bronchiální astma otázky pacientů příběhy

ASTMA
CHRONICKÉ ZÁNĚTLIVÉ ALERGICKÉ ONEMOCNĚNÍ DÝCHACÍCH CEST
BRONCHIÁLNÍ ASTMA
OTÁZKY PACIENTŮ
PŘÍBĚHY PACIENTŮ S ASTMATEM
TEST KONTROLY ASTMATU
Vydání publikace podpořilo MEDIFORUM,
vzdělávací a doškolovací oddělení společnosti GlaxoSmithKline, s.r.o.
GlaxoSmithKline, Na Pankráci 17/1685, 140 21 Praha 4
Tel.: +420 222 001 111, Fax: +420 222 001 444, www.gsk.cz
CZ/SFC/0010/11
MUDr. Václava Bártů, Ph.D.
Předmluva
Astma, starším názvem průdušková záducha, je nemoc, o níž se opakovaně mluvilo, mluví a mluvit bude i v budoucnosti. Zatím se nepodařilo ji vyléčit, umíme ale ve většině
případů navodit stav, který pacienta nějak významně neomezuje v jeho aktivitách. Každoročně na toto téma vychází v odborné i laické literatuře mnoho článků, publikací, choroba je zmiňována v médiích a konají se o ní regionální sympózia, národní konference
i mezinárodní kongresy. Na rozdíl od astmatiků zdraví lidé nikdy nezažili pocit nedostatku kyslíku, dobře tolerují fyzickou námahu i duševní stresy, nevadí jim změny počasí,
vůně květin a jejich pyly, kontakt se zvířaty, prašné prostředí. Přitom na celém světě milióny astmatiků vědí, co to je nemít možnost normálně dýchat. A právě pro ně je zapotřebí vydávat knížky, jako je tato. Její autorkou je lékařka – pneumoložka, která má velké
zkušenosti s péčí o takto nemocné. Ráda se proto o ně podělila, ráda vydává svědectví
o tom, jak s nemocí bojovat, jak nad ní vyzrát. Jde to, jen se nedat!
Na tomto místě musím zmínit svoji 92letou maminku, která je od svého mládí těžká
astmatička. Zvláště dříve na tom byla velmi špatně, pamatuji se, že když jsem byl malý,
probděla mnoho nocí, kdy se dusila, několikrát ročně byla hospitalizována, léčena v nemocnici infúzemi a kyslíkem, absolvovala pobyty v lázních. Protože tenkrát neexistovala
dnešní moderní antiastmatická inhalační léčba, skončila na hormonech v injekční formě,
které musí dostávat celoživotně. Má odvápněné kosti, deformity páteře, měla žaludeční
vředy, hůře vidí. Přesto se dožila vysokého věku. Naučila se s nemocí žít. Dnešní astmatici
jsou na tom podstatně lépe, obtížně léčitelnou formu nemoci má jen velmi malé procento nemocných, na astma se u nás už v dětství neumírá. Máme široké spektrum účinných léků, existuje dostatek možností, jak nemoc diagnostikovat, jak rozpoznat rizikové
faktory vedoucí ke vzniku obtíží. To však ale samo o sobě nestačí. Každý astmatik by měl
ke své chorobě přistupovat zodpovědně, respektovat rady svého lékaře, spolupodílet se
na léčbě, vzdělávat se, nevzdávat se, když se léčba přechodně nedaří, prostě se naučit
s nemocí žít. Tak jak to dokázala ta výše zmíněná stará paní, díky níž jsem na tomto světě,
a proto mohu také vzhledem k mé profesi pomáhat lidem s astmatem.
Přeji Vám příjemné počtení a také to, abyste se poučili a třeba i ponaučili.
Doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.
PŘEDMLUVA
03
1
Příznaky
BRONCHIÁLNÍ ASTMA
Bronchiální astma je onemocnění, jehož výskyt se pozvolna celosvětově zvyšuje především v dětské populaci. Odhaduje se, že astma má asi 300 miliónů lidí na světě.
V České republice se pro tuto chorobu léčí asi 800 tisíc osob. Jedná se o chronické
zánětlivě alergické onemocnění dýchacích cest. Není vyléčitelné, ale je možné léčbou
ovlivnit jeho průběh natolik, že nečiní pacientovi výraznější potíže.
Příznaky onemocnění jsou způsobeny zúžením průsvitu průdušek. Ty reagují na alergické, ale i další podněty otokem sliznice, tvorbou hlenu a stažením hladkých svalů dýchacích cest. Jedná se především o neurčité pocity tísně a svírání na hrudi, kašel a záchvaty
kašle. Často dochází k zhoršení dýchání a pocitu dušnosti v klidu, v noci, nad ránem nebo
na počátku tělesné zátěže. Nejzávažnějším příznakem je astmatický zánět doprovázený
hvízdavým dýcháním s pískoty.
