Řekové a barbaři v Ísokratově díle

»L¡NKY
COMMENTATIONES
ÿekovÈ a/barba¯i
v ÕsokratovÏ dÌle 33
ÿekovÈ a barba¯i
v ÕsokratovÏ dÌle1
JAN SOU»EK (Praha)
Tato staù je voln˝m pokraËov·nÌm Ël·nku vÏnovanÈho politickÈmu obsahu
pojm˘ Evropa a Asie v 5. stoletÌ p¯. Kr., konkrÈtnÏ v Aischylov˝ch Peröanech, HÈrodotov˝ch DÏjin·ch a v hippokratovskÈm spisku O vzduchu,
vod·ch a mÌstech.2 OdhlÈdneme-li od poslednÏ jmenovanÈho dÌla, jeû se
nezmiÚuje o û·dn˝ch konkrÈtnÌch historick˝ch ud·lostech, m˘ûeme konstatovat, ûe Aischylos i HÈrodotos ve svÈm ch·p·nÌ protikladu Evropy a Asie,
resp. ÿek˘ a barbar˘, reagovali na nebezpeËnÈ ohroûenÌ svobody ¯eck˝ch
obcÌ, kterÈ p¯ineslo zejmÈna druhÈ perskÈ taûenÌ roku 480 p¯. Kr. v dobÏ Xerxovy vl·dy. T¯ebaûe se nÏkte¯Ì ÿekovÈ p¯idali na stranu protivnÌka, ostatnÌ
uzav¯eli spojenectvÌ a ˙spÏönÏ persk˝ ˙tok na mo¯i i na souöi odrazili. V dalöÌ f·zi v·lky pak bylo p¯edevöÌm z·sluhou AthÈÚan˘, kte¯Ì st·li v Ëele sv˝ch
spojenc˘ v dÈlskÈm n·mo¯nÌm spolku, ûe ¯eck· mÏsta v MalÈ Asii byla zbavena perskÈ nadvl·dy a ûe se AthÈÚan˘m poda¯ilo vojensky ovl·dnout egejsk˝ prostor i ˙ûiny mezi »ern˝m a Egejsk˝m mo¯em. Persk· ¯Ìöe tak na nÏkolik desetiletÌ ztratila vliv na dÏnÌ v ¯eckÈm svÏtÏ.
I kdyû AthÈÚan ÕsokratÈs ve svÈm ml·dÌ jeötÏ zaûil labutÌ pÌseÚ athÈnskÈ
n·mo¯nÌ moci bÏhem prvnÌ f·ze peloponnÈskÈ v·lky, sv˘j zral˝ vÏk, kdy st·l
v Ëele slavnÈ ¯eËnickÈ ökoly, zaloûenÈ asi roku 390 p¯. Kr., a kdy se vyjad¯oval k politick˝m ot·zk·m svÈ rodnÈ obce i ¯eckÈho svÏta jako celku, jiû proûil za zcela zmÏnÏn˝ch politick˝ch pomÏr˘.
Mocensk· rovnov·ha mezi AthÈnami a Spartou, zpeËetÏn· mÌrovou
smlouvou z roku 446/445 p¯. Kr., vzala za svÈ potÈ, co rozpory mezi AthÈnami a spartsk˝mi spojenci Korintem a Megarou koncem 30. let 5. stoletÌ p¯i-
1
»l·nek je souË·stÌ ¯eöenÌ V˝zkumnÈho z·mÏru MSM 0021620827 Ñ»eskÈ zemÏ
uprost¯ed Evropy v minulosti a dnesì, jehoû nositelem je Filozofick· fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
2
SOU»EK 2010, s. 34 nn.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 33-44
03soucek.PM6
33
30.8.2011, 17:36
34 JAN SOU»EK
vodily vypuknutÌ tÈmϯ t¯icet let trvajÌcÌ peloponnÈskÈ v·lky, jeû skonËila
drtivou por·ûkou a kapitulacÌ AthÈn. Jiû poË·tkem druhÈ f·ze v·lky se do
konfliktu vloûili PeröanÈ ñ Ëinili si n·rok na ¯eck· mÏsta v MalÈ Asii a finanËnÏ podporovali Spartu. Persie ovlivÚovala vojenskÈ a politickÈ pomÏry v ¯eckÈm svÏtÏ i v prv˝ch desetiletÌch 4. stoletÌ. V situaci, kdy proti nÌ v 90. letech
vedl v·lku spartsk˝ kr·l AgÈsil·os, podporovala protispartskou koalici
AthÈn, ThÈb, Argu a Korintu v tzv. korintskÈ v·lce, kter· nakonec roku 387
skonËila uzav¯enÌm tzv. kr·lovskÈho mÌru (resp. Antialkidova mÌru3 ), schv·lenÈho o rok pozdÏji ve SpartÏ. OznaËenÌ Ñkr·lovsk˝ì m· sv˘j p˘vod v tom,
ûe persk· moc se stala natolik urËujÌcÌm faktorem ve sporech mezi ¯eck˝mi
st·ty, ûe persk˝ kr·l ArtaxerxÈs II. mohl v z·sadÏ nadiktovat mÌrovÈ podmÌnky ñ vöechny ¯eckÈ obce v MalÈ Asii a na Kypru mÏly podlÈhat jeho svrchovanosti, ostatnÌ mÏly b˝t aû na drobnÈ v˝jimky autonomnÌ. Jelikoû mnohÈ
obce p¯istoupily na mÌrovÈ podmÌnky jen pod n·tlakem, nemohla smlouva
zabr·nit propuknutÌ nov˝ch boj˘, v nichû se ¯eckÈ st·ty vz·jemn˝mi boji
oslabovaly a vyËerp·valy. V·lky prov·zely i ËetnÈ vnit¯nÌ politickÈ konflikty
v jednotliv˝ch obcÌch i r˘st soci·lnÌho napÏtÌ zp˘soben˝ prohlubov·nÌm propasti mezi bohat˝mi a chud˝mi. PauperizovanÈ obyvatelstvo p¯edstavovalo
znaËn˝ zdroj soci·lnÌho neklidu. Od 50. let 4. stoletÌ zaËala do pomÏr˘ ¯eckÈho svÏta zasahovat nov· vojensk· a politick· sÌla, totiû makedonskÈ kr·lovstvÌ, kterÈ se v dobÏ vl·dy Filippa II. stalo rozhodujÌcÌm mocensk˝m faktorem v egejskÈm prostoru. ÿeckÈ st·ty nebyly s to ˙ËinnÏ odol·vat jeho
