ZDE - Výtvarné centrum Chagall

Petr Pavliňák / Akty
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 1
9.10.2007 0:11:15
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 2
9.10.2007 0:11:16
Moje cesta k fotografii
Moje cesta k fotografii, kterou si s trochou nefalšovaného „narcisismu“ dovolím nazvat uměleckou, byla
sice dlouhá, nikoliv však přímočará. Podobala se výstupu na vrcholky beskydských hor. Rychlé nástupy
střídaly odpočinkové úseky, občasná vybočení z cesty a návraty na zvolenou trasu, prodírání se houštím
neznalosti a odolávání kráse okolních zajímavostí, odvádějících pozornost od vytýčeného cíle. V mém
fotografickém snažení se tak střídaly periody intenzivního zájmu s obdobími intenzivního nezájmu - tedy
dobou, kdy jsem se věnoval jiným věcem a fotografie lidově řečeno momentálně „spadla z lopatky“.
Zcela určitě však můj vývoj měl několik mezníků, které zásadně formovaly fotografické směřování.
A u každého mezníku stála osoba či osobnost, která mě svým způsobem nějak ovlivnila.
Na samotném počátku to byl můj otec, který se amatérsky věnoval fotografii a také malbě. Ve fotografii
byl nesrovnatelně lepší. Začínal s ní na počátku padesátých let, alespoň z tohoto období se mi vybavují první fotografie, z nichž některé jsou dochovány a dokládají nesporné výtvarné vidění, cítění
a především odhodlání proniknout co nejhlouběji do problematiky tohoto výtvarného oboru. A myslím,
že velmi úspěšně, neboť v sedmdesátých letech dokázal zvládnout i technologii barevné fotografie,
kterou si sám zpracovával, a to v koupelně. První zkušenosti získával od strážnického fotografa Chluda
a několika dalších přátel a ty pak přímo s otcovskou pečlivostí předával mně. A tak už od svých šesti či
sedmi let jsem měl možnost se potkávat s fotografií. U svého otce jsem sledoval jak vzniká fotografický
záběr, zpracování filmu, kopírování na papír, sušení, leštění a další postupy, na jejichž konci byla krásná
černobílá fotografie – obvykle krajiny z okolí řeky Moravy či Bílých Karpat anebo rodinného portrétu,
nejčastěji však z vycházek do míst poblíž Strážnice.
V tomto období jsem získal svůj první fotoaparát a to hned „středoformát“. Pionýr byla značka fotoaparátu
nabízející velikost políčka od 4,5 x 6 až po 6 x 9 cm. Ovládání, jak si jej pamatují mnozí starší kolegové,
bylo zcela jednoduché – clona ani čas neexistovala, zato výmluvné znaky sluníčka, sluníčka částečně
zakrytého mrakem, prošrafovaný anebo temný mrak, nabízely téměř neomylnou expozici při citlivosti
filmu 21 DIN. Občas se podařil i kvalitnější záběr, což vhledem k použité optice je nutno považovat za
malý zázrak. Náměty jsem nacházel všude a dokonce vytvářel i dokument - po několik let jsem mapoval
proměny naší ulice. V té době jsem pouze „mačkal“ spoušť fotoaparátu, zpracování filmu a fotografie
dělal otec. Tak tomu bylo ještě po mnoho dalších let.
Na střední umělecko – průmyslové škole se zaměřením na propagační výtvarnictví byl jeden z předmětů
věnován fotografii. Sice pouze několik hodin v průběhu druhého ročníku, ale zato za velmi přesvědčivého
přednesu a s praktickými ukázkami profesora Liboslava Hujera. Z toho mála co se z tohoto období dochovalo, je autoportrét. Tvrdý způsob nasvícení jedním světlem jej odlišoval od běžné amatérské produkce
a mým okolím byl nazýván fotografií uměleckou, což mě hřálo u srdce a já ji dlouhá léta předkládal
všude, kde byl můj portrét požadován.
Ve druhé polovině sedmdesátých let posledního století minulého tisíciletí jsem pracoval ve funkci
vedoucího propagačního oddělení jednoho papírenského podniku. Oddělení mělo velmi slušně vybavenou
fotokomoru. Pracovní povinnosti mě pravidelně vháněly do temné komory a těchto výhod jsem mohl
příležitostně využívat i ve svém volném zájmu „uměleckém“. Bylo to však zrovna období mého laxního
přístupu k tomuto oboru a i když vzniklo mnoho fotografií, především rodinných, těch, které by se daly
vynést přes práh domu bylo poskrovnu.
