docPokynech... - Kroužkovací stanice
download 
Stížnost Transkript
Pokynech... - Kroužkovací stanice
Pokyny pro èinnost spolupracovníkù Kroukovací stanice Národního muzea Praha Jaroslav kopek, Jaroslav Cepák Národní muzeum Praha 2005 OBSAH 1. Kroukovací stanice ...................................................................... 3 2. Kdo je oprávnìn kroukovat ptáky ................................................ 6 3. Pøedávání dat okroukovaných ptákù ............................................ 9 4. Dalí podmínky a okolnosti kroukovací èinnosti ...................... 11 5. Metody odchytu ........................................................................... 14 6. Manipulace s ptáky a kroukování .............................................. 23 7. Kroukování mláïat .................................................................... 24 8. Kovové krouky........................................................................... 30 9. Povinná a doporuèená výbava kroukovatele .............................. 34 10. Jiné zpùsoby znaèení ptákù ......................................................... 36 11. Sbìr dat a biometrika ................................................................... 36 12. Literatura...................................................................................... 41 13. Dùleité adresy ............................................................................ 45 Autoøi: Jaroslav kopek, Jaroslav Cepák Technická redaktorka: Zdeòka Vacíková © Národní muzeum Praha, listopad 2005 Pokyny pro èinnost spolupracovníkù Kroukovací stanice Národního muzea Praha. Pro interní potøebu svých spolupracovníkù vydala Kroukovací stanice NM Praha, Hornomìcholupská 34, 102 00 Praha 10 - Hostivaø. Náklad 800 výtiskù. P OZNÁMKY III. Seznam poddruhù, jejich výskyt v ÈR posuzuje FK ÈSO Kromì poddruhù neuvedených v seznamu ptákù ÈR (Hudec et al., Sylvia 31(2) (1995): 97 149) se posuzují: (Schválení vìtiny ze zde uvedených poddruhù bude vyadovat velmi podrobný popis, dokumentaci a mìøení odchyceného ptáka èi dokladu.) Anser fabalis johanseni Branta bernicla hrota Buteo buteo vulpinus Falco peregrinus calidus Haematopus ostralegus longipes Charadrius hiaticula tundrae Larus canus heinei Motacilla flava ssp. (mimo ssp. flava , thunbergi a feldegg) Motacilla alba yarrellii Turdus torquatus torquatus Phylloscopus collybita abietinus/tristis Panurus biarmicus biarmicus Lanius excubitor homeyeri IV. Seznam druhù a poddruhù, jejich hnízdìní v ÈR posuzuje FK ÈSO Mimo dále uvedené se posuzuje hnízdìní vech druhù a poddruhù ze Seznamù I - III Gavia stellata Gavia arctica Egretta alba Egretta garzetta Anser fabalis Anser albifrons Anas penelope Anas acuta Aythya nyroca Aythya marila Mergus serrator Mergus albellus Aquila pomarina Aquila heliaca Buteo lagopus Falco vespertinus Porzana pusilla Pluvialis apricaria Pluvialis squatarola Charadrius hiaticula Calidris alba Calidris alpina Calidris ferruginea Philomachus pugnax Lymnocryptes minimus Limosa lapponica 50 Numenius phaeopus Tringa erythropus Tringa nebularia Tringa glareola Arenaria interpres Larus minutus Larus fuscus Larus argentatus Chlidonias - oba druhy mimo Chlidonias niger Dendrocopos major major Nucifraga caryocatactes macrorhynchos Anthus cervinus Bombycilla garrulus Luscinia luscinia Turdus iliacus Acrocephalus paludicola Carduelis flavirostris Carduelis flammea flammea Fringilla montifringilla Plectrophenax nivalis Ú VOD Od vydání "Pokynù pro èinnost spolupracovníkù Kroukovací stanice Národního muzea v Praze" (FORMÁNEK 1978) uplynulo ji více ne ètvrt století. Bìhem této doby se mnohé mìnilo a vyvíjelo. Proto byly "pokyny" upravovány, doplòovány a aktualizovány buï formou samostatných doplòkù nebo sdìlení prostøednictvím Zpráv Èeské spoleènosti ornitologické. Potøeba mìnit pùvodní znìní textu vyplývala pøedevím ze zmìn v poèetnosti nìkterých druhù ptákù, prùbìnì se vak do ní promítala i finanèní situace Národního muzea v Praze (omezené monosti nákupu ornitologických kroukù) i personální monosti kroukovací stanice V roce 2001 bylo sice vypracováno nové znìní "pokynù" (kopek, Formánek), nedoèkalo se vak titìné podoby - bylo "pouze" souèástí PC programu pro kroukovatele. Pøedkládáme nyní spolupracovníkùm kroukovací stanice nové, podstatnì rozíøené vydání pokynù. Rozhodnì si nekladlo za cíl pøinést podrobné metodické návody na odchyt jednotlivých ptaèích druhù, ale vymezit základní pravidla naí èinnosti a stanovit základní povinnosti pro kroukovatele a v neposlední øadì poskytnout informaci zájemcùm o kroukovací èinnost. Pøi sestavování tìchto pokynù jsme vycházeli pøedevím z domácích zkueností a poznatkù tak, jak jsme je posbírali pøi setkáních se zkuenými kroukovateli. Snaili jsme se pochopitelnì uplatnit i zkuenosti vlastní a samozøejmì jsme èerpali rovnì z textu pøedchozích pokynù. Pokud jde o jiné zdroje, byl nám vzorem pøedevím manuál britské kroukovací centrály (REDFERN et CLARK 2001). Podìkování Je naí milou povinností podìkovat vem, kdo se jakýmkoliv zpùsobem podíleli na sestavení tìchto pokynù. Byli to pøedevím Miroslav Jelínek, Jaroslav Kláptì, Mgr. Libor Schröpfer a RNDr. Jiøí Horáèek, kteøí ochotnì proèetli èásti rukopisu. Miroslav Jelínek se navíc ujal èásti týkající se typù kroukù, RNDr. Jiøí Horáèek zpracoval kapitolu Kroukovatelé a Faunistická komise ÈSO (vèetnì pøíloh). RNDr. Jiøí ebestian sestavil èást pojednávající o metodice zjitování tukových zásob. 1. K ROUKOVACÍ STANICE Historie kroukování ptákù v Èeské republice V Èeské republice má kroukování ptákù dlouholetou tradici. Ji v roce 1910, pouhý rok poté, kdy zaèaly v Evropì organizovat kroukování ptákù první ornitologické centrály v Anglii a Nìmecku, zaèal lesní inenýr Kurt Loos vyuívat kroukování ptákù jako metodu zkoumání jejich migrace. Nejprve byly pouívány krouky maïarské ornitologické centrály. V roce 1914 byla zøízena zásluhou Kurta Loose a dr. Karla Richtera samostatná kroukovací stanice v rámci pøírodovìdného spolku Lotos v Libìchovì u Mìlníka (tehdy Liboch). Byla èinná a do roku 1938. I kdy poèty kroukovaných ptákù v jednotlivých letech nebyly vysoké, dosáhla tato stanice na svou dobu pozoruhodných výsledkù u øady druhù ptákù, napø. u paèka obecného, drozda zpìvného, racka chechtavého a zvlátì u kachen, které byly s úspìchem chytány v kaèenárnì v Lednici na jiní Moravì. Od roku 1934 zaèala v rámci Èeskoslovenské 3 ornitologické spoleènosti rozvíjet èinnost i kroukovací stanice pod vedením dr. Josefa Jirsíka. Od samého poèátku mìla stanice úzký vztah s Pøírodovìdeckým oddìlením Národního muzea v Praze, proto také od poèátku kroukování u nás vechny krouky nesly nápis N. MUSEUM PRAHA. Pouze v období 2. svìtové války musely být ornitologické krouky pøechodnì opatøeny nápisem ZOO PRAHA BOHEMIA. V roce 1936 zaèal s dr. Jirsíkem úzce spolupracovat ing. Otta Kadlec, který se ujal výroby ornitologických kroukù a záhy pøevzal i vedení kroukovací stanice. Vzhledem k mezinárodnímu významu kroukovací stanice s rozsáhlou výmìnou informací usilovali pøedstavitelé èeskoslovenské zoologie, aby byla v Èeskoslovensku zøízena kroukovací stanice jako vìdecké pracovitì, podobnì jako v øadì jiných evropských státù. Snaha byla korunována úspìchem v roce 1964, kdy se kroukovací stanice stala souèástí zoologického oddìlení Národního muzea v Praze. Od roku 1965 a do konce roku 2001 byl jejím vedoucím dr. Jiøí Formánek. V roce 2002, po vzniku samostatné slovenské kroukovací stanice, bylo ukonèeno pouívání kroukù N. MUSEUM PRAHA na Slovensku. V souèasné dobì je kroukovací stanice samostatným oddìlením Pøírodovìdeckého muzea Národního muzea Praha. Sídlem je Praha - Hostivaø, Hornomìcholupská 34. Kroukování a jeho výsledky Hnacím motorem kroukování bylo ji od poèátku zodpovìzení základních otázek souvisejících s ptaèím tahem. Zejména lo o zjitìní tahových tras a zimovi, délky ivota, návratnosti a usídlování mladých ptákù. U vìtiny druhù ji byly tyto otázky zodpovìzeny a mùe se tedy zdát, e kroukování ztratilo na významu. Analýza kroukovacích dat a nové metodické pøístupy vak ukazují, e kroukování ptákù je iroce pouitelnou metodou, která nám umoòuje získávat cenná data o jednotlivých ptaèích druzích a jejich biologii. Zmìna migraèního chování V poslední dobì bylo zjitìno, e migraèní chování, které je obecnì velice konzervativní, se mùe u nìkterých druhù bìhem krátké doby výraznì zmìnit. Tyto zmìny jsou dávány do souvislosti se zmìnami klimatu typickým pøíkladem je pìnice èernohlavá v minulosti táhly støedoevropské populace jihovýchodním smìrem, v souèasné dobì èást ptákù táhne na severozápad a tráví zimu ve Velké Británii (BERTHOLD et HELBIG 1992). Dlouhá èasová øada dat V pøípadì kroukování je výhodou i existence dlouhé èasové øady pøesnì zaznamenávaných údajù. Analýza naèasování hnízdìní naí populace èápa bílého ukázala, e tento druh u nás v posledních 40 letech zaèal hnízdit zhruba o týden døíve. Tyto výsledky ukazují konkrétní monost vyuití dat pro sledování reakce ptákù na globální zmìny klimatu. 4 Alcidae - vechny druhy Syrrhaptes paradoxus Nyctea scandiaca Surnia ulula Strix uralensis (mimo území NP a CHKO umava a CHKO Beskydy) Otus scops Apus melba Melanocorypha calandra Melanocorypha yeltoniensis Eremophila alpestris Anthus richardi Anthus petrosus Motacilla citreola Prunella montanella Prunella collaris (mimo území KRNAP) Oenanthe hispanica Monticola saxatilis Turdus obscurus Turdus naumanni Turdus ruficollis Turdus migratorius Acrocephalus melanopogon (mimo území Jihomoravského kraje) Acrocephalus paludicola Hippolais pallida Hippolais polyglotta Sylvia undata Sylvia melanocephala Sylvia hortensis Phylloscopus trochiloides Phylloscopus proregulus Phylloscopus inornatus Phylloscopus schwarzi Phylloscopus brehmii Parus cyanus Lanius minor Lanius senator Pyrrhocorax graculus Sturnus roseus Montifringilla nivalis Serinus citrinella Carduelis hornemanni Loxia leucoptera Loxia pytyopsittacus Pinicola enucleator Calcarius lapponicus Emberiza leucocephalos Emberiza cirlus Emberiza cia Emberiza rustica Emberiza pusilla Emberiza aureola Emberiza bruniceps Emberiza melanocephala II. Seznam druhù, u nich je tøeba zasílat pouze zjednoduené hláení (Tyto druhy podléhají registraci FK ÈSO, v nìkterých pøípadech si FK mùe vyádat doplòující informace) Ardeola ralloides Threskiornis aethiopicus Plegadis falcinellus Cygnus cygnus Anser indicus Branta - vechny druhy mimo B. bernicla Tadorna ferruginea Alopochen aegyptiacus Aix - oba druhy Somateria molissima Aquila heliaca (na území Jihomoravského kraje) Aquila pomarina (na území Jihomoravského kraje) Otis tarda Burhinus oedicnemus Haematopus ostralegus Phalaropus lobatus Himantopus himantopus Strix uralensis (z území NP a CHKO umava) Coracias garrulus Acrocephalus melanopogon (na území Jihomoravského kraje) Tichodroma muraria 49 Appendix II (k Faunistické komisi) Zpracování dat - Atlas migrace ptákù ÈR a SR I. Seznam druhù, u nich je nutné zasílat kompletní hláení Vechny archivní údaje o nálezech naich ptákù (cca 120 000), které jsou ve formì zpìtných hláení uloeny v archivu KS, byly pøevedeny do elektronické podoby a jsou v souèasné dobì zpracovávány a analyzovány. Práce by mìla vyústit ve vydání Atlasu migrace ptákù ÈR a SR, který by mìl pøinést první kompletní informaci o tahu naich ptákù. (zahrnuje také vechny druhy, jejich výskyt na území souèasné ÈR nebyl ani v minulosti nikdy prokázán) Gavia immer Gavia adamsii Podiceps auritus Procellariiformes - vechny druhy Sula bassana Phalacrocorax aristotelis Phalacrocorax pygmaeus Pelecanus onocrotalus Bubulcus ibis Phoenicopterus ruber Cygnus columbianus Anser brachyrhynchus Anser erythropus Anser caerulescens Branta bernicla Anas americana Anas discors Anas angustirostris Bucephala islandica Somateria spectabilis Polysticta stelleri Oxyura leucocephala Oxyura jamaicensis Elanus caeruleus Neophron percnopterus Gyps fulvus Aegypius monachus Circaetus gallicus Circus macrourus Accipiter brevipes Buteo rufinus Aquila vechny druhy (kromì Aquila heliaca a Aquila pomarina na území Jihomoravského kraje) Hieraaetus - oba druhy Falco naumanni Falco eleonorae Falco biarmicus Falco rusticolus Porzana pusilla 48 Porphyrio porphyrio Tetrax tetrax Chlamydotis undulata Cursorius cursor Glareola oba druhy Charadrius alexandrinus Charadrius morinellus Pluvialis dominica Vanellus spinosus Vanellus gregarius Vanellus leucurus Calidris canutus Calidris melanotos Calidris bairdii Calidris fuscicollis Calidris ruficollis Limicola falcinellus Tryngites subruficollis Gallinago media Numenius tenuirostris Tringa stagnatilis Tringa melanoleuca Xenus cinereus Phalaropus fulicarius Catharacta, Stercorarius - vechny druhy Larus ichthyaetus Larus hyperboreus Larus glaucoides Larus marinus Larus audouinii Larus delawarensis Larus philadelphia Larus sabini Rissa tridactyla Sterna sandvicensis Sterna nilotica Sterna paradisaea Sterna albifrons Chlidonias hybridus (pouze v VIII.- III.) Chlidonias leucopterus (pouze v VIII. III.) Monitoring ptaèích populací Zásadní a jinými metodami nenahraditelné informace nám mùe kroukování podat o zmìnách ve velikosti ptaèích populací a pøíèinách tìchto zmìn. Pro efektivní ochranu jakéhokoli ptaèího druhu je dùleité vìdìt nejen to, zda se velikost populací mìní, ale i to, proè k tìmto zmìnám dochází. Znaèení ptákù je v tomto ohledu jedinou metodou, kterou lze zjistit produktivitu, pøeívání mladých ptákù, roèní mortalitu atd. Pøíkladem takového pøístupu je projekt CES (Constant Effort Site Scheme kroukování za stálého chytacího úsilí). Jedná se o monitorovací metodu, jejím základem je kroukování ptákù a která je zamìøena na hnízdní populace bìných druhù pìvcù. Z Velké Británie, kde byl tento projekt zahájen v roce 1981, se rozíøil i do dalích zemí a v souèasnosti probíhá na více ne 500 místech po celé Evropì. Kroukovací stanice NM se pøipojila k tomuto projektu v roce 2004, kdy akce probìhla na 19 lokalitách. Pøedpokládá se zaèlenìní CESu do pøipravovaného Integrovaného monitoringu ptákù v ÈR (ve spolupráci s Èeskou spoleèností ornitologickou). Kroukování jako argument k vyhláení chránìných území Znaèení ptákù mùe poslouit i jako praktický argument pro vyhlaování chránìných území. Pøíkladem mùe být mezinárodní projekt barevného znaèení kolpíkù bílých. Ukázalo se, e ptáci støedoevropské a východoevropské populace vyuívají jako tahovou zastávku a zimovitì soustavu mokøadù na severu Tuniska. Právì výskyt oznaèených ptákù byl jedním z argumentù pouitých pøi úspìném jednání o ochranì tìchto mokøadù. Mezinárodní spolupráce Kroukovací stanice NM Praha je èlenem Evropské unie pro kroukování ptákù (EURING), která byla zaloena v roce 1963. Tato organizace sdruuje vechny evropské kroukovací centrály (témìø 40 èlenù z více ne 30 zemí) a umoòuje tak irokou mezinárodní spolupráci. Cíle EURINGu jsou následující: l výmìna dat mezi národními centrálami pomocí standardního systému l tvorba a udrování centrální databáze (EURING databank). Databáze byla vytvoøena v roce 1977 v Netherlands Institute of Ecology (Heteren, Nizozemí). V souèasnosti obsahuje témìø tøi miliony zpìtných hláení více ne 400 ptaèích druhù. Data jsou k dispozici vem zájemcùm o jejich zpracování. Od roku 2005 je umístìna ve Velké Británii a spravována BTO. 5 l organizování vìdeckých projektù, jejich základem je kroukování, na evropské úrovni (napø. EURING Swallow Project výzkum hnízdní biologie, populaèní dynamiky, migrace a zimovi vlatovky obecné) Vìdecko-výzkumná èinnost kroukovací stanice Základním programem kroukování u nás je výzkum hnízdních populací ptákù. Kromì odchytù ptákù v rámci projektu CES je uskuteèòován rovnì formou èinnosti specializovaných skupin pro výzkum urèitého druhu, popø. skupiny ptákù (napø. èáp bílý, èáp èerný, chøástal polní, dravci, sovy,...). V souladu se zájmy jiných evropských kroukovacích centrál je pozornost soustøedìna rovnì na prokazování pùvodu zimujících i protahujících ptákù. Kroukovatelé tvoøí v rámci naich organizovaných ornitologù èást velmi zkuených terénních pracovníkù. Pøestoe je jejich pozornost soustøedìna pøedevím na kroukování, doporuèujeme, aby se v rámci svých moností podíleli na výzkumu u nás hnízdících druhù a v letech mapování hnízdního rozíøení ptákù se pøihlásili národním organizátorùm, popøípadì organizátorùm mapování hnízdního rozíøení ptákù meních krajinných celkù. V letech, kdy probíhá mapování hnízdního rozíøení ptákù, doporuèujeme zvýit odchytovou aktivitu pøedevím v mìsíci èervnu, kdy je vhodná doba k prokázání hnízdìní øady ptaèích druhù odchytem èerstvì vyvedených mláïat. Dále by se kroukovatelé podle svých moností mìli podílet i na dalích akcích poøádaných Èeskou spoleèností ornitologickou. 