MgA. Lenka Marková Chválová

AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V PRAZE
DIVADELNÍ FAKULTA
Dramatická umění
Scénická tvorba a te orie scénické tvorby
TEZE
DISERTAČNÍ PRÁCE
OD TYLOVÝCH HEREČEK
KE SKLENÁŘOVÉ-MALÉ
(ŢENA V ČESKÉ HERECKÉ DRAMATURGII
OD TYLA K DRAMATIKŮM
PROZATÍMNÍHO DIV ADLA)
MgA.Lenka Marková Chválová
Vedoucí práce: Doc. Zuzana Sílová, PhD.
Oponenti práce:
Datum obhajoby:
Praha 2011
Mohl o b y se z dát , ţ e děj i n y pro fesi onál ní ho či noherní ho di vadl a
v českém j az yc e j sou krát ké, chudé a dost at ečně z az nam ena né. Mo hl o b y se z dát z b yt e čné z koum at vz dál ené podrobnost i v ýv oj e naší
nepat rné di vadel ní kul t ur y, z vl ášť on y dá vné dob y, k d y e x i st oval o
j enom j edi né české profesi onál ní di vadl o. Kd yţ j sem al e ve škol ní m
di vadl e Di sk na DA MU při pravov al a i n scenaci Gazdi ny rob y Gab ri el y P r ei ssové (1862 – 1946), st udoval a j se m i nscenační t r adi ci t ét o hr y
a obj evi l a j sem j aké si nenápadné m ez e r y v č eské di vad el ní hi st ori i .
Gazdi na roba j e obvyk l e v ykl ád ána j ako dí l o své dob y, p ros az uj í cí real i st i cké z obraz ování svět a, z důraz ňuj e se podrobné v yk r esl ení vesni ckého prost ředí , kri t i ka soci ál ní ch probl ém ů a post avení ţ en y v e spol e čnost i . Tex t se t ak vz t ah uj e pouz e k dobové re al i t ě – c o
z ní z ach ycuj e a j ak j i z pět ně ovlivní . Ve vz t ahu dram at i k y
k di vadl u se pak obdobn ým z působem popi suj í předevší m po ţ adavk y
t ex t u na ‘věrné ʼ j ev i št ní z ach yc ení pros t ředí . J ako b y re al i st i cká hra
(j eš t ě ví c neţ j i ná) b yl a dobový m soci o l ogi cký m do kument e m . Tot o
z aváděj í cí z j ednodušení z působi l j i ţ veřej n ý skand ál , v yvo l an ý pre m i éro u hr y 7. l i st opadu 1889 , kt er ý bud e pouţ í ván k i l ust raci z ápasu
o real i sm us prot i z a st áncům poz dní ho rom a nt i sm u a di vadl a vel kého
s t yl u . Zcel a n a okra j i z áj m u z ůst ávaj í uţ od prem i ér y sc éni cké kv al i t y hr y, p ro di vad e l ní k y ovšem n ej pod st at něj ší , al espoň p okud n em á dí l o z ůst at j en jako dokl ad m rt vé hi st ori e, al e m á se st á vat vţ d y
z novu součást í ţ i vé pří t om nost i na j evi št i . N ašt ěst í j sou pře svědči vé
s céni cké vl ast nost i Gazdi ny roby pevně z akot vené v sam ot n ých sl ovech m nohovrst evna t ého a v ýsost ně d ra m at i ck y ( a l at ent ně hereck y)
cí t ěného t ex t u, i v jeh o básni ck ých ro z m ěrech.
P ol oţ il a j sem s i ot á z ku , proč j edna z nej si l něj ší ch česk ých her
z ůs t ává st ál e reduko vána na v edl ej ší soc i ol ogi ck ý v ýz n am . Jak ý p odí l na t om t o v ýkl ad u m ěl o první uvedení , a z ej m éna první hereck é
obs az ení a j eho i nt erpret ace ? C o hra h ercům nabí z í , a co dokáz al i
1
j ej í první prot a goni st é v yj ádři t a roz vi nout? Kupodi vu n e ní vůbec
s nadné t akové ot áz ky z o dpovědět . J i ţ kvůl i vz rušen ým spor ům o r eal i s m us není m noho aut ent i ck ých z práv o hercí ch p rvní ho obsaz ení .
P ods t at né j e, ţ e t ot o pát rání v ed e k po z oruhodné osobnost i (a k t r a gi ck ém u osudu) Ma ri e B i ttn erové (185 4 – 1898), k z apom enut é pře ds t avi t el ce kl asi ck ýc h hrdi nek, sal onní c h dam vel kého sv ět a i hrd i nek první ch rusk ýc h real i st i ck ýc h dra m at , uveden ých v Národní m
di vadl e.
V yt voři l a
první
Evu
k r a j čí řku,
první
Hi ppodam i i
v N áml uvách Pel op ových J arosl ava V rc hl i ckého, i první če skou N or u Henri ka Ibs ena ( všechn y t ři p ost av y v yt voři l a roku 1889 ).
Dobová kri t i ka se přel a j en o t o, z da Mari e Bi t t nerov á v yh ovuj e
real i s t i cké dram at i c e, z da se dokáţ e od st arší ‘dekl am ační ʼ hereck é
š kol y př enést aţ k n ovém u ps yc hol o gi cko -re al i st i ckém u herect ví .
Ř í ká j ešt ě dnes t ent o spor něco o j ej í m skut ečném um ění ? Není t o
kraj ní z j ednodušení t vůrčí cest y v ýraz né osobnost i na j ak ýsi ‘obj e kt i vněʼ v yţ adov an ý ‘pokrokʼ? Bi t t nerová st ál a n a roz hraní epoch .
Neroz děl oval a j e t a k, j ak j e dnes vi dí m e v j ej i ch nesm i ři t el nost i , al e
ţ i vě navaz oval a – přenášel a cosi z t rval ýc h t end encí v česk ém ţ e ns kém here ct ví z e st a rší ér y do při ch áz ej í cí ér y nové. N esl a s i v sobě
b yt os t né t ém a ci z i nk y ve vl ast ní m pro st ředí , nesm i ři t el né s okol ní
s pol ečnost í , t ém a př eci t l i věl ého i di vok ého a b arb arského ţ enst ví , v
m i m ořádně krásné t váři m ěl a vepsano u j akousi t em nou bol est či
roz pol c enost . S nad se s Evou kraj čí řk ou set kal a pouhou náhodou,
prot oţ e neb yl y v so boru j i né sí l y, aneb o – t o b yl j ej í nez vrat n ý h ereck ý osud?
P řechod od ‘dekl a m ační hoʼ her ect ví ‘di vadl a vel kého s t y l uʼ
k herect ví ‘ps ychol ogi cko - re al i st i ckém uʼ, ve spoj ení s pří chodem
nové dram at i k y, j e z m apován vel m i důkl adně, prot oţ e se j i ţ ve sv é
době opí rá o roz vi nut ou t eori i a kri t i ku. Tehd y se t aké z ačí ná hov oři t o her eck é t vorb ě i ndi vi duá l ní post av y, ve spoj ení s h erect ví m
2
proţ í vání , se j m én y H an y Kvap i l ové (1860 – 1907) a E d u ard a Voj an a (1853 –1920). P ředt í m j ako b y ex i st oval a dram at i ka od děl en ě a
herec j ako b y pouz e podáv al v ýkon, d ekl am oval rol i , t ed y ví ce či
m éně řem esl ně p řed nášel dram at i kův t e x t , p očí t aj í cí s konvenční m
obs az ení m dl e her ec k ých oborů. J e t o al e sk ut ečn ě t ak j edn oduché?
