zadání datového bodu:
•
Pomocí souřadnic X a Y výkresu (pracovní plochy),
•
pomocí vzdálenosti a směru od osy X vůči poslednímu datovému
nebo pokusnému bodu,
•
pomocí souřadnicových přírůstků v ose X a Y výkresu vůči
poslednímu datovému nebo pokusnému bodu,
•
podle souřadnicových přírůstků v ose X a Y pohledu vůči
poslednímu datovému nebo pokusnému bodu.
Zadávání příkazů přesného vstupu lze provést pomocí dialogového
okna Příkaz pro zadání datového bodu.
1. Za předpokladu, že textový kurzor je v okně AccuDraw, stiskněte
klávesu <P> pro jednorázové zadání příkazu přesného vstupu nebo
klávesu <M> pro opakované zadání příkazů přesného vstupu.
Otevře se dialogové okno příkaz pro zadání datového bodu.
2. Z nabídky v okně Příkaz pro zadání datového bodu vyberte
požadovanou metodu pro přesné zadání datového bodu:
100
Absolutně (xy=)
pro umístění datového bodu do konkrétních
souřadnic výkresu
Relativně (dl=)
pro umístění datového bodu v určité
vzdálenosti podél os výkresu od posledního
datového nebo pokusného bodu
Pohled rel. (dx=)
vzdálenosti podél os pohledu od posledního
datového nebo pokusného bodu (pokud není
pohled otočen, pak je tato metoda identická
s metodou Relativně)
Vzdálenost (di=)
Přesné kreslení
vzdálenosti od posledního datového nebo
pokusného bodu pod úhlem relativně k ose X
3. Podle vybrané metody zadejte požadované hodnoty.
Poznámka: Hodnoty v příkazech přesného vstupu je nutné
oddělovat čárkou, desetinná čísla je nutné zadávat s desetinnou
tečkou. Eventuální chybějící hodnota je automaticky doplněna
nulou.
Do modelu je umístěn datový bod na základě zadaných hodnot
příkazu přesného vstupu.
5.2.1.1.7 AccuDraw a pokusný bod
Funkční možnost nástroje AccuDraw lze kombinovat s funkčními
možnostmi pokusného bodu, včetně nájezdu.
Kompas lze kdykoliv přemístit do aktuálního pokusného bodu pomocí
klávesové zkratky <O>. Zadaný pokusný bod může být
prostřednictvím AccuDraw několikrát přemístěn, a teprve konečná
pozice potvrzena datovým bodem.
5.2.1.1.7.1 Vytvoření odstupu dvou prvků
1. Umístěte do modelu libovolnou úsečku.
Nástroj Umístit úsečku zůstává nadále aktivní.
2. Aktivujte pokusný bod v některém z koncových (klíčových) bodů
vykreslené úsečky.
3. Stiskněte klávesu <O>.
Do polohy pokusného bodu je umístěn kompas.
101
4. Zadejte do okna AccuDraw požadované hodnoty odstupu v ose X
a Y počátečního bodu nové úsečky od vybraného koncového bodu
existující úsečky.
AccuDraw zobrazí v modelu dvě čárkované čáry, v jejichž
průsečíku se nachází počáteční bod kreslené úsečky
s požadovaným odstupem od koncového bodu existující úsečky.
5. Polohu počátečního bodu úsečky potvrďte klepnutím na datové
tlačítko myši.
6. Zopakujte uvedený postup také pro koncový bod kreslené úsečky
s jinými hodnotami odstupu.
5.2.1.1.7.2 Klávesové zkratky pro nastavení režimu nájezdu
Jak již bylo uvedeno, může nástroj AccuDraw spolupracovat
s pokusným bodem, včetně nájezdu. Příslušný režim nájezdu v rámci
použití nástroje AccuDraw lze efektivně nastavit klávesovými
zkratkami:
<N>
režim nájezdu Nejbližší
<C>
režim nájezdu Střed
<I>
režim nájezdu Průsečík
5.3 Mřížka
Mřížka jsou pravidelně rozmístěné pomocné body v pracovní rovině.
Smyslem této pomůcky je umožnění odhadu přibližné velikosti
kreslených nebo existujících prvků. Zároveň ji lze využít pro přesné
kreslení, pokud je aktivní zámek mřížky.
102
Přesné kreslení
Mřížka je zobrazována do výkresu jako matice bodů, z nichž některé
jsou zvýrazněné. Nastavení parametrů mřížky, tj. velikost mezery mezi
sousedními body mřížky a hodnoty pro zvýraznění některých bodů,
včetně maximálního počtu bodů mřížky, které mohou být zobrazeny
v pohledu, lze zadat v kategorii Mřížka v dialogovém okně Nastavení
pro výkres (Nastavení>Výkres). Jedná se tedy o parametr výkresu,
tzn., že každý výkres může mít parametry mřížky nastaveny
samostatně.
To, zda je mřížka do pohledu promítána, závisí obecně na stavu
přepínače Mřížka v dialogovém okně Atributu pohledu
(Pohled>Atributy). Pokud je zapnut, pak se mřížka do pohledu
promítá, avšak, jestli je skutečně vidět, závisí též na zobrazovaném
detailu kresbu v daném pohledu (do pohledu se může promítnout
pouze nastavený počet bodů mřížky).
5.4 Měření
Jednotlivé nástroje měření jsou sdruženy v panelu Měřit.
5.4.1 Změřit vzdálenost
Nástroj Změřit vzdálenost v závislosti na nastavení roletové nabídky
Vzdálenost parametrického okna umožňuje:
•
Změřit vzdálenost mezi body, včetně kumulativní vzdálenosti od
počátečního bodu (v případě nastavení nabídky Vzdálenost na
Mezi body)
•
Změřit délku prvku od určeného bodu (v případě nastavení
nabídky Vzdálenost na Podél prvku)
•
Změřit kolmou vzdálenost mezi prvkem a datovým bodem (v
případě nastavení nabídky Vzdálenost na Kolmo)
103
•
Změřit minimální vzdálenost mezi dvěma prvky (v případě
nastavení nabídky vzdálenost na Minimální mezi).
1. Vyberte nástroj Změřit vzdálenost.
2. V parametrickém okně nastavte nabídku Vzdálenost na Mezi body.
3. Zadejte do modelu bod, od kterého bude vzdálenost měřena.
4. Zadejte do modelu bod, ke kterému je vzdálenost měřena.
V parametrickém okně je zobrazena naměřená hodnota vzdálenost.
5. Pokračujte v zadávání dalších bodů.
V parametrickém okně je zobrazována kumulovaná hodnota
vzdálenosti.
Nebo
Přerušovacím tlačítkem myši operaci měření přerušte.
5.4.2 Změřit poloměr
Nástroj Změřit poloměr slouží k zjištění:
•
Poloměru kružnice nebo kruhového oblouku,
•
poloměru kužele nebo válce,
•
obou poloos elipsy nebo eliptického oblouku nebo
•
poloměru nebo obou poloos oblouku ve složeném řetězci nebo
uzavřeném řetězci.
5.4.3 Změřit úhel mezi úsečkami
Nástroj Změřit úhel slouží k zjištění úhlu mezi dvěma úsečkami nebo
segmenty lomené čáry, útvaru nebo multičáry. Pokud se proměřované
segmenty neprotínají, pak se průsečík spočítá a poslouží jako vrchol
měřeného úhlu.
104
Přesné kreslení
5.4.4 Změřit délku
Nástroj Změřit délku slouží k zjištění délky prvku a analýze
fyzikálních charakteristik.
5.4.5 Změřit obsah
Nástroj Změřit obsah slouží k zjištění obvodu a obsahu. Typ
proměřované plochy (prvek, ohrada, průnik, sjednocení, rozdíl, uvnitř
a body) lze nastavit v roletové nabídce Metoda parametrického okna.
Pozn.: Nastavení metody Uvnitř zpřístupňuje přepínače Vynechat
vnitřní útvary a Dynamická oblast, které umožňují vynechat v procesu
měření vnitřní prvky a provádět měření v dynamickém režimu.
5.4.6 Změřit objem
Nástroj Změřit objem slouží k zjištění objemu a analýze fyzikálních
charakteristik prvku nebo množiny prvků. Nástroj je dostupný pouze
v případě otevření 3D výkresu.
105
6. Shlukování grafických prvků
Pokud chceme provádět různé operace současně na více než jednom
grafickém prvku, pak je třeba mezi těmito prvky vytvořit vzájemnou
vazbu. Tato vazba může být pouze dočasná, tj. je při uzavření modelu
automaticky zrušena, nebo trvalá, která není ukončením práce
v modelu zrušena.
6.1 Metody dočasného shlukování prvků
Mezi metody dočasného shlukování prvků patří výběrová množina a
ohrada.
6.1.1 Výběrová množina
Výběrová množina je dočasná skupina libovolných prvků modelu.
Uživatel může prvky do této skupiny přidávat, nebo je z ní odebírat.
V modelu může v daném okamžiku existovat právě jedna výběrová
množina. Nástroje vytváření výběrové množiny jsou umístěny v panelu
Výběr prvků.
6.1.1.1 Nástroj Vybrat prvek
Nástroj Vybrat prvek slouží k jednoduchému vytvoření výběrové
množiny.
6.1.1.1.1 Výběr jednoho prvku
1. Vyberte nástroj Vybrat prvek.
Grafický kurzor je zobrazen jako šipka s malým kolečkem.Velikost
kolečka určuje toleranci pro výběr prvku a lze ji nastavit jako
Toleranci vyhledávání v kategorii Ovládání dialogového okna
Přednostní nastavení (Prostředí>Přednostní nastavení).
2. Datovým tlačítkem klepněte na prvek, který chcete vybrat.
Vybraný prvek je zvýrazněn a označen úchyty.
106
Shlukování grafických prvků
Poznámka: Implicitní nastavení indikace umístění prvku do výběrové
množiny také úchyty (malé čtverečky v klíčových bodech vybraného
prvku) lze změnit na označení prvků pouze zvýrazněním zapnutím
přepínače Zvýraznit výběrovou množinu v dialogovém okně
Přednostní nastavení (Prostředí>Přednostní nastavení) v kategorii
Ovládání.
6.1.1.1.2 Výběr více prvků
2. Umístěte kurzor do požadované polohy v modelu, stiskněte datové
tlačítko myši a táhněte kurzor (při stačeném datovém tlačítku
myši) přes část pohledu, ve které leží prvky, jež chcete vybrat.
3. Uvolněte datové tlačítko.
Všechny prvky, které leží celé ve vymezené oblasti jsou vybrány.
Poznámka: Pokud chcete vybrat tímto způsobem vybrat i prvky,
které jsou ve vymezené oblasti pouze svojí částí, stiskněte navíc i
klávesu <Shift>.
6.1.1.1.3 Výběr všech prvků (i nezobrazovaných)
1. V roletové nabídce Editovat vyberte Vybrat vše.
Jsou vybrány všechny prvky modelu, včetně těch, které v dané
chvíli nejsou z různých důvodů zobrazovány.
6.1.1.1.4 Přidání dalšího prvku k výběru
2. Stiskněte klávesu <Ctrl> a datovým tlačítkem klepněte na prvek,
který chcete vybrat.
Vybraný prvek je přidán k existujícímu výběru.
6.1.1.1.5 Odebrání prvku z výběru
2. Stiskněte klávesu <Ctrl> a datovým tlačítkem myši klepněte na
prvek, který chcete vyjmout z výběru.
Vybraný prvek je vyjmut z výběru.
6.1.1.1.6 Odebrání všech prvků z výběru
107
2. Klepněte datovým tlačítkem myši do místa, kde se nenachází
žádný prvek.
Výběr prvků je zrušen.
6.1.1.2 Nástroj Výkonný výběr
Nástroj Výkonný výběr poskytuje uživateli různé možnosti, jakým
způsobem jsou prvky do výběru vkládány a vyjímány.
V parametrickém okně jsou pro nástroj Výkonný výběr dostupné tyto
parametry:
•
Metoda pro nastavení způsobu výběru (Jednotlivě, Obdélník
v režimu Vnitřek nebo Přesah, Útvar v režimu Vnitřek nebo Přesah
a Úsečka),
•
režim pro nastavení způsobu použití nástroje (Přidat, Odebrat,
Přepnout, Vyprázdnit/Vybrat vše) a
•
záložky pro nastavení atributů prvků, které jsou automaticky
naplňována při vytváření výběru; mohou však být uživatelem
editována pro úpravu obsahu výběru.
Jako příklad použití nástroje Výkonný výběr uveďme vybrání prvků
uvnitř mnohoúhelníkové oblasti a vybrání prvků podle jejich atributů.
108
6.1.1.2.1 Vybrání prvků uvnitř mnohoúhelníkové oblasti
1. Vyberte nástroj Výkonný výběr.
2. V dialogovém okně Parametry funkce (v titulku uvedeno Výkonný
výběr) nastavte následující kombinaci parametrů: Metoda na Útvar
a Režim na Přidávat(+).
Poznámka: Všimněte si, že opakovaným klepnutím na ikonu
metody Útvar zároveň dochází k přepnutí mezi režimy Vnitřek a
Přesah.
3. Zadejte datový bod, který určí první vrchol mnohoúhelníku.
4. Pokračujte v zadávání datových bodů, které reprezentují vrcholy
mnohoúhelníka tak, aby mnohoúhelník obsáhnul všechny prvky,
které chcete vložit do výběru.
5. Zadejte poslední datový bod v místě prvního vrcholu,
mnohoúhelník se automaticky uzavře.
Prvky obsažené zcela v mnohoúhelníku (při nastaveném režimu
Vnitřek) nebo prvky obsažené v mnohoúhelníku pouze svou částí
(při nastaveném režimu Přesah) jsou vloženy do výběru.
6.1.1.2.2 Vybrání prvků podle jejich atributů
1. Vyberte nástroj Výkonný výběr.
2. V dialogovém okně Parametry funkce (v titulku uvedeno Výkonný
výběr) nastavte Režim na Přidávat(+).
3. V dialogovém okně Parametry funkce klepněte vpravo dole na
rozbalovací šipku.
4. Na záložkách atributů vyberte atributy, který bude určovat
vybírání prvků.
Pozn.: Z hodnot atributů lze vybírat pouze ty, které jsou přiřazeny
existujícím prvkům v modelu.
5. Do textového pole zadejte hodnoty, které budou řídit vybírání
prvků.
109
Po stisknutí klávesy <Enter> nebo <Tab> jsou vybrány prvky
splňující zadaná kriteria. V textovém poli jsou vypsány všechny
nalezené hodnoty zakončené středníkem.
6.1.2 Ohrada
Kromě nástroje Vybrat prvek lze vybírat (seskupovat) prvky pro
následné operace pomocí ohrady. Ohrada vytváří dočasně skupinu
prvků, které drží pohromadě nejdéle do zavření výkresu, pokud
skupinu nerozložíte sami zrušením ohrady.
Ohrada má na rozdíl od výběru prvků další užitečné vlastnosti:
•
Ohrada může seskupovat prvky vně hranice,
•
ohrada může fyzicky prvky ořezávat.
Nástroje práce s ohradou jsou umístěny v panelu Ohrada.
V modelu může být v daném okamžiku umístěna maximálně jedna
ohrada. Při pokusu umístit do modelu další ohradu je původní ohrada
před umístěním nové ohrady zrušena (takto se dá ohrada z modelu
odstranit). V parametrickém okně jsou k dispozici následující
parametry:
110
•
Typ ohrady pro nastavení geometrického tvaru ohrady při
umisťování (Obdélník, Mnohoúhelník, Kružnice) nebo způsobu
odvození hranice ohrady (Prvek, Z pohledu, Z výkresu).
•
Režim ohrady pro nastavení obsahu ohrady, tj. geometrického
vztahu mezi polohou hranice ohrady a prvky modelu (Vnitřek,
Překrytí, Oříznutí, Vnějšek, Překrytí vně a Oříznutí vně).
6.1.2.1 Režim ohrady
Režim ohrady je určující pro obsah ohrady. Dostupné jsou tyto režimy
ohrady:
•
Vnitřek: Obsahem ohrady jsou pouze prvky, které jsou celé
v ohradě.