Úvod
Bronchiální astma postihuje osoby všech věkových skupin po celém světě. Jedná se
o chronické, zánětlivě alergické onemocnění průdušek. Příčiny vzniku bronchiálního
astmatu nejsou přesně určeny. Je známa řada rizikových faktorů životního prostředí a
samotného jedince, které podporují teorii o souběžném působení těchto vlivů. Velkým
rizikem pro rozvoj onemocnění je alergie, alergická rýma, výskyt alergického onemocnění v rodině. Nemalou roli hraje expozice škodlivým látkám v řadě povolání. Jedná se
především o vliv pesticidů, parfémů, enzymů, aromatických látek, pryží. Nárůst počtu
astmatiků v posledních desetiletích současně s rodinným výskytem svědčí i pro genetický základ nemoci, který je dále ovlivněn řadou vlivů a podnětů životního prostředí. Tím
lze zčásti i vysvětlit individuální odlišnosti odpovědi na léčbu astmatu.
04
BRONCHIÁLNÍ ASTMA
Diagnostika
K stanovení správné diagnózy bronchiálního astmatu je třeba podrobně vyhodnotit
osobní údaje pacienta a jeho potíže. Je třeba zjistit, kdy k příznakům dochází, zda je
souvislost s pobytem v určitém prostředí, zaměstnání, přírodě, závislost na stravě. Důležité jsou informace o kuřáctví, chovu domácích zvířat, výskytu jiných chorob, včetně
alergické rýmy či kožního ekzému. Lékař pak provede klinické vyšetření. Velmi důležité
je vyšetření plicních funkcí – tzv. spirometrické vyšetření, při kterém se vyšetřují objemy vzduchu v dýchacích cestách a rychlost jejich výdechu. Vyšetření vydechovaného
oxidu dusnatého poskytuje informaci o aktivitě alergického zánětu v dýchacích cestách
a plicních sklípcích. Jednoduchým vyšetřením a inhalací úlevového léku lze zjistit, zda
se zúžené průdušky mohou uvolnit. Při podezření na bronchiální astma se může provést
tzv. bronchoprovokační test, při kterém se může prokázat dráždivost průdušek a vyvolat
stav podobný bronchiálnímu astmatu. Jiným typem zátěžového vyšetření je bicykloergometrie.
BRONCHIÁLNÍ ASTMA
05
Ta se používá k průkazu reaktivity průdušek především u dětí. Nezbytnou součástí vyšetřovacího programu je dále alergologické vyšetření ke zjištění a průkazu alergenů, které
mohou působit jako „spouštěči“ astmatických projevů.
Bronchiální astma je klasifikováno dle závažnosti a četnosti potíží pacienta do čtyř stupňů. Podle tohoto rozdělení pak lékař sestavuje dlouhodobý léčebný plán.
Astmatický záchvat
Asi u 5-10 % pacientů je zajištění a léčba bronchiálního astmatu obtížná. I přes nasazenou maximální dostupnou léčbu včetně systémové hormonální terapie se příznaky onemocnění prakticky vyskytují každodenně. Dochází k častým zhoršením choroby a zhoršení dechových funkcí. Tento stav se označuje jako obtížně léčitelné astma a vyžaduje
sledování pacienta na specializovaných pracovištích. U těchto nemocných je často nutná
i nemocniční péče s ohledem na vážnost stavu.
Bronchiální astma je chronické onemocnění, u kterého dochází ke změnám v jeho projevech. Jsou období, kdy je pacient zcela bez potíží a má pocit, že je zdravý a bez onemocnění. Tato situace může být vystřídána obdobím zhoršení. Nejčastěji je tato změna
charakterizována kašlem, který je dráždivý s obtížným nebo váznoucím odkašláním.
Dále navazuje zhoršení dechu, záchvaty dušnosti i v klidu. Takové vzplanutí nemoci se
nazývá exacerbace. Nejčastějšími příčinami bývá expozice konkrétním alergenům, zvýšená koncentrace chemických zplodin, virové respirační infekty, opomenutí pravidelné
protizánětlivé léčby. Průběh bývá horší a dlouhodobější, pokud je pacient ještě kuřák.
Antibiotická léčba, kterou někdy nemocní dostávají, bývá zcela bez účinku. Pokud se
obvyklou úlevovou léčbou nepodaří příznaky odvrátit, potíže trvají déle než 24 hodin
a mohou se ještě stupňovat, hovoříme o astmatickém záchvatu. Pacienti jsou dušní
i v klidu, nejsou schopni hovořit. Dýchání je doprovázeno slyšitelnými pískoty, pokašláváním. To je již vážný stav, který vede k dechové nedostatečnosti a vyžaduje urgentní
lékařskou pomoc a péči.
