Monitoring střetu zájmů

Transkript

Neřešený problém střetu zájmů
[Vrcholní političtí funkcionáři a řízení rizik střetů zájmů v praxi.]
[2016
[Naši Politici z.s.
NP
Úvod
Otázka střetu zájmů není v podmínkách České republiky zdaleka uspokojivě řešena a to jak v rovině
dostatečnosti legislativní regulace, vymáhání dodržování povinností vyplývajících ze zákona, tak
nakonec i samotné efektivní a včasné detekce střetu zájmů. Nedostatky spojené s prvními dvěma
zmiňovanými oblastmi řešení problému střetu zájmů uvádíme dále v textu. V rámci úvodu je
relevantní zmínit třetí aspekt, tedy včasnou detekci.
Klíčovým problémem v tomto ohledu je absence systémové státní kontroly. Příslušné instituce
pověřené evidencí majetkových přiznání veřejných funkcionářů v podstatě neprověřují (ani k tomu
nemají kapacity) obsah takto odevzdávaných přiznání. Nejenže tak nemohou být včas
identifikovány známky zvýšených rizik (majetkový růst neodpovídající příjmům funkcionáře) či
nedostatky a zamlčené údaje, ale úřady ani mnohdy v minulosti neevidovaly, že funkcionáři
majetkové přiznání nedodali. To se týkalo například právě i úředníků spojovených s korupčními
kauzami, jako například někdejší ředitelky Sekce kabinetu předsedy vlády Jany Nagyové či
náměstka ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Šišky 1. Tristní byl případ, kdy sám úřad
omlouval úředníka ze zákonné povinnosti podat majetkové přiznání a to zrovna v situaci, kdy
úřednice zodpovědná za administraci veřejných zakázek pořídila luxusní byt v ceně výrazně
převyšující úroveň běžných příjmů (případ Johany Novotné, bývalé vedoucí odboru veřejných
zakázek Středočeského kraje).
Zpráva o boji proti korupci v EU vydaná na počátku roku 2014 poukázala na pozitivní příklady států,
kde fungují specializované nezávislé protikorupční agentury či agentury pro integritu vybavené
dostatečnými pravomocemi a nástroji k ověřování majetkových poměrů. Důležitý je z hlediska
efektivity samozřejmě i následný postup po zjištění příslušných orgánů či sankční systém.
Nejrozvinutější jsou tyto instituce v Kanadě a USA, kde má budování etiky a společenské
odpovědnosti v tomto hledisku výrazně delší tradici a hloubku. V těchto státech se specializované
instituce (např. United States Office of Governent Ethics – OGE) nesoustředí jen na na monitorování
nestandardních okolností majetkových poměrů, ale poskytují i důvěrné poradenství pro úředíky,
zajištují zprostředkování informací, vedou příslušné registry, monitorují nestandardní jevy a
pomáhají ustavovat etické principy pro výkon veřejné správy.
Tato fakta v úvodu připomínáme pro objasnění významu, jaký spočívá na veřejné kontrole střetu
zájmů, která představuje de facto jedinou významnou pojistku v tomto směru. Tato případová
studie si klade za cíl představit problematiku střetu zájmů z praktického hlediska a na příkladu
poslanců Poslanecké sněmovny PČR seznámit se základní metodikou detekce střetu zájmů
v nejpřímější linii využívání veřejných dotačních prostředků.
Stručné vymezení problému
Střet zájmů lze definovat jako zneužívání pravomocí či výhod (znalosti, informace, interpresonální
vazby apod.) spojených s výkonem veřejné funkce k prosazení partikulárních zájmů. Střet zájmů
1
Lidovky.cz, 12.9.2012
nastává tam, kde se způsob výkonu určitého zaměstnání nebo funkce může dostat nebo přímo
dostává do rozporu se soukromým zájmem osoby, která toto zaměstnání nebo funkci zastává.
Důsledkem střetu zájmů je ohrožení důvěry ve veřejnou správu, zvýšené riziko možné korupce
(zejména klientelismu).
Střet zájmů sám o sobě není protiprávní, tím se stává kvalifikované jednání ve střetu zájmů.
Funkcionáři veřejné správy a politici mají povinnost hájit veřejný zájem a vyhýbat se upřednostnění
osobních zájmů. Veřejný zájem není nikde přesně definován, výklad je otázkou společenského
konsenzu a vyhodnocení konkrétní situace, důležitá je rovněž soudní praxe.
Řízení rizik střetů zájmů představuje značný problém s ohledem na variabilitu způsobů, jakými bývá
nestandardní vliv uplatňován, obtížnou prokazatelnost i omezené možnosti plošného monitoringu
a včasné detekce. Dalším typickým problémem je skutečnost, že jednání ve střetu zájmů se mohou
dopouštět i rodinní příslušníci veřejných funkcionářů (respektive ke střetu zájmů může dojít jejich
prostřednictvím). Na ně přitom nelze většinou uplatnit primární opatření, kterými se rizika střetu
zájmů monitorují a preventivně omezují v případě veřejných funkcionářů. Situaci komplikuje rovněž
fakt, že řada podob střetu zájmů spadá do roviny politické či morální odpovědnosti, nikoli do
trestně právní roviny či oblasti normativně regulované.
Postihování střetu zájmů
Otázka vymahatelnosti opatření proti střetu zájmů se tak víceméně omezuje pouze na rovinu
politické odpovědnosti daného funkcionáře, výjimkou jsou opatření zamezující odměny veřejným
funkcionářům za působení v dozorčích orgánech společností s veřejnou účastí. Porušení této normy
jsou zjevná a dobře prokazatelná a tento typ střetu zájmů bývá proto poměrně vymáhán (např.
vynucené vracení neoprávněných odměn za působení v dozorčí radě společnosti ČD Cargo a.s. v
případě poslance Oldřicha Vojíře2 či trestní stíhání radního hl.m.Prahy Karla Březiny za odměny z
Dopravního podniku hl.m.Prahy3).
V rovině vymáhání politické odpovědnosti je postihování střetu zájmů značně nevyvážené a
spíše nahodilé (např. rezignace ministra kultury Jiřího Bessera za utajení majetkové účasti v
majetkovém přiznání4 oproti například ministru dopravy Aleši Řebíčkovi, který pravděpodobně
naprosto zásadním způsobem zkreslil do majetkového přiznání vykazovanou částku, za níž prodal
fotbalový klub Slavii5)
Střet zájmů nelze zcela eliminovat, je nicméně nezbytné nastavit pravidla prevence i řešení,
definovat etické principy a vnitřní předpisy (etický kodex). Kodex vymezuje střety zájmů a nabízí
modelový postup či řešení vedoucí k upřednostnění veřejného zájmu. Z právního hlediska se v
tuzemsku je dané problematice relevantní primárně zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů a
vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 578/2006 Sb., upravující předpis pro formuláře pro podávání
oznámení podle zákona o střetu zájmů. Dílčím způsobem se ke střetů zájmů vztahuje rovněž
legislativa zaměřená na samosprávu (zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), č. 129/2000
Sb., o krajích (krajské zřízení), č. 131/2006 Sb., o hlavním městě Praze), zákon č. 137/2006 Sb. o
2
ČTK, 22.07.2007
Lidovky, 28.1.2016
4
Novinky.cz, 8.12.2012
5
Lidovky.cz, 17.11.2011
3
veřejných zakázkách a některé další právní normy.
Limity kontroly střetu zájmů
Jedním z klíčových opatření k řešení problematiky střetu zájmů je dohled nad majetkovými poměry
veřejného funkcionáře, jejichž nestandardní a nevysvětlitelný nárůst může indikovat korupční
jednání. S tímto dohledem do určité míry počítá i zákon č. 159/2006 Sb., a to formou povinných
majetkových přiznání pro určené úředníky a politiky. Potenciální účinnost tohoto opatření je však
výrazně limitována. Do nedávné minulosti bylo možno krýt majetkové podíly anonymními akciemi,
v současnosti obdobnou možnost nabízí například účast v offshorových společnostech. Veřejná
kontrola je pochopitelně omezena rovněž u společností se sídlem v zahraničí, kde není umožněn
přístup k potřebnému rozsahu dat, obdobně u vlastnictví nemovitostí v zahraničí či v nemožnosti
zažádat na katastru nemovitostí o výpis konkrétní osoby.
