Hosin Sool 1/2000 - Ge

1/2000
Nezávislý občasník školy TKD ITF Hosin Sool
• Historie
• Etika
• Yopchagi
• Seminář s Mistrem
• Harmonogram
• Zimní soustředění
• Tučňáci
1
Zásady taekwon-do
(taekwon-do jungshin)
Úspěch či neúspěch v tréninku velice závisí na správném porozumění a dodržování zásad taekwon-do, které by měly
představovat jakýsi návod každého dobrého taekwondisty.
1. Zdvořilost – courtesy (ye ui)
Snažte se především řídit následujícími druhy zdvořilosti:
• Vzájemně si pomáhat
• Být zahanben vlastní chybou nedbaje chyb ostatních
• Chovat se slušně a zdvořile
• Vyzdvihovat spravedlnost a humanitu
• Mít úctu k instruktoru, ke starším a zkušenějším
• Dbát na dodržování etiky
• Respektovat ostatní
• Být spravedlivý a upřímný
• Nedávat a nepřijímat dary u kterých si nejste jisti původem
2. Čestnost – integrity (yom chi)
Taekwondista musí umět rozlišit dobré od špatného. Když přesto
uděláte něco nesprávného, měli byste se cítit zahanbeně a nesnažit
se skrýt vlastní vinu.
3. Vytrvalost – perseverance (in nae)
K dosažení dokonalosti v určité technice je třeba velké snahy a
trpělivosti, když se Vám něco nepodaří napoprvé, nezoufejte,
poctivým a pravidelným tréninkem dříve či později sklidíte úspěch.
„Ten, kdo je neporazitelný ve snadných úkolech, snadno vyřeší
i těžký problém.“ (Konfucius)
4. Sebeovládání – self-control (guk gi)
Tato zásada je velmi důležitá na tréninku i mimo něj, zejména pak při volném souboji nebo v konfliktu s jiným
člověkem. Ztráta sebekontroly může v boji způsobit vážné zranění nejen soupeře, ale i sebe sama.
„Silnější je ten, kdo zvítězí sám nad sebou spíše než nad někým jiným.“ (Lao-Tzu)
5. Nezkrotný duch – indomitable spirit (baekjul boolgool)
Každý student Taekwon-Do by měl být skromný a upřímný, když se však dostane do problémů, nesmí nikdy ukázat
strach ani rozpaky.
2
Obsah:
Zásady taekwon-do …...…………………………………………………………………….
2
Obsah ………………..………………………….………………..….………………………..
3
Úvodní slovo ………….…….……………………………………………………..…………
4
Pozdrav z Japonska ………………………………………………………………………….
5
Seminář s Mistrem (Martin) ……………....…………………………………………………. 6
Seminář s Mistrem (Michal) …………..…….……………………………………………….
7
Harmonogram
……………………………………………………………………………….
8
Zimní soustředění ………………………………………………..…………………………..
9
Den na ambasádě ……………………………………………………………….……… 10–11
Význam technických stupňů ……………..…………………………………………………. 12
Vznik taekwon-do …………………………………………………………………………. 13
Yopcha jirugi ………………………………………………………………………….… 14–15
Historie našeho oddílu ………………………………………………………………………. 16
Placení členských příspěvků …………………………………………………………………. 17
Korejská výslovnost …………………………………………………………………………. 18
Bonusoidní tučňákovina ………….….….……………………………………………………. 19
Redakce Hosin Sool:
Režie:
Pavel Charvát (tel: 7912649, e-mail: [email protected])
Boom Operator:
Michal „MiKi“ Kindl, I. dan (tel: 4722231, e-mail: [email protected])
Martial Arts Coordinator :
Martin „Zedňa“ Zámečník, II. dan (tel: 0603302739)
Vazba:
Víťa Šmejkal
Křoví:
členové oddílu Hosin Sool
Hlavní informační zdroje:
Encyklopedie taekwon-do ITF (Gen. Choi Hong Hi)
Zajímavé adresy na Internetu:
http://www.volny.cz/kindlici/tkd.html – Klubová stránka TKD Hosin Sool
http://www.taekwondo.cz - Český svaz TKD ITF
3
Úvodní slovo
Po mnohých slibech a dlouhém období hibernace pro Vás redakce připravila v kooperaci s chi gungem zmrzlých
tučňáků první číslo našeho/Vašeho oblíbeného a na světové scéně taekwon-do uznávaného časopisu Hosin Sool. Po
dlouhých hodinách, askeze a meditace před klášterem jsme odmítli mnicha, který nás zval dovnitř jen kvůli tomu, abychom
pro Vás mohli vyplodit toto neslýchané dílo.
Do budoucnosti doufáme, že rozšíříte svými příspěvky obsah našeho časopisu, protože když se podíváte, kdo jsou
členové redakce, o dalším zkvalitňování už mluvit nemůžeme.
Nyní pár slov redakce k obsahu našeho nepravidelníku. Časopis Hosin Sool je oběžníkem našeho klubu, a tudíž
naprostá většina obsahu se bude týkat akcí naší školy. V každém čísle najdete alespoň jeden seriálový článek o technikách
taekwon-do s obrázky korejských mistrů, spoustu materiálu o etice a důležitých znalostech pro taekwondisty. Dále zde
najdete informace o akcích pořádaných nejen naší školou, ale i Svazem TKD. Zároveň bychom chtěli požádat milého
čtenáře, aby měl trpělivost s humornými výstřelky zmrzlých tučňáků, bez nichž by naše redakce neprocitla z hibernace.
Celkový dojem by potom byl pod bodem mrazu a lecjakému čtenáři by mohl zamrznout úsměv.
Od příštího čísla bychom rádi otevřeli rubriku Nad dopisy čtenářů. Od příštího čísla proto, že doposud nám píšou pouze
tučňáci a jejich hloupé připomínky zveřejňovat nebudeme. Těšíme se tedy na dopisy a připomínky od Vás, našich čtenářů,
aby obsah našeho/Vašeho časopisu odpovídal Vašim/víceméně našim představám.
Rádi bychom požádali některé z Vás, jestli nemáte možnost levného barevného nebo černobílého kopírování (za cenu
papíru). Tato pomoc by velice pomohla tvorbě časopisu a mohla by se příznivě promítnout i do jeho ceny.
Vaše redakce
4
Pozdrav z Japonska našemu klubu Hosin Sool
Nazdar kluci!
Jak se Vám vede? Nakonec jsem se vrátil
zpátky domů do Japonska. Děkuji Vám
za čas strávený v Praze i za setkání
s Vašimi žáky TKD. Někteří z nich
budou určitě velice úspěšní a dostanou se
na nějaký světový šampionát.