Léčba
Bronchiální astma je onemocnění, které není vyléčitelné, ale je možné jeho příznaky minimalizovat. Cílem léčby je dosáhnout takové kontroly nad astmatem, aby u pacienta
byly zachovány normální plicní funkce, mohl vykonávat normální fyzickou aktivitu a zároveň výskyt typických příznaků byl minimální. Vhodné je i vyloučit nežádoucí účinky
podávaných léků. Preparáty používané v léčbě astmatu se dělí na 2 základní skupiny.
Léky dlouhodobě působící – udržovací, které zajišťují kontrolu nad astmatem. Jedná se
o protizánětlivou preventivní léčbu. Léky rychle a krátkodobě působící – úlevové - napomáhají okamžitému ovlivnění příznaků choroby. Sestavení léčebného programu je
záležitostí individuální a tento trend dobře vystihuje slogan „léčba šitá na míru“. Základní
přípravky léčby představují inhalační kortikosteroidy, které potlačují alergickou složku
zánětu. Jejich dávkování je u každého pacienta individuální. Cílem je potlačit typické
příznaky onemocnění. V poslední době je preferováno současné podávání kombinace inhalačního kortikosteroidu a dlouhodobě působícího léku, který uvolňuje zúžené
06
BRONCHIÁLNÍ ASTMA
BRONCHIÁLNÍ ASTMA
07
průdušky. Tato kombinace má několik výhod. Zajišťuje lepší kontrolu astmatu a pro pacienta je výhodné podání 2 léků v jedné dávce. Pokud tato léčba nezajistí bezpříznakový
průběh choroby, jsou podávány další léky, které potlačují alergické projevy onemocnění
a uvolňují dýchací cesty.
Zvláštní postavení v léčbě mají tzv. úlevové léky. Jejich použití při potížích dovede rychle
a krátkodobě v rozsahu 4-6 hodin zmírnit příznaky nebo oddálit astmatický záchvat. Je
třeba, aby první příznaky kašle a záchvatů dušnosti zvláště v klidu nebyly podceňovány. V případě, že je úlevový lék užíván denně, znamená to, že je třeba upravit a posílit
dlouhodobou protizánětlivou léčbu, která není v tomto případě dostačující. Úlevový lék
by neměl být použit více než 4x denně v celkovém počtu maximálně 8 dávek. Pokud
je nutné jeho častější užití, je třeba urychleně vyhledat lékařskou pomoc. Může dojít
k závažnému zhoršení celkového stavu a hospitalizaci. Pokud již dojde k projevům astmatického záchvatu, je třeba včas užít úlevový lék, a pokud nedojde k zlepšení dušnosti,
inhalaci léku po 20 minutách opakovat. Je nutné opustit prostředí, kde dušnost vznikla
a které může mít nepříznivý vliv na další průběh zdravotního stavu. Když po opakovaném použití úlevové léčby nedojde k zlepšení nebo je zlepšení jen krátkodobé, je třeba
včas vyhledat lékařskou pomoc.
Cíl léčby
žádné denní a noční příznaky astmatu,
žádné omezení životních aktivit a fyzické zdatnosti,
žádné záchvaty dušnosti a kašle,
minimální potřeba úlevových léků - maximálně 2x do týdne,
udržet hodnoty ventilačního plicního vyšetření v normálních hodnotách.
Závěr
Léčebný program má jasný úkol: omezit výskyt typických příznaků onemocnění a zmírnit potíže pacienta tak, aby mohl vést normální život. Podstatná a velmi důležitá je
dobrá spolupráce pacienta. Pokud pacient zná situace, kdy dochází k provokacím kašle
a dušnosti, je třeba se těmto okolnostem vyhýbat. Důležité je i vyhledávat zdravé životní prostředí a odstranit známé dráždivé podněty a alergeny. Nejčastější, nejúčinnější
a nejvhodnější je inhalační léčba. Tímto způsobem se dosáhne vysoké koncentrace léku
v dýchacích cestách. Působí jako „ochranný film“ chránící před četnými dráždivými alergickými podněty, které se dostávají do dýchacích cest. Důležitým předpokladem této
léčby je správná volba inhalační pomůcky a správná inhalační technika, kterou pacient
dobře zvládne. Stejně tak je i nutné dodržovat léčebné doporučení, které vydal lékař.
V případě, že i přes tato opatření dochází k zhoršování potíží, je nutné ihned se dostavit
na kontrolu.
Shrnutí
Navštěvujte pravidelně svého lékaře, i když nemáte typické potíže.
Nepodceňujte žádné příznaky.
Pokud musíte denně používat úlevový lék, je nutné upravit vaši dlouhodobou léčbu.