3
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 3
9.10.2007 0:11:17
4
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 4
9.10.2007 0:11:17
O nějakou tu desítku let později, bylo to na počátku devadesátých let téhož století a tisíciletí, kdy mé
veškeré úsilí a energie byla věnována založení Výtvarného centra Chagall a následně pak jeho zachování, byl jsem nucen omezit fotografickou práci na minimum. Využíval jsem však možností návštěv malířských a sochařských ateliérů k fotografické dokumentaci. Ve složitých podmínkách ateliérů a mnohdy
i časové tísni a nepříliš velkého nadšení některých autorů, vytvářel jsem kinofilmovým kompaktem se
zabudovaným bleskem portréty výtvarníků, které jsem v roce 1996 vystavil na schodišti Výtvarného
centra Chagall. Mým záměrem nebylo nic jiného než představit návštěvníkům tváře umělců, ke kterým
dovedou přiřadit konkrétní umělecké dílo, životopisné údaje anebo historky z jejich života, ale podoba
jim doposud unikala. Osud si však přál, aby si výstavy všiml neznámý pisatel, který ji v deníku Mladá
fronta Dnes patřičně „strhal“. V nepodepsaném článku s titulkem Pavliňák vystavil snímky malířů,
mimo jiné uvedl: „Ačkoliv sám autor tvrdí, že při práci na cyklu fotografií neměl žádné umělecké ambice,
většina z více než dvaceti fotografií vystavených v galerii Na schodišti má jen velmi malou dokumentární
hodnotu. Jen v několika málo snímcích může divák vystopovat nějaký nápad. Například fotografie malíře
a grafika Jiřího Holíka nebo výtvarného teoretika Jiřího Kotalíka jsou nešťastně oříznuté, jejich kompozice
jsou proto velice nevyvážené. Největší neštěstí je, že autor se ani nepokusil vyretušovat stopy, které na
řadě snímků zůstaly poté, co zcela neprofesionálně používal blesk“. Jedna moudrost říká, že není důležitý
způsob, ale výsledek. V tomto případě byl výsledek dvojnásobně pozitivní. Autor článku sobě udělal
dobře a mne inspiroval k zamyšlení nad kvalitou fotografií. Samozřejmě, že po zveřejnění jsem byl
patřičně naštvaný. Zatnul jsem zuby a rozhodl se dokázat, že to s mou fotografií není až tak špatné.
Pořídil jsem si kvalitnější vybavení, zavzpomínal na všechno co jsem o fotografii nestačil zapomenout
a ostatní se snažil doplnit. Má snaha o zdokonalení vedla ke studiu umělecké fotografie na Lidové
konzervatoři v Ostravě, účasti na fotografických workshopech a také na soutěžích, kde jsem občas
získal i nějakou cenu. A tak můj další fotografický vývoj zásadním způsobem ovlivnil „neznámý přítel“
a mocná síla mediálního prostředku.
Období studia umělecké fotografie na Lidové konzervatoři v Ostravě bylo časem šťastným, příjemným
a poučným, současně však dramatickým, stresujícím a také finančně a časově náročným. Pravidelné
kontakty se zkušenými pedagogy, se spolužáky fotografií zanícenými a někdejšími absolventy tímto
médiem každodenně žijícími, byly neocenitelné. To vše podporováno možnostmi dovídat se nové a nové
informace, zlepšovat techniku a ověřovat si, že ne všechno co doposud bylo vytvořeno je tak geniální,
jak si člověk myslel, posouvalo kvalitu fotografických výsledků mílovými kroky. Dvouleté studium bylo
náročným drilem pravidelných přednášek a domácích úkolů. V prvním ročníku zaměřeném na zvládnutí
obecných fotografických dovedností a ve druhém pak na volnou tvorbu. Skupinu nejsilnějších šťastlivců,
kteří vydrželi až do samotného závěru, dokázalo však dobře připravit na zvládnutí mnohých fotografických
prací – dokumentem a reportáží počínaje, přes reprodukční fotografii, fotografování skla a jiných
lesklých předmětů až po portrét, akt a další oblasti této umělecké tvorby. A samozřejmě také výtvarně
vidět a kreativně tvořit. Každý z vyučujících dokázal předat určité penzum zkušeností, mám však pocit,
že Fedor Gabčan největší. Časem jsme se sblížili a tak jsem mohl vstřebával i praktické „fígle“ při občasných návštěvách jeho ateliéru. Mé období studia, nutno po pravdě říci, bylo náročné i pro pedagogy.