vojenskÈmu tlaku, kter˝ nakonec vy˙stil v por·ûku koalice obcÌ st¯ednÌho
ÿecka v Ëele s AthÈÚany a ThÈbany v bitvÏ u ChairÛneie roku 338.4
HlavnÌm z·jmem i zdrojem obûivy byla pro Õsokrata od zaloûenÌ ökoly
v˝uka rÈtoriky, avöak nemalou pozornost vÏnoval dobov˝m politick˝m problÈm˘m, kterÈ nejen peËlivÏ sledoval, n˝brû snaûil se i najÌt a navrhnout jejich ¯eöenÌ. »inil tak ve sv˝ch dopisech a epideiktick˝ch ¯eËech, kterÈ majÌ
Ëasto charakter politick˝ch pojedn·nÌ a z·roveÚ pamflet˘, kterÈ mÏly pohnout politickÈ p¯edstavitele k akci v duchu Õsokratov˝ch intencÌ. Co se t˝Ëe
vz·jemnÈho pomÏru ÿek˘ a barbar˘, ztÏlesnÏn˝ch p¯edevöÌm perskou ¯ÌöÌ,
zab˝v· se jÌm zejmÈna ve dvou sv˝ch ¯eËech. PrvnÌ z nich je PanÈgyrikos
z roku 380, v nÏmû se snaûil p¯esvÏdËit dvÏ tehdy nejmocnÏjöÌ ¯eckÈ obce,
AthÈny a Spartu, aby se spojily a spoleËnÏ s ostatnÌmi ÿeky podnikly taûenÌ
3
OznaËenÌ ÑAntialkid˘vì poch·zÌ od jmÈna spartskÈho vyjednavaËe v Persii.
K politick˝m a vojensk˝m ud·lostem od ¯ecko-persk˝ch v·lek po vl·du Filippovu srv. OLIVA 2000, s. 9 nn.
4
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 33-44
03soucek.PM6
34
30.8.2011, 17:36
ÿekovÈ a barba¯i v ÕsokratovÏ dÌle 35
proti perskÈ ¯Ìöi.5 S touto v˝zvou nemÏl vzhledem k dobovÈ politickÈ realitÏ
˙spÏch a po dalöÌch pokusech se nakonec obr·til roku 346 v ¯eËi Filippos
k makedonskÈmu kr·li Filippovi s v˝zvou, aby sjednotil ÿeky a v jejich Ëele
podnikl taûenÌ do Persie.6 Antagonismu mezi ÿeky a barbary se ÕsokratÈs
dotkl i v nÏkter˝ch sv˝ch dalöÌch dÌlech.7 Tento antagonismus charakterizuje Ëasto jako protiklad Asie a Evropy, p¯iËemû Asie pro nÏho p¯edstavuje
v z·sadÏ oblast ovl·danou persk˝mi kr·li, zatÌmco Evropou rozumÌ sice p¯edevöÌm ÿecko, ale z·roveÚ m· tento pojem öiröÌ obsah, takûe nevyluËuje ani
jinÈ obyvatele Evropy, zejmÈna MakedoÚany, jejichû kr·le Filippa se snaûil
zÌskat pro svou myölenku protiperskÈho taûenÌ.8
Jak vypl˝v· z v˝öe ¯eËenÈho, Õsokratovi velmi leûely na srdci v˝öe nastÌnÏnÈ neutÏöenÈ pomÏry v ÿecku a jejich ¯eöenÌ spat¯oval pr·vÏ v odstranÏnÌ
¯eckÈ nesvornosti a ve spoleËnÈm taûenÌ proti p¯irozenÈmu nep¯Ìteli, perskÈ
¯Ìöi, na jejÌû ˙kor by ÿekovÈ mohli zÌskat p˘du a bohatstvÌ.9 Tato myölenka
nebyla zcela nov·, jiû roku 392 pronesl v Olympii sofista a rÈtor Gorgi·s ¯eË,
v nÌû ñ pod dojmem ne˙spÏön˝ch jedn·nÌ mezi AthÈnami a Spartou ñ vyz˝val ÿeky, aby ukonËili svÈ nekoneËnÈ p˘tky a obr·tili se proti barbar˘m,
a nedlouho potÈ, roku 388, rovnÏû v Olympii vystoupil s podobnou v˝zvou
¯eËnÌk L˝si·s.10
Vzhledem k tomu, ûe o GorgiovÏ ¯eËi m·me pouze struËnou zmÌnku ve
Filostratov˝ch éivotech sofist˘ a z L˝siova Olympiaku se dochoval jen nerozs·hl˝ ˙ryvek u Dion˝sia z Halikarn·ssu, nem˘ûeme ¯Ìci, nakolik se podrobnÏji zab˝vali vztahem ÿek˘ a barbar˘. Na rozdÌl od nich je z Õsokratova
rozs·hlÈho dÌla patrnÈ, ûe tÈto ot·zce vÏnoval por˘znu znaËnou pozornost.
T¯ebaûe st¯edem jeho z·jmu je nepochybnÏ vlastnÌ p¯Ìtomnost, vztahuje sou-
5
P¯ehledn˝ v˝klad o z·kladnÌch politick˝ch intencÌch PanÈgyriku sk˝t· CLASSEN
2010, s. 64 nn.; srv. tÈû CLOCH… 1963, s. 33 nn.
6
K ¯eËi Filippos srv. CLOCH… 1963, s. 112 nn.
7
K Õsokratovu ûivotu, dÌlu a politickÈmu myölenÌ srv. mj. MATHIEU 1925; MIKKOLA 1954; C LOCH… 1963; B RINGMANN 1965; S ECK 1976; M ASARACCHIA 1995; O RTH
2003; C LASSEN 2010; k öiröÌmu dobovÈmu kontextu Õsokratova ch·p·nÌ vztahu
ÿek˘ a barbar˘, resp. Evropy a Asie srv. mj. CARTLEDGE 2002, s. 51 nn.; HARTOG
1996, s. 5 nn.; MASARACCHIA 1995, s. 64 nn.; DIHLE 1994, s. 36 nn.; CEAU∫ESCU 1991,
s. 327 nn.