Nebo b yl o ‘nov éʼ he rect ví i dram at i ka s pí š om ez en ým dobo v ým pr oj evem j i st é t rval ej ší t endence? Moţ ná úz ké dočas n é vní m án í nov ých
s m ěrů z j ednoduši l o a popřel o vše st a rší , i kd yţ z t oho všeh o nev yhnut el ně m usel y i sa m ot né nové sm ěr y v yc h áz et ?
P řel om 80. a 90. l et bez poch yb y j e d oba přev rat ná. C o z cel a
j i s t ě nel z e přehl édn out , j e pří l i v nez v ykl e v ýr az n ýc h ţ ens k ých p os t av na j evi št ě – j sou t o vesm ěs nev yz p yt at el n é b yt ost i , di voké v et řel k yn ě, roz vracej í cí odvěk ý ř ád pat ri archál ní ho svět a. ( P odobn ý
z l om se sam oz řej m ě odehrál po cel ém s vět ě, al e z ám ěrně se soust ř edí m na speci fi ka naší vl ast i .) Obj evuj í se předevší m v nové real i s t i cké dram at i ce, al e i v dí l ech aut orů poz dně rom ant i ck ýc h . A kt erá
z hereček v yt voř i l a nej ví c t akov ýc h z l om ov ých hrdi n ek? U či t el ka
M ari e Bi t t nerov é, O týl i e S k l en ářová -Mal á (1844 –1912), předst av i t el ka st arého di vadl a vel kého st yl u a ‘d ekl am ační škol yʼ ! V yt voř i l a
první P enel opu v S mrt i Odyssea a Dra homí ru J arosl ava Vr chl i ckého
(1882), J i ráskovu Voj narku (1890), Kost e l ni čku v Jej í past orkyni
Gabri el y P rei ssové (1890), S t rouhal ku v Š i m áčkově Svět ě m al ých
l i dí (1890) a Vrchl i ckého Hi ppodam i i v posl ední m dí l u t ri l ogi e
(Smr t Hi ppodami e , 1891). Dal ší nové ţ enské post av y (Evu , Hi pp odam i i a N oru ) v yt v oří j ej í ţ ačka. P roč hrál y př edst avi t el ky kl asi ck ých h rdi nek t yt o n ez v ykl é post av y? Z pouhé nouz e? P rot oţ e j ešt ě
odpoví daj í cí herect ví nevz ni kl o? Nebo na cosi navaz oval y? Moţ ná
dokonce sv ým i pře dchoz í m i v ýt vor y n ěj ak při spěl y ke vz ni ku n ov ých podob ţ enst ví ? C o převz al a Bi t t n erová z e st arší ‘d ek l am a ční ʼ
š kol y – od své uči t el k y, Ot ýl i e S kl ená řové -Mal é? J aké obraz y ţ en3
s t ví s e v české dr a m at i ce předt í m obj evoval y a vrac el y? Hi st ori e
z at í m spí š v yhl edáv al a o dl i šnost i , roz děl oval a sm ěr y a vţ d y z novu
v yt vář el a a prohl ub oval a propast i a nás i l ná přerušení m ez i j ednot l i v ým i gener ac em i če s k ých di vad el ní ků. To, co j sem naop ak hl edal a,
j e s poj ení , navaz ov á ní souvi sl ých l i ni í , t rval ýc h t enden cí a s nah.
Ni kde j sem nen ašl a ţ ádné dost at ečn ě s ouvi sl é poj ednání o v ývoj i
českého
dr am at u
19.
st ol et í
v
pří m ém
spoj ení
s
v ýv o-
j em herect ví , i kd yţ j e t o spoj ení pro di vadl o určuj í cí . A vů b ec ne j vět š í m ez er y z ůst áv aj í v hi st ori i v ývoj e ţ ensk ýc h post av a herect ví .
Vel k ýc h ţ ensk ých post av není v dram at i ce ani z dal eka t ol i k j ako
m uţ s k ýc h, prot o j e t ak y n epom ěrn ě ví c herců n eţ here ček. P ost av i
hereč ek n ápadně při b ývá práv ě aţ v prů běhu 19. st ol et í , dr a m a psal i
do t é dob y v ýh rad ně m uţ i , a di vadel ní hi st ori i sam oz řej m ě j ešt ě
dl ouho t aké. P okud se vz ácné he re čk y a j ej i ch hrdi nk y neo dděl í od
m uţ s k ýc h p o st av a her ců j ako něco z vl ášt ní ho, v přev az e m uţ ské
di vadel ní a d ram at i cké či norodost i doc el a z ani knou. P rot o j sem se
p o k u s i l a prost u dova t a podrobněj i pops at v ývoj českého ţ enského
herect ví a h er ecké d ram at ur gi e z am ěř en é na ţ e nské post av y.
Z dost upn ých m at e ri ál ů j sem došl a k přesvědčení , ţ e vůbec ne l z e s l edovat nej vět š í here cké z j ev y b ez vaz b y n a z ás adní post av y,
kt eré vz ni kal y pří m o pro ně, a nel z e st udovat dram at i ckou l i t erat uru
z cel a odděl enou od di vadl a – a přede vší m od herect ví své dob y.
Nej v ýr az něj ší a nej ţ i vot něj ší post av y v děj i nách dr am at u vţ d y n e s ou s t op y po svém první m předst avi t el i , ať uţ si t o běţ ně uvědom uj em e nebo ne. Zřet el něj i neţ j akákol i j i ná svědect ví z a ch yc uj í p o s t av y he reck é prost ř edk y a vni t řní t ém a sv ých původní ch he rců, t ř eba dávno z apom enut ýc h.
J e snadné naj í t koře n y n aší di vadel ní k ul t ur y: úpl ně první so ubor prof esi onál ní ch česk ých her ců z or gani z oval ve 40. l e t ech 19.
4
s t ol et í vášni v ý di va del ní k Josef Kajetá n T yl (1808 –1856), kt er ý u
nás z akl ádá úz k ý t vůrčí vz t ah herce a d ram at i ka – a součas ně v yt v oří cel ou ř adu svéb yt n ých ţ ensk ýc h post av. Moj e st udi e pr o t o z ačí ná
u T yl a. Lz e dn es j ešt ě z j i st i t , pro koho T yl psal své hrdi nk y? J ak
hrál y he rečk y j eho souboru? Hi st ori e profesi onál ní ho česk ého di v adl a j e kr át ká, al e ve l m i z ál udná – prot oţ e j e neust ál e nási l ně pře r uš ovaná – a prot o op akovaně z kresl ovan á. V 19. st ol et í naru šuj e pl yn ul ost v ývoj e t l ak z e st ran y rakousk ých úřadů, al e t aké spo r y uvni t ř
čes ké spol e čnost i i di vadl a: ve snaz e d ohnat v ývoj evrops ké di v adel ní kul t ur y popí r á kaţ dá dal ší gene r ace t u předchoz í j ešt ě dří v,
neţ st i hl a vůbec doz rát . Nedočkaví z ač át eční ci snadno př e h l édnou,
j aké di v y j ej i ch př edchůdci dokáz al i , a vz hl í ţ ej í k ciz í m vz orům .