•
Překrytí: Obsahem ohrady jsou pouze prvky, které jsou alespoň
částí v ohradě.
•
Oříznutí: Obsahem ohrady jsou pouze prvky, které jsou celé
v ohradě. Pokud prvek hranici ohrady protíná, pak je v ohradě
pouze část uvnitř ohrady.
•
Vnějšek: Obsahem ohrady jsou pouze prvky, které jsou celé mimo
ohradu.
•
Překrytí vně: Obsahem ohrady jsou pouze prvky, které jsou
alespoň částí mimo ohradu.
•
Oříznutí vně: Obsahem ohrady jsou pouze prvky, které jsou celé
mimo ohradu. Pokud prvek hranici ohrady protíná, pak je v ohradě
pouze část mimo ohradu.
6.1.2.2 Umístění ohrady
Pro umístění ohrady slouží nástroj Umístit ohradu.
Jako příklad je uveden postup umístění mnohoúhelníkové ohrady.
6.1.2.2.1 Umístění mnohoúhelníkové ohrady
1. Vyberte nástroj Umístit ohradu.
Pokud ohrada již existuje, je výběrem nástroje Umístit ohradu
automaticky z modelu odstraněna.
2. V parametrickém okně (v titulku uvedeno Umístit ohradu) nastavte
Typ ohrady na Mnohoúhelník.
111
3. Zadejte datový bod, který určí počáteční bod hranice ohrady.
4. Zadáváním dalších datových bodů určete postupně další vrcholy
hranice ohrady.
5. Uzavření hranice ohrady proveďte zadáním datového bodu v místě
zadání prvního vrcholu ohrady.
Nebo
V dialogovém okně Parametry funkce klepněte na tlačítko Uzavřít.
Ohrada je automaticky uzavřena a je zobrazena barvou, jíž se
zvýrazňují prvky po určení. Po umístění ohrady se v pravé části
stavového řádku objeví obrázek ohrady.
6.1.2.3 Odstranění ohrady z výkresu
1. V panelu nástrojů Ohrada vyberte nástroj Umístit ohradu.
Existující ohrada je výběrem tohoto nástroje automaticky
odstraněna.
6.1.2.4 Změna tvaru ohrady
1. Vyberte nástroj Upravit ohradu.
Pozn.: Podmínkou možnosti výběru tohoto nástroje je existence
ohrady v modelu.
2. V parametrickém okně nastavte Upravit na Vrchol.
3. Vyberte vrchol ohrady, jehož polohu chcete změnit.
4. Zadejte novou polohu vrcholu ohrady.
6.2 Metody trvalého shlukování prvků
Mezi metody trvalého seskupování prvků lze zařadit vytváření řetězců
prvků a grafickou skupinu. Nástroje uvedených metod trvalého
shlukování prvků jsou umístěny v panelu Skupiny.
112
6.2.1 Vytvoření řetězce prvků
Vytvářený řetězec prvků může být otevřený nebo uzavřený. V obou
případech uživatel postupně určuje prvky, které na sebe mají
navazovat. Režim výběru prvků může být manuální nebo automatický.
6.2.1.1 Otevřený řetězec
1. Vyberte nástroj Vytvořit řetězec prvků.
2. V parametrickém okně nastavte Metodu na Ručně.
3. Vyberte první prvek vytvářeného řetězce.
4. Postupně vybírejte další prvky vytvářeného řetězce.
5. Výběr ukončete přerušovacím tlačítkem myši.
Vybrané prvky tvoří jeden složený prvek.
6.2.1.2 Uzavřený řetězec
1. Vyberte nástroj Vytvořit útvar nebo uzavřený řetězec.
2. V parametrickém okně nastavte Metodu na Ručně.
3. Vyberte první prvek vytvářeného útvaru.
4. Postupně vybírejte další prvky vytvářeného útvaru.
5. Po vybrání posledního prvku, který navazuje na první vybraný
prvek, operaci potvrďte datovým tlačítkem myši.
Vybrané prvky tvoří jeden složený prvek.
6.2.2 Grafická skupina
Grafická skupina představuje metodu trvalého shlukování prvků
modelu. V modelu může existovat libovolný počet grafických skupin,
avšak každý prvek může být zařazen právě do jedné grafické skupiny.
Výhodou grafické skupiny je vlastnost, která umožňuje dočasně
vzájemnou vazbu prvků grafické skupiny deaktivovat, takže prvky
grafické skupiny se chovají jakoby nebyly zařazeny do skupiny.
113
6.2.2.1 Vytvoření grafické skupiny
1. Vyberte nástroj Přidat do grafické skupiny.
2. Postupně vyberte prvky, které mají tvořit grafickou skupinu.
Pozn.: Vazba mezi prvky grafické skupiny je funkční (skupina se
chová jako jeden prvek), pouze když je zapnut přepínač Grafická
skupina v dialogovém okně Přepínače
(Nastavení>Přepínače>Úplné). Pokud není tento přepínač zapnut,
pak přestože jsou prvky zařazeny do grafické skupiny, chovají se
tak, jakoby nebyly součástí grafické skupiny.
6.2.2.2 Rozložení grafické skupiny
1. Vyberte nástroj Rozložit grafickou skupinu.
2. Vyberte prvek, který je členem upravované grafické skupiny.
Pokud je zapnut přepínač Grafická skupina, pak je příslušná
grafická skupina rozložena (je zrušena vazba mezi prvky, které
tvořily grafickou skupinu). Pokud přepínač Grafická skupina není
zapnut, pak vybraný prvek je z grafické skupiny vyjmut.
114
Manipulace, úpravy a změny kresby
7. Manipulace,úpravy a změny
kresby
Jakmile je prvek jednou do modelu umístěn, lze ho přesouvat,
kopírovat, změnit jeho velikost, smazat nebo i jinak upravit jeho tvar a
atributy.
Operace nad prvky lze obecně provádět dvojím způsobem:
•
Operace typu „Akce-Objekt“, při kterých je nejprve vybrán nástroj
požadované operace a následně je určen prvek nebo prvky, nad
kterými je požadovaná operace provedena. Při tomto způsobu
práce je nutné potvrzovat požadavek na provedení příslušné
operace.
•
Operace typu „Objekt-Akce“, při kterých je nejdříve vybrán prvek
nebo prvky a teprve následně je vybrán nástroj požadované
operace. Při tomto způsobu práce je aktivaci nástroje spuštěna
požadovaná operace bez požadavku na její potvrzení.
7.1 Změny atributů prvků
Nástroje určené k změně atributů (eventuálně převzetí atributů) již
existujících prvků v modelu jsou sdruženy v panelu Změnit atributy.
Uvedené nástroje slouží ke změně atributů prvku(ů) podle nastavení
aktivních atributů, nastavení atributů nezávisle na aktivních atributech
nebo podle atributů převzatých z jiného prvku.
7.1.1 Změnit atributy prvku
Nástroj Změnit atributy prvku slouží ke změně zvolených atributů
prvku(ů).
Parametrické okno (v titulku uvedeno Změnit atributy prvku)
umožňuje nastavit v jakém režimu bude změna provedena (Metoda:
Změnit nebo Převzít a změnit), zda bude změna provedena na základě
115
aktivních atributů (přepínač Použít aktivní atributy) a které atributy
budou měněny (přepínače Vrstva, Barva, Typ, Tloušťka a Třída).
Provedení operace nad jedním nebo skupinou prvků je dáno
nastavením přepínače Ohrada, včetně režimu.
1. Vyberte nástroj Změnit atributy prvku.
2. V parametrickém okně nastavte Metodu na Změnit, vyberte
atributy, které chcete změnit a nastavte jejich hodnoty.
3. Určete prvek.
7.1.2 Změnit prvek dle aktivního typu plochy
Nástroj Změnit prvek dle aktivního typu plochy slouží ke změně
atributu Plocha u uzavřených prvků.
V parametrické okně (v titulku uvedeno Změnit prvek dle aktivního
typu plochy) lze nastavit parametr Plocha na Plná nebo Otvor.
1. Vyberte nástroj Změnit prvek dle aktivního typu plochy.
2. V parametrické okně nastavte parametr Plocha.
3. Určete uzavřený prvek.
7.1.3 Změnit vyplnění
Nástroj Změnit vyplnění slouží k změně vyplnění uzavřeného prvku(ů)
podle aktivního typu vyplnění.
V parametrické okně (v titulku uvedeno Změnit vyplnění) lze nastavit
parametr Typ vyplnění na Žádný (prvek je průhledný), Neprůhledný
(prvek je vyplněn aktivní barvou) a Obrys (prvek může být vyplněn
jinou než aktivní barvou). Pro typy vyplnění Neprůhledný a Obrys lze
nastavit parametr Barva výplně.
1. Vyberte nástroj Změnit vyplnění.
2. V parametrické okně nastavte parametry Typ vyplnění a Barva
výplně.
116
Pozn.: Zobrazení vyplněné plochy je nutné zapnout pro konkrétní
pohled pomocí přepínače Vyplnění plochy v dialogovém okně
Atributy pohledu (Nastavení>Atributy pohledu).
7.1.4 Převzít atributy prvku
Nástroj Převzít atributy prvku slouží ke změně aktivních atributů prvků
podle atributů již existujícího prvku v modelu.
V parametrickém okně (v titulku uvedeno Převzít atributy prvku) jsou
položky pro jednotlivé atributy, tj. Vrstva, Barva, Typ a Tloušťka.
1. Vyberte nástroj Převzít atributy prvku.
2. V parametrickém okně zapněte přepínače atributů, které mají být
převzaty.
3. Určete prvek.
4. Potvrďte nové atributy.
7.1.5 Převzít všechna nastavení prvku
Nástroj Převzít všechna nastavení prvku slouží ke změně všech
aktivních atributů prvku, včetně speciálních atributů typických pro
různé typy prvků podle existujícího prvku.
1. Vyberte nástroj Převzít všechna nastavení prvku.
2. Určete prvek.
3. Potvrďte nové nastavení.
117
Pozn.: Výše uvedené postupy byly prováděny způsobem „AkceObjekt“ nad jedním prvkem, event. postupně nad jednotlivými prvky.
Pokud je v parametrickém okně pro příslušný nástroj uveden přepínač
Ohrada, pak za předpokladu existence ohrady v modelu lze jeho
aktivací a nastavením požadovaného režimu ohrady provést operaci
změny atributů v jednom kroku nad obsahem ohrady.
Změnu atributů prvku nebo častěji více prvků lze také provést
způsobem „Objekt-Akce“, kdy jsou nejprve vybrány prvky, u kterých
je požadována příslušná změna atributů, do výběrové množiny a
následným nastavením aktivních atributů je tato změna provedena.
7.2 Manipulační operace
Nástroje k provádění manipulačních operací nad existujícími prvky
v modelu jsou sdruženy v panelu Manipulovat.
Nástroje tohoto panelu slouží ke kopírování, přesunutí, změně
velikosti, otočení a zrcadlení prvku nebo prvků, včetně nástroje pro
vytváření pravoúhlého nebo kruhového pole.
7.2.1 Kopírovat
Nástroj Kopírovat slouží ke kopírování prvku(ů).
V parametrickém okně (v titulku uvedeno Kopírovat) lze pro tento
nástroj nastavit přepínač kopírování (implicitní nastavení) nebo
přesunutí, přepínač ohrady, včetně jejího režimu při
kopírování/přesouvání množiny prvků s využitím ohrady a přepínač
uplatnění operace protažení ohrady také na buňky za předpokladu
existence ohrady a nastavení režimu ohrady na Protáhnout.
1. Vyberte nástroj Kopírovat.
2. Určete prvek.
Bod označení prvku se stává vztažným bodem v realizaci procesu
kopírování.
3. Zadejte datový bod, kterým definujete polohu kopie.
118
7.2.2 Přesunout
Nástroj Přesunout slouží k přesunutí prvku(ů).
V parametrickém okně (v titulku uvedeno Přesunout) lze pro tento
nástroj nastavit přepínač kopírování nebo přesunutí (implicitní
nastavení), přepínač ohrady, včetně jejího režimu při
přesouvání/kopírování množiny prvků s využitím ohrady a přepínač
uplatnění operace protažení ohrady také na buňky za předpokladu
existence ohrady a nastavení režimu ohrady na Protáhnout.
1. Vyberte nástroj Přesunout.
2. Určete prvek.
Bod označení prvku se stává vztažným bodem v realizaci procesu
přesouvání
3. Zadejte datový bod, který určí novou polohu prvku.
7.2.3 Přesunout rovnoběžně
Nástroj Přesunout rovnoběžně slouží k přesunutí nebo kopírování
prvku (úsečky, lomené čáry, multičáry, křivky, oblouku, elipsy, útvaru,
řetězce prvků nebo uzavřeného řetězce) rovnoběžně vzhledem
k originálu.
V parametrickém okně (v titulku uvedeno Přesunout rovnoběžně) lze
pro tento nástroj nastavit přepínač režimu mezery, přepínač a hodnotu
vzdálenosti pro přesunutí/kopírování a přepínač přesunutí nebo
kopírování.
1. Vyberte nástroj Přesunout rovnoběžně.
2. Určete prvek.
3. Zadejte datový bod pro definici polohy rovnoběžné kopie nebo
nové polohy prvku.
7.2.4 Změnit velikost
Nástroj Změnit velikost slouží k změně velikosti nebo rozměrů
prvku(ů).
119
V parametrickém okně (v titulku uvedeno Změnit velikost) lze pro
tento nástroj nastavit metodu jako aktivní poměr nebo 3 body, poměr
změny velikosti v jednotlivých osách, přepínač proporcí, přepínač
kopírování, přepínač změny odstupu složek multičar, přepínač ohrady,
včetně jejího režimu, přepínač uplatnění operace protažení ohrady také
na buňky za předpokladu existence ohrady a nastavení režimu ohrady
na Protáhnout a po zvětšení parametrického okna pomocí šipky
Ukázat podrobnosti též přepínač Vzhledem ke středu/těžišti prvku.
1. Vyberte nástroj Změnit velikost.
2. V parametrickém okně nastavte metodu na Aktivní poměr,
nastavte požadované hodnoty změny velikosti a zapněte přepínač
Vzhledem ke středu/těžišti prvku.
3. Určete prvek.
4. Datovým tlačítkem myši potvrďte operaci.
7.2.5 Otočit
Nástroj Otočit slouží k otočení prvku(ů).
V parametrickém okně (v titulku uvedeno Otočit) lze pro tento nástroj
nastavit metodu jako aktivní úhel, 2 body nebo 3 body, přepínač
kopírování, přepínač ohrady, včetně jejího režimu, přepínač uplatnění
operace protažení ohrady také na buňky za předpokladu existence
ohrady a nastavení režimu ohrady na Protáhnout a po zvětšení
parametrického okna pomocí šipky Ukázat podrobnosti též přepínač
Vzhledem ke středu/těžišti prvku.
1. Vyberte nástroj Otočit.
2. V parametrickém okně zapněte přepínač Vzhledem ke
středu/těžišti prvku.
3. Určete prvek.
Je-li v parametrickém okně Metoda nastavena na Aktivní úhel, pak
je prvek otočen o aktivní úhel. Pokud je metoda nastavena jinak,
pak pokračujte bodem 4.
4. Je-li metoda nastavena na 2 body, pak zadejte datový bod, který
určí úhel otočení graficky.
120
Nebo
Je-li metoda nastavena na 3 body, pak zadejte datový bod jako
počátek otáčení.
Je-li metoda nastavena na 2 body, pak je prvek otočen. V jiném
případě pokračujte bodem 5.
5. Zadejte datový bod určující rozsah otočení.
7.2.6 Zrcadlit
Nástroj Zrcadlit slouží k zrcadlení prvku(ů).
V parametrickém okně (v titulku uvedeno Zrcadlit) lze pro tento
nástroj nastavit parametr Zrcadlit určující, v jakém směru se prvek
zrcadlí, přepínač kopírování, přepínač zrcadlení textu, přepínač
zrcadlení odstupů složek multičar a přepínač ohrady, včetně jejího
režimu.