Samotná majetková přiznání funkcionářů požadovaná zákonem jsou omezena na majetek nabytý v
době působení ve veřejné funkci, čímž je oslabena možnost zřetelně indikovat případný podezřelý
růst životní úrovně prověřované osoby.
Pozornost není věnována ani eventualitě formálního zapsání majetku ve prospěch nejbližších
rodinných příslušníků. Otázka majetkových držeb a komerčních aktivit rodinných příslušníků je
přitom relevantní i z hlediska možnosti vzniku střetu zájmů pro působení osoby ve veřejné funkci.
Zákon o střetu zájmů rovněž nepočítá se zveřejňováním platu, mzdy a odměn plynoucích z
pracovněprávních vztahů veřejných funkcionářů.
Výrazně problematická je otázka kontroly správnosti a komplexnosti majetkových přiznání. Četná
zjištění nesrovnalostí vychází z nesystematické a částečně nahodilé mediální a další veřejné
kontroly, namísto institucionálně řízených kontrolních opatření. Údaje majetkových přiznání jsou
mnohdy neúplné, nekonkrétní či zcela absentují. Specifický problém pak představují postihy za
skrývání majetku, kdy viníkovi hrozí pouze v neveřejném přestupkovém řízení, v němž může úřad v
místě bydliště funkcionáře rozhodnout o udělení pokuty do výše 50 tisíc Kč (novelizace zákona
omezila původní maximum 100 tisíc Kč).
Absence veřejné kontroly může vést (a v praxi vedla) k výrazně problematické úrovni šetření a
sankcionování – od jednání v podjatosti (o přímém nadřízeném), přes obstrukční jednání, velmi
nedostatečné uplatňování sankcí až po obstrukční jednání ústící do prodlení lhůty k projednání. I
když má oznamovatel přestupku právo dle zákona o přestupcích na „vyrozumění o učiněných
opatřeních“, praxe potvrzuje, že se může setkat se zcela nedostatečnou odpovědí („bylo
postupováno dle zákona o přestupcích“/„věc byla vyřízena“)6.
Snaha o využití zákona o svobodném přístupu k informacím bývá někdy úřady odmítána s tím, že
oznamovatel není účastníkem přestupkového řízení, či dokonce s odvoláním na povinnost chránit
soukromí daného funkcionáře. Limit finančního postihu pak dramaticky kontrastuje s odhalenými
případy nepřiznaných příjmů. Při přípravě zákona o střetu zájmů padl návrh i na limit půl milionu
korun. Sankční role byla tehdy zvažována pro Nejvyšší správní soud, ten ale údajně odmítl řešit ve
státním soudnictví přestupky funkcionářů. Ministerstva ani další úřady obcházení zákona svými
úředníky nesledují, vykonávají roli evidenčních, nikoli kontrolních či sankčních orgánů.
6
Monitoring střetu zájmu veřejných funkcionářů IN: Bezkorupce.cz
Limity kontroly majetkových a finančních aspektů střetů zájmů se ale nevztahují jen ke kvalitě a
hloubce, nýbrž i k jejímu rozsahu. Zákon č. 159/2006 Sb. se nevztahuje na možnost střetu zájmu
výkonných úředníků a to ani formou nezveřejňovaných oznamovacích povinností. GRECO (Group of
States against corruption) v rámci 2. kola hodnocení doporučilo zavedení jednotných předpisů
upravujících střet zájmů pro všechny zaměstnance státní správy, krajských a obecních úřadů.
Například Slovenská republika reguluje problém střetu zájmů nižších výkonných úředníků
majetkovými oznámeními. Ty jsou neveřejného charakteru, přístup k nim mají pouze orgány vnitřní
či vnější kontroly .
Příklad monitoringu střetu zájmů - metodická část
Ustanovení §š 4 zákona 159/2006 stanoví, že veřejný funkcionář nesmí podnikat nebo provozovat
jinou samostatnou výdělečnou činnost, být členem statutárního orgánu podnikající právnické
osoby, ovšem z tohoto jsou vyňati vybrané skupiny veřejných funkcionářů včetně členů Poslanecké
sněmovny.
V působení právnických osob působí široká škála možných podob střetů zájmů shrnutých v
přehledu výše. Primární potenciální střet zájmů představuje čerpání veřejných prostředků pro
podnikatelské subjekty, v nichž poslanci figurují a to především dotačních titulů.
Sdružení Naši Politici z.s. provedlo podrobný monitoring dotačních toků v souvislosti s právnickými
osobami s přítomností poslanců a identifikoval 203 právnických osob, které v programovacím
období 2007 -2014 a aktuálním programovacím období čerpaly dotační tituly ze strukturálních
fondů Evropské unie. Na tomto vzorku lze demonstrovat rozsah, jaký může mít standardní
prověřování potenciálních střetů zájmů a vyhodnocování jejich rizik.
V rozsahu daného vzorku, který počtem zjištěných entit převyšuje samotný počet poslanců (tj.
opakované účasti jedince ve více právnických osobách), je třeba přistoupit k systematické selekci
podle míry odhadovatelných rizik. Skutečnost, že naprostá většina účastí politiků ve zmíněných
právnických osobách je v současnosti neaktuální, může naznačit, že hlubší sonda se bude vztahovat
pouze k omezené skupině funkcionářů. Střet zájmů ovšem v rámci tohoto kritéria nelze vyloučit,
s ohledem na případy, kdy by se termín poskytnutí dotace překrývalo s působením funkcionáře
nebo byla výhoda poskytnuta společnosti s blízkou vlastnickou strukturou (vlastnický podíl skrytý
nebo převzatý blízkým příbuzným).
Specifika rizik střetů zájmů ve společnostech se smíšenou vlastnickou
strukturou
Primárním odlišením v tomto případě tak bude spíše majoritní majetková účast v dané právnické
osobě. V případě společností s dominantním či majoritním podílem veřejné účasti lze považovat
riziko střetu zájmů za relativně nízké. Potenciální riziko spočívá především ve společnostech, kde
minoritní akcionář (který může být dokonce skrytý za neprůhlednou majetkovou strukturu)
uplatňuje nestandardní vliv na chování většinového akcionáře (veřejný sektor zastoupený politiky)
a využívá výhod, kterých poživá společnost s veřejnou účastí (snažší přístup k veřejným zakázkám či
dotacím). Tento typ rizik byl v minulosti akcentován například s působením komunální společnosti
Pražské technické služby s.r.o.
Vyšší riziko obdobného efektu panuje naopak ve společnostech, kde je veřejný sektor
reprezentován menšinovým podílem. V takových případech se posuzují rizikové faktory ve vztahu
k menšinovému vlastníkovi (tj. signály o nestandardních aktivitách s ním spojených). V případě
prověřování střetu zájmů politika je však třeba mít na paměti, že je ve společnosti angažován jako
reprezentant majetkového podílu veřejného sektoru.
V rámci zkoumaného vzorku 195 právnických osob bylo zkoumáno několik společností se smíšeným
vlastnictvím veřejného a privátního sektoru (např. FLT – First Transport Lines, a.s. či Agentura pro
evropské projekty a management), ovšem s negativním výsledkem na potenciálně problematické
faktory.
Výjimkou v tomto ohledu byla pouze společnost Národní Centrum Tkání a Buněk a.s. Tato
společnost je spoluvlastněna společností s privátní vlastnickou strukturou PrimeCell Therapeutics
a.s. (75%) a Ministerstvem zdravotnictví (24%). Tato vlastnická struktura je aktuální od roku 2010,
předtím byl PrimeCell Therapeutics výhradním vlastníkem. Zmíněná soukromá společnost převzalo
od Fakultní nemocnice v Brně tkáňovou banku (včetně know how a zaměstnanců) poté, co
ministerstvo zdravotnictví odmítlo poskytnout nemocnici potřebné prostředky na její nezbytnou
rekonstrukci. Vysoké riziko této transakce spočívá ve skutečnosti, že v době tohoto převodu byla
„Prime Cell“ ve vědeckém světě neznámá a jako právnická osoba měla netransparentní majetkovou
strukturu s akciemi na doručitele. Tím vzniklo Národní centrum s účastí státu (přes ministerstvo
zdravotnictví).
