číslo 4. - prosinec 2010 - Rybářské sdružení České republiky

RYBNÍKÁŘSTVÍ
Rybářské sdružení České republiky
Prosinec 2010 - Číslo
ROZHOVOR
Z EVROPSKÉ UNIE
SZIF
Josef Malecha:
Na mimoprodukční
funkce rybníků
nejde rezignovat
Evropská federace
chovatelů ryb
jednala o KHV
Antonín
Vavrečka
o Portálu
farmáře
3
4
Inspirace na vánoční zpracování kapra
byla k vidění na Gastrofestu
„Viděla jste, co ti kluci umějí?“ povídá žena, odcházející od expozice, v níž studenti vodňanské Střední
rybářské školy předváděli filetování kaprů. Dělo se tak v rámci Gastrofestu, který se na českobudějovickém Výstavišti konal v polovině listopadu. Garantem expozice, propagující českého kapra, bylo Rybářské sdružení České republiky, které účast na této mezinárodní gastronomické akci financovalo.
České Budějovice
Pět studentů spolu s učitelem Miroslavem Mertenem vysvětlovalo,
co se na škole učí, nabízelo její rybí kuchařky a plakáty Poznej naše
ryby. Hlavně však přímo před očima návštěvníků předvádělo, jak
jednoduché je zpracování kapra.
Samozřejmě za předpokladu, že se
to umí.
Třeťák Jan Kovář a čtvrťák Jakub Kavka tyhle práce zvládali opravdu mistrovsky. „Naučil
jsem se to kdysi od dědy na cejnovi. Myslím, že na desátém už
to bylo v pořádku,“ vzpomíná
s úsměvem Jakub Kavka. Podle něho na tom není nic těžké-
Vodňanští studenti Jan Kovář a Jakub Kavka v akci.
ho. Člověk jen musí umět uchopit
rybu a mít ostrý nůž. „Nejraději
mám trojobal. Ale je-li čas, sáhnu
i po chuťovkách – kapřích škvarkách nebo hranolkách,“ dodává.
(Pokračování na straně 2)
4
VĚDA A VÝZKUM
5
Možnosti
intenzivního
chovu okouna
říčního v Evropě
6
EDITORIAL
PF 2011
Na konci starého roku se sluší bilancovat. Na začátku toho nového
zase přemýšlet o možných cílech
a ambicích.
A pokud jde o bilancování, české
produkční rybářství si bezesporu
zaslouží uznání. Má za sebou nesnadný rok (kolikátý už vlastně?),
což berme jako důkaz, že v čele rybářských firem stojí lidé, kteří své
práci rozumějí.
A budou to muset opět potvrdit
i v roce 2011, protože nic nenasvědčuje tomu, že by se podmínky k podnikání změnily k lepšímu.
Právě naopak. Utne-li stát dotace
na mimoprodukční funkce rybníků,
jejich vlastníkům a nájemcům přitíží. Český kapr, ať je jakkoliv chutný, tyhle další náklady sotva unese.
Jinak řečeno: sotva na ně vydělá.
Proto i přání do roku 2011 je obyčejné a zní: ať všem slouží zdraví
a mají vůli a výdrž řešit další podnikatelská úskalí.
Restrikce národních dotací ohrozí celé české produkční rybářství
Rybářské firmy, jak ukázalo i prosincové plénum Rybářského sdružení ČR, se
obávají, že zastavení státní podpory na mimoprodukční funkce rybníků negativně postihne celé odvětví a ohrozí jeho
konkurenceschopnost.
Tato národní podpora měla být letos snížena na 40 milionů korun,
ale ve skutečnosti zřejmě nebude
vyplacena vůbec, a pro rok 2011
má být kvůli nedostatku peněz
ve státním rozpočtu dokonce dotační titul 15, zaměřený právě na podporu mimoprodukčních funkcí rybníků, vyřazen úplně.
„Pro odvětví by to byla nepředstavitelná rána, protože by v něm došlo k nerespektování prokazatelné
újmy. Současná, ale i dlouhodobá,
rentabilita chovu ryb je poměrně nízká. Dosud nikdy nestačila k vytvoření potřebných zdrojů pro žádoucí
údržbu rybníků,“ říká Ing. Václav
Šilhavý, ředitel Rybářského sdružení ČR, který se v této věci obrátil na
ministra zemědělství a poté dopisem
na ministra financí a dále na některé
poslance a senátory s prosbou o pomoc při řešení této nepředvídané, tíživé situace.
Podle produkčních rybářů státní
správa tím nedoceňuje zcela výjimečnou a nenahraditelnou vodo-
hospodářskou roli rybníků, akumulujících vodu v krajině a plnící
i retenční funkci. Schopnost rybníků zadržet vodu se ve vnitrozemském státě vždy mimořádně cení,
protože může omezit dopady přívalových vod a z nich vznikajících
stále častějších povodní.
V České republice je 52 tisíc hektarů
rybníků a pro období do roku 2014
byl získán souhlas se státní podporou jejich mimoprodukčních funkcí. To je obsaženo v Ústředním věstníku Evropské unie 2010/C 218/03.
Ministerstvo zemědělství poskytuje dotace na rybníky s výměrou
nad 5 hektarů na základě uplatněných žádostí osob a firem, podnika-
Evropský rybářský fond. Investování do udržitelného rybolovu
jících v rybářství. V posledních pěti letech na podporu víceúčelových
mimoprodukčních funkcí rybníků
z jeho zdrojů takto mířilo od 64,1
do 74,3 milionu Kč ročně.
Tyto prostředky rybářské firmy
nejčastěji využívaly k podpoře akumulace a retence vody v krajině,
omezení aplikace minerálních a organických hnojiv, odstraňování sedimentů z lovišť nebo zachování litorálního pásma. Rybářství tvoří
důležitou součást českého zemědělství a soustavy rybníků představují světový unikát. Vedle chovu
ryb mají také řadu nezastupitelných
funkcí. A uchovat vše, znamená
i udržet k tomu určené dotace.
RYBNÍKÁŘSTVÍ
www.cz-ryby.cz
www.rybsdr.fish-net.cz
2 INFORMACE
Šetří se, na marketing půjde o sto tisíc méně
České Budějovice
Na společné marketingové akce
Rybářského sdružení půjde v roce
2011 celkem 300 tisíc korun, tedy
o sto tisíc korun méně než letos.
Doporučil to Výkonný výbor sdružení na listopadovém jednání.
Prosincové plénum to potvrdilo
a schválilo seznam akcí, zařazených do marketingové strategie
sdružení na příští rok. Jsou to na-
příklad Ryby a víno v Prachaticích, Gastrofest České Budějovice,
seminář kuchařů v Hotelu Zvíkov
nebo podpora výuky rybí kuchyně
na kuchařských školách. Součástí
těchto aktivit je rovněž udržování
ochranných známek a správa webových stránek.