Vyvarujte se pobytu v prostředí, které vyvolává zhoršení vašeho stavu.
Mějte vždy po ruce potřebnou zásobu léků pro léčbu astmatu.
08
BRONCHIÁLNÍ ASTMA
BRONCHIÁLNÍ ASTMA
09
2
Co se stane, když si zapomenu vzít preventivní lék?
Pokud dojde k ojedinělému vynechání preventivní léčby, nemusí se to projevit okamžitým zhoršením stavu. Pravidelné preventivní užívání léku zajišťuje úspěch léčby a udržení astmatu plně pod kontrolou.
OTÁZKY PACIENTŮ
Je nutné léky užívat trvale ?
Je astma dědičné?
U bronchiálního astmatu se do určité míry uplatňují genetické předpoklady v kombinaci
s osobní dispozicí. Pokud je v rodině výskyt alergického onemocnění u obou rodičů, je
50–75% předpoklad výskytu astmatu u dítěte.
Mnoho pacientů má tendenci zvláště v období bez příznaků léčbu přerušit, léky nebrat.
Jedná se však o rizikový krok, protože onemocnění se může kdykoliv projevit nepříjemnými a závažnými příznaky. Proto je třeba preventivní léčbu užívat pravidelně v dávce
doporučené lékařem.
Souvisí alergická rýma s astmatem?
Jedná se o bezpečné léky – jedná se o inhalační hormony?
Alergická rýma je rizikový faktor pro rozvoj astmatu. Asi polovina pacientů s alergickou
rýmou trpí i astmatem. Včasná léčba alergické rýmy může příznivě ovlivnit vznik či průběh bronchiálního astmatu.
Mohu se vyléčit?
Bronchiální astma je nyní považováno za onemocnění nevyléčitelné. Pravidelnou preventivní léčbou lze však dosáhnout úplné kontroly choroby. To znamená, že obvyklé potíže se nevyskytují vůbec nebo jen sporadicky. Lze vést plnohodnotný život, věnovat se
svým aktivitám a koníčkům.
Může u dítěte v pubertě onemocnění ustoupit?
U části dětí mohou v průběhu let ustoupit až vymizet příznaky onemocnění. U některých
intenzita astmatu kolísá a střídají se období s projevy astmatu s obdobími bez příznaků.
Nelze předem určit, jak se bude u dítěte onemocnění během let vyvíjet.
Inhalační kortikoidy jsou dnes nejúčinnější protizánětlivé přípravky v léčbě astma bronchiale. Patří mezi preventivní léky. Jedná se o hormonální léčbu, která se vdechuje a působí z největší části v dýchacích cestách. Jen ve zcela minimální míře jsou vstřebávány do
organismu. Jejich přínos vysoce převyšuje případné nežádoucí účinky. Je třeba dodržovat doporučení a po aplikaci léku vypláchnout ústa vodou.
Může na podávané léky vzniknout závislost, mohou přestat
působit?
Nejedná se o léky, kde by hrozilo toto riziko. Léčba je zaměřena protizánětlivě a vede
k potlačení alergické zánětlivé odpovědi v dýchacích cestách. Při pravidelném podávání
lze naopak docílit toho, že spotřeba úlevových léků se snižuje a onemocnění je plně pod
kontrolou.
Je nutné léky užívat v těhotenství a při kojení dítěte?
I v těhotenství se doporučuje užívat preventivní léčbu doporučenou lékařem, aby se
předešlo zhoršení stavu. To by naopak mohlo zdárnému průběhu těhotenství uškodit.
I při kojení se léky užívají. Je třeba si uvědomit, že se jedná o inhalační přípravky, které
organismus minimálně zatěžují.
Jak poznám, že mám astma „pod kontrolou“?
Pokud je onemocnění dobře léčené, nemáte prakticky žádné potíže a můžete se plně
věnovat svým aktivitám. Nepotřebujete úlevovou léčbu. Jakmile zjistíte, že se vyskytují
během týdne častěji typické příznaky, onemocnění není plně kontrolované. K jednoduchému vyhodnocení může posloužit Test kontroly astmatu, který se skládá z 5 otázek
a je k dispozici na internetové adrese www.astmatest.cz.
10
OTÁZKY PACIENTŮ
OTÁZKY PACIENTŮ
11
Pomůže mi pobyt u moře?
Může mít zaměstnání vliv na bronchiální astma?
Pobyt u moře může mnoha pacientům pomoci. Nelze ho však považovat za náhradu léčby. Ta musí probíhat i v tomto prostředí. Je vhodné, aby byl pobyt co nejdelší, zpravidla
alespoň 2 týdny.