2. K DO JE OPRÁVNÌN KROUKOVAT PTÁKY Zkouky a licence Kroukovatelem se mùe stát kadý obèan Èeské republiky po dovrení 18 let. Svùj zámìr s dostateèným pøedstihem oznámí kroukovací stanici, která mu sdìlí podmínky a okruhy problémù, které musí kadý adept nutnì ovládat. Jsou to pøedevím: l být schopen odpovìdìt na otázku Proè chci kroukovat ptáky ? Jasnì formulovat svézamìøení v kroukovací èinnosti a zapojení do nìkterého z probíhajících výzkumných projektù. Upozoròujeme, e toto je základní podmínkou k pøistoupení ke zkouce. l vìdìt, k èemu slouí kroukování ptákù a které jsou hlavní priority této metody výzkumu l dokázat spolehlivì urèit vechny druhy u nás se bìnì vyskytujících ptákù, nepostaèí znaky, které slouí k urèování pøi pozorování ptákù v terénu. Je nutno ovládat pøedevím znaky, které jsou viditelné a k rozliování podobných druhù vyuitelné pøi drení ptáka v ruce l umìt pojmenovat èásti ptaèího tìla l ovládat urèování stáøí a pohlaví odchycených ptákù (zbarvení, velikost, pelichání, opotøebení per, hnízdní naina,...) l bezpeènì ovládat manipulaci s odchycenými ptáky 6 Typy kroukù pro vybrané druhy ptákù Typ H HN EX EN D C CB BX A Vnitøní prùmìr v mm Výka v mm 5,5 6,0 7,0 7,0 9,0 11,0 13,0 16,0 20,0 8,5 5,0 12,0 8,5 12,0 12,0 12,0 15,0 15,0 Pøedepsané typy kroukù pro vybrané druhy ptákù Druh Typ krouku Èáp bílý BX Èáp èerný BX Døemlík tundrový H Jestøáb lesní C(samec), CB(samice) Kalous pustovka D Kalous uatý D Kánì lesní C, CB Kánì rousná CB Krahujec obecný H(samec), EX(samice) Kulíek nejmení HN Luòák èervený C, CB Luòák hnìdý C, CB Moták luní EX, EN Moták pilich EX(samec), D(samice) Druh Typ krouku Moták pochop D,C Ostøí lesní EN Potolka obecná EN,EX Potolka rudonohá H,EN Putík obecný C Raroh velký C(samec), CB(samice) Sokol stìhovavý C Sova pálená D Sýc rousný EN Sýèek obecný EN Vèelojed lesní C, CB Výr velký A Výreèek malý HN 47 Ornitologická stanice Muzea Komenského (ORNIS), Horní nám. 7, 750 11 Pøerov, tel. 581219910, 605578746, [email protected] Ústav biologie obratlovcù AV ÈR, oddìlení ekologie ptákù, Kvìtná 8, 603 65 Brno Ústøední komise pro ochranu zvíøat, Tìnov 17, 117 05 Praha 1, tel. 221812339, [email protected] A PPENDIX Kroukování ptákù ve stanicích pro handicapované ivoèichy Pouívání kroukù Národního muzea Praha je v tìchto zaøízeních moné pouze za následujících podmínek: Ø kroukování bude provádìt pouze osoba, které bylo Kroukovací stanicí Národního muzea Praha pro tuto èinnost vystaveno zvlátní osvìdèení Ø na dritele tohoto osvìdèení se vztahují povinnosti uvedené v Pokynech pro èinnost spolupracovníkù Kroukovací stanice Národního muzea Praha Ø kroukovat je mono pouze zástupce øádù dravci (Falconiformes), sovy (Strigiformes) a oba druhy naich èápù: èápa bílého (Ciconia ciconia) a èápa èerného (Ciconia nigra) Ø v ádném pøípadì nesmí být pøidìlené krouky pouity k oznaèení volnì ijících ptákù Ø kroukováni mohou být pouze ptáci, kteøí byli po urèitou dobu v drení a péèi pøísluného zaøízení (stanice) Ø pøidìlené krouky nesmí být pouívány pro oznaèování ptákù v klecích a voliérách Ø ptáci musí být kroukováni tìsnì pøed vyputìním do volné pøírody. Ø datum kroukování musí tedy být vdy totoné s datem vyputìní. Ø lokalita kroukování musí být vdy totoná s lokalitou vyputìní. Lokalita musí být vdy uvedena jednoznaènì, tedy název nejblií obce ve vztahu k pùvodnímu okresu, nestaèí název kraje. Nepostaèující jsou rovnì pouze názvy polesí, kopcù, hor, samot,vodních tokù a rybníkù. Jak vykazovat vekerá data okroukovaných ptákù ? Výhradnì pomocí poèítaèového programu Rings dodaného kroukovací stanicí. Termín vykázání dat: 31. leden následujícího roku l ovládat nasazování kroukù, být schopen sejmout patnì nasazený nebo silnì opotøebovaný krouek l ovládat základní biometrická mìøení u odchycených ptákù l prokázat znalost zákonù a pøedpisù (zákon 114/1992 Sb., na ochranu pøírody a krajiny a zákon 246/1992 Sb., na ochranu zvíøat proti týrání) l umìt pouívat poèítaèový program dodaný kroukovací stanicí a být schopen odeslat data o okroukovaných ptácích do kroukovací stanice l dalím samozøejmým pøedpokladem je znalost základních tématických okruhù z tìchto pokynù Zkuebními mìsíci jsou øíjen a únor. Konkrétní termín je nutno domluvit telefonicky. ádoucí je, aby adept prokázal praktické zkuenosti s kroukováním ptactva (úèast na kroukovacích akcích, odchyt a kroukování se zkueným kroukovatelem - viz níe). Zkouka se skládá z 30 písemných otázek (ve formì testu) + ústního pohovoru (poznávaèka u nás ijících ptákù + doplòující otázky). Po úspìném sloení zkouky je novému kroukovateli vydán Prùkaz kroukovatele, poèítaèový program (k ukládání dat okroukovaných ptákù a ke komunikaci s kroukovací stanicí) a potøebné krouky. Výcvik nových kroukovatelù Zájem o kroukování ptákù se u ornitologa neprobouzí ze dne na den, ale vìtinou vzniká postupnì. Proto je pochopitelné (a kroukovací stanice to pøedpokládá), e zájemce má u urèité zkuenosti získané pøi úèasti na nìkteré z hromadných odchytových akcí nebo pøi spolupráci s kroukovatelem-kolitelem. Pokud tomu tak není, musí se zájemce o tuto èinnost seznámit s nejzákladnìjími metodickými postupy (stavìní nárazových sítí, vyproování ptákù ze sítí, manipulace s odchycenými ptáky,...). Výsledkem je pak Doporuèení, které vydává kroukovatel-kolitel a kterým se zájemce vykáe pøed zkoukou k získání Prùkazu kroukovatele. Bez tohoto doporuèení nelze pøistoupit k teoretické èásti zkouky. Kontakty na pøísluná místa a osoby dodá kroukovací stanice. Kroukovatel - kolitel Kroukovatele - kolitele vybírá a jmenuje vedoucí kroukovací stanice. Základní podmínkou je drení kroukovací licence po dobu alespoò 5 let a zkuenosti s vìtinou odchytových metod. Vítané jsou zkuenosti pedagogického rázu (napø. práce s mládeí, organizování a vedení odchytových akcí atp.). Kroukovatel - kolitel obdrí od kroukovací stanice zvlátní osvìdèení jako samostatný dodatek k Prùkazu kroukovatele. Pøestupky kroukovatelù a jejich postih Èinnost kroukovatelù je z mnoha stran velmi kriticky sledována. Kadý kroukovatel si musí být vìdom toho, e kroukování ptákù slouí vìdeckým úèelùm a tomuto cíli musí podøídit chytaèskou váeò, stejnì jako nezdravou soutìivost v poètu okroukovaných ptákù nebo druhù. Dále musí mít stále na mysli, e kroukování vdy znamená zásah do ivota 46 7 ptákù. Musí proto ke kroukování pøistupovat vdy odpovìdnì a dodrovat ovìøenou metodiku. Spolupracovníci kroukovací stanice reprezentují nejen Národní muzeum Praha, ale ornitology jako celek. Pøekraèování zásad kroukování uvedených v tìchto pokynech a nedodrování vech stanovených povinností, k nim se kadý spolupracovník zavázal, bude postihováno. Pøestupky vyplývají ze znìní tìchto pokynù. Jsou to pøedevím: Nedostatky ve vykazování èinnosti a evidenci kroukovaných ptákù: è neodevzdávání dat okroukovaných ptákù ve stanovených termínech è chyby v záznamech o okroukovaných ptácích è neúplné a nepøesné uvádìní místa kroukování è neodpovídání na ádosti o data kroukování Nedostatky ve znalostech ptákù a pøekraèování stanovených zásad pøi kroukování: è chybné urèení druhu ptáka, pøípadnì jeho pohlaví a stáøí è nedodrení pøedepsaného typu krouku è nepøípustná úprava krouku è kroukování zakázaných druhù bez souhlasu kroukovací stanice è nedodrování zásad pøi kroukování mláïat ve hnízdech è nedodrování zásad pøi kroukování ptákù hnízdících v koloniích è prokazatelné nedodrování intervalu mezi jednotlivými kontrolami sítí a jiných chytacích zaøízení è odchyt do nevhodných chytacích zaøízení è odchyt zakázaným zpùsobem è kroukování bez povolení v místech, kde je povolení nezbytnì nutné Pøestupky budou podle závanosti postihovány takto: F písemná dùtka kroukovateli - dùtku udìluje vedoucí kroukovací stanice F odebrání kroukovací licence na dobu urèitou (po projednání v kroukovací komisi) F odebrání kroukovací licence na dobu neurèitou (po projednání v kroukovací komisi) Po uplynutí této doby mùe zájemce znovu poádat o navrácení licence. Tato ádost bude projednána v kroukovací komisi, která rozhodne o navrácení licence. V odùvodnìných pøípadech pozve zájemce k pøezkouení. Kroukovací komise je sloena z èlenù pøedstavenstva Spoleènosti spolupracovníkù Kroukovací stanice Národního muzea Praha. 8 ( 22 ) SOUÈEK, J., 1997: Zkuenosti z odchytu køivky obecné (Loxia curvirostra) v Jeseníkách. Zprávy ÈSO 44: 44 ( 23 ) KOPEK, J., 1991: Pøedbìné výsledky sledování ekologie slavíka modráèka støedoevropského (Luscinia svecica cyanecula) v Èechách a na Moravì (Výzva ke spolupráci). Panurus 3: 37 - 39 ( 24 ) KOPEK, J., 1992: Sledování ekologie slavíka modráèka støedoevropského (Luscinia svecica cyanecula). Zprávy ÈSO 34: 54 ( 25 ) KOPEK, J., FORMÁNEK, J., CHUTNÝ, B.,1995: "Cílové druhy" 1994 a 1995. Zprávy ÈSO 40: 49 - 50 ( 26 ) TANCL, F., 1991: Moje zkuenosti pøi kroukování kalouse uatého (Asio otus). Zprávy ÈSO 33: 38 ( 27 ) TRNKA, A., 1997: K odchytu fúzatky trsovej (Panurus biarmicus) do nárazových sietí. Zprávy ÈSO 44: 41 - 43 ( 28 ) ZVÁØAL, K., 1999: Svìtelná a zvuková signalizace pøi odchytu sov. Zprávy ÈSO 48: 18 - 19 ( 29 ) ZVÁØAL, K., 2001: K metodice odchytu sov pomocí atrapy. Zprávy ÈSO 53: 21 23 13. D ÙLEITÉ ADRESY Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR, Kalinická 4 - 6, 130 23 Praha 3 - ikov, tel. 222580013, [email protected] Èeská inspekce ivotního prostøedí, Na bøehu 267, 190 00 Praha 9, tel. 222860111 Èeská spoleènost na ochranu netopýrù (ÈESON), Kalinická 4 - 6, 130 23 Praha 3 ikov Èeská spoleènost ornitologická, Hornomìcholupská 34, 102 00 Praha 10 - Hostivaø, tel. 274866700, [email protected] Èeskomoravská myslivecká jednota, Jungmannova 25, 115 25 Praha 1, tel. 224948456, 224948477 Èeský svaz ochráncù pøírody, Uruquayská 7, 120 00 Praha 2, tel. 222516115 Faunistická komise ÈSO, jednatel: RNDr. Martin Vavøík, 786 16 Sobotín 54, [email protected] Katedra ekologie a ivotního prostøedí, Fakulta lesnická a environmentální ÈZU, Kamýcká 1176, 165 21 Praha 6 - Suchdol Katedra zoologie Pøírodovìdecké fakulty University Karlovy, Vinièná 7, 128 44 Praha 2 Kroukovací stanice Národního muzea Praha, Hornomìcholupská 34, 102 00 Praha 10 Hostivaø, tel. 271961256, [email protected] Ministerstvo ivotního prostøedí, Vrovická 65, 100 10 Praha 10, tel. 267122111 Národní muzeum Praha, zoologické oddìlení, Václavské námìstí 68, 115 79 Praha 1, tel. 224497200 45 ( 3 ) BREJKOVÁ, L., BREJKA, M., 1994: Poznámka k odchytu støízlíka obecného (Troglodytes troglodytes). Zprávy ÈSO 38: 40 ( 4 ) BUB, H., 1978: Vogelfang und Vogelberingung. Teil 1. A. Ziemsen Verlag. Wittenberg Lutherstadt. ( 5 ) BUB, H., 1977: Vogelfang und Vogelberingung. Teil 2. A. Ziemsen Verlag. Wittenberg Lutherstadt. ( 6 ) BUB, H., 1974: Vogelfang und Vogelberingung. Teil 3. A. Ziemsen Verlag. Wittenberg Lutherstadt. ( 7 ) BUB, H., 1970: Vogelfang und Vogelberingung. Teil 4. A. Ziemsen Verlag. Wittenberg Lutherstadt. ( 8 ) BUB, H., 1976: Vogelfang und Vogelberingung zur Brutzeit. A. Ziemsen Verlag. Wittenberg Lutherstadt. ( 9 ) CIBULKOVÁ, M., 1993: Metody odchytu sedmihláska hajního (Hippolais icterina) do nárazových sítí. Zprávy ÈSO 36: 3 - 11 ( 10 ) CIBULKOVÁ, M., 1994: Nové poznatky o odchytu sedmihláska hajního (Hippolais icterina) s pouitím nahrávky zpìvu samce. Zprávy ÈSO 38: 39 - 40 ( 11 ) FORMÁNEK, J., CHUTNÝ, B., KOPEK, J., 1990: K rozíøení slavíka modráèka støedoevropského (Luscinia svecica cyanecula) v jiních a západních Èechách (Výzva ke spolupráci). In: Ptáci v kulturní krajinì. Sborník pøednáek, Èeské Budìjovice: 229 - 232 ( 12 ) HROMÁDKO, M., HROMÁDKO, K., 2004: Elevátorové sítì pro odchyt ptákù. Zprávy ÈSO 58: 22 - 23 ( 13 ) CHALOUPEK, R., 2002: K metodice noèních odchytù volajících samcù chøástala polního (Crex crex). Zprávy ÈSO 54: 23 - 25 ( 14 ) CHUTNÝ, B., 1992: Odchyt samcù slavíka modráèka støedoevropského (Luscinia svecica cyanecula) v hnízdním biotopu s pomocí reprodukce zpìvu. Zprávy ÈSO 34: 50 - 51 ( 15 ) JELÍNEK, M., 1996: Vyuití magnetofonové nahrávky pøi odchytu ptákù. Zprávy ÈSO 42: 39 - 42 ( 16 ) JELÍNEK, M., 1997: Odchyt cvrèilek (Locustella sp.) pomocí magnetofonu. Zprávy ÈSO 44: 40 - 41 ( 17 ) JÓN, Z., 1995: Moje zkuenosti s odchytem slavíkù modráèkù støedoevropských (Luscinia svecica cyanecula) do sklopek. Zprávy ÈSO 40: 50 ( 18 ) KAÒUÈÁK, P., 1993: Poznámky k odchytu svrèiaka rieèneho (Locustella fluviatilis) pomocou reprodukovaného spevu. Zprávy ÈSO 37: 6 - 7 ( 19 ) MATUÍK, H., 1987: Moje zkuenosti pøi chytání kalousù uatých (Asio otus L.) do sítì. Zprávy SVODS 6: 35 - 39 ( 20 ) PEKE, L., 1992: Odchyt dravcù pomocí výra. Zprávy ÈSO 34: 46 - 49 ( 21 ) SOUÈEK, J., 1993: Zkuenosti z odchytu brkoslavù severních (Bombycilla garrulus) ve mìstì. Zprávy ÈSO 36: 12 - 14 44 Ukonèení kroukovací èinnosti Spolupráce s Kroukovací stanicí Národního muzea Praha zaniká vylouèením z øad spolupracovníkù (pro opakované nedodávání dat o okroukovaných ptácích, pro nedodrování Pokynù pro èinnost spolupracovníkù Kroukovací stanice Národního muzea Praha, pro váný pøestupek ,...), na vlastní ádost kroukovatele a úmrtím. Nespotøebované krouky je nutno vrátit do kroukovací stanice. Kroukovací stanice apeluje na kroukovatele, kteøí ukonèili èinnost, aby odchytová zaøízení (sítì, sklopky atp.) pøedali kroukovací stanici, která zprostøedkuje jejich prodej oprávnìným osobám (kroukovatelùm). 3. P ØEDÁVÁNÍ DAT OKROUKOVANÝCH PTÁKÙ Vìtí èást spolupracovníkù kroukovací stanice ji k vykazování své èinnosti vyuívá poèítaèového programu. Mení èást kroukovatelù vak dosud vykazuje okroukované ptáky na stanovených tiskopisech Kroukovací seznam a k vykazování kontrolních odchytù (popøípadì nálezù) pouívá tiskopis Hláení kontrolního odchytu, nálezu kroukovaného ptáka. Upozoròujeme, e vykazování dat okroukovaných ptákù za rok 2005 je moné ji pouze prostøednictvím poèítaèového programu RINGS Základním úkolem kadého kroukovatele je vést si pracovní deník (=terénní zápisník) na takové úrovni, aby byly vylouèeny jakékoliv nepøesnosti nebo dokonce chyby. Proto je bezpodmíneènì nutné, aby kroukovatel pøed okroukováním kadého ptáka pøekontroloval èíslo krouku a bezprostøednì po okroukování ptáka provedl zápis do terénního zápisníku. Jedinì tak je moné zaruèit, e nedojde k chybám ve sledu èísel kroukù nebo pøehození poøadí okroukovaných ptákù. Kadá chyba v základní evidenci kroukovaných ptákù je hrubým pøestupkem, nebo pøípadné zpìtné hláení je pak z vìdeckého hlediska bezcenné. Vzhledem ke stoupajícímu poètu pøípadù ztrát terénních zápisníkù (pøedevím z dùvodu vloupání do osobních vozidel) stoupá i nezbytnost postupného pøevodu údajù z terénního zápisníku do jiné formy domácí evidence, v nejlepím pøípadì pak pøímo do poèítaèe a jejich odeslání do kroukovací stanice. Doporuèujeme neodkládat toto a na konec roku. Rovnì doporuèujeme nenosit do terénu vechny krouky, ale vdy pouze èást. Pøidìlené krouky je nutno pouívat postupnì, tedy od nejniího èísla èíselné øady (série) k nejvyímu èíslu. Pouívání kroukù jiným zpùsobem s sebou pak nese celou øadu zbyteèných komplikací. Hláení kontrolního odchytu, nálezu kroukovaného ptáka Ke hláení kontrolních odchytù a nálezù vlastních kroukovancù a jiných ptákù s krouky N. MUSEUM PRAHA pouívejte pouze poèítaèový program RINGS. Pouze odchyty a nálezy ptákù s krouky zahranièních centrál hlaste písemnou formou. Hláení musí obsahovat data 9 v poøadí: název stanice, typ a èíslo krouku, datum odchytu (nálezu), místo, okres, druh ptáka, pohlaví, stáøí, okolnosti nálezu, pøíjmení a jméno nálezce. V pøípadì, e nálezcem není kroukovatel, je nutno uvést plnou potovní adresu osoby, které kroukovací stanice bude posílat vytitìné zpìtné hláení. Vykazování kontrolních odchytù patøí k základním povinnostem kadého kroukovatele. Kontrolní odchyty, nìkdy zdánlivì nevýznamné a nìkterými kroukovateli podceòované, pøedstavují cenný materiál pro objasnìní øady jevù v biologii ptákù. Do kroukovací stanice zasílejte kontrolní odchyty vech ptákù, u nich vám nejsou známa data kroukování, a následující kontroly vlastních kroukovancù: l kontrolní odchyty po roce a v dalích letech na tomté místì l kontrolní odchyty více jak 5 km od místa kroukování bez èasového omezení l kontrolní odchyty ptákù kroukovaných v období hnízdìní a kontrolovaných v období podzimního tahu a pozdìji l kontrolní odchyty ptákù kroukovaných v období podzimního tahu a kontrolovaných v zimních mìsících a pozdìji l kontrolní odchyty ptákù kroukovaných v zimních mìsících a kontrolovaných v období jarního tahu a pozdìji l kontrolní odchyty ptákù kroukovaných v období jarního tahu a kontrolovaných pøi hnízdìní a pozdìji l kontrolní odchyty ptákù u nás nehnízdících prokazující setrvání více dní na tomté místì v období tahu a delí pobyt zimních hostù l kontrolní odchyty vech ptákù kroukovaných jako pull. bez èasového omezení s uvedením vzdálenosti od hnízda l kontrolní odchyty ptákù kroukovaných na poèátku hnízdního období a kontrolovaných na konci hnízdního období (Pozn. Pro vykazování odchytù v rámci projektu CES platí jiná kritéria - viz metodika projektu CES) Vymezení kontrolních odchytù, které je nutno vykazovat, není zcela jednoznaèné. Pro vechny druhy nemohou být stejná kritéria. Napø. kontrolní odchyt døemlíka tundrového (Falco columbarius) 14 dnù po okroukování v prùbìhu února na tomté místì má jinou hodnotu ne odchyt èíka lesního (Carduelis spinus) za stejných podmínek. Ke kontrolním odchytùm, které není tøeba vykazovat, patøí napø. odchyt ptáka uprostøed hnízdního období v rozpìtí cca 14 dnù. Toté platí i pro období zimování a období tahu. Hláení kontrolních odchytù ptákù kroukovaných na tomté místì jinými kroukovateli èasto nesplòují shora uvedená kritéria pro evidenci (kontroly po nìkolika dnech). Proto je nutné, aby na místech, kde pravidelnì provádí odchyty více kroukovatelù, se kroukovatelé vzájemnì informovali a kroukovací stanici byla zasílána pouze vybraná hláení. F 10 Vechny kontrolní odchyty a nálezy ptákù s krouky zahranièních centrál hlaste vdy pøímo Kroukovací stanici Národního muzea Praha ! KVEREK, P,. 