1. Vyberte nástroj Zrcadlit.
2. Určete prvek.
Zrcadlíte-li podle vodorovné nebo svislé osy, pak je prvek
dynamicky zrcadlen.
3. Zadejte datový bod.
V případě zrcadlení podle vodorovné nebo svislé osy je prvek
ozrcadlen, pokud zrcadlíte podle úsečky, pak zadaný bod určuje
první bod úsečky, osy zrcadlení.
4. Zrcadlíte-li podle úsečky, zadejte druhý datový bod, který určí
úsečku, podle které se zrcadlí.
Prvek je ozrcadlen.
7.2.7 Zarovnat hrany
Nástroj Zarovnat hrany slouží k zarovnání prvku(ů).
V parametrickém okně (v titulku uvedeno Zarovnat hrany) lze nastavit
parametr Zarovnat určující způsob zarovnání, přepínač ohrady, včetně
jejího režimu.
121
1. Vyberte nástroj Zarovnat hrany.
2. V parametrickém okně nastavte v roletové nabídce parametru
Zarovnat požadovaný způsob zarovnávání.
3. Určete prvek, vůči kterému dojde k zarovnávání.
Vybraný prvek je zvýrazněn, včetně obdélníku vymezujícího rozsah
vybraného prvku.
4. Vyberte prvky pro zarovnání.
5. Poslední datový bod, kterým potvrdíte poslední určený prvek,
zadejte mimo prvky.
Prvky se zarovnají podle odpovídající hrany obdélníku rozsahu
v závislosti na nastaveném způsobu zarovnávání. Prvek, vůči
němuž provádíte zarovnávání, včetně obdélníku vymezujícího
rozsah tohoto prvku, zůstává nadále zvýrazněn a tedy lze
pokračovat v určování dalších prvků, které se mají zarovnat.
Funkci lze ukončit přerušovacím tlačítkem myši.
7.2.8 Konstrukce pole
Nástroj Konstrukce pole slouží k opakovanému kopírování prvku(ů)
tak, aby se vytvořilo pravidelné pole.
V parametrickém okně (v titulku uvedeno Konstrukce pole) lze
nastavit parametr Typ pole určující typ vytvářeného pole. Na základě
vybraného typu pole se nastavují zbývající parametry, které jsou pro
tyto typy polí zcela odlišné. V případě pravoúhlého pole se jedná o
parametry: Aktivní úhel, Počet řádků, Počet sloupců, Mezera mezi
řádky a Mezera mezi sloupci. V případě Kruhového pole se jedná o
parametry: Položky, Krok úhlu a Otáčet položky. Shodný parametrem
pro oba typy polí zůstává přepínač Ohrady, včetně jejího režimu.
7.2.8.1 Vytvoření pravoúhlého pole
1. Vyberte nástroj Konstrukce pole.
2. V parametrickém okně nastavte typ pole na Pravoúhlé.
3. Volitelně změňte ostatní nastavení v parametrickém okně.
4. Určete prvek.
Pole se rozvine vpravo a nahoru od tohoto prvku.
5. Potvrďte vytvoření pole.
122
7.2.8.2 Vytvoření kruhového pole
1. Vyberte nástroj Konstrukce pole.
2. V okně Parametry funkce nastavte typ pole na Kruhové.
3. Volitelně změňte ostatní nastavení v parametrickém okně.
4. Určete prvek..
5. Zadejte datový bod jako střed pole.
Bod, kterým byl určen prvek v kroku 2, leží na obvodu pomyslné
definiční kružnice vytvořeného kruhového pole.
Poznámka: Výše uvedené manipulační operace byly prováděny
způsobem „Akce-Objekt“ nad jedním prvkem, event. postupně nad
jednotlivými prvky. Pokud je v okně Parametry funkce pro příslušný
nástroj uveden přepínač ohrada, pak za předpokladu existence ohrady
v modelu, lze jeho aktivací a nastavením požadovaného režimu
ohrady, provést příslušnou manipulační operaci v jednom kroku nad
obsahem ohradu.
Vybrané manipulační operace nad jedním nebo častěji více prvky lze
v případě, kdy není kladen požadavek na polohou přesnost
prováděných operací provést také způsobem „Objekt-Akce“. V tomto
případě jsou nejprve vybrány prvky, u kterých je požadována příslušná
manipulační operace, a následným výběrem příslušného nástroje je tato
operace provedena. Tímto postupem lze provádět následující základní
manipulační operace s prvky: Kopírování, přesouvání a změna
velikosti.
7.3 Operace úpravy prvků
Nástroje v panelu nástrojů Upravit slouží k úpravě tvaru a geometrie
prvku.
7.3.1 Upravit prvek
Nástroj Upravit prvek slouží k následujícím operacím:
•
Přesunutí vrcholu úsečky, lomené čáry, multičáry, křivky a řetězce
prvků,
•
změna velikosti obdélníku vzhledem k protějšímu vrcholu,
123
•
úprava oblých segmentů řetězců prvků, které byly vytvořeny
nástrojem Umístit SmartLine, při zachování tečné návaznosti
jednotlivých segmentů,
•
změna oblých segmentů řetězců prvků na lineární a naopak,
•
změna velikosti kruhového oblouku při zachování středového úhlu,
•
změna poloměru kružnice nebo velikosti jedné poloosy elipsy,
•
přesunutí textu kóty nebo úprava délky vynášecí čáry kóty.
Parametry obsažené v parametrickém okně se mění v závislosti na typu
určeného prvku.
Poznámka: Druh úpravy často závisí nejen na typu upravovaného
prvku, ale i na tom, kde (v kterém místě) byl prvek určen.
1. Vyberte nástroj Upravit prvek.
2. Určete prvek blízko vrcholu segmentu nebo osy, kterou chcete
upravovat.
3. Zadejte datový bod, který určí úpravu.
7.3.2 Smazat část prvku
Nástroj Smazat část prvku slouží k smazání dílčí části prvku.
Poznámka: Uzavřený prvek se po aplikaci tohoto nástroje změní na
prvek otevřený, tj. útvar na lomenou čáru, kružnice nebo elipsa na
oblouk apod. Při smazání vnitřní části otevřeného prvku, např. úsečky,
lomené čáry, multičáry nebo oblouku, se prvek rozpadne na dva
nezávislé prvky stejného typu.
1. Vyberte nástroj Smazat část prvku.
2. Určete prvek v tom místě, od kterého chcete mazat.
3. Pro otevřený prvek určete datovým bodem místo, k němuž se bude
mazat.
Nebo
124
Pro uzavřený prvek určete datovým bodem směr, kterým se bude
mazat. Poté určete datovým bodem místo, k němuž se bude mazat.
7.3.3 Prodloužit úsečku
Nástroj Prodloužit úsečku slouží k prodloužení nebo zkrácení úsečky
nebo segmentu lomené čáry nebo multičáry.
V parametrickém okně (v titulku uvedeno Prodloužit úsečku) lze
nastavit přepínač Vzdálenost, včetně požadované hodnoty prodloužení
(kladná hodnota) nebo zkrácení (záporná hodnota) prvku.
1. Vyberte nástroj Prodloužit úsečku.
2. Určete úsečku u toho koncového bodu, který se bude upravovat.
3. Je-li přepínač Vzdálenost zapnut, potvrďte datovým tlačítkem myši
úpravu.
Nebo
Je-li přepínač Vzdálenost vypnut, určete datovým bodem novou
polohu koncového bodu.
7.3.4 Prodloužit dva prvku k průsečíku
Nástroj Prodloužit dva prvky k průsečíku slouží k prodloužení nebo
zkrácení dvou úseček, lomených čar nebo oblouků k jejich průsečíku.
1. Vyberte nástroj Prodloužit prvky k průsečíku.
2. Určete první prvek.
3. Určete druhý prvek.
4. Potvrďte úpravu.
Při zkracování prvku zůstane v modelu ta část, která byla určena.
Pokud prvky nemají průsečík, pak se neprovede žádná úprava.
7.3.5 Prodloužit prvek k průsečíku
Nástroj prodloužit prvek k průsečíku slouží k prodloužení nebo
zkrácení úsečky, lomené čáry nebo oblouku k průsečíku s jiným
prvkem.
125
1. Vyberte nástroj Prodloužit prvek k průsečíku.
2. Určete prvek, který bude prodloužen nebo zkrácen.
3. Určete prvek, k němuž se bude první prvek prodlužovat nebo
zkracovat.
7.3.6 Oříznout prvky
Nástroj Oříznout prvky slouží k oříznutí prvku nebo prvků k průsečíku
s jedním nebo více řezacími prvky. Řezací a ořezávané prvky mohou
být úsečky, lomené čáry, oblouky, křivky, útvary, elipsy a řetězce
prvků.
1. Vyberte nástroj Oříznout prvky.
2. Určete řezací prvek.
3. Určete prvky pro oříznutí.
Prvky jsou zvýrazněny a zároveň je dynamicky zobrazováno, jak
budou prvky oříznuty.
4. Potvrďte oříznutí prvků.
5. Vraťte se do kroku 3 a určete další prvky, které budou oříznuty.
Nebo
Přerušením ukončete.
Poznámka: Pokud chcete, aby jako řezací prvek bylo zároveň
použito více prvků, pak před prvním krokem, tj. před výběrem
nástroje Oříznout prvky, vyberte požadované řezací prvky pomocí
nástroje Vybrat prvek. Krok 2, tj. určení řezacího prvku proběhne
automaticky – řezacím prvkem se stávají všechny vybrané prvky,
a pokračujte krokem 3.
7.3.7 IntelliTrim
Nástroj IntelliTrim (inteligentní oříznutí) slouží k současnému
ořezávání, protahovaní a upravování více prvků.
126
Řezacími prvky (popř. prvky, k nimž jsou jiné prvky protahovány)
mohou být úsečky, lomené čáry, elipsy, kružnice, oblouky, křivky,
útvary, řetězce prvků, textové uzly a buňky. Ořezávanými prvky
mohou být úsečky, lomené čáry, křivky, oblouky, kružnice a řetězce
prvků. Protahovanými prvky mohou být úsečky, lomené čáry a řetězce
ukončené úsečkou nebo lomenou čarou.
V parametrickém okně (v titulku uvedeno IntelliTrim) lze nastavit
režim na Rychlý a Kombinovaný a akci na Oříznout, Protáhnout a
Rozřezat.. Pro režim Kombinovaný jsou dostupné přepínače Výběr
ořezávaných prvků a Výběr řezacích prvků.
1. Vyberte nástroj IntelliTrim.
2. V parametrické okně nastavte režim na Rychlý a akci na Oříznout
nebo Protáhnout.
3. Určete všechny prvky, které se budou ořezávat/prodlužovat.
4. Výběr ořezávaných prvků ukončete přerušovacím tlačítkem myši.
5. Určete všechny řezací prvky.
6. Výběr řezacích prvků ukončete přerušovacím tlačítkem myši.
Jsou zobrazeny navržené výsledky ořezávání/protahování.
Ořezávané/protahované prvky zůstávají zvýrazněny, aktuální stav
ořezávání/protahování je jedno z několika řešení.
7. Pokud jste s výsledkem ořezávání/protahování spokojeni, potvrďte
to přerušovacím tlačítkem. Pokud nikoliv, pokračujte krokem 8.
8. Každý ořezávaný/protahovaný prvek, který je oříznut, nebo
protažen jinak, než si přejete, je možné změnit. Zadejte datový bod
v těsné blízkosti té části prvku, která v modelu zůstane. Zadání
datového bodu, který přepne způsob oříznutí, proveďte podle
potřeby i v místech, kde ořezávaný prvek „již není“. Tak lze
dodatečně určit „vnitřek“ a „vnějšek“ řezacích prvků, což je
potřebné tehdy, nejsou-li řezací prvky uzavřeny.
9. Upravte výsledky ořezávání/protahovaní a poté přerušte.
Poznámka: Při režimu Kombinovaný lze při určování řezacích a
ořezávaných prvků pomocí přepínačů Výběr ořezávaných prvků a
Výběr řezacích prvků určit, jaký bude následně určený prvek.
Nejste omezeni tím, že nejdříve je nutné určit množinu všech
ořezávaných a poté množinu všech řezacích prvků, nebo naopak.
127
7.3.8 Vložit vrchol
Nástroj Vložit vrchol slouží k následujícím operacím:
•
Vložení vrcholu do úsečky, lomené čáry, multičáry nebo útvaru,
•
připojení lineárního segmentu za koncový bod úsečky nebo
lomené čáry,
•
protažení bodové křivky nebo
•
přidání vynášecí čáry do kóty.
1. Vyberte nástroj Vložit vrchol.
2. Určete prvek u vrcholu, za který chcete připojovat nový segment.
3. Zadejte datový bod, který určí polohu nového vrcholu.
7.3.9 Zrušit vrchol
Nástroj Zrušit vrchol slouží k následujícím operacím:
•
Smazání vrcholu z úsečky, lomené čáry, multičáry a útvaru nebo
•
odstranění vynášecí čáry z kóty.
1. Vyberte nástroj Zrušit vrchol.
2. Určete vrchol nebo vynášecí čáru.
3. Potvrďte zrušení.
Poznámka: Smazáním vrcholu z úsečky vytvoříte bodový prvek,
nelze zrušit vrchol z lomené čáry, která má pouze dva vrcholy.
7.3.10 Konstrukce kruhového zaoblení
Nástroj Konstrukce kruhového zaoblení slouží ke konstrukci
kruhového zaoblení (oblouku) mezi dvěma prvky (úsečkami,
lomenými čarami, kruhovými oblouky, kružnicemi a útvary), dvěma
segmenty lomené čáry nebo dvěma sousedními segmenty útvaru.
128
V parametrickém okně (v titulku uvedeno Konstrukce kruhového
zaoblení) lze nastavit parametr Poloměr pro nastavení poloměru
zaoblení a parametr Oříznout pro nastavení, co se ořízne (Žádný, Oba
nebo První).
1. Vyberte nástroj Konstrukce kruhového zaoblení.
2. Určete první prvek nebo segment.
Je-li oříznutí nastaveno na První, tento segment bude oříznut.
3. Určete druhý prvek nebo segment.
4. Potvrďte zaoblení a oříznutí.
7.3.11 Zkosit
Nástroj Zkosit slouží ke konstrukci zkosení mezi dvěma úsečkami
(původní úsečky jsou oříznuty a je vytvořena třetí, která je spojuje)
nebo mezi sousedními segmenty lomené čáry nebo útvaru (je vložen
nový segment).
V parametrickém okně (v titulku uvedeno Zkosit) lze nastavit
parametry Vzdálenost 1 a Vzdálenost 2 určující velikost zkrácení
prvního a druhého prvku nebo segmentu.
1. Vyberte nástroj Zkosit.
2. Určete první úsečku nebo segment.
3. Určete druhou úsečku nebo segment.
Poznámka: Pokud první datový bod určí úsečku, musí druhý
datový bod určit také úsečku. Pokud první datový bod určí
segment lomené čáry nebo útvaru, musí druhý datový bod určit
sousední segment.
4. Potvrďte zkosení.
Poznámka: Umisťování segmentů a současné provádění zkosení lze
provést nástrojem Umístit SmartLine. Zkosení je v tomto případě
symetrické.
129
130
Kótování
8. Kótování
Kóta je speciální složený prvek vyjadřující ve výkresu délkový, úhlový
nebo radiální rozměr. Kóta je umístěna nástroji pro kótování jako jeden
(složený) prvek – kóta. Výhodou vytvoření kóty jako jednoho prvku je
jednoduchost eventuálních následných úprav, možnost asociace kóty
s kótovaným prvkem nebo prvky, minimalizace velikosti výkresu a
přizpůsobení kótovacích textů při změně pracovních jednotek výkresu.
Kóta se skládá z těchto částí:
•
Kótovací čára,
•
text kóty,
•
vynášecí čáry a
•
koncové značky kótovací čáry.
Vynášecí čáry a koncové značky jsou volitelné. Nastavení atributů
kóty lze z hlediska opakovaného použití uložit jako kótovací styl.