Národní centrum získalo masivní dotační podporu v řádech stamilionů korun. Mimo jiné tedy
privátní a doposud neznámá společnost získala přímý profit na projektu, v němž se angažoval
veřejný sektor a mimo jiné i díky převzetí odborníků z veřejného sektoru. Veřejnou podporu
v podobě dotace ve výši 400 milionů korun získala navíc i společnost 4MEDI – Centrum buněčné
terapie a diagnostiky a.s. opět spadající do společného vlastnického portfolia Prime Cell a
Ministerstva zdravotnictví7.
Ve zmíněné smíšené vlastnické struktuře figurovali i dva současní poslanci, oba nicméně v době
předcházející zahájení výkonu poslaneckého mandátu. Oba zastupovali ve struktuře společnosti
majetkovou účast veřejného sektoru. Jde o poslance Marka Ženíška (TOP 09), který v letech 20132014 působil v představenstvu společnosti Národní Centrum Tkání a Buněk a.s. a Svatopluka
Němečka (ČSSD), který byl předsedou představenstva 4MEDI – Centrum buněčné terapie a
diagnosticky a.s. Oba politici sice působili ve výkonných orgánech společnosti s vysoce
nestandardními aspekty podnikatelského působení, zároveň však působili jako reprezentanti
veřejného sektoru a nejsou známy žádné kontroverzní skutečnosti, které by se vztahovaly přímo
k jejich působení. Otázku střetu zájmů je v rozsahu známých skutečností nutno vyvozovat vůči
veřejným funkcionářům odpovědným za přípravu společných podnikatelských aktivit s privátní
společností a vyvedení unikátních činností ze státních organizací do neprůhledného
nestandardního subjektu.
Výběr pro zkoumání střetu zájmů
V rámci monitoringu bylo dále identifikováno 54 právnických osob s veřejnou účastí, kde vycházela
přítomnost politika především z účasti v dozorčí radě společnosti. Jednalo se hlavně o městské a
krajské společnosti (např. nemocnice, vodovody a kanalizace, městské lesy apod.). V 6 případech
pak šlo o státní podniky či státní akciovou společnost.
Dalších 44 výskytů politiků je v zaměstnaneckém poměru vůči právnické osobě, která obdržela
dotaci. Ani v tomto případě nepanuje vysoké riziko střetu zájmů, v naprosté většině jde opět o
7
Čt24.cz, 25.3.2014
veřejné instituce. V případě privátních vlastníků je relevantní posouzení jejich majetkové struktury
a to s ohledem na a) výskyt potenciálně zájmových fyzických či právnických osob (s ohledem na
nestandardní podnikatelské aktivity či veřejné působení); b) neprůhledných vlastnických struktur
(offshore a onshore zahraniční vlastníci, doposud nepřevedené akcie na doručitele. V případě, že
jde o větší vzorek prověřovaných společností či komplikovanou majetkovou strukturu, je třeba
prověřovat prioritní větve (odhad pravděpodobnosti podle velikosti, či dokonce názvu společnosti).
Metodickou filtrací se zkoumaná skupina omezuje na subjekty, v nichž veřejný funkcionář
v minulosti měl či stále drží majetkový podíl či zde drží podíl privátní subjekt. Tuto skupinu je třeba
rozdělit podle specifické situace, která se vytvořila ohledně vstupu Andreje Babiše do Poslanecké
sněmovny. Portfolio jeho aktivit je natolik široké, že představuje samostatný subjekt ke zkoumání.
Z toho důvodu jsou ze sledovaného vzorku vyřazeny účasti poslanců Jaroslava Faltýnka, Richarda
Brabce, Josefa Kotta a Radky Maxové, které se vesměs vztahují ke statutárním orgánům podniků
spojených s koncernem Agrofert Andreje Babiše. O tomto potenciálu střetu zájmů viz dále v textu.
Průběžná omezení případů s nízkými riziky střetů zájmů tedy umožňují zkoumaný vzorek zaměřit na
níže uvedené subjekty:
STŘECHY 92, s.r.o.
TEXPON s.r.o.
ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o.
V případech, kdy politik disponuje nadstandardním vlivem a interpersonálními vztahy, které může
potenciálně využít ve svůj prospěch, a zároveň je příjemcem veřejné podpory, lze počítat s vyšším
rizikem střetu zájmů. Zvýšené rizika však neznamenají, že došlo ke skutečnému střetu zájmů.
K přesnému vyhodnocení je vhodné provést další šetření, které může identifikovat další rizikové
faktory či nestandardní okolnosti. Teprve podle jejich celkového výskytu a vzájemné souvztažnosti
je možné identifikovat případný nestandardní stav či přímo střet zájmů. Postup k takovému
ověřování za pomoci otevřených zdrojů, lze demonstrovat na třech specifikovaných případech, kdy
je politik majetkově angažován ve společnosti přijímající dotační podporu.
Postup při následovném ověřování
a) STŘECHY 92, s.r.o.
Ve společnosti je dlouhodobě angažován poslanec Ludvík Hovorka. Význam tohoto angažmá je dán
skutečností, že s výjimkou živnostenského oprávnění jde o jedinou podnikatelskou aktivitu politika
(společnost STŘECHY 92 – RpSt, s.r.o., v níž je rovněž angažován, je majetkově napojena na
STŘECHY 92, s.r.o.).
Ludvík Hovorka půssobí ve STŘECHY 92, s.r.o. od roku 1995. Mezi lety 1995-2003 zastával funkci
jednatele. PO celou dobu svého angažmá má ve společnosti majetkový podíl.
Jako potenciálně rizikový faktor (z hlediska střetů zájmů) by mohl být vnímán fakt, že společnost je
úspěšná při získávání dotační podpory. V rámci operačního programu Podnikání a inovace (v gesci
Ministerstva průmyslu a obchodu) získala společnost 2 dotace v roce 2008 a to v nedlouhém
odstupu od sebe. Alokována byla částka ve výši 14 025 000 Kč na nákup technologie a 773 500 Kč
na marketingovou podporu na trzích EU. V roce 2014 bylo ve prospěch společnosti alokováno
5 000 000 Kč na strojní a softwarové vybavení klempířské a truhlářské dílny.
Alokované částky nebyly čerpány v celkové výši, takže skutečná finální veřejná podpora činila
součet částek 13 050 000, 317 000 a 3 459 281 Kč.
U uvedené společnosti nebyly zaznamenány žádné další typy veřejné podpory (např. dotace
poskytované ze státního rozpočtu), ani jiné čerpání veřejných prostředků (veřejné zakázky). To se
týká i společnosti STŘECHY 92 – RpSt, s.r.o a spoluvlastníků a členů statutárních orgánů společnosti.
Ve společnosti se neangažují ani další politicky nebo jinak nadstandardně vlivné osoby, (jediným
dalším politikem je pouze člen zastupitelstva obce Jankovice Ing. Zdeněk Hanulík). Nebyly zjištěny
žádné problematické skutečnosti související s čerpáním prostředků a vedením projektu,
nestandardně nepůsobí ani účel dotace ani celková výše podpory.
Po prověření těchto potenciálních rizikových faktorů lze uzavřít, že v poskytnuté veřejné podpoře
pro podnikatelský subjekt spojený s politikem nebyly zjištěny nestandardní okolnosti, které by
zakládaly na podezření ze střetu zájmů.
b) TEXPON s.r.o.