„Částka to není velká, měla by
spíš růst než klesat, ale firmy kvůli
krizi šetří i v této oblasti. To je realita,“ uvedl Ing. Martin Urbánek,
Ph.D. Další diskutované akce,
jako veřejné předvádění filetování
a následné ochutnávky výrobků ze
sladkovodních ryb, je třeba ještě
podrobněji dořešit.
Rybářské sdružení ČR zároveň formou dotazníku provádělo průzkum
zájmu členských firem o prezentaci na výstavách v rámci opatření
3.3., záměr e) OP Rybářství. S výjimkou třeboňské Střední školy rybářské a vodohospodářské Jakuba
Krčína nebyl zatím o prezentaci
zájem.
Vyhláška by měla pomoci. Ne naopak
Připravovaná vyhláška k rybníkářství (§ 39 odst. 8 vodního zákona) by neměla omezovat rybářské hospodaření a měla by
přispět ke snížení stávající administrativní zátěže a k zajištění
udržitelného rybničního hospodaření v České republice.
Zástupci rybářských firem se
na tom shodli na prosincovém
plénu Rybářského sdružení ČR.
„Prováděcí předpis novelizované-
ho zákona o vodách se stane určující legislativní normou pro vymezení kategorií rybníků z hlediska
rybářského hospodaření, a pro naše členy je důležité, aby je nepoškozoval,“ vysvětluje Ing. Václav
Šilhavý, ředitel Rybářského sdružení ČR. Existuje dokument, který
vznikl za účasti odborných pracovníků rezortu zemědělství a specialistů produkčního rybářství.
Své postoje hodlá sdružení, s pod-
porou Ministerstva zemědělství,
zapracovat do právního předpisu, připravovaného v součinnosti s
Ministerstvem životního prostředí.
„Vedle konsensuálního přístupu
k environmentální problematice
nám jde o to, aby domácí produkce ryb byla konkurenceschopná
a ekonomicky stabilní. Jen tak se
české rybářské firmy udrží na trhu
a budou ekonomicky životaschopné,“ uvedl Václav Šilhavý.
Český kapr
v hotelu Zvíkov
Hotel Zvíkov ve Zvíkovském
Podhradí byl počátkem prosince místem už 5. ročníku
kulinářské soutěže profesionálů Český kapr v regionální
kuchyni, na jejímž uspořádání se vedle šumavské pobočky Asociace kuchařů a cukrářů ČR a dalších partnerů
podílelo i Rybářské sdružení ČR. O nejlepší připravený
pokrm z kapra usilovalo pět
kuchařů juniorů a sedm kuchařů seniorů. Příprava pokrmů se prováděla před diváky
a promítala na plátno. „Byla
to zdařilá akce, i když samozřejmě komornější. Ale právě
gastronomie je místem, které
nám s popularizací pokrmů
z kaprů může hodně pomoci,“ uvedl Ing. Martin Urbánek, Ph.D., který na soutěži
zastupoval Rybářské sdružení ČR.
Inspirace na vánoční zpracování kapra byla k vidění na Gastrofestu
(Dokončení ze strany 1)
To Jan Kovář nejdříve všechno
odkoukal od spolužáka, s nímž
jezdí po výstavách. Jak ale přiznává, před filetováním dává raději přednost klasické podkově.
„Kosti ke kaprovi patří. Hodně lidem vadí, ale při jídle si musejí
udělat čas a vychutnat si ho. Prostě žádný spěch. Pak i na ty kosti
zapomenou,“ říká.
Oba kluci se ale shodují, že lidé
často nevědí jak rybu zpracovat
a upravit. Nakonec na Gastrofestu se o tom měli možnost přesvědčit. Ženy, muži, mladí i starší, ti
všichni se netajili uznáním. Často se přitom i svěřili, co jim to dává za práci, a jak je taková příprava potrápí.
„Tady vidí, že dostat z kapra šupiny lze rychle, bez toho bohapustého škrábání, a přitom si všude udržet čistotu. Nikdo je to nenaučil.
I proto máme na našem školním
webu podobný instruktážní film,“
poznamenává nestor českého rybníkářství Miroslav Merten, který letos po řadě let opustil post ředitele školy a už na ní pouze učí.
A jedním z předmětů, který se zde
vyučuje, je právě filetování.
Na Gastrofestu se denně filetovalo 12 až 15 kaprů z produkce Le-
Miroslav Merten
sů a rybníků města České Budějovice. Očištěné a připravené kapří
maso pak převzali studenti strakonické střední odborné Euroško-
Informace zájemcům podávali (zleva) Jakub Veselý,
Tomáš Bárt a Christoph Michael.
Učitel obsluhy, cestovního ruchu a hotelového provozu Jaroslav Švarc
se svými studenty.
ly, kteří ho ve své protilehlé expozici dál kulinářsky zpracovali,
aby ho pak mohli nabídnout hostům výstavního pavilónu.
„Se Střední rybářskou školou
takto spolupracujeme už šest
let k oboustranné spokojenosti.
Oni kapra připraví a naši čtvrťáci z něho hned uvaří hotové pokrmy, které pak servírují,“ potvrzuje Jaroslav Švarc, učitel obsluhy,
cestovního ruchu a hotelového
provozu.
Podle Miroslava Mertena lze
u nás zákazníky dělit do tří skupin – jedni rybu nechtějí ani vidět,
druzí ji naopak milují, a třetí, těch
je plných 85 procent populace,
mají kapra rádi, když se jim připraví a naservíruje. A právě tuhle
početnou skupinu měla rybářská
expozice na Gastrofestu oslovit.
„Změnit stravovací návyky lidí
trvá dlouho. Proto každá taková
akce, kde jsme s nimi v přímém
kontaktu a >naživo< jim ukazujeme, jak lze snadno a rychle kapra připravit, má smysl,“ uzavírá
návštěvu na Gastrofestu Martin
Urbánek, pod něhož marketing
na Rybářském sdružení ČR spadá.
RYBNÍKÁŘSTVÍ
prosinec 2010
ROZHOVOR 3
Předseda představenstva akciové společnosti Rybářství Třeboň Josef Malecha říká:
Na mimoprodukční funkce rybníků nejde rezignovat
Ing. Josef Malecha je předsedou představenstva akciové společnosti Rybářství Třeboň, která je největším českým i evropským producentem sladkovodních ryb. Firma hospodaří na 488 rybnících o výměře 8086 hektarů, z nichž ročně vyloví kolem 3200 tun tržních ryb.
Z nich 90 procent výlovů tvoří kapr. Jejím vlastníkem je akciová
společnost Rybářství Třeboň Hld.
Jak jste se dostal k rybám?
Trochu oklikou, protože jako absolvent českobudějovické Vysoké
školy zemědělské, na níž jsem vystudoval zootechnický obor, jsem
do Rybářství Třeboň nastoupil s tím,
že se budu věnovat chovu drůbeže. Řízením osudu jsem se ale dostal na největší rybářské středisko
Ponědraž, kde se loví 1350 tun tržních ryb a procházel tam všemi funkcemi, které snad existují. Díky tomu
jsem se dostal i přímo k rybám.
Co bylo tím řízením osudu?
Pocházím z kraje rybníků z vesnice Bošilec a vyrůstal jsem u dvě
stě hektarového rybníka Bošilecký a 438 hektarového rybníka Horusický velký. A jak už jsem říkal,
na rybářském středisku Ponědraž
jsem dělal odbornou praxi. Právě jeho vedoucí Josef Marek si
mě tam pak po jejím skončení nechal. Hlavně díky němu jsem získával základní praktické rybářské
zkušenosti. To byla škola života od rybářského dělníka, pěšáka nebo zootechnika. Druhým šéfem,
který mi hodně dal, byl jmenovec Ing. Milan Malecha. Pozdější vedoucí střediska, jeden z největších odborníků v třeboňském
Rybářství. Měl jsem prostě štěstí
na vedoucí. I díky tomu jsem později mohl přejít na třeboňské ústředí jako vedoucí technik pro výrobu a odbyt. Od roku 2001 jsem tam
byl výrobním ředitelem a po vzniku holdingu jsem pak byl posunut
do čela Rybářství Třeboň a.s., jako
předseda představenstva pověřený
jeho řízením. To bylo v roce 2007.
Dokáže vás tedy ještě něco
překvapit?
Určitě. To bych si moc fandil,
kdybych si myslel, že už všechno
vím. Ale právě znalost provozu mi
umožňuje pružněji na složité situace reagovat. Kdybych to řekl stručně, tak z toho už nejsem „vykulený“ tak dlouho. V rybařině je hodně
důležité znát všechny souvislosti.
Které období pro vás bylo nejtěžší?
Určitě to byly „povodňové“ roky 2002 a 2006. To už nejde jenom
o produkci, ale i o majetek firmy a životy a majetky lidí, co bydlí na povodí řek a pod hrázemi rybníků. Což
člověk plně pochopí asi až při takové
extrémní situaci. To je jedna z těch
zmiňovaných souvislostí, která vás
naučí chápat vodní dílo jako celek.
Co pak říkáte na „vysychající“ dotace na podporu mimoprodukčních funkcí rybníků?
Pro české rybářství to není dobrá zpráva. U nás ve firmě tvořily
peníze na podporu mimoprodukčních funkcí rybníků vždy významnou část rozpočtu. A když nebudou
dotace, budeme alespoň nezbytnou část muset nalézt uvnitř firmy.
To se samozřejmě dotkne firemní ekonomiky, protože prodej ryb
tyto náklady neutáhne. Na druhou
stranu asi těžko řekneme, že nebu-
deme rybníky stavebně udržovat,
protože nejsou peníze. To bychom
si v budoucnu zadělávali na malér.
Jednou by se nám to zle vymstilo.
Takže díra v rozpočtu?
Tak nějak. Pro letošní, končící rok
2010, nevíme, jestli budou tyto
dotace vyplaceny a pro rok 2011
s nimi počítat už nemáme vůbec.
Do státního rozpočtu, z něhož tyhle
peníze plynou, nevidím, ale říkám,
že to je chyba. Doplatí na to celé odvětví. Tím spíše, že se rozkolísaly ceny nakupovaných krmných
obilovin. Letos skočily na 4000 korun za tunu, zatímco vloni stála tuna
2400 korun. Prostě tyhle dotační peníze budou v odvětví citelně chybět.
Lze ještě ve firmách šetřit?
Šetřit můžete vždycky. Otázkou ale
je, co to přinese. I úspory mají hranice a nesmí ohrozit efektivní fungování organizace. Po všech opatřeních, která jsme v minulosti právě
kvůli optimalizaci výroby provedli,
je zřejmé, že se prostor pro to zužuje.
Co pamatuji, tak po sloučení Rybářství Třeboň s Rybářstvím Tábor jsme
měli 180 stálých zaměstnanců a dnes
jich stejnou práci dělá zhruba stovka.
Čemu pak dát přednost: výrobě nebo opravám či investicím?
Výroba nás živí a tím to je dané. Zároveň je ale jasné, že péče o rybníky musí být kontinuální. Rezignovat
na ně by znamenalo zvyšovat vnitřní zadlužení, které by stále narůstalo,
hromadilo se a cesta by z toho nebyla. Za této situace to bude o kompromisech. Ale je evidentní, že objem
peněz dávaných do údržby rybníků
se bez dotací Ministerstva zemědělství sníží. Skoro bych řekl: význam-
ně sníží. Ke škodě nejen rybářství,
ale celého vodního hospodářství.
Vadí vám to?
Samozřejmě. Zvláště, když vidíte
vodohospodářský význam rybníků
v krajině. A to nejen v časech povodní, ale i v době sucha. Krajinotvorná
funkce rybníků je významná.
Obejde se rybníkářství bez dotací?
Neobejde, stejně jako se bez nich neobejdou třeba farmáři. Každý k tomu
máme své důvody. My hospodaříme na vodních dílech, která vznikala
ve 14. a 15. století a jejich údržba je
velmi nákladná. Jejich technický stav
musí odpovídat technicko-bezpečnostním podmínkám a bez přispění
dotačních titulů to může být časem
problém. Nemluvě o tom, že musíme udržet konkurenceschopnost naší produkce v Evropě. Chovem a prodejem ryb na všechno nevyděláme.
Bude české rybnikářství stát stále
na kaprovi?
Nepochybuji o tom, protože kapr je
rybou, která do našich rybníků pasuje a je prostě nejvhodnější. Jeho
chovem dokážeme získat potřebné
přírůstky a ekonomické efekty. Neznamená to ale, že musíme donekonečna jen „opisovat“ naše předky. Spousta věcí se dá díky novým
poznatkům měnit. U nás v třeboňském holdingu se třeba pod vedením Ing. Jana Hůdy, Ph.D., zabýváme pilotními projekty, zaměřenými
na krmiva ryb. Ta tvoří významnou část nákladů, a když zjistíme,
což se už daří, jaké je nejvhodnější
a v jakých dávkách, ekonomika přikrmování a tedy i celé výroby velmi zefektivní. V tom je podle mne
budoucnost českého rybářství.
Ptát se vás na Vánoce je asi zbytečné.
Mám rád všechny druhy sladkovodních ryb, ale kapr je kapr, za předpokladu, že se umí připravit. A také
vyprodukovat, protože hodně záleží
na tom, v jakém prostředí žije a čím
se přikrmuje. A to čeští rybáři umí.
Josef Malecha na třeboňských sádkách s Václavem Čápem.
A nový rok?
Kéž by byl alespoň takový jako
ten letošní, Všechna čísla ještě nemáme pohromadě, ale už teď mohu říct, že letos jsme v Rybářství
Třeboň a.s. vyrobili plánovaných
3200 tun tržních ryb.
RYBNÍKÁŘSTVÍ
www.cz-ryby.cz
www.rybsdr.fish-net.cz
4 Z EVROPSKÉ UNIE
Evropská federace chovatelů ryb jednala o KHV
Říjnové zasedání Evropské federace chovatelů ryb (FEAP) se konalo na Maltě. Zúčastnilo se ho více než 50 delegátů. Na programu
byly především informace, související s důležitými obchodními komoditami, lososem a pstruhem. Jednalo se rovněž o jeseterovitých
rybách, o prodeji a značení výrobků.
Doc. Ing. František Vácha, CSc.,
Fakulta rybářství a ochrany vod
Jihočeská univerzita
St. Julians, České Budějovice
Hodně prostoru bylo věnováno
také řešení otázek souvisejících
s problematikou výskytu, registrace a kontroly nemoci kaprovitých ryb, která je označována jako koi herpes virus – KHV.
Záležitost kolem KHV je staršího data, ale velmi těsně se dotýká producentů ryb v České
republice i dalších středoevropských státech, v nichž se tato ryba chová.
Historické pozadí vyjednávání o nemoci KHV na platformě
EU vychází z dřívějších rozdílných stanovisek členských států. Po praktické stránce v Polsku
přistoupili k problematice úhynů ryb, způsobených tímto onemocněním, s nadějí na možnost
vyššího čerpání finančních prostředků ze strukturálního fondu
pro rybářství s tím, že tyto zdroje obecně pomohou sladkovodnímu rybářství.
Maďarský přístup vyústil v jednostranné jednoduché prohlášení
o tom, že země je zcela prostá této nákazy. To však nedávná následná a cílená kontrola ze strany
Německa vyloučila. V kontrolovaných rybách byly zachyceny
specifické protilátky, což znamená, že ryby onemocnění dříve prodělaly.
Postoj Německa zahrnuje dvě
polohy – vysoký výskyt onemocnění a úmrtnost ryb v Sasku, zatímco Bavorsko úhyny
nevykazuje. V analyzovaných
rybách se však potvrzuje výskyt
protilátek. Němci vidí problém
zejména v ceně rozborů, které
musí provádět pouze akreditované laboratořek, a to na poměrně velkém počtu vzorků několika tkání – mozek, játra, slezina,
střeva, svalovina. Předepsaný
počet a rozsah rozborů je, podle jejich vyjádření, pro malé far-
máře hospodářsky neúnosný.
Přesto, že situace kolem nemoci
KHV není nová, je pro naše rybáře zvlášť významná. Především
ve vazbě na dosud neuzavřenou
legislativu o této nemoci a objem produkce kapra. Téměř polovina domácí produkce se vyváží do zemí Evropské unie. Pokud
se zmíněné onemocnění opravdu
dostane do legislativního režimu
omezujícího prodej ryb (ať nemocných nebo se záchytem protilátek po nemoci), bude to mít
na české producenty velký hospodářský dopad. Situace ale není ani po dlouhých letech jednání
uzavřena, stále probíhají odborné
diskuse a existují obavy z omezení vývozu a přesunů ryb.
Proto doporučujeme, aby Rybářské sdružení i zainteresovaní členové sdružení všemi prostředky
působili na státní správu, aby při
oficiálních technických jednáních
v Bruselu stále a jednoznačně hájila stanovisko, že Česká republika nesouhlasí se zařazením KHV
na seznam nebezpečných nákaz
sledovaných OIE, což umožňuje stabilizovaná zdravotní situace
v našich chovech ryb. Současně je
třeba, aby byla prosazena kompenzace vysokých nákladů na rozbory ze zdrojů mimo producenty ryb.
Záležitost je ostře sledována
a podporována zahraniční veterinární lobby, pro kterou by případný výskyt onemocnění znamenal
vítané rozšíření činnosti a současně dobrý zdroj příjmů.
V popředí Courtney Hough, generální sekretář FEAP. Vedle něho sedí Arnault Chaperon, prezident FEAP
a Španěl Gustavo Larrazábal. Čelem jsou italští delegáti Marco Gilmozzi a Mirella Fossaluzza.
Předseda komise pro sladkovodní akvakulturu Wim van Eijk z Holandska. Za ním Němci Stephan Hofer a Bernhard Feneis.
RYBNÍKÁŘSTVÍ
prosinec 2010
INFORMACE 5
Portál farmáře se stal novým nástrojem
v komunikaci mezi žadateli a SZIF
Ing. Antonín Vavrečka,
vedoucí Oddělení metodiky
OP Rybářství
Státní zemědělský intervenční
fond
Praha
Rádi bychom vás seznámili s novinkami v administraci žádostí
a s činností Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen
SZIF) jako zprostředkujícího subjektu v rámci Operačního programu Rybářství (dále jen OP Rybářství). V průběhu implementace
OP Rybářství SZIF velmi pružně reaguje na možnosti informačního systému (dále jen IS SZIF)
a v rámci příjmu žádostí došlo
od roku 2008 k velkému pokroku.
V roce 2008 při příjmu žádostí byla povinnou přílohou Žádost o dotaci v papírové podobě. Při psaném
vyplňování této papírové Žádosti o dotaci docházelo ze strany žadatelů k velké chybovosti. Na Regionálních odborech (dále jen RO
SZIF) při příjmu byla registrace
této žádosti velmi časově náročná,
jelikož docházelo k ručnímu přepisování údajů z formuláře Žádosti o dotaci do IS SZIF. V roce 2009
se stala povinnou přílohou Žádost
o dotaci v elektronické podobě
na datovém nosiči CD zpracovaná
v softwarovém nástroji ve formátu *.pdf. Tento softwarový nástroj
pomocí funkce „kontrola vyplněných údajů“ upozorňuje žadatele
na chyby, kterých se žadatel dopouští při vyplňování této Žádosti
o dotaci. Tento softwarový nástroj
Žádosti o dotaci také velmi usnadnil práci na RO SZIF, kde již nedocházelo k ručnímu přepisování dat
z papírové Žádosti o dotaci, ale nahrání dat z CD přímo do IS SZIF.
Začátkem roku 2010 byl u vybraných opatření zahájen příjem žádostí prostřednictvím Portálu farmáře, kdy žadatel zasílá ze svého
počítače vyplněnou Žádost o dotaci v elektronické podobě na příslušný RO SZIF.
Portál Farmáře je informační portál (dostupný přes www.szif.cz),
který poskytuje žadateli přístup
k individuálním informacím detailního charakteru o jeho žádostech a umožňuje mu využívat
služby, jejichž cílem je žadateli
pomoci, případně mu poskytnout
podporu při vybraných úkonech.
Přístup k individuálním informacím a službám mají pouze registrovaní žadatelé. Žadatel může získat
registraci, resp. uživatelské jméno a heslo na Portál farmáře osobním podáním žádosti na RO SZIF.
Bližší informace a podmínky jsou
uvedeny na internetových stránkách SZIF (www.szif.cz). Součástí Žádosti o dotaci zasílané přes
Portál farmáře je projekt a některé povinné (Čestné prohlášení žadatele při podání žádosti, Seznam
příloh atd.) příp., nepovinné přílohy. Tato Žádost o dotaci zasílaná
přes Portál farmáře má prostřednictvím funkce „kontrola vyplněných údajů“ velmi dokonalý systém kontrol při její vyplňování.
Vyplnění a elektronické zaslání Žádosti o dotaci OP Rybářství
přes Portál farmáře je možné vždy
minimálně 14 dní před vlastním
příjmem.
Portál farmáře v současné době nabízí mnoho funkcionalit. Mezi základní funkcionality patří přehled
podaných, resp. zaregistrovaných
a administrovaných Žádostí o dotaci. Žadateli prostřednictvím Portálu
farmáře jsou zpřístupněny informace o postupu administrace jeho Žádosti o dotaci od zaregistrování až
po vyplacení dotace. Mezi další základní funkcionality patří již výše
zmiňované zaslání Žádosti o dotaci v elektronické podobě.
Portál farmáře lze uvést jako nový
nástroj v komunikaci mezi žadateli a SZIF. V rámci vývoje tohoto portálu za účelem zlepšení informovanosti žadatelů o administraci
Žádostí o dotaci OP Rybářství je
žadateli zpřístupněna nová funkcionalita „Aktuální podoba Žádosti o dotaci v průběhu administrace
na SZIF“. Tato nová funkcionalita umožňuje stažení aktuální podoby Žádosti o dotaci z informačního systému SZIF v dané části
administrace resp. v daném čase (tj.
po úpravách provedených na základě doplnění po administrativní
kontrole, po administraci Hlášení
o změnách k dané Žádosti o dotaci apod.). V rámci tohoto vývoje budou již od jarního (únorového) kola příjmu žádostí roku 2011
žadateli zpřístupněny informace
o získaném počtu bodů za jednotlivá bodovací kritéria. Tento přehled bodového hodnocení Žádosti
o dotaci dle jednotlivých bodovacích kritérií bude zobrazovat údaje,
o jaké bodovací kritérium se jedná, odpověď na bodovací kritérium
O Portálu farmáře se hovořilo rovněž na konferenci Akvakultura - podpora
z Operačního programu Rybářství, kterou počátkem prosince uspořádalo
v Praze Ministerstvo zemědělství, Řídící orgán OP Rybářství.
a bodový zisk. Od tohoto kola příjmu roku 2011 též předpokládáme,
že příjem žádostí pro všechna opatření OP Rybářství bude realizován
pouze prostřednictvím Portálu farmáře. V tomto roce dále plánujeme
pilotně vyzkoušet příjem žádostí
bez nutnosti osobní návštěvy žadatele na RO SZIF. V rámci přípravy
na tento příjem žádostí bez nutnosti osobní návštěvy žadatele na RO
SZIF je nutné minimalizovat počet
povinných příp., i nepovinných příloh předkládaných při podání Žádostí o dotaci na RO SZIF. V rámci
této přípravy jsme již zahájili kroky vedoucí ke snížení počtu povinných příloh zavedením systému dotazů do externích registrů v rámci
kontroly osvědčení právního statutu. Tento systém dotazů do externích registrů je v rámci administrace využíván od 7. kola příjmu
žádostí OP Rybářství.
Pokud má žadatel o dotaci aktivní
záznam v externích registrech obsahující výpis z Živnostenského či
Obchodního rejstříku nebo výpis
z Evidence zemědělského podnikatele, osvědčení právního statutu
se jako povinná příloha nepředkládá (Specifická část Pravidel). Tyto
výpisy z externích registrů jsou brány jako originál splňující podmínku
„není starší než 3 měsíce k datu podání Žádosti o dotaci“.
V případě, že ve výpisech z externích registrů není uveden předmět podnikání potřebný k prokázání „definice příjemce dotace“,
jako je například chov ryb, je žadatel v rámci administrativní kontroly vyzván k doplnění. Pokud nemá žadatel aktivní záznam v těchto
externích registrech a nedoložil
osvědčení právního statutu jako
povinnou přílohu, bude vyzván také v rámci administrativní kontroly k doplnění.
Věříme, že výše popsané rozšíření funkcionalit IS SZIF a Portálu
farmáře přispěje k dalšímu zvýšení transparentnosti celého systému
administrace a bude tak podpořena i vzájemná důvěra mezi Státním
zemědělským intervenčním fondem a zástupci produkčních rybářů, vzdělávacích subjektů, rybářských svazů a odbornou veřejností
v rámci rybářství.
RYBNÍKÁŘSTVÍ
www.cz-ryby.cz
www.rybsdr.fish-net.cz
6 VĚDA A VÝZKUM
Možnosti intenzivního chovu okouna říčního v Evropě
Okoun říční (Perca fluviatilis L) se řadí spolu s candátem obecným
(Sander lucioperca L) mezi perspektivní sladkovodní druhy ryb. Přívlastek perspektivní si okoun vysloužil díky zvládnuté reprodukci,
uspokojivému růstu, vysoké kvalitě masa bez „Y“ svalových kostic
a zájmu trhu.
Ing. Vlastimil Stejskal, Ph.D.,
doc. Ing. Tomáš Policar, Ph.D.,
Fakulta rybářství a ochrany vod,
Ústav akvakultury,
Jihočeská univerzita
České Budějovice, Vodňany
V Česku je okoun v pozici doplňkové ryby v rybničních polykulturách s kaprem, kde není jeho chov
nijak regulován řízenou reprodukcí či cíleným vysazováním. Vysoká poptávka (až 10 tisíc tun za rok)
po okouních filetech v alpských zemích je prozatím uspokojována především lovem z jezer.
Celkem se v Evropě ročně vyloví
kolem 25 tisíc tun okouna (celé ryby). Mezi hlavní producenty patří
Finsko (17 tisíc tun), Rusko (3500),
Polsko (2000) a Estonsko (1200).
V zemích jako je Švýcarsko (Percitech S.A.), Francie (Lucas Perches SARL), Dánsko (Bornholms
Hatchery Lakseklaekkeri) a Irsko (Clune Fisheris Ltd., PDS Irish
Waters Perch Ltd., Ballybay Perch
Ltd., KeyWatwer Fisheries Ltd.) je
na farmách fungujících na bázi recirkulačních systémů v současnosti vyprodukováno kolem 315 tun
okouna za rok.
Technologie intenzivního chovu
okouna říčního byla v počátcích inspirována chovy okouna žlutého
(Perca flavescens Mitchill) v severní Americe, kde se produkuje kolem
500 tun okouna na farmách v blízkosti Velkých jezer. Navíc se v posledních letech věnuje mnoho odborné pozornosti vylepšení technologie
chovu a optimalizaci prostředí.
Recirkulační systém, umožňující chovat ryby v optimálních podmínkách z hlediska jejich růstu (teplota 23°C, optimální chemismus
vody, kompletní krmné směsi) zkracuje růstový interval tržního okouna (100 g) na 12 až 14 měsíců.
Nicméně, především investiční náročnost spolu s nedostatkem informací a zkušeností s tímto způsobem
chovu ryb u nás, brání širšímu užití
recirkulačních systémů pro produkci nejen okouna, ale i jiných hodnot-
ných druhů ryb. Intenzivní chov ryb
v recirkulačních systémech tak zůstává fenoménem zemí jako je Nizozemí, Dánsko a Německo.