1991: Sledování hnízdní populace slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) na Mladoboleslavsku. Zprávy ÈSO 33: 33 - 37 LEWINGTON, I., ALSTROM, P., COLSTON, P., 1991: A Field Guide to the Rare Birds of Britain and Europe. Harper Collins. London. OBHLÍDAL, F., 1977: Ornitologická pøíruèka. SZN. Praha. PRATER, A., J., MARCHANT, J., H., VUORINEN, J., 1987: Guide to the Identification and ageing of Holarctic Waders. BTO Guide No 17. Tring. REDFERN, C:, P., F., CLARK, J., A., 2001: Ringer´s Manual. British Trust for Ornithology. REME, V., 2003: Hnízdní biologie pìnice èernohlavé (Sylvia atricapilla) v Èeské republice: analýza hnízdních karet. Sylvia 39: 25 - 34 ØEZNÍÈEK, J., 1991: Pøíspìvek k problematice urèování pohlaví kalouse uatého (Asio otus). Zprávy ÈSO 33: 12 - 16 SHIRIHAI, H., CARGALLO, G., HELBIG, A., HARRIS, A., COTTRIDGE, D., 2001: Sylvia Warblers. Helm Identification Guides. C. Helm. London. STEJSKAL, V., VERMOUZEK, Z., 2004: Ptáci a zákon aneb právní pøíruèka nejen pro ornitologa. Èeská spoleènost ornitologická. Praha. SVENSSON, L., 1992: Identification Guide to European Passerines. Stockholm. SVENSSON, L., GRANT, P., J., MULLARNEY, K., ZETTERSTROM, D., 1999: Collins Bird Guide: The most complete Guide to the Birds of Britain and Europe. Harper Collins. London . (Èeský pøeklad: Ptáci Evropy, Severní Afriky, Blízkého východu. Svojtka et Co., Praha. Recenze viz ZPRÁVY ÈSO 59, str. 61 - 63, VESMÍR 2004/10, VESMÍR 2005/1) ASTNÝ, K., BEJÈEK, V., HUDEC, K., 1996: Atlas hnízdního rozíøení ptákù v Èeské republice 1985 - 1989. Nakladatelství a vydavatelství H et H. Jinoèany. VESELOVSKÝ, Z., 2001: Obecná ornitologie. Academia. Praha. ZÁRUBA, M., 1975: Metodika kroukování a získávání nìkterých dat v ornitologii. Vlastivìdný ústav Pøerov - Moravské ornitologické sdruení. Státní zemìdìlské nakladatelství. Praha. LITERATURA K METODICE ODCHYTU A ZNAÈENÍ PTAKÙ: V této èásti pøehledu literárních prací pøináíme - vedle obsáhlého díla H. Buba - drobné pùvodní práce naich kroukovatelù, kteøí o svých zkuenostech ve vìtinì pøípadù referovali na nìkteré z domácích ornitologických konferencí a pozdìji své výsledky publikovali. Výbìr jsme omezili na období zhruba od roku 1990. Dalí práce zabývající se metodikou odchytù a kroukování ptákù naleznou zájemci ve starích èíslech ZPRÁV ÈSO (ÈOS) ( 1 ) BREJKA, M., 1992: Odchyt kukaèky obecné (Cuculus canorus) do nárazové sítì. Zprávy ÈSO 34: 45 - 46 ( 2 ) BREJKOVÁ, L., 1993: Odchyt havranù polních (Corvus frugilegus) v prùbìhu zimy bez snìhové pokrývky. Zprávy ÈSO 36: 15 - 16 43 CLARK, W., S., YOSEF, R., 1998: In-Hand Identification Guide to Palearctic Raptors. Eilat Birdwatching Center. CLEMENT, P., HATHAWAY, R., 2000: Thrushes of the World. Helm Identification Guides. C. Helm. London. ÈERNÝ, W., 2000: Ptáci. Aventinum. Praha. DUNGEL, J., HUDEC, K., 2001: Atlas ptákù Èeské a Slovenské republiky. Academia. Praha. FORMÁNEK, J., 1978: Pokyny pro èinnost spolupracovníkù Kroukovací stanice Národního muzea v Praze. Národní muzeum v Praze. Praha. GINN, H., B., MELVILLE, D., S., 1983: Moult in Birds. BTO Guide No 19. Tring. HÁJEK, V., 1978: Urèování stáøí a pohlaví pìvcù. MOS Pøerov. HÁJEK, V., 1984: Urèování stáøí a pohlaví nepìvcù 1. MOS Pøerov. SZN Praha. HÁJEK, V., 1984: Urèování stáøí a pohlaví nepìvcù 2. MOS Pøerov. SZN Praha. HARRIS, A., SHIRIHAI, H., CHRISTIE, D., 1996: The Macmillan Birder´s Guide to European and Middle Eastern Birds. Macmillan. London. HARRIS, A., TUCKER, L., VINICOMBE, K., 1997: The Macmillan Field Guide to Bird Identification. Macmilan. London. HEINZEL, H., FITTER, R., PARSLOW, J., 1997: Birds of Britain and Europe with North Africa and The Middle East. Harper Collins Publishers. HROMÁDKO et al., 1992: Pøíruèka k urèování naich pìvcù 1. Hradec Králové. HROMÁDKO et al., 1993: Pøíruèka k urèování naich pìvcù 2. Hradec Králové. HROMÁDKO et al., 1998: Pøíruèka k urèování naich pìvcù 3. Hradec Králové. HUDEC, K. et al., 1983: Fauna ÈSSR. Ptáci 3. Academia. Praha. HUDEC, K. et al., 1994: Fauna ÈR a SR. Ptáci 1. Academia. Praha. HUDEC, K., HAVLÍN, J., 1995: Klíè k urèování pìvcù. EkoCentrum Brno pro Rezekvítek. HUDEC, K., ASTNÝ, K. (eds), 2005 : Fauna ÈR. Ptáci - Aves II/1 (2., pøepracované a doplnìné vydání). Academia. Praha. HUDEC, K., ASTNÝ, K. (eds), 2005 : Fauna ÈR. Ptáci - Aves II/2 (2., pøepracované a doplnìné vydání). Academia. Praha. JENNI, L., WINKLER, R., 1994: Moult and Ageing of European Passerines. Academic Press. London. JIRSÍK, J., 1955: Nai pìvci. ÈSAV. Praha. KASPAREK, M., 1981: Die Mauser der Singvögel Europas - ein Feldführer. DDA. Lengede. KLÁPTÌ, J., KLÁPOVÁ, J., 2003: Kánì lesní (Buteo buteo) - poznámky k identifikaci a tahu. Prunella 28: 16 - 20 KLÙZ, Z., 1960: Pokyny pro kroukování ptaèích mláïat. Zprávy ÈOS 6: 3 - 28 Hláení kontrolních odchytù a nálezù zasílejte prùbìnì bìhem roku, nejpozdìji pak spoleènì s ostatními daty do 31. ledna následujícího roku. 4. D ALÍ PODMÍNKY A OKOLNOSTI KROUKOVACÍ ÈINNOSTI Prùkaz kroukovatele vydaný Kroukovací stanicí Národního muzea Praha opravòuje dritele chytat a kroukovat ptáky pouze na území Èeské republiky. Doporuèujeme, aby kroukovatel v místech, kde pravidelnì provádí kroukování a odchyt ptákù, informoval o své èinnosti majitele, popø. uivatele pozemkù, rovnì tak provozovatele práva myslivosti a práva rybáøského. Touto cestou je mono pøedejít pøípadným pozdìjím zbyteèným nepøíjemnostem. Kroukování mimo hlavní oblast pùsobení Pøíleitostné rekreaèní kroukování mimo hlavní oblast pùsobení má nií vìdeckou hodnotu, by mùe pøinést velmi hodnotný výsledek. Rovnì je uiteèné v pøípadech, kdy sleduje výchovnou èinnost (zakolování budoucích kroukovatelù) nebo èinnost vzdìlávací a osvìtovou (ukázky kroukování s vysvìtlováním významu a smyslu kroukovací èinnosti). V místech, kde provádí èinnost více kroukovatelù, je tøeba dbát o dobré vzájemné vztahy. Kroukovatel, který se rozhodne pro èinnost mimo oblast svého bydlitì nebo místa dosavadního pravidelného pùsobení, musí pøedpokládat, e na vybraném místì mùe pùsobit jiný spolupracovník. V takových pøípadech doporuèujeme, aby se kroukovatel pøedem informoval v kroukovací stanici, která mu mùe poskytnout pøísluné kontakty. Toto platí pøedevím pro zaèínající kroukovatele. Pøi výzkumech hnízdních populací na urèitém území jsou kroukovatelé povinni respektovat zájmy toho ornitologa, který hnízdìní dlouhodobì a prùbìnì sleduje. Pøi odchytech na pravidelných stanovitích (napø. odchyty v rákosinách) je nutno respektovat zájmy toho, kdo odchytové stanovitì pravidelnì kontroluje, udruje a upravuje. Jiná je situace v nejbliím okolí terénních stanic, kde je nutno se øídit instrukcemi jejich správcù. Zvýený význam to má pøedevím v hnízdní dobì, kdy je nutné, aby ptáci nebyli zbyteènì opakovanì rueni. V místech, kde probíhá projekt CES, je zakázáno kroukovat v období od 25. dubna do 5. srpna ! Kroukování mimo území Èeské republiky Pouití kroukù N. MUSEUM PRAHA mimo území Èeské republiky není dovoleno. Pokud chce kroukovatel kroukovat mimo území Èeské republiky, mùe se obrátit na kroukovací centrálu, která organizuje kroukování v pøísluném státì, a poádat o poskytnutí jejích kroukù. V pøípadì, e není v daném státì kroukovací stanice, musí se zájemce obrátit na Kroukovací stanici NM Praha. Kroukování netopýrù Kroukovací licence v ádném pøípadì neopravòuje jejího dritele ke kroukování netopýrù. 42 11 Tuto èinnost organizuje a prostøednictvím svých èlenù provádí Èeská spoleènost na ochranu netopýrù (ÈESON). Upozoròujeme, e v ádném pøípadì nelze ke znaèení netopýrù pouívat krouky vydané Kroukovací stanicí Národního muzea Praha. Kroukování a veøejnost U veøejnosti se vdy s velkým ohlasem setkávají ukázky odchytù, urèování ptákù v ruce a kroukování. Z blízkého kontaktu s ivým ptákem se dovedou stejnì nadenì radovat zástupci vech vìkových skupin obyvatelstva. Odchyty a kroukování ptákù jsou u po øadu let i oblíbeným zpestøením nìkterých akcí poøádaných Èeskou spoleèností ornitologickou, zejména Vítání ptaèího zpìvu a Evropského (Svìtového) festivalu ptákù. Vekeré ukázky odchytù kladou na kroukovatele zvýené nároky: pøedevím musí zajistit, aby s odchycenými ptáky nemanipulovaly neoprávnìné osoby. Zvlátì je nutno dávat pozor na dìti, které jsou zpravidla velmi aktivní a zvìdavé a v dobrém úmyslu by mohly odchyceným ptákùm ublíit. Proto pøi kontrole sítí je nutno zajistit, aby k síti vdy jako první pøicházel kroukovatel, který navíc zná i zpùsob postavení a ukotvení sítí. Pøedejde se tím mj. zakopnutí o kotvící òùry, které mùe konèit i pádem do sítì a pøípadným poranìním odchycených ptákù. Zvýenou pozornost je pøi takovýchto akcích za úèasti vìtího poètu osob nutno vìnovat i pøenáení sáèkù s odchycenými ptáky z místa odchytu na místo kroukování. Pokud je kroukovatel v terénu dotázán laikem na èinnost, kterou provádí (pøedevím pøi kroukování v obcích, ale i mimo nì), musí být vdy schopen jasnì a struènì odpovìdìt a vysvìtlit smysl a význam kroukovací èinnosti. Vhodná je vdy ukázka kroukování s následným vyputìním okroukovaného ptáka. Doporuèujeme umístit k jednotlivým sítím (ke krajním sítím postaveným do øady) cedulky se struèným vysvìtlujícím textem. Vdy musíme mít na pamìti, e poznatky z odchytù ptákù mohou být snadno zneuity. Z tohoto dùvodu nikdy neprobírejme na veøejnosti podrobnou metodiku a okolnosti týkající se chytání ptákù. Takové informace je vdy nutno povaovat pouze za interní záleitost kroukovací stanice a jejích spolupracovníkù. Kroukování a sdìlovací prostøedky Informování veøejnosti o významu a smyslu kroukovací èinnosti je velice dùleité. V neposlední øadì i proto, abychom získávali co nejvíce informací o nálezech okroukovaných ptákù. Vdy je vak nutné dbát, aby informace o kroukování ptákù byly objektivní a podávaly vìrný obraz o této èinnosti. Platí to pøedevím pro fotografování a filmování ptákù v odchytových zaøízeních, pøedevím v sítích. Nikdy nedovolte, aby fotografové a kameramani bez vaí pøítomnosti kontrolovali nataené sítì a poøizovali zábìry bez vaeho dohledu. Ve snaze o poøízení neobvyklých zábìrù by toti mohli udìlat kroukovací èinnosti medvìdí slubu. Pøi fotografování a filmování v ruce vdy dbejte na to, aby zpùsob drení byl pro ptáka bezpeèný. Pokud není mono ptáka uklidnit, omezíme poèet snímkù (zábìrù) na nezbytné minimum a ptáka pustíme. Doporuèujeme, aby se v blízkosti fotografovaného ptáka zdroval 12 prostøedníkem pravé ruky uchopí souèasnì køídla i ocas a pták se pøevrátí do polohy bøichem nahoru. Pak se rozfoukáváním poodhrne peøí a zároveò se zjiuje stav tuènosti bøicha. Nakonec se pták vrátí do pùvodní polohy v levé ruce. Pøi kontrole tuènosti furkuly se hlava ptáka vloí mezi malíèek a prsteník levé ruky, pøièem se pravou rukou uchopí obì nohy za bìháky. Potom se pták znovu pøevrátí, nyní do polohy furkulou navrch. Za souèasného rozfoukávání peøí stanovíme stupeò tuènosti furkuly. Pak ptáka vrátíme do pùvodní polohy v levé ruce. Pøi zjiování tuènosti v místì furkuly je mono rovnì pøidrovat hlavu ptáka mezi ukazováèkem a prostøedníkem levé ruky. Výe popsaný zpùsob vak umoòuje plynulejí a jednoduí zmìnu polohy tìla ptáka, a proto je povaován za výhodnìjí. Rovnì pøi stanovování tuènosti musíme dbát na to, abychom neúmìrnì nestiskli tìlo ptáka. Dalí údaje, které není nutno vykazovat do základní evidence okroukovaných ptákù: Formule køídla Délka køídla Délka zobáku Výka zobáku Délka hlavy se zobákem Délka ocasu Délka drápu zadního prstu Hmotnost Zpùsoby zjiování tìchto údajù jsou podrobnì popsány v Pøíruèce k urèování naich pìvcù (HROMÁDKO et al. 1998). Pøesto, e kroukovací stanice uvádìní tìchto dat nevyaduje, musí je kroukovatel ovládat, nebo v mnoha pøípadech slouí k urèení druhu, rozliení pohlaví atp.Dalího významu pak nabývají v pøípadech nezbytné dokumentace odchytù tìch ptaèích druhù, jejich výskyt posuzuje Faunistická komise. 12. L ITERATURA BAKER, K., 1993: Identification Guide to European Non-Passerines. BTO Guide No 24. Tring. BAKER, K., 1997: Warblers of Europe, Asia and North Africa. Helm Identification Guides. C.Helm. London. BALÁT, F., 1986: Klíè k urèování naich ptákù v pøírodì. Academia. Praha. BEAMAN, M., MADGE, S., 1998: An Identification Guide to the Birds of Europe and the Western Palearctic. C.Helm. London. BEJÈEK, V., ASTNÝ, K., HUDEC, K., 1997: Atlas zimního rozíøení ptákù v Èeské republice 1982 - 1985. Nakladatelství a vydavatelství H et H. Jinoèany. Ministerstvo ivotního prostøedí Èeské republiky. BERTHOLD, P., HELBIG, A., J., MOHR, G., QUERNER, U., 1992: Rapid microevolution of migratory behaviour in a wild bird species. Nature 360: 668 669 BUSSE, P., 1984: Key to sexing and ageing of European Passerines. Beitr. zur Nat. Niedersachs. Vol. 37. Sonderheft. 41 Tukové zásoby Ptáci vytváøejí tukové zásoby na rùzných místech svého tìla. Mnoství uloeného tuku má obrovský význam pøedevím pro tané druhy pøekonávající velké vzdálenosti, ale i pro zimující ptáky. Bylo prokázáno, e tuk viditelný pod kùí v oblasti furkuly (vzniká srùstem klíèních kostí) a v oblasti bøicha je v pøímo úmìrném vztahu k celkovému tìlesnému tuku. Proto je mono ze stavu (stupnì) tuènosti tìchto partií usuzovat na celkové tukové zásoby. Urèování tukových zásob (podle J. EBESTIANA): 0 - vùbec ádný tuk; dobøe se pozná tak, e porovnáme èervenou barvu na prsních svalech, kde se tuk ukládá (= je viditelný) a v nejtuènìjích stádiích. Je-li tedy odstín èervené barvy mezi furkulou stejný jako na prsou, je to stupeò 0 1 - ádný viditelný lutý tuk mezi kostmi furkuly (ádná lutá tuková vloèka), ale pøi porovnání s èervenou barvou na prsou je kùe ve vidlici furkuly voskovìjí (je tam u tenouèká lutá vrstvièka, která zpùsobí zesvìtlení èervené barvy) 2 - první malièká vloèka lutého tuku ve furkule, na bøie mezi støevy patrná 1 èi nìkolik malinkých vloèek lutého tuku 3 - vìtí vloèka ve furkule, na bøie je alespoò 50 % plochy èervené (luté tukové vloèky jsou v meninì celkové plochy bøicha) 4 - furkula vyplnìna tukem, na bøie ménì ne 50 % plochy èervené, ale tuk jetì nevystupuje nad obrys tìla 5 - furkula vyplnìna tukem, na bøie minimum èervené plochy, tuk viditelnì vystupuje nad obrys tìla 6 - tuk na krku témìø vude, na bøie ádná èervená plocha 7 - tuk zaèíná shora i zdola zakrývat prsní svaly, ale mezi obìma prsními svaly tuk není 8 - tuk ji oddìluje plochy obou prsních svalù od sebe (= zakrývá høeben kosti hrudní) 9 - prsní svaly zcela zakryté tukem Metodické poznámky: Pro stanovení stupnì tukových zásob (obdobnì i hnízdní nainy) povaují nìkteøí ornitologové jako vhodnìjí tzv. britské drení ptáka: ptáka uchopíme druhou rukou za nohy a mírnì je roztáhneme od sebe. Ale nestahovat dozadu nebo do jiné nepøirozené polohy. Nyní je nutno rozfouknout peøí. K tomu je doporuèováno pouití silnìjího brèka (trubièky) o prùmìru 7 8 mm a délce 10 - 15 cm. Nepouívejte ádné dalí dodateèné napínání kùe ani nenatahujte ptáka pøíli. Tuk je relativnì volnì pohyblivý a mùe se pøi vìtím napnutí bøicha skrýt. Nejprve prohlííme oblast furkuly, kde se tuk objevuje u vìtiny naich pìvcù nejdøíve. Tuk pod kùí je lutý. Postup pøi drení podle Svenssona: (viz ZÁRUBA 1975) Pøi stanovení stupnì tuènosti vycházíme ze základního drení, tedy v levé ruce. Pro kontrolu tuènosti v bøiní partii se vak drení nohou zmìní tak, e se ukazováèek s prostøedníkem levé ruky posunou z lýtka (bérce) dolù a pevnì se uchopí oba bìháky. Dále se palcem a 40 co nejmení poèet osob. Ptáka, který bude fotografován, vkládáme vdy do zcela èistého sáèku. Vdy trvejte na tom, abyste mìli monost vidìt poøízené obrázky a èíst text døíve, ne bude uveøejnìn ! To by ostatnì z vaí strany mìla být samozøejmá podmínka souhlasu k podobným akcím s novináøi. Pokud se jedná o rozsáhlejí mediální akci zamìøenou na problematiku kroukovací èinnosti, je nutno pøedem informovat kroukovací stanici. V pøípadì, e hodláte publikovat èlánek o odchytu a kroukování s fotografiemi odchycených ptákù, vdy pøedem informujte kroukovací stanici ! Kroukovací èinnost a internet Pro publikování pøíspìvkù o kroukovací èinnosti na internetu platí stejné instrukce jako pro ostatní sdìlovací prostøedky. Pøed umístìním pøíspìvku (fotografií) na internet je dùleité si uvìdomit, e tyto materiály jsou okamitì dostupné irokému okruhu uivatelù, z nich nìkteøí mohou kroukovací èinnost vnímat i znaènì negativnì. V tomto pøípadì je pravidlo dvakrát mìø, jednou øe obzvlátì výstiné ! Kroukovatelé a Faunistická komise ÈSO (Autor: Jiøí Horáèek) Kroukovatelé se pøi své èinnosti setkávají také s ptaèími druhy, které se na naem území vyskytují jen velmi vzácnì, výjimeènì nebo jsou dokonce naprostými raritami. Výskyt tìchto druhù podléhá posouzení a schválení (èi registraci) Faunistickou komisí (FK) ÈSO. Výèet tìchto druhù je uveden v pøíloze tìchto pokynù (Seznamy I - IV). Ornitologové a pozorovatelé ptactva (a tedy i kroukovatelé) zasílají hláení o výskytu tìchto druhù pøednostnì na formuláøích k tomu urèených a podle uvedených pokynù (viz webové stránky FK ÈSO), FK se vak zabývá i hláeními ve formì dopisu nebo e-mailu. Vechna hláení je tøeba zasílat na adresu jejího jednatele. V Seznamu II je uveden výèet druhù, jejich pozorování FK pouze registruje (aè si mùe v konkrétním pøípadì vyádat doplòující informace). Pro popis výskytu tìchto druhù staèí krátká zpráva (èi publikace na webu ÈSO nebo v diskusní skupinì). Zasílání hláení o výskytu druhù, posuzovaných FK ÈSO, je jednou ze základních povinností kroukovatele, které z jeho èinnosti vyplývají. Pøesnému a dùkladnému hláení je proto tøeba vìnovat náleitou pozornost. Kroukovatelé jsou oproti pozorovatelùm ptákù v nesporné výhodì v tom, e objekt svého pozorování mohou témìø vdy dostateènì podrobnì popsat a zdokumentovat. Tento popis by mìl zahrnovat vechny znaky, podle nich kroukovatel daný druh (èi poddruh) urèil a z nich vyplývá, e se nejedná o druh (poddruh) jiný. Kromì dùkladného popisu opeøení i neopeøených èástí tìla (zobák, duhovka, bìhák apod.) by mìl kroukovatel vìnovat velkou pozornost biometrice (minimálnì délka køídla a ocasních per) a popisu formule køídla (záøezy, zúení, pomìrné délky jednotlivých letek). Podrobnosti o jednotlivých technikách mìøení (vèetnì terminologie) lze najít v pøíruèce autorù HROMÁDKO et al. (1998), pomùcky pro získávání biometrických údajù jsou nezbytnou výbavou pro práci kadého kroukovatele. Je také nanejvý ádoucí doplnit slovní popis obrazovou dokumentací (fotografie, video èi 13 digitální záznam) se zvlátním dùrazem na ty èásti tìla èi opeøení, které mají pro urèení klíèový význam. V pøípadì, e ádný z uvedených zpùsobù záznamu skuteènì není k dispozici, je pak nutné jej nahradit náèrtkem, který (i s naprostým minimem umìleckých ambicí) mùe koneèné posouzení daného pøípadu velmi zjednoduit. Omezení kroukovací èinnosti 1. Úplný zákaz kroukování po celý rok, vèetnì nevzletných mláïat (pull.): Baant obecný (Phasianus colchicus) Koroptev polní (Perdix perdix) Holub domácí (Columba livia f. domestica) 2. Èásteèný zákaz kroukování: Labu velká (Cygnus olor): dovoleno kroukovat pouze pull. a hnízdící ptáky 3. Kroukování kachen divokých je mono provádìt pouze v pøípadech, kdy si kroukovatel je naprosto jist, e kroukuje kachnu divokou (Anas platyrhynchos). Není tedy dovoleno kroukovat kachny divoké odchovávané a vypoutìné volnì do pøírody pro myslivecké úèely ! 