Společnost TEXPON s.r.o. opakovaně získala v letech 2013 – 2015 opakovaně dotační podporu ve
výši 1 125 400 (TEXPON s.r.o. – vstup značky SHERPAX na trh USA, 2013); 1 323 000 Kč (TEXPON
s.r.o. – budování pozice vlastní značky SHERPAX na americkém trhu; 2013); 1 125 000 Kč (Rozvoj
technologie výroby).
Společnost je vlastněná Zdeňkem Jeřábkem (75%) a Antonínem Hortem (25%), přičemž majorita
podnikatele Jeřábka byla vytvořena v roce 2012 vykoupením čtvrtinových vlastnických podílů Pavla
Blažka a Radomíra Daňhela.
Mezi potenciálně rizikové faktory z hlediska střetů zájmů patří majetková účast dvou veřejných
funkcionářů ve společnosti v období poměrně těsně předcházejícímu udělení dotací (účast
ukončena v červenci 2012, první dotace alokována v lednu 2013). Odchod z vlastnické struktury
společnosti odpovídá angažmá obou aktérů ve veřejném sektoru. Pavel Blažek od počátku
července 2012 zastával funkci ministra spravedlnosti ve vládě Petra Nečase (poslanecký mandát
zastává až od roku 2013), Radomír Daňhel zastával po dobu Blažkova působení na ministerstvu
funkci náměstka ministra. Blažka i Daňhela kromě předchozích společných podnikatelských aktivit
spojovaly další faktory – byli spolužáky při středoškolském studiu na gymnáziu, oba byli
významnými členy ODS (Daňhel byl kandidátem v krajských volbách 2012), oba se podíleli na státní
zakázce v kauze Diag Human a byli i spoluvlastníky domu v obci Zábrdovice8.
Působení bývalé společnosti obou funkcionářů obecně nevykazuje příliš rizikové faktory z hlediska
střetů zájmů – firma se neúčastnila veřejných zakázek, není sponzorem žádné politické strany, není
významným ekonomickým subjektem. Z hlediska udělení dotací lze hodnotit jako rizikový faktor
skutečnost, že všechny dotace poskytl operační program Podnikání a inovace provozovaný
Ministerstvem průmyslu a obchodu. Toto ministerstvo bylo v období udělení prvních dvou dotací
řízeno ministrem Vojtěchem Kocourkem (ODS), který s Blažkem působil v rámci téhož kabinetu. Bez
zajímavosti není ani skutečnost, že obě dotace z roku 2013 byly poskytnuty na velmi podobně
znějící předmět činnosti a to v rozmezí několika měsíců (první dotace alokována 22.1.2013; druhá
30.4.2013). Ovšem ani v tomto případě nedošlo ke zjištění dalších okolností, které by naznačovaly
jakýkoli nestandardní průběh udělení dotace. Poslední dotace pak byla udělena v roce 2015, kdy
Pavel Blažek již nebyl členem vlády a ministerstvo průmyslu a obchodu bylo řízeno ministrem za
ČSSD. Pro přesné zhodnocení by bylo nutno vyžádat si podle zákona č. 106/2002 Sb. informace o
udělení dotací a zhodnotit jejich efektivitu či standardnost podmínek, za nichž byly uděleny.
V rámci doposud získaných informací je nutno konstatovat, že nebyl zjištěn střet zájmů či
nestandardní okolnosti při udělování dotací.
8
Aktualně.cz, 20.9.2012
c) ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o.
Dalším prověřovaným subjektem byla společnost ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o. V ní působí od roku
1992 v pozici společníka poslanec Karel Schwarzenberg (TOP 09). Hodnoceným rizikovým faktorem
byla v tomto případě skutečnost, že dotační podporu získaly i dvě společnosti, v nichž byl poslanec
dříve majetkově přítomen - Jan Becher - Karlovarská Becherovka, a.s.a Respekt institut o.p.s.
V letech 2009 - byly alokovány tyto částky: pro společnost ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o. 2 132 775 Kč
(modernizace sádek); Respekt institut získal 5 284 499 Kč (podpora zaměstnanosti seniorů);
5 832 673 Kč (podpora ekogramotnosti na školách) a Karlovarská Becherovka 2 159 940 Kč
(vzdělávání k vyšší zaměstnanosti).
Opakovaná dotační podpora pro subjekty blízké osobě politika představují vždy relevantní faktor
pro bližší zkoumání okolností udělení podpory. V daném případě nebyly identifikovány žádné
známky nestandardního postupu.
Monitorované subjekty a osoby
Příjmení
Adamec
Jméno
Ivan
Adamec
Ivan
Antonín
Aulická
Jírovcová
Aulická
Jírovcová
Aulická
Jírovcová
Babiš
Balaštíková
Běhounek
Pavel
Aktualizován
Společnost
29.05.15 Technické služby Trutnov s.r.o.
Správa železniční dopravní cesty, státní
29.05.15 organizace
Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvková
18.06.15 organizace
Poslední funkce
člen dozorčí rady
člen správní rady
primář
Hana
08.09.15
Technické služby města Mostu a.s.
Hana
08.09.15
HOSPIC v MOSTĚ, o.p.s.
Hana
Andrej
Margita
Jiří
08.09.15
12.10.15
09.09.15
20.07.15
Běhounek
Jiří
20.07.15
Běhounek
Jiří
20.07.15
Bendl
Bendl
Bendl
Petr
Petr
Petr
13.07.15
13.07.15
13.07.15
Berdychová
Berdychová
Berdychová
Berkovec
Martina
Martina
Martina
Stanislav
03.09.15
03.09.15
03.09.15
03.09.15
PRVNÍ MOSTECKÁ a.s.
zkoumáno samostatně mimo plošný monitoringStřední škola hotelová a služeb Kroměříž
člen školské rady
Asociace krajů České republiky
místopředseda
Regionální rada regionu soudržnosti
Jihovýchod
předseda
Agentura pro evropské projekty &
management /ve zkráceném znění EPMA / statutární orgán
Vzdělávací centrum pro veřejnou správu
ČR, o.p.s.
Povodí Vltavy, státní podnik
Asociace krajů České republiky
1. místopředseda
člen
Oblastní nemocnice Jičín a.s.
představenstva
Revitalizace KUKS o.p.s.
Podzvičinsko
předseda
Horská služba ČR o.p.s.
Bezecný
Beznoska
Zdeněk
Adolf
18.06.15
16.06.15
Beznoska
Birke
Adolf
Jan
16.06.15
04.09.15
Birke
Jan
04.09.15
Birke
Blažek
Blažek
Blažek
Blažek
Böhnisch
Jan
Pavel
Pavel
Pavel
Pavel
Robin
04.09.15
14.07.15
14.07.15
14.07.15
14.07.15
01.06.15
Borka
Jaroslav
04.06.15
Borka
Jaroslav
04.06.15
Brabec
Richard
19.08.15
Brabec
Richard
19.08.15
Brabec
Brázdil
Richard
Milan
19.08.15
04.09.15
Černochová
Jana
31.03.15
Černý
Čihák
Alexander
Pavel
06.08.15
04.09.15
Čihák
Pavel
04.09.15
Dolejš
Faltýnek
Farský
Farský
Fiala
Fiala
Jiří
Jaroslav
Jan
Jan
Petr
Petr
17.06.15
24.08.15
09.07.15
09.07.15
16.07.15
16.07.15
Fischerová
Jana
08.07.15
Gabal
Gabrhel
Ivan
Vlastimil
10.08.15
08.10.15
Gabrhel
Gazdík
Vlastimil
Petr
08.10.15
09.07.15
Dopravní podnik města České Budějovice,
a.s.
Dopravní podnik Mladá Boleslav, s.r.o.
Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s.,
nemocnice Středočeského kraje
Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.
jednatel
člen
představenstva
člen
Vodovody a kanalizace Náchod, a.s.
představenstva
člen
SÚS Královéhradeckého kraje a.s.
představenstva
TEXPON s.r.o.
společník
Lesy města Brna, spol. s r.o.
Lesy České republiky, s.p.
Teplárny Brno, a.s.
ZOO Dvůr Králové a.s.