Zobrazování kót může být pomocí přepínače Kóty dialogového okna
Atributy pohledu (Nastavení>Atributy pohledu) zapnuto nebo vypnuto
pro každý pohled zvlášť.
8.1 Nastavení kót
Vysoká flexibilita kótovacího aparátu se odráží v možnostech
nastavení kót v dialogovém okně Nastavení kót.
Parametry ovlivňující vzhled a chování kót při jejich umisťování do
modelu jsou rozděleny do následujících kategorií:
131
•
Uživatelské symboly: Obsahuje nastavení určená pro vkládání
uživatelských symbolů do textu kóty.
•
Kótovací čáry: Obsahuje nastavení určená pro definici vlastností
kótovacích čar.
•
Odkazová čára: Obsahuje nastavení umožňující umístit text mimo
kótovací čáru.
•
Vynášecí čáry: Obsahuje nastavení určená pro definici vlastností
vynášecích čar.
•
Umístění: Obsahuje nastavení určená pro zarovnávání celé kóty,
umisťování textu kóty a obecně umístění kóty.
•
Koncové značky: Obsahuje nastavení určená pro definici
koncových značek kótovací čáry.
•
Vlastní koncové značky: Obsahuje nastavení určená pro používání
vlastních koncových značek kótovací čáry.
•
Text: Obsahuje nastavení určená pro definici vlastností textu kóty.
•
Tolerance: Obsahuje nastavení určená pro generování kót
s tolerancemi.
•
Nastavení kót: Obsahuje nastavení určená pro definici způsobu
chování jednotlivých nástrojů pro kótování.
•
Jednotky: Obsahuje nastavení určená pro definici jednotek
použitých v kótách.
•
Formát jednotek: Obsahuje nastavení určená pro definici formátu
zobrazování jednotek v textu kóty.
8.2 Kótovací styly
8.2.1 Vytvoření nového kótovacího stylu
Uložení nastavených aktivních atributů kóty z hlediska následného
opakovaného použití se provede formou definice stylu kótování
v rámci aktivního výkresu.
1. V hlavní nabídce Prvek vyberte Kóty.
Je zobrazeno dialogové okno Nastavení kót.
2. V dialogovém okně Nastavení kót nastavte požadované atributy
kóty.
3. Klepněte na ikonu Uložit styl jako.
Je zobrazeno dialogové okno Uložit styl jako.
4. V dialogovém okně Uložit styl jako zadejte v textové položce
Název název vytvářeného stylu kótování a v položce popis
volitelně popisnou informaci k vytvářenému stylu.
132
Kótování
Je vytvořen styl kótování s uloženými aktivními atributy kóty.
8.2.2 Import existujícího kótovacího stylu
V případě, že kótovací styl již byl definován, avšak v jiném než právě
aktivním výkrese, pak je lze již existující definici kótovacího stylu
přenést do aktivního výkresu.
1. V hlavní nabídce Prvek vyberte Kóty.
Je zobrazeno dialogové okno Nastavení kót.
2. V dialogovém okně Nastavení kót vyberte v roletové nabídce
Soubor položku Import.
Je zobrazeno dialogové okno Import stylu kóty.
3. V dialogovém okně Import stylu kóty vyberte výkresový soubor
obsahující požadovanou definici stylu kóty a klepněte na tlačítko
OK.
Styly kót definované ve vybraném výkresovém souboru byly
vloženy do aktivního souboru.
8.3 Panel nástrojů Kóty
Nástroje v panelu nástrojů Kóty (obsaženého v hlavním panelu
MicroStation) slouží k provádění kótování a činností s ním
souvisejících.
Pozn.: Panel nástrojů Kóty obsažený v hlavním panelu obsahuje
nejčastěji používané nástroje pro různé typy kótování. Pokud
potřebujete podrobnější nabídky nástrojů pro kótování, otevřete okno
Panely nástrojů (Nástroje>Panely nástrojů), ve kterém je dostupný
základní panel Kóty obsahující panely Kóty, Kóty úhlů, Kóty oblouků
a Ostatní kóty. Uvedené panely kótování jsou v tomto okně dostupné i
jednotlivě.
8.3.1 Kótovat prvek
Nástroj Kótovat prvek slouží ke kótování prvku (úsečky, lomené čáry,
multičáry, obdélníku, oblouku nebo kružnice).
133
V parametrickém okně jsou dostupné parametry Kótovací styl pro
nastavení aktivního kótovacího stylu s uloženými atributy kóty,
Zarovnání pro určení osy, podél které bude kóta zarovnána,
Asociativní pro vytvoření asociativní kóty při nájezdu na kótovaný
prvek a Další pro výběr dalšího nástroje.
1. Vyberte nástroj Kótovat prvek.
2. Určete prvek.
Ve stavovém řádku se zobrazí název aktivního nástroje pro
kótovaní. Chcete-li použít jiný nástroj, klepejte postupně na
tlačítko Další v parametrickém okně.
Např.: Při kótování úsečky, lomené čáry, obdélníku, útvaru nebo
multičáry jsou postupně aktivovány nástroje Řetězcová kóta se
šipkami, Řetězcová kóta s úsečkami, Označit úsečku a Kótovat
velikost kolmo k úsečce.
3. Zadejte datový bod, kterým určíte délku vynášecích čar a polohu
kóty.
8.3.2 Řetězcová kóta se šipkami
Nástroj Řetězcové kóta se šipkami slouží ke kótování délkových
vzdáleností mezi dvěma body. Každá kóta (vyjma první) je počítána od
koncového bodu předchozí kóty. Kóty jsou umístěny na jedné kótovací
čáře (řetězeny).
V parametrickém okně jsou dostupné parametry Kótovací styl pro
nastavení aktivního kótovacího stylu s uloženými atributy kóty,
Zarovnávání pro určení osy, podél které bude kóta zarovnána a
Asociativní pro vytvoření asociativní kóty při nájezdu na kótovaný
prvek.
1. Vyberte nástroj Řetězcová kóta se šipkami.
2. Zadejte datový bod, kterým určíte počátek.
3. Zadejte druhý datový bod, kterým určíte délku vynášecí čáry
(vzdálenost od počátku ke kótovací čáře).
4. Zadejte datový bod, kterým určíte koncový bod kóty.
134
Kótování
5. Je-li Umisťování nastaveno na Ručně, nebo je-li nastaveno na
Poloautomaticky (v dialogovém okně nastavení kót (Prvek>Kóty))
a text kóty se nevejde mezi vynášecí čáry, zadejte datový bod,
kterým určíte polohu textu kóty.
6. Chcete-li, přesuňte textový kurzor do Příkazového okna
(Pomůcky>Příkazy) a stiskněte klávesu <Enter> pro editaci textu
kóty.
Otevře se dialogové okno Text kóty umožňující editaci textu kóty.
7. Vraťte se do kroku 4 a určete další koncový bod kóty
Nebo
Stiskem přerušovacího tlačítka myši operaci přerušte.
Požadovaná kóta je umístěna do modelu.
8.3.3 Změnit kótu podle aktivního nastavení
Nástroj Změnit kótu dle aktivního nastavení slouží ke změně kóty
(jako jednoho prvku) podle aktivních atributů kót, které mohou být
nastaveny následovně:
•
V dialogovém okně Nastavení kót,
•
výběrem uloženého stylu kótování v dialogovém okně Nastavení
kót nebo v parametrickém okně jednotlivých kótovacích nástrojů
nebo
•
převzetím atributů již existující kóty pomocí nástroje Převzít kótu.
1. Vyberte nástroj Změnit kótu.
2. Určete kótu.
8.3.4 Převzít atributy kóty
Nástroj Převzít kótu slouží k nastavení aktivních atributů kóty podle
existující kóty v modelu.
1. Vyberte nástroj Převzít kótu.
2. Určete kótu, jejíž atributy chcete nastavit jako aktivní.
135
3. Potvrďte výběr kóty.
8.4 Zobrazování kót v pohledu
Zobrazení kót lze v jednotlivých pohledech zapínat a vypínat. Režim
zobrazování kót v jednom nebo všech pohledech lze nastavit pomocí
přepínače Kóty v dialogovém okně Atributy pohledu
(Nastavení>Atributy pohledu).
136
Práce s multičárou
9. Práce s multičárou
Prvek typu multičára reprezentuje sestavu nezávisle definovaných
rovnoběžných čar a může obsahovat ukončení a spoje. Aktivní definice
multičáry určuje, jak bude vypadat multičára umístěná do modelu
nástrojem Umístit multičáru. Jednotlivé komponenty multičáry mohou
mít různý vzhled (vrstvu, barvu, typ a tloušťku čáry).
9.1 Definice multičáry
1. V roletové nabídce Prvek vyberte položku Multičáry.
Otevře se dialogové okno Multičáry. Dialogové okno ukazuje, jaká
je aktivní definice mutičáry. Roletová nabídka Komponenta
určuje, jaká komponenta multičáry je právě v dialogovém okně
nastavována.
2. Změňte výchozí definici tří implicitně zobrazených úseček.
3. Přidejte do definice multičáry novou úsečku (Editovat>Vložit).
4. Nastavte odstup nové úsečky.
5. Přidělte úsečce požadované atributy (třída, vrstva, barva, typ a
tloušťka čáry), které budou mít vyšší prioritu než aktivní atributy
prvku.
6. Volitelně: Nastavte vyplnění plochy mezi úsečkami.
7. Volitelně: Definujte počáteční ukončení multičáry.
8. Volitelně: Definujte koncové ukončení multičáry.
137
9. Volitelně: Nastavte spoje multičar, tj. úsečky, které jsou umístěny
ve vrcholech multičáry.
9.2 Uložení nastavení multičar
Pro uložení nastavení multičar jako typu multičáry, které lze následně
opakovaně obnovovat, lze použít soubory s nastaveními. Soubory
s nastaveními (soubory s implicitní koncovkou .stg) obsahují skupiny
nastavení, které obsahují složky skupin nastavení.
9.2.1 Vytvoření souboru s nastaveními
Protože vzorové soubory s nastaveními (dodány s MicroStation) již
obsahují definice složek skupin nastavení odkazující na různé typy dat,
je vhodné si vytvořit vlastní soubory s nastaveními.
1. Z nabídky Nastavení vyberte Správce.
Otevře se dialogové okno Vybrat nastavení. Vypsané skupiny a
složky nastavení jsou uloženy v právě otevřeném souboru
s nastaveními (jeho název je uveden v titulku tohoto okna).
2. Z nabídky Soubor dialogového okna Vybrat nastavení vyberte
položku Editovat.
Otevře se dialogové okno Editovat nastavení.
3. Z nabídky Soubor dialogového okna Editovat nastavení vyberte
položku Nový.
Otevře se dialogové okno Vytvořit nový soubor pro nastavení.
4. Pomocí nabídky Disky a seznamu Složky určete cílovou složku.
5. V poli Soubory zadejte požadovaný název souboru.
Aktivní je opět dialogové okno Editovat nastavení (v titulku okna
je uveden název nově vytvořeného souboru s nastaveními).
9.2.2 Definování stylu multičáry
Tuto definici stylu multičáry je nutné provést dříve, než ji budete chtít
vybrat jako základ pro složku multičáry.
1. Použijte dialogové okno Multičáry (Prvek>Multičáry) pro definici
požadovaného nastavení multičáry.
2. V nabídce Typ dialogového okna Editovat nastavení vyberte
Multičára.
Otevře se dialogové okno Upravit styl multičáry.
3. Klepněte na tlačítko Aktivní.
138
Typ je vytvořen. Obdržíte název a popis, který začíná „Mčára“ a
končí pořadovou číslicí. Nový typ multičáry je v seznamu
automaticky vybrán.
4. Volitelně: Změňte implicitně přiřazený název v poli Název.
5. Volitelně: : Změňte implicitně přiřazený popis v poli Popis.
9.2.3 Vytvoření skupiny nastavení
1. Volitelně: Pokud by nebyl otevřen požadovaný soubor
s nastaveními (viz název souboru uvedený v titulku okna), pak
musíte otevřít požadovaný soubor. Z nabídky Soubor dialogového
okna Editovat nastavení vyberte položku Otevřít pro otevření již
existujícího souboru.
Otevře se dialogové okno Otevřít soubor pro nastavení, ve kterém
vyberte požadovaný soubor s nastaveními.
2. V dialogovém okně Editovat nastavení vyberte z nabídky Editovat,
podnabídky Vytvořit položku Skupina.
Nová skupina (implicitně pojmenovaná Bez názvu) je přidána do
seznamu Skupina a je automaticky vybrána.
3. Volitelně: Do pole pod seznamem Skupina zadejte požadovaný
název nové skupiny.
9.2.4 Definice složky ve skupině
1. V seznamu Skupina vyberte skupinu, ke které má složka patřit.
2. Z nabídky Editovat vyberte Vytvořit>Multičára.
Nová složka (implicitně pojmenovaná Bez názvu) je přidána do
seznamu Složka a je automaticky vybrána.
3. Volitelně: V poli pod seznamem Složka zadejte požadovaný název
nové složky.
4. V seznamu Složka poklepejte na nově vytvořenou složku.
Otevře se dialogové okno Upravit multičáru, ve kterém můžete
definovat nastavení složky.
5. V dialogovém okně Upravit multičáru klepněte na tlačítko Zavést.
Otevře se dialogové okno Vybrat definici multičáry.
6. V dialogovém okně Vybrat definici multičáry vyberte požadovaný
typ multičáry.
Dialogové okno Vybrat definici multičáry se uzavře.
8. V dialogovém okně Upravit multičáru klepněte na tlačítko Uložit.
139
Dialogové okno Upravit multičáru se zavře a aktivní je opět
dialogové okno Editovat nastavení.
9.3 Nastavení multičáry podle uloženého typu
multičáry
1. V nabídce Nastavení vyberte položku Správce.
Otevře se dialogové okno Vybrat nastavení. Skupiny nastavení
z právě otevřeného souboru s nastaveními jsou dostupné
v seznamu Skupina.
2. V seznamu Skupina vyberte skupinu, která obsahuje požadovaný
typ multičáry.
3. V seznamu Složka vyberte požadovaný typ multičáry.
Aktivní nastavení multičáry je určeno podle typu multičáry
v definici typu.
9.4 Umístění multičáry do modelu
1. V panelu Lineární prvky vyberte nástroj Umístit multičáru.
2. Zadejte datový bod jako počáteční bod kreslené multičáry.
3. Pokračujte v umisťování dalších lomových bodů multičáry.
4. Pomocí přerušovacího tlačítka myši ukončete kresebnou operaci
nebo v parametrickém okně aktivujte tlačítko Uzavřít, pokud má
multičára vytvořit uzavřený prvek.
140
která umožňují nastavit délku a směr kreslené multičáry, způsob
umisťování a asociativitu.
9.5 Spoje multičar
Nástroje v panelu nástrojů Spoje multičar (Nástroje>Spoje multičar)
slouží k vytváření křížení multičar, ke konstrukci přerušení buď celé
multičáry nebo pouze jednotlivé úsečky a k úpravě komponent
multičáry.
9.5.1 Vytvořit křížení
Nástroj Vytvořit uzavřené křížení slouží ke konstrukci uzavřeného
křížového spoje mezi dvěma multičárami.
1. Vyberte nástroj Uzavřít křížení.
2. Určete multičáru, která se bude křížit.
3. Určete druhou multičáru.
4. Potvrďte spoj.
Pozn.: Identickým postupem lze následujícími nástroji Vytvořit
otevřené křížení a Vytvořit propojené křížení vytvořit odpovídající typ
křížení multičar.
9.5.2 Přerušit dílčí čáru
Nástroj Přerušit jednu dílčí čáru slouží k přerušení úsečky v segmentu
multičáry.
1. Vyberte nástroj Přerušit jednu dílčí čáru.
141
2. Určete úsečku v bodě, kde bude přerušení začínat.
3. Zadáním druhého datového bodu určete konec přerušení.
9.5.3 Přerušit multičáru
Nástroj Přerušit multičáru slouží k přerušení všech úseček v segmentu
multičáry. Přerušení je kolmé na určenou úsečku.