Obrněn pocitem kolektivní zodpovědnosti, podvědomím osobních zkušeností a vědomím určitého
postavení, konfrontoval jsem občas informace vyučujících se svými názory a to ještě s pocitem,
že bojuji i za své spolužáky. Největší zkušenosti měl se mnou asi Jiří Kudělka. Rád však vzpomínám
na toto období, neboť to byla doba neocenitelných kontaktů a obohacování znalostí o fotografii.
5
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 5
9.10.2007 0:11:17
6
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 6
9.10.2007 0:11:17
Jako významný fenomén vstupovali do mého fotografického života další umělci, kteří silně motivovali, byť
nevědomě, mou tvorbu. Tato životní realita vyrůstala z každodenních, mnohdy náhodných setkáních na
vernisážích, workshopech anebo při pracovních kontaktech v ateliérech a realizaci výstav. Při přípravě
jedné z výstav Jana Saudka jsem jej požádal o portrétování v jeho ateliéru. Mé původní obavy, se kterými
jsem přicházel, se rychle rozptýlily. Jan byl velmi vstřícný. Společně se Sárou ochotně pózoval, zapůjčil
vlastní stativ a znalý světelných podmínek ve svém ateliéru, poradil i s expozičním časem a clonou.
Vznikla jedna z mých nejzajímavějších a zcela určitě nejúspěšnějších fotografií. Motivem je portrét
Sáry Saudkové sedící v notoricky známém křesle s lidskýma nohama, s panenkou v pravé ruce a Jan,
stojící v pozadí, ji láskyplně drží za pravou ruku.Mnohokrát jsem tuto fotografii musel věnovat svým
přátelům, několikrát vyměnil s jinými kolegy, jednou dokonce prodal a samozřejmě daroval Sáře a Janovi.
Dlouhé období kontaktů s těmito umělci vyústilo v několik samostatných výstav a je dokumentováno
řadou velice krásných, „ručně malovaných“ osobních dopisů jak od Jana, tak i od Sáry.
Nezapomenutelné vzpomínky mě spojují s osobností Jerryho Pasternaka, fotografa, který třicet
let působil ve Spojených státech a z toho dvě desítky let patřil mezi nejvěhlasnější autory erotické
fotografie. Publikoval v mnohých časopisech, především však v Penthousu. U příležitosti jeho výstavy
v „Chagallu“ byla vydána kniha dopisů Miloše Kopeckého s fotografiemi Jerryho a názvem Tam za tou
duhou. Výběr byl volen ze starších erotických záběrů. Jedna ze zařazených fotografií však vznikla v mém
ateliéru. Sledovat práci osmdesátiletého profesionála neuvěřitelné vitality, mimořádného talentu,
s neopakovatelným přístupem a nedostižnými zkušenostmi, bylo fascinující. Příprava na každý záběr
se stala exkurzí do sedmdesátých let, kdy autor prožíval své umělecké vrcholy a své návyky nestačil
odbourat. Záběr si nejprve odzkoušel polaroidem a teprve až byl spokojený s nasvětlením, kompozicí
a celkovou atmosférou, vytvářel konečný obraz na barevný film. Výrazný způsob líčení, rafinované
oblečení zvýrazňující nejdůležitější partie těla a neustálý verbální kontakt s modelkou, usměrňující její
výraz ke spokojenosti autora, byly těmi nejcennějšími devizami tvůrce. Z konečné fotografie na mne
dýchla dobová atmosféra před třiceti lety. Kolikrát v životě se však můžeme navrátit do minulosti?