člen
Karlovarská teplárenská, a.s.
představenstva
člen
Karlovarská krajská nemocnice a.s.
představenstva
člen
SPOLANA a.s.
představenstva
předseda dozorčí
Lovochemie, a.s.
rady
člen
Svaz chemického průmyslu ČR
představenstva
Národní Centrum Tkání a Buněk a.s.
Komwag, podnik čistoty a údržby města,
člen
a.s.
představenstva
člen
Technické služby města Olomouce, a.s.
představenstva
SILNICE ČÁSLAV - HOLDING, a.s.
ředitel
člen
TANNACO, a.s.
představenstva
člen
Kongresové centrum Praha, a.s.
představenstva
zkoumáno samostatně mimo plošný monitoringEuroregion Nisa
místopředseda
Sdružení Český ráj
statutární orgán
Masarykova univerzita
rektor
Ústav pro studium totalitních režimů
člen rady
Vzdělávací centrum pro veřejnou správu
ČR, o.p.s.
předseda dozorčí
Nová škola, o.p.s.
rady
Svaz VKMO s.r.o.
jednatel
člen
VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. představenstva
Uherskohradišťská nemocnice a.s.
Gazdík
Grospič
Hájek
Petr
Stanislav
Josef
09.07.15
29.07.15
18.08.15
Halíková
Milada
16.06.15
MAS Východní Slovácko
Dopravní podnik Mladá Boleslav, s.r.o.
OKD, a.s.
Severomoravské vodovody a kanalizace
Ostrava a.s.
Havíř
Pavel
17.09.15
Svitavská nemocnice, a.s.
Havíř
Pavel
17.09.15
Litomyšlská nemocnice, a.s.
Havíř
Pavel
17.09.15
Orlickoústecká nemocnice, a.s.
Havíř
Heger
Herman
Holík
Hovorka
Pavel
Leoš
Daniel
Pavel
Ludvík
17.09.15
17.07.15
11.08.15
07.07.15
09.07.15
Pardubická krajská nemocnice, a.s.
Fakultní nemocnice Hradec Králové
Ústav pro studium totalitních režimů
FTL - First Transport Lines, a.s.
STŘECHY 92, s.r.o.
Hovorka
Hovorka
Ludvík
Ludvík
09.07.15
09.07.15
Hovorka
Jakubčík
Jandák
Janulík
Janulík
Jurečka
Ludvík
Igor
Vítězslav
Miloslav
Miloslav
Marian
09.07.15
17.07.15
21.07.15
22.09.15
22.09.15
06.10.15
Kaňkovský
Karamazov
Vít
Simeon
08.07.15
22.09.15
Slovácké vodárny a kanalizace, a.s.
České dráhy, a.s.
Městská nemocnice s poliklinikou Uh. Brod,
s.r.o.
KLATOVSKÁ TEPLÁRNA a.s.
Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s.
Nemocnice Valtice s.r.o.
Nemocnice Břeclav
Agro 2000 s.r.o.
Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvková
organizace
Univerzita Pardubice
Karamazov
Simeon
22.09.15
Služby města Pardubic a.s.
Karamazov
Klaška
Simeon
Jaroslav
22.09.15
24.09.15
EAST BOHEMIAN AIRPORT a.s.
Svaz VKMO s.r.o.
Klaška
Jaroslav
24.09.15
KORDIS JMK, a.s.
Klaška
Jaroslav
24.09.15
Klučka
Klučka
Václav
Václav
22.07.15
22.07.15
Klučka
Kolovratník
Václav
Martin
22.07.15
24.08.15
Kolovratník
Kolovratník
Martin
Martin
24.08.15
24.08.15
VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s.
Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska
Ústřední hasičská škola Jánské Koupele
Slezská univerzita v Opavě
Ostrava a.s.
Smetanova Litomyšl o.p.s.
ALZHEIMER´S SUPPORT CENTER CZECH
REPUBLIC, o.p.s.
předseda
manažer
předseda
představenstva
předseda
představenstva
předseda
představenstva
předseda
představenstva
ředitel
ředitel
společník
člen
představenstva
ředitel
ředitel
ředitel
vedoucí
primář
děkan
předseda dozorčí
rady
člen
představenstva
jednatel
člen
představenstva
člen
představenstva
velitel
předseda dozorčí
rady
místopředseda
představenstva
ředitel
předseda dozorčí
rady
primář
přednosta
předseda rady
manažer
člen
předsednictva
manažer
člen
představenstva
člen výboru
Kolovratník
Martin
24.08.15
Dopravní podnik města Pardubic a.s.
Korte
Kořenek
Daniel
Petr
22.07.15
02.10.15
LIGMET a.s.
Základní škola Vsetín, Luh 1544
Kořenek
Kořenek
Kořenek
Kořenek
Koskuba
Kostřica
Kostřica
Kott
Kováčik
Kováčik
Petr
Petr
Petr
Petr
Jiří
Rom
Rom
Josef
Pavel
Pavel
02.10.15
02.10.15
02.10.15
02.10.15
22.07.15
28.05.15
28.05.15
06.10.15
23.07.15
23.07.15
Vsetínská nemocnice a.s.
Krajská nemocnice T. Bati, a. s.
Kroměřížská nemocnice a.s.
Uherskohradišťská nemocnice a.s.
Fakultní nemocnice Na Bulovce
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
ZZN Pelhřimov a. s.
Státní zemědělský intervenční fond
Lesy České republiky, s.p.
Kovářová
Kubíček
Kudela
Věra
Roman
Petr
23.06.15
25.09.15
29.09.15
Sdružení místních samospráv ČR
Vishay ELECTRONIC spol s r.o.
Dopravní podnik Ostrava a.s.
Laudát
Laudát
František
František
30.07.15
30.07.15
Mackovík
Mackovík
Stanislav
Stanislav
25.06.15
25.06.15
Maxová
Radka
25.08.15
Mihola
Mládek
Jiří
Jan
17.08.15
29.06.15
Mládek
Nekl
Nohavová
Jan
Josef
Alena
29.06.15
07.07.15
03.06.15
Nováková
Nina
25.06.15
Novotný
Martin
12.08.15
Novotný
Martin
12.08.15
Novotný ml.
Novotný ml.
Novotný ml.
Nykl
Josef
Josef
Josef
Igor
04.06.15
04.06.15
04.06.15
30.09.15
Nytrová
Pavlína
30.09.15
Kongresové centrum Praha, a.s.
Státní fond dopravní infrastruktury
Zdravotnická záchranná služba Libereckého
kraje, příspěvková organizace
náměstek
Krajská nemocnice Liberec, a.s.
předseda dozorčí
Technické služby Tábor s.r.o.
rady
člen
SAKO Brno, a.s.
představenstva
KRÁLOVOPOLSKÁ, a.s.
místopředseda
Česká pošta, s.p.
dozorčí rady
Technické služby města Přerova, s.r.o.
Nemocnice Dačice, a.s.
Gymnázium J. S. Machara, Brandýs nad
Labem - Stará Boleslav, Královická 668
pedagog
člen
Technické služby města Olomouce, a.s.
představenstva
člen
Dopravní podnik města Olomouce, a.s.
představenstva
Integrovaná střední škola technická a
ekonomická Sokolov
ředitel
Povodí Ohře, státní podnik
NEMOS SOKOLOV s.r.o.
Nemocnice Podlesí a.s.
lékař
předseda
Frýdecká skládka, a.s.
představenstva
Okamura
Okleštěk
Tomio
Ladislav
17.06.15
06.10.15
Okleštěk
Okleštěk
Ladislav
Ladislav
06.10.15
06.10.15
Ondráček
Pastuchová
Pavera
Zdeněk
Jana
Herbert
06.10.15
11.09.15
14.09.15
Asociace českých cestovních kanceláří a
agentur, o.s.
Prostějov venkov o.p.s.
Státní fond životního prostředí České
republiky
Povodí Moravy, s.p.
Městské gymnázium a střední odborná
škola v Úpici
Horská služba ČR o.p.s.
Sdružení obcí Hlučínska
Petrů
Petrů
Pfléger
Jiří
Jiří
Stanislav
03.08.15
03.08.15
15.09.15
Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s.