4. Kroukování ptákù ve stanicích pro handicapované ivoèichy. 5. M ETODY ODCHYTU K odchytu ptákù pro úèely kroukování je mono pouívat rùzná odchytová zaøízení a rùzné metody odchytu.Vekerá tato zaøízení musí být vdy v dobrém stavu a plnì funkèní, aby v ádném pøípadì nemohla zpùsobit poranìní nebo dokonce usmrcení chytaných ptákù. Bezpeèí ptákù a jejich dobrá kondice musí být vdy na prvním místì. Toto musí mít kadý kroukovatel neustále na zøeteli. Pøed kadým odchytem musí kroukovatel pøihlíet k povìtrnostním podmínkám, v prùbìhu odchytu pak rovnì ke kondici chytaných ptákù i jejich poètu. Pokud se zaènou ptáci chytat ve vìtím poètu, nelze prodluovat dobu, po kterou ptáci èekají na okroukování, ani dobu, po kterou èekají na vyprotìní z odchytového zaøízení. Odchyt je nutno omezit, popø. pøeruit. Nárazové sítì Odchyt ptákù do nárazových sítí japonského typu je nejrozíøenìjí metodou odchytu ptákù pro úèely kroukování. Tyto sítì jsou vyrábìny z rùzného materiálu. Díky monostem vyuití nejrùznìjích umìlých vláken dolo postupnì ke sníení jejich viditelnosti a souèasnì ke zvýení pevnosti a ivotnosti(trvanlivosti). Sítì se lií svými základními parametry; tìmi jsou pøedevím síla vlákna, velikost strany oka (v napnutém stavu je vdy ètvercové), délka sítì, výka sítì a poèet odchytových polí (kapes). V naprosté vìtinì pøípadù se pouívá vlákno èerné barvy. Dùleitým parametrem je velikost strany oka, pøedevím pak její vztah k velikosti chytaných ptákù. Se vzrùstající velikostí oka roste i poadavek na sílu a pevnost materiálu. 14 Upøesnìní lokality Napøíklad název rybníka, øeky, potoka, hory,... Dalí zaznamenávaná data Jedním z hlavních projektù kroukovací stanice pro nejblií období je projekt CES( z angl. Constant Effort Sites). Tento odchytový projekt je zamìøen na sledování hnízdních populací ptákù. Mezi povinnì zaznamenávané údaje patøí stupeò rozvoje hnízdní nainy a stav vytvoøení tukových zásob. Oproti oèekávání není nutno uvádìt délku køídla ani hmotnost. K ukládání dat ptákù okroukovaných v rámci projektu CES slouí poèítaèový program RINGS. Stupeò rozvoje hnízdní nainy Hnízdní naina se vytváøí v dobì hnízdìní u samic vech druhù naich pìvcù a také u samcù následujících druhù: pìnice vlaská, pìnice pokøovní, pìnice slavíková a oøeník kropenatý. Velikost a pøedevím vzhled hnízdní nainy se v prùbìhu hnízdìní mìní; celý proces lze zjednoduenì rozèlenit do následujících stupòù: 0 naina není vytvoøena 1 naina se zaèíná tvoøit 2 naina je dobøe vyvinutá, prsní svaly a vnitøní orgány jsou jetì viditelné skrz pokoku 3 kùe na bøie je neprùhledná, silnì zduøelá, silnì prokrvená (puchýøovitá) 4 kùe na bøie je tence zvrásnìná, zduøelost mizí, kùe se odlupuje (jako kdy se èlovìk spálí), prsní svaly a vnitøní orgány jsou opìt viditelné skrz pokoku 5 naina opìt postupnì zarùstá opeøením P naina je vytvoøena (tento stupeò uvádìjte pouze v pøípadì, e nelze urèit pøedchozí stupnì - napø. pták vám pøedèasnì ulétl z ruky) O pøesném prùbìhu zmìn vzhledu hnízdní nainy v závislosti na fázi inkubace není dosud mnoho údajù. U mnoha druhù naich pìvcù se samci vìtí èi mení mìrou podílejí na zahøívání vajec a mláïat, ani se u nich vytváøí hnízdní naina (rákosník obecný, pìnice hnìdokøídlá aj.), u samcù nìkterých jiných druhù se hnízdní naina vytváøí jen èásteènì. U jiných druhù (sýkora koòadra, sýkora modøinka, mlynaøík dlouhoocasý aj.) naopak mohou mít samci pøíslunou plochu na bøie holou, aèkoliv se na inkubaci nepodílejí. Pozor na holinu juvenilních ptákù ! Tato holina nemá s hnízdní nainou dospìlých ptákù fyziologicky nic spoleèného, pouze ji svým vzhledem a umístìním pøipomíná (blíe viz HROMÁDKO et al. 1998). Pøi urèování pohlaví podle pøítomnosti èi absence hnízdní nainy je nutno postupovat znaènì opatrnì. Zejména je nutné mít na zøeteli skuteènost, e chybìjící hnízdní naina není dùkazem toho, e pták je samec. Nehnízdící samice toti hnízdní nainu nemají ! 39 1. Zobák je u mladých ptákù oproti starím nìkdy svìtlejí, ani u plnì vzrostlých jedincù nemusí být jetì zcela dorostlý (oupálci), u druhù s háèkovitým zobákem není koneèný tvar jetì vyvinutý. Svìtlé (luté) koutky zobáku nejsou vìtinou spolehlivým znakem mladých ptákù; ve své typické podobì se vyskytují jen krátkou dobu po oputìní hnízda. Naopak i víceletí ptáci nìkterých druhù mohou mít význaènì zbarvené koutky zobáku (rehek domácí, rehek zahradní, modráèek, støízlík obecný a mnoho dalích). 2. Vnitøek horní èelisti zobáku a patro bývá u mladých ptákù øady druhù svìtleji zbarveny (luté, rùové nebo bìlavé) a s pøibývajícím vìkem se postupnì zbarvují do edé, èerné nebo jiné tmavé barvy. 3. Jazyk mladých ptákù nìkterých skupin (zejména pìnicovitých) má charakteristické skvrnìní, které s pøibývajícím vìkem ptáka postupnì mizí. Rozsah a pøetrvávání skvrn mùe slouit jako znak pro urèování stáøí (cvrèilky, rákosníci, sedmihlásci). Tento znak má vak u nìkterých druhù omezenou platnost, nìkdy mají skvrny i víceletí ptáci (zjitìno napø. u rákosníka obecného a cvrèilky slavíkové /M. JELÍNEK in verb./). 4. Zbarvení duhovky øady druhù se mìní s vìkem. Obecnì platí, e se stoupajícím vìkem se zbarvení duhovky postupnì stává jasnìjím, sytìjím a pestøejím. edá, edoèerná nebo èerná duhovka se postupnì mìní na èervenohnìdou, hnìdou, oranovou, lutou nebo bìlavou. 5. Nohy (bìhák a prsty) mladých ptákù jsou ve srovnání se starími vìtinou svìtlejí, silnìjí a masitìjí (vodnaté), chodidla jsou neolapaná, títky na bìháku a prstech ménì seschlé. Drápy nemusí být ani u plnì vzletných jedincù jetì zcela dorostlé. Pohlaví U tìch druhù ptákù, kde není výraznì vyvinuta pohlavní dvojtvárnost (a u se jedná o rozdíly ve vybarvení nebo ve velikosti), je dùleitým pomocným znakem tvar kloaky, resp. tvar okolí kloaky (dále pro zjednoduení jen kloaka). Kloaka se v dobì hnízdìní nápadnì mìní a získává na pøechodnou dobu charakteristický tvar. Toho je pak mono vyuít - nejèastìji u pìvcù - k urèování pohlaví. U samcù se v dobì hnízdìní výstupek kloaky zøetelnì zvìtuje, pøední okraj je pravidelnì prolomený a vìtinou svírá s bøiní stìnou ostrý úhel, take vyústìní kloaky smìøuje zpravidla vzhùru (viz obr. 20, str. 189, HROMÁDKO et al. 1998). V dobì maximální pohlavní aktivity bývá vidìt v zadní èásti kloaky zduøení. Základní tvar mùe být cibulovitý, kónický nebo válcovitý. U samic je výstupek kloaky vdy nií, vyústìní smìøuje spíe ikmo dozadu ne vzhùru a úhel mezi pøední stranou a bøichem je pravidelnì vìtí ne 90 stupòù. V období snáení vajec se úhel blíí 180 stupòùm a otvor kloaky v té dobì smìøuje dozadu. Prolomení na pøedním okraji kloaky není pro samice typické, ale obèas se vyskytuje. Základní tvar kloaky je válcovitý, pøípadnì kónický (cibulovitý tvar kloaky nebyl dosud u samic naich pìvcù zaznamenán). Lokalita Uvádìjte vdy název nejblií obce s uvedením okresu; neuvádìjte názvy krajù - v ádném pøípadì jejich zkratky ! Okresy stále existují, byly zrueny jen okresní úøady !). U vìtích mìst nepostaèuje uvedení mìstské èásti pouze pomocí èíslovky, napø. Praha 4 38 Nejuívanìjím rozmìrem oka je 15 mm (nìkteøí výrobci dodávají rozmìr 16 mm, co je v podstatì toté). Sítì s touto síovinou jsou vhodné pro vìtinu drobných pìvcù do velikosti vrabce. Z naich ptákù se z nich nìkdy mohou vyprostit (prolezením na opaènou stranu) pouze králíèci, proto jsou pro jejich odchyt doporuèovány sítì s okem mením, které jsou vak u nás obtínì dostupné. Pokud do sítì s okem 15 (16) mm narazí vìtí pták, napø. kos nebo sojka, v øadì pøípadù se odrazí a kroukovatel ani nezjistí, e do sítì narazil. Dalím uívaným rozmìrem oka je 19 (20) mm. Sítì s touto síovinou jsou urèeny zpravidla pro speciálnìjí odchyty, nikoliv pro dlouhodobé chytání. Nachází své vyuití pøi odchytech na volnìjích prostranstvích a pøi odchytech ptákù zhruba velikosti drozda (napø. pøi odchytech meních druhù bahòákù, hýlù rudých, vhodná i kombinace s magnetofonem). Pro odchyt bahòákù (ale i brkoslavù, kvíèal, oøeníkù, sojek a plhavcù) je s úspìchem pouíváno sítí o velikosti strany oka 25 - 30 mm. Kromì poadavku na velikost oka splòují souèasnì i poadavek na mení viditelnost. Sítì s vìtími oky (40 - 70 mm) jsou pouívány k odchytùm sov a dravcù. K pøilákání je pouíván buï dermoplastický preparát výra velkého (Pozor: v tomto pøípadì je nutný doklad o legálním získání preparátu !) nebo jeho atrapa. Tu je mono buï amatérsky vyrobit (polystyrén, molitan, vatelín, chemlon,...) nebo zakoupit v prodejnách s loveckými potøebami a pomùckami. Tìchto sítí je mono pouít i k odchytùm létajících kachen. Délka nárazových sítí je rovnì dùleitým parametrem. Sítì o stranì oka 15 - 19 mm jsou dodávány v délkách 6 a 18 metrù. Delí sítì se pro odchyty pìvcù nepouívají, pøedevím pro obtínou manipulaci. Pokud je zapotøebí pøeklenout vìtí vzdálenost napø. pøi odchytech v rákosinách jsou sítì stavìny za sebe do øady. Sítì s vìtími oky (25 - 70 mm) jsou zpravidla dodávány v délce 12 a 20 metrù. Nárazové sítì japonského typu (japonky) pøedevím pro výraznì jednoduí a rychlejí instalaci zcela vytlaèily døíve uívané zrcadlové sítì (italky). Ty jsou konstruovány na principu klasických tenat: mezi 2 svislé sítì o velikosti oka napø. 10 cm (tzv. zrcadla) je vloena jemnìjí sí o stranì oka 15 (16) mm. Pták si po nárazu do støední síoviny jejím protaením pøes vypjatá vlákna nejbliího velkého oka vytvoøí kapsu. Dlouholeté zkuenosti s pouíváním nárazových sítí ukázaly, e se jedná o vysoce úèinná a bezpeèná odchytová zaøízení, pokud jsou pouívány stanoveným zpùsobem. V nesprávných rukou vak mohou ptákùm velmi ublíit !! 1. Nataené sítì musí být odpovídajícím zpùsobem kontrolovány. Za urèitých okolností musí být pod nepøetritým pøímým dohledem (napø. pøi odchytech na veøejnì pøístupných místech). Podle potøeby je pak nutno zájemcùm z øad veøejnosti vysvìtlit, pro jaký úèel jsou odchyty provádìny. 2. Sítì musí být kontrolovány v pravidelných intervalech. Za ideálního poèasí nesmí být interval mezi dvìma následnými kontrolami sítí delí ne 60 minut. Kratí interval je nutno volit: v pøípadì oèekávání odchytu vìtího mnoství ptákù pøi odchytu ptákù, kteøí se dovedou snadno a rychle zamotat do síoviny (napø. støízlík a sýkory) l l 15 l za chladného poèasí l za horka a pokud jsou ptáci vystaveni pøímému sluneènímu svitu l za mlhy l za silného vìtru l pokud se v okolí vyskytují predátoøi (dravci, drobné elmy, koèky, psi) , vìtí zvíøata (kopytníci), ale i lidé l pokud se v tìsné blízkosti sítí vyskytují hnízdící ptáci 3. 4. 5. 6. Pøi kontrole sítí je nutno peèlivì prohlíet vechna pole sítí, zvlátì pak spodní pole, kde mohou chycení ptáci (napø. støízlík obecný, pìvuka modrá, ...) uniknout pozornosti. Kroukovatel musí vdy posoudit, kolik sítí mùe za daných okolností natáhnout, aby zvládal dodrování maximálnì pøípustného intervalu pro kontrolu sítí. Pokud si odchyt ádá nataení vìtího poètu sítí, je nutno zajistit odpovídající poèet osob oprávnìných vyproovat odchycené ptáky ze sítí (= kroukovatelù). Bezpeènost ptákù v síti je ovlivòována prùbìhem poèasí: l vzhledem k tomu, e ptáci visí v síti rùznými zpùsoby, mùe jim vadit silný vítr, dé nebo kapky vody tvoøící se na síovinì (peøí v takových pøípadech neplní jinak dokonalou krycí funkci). Tento problém se týká pøedevím drobných pìvcù. l odchycení ptáci visí v síti na úkor doby nezbytné pro vyhledávání potravy (za chladného poèasí) l u ptákù odchycených do sítì na pøímém slunci mùe dojít k pøehøátí Sítì nelze natahovat nebo ponechávat roztaené za silného vìtru nebo detì, zatímco za velmi horkého a velmi chladného poèasí musí jejich kontrole být vìnována zvýená péèe ! Ptáci se do sítì snáze zamotají, pokud je sí ve patném stavu a patnì postavena. Zvyuje se tím nebezpeèí poranìní v souvislosti s komplikovaným a déle trvajícím vyproováním. Je proto dùleité, aby sítì byly vdy v dobrém stavu, øádnì postaveny a vypnuty. Sítì nesmí být ponechány roztaeny pøes noc, pokud není zajitìna jejich kontrola kadých 60 minut, v pøípadì nepøíznivého poèasí (mlha, chladno apod.) 30 minut. Bezpeèné a operativní stavìní a obsluha sítí Pro operativní a bezpeèné natahování sítí a jejich obsluhu doporuèujeme: l háèek pro posun poutek sítí nahoru a dolù l spínací pendlík, jemná pinzeta (pro snadnìjí vyprotìní nìkterých chycených ptákù) l dostateèný poèet vhodných sáèkù na krátkodobé pøechovávání ptákù l pøi veèerním a noèním odchytu èelní svítilnu (ruèní svítilny jsou nevyhovující), jinak je nutno zajistit pøítomnost osoby, která pomùe osvìtlovat vyproované ptáky 16 Stáøí Pro oznaèování stáøí ptákù jsou závazné kategorie, které vycházejí z relativního stáøí ptáka vzhledem k probíhajícímu kalendáønímu roku. Volba správné kategorie pro oznaèení stáøí ptáka tedy závisí jednak na jeho absolutním stáøí, jednak na konkrétním datu, kdy je pták kroukován, a koneènì na míøe naich znalostí znakù pro urèování stáøí daného druhu (problémy jsou pøedevím napø. pøi urèování stáøí sov, bahòákù a krátkokøídlých). Kategorie oznaèování stáøí ptákù pull.: mládì v prachovém atì do doby plné vzletnosti, tedy nejen nevzletná mláïata ve hnízdech, ale i mláïata kachen, bahòákù, hrabavých atp. full grown (f.g.): plnì vzletný pták, pøesný vìk není znám. Mùe jít o ptáka tohoroèního i starího. Pouití této kategorie je omezeno na období od letního pelichání daného druhu do 31. prosince daného kalendáøního roku. Toto omezení neplatí pro køivku obecnou. 1. rok ( 1K): pták v prvním kalendáøním roce ivota, tj. pták narozený v roce kroukování +1. rok (+1K): pták nenarozený v kalendáøním roce kroukování, ale v nìkterém z rokù pøedchozích (neznámo kterém). Pøesný vìk není znám. 2. rok ( 2K): pták ve druhém kalendáøním roce ivota, tj. pták narozený v pøedcházejícím kalendáøním roce +2. rok (+2K): pták nenarozený v probíhajícím ani pøedcházejícím roce ivota 3. rok (3K): pták ve tøetím kalendáøním roce ivota +3. rok (+3K): pták nenarozený v ádném ze dvou pøedchozích kalendáøních rokù, ale starí. Pøesný vìk není znám. Poznámka: vìkové kategorie jsou uvádìny podle kalendáøních let. Je to zpùsob zavedený unií evropských kroukovacích centrál (EURING), který umoòuje pøesný a jednoduchý pøevod do kódového systému poèítaèù. Vzhledem k problémùm s jeho pochopením po jeho zavedení se osvìdèilo pouívání písmena K, které umoòuje snáze pochopit, e se jedná o kalendáøní roky. Proto bylo toto pojetí zvoleno rovnì v textu Pøíruèky k urèování naich pìvcù (HROMÁDKO et al. 1992, 1993, 1998). POZOR na nesprávné pouívání kategorie full-grown. I nìkteøí zkuení kroukovatelé uvádìjí tuto kategorii v pøípadech, kdy lze jedinci jednoznaènì pøiøadit jinou vìkovou kategorii (napø. +1K) !! Kroukovatel je povinen vdy s nejvìtí monou mírou peèlivosti urèovat stáøí a pohlaví ptákù, zejména pìvcù. Musí dbát na to, aby se nedostal do situace, kdy se bude vymlouvat, e pro velký poèet souèasnì odchycených ptákù je v zájmu zachování jejich ivota nemohl pøesnìji urèovat. Ostatnì: zkuenému kroukovateli by se to stát nemìlo. Pokud se to stane (napø. vinou patného odhadu v období bouøek a pøehánìk), je povinen ptáky vypustit bez okroukování. Nìkteré dalí znaky pro urèování stáøí (èerpáno pøedevím z HROMÁDKA et al. 1998) Kromì znakù, které vyplývají z opeøení, lze do jisté míry vyuít i dalích znakù, z nich nìkteré obecnìji platné jsou shrnuty v následujícím pøehledu: 37 10. J INÉ ZPÙSOBY ZNAÈENÍ PTÁKÙ Metoda znaèení ptákù kovovými krouky pøedpokládá, e pro dosaení urèitého výsledku bude pták pozdìji odchycen nebo nalezen, aby bylo mono pøeèíst nápis na krouku a ptáka identifikovat. U vìtích typù kroukù je mono v nìkterých pøípadech (labutì velké na zimovitích a hnízditích, èápi bílí poblí hnízd, rackové na zimovitích,...) nápis na krouku pøeèíst pomocí silnì zvìtujícího dalekohledu. Je k tomu nutná urèitá zkuenost, ale rovnì znaèná dávka trpìlivosti, peèlivosti a serióznosti: ornitolog si musí být naprosto jist, e kadý znak na krouku identifikoval správnì. Zasílání nesprávných údajù do kroukovací stanice nemá smysl; zasílání neúplných údajù má jen omezený význam, i kdy i to v nìkterých pøípadech mùe pøinést uitek. Jiné zpùsoby znaèení umoòují rozliení jedincù bez nutnosti jejich opìtovného odchycení. Zpùsoby pøídatného znaèení jsou rùzné: od barevných kroukù bez nápisu pøes barevné krouky s jednoduchým kódem a krèní límce po konvenèní, popø. a satelitní telemetrii. Zatímco kovový krouek pøedstavuje pro ptáky minimální zátì, pøídatné zpùsoby znaèení jsou zásadnìjím zásahem do jejich ivota. Kadý autor chystaného projektu musí proto dobøe zváit a posoudit, zda se bude moci sledování oznaèených ptákù vìnovat tak, aby bylo dosaeno odpovídajících výsledkù. Pøed zapoèetím akce je nutno pøedloit kroukovací stanici plán zamýleného projektu. V nìm doporuèujeme zohlednit pøedevím tyto skuteènosti obecnì platné pro pøídatné znaèení: l zvolený zpùsob znaèení nesmí naruit zdraví ptáka, jeho chování a délku ivota l zvolený zpùsob znaèení musí být jednoduchý a oznaèení èasovì nenároèné l kadý pták, který je oznaèen pøídatným zpùsobem, musí být rovnì oznaèen kovovým kroukem N. MUSEUM PRAHA (popø. kroukem jiné kroukovací centrály) l pøídatné znaèení musí být dobøe èitelné a jednoznaènì rozliitelné Kadý kroukovatel, který se rozhodne pro nìkterý ze zpùsobù pøídatného znaèení, musí nejprve svùj zámìr ohlásit kroukovací stanici !! 