8
Srv. MOMIGLIANO 1976, s. 129 n.
9
Srv. FROLÕKOV¡ 1982, s. 17 nn.; WEISSENBERGER 2003, s. 95 nn.
10
GORGI¡S, in: H. DIELS ñ W. KRANZ, Die Fragmente der Vorsokratiker, 82A1
(Berlin 1959); L›SI¡S, Or. 33; srv. k tomu GREEN 1996, s. 10 n.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 33-44
03soucek.PM6
35
30.8.2011, 17:36
36 JAN SOU»EK
ËasnÈ problÈmy k minulosti vztah˘ mezi ÿeky a barbary. Neomezuje se p¯i
tom jen na ned·vnÈ ud·losti ¯ecko-persk˝ch v·lek a pozdÏjöÌch st¯et˘, n˝brû
ñ podobnÏ jako HÈrodotos ñ spat¯uje ko¯eny vz·jemnÈho antagonismu hluboko v minulosti, v p¯ÌbÏzÌch, kterÈ jsou pro n·s souË·stÌ mytickÈho d·vnovÏku, ale jeû ÿekovÈ pokl·dali za nedÌlnou souË·st svÈ historie.
Ve chvalo¯eËi Helena, jiû v 80. letech 4. stoletÌ sloûil jako vzor pro svÈ
û·ky, obhajuje Helenu mj. i z toho d˘vodu, ûe kv˘li jejÌ kr·se ÿekovÈ nev·hali a pustili se do v·lky a ûe TrÛjanÈ, aË mÏli moûnost ji vr·tit, dali p¯ednost
tomu, aby ji mohli mÌt u sebe (49 nn.). V z·vÏru ¯eËi pak ÕsokratÈs tvrdÌ, ûe
Ñpr·vem m˘ûeme Helenu povaûovat za p¯ÌËinu toho, ûe nejsme otroky barbar˘. Shled·me totiû, ûe kv˘li nÌ se ÿekovÈ sjednotili a uspo¯·dali spoleËnÏ v˝pravu proti barbar˘m, a tenkr·t poprvÈ slavila Evropa vÌtÏzstvÌ nad AsiÌì
(67).11 D·le pak konstatuje, ûe d¯Ìve ti, kte¯Ì neuspÏli u barbar˘, chtÏli vl·dnout v ÿecku, a uv·dÌ jako p¯Ìklady Danaa, Kadma, Pelopa a K·ry. Po trÛjskÈ v·lce Ñvöak n·ö n·rod natolik zmohutnÏl, ûe dobyl na barbarech velk·
mÏsta a ohromnÈ ˙zemÌì (68).12
K tomuto motivu se ÕsokratÈs vr·til ke konci svÈho ûivota ve svÈ poslednÌ
¯eËi PanathÈnaikos ñ upozorÚuje zde na v˝znamn˝ podÌl peloponnÈsk˝ch
mÏst MessÈny (tj. Pylu), Lakedaimonu a Argu na boji proti barbar˘m v taûenÌ proti TrÛji (71 nn.) a zejmÈna v rozs·hlÈm enkÛmiu (76 nn.) vyzdvihuje
z·sluhy vrchnÌho velitele ÿek˘ Agamemnona, jenû se zaslouûil o sjednocenÌ
ÿek˘, po deset let dok·zal st·t kv˘li sv˝m vynikajÌcÌm schopnostem v Ëele
¯eckÈho vojska a nakonec dok·zal zdolat odpor barbar˘. ÕsokratÈs zd˘razÚuje, ûe Ñzd·nlivÏ bojoval proti jedinÈmu mÏstu, ale ve skuteËnosti nejen proti
vöem barbar˘m ob˝vajÌcÌm Asii, n˝brû i proti mnoha jin˝m barbarsk˝m n·rod˘m, a neustal v boji a nevr·til se dom˘ d¯Ìve, neû ... zabr·nil barbar˘m
v jejich bezpr·vnÈm poËÌn·nÌì (83).
TakÈ v ¯eËi Filippos, s nÌû se roku 346 obr·til na makedonskÈho kr·le,
kr·tce p¯ipomÌn· sl·vu tÏch, kte¯Ì se zaslouûili o ÿecko v trÛjskÈ v·lce (144
n.), avöak jako hlavnÌ vzor hodn˝ n·sledov·nÌ uv·dÌ p¯irozenÏ HÈrakla,
neboù toho pokl·dal Filippos v otcovskÈ linii za svÈho prap¯edka. ÕsokratÈs
proto nev·h· aû s nadnesenou chv·lou ñ HÈraklÈs navz·jem sm̯il vöechny
¯eckÈ st·ty, vyt·hl proti TrÛji a Ñsv˝mi velitelsk˝mi schopnostmi daleko vynikl nad ty, kte¯Ì proti nÌ v·lËili pozdÏji; vûdyù oni ji s vojskem vöech ÿek˘
11
Citace z ¯eËÌ Helena a Filippos p¯el. A. FROLÕKOV¡, in: Tribuni v˝mluvnosti,
uspo¯. B. BORECK›. Praha 1974 (Antick· prÛza, sv. 5); ostatnÌ citace p¯el. J. SouËek.