Takov ý osud nem i n ul ani T yl a v pol ovi ně 19. st ol et í , na v r chol u j eho di vadel ní dráh y. Z P rah y b yl ‘v yhn á nʼ nej en z pol i t i ck ých dův odů. Nast upuj í cí ge nerac e J . J . Kol ára T yl ovo dí l o z cel a odm í t l a.
P řes t o se T yl ov y hr y na sc énu vrát í a st anou se j e dní m z nesporn ýc h
z ákl adů česk é dr am at i k y. T yl ov y ţ ens ké post av y n avz dor y vš em u
popí rání a podceňov ání z al oţi l y j i st ou tradi ci , z e kt eré čerp aj í i n ové české ‘v et ř el k yn ě ʼ z přel om u 80. a 90. l et 19. st ol et í .
T yl ov y osudov é her ečk y b yl y čt yři : Ma gdal én a For chhei m o v áS kal n á (1803 –1870) , Magd al én a Ni kol a i ov á-H ynkov á (181 5 – 1883),
Ann a
Forchh ei m ov á-R aj sk á
(1822 – 1903)
a
Ann a
Kol ár ová-
M anet í nsk á (1817 – 1882). Zem i t ou kom edi ant ku S k al n ou T yl ve dl
ve s v ých h rách od n evl í dn ých l i dov ýc h m at ek aţ k svér áz n ým hrdi nkám sel ského roz umu a nez dol né m at eřské l ásk y. Naps al j í Marj á nku , mat ku pl uku , vdovu Š est ákov ou (Pal i čova dc era ), Kordul u
(St r akoni cký dudák ) a T vrdohl avou žen u J ahel kov ou. Kd yb y n eb yl y
t ak nevl í d né a d rsné , snadno b y se z ko m i ck ých si t u ací st al y si t uac e
s ent i m ent ál ní . J ej i ch pří běh y j sou doj e m né, osud y t ěţ ké. C hudoba,
z t rát y m i l enců a m a nţ el ů, j ej i ch poz dní návrat y… J eţ at ost a m oro u5
s ovi t os t S kal né se st ává z braní prot i sent i m ent u i z droj em kom i čn o s t i j ej í ch post av. Zt ěl esňuj í j i st ot y do m ova, i s j eho nesv obodou a
nepří j em n ým i nárok y . S nad práv ě t vůrč í z ápas y p ři reţ í r ování t ét o
z apom enut é české k om edi ant k y při vedl y T yl a k podst a t ném u obj evu:
ţ e s poj ení prot i kl adů v yt váří d ram at i ck é napět í .
P ro H yn k ov ou T yl v yt voří půvabn ě ne bez pečnou vdovu J edl i čk o vo u v Pal i čově dceři , pat et i ck y m i l uj í cí pol edni ci R osav u ve
St r akoni ckém dudá k u a vel kou hi st ori ck ou hrdi nku, kněţ nu Ludm i l u
v K r vavých křt i nách . Všechn y t yt o post a v y v yční v aj í z řad y fi gur ek,
k t eré H ynko vá c el ý ţ i vot hrá l a. T yl v ys t i hl roz por skr yt ý pod j ejí
ci t ovo s t í a vedl j i o d původní ho oboru l askav ých l i dov ýc h m at ek aţ
ke s l oţ i t é post avě Ludm i l y, l ask avé i pří sně chl adné a ne obl om né,
v ym ykaj í cí se j edno duchém u z ařaz ení .
P ůvabné kom edi ant c e Rajsk é napsal T yl cel ou řadu drobn ěj ší ch
pos t av či pern ých, b ys t r ých dí vek, kt er é v t ěţ k ých podm í nkách vţ d y
daj í přednost akt i v ní m u řešení si t uac e před t rpi t el skou p asi vi t ou.
M ez i j ej í post av y s e běţ ně řadí Aneţ ka v K ut nohorských haví ří ch ,
coţ j e om yl , šl o o p ouh ý z áskok, al e na opak j í m usí m e při z nat po ds t at n ý podí l na vz ni ku Dorot k y v e St rakoni cké m dudáku , kt erá se
počí t á m ez i post avy psané pro Kol ár ovou. Dorot k a i Madl enk a
v T vr dohl avé ženě v yuţ í v aj í ţ i vel né kom edi ant st ví R aj ské , j ej í či n orod ý t em p eram ent , nesent i m ent ál ní ci t ovou vřel ost i j akousi nez do l nou odvahu skr yt ou pod křehk ým z evně j škem – T yl ův obl í ben ý dr a m at i ck ý ro z por, n a kt erém z akl ádá půva b post av y.
M i m ořádně nad aná t ragédka Kol á rová T yl a i nspi ruj e k v yt v oření Aneţ k y v K ut nohorských ha ví ří ch , kt erá př e kra čuj e m ez e bi e derm ei erovsk ého i de ál u ţ enst ví a z asah uj e akt i vně i sam os t at ně do
d ěj e. P ro Kol árovou vz ni kne i svéb yt n á hrdi nk a R oz árk a v Pal i čov ě
dceř i . Od ní vedou st op y aţ k hrdi nkám P rei sso vé i k Mary š i brat ří
M rš t í ků. S i t uace j e všechn y v yd ěl uj e z po čest né v esni cké s pol ečno s 6
t i , kt erá nesn áší vše „ j i né“. I kd yţ práv ě T yl t ak rád spoj ov al ţ enské
pos t av y s dom ovem a rodnou z em í , R o z árka t ent o obr az narušuj e a
j e první v ýr az nou c i z i nkou a vet řel k yn í ve vl ast ní m hní z dě, kt erá
h ýbe č esk ým dram at em . S nad t ak é prot o, ţ e Anna Kol árová b yl a ţ ena ve sv é době na prost o v ý l u čná. T yl ova spol uprá ce s K ol árovou
vrchol í sl oţ i t ou a v českém dram at u j edi nečnou post avou kněţ n y
Drahom í r y. Na j ed nu st ranu vášni vá a krvel ačná ţ ena, j aká se
v době T yl ově m ohl a obj evi t j en j ako zosobnění z l a, na st ranu dr uh o u obět avá vl ast e nka a i m poz ant ní t ra gi cká h rdi nka. O d post av y
Drahom í r y l z e vést l i ni i ke všem vel k ým t r a gi ck ým hrdi n kám n aš í
dram at i k y, k post a vám , kt eré z t várn í S kl enářo vá a Bi t t nerová k e
konci 19. st ol et í .