1. Vyberte nástroj Přerušit multičáru.
2. Určete libovolnou úsečku v bodě, kde bude počátek přerušení.
3. Zadáním druhého datového bodu určete konec přerušení.
9.5.4 Vytvořit uzavřený T spoj
Nástroj Vytvořit uzavřený T spoj slouží ke zkrácení nebo prodloužení
multičáry k průsečíku s jinou multičárou a k vytvoření uzavřeného T
spoje.
1. Vyberte nástroj Vytvořit uzavřený T spoj.
2. Určete multičáru, která se zkrátí nebo prodlouží.
3. Určete multičáru, ke které se první multičára zkrátí nebo prodlouží.
4. Potvrďte spoj.
9.5.5 Vytvořit rohový spoj
Nástroj Vytvořit rohový spoj slouží k zkrácení nebo prodloužení dvou
multičar k jejich průsečíku a k vytvoření rohového spoje.
1. Vyberte nástroj Vytvořit rohový spoj.
2. Určete první multičáru.
3. Určete druhou multičáru.
4. Potvrďte spoj.
142
9.5.6 Scelit dílčí čáru
Nástroj Scelit dílčí čáru slouží k odstranění přerušení v multičáře.
Přerušení vznikne v multičáře nástrojem na tvorbu přerušení nebo
spoje.
1. Vyberte nástroj Scelit dílčí čáru.
2. Určete jeden konec přerušení.
143
10. Používání buněk
Buňka je část kresby, která je opakovaně používána pro umisťování do
modelů. Z hlediska obsahu se nejčastěji jedná o značky (mapové,
elektrotechnické apod.), poznámky nebo detaily. Používání buněk
zvyšuje efektivitu kresebného procesu z hlediska jednoduchosti
opakování dílčí kresby (buňky) a její event. aktualizace, zároveň
přispívá k standardizaci výkresové dokumentace.
Buňky jsou uloženy ve výkresovém souboru, obvykle v tzv. výkresové
knihovně nazývané též knihovna buněk. Knihovna buněk může být
připojena k modelu (podmínka práce s buňkami v daném modelu),
zároveň může být otevřena jako aktivní výkresový soubor a buňky
v něm obsažené mohou být standardními nástroji editovány. Buňky
reprezentují jednotlivé modely výkresové knihovny. Knihovna buněk
může obsahovat „neomezený“ počet buněk.
10.1 Práce s knihovnami buněk
10.1.1 Vytvoření a připojení knihovny buněk
1. V nabídce Prvek vyberte položku Buňky.
Otevře se dialogové okno Knihovna buněk.
2. V nabídce Soubor dialogového okna vyberte položku Nová.
Otevře se dialogové okno Vytvořit knihovnu buněk.
3. Volitelně: V roletové nabídce Disky vyberte jiný cílový disk.
144
Používání buněk
4. Volitelně: V seznamu Složky vyberte jinou cílovou složku.
5. Do pole Soubory zadejte název nové knihovny buněk. V našem
případě školení.cel.
Poznámka: Implicitní koncovkou souboru reprezentujícího
knihovnu buněk je koncovka .cel.
Požadovaná knihovna je vytvořena a je připojena k aktivnímu
výkresu.
10.1.2 Připojení již existující knihovny buněk
2. V nabídce Soubor dialogového okna vyberte položku Připojit.
Otevře se dialogové okno Připojit knihovnu buněk.
3. V seznamu Soubory vyberte název připojované knihovny buněk.
V našem případě areapat.cel.
Obsah připojené knihovny buněk je formou seznamu buněk
zobrazen v seznamu buněk dialogového okna Knihovna buněk.
10.1.3 Prohlížení buněk
145
Otevře se dialogové okno Knihovna buněk. Pokud je již nějaká
knihovna připojená, její název je vypsán v titulku. Pokud není
připojena žádná knihovna buněk, je nutné požadovanou knihovnu
buněk nejprve připojit.
2. V seznamu vyberte název buňky.
Obrázek buňky se zobrazí vpravo vedle seznamu.
3. Další buňku si můžete prohlédnout, když vyberete její název myší
nebo listováním pomocí šipek klávesnice.
10.2 Práce s buňkami
Nástroje v panelu nástrojů Buňky slouží k umisťování a manipulaci
s buňkami.
10.2.1 Typ buňky
K dispozici jsou čtyři typy buněk:
•
Grafická,
•
bodová,
•
menu,
•
poradce.
10.2.1.1 Rozdíly mezi buňkou typu grafická a bodová
Atributy prvků (barva, typ a tloušťka čáry) grafických buněk jsou
určeny při vytváření buňky a s těmito zdrojovými atributy je grafická
buňka vždy umisťována do modelu. Naproti tomu bodová buňka je do
modelu umisťována vždy právě nastavenými aktivními atributy.
Grafická buňka je i není závislá na aktivní vrstvě. V případě, že
v parametrickém okně není aktivní přepínač Relativně, je grafická
buňka umisťována do vrstev modelu, ve kterých byly vytvořeny její
dílčí části. V případě, že v parametrickém okně je aktivní přepínač
Relativně, je grafická buňka umisťována do vrstev modelu relativních
vůči právě nastavené aktivní vrstvě. Bodová buňka je vždy umístěna
do aktivní vrstvy, bez ohledu na to, v kterých vrstvách byly vytvořeny
její části.
Grafická buňka se při otáčení pohledu otáčí společně s pohledem.
Naproti tomu bodová buňka je na pohledu nezávislá, a proto se
s pohledem neotáčí.
146
U grafické buňky lze provádět nájezd pokusným bodem na jednotlivé
prvky tvořící buňku. Bodová buňka má pouze jeden nájezduschopný
bod, a to vztažný bod buňky.
10.2.2 Vytvoření buňky
Postup vytvoření buňky, vyžaduje vytvoření kresby, která bude
reprezentovat příslušnou buňku, definici vztažného bodu buňky (bod,
kterým je buňka umisťována do modelu) a určení typu buňky.
1. Pokud není doposud připojena knihovna buněk, pak požadovanou
knihovnu připojte. V našem případě vytvořenou knihovnu
školení.cel.
2. Nakreslete grafické prvky, kterými bude buňka tvořena.
3. Všechny prvky, které mají tvořit buňku, ohraničte beze zbytku
ohradou.
4. V panelu nástrojů Buňky vyberte nástroj Definovat vztažný bod
buňky.
5. Zadejte datový bod, kterým určíte vztažný bod vytvářené buňky.
7. V pravém dolním rohu dialogového okna klepněte na tlačítko
Vytvořit.
Otevře se dialogové okno Vytvořit novou buňku.
8. Do pole Název zadejte název nově vytvářené buňky.
9. Volitelně: Do pole Popis zadejte popis buňky.
10. Z roletové nabídky Typ buňky vyberte typ buňky.
11. Klepněte na tlačítko Vytvořit.
Požadovaná buňka je vytvořena a umístěna do připojené knihovny
buněk.
10.2.3 Určení aktivní buňky pro následné operace
1. V nabídce Prvek vyberte položku Buňka.
2. V seznamu vyberte název buňky.
147
3. Klepněte na požadované tlačítko metody umístění buňky:
Umístění, Koncová značka, Bod nebo Vzor.
10.3 Umisťování buněk
10.3.1 Umístit buňku
Nástroj Umístit buňku slouží k umístění aktivní buňky do modelu.
V parametrickém okně (v titulku uvedeno Umístit buňku) lze nastavit
parametry: Aktivní buňka pro nastavení aktivní buňky (nebyla-li
nastavena klepnutím na tlačítko Umístění v dialogovém okně
Knihovna buněk), Aktivní úhel pro nastavení úhlu natočení buňky (za
předpokladu vypnutého přepínače Interaktivně), X Poměr pro
nastavení měřítka ve vodorovném směru, Y Poměr pro nastavení
měřítka ve svislém směru a po zvětšení parametrického okna pomocí
šipky Vypsat parametry umístění buňky další parametry: Skutečná
velikost pro umístění buňky v její skutečné velikosti, Relativně pro
nastavení závislosti umístění grafické buňky do vrstev, Interaktivně
pro možnost grafické zadání měřítka a úhlu natočení, Zploštit pro práci
ve 3D a Asociativní pro vytvoření vazby asociace.
1. Vyberte nástroj Umístit aktivní buňku.
2. Nastavte požadované hodnoty v parametrickém okně.
3. Zadejte datový bod, kterým určíte polohu vztažného bodu buňky.
Pokud je přepínač Interaktivně vypnutý, je buňka umístěna.
4. Pokud je přepínač Interaktivně zapnutý, zadejte další dva datové
body, kterými určíte měřítko a natočení buňky.
5. Stiskem přerušovacího tlačítka myši operaci ukončíte.
Nebo
Vraťte se ke kroku 2, abyste umístili další výskyty buňky.
10.3.2 Vybrat a umístit buňku
Nástroj Vybrat a Umístit buňku slouží k určení buňky v modelu a
umístění dalších výskytů této buňky.
148
V parametrickém okně (v titulku uvedeno Vybrat a umístit buňku) lze
nastavit parametry otočení, velikosti a interaktivního umístění.
1. Vyberte nástroj Vybrat a umístit buňku.
2. Určete buňku.
Podmínkou nastavení určené buňky jako buňky aktivní je stav, kdy
je připojena knihovna buněk, ve které je určená buňka uložena.
3. Zadejte datový bod, kterým umístíte výskyt buňky.
4. Stiskem přerušovacího tlačítka myši operaci ukončíte.
Nebo
Vraťte se ke kroku 3, abyste umístili další výskyty buněk.
10.3.3 Nahradit buňky
Nástroj Nahradit buňky slouží k nahrazení jedné buňky nebo více
buněk v modelu nebo k obnově stejnojmennou buňkou z aktivní
knihovny buněk.
V parametrickém okně (v titulku uvedeno Nahradit buňky) lze nastavit
parametry: Metoda pro nastavení způsobu náhrady buněk (Obnovit
nebo Nahradit), Režim pro nastavení způsobu náhrady buněk v případě
metody Nahradit (Jedna nebo Komplexně), Použít aktivní buňku pro
nastavení nahrazující buňky v případě metody Nahradit, Ohrada pro
prostorové vymezení nahrazovaných buněk.
10.3.3.1 Obnova buněk podle aktivní knihovny buněk
1. Vyberte nástroj Nahradit buňky.
2. V parametrickém okně nastavte nabídku Metoda na Obnovit.
3. Určete buňku, která se obnoví.
4. Potvrďte buňku.
Určená buňka je nahrazena stejnojmennou buňkou z aktivní
knihovny buněk.
10.3.3.2 Jednotlivé nebo komplexní nahrazení buněk
2. V parametrickém okně nastavte metodu na Nahradit.
3. Určete buňku, která se bude nahrazovat.
4. Určete nahrazovací buňku a potvrďte.
149
Je-li režim nastaven na Jedna, nahradí se určená buňka. Je-li
režim nastaven na Komplexně, zobrazí se výstražné okno, v němž
je nutné potvrdit nahrazení všech buněk, které se jmenují stejně
jako určená buňka.
10.3.3.3 Nahrazení buněk v ohradě
1. Vymezte ohradou buňky, které se budou nahrazovat.
3. V parametrickém okně nastavte režim na Jedna, metodu na
Nahradit a zapněte přepínač Ohrada, včetně režimu Vnitřek
4. Určete nahrazovanou buňku a potvrďte.
Všechny relevantní buňky v ohradě jsou nahrazeny.
150
Šrafování a vzorování
11. Šrafování a vzorování
Vzorování je opakované umisťování čáry nebo buňky v celé uzavřené
oblasti v zadané intervalu (mezeře), měřítku a úhlu.
Nástroje v panelu Vzorování slouží ke šrafování a vzorování ploch
nebo podél čáry, informaci o použitém vzoru, převzetí parametrů
vzorování z modelu a smazání vzorování.
11.1 Šrafovat
Nástroj Šrafovat slouží ke šrafování plochy.
V parametrickém okně (v titulku uvedeno Šrafovat) lze nastavit
parametry: Metoda pro určení, jaká plocha bude šrafována (Prvek,
Ohrada, Průnik, Sjednocení, Rozdíl, Vnitřek, Body), Mezera pro
nastavení mezery mezi čarami šrafování, Úhel pro nastavení úhlu, pod
kterým budou čáry šrafování kresleny, Tolerance pro nastavení
maximální vzdálenosti pro aproximaci křivky lineárními segmenty,
Asociativní vzorování pro nastavení asociace šrafování vůči
šrafovanému prvku, Nájezduschopné vzorování pro nastavení
možnosti nájezdu na čáry šrafování. V případě nastavení metody na
Uvnitř a zvětšení parametrického okna pomocí šipky Ukázat další
informace pak ještě přepínače: Vynechat vnitřní útvary, Vynechat
vnitřní texty, Dynamická oblast, Alternativní oblast a Maximální
mezera pro nastavení maximální vzdálenosti mezi koncovými body
ohraničujících prvků.
11.1.1 Šrafování uzavřeného prvku
1. Vyberte nástroj Šrafovat.
2. Nastavte metodu na Prvek a požadované parametry šrafy.
4. Zadejte datový bod, kterým určíte bod, jímž bude jedna čára
šrafování procházet.
151
11.1.2 Šrafování průniku nebo sjednocení uzavřených
prvků
2. Nastavte metodu na Průnik nebo Sjednocení a požadované
parametry šrafy.
3. Určete prvek.
4. Určete další prvek (prvky).
Je zobrazena plocha, která bude předmětem šrafování..
5. Po potvrzení posledního prvku stiskem přerušovacího tlačítka myši
operaci přerušte.
Příslušná plocha je vyšrafována.
11.1.3 Šrafování plochy ohraničené prvky
2. Nastavte metodu na Vnitřek a požadované parametry šrafy.
3. Zadejte datový bod uvnitř plochy ohraničené prvky.
Plocha, která bude šrafována se dynamicky zobrazuje.
4. Potvrďte šrafování.
11.2 Šrafovat křížem
Nástroj Šrafovat křížem slouží ke křížovému šrafování ploch.
Pozn.: Nástroj se chová shodně jako nástroj Šrafovat, pouze
v parametrickém okně je nutné kromě parametrů jedné šrafy nastavit
parametry i druhé šrafy.
11.3 Vzorovat
Nástroj Vzorovat slouží ke vzorování plochy aktivní buňkou pro
vzorování.
152
Šrafování a vzorování
V parametrickém okně (v titulku uvedeno Vzorovat) lze nastavit
parametry: Metoda pro určení vzorované plochy (Prvek, Ohrada,
Průnik, Sjednocení, Rozdíl, Vnitřek, Body), Buňka pro vzorování pro
nastavení buňky použité v procesu vzorování (nebyla-li nastavena
klepnutím na tlačítko Vzor v dialogovém okně Knihovna buněk),
Poměr pro nastavení měřítka aktivní buňky pro vzorování, Mezera
mezi řádky pro nastavení mezery mezi řádky vzoru, Mezera mezi
sloupci pro nastavení mezery mezi sloupci vzoru, Úhel pro nastavení
úhlu vzoru, Tolerance pro nastavení maximální vzdálenosti pro
aproximaci křivky lineárními segmenty, Asociativní vzorování pro
nastavení asociace mezi vzorování vůči vzorovanému prvku,
Nájezduschopné vzorování pro nastavení možnosti nájezdu na buňky
vzorování. V případě nastavení metody na Uvnitř a zvětšení
parametrického okna pomocí šipky Ukázat další informace pak ještě
přepínače: Vynechat vnitřní útvary, Vynechat vnitřní texty, Dynamická
oblast, Alternativní oblast a Maximální mezera pro nastavení
maximální vzdálenosti mezi koncovými body ohraničujících prvků.
11.3.1 Vzorování vnitřku uzavřeného prvku
1. Vyberte nástroj Vzorovat.
2. Nastavte metodu na Prvek a požadované parametry vzoru.
3. Určete prvek.
4. Zadejte datový bod, který určuje polohu vztažného bodu jedné
z buněk, kterou se vzoruje.
11.3.2 Vzorování plochy ohraničené prvky
1. Vyberte nástroj Vzorovat.
2. Nastavte metodu na Vnitřek a požadované parametry vzoru.
3. Zadejte datový bod uvnitř plochy ohraničené prvky.
Plocha, která se bude vzorovat, se dynamicky zobrazuje.
4. Potvrďte vzorování.
11.4 Převzít atributy vzorování
Nástroj Převzít vzorování slouží k nastavení aktivních atributů
vzorování (úhel, měřítko a mezera) převzetím atributů vzorování podle
již existujícího vzorovaného prvku v modelu.
153
1. Vyberte nástroj Převzít vzorování.
2. Určete vzorovaný prvek.
3. Potvrďte vzorovaný prvek.
Nové aktivní atributy vzorování se vypíší ve stavovém řádku.
11.5 Smazat vzorování
Nástroj Smazat vzorování slouží k odstranění vzorování.
1. Vyberte nástroj Smazat vzorování.
2. Určete vzorování, které má být odstraněno.
3. Potvrďte odstranění.
11.6 Zobrazování vzorování v pohledu
Zobrazení vzorování lze v jednotlivých pohledech zapínat a vypínat.
Režim zobrazování vzorování v jednom nebo všech pohledech lze
nastavit pomocí přepínače Vzorování v dialogovém okně Atributy
pohledu (Nastavení>Atributy pohledu).
154
Referenční modely
12. Referenční modely
Technologie referenčních modelů umožňuje připojit k aktivnímu
modelu další výkresové modely libovolného výkresového souboru,
čímž je jejich obsah zobrazován společně s kresbou aktivního modelu.
Nad referenčními modely lze provádět vybrané manipulační operace,
v žádné případě však nelze zasahovat do jejich obsahu. Ačkoliv do
obsahu referenčního modelu nelze zasahovat, lze prvky referenčních
modelů použít pro konstrukci prvků v aktivním modelu formou
nájezdu a zároveň lze kopírovat prvky referenčních modelů do
aktivního modelu.
12.1 Připojení referenčního modelu
Nejobecnější způsobem připojení referenčního modelu je jeho
připojení shodně, což znamená, že souřadnice referenčního výkresu
jsou v souladu se souřadnicemi aktivního výkresu bez jakékoliv rotace,
změny velikosti nebo posunu.
12.1.1 Připojení referenčního výkresu shodně
Jako aktivní otevřete výkres mapa_rám.dgn.
1. V liště Základní nástroje klepněte na ikonu Referenční výkresy.
Nebo
V roletové nabídce Soubor vyberte položku Referenční výkresy.
155
Otevře se dialogové okno Referenční výkresy.
2. V dialogovém okně vyberte nástroj Připojit referenční výkres.
Otevře se dialogové okno Připojit referenční výkres.
3. Vyberte výkresový soubor obsahující model, který chcete připojit
jako referenční, a klepněte na tlačítko OK. V našem případě
mapa_polohopis.dgn.
Otevře se dialogové okno Připojení referenčního výkresu.
4. V roletové nabídce Model vyberte model, který chcete připojit
jako referenční. V našem případě implicitní model.
5. Klepněte na tlačítko OK dialogového okna Připojení referenčního
výkresu.
Dialogové okno Připojení referenčního výkresu je uzavřeno a
příslušný model je připojen jako referenční. Tento stav je zobrazen
v otevřeném dialogovém okně Referenční výkresy.
Identickým postupem připojte výkresy mapa_výškopis.dgn a
mapa_sítě.dgn.
12.2 Práce s připojenými referenčními modely
Vyjma připojování pracují nástroje pro referenční modely s již
připojenými referenčními modely, které jsou vybrány v dialogovém
okně Referenční výkresy. Pomocí kláves <Ctrl> a <Shift> lze
v seznamu s referenčními modely vybrat najednou více referenčních
modelů, nad kterými budou provedeny následné operace. Nástroje pro
práci s referenční modely jsou umístěny přímo v dialogovém okně
Referenční výkresy.
156
Referenční modely
12.2.1 Zapnutí/vypnutí zobrazování referenčního
modelu
1. V seznamu dialogového okna Referenční výkresy klepněte na
řádku připojeného referenčního modelu ve sloupci Zobrazit.
12.2.2 Zapnutí/vypnutí možnosti nájezdu na prvky
referenčního modelu
řádku připojeného referenčního modelu ve sloupci Najet.
12.2.3 Zapnutí/vypnutí možnosti výběru prvků
referenčního modelu
Stav přepínače možnosti výběru prvků referenčního modelu má vliv na
schopnost kopírování, měření, převzetí atributů apod. na základě prvků
referenčního modelu.
řádku připojeného referenčního modelu ve sloupci Nalézt.
12.2.4 Zapnutí/vypnutí zobrazování vrstev referenčního
modelu
1. V liště Základní nástroje klepněte na ikonu Zobrazení vrstev.
Otevře se dialogové okno Zobrazení vrstev.
2. V seznamu roletové nabídky Výkres vyberte výkres (model).
157
3. Klepnutím na řádek příslušné vrstvy zapněte/vypněte zobrazení
příslušné vrstvy.
12.2.5 Přesunutí referenčního modelu
1. V seznamu dialogového okna Referenční výkresy vyberte
referenční výkres (model).
2. V dialogovém okně vyberte nástroj Přesunout referenční výkres.
3. Zadejte datový bod, který určí počátek přesunu.
4. Zadejte datový bod, který určí cíl přesunu.
12.2.6 Změna měřítka referenčního modelu
2. V dialogovém okně vyberte nástroj Změnit velikost referenčního
výkresu.
3. V parametrickém okně nastavte Metodu na Relativně a v textovém
poli Měřítko zadejte hodnotu zvětšení/zmenšení.
4. Zadejte datový bod určující střed zvětšení/zmenšení.
12.2.7 Otočení referenčního modelu
2. V dialogovém okně vyberte nástroj Otočit referenční výkres.
158
Referenční modely
3. V parametrickém okně nastavte metodu na Úhly a v textovém poli
Z zadejte hodnotu otočení.
4. Zadejte datový bod určující střed otočení.
12.2.8 Definování hranice oříznutí referenčního modelu
1. Nástrojem Umístit ohradu umístěte do modelu ohradu, která
vymezí oblast, jež bude z hlediska zobrazení referenčního modelu
oříznuta.
Pozn.: Po provedení operace bude z kresby referenčního modelu
viditelná pouze část uvnitř ohrady.
3. V dialogovém okně vyberte nástroj Oříznout referenční výkres.
4. V parametrickém okně nastavte metodu na Ohrada.
5. Datový tlačítkem myši potvrďte danou operaci.
Kresba referenčního modelu nacházející se vně hranice ohrady
není zobrazována.
12.2.9 Definování masky vyříznutí referenčního modelu
1. Nástrojem Umístit ohradu umístěte do modelu ohradu, která
vymezí oblast, jež bude z hlediska zobrazení referenčního modelu
vyříznuta.
Pozn.: Po provedení operace nebude z kresby referenčního modelu
viditelná část uvnitř ohrady.
3. V dialogovém okně vyberte nástroj Maska vyříznutí.
159
4. V parametrickém okně nastavte metodu na Ohrada.
5. Datovým tlačítkem myši potvrďte operaci.
Kresba referenčního modelu nacházející se uvnitř hranice ohrady
není zobrazována.
Poznámka: Pro jeden referenční model může být určena více než jedna
maska vyříznutí. Prvky referenčního modelu jsou zobrazovány pouze
tehdy, když jsou uvnitř hranice oříznutí a mimo všechny masky
vyříznutí.
12.2.10 Odstranění masky vyříznutí
2. V dialogovém okně vyberte nástroj Odstranit masku vyříznutí.
Zvýrazní se maska vyříznutí.
3. Potvrďte odstranění zvýrazněné masky vyříznutí.
Nebo
Přerušte, zvýrazněná maska vyříznutí bude ponechána.
Pokud existuje, zvýrazní se další maska vyříznutí.
4. Opakujte krok 3 pro všechny masky vyříznutí.
12.2.11 Kopírování prvků z referenčního modelu do
aktivního modelu
referenční výkres (model), v němž se nacházejí prvky, které mají
být vkopírovány do aktivního modelu.
2. Překontrolujte aktivitu přepínačů Zobrazit, Najet a Nalézt.
3. Vyberte nebo ohraničte ohradou prvky, jež budete kopírovat.
4. V panelu nástrojů Manipulovat vyberte nástroj Kopírovat.
160
Referenční modely
5. Zadejte datový bod, kterým určíte vztažný bod kopírovaných
prvků.
Prvky se zobrazují dynamicky při pohybu kurzorem po obrazovce.
6. Zadejte datový bod, kterým určíte polohu vztažného bodu
kopírovaných prvků v aktivním modelu.
Poznámka: Pokud chcete kopírovat prvky z referenčního modelu do
aktivního, aniž by se změnila jejich poloha, zadejte datové body
v krocích 5 a 6 při nezměněné poloze kurzoru. Identické polohy
kurzoru lze snadno dosáhnout při aktivovaném nástroji AccuDraw
(ukotvení polohy kurzoru).
12.2.12 Spojování referenčních modelů do aktivního
modelu
referenční výkresy (modely). V našem případě vyberte všechny
připojené výkresy, tj. mapa_polohopis.dgn, mapa_výškopis.dgn a
mapa_sítě.dgn.
2. V nabídce Nástroje dialogového okna vyberte položku Spojit do
aktivního.
3. Zadáním datového bodu vyberte pohled, ve kterém dojde ke
zpracování.
Budou zpracovány pouze vrstvy referenčních modelů zobrazené
v tomto pohledu. Výstražné okno požaduje potvrzení, že skutečně
chcete spojit vybrané referenční modely s aktivním modelem.
4. Klepněte na OK.
Obsah vybraných referenčních modelů je vkopírován do modelu
aktivního a současně dojde k odpojení těchto referenčních modelů.
12.2.13 Odpojení referenčního modelu
2. V dialogovém okně vyberte nástroj Odpojit referenční výkres.
Výstražné okno požaduje potvrzení, že skutečně chcete vybraný
referenční model odpojit.
161
12.2.14 Odpojení všech referenčních modelů
1. V nabídce Nástroje dialogového okna Referenční výkresy vyberte
položku Odpojit vše.
Výstražné okno požaduje potvrzení, že skutečně chcete všechny
referenční modely odpojit.
162
Práce s rastrovými grafickými daty
13. Práce s rastrovými grafickými
daty
Rastrové obrazy mohou být zobrazeny společně s aktivním modelem
pomocí aplikace Raster Manager. Funkčnost této aplikace je analogií
technologie referenčních modelů. Raster Manager umožňuje
zpřístupnit binární (černobílé) i polotónové (monochromatické a
barevné) rastrové obrazy různých podporovaných formátů.
13.1 Připojování rastrových obrazů
Aplikace Raster Manager umožňuje současné připojení
„neomezeného“ počtu rastrových souborů. Při připojení je každý
rastrový obraz načten do samostatné hladiny. Jednotlivé hladiny jsou
postupně řazeny nad sebou tak, jak probíhá připojování rastrových
obrazů.
13.1.1 Připojení rastrového obrazu interaktivně
Otevřete jako aktivní výkres prázdný_1.dgn.
1. V roletové nabídce Soubor vyberte položky Raster Manager.
Otevře se dialogové okno Raster Manager.
2. V dialogovém okně Raster Manager z nabídky Soubor vyberte
položku Připojit.
163
Otevře se dialogové okno Připojit rastrový referenční soubor.
3. V zobrazením dialogovém okně vyberte požadovaný rastrový
souboru, který má být připojen. V našem případě vyberte ve složce
image projektu Školení soubor s binárním rastrovým obrazem
lesy.cit.
Pozn.: Pokud v nastavené složce není zobrazován požadovaný
soubor, je to způsobeno pravděpodobně tím , že v nabídce Typy
souborů, která funguje jako filtr zobrazení souborů pouze určitých
typů, je nastavena nevhodná volba.
Když vyberete rastrový soubor, zobrazí se další informace o
vybraném rastrovém souboru v části dialogového okna Náhled
připojení..
4. Volitelně: Klepněte na tlačítko Náhled obrázku a vybraný rastrový
soubor je v části Náhled připojení ve zjednodušené formě
zobrazen.
5. V pravé spodní části dialogového okna Připojit rastrový referenční
soubor aktivujte přepínač Umístit ručně.
Dialogové okno Připojit rastrový referenční soubor se zavře a jste
vyzváni k zadání polohy, kam má být obraz rastrového souboru
umístěn.
7. Zadejte datový bod, kterým určíte levý dolní roh obdélníku
zobrazovaného v aktivním výkresu prázdný_1.dgn.
Dynamicky je zobrazován obdélník znázorňující rozsah
připojovaného obrazu.
164
8. Zadejte datový bod, kterým určíte pravý horní roh obdélníku
zobrazovaného v aktivním výkresu.
9. V dialogovém okně klepněte na šipku Ukázat parametry.
Dialogové okno je rozšířeno o část umožňující nastavit parametry
připojení rastrového obrazu. Pozn.: Z hlediska zobrazení
binárních rastrů je podstatný zejména parametr Barva popředí,
určující barvu, kterou bude rastrový obraz zobrazen.
10. Upravte parametry připojení rastrového obrazu. V našem případě
nastavte v paletě Barva popředí jako aktivní barvu zelenou (2),
protože připojený rastrový obraz reprezentuje lesy.
Uvedený postup připojení rastrového soubor zopakujte pro soubory
relief.cit, vodstvo.cit a polohopis.cit. Postupně nastavte barvy hnědá
(6) pro relief.cit, modrá (1) pro vodstvo.cit a černá (8) pro
polohopis.cit. Zároveň nezapomeňte u všech připojovaných rastrových
souborů v parametrech připojení aktivovat přepínač Průhlednost, který
zabezpečí průhlednost barvy pozadí rastrového obrazu, a tedy
viditelnost obrazu, který byl připojen v předchozím kroku.
13.1.2 Připojení rastrového obrazu do polohy určené
v rastrovém souboru ( pro formáty Intergraph nebo
GeoTiff)
Jako aktivní výkres otevřete výkres prázdný_2.dgn.
1. V roletové nabídce Soubor vyberte položky Raster Manager.
Otevře se dialogové okno Raster Manager.
2. V dialogovém okně Raster Manager z nabídky Soubor vyberte
Připojit.
Otevře se dialogové okno Připojit rastrový referenční soubor.
3. V zobrazením dialogovém okně vyberte požadovaný rastrový
souboru, který má být připojen. V našem případě vyberte ve složce
image projektu Školení barevný rastrový soubor typu GeoTIFF
s názvem mapa.tif.
165
Pozn.: Pokud v nastavené složce není zobrazován požadovaný
soubor, je to způsobeno pravděpodobně tím , že v nabídce Typy
souborů, která funguje jako filtr zobrazení souborů pouze určitých
typů, je nastavena nevhodná volba.
Když vyberete rastrový soubor, zobrazí se další informace o
vybraném rastrovém souboru v části dialogového okna Náhled
připojení.
4. Volitelně: Klepněte na tlačítko Náhled obrázku a vybraný rastrový
soubor je v části Náhled připojení ve zjednodušené formě
zobrazen.
5. V pravé spodní části dialogového okna Připojit rastrový referenční
soubor deaktivujte přepínač Umístit ručně.
Pozn.: Umístění rastrového souboru do pevně definované polohy
vůči souřadnicovému systému má smysl pouze u souboru, které
obsahují informaci o jejich poloze, tj. souborů, které prošly
procesem geometrické transformace (naskenované mapy, letecké
nebo družicové snímky).
Dialogové okno Připojit rastrový referenční výkres se zavře a
vybraný rastrový obraz je zobrazen v příslušné poloze.