12
StruËnÈ shrnutÌ z·kladnÌch myölenek ¯eËi Helena sk˝t· CLASSEN 2010, s. 29 nn.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 33-44
03soucek.PM6
36
30.8.2011, 17:36
ÿekovÈ a barba¯i v ÕsokratovÏ dÌle 37
vyvr·tili po deseti letech, HÈraklÈs vöak proti nÌ vyt·hl s nÏkolika druhy
a snadno ji dobyl silou za mÈnÏ neû deset dnÌì. TÌm vöak oslava hrdinov˝ch
z·sluh nekonËÌ ñ potÈ p¯emohl i vöechny ostatnÌ barbarskÈ kr·le a Ñzbudoval
takzvanÈ HÈraklovy sloupy, pomnÌk vÌtÏzstvÌ nad barbary ... a meznÌky ¯eckÈho ˙zemÌì (111 n.).13
TakÈ v PanÈgyriku p¯ipomÌn· ÕsokratÈs z·sluhy hrdin˘ trÛjskÈ v·lky a klade tuto d·vnou minulost do kontrastu s p¯ÌtomnostÌ, v nÌû ÿeky ohroûuje rozpÌnavost perskÈho kr·le (179 nn.). AËkoli v tÈto ¯eËi obs·hle chv·lÌ slavnou
minulost svÈ rodnÈ obce a jejÌ z·sluhy o ÿecko ve v·lce i mÌru (21 nn.), nikde se nezmiÚuje o athÈnskÈ ˙Ëasti p¯ed TrÛjou, kam p¯iplul dle tzv. katalogu
lodÌ v HomÈrovÏ ÕliadÏ (II,546 nn.) s pades·ti loÔmi kr·l Menestheus, jenû
ovöem rozhodnÏ nepat¯il k nejslavnÏjöÌm ¯eck˝m bojovnÌk˘m pod trÛjsk˝mi
hradbami.14 ÕsokratÈs vöak hovo¯Ì o jin˝ch mytick˝ch bojÌch AthÈÚan˘ proti
barbar˘m, kterÈ byly d˘leûitÈ v athÈnskÈm ch·p·nÌ vlastnÌ minulosti ñ uv·dÌ
totiû, ûe AthÈÚanÈ v dob·ch, kdy ÿecko bylo jeötÏ bezv˝znamnÈ, zabr·nili
tomu, aby Thr·kovÈ v Ëele s Eumolpem a SkythovÈ spolu s Amazonkami
rozö̯ili svoji moc na Evropu (68 nn.).15
Tento v˝klad o Thr·cÌch a Skythech je v PanÈgyriku souË·stÌ pas·ûe (66
nn.), v nÌû ÕsokratÈs oslavuje ˙spÏchy, jichû AthÈÚanÈ dos·hli v boji proti
barbar˘m. V jejÌm ˙vodu ¯Ìk·, ûe z mnoha v·lek, kterÈ p¯edkovÈ vedli, zmÌnÌ jen ty nejd˘leûitÏjöÌ, a to proti tÏm n·rod˘m, kterÈ majÌ ÑnejvÏtöÌ vlohy
k vl·dnutÌ a nejvÏtöÌ mocì. To jsou podle nÏho jiû zmÌnÏnÌ SkythovÈ a Thr·kovÈ a d·le takÈ PeröanÈ (67).16 Pr·vÏ odraûenÌ persk˝ch ˙tok˘ za vl·dy
kr·l˘ D·reia a Xerxa povaûuje za nejvÏtöÌ v·lku proti barbar˘m a takÈ za nejskvÏlejöÌ athÈnskou z·sluhu ve prospÏch celÈho ÿecka, i kdyû uzn·v· i v˝znamnou ˙lohu Sparty (71 nn.). P¯esto vöak soudÌ, ûe AthÈÚanÈ Lakedaimon-
13
HÈraklÈs jako prap¯edek makedonskÈho kr·lovskÈho rodu Argeovc˘ byl z·kladem jejich n·roku na to, ûe jsou ¯eckÈho p˘vodu. OstatnÏ ÕsokratÈs v ¯eËi Filippos
jejÌho adres·ta upozorÚuje na tu zahanbujÌcÌ skuteËnost, ûe K˝rovi n·slednÌci na
perskÈm tr˘nÏ Ñjsou naz˝v·ni Velk˝mi kr·li, zatÌmco potomky HÈrakla, kterÈho
jeho otec pro jeho uölechtilost pozvedl mezi bohy, oslovujÌ tituly mÈnÏ vzneöen˝miì
(132). Srv. k tomu MOMIGLIANO 1976, s. 131 nn.
14
MATHIEU 1925 (s. 56) soudÌ, ûe uvedenÈ veröe z Õliady byly obecnÏ pokl·d·ny
za relativnÏ pozdnÌ interpolaci.
15
Srv. BUCHNER 1958, s. 71 nn.
16
V PanathÈnaiku, v nÏmû oslavil svou rodnou obec, ÕsokratÈs v pas·ûi, kter·
p¯edch·zÌ lÌËenÌ athÈnsk˝ch z·sluh ve v·lk·ch proti Peröan˘m, tvrdÌ, ûe jejich Ëiny
mÏly za n·sledek, ûe Ñÿecko se vzm·halo a Evropa se stala silnÏjöÌ neû Asieì (47).
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 33-44
03soucek.PM6
37
30.8.2011, 17:36
38 JAN SOU»EK
skÈ p¯edËili, a to mj. i z toho d˘vodu, ûe se jim dostalo lepöÌ v˝chovy, kter·
zp˘sobila, ûe nikdo nenÌ s to dostateËnÏ vystihnout jejich vojenskou zdatnost
v boji proti ˙toËnÌk˘m z Asie (82).17
OcenÏnÌ athÈnskÈho podÌlu na vÌtÏzstvÌ v ¯ecko-persk˝ch v·lk·ch n·s p¯iv·dÌ k tÏm pas·ûÌm Õsokratov˝ch ¯eËÌ, v nichû se vÏnoval v·leËn˝m st¯et˘m
mezi ÿeky a barbary v ned·vnÈ minulosti. Snaûil se na nich uk·zat vojenskou slabost perskÈ ¯Ìöe, a dos·hnout tak svÈho hlavnÌho cÌle ñ taûenÌ proti
spoleËnÈmu nep¯Ìteli. V PanÈgyriku poukazuje mj. na ˙spÏön˝ odpor kr·le
kyperskÈ SalamÌny Euagora proti Peröan˘m, na ˙spÏchy spartskÈho kr·le
AgÈsil·a, jemuû se poda¯ilo dob˝t tÈmϯ celÈ maloasijskÈ ˙zemÌ aû k ¯ece
Halys, a zejmÈna na taûenÌ ¯eck˝ch ûoldnȯ˘ ve sluûb·ch pretendenta na persk˝ tr˘n K˝ra MladöÌho (popsanÈ XenofÛntem v Anabasi), kte¯Ì se po bitvÏ
u K˙nax z nitra Asie dok·zali probÌt zpÏt do Evropy (141 nn.).18 Z·vÏry
z uveden˝ch p¯Ìklad˘ ÕsokratÈs shrnuje takto: ÑMyslÌm si, ûe vöude, kde bojovali, zjevnÏ prok·zali svou zmÏkËilost, neboù v p¯Ìmo¯sk˝ch oblastech
Asie byli poraûeni v ¯adÏ bitev, a kdyû se p¯epravili do Evropy, dostalo se
jim trestu, a koneËnÏ se zcela zesmÏönili p¯Ìmo pod kr·lovsk˝m pal·cemì
(149).19
HlavnÌ argumenty, jeû uv·dÌ pro nutnost vyt·hnout do boje proti perskÈ
¯Ìöi, vöak ÕsokratÈs Ëerp· z neutÏöenÈho stavu dobov˝ch pomÏr˘ a z proklamovanÈho z·sadnÌho protikladu mezi ÿeky a barbary.