S ent i m ent ál ní m ěšťan ské dram a na ţ en skou rol i z aost ři l o, dí k y
přes unu do i nt i m ní sfér y ţ i vot a, od veřej ného k soukrom ém u a od
vel k ýc h hrdi nsk ýc h pří běhů k pří běhům rodi nn ým . Al e sent i m ent ál ní
ţ ena ponej ví ce vz d ychá, pl áč e a om dl év á. Na j evi št i j e j í při souz ena
rol e pasi v ní . T yl a ţ enské post av y f asci noval y. V j eho hr ác h z t ěl e s ňuj í dom ov, rodi nu, l ásku i povi nnost – t ed y bi ederm ei erov ské i de ál y. Al e ţ ena u T yl a S AMA j edná, akt i vně m ění si t uaci , čast o přebí rá
cel ou akt i vi t u na ú kor m uţ sk ých prot ě j šků. Ať uţ j sou t o m at k y,
m anţ el k y nebo z am i l ované dí vk y. T yl v ni ch d okáz al uhodnout a
roz ví j et nej en při roz en ý h ere ck ý t al ent konkrét ní předst avi t el k y , al e
i j ej í skr yt é vni t řní t ém a, kt eré odkr ýva l vel i ce ci t l i vě. Ve spol upr áci s Annou Kol áro vou v yt vo ři l T yl post av y z cel a z vl ášt ní , z e své
dob y v ym knut é: R o z árku v Pal i čově d c eři a Dr ahom í ru v K rvavých
kř t i nách . Obě j sou předz věst m i ve l k ýc h z m ěn v poj et í ţ enst ví , kt eré
při j dou na konci st ol et í .
P o z akl ad at el ském období T yl ově při j d ou 50. l ét a bachovs kého
abs ol ut i sm u, om ez ování všec h obč ansk ýc h svobod – včet n ě drast i c7
kého om ez ov ání ro z voj e českého di va dl a. Ţenské h ere ct v í t é dob y
z as t upuj e T yl o va n ej t al ent ovaněj ší váţ ná he rečk a, t r a géd ka Anna
Kol árová . Č eském u di vadl u vl ádne j ej í m anţ el J osef J iří Kol ár
(1812 – 1 896) a pí še nej úspěšněj ší hr y sv é dob y, č ast o s vel kým i r om ant i ck ým i hrdi nk a m i pro Kol árovou. Na ni p ak pří m o n a váţ e ne j vět š í česká here čka 19. st ol et í , kd ysi n esm í rně sl avná, dne s m ál em
z apom enut á O týl i e S k l en ářová -Mal á . J ej í um ění a osobní kou z lo
i ns pi roval y všechn y české dram at i k y. P ří m o pro ni vz ni ká od 60. l et
aţ do konce st ol et í nespočet růz norod ýc h ţ ensk ýc h post a v, od n apros t o konvenční ch či schem at i ck ých rol í spot řební ho repe rt oáru ,
přes vrchol ně st yl i z ované hrdi nk y básni ck ýc h dram at , aţ po svérá z né pos t av y m oderní c h re al i st i ck ých he r.
J iţ sam ot né počát k y um ěl eck é dr áh y S kl enářové -Mal é nás př es vědčí , ţ e neb yl a po uz e here čkou j edi né ho om ez eného st yl u, poz děj i
naz vaného
‘dekl a m ační m ʼ
her ect ví m .
P o kusi l a
j sem
se
z aut ent i ck ých m at e ri ál ů v yst i hnout podob y j ej í ch post av, j ej í herecké prost ředk y a vni t řní t ém a, j ak se j evi l y a v yví j el y v t ém ěř
dvacet i l et ém období P roz at í m ní ho di vadl a . Nej cenn ěj ší m z droj em
pro m ě b yl y ref erát y Jan a N eru d y (18 34 – 1891). Z um ění S kl enář ové z ach yt i l t o nej podst at něj ší , psal o ní s veškerou vášní svéh o
vni t řně hm at ového sm ysl u. Mez i post avam i psan ým i pro S kl enář ovou v yni knou hrdi n k y Ví t ěz sl av a Hál k a, Václ av a Vl čka, Frant i šk a
Věnces l av a J eřábk a a Em anuel a Boz dě ch a, kt er ý s he re čk ou spol upracuj e n ěkol i k l et i j ako ofi ci ál ní dram at ur g. J ak t i t o dram at i ci
vní m aj í herect ví i osobní půvab S kl en ářové -M al é? C o v j ej i ch h rdi nkách her ečk a na cház í? J ak ý obr az ţe n st ví na j evi št i z osobňuj e?
J ak s e j ej í z působ v yt vář ení post av pr om í t á do nově vz ni kaj í cí ch
dram at i ck ých t ex t ů? J ak se podí lí na prom ěně vní m ání ţ ensk ých po s t av, kt erá se t ak n ápadně pr oj eví n a k onci 80. l et ? C o přej í m á z e
s t arš í
t yl ovské
t radi ce
a
čí m
sm ěřuj e
k dal ší m u
v ývoj i ,
8
k t akz vaném u m oderní m u herect ví ? J aké t endence v č eské m di vadl e
(m ez i dram at i kou a herect ví m ) t rv aj í st ál e j i ţ od ‘předvěkýc h ʼ dob
T yl ov ých, a co se n aopak prom ěň uj e?
S kl enářová p ři cház í na českou scénu z vl ášt ní m z působem nep oz nam enaná dobov ým i di vadel ní m i konvencem i , úpl ně z ve nku, nem á
dokonce ani di váck é z kušenost i s profesi onál ní m kam enným di v adl em . Absol voval a pouz e hudební škol en í pro dráhu operní pěvk yn ě,
kt eré k ul t i voval o j ej í m úzi ckou ci t l i vost . Ovl ádal a výraz sv ého hl as u, j eho sí l u , i nt onaci , barvu a dech . J a km i l e se roz hodl a pro či n ohru, našl a S kl enářo vá vel m i ci t l i vou uči t el ku, obl í benou a okouz l uj í cí kom edi ál ní herečku E l i š k u Pešk ovou (1832 –1895), pokračov a t el ku t yl ovské t radi ce v č eském di vadl e. J iţ během někol i kam ěsí ční ho učení u P eško vé proj eví S kl enářo vá svůj nevšední – v ýsost ně
dram at i ck ý vz t ah k proj evování vl ast ní ch ci t ov ých hnut í : kraj ní př eci t l i věl ost na j edné st ran ě a n esm í rnou v ůl i k ovl ádnut í se be sam a
na s t raně d ruhé. P ři kaţ dém em ot i vní m pr o j evu j ako b y př e konával a
m ocnou vni t řní přek áţ ku, po cel ý svůj ţ i vot .
Od první ho v yst oup ení S kl enářové v kv ět nu 1863 j e pat rné , ţ e
s i herečk a osvoj uj e neobv ykl e váţ n ý a osob i t ý p ří st up ke st udi u p os t av y, m ění cel ou ř adu z aţ i t ých konv e ncí . Neučí se řem esl o svého
hereck ého oboru, n epřej í m á he re ckou ‘t echni ku ’ j ako hot ovou od
z kuš eněj ší uči t el k y nebo kol e gů, al e sa m a t voř í vl ast ní t vůrčí post up y, obda řená kul t i v ovanou ci t l i vost í , výj i m ečnou i nt el i gen cí a f enom enál ní pa m ět í . Hl avní m z droj em a m at eri ál em j í bude t ext , p oz orně čt ený a st udo vaný (v t é době p ři t om vět ši na herců t e x t ani n ez ná). Z t oho v ych áz í důraz na d ek l a ma c i : t ent o poj em al e t ehd y nez nam enal ni c ví c, neţ m l uvenou um ěl eckou i nt erpret aci sl o va. Hanl i vé z abarvení (spoj ené s okáz al ost í a p at osem ) k poj m u při rost e t eprve v době nást up u real i sm u a násl e duj í cí ch sm ěrů . S kl enářová
přem ýšl í o všech v r st vách významu sl o v a z ároveň věn uj e vešker ou
9
péči j ej i ch znění , j e j i ch z vukové st ránce . M ůţ em e bez po ch ybnost í
ří ci , ţ e dokáţ e j ako první česká here čka napl no v yuţ í t vešker ýc h
p r oz odi ckých kval i t našeho j az yk a.