Fotografické workshopy, kterých jsem se v minulosti zúčastnil mnohokrát, nabízejí nejenom příležitost
setkávání s přáteli a kolegy stejných zájmů, ale také možnost obohacování o další zkušenosti, znalosti
a dovednosti. Jeden z posledních jsem absolvoval v Národním muzeu fotografie v Jindřichově Hradci pod
vedením profesora Vojtěchovského. Byl věnován starým fotografickým technikám, které mě v poslední
době začínají lákat, obdobně jako jiné autory, kteří nemají v úmyslu jít cestou digitalizace obrazu
a chtějí zůstat věrni klasické fotografii. Prvotní potřeba zdokonalení se v technikách gumotisku, albuminu,
vandycku, platino- palladiovém obrazu, kyanotypii a dalších fotografických postupech druhé poloviny
19. století a počátku 20. století přerostla v neskrývané nadšení, především díky neuvěřitelnému zaujetí
Miroslava Vojtěchovského, který dokázal nakazit svým entuziasmem i okolí.
Patřím ke skupině oněch nadšenců, pro které se fotografování stalo nevyhnutelnou životní potřebou,
aniž bych však byl na ní existenčně závislý. Neprožívám stres a v noci se neprobouzím s obavami jestli
další den, pozítří, za týden či za měsíc získám zakázku, která mi poskytne finanční prostředky na obživu.
Fotografuji kdy chci, co chci a jak chci. Netrápí mne kritika, ale v hloubi duše mám přání, aby některá
z mých fotografií udělala radost i jiným.Pokud přijde pochvala, pak je to neočekávané pohlazení na duši.
Fotografii považuji za jednu z možných variant sebevyjadřování se prostřednictvím uměleckého díla.
Petr Pavliňák
7
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 7
9.10.2007 0:11:18
8
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 8
9.10.2007 0:11:19
9
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 9
9.10.2007 0:11:20
10
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 10
9.10.2007 0:11:20
11
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 11
9.10.2007 0:11:21
12
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 12
9.10.2007 0:11:21
13
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 13
9.10.2007 0:11:22
14
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 14
9.10.2007 0:11:23
15
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 15
9.10.2007 0:11:23
16
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 16
9.10.2007 0:11:24
17
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 17
9.10.2007 0:11:24
18
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 18
9.10.2007 0:11:25
19
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 19
9.10.2007 0:11:25
20
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 20
9.10.2007 0:11:26
21
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 21
9.10.2007 0:11:26
22
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 22
9.10.2007 0:11:27
23
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 23
9.10.2007 0:11:28
24
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 24
9.10.2007 0:11:28
25
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 25
9.10.2007 0:11:29
Salichová, dvouměsíčník Galerie). Připravil všechny účasti
Výtvarného centra Chagall na veletrhu umění Art Prague
(2002-2007).
Ve volné tvorbě se od studentských let věnuje malbě,
fotografii a volné grafice. V malířství zobrazuje nejen
krajinu Beskyd, Jeseníků a Slovácka, ale také přírodu a její
poetickou krásu, vytváří cykly krajin s výrazným motivem
trav (Trávy a jiné fragmenty krajiny; Příběhy trávy).
V posledních letech se do malby prolínají i zcela specifické
tvůrčí aspekty, které mu přináší fotografie. Fotografický
záběr je velmi široký. Sahá od dokumentární fotografie,
portrétu a živé fotografie až k aranžované fotografii a aktu.
Mnohokrát se umístil v soutěžích časopisů Fotografie
-Magazín, PHOTO life i FotoVideo. Svými snímky doprovodil již tři sbírky básní Břetislava Uhláře a spolu s ním
oslavuje ženskou krásu.
Člen UVU ČR, Středočeského sdružení výtvarníků,
Skupiny Chagall, byl členem Klubu genealogů a heraldiků
v Ostravě. Soudní znalec v oboru výtvarné umění 20.
století.
V roce 2001 obdržel od Masarykovy akademie umění
v Praze Evropskou cenu za podporu umění.