Způsoby reprodukce
U okouna je, podobně jako u ostatních dravých druhů ryb, důležité pro
potřeby intenzivního chovu zvládnout technologii řízené a hlavně
synchronizované reprodukce s cí-
provazců jiker z Nového Zélandu
kam byl okoun introdukován.
Generačky okouna říčního produkují jikry v podobě jikerných provazců. Ty jsou po oplození následně inkubovány v průtočných žlabech,
aparátech, klíckách či akváriích
o objemu 100 – 4 000 litrů vody s cílem zajistit co nejvyšší líhnivost larev. Líhnivost je závislá především
na přístupu kyslíku k jikrám, proto
se v provozních podmínkách (inkubace velkého množství jiker) osvědčilo zavěšování provazců do různých plastových košíčků, aby se
zajistil maximální přístup vody
(kyslíku) ke všem jikrám v provazci. Kontinuální a pravidelná kontro-
Foto: Wikipedie, Dgp.martin
lem masivní produkce věkově vyrovnaného potomstva. Pro synchronizaci a stimulaci výtěru se používá
analogů gonadotropních hormonů,
které jsou intramuskulárně aplikovány pouze jikernačkám. Jako nejvhodnější hormonální preparát používaný k stimulaci a synchronizaci
výtěru okouna říčního je v ČR doporučován Supergestran, (obsahující účinnou látku -sGnRHa (D-Tle6,
Pro9, Net), Lecirelin, který je běžně
dostupný a legálně použitelný u ryb.
Mlíčáci produkují dostatečné množství kvalitního spermatu během celé výtěrové periody bez hormonální stimulace. Manipulací s faktory
prostředí, především s teplotou vody a fotoperiodou, lze významně
ovlivnit produkci a kvalitu gamet
a dosáhnout úspěšného mimosezónního výtěru. Nicméně, tento postup se v současné době hlavně pro
energetickou náročnost, nevyužívá.
Některé farmy (Irsko) si však plůdek mimo obvyklou sezónu zajišťují leteckým transportem oplozených
la embryonálního vývoje u inkubovaných jiker je další podmínkou pro
úspěšnou inkubaci jiker v kontrolovaných podmínkách intenzivních
chovů. Provazce, ve kterých se jikry
normálně nevyvíjejí, popřípadě odumírají, je nutné hned odstraňovat,
jinak mohou výrazně zhoršit kvalitu vody a ovlivnit inkubaci zdravých
provazců.
Při inkubaci jiker okouna prakticky nedochází k výskytu plísňových
onemocnění, proto se nepoužívají
léčebné koupele jiker. Inkubace jiker je ukončena po 80 – 160 denních
stupních při doporučované teplotě
vody 15 – 16°C. Na konci inkubace jikrných provazců se doporučuje uměle narušit strukturu provazců
mírným protřepáním a tím uvolnit
vlastní larvy okouna říčního.
Odchov larválních stádií
v kontrolovaných podmínkách
Larvy okouna říčního mají po vykulení velmi omezené množství zásobních látek, malá ústa a primitiv-
ní trávicí trakt. Proto je živá potrava
(především se v intenzivních chovech využívá Artemia salina či vířník Brachyonus calciflorus) jejich
základním požadavkem počáteční
výživy. Při krmení raných stádií tohoto druhu v kontrolovaných podmínkách se doporučuje raná stádia
ryb krmit artémií až po dobu 20 –
25 dní. Teprve od hmotnosti 50 mg
je lze začít krmit umělým krmivem.
Při realizaci odchovu larev okouna
říčního v kontrolovaných podmínkách byl vždy zjištěn výrazně heterogenní růst, způsobující četný kanibalismus a následně nízké přežití
larev. Navíc při použití této metody
je kvalita rychleného plůdku snížena v souvislosti s výskytem syndromu nenaplnění plynového měchýře
a malformací páteře.
Odchov larev a juvenilních ryb
v rybničních podmínkách
Vedle odchovu larev v kontrolovaných podmínkách intenzivního chovu se s úspěchem využívá odchov
larev okouna v rybnících do kategorie rychleného plůdku (délka těla 30 – 40 mm a hmotnost 0,4 – 0,5
g). Tento způsob odchovu larev a juvenilů v předem připravených rybnících se zdá být vysoce racionálním způsobem produkce kvalitního
násadového materiálu tohoto druhu
využívající rybniční fond ČR.
Podmínkami produkce jsou dobře
připravený rybník (zimovaný, nahnojený, dobře a rychle vypustitelný), pravidelný monitoring nabídky přirozené potravy a růstu larev.
Tím je zabezpečena průběžná kontrola chovu larev a juvenilů, která
předchází ztrátám způsobených začínajícím kanibalismem u odchovávaných ryb při nedostatku vhodné přirozené planktonní potravy (při
vymizení hrubého zooplanktonu
okamžitě přistupujeme k výlovu).
Odchov rychleného plůdku okouna
říčního v rybnících přináší ekonomický efekt v podobě úspor energií
a nákladů na obsluhu proti odchovu larev a raných stádií juvenilních
ryb v kontrolovaných podmínkách
(Shram, 2008). Nicméně tento systém vyžaduje včas ukončit odchov
juvenilních ryb v rybnících a následně transportovat a adaptovat ryby v optimální velikosti na vhodné
umělé krmivo a kontrolované podmínky chovu ryb.
(Dokončení v příštím čísle)
RYBNÍKÁŘSTVÍ
prosinec 2010
ŠKOLSTVÍ 7
Odbornost rybářů podpoří čtyři nové projekty z OP Rybářství
V rámci Operačního programu
Rybářství se nám letos podařilo získat čtyři nové projekty
zaměřené na zvyšování odbornosti svazových i produkčních
rybářů a také odborné rybářské veřejnosti.
FAKULTA
RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
J I H O Č E S K Á U N I V E R Z I TA V Č E S K ÝC H B U D Ě J O V I C Í C H
FAKULTA
RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD
JIHOČESK Á UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚ JOVICÍCH
FAKULT
A RYBÁ
J I H O
Č E S K
Á
ŘSTVÍ A
U N I V
E R Z I
TA
V
OCHRA
Č E S K
Ý C H
NY VOD
B U D
Ě J O V
I C Í C
H
Determinace poranění ryb
kormoránem velkým
a ostatními rybožravými ptáky
J. Kortan, Z. Adámek
Ing. Blanka Vykusová, CSc.
pracoviště projektových manažerů
a celoživotního vzdělávání
Fakulta rybářství a ochrany vod,
Jihočeská univerzita
Vodňany
Aplikovaná
hydrobiologie
Vydán
ání
ní p
Příprava Vyd
publika
a vvyd
ydání
yd
án odbo ce bylo uskute
čněno
rné publik
Edice
ace Apliko za finanční pod
Metodik
por
100
vaná hyd
robiolo y projektu OP
gie (reg.
Rybářství:
č. CZ.1.2
5/3.1.00/1
0.0030
5)
Adámek Zdeněk, Helešic Jan, Maršálek Blahoslav, Rulík Martin
V rámci projektu Organizace a provedení odborných rybářských seminářů v letech 20102011 (CZ.1.25/3.1.00/10.00302)
budeme, podobně jako v minulých letech, organizovat tematické dvoudenní semináře podle požadavků účastníků.
V listopadu se uskutečnil seminář Zpracování ryb a kvalita jejich masa, doplněný exkurzí do zpracovny ryb Klatovského
rybářství. Na květen 2011 chystáme seminář Vodní hospodářství a rybářství. Cyklus pak v říjnu 2011 uzavře seminář na téma
havarijních úhynů ryb. Díky podpoře seminářů z projektu, nemusí účastníci platit žádné vložné.
Zdarma také obdrží potřebné materiály a certifikát o absolvování semináře podle platného Řádu
celoživotního vzdělávání Jihočeské univerzity.
Dálkové studium
Fakulta rybářství a ochrany vod
Jihočeské univerzity otevřela
v tomto roce nový studijní obor –
kombinované bakalářské studium
Rybářství. Určeno je pro ty, co
si chtějí či potřebují doplnit znalosti a nemohou studovat v běžném režimu. Zájem předčil očekávání. Do 1. ročníku nastoupilo
32 studentů, kteří jednou měsíčně
v pátek absolvují setkání s vyučujícími na fakultě v Českých Budějovicích. Rozsah výuky mají
prakticky stejný jako běžní studenti. Jedná se o náročný typ studia při zaměstnání, který umožňuje získat rybářské vzdělání i těm,
co by na něj jinak nedosáhli.
VODŇANY,
Evr
„Investice opský rybářský
fond
do udržit
elného
rybolovu“
2010
ISBN 978
Projekt Příprava a vydání metodických publikací v roce 2010
(CZ.1.25/3.1.00/10.00303) pomůže vydat pět příruček:
1. Senzorické hodnocení ryb
- publikace má za cíl charakterizovat změny v rybím mase a hodnotit senzorické znaky,
které se posuzují ve formě jakostních znaků a určit hodnoty a postupy senzorických změn
v rybím mase a pomoci spotřebiteli určit biologickou hodnotu
rybího masa.
2. Metodické postupy při aplikaci selekčních a hybridizačních programů u ryb v pod-
-80 -87437
-09-4
mínkách českého rybářství
- cílem je podat návod na relativně snadné a účinné využití selekce a hybridizace u ryb v podmínkách českého rybářství.
3. Determinace poranění ryb
kormoránem velkým (Phalacrocorax carbo sinensis) a ostatními
rybožravými ptáky - účelem publikace není předložení standardního postupu výpočtu ztrát, ale
vytvoření „klíče,“ podle něhož
bude v praxi možné lépe identifikovat původce poranění ryb rybožravými ptáky.
4. Zmrazování spermatu jesetera malého - publikace bude ob-
Denní bakalářské studium projde
na rybářské fakultě inovací
Vodňany
Díky prostředkům z Operačního programu Vzdělávání pro
konkurenceschopnost projde
prezenční bakalářský studijní obor Rybářství kvalitativní
proměnou.
Fakulta rybářství a ochrany vod
proto zavede nové formy výuky
(kognitivní mapy, e-learningové kurzy, zvukové a obrazové
záznamy přednášek). Zároveň
se do výuky odborných před-
mětů zapojí více odborníků
z praxe. Posílí se rovněž laboratorní a terénní cvičení a praxe
v experimentálních prostorách
Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického, který
je součástí fakulty. To studentům umožní se seznámit s nejnovějšími praktickými i teoretickými poznatky v oboru
a směry výzkumu. Výsledkem
bude jejich vyšší konkurenceschopnost na trhu práce či při
zapojení do navazujícího magisterského studia.
sahovat podrobný popis postupu
zmrazování spermatu jesetera malého, ryby, která se stává významnou složkou našeho chovu ryb.
5. Zmrazování spermatu kapra
pro potřeby uchování genofondu v praktických podmínkách
- cílem je na základě dosavadních poznatků poskytnout chovatelům návod k praktickému provedení zmrazování spermatu naší
nejdůležitější hospodářské ryby.
Vše v praktických podmínkách
bez potřeby speciálních přístrojů,
pouze za pomoci základních laboratorních pomůcek.
Třetím úspěšným projektem
je Příprava a vydání 46. ročníku
odborného
čtvrtletníku Bulletin VÚRH Vodňany
(CZ.1.25/3.1.00/10.00304). Jednotlivá čísla rybářům už dobře
známého čtvrtletníku budou obsahovat odborné a vědecké články z rybářství a souvisejících
oborů, informace o připravovaných i uskutečněných akcích jako jsou semináře, konference či
workshopy v Česku i v zahraničí.
Zatím posledním úspěšným projektem je Příprava a vydání odborné publikace Aplikovaná hydrobiologie (CZ.1.25/3.1.00/10.00305).
Půjde o druhé rozšířené a doplněné vydání, tentokrát v pevné
vazbě. Publikace unikátním způsobem shrnuje současné poznatky, které v tomto rozsahu v oboru
aplikované hydrobiologie nebyly
dosud v češtině vydány.
Zemědělská fakulta
ocenila Jana Hůdu
Prezident Rybářského sdružení
ČR Ing. Jan Hůda, Ph.D. se stal
držitelem Pamětní medaile za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy
a vzdělávání a dlouhodobou spolupráci, kterou mu u příležitosti
50 let své existence v září udělila
Zemědělská fakulta JčU. „Velmi
si toho vážím a beru to jako uznání celého českého produkčního
rybářství. Než vznikla Fakulta rybářství a ochrany vod, byla to právě Zemědělská fakulta, která se
stala hlavním vzdělávacím centrem rybníkářství. A je i její zásluhou, že je dnes obor na takové
úrovni, jaké je,“ uvedl Jan Hůda.
RYBNÍKÁŘSTVÍ
www.cz-ryby.cz
www.rybsdr.fish-net.cz
8 POSLEDNÍ STRANA
Propagátor ryb a kuchař Miloš Štěpnička o vánočním hodování říká:
Kapr je geniální ryba. Jíst ho, musí být obřad
Možná to je příznačné, ale známý propagátor ryb a kuchař Miloš Štěpnička se narodil v Telči na břehu Staroměstského rybníka. Potom absolvoval rybářské učiliště v Třeboni a Střední rybářskou školu ve Vodňanech. A v tomhle rybářském městě už zůstal. Od roku 1969 byl dvacet let vychovatelem
na zemědělském učilišti a mistrem odborné výchovy kuchařů, když se učiliště rozrostlo právě o tento obor. V roce 1990 začal podnikat. Předělal část rodinného domu na obchod a vydržel v něm 17 let,
než v šedesáti vážně onemocněl. Vyhlášený krám s rybami a specialitami zavřel a později zase přebudoval zpátky na obytnou místnost.
Vodňany
A v ní jsme mluvili o rybách, Vánocích a životě vůbec. Kdo ho zná,
ví, že to je jako kulometná palba.