Taekwon-do je opravdu celosvětově
rozšířené. Kdybyste Vy nebo někteří Vaši
žáci náhodou jeli do Japonska, určitě se
stavte na některém tréninku TKD u nás.
Užívejte si taekwon-do…
Díky za všechno
Park
přeložil Pavel
5
Seminář s panem Mistrem Hwang Ho Yongem 18.11.2000
V horečné přípravě na předem avizovaný seminář mě zaskočila silně nakažlivá
nemoc (prosím, sledujte výsledky juniorské reprezentace v brzké budoucnosti),
a tak celá moje tulová příprava pro 2. a 3. dan přišla rychle vniveč. Do velmi
pozitivní nálady mě však dostal telefonát pana Mistra během ještě šílenějšího
zjišťování spojů na sobotu ráno do Třeboně. Pan Mistr, přestože mohl zavolat
spoustě dalších taekwondistů, velmi příjemně nabídl své auto k dopravě na výše
zmiňovanou akci právě nám. Potěšeni nejenom rychlou a levnou dopravou, ale
především v očekávání dvouhodinového teoretického individuálního tréninku na
trase Jižní město – víceúčelová hala Třeboň (zdůrazňuji víceúčelová). Zmoženi
dlouhým týráním se tučnými skripty a aktivní přípravou do školy vůbec, jsme se
s Michalem v přesně stanovený čas poklidně odebrali k rezidenci jediného 7. danu
TKD ITF v ČR (snad mi to někdo nevěříte?!). Pan Mistr již nakládal věci do auta a po klasickém přivítání nám jenom sdělil:
„Tak jedeme.“ A jeli jsme. Dvouhodinový dialog a trialog, přerůstající často spíše v monolog, byl pro mě možná přínosnější
než seminář sám. Tím nechci vůbec znevažovat cvičení samo, jak snad brzy pochopíte, ale jenom Vám sdělit, že Mistrův
monolog i přes nedokonalost Jeho češtiny, byl mnohem plodnější než většina monologů rodilých mluvčí, které jsem kdy
slyšel. Obsah rozhovoru je na vlastní článek – korejská ambasáda, apcha busigi, severokorejské atomové rakety, sambo
matsogi, dovolená pana Mistra v Korey, baekjul boolgool nebo třeba očkování syna pana Mistra – prostě další velký krok na
mé DO cestě.
Po příjezdu a mnohých pozdravech s dalšími, často školními, TKDisty jsme se s Michalem snažili předstírat
rozcvičování rozkopáním se stejně jako juniorská reprezentace. Rozdíl byl v tom, že oni si hráli s regulérním kopačákem
a my jsme jako terč našich tréninků používali tenisák. Samotný trénink začal jako obvykle a všichni černí pásci včetně danů
se zase ocitli v tréninkovém programu začátečníků. Několik set apjirugi, apchagi, apchaoligi, yopchaoligi, yopchagi
následovaly sanju sestavy a někdo se už necítil tak čile jako v šatně. V dopolední části jsme zopakovali základní techniky
a sestavy do prvního danu. Tak jako vždy i tentokrát Mistr některé techniky demonstroval více než názorně. Kdo viděl
Mistrovo vražedné twimyo yopchagi, pochopil, že příště bez omluvy bude z tělocvičny odcházet jen naprostý šílenec nebo
sebevrah. Tentokrát odcházející červený pás vyvázl pouze se slušným trapasem a výtkou s úsměvem na rtech pana Mistra,
který určitě nenechá dotyčného nějakou dobu klidně spát. Na pomyšlení, že bych stál na místě provinilce (nebo některých
z mých žáků) jsem neměl psychickou odvahu a s nastávajícím koncem dopoledního tréninku ani fyzickou sílu. Těsně před
obědem stihl ještě Mistr málem odebrat několik technických stupňů (1. a 2. danů) za neschopnosti při rozhodování
o bodovém ohodnocení týmových tullů.
K polední pauze bych dodal pouze to, že neznám nic hnusnějšího, než svlékat se z mokrého doboku v kombinaci
třeboňských chlupatých knedlíků k obědu, kromě oblékání se do onoho doboku zpět a dvojité porce oné zpitvořené přílohy.
Ostatně o restauraci, ve které jsme jedli, by mohlo klidně platit, že inteligence chlupatých knedlíků se rovná polovině IQ
obsluhy.
Při příchodu do tělocvičny jsme pochopili skutečný význam sousloví víceúčelová hala. Po ploše, na které nás už měl
pan Mistr trénovat se prohánělo několik dětí (ne všichni pětiletí humanoidi si zaslouží toto roztomilé pojmenování) s míčem
za bujarého povzbuzování několika rodičů, trenérů a rozhodčího. A tak jsme se místo tréninku fotili. Odcvičená odpolední
hodina však stála za to. Program tully na 2. dan, matsogi a kopy s výskokem mluví za vše. Mistr upozornil na důležitost
kopu tora yopcha při matsogi (to se stalo chvíli potom, co mě jeden cvičenec solidním tora yopcha téměř knockoutoval,
problém byl v tom, že to bylo při ilbo (mezi námi to byl Michal)). Na konci tréninku si pan Mistr trochu zažertoval a všichni
jsme se rozešli v očekávání dalšího takového cvičení, které však již nebude pro příště organizovat svaz, to znamená, že se
možná bude platit nejenom za cestu a jídlo.
Cesta zpět byla naplněna mnohými typickými akcemi pro naše (Vaše) trenérské duo – kulečník, pozorování zmateného
pisálka uhýbajícího před vlakem (několikrát) nebo třeba založení životního stylu POHODA aneb ANTI-AMERICAN
DREAM OF FITNESS atd.
A nakonec přeji všem žákům oddílu Hosin Sool, aby se již co nejdříve mohli takových akcí zúčastňovat.