Krom ě t oho j i ţ první kri t i k y překv api v ě dosvědčuj í , ţ e m im ořádn ý t al ent S kl ená řové z dal eka nespo č í val j en v okouz l uj ící m hl as ovém a m l uvní m proj evu. Měl a v ýr a z n ý da r bezprost ře dnost i a
s chopnost b ýt pl ně pří t om ná v si t uaci na scén ě, sam a z a s e be, a so učas ně si pl ně uv ědo movat , co v yt v áří . Z m noha konk rét ní c h aut e nt i ck ých doj m ů z j ej í ch v yst o up ení j e j as né, ţ e S kl enářová m ěl a p odi vuhodně ‘prost upnou’ t vář , ţ e na di v ák y působi l a nesm í r ně su ge s t i vně j ej í ‘něm á hr a ʼ. R ef erát y n ápadn ě čast o l í čí nej si l něj ší doj m y
z okam ţ i ků, kd y he rečka na j evi št i pouze nasl ouchal a pa rt nerovi .
Tí m s e ovšem pohl ed na předst avi t el ku vi rt uóz ní ‘dekl am ační ʼ škol y
z ás adně m ění .
Během první ch t ří nest ál ých s ez on ( 1863– 66) se S kl enářová
s t ane pevnou oporo u vz ni kaj í cí ho souboru P roz at í m ní ho di vadl a pod
v edení m dram at ur ga a vr chní ho reţ i sé ra Pavl a Š van d y ze S e mči c
(1825 – 1 89 1) a skvěl ého ci t l i vého he rce a reţ i sér a Fran ti šk a Kol ára
(1829 – 1 895). S kl en ářová p řev ez m e po Anně Kol árové v z nešen ý
o b o r t ra gé dk y, anšt a nt k y, první či t r a gi c ké m i l ovni ce – dn es b yc hom
j ej nej spí š naz val i oborem hrdi nek – al e z cel a od z ákl adu j ej prom ění . Vědom ě podpoří posun k m oderním u herect ví a k překroč ení
oborů . S pol u s F. Kol árem v yt vo ří nej současněj ší sm ěr cel é ho s o ub o ru: podrobně j em n ý, kul t i vovan ý ‘ sa l on n í real i smu s ʼ, sm ěř uj í cí
aţ k poz děj ším podob ám real i sm u opravdového. V kom edi ál ní m ţ á nru s e t i t o herci j i ţ t ehd y při bl í ţ í ps ych ol ogi i m oderní ho čl ověka a
ţ i vot u současné spol ečnost i . Opoušt ěj í st arší rom ant i cké poj et í h erect ví j ako um ění sól ového , um ění osa m ěl ých i ndi vi duá l ní ch hvěz d,
a s m ěřuj í k her ect ví ansámbl ovému , kd e sk ut ečn ý m i st r j e m i st rem
s ouhr y, buduj e post avu v kont ex t u si t uace na j evi št i , vní m á part n e10
r y, s pol éhá na ně a rea guj e na ně. Ten t o pri n ci p opět nav az uj e na
hereckou škol u T yl ovu . S kl enářov á bu de v ýz nam nou opo rou t ét o
t endence v so uboru , právě prot o, ţ e j ej í m oborem j s ou hrdi nk y aţ
nadl i dsk y v ýj i m e čn é, al e nebudou se vz nášet v p yšn ém vz duch opráz dnu nebo se utápět ve vl ast ní ch hl ubi nách. J ej í hrdi nky budou
vţ d y
v yrůst at
z plně
poci ť ované
scé ni cké
si t uace,
ze
vz t ahů
s j evi št ní m i part nery a z reak cí na j ej i c h j ednání . H rdi nk y S kl enář ov é-Mal é vţ d y v ych á z ej í z e současného dění a spol e čnost i , vz pí naj í
s e nad t í sni vé pom ě r y, re a g uj í na ně ak t i vní m a vz o rn ým j e dnání m ,
ab y om ez enost pom ěr ů z m ěn i l y či př ekr oči l y.
Ni kdo nebude ni kd y poch ybovat o t om , ţ e S kl enářová -Mal á j e
her oi na , t ragédka , j ej í současní ci j i tak budou vţ d y s pat ři čnou
úct ou oz načovat . I k d yţ bud e hrát Vi ol u a S ebast i ana, Herm i i a da l š í s hakespearovské kom edi ál ní post av y, fr ancouz ské pi kant ní a
s chem at i cké sal onní padl é ţ en y, m enší ‘nevděčn éʼ úl oh y, nebo d okonce ţ ánrov ě růz n or odé post av y pr o v i nční ch souč asn ýc h česk ýc h
her. S kl ená řová -M al á j e t ra gédk a – j ako váţ ná um ěl k yně, př edurč e ná k i nt erpr et aci v yš ší ch ţ ánrů, a j e heroi na či anšt ant ka – j ako
předst avi t el ka hrdi n ek. Neom ez uj e vša k t ent o ‘oborʼ ţ ádným urč i t ým ţ ánrem , al e n a ch áz í v něm své vl ast ní b yt ost né t éma . Ať hraj e
j akoukol i post avu, jakkol i om ez enou (schem at i ckou), naj de v ní cosi
v ýj i m ečn ého a r yz í ho, co se vší m o cí vz pí ná k něj akém u ideál u, co
us i l uj e v yrv at se z om ez uj í cí ch p o m ěrů a st át se ‘pří kl adn ým ʼ. J ej í
pos t av y j sou vţ d y s v ým post oj em hrdi n k y, n ebo se k hrdi n st ví al es poň usi l ovně vz t ahuj í . Berou na sebe odpovědnost z a druhé, sv ým
j ednání m cht ěj í z m ěni t okol ní spol ečnost , věří ve své ‘v yšší ʼ posl ání a překr ačuj í hra ni ce v ym ez ené čl ov ěku (a pr avi dl a dan á ţ enám
s pol ečnost í j ešt ě k t om u); j ej i ch hrdos t čast o př erůst á v k l asi ckou
h ybri s (z pupnost ) a on y pot om končí t r a gi ck y.