Rychlá a trefná.
„Kapr, to je geniální ryba. A jíst ho,
to musí být obřad. Žádné chvátání
a koukání na televizi. Dobře připravený kapr se musí vychutnávat, každá kostička vycucávat. A klid... pohoda... A jestli se někdo vymlouvá
na děti, tak jen proto, že jim kapří
řízky dal s kostmi,“ říká autor sedmi
kuchařek, z nichž bylo šest rybích,
asi stovky článků v novinách a nejméně šedesáti vystoupení v televizi.
„Jenomže Češi jsou posedlí notorickou čerstvostí. Na Vánoce chtějí nejčilejšího kapra, který nejvíc skáče, a ještě si pro něj jdou
na Štědrý den ráno. A přitom má
tenhle den člověk spát do deseti,
v poledne si dát kakao s vánočkou
a pak jít na špacír. Všechno ostatní
už má být z předešlého dne připravené - hotový salát, zabité ryby,
řízky nasolené a pokápnuté citronem, aby pěkně proležely. A když
se vrátím, nechám si ovlažit část
salátu, ohřeju si část polévky a těším se na sváteční večer.“
Možná i proto, že zná rybí gastronomii jako málokdo, povídá,
že nejkvalitnější částí kapra je jeho hlava a mlíčí. „Na vařené rybí hlavě si opravdu nejvíc pochutnám. I když se tomu mnozí smějí.
Ale to je mi jedno. Alfou a omegou úpravy bývá osolení. To málokdo umí, protože se pořád chvátá.
Tady třeba Pražáci, kteří mají rádi
velké kapry, dělají zásadní chyby.
Z velkého kapra je flák masa a ten
se musí prosolit opravdu den dopředu a nechat proležet. Když takového kapra zabijí na Štědrý den
odpoledne, osolí ho, obalí a šoupnou do friťáku, nemohou si na něm
pochutnat. Řízek má sice zlatavou
kůrku, ale maso je blátivé a nechutné, protože se do něj sůl vůbec
nedostala,“ vypráví a dává k dobru historky z natáčení televizního
Receptáře.
V něm se poprvé objevil v roce 1988
ve třicátém vysílání, kde se soutěžilo
o úpravu kapra. „Přišlo 352 receptů,
další moderátor Přemek Podlaha odmítal. Ale nikdo kapra neuměl pořádně zabít, vykuchat, rozebrat. Tak
jsem mu nabídl, že to ve studiu udělám. Měl z toho hrůzu, protože si to
jako většina lidí nedovedl představit. Lidé totiž doma vyndají kapra
z vany a jdou ho hned zabít. Právě,
když nejvíc skáče. Krev, sliz ve vlasech, však to znáte... Přitom by stačilo, když už si Češi oblíbili kupování
živých ryb, vypustit vodu a dát si kafe nebo cigáro. Ryba se po pár minutách zklidní a reaguje jako v přírodě.
V první fázi se snaží dostat do vody, když to nedokáže, jede na výdrž a přijímá zvýšený kyslík. To už
vodňanští rybáři věděli před sto lety,
když vozili kapry až do Salcburku
na saních v mokré slámě na sucho,“
vypráví o svých začátcích propagátora českých sladkovodních ryb.
Proto mu dnes vadí, že v Česku
chybí rybí gastronomie. To pokládá za velkou slabinu domácího rybářství. „Když jsem viděl na vinobraní v Mikulově, jak lidé na ulici
platili za kilo uzeného úhoře jedenáct stovek a za kilo kapřích hranolků 490 korun, jen jsem kroutil
nechápavě nad těmi cenami hlavou... Přitom nedej bože, aby se
o dvě koruny zdražil vánoční kapr.
Ale větší zastoupení sladkovodních
ryb na jídelních lístcích tady chybí.
A je to velká škoda,“ loučí se Miloš
Štěpnička.
ANKETA
Na konci starého a na začátku nového roku jsme se některých členů
Rybářského sdružení České republiky v čase adventu zeptali:
1. Kdy jste ulovil svou největší rybu?
2. Co by vás potěšilo pod vánočním stromkem?
3. Co byste si přál v roce 2011?
Jaroslav Žalák,
zdá, že se situace na trhu stále zhoršuje. Boj o přežití je těžší, jak se objevují problémy rybu prodat.
majitel, Pstruhařství
Žalák, Vrbno
pod Pradědem - Mnichov
1. To už ani nevím, protože řadu let
už nemám na lovení ryb čas.
2. Dárky ty máme po celý rok, nejen pod stromečkem. S manželkou
říkáme, že právě tohle, co jsme potřebovali koupit, budeme mít pod
vánočním stromkem. A takový seznam tam bude zřejmý.
3. Aby se dařilo minimálně jako
v předchozích obdobích, protože se
RYBNÍKÁŘSTVÍ
Ing. Zbyněk Zajíc,
Jiří Hejl,
vedoucí
rybářského hospodářství,
Dvůr Lnáře, spol. s r.o.
1. To je už skoro třicet let. To jsem jako mladý sportovní rybář chytil dvaadvacetikilového sumce.
2. Hlavně pohoda, klid a zdraví celé
rodiny.
3. Poměrně slušné úspěchy v práci
a samozřejmě už zmíněné zdraví.
majitel,
Rybářství
Kardašova Řečice s.r.o.
1. To bylo v roce 1994, když mi vyšel
privatizační projekt na Kardašovu Řečici a v roce 2000 na Nové Hrady.
2. Tak to vím přesně: klid a pohodu.
3. Samozřejmě zdraví. Aby nějak zákeřně nezradilo.
Josef Bláhovec,
majitel,
Pstruhařství Mlýny,
Vacov
1. To mi bylo osm, devět let a pod kamenem v řece jsem do ruky chytil ki-
lového pstruha potočáka. Šel jsem
s ním přes celou ves a byl z toho obrovský poprask.
2. Abychom se u něho všichni sešli
ve zdraví.
3. Aby nepřišly žádné katastrofy
a prožili jsme ho v relativním klidu.
Karel Báňa,
Rybářství Velkostatek
Maria Podstatzká
- Lichtensteinová,
Velké Meziříčí
1. Velké ryby už vidím jen při výlovech. U profesionálních rybářů jsem
na sportovní rybolov prakticky zapomněl, protože na něj není čas.
2. Radostný pohled mých vnoučků.
3. Hodně štěstí. A k tomu patří
i zdraví Jedno bez druhého by asi
bylo málo.
Vydává Rybářské sdružení České republiky, Pražská 495/58, 371 38 České Budějovice, IČ: 13497880. Ročník XX. Vychází 4x ročně. Řídí redakční rada: PhDr. Zdeněk Zuntych (předseda),
Ing. Blanka Vykusová, CSc., Ing. Václav Šilhavý, Ing. Martin Urbánek, Ph.D., Rudolf Berka. Polygrafický a redakční servis Nakladatelství Typ & Z-Média. Registrační číslo Ministerstva kultury ČR - E 10893.