V PanÈgyriku ost¯e kritizuje neutÏöen˝ stav ¯eckÈho svÏta po tzv. kr·lovskÈm mÌru, kdy mÌsto autonomie ve skuteËnosti vl·dnou pir·ti a ûoldnȯi,
kdy jsou na dennÌm po¯·dku vz·jemnÈ boje mezi jednotliv˝mi st·ty i obËanskÈ v·lky a kdy obyvatelÈ obcÌ ûijÌ ve vÏtöÌm zoufalstvÌ neû vyhnanci
(115 n.). Na jinÈm mÌstÏ pak p¯ipomÌn· materi·lnÌ nouzi, jeû v ÿecku vl·d-
17
K tÈmatu athÈnsk˝ch a spartsk˝ch z·sluh v dobÏ v·lek proti Peröan˘m se ÕsokratÈs podrobnÏji vracÌ v n·sledujÌcÌch paragrafech (85 nn.) a dovozuje v nich, ûe
st·t v Ëele sjednocen˝ch ÿek˘ v boji proti perskÈ ¯Ìöi si jednoznaËnÏ zasluhuje jeho
rodn· obec (98 n.). Srv. k tomu BUCHNER 1958, s. 74 nn., a MASARACCHIA 1995, s. 52
a 60 nn.
18
K Euagorovi srv. tÈû ÕSOKRAT…S, Euagor. 57 nn. TaûenÌ Ñdeseti tisÌcì p¯ipomÌn·
ÕsokratÈs takÈ v ¯eËi Filippos adresovanÈ makedonskÈmu kr·li (90 nn.), avöak je p¯ÌznaËnÈ, ûe v nÌ ponech·v· stranou boje proti Persii za D·reiovy a Xerxovy vl·dy,
neboù tehdejöÌ makedonsk˝ kr·l Alexandr I. byl spojencem Peröan˘ ñ srv. MATHIEU
1925, s. 57.
19
ZmÌnka o boji p¯ed hradbami kr·lovskÈho pal·ce je nar·ûkou na XENOF”NTA,
Anab. II,4,4.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 33-44
03soucek.PM6
38
30.8.2011, 17:36
ÿekovÈ a barba¯i v ÕsokratovÏ dÌle 39
ne a jiû lze odstranit ukonËenÌm vz·jemn˝ch boj˘ a v·lkou proti barbar˘m
(173 n.). 20 Nesvornost mezi ¯eck˝mi st·ty p¯ipomÌn· takÈ v ¯eËi Filippos
a vyz˝v· makedonskÈho kr·le, aby se pokusil p¯esvÏdËit mocnÈ ¯eckÈ st·ty,
tj. Argos, Spartu, ThÈby a AthÈny, aby odloûily vz·jemnÈ spory a vyt·hly
proti barbar˘m (16; 30 n.). JeötÏ horöÌ byla vöak situace v tÏch ¯eck˝ch obcÌch, kterÈ byly vystaveny p¯ÌmÈ nadvl·dÏ perskÈho kr·le. Tento stav klade
ÕsokratÈs v PanÈgyriku za vinu Sparùan˘m, kte¯Ì vydali napospas perskÈ
moci ÿeky v MalÈ Asii a na ostrovech, kte¯Ì byli d¯Ìve z·sluhou athÈnskÈ n·mo¯nÌ moci svobodnÌ (117 nn.). Za hlavnÌ p¯ÌËinu tohoto neblahÈho stavu
pokl·d· tzv. kr·lovsk˝ mÌr, jehoû platnost zpochybÚuje, neboù je nespravedliv˝m dikt·tem perskÈho kr·le, kter˝ ani s·m nerespektuje jeho ustanovenÌ
(176 nn.).21 ÕsokratÈs rovnÏû naznaËuje, ûe kr·l p¯ekraËuje mÌru, jeû je urËena ËlovÏku ñ vûdyù veöker· zemÏ je rozdÏlena na dvÏ Ë·sti, Asii a Evropu,
a on z nÌ na z·kladÏ smlouvy uchv·til polovinu, Ñjako by si zemi dÏlil
s Diem, a nikoli jako by uzavÌral smlouvu s lidmiì (179).
Tento stav, kdy se Ë·st ÿek˘ ocitla v perskÈ porobÏ, je t¯eba do budoucna
napravit: ÑJe totiû ostudnÈ, ûe pokl·d·me za vhodnÈ vyuûÌvat v soukromÈm
ûivotÏ barbar˘ jako dom·cÌch otrok˘, avöak ûe ve ve¯ejnÈm ûivotÏ nedb·me
toho, ûe tolik naöich spojenc˘ otroËÌ barbar˘m ...; ûe jsme neuËinili nic, abychom se pomstili, kdyû celÈ ÿecko trpÌ bezpr·vÌ, t¯ebaûe m˘ûeme vykonat
Ëiny smÏlÈ jako naöe tuûby. JedinÏ tato v·lka je totiû lepöÌ neû mÌr a podob·
se spÌöe svatÈmu posl·nÌ (theÛri·) neû vojenskÈmu taûenÌ a m˘ûe b˝t prospÏön· jak tÏm, kte¯Ì touûÌ ûÌt v klidu, tak i tÏm, kte¯Ì touûÌ pustit se do v·lky.
JednÏm totiû umoûnÌ, aby bezpeËnÏ sklÌzeli plody svÈho majetku, druh˝m,
aby zÌskali velikÈ bohatstvÌ na ˙kor nep¯·telì (181 n.).22
Citovan· slova z PanÈgyriku shrnujÌ z·kladnÌ intenci Õsokratova ˙silÌ,
totiû nastolenÌ vnit¯nÌ stability v ¯eck˝ch obcÌch, osvobozenÌ maloasijsk˝ch
ÿek˘ a zÌsk·nÌ majetku nep¯·tel, k Ëemuû m˘ûe napomoci jedinÏ svornost
ÿek˘. K tÏmto myölenk·m se ÕsokratÈs v pr˘bÏhu ¯eËi ËastÏji vracÌ a setk·v·me se s nimi i v ¯eËech Filippos a PanathÈnaikos.23 SouËasnÈ pomÏry jsou
prav˝m opakem toho, zaË se ÕsokratÈs zasazoval, a je proto t¯eba dos·hnout
20
K Õsokratovu programu panhellÈnskÈ symmachie srv. BRINGMANN 1965, s. 22 nn.
Srv. HEINRICHS 1989, s. 119 n.
22
K nejednoznaËnÈmu v˝znamu slova theÛria srv. USHER 1993, s. 141 n.; k motivu msty u Õsokrata srv. BELLEN 1974, s. 51 nn.
23
Srv. mj. PanÈgyrikos 119; 133 n.; 162; 175; PanathÈnaikos 106; Filippos 120
n.; 126.
21
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 33-44
03soucek.PM6
39
30.8.2011, 17:36
40 JAN SOU»EK
toho, aby blahobyt, jemuû se tÏöÌ Asie, zÌskala Evropa (PanÈgyr. 187).24 Tento cÌl nenÌ neuskuteËniteln˝, neboù ñ jak bylo v˝öe ¯eËeno ñ mnozÌ jiû s ˙spÏchem proti perskÈmu kr·li bojovali a tyto ˙spÏchy nebyly nahodilÈ, protoûe
PeröanÈ jsou velmi öpatnÌ voj·ci a nedost·v· se jim stateËnosti,25 coû je d˘sledkem jejich celkovÈho zp˘sobu ûivota, spoleËenskÈho uspo¯·d·nÌ a zp˘sobu vl·dy v perskÈ ¯Ìöi: ÑVûdyù nenÌ moûnÈ, aby lidÈ, kte¯Ì jsou takto vychov·v·ni a kte¯Ì majÌ takovÈto politickÈ z¯ÌzenÌ, mÏli v˘bec nÏjakou p¯ednost,
Ëi aby byli s to vztyËit znamenÌ vÌtÏzstvÌ nad nep¯·teli. Jak by se p¯i jejich
zp˘sobu ûivota mohl mezi nimi narodit schopn˝ vojev˘dce Ëi zdatn˝ voj·k?
VÏtöina z nich totiû tvo¯Ì dav bez k·znÏ a bez zkuöenosti podstupovat nebezpeËÌ, jemuû chybÌ jak·koli odolnost pro vedenÌ v·lky a jenû je lÈpe vycviËen
k otroËenÌ neû naöi otroci. Oproti tomu ti, kte¯Ì se mezi nimi tÏöÌ nejvyööÌm
poct·m, nikdy nevedli ûivot na z·kladÏ rovnosti, vz·jemnosti a obËanskÈ
soudrûnosti, n˝brû veöker˝ Ëas proûÌvajÌ tak, ûe v˘Ëi jednÏm se chovajÌ zpupnÏ a druh˝m otroËÌ ñ tÌmto zp˘sobem si lidÈ mohou nejvÌce zkazit svou p¯irozenost. A d·le, protoûe jsou bohatÌ, h˝ËkajÌ sv· tÏla, a protoûe podlÈhajÌ
samovl·dÏ, jejich duöe jsou ponÌûenÈ a ustraöenÈ. P¯edv·dÏjÌ se u bran kr·lovskÈho pal·ce a veöker˝m zp˘sobem se cviËÌ v pokornosti, na kolenou se
klanÌ smrtelnÈmu ËlovÏku a naz˝vajÌ ho bohem.ì (PanÈgyr. 150 n.).26
Z uveden˝ch slov vypl˝v·, ûe ÕsokratÈs ve svÈ charakteristice barbar˘
v mnohÈm navazuje na d¯ÌvÏjöÌ myölenky, kterÈ nalÈz·me nap¯. u HÈrodota.
Rozpor mezi ÿeky a barbary vidÌ jednak v politickÈ rovinÏ jako protiklad
rovnosti obËan˘ v ¯eck˝ch poleis a nerovnosti a nesvobody obyvatel perskÈ
¯Ìöe. DalöÌm faktorem, s nÌmû se setk·v·me i u HÈrodota, je bohatstvÌ a s nÌm
souvisejÌcÌ zp˘sob ûivota.27 K tomuto vymezenÌ barbar˘ vöak p¯istupuje
nov˝ rys ñ na rozdÌl od HÈrodota, jenû soudÌ, ûe i vzdor vöem rozdÌl˘m spojujÌ vöechny lidi, ÿeky i barbary, spoleËnÈ z·kladnÌ hodnoty,28 je ÕsokratÈs
p¯esvÏdËen o tom, ûe mezi ÿeky a barbary je z·sadnÌ a nep¯ekonateln˝ roz-
24
PodobnÏ v ¯eËi Filippos ¯Ìk·, ûe Ñje zahanbujÌcÌ p¯ehlÌûet, ûe Asie vzkvÈt· vÌce
neû Evropa a barba¯i ûijÌ blahobytnÏji neû ÿekovÈì (132).
25
ÕsokratÈs dovozuje, ûe obavy z perskÈ stateËnosti jsou lichÈ, byù ji i mnozÌ vychvalujÌ (PanÈgyrikos 145 n.).