HANTÁLY a.s.
Povodí Ohře, státní podnik
Pilný
Ivan
19.08.15
Pleticha
Pleticha
Lukáš
Lukáš
16.09.15
16.09.15
Pleticha
Ploc
Plzák
Lukáš
Pavel
Pavel
16.09.15
27.07.15
16.09.15
Procházka
Roman
26.08.15
Telefónica Czech Republic, a.s.
Jablonecké kulturní a informační centrum,
o.p.s.
Železniční společnost Tanvald o.p.s.
Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce
nad Nisou, a.s.
Klasický areál Harrachov, o.p.s.
Oblastní nemocnice Trutnov a.s.
Muzeum Cheb, příspěvková organizace
Karlovarského kraje
Procházka
Putnová
Rais
Rykala
Roman
Anna
Karel
Adam
26.08.15
28.07.15
30.09.15
19.05.15
Rykala
Seďa
Adam
Antonín
19.05.15
03.08.15
Sedlář
Sedlář
Martin
Martin
01.10.15
01.10.15
Schwarz
Bronislav
Schwarzenberg Karel
01.10.15
13.07.15
Schwarzenberg Karel
13.07.15
Schwarzenberg Karel
Skalický
Jiří
Skalický
Jiří
13.07.15
30.07.15
30.07.15
Sklenák
Snopek
30.07.15
20.07.15
Roman
Václav
THERMAL-F, a.s.
Vysoké učení technické v Brně
Vysoké učení technické v Brně
Telefónica Czech Republic, a.s.
Sportovní a rekreační zařízení města
Ostravy, s.r.o.
Evektor-Aerotechnik, a.s. Kunovice
člen prezidia
zakladatel
člen rady
zástupce ředitele
předseda
místopředseda
představenstva
předseda
představenstva
člen
představenstva
lékař
ředitel
místopředseda
dozorčí rady
přednášející
rektor
zaměstnanec
zaměstnanec
místopředseda
Česko-polská obchodní komora
představenstva
Městský dopravní podnik Opava, a.s.
DOPRAVNÍ PODNIK měst Mostu a Litvínova, předseda
a.s.
představenstva
ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o.
společník
předseda dozorčí
Jan Becher - Karlovarská Becherovka, a.s.
rady
předseda dozorčí
Respekt institut o.p.s.
rady
Pardubická krajská nemocnice, a.s.
primář
Základní škola, Brno, Novolíšeňská 10,
příspěvková organizace
člen školské rady
Stanjura
Zbyněk
17.07.15
Euroregion Silesia - CZ
Stanjura
Stanjura
Stanjura
Zbyněk
Zbyněk
Zbyněk
17.07.15
17.07.15
17.07.15
Městský dopravní podnik Opava, a.s.
Letiště Ostrava, a.s.
SVAZ MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY
Stanjura
Strnadlová
Šarapatka
Šenfeld
Zbyněk
Miroslava
Milan
Josef
17.07.15
31.07.15
19.08.15
19.06.15
Slezská univerzita v Opavě
Pohřebnictví Zlín, spol. s r.o.
ZEZ SILKO, s.r.o.
Šincl
Ladislav
22.06.15
Šincl
Ladislav
22.06.15
Technické služby Karviná, a.s.
Ostrava a.s.
Šincl
Ladislav
22.06.15
Šincl
Štětina
Tejc
Ladislav
Jiří
Jeroným
22.06.15
31.07.15
03.08.15
Toufar
Váhalová
Vácha
Lubomír
Dana
František
29.09.15
10.07.15
10.09.15
Vácha
Válková
Velebný
Velebný
František
Helena
Ladislav
Ladislav
10.09.15
11.09.15
10.07.15
10.07.15
Velebný
Vilímec
Ladislav
Vladislav
10.07.15
07.10.15
Vilímec
Vladislav
07.10.15
Domažlická nemocnice. a.s.
Místní akční skupina POŠUMAVÍ, zapsaný
spolek
Volný
Jan
10.09.15
CHODOVKA a.s.
Vondráček
Vondrášek
Vozdecký
Vyzula
Vyzula
Wernerová
Zahradníček
Zahradník
Radek
Josef
Josef
Rostislav
Rostislav
Markéta
Josef
Jan
24.08.15
29.05.15
25.08.15
08.09.15
08.09.15
10.09.15
17.06.15
15.06.15
Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s.
MAS PODBRDSKO, z.s.
Národní vinařské centrum, o.p.s.
Masarykův onkologický ústav
Údržba silnic Karlovarského kraje, a.s.
Horácko - ekologický mikroregion
Nemocnice České Budějovice, a.s.
Zahradník
Zahradník
Jan
Jan
15.06.15
15.06.15
Výstaviště České Budějovice a.s.
Jihočeský vědeckotechnický park, a.s.
STaRS Karviná, s.r.o.
Státní fond životního prostředí České
republiky
Člověk v tísni, o.p.s.
Centrální kompostárna Brno a.s.
Úřad pro zastupování státu ve věcech
majetkových
Agentura pro regionální rozvoj, a.s.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Jihočeská agentura pro podporu inovačního
podnikání o.p.s.
Univerzita Karlova v Praze
VaK Bruntál a.s.
Sdružení obcí Rýmařovska
předseda
člen
představenstva
místopředseda
místopředseda
správní rady
jednatel
společník
předseda
představenstva
člen
představenstva
předseda dozorčí
rady
člen rady
ředitel
děkan
přednášející
místopředseda
předseda dozorčí
rady
člen výkonné rady
předseda dozorčí
rady
člen
představenstva
místopředseda
předseda s
přednosta
přednášející
referent
člen
předseda dozorčí
rady
Zahradník
Jan
15.06.15
Zavadil
Jaroslav
10.08.15
Zemánek
Zlatuška
Jiří
Jiří
08.07.15
02.09.15
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Českomoravská konfederace odborových
svazů
Regionální agentura pro rozvoj střední
Moravy
Zlatuška
Jiří
02.09.15
STAREZ - SPORT, a.s.
Zlatuška
Ženíšek
Ženíšek
Jiří
Marek
Marek
02.09.15
11.08.15
11.08.15
Veletrhy Brno, a.s.
Západočeská univerzita v Plzni
CEVRO Institut, o.p.s.
Ženíšek
Marek
11.08.15
Plzeňské městské dopravní podniky, a.s.
Ženíšek
Marek
11.08.15
Národní Centrum Tkání a Buněk a.s.
odborný asistent
předseda
člen komise
děkan
předseda
představenstva
člen
představenstva
odborný asistent
člen katedry
místopředseda
dozorčí rady
člen
představenstva
Výstupy monitoringu
Před zahájením plošného monitoringu vybraných rizik samozřejmě není zřejmé, zda se ve
zkoumaném segmentu a vzorku vyskytují problematické případy vhodné pro další rozpracování. Ve
výše provedeném monitoringu byly identifikovány pouze dílčí zvýšená rizika, nikoli však
nestandardní procesy. Pro ukázku práce s danými výstupy proto využijeme monitoring politické
reprezentace z předchozích období. Optimálním příkladem může být účast veřejného funkcionáře
v podnikatelském subjektu s netransparentní majetkovou strukturou. Vysoké riziko střetu zájmů
nastává v případech, kdy se takový subjekt účastní veřejných zakázek či je subvencován z dotačních
titulů. Podmínky pro alokaci dotací z evropských strukturálních fondů sice neumožňují dotaci
poskytnout společnosti s anonymní majetkovou strukturou, plnění této podmínky však mnohdy
bylo vyžadováno a kontrolováno pouze v přímé majetkové linii, tj. mnohdy jako vlastník
vystupovala právnická osoba vlastněná v rámci komplikovaného portfolia, jehož konečný
beneficient byl skrytý.