11
Tí m , ţ e se S kl enářová -Mal á s t akovou m i m ořádnou ener gi í b yt os t ně real i z uj e v o boru hrdi nek, t í m , ţ e j ej í um ění se st ává j ej í m
b yt os t n ým post oj em , působí t aké nesm í rně přesvěd či vě na s vé okol í ,
v první řadě na cel ý ans ám bl : nel z e j í t ot i ţ nevěři t . J ej í ‘pří kl a dnos t ʼ s e proj e vuj e v e všem : j ak n a sob ě pracuj e, co všechn o z vl ádá,
s j akou skrom nost í , kul t i vovanost í , obět avost í . J e prav ým prot i kl adem p yšn ého J . J . Kol ára, kt er ý sobec k y prosaz uj e své i ndi vi duál ní
cí l e. Tí m vší m S kl e nářová -M al á p rom ě ní svůj váţ n ý a vz nešen ý h ereck ý obo r v ušl e ch t i l ou a seri óz ní oporu svého reál n ého d i vadel n í ho s ouboru, j akob y i j eho t í sni vé pom ěr y usi l ovně po z ve dával a k
um ěl eckém u i deál u. Z t ohot o post oj e vyr ůst aj í i j ej í prakt i cké či n y,
kt eré m i m o j i né v ýr az ně při spěj í k v yb udování v ysněn ého Národn í ho di vadl a. Akt i vn ě se podí l í na n ej v áţ něj ší m úsi l í P rozat í m ní ho
di vadl a – ab y se č es ké di vadl o st al o součást í ofi ci ál ní kul t ur y . J ako
heroi na cel ou v ahou svého váţ ného obo ru rep rez ent uj e v áţ nost so uboru, přesvědčuj e veřej nost o t om , ţ e české di vadl o j e t řeba počí t at
m ez i s eri óz ní um ění . Ať hraj e v j akém kol i váţ ném i l ehk ováţ ném
kus e. Um ěl eck ý po st oj S kl enářové v yvol á z áh y re akci d ram at i ků.
P rvní vel kou t ragi c kou hrdi nku j í napí še básní k Ví t ěz sl av Hál ek
(1835 – 1 874): Tam a r ve ve ršované l yri c ké t ra gé di i Amnon a T a mar ,
křehkou a nevi nnou dí vku z ci z i n y, t aj e m ně propoj enou s př í rodní m i
ţ i vl y, s l áskou i se s m rt í .
V z áří 1866 se správ y P roz at í m ní ho di vadl a uj m e první dru ţ s t vo a po někol i ka let ech st ří dání ředi t e l ů a nej i st ého post avení če s kého di vadl a nast áv á sedm i l et é vrchol n é období . J iţ v první sez oně
n o v é s práv y (1866/ 67) se předst aví dva noví dram at i čt í aut o ři , kt eří
s e ve s v ých t ex t ech spol ehnou na podp oru okouz l uj í cí dva advac et i l et é S kl enářové : V ácl av Vl ček (1839 –1908) a Em anuel Boz děch
(1841 – 1889), oba ú spěšní , oba v násl e duj í cí ch někol i ka l et ech v ýraz ně ovl i vní podobu P roz at í m ní ho di vadl a a z ůst anou s j eho om e12
z en ým osudem pl n ě sv áz aní , Boz dě ch dokonce i j ako ofi c i ál ní dr am at urg (v l et e ch 18 69 – 1876). Zcel a neš ť ast ně skončí ve spo l u práci s
di vadl em Kar el S ab i na (1813 –1877), n adan ý spi sovat el o gen era ci
s t arš í , kd yţ s e pokusí při spět k váţ ném u repert oá ru svou hi s t ori ckou
t ragédi í Č er ná růže . V z ápět í poct í váţnou um ěl k yni rol í pří m o ‘na
t ěl oʼ i j ej í kol e ga (a nej čast ěj ší j evi št ní part ner ) Frant i še k Fe rd i nand Š am berk (183 8 – 1904), sam oz řej m ě rol í kom edi ál ní a provok at i vně převr acej í cí j ej í váţ né úkol y v d i vadl e narub y. P osl ední v ýz nam n ý aut or vr chol ného období P roz at ím ní ho di vadl a, kt erý v ěnuj e
j ednu z e sv ýc h vel k ých post av S kl ená řové , bude F rant i še k Věnc e s l av J eřábek (1836 – 1893 ). S kl en ářová v yt voří Mí nu v J eřáb kově hře
Sl už ební k svého pá na , kt erá z ůst ane j e dní m z nej odváţ nější ch dr am at i ck ýc h pokusů P roz at í m ní ho di vadl a, a t ak é po někol i k deset i l et í
j ednou z nej obl í beněj ší ch vá ţ n ých čes k ých he r. Všechn y post av y
i ns pi rované um ění m S kl enářové j sem podrobně prost udova l a. P opi s uj i , z a j ak ých okol nost í v souboru a vedení d i vadl a vz ni kal kont akt
dram at i ků s j evi št ěm , j aké m ěl i j ednot l i ví aut oři v P roz at ím ní m d i vadl e cí l e, j ak j e na pl ni l i a předevší m – j ak dokáz al i v yuţ í t či ro z vi nout um ění S kl enářové -M al é, s při hl édnut í m k j ej í m úlohám ve
s vět ovém repe rt oáru . Nej v ýz nam něj ší z ni ch budou dvě sl oţ i t é m oderní hrdi nk y A. N. Ost rovského (1823 –1886): 8. květ na 1869 v yt voří S kl enářová -M al á Annu P avl ovnu v kousavé kom edi i Výno s né
mí s t o (1856) a ne c el ý rok n at o při ved e na česk é j evi št ě Kat eři nu
v Bouři (1860).
Nová
di vad el ní
sp ráva
v ří j nu
1866
t aké
an gaţ u j e
Ji ří h o
B i ttn era (1846 – 19 03) . Ni kdo j i n ý v souboru nebud e v ní m avěj ší
k um ění S kl enářové, ni kdo se od ní t ol i k nenaučí – j ako Bi t t ner. Aţ
do roku 1875, kd y obor m i l ovní ků překot ně převez m e J akub S ei fert
(1846 – 1919), hr aj í Bi t t ner se S kl ená řovou -Mal ou vše c h n y v el ké
dram at i cké dv o j i c e, kt eré se v t é době v ys k yt nou na repe rt o áru , a v e
13
vš ech podrobn ěj ší c h ref erát ech o t ěch t o v ýkone ch n aj de m e uţ asl ý
obdi v k j ej i ch vz ác né souhře, kt erá se nápadně v ym yk á ne j en bě ţ n ým p om ě rům v sou boru, al e i j ak ém ukol i raci onál ní m u po chopení ,
prot oţ e předpokl ádá j akousi nesl yš i t el n ou a nevi di t el nou (a l e cht ěl o
b y s e ří ci pří m o hm at at el nou) vz áj em nou ci t l i vost . Bi t t ner z ásadně
prom ění Š am berkův okáz al e repr ez ent at i vní obor ‘m i l ovní kůʼ a sm ěřuj e t ak é k roz vi nut í hrdi nského oboru Kar l a Š i m anovského. Kd yb y
neb yl nucen odej í t ( 1877) , m ohl dokonc e pokra čovat v pl yn ul é ko nt i nui t ě od J . J . Kolára, j ehoţ povaţ oval z a svého uči t el e, aţ k E.
Voj anovi . Mohl dokáz at v hrdi nném oboru t ot éţ , co dokáz al a S kl enářová: z al oţ i t skutečně m oderní h ere c k ou škol u, kt erá prom ění d ekl am aci rol e v t vorbu post av y a kt erá t a ké při roz eně (a defi ni t i vně)
roz l oţ í t radi ční her ecké obor y. Bi t t ner od poč át ku z cel a s pont ánně
přes ahu j e hrani c e o borů: hrdi n y i i nt ri k án y vní m á v j ej i ch i ndi vi d uál ní pl a s t i cké sl oţ i tost i .
Ve vr chol ném obdo bí při cház í do P roz at í m ní ho di vadl a pr vní
v ýr az ná prot i hrá čka S kl enářové , Ju l i e Š amb erk ová (11. 9 . 1846 –
3. 2. 1892) , osl ni v á her ečk a doc el a j i né ho, rep re z ent at i vní ho z j evu,
předurč ená pro ok á z al é di vadl o vel kého st yl u . N a j aře 1 872 pak
S kl enářov á z ačí n á p ůsobi t j ako peda goţ ka here ct ví . Ped agogi ck á
či n n os t se brz y st ane pro S kl en ářovou nal éhav ým posl ání m , kt er ým
s e nes m az at el ně z apí še do děj i n českého di vadl a. V ychov á b ez počet
m l ad ých t al ent ů : M. Bi t t nerovou a H. V everkov ou , M. P ospí ši l o vou ,
H. Benoni ov ou , I. Gré grov ou, R . Naskov ou , J . Kronbauerov ou a d okonce
i
operní
pěvc e
E.
Des t i nnov ou
a
P.
Ludi ka r a.
K nej š ť ast něj ší m období m di vadl a a k j eho nej si l ně j ší m osobnost em
pat ří v kul t urní spol ečnost i vţ d y z aj i st é i z al oţ ení škol y , ur či t é t r a di ce, kt erá dovol uj e dal ší m genera cí m navaz ovat , pokračo vat i př ekračovat . S oubor v e vrchol ném období přerost e m o ţ nost i budov y i
s chopnost i vedení , t ent o růst j e z avršen s ym bol i ck y pří cho dem M a14
ri e Bi t t nerové j ako pří sl i bu z áři vé budoucnost i česk ého di vadl a , a
vz ápět í j e nási l ně přerušen kri z í , kt er á nakon ec z působí odchod
m anţ el ů Bi t t nerov ých, Š am ber kové i da l ší ch v ýr az n ých oso bnost í .
S am ost at né kapi t ol y věnuj i nej v ýr az něj ší m aut orům , kt eří p sal i
pos t av y pro S kl en ář ovou. Nej prv e obět a v ým vl ast eneck ým h rdi nk ám
(El i š ka Přemysl ovn a , Mi l ada a Vl ast a ) cí l evědom ých hi s t ori ck ýc h
t rag édi í Václ av a Vl čka , urč en ých k poz dvi ţ ení P roz atí m ní ho di vadl a
na úr oveň ofi ci ál ní kul t urní i nst i t uce. Bohuţ el b yl a v t om t o set kání
herečk a vět ší neţ dr am at i k, here čka m u sel a hr y dot vář et svým um ění m na j evi št i a nenacház el a ve Vl čkov ýc h h rdi nkách ni c n ového, co
b y t voři vě roz ví j el o j ej í herect ví . Z t ou h y po vel kém č eské m dram at u s e však na u či l a p osí l i t i chabé schem at i cké post av y, sous t ředěnou
i nt erpret a cí j e dot voři t , vz t áhnout j e ke svém u vl ast ní m u t ém at u h rdi ns t ví a prom ěňovat svůj vni t řní t vůrčí z ápas v sugest i vní sí l u v yt vářené post av y.
P odrobněj i se z ab ýv ám dí l em Em anuel a Boz děch a. Z j i st ého p ohl edu psal pouhé napodobeni n y fran co uz ské sal onní vesel ohr y (i n s pi rované př edevší m prosl ul ým m i st rem ‘dobře uděl an é hr y’ E ugèn em S cri bem ). U m ěl z ručně v yst avě t si t uaci podl e S cri bov y š abl on y, dokáz al v yb rousi t vt i pné di al ogy. C o hl ed at v j eho vesel ohrách ví c? P řest o ve své dob ě do česk ého dram at u vnesl něco, co
dos ud ch yb ěl o. J ednak roz ší ři l m oţ n osti českého j az yka ob e cně – a
čes ké s céni ck é m l uv y sp eci fi ck y, kd yţ u hl adi l di al og y do v ybrouš ené s al onní konve rz ace a z koušel v yuţ í t j em něj ší v ýz nam ové o dst í n y
k v yj ádř ení podt ónu, pol ot ónu či skr yt é ho v ýz nam u. A pře d evší m –
dram at ur gi ck y v edl konkrét ní č eské h e rce k novém u t ypu h ere ct ví
na post avá ch, kt er é v ych áz el y z j ej i ch o borů, dokonce z j ej i ch oso bní ho z al oţ ení .
Nová a o ri gi n ál ní j e Boz děchova put uj í cí post ava sal onní h o i nt ri kána – okouz l uj í cí ho el e gána – na chá z ej í cí i deál ní ho pře dst avi t e15
l e v J i řím Bi t t nerovi . S nad j e t o j edi ná Boz děchova osobi t á dram at i cká post ava, kt ero u skut ečně v yt voři l , kd yţ spoj i l někol i k t radi ční ch kom edi ál ní ch t yp ů v poz oruhodnou pl ast i ku s i nst i nkt em t ém ěř
hereck ým . Dědí r ys y st arší ch her eck ýc h oborů (nebo kom edi ál ní ch
t ypů ): i nt ri kán a, m i l ovní ka a šašk a. P ře j í m á duchapl nost ve l kosvě t s k ých el e gánů fran couz sk ých konv erz ační ch he r, ve Fl a haul t ovi
(Svět a pán v župan u ) se k j eho proj ev ům při m í chaj í t ypi c ké z nak y
m az an ých kom edi ál ní ch sl uhů a v Kouni covi (Z kouška st át ní kova )
j eho š aškovst ví z abí há aţ k podobě m oudrého bl áz na, m udrce
s m as kou ša š ka. Dr am at i k uhodl nej en Bi t t nerov y schopno st i , al e i
j eho osobní t ém a, přesahuj í cí pouhé konvence obv ykl ýc h oborů.
Boz děch v yc í t i l , j a k Bi t t ner hl edá v i nt ri kánovi skr yt ého hrdi nu a
v hrdi novi i nt ri kána, vi děl j eho z poch ybňování pevn ých ch arakt e rů
a pot řebu odhal ovat vţ d y j ešt ě dal ší skr yt é t vá ře post av, n ebo j i m
nas az ovat m ask y, a b y m ěl y t aj em st ví . Ř í ká se, ţ e Bi t t ner b yl m i s t rem pol ot ónu, l i boval si v dvoj sm ysl e ch, a t í m ve skut e čn ost i sm ěřoval k he rect ví p oz děj i naz ývaném u ‘ps ychol o gi cké ’, sm ěřova l
k hl edání ‘podt ex t u’ z a sl ov y .