Pozn.: Není-li v otevřeném pohledu připojený rastrový obraz
vidět, je to způsobeno tím, že byl umístěn do polohy, která není
v dané chvíli zobrazována v příslušném pohledu. Na zobrazování
rastrových souborů lze aplikovat standardní ovladače pohledů pro
práci s modelem. Zvolte tedy ovladač Celek a všimněte si
parametrického okna, v kterém lze nastavit chování tohoto
ovladače. Položku Výkresy nastavte na Rastrové a klepněte
datovým tlačítkem do požadovaného pohledu.
7. V dialogovém okně klepněte na šipku Ukázat parametry.
166
Dialogové okno je rozšířeno o část umožňující nastavit parametry
připojení rastrového obrazu.
13.2 Změna parametrů připojení rastrového
obrazu
Změnu parametrů již připojeného rastrového obrazu lze provést
následovně:
1. V dialogovém okně Raster Manager poklepejte datovým tlačítkem
myši v seznamu připojených rastrových obrazů na řádek obrazu,
jehož parametry chcete upravit.
Je zobrazeno dialogové okno Parametry připojení se čtyřmi
záložkami obsahujícími jednotlivé parametry připojení rastrového
obrazu.
2. V dialogovém okně vyberte příslušnou záložku a upravte
požadované parametry připojení.
3. Požadovanou změnu potvrďte tlačítkem OK.
Dialogové okno Parametry připojení je uzavřeno a změna
parametrů připojení je promítnuta do zobrazení příslušného
rastrového obrazu.
13.3 Manipulace s rastrovými obrazy
Manipulační operace s rastrovými obrazy, vyjma přesunutí a změny
měřítka, vyžadují změnu rastrového obrazu. Aby nedošlo ke změně
vstupního připojeného rastrového souboru, je nutné příslušné změny
uložit do jiného rastrového souboru.
167
13.3.1 Upravit rastrový obraz
1. V seznamu dialogového okna Raster Manager vyberte rastrový
obraz, který chcete upravit.
2. V dialogovém okně vyberte z nabídky Editovat položku Upravit.
V klíčových bodech zobrazení rastrového obrazu jsou zobrazeny
úchyty, s jejichž pomocí lze rastrový obraz přesunout, otočit a
změnit jeho velikost.
3. Umístěte kurzor kamkoliv do plochy rastrového obrazu a zadejte
datový bod. Přemístěte kurzor do nové polohy (dynamicky je
promítána příslušná změna polohy obrazu) a zadejte datový bod.
Rastrový obraz je přesunut.
Poznámka: Přesun rastrového referenčního souboru se projeví pouze
v rámci připojení a nevyžaduje zásah do struktury souboru, vyjma
souborů formátu Intergraph a GeoTIFF, do kterých je ukládána i
poloha ve výkresu.
13.3.2 Transformace rastrového obrazu
obraz, který chcete transformovat.
2. V dialogovém okně vyberte z nabídky Editovat položku
Transformovat.
3. V parametrickém okně nastavte Metodu (Posun, Podobnost,
Afinní).
Nastavení metody na Posun zavádí do transformačního klíče
pouze posun a změnu velikosti, Podobnost zavádí přesun, změnu
velikosti identickou v obou osách (X, Y) a otočení, Afinní zavádí
přesun, změnu velikosti rozdílnou v obou osách (X, Y) a otočení.
4. Postupně zadávejte dvojce odpovídajících si vlícovacích bodů
v pořadí: Nejprve bod rastrového obrazu, poté požadovaná cílová
poloha.
V okamžiku zadání nezbytně nutného počtu dvojic vlícovacích
bodů je požadovaná transformace automaticky provedena.
V případě afinní transformace, která připouští zadání
nadbytečného počtu vlícovacích bodů, jejich zadávání ukončete
klepnutím na přerušovací tlačítko myši.
13.3.3 Potlačení viditelnosti části rastrového obrazu
V rastrovém obrazu lze oříznout část obrazu vně hranice nebo
vyříznout část obrazu uvnitř hranice. Obraz je deaktivován vyplněním
168
plochy průhlednou barvou nastavenou v dialogovém okně Raster
Manager.
obraz, u kterého chcete částečně potlačit viditelnost.
2. V dialogovém okně z nabídky Editovat vyberte položku Oříznout.
3. V parametrickém okně nastavte nabídku Metoda pro definici
hranice oříznutí (Oblast, Prvek nebo Ohrada) a požadovaný Režim
oříznutí (Hranice oříznutí nebo Maska vyříznutí).
Nastavení metody na Oblast vyžaduje následné vymezení
mnohoúhelníkové oblasti, metoda Prvek vyžaduje označení
existujícího plošného prvku v modelu a metoda Ohrada vyžaduje
umístěnou ohradu v modelu. Nastavení režimu na Hranice oříznutí
deaktivuje zobrazení části rastrového obrazu vně nastavené
hranice, režim Maska vyříznutí naopak deaktivuje zobrazení části
rastrového obrazu uvnitř hranice.
4. Je provedena požadovaná změna viditelnosti části rastrového
obrazu.
13.3.4 Pořadí překreslování modelu a připojených
rastrových obrazů
Při aktualizaci (překreslení) pohledu se zobrazenou kresbou modelu,
připojených referenčních modelů a rastrových obrazů, postupuje
MicroStation implicitně podle následujícího pořadí překreslování:
•
Nejdříve jsou zobrazeny všechny připojené rastrové obrazy (v
pořadí, ve kterém byly postupně připojovány), poté následuje
•
aktivní model a nakonec
•
referenční modely (opět v pořadí, ve kterém byly postupně
připojovány).
Pořadí překreslování lze změnit pomocí dialogového okna Pořadí
překreslování. Možnost definování pořadí překreslování slouží
k určení priority zobrazování překrývajících se prvků modelů a
rastrových obrazů.
1. V dialogovém okně Raster Manager z nabídky Nastavení vyberte
položku Pořadí překreslování.
169
Otevře se dialogové okno Pořadí překreslování. Seznam ukazuje
pořadí překreslování.
2. V seznamu vyberte jeden nebo více referenčních modelů nebo
aktivní výkres.
Použijte klávesy <Ctrl> nebo <Shift> k výběru více souborů.
3. Klepněte na tlačítko První, Poslední , Nahoru nebo Dolů, abyste
přesunuli v seznamu vybrané soubory zvoleným směrem.
Pozn.: Připojené rastrové obrazy mohou být přesunuty pouze jako
celek na první nebo poslední místo.
4. Opakujte kroky 2 a 3, dokud pořadí překreslování neupravíte do
požadovaného stavu.
Poznámka: Nastavené změny v pořadí překreslování jsou uloženy
pouze dočasně a po uzavření aktivního výkresu jsou vráceny do
implicitního stavu překreslování. Pokud chcete nastavené změny
v pořadí překreslování uložit trvale, vyberte z nabídky Soubor položku
Uložit nastavení.
13.3.5 Zapnutí/vypnutí zobrazování rastrového obrazu
Režim zobrazování rastrových obrazů lze měnit v dialogovém okně
Raster Manager se zobrazovanými parametry připojení.
obraz, u kterého chcete změnit režim zobrazení.
2. Klepnutím na šipku Ukázat parametry aktivujte v dialogovém okně
zobrazení parametrů připojení.
170
3. Aktivujte/deaktivujte tlačítko otevřeného pohledu v položce
Pohled dialogového okna.
V příslušném pohledu dojde k změně režimu zobrazení
odpovídajícího rastrového obrazu.
13.3.6 Odpojení rastrového obrazu
obraz, s kterým již nechcete pracovat.
2. V dialogovém vyberte z nabídky Soubor položku Odpojit.
3. V zobrazené hlášce potvrďte požadavek na odpojení příslušného
rastrového obrazu pomocí tlačítka OK.
Požadovaný rastrový obraz je odpojen.
13.3.7 Odpojení všech rastrových obrazů
1. V dialogovém okně Raster Manager vyberte z nabídky Soubor
položku Odpojit vše.
2. V zobrazené hlášce potvrďte požadavek na odpojení všech
rastrových obrazů pomocí tlačítka OK.
Všechny připojené rastrové obrazy jsou odpojeny.
Pozn.: Inicializaci operací nad rastrovými obrazy lze provádět
prostřednictvím ikon panelu Nastavit rastry
(Nástroje>Rastry>Nastavení)
171
14. Negrafická data
Doposud jsme se zabývali výhradně grafickými daty. Grafická data
reprezentují polohové a rozměrové atributy modelovaných objektů.
Úplná reprezentace objektů reality je však tvořena také negrafickými
daty, tzv. popisnými atributy.
14.1 Připojení negrafických dat k prvkům
MicroStation obsahuje standardní rozhraní umožňující připojování
negrafických dat ke grafickým prvkům.
Toto připojení lze realizovat jedním ze dvou následujících způsobů:
•
Štítky prvků.
Připojená data jsou uložena v modelu spolu s grafickými prvky.
Použití štítků pro uchovávání negrafických dat je vhodné zejména
při relativní jednoduchosti negrafických dat a při požadavku na
zachování kompatibility s jinými CAD systémy (např. AutoCAD).
•
Databázové rozhraní.
Připojená data jsou uložena v relační databázi. Informační
jednotky (databázové záznamy) jsou připojeny k jednotlivým
prvkům modelu. Použití databázového rozhraní pro uchování
negrafických dat je vhodné zejména při složitosti struktury
negrafických dat, pokud již jsou strukturována a uložena v relační
databázi a při požadavku návaznosti úloh souvisejících s relační
databází (třídění negrafických dat, tiskové výstupu apod.).
14.1.1 Štítky
14.1.1.1 Množiny štítků a jejich definice
Proces připojování štítků ke grafickým prvkům vyžaduje existenci
definice množiny štítků, která určuje jednoznačný název štítku,
atributy pro zobrazení, datový typ a implicitního hodnotu každého
štítku v množině.
14.1.1.1.1 Definice množiny štítků
Otevřete jako aktivní výkres soubor budovy.dgn.
1. V nabídce Prvek, podnabídce Štítky vyberte položku Definovat.
172
Negrafická data
Otevře se dialogové okno Množiny štítků.
2. V dialogovém okně klepněte na tlačítko Přidat v části okna
Množiny.
Otevře se dialogové okno Název množiny štítků.
3. Do pole Název zadejte název množiny. V našem případě budovy.
Název nové množiny se zobrazí v seznamu Množiny.
5. Definujte každý štítek množiny.
14.1.1.1.2 Definice štítku
1. V dialogové okně Množiny štítků za seznamu Množiny vyberte
množinu, do níž chcete štítek přidat. V našem případě budovy.
2. V dialogovém okně klepněte na tlačítko Přidat v části okna Štítky.
Otevře se dialogové okno Definovat štítek.
3. Do pole Název štítku zadejte název štítku. V našem případě číslo.
4. Volitelně: Výzvu, která se má objevovat v dialogovém okně
Připojit štítky během připojování štítku, zadejte do pole Výzva.
V našem případě vložte Zadejte číslo:.
173
5. V nabídce Typ vyberte datový typ štítku (Znaky, Celé číslo nebo
Reálné číslo). V našem případě Celé číslo.
6. Volitelně: K určení implicitní hodnoty štítku zadejte hodnotu do
pole Implicitní hodnota štítku.
7. Volitelně: Aby byla při připojování okamžitě použita implicitní
hodnota štítku, zapněte přepínač Implicitní.
8. Volitelně: Aby se při připojování štítků otevřelo dialogové okno
Připojit štítek pro potvrzení implicitní hodnoty štítku, zapněte
přepínač Potvrdit.
9. Volitelně: Abyste zabránili zobrazování štítku u každého prvku,
vypněte přepínač Zobrazit štítek. V našem případě chceme, aby
číslo budovy bylo zobrazeno v modelu, proto přepínač Zobrazit
štítek zůstane zapnutý.
Štítek se vypíše v seznamu Štítky v dialogovém okně Množiny
štítků.
Identickým způsobem vložte další štítek s názvem adresa, výzvou
Zadejte adresu:, typem Znaky a přepínač Zobrazit štítek vypněte,
protože nechceme, aby se adresa zobrazovala do modelu.
14.1.1.2 Knihovna množiny štítků
Knihovny množin štítků jsou soubory (s implicitní koncovkou .tlb),
které obsahují definice množin štítků používaných pro více výkresů.
14.1.1.2.1 Vytvoření knihovny množin štítků
1. V nabídce Prvek vyberte Štítky>Definovat.
Otevře se dialogové okno Množiny štítků.
2. V seznamu Množiny vyberte první množinu, která má být vložena
do nové knihovny.
3. V dialogovém okně Množiny štítků vyberte
Soubor>Export>Vytvořit knihovnu štítků.
Otevře se dialogové okno Export knihovny štítků.
4. Do pole Soubory zadejte název knihovny štítků.
Knihovna štítků je vytvořena a vybraná množina štítků je do ní
vložena.
14.1.1.2.2 Kopírování množin(y) štítků z knihovny do aktivního výkresu.
1. V nabídce Prvek vyberte Štítky>Definovat.
Otevře se dialogové okno Množiny štítků..
174
Negrafická data
2. V dialogovém okně Množiny štítků vyberte Soubor>Import
knihovnu štítků.
Otevře se dialogové okno Otevřít knihovnu štítků.
3. Vyberte knihovnu množin štítků, která obsahuje požadovanou
množinu a klepněte na tlačítko OK.
Otevře se dialogové okno Import množiny.
4. V seznamu vyberte množinu/množiny.
14.1.1.3 Práce se štítky
Nástroje v panelu Štítky slouží k připojování, editaci, prohlížení a
změně štítků připojených k prvkům.
14.1.1.3.1 Připojit štítek
Nástroj Připojit štítek slouží k připojení štítku k prvku.
Atributy pro zobrazení štítku jsou určeny aktivním nastavením pro
text.
1. Vyberte nástroj Připojit štítek.
V parametrickém okně (v titulku uvedeno Připojit štítek) se objeví
seznam Množiny štítků.
2. V seznamu vyberte množinu, jejíž štítky chcete připojit. V našem
případě budovy.
3. Určete prvek, tj. budovu v modelu, ke které má být štítek připojen.
4. Potvrďte prvek.
Za předpokladu, že u všech štítků vybrané množiny nejsou určeny
implicitní hodnoty a žádná z nich nevyžaduje potvrzení, se otevře
dialogové okno Připojit štítky.
5. V seznamu vyberte štítek. V našem případě nejprve číslo.
6. V poli Hodnota zadejte hodnotu štítku (pokud je určena implicitní
hodnota, je nabídnuta).
7. Pro každý další štítek množiny opakujte kroky 5-7. V našem
případě pro štítek adresa.
175
8. Pro potvrzení hodnot štítku a nastavení zobrazení štítků klepněte
na tlačítko OK.
9. Zadejte datový bod, kterým štítky umístíte.
14.1.1.3.2 Editovat štítek
Nástroj Editovat štítek slouží k editaci štítků, které jsou již k prvku
připojeny.
1. Vyberte nástroj Editovat štítek.
2. Určete štítek (pokud je v modelu zobrazován).
Nebo
Určete prvek, ke kterému je štítek připojen.
3. Potvrďte štítek nebo prvek.
Pokud jsou k určenému prvku připojeny štítky z více než jedné
množiny, otevře se dialogové okno Hodnota štítku – pokračujte
následujícím krokem. Jinak se objeví dialogové okno Editovat
štítek – pokračujte krokem 6.
4. V dialogovém okně Hodnota štítku vyberte množinu štítků, jejíž
hodnoty máte v úmyslu editovat.
Otevře se dialogové okno Editovat štítek. V jeho titulku je uveden
název vybrané množiny štítků. Seznam ukazuje název, hodnotu a
stav zobrazování každého štítku této množiny.
6. V seznamu vyberte štítek, který chcete editovat.
7. Volitelně: Pokud je hodnota štítku proměnná, upravte ji zadáním
nové hodnoty do pole Hodnota.
8. Volitelně: Pokud již štítek nechcete vidět, vypněte přepínač
Zobrazit.
9. Opakujte kroky 6-8 pro všechny štítky, jež chcete editovat.
14.1.1.3.3 Prohlédnout štítek
Nástroj Prohlédnout štítek slouží k prohlédnutí štítků, které jsou již
k prvkům připojeny.