Monitoring veřejných funkcionářů (a vlivných „manažerů politiky“, tj. osob s nadstandardním
vlivem na chod politicky řízených institucí) identifikoval řadu účastí v netransparentně vlastněných
právnických osobách. Ukázka zde:
Příkladem vysokého rizika střetu zájmů identifikovaného sdružením Naši Politici byl v tomto
případě ministr práce a sociálních věcí František Koníček (SPOZ), u něhož bylo zjištěna účast v pěti
společnostech s netransparentní majetkovou strukturou. Majitelé společností byli kryti akciemi na
doručitele či sídlem společnosti v offshorové destinaci. Některé ze společností se přitom podílely
na dodávkách pro státní společnosti či byly příjemci dotací z evropských strukturálních fondů.
V tomto případě bylo riziko střetu zájmů vyhodnoceno jako velmi vysoké, neboť nespočívalo jen
v možném nestandardním získání profitu na tocích veřejných financí, ale navíc nebylo možné
identifikovat, jaké osoby a společnosti tvořily podnikatelské okolí veřejného funkcionáře. Pokud by
osoby či subjekty z tohoto okolí profitovaly z působení politika ve vysoké exekutivní funkci, nebylo
by možné takový střet zájmů identifikovat. Situaci v tomto konkrétním případě dokresloval fakt, že
zmíněný funkcionář reprezentoval politickou stranu, která se programově vyhraňovala proti
anonymním akciím. Uvedená zjištění postačovala ke zveřejnění a konfrontaci funkcionáře
prostřednictvím médií9.
Příklady dalších potenciálních rizik střetu zájmů poslanců
o Institucionální
Tento typ střetu zájmů vyplývá z kumulace funkcí a mandátů politika. Příkladem bylo
dřívější působení nynějšího poslance ODS Petra Bendla ve funkci hejtmana Středočeského
kraje a zároveň členství ve Výboru Státního fondu dopravní infrastruktury. Střet zájmů
vyplýval z faktu, že v druhé jmenované funkci se podílel na řízení fondu, vůči němuž byl
Středočeský kraj žadatelem a příjemcem finančních prostředků 10.
o Normotvorba k subjektům, v nichž funkcionář působí
Jde od ad hoc vzniklý střet zájmů, což neubírá na potenciální závažnosti. Zákonodárce může
působit v subjektu, který je přímo ovlivněn připravovanou legislativou, na jejíž tvorbě se
podílí. Zjevnější je rozpor zájmů v případech, kdy z dané činnosti/působení v subjektu
9
Aktualně.cz, 15.10.2013
iDnes.cz, 17.4.2007
10
funkcionář přímo profituje. Při hlasování by měl funkcionář daný střet zájmů ohlásit.
Závažnost potenciálního střetu zájmů je nezbytné posuzovat podle konkrétních okolností.
Konkrétním případem z politiků současné Sněmovny může být poslanec ČSSD Miroslav
Váňa, který je předsedou Bytového družstva Družba Pardubice (s ročním příjmem cca
230 000 Kč). Poslanec Váňa v roce 2007 vystupoval proti novele zákona o bytových
družstvech, která měla měnit pravidla pro vyplácení podílů pro odcházející družstevníky11.
o Aparát poslanců
Střet zájmů při tvorbě legislativy nebo dalším působení nemusí vycházet přímo od osoby
daného poslance, ale může být skryt v aparátu jeho spolupracovníků. Tento aparát může
mít vliv na příjímaná opatření nebo disponovat citlivými informacemi. Příkladem
z aktuálního funkčního období Poslanecké sněmovny může být Ondřej Dostál, asistent
lidoveckého poslance Ludvíka Hovorky. Dostálova manželka Martina je majitelkou
společnosti D&D Health s.r.o. Tato společnost získala zakázku v objemu téměř 600 tis. Kč
bez DPH za pořádání právních seminitářů a tzv. legislativního monitoringu od farmaceutické
společnosti Roche s.r.o. Ondřej Dostál na těchto akcích přednášel. Kromě asistentské pozice
poslance (s profesním zaměřením právě na oblast zdravotnictví) stál Dostál rovněž v čele
Platformy zdravotních pojištěnců, neziskové organizace (spolupracující například
s Ministerstvem financí). Potenciální střetzájmů zde mohl nastat v aktivitách ve prospěch
různých stran s odlišnými zájmy a přesahem do činnosti poslance vládní strany 12.
o Interpersonální
Otázku střetu zájmů nelze omezovat pouze institucionální či ekonomické aktivity
funkcionáře. Klíčové jsou rovněž sociální vazby a blízké okolí funkcionáře. Jakkoli může být
velmi obtížné či nemožné objektivně prokazovat vliv konkrétních osob z okolí politika
k dané záležitosti, je toto kritérium konfliktu zájmů velmi důležité a v praxi často
problematické. Příkladem z praxe může být osoba Radmily Kleslové (dříve ČSSD, nyní ANO).
Kleslová v době, kdy byla téměř neznámou členkou ČSSD a asistentkou poslance Miloslava
Souška, dokázala ve sněmovně výrazně pomoci podnikání Andreje Babiše. Poslanec Soušek
do původního návrhu zákona na daňové zvýhodnění biopaliva navrhl zdánlivou technikálii:
do paliv se měly přimíchávat takzvané metylestery mastných kyselin a Soušek prosadil, aby
šlo o metylestery řepkového oleje – jen jednoho druhu mastné kyseliny z více možných.
Tuto složku tehdy vyráběly podniky z podnikatelského portfolia Andreje Babiše. Tento návrh
měla údajně zpracovat právě asistentka Kleslová (ta informaci popřela). Poslanec Soušek ale
připustil její podíl na přípravě s tím, že byla využity její znalosti oboru práva a chemie.
Kleslová navíc v jiné souvislosti veřejně přiznala, že ještě jako členka sociální demokracie
pracovala pro Andreje Babiše jako lobbistka a znalkyně agrochemických zákonů 13. Případ
Kleslové má vztah i k současné Poslanecké sněmovně. V roce 2015 byla zveřejněna
iformace, že za „pravidelný měsíční komplexní monitoring legislativy“ pro společnosti
s veřejnou účastí jako např. ČEZ či Dopravní podnik hl.m. Prahy inkasovala celkem 13
milionů korun14.
11
Deník.cz, 31.8.2007
Zdravotnický deník, 9.2.2016
13
Hospodářské noviny, 6.5.2015
14
Zdravotnický deník, 9.2.2016
12
o Ekonomický
Tento typ střetu zájmů vychází z ekonomických aktivit funkcionáře, které mohou být
ovlivňovány normotvorbou, na níž se aktivně podílí. Optimálním příkladem pro tuto praxi je
působení Andreje Babiše – podrobněji viz následující kapitola.
Variace střetu zájmů v praxi – případ Andreje Babiše
Rozsah podnikatelských aktivit spojených s Andrejem Babišem je tak značný, že je až
problematické definovat jednotlivé konkrétní střety zájmů. Obecně lze říci, že mohou
vzniknout v jakékoli normě, která reguluje otázky nastavení zdanění a výběru daní, státních
a evropských subvencí, nastavení legislativních norem pro podnikání pro konkrétní sektory,
v nichž jsou aktivní podniky spojené s vlastnickým portfoliem Andreje Babiše. Tyto střety
zájmů jsou velmi časté a při rozpětí podnikání nemusí být ani zřejmé či vědomé. To přitom
nemění nic na faktu, že tento střet zájmů existuje a nelze se mu vyhnout.
Pro ilustraci: v rámci holdingu Agrofert se nachází desítky bývalých zemědelských družstev
s téměř 100 tisíci hektary půdy chovy zvířat, mlékárny, mlýny, pekárny, zpracovatelé masa,
ale například i výroba biopaliv či společnost na dovoz zemědělských strojů. Navíc se
vlastnické portfolium ovládaných firem i poměrně výrazně mění. K roku 2012 Agrofert
Holding a.s. sdružoval více než 230 subjektů ze sektoru chemi, zemědělství, potravinářství
a pozemní tehniky s vlastním kapitálem převyšujícím 34 milard korun. Z hlediska rizik
střetů zájmů je relevantní zdůraznit i vlastnictví mediálního koncernu MAFRA a.s., který
k roku 2013 vydával 2 celostátní tištěné deníky, 1 pražský regionální deník, provozoval 3
televizní a 2 rozhlasové stanice, vlastní internetový portál a vlastnil virtuálního mobilního
operátora.
Samostatnou kapitolu tvoří otázka střetů zájmů s ohledem na udílení dotací. Je třeba
připomenout, že na čerpání dotací z evropských strukturálních fondů má výrazný vliv
Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo financí (obě ovládaná ANO). Společnosti
koncerntu Agrofert kromě toho výrazně čerpají dotace ze Státního fondu životního
prostředí (SFŽP) a Ministerstva životního prostředí (rovněž řízeno ANO). Například v roce
2014 se čerpání holdingu v tomto typu dotací zvýšilo o 128 milionů korun na celkových 1,07
miliard korun. 54% z těchto dotací vyplatil Státní fond životního prostředí (SFŽP) a 29%
ministerstvo životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí k tomu uvedlo, že projekty
vyplacené v roce 2013 a 2014 byly schváleny ještě před nástupem ministra Brabce. SFŽP
pak poukázal, že za Brabcova působení bylo schválno naopak méně projektů spojených s
Agrofertem jak počtem tak finančním objemem.
Naopak prvenství získal Agrofert podle týdeníku Dotyk v čerpání evropských dotací. Dotace
byly čerpány ze strukturálních fondů zejména pro chemičky, přes agrární dotace
poskytované prostřednictvím dvou zemědělských fondů a navíc dotací na obdělávanou
výměru půdy, které získaly zemědělské podniky sdružené v koncernu. Celkem tak šlo o
sumu 4,9 miliard korun, přičemž je pravděpodobné, že nejde o kompletní částku. Řadu
dotací nelze z otevřených zdrojů dohledat15.
15
iDNES.cz , 7.9.2015
Specifickým příkladem střetu zájmů pak byl medializovaný případ projektu Čapí hnízdo.
V roce 2008 převedl Agrofert čerstvě založenou Farmu Čapí hnízdo na neznámého majitele.
Společnost tím začala splňovat podmínky pro udělení dotace ve výši 50 milionů korun na
podporu malým a středním podnikatelům. Podstata problému spočívá v podezření, že
majetkový přesun byl pouze formální za účelem splnění dotačních podmínek a společnost
fakticky neopustila podnikatelské portfolio Andreje Babiše.
Důkazy pro tuto interpretaci se nabízí. V roce 2006 byla zahájena rekonstrukce statku Čapí
hnízdo, investorem byla společnost ZZN Agro Pelhřimov s.r.o. (holding Agrofert). V roce
2007 vydala společnost tzv. anonymní akcie, těmi je přikryta vlastnická struktura. O rok
později změnila název na Farmu Čapí hnízdo. Je přitom stále zjevně propojena
s Agrofertem, pořádá v jejím sídle valné hromady. Ve vedení společnosti vystupují osoby,
které spojuje podnikatelská minulost s Agrofertem. V roce 2008 pak přichází do statutárních
orgánů mimo jiné i dcera Andreje Babiše z prvního manželství či bratr Babišovy partnerky
Moniky. V tomto roce firma podala žádost o dotaci. Čapí hnízdo je stavěno na pozemcích
vlastněných společností Imoba, kterou vlastní Babišova společnost SynBiol. Farma Čapí
hnízdo se později stala součátí společnosti Imoba. Sám Andrej Babiš pak veřejně označil
projekt Čapího hnízda za „nejlepší projekt, co jsem kdy vymyslel“. 16
V této souvislosti (mediálně jinak dobře známých skutečností) lze připomenout jako zásadní
především fakt, že primární kontrolu nad čerpáním evropských dotací v ČR nese právě
Ministerstvo financí řízené Andrejem Babišem.
Závěr
Cílem případové studie bylo poukázat rozsah problematiky střetů zájmů a na konkrétních
případech vztahujících se k vrcholovým veřejným funkcionářům (členové PS PČR) vymezit
možnosti prověřování této problematiky. V rámci tohoto vymezení je vhodné zdůraznit
následující závěry. V aktuální praxi v České republice není prováděno systematické sledování
střetu zájmů u vrcholových veřejných funkcionářů, ani u nižších či exekutivních složek
spadajících pod gesci zákona. Částečně tuto absentující kontrolu nahrazuje kontrola
veřejná, reprezentovaná nevládními organizacemi a médií. Ta je však limitována kapacitně,
finančně i skutečností, že média sama nyní začala spadat do majetkové struktury
podnikatelů, kteří jsou bud sami aktivní v politické oblasti anebo jejich podnikatelské
aktivity vytváří politické a lobbingové zájmy.
Problematika střetu zájmů je v době vzniku této případové studie spojována především
s osobou Andreje Babiše. Paradoxem je skutečnost, že v tomto případě je střet zájmů
natolik masivní a permanentní, že mnohdy přestává být jako takový vnímán. To vede
k vzniku situace, že mnohem větší pozornost budí případy sice zjevného obcházení pravidel
(Čapí hnízdo), ale významem i finančním objemem zanedbatelné oproti celkové úrovni
čerpání veřejných prostředků, které lze označit za problém z hlediska střetu zájmů majitele
holdingu Agrofert.
Odhlédnuto od legislativních opatření, které navrhnuje například v rámci novelizace zákona
Rekonstrukce státu, je zásadním opatřením proti střetu zájmů posílení veřejné kontroly. Je
nezbytné zdůraznit, že bez preventivní kontroly a ověřování poskytovaných údajů
16
iDNES.cz, 15.3.2016; Novinky.cz, 15.3.2016; Aktuálně.cz, 29.12.2015; Týden.cz, 10.3.2016
v majetkových přiznání nelze efektivně střety zájmů postihovat. Efektivní legislativa může
pomoci vytvářet vhodné prostředí pro řízení korupčních rizik a otevírání dat veřejnosti, ale
nemůže nahradit efekt kontroly. Možnosti prověřování dat na základě otevřených dat jsme
proto prezentovali v rámci této případové studie na předchozích i aktuálních zkoumaných
vzorcích podnikatelských aktivit vrcholných veřejných funkcionářů. Zapojit se do efektivní
kontroly střetu zájmů může v současných podmínkách nejen nevládní organizace nýbrž i
sama aktivní občanská společnost. Aktivita občanské společnosti v tomto směru má
rozhodně potenciál preventivního účinku. Takový efekt lze považovat v otázce regulace
střetu zájmů za nejúčelnější.
Mimo uvedených médií byly využity následující zdroje:
www.nasipolitici.cz – studie pro působení funkcionářů v offshorových společnostech
www.nasipolitici.cz – databáze – majetkové účasti členů PS PČR, působení ve statutárních
orgánech, zaměstnanecké poměry a další vazby k ekonomickým subjektům
www.fondyeu.eu – databáze - dotace pro subjekty spojené s veřejnými funkcionáři
www.or.justice.cz - Obchodní rejstřík – justice.cz
www.politickéfinance.cz – dárci politických subjektů
www.všechnyzakazky.cz – veřejné zakázky, zadavatelé, dodavatelé, projekty
www.obchodni-rejstrik.podnikani.cz – virtuální obchodní rejstřík
www.vetstnikverejnychzakazek.cz – registr zadavatelů a dodavatelů veřejných zakázek Ministerstvo pro místní rozvoj
www.mmr.cz - aktualizovaný seznam příjemců evropských dotací – Ministerstvo pro místní
rozvor
www.info.mfcz.cz - Ares.cz – rejstřík ekonomických subjektů – Ministerstvo financí
www.rzp.cz - Živnostenský rejstřík – Ministerstvo průmyslu a obchodu
www.cedr.mfcr.cz - IS CEDR III – centrální registr dotací – Ministerstvo financí
www.opencorporate.com – registr zahraničních ekonomických subjetků
www.moneyhouse.com – registr zahraničních ekonomických subjektů
databáze Mint – registr zahraničních ekonomických subjektů
Projekt

Monitoring střetu zájmů

Transkript

Podobné dokumenty