26
S obdobnou ˙vahou se setk·v·me v ¯eËi Filippos, kde se s nads·zkou mj. pÌöe,
ûe PeröanÈ Ñv û·dnÈ v·lce nemajÌ sami ani voj·ky, ani velitele, ani nic jinÈho pot¯ebnÈho k boji, n˝brû ûe toto vöechno si obstar·vajÌ od n·s...ì (124 nn.).
27
Srv. nap¯. H…RODOTOS, Hist. V,49; VII,56; VIII,102.
28
H…RODOTOS, Hist. VII,136.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 33-44
03soucek.PM6
40
30.8.2011, 17:36
ÿekovÈ a barba¯i v ÕsokratovÏ dÌle 41
dÌl. Kdyû v PanÈgyriku nab·d· k taûenÌ proti Peröan˘m, oznaËuje je jako
Ñp¯irozenÈ (fysei) nep¯·tele a d·vnÈ odp˘rceì (184) a na jinÈm mÌstÏ v tÈûe
¯eËi navrhuje, aby se vöichni barba¯i dostali do z·vislosti na celÈm ÿecku
(131).29
Myölenku, ûe barba¯i se od ÿek˘ liöÌ svou p¯irozenostÌ (fysis), rozv·dÌ ÕsokratÈs na sklonku svÈho ûivota (r. 353) ve svÈ ¯eËi Peri antidoseÛs (O v˝mÏnÏ majetku), kdyû vychvaluje p¯ednosti athÈnskÈ vzdÏlanosti: ÑVûdyù vy
sami vynik·te a liöÌte se od ostatnÌch nikoli v˝cvikem ve v·leËnictvÌ, ani nejlepöÌm politick˝m z¯ÌzenÌm, ani naprost˝m zachov·v·nÌm z·kon˘, kterÈ v·m
zanechali p¯edkovÈ, ale tÌm, ËÌm se liöÌ p¯irozenost lidÌ od ostatnÌch ûivoËich˘ a ËÌm plÈmÏ ÿek˘ od barbar˘, totiû tÌm, ûe jste lÈpe neû ostatnÌ vychov·ni k rozumovÈmu myölenÌ a ¯eËnickÈmu umÏnÌì (294 n.). R˘znost
Ñp¯irozenostiì zde tedy ÕsokratÈs ch·pe jako kulturnÏ podmÌnÏnou danost,30
AthÈÚanÈ se odliöujÌ od ostatnÌch svou vzdÏlanostÌ, a to i od ostatnÌch ÿek˘,
jak dokl·dajÌ slova z PanÈgyriku: ÑCo se t˝Ëe rozumovÈho myölenÌ a ¯eËnickÈho umÏnÌ, naöe obec p¯edËila ostatnÌ lidi natolik, ûe jejÌ û·ci jsou uËiteli
ostatnÌch, a zp˘sobila tak, ûe jmÈno ÑÿekovÈì se nevztahuje jiû k p˘vodu,
n˝brû ke zp˘sobu myölenÌ a ûe ÿeky se naz˝vajÌ ti, kte¯Ì majÌ spÌöe podÌl na
naöÌ v˝chovÏ neû na spoleËnÈm p˘voduì (50).31
Pr·vÏ uveden· pas·û dokl·d·, jak z·sadnÌ v˝znam ÕsokratÈs p¯ikl·dal roli
v˝chovy, coû nepochybnÏ ˙zce souvisÌ s n·plnÌ jeho vlastnÌho ûivota. Spornou ot·zkou p¯i v˝kladu citovan˝ch slov z˘st·v·, zda je m˘ûeme ch·pat tak,
ûe je lze vzt·hnout na vöechny lidi bez rozdÌlu, tj. na ÿeky i barbary, nebo
zda se t˝kajÌ pouze ÿek˘, za nÏû jsou s jistou nads·zkou oznaËeni ti, kter˝m
se dostalo dobrodinÌ athÈnskÈ vzdÏlanosti.32 V prvÈm p¯ÌpadÏ by to znamenalo, ûe sv˝m zp˘sobem p¯edbÏhl svou dobu a anticipoval pojetÌ bÏûnÈ v helÈnistickÈm obdobÌ, kdy se Ñÿekemì mohl st·t i cizinec, jenû zÌskal ¯eckÈ
vzdÏl·nÌ. PravdÏpodobnÏjöÌ vöak je, ûe si ÕsokratÈs sotva dok·zal p¯ipustit, ûe
29
Srv. CONSTANTINEAU 1998, s. 205 nn.
ROMILLY 1992 (s. 6) soudÌ, ûe v danÈ pas·ûi lze objevit n·znak myölenky o ÑrasovÈ nad¯azenostiì. O tom, ûe ÕsokratÈs byl p¯esvÏdËen o nad¯azenosti ÿek˘ nad
barbary, jistÏ nelze pochybovat, ale nech·pal ji ve smyslu novodob˝ch rasov˝ch teoriÌ, n˝brû v rovinÏ kulturnÌch rozdÌl˘.
31
S myölenkou, ûe AthÈny jsou ökolou ÿecka, se setk·v·me jiû u TH⁄K›DIDA
(Hist. II,40 n.), jenû mj. takÈ p¯ipomÌn· z·libu AthÈÚan˘ v intelektu·lnÌ Ëinnosti (filosof˙men).
32
Srv. GRIESER-SCHMITZ 2003, s. 122 nn.
30
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 33-44
03soucek.PM6
41
30.8.2011, 17:36
42 JAN SOU»EK
by barba¯i byli s to osvojit si ¯eckou vzdÏlanost. O tom svÏdËÌ mnohÈ, co
bylo v˝öe ¯eËeno o jejich p¯irozen˝ch vlastnostech a spoleËenskÈm uspo¯·d·nÌ, a zejmÈna to, ûe jejich p¯irozenost byla podle nÏj prav˝m opakem p¯irozenosti ¯eckÈ.33 Barbarsk˝ svÏt, p¯edstavovan˝ par excellence perskou ¯ÌöÌ,
ztÏlesÚujÌcÌ ˙hlavnÌho nep¯Ìtele, tak pro Õsokrata stojÌ v p¯ÌkrÈm protikladu
ke kulturnÌm a politick˝m hodnot·m, jeû jsou vlastnÌ svÏtu ¯eckÈmu.