176
Negrafická data
1. Vyberte nástroj Prohlédnout štítek.
2. Určete štítek.
Nebo
Určete prvek, ke kterému jsou štítky připojeny.
3. Potvrďte štítek nebo prvek.
Pokud jsou k určenému prvku připojeny štítky z více než jedné
množiny, otevře se dialogové okno Přehled štítků – pokračujte
následujícím krokem. Jinak se objeví dialogové okno Prohlédnout
štítek – pokračujte krokem 6.
4. V dialogovém okně Přehled štítků vyberte množinu štítků, jejíž
položky si chcete prohlédnout.
Otevře se dialogové okno Prohlédnout štítek. V jeho titulku je
uveden název vybrané množiny. Seznam ukazuje název, hodnotu a
stav zobrazování každého štítku této množiny.
6. Až si štítky prohlédnete, klepněte na tlačítko OK.
14.1.1.3.4 Změnit štítky
Nástroj Změnit štítky slouží k změně hodnot štítků v aktivním výkresu.
V okně parametrickém okně (v titulku uvedeno Změnit štítky) lze
nastavit parametry: Množina štítků pro nastavení množiny štítků, jejíž
štítek bude měněn, Štítek pro nastavení měněného štítku, Zobrazit pro
nastavení režimu zobrazování štítku, Hledat pro nastavení nahrazované
hodnoty štítku, Nahradit pro nastavení nové hodnoty štítku,
Synchronizovat hledání pro zpřístupnění parametru Hledat, Ignorovat
hledanou hodnotu pro nastavení náhrady všech/pouze vyhledaných
hodnot štítků novou hodnotou, Režim pro nastavení režimu změny
(Jeden, Ohrada, Vše).
1. Vyberte nástroj Změnit štítky.
2. V dialogovém okně Změnit štítky vyberte v nabídce Množiny
štítků množinu štítků, s níž budete pracovat.
3. V seznamu Štítek vyberte štítek, který chcete změnit.
4. Datovým bodem určete prvek se štítkem.
177
5. Do pole Hledat zadejte název štítku, jenž se bude měnit.
6. Do pole Nahradit zadejte nový název štítku, který nahradí původní
název.
Pokud chcete synchronizovat vybranou hodnotu štítku, zapněte
přepínač Synchronizovat hledání.
Pokud chcete přeskočit štítky zadané v poli Hledat, zapněte
přepínač Ignorovat hledanou hodnotu.
7. V nabídce Režim vyberte položku:
Jeden - chcete-li změnit jeden štítek.
Ohrada - chcete-li změnit štítky v ohradě.
Vše - chcete-li změnit všechny výskyty štítku v celém modelu.
8. V případě nastaveného režimu:
Jeden - datovým bodem určete hodnotu štítku a vybraná hodnota
štítku je nahrazena.
Ohrada - datovým bodem potvrďte obsah ohrady a štítku
v závislosti na nastaveném režimu ohrady jsou změněny.
Vše - datovým bodem potvrďte a štítky v celém modelu jsou
změněny.
14.1.1.3.5 Smazat štítek
Nástroj Smazat štítek slouží z smazání štítku připojeného k prvku.
V parametrickém okně lze nastavit parametry: Odstranit pouze
viditelné pro smazání pouze viditelných štítků a Ohrada, včetně režimu
pro smazání množiny štítků.
1. Vyberte nástroj Smazat štítek.
2. Vyberte štítek nebo prvek s připojeným štítkem.
3. Potvrďte smazání štítku.
14.1.1.4 Zobrazování štítků v pohledu
Zobrazování připojených štítků může být hromadně potlačeno, a to pro
každý pohled zvlášť.
1. V nabídce Nastavení vyberte položku Atributy pohledu.
Otevře se dialogové okno Atributy pohledu.
2. V nabídce Pohled vyberte číslo požadovaného pohledu.
3. Zapněte/vypněte přepínač Štítky.
178
Negrafická data
4. Klepněte na tlačítko Použít.
14.1.1.5 Vyhledávání prvků podle hodnot štítků
Výhodnou vlastností štítků je možnost snadno vybírat prvky, jejichž
hodnoty štítků jsou rovny uživatelem určené hodnotě nebo jsou
vztaženy k uživatelem určenému intervalu hodnot.
14.1.1.5.1 Použití hodnot štítků jako kritéria výběru
1. V nabídce Editovat vyberte položku Vybrat dle atributů.
Otevře se dialogové okno Vybrat podle. Druhou nabídku v části
Režim nastavte na položku Výběr.
2. Volitelně: Podle položek v dialogovém okně Vybrat podle určete
výběrová kritéria, určující grafické atributy prvků, jako barva, typ
atd.
3. Klepněte na tlačítko Štítky.
Otevře se dialogové okno Výběr podle štítků.
4. V dialogovém okně Výběr podle štítků vyberte název štítku
v seznamu Štítek.
5. V seznamu Operátor vyberte operátor „je rovno“ nebo „větší než“
atd.
6. V poli Výraz zadejte hodnotu, se kterou bude hodnota štítku
vybraného v seznamu Štítek porovnávána.
7. Klepněte na tlačítko Přidat.
První kritérium se v seznamu Podmínky zobrazí a automaticky
vybere.
8. Chcete-li do podmínky přidat další kritéria, určete v jakém vztahu
jsou dílčí podmínky. Použijte k tomu tlačítka A a Nebo.
9. Volitelně: Opakujte kroky 4-7 pro každou dílčí podmínku.
10. V dialogovém okně Vybrat podle nastavte třetí nabídku v části
režim na Zapnuto (nastaveno implicitně) a poté klepněte na
tlačítko Provést.
Prvky, které splňují nastavená kritéria pro výběr, jsou vybrány.
14.1.1.6 Zpráva ze štítků
Ze štítků lze generovat různé varianty zpráv. Výstup zpráv
z MicroStation je ve formátu ASCII textového souboru, přičemž
položky jsou odděleny čárkami. Zprávy mohou být formátovány a
tištěny pomocí externího textového editoru nebo textového procesoru.
14.1.1.6.1 Vytvoření šablony
1. V nabídce Prvek vyberte Štítky>Vytvořit šablonu.
179
Otevře se dialogové okno Vytvořit šablonu.
2. V seznamu Množiny štítků vyberte množinu, která obsahuje štítky,
z nichž chcete zprávu generovat. V našem případě budovy.
3. V seznamu Štítky vyberte štítek, který se má ve zprávě vyskytovat.
V našem případě číslo.
Štítek je přidán do seznamu Sloupce zprávy.
5. Opakujte kroky 3-4 pro každý další štítek, který se má ve zprávě
vyskytovat. V našem případě zopakujte pro štítek adresa.
6. Volitelně: Mají-li být do zprávy zahrnuty prvky bez ohledu na to,
zda mají připojeny štítky, přepněte v nabídce Rozsah na Všechny
prvky.
7. Do pole Název zprávy zadejte název zprávy, který bude použit při
generování zprávy z této šablony. V našem případě budovy.
8. V nabídce Soubor vyberte položku Uložit šablonu jako.
9. Do pole Soubory zadejte název souboru šablony. V našem případě
budovy.
Šablona je vytvořena ve složce out projektu Školení a je fyzicky
reprezentována souborem budovy.tmp.
14.1.1.6.2 Vytvoření zprávy
1. V nabídce Prvek vyberte Štítky>Vytvořit zprávu.
Otevře se dialogové okno Vytvořit zprávu.
2. V seznamu Soubory vyberte šablonu, podle které si přejete zprávu
vytvořit. V našem případě budovy.
Šablona je přidána do seznamu Šablony pro zprávy.
4. Opakujte kroky 2-3 pro každou další šablonu, podle níž mají být
zprávy vytvářeny. V našem případě žádné další šablony nemáme.
5. Klepněte na tlačítko Hotovo.
Výstupní soubor je vytvořen ve složce out projektu Školení a je
fyzicky reprezentován souborem budovy.rpt.
6. Otevřete vytvořenou zprávu v libovolném textovém editoru, např.
v Poznámkové bloku.
Soubor obsahu výpis hodnot štítků pro budovy v aktivním modelu.
180
Negrafická data
Poznámka: Výběr prvků, které budou ve zprávě obsaženy lze limitovat
nástroji Umístit ohradu nebo Vybrat prvek.
181
15. Výstup na tiskárnu nebo plotr
Úloha tisku implementovaná v prostředí MicroStation poskytuje
uživateli dostatek nástrojů pro zjednodušení procesu vytvoření
tiskového výstupu kresby výkresového souboru. Zjednodušeně řečeno,
vytvoření tiskového výstupu spočívá v nastavení parametrů kresby
v pohledu nebo ohraničení zájmové oblasti tisku ohradou a klepnutí na
ikonu Tisknout v liště Standardní. Vzhled výstupní kresby je obvykle
identický se vzhledem kresby na obrazovce.
Pro tisk v konkrétním měřítku lze jednoduše nastavit výstupní měřítko
v části Rozměr a měřítko kresby dialogového okna Tisknout.
MicroStation zároveň umožňuje implementací technologie tabulky per
provést změnu atributů kresby ve výsledném tiskovém výstupu, tedy
kresba tisku může mít jiný vzhled než kresba na obrazovce.
Z hlediska formy vytvářeného výstupu existují dva způsoby tisku:
•
Tisk „přímo na papír“ nebo
•
tisk do souboru.
Zda výstup bude vytvořen formou tisku na papír nebo tiskového
souboru, je zpravidla dáno volbou ovladače tisku.
15.1 Vytvoření tiskového výstupu
Otevřete jako aktivní výkres soubor mapa_rám.dgn s připojenými
referenčními výkresy mapa_polohopis.dgn, mapa_výškopis.dgn a
mapa_sítě.dgn.
1. V nabídce Soubor vyberte položku Tisk.
Nebo
Datovým tlačítkem myši klepněte na ikonu Tisknout v liště
Standardní.
182
Výstup na tiskárnu nebo plotr
Otevře se dialogové okno Tisknout. Velikost dialogového okna lze
změnit pomocí šipek Skrýt náhled/Ukázat náhled a Skrýt
podrobnosti/Ukázat podrobnosti. Implicitně je kresba modelu
maximalizována, což znamená, že je vykreslena v největším
možném měřítku, které umožňuje zobrazení relevantní kresby na
papír vybrané velikosti.
2. V části Obecná nastavení dialogového okna Tisknout nastavte
v roletové nabídce Tisknout, jaká část modelu bude předmětem
tiskového výstupu.
Předmětem tiskového výstupu může být výřez určený hranicí
konkrétního pohledu nebo výřez vymezený ohradou. Z hlediska
pohledu jsou v roletové nabídce dostupné pouze otevřené pohledy,
pokud se má tisknout oblast vymezená ohradou, pak ta musí být
umístěna do modelu před jejím výběrem v roletové nabídce.
Nezávisle na nastaveném režimu ohrady je pro tisk vždy použit
režim Oříznutí.
3. Počet vytvářených kopií tiskového výstupu lze nastavit v položce
Kopií:.
4. Vzhled kresby z hlediska barevnosti tiskového výstupu lze ovlivnit
nastavením roletové nabídky Kresba (Černobílá, V šedé škále,
Barevná).
5. Důležitým parametrem tisku je nastavení ovladače tisku
prostřednictvím roletové nabídky v části Tiskárna a velikost papíru
dialogového okna Tisknout.
Roletová nabídka nabízí volby Tiskárna Windows a Bentley
ovladač. Volba Tiskárna Windows umožňuje následně vybrat
pomocí tlačítka Nastavit Windows tiskárnu jako výstupní tiskové
183
zařízení tiskárnu/plotr instalovaný (vytvořený) v prostředí
operačního systému Windows.Tisk je v tomto případě obvykle
proveden formou „přímo na papír“. Volba Bentley ovladač
umožňuje následně vybrat pomocí tlačítka Vybrat ovladač tisku
konkrétní ovladač (konfigurační soubor) tisku, který je určující
pro další zpracování kresby v procesu tiskového výstupu. Tisk je
v tomto případě, pokud nebyla provedena úprava obsahu
konfiguračního souboru, proveden formou do tiskového souboru.
6. Ze seznamu roletové nabídky Papír vyberte formát papíru pro
tiskový výstup.
Pokud budete tisknout na výstupní tiskové zařízení nastavené
v prostředí Windows, pak jsou v roletové nabídce dostupné
formáty tohoto zařízení. Pokud budete tisknout pomocí Bentley
ovladače, pak jsou v roletové nabídce uvedeny formáty definované
v tomto konfiguračním souboru tisku. V položce Plocha: je
uveden aktuální rozměr dostupné tiskové plochy vybraného
formátu.
7. Přepínače Natočení na umožňují nastavit výstupní orientaci tisku
(výšku nebo šířku).
8. V textové položce Měřítko v části Měřítko a rozměr kresby
dialogového okna Tisknout lze nastavit výstupní tiskové měřítko
kresby.
Výstupní měřítko je zadáváno ve formě poměru hlavních jednotek
výkresu k jednotkám tiskového výstupu, které lze nastavit z
dialogového okna Tisknout pomocí nabídky
Nastavení>Jednotky>. Jsou-li hlavní jednotky výkresu (výkres)
nastaveny na m (metry) a jednotky tiskového výstupu (papír)
nastaveny na mm (milimetry), pak výstupní tiskové měřítko 1:1000
nastavíte vložením hodnoty 1 do textového pole Měřítko
(1m=1000mm na výkresu:1mm na papíře) . Pokud chcete tisknout
na vybraný formát v maximálním možném měřítku, klepněte na
ikonu Maximální velikost kresby v horní části dialogového okna
Tisknout. V textových polích X a Y jsou uvedeny aktuální rozměry
kresby na papíře, které jsou ovlivněny velikostí výřezu kresby
v pohledu nebo ohradě, velikostí papíru, na který se tiskne a
zvoleným měřítkem tisku.
9. V části Poloha kresby dialogového okna Tisknout lze nastavit
v textových polích X počátek a Y počátek polohu počátku kresby
na papíře. Aktivita přepínače Automaticky na střed způsobuje
automatické vystředění kresby na papíře.
10. Finální vzhled kresby tiskového výstupu lze ovlivnit nastavení
přepínačů dialogového okna Atributy kresby zobrazeného pomocí
tlačítka Atributy kresby v horní části dialogového okna Tisknout.
Dialogové okno Atributy kresby přebírá atributy pohledu, jehož
kresba je předmětem tisku. Nové parametry jsou Obrys ohrady a
184
Výstup na tiskárnu nebo plotr
Rámeček kresby. Do položky Komentář u rámečku lze zadat text,
který bude vykreslen u fyzického či pomyslného rámečku kresby.
11. Pomocí šipky Skrýt náhled/Zobrazit náhled lze zobrazit náhled na
kresbu a tiskový výstup si můžete prohlédnout ještě před vlastním
vykreslením.
Pokud klepnete na ikonu Synchronizovat s pohledem, je kresba
náhledu aktualizována. Větší náhled je možné otevřít ve
speciálním dialogovém okně, v němž bude zobrazen pouze náhled
na kresbu. Samostatný náhled lze otevřít z dialogového okna
Tisknout pomocí ikony Náhled v horní části dialogového okna.
Zobrazené dialogové okno Prohlédnout lze rozměrově upravit.
12. V horní části dialogového okna Tisknout klepněte na ikonu
Tisknout.
Pokud je nastavena volba Tiskárna Windows, pak je tisk odeslán
na příslušnou systémovou tiskárnu. V případě, že je nastavena
volba Bentley ovladač, se otevře dialogové okno Uložit kresebný
soubor jako a po zadání názvu vytvářeného souboru je
odpovídající kresebný soubor vytvořen.
185

Microstation v8 - GEO

Transkript

Podobné dokumenty

AOL

How to configure Zone Alarm Privacy settings to allow access to www

Nastaveni mozilla FF pro tisk stitku

65. číslo IT KOMPAS - tipy, triky nejen pro informatiky

SEZNÁMENÍ S PROGRAMEM ARCHICAD

Instalace certifikátu v prohlížeči Mozilla Firefox (FF