PAVLIŇÁK Petr
historik umění, fotograf, malíř, galerista
Narozen 8. 10. 1946 ve Strážnici. Studoval propagační
výtvarnictví na SPŠS v Ostravě (1971-1976), teorii a dějiny
kultury na FF UP v Olomouci (1977-1982, 1985 PhDr.),
dějiny umění na FF UK v Praze (2000-2002) a uměleckou
fotografii na Lidové konzervatoři v Ostravě. Pracoval jako
samostatný výtvarník, vedoucí propagačního oddělení
a vedoucí reprografického střediska v podnicích a organizacích Severomoravského kraje (Vítkovické železárny,
Vratimovské papírny, Biocel Paskov apod.). Od 1990 je
majitelem Výtvarného centra Chagall v Ostravě. Věnuje
se galerijní, kurátorské a vydavatelské činnosti, je odpovědným redaktorem Slovníku českých a slovenských výtvarných umělců. Zabývá se užitou grafikou a grafickým
designem (autor loga SMCP Paskov, Výtvarného centra
Chagall, Galerie Gaudeamus), plakátovou tvorbou, knižní
grafikou (mj. katalogy Výtvarné doteky Visegrádské čtyřky,
Ostrava ve výtvarném umění, Český a slovenský kreslený humor, Slovník českých a slovenských výtvarných
umělců I-XVIII, J. Pasternak: Tam za tou duhou, Helena
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 26
Samostatné výstavy (výběr)
1973 - Ostrava, Kulturní dům Plynárny, 1987 - Ostrava,
Dům kultury Družba (s P. Amlerem a V. Biolkem), 1989
- Ostrava-Hrabůvka, Obvodní kulturní středisko (se S.
Retychovou a P. Amlerem), 1996 - Ostrava, Výtvarné
centrum Chagall, 1998 - Opava, Divadelní klub Slezského
divadla, 1999 - Ostrava, Galerie Magna, 2001 - Ostrava,
Galerie Mlejn, 2003 - Ostrava, Galerie Na chodbě - Kolín,
Kremličkova síň - Hranice, Galerie Sklep, fotografie
(s M. Kolářovou a J. Palenčárem) - Karviná, Státní okresní
archiv, Romantická Karviná (s R. Schmuckerem), 2004 Veselí nad Moravou, Městská galerie, obrazy, fotografie
(s V. Filandrem) - Holešov, Muzeum a galerie, Záznamy
z cest - fotografie (s M. Kolářovou a J. Palenčárem), 2005
- Ostrava, Galerie Mlejn, obrazy (se S. Holinkou) - Ostrava,
Televizní klub - Ostrava, Výtvarné centrum Chagall, Tvář
a tělo, fotografie - Plzeň - Kyšice, Galerie U Randů, obrazy,
fotografie - Kolín, Městské muzeum, fotografie (s M. Kolářovou a J. Palenčárem) - Karviná, Zámecká galerie Chagall,
minivýstava obrazů - Ostrava, galerie hotelu Imperial,
Oheň a stromy, fotografie - Ostrava, Galerie Na chodbě,
Fotografie z Benátek (s J. Palenčárem) - Ostrava-Zábřeh,
KD Akord, Akt (fotografie), 2006 - Hukvaldy, Galerie
9.10.2007 0:11:29
Beseda - Vratimov, knihkupectví a galerie, obrazy - Český
Těšín, Bílá galerie Těšínského divadla, 2007 - Karviná,
Zámecká galerie Chagall, obrazy - Ostrava, Autorská
galerie české fotografie, Akty.
Kolektivní výstavy (výběr)
2002 - Ružomberok, Krakov (Polsko), Budapešť (Maďarsko), Strom Ružomberok - Litoměřice, II. Salon českých,
moravských, slezských malířů a sochařů - Český Brod,
Podlipanské muzeum, Salon středočeských výtvarníků
2002, 2003 - Brušperk, Bojnice, Ústí nad Orlicí, Holešov,
Skupina Chagall, 2004 - Bojnice, Galerie Velvet, Skupina
Chagall, 2005 - Jihlava, Dům Gustava Mahlera, 2006
- Mikulov, Ditrichštejnská hrobka, Skupina Chagall
- Rakovník, Rabasova galerie, Středočeské sdružení
výtvarníků UVU, 2007 - Kladno, Středočeské sdružení
výtvarníků UVU - Beroun, Zámecká galerie - Olomouc,
Galerie G, Středočeské sdružení výtvarníků UVU, členská
výstava 2007 - Rakovník, Rabasova galerie, repríza.
Publikační činnost (výběr)
Signatury českých a slovenských výtvarných umělců.
Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1995. Barvy, tóny,
slova (spoluautor). CMYK, Ostrava 1999. Výtvarné doteky
Visegrádské čtyřky (redaktor). Výtvarné centrum Chagall,
Ostrava 2001. Slovník českých a slovenských výtvarných
umělců I-XVIII (odpovědný redaktor a grafická úprava).
Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1998-2007.
Kurátorství výstav (výběr)
1991 - Výtvarní umělci Ostravska. 1994 - Olga a Josef
Vyleťalovi. 1996 - Jaroslava Pešicová a František Štorek;
Jiří Kolář, koláže a objekty. 1998 - Fantazijní realismus
v Čechách; 1999 - Ostrava ve výtvarném umění; Jiří Kolář
a Běla Kolářová, retrospektiva. 2002-2007 - Art Prague.
Představovaní autoři: Milan Knížák; Eduard Ovčáček,
Berenika Ovčáčková; Jan Saudek, Sára Saudková; Eva
Kmentová, Olbram Zoubek, Jasan Zoubek; Zdena Fibichová, Vladimír Preclík; Antonín Kroča, Bohumil Eliáš
mladší, Emöke Szilva. 2003 - Vladimír Komárek - obrazy
a grafika; Eva Kmentová, Olbram Zoubek a Jasan Zoubek
-výběr z tvorby; Skupina Chagall. 2007 - Helena Salichová;
Filmová fotografie; Ostrava ve výtvarném umění; Olbram
Zoubek; Boris Jirků; František Krasl - fotografie; Ladislav
Postupa - fotografie; Proměny Karviné ve výtvarném
umění 20. století.
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 27
Literatura (výběr)
Šer, K.: Portréty výtvarných umělců na fotografiích Petra
Pavliňáka. Katalog. Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
1996. The International Directory of Distinguished
Leadership. The American Biographical Institute Inc.,
North Carolina USA 2000. Mlejn se ocitl v plamenech. In:
Týdeník Ostrava, 4. 9. 2001. Sedláček, D. (ed.): II. Salon
českých, moravských, slezských malířů a sochařů. Katalog.
Občanské sdružení Salva Guarda a nakladatelství Dialog,
Litoměřice a Litvínov 2002. Strom Ružomberok 2002.
Katalog. Liptovské muzeum, Ružomberok 2002. Salon
2002 středočeských výtvarníků. Katalog. Podlipanské
muzeum, Český Brod 2002. Slovník českých a slovenských
výtvarných umělců 1950-2003. XI. díl (Pau-Pop). Výtvarné
centrum Chagall, Ostrava 2003. Galerista Petr Pavliňák
také fotí, maluje a vystavuje. In: Moravskoslezský deník
7. 11. 2003. Weber, V.: Petr Pavliňák - obrazy, fotografie.
Katalog. Ostrava 2003. Skupina Chagall. Katalog.
Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2003. Fotografové
skupiny Chagall zvěčnili kouzlo přírody. In: Hranický týden
6. 2. 2004. Skupina Chagall otevřela opravenou Městskou
galerii. In: Holešovsko 2004, č. 2. The International
Directory of Distinguished Leadership. Ninth Edition.
The American Biographical Institute Inc. Raleigh, North
Carolina U.S.A. 2005. Majitel Chagalla vystavoval sám
sebe. In: Týdeník Ostrava 9. 8. 2005. Petr Pavliňák: Tvář
a tělo. In: Fotografie-Magazín 2005, č. 9. Who is ...?
(v České republice). 4. vydání. Hübners Who is Who, Verlag
für Personenenzyklopädien AG, Zug 2005. Pätnáctidielny
laureát. In: Antik (Bratislava) 2005, č. 6. Uhlář, B.: Příběhy
trávy. Katalog. Těšínské divadlo, Český Těšín 2006. Who
is ...? (v České republice). 5. vydání. Hübners Who is
Who, Verlag für Personenenzyklopädien AG, Zug 2006.
Uhlář, B.: Když galerista a teoretik maluje a fotografuje.
In: Moravskoslezský deník 12. 8. 2007. (o): Petr Pavliňák
przedstawił swoją twórczość. In: Głos ludu 26. 7. 2007.
Uhlář, B.: Petr Pavliňák prožívá velmi šťastný rok. Úspěšný
galerista, který také občas maluje a fotografuje, je příjemně překvapen zájmem o své obrazy na současné
výstavě. In: Moravskoslezský deník 23. srpna 2007.
Katalog vydalo Výtvarné centrum Chagall k výstavě Petra Pavliňáka
V galerii české fotografie. Listopad 2007. Text a grafická úprava
PhDr. Petr Pavliňák. Slovníkové heslo Alena Malá. Sazba a montáž
Vladimír Košuta - TRIO STUDIO. Tisk Grafico Opava.
9.10.2007 0:11:30
Pavlinak_Akty_zlom3.indd 28
9.10.2007 0:11:31