Bibliografie
BELLEN, H., 1974: Der Rachegedanke in der griechisch-persischen Auseinandersetzung, in: Chiron 4, s. 43-67.
BRINGMANN, K., 1965: Studien zu den politischen Ideen des Isokrates. Gˆttingen.
BUCHNER, E., 1958: Der Panegyrikos des Isokrates. Eine historisch-philologische Untersuchung. Wiesbaden.
CARTLEDGE, P., 2002: The Greeks. A Portrait of Self and Others. Oxford.
CEAU∫ESCU, G., 1991: Un topos de la littÈrature antique: líÈternelle guerre
entre líEurope et líAsie, in: Latomus 50, s. 325-341.
CLASSEN, C. J., 2010: Herrscher, B¸rger und Erzieher. Beobachtungen zu den
Reden des Isokrates. Hildesheim ñ Z¸rich ñ New York.
CLOCH…, P., 1963: Isocrate et son temps. Paris.
CONSTANTINEAU, P., 1998: La doctrine classique de la politique étrangère. La
citÈ et les autres. Paris.
DIHLE, A., 1994: Die Griechen und die Fremden. M¸nchen.
FROLÕKOV¡, A., 1982: Isokrates und die Entwicklungstendenzen Griechenlands im 4. Jh. v.u.Z., in: Eirene 19, s. 17-29.
GREEN, P., 1996: The Metamorphosis of the Barbarian, in: WALLACE, R. W. ñ
HARRIS, E. M. (vyd.), Transitions to Empire. Essays in Greco-Roman History, 360-146 B.C., in honor of E. Badian. Norman ñ London, s. 5-36.
GRIESER-SCHMITZ, D., 2003: Kulturbestimmte politische Vorstellungen des
Isokrates, in: ORTH, W. (vyd.), Isokrates. Neue Ans‰tze zur Bewertung
eines politischen Schriftstellers. Trier, s. 111-127.
33
Jen na okraj je t¯eba p¯ipomenout, ûe zvl·ötnÌ mÌsto mezi barbary zaujÌmali
v ¯eckÈm pohledu EgypùanÈ. To se projevuje i v ÕsokratovÏ ¯eËi B˙sÌris, napsanÈ asi
roku 390, v nÌû nalÈz·me velmi pozitivnÌ obraz tohoto b·jnÈho egyptskÈho kr·le ñ
srv. k tomu HARTOG 2001, s. 41 nn. (k Õsokratovi zvl·ötÏ s. 61 nn.).
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 33-44
03soucek.PM6
42
30.8.2011, 17:36
ÿekovÈ a barba¯i v ÕsokratovÏ dÌle 43
HARTOG, F., 1996: Fondements grecs de líidÈe díEurope, in: Quaderni di storia 22, Ë. 43, s. 5-17.
H ARTOG , F., 2001: Memories of Odysseus: Frontier Tales from Ancient
Greece. Chicago ñ Edinburgh.
HEINRICHS, J., 1989: Ionien nach Salamis. Bonn.
MASARACCHIA, A., 1995: Isocrate. Retorica e politica. Roma.
MATHIEU, G., 1925: Les idÈes politiques díIsocrate. Paris.
MIKKOLA, E., 1954: Isokrates. Seine Anschauungen im Lichte seiner Schriften. Helsinki.
MOMIGLIANO, A., 1976: Europa als politischer Begriff bei Isokrates und den
Isokrateern, in: SECK, F. (vyd.), Isokrates. Darmstadt, s. 128-138.
OLIVA, P., 2000: KolÈbka demokracie. DÏjiny a kultura klasickÈho ÿecka.
Praha.
ORTH, W. (vyd.), 2003: Isokrates. Neue Ans‰tze zur Bewertung eines politischen Schriftstellers. Trier.
ROMILLY, J. de, 1992: Isocrates and Europe, in: Greece & Rome 39, s. 2-13.
SECK, F. (vyd.), 1976: Isokrates. Darmstadt.
SOU»EK, J., 2010: Evropa a Asie v politickÈm kontextu 5. stoletÌ p¯. Kr., in:
ZJKF ñ Auriga 52, s. 34-43.
USHER, S., 1993: Isocrates: Paideia, Kingship and the Barbarians, in: KHAN,
H. A. (vyd.), The Birth of the European Identity. Nottingham, s. 131-145.
WEISSENBERGER, M., 2003: Isokrates und der Plan eines panhellenischen Perserkrieges, in: ORTH, W. (vyd.), Isokrates. Neue Ans‰tze zur Bewertung eines politischen Schriftstellers. Trier, s. 95-110.
ZUSAMMENFASSUNG
Griechen und Barbaren im Werk des Isokrates
Der Artikel befasst sich mit den politischen Anschauungen des athenischen
Redners Isokrates, besonders mit seiner Auffassung des Gegensatzes zwischen den Griechen und den Barbaren, unter denen er im Grunde die Einwohner des Perserreiches versteht. Isokrates machte sich Sorgen um die
schwierige politische und soziale Lage der griechischen Welt seiner Zeit und
versuchte sie zu lˆsen, und zwar mittels eines panhellenischen Feldzuges
gegen den persischen Groflkˆnig, der auch zur Befreiung der griechischen
St‰dte in Kleinasien f¸hren sollte. Diesem Thema widmete er sich vor allem
in zwei seiner Reden, n‰mlich in dem Panegyrikos, in dem er Athen und
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 33-44
03soucek.PM6
43
30.8.2011, 17:36
44 JAN SOU»EK
Sparta herausforderte, sich miteinander zu versˆhnen und einen Krieg gegen
Persien zu entfesseln, und in dem Philippos, in dem er sich mit diesem Aufruf an den makedonischen Kˆnig wendete. Um den Krieg gegen die Perser
zu rechtfertigen, versuchte er zu beweisen, dass sich die Barbaren an den
Griechen schuldig machten und dass sie von Natur aus minderwertig sind. Er
besch‰ftigte sich auch mit der Geschichte der gegenseitigen Beziehungen
zwischen den Griechen und Barbaren von der mythischen Zeiten an bis zu
seiner Gegenwart.
AVRIGA ñ ZJKF 53, 2011, s. 33-44
03soucek.PM6
44
30.8.2011, 17:36