Vedl e Boz děchov ýc h (a Bi t t nerov ýc h) ‘z ápl et kářů’ j sou ţ enské
pos t av y psané pro S kl enářovou m éně ná padné či efekt ní , al e ne m éně s ros t l é se svou p rvní předst avi t e l kou : předevší m dí včí A neţ ka (Z
doby kot i l i ónů ) a doz rávaj í cí Mari e T erez i e (Z kouš ka st át ní kova )
roz ví j ej í b yt ost n é t é m a her ečk y, j ej í os obi t ý z působ v yt vář ení hrd i nek . Zach yc uj í char akt eri st i ckou vni t řní prom ěnl i vost všech j ej í ch
pos t av , t vořenou vrs t vení m a rafi no v an ým odhal ování m m n o ha t váří .
Kaţ dá z ni ch se st ává hrdi nkou b ez vněj ší okáz al ost i a práz dné
vz neš enost i , j ej i ch hrdi nst ví vz ni ká z evni t ř, z e sam é podst at y her e ct ví S kl en ářové, z t vůrčí ho z ápasu o o vl ádnut í post av y, z nut kavé
pot řeb y h ere čk y pře sáhnout om ez uj í cí spol ečenské pom ě r y i vl ast ní
l i ds kou sl abost . S t ál e podst at něj ší m se při t om pro here čku i j ej í h r16
di nk y st áv á ţ i v ý vz t ah s part nerem na j e vi št i , set kání a j i skři v ý di al og – souboj dvou herců . Takov ý t voři v ý vz t ah pro S klenářov o u
vz ni ká z e set kání s Bi t t ner em . Zvl ášt ní odbočku a oj edi něl ou z kuš enos t z nam ená pro S kl enářovou i Boz děcha post ava Ebb y B r ah e
v Baronu Goert zovi , na kt erou naváţ ou t eprve podi vné ţ enské z j ev y
přel om u 80. a 90. l e t .
V rám ci sv ých pečl i vě v ypočí t an ých sc hém at a efekt n ě z ap l et en ých sí t í přece j en Bo z děch m ysl el na konkrét ní herce . Ať b yl ve
vš em všud y j en z ručn ý ř em esl ní k, ať byl pro skut ečn é um ění pří l i š
chl adně r aci onál ní , j ednu vášeň (k rom ě ct i ţ ádost i ) přece j e nom n epoch ybn ě m ěl – t ot i ţ vášeň pro herc e a herect ví . V ní m al k rom ě z ákul i sní ch vzt ahů t aké b yt ost né sm ěřo vání nej z aj í m avěj ších z j evů
s ouboru. Z podrobn ého st udi a j eho post av v ysví t á, ţ e Boz děch d os ud v j ednom ohl ed u neb yl pl ně doc eně n: m ěl t ot i ţ skut ečný ci t p ro
hereckou dr am at ur gi i . A snad i v t om t o ohl edu se m usel st řet nout
s aut ori t at i vní m vedení m J . J . Kol ára, pr ot oţ e t en m ěl pochopení j en
pro j edi nou podobu here cké d ram at ur gi e: t é, kt er á se bud e ot áč et
okol o j eho geni al i t y j ako z ářného sl unc e. J enţ e Boz děchovy hr y uţ
hl edal y doc el a j i no u podobu he rect ví , ne ţ pře dst avoval ro m ant i ck ý
s ól i s t a.
P ro t ut o z vl ášt ní kval i t u nel z e Boz děc hov y čast o opov rho vané
napodobeni n y f ranc ouz sk ých h er j edno duše odb ýt j ako po uhé m echani cké kopí rování převz at é form y. J e j i ch aut orovi se dal eko spí š
povedl o všest rannou francouz skou i nspi rací v yt vo ři t j ednu důl eţ i t ou
et apu poč át ků m ode rní ho českého di vad l a, a př edevší m z ac h yt i t v rchol né here cké um ě ní své dob y , z al oţ ené na vi rt uóz ní m ovl ádnut í
uhl az eného spol ečen ského v yst upování , pruţ né souhr y a kul t i vované
při roz ené konverz ac e . Na S kl enářov é a j ej í ch hrdi nkách j e vi dět , ţ e
v i rt uóz ní t echni ka j e důl eţ i t ou součást í here ckého um ění , ţ e bez ní
je
skut ečné
um ě ní
z načně
om ez ené,
či
dokonce
nem oţ né.
17
V roz hovorech Boz děchov ých post av j e z ach yc ená v yst u pňovaná
s ouhra dvou m i m oř ádně srost l ých he re ck ýc h pa rt nerů, S kl enářové a
Bi t t nera , v yost ř ená aţ k souboj i .
Dram at i ka P roz at í m ní ho di vadl a v ydal a své nej sl i bněj ší pl od y
v druhé pol ovi ně še desát ýc h l et a na z a čát ku l et sedm des át ýc h. R o z květ di vadl a i d ram at u b yl vz ápět í nási l ně pře rušen k ri z í , j a k se st al o j i ţ m nohokrát předt í m (a st ane s e j e št ě m nohem ví ckrát pot om ),
prot o naděj ná spol u práce n ej nadan ěj ší c h aut orů s here ck ým ansá m bl em s konči l a dří v, neţ m ohl i naj í t všechna spol e čná t ém at a a v yčerpat vz áj em nou i nspi raci . Nej v ýz nam něj ší dí l a vrchol n ého období
j s ou úz ce propoj ená s herect ví m S kl ená řové i s j ej í m osobní m kou z l em . V l et ech kri z e dom ácí dram at i ka u st rne, al e j ak se bl í ţ í ot evř ení Národní ho di vadl a, vst upuj e na j evi ště nová gener ace aut orů, La di s l av S t roupeţ ni cký (1850 –1892) a Fr ant i šek A dol f Š uber t (1849 –
1 9 1 5 ). Oba budou cí předst avi t el é p rvní sl avné é r y Ná rodní ho di v adl a (a t ak é uči t el é Gabri el y P rei ssové ) vní m aj í um ění S klenářové,
kt erá v posl ední m období P roz at ím ní ho di vadl a t voří R aci novu Fai dr u , Gri l l parz erovu Hero , n ebo Bj ørns on ovu Val burku v Bankrot u.
J ako b y p ří m o oček ával a nové v ýz v y č e ského dram at u. Nov é podob y
ţ ens t ví nevz ni k nou j ako bl esk z či st ého nebe. S kl en á řov á si o ně
‘ří káʼ cel ým sv ým v ývoj em , post upn ým v yj evov ání m pro m ěnl i v ých
m oţ nost í svého here ckého t ém at u. S t roupeţ ni ck ý i Š ubert pr o ni p í š ou j i ţ ve sv ých pr vní ch váţ n ých poku sech hl avní hrdi nk y (v hi st ori ck ýc h dram at ech Č erné duše a Pet r Vok Rožmberk ). J ako vţ d y
předt í m , uj m e se S kl enářová nadšen ě no v ých sm ěrů, a uči ní j e svou
aut ori t ou součást í ofi ci ál ní kul t ur y. P arado x ně práv ě n ast upuj í cí
real i s m us nakone c um ění S kl enářové d ez i nt erpret uj e a v yř adí st á rnoucí here čku z ţ i vého proudu v ývoj e d i vadl a.
18