Martin Zámečník
Seminář s panem Mistrem 18.11.2000
6
Seminář pro nejvyšší technické stupně
vedený Mistrem Hwang Ho Yongem
Když mám ráno vstávat na důležitou akci, natahuji si večer dva budíky. Ten první obvykle vzbudí jen levou ruku, která
ho zamáčkne, a spí se zvesela dál. Druhý budík je (strategicky) mimo dosah. Finta Fň spočívá v tom, že "dvojka" zuřivě
pípá tak dlouho, až někomu z rodiny rupnou nervy a vzbudí mě. Obvykle to vyjde…
Už několik minut polospím a mám divný pocit. DIVNÝ pocit. Dvacet sekund nato jsem uprostřed skoku plavmo
zpostele-přesžidli-kolempsa a říkám si, že to nebyl nejlepší nápad. Kdybych při svém raketostartu zbrzdil alespoň natolik,
abych si vzal klíče, doklady a telefonní kartu, bylo by fajn. Svět je krutej…
Seminář Svazu TKD pro nejvyšší technické stupně je důležitá událost. Pro nás trenéry velmi důležitá událost. Pro mne
jako jednoho ze dvou lidí, kterým samotný pan Mistr nabídne odvoz je to VELMI! DŮLEŽITÁ! UDÁLOST!. Já blbec
zaspím. Toto je zkrácená verze toho, co se stalo během následujících patnácti minut:
- v autobuse zjišťuji absenci dokladů
- klíčů taky
- na Hájích už Martin nečeká (měli jsme sraz, potom půjdeme k Mistrovi)
- jdu mu zavolat
- zjišťuji absenci telefonní karty
- kupuji telefonní kartu (200,- Kč)
- zbytečně, protože Martin projíždí kolem taxíkem a bere mě dovnitř (taky zaspal!)
- usměvavý (jako vždy kromě zkoušek) pan Mistr nás zdraví a nasedáme do jeho vozu
Cesta s Mistrem v autě je neuvěřitelná zkušenost. Z velice poučného rozhovoru vyplynulo například:
- nejdůležitější na Taekwon-Do jako bojovém umění je DO (cesta, způsob života a jednání)
- budou zkoušky na černé pásy (2. a 3. dany)
- Severní Korea má mechanické rakety (tomuto bodu moc nerozumím)
- Mistrův syn dostal injekci
- mnoho neméně zajímavých informací
V Třeboni se sjela stovka černých pásů včetně juniorské reprezentace. Pan Mistr začíná seminář důsledně základními
technikami. Stovky úderů, postojů, kopů a bloků. Při správném cvičení (maximální energie, práce celého těla) vydá taková
„rozcvička“ za celé odpoledne v posilovně. Už taky funím jako lokomotiva. Dostavují se následky tvrdého trénování.
Dobok promočený potem začíná lepit, výhled se nezdravě mlží potem protékajícím řasami, umdlévající ruce i nohy nutím
silou vůle držet správnou techniku. Musím. Teď do cvičení dávám úplně všechno. V takových chvílích se mi vnímání okolí
zúží do malého obdélníku se zamlženými okraji. Obsahuje jenom majestátní figuru pana Mistra. Uši předávají vědomí
pouze korejské povely, které tělo vykonává jako automat. „Automat je dobrá věc…,“ bloudilo mojí unavenou myslí, „třeba
ten na Kolu…,“ pokračovalo v bloudění nevím proč. Asi jsem hodně unavený. Těsně před polední přestávkou nás pan Mistr
k mé velké radosti posadil a nechal zacvičit sestavu dívčí a chlapecký tým juniorských reprezentantů. Při takovém cvičení
hraje nejdůležitější úlohu souhra cvičenců. Šanci uspět má jen dokonale synchronní tým. Naši reprezentanti si opravdu
nevedli špatně. Dodnes mě ovšem mrazí v zádech při vzpomínce na týmovou sestavu Korejců, kterou jsem měl možnost
vidět na juniorském mistrovství světa v Polsku. Tehdy jsem měl neodbytný pocit, že přede mnou cvičí jen jeden člověk, ale
vidím ho pětkrát. Když potom (dokonale synchronně) zapojili choreografii (úmyslné časové rozdělení některých technik pro
jejich zdůraznění), už jsem nepochyboval, že sleduji roboty.
V odpoledním bloku semináře se stalo několik zajímavých a poučných událostí. Velmi zajímavý jev, který pozoruji na
každém Mistrově semináři, je Mistrův způsob vysvětlování technik. Techniky popisuje slovy a jejich podobu vysvětluje na
vybraném cvičenci nebo jen naznačuje. Ale každý seminář ukáže jednu techniku sám, a to s dokonalostí, která vyráží dech.
Tou dnešní bylo… „Nó, twimyo yopchagí musíte ták...,” říká s úsměvem, vyskočí a zformuje ve vzduchu nádherně ladný
kop. Prásknutí černě lemovaných nohavic Mistrova doboku svědčí o rychlosti a síle techniky. Když pan Mistr přistál, držel
jsem minutu ticha za stínového soupeře.
Jeden „cervený pásék,” jak říká pan Mistr, odcházel bez omluvení (základní etický prvek, součást výše zmiňovaného
DO). Mistr jej hlasitě pokáral za přítomnosti stovky černých pásů. Tehdy jsem chvíli viděl jasné světlo na konci tunelu, než
jsem se probudil z kómatu. To mě pohltilo při myšlence, že by se tohle stalo někomu z nás. Z tunelu jsem se vynořil
v Gunnun sogi a pokračoval v cvičení sestavy Kwang-Gae. Při nácviku modelových soubojů Ilbo-Matsogi pan Mistr
zdůraznil použití otoček. Modelové souboje jsou náročné na přesnost a koordinaci. Technika musí být dokončena s dotykem
oblečení soupeře (přesnost asi 1-2 cm). Není problém. Otočka…ve výskoku…na kontakt. Normálně této přesnosti dosahuji.
Jsem však (k Martinově smůle) ten typ, který při únavě neztrácí příliš techniku, ani rychlost, ale přesnost. „HMMMM…,“
dostalo se mi hlubokého zamručení od Martina, kterého jsem nakopnul, až to zadunělo. „Sorry…,“ omluvil jsem se, ale bylo
mu znát na očích, že se můžu těšit na jeho otočku. „HMMMM…,“ zamručel jsem poté, co mi 'přistála' odpověď. Ke konci
semináře jsme byli tak unavení, že na nějaké zastavování technik už nebyla síla. Když už kopnu, tak to prostě letí. Martin
jakbysmet. Takže nám nezbylo než pořádně blokovat nebo inkasovat. Hojně se nám dostalo obojího…
S následky báječného cvičení jsem se vyrovnával několik dní. Ale když to bude jen trochu možné, nenechám si ujít
žádný z dalších seminářů vedených panem Mistrem.
Z osobních vzpomínek vydoloval a splácal dohromady
MiKi (Michal Kindl)
7
Harmonogram akcí 2000 / 2001
(1. předběžná varianta)
2000
15.12.
16.12.
– oslava založení oddílu
– víkendové cvičení
25. – 30(31).12.
– II. zimní soustředění (přezkoušení)
2001
leden
27.1.
leden / únor
17.2.
25.2.
9.–11.3.
březen
24.3.
–
–
–
–
–
–
–
–
exhibice a otevření nové skupiny v Příbrami
víkendové cvičení
oslava čínského nového roku
III. tématický výlet
víkendové cvičení
generál Choi Hong Hi (seminář v Budapešti)
návrat pana Mistra Hwang Ho Yonga do ČR
víkendové cvičení
březen / duben
– zkoušky (závěrečná příprava bude asi o Velikonocích)
11.4.
28.4.
20.5.
26.5.
23.6.
–
–
–
–
–
27.8. – 2.9.
– IV. letní soustředění a zkoušky
oslava vzniku TKD ITF
víkendové cvičení
IV. tématický výlet
víkendové cvičení
rozlučkové prázdninové cvičení
Toto je první varianta seznamu akcí. Budeme se snažit, abychom termíny dodrželi, ale jistě víte, že např. termíny
zkoušek nebo exhibice nezáleží skoro vůbec na nás. Stejně tak akce svazu nebo semináře s Mistrem či závody dostanou jistě
přednost např. před víkendovými cvičeními. V těchto případech se budeme snažit naši akci přemístit maximálně o jeden
týden.
S pozdravem hojné účasti Martin
8
Velké zimní soustředění TKD ITF
Kdy:
25.12. – 30(31).12. 2000 – přesný termín záleží na domluvě.
Soustředění je časově uzpůsobeno tak, abychom byli na Vánoce a Silvestr každopádně doma.
Kde:
V tělocvičně v Kralovicích a na chatě v Čisté u Rakovníka nebo v Praze na Chodově.
Cena:
1950 Kč, stejné podmínky jako letní soustředění.
Zálohu 1000 Kč plaťte co nejdříve, zbytek na místě.
Je také možné placení po jednotlivých dnech – 400 Kč.
Při omluvě přihlášených den předem peníze vracíme.
Soustředění je početně omezeno, proto pojedou ti, kteří nejdříve zaplatili!!!
Strava, ubytování, cesty v ceně.
Proběhne přezkoušení na zkoušky.
Sebou:
Věci na trénink, průkaz, zdravotní kartu, spacák, karimatku a běžné věci jako na tábor.
Bližší informace dále na trénincích.
TĚŠÍME SE NA VÁS A VAŠE TKD!!!
Martin
9
Den na ambasádě
Cílem tohoto příspěvku, k jehož napsání jsem byl násilně přinucen, je podělit se s Vámi o exkluzivní zážitky
z pracovního soustředění na korejské ambasádě. Doufám, že se mi podaří podat alespoň trochu ucelený obrázek o tom, jak
vše probíhalo. Hlavně však věřím, že poznáte skutečnou kvalitu této práce, a že budete kladně referovat svým trenérům, od
kterých už mám slíbeny drsné fyzické tresty v případě nedostatečné kvality mé práce. Takže nezapomeňte, že máte mou
budoucnost a zdraví ve svých rukou!!!
Můj den začal díky lehkému zaspání trochu hekticky. Podzvukovou rychlostí jsem vystartoval do ranního oparu
a pomalu nabíral směr srazu. Neváhám a ihned zvoním na zvonky. Ozval se Martin, který mi slíbil, že bude za chvilku dole.
Po 15 minutách na krutém mrazu jsem pochopil, že každý nevnímá čas úplně stejně jako já. Po příchodu našeho úžasného
trenéra (to jako nepodlejzám, aby bylo jasno – pozn. autora) jsem chtěl upozornit na své strádání, ale byl jsem odbyt tím, že
můj příchod také nebyl nejpřesnější. Po krkolomné cestě ranními přeplněnými dopravními prostředky a navíc s ukašlaným
trenérem jsme dorazili naprosto přesně, a to o 2 minuty pozdě, před dům PANA MISTRA. Ani jsem se nechtěl ptát, čí to
byla chyba. Tam se také objevili další dva spolupracovníci. PAN MISTR nás přivítal s úsměvem na rtech a nakažlivě
dobrou náladou. Nákaza se podivně rychle přenesla i na mě. Cestou autem mi došlo, že jsem nejnižší technický stupeň
TKD ze všech zúčastněných. Je naprosto jasné, že jestliže člověk (jakožto taekwon-do baby) jede někam s PANEM
MISTREM, tak nemůže čekat, že bude největší „king“ na place. To je hned jasné každému troubovi (akorát mě to trochu
déle trvalo).
Na ambasádě na nás čekal obrovský uvítací výbor v počtu 2 (slovy dvou) lidí. Pravda je, že nás žádné davy nevítaly,
o to však bylo přijetí vřelejší. Byli jsme provedeni vstupním vestibulem, který byl docela pečlivě vyskládán lepenkovými
krabicemi. Prvním zážitkem bylo, že jsme byli pozváni do salónku, kde se přijímají oficiální návštěvy. Zařízení salónku
nebylo nějak zvláště luxusní a zajímavé, ale přesto se tam našlo něco, co upoutalo pozornost nás všech. Ve velice krásné
nádobě byly naloženy dva obrovské ženšenové kořeny. Bleskově jsme byli pohoštěni ženšenovým čajem, u kterého
probíhaly diskuse o tom, zda není otrávený. Po chvilce přišel sám pan velvyslanec, který se s každým osobně přivítal. Půl
hodiny nás nechali aklimatizovat v korejském prostředí a poté PAN MISTR zavelel do práce. Všichni jsme vystartovali
s tím, že odnosíme pár krabic z vestibulu, dostaneme oběd a půjdeme domů.
Jakmile nám bylo odkrýváno záhadně tajemné sklepení ambasády, tak se postupně také vytrácel úsměv z našich tváří.
Jediný, kdo si udržoval svou dobrou náladu byl PAN MISTR, který nezapomněl připomenout, že dneska to bude dobrá
posilovna, a dokonce zadarmo (tedy za lahodnou krmi). Rád bych také připomenul, že naši korejští přátelé na nás zvolili
fantasticky jednoduchou a z psychologického hlediska velmi účinnou taktiku. Stěhování probíhalo následujícím způsobem.