U některých pacientů mohou alergeny na pracovišti onemocnění vyvolat a zhoršit. Jedná se o tzv. profesní astma. Rizikové jsou především chemické provozy, prašné prostředí.
V případě potravinové či zvířecí alergie i ta pracoviště, kde lidé přicházejí do styku s těmito alergeny. Definitivní stanovisko a návrh na další opatření či přeřazení na jinou práci
pak vydává pracoviště specializované na pracovní lékařství.
Mohu sportovat?
Sport pomáhá zlepšovat fyzickou zdatnost a plicní funkce, posiluje organismus. Přitom
námaha a fyzická zátěž může u některých osob působit jako spouštěč astmatu. Proto je
důležité zvláště při provozování sportovních aktivit užívat preventivní léčbu. V některých
případech je nutné bezprostředně před zátěží aplikovat i úlevový pohotovostní lék. Astma však nebrání provozování sportu ani na vrcholové úrovni.
Mohu onemocnět bronchiálním astmatem i ve vyšším věku?
Ano, touto chorobou mohou onemocnět lidé v každém věku.
Souvisí bronchiální astma s alergií?
Ano, u tohoto onemocnění se může alergie projevovat na průduškách s typickými příznaky, které odpovídají astmatu. Pokud byla u vás zjištěna alergie, je pravděpodobné, že
se projeví také onemocnění astmatem.
Mohu kouřit?
Může dieta ovlivnit průběh onemocnění?
Je prokázané, že kouření a pobyt v zakouřeném prostředí podstatně zhoršují astmatické
potíže. Dochází k dráždění průduškové sliznice a zhoršení stávajícího zánětu. Cigaretový
kouř může působit jako spouštěcí mechanismus astmatického záchvatu. U tohoto onemocnění je velmi důležité nekouřit a nezdržovat se v zakouřených prostorách.
Pokud byla u vás zjištěna potravinová alergie, je třeba se vyvarovat těchto potravin. Je
zde velké riziko alergické reakce a astmatického záchvatu. Jinak sama dieta k léčbě nestačí a na průběh astmatu nemá vliv.
Mohu chovat domácí zvíře?
Obecně se nedoporučuje osobám s astmatem chovat zvířata. Mnoho pacientů s bronchiálním astmatem má prokázanou alergii i na zvířata. Alergenem je v těchto případech srst, sliny,
kožní šupiny. V mnoha případech je problém vzdát se zvířete. Pak je třeba neobývat společné
prostory a domácnost. Je třeba i zvýšit dávky protizánětlivých a protialergických léků.
Může psychika ovlivnit onemocnění?
Psychické pohnutky mohou ovlivnit průběh onemocnění, někdy i vyprovokovat typické
potíže. Nejde však o vlastní příčinu choroby, protože tou je zánět v dýchacích cestách.
Je astma nakažlivé?
Bronchiální astma není nakažlivé, nejedná se o přenosné onemocnění.
12
OTÁZKY PACIENTŮ
OTÁZKY PACIENTŮ
13
3
PŘÍBĚHY PACIENTŮ
S ASTMATEM
Běhat na lyžích lze i s astmatem
Martin, 19 let
Když jsem se měl na základní škole rozhodnout, jaký sport budu dělat, běh na lyžích byla jasná volba. Rodiče ale zásadně nesouhlasili. Vždyť máš neustále bronchitidy a zadýcháváš se
i při rychlejší chůzi – slyšel jsem pořád. Nedal jsem si však říct a trval na svém. Jenže tréninky
byly opravdu náročné. Měl jsem po nich dýchací problémy, bolesti na hrudníku, pískoty.
V oddíle jsem zaostával. Vyšetření plicních funkcí nedopadlo nejlíp. Na astma navíc poukázal
i Test kontroly astmatu, který jsem našel na internetu. Závěr zněl: lehká obstrukční ventilační
porucha. Rozhodl jsem se ale, že se sportu nevzdám. Za pomoci lékařů a díky nasazení včasné léčby jsem se mohl vrátit zpět mezi kluky a doufám, že se brzy dočkám i první medaile.
Teď už vím nejen já, ale i moji rodiče, že se dá vrcholově sportovat i s astmatem. Jsem rád, že
v dnešní době existuje moderní léčba, díky níž jsem si mohl splnit svůj sen.
Operní pěvec nemohl popadnout při zpěvu dech
Alexander, 61 let
Operní zpěv je můj celý život. Žil a vystupoval jsem v Rusku, po celé Evropě, až jsem se
nakonec usadil v Praze. Jako profesionální zpěvák jsem nikdy nekouřil ani nepil alkohol.