11. S BÌR DAT A BIOMETRIKA V poèátcích kroukovací èinnosti postaèilo ptáka prostì správnì urèit, okroukovat a pustit v nadìji, e pozdìji bude v pøípadì jeho nalezení získána informace o jeho ivotì. V prùbìhu dalího rozvoje kroukovací èinnosti bylo získáno mnoho poznatkù, pøedevím o migraèním chování ptákù, jejich pøirozeném rozptylu a délce ivota ve volné pøírodì. Pouhé oznaèení ptáka kroukem má omezený význam, proto je potøebné pøi kroukování ptáka zaznamenávat i dalí údaje - podle metodiky jednotlivých dílèích projektù (napø. CES). Základní data Typ a èíslo krouku Druh ptáka 36 7. V hnízdním období je nutné odchyty omezit tak, aby nedocházelo k pøíli èastému ruení ptákù hnízdících v okolí odchytových stanovi. Ideální je dodrovat mezi odchyty na jednotlivých stanovitích interval 6 10 dnù. Délka jednoho odchytu by pak nemìla pøekroèit 7 hodin. Pøi veèerním odchytu je nutné odchyt ukonèit tak, aby se hnízdící ptáci mohli jetì vrátit na hnízda. Kroukovatelé musí dbát, aby sítì nebyly natahovány na veøejná prostranství, cesty a pìiny. Ani kotvící òùry nesmí pøetínat veøejné cesty, pokud nejsou nápadnì oznaèeny. Doporuèujeme, aby kadá sí (v pøípadì øady sítí kadá krajní sí) byla vybavena cedulkou s textem, který vysvìtluje význam kroukovací èinnosti. Je na rozhodnutí kroukovatele, zda v nìkterých pøípadech uvede i svou adresu, pøípadnì telefonní èíslo. Cedulku doporuèujeme umísovat nejen k sítím, ale i k ostatním odchytovým zaøízením. ZAØÍZENÍ K ODCHYTU PTÁKÙ PRO ÚÈELY KROUKOVÁNÍ Odchyt probíhá ve spolupráci s Kroukovací stanicí Národního muzea Praha. Úèelem kroukování je studium migrací a øady dalích otázek ze ivota ptákù. Prosíme, nerute svou pøítomností nai práci a opuste místo odchytu. Prùbìh odchytu je sledován dalekohledem a zaøízení je v pravidelných intervalech kontrolováno. Dìkujeme za pochopení ! Odchyty za rùzných okolností a podmínek Chladné poèasí Faktory, které je nutno brát do úvahy: l bìhem krátkých zimních dnù, kdy se ptáci po vìtinu èasu zabývají shánìním potravy, musí kroukovatel zkrátit dobu jejich zpracovávání na nezbytné minimum l sítì, sklopky a jiná odchytová zaøízení musí být kontrolovány èastìji l odchycení ptáci mívají zpravidla neupravené opeøení, které pak nemùe plnit svoji izolaèní funkci l odchycení ptáci se stávají nápadnìjími a dostupnìjími pro nejrùznìjí predátory l je nutno omezit chytání na nocovitích, popø. od odchytù zcela upustit Horké poèasí l za horka nesmí být ptáci delí dobu vystavováni sluneènímu svitu. Odchytová zaøízení musí být pod stálou kontrolou a ptáci vyproováni co nejdøíve po odchycení, pøípadnì doporuèujeme odchyt pøeruit nebo ukonèit. 17 l sáèky s odchycenými ptáky musí být umístìny na takové místo, kde nedojde krouku - pøedevím u déle noených a tedy více opotøebovaných kroukù. V nouzi lze pouít dalekohled (opaèný pohled). Natahování sítí Mìøítko Posuvné mìøítko Odpichovátko (kombinací odpichovátka s mìøítkem lze nahradit posuvné mìøítko) Silná nit Pro monost odstranìní silnì obnoeného, popø. chybnì nasazeného krouku. k jejich pøehøátí. Aby sítì úèinnì chytaly, musí být v dobrém stavu a øádnì vypnuty. Takovéto sítì s mení pravdìpodobností zpùsobí ptákùm poranìní a sniují monost zamotání ptákù do volnìjí síoviny. Správného vypnutí sítí dosáhneme: l pouitím pevných a neohebných tyèí. Tyto zaruèují, e horní pole sítì bude stejnì vypnuté jako spodní pole. Nedoporuèujeme fixovat poutko horního lanka sítì obtoèením. Znemoòuje to posunování poutek po tyèi v pøípadì nutnosti vyprostit ptáka odchyceného do nìkterého z vyích polí. l pokud stavíme tyèe na pevném podkladu, je nutno tyè dobøe upevnit a zajistit (napø. pouitím vrtáku, obloením tìími kameny atp.) l pokud tyè není dokonale upevnìna do zemì, nepostaèí jedna kotvící òùra. Je nutno pouít dvì, popøípadì více. Kotvící òùra musí být na tyèi uvázána v takové výi, aby bylo mono stáhnout horní pole sítì a vyprostit odchycené ptáky. Správné postavení tyèí a jejich dokonalé zakotvení je velmi dùleité: jinak by mohlo dojít - napø. pøi pádu sítì za silného vìtru - k poranìní odchycených ptákù. Prùbìnì je nutno kontrolovat napnutí sítí a hloubku jednotlivých polí (kapes). Sí s hlubími kapsami sice s vìtí pravdìpodobností odchytí i vìtího ptáka, ale na druhé stranì se mení pták více zamotá a obtínìji je pak vyproován. Nedoporuèujeme pouívat sítì, jejich síovina není zajitìna proti posunu pùsobením vìtru. Síovinu je nutno zajistit nìkterým z pouívaných zpùsobù. Nezajitìné sítì mohou zpùsobit komplikované zamotání odchycených ptákù a pøivodit problémy pøi vyproování. Navíc se ptáci mohou dostat a do tìsné blízkosti tyèe a pøijít s ní do kontaktu (napø. za silnìjího vìtru). Sítì jsou zpravidla natahovány v pøímých øadách na upravených místech tak, aby se síovina nemohla zachytit za vìtve, ostruiní a jinou vegetaci. To mùe znaènì komplikovat vyproování odchycených ptákù. Nezbytné úpravy terénu je mono provádìt pouze se souhlasem majitele pozemku. Nelze je provádìt v hnízdní dobì a pokud by dolo k pokození chránìných druhù rostlin. Stahování a balení sítí Pokud se rozhodneme (napø. po dobu sníené aktivity ptákù, pøes noc atp.) odchyt pøeruit a sítì ponechat nataené na tyèích, je bezpodmíneènì nutné stáhnout vechny vodící òùry tìsnì k sobì a svázat poutka. Síovinu musíme zajistit tak, aby ji ani silný vítr nemohl uvolnit. Proto doporuèujeme staenou sí na nìkolika místech (cca po 2 metrech) pøevázat kousky provázku, pokud oèekáváme silnou rosu nebo dé, je mono staenou sí pøekrýt igelitem a zajistit. Pøi balení sítí se vdy vyplatí mít pro kadou sí øádnì oznaèený sáèek. Nemùe se pak stát, aby kroukovatel zapomnìl v terénu nìkterou sí nataenou. Rozhodnì nedoporuèujeme pouívat pro sítì stejné sáèky jako pro pøechovávání ptákù. 18 Nù nebo nùky K pøeøíznutí (pøestøihnutí) vlákna sítì v pøípadì komplikovanì zamotaného ptáka. Spínací pendlík nebo jemná pinzeta Pro pøípad uvolnìní vlákna sítì zachyceného za rohy jazylky atp. Náhradní kotvící òùra Dostateèný poèet sáèkù pro krátkodobé pøechovávání ptákù Pro noèní odchyty: èelní svítilna 1 náhradní sada baterií 1 náhradní árovka Doporuèená výbava Dalekohled V nouzi mono pouít i jako lupu (obrácený pohled). Fotoaparát Pro nezbytnou dokumentaci druhù, jejich výskyt schvaluje Faunistická komise Mobilní telefon Pro monost zavolání osoby, která mùe provést nezbytnou fotodokumentaci. Zahradnické nùky K nezbytným etrným úpravám nejbliího okolí sítí. Pilka Náhradní vodící òùra Síovací jehla nebo velká jehla Pro monost rychlého navleèení uvolnìné nebo náhradní vodící òùry. Lékovka, krabièka od filmu atp. Pro monost uloení bezobratlého ivoèicha, nejèastìji ektoparazita, k pozdìjímu pøedání pøíslunému odborníkovi. 35 F Jednou pouitý krouek není dovoleno pouít podruhé (ani v pøípadì úhynu) !! F Pøidìlené krouky nesmí kroukovatel poskytnout ádným neoprávnìným osobám, aby jimi samostatnì kroukovaly !! Poruení tìchto dvou ustanovení bude povaováno za hrubý pøestupek ! Výmìna krouku (pøekroukování) Pøekroukování ptáka pøi kontrolním odchytu, jak ptáka s naím kroukem, tak kroukem zahranièní centrály, lze pouze v tìch pøípadech, kdy je pùvodní krouek zjevnì opotøebovaný, zdeformovaný nebo patnì èitelný. Takový krouek je nutno pøedloit kroukovací stanici ke kontrole. Dùleité upozornìní: nejprve vdy nasazujeme nový krouek, teprve pak odstraòujeme krouek pùvodní ! Pøi odstraòování pùvodního krouku musíme postupovat velmi opatrnì, aby nedolo k poranìní nohy ptáka. Problémy mohou nastat pøi odstraòování pevnìjích typù kroukù; v nìkterých pøípadech je nutná spolupráce dvou osob. Osvìdèeným zpùsobem otevírání krouku je pouití slabé pevné nitì: provleèeme ji mezi bìhákem a kroukem, zaváeme a zachytíme do pevného bodu. Stejným zpùsobem provleèeme druhou nit, zaváeme a opatrnì napínáme do protismìru. Právì zde je výhodná druhá osoba: opatrnì drí ptáka a sleduje prùbìh otevírání krouku a do polohy, kdy je mono bìhák z otevøeného krouku vyjmout. Pøenechat krouky jinému kroukovateli mùe kroukovatel pouze formou pøevodu kroukù, a to ve zcela výjimeèném pøípadì. Povinností kroukovatele, který krouky pøedává, je pøesvìdèit se, zda je pøíjemce kroukù dritelem platné kroukovací licence. Pokud není splnìna tato podmínka, nesmí k pøevodu kroukù dojít. Pøípadný pøevod je nutno obratem sdìlit kroukovací stanici s uvedením data, kdy k pøevodu dolo. Toto se jako povinnost ukládá kroukovateli, který krouky pøedává. 9. P OVINNÁ A DOPORUÈENÁ VÝBAVA KROUKOVATELE Povinná výbava Kletì Kroukovatel ke své èinnosti potøebuje dva typy kletí: jeden k uzavírání meních typù kroukù, druhý k uzavírání kroukù vìtích typù (vèetnì kroukù se zámkem), popø. k ovalizaci krouku u tìch druhù ptákù, kde to tvar jejich bìháku vyaduje (napø. potápky, lyska èerná a kormorán velký). Kroukovatel musí mít neustále na mysli, e nesprávným a nepeèlivým uzavíráním kroukù mùe ptákovi zpùsobit poranìní (pták se mùe zachytit za vegetaci, hnízdní výstelku, vlákna sítì,..) ! Základní urèovací literatura Lupa Lupa je nezbytnou pomùckou kadého kroukovatele. Umoòuje správné pøeètení nápisu na 34 Po skonèení odchytu je nutné zanechat odchytové stanovitì upravené. Zvlátì kotvící kolíky a provázky nesmìjí zùstat na zemi v místì pouití. Vyproování ptákù z nárazových sítí Vyproování ptákù z nárazových sítí vyaduje zruènost, hbitost a trpìlivost. Odchycení ptáci vak musí být ze sítì vyprotìni pokud mono co nejrychleji. Pøesto nesmíme být netrpìliví a uspìchaní - zachování klidu je vdy nezbytnì nutné ! Techniku vyproování ptákù je mono si nejlépe osvojit pod dohledem zkueného kroukovatele. Doporuèujeme uèit se nejdøíve na ptácích, kteøí po odchycení zpravidla v síti visí klidnì (napø. pìnkavovití ). Dále je dobré zaèínat trénovat vyproování ptákù ze sítí, která mají silnìjí vlákno, a postupnì pøejít na sítì s jemnou síovinou. Základní zásady pro vyproování ptákù: l nejdøíve vyproujeme ptáky, kteøí jsou v sítích velmi aktivní (napø. sýkory, støízlík, oupálci) l vdy je nutno zjistit, z které strany se pták do sítì chytil. Z této strany je pak nutno ptáka vyproovat l nejprve zjistíme, zda má pták volné bøicho, pak postupnì uvolòujeme síovinu ze sevøení prstù a z bìháku l ptáka musíme dret jemnì, zlehka, ale tak, aby se nemohl pøíli pohybovat, pøedevím tøepat køídly l nìkteré druhy ptákù (napø. vlatovkovití, pìnkavovití) leí v síti zcela klidnì a nejsou témìø vùbec zamotáni - lze je vyprostit jednoduchým uchopením l vdy dbáme, abychom ptáka vyproovali z volné, nenapnuté síoviny l pøi vyproování vìnujeme zvýenou pozornost nohám a kloubùm. Nikdy se nesmí dostat do nepøirozených poloh. Letkám vak nevadí mírné prohnutí. l vdy musíme dávat pozor, zda pták není zachycen za jazylku. K odstranìní vláken z jazylky lze pouít jemnou pinzetu, dobøe vak postaèí obyèejný spínací pendlík. Ten ostatnì doporuèujeme zaøadit do povinné výbavy kadého kroukovatele. Je mono ho nosit zapnutý na vnitøní stranì odìvu, kde nemùe dojít k jeho zapletení do síoviny. l pokud je pták zamotán do dvojí síoviny (tj. souèasnì ve dvou kapsách), uvolòujeme nejprve síovinu z druhé kapsy (èasto provádíme z druhé strany sítì) l nìkteøí malí ptáci, pøedevím støízlík, mohou provléci okem sítì celé køídlo (obì køídla) a ve snaze uletìt se zatoèí. Pak je nutno postupovat opaènì a po nìkolikerém otoèení celého ptáka vyproovat obvyklým postupem. l pøi vyproování ptákù vdy dbáme na to, abychom je dreli pouze za nohy , pøíp. køídla èi krk. Zvlátní opatrnost je nutná pøi vyproování hýla obecného. l ádná velikost strany oka není vhodná pro vechny druhy ptákù. Nìkteøí ptáci (napø. drozdi, kos, bahòáci a paèci) mají sklon k zapletení za zápìstní èást køídla (hlavnì za køidélko). Vyprotìní køídla pak mùe pùsobit potíe. l v nìkterých sloitých pøípadech je nutné pøestøihnout èi pøeøíznout vlákno sítì, 19 l v nìkterých sloitých pøípadech je nutné pøestøihnout èi pøeøíznout vlákno sítì, abychom ptáka rychle a bezpeènì vyprostili a pøedeli tak jeho pøípadnému stresu. Èasto postaèí pøestøihnout 1 èi 2 klíèová vlákna. l pokud je pták odchycen do horního pole sítì, doporuèujeme posunout poutka sítì tak, abychom ptáka dostali do vhodné výky. Rozhodnì nedoporuèujeme vyproovat nad hlavou z napnuté síoviny. Obdobnì je nìkdy nutno postupovat i u ptákù odchycených nízko pøi zemi. Zde je pøi zvedání nutno dávat pozor, zda sí není zachycena za vegetaci. Mohlo by dojít k jejímu nepøimìøenému vypnutí a pøípadnému poranìní odchyceného ptáka. Pøíleitostnì dochází k neúmyslnému odchycení netopýrù. Technika jejich vyproování je obdobná jako u ptákù. Pøed vyputìním je nutno netopýra peèlivì prohlédnout, zda nemá na sobì zbytky síoviny, které by mu mohly bránit ve volném pohybu. Doporuèujeme dávat pozor na pokousání, zvlátì vìtími druhy (nebezpeèí nákazy vzteklinou !). Specializované odchyty Odchyt na nocovitích Pokud se rozhodneme chytat ptáky na nocoviti - a u pøi zaletování èi pøi vyletování - je zapotøebí, aby se akce úèastnilo více kroukovatelù. Nutné pøitom je, aby alespoò jeden z nich mìl s tímto typem odchytu zkuenosti. l doporuèujeme pøed odchytem stanovitì navtívit a zjistit, jakým zpùsobem a v jakém poètu na nocovitì ptáci zaletují (toto se mùe mìnit z noci na noc podle smìru a síly vìtru, oblaènosti, teploty atp.) l kadý úèastník této odchytové akce musí být vybaven èelní svítilnou l sítì musí být dokonale zakotveny a velmi dobøe vypnuty, nebo poèet souèasnì odchycených ptákù mùe být vysoký l poèet plátìných sáèkù (popø. pøechovávacích kontejnerù) musí odpovídat oèekávanému poètu odchycených ptákù l ptáci musí být pøes noc pøechováváni v klidném a tmavém prostoru, nebo vypoutìni, a si jejich oèi zvyknou na tmu (napø. vlatovky a konipasi) Odchyt bahòákù Odchyt bahòákù do nárazových sítí probíhá obvykle za sníené viditelnosti nebo v noèních hodinách. Bahòáky je sice mono chytat i do sítí na pìvce, mnohem úèinnìjí jsou vak sítì s vìtími oky (nejèastìji 30 mm). Sítì jsou zpravidla natahovány buï zcela, nebo alespoò èásteènì nad vodou (v naich podmínkách pøedevím na vyputìných rybnících a pøehradních nádrích). Proto je nutno pøi stavìní sítí i jejich obsluze vdy dbát na bezpeènost odchytávaných ptákù. Pøi rozsáhlejích akcích je nezbytnì nutná pøítomnost alespoò jednoho kroukovatele, který má s odchytem bahòákù zkuenosti. Musíme mít na zøeteli tyto skuteènosti: l ptáci odchycení do spodního pole sítì se nesmí provìsit tak, aby se dotýkali vody nebo bahna. Proto je nutno sítì - pøedevím delí - na nìkolika místech vhodným zpùsobem podepøít, napø. pevnì vypnutou kratí òùrou nataenou mezi 2 kolíky 20 Rybák èerný Rybák obecný R R, K Sedmihlásek hajní Skorec vodní Skøivan lesní Skøivan polní Slavík obecný a tmavý Slavík modráèek Slípka zelenonohá Sluèka malá Sluka lesní Snìhule severní Sojka obecná Sokol stìhovavý Sova pálená Stehlík obecný Straka obecná Strakapoud malý Strakapoud (ostatní druhy) Strnad luèní Strnad obecný Strnad (ostatní druhy) Støízlík obecný Sýc rousný Sýèek obecný Sýkora koòadra Sýkora (ostatní druhy) Sýkoøice vousatá TA, S K N Z N TA EN K EN Z H C D S EX, EN Z K Z TA, N TA P EN EN N, TA S, TA TA , S oupálek (oba druhy) P, F paèek obecný K Tenkozobec opaèný EN Tetøev hluec M - A, F - BX, CB Tetøívek obecný C uhýk edý K uhýk obecný ( ostatní druhy) Z Vèelojed lesní Vlatovka obecná Vlha pestrá Vodou bahenní a kropenatý Vodou rudonohý a tmavý Vodou edý Volavka popelavá a bílá Volavka èervená Volavka støíbøitá Vrabec domácí Vrabec polní Vrána obecná èerná a edá Výr velký Výreèek malý C, CB S R Z K H BX CB C N TA D A HN Zrzohlávka rudozobá Zvonek zelený Zvonohlík zahradní luna zelená a edá luva hajní C N S H K Základní pokyny týkající se techniky kroukování: Krouek nasazujeme vdy pouze na bìhák. Nedoporuèujeme nasazovat krouek nad tarsální (patní) kloub. V pøípadì nálezu èi odchytu takto oznaèeného ptáka èasto dochází k pøehlédnutí krouku ukrytého v peøí ! Pouze u èápa bílého, volavky popelavé, kolpíka bílého a jeøába popelavého je mono dávat kruek nad patní kloub (monost odeèítání èísla krouku). l krouek musí být vdy dokonale sevøen, hrany krouku nesmí pøesahovat, aby se pták nemohl kroukem zachytit l ke správnému dovøení krouku je bezpodmíneènì nutné pouít ploché kletièky (lépe kletièky s pøedvrtanými otvory pro jednotlivé typy kroukù) l krouek se musí na noze ptáka volnì pohybovat, nesmí vak být natolik volný, aby se dal pøesunout pøes patní kloub nebo pøes prsty l pøi kroukování meních mláïat je vdy nutno dbát na to, aby dorostlému ptáku krouek vyhovoval. Pøíklad: pøi kroukování meních mláïat krahujce obecného není moné jednotnì pouít pro vechna mláïata typ H. F Pokud kroukovatel nemá pro ptáka pøedepsaný typ krouku, musí ho pustit bez krouku ! 