Jedna usměvavá Korejka otevřela dveře od místnosti, která byla našlapaná krabicemi obvykle až po strop. Jakmile to
vypadalo, že místnost bude už vystěhována, tak stála zase jiná, opět usmívající se žena, která poukazovala na otevřenou
skříň, jež přetékala dalšími kouzelnými krabicemi. Měl jsem pocit, že se střídaly úmyslně, abychom nemohli mít
připomínky (ta druhá najednou nebyla k dosažení). Neříkejte mi, že v tom necítíte nějakou zradu. Další finta se týkala
krabic. Pravidlo bylo jasné: malý rozměr = nechutně těžká záležitost. Párkrát jsme se museli všichni napálit. Třetí finta se
mi zdála opravdu dobrá. Jakmile zjistili, že už nemůžeme a zkoumáme, co je v bednách, tak to najednou byly věci
taekwon-do. I tuto fintu jsme ale prohlédli (nejsme žádní blbci), protože byla vynošena polovina ambasády, a pořád to byly
věci na TKD.
Neměl bych zapomenout připomenout chvíle odpočinku, které měly také své kouzlo, protože jsme dostávali velice
slušný přísun piva a ženšenového vína. Stačilo, aby pan velvyslanec vyhlásil pauzu a my jako správní čeští dělníci upustili
vše, co se nacházelo v našich jemných ručkách a poslušně běželi pro pivo či víno. Logicky musela nastávat pozvolná
porucha vnímání, koordinace a rovnováhy. Co se jídla týče, s tím jsme také začínali postupně. Nejdříve jsme dostali různé
druhy oříšků a cracků. Mezi nimi byly už dosti unavené chipsy, které jsem nechtěně ochutnal. Gurmánský zážitek
vyvrcholil v době oběda. To už jsme opět vegetili v přijímacím salónku a čekali až přijede kamion. Náhle se otevřely dveře
a velvyslancova žena nás pozvala na hostinu. Sešli jsme do „populárního” sklepení, kde byly připraveny dva stoly
přetékající jídlem. Usadili jsme se a čekali, až se
dostaví pan velvyslanec s ostatními členy
velvyslanectví. V době čekání jsme pomalu
uslintávali vidinou brzkého zpracování všech
pokrmů. Jakmile přišel pan velvyslanec, všichni
jsme si připili. Tady bych rád upozornil, že jsme
měli možnost vidět PANA MISTRA, jak
projevoval svou úctu panu velvyslanci. Když
totiž „přiťukával” pan ambasador, tak jsme byli
PANEM MISTREM taktně upozorněni, že máme
počkat až nás obejde vážený zástupce korejské
vlády. Vidět PANA MISTRA v této pozici bylo
úžasné. Myslím, že to byl právě ten zážitek, kdy
si člověk uvědomí, že úcta k PANU
GENERÁLOVI, PANU MISTROVI a trenérům
patří k nejpodstatnějším prvkům tradic bojových
10
umění a k vlastnostem skutečného bojovníka TAEKWON-DO.
Po formálním úvodu začala žranice. Uprostřed stolu
byly dva grily, na které se dávalo syrové maso
k opečení. Poté, co jsme se všichni otestovali
v zacházení s hůlkami, shodli jsme se, že gril bude
obsluhovat ten nejzkušenější – Martin (držitel I. DANU
v používání hůlek). Toto pohoštění bylo příležitostí
k ochutnání alespoň malé části korejské kuchyně. Mě
například zaujalo korejské máslo. Složení másla mi
raději bylo zatajeno, ale mohu Vás ujistit, že by
probudilo i mrtvého. Po otestování malého bobánku
másla mi ihned vytryskly slzy, což se stalo zdrojem
posměchu. Jelikož jsem opravdový drsoň, tak už jsem
raději červeně radioaktivní máslo nepokoušel. Ani bych
se nedivil, kdyby to máslo po zhasnutí světélkovalo.
A tak jsme jedli a jedli a jedli, až si někdo všiml, že naši
korejští přátelé už nejedí. Nám to ale vůbec nevadilo. A
ještě hádanka na závěr. Kdo si myslíte, že toho snědl
nejvíc? Nápověda: Určitě ho všichni moc dobře znáte
i s jeho obdivuhodnou žaludeční kapacitou.
Po kvalitním nasycení jsme se odvalili zpět do salónku, kde se zpracovávaly rozdělané chipsy (dokonce i ty unavené).
To jsme se tak vyvalovali na pohovce, když přiskotačil jeden z korejských spolupracovníků, který nás velmi slušně požádal
o opuštění místnosti z důvodu jednání. S naprostým klidem jsme vyklízeli pozice, a to i s vědomím, že tam zůstává
neuvěřitelný bordel na stole. Ten svinčík nebyl jen tak obyčejný, protože jsme ho udělali MY. Skládal se z nesymetricky
rozházených oříšků, prázdných pytlíků a rozpitého piva. Naše oprsklost dokonce dosáhla takové míry, že jsme si nevzali ani
naše svršky přehozené přes křeslo. Měl jsem pocit, že rusky mluvící zástupce, s kterým měli jednat, byl přesvědčen, že ho
zavedli do špatné místnosti. Toto jednání pro nás znamenalo nucený pobyt v neútulné místnůstce s mnohem menšími
rozměry. Mezitím nám bylo oznámeno zpoždění kamionu, který uvízl na hranicích. To se už ale mezi námi začala šířit
nebezpečně nakažlivá únava.
Asi tak v půl čtvrté přiběhl PAN MISTR se zprávou o příjezdu kamionu. Rozespale a unaveně jsme se vyšourali
z přechodného úkrytu. Návěs byl tak velký, že kdyby měl okna, tak by se v něm dalo docela pohodlně bydlet. PAN MISTR
rozhodl, že zůstane v návěsu, protože umí nejlépe skládat. To ještě nikdo z nás nevěděl, co to znamená, když PAN MISTR
řekne, že něco umí. Naše práce byla zcela jasná - chodili jsme za dvěma Korejkami, které ukazovaly, co máme vzít jako
první. Jejich systém jsem do dnešního dne nepochopil. Asi to bude tím, že je měly krabice popsané – korejsky. Během
nošení jsem pozoroval PANA MISTRA a pana velvyslance (naprosto fantastické, jelikož úplně normálně pracovali s námi)
při skládání. Věřím, že oba mají hodně vysoký technický stupeň ve skládání. Jejich technika by se dala charakterizovat jako
mohutný pressing. Pravda ale je, že když se nějaká krabice nepasovala tam, kam chtěl PAN MISTR, tak to vše spravilo
dokonale provedené yopchagi. Tady vidíte, jak se dá TKD dobře využít v běžném životě. A tak jsme nosili a nosili a nosili
a… Občas to úmorné a vyčerpávající pracování bylo proloženo pivní pauzou, což mi zrovna dvakrát neprospívalo. Jsem
přesvědčen, že by tuto hojnost piva uvítal populární oddílový milovník piva - Standa. Začalo se stmívat a s tím, jak ubývalo
denního světla, ubývaly také naše síly a elán. Zbývalo nám odnosit pár desítek krabic a dvě plechové skříně. To byla docela
slušná vidina brzkého konce. A že jsme ten konec už potřebovali, jelikož naše psychika doznávala slušných patologických
změn. Na své praxi na psychiatrii jsem toho zažil opravdu dost, ale tohle jsem teda ještě „nežral“ (autor se omlouvá za
použití tak drsného výrazu, ale myslí si , že je to ten nejvýstižnější termín, nutný k pochopení dané kritické situace). Jestliže
jsme viděli někoho z nás prohýbat se pod malou a těžkou krabicí, tak jsme mu rozhodně nepomohli, ale místo toho dostali
záchvat smíchu. Konečně přišel čas na naše “miláčky”(dvě luxusně těžké plechové skříně). Nesli jsme ji všichni čtyři
a všichni čtyři také stejně rudí v obličeji. U kamionu skříň raději převzali pan velvyslanec a PAN MISTR, a to takovým
způsobem, že nám doslova vylétla z rukou. Cítili jsme se jako pěkní troubové, když nám pan ambasador s PANEM
MISTREM demonstrovali svou zásobu energie po téměř celodenní práci. Myslím, že se musíme ještě hodně učit, jak
pracovat se svou vnitřní energií a zbytečně s ní neplýtvat!!! A právě tehdy přišla další zrada či finta (říkejte tomu, jak
chcete). Kdosi totiž otevřel další podzemní místnost, která byla opět vyskládána bednami až po strop. Nikdo z nás nevěděl,
co dělat. Objevil se pocit naštvání, beznaděj i smích.Já sám jsem se rozhodoval, zda utéct či omdlít. Po hodině objevování
dalších prostor ambasády a nošení byl najednou konec. Chvilku jsme se melancholicky zírali do útrob perfektně
vyskládaného návěsu, než ho řidič důkladně uzavřel. I ta slzička dojetí ukápla.
A na konec opět něco příjemnějšího – večeře. Sice byla stejná jako oběd, ale to nikomu vůbec nevadilo, protože jsme
věděli, že teprve tento pokrm je opravdu zasloužený. Zde jsme měli další možnost poznat MISTROVY kvality. PAN
MISTR totiž osobně připravoval jídlo pro pana konzula, který se z pracovních důvodů nemohl zúčastnit společné večeře.
Před odjezdem jsme byli obdarováni lahví ženšenového vína. Celé osazenstvo ambasády nám vyjádřilo hluboké poděkování
za vykonanou práci. I když dle mého názoru jsme měli poděkovat hlavně my, a to za duchovní obohacení, kterého se nám
dostalo díky konfrontaci s odlišnou kulturou.
PAN MISTR byl tak laskav, že nás také odvezl domů. Během cesty jsem si ve vzpomínkách přehrával celý uplynulý
den. Byl to to zážitek na který do smrti nezapomenu, a proto doufám, že tuto šanci budete mít někdy také VY.
Radek Pěkný
11
Symbolika znaků na doboku
Originální dobok je základním vybavením cvičence taekwon-do. Symbolika na doboku slouží k rozlišení ortodoxního
taekwon-do od jeho imitátorů.
Znaky a jejich umístění:
- Barva doboku je bílá, symbolizuje čistotu a bezelstnost myšlení. Člověk v bílém oblečení se neskrývá ve stínech,
jedná přímo.
- Znak taekwon-do na levé straně hrudníku dává svou polohou na srdci najevo, že jednání vychází ze srdce.
- Nápis na zádech symbolizuje strom taekwon-do, jeho koruna naznačuje jednotnost techniky na celém světě.
- Nápis ITF na kalhotách doboku je zkratkou pro Mezinárodní federaci taekwon-do
(International Taekwon-Do Federation)
- Pásek slouží k rozlišení technické vyspělosti cvičence.
- Černé lemování spodního okraje identifikuje držitele mistrovského stupně (danu).
- Černé lemování na rukávech a nohavicích prokazuje držitele IV. a vyššího danu.
Význam barev pásků
Barvy pásů nejsou voleny náhodně. Každá má svou symboliku a význam zakořeněný v historii Koreje. Černá, červená
a modrá označovala různé stupně hierarchie v dynastiích Koguryo a Silla (původní království na území Koreje).
(Napůl bílý a napůl černý pásek označuje juniorského držitele černého pásu.)
Barva
Bílá
Technický stupeň
10. kup
Bílá se žlutým proužkem
9. kup
Žlutá
8. kup
Žlutá se zeleným pruhem
7. kup
Zelená
6. kup
Zelená s modrým pruhem
5. kup
Modrá
4. kup
Modrá s červeným pruhem
3. kup
Červená
2. kup
Červena s černým pruhem
1. kup
Černá
1. dan
Význam
Nevinnost, čistota začínajícího studenta bez předchozí znalosti
taekwon-do.
Symbol země, ze které vyrůstá budoucí strom taekwon-do. Jeho
kořeny položení základů technik studenta.
Symbolizuje růst stromu, jak se schopnosti studenta taekwon-do
začínají rozvíjet.
Znamená nebe, ke kterému strom roste během pokračujícího studia
taekwon-do.
Symbolizuje nebezpečí. Upozorňuje studenta, aby získal kontrolu,
a varuje nepřítele
Opak bílé, značí studentovu vyspělost a zkušenost v taekwon-do.
Znamená též odolnost vůči strachu a temnotě.
Rozdělení mistrovských titulů:
V hierarchii taekwon-do odpovídá titul (oslovení) technickému stupni:
I. až III. dan
– asistent instruktora
(boosabum)
IV. až VI. dan
– instruktor
(sabum)
VII. až VIII. dan – mistr
(sahyun)
IX. dan
– velmistr
(saseong)
Použité materiály:
Gen. Choi Hong Hi - The Encyclopedia of Taekwon-Do
MiKi
12
Vznik TKD
Často se mluví o TKD jako o moderním bojovém umění na rozdíl od ostatních tradičních systémů. Lidi, pro které však
platí, že netradiční se rovná špatný často nemají pravdu a v žádném případě ne o TKD. TKD sice oficiálně vzniklo 11.dubna
1955 – tedy poměrně nedávno, ale je založeno na velmi starých korejských tradicích. Ostatně styly judo, karate-do, aikido,
musado nebo třeba wu-shu byly vytvořeny také v průběhu tohoto století. Vraťme se však do Koreje, která je, stejně jako její
větší nebo známější sousedé, nesmírně bohatá na bojové systémy. TKD je založeno především na dvou tradičních
korejských umění boje. Jedním z nich je zápas soobakgi a druhým je taekyon. O ladnosti a dokonalosti především nožních
technik taekyon jsme se mohli přesvědčit na poslední exhibici Paris – Bercy. Pokud je mi známo, tak soobakgi nebylo ještě
v Evropě prezentováno.
Zakladatelem TKD se stal (jak doufám všichni víte) korejský vysoký vojenský hodnostář a později generál Choi Hong
Hi. Jméno této ani ne 150cm měřící postavy se do historie bojového umění nepochybně zapsalo vedle takových jmen jako
Morihei Ueshiba, Gichin Funakoshi, Jigoro Kano, Ng Mui nebo Masutatsu Oyama. Hlavním hybatelem pro pana generála
k vytvoření TKD byla myšlenka vzniku nového, na vědecké bázi postaveného a především korejského bojového umění.
Kromě korejských systémů obrany studoval také pan generál japonská bojová umění (v karate dosáhl nidanu – 2. dan).
Právě Japonsko sehrálo při založení TKD jistě důležitou roli. K historickému nastínění problému, který vysvětluje částečně
i dnes patrnou averzi Korejců vůči Japoncům a jejich bojovým uměním. Postačí sdělit, že Korea byla v roce 1909
anektována Japonskem a trpěla pod jeho nadvládou až do konce 2. světové války. Během tohoto období velmi posílil
korejský národní živel mnohými demonstracemi, kterých se pan generál také velmi aktivně účastnil. Za což si pobyl
i v japonském vězení. Pro takového malého člověka navíc z okupované země, který byl v dětství velmi slabý, by pobyt ve
vězení mohl být osudový, ale pan generál v té době už velmi dlouho a intenzivně trénoval. A tak se stalo, že jeho prvními
žáky nebyli pouze vězni, ale i místní dozorci.
Stejně tak jako u jiných stylů bojových
umění (karate, taichi, ju-jutsu atd.) se
v průběhu vývoje TKD objevily tendence
rozdělit toto zpočátku jednotné bojové umění,
do jehož čela byl zvolen generál Choi Hong
Hi jako hlava zaštiťující organizace
International Taekwon-Do Federation (ITF –
Mezinárodní federace TKD). Dnes je již TKD
velmi rozšířené po celém světě v mnoha
různých podobách. Odloučením se od ITF
vznikla na počátku 70. let druhá významná
TKD organizace – World Taekwon-Do
Federation (WTF – Světová federace TKD).
Z mého osobního pohledu (který je
vybudován na základě osobních kontaktů
nejen s mistry ITF a panem generálem, ale
i názory světově uznávaných odborníků jako
například Paul Ford) se WTF vzdálilo od
původního pojetí TKD jako budo (bojové
umění). Techniky WTF jsou více podobné
japonskému karate-do a také zařazení do
řádného programu olympijských her nijak
neprospělo tradiční stránce bojového umění. Na druhou stranu však musím uznat, že TKD WTF jako olympijský sport
určitě pomáhá velmi dynamicky oslovit stále více lidí, kteří o TKD nikdy neslyšeli.
Z mnoha dalších bych rád jmenoval ještě Global Taekwon-Do Federation (GTF), které stejně jako WTF vzniklo
odloučením od ITF. O rozšířenosti různých federací v celosvětovém měřítku vypovídá historický model vývoje TKD v ČR
(ČSSR, ČSFR), kdy WTF i GTF u nás začínali lidé, kteří původně cvičili ITF.
To, co se povedlo TKD ITF za uplynulých 45 let, se podařilo pouze málo bojovým uměním nebo sportovním odvětvím.
ITF je celosvětově rozšířeno a nebojím se říct, že se cvičí v každém velkém a významném městě na zeměkouli. Pan generál
věnuje množství času tomu, aby cestoval po všech světadílech a vyučoval toto národní bojové umění. Pořádá se množství
exhibic a závodů včetně mistrovství světa. V mnoha zemích vyučují zkušení korejští i nekorejští instruktoři a velká
myšlenka TKD se šíří po celém světě.
Příště více o zakladateli TKD.
P.S.: Doufám, že jsem Vás tímto článkem neokradl o několik yopchagi z Vašeho tréninku? Jestliže odpověď zní „ano,“
tak to hned nahraďte a jestliže zní „ne,“ tak to nahraďte taky.
Martin
13
Yopcha jirugi
Tento kop je bezesporu jednou z nejdůležitějších technik
taekwon-do. O jeho účinnosti a síle svědčí časté využití při
přerážení i matsogi (zvláště ti, co schytali nějaké to yopcha od
Martina, už asi nepochybují). Účelem je zasáhnout soupeře
malíkovou hranou do některého z vitálních bodů, nejčastěji
však do spánku, podpaží, žeber, do krku, nebo do tváře.
Yopcha jirugi lze provést do spodního, středního i horního
pásma (jako u všech technik se počítá s výškou útočníka,
nikoli soupeře). Přestože je správné provedení techniky značně
obtížné, učí se ji taekwondisté vzhledem k důležitosti už od
začátku.
Při samotném provedení kopu je třeba dbát na dodržování několika základních principů:
• K dosažení co největší energie musí útočná plocha zasáhnout cíl PO PŘÍMCE, přitom koná otáčivý pohyb.
• Bez ohledu na původní postoj se malíková hrana před kopnutím přiblíží ke koleni druhé nohy (obr. 2).
• V okamžiku střetu směřuje špička útočící nohy mírně dolu, druhá noha asi o 75 stupňů ven.
• K dosažení co nejvyššího kopu je třeba naklonit tělo, ale pouze tak, aby se dal stále udržet balanc.
• Kotník, boky i ramena musí ležet v jedné rovině, při předklonění či zaklonění se ztrácí většina síly kopu.
• Společně s kopem se souběžně provádí i úder stejnou rukou.
• Statická noha se otočí až na poslední chvíli, čímž se získá větší účinnost techniky.
1 – výchozí postoj
2 – příprava na kop
V případě, že soupeř přiblížením
zblokuje kop, obdrží úder pěstí.
3 – YOPCHA JIRUGI
14
!!!
ŠPATNĚ
!!!
Na závěr bych jako odstrašující příklad uvedl několik bohužel velmi častých chyb, snad Vám těchto pár obrázků
z Encyklopedie pomůže se jim vyvarovat.
Útočící noha se před kopem nedostala ke koleni druhé nohy,
kop pak nelze provést po přímce a výsledkem je slabá technika.
Statická noha není vytočená, při střetu
s cílem se snadno ztratí balanc.
Ruka musí být stále pod kontrolou, soupeř ji jinak může zachytit
a snadno Vás tak shodit.
Útočník stojící na špičce těžko
udrží rovnováhu.
4 – stažení, noha zůstává
připravená na další kop
5 – zpět do původního postoje
Pavel
15
Krátká leč poučná historie našeho oddílu
(1. díl)
Stejně tak, jako za celé TKD ITF
v ČR, může pan Mistr Hwang Ho Yong
(7. dan) i za náš oddíl, k jehož vzniku dal
osobní podnět. V roce 1997 oslovil mého
trenéra Jiřího Gazdu (3. dan), jestli by
nějaký černý pásek od něj z oddílu
nemohl začít cvičit novou skupinu
v Bráníku. Jirka oslovil jako prvního
mne (asi také z toho důvodu, že v té
době jsem jako jediný černý pás chodil
pravidelně na tréninky) a já jsem bez
váhání přijal. V předtuše dobré zábavy
(která
se
zplnohodnotila)
jsem
se obratem zeptal , zda mi může pomáhat
Michal, aniž bych to s ním předem
konzultoval. Jirka souhlasil a Michal byl
nadšen. A já jsem začal shánět
tělocvičnu v Bráníku.
Ale protože Jirka Gazda pro svůj
oddíl Ge-baek sháněl také jiné místo (původní Bítovská se stala finančně neúnosná), tak jsme skupinu začali trénovat na ZŠ
Jeremenkova. Trénovalo se pouze dvakrát týdně po jedné hodině a cena byla 150Kč měsíčně. Bohužel už je mezi vámi jen
velmi málo těch, kteří si pamatují plné tréninky (vždy přes 40 lidí). Z těch mnoha bych rád jmenoval snad jen Katku
Kuncovou, která téměř jako jediná vskutku nepřetržitě cvičí od začátku až do současnosti.
Náboru samozřejmě předcházela exhibice, jejíž záznam mě někdo doma vymazal a doufám, že ještě někde existuje.
Tenkrát jsme ještě netušili, jaké problémy mohou na nové lokaci vzniknout, a to především s osobou pana ředitele.
Na první trénink se také přišel podívat náš trenér Jirka. Na tomto místě bych rád Jirkovi Gazdovi poděkoval nejenom za
to, že jsme s Michalem u něj mohli od svých začátků trénovat, a že jsme pod jeho vedením dosáhli mnohých sportovních
i mimosportovních úspěchů, ale především za to, že nad námi (nad naším oddílem) držel zpočátku (ten počátek byl poměrně
dlouhý) ochranou ruku.
Asi nikdy nezapomenu, jak jsme s Michalem stáli poprvé před více, jak 40 lidmi, kteří od nás očekávali, že je budeme
učit něco, o čem asi nikdo z nich vůbec nic nevěděl. Od té doby uteklo již mnoho exhibic, víkendů i soustředění. Mnoho
našich žáků odešlo z oddílu a mnoho dalších se od nás hodně naučilo. Výuka však neprobíhá pouze od trenérů k žákům, ale
za tu dobu jsme se naučili mnoho také my jako trenéři.
A za to Vám s Michalem děkujeme, protože „Co nás nezabije, to nás posílí.“
(Pokračování příště)
Martin
Jeden z netradičních tréninků na ZŠ Jeremenkova
16
Hwang Ho Yong, VII. Dan
Krátká poznámka k placení
členských příspěvků
Předem tohoto příspěvku bych rád upozornil, abyste platili
vždy včas a nejméně na jeden měsíc dopředu. Usnadňujete mně
tím hodně papírování a sobě nepříjemná upozornění, že se blíží
konec měsíce. Od nedávné doby můžete také platit složenkou
nebo převodem na účet našeho oddílu (na vyžádání u Martina).
Notoričtí neplatiči budou požádáni, aby platili pouze touto
formou. Doufáme tím, že touto službou usnadníme některým
z Vás placení.
Jako každý oddíl i my hledáme sponzory. Každý z Vás může
nejenom finančně přispět na číslo našeho účtu (na vyžádání
u mne), ale také můžete sponzory pomoci vyhledávat.
Uvědomuji si, že 300 Kč měsíčně (250 Kč ti, co včas využili
ročního předplatného) nejsou malé peníze, ale pro lepší pochopení
si zkuste zjistit, kolik platí členové ostatních oddílů bojových
umění a srovnejte jejich týdenní nabídku tréninků, kterých se
mohou zúčastnit.
Martin
17
Význam a výslovnost důležitých
korejských výrazů
V tomto seriálu Vás seznámím s nejzákladnějšími korejskými
výrazy, se kterými se při studiu taekwon-do budete setkávat. Snažím
se uvést českou notaci korejského výrazu (výslovnost) a jeho český
význam. V průběhu let cvičení taekwon-do v Čechách jsem si všiml,
že každý z trenérů u nás si zavedl vlastní výslovnost korejštiny, a to
ne vždy odpovídající původnímu znění. Setkal jsem se už s výrazy
typu "ninža sugi" nebo "tajkvondo", ale také "Čoj Hong Hi" (což
není jméno zakladatele TKD, nýbrž korejský povel ticho prosím).
Úkolem tohoto příspěvku je zamezit dalším mutacím, které by při
vyslovení před Mistrem nebo nedejbože před panem generálem,
zněly poněkud trapně. Hlavním zdrojem výslovnosti v tomto článku
byla multimediální Encyklopedie taekwon-do, korejské výukové
kazety a v neposlední řadě osobní kontakty s korejskými mistry
a ambasadory. Pro lepší srozumitelnost jsme upustili od originálního
transkriptu z korejštiny, který je díky mezinárodním znakům
prakticky nesrozumitelný. Rozhodli jsme se použít pro naše účely
praktičtější zásadu piš, jak slyšíš (pak mluv jak čteš).
Jackie Chan, hongkongská akční hvězda
Český výraz
TAEKWON-DO
gen. Choi Hong Hi
jedna
dvě
tři
čtyři
pět
šest
sedm
osm
devět
deset
tělocvična
student
starší student
asistent instruktora
instruktor
mistr
velmistr
zdvořilost
čestnost
vytrvalost
sebeovládání
nezkrotný duch
Korejský výraz (výslovnost)
the kwon dó
če hong hi
aná
thul
set
net
thasot
josot
iligop
jodol
ahop
jol
dožang
čeža
sombe nim
busabom nim
sabom nim
sajchon nim
sáson nim
lje i
jom či
in né
gug ki
pekčol bulgul
MiKi
18
Bonusoidní tučňákovina
MiKi
19
Generál Choi Hong Hi, IX. Dan