Od 30 let jsem sice trpěl alergickou rýmou, nikdy jsem se však neléčil. Problémy nastaly až před třemi lety, kdy začal narušovat moje operní vystoupení dráždivý kašel. Často
jsem při zpěvu doslova lapal po vzduchu a bál se, že mě přepadne záchvat. Až v plicní
ambulanci zjistili, že jde o astma. Zpěv je pro mě to nejdůležitější, proto se řídím radami
lékaře a dodržuji léčbu. Každé ráno a večer užívám léky a chodím na pravidelné kontroly.
Můj hlas je zase jako zamlada, po kašli či dechové tísni ani stopy.
Péče o miminko byla na prvním místě
O hospodě, naraženém sudu a astmatu
Kateřina, 27 let
Pavel, 45 let
Od dětství jsem trpěla alergií na pyl, k tomu postupně přibyl atopický ekzém a náběh na
astma, o pravidelných infekcích horních a dolních cest dýchacích ani nemluvě. Když se
mi v 25 letech narodila dcera a já začala kojit, vysadila jsem si sama všechny léky. Jenže
jak běžel čas, začal mě v noci pravidelně budit suchý dráždivý kašel a dechové potíže
jsem měla i přes den. Zabrat mi dala i pomalá jízda na kole nebo některé běžné domácí
práce. Dočasnou pomoc přinesly úlevové léky, které jsem použila vždy, když bylo nejhůř.
Jenže to bylo čím dál častěji. Pořád jsem běhala k lékaři s malou nebo bylo potřeba něco
zařídit a já na své vlastní zdraví neměla čas. Po roce a půl mě manžel donutil vyhledat
pomoc odborníka. Vzhledem k mým mnohaletým potížím s alergií a astmatem mi lékař
nejdřív pořádně vyčinil, že jsem nepřišla dřív, nasadil kombinovanou inhalační terapii
a „naordinoval“ pravidelná kontrolní vyšetření. Teď je mi mnohem líp a i Amálka je ráda,
že se na ni maminka víc směje.
Provozovat hospodu je radost, ale i velká starost. Když jsem ji v naší vesnici otevřel, netušil jsem, že tam budu trávit celé dny i noci sedm dní v týdnu. Po roce jsem začal cítit
slabost a špatně se mi dýchalo. Přičítal jsem to přepracování a také věčně zakouřenému
prostředí (co by to bylo za hospodu bez kuřáků). Investoval jsem do klimatizace a snažil
se často větrat. Když se to nějakou dobu nelepšilo, šel jsem k doktorovi a řekl mu o potížích. Lékař, aniž by provedl podrobné vyšetření, usoudil, že jde o celkovou únavu, stres
a vyčerpání a že musím hlavně zvolnit. Když jsem ale jednoho dne šel do sklepa narážet
sud, dostal jsem astmatický záchvat. Ještě že byla poblíž manželka. V nemocnici, kde si
mě na pár dní nechali, zjistili, že mám astma. V současné době užívám inhalační léky,
které mi hodně pomáhají, a snažím se přestat kouřit. I když v hospodě to jednoduché
opravdu není. Uvědomil jsem si, že zdraví je důležitější než podnikání. Díky tomu, že jsem
zaměstnal nového výčepního, mohu trávit v práci méně času a věnovat se víc rodině.
14
PŘÍBĚHY PACIENTŮ S ASTMATEM
PŘÍBĚHY PACIENTŮ S ASTMATEM
15
Díky včelímu bodnutí objevili astma
Nemocnice byla mým druhým domovem
Matyáš, 14 let
Jarmila, 62 let
Vůbec jsem nechápal, co doktoři blázní a máma stále řeší. V létě u bazénu mě bodla
včela u oka. Bylo to docela nepříjemný, i to bolelo, ale hlavně mi oteklo celé oko, nic jsem
neviděl a udělalo se mi zle. Byli jsme zrovna s partou ze školy a jedna holka volala svojí
mamce, doktorce, co se mi stalo. Musel jsem k ní do ordinace, kromě ošetření se mě ptala
na různé další věci a přišla s teorií alergie na včelí bodnutí a alergií na sladkovodní ryby
(teda, o tom jsem fakt nikdy předtím neslyšel). Pro jistotu mě poslala na další vyšetření
i na plicní, kde zjistili, že mám astma. Máma vzpomínala, že jsem nikdy problémy neměl,
jen prý jako malé mimino jsem měl chvilkově potíže s dýcháním a taky atopický ekzém.
Astma bylo překvapení i pro mě. Vím, že ho má taky jeden spolužák ve škole. Doktor i kámoš mě ujistili, že pokud se budu léčit, můžu dělat všechno, co jsem byl zvyklý dělat dřív.
Jediné, na co prý budu muset myslet, je pravidelné užívání léků a lékařské kontroly.
Že jsem astmatik, vím už řadu let. Nemoc se u mě v minulosti projevovala různě, někdy
mi bylo úplně dobře, jindy mi způsobovala problémy dokonce s běžnou domácí prací,
jako je třeba věšení záclon nebo mytí oken. Také jsem se kvůli ní začala vyhýbat různým
společenským aktivitám. Třeba srazy s kolegyněmi z bývalé práce jsem omezila na úplné
minimum. Úplně poprvé se astma objevilo, když byly děti ještě malé. Tehdy jsem dostala
výborné léky, které mi pomohly. Brala jsem je však, jen když bylo nejhůř. Děti se smály, že
si foukám legrační dusivku, aniž by tušily, že mi není dobře. Možná právě nepravidelná
léčba způsobila, že se mé stavy zhoršovaly. Dostávala jsem i astmatické záchvaty, kdy
jsem si říkala, že to je můj konec. Pamatuji si, jak mě často manžel se syny (už téměř
dospělými) chodíval navštěvovat do nemocnice, kde jsem bývala hospitalizovaná kvůli
zdravotním komplikacím. Na poště, kde jsem pracovala, už byli na mé pracovní absence
zvyklí. Za celou dobu jsem vyzkoušela pouze jeden nový lék, který mi však nevyhovoval,
tak jsem se vrátila k tomu původnímu. Ten však postupem času nezabíral jako dřív. Loni
jsem se po úmrtí manžela přestěhovala k synovi do jeho rodinného domku, mám novou
lékařku a i novou, moderní léčbu, která mi pomáhá.
Nejlepší lékař? Přece já sama…
Pavlína, 38 let
Na dědovo astma nás upozornil internetový test
Darina, 22 let
Často si doma děláme legraci, že děda nebyl u lékaře od konce druhé světové války.
I ve svém věku (72 let) je stále aktivní sportovec, otužuje se a nikdy vážně nestonal. Až
v poslední době omezil plavání a další aktivity, protože začal mít problémy s dýcháním.
Říkal sice, že to nic není, ale mně to nedalo a pokusila jsem se vyhledat „na vlastní pěst“
pár informací na internetu s tím, že třeba má někdo podobné zkušenosti. Při čtení různých zdravotních rad a příběhů lidí jsem narazila i na astma a taky Test kontroly astmatu.
Bylo to jen pět jednoduchých otázek, které jsem za dědovy asistence vyplnila během pár
vteřin. Výsledek ale nebyl nic moc. Prý by měl děda navštívit lékaře a poradit se s ním
o svých potížích a případné léčbě. Doufám, že na nás děda jednou v životě dá a přesvědčíme ho, že bez pomoci odborníka se v tomhle případě neobejde.
16
PŘÍBĚHY PACIENTŮ S ASTMATEM
Vždycky jsem byla zdravý, hodně aktivní člověk. Nepřipouštěla jsem si žádné bolesti, natož nějaké nemoci. Dnes, když se zamyslím nad svým přístupem ke zdraví, vím, že jsem
zbytečně riskovala. Dlouhou dobu jsem přehlížela kašel, sípavé dýchání a zvláštní zvuky, které při něm ze mě vycházely. Teprve když mě několikrát pískavé dýchání probudilo
i v noci, zmínila jsem se o tom svému praktikovi. Z několika vyšetření vyplynulo, že
mám nejspíš astma. „Několik let zanedbané,“ pomyslela jsem si. Od lékaře jsem dostala prášky určené k pravidelnému užívání. Ty mi jako zázrakem pomohly velice rychle,
příznaky nemoci odezněly a já se rozhodla přerušit léčbu. Po několika týdnech klidu
nastalo prudké zhoršení mého zdravotního stavu, které mě přivedlo zpět k lékaři. Ten
mi vysvětlil, že astma je bohužel chronické onemocnění a je nutné užívat léky dlouhodobě. Jakákoliv přestávka v léčbě, když se cítím lépe, by vedla k tomu, že přijdou dny,
kdy bude mé astma mnohem horší. Je paradoxní, že sice mám astma, ale dnes už o své
nemoci prakticky nevím.
PŘÍBĚHY PACIENTŮ S ASTMATEM
17
4
TEST KONTROLY
ASTMATU
Test kontroly astmatu je mezinárodně standardizovaný písemný test. Test, který vám
bude pomáhat zhodnotit, zda máte při současné léčbě astma pod kontrolou a vašemu lékaři bude přesnějším ukazatelem, zda je třeba léčbu upravovat, dávky léků zvyšovat, snižovat nebo zda je dokonce možné jejich podávání přerušit. Společný výsledek bude o to lepší, o co budete společně v pravidelném používání testu důslednější
a přesnější. Nebudete společně prožívat situace, kdy si nebudete moci vzpomenout,
jak to vlastně bylo.
Test je určený pacientům od 12 let. Otázek je celkem pět.
U každé otázky zakroužkujte příslušný počet bodů, který je u vámi zvolené odpovědi.
Odpovídejte co nejpřesněji a nejpravdivěji.
Součet bodů ze všech odpovědí v zelených okénkách vám dá celkový výsledek neboli
ASTMA SKÓRE, které ukazuje úroveň kontroly nad vaším astmatem.
Výsledek 25 bodů potvrzuje, že za období posledních čtyř týdnů bylo „astma pod
kontrolou“.
Výsledek 20–25 bodů ukazuje, že máte „astma pod částečnou kontrolou“.
Výsledek méně než 20 bodů ukazuje, že máte „astma pod nedostatečnou kontrolou“.
Astma je celoživotní onemocnění a naším společným cílem je, abychom dosáhli nad
astmatem kontrolu a aby nemoc ovlivňovala váš život co nejméně.
RADY k vyplňování Testu kontroly astmatu
1. Po jak dlouhou dobu za poslední 4 týdny vám astma bránilo
v běžné činnosti v práci, ve škole nebo doma?
PO CELOU DOBU
= vinou příznaků astmatu jste nemohli vykonávat žádnou činnost v práci, ve škole, doma.
Astma vás zcela omezilo v jakékoli činnosti. Pokud stav trval po celou dobu 4 týdnů, je
bodové hodnocení nejnižší – 1 bod
VĚTŠINU DOBY
= příznaky astmatu vás omezovaly jen v některých činnostech, ale většinu času jste vinou astmatu nemohli vykonávat nic v práci, ve škole, doma
URČITOU ČÁST DOBY
= astma vás omezovalo jen po určitou krátkou část dne a byli jste v této době vyřazeni
z některé činnosti; obtíže vás budily v noci
KRÁTKOU DOBU
= obtíže byly během dne epizodické nebo v noci ojedinělé, ale v podstatě jste mohli
vykonávat všechny činnosti
ŽÁDNOU DOBU
= astma vás v ničem neomezovalo, vykonávali jste všechny činnosti tak, jako byste astma
neměli
2. Jak často jste za poslední 4 týdny měl/a pocit ztíženého
dýchání / krátkého dechu?
Pocit ztíženého dýchání znamená pocit nedostatku vzduchu, pocit svírání hrdla, tlak
a tíhu na hrudníku, pocity krátkého dechu nebo rychlé zadýchání se při běžné námaze
nebo činnosti.
18
TEST KONTROLY ASTMATU
TEST KONTROLY ASTMATU
19
3. Jak často vás za poslední 4 týdny probudily v noci nebo ráno (dříve,
než jste zvyklý/á), příznaky astmatu (hvízdavé dýchání, kašlání,
ztížené dýchání / krátký dech, tlak nebo bolest na hrudi)?
Jak často jste se probudili z toho důvodu, že se vám špatně dýchá, či jste se probudili
předčasně ráno s pocitem ztíženého dýchání / krátkého dechu?
4. Jak často jste za poslední 4 týdny použil/a inhalační úlevový lék (sprej)?
Úlevový lék je ten lék, který podle osobního plánu léčby užíváte, pokud máte pocit nedostatku vzduchu, nebo se při náhlém zhoršení stavu nemůžete nadýchnout, máte nesnesitelný pocit tlaku na hrudníku nebo velmi dlouho kašlete. V případě, že používáte
dlouhodobě kombinaci léků v jednom inhalátoru, lze některé z nich využít i jako úlevový
lék (viz osobní plán léčby).
5. Jak byste zhodnotil/a úroveň kontroly nad svým astmatem
za poslední 4 týdny?
ŽÁDNÁ KONTROLA
= často se vám špatně dýchá, každý den užíváte záchranný lék a astma vás velmi omezuje přes den a v noci nebo jste museli pro náhlé zhoršení vašeho zdravotního stavu
vyhledat lékaře
ŠPATNÁ KONTROLA
= těžkosti s dýcháním míváte častěji než dvakrát za týden, občas se v noci budíte, vaše
astma vás často omezuje
ČÁSTEČNÁ KONTROLA
= astma vás omezuje jen občas a jen zřídka pociťujete příznaky astmatu přes den nebo v noci
DOBRÁ KONTROLA
= astma vás neomezuje, ale jen občas máte ojedinělé příznaky ve formě ztíženého dýchání nebo dráždivého kašle přes den, ale ne v noci
ÚPLNÁ KONTROLA
= nemíváte žádné projevy astmatu ve dne ani v noci a vaše astma Vás nijak neomezuje,
jako byste astma neměli
20
TEST KONTROLY ASTMATU
TEST KONTROLY ASTMATU
21
22
TEST KONTROLY ASTMATU