33 Døemlík tundrový Dudek chocholatý M - H, F - EN K Havran polní Hohol severní Holub doupòák Holub høivnáè Hrdlièka divoká Hrdlièka zahradní Husa velká Hýl obecný Hýl rudý D D*, C EN D HN EN A N, TA N Chocholou obecný Chøástal malý Chøástal kropenatý, vodní a polní Z K H Jeøábek lesní EN Jespák bojovný M - H, F - K Jespák obecný, køivozobý, píseèný N, Z Jespák malý a edý TA Jespák rezavý K Jestøáb lesní M - C, F - CB Jikavec severní N, TA Jiøièka obecná S, TA Kachna divoká C Kalous uatý a pustovka D Kameòáèek pestrý K Kánì lesní C, CB Kánì rousná CB Kavka obecná pull. - EN, ost. - EN, EX Koliha velká D Kolpík bílý BX Konipas (vechny druhy) TA Konopka obecná a lutozobá S Kopøivka obecná D*) Kormorán velký BX*), A Koroptev polní EN Kos èerný a horský K Krahujec obecný M - H, F - EX Králíèek obecný a ohnivý F Krkavec velký CB Krutihlav obecný Z Køepelka polní K Køivka obecná Z Kukaèka obecná HN Kulík bledý H Kulík píseèný Z Kulík øíèní N 32 Kulíek nejmení Kvako noèní HN C Labu velká LB Ledòáèek øíèní R Lejsek malý P Lejsek (ostatní druhy) pull. - S, ost. S, P Lelek lesní R Linduka úhorní N Linduka (ostatní druhy) TA Luòák èervený a hnìdý C, CB Lyska èerná pull. - D*), C, ost. C Lyskonoh úzkozobý N Lièák pestrý D*) Mlynaøík dlouhoocasý Moták luní Moták pilich Moták pochop Moudivláèek luní P, F EX, EN M - EX, F - D M - D, F - D, C S, P Orel moøský, královský a skalní LB Orel køiklavý A, BX Oøeník kropenatý EN, H Ostøí lesní EN Pìnice vlaská Pìnice èernohlavá a slavíková Pìnice pokøovní a hnìdokøídlá Pìnkava obecná Pìvuka modrá Pìvuka podhorní Pisík obecný Pisila èáponohá Polák chocholaèka Polák velký Potolka obecná Potolka rudonohá Potápka èernokrká Potápka malá Potápka roháè Putík bìlavý Putík obecný Racek chechtavý, bouøní, èernohlavý Racek støíbøitý a bìlohlavý Rákosník velký Rákosník (ostatní druhy) Raroh velký Rehek domácí a zahradní Rorýs obecný Z, N TA, N TA, S TA, N TA N Z EN D*) C EN, EX H, EN D*) EN*) CB*) CB, BX C EX C Z TA , S M - C, F - CB TA, S R l l l l kolmo k síti nebo pevnou drátìnou podpìrou ve tvaru písmene M (s neostrými vrcholy). pokud jsou sítì stavìny do øady, je nutno zajistit stejné vypnutí vech sítí. Na kadém konci øady musí být vdy 3 kotvící òùry. Tyèe vnitøních sítí je nutno zakotvit do stran ve smìru kolmém na øadu postavených sítí. tyèe pouívané pøi odchytu bahòákù musí být obzvlá pevné (a nesmí být pøíli nápadné) pokud je nataen vìtí poèet sítí, musí být k dispozici i odpovídající poèet kroukovatelù a odpovídající poèet sáèkù (atp.) na umístìní odchycených bahòákù (pozor na dlouhonohé bahòáky !) kadý úèastník odchytu musí být vybaven èelní svítilnou Odchyt u napajedla Odchyt u napajedel pøedstavuje velmi úèinnou (døíve hojnì vyuívanou, v souèasné dobì opomíjenou) metodu odchytu ptákù pro úèely kroukování. U ptaèích napajedel je mono chytat v prùbìhu celého roku, jejich význam stoupá pøedevím za horkých letních dnù. Tento zpùsob odchytu vak vyaduje urèité zkuenosti a obzvlá odpovìdný pøístup. Vdy musíme mít na zøeteli skuteènost, e ptáci nemohou být u napajedla rueni tak dlouho, abychom jim bránili v napití a nezbytné péèi o opeøení. Nedoporuèujeme pouívat pøíli dlouhé sítì: k napajedlùm zaletují nejrùznìjí druhy ptákù a po odchycení vìtího ptáka by pak mohlo dojít k tomu, e se jiní odchycení ptáci dotknou vody nebo dostanou do její tìsné blízkosti. Vdy je lepí pouít kratí sítì, které se nemohou tolik provìsit. Sítì je nutné mít pod stálým dohledem, abychom mohli reagovat na prùbìh odchytu u napajedla. Odchyt nad vodními toky Odchyt ptákù, kteøí jsou vázáni na vodní toky, je zpravidla provádìn nataením sítì pøes daný vodní tok. Jedná se pøedevím o odchyt ledòáèkù øíèních, skorcù vodních a konipasù horských. Pro tyto druhy jsou nejvhodnìjí sítì s velikostí oka 18 - 20 mm. Vdy je nutno správnì rozhodnout, v jaké výi nad vodní hladinou bude nataena spodní vodící òùra. Není moné natahovat sí tìsnì nad vodu - osvìdèuje se vykrýt prostor pod sítí (vìtvemi atp.) tak, aby ji ptáci nemohli podletovat. Je nutno pøihlédnout k tomu, kolik síoviny má daná sí a zda je opatøena zajitìním síoviny (proti posunu úèinkem vìtru). Pokud sí tuto úpravu nemá, mùe odchycený pták klesnout níe ne v pøípadì pouití upravené sítì. Po nataení sítì doporuèujeme provést zkouku, napø. vhozením sáèku pro pøechovávání ptákù. Zvedací sí Tato technika mùe být pouita v otevøeném terénu; s úspìchem byla u nás pouita zejména pøi odchytu rorýsù obecných za pøíhodných podmínek, kdy rorýsi loví nízko nad zemí. Jedna tyè se sítí je pevnì zakotvena ve svislé poloze, druhá tyè se sítí je drena vodorovnì a je prudce zvednuta pøi prùletu ptáka. Je nutno mít jednotlivá poutka pevnì pøivázána k tyèím ve stanovených vzdálenostech. Takovouto sí mùe obsluhovat jedna osoba (pokud má dobøe vyøeeno zakotvení pohyblivé tyèe po dobu vyproování odchyceného ptáka); výhodná je 21 spolupráce 2 osob ( jeden z kroukovatelù ovládá sí, druhý vyprouje odchycené ptáky). Moná je té spolupráce 3 kroukovatelù: 2 ovládají sí, tøetí vyprouje odchycené ptáky. Odchyt za vyuití nahrávky hlasu Pouití pøehrávky ptaèího zpìvu (a hlasu) je velmi úèinným zpùsobem pøilákání ptákù do blízkosti sítí, popø. tenat. Ve vìtinì pøípadù je tato metoda postavena na vyuití teritoriálního chování samcù v dobì hnízdìní, nìkteré druhy ptákù lze vak chytat prakticky v prùbìhu celého roku ( napø. králíèek obecný, støízlík obecný, sýkora uhelníèek,...) a odchyt navíc není omezen pouze na samce. Pouití magnetofonu nebo jiného typu pøehrávaèe nahrazuje volavého ptáka nebo vábnièku. Doporuèujeme pro tuto metodu odchytu pouívat zcela neporuené sítì. Sí je nutno mít pod pøímým dohledem a ptáky vyproovat co nejdøíve po odchycení. Pøi odchytech nìkterých druhù ptákù (napø. chøástala polního, slavíka modráèka, hýla rudého,...) je nezbytnì nutná koordinace, aby nebyli ptáci zbyteènì opakovanì rueni. Upozornìní: pøehrávky hlasu není dovoleno pouívat v prùbìhu odchytu v rámci projektu CES. LITERATURA: ( 1 ), ( 3 ), ( 9 ), ( 10 ), ( 11 ), ( 12 ), ( 13 ), ( 14 ), ( 15 ), ( 16 ), ( 18 ), ( 19 ), ( 20 ), ( 21 ), ( 22 ), ( 23 ), ( 24 ), ( 25 ), ( 26 ), ( 27 ), ( 28 ), ( 29 ) Sklopky Dalí metodou je odchyt hmyzoravých ptákù do pruinami ovládaných jednoduchých sklopných zaøízení, tzv. sklopek. Pùvodnì se jednalo o sklopné síky se základnou cca 25 x 25 cm, k nim je pták pøilákán vhodnì umístìnou larvou potemníka mouèného (Tenebrio molitor), tzv. mouèným èervem. Pták za nìj zatáhne a pøeklopí pøes sebe pohyblivý díl sklopky. Aby byl odchycený pták dokonale ukryt pøed pøípadnými predátory, byl pùvodní síovinový výplet nahrazen prodynou neprùhlednou látkou utkanou z umìlých vláken. Odchycený pták je navíc chránìn pøed náhlou nepøízní poèasí (napø. dubnové deové pøeháòky). Tato úprava rovnì umoòuje úspìnìjí odchyt na vhodných stanovitích (pøedevím místech sbìru potravy), nebo odchycený pták neodrazuje dalí ptáky v nejbliím okolí. Sklopky musí mít kroukovatel pod stálou kontrolou a odchycení ptáci jsou kroukováni vdy krátce po odchycení. Urèitou nevýhodou je skuteènost, e ptáci jsou chytáni pouze po jednom. To vak mùe ornitolog úèinnì kompenzovat svými zkuenostmi. Sklopky jsou vhodné pøedevím pro odchyt bìloøitù edých, slavíkù modráèkù, slavíkù obecných, bramborníèkù hnìdých a uhýkù obecných. Dalími odchytávanými druhy pìvcù jsou: èervenka obecná, rehek zahradní, bramborníèek èernohlavý, lejsek èernohlavý aj. Ze zástupcù nepìvcù jsou s úspìchem chytáni pøedevím chøástal vodní a chøástal kropenatý, popø. i nìkteré druhy bahòákù. Do sklopek vìtích rozmìrù (60 x 60 cm) a za pouití jiné návnady (místo mouèného èerva napø. kus tvrdého peèiva) je mono chytat racky chechtavé i racky bouøní, z pìvcù pak pøedevím pøi snìhové pokrývce zimující havrany polní. Rovnì tyto vìtí sklopky musí mít kroukovatel pod stálou kontrolou. LITERATURA: ( 2 ), ( 17 ) 22 Pouívané typy kroukù Typ F P,J S TA N Z R K H HN EX EN D C CB BX A LB prùmìr 1,9 mm 2,0 mm 2,4 mm 2,5 mm 2,8 mm 3,3 mm 3,5 mm 4,2 mm 5,5 mm 6,0 mm 7,0 mm 7,0 mm 9,0 mm 11,0 mm 13,0 mm 16,0 mm 20,0 mm 26,0 mm výka 5,0 mm 5,5 mm 5,0 mm 5,5 mm 5,5 mm 7,0 mm 4,5 mm 7,0 mm 8,5 mm 5,0 mm 12,0 mm 8,5 mm 12,0 mm 12,0 mm 12,0 mm 15,0 mm 15,0 mm 20,0 mm U typu C dolo k rozdìlení do 2 nových velikostních typù: C = 11,0 mm a CB = 13,0 mm. Staré krouky o prùmìru 12,0 mm (typu C do è. 142 000 a CB od è. 11 501 do è. 13 500) pouívejte podle døívìjích pokynù. Krouky od typu P po typ EN vèetnì jsou dodávány v polootevøeném stavu na buírkách. Doporuèujeme, aby si kroukovatel provedl tuto úpravu i u vìtích typù kroukù. Pøedejdeme tak pøípadným zbyteèným ztrátám pøi jejich otevírání a v místì kroukování (napø. na stromových hnízdech dravcù a brodivých, pøi kroukování vodních ptákù, pøi kroukování za vyí snìhové pokrývky atp.). Pøedepsané typy kroukù pro jednotlivé druhy ptákù Krouky oznaèené *) je nutné ovalizovat. U velikostního typu T uvádíme jako pøíklad druhého písmene A. Baant obecný M - C, F - D Bekasina otavní a vìtí H Bìloøit edý N Bramborníèek (oba druhy) TA, S Brhlík lesní N Brkoslav severní Z Bøehou èernoocasý H Bøehule øíèní S, P Budníèek (vechny druhy) P, F Bukaè velký CB Bukáèek malý pull.- EN, ost.- EN, EX Cvrèilka (vechny druhy) Èáp bílý a èerný Èeèetka (vechny druhy) Èejka chocholatá Èervenka obecná Èírka obecná a modrá Èíek lesní TA, S BX S H TA , S EN*) S Datel èerný Datlík tøíprstý Dlask tlustozobý Drozd (vechny druhy) D K Z K 31 Orel královský (Aquila heliaca) Orel køiklavý (Aquila pomarina) Moták pilich (Circus cyaneus) Moták luní (Circus pygargus) Sokol stìhovavý (Falco peregrinus) Ostøí lesní (Falco subbuteo) Raroh velký (Falco cherrug) Jeøáb popelavý (Grus grus) Tenkozobec opaèný (Recurvirostra avosetta) Pisila èáponohá (Himantopus himantopus) Koliha velká (Numenius arquata) Bøehou èernoocasý (Limosa limosa) Vodou rudonohý (Tringa totanus) Dytík úhorní (Burhinus oedicnemus) Kulík hnìdý (Charadrius morinellus) 8. K OVOVÉ Racek èernohlavý (Larus melanocephalus) Racek chechtavý (Larus ridibundus) Racek bouøní (Larus canus) Racek bìlohlavý (Larus cachinnans) Rybák obecný (Sterna hirundo) Rybák èerný (Chlidonias niger) Putík bìlavý (Strix uralensis) Výreèek malý (Otus scops) Kalous pustovka (Asio flammeus) Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) Vlha pestrá (Merops apiaster) Dudek chocholatý (Upupa epops) Bøehule øíèní (Riparia riparia) Pìvuka podhorní (Prunella collaris) Havran polní (Corvus frugilegus) KROUKY Pouívání kovových kroukù s identifikaèním èíslem a adresou kroukovací stanice je vysoce efektivní metodou výzkumu ptákù. Velkou výhodou tìchto kroukù je nenároènost na technické vybavení pøi jejich nasazování. Pøedstavují pro ptáky minimální zatíení, nebo jejich hmotnost zpravidla nepøesahuje 0,01 % tìlesné hmotnosti ptáka. Kovové krouky mají vysokou trvanlivost. K jejich opotøebení dochází postupem èasu na vnitøní stranì otìrem o bìhák, na vnìjím povrchu pak obrusem, co se týká pøedevím tìch ptaèích druhù, které se zdrují po urèitou dobu na pobøeí (ve slané a brakické vodì). Pouívané typy kroukù Upozornìní: pøi kroukování je nutné pouívat na jednotlivé druhy ptákù krouek s pøedepsaným prùmìrem,ten je vdy závazný. Pojmenování typu krouku se mùe zmìnit ! U kroukù, jejich typ sestává ze dvou písmen, je vùdèí a urèující vdy první písmeno. Druhé písmeno je pøidáváno vdy po vyèerpání urèitého poètu cifer viz tabulka na str. 31. Objednávky kroukù K objednávání kroukù pro daný rok slouí stanovený tiskopis, který kroukovatel vyplòuje ve dvou vyhotoveních. Obì zale do stanoveného termínu (ten je uveden buï pøímo na objednávce, nebo v pøiloené informaci) do kroukovací stanice; jeden potvrzený tiskopis je mu pro monost kontroly vrácen. Objednávky jsou vyøizovány hromadnì poèátkem roku (zpravidla v prùbìhu bøezna), dalí krouky jsou u pak rozesílány pouze výjimeènì v naléhavých pøípadech. Kroukovatel si musí krouky objednat v takovém mnoství, aby mu vystaèily a do konce bøezna následujícího roku. Pøed hlavním obdobím vydávání kroukù (bøezen) nebudou krouky vydávány. 30 Dalí zpùsoby odchytù Pøed zapoèetím odchytù nìkterou z dalích odchytových metod (rùzné typy vrí, tenata, odchyty dospìlých ptákù v budkách, odchyt za vyuití silného svìtelného zdroje, odchyt dravcù a sov na ivou návnadu atp.) je nutno vdy pøedem metodiku konzultovat s kroukovací stanicí. Zcela nepøípustné je pouívání zpùsobu odchytu, pøi nìm mùe dojít k poranìní èi dokonce usmrcení ptákù (oka vèetnì tzv. balchatri, lep, uspávací a omamné prostøedky apod.). Legálnì je mono pouívat pouze metody odchytu uvedené výe. ádné jiné metody odchytu nejsou povoleny. 6. M ANIPULACE S PTÁKY A KROUKOVÁNÍ Základním principem správné manipulace s odchycenými ptáky je minimalizace jejich stresu od poèáteèního odchytu a po okamik vyputìní. Proto po vyprotìní dríme ptáky v ruce co mono nejkratí dobu a vkládáme je do pøipravených sáèkù. Ptáka je nutno dret jemnì a lehce, ale tak, aby nemìl volná køídla a zbyteènì se netøepal. Pøenáet ptáky v ruce není dovoleno. Pøi manipulaci s ptáky musí kroukovatel dávat pozor i na monost zranìní ze strany ptákù. Týká se to pøedevím vìtích druhù ptákù, kteøí mohou zranìní zpùsobit zobákem nebo drápy: dravci, sovy, kormoráni, èápi a volavky. U èápù a volavek je nutno pøi výstupu ke hnízdu dávat pozor na oèi; doporuèujeme ochranné brýle. Doporuèené metody drení pøi manipulaci a kroukování Drobní ptáci Pøi drení meních druhù ptákù jsou pouívány 2 základní metody: anglická, kdy pták je dren hlavou od kroukovatele a krouek je pak nasazován na pravou nohu. Druhou metodou (nìmecká) je opaèný zpùsob drení, kdy pták je dren hlavou ke kroukovateli a krouek je pak nasazován obvykle na levou nohu. Tento zpùsob je doporuèován SVENSSONEM (1992) a rovnì Kroukovací stanicí Národního muzea Praha (viz té HROMÁDKO et al. 1998). Tato metoda je vhodná pro vìtinu druhù ptákù a do velikosti kosa. Vìtí ptáci Pøi kroukování vìtích druhù ptákù, které není mono dret v jedné ruce, je vhodná a nìkdy i nutná spolupráce dvou osob. Platí to pøedevím v pøípadech, kdy je vìtího ptáka zapotøebí mìøit, váit nebo poøídit nezbytnou fotodokumentaci. Sáèky na pøechovávání ptákù Sáèky musí být dostateènì velké. Pro drobné pìvce doporuèujeme stejnou velikost i stejnou délku òùry, která slouí k jejich uzavøení. Hraje to významnou roli pøi pøenosu sáèkù s odchycenými ptáky a pøi jejich zavìení na vhodné místo (klidné a bez pøímého pùsobení slunce, popø. detì). Sáèky musí být vyrobeny z nápadné nebo pestrobarevné prodyné látky, 23 aby nemohlo dojít k zapomenutí sáèku s odchyceným ptákem v pøípadì jeho zavìení poblí sítì. Zbyteènì by se tak prodluoval interval mezi odchycením ptáka a jeho vyputìním po okroukování. Sáèky musí být øádnì krejèovsky oetøeny (zapoity), aby se za volné nitì nemohl pták zachytit nohou (popø. za krouek, pokud se jedná o kontrolní odchyt) ! Nouzovým a pøechodným øeením je obrácení sáèku naruby. Sáèky je nutno vdy po urèité dobì vyprat. F Nikdy nevkládáme ptáky do mokrých sáèkù ! F Do jednoho sáèku vkládáme vdy pouze jednoho ptáka ! F Více ptákù je mono umístit pouze do vìtích sáèkù s upraveným dnem. Dno je mono vyztuit pevným kruhovým drátem, popø. pevným pravoúhlým døevìným rámeèkem. Jako materiál mùe být pouita slabá pevná deska nebo jemné pletivo, v nìm ptáci nemohou uvíznout za drápy. Takto upravené sáèky jsou vhodné pøi odchytech na nocovitích (napø. mono umístit a 10 vlatovek) a jsou ideální pro pøechovávání dlouhonohých bahòákù. Zdùrazòujeme, e je naprosto nepøípustné dávat do jednoho sáèku zástupce dvou rùzných druhù ptákù !! Vyndávání ptákù ze sáèkù Pøi vyndávání ptáka ze sáèku musíme vdy dobøe dret a jistit celé jeho tìlo. Je nepøípustné dret ptáka pouze za køídlo, nohu, hlavu nebo ocas. Na ocasní pera je nutno dávat vìtí pozor zvlátì u protahujících ptákù (zbyteèná ztráta energie pøi výmìnì rýdovacích per). Vypoutìní ptákù po okroukování Okroukované ptáky vypoutíme vdy co nejblíe místu, kde byli odchyceni. Pøi odchytech v hnízdní dobì - pokud se chytne hnízdící pár - vypoutíme partnery souèasnì. Obdobnì vypoutíme mláïata, pokud se chytnou spoleènì s nìkterým z rodièù. Dosud ne zcela samostatná mláïata vypoutíme pøímo v místì, kde byla odchycena. Ptáky nikdy nevypoutíme smìrem na volnou vodní hladinu, k frekventovaným komunikacím a lidským obydlím (moná pøítomnost koèek). Drobné ptáky a bahòáky nevyhazujeme do vzduchu, ale necháme je volnì odletìt z otevøené ruky. Velké bahòáky (bøehoue a kolihy) doporuèujeme pokládat na zem. Dravce naopak vyhazujeme do vzduchu (ve volném prostoru, aby nenarazili na vìtev atp.). 7. K ROUKOVÁNÍ MLÁÏAT Kroukování nevzletných mláïat (pulli - dále jen mláïat) je velice pøínosné, protoe pøesnì známe vìk a místo pùvodu kroukovaných ptákù. Na základì toho lze urèit naèasování hnízdìní a pøíslunost k místní populaci. Pøi kroukování mláïat je více ne pøi jakékoli jiné kroukovací èinnosti nutno dbát na bezpeènost dospìlých ptákù, mláïat a hnízda. V pøípadì, e hnízdìní mùe být kroukováním ohroeno, je nutné od nìj upustit. 24 l dospìlí ptáci mohou zpùsobit kroukovateli zranìní pøi obranì hnízda. Pøi kroukování nìkterých druhù je vhodné chránit oèi. Napøíklad putík obecný mùe být v blízkosti hnízda velice agresivní, zvlátì pokud jsou v nìm mláïata. l mláïata vìtiny druhù mohou zpùsobit poranìní drápy. Nìkteré druhy (napø. jestøáb a krahujec) se na hnízdì chovají relativnì klidnì, naopak i malá mláïata sokolovitých mohou zpùsobit zranìní. l mnoho hnízd dravcù a sov se nachází vysoko na stromech nebo skalách Kroukování na tìchto místech pøedstavuje riziko pro kroukovatele. Výhodou je práce ve dvojici, kdy jsou mláïata sputìna kroukovateli v pytli a okroukována na zemi. l ideální vìk pro kroukování je u mláïat vìtiny druhù 12 -15 dnù Poznámka: kontrolu hnízda výra velkého s vejci a malými mláïaty je nutno vdy plánovat na pozdní odpolední, lépe podveèerní dobu (sníení moností predace hnízda po jeho oputìní samicí) Hnízdní karty V Èeské republice je kadoroènì okroukováno více ne 20 000 mláïat. Pouze u malé èásti hnízd jsou vak vyplnìny hnízdní karty. I kdy jsou i základní údaje získané okroukováním mláïat velice cenné, snahou kroukovatele by mìlo být získat i dalí informace týkající se hnízda a jeho osudu. Tím se monosti zhodnocení dat dále zvyují. Sbìr hnízdních karet je v Èeské republice koordinován Èeskou spoleèností ornitologickou. Právì kroukovatelé, kteøí pøicházejí do kontaktu s hnízdy a mláïaty, mohou výraznì pøispìt ke sbìru hnízdních karet a dokázat tak i dalí smysl kroukování a monosti vyuití kroukovacích dat (viz REME 2003). Prioritním druhem kroukovací stanice z hlediska získávání hnízdních karet je vlatovka obecná. Kroukovatelé, kteøí se vìnují kroukování mláïat vlatovek a sbìru hnízdních karet v rámci projektu Vlatovka, mají krouky na oznaèení mláïat vlatovek (pull.) zdarma. Více informací o sbìru karet podá kroukovatelùm kroukovací stanice nebo ÈSO (www.cso.cz). Ptaèí druhy, jejich kroukování na hnízditi (pull. i dospìlcù) èi v jeho tìsné blízkosti je moné pouze s pøedchozím souhlasem kroukovací stanice: Potápka rudokrká (Podiceps grisegena) Potápka èernokrká (Podiceps nigricollis) Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) Bukaè velký (Botaurus stellaris) Bukáèek malý (Ixobrychus minutus) Kvako noèní (Nycticorax nycticorax) Volavka støíbøitá (Egretta garzetta) Volavka bílá (Egretta alba) Volavka popelavá (Ardea cinerea) Volavka èervená (Ardea purpurea) Èáp bílý (Ciconia ciconia) Èáp èerný (Ciconia nigra) Hohol severní (Bucephala clangula) Morèák velký (Mergus merganser) Luòák hnìdý (Milvus migrans) Luòák èervený (Milvus milvus) Kolpík bílý (Platalea leucorodia) Orel moøský (Haliaeetus albicilla) 29 l pøedem si pøipravte vybavení a krouky l vyvarujte se pestrého obleèení l velice významné je naèasování návtìvy vìtina mláïat by v dobì návtìvy mìla být ve vìku ideálním pro kroukování. Pokud mono se vyvarujte opakovaných návtìv, ideální je kroukování provádìt jen v rámci jedné návtìvy. l kadý nový zájemce o kroukování rackù a rybákù se musí pøedem zakolit u zkuených kolegù Vichni kroukovatelé, kteøí mají zájem o kroukování mláïat vech druhù rackù a rybákù, musí svùj zámìr pøedem ohlásit kroukovací stanici !!! Bahòáci - Obecné zásady Mláïata bahòákù opoutìjí hnízdo krátce po vylíhnutí, vìtinou bìhem 24 hodin. Poté jsou jetì rùznì dlouhou dobu vodìna rodièi a zahøívána. U nìkterých druhù je moné kroukovat mláïata ihned po vylíhnutí (v takovém pøípadì ale musí být zkontrolováno, zda nehrozí nasunutí krouku na patní kloub nebo na prsty). l pøi odchytu mláïat dbejte na to, aby nebyla zalápnuta ostatní ukrytá mláïata l nekroukujte za chladného poèasí nebo detì l nezdrujte se v místì pobytu rodiny s mláïaty delí dobu (zvlátì za chladného poèasí) l mláïata kroukujte bezprostøednì v místì jejich nálezu l predátoøi (zejména vrány) mohou nalézt mláïata na základì sledování kroukovatele a jsou schopni je sebrat døíve, ne se dospìlí ptáci vrátí l predátoøi jsou schopni mláïata lokalizovat na základì blýskajícího se èerstvého krouku. Proto krouky vdy pøedem nastøíkejte tmavou, napø. tabákovou barvou. Kachny, husy, labutì a chøástali - Obecné zásady Tarsus u této skupiny roste postupnì. Mláïata proto mohou být kroukována a v dobì, kdy lze krouek bezpeènì nasadit. U vìtiny druhù kachen je to zhruba v dobì, kdy mláïata dosahují 1/3 velikosti dospìlého ptáka. Labutì lze kroukovat pøiblinì od 8.- 9.týdne stáøí. Naproti tomu lysky je moné èasto kroukovat ji ve stáøí 8 - 10 dnù. l krouek musí být po nasazení zkontrolován , zda jej není moné pøetáhnout pøes prsty l dùleité je zkontrolovat, zda dráp zadního prstu není zachycen uvnitø krouku Poznámka: pokud vyplaíme kachnu ze snùky, je nutno vejce zakrýt peøím, které je pøi okrajích hnízda. Výraznì tím sniujeme monost predace. Dravci a sovy Bezpeènost kroukovatele Kroukování mláïat dravcù a sov mùe být v nìkterých pøípadech nebezpeèné pro zdraví kroukovatele. 28 Pøi kroukování mláïat platí dvì základní pravidla: 1. Mláïata nesmí být okroukována, pokud nejsou spolehlivì urèena (napø.budníèci, rákosníci, oupálci atd.) 2. Mláïata musí být kroukována ve správném stáøí. Pokud jsou kroukována pøíli brzy, mùe dojít k nasunutí krouku na tarsální èi metatarsální kloub (koleno a prsty) a tím i k ohroení zdraví a ivota mládìte. Pravidla pro pøesné urèení stáøí mláïat a okolností, za nich je lze kroukovat, závisí na druhu ptáka a umístìní hnízda. Upozoròujeme kroukovatele, e ke kroukování mláïat vybraných druhù (zejména druhù hnízdících v koloniích a nìkterých kriticky a silnì ohroených) je nutný souhlas kroukovací stanice, pøípadnì samostatná výjimka od MP (kroukovatel o ni musí sám ádat). Kroukování mláïat pìvcù a nìkterých nepìvcù 1. Mláïata nesmí být kroukována, pokud by mohlo pøi kroukování dojít ke znièení hnízda nebo pokud by bylo ohroeno pøeití mláïat. 2. Mláïata ledòáèka øíèního, vlhy pestré, vech druhù strakapoudù a lun, obou druhù králíèkù, støízlíka obecného, mlynaøíka dlouhoocasého, moudivláèka luního, jiøièky obecné a bøehule øíèní mohou být (z dùvodu monosti pokození hnízda) kroukována pouze v ojedinìlých pøípadech, napøíklad: l mláïata støízlíka obecného v neuzavøených hnízdech (napø. v budce) l mláïata jiøièky obecné v umìlých hnízdech nebo v hnízdech s irokým vletovým otvorem. V ádném pøípadì nesmí dojít k roziøování vletového otvoru kroukovatelem !! Toto platí i pro hnízda plhavcù. l mláïata ledòáèka, vlhy a bøehule mohou být kroukována pouze pokud jsou dosaitelná bez nutnosti rozíøení hnízdní nory (napø. pøi pádu èásti hnízdní stìny) nebo v umìlých hnízdních norách, kde je moný pøímý pøístup do hnízdní dutiny Pokud se chce kroukovatel specializovat na kroukování mláïat výe uvedených druhù, musí svùj zámìr vdy pøedem konzultovat s kroukovací stanicí ! Pøi kroukování mláïat je nutné mít na zøeteli i dalí obecná pravidla: l Vyhledávání hnízda U hnízd umístìných v nepøehledném terénu je ádoucí nejprve urèit co nejpøesnìji jejich polohu na základì pozorování dospìlých ptákù pøináejících potravu. Podle chování dospìlých ptákù (napø. frekvence krmení) lze urèit i stáøí mláïat. Toto nám pomùe k výraznému sníení èasu stráveného v okolí hnízda a tím i sníení rizika jeho predace. l Pøíprava ke kroukování Pøed kroukováním musí být vekeré vybavení pøipraveno. To opìt zkrátí dobu pobytu u hnízda. 25 l Kde mláïata kroukovat ? Pokud je to moné, mìla by být mláïata kroukována l l l l l l l l 26 pøímo na hnízdì. V ádném pøípadì nesmí být umonìno dospìlým ptákùm, aby spatøili prázdné hnízdo nebo se do nìj vrátili. Pokud jsou mláïata kroukována mimo hnízdo, okroukujeme nejdøíve èást mláïat a poté je na hnízdo vrátíme nebo prázdné hnízdo zakryjeme (napø. sáèkem). Vyndávání mláïat z hnízda Pøi vyndávání mláïat z hnízda postupujeme s maximální opatrností. Zejména to platí u druhù, jejich mláïata se pevnì drí hnízdního materiálu (nebezpeèí poranìní nohou èi pokození hnízda). Ideální stáøí pro kroukování U nìkterých druhù (napø. skøivanovití, konipasovití, drozdovití, pìnicovití, luva hajní, pìnkavovití a strnadovití) mohou (v pøípadì kroukování velmi malých mláïat) rodièe zamìnit èerstvý krouek za trus a vyhodit mládì mimo hnízdo. Pøi kroukování tìchto druhù je nutné krouek pøedem nabarvit (nastøíkat barvou). Nejlépe se osvìdèila tabákovì hnìdá èi khaki barva. Kdy kroukovat Ideálním vìkem pro kroukování mláïat vìtiny pìvcù je 5.-7. den ivota (otevøené oèi, pièky letek vyráejí z toulcù). Pozor na pøedèasné oputìní hnízda !! Mláïata mnoha druhù pìvcù (zejména tìch, kteøí hnízdí v otevøených hnízdech) mají sklon k pøedèasnému opoutìní hnízda pøi vyruení (antipredaèní strategie). Kroukování starích mláïat vyaduje proto maximální opatrnost. V nìkterých pøípadech je vhodné radìji od kroukování velkých mláïat zcela upustit.V ádném pøípadì nesaháme do hnízda, pokud neznáme pøesnì stáøí mláïat ! To platí dvojnásob pro hnízda nacházející se na veøejných místech (negativní reakce veøejnosti). V pøípadì, e z dùvodu neopatrnosti dojde k oputìní hnízda nevzletnými (patnì létajícími) mláïaty, je nutné je umístit zpìt do hnízdní kotlinky a zakrýt (rukou, sáèkem). Po jejich uklidnìní ruku èi sáèek pomalu odstraníme. Naproti tomu mláïata rorýsù, vlatovek a jiøièek se zdrují na hnízdì i nìkolik dnù po dosaení vzletnosti a je moné s nimi bezpeènì manipulovat. Zkouka krouku Po okroukování kadého mládìte vyzkouíme, zda krouek dobøe sedí. V ádném pøípadì nesmí dojít k jeho nasunutí na prsty mládìte !! Vrácení mláïat do hnízda Vechna mláïata musí být po okroukování ihned umístìna zpìt do hnízdní kotlinky (to platí pøedevím v pøípadì hnízd v budkách). Zejména mení mláïata, nacházející se mimo kotlinku, bývají èasto rodièi ignorována. Riziko predace Selapání vegetace v okolí hnízda mùe na jeho pøítomnost upozornit predátory. Snate se proto maximálnì omezit selapání èi polámání vegetace okolo hnízda. Pøi oputìní lokality se pokuste narovnat selapanou vegetaci. Mìjte také na pamìti, e nìkteøí predátoøi, zejména krkavcovití, mohou hnízdo lokalizovat podle pohybu kroukovatele. Hnízdní karta Pokud je to moné, vyplòte pro kadé okroukované hnízdo hnízdní kartu. Zejména se pokuste zjistit osud okroukovaných mláïat (vyvedena x nevyvedena). Kroukování mláïat nepìvcù U této skupiny ptákù je z dùvodù jejich znaèné rùznorodosti moností a zpùsobu kroukování celá øada. V pøípadì zájmu o kroukování druhù nebo skupin dále neuvedených kontaktujte kroukovací stanici. Brodiví - Obecné zásady l pozor na pøedèasné opoutìní hnízda vzrostlými (jetì nelétajícími èi patnì létajícími) mláïaty l pøi kroukování je nepøípustné pokozovat porosty (hnízdní stromy), v nich (na nich) se hnízda nacházejí. Toté platí pro hnízda umístìná na budovách (èáp bílý, potolka obecná,...) l pobyt na kolonii je nutné omezit na minimum potøebné pro okroukování mláïat l zvýenou opatrnost je nutné vìnovat ochranì vlastního zdraví (pozor na oèi !!) l kolonii opoutìjte nápadnì (tak, aby vás dospìlí ptáci vidìli odcházet) Kvako noèní Kroukování v koloniích tohoto druhu je velice citlivou záleitostí. Kroukovatel musí pøed vstupem pøesnì znát situaci v kolonii (stáøí mláïat). Hnízdìní bývá nìkdy asynchronní (ve vlnách) - v èásti kolonie mohou ptáci jetì inkubovat vejce, v èásti ji mohou krmit témìø vzletná mláïata. Pøi neetrném vstupu do kolonie u nich mùe dojít k pøedèasnému oputìní hnízda. Výhodou je spolupráce více kroukovatelù pøi kroukování. Ideální vìk pro kroukování mláïat je 15-20 dnù. Volavka popelavá Platí stejná pravidla jako u kvakoe. Èáp bílý U kroukování tohoto oblíbeného ptaèího druhu mìjme na pamìti zvýený spoleèenský dohled. Jakékoliv pochybení ze strany kroukovatele pøi kroukování tohoto populárního ptaèího druhu je veøejností velice negativnì hodnoceno. Nejvhodnìjí vìk pro okroukování mláïat èápù je 18.-25.den. Výstupy ke hnízdùm neprovádíme za detivého poèasí, vìtí mláïata nekroukujeme za silného vìtru. Rackové a rybáci - Obecné zásady Kroukování rackù a rybákù v koloniích je nutné provádìt s maximální opatrností. Nezodpovìdný pøístup ke kroukování mùe znamenat ohroení ivota velké èásti mláïat v kolonii. l dbejte na to, aby kroukování neprobíhalo v chladném poèasí nebo za detì l pøi kroukování postupujte pomalu, bez zbyteèných prudkých pohybù nebo pobíhání po kolonii, od bøehu smìrem dovnitø kolonie l pøi odchytu mláïat je nutné dbát na to, aby nedolo k zalápnutí ostatních ukrytých mláïat l nejlepím øeením je mení tým kroukovatelù, systematicky postupující po kolonii. l dùleité je vdy pøedem znát stáøí mláïat a topografii kolonie 27 l Kde mláïata kroukovat ? Pokud je to moné, mìla by být mláïata kroukována l l l l l l l l 26 pøímo na hnízdì. V ádném pøípadì nesmí být umonìno dospìlým ptákùm, aby spatøili prázdné hnízdo nebo se do nìj vrátili. Pokud jsou mláïata kroukována mimo hnízdo, okroukujeme nejdøíve èást mláïat a poté je na hnízdo vrátíme nebo prázdné hnízdo zakryjeme (napø. sáèkem). Vyndávání mláïat z hnízda Pøi vyndávání mláïat z hnízda postupujeme s maximální opatrností. Zejména to platí u druhù, jejich mláïata se pevnì drí hnízdního materiálu (nebezpeèí poranìní nohou èi pokození hnízda). Ideální stáøí pro kroukování U nìkterých druhù (napø. skøivanovití, konipasovití, drozdovití, pìnicovití, luva hajní, pìnkavovití a strnadovití) mohou (v pøípadì kroukování velmi malých mláïat) rodièe zamìnit èerstvý krouek za trus a vyhodit mládì mimo hnízdo. Pøi kroukování tìchto druhù je nutné krouek pøedem nabarvit (nastøíkat barvou). Nejlépe se osvìdèila tabákovì hnìdá èi khaki barva. Kdy kroukovat Ideálním vìkem pro kroukování mláïat vìtiny pìvcù je 5.-7. den ivota (otevøené oèi, pièky letek vyráejí z toulcù). Pozor na pøedèasné oputìní hnízda !! Mláïata mnoha druhù pìvcù (zejména tìch, kteøí hnízdí v otevøených hnízdech) mají sklon k pøedèasnému opoutìní hnízda pøi vyruení (antipredaèní strategie). Kroukování starích mláïat vyaduje proto maximální opatrnost. V nìkterých pøípadech je vhodné radìji od kroukování velkých mláïat zcela upustit.V ádném pøípadì nesaháme do hnízda, pokud neznáme pøesnì stáøí mláïat ! To platí dvojnásob pro hnízda nacházející se na veøejných místech (negativní reakce veøejnosti). V pøípadì, e z dùvodu neopatrnosti dojde k oputìní hnízda nevzletnými (patnì létajícími) mláïaty, je nutné je umístit zpìt do hnízdní kotlinky a zakrýt (rukou, sáèkem). Po jejich uklidnìní ruku èi sáèek pomalu odstraníme. Naproti tomu mláïata rorýsù, vlatovek a jiøièek se zdrují na hnízdì i nìkolik dnù po dosaení vzletnosti a je moné s nimi bezpeènì manipulovat. Zkouka krouku Po okroukování kadého mládìte vyzkouíme, zda krouek dobøe sedí. V ádném pøípadì nesmí dojít k jeho nasunutí na prsty mládìte !! Vrácení mláïat do hnízda Vechna mláïata musí být po okroukování ihned umístìna zpìt do hnízdní kotlinky (to platí pøedevím v pøípadì hnízd v budkách). Zejména mení mláïata, nacházející se mimo kotlinku, bývají èasto rodièi ignorována. Riziko predace Selapání vegetace v okolí hnízda mùe na jeho pøítomnost upozornit predátory. Snate se proto maximálnì omezit selapání èi polámání vegetace okolo hnízda. Pøi oputìní lokality se pokuste narovnat selapanou vegetaci. Mìjte také na pamìti, e nìkteøí predátoøi, zejména krkavcovití, mohou hnízdo lokalizovat podle pohybu kroukovatele. Hnízdní karta Pokud je to moné, vyplòte pro kadé okroukované hnízdo hnízdní kartu. Zejména se pokuste zjistit osud okroukovaných mláïat (vyvedena x nevyvedena). Kroukování mláïat nepìvcù U této skupiny ptákù je z dùvodù jejich znaèné rùznorodosti moností a zpùsobu kroukování celá øada. V pøípadì zájmu o kroukování druhù nebo skupin dále neuvedených kontaktujte kroukovací stanici. Brodiví - Obecné zásady l pozor na pøedèasné opoutìní hnízda vzrostlými (jetì nelétajícími èi patnì létajícími) mláïaty l pøi kroukování je nepøípustné pokozovat porosty (hnízdní stromy), v nich (na nich) se hnízda nacházejí. Toté platí pro hnízda umístìná na budovách (èáp bílý, potolka obecná,...) l pobyt na kolonii je nutné omezit na minimum potøebné pro okroukování mláïat l zvýenou opatrnost je nutné vìnovat ochranì vlastního zdraví (pozor na oèi !!) l kolonii opoutìjte nápadnì (tak, aby vás dospìlí ptáci vidìli odcházet) Kvako noèní Kroukování v koloniích tohoto druhu je velice citlivou záleitostí. Kroukovatel musí pøed vstupem pøesnì znát situaci v kolonii (stáøí mláïat). Hnízdìní bývá nìkdy asynchronní (ve vlnách) - v èásti kolonie mohou ptáci jetì inkubovat vejce, v èásti ji mohou krmit témìø vzletná mláïata. Pøi neetrném vstupu do kolonie u nich mùe dojít k pøedèasnému oputìní hnízda. Výhodou je spolupráce více kroukovatelù pøi kroukování. Ideální vìk pro kroukování mláïat je 15-20 dnù. Volavka popelavá Platí stejná pravidla jako u kvakoe. Èáp bílý U kroukování tohoto oblíbeného ptaèího druhu mìjme na pamìti zvýený spoleèenský dohled. Jakékoliv pochybení ze strany kroukovatele pøi kroukování tohoto populárního ptaèího druhu je veøejností velice negativnì hodnoceno. Nejvhodnìjí vìk pro okroukování mláïat èápù je 18.-25.den. Výstupy ke hnízdùm neprovádíme za detivého poèasí, vìtí mláïata nekroukujeme za silného vìtru. Rackové a rybáci - Obecné zásady Kroukování rackù a rybákù v koloniích je nutné provádìt s maximální opatrností. Nezodpovìdný pøístup ke kroukování mùe znamenat ohroení ivota velké èásti mláïat v kolonii. l dbejte na to, aby kroukování neprobíhalo v chladném poèasí nebo za detì l pøi kroukování postupujte pomalu, bez zbyteèných prudkých pohybù nebo pobíhání po kolonii, od bøehu smìrem dovnitø kolonie l pøi odchytu mláïat je nutné dbát na to, aby nedolo k zalápnutí ostatních ukrytých mláïat l nejlepím øeením je mení tým kroukovatelù, systematicky postupující po kolonii. l dùleité je vdy pøedem znát stáøí mláïat a topografii kolonie 27 l pøedem si pøipravte vybavení a krouky l vyvarujte se pestrého obleèení l velice významné je naèasování návtìvy vìtina mláïat by v dobì návtìvy mìla být ve vìku ideálním pro kroukování. Pokud mono se vyvarujte opakovaných návtìv, ideální je kroukování provádìt jen v rámci jedné návtìvy. l kadý nový zájemce o kroukování rackù a rybákù se musí pøedem zakolit u zkuených kolegù Vichni kroukovatelé, kteøí mají zájem o kroukování mláïat vech druhù rackù a rybákù, musí svùj zámìr pøedem ohlásit kroukovací stanici !!! Bahòáci - Obecné zásady Mláïata bahòákù opoutìjí hnízdo krátce po vylíhnutí, vìtinou bìhem 24 hodin. Poté jsou jetì rùznì dlouhou dobu vodìna rodièi a zahøívána. U nìkterých druhù je moné kroukovat mláïata ihned po vylíhnutí (v takovém pøípadì ale musí být zkontrolováno, zda nehrozí nasunutí krouku na patní kloub nebo na prsty). l pøi odchytu mláïat dbejte na to, aby nebyla zalápnuta ostatní ukrytá mláïata l nekroukujte za chladného poèasí nebo detì l nezdrujte se v místì pobytu rodiny s mláïaty delí dobu (zvlátì za chladného poèasí) l mláïata kroukujte bezprostøednì v místì jejich nálezu l predátoøi (zejména vrány) mohou nalézt mláïata na základì sledování kroukovatele a jsou schopni je sebrat døíve, ne se dospìlí ptáci vrátí l predátoøi jsou schopni mláïata lokalizovat na základì blýskajícího se èerstvého krouku. Proto krouky vdy pøedem nastøíkejte tmavou, napø. tabákovou barvou. Kachny, husy, labutì a chøástali - Obecné zásady Tarsus u této skupiny roste postupnì. Mláïata proto mohou být kroukována a v dobì, kdy lze krouek bezpeènì nasadit. U vìtiny druhù kachen je to zhruba v dobì, kdy mláïata dosahují 1/3 velikosti dospìlého ptáka. Labutì lze kroukovat pøiblinì od 8.- 9.týdne stáøí. Naproti tomu lysky je moné èasto kroukovat ji ve stáøí 8 - 10 dnù. l krouek musí být po nasazení zkontrolován , zda jej není moné pøetáhnout pøes prsty l dùleité je zkontrolovat, zda dráp zadního prstu není zachycen uvnitø krouku Poznámka: pokud vyplaíme kachnu ze snùky, je nutno vejce zakrýt peøím, které je pøi okrajích hnízda. Výraznì tím sniujeme monost predace. Dravci a sovy Bezpeènost kroukovatele Kroukování mláïat dravcù a sov mùe být v nìkterých pøípadech nebezpeèné pro zdraví kroukovatele. 28 Pøi kroukování mláïat platí dvì základní pravidla: 1. Mláïata nesmí být okroukována, pokud nejsou spolehlivì urèena (napø.budníèci, rákosníci, oupálci atd.) 2. Mláïata musí být kroukována ve správném stáøí. Pokud jsou kroukována pøíli brzy, mùe dojít k nasunutí krouku na tarsální èi metatarsální kloub (koleno a prsty) a tím i k ohroení zdraví a ivota mládìte. Pravidla pro pøesné urèení stáøí mláïat a okolností, za nich je lze kroukovat, závisí na druhu ptáka a umístìní hnízda. Upozoròujeme kroukovatele, e ke kroukování mláïat vybraných druhù (zejména druhù hnízdících v koloniích a nìkterých kriticky a silnì ohroených) je nutný souhlas kroukovací stanice, pøípadnì samostatná výjimka od MP (kroukovatel o ni musí sám ádat). Kroukování mláïat pìvcù a nìkterých nepìvcù 1. Mláïata nesmí být kroukována, pokud by mohlo pøi kroukování dojít ke znièení hnízda nebo pokud by bylo ohroeno pøeití mláïat. 2. Mláïata ledòáèka øíèního, vlhy pestré, vech druhù strakapoudù a lun, obou druhù králíèkù, støízlíka obecného, mlynaøíka dlouhoocasého, moudivláèka luního, jiøièky obecné a bøehule øíèní mohou být (z dùvodu monosti pokození hnízda) kroukována pouze v ojedinìlých pøípadech, napøíklad: l mláïata støízlíka obecného v neuzavøených hnízdech (napø. v budce) l mláïata jiøièky obecné v umìlých hnízdech nebo v hnízdech s irokým vletovým otvorem. V ádném pøípadì nesmí dojít k roziøování vletového otvoru kroukovatelem !! Toto platí i pro hnízda plhavcù. l mláïata ledòáèka, vlhy a bøehule mohou být kroukována pouze pokud jsou dosaitelná bez nutnosti rozíøení hnízdní nory (napø. pøi pádu èásti hnízdní stìny) nebo v umìlých hnízdních norách, kde je moný pøímý pøístup do hnízdní dutiny Pokud se chce kroukovatel specializovat na kroukování mláïat výe uvedených druhù, musí svùj zámìr vdy pøedem konzultovat s kroukovací stanicí ! Pøi kroukování mláïat je nutné mít na zøeteli i dalí obecná pravidla: l Vyhledávání hnízda U hnízd umístìných v nepøehledném terénu je ádoucí nejprve urèit co nejpøesnìji jejich polohu na základì pozorování dospìlých ptákù pøináejících potravu. Podle chování dospìlých ptákù (napø. frekvence krmení) lze urèit i stáøí mláïat. Toto nám pomùe k výraznému sníení èasu stráveného v okolí hnízda a tím i sníení rizika jeho predace. l Pøíprava ke kroukování Pøed kroukováním musí být vekeré vybavení pøipraveno. To opìt zkrátí dobu pobytu u hnízda. 25 aby nemohlo dojít k zapomenutí sáèku s odchyceným ptákem v pøípadì jeho zavìení poblí sítì. Zbyteènì by se tak prodluoval interval mezi odchycením ptáka a jeho vyputìním po okroukování. Sáèky musí být øádnì krejèovsky oetøeny (zapoity), aby se za volné nitì nemohl pták zachytit nohou (popø. za krouek, pokud se jedná o kontrolní odchyt) ! Nouzovým a pøechodným øeením je obrácení sáèku naruby. Sáèky je nutno vdy po urèité dobì vyprat. F Nikdy nevkládáme ptáky do mokrých sáèkù ! F Do jednoho sáèku vkládáme vdy pouze jednoho ptáka ! F Více ptákù je mono umístit pouze do vìtích sáèkù s upraveným dnem. Dno je mono vyztuit pevným kruhovým drátem, popø. pevným pravoúhlým døevìným rámeèkem. Jako materiál mùe být pouita slabá pevná deska nebo jemné pletivo, v nìm ptáci nemohou uvíznout za drápy. Takto upravené sáèky jsou vhodné pøi odchytech na nocovitích (napø. mono umístit a 10 vlatovek) a jsou ideální pro pøechovávání dlouhonohých bahòákù. Zdùrazòujeme, e je naprosto nepøípustné dávat do jednoho sáèku zástupce dvou rùzných druhù ptákù !! Vyndávání ptákù ze sáèkù Pøi vyndávání ptáka ze sáèku musíme vdy dobøe dret a jistit celé jeho tìlo. Je nepøípustné dret ptáka pouze za køídlo, nohu, hlavu nebo ocas. Na ocasní pera je nutno dávat vìtí pozor zvlátì u protahujících ptákù (zbyteèná ztráta energie pøi výmìnì rýdovacích per). Vypoutìní ptákù po okroukování Okroukované ptáky vypoutíme vdy co nejblíe místu, kde byli odchyceni. Pøi odchytech v hnízdní dobì - pokud se chytne hnízdící pár - vypoutíme partnery souèasnì. Obdobnì vypoutíme mláïata, pokud se chytnou spoleènì s nìkterým z rodièù. Dosud ne zcela samostatná mláïata vypoutíme pøímo v místì, kde byla odchycena. Ptáky nikdy nevypoutíme smìrem na volnou vodní hladinu, k frekventovaným komunikacím a lidským obydlím (moná pøítomnost koèek). Drobné ptáky a bahòáky nevyhazujeme do vzduchu, ale necháme je volnì odletìt z otevøené ruky. Velké bahòáky (bøehoue a kolihy) doporuèujeme pokládat na zem. Dravce naopak vyhazujeme do vzduchu (ve volném prostoru, aby nenarazili na vìtev atp.). 7. K ROUKOVÁNÍ MLÁÏAT Kroukování nevzletných mláïat (pulli - dále jen mláïat) je velice pøínosné, protoe pøesnì známe vìk a místo pùvodu kroukovaných ptákù. Na základì toho lze urèit naèasování hnízdìní a pøíslunost k místní populaci. Pøi kroukování mláïat je více ne pøi jakékoli jiné kroukovací èinnosti nutno dbát na bezpeènost dospìlých ptákù, mláïat a hnízda. V pøípadì, e hnízdìní mùe být kroukováním ohroeno, je nutné od nìj upustit. 24 l dospìlí ptáci mohou zpùsobit kroukovateli zranìní pøi obranì hnízda. Pøi kroukování nìkterých druhù je vhodné chránit oèi. Napøíklad putík obecný mùe být v blízkosti hnízda velice agresivní, zvlátì pokud jsou v nìm mláïata. l mláïata vìtiny druhù mohou zpùsobit poranìní drápy. Nìkteré druhy (napø. jestøáb a krahujec) se na hnízdì chovají relativnì klidnì, naopak i malá mláïata sokolovitých mohou zpùsobit zranìní. l mnoho hnízd dravcù a sov se nachází vysoko na stromech nebo skalách Kroukování na tìchto místech pøedstavuje riziko pro kroukovatele. Výhodou je práce ve dvojici, kdy jsou mláïata sputìna kroukovateli v pytli a okroukována na zemi. l ideální vìk pro kroukování je u mláïat vìtiny druhù 12 -15 dnù Poznámka: kontrolu hnízda výra velkého s vejci a malými mláïaty je nutno vdy plánovat na pozdní odpolední, lépe podveèerní dobu (sníení moností predace hnízda po jeho oputìní samicí) Hnízdní karty V Èeské republice je kadoroènì okroukováno více ne 20 000 mláïat. Pouze u malé èásti hnízd jsou vak vyplnìny hnízdní karty. I kdy jsou i základní údaje získané okroukováním mláïat velice cenné, snahou kroukovatele by mìlo být získat i dalí informace týkající se hnízda a jeho osudu. Tím se monosti zhodnocení dat dále zvyují. Sbìr hnízdních karet je v Èeské republice koordinován Èeskou spoleèností ornitologickou. Právì kroukovatelé, kteøí pøicházejí do kontaktu s hnízdy a mláïaty, mohou výraznì pøispìt ke sbìru hnízdních karet a dokázat tak i dalí smysl kroukování a monosti vyuití kroukovacích dat (viz REME 2003). Prioritním druhem kroukovací stanice z hlediska získávání hnízdních karet je vlatovka obecná. Kroukovatelé, kteøí se vìnují kroukování mláïat vlatovek a sbìru hnízdních karet v rámci projektu Vlatovka, mají krouky na oznaèení mláïat vlatovek (pull.) zdarma. Více informací o sbìru karet podá kroukovatelùm kroukovací stanice nebo ÈSO (www.cso.cz). Ptaèí druhy, jejich kroukování na hnízditi (pull. i dospìlcù) èi v jeho tìsné blízkosti je moné pouze s pøedchozím souhlasem kroukovací stanice: Potápka rudokrká (Podiceps grisegena) Potápka èernokrká (Podiceps nigricollis) Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) Bukaè velký (Botaurus stellaris) Bukáèek malý (Ixobrychus minutus) Kvako noèní (Nycticorax nycticorax) Volavka støíbøitá (Egretta garzetta) Volavka bílá (Egretta alba) Volavka popelavá (Ardea cinerea) Volavka èervená (Ardea purpurea) Èáp bílý (Ciconia ciconia) Èáp èerný (Ciconia nigra) Hohol severní (Bucephala clangula) Morèák velký (Mergus merganser) Luòák hnìdý (Milvus migrans) Luòák èervený (Milvus milvus) Kolpík bílý (Platalea leucorodia) Orel moøský (Haliaeetus albicilla) 29 Orel královský (Aquila heliaca) Orel køiklavý (Aquila pomarina) Moták pilich (Circus cyaneus) Moták luní (Circus pygargus) Sokol stìhovavý (Falco peregrinus) Ostøí lesní (Falco subbuteo) Raroh velký (Falco cherrug) Jeøáb popelavý (Grus grus) Tenkozobec opaèný (Recurvirostra avosetta) Pisila èáponohá (Himantopus himantopus) Koliha velká (Numenius arquata) Bøehou èernoocasý (Limosa limosa) Vodou rudonohý (Tringa totanus) Dytík úhorní (Burhinus oedicnemus) Kulík hnìdý (Charadrius morinellus) 8. K OVOVÉ Racek èernohlavý (Larus melanocephalus) Racek chechtavý (Larus ridibundus) Racek bouøní (Larus canus) Racek bìlohlavý (Larus cachinnans) Rybák obecný (Sterna hirundo) Rybák èerný (Chlidonias niger) Putík bìlavý (Strix uralensis) Výreèek malý (Otus scops) Kalous pustovka (Asio flammeus) Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) Vlha pestrá (Merops apiaster) Dudek chocholatý (Upupa epops) Bøehule øíèní (Riparia riparia) Pìvuka podhorní (Prunella collaris) Havran polní (Corvus frugilegus) KROUKY Pouívání kovových kroukù s identifikaèním èíslem a adresou kroukovací stanice je vysoce efektivní metodou výzkumu ptákù. Velkou výhodou tìchto kroukù je nenároènost na technické vybavení pøi jejich nasazování. Pøedstavují pro ptáky minimální zatíení, nebo jejich hmotnost zpravidla nepøesahuje 0,01 % tìlesné hmotnosti ptáka. Kovové krouky mají vysokou trvanlivost. K jejich opotøebení dochází postupem èasu na vnitøní stranì otìrem o bìhák, na vnìjím povrchu pak obrusem, co se týká pøedevím tìch ptaèích druhù, které se zdrují po urèitou dobu na pobøeí (ve slané a brakické vodì). Pouívané typy kroukù Upozornìní: pøi kroukování je nutné pouívat na jednotlivé druhy ptákù krouek s pøedepsaným prùmìrem,ten je vdy závazný. Pojmenování typu krouku se mùe zmìnit ! U kroukù, jejich typ sestává ze dvou písmen, je vùdèí a urèující vdy první písmeno. Druhé písmeno je pøidáváno vdy po vyèerpání urèitého poètu cifer viz tabulka na str. 31. Objednávky kroukù K objednávání kroukù pro daný rok slouí stanovený tiskopis, který kroukovatel vyplòuje ve dvou vyhotoveních. Obì zale do stanoveného termínu (ten je uveden buï pøímo na objednávce, nebo v pøiloené informaci) do kroukovací stanice; jeden potvrzený tiskopis je mu pro monost kontroly vrácen. Objednávky jsou vyøizovány hromadnì poèátkem roku (zpravidla v prùbìhu bøezna), dalí krouky jsou u pak rozesílány pouze výjimeènì v naléhavých pøípadech. Kroukovatel si musí krouky objednat v takovém mnoství, aby mu vystaèily a do konce bøezna následujícího roku. Pøed hlavním obdobím vydávání kroukù (bøezen) nebudou krouky vydávány. 30 Dalí zpùsoby odchytù Pøed zapoèetím odchytù nìkterou z dalích odchytových metod (rùzné typy vrí, tenata, odchyty dospìlých ptákù v budkách, odchyt za vyuití silného svìtelného zdroje, odchyt dravcù a sov na ivou návnadu atp.) je nutno vdy pøedem metodiku konzultovat s kroukovací stanicí. Zcela nepøípustné je pouívání zpùsobu odchytu, pøi nìm mùe dojít k poranìní èi dokonce usmrcení ptákù (oka vèetnì tzv. balchatri, lep, uspávací a omamné prostøedky apod.). Legálnì je mono pouívat pouze metody odchytu uvedené výe. ádné jiné metody odchytu nejsou povoleny. 6. M ANIPULACE S PTÁKY A KROUKOVÁNÍ Základním principem správné manipulace s odchycenými ptáky je minimalizace jejich stresu od poèáteèního odchytu a po okamik vyputìní. Proto po vyprotìní dríme ptáky v ruce co mono nejkratí dobu a vkládáme je do pøipravených sáèkù. Ptáka je nutno dret jemnì a lehce, ale tak, aby nemìl volná køídla a zbyteènì se netøepal. Pøenáet ptáky v ruce není dovoleno. Pøi manipulaci s ptáky musí kroukovatel dávat pozor i na monost zranìní ze strany ptákù. Týká se to pøedevím vìtích druhù ptákù, kteøí mohou zranìní zpùsobit zobákem nebo drápy: dravci, sovy, kormoráni, èápi a volavky. U èápù a volavek je nutno pøi výstupu ke hnízdu dávat pozor na oèi; doporuèujeme ochranné brýle. Doporuèené metody drení pøi manipulaci a kroukování Drobní ptáci Pøi drení meních druhù ptákù jsou pouívány 2 základní metody: anglická, kdy pták je dren hlavou od kroukovatele a krouek je pak nasazován na pravou nohu. Druhou metodou (nìmecká) je opaèný zpùsob drení, kdy pták je dren hlavou ke kroukovateli a krouek je pak nasazován obvykle na levou nohu. Tento zpùsob je doporuèován SVENSSONEM (1992) a rovnì Kroukovací stanicí Národního muzea Praha (viz té HROMÁDKO et al. 1998). Tato metoda je vhodná pro vìtinu druhù ptákù a do velikosti kosa. Vìtí ptáci Pøi kroukování vìtích druhù ptákù, které není mono dret v jedné ruce, je vhodná a nìkdy i nutná spolupráce dvou osob. Platí to pøedevím v pøípadech, kdy je vìtího ptáka zapotøebí mìøit, váit nebo poøídit nezbytnou fotodokumentaci. Sáèky na pøechovávání ptákù Sáèky musí být dostateènì velké. Pro drobné pìvce doporuèujeme stejnou velikost i stejnou délku òùry, která slouí k jejich uzavøení. Hraje to významnou roli pøi pøenosu sáèkù s odchycenými ptáky a pøi jejich zavìení na vhodné místo (klidné a bez pøímého pùsobení slunce, popø. detì). Sáèky musí být vyrobeny z nápadné nebo pestrobarevné prodyné látky, 23 spolupráce 2 osob ( jeden z kroukovatelù ovládá sí, druhý vyprouje odchycené ptáky). Moná je té spolupráce 3 kroukovatelù: 2 ovládají sí, tøetí vyprouje odchycené ptáky. Odchyt za vyuití nahrávky hlasu Pouití pøehrávky ptaèího zpìvu (a hlasu) je velmi úèinným zpùsobem pøilákání ptákù do blízkosti sítí, popø. tenat. Ve vìtinì pøípadù je tato metoda postavena na vyuití teritoriálního chování samcù v dobì hnízdìní, nìkteré druhy ptákù lze vak chytat prakticky v prùbìhu celého roku ( napø. králíèek obecný, støízlík obecný, sýkora uhelníèek,...) a odchyt navíc není omezen pouze na samce. Pouití magnetofonu nebo jiného typu pøehrávaèe nahrazuje volavého ptáka nebo vábnièku. Doporuèujeme pro tuto metodu odchytu pouívat zcela neporuené sítì. Sí je nutno mít pod pøímým dohledem a ptáky vyproovat co nejdøíve po odchycení. Pøi odchytech nìkterých druhù ptákù (napø. chøástala polního, slavíka modráèka, hýla rudého,...) je nezbytnì nutná koordinace, aby nebyli ptáci zbyteènì opakovanì rueni. Upozornìní: pøehrávky hlasu není dovoleno pouívat v prùbìhu odchytu v rámci projektu CES. LITERATURA: ( 1 ), ( 3 ), ( 9 ), ( 10 ), ( 11 ), ( 12 ), ( 13 ), ( 14 ), ( 15 ), ( 16 ), ( 18 ), ( 19 ), ( 20 ), ( 21 ), ( 22 ), ( 23 ), ( 24 ), ( 25 ), ( 26 ), ( 27 ), ( 28 ), ( 29 ) Sklopky Dalí metodou je odchyt hmyzoravých ptákù do pruinami ovládaných jednoduchých sklopných zaøízení, tzv. sklopek. Pùvodnì se jednalo o sklopné síky se základnou cca 25 x 25 cm, k nim je pták pøilákán vhodnì umístìnou larvou potemníka mouèného (Tenebrio molitor), tzv. mouèným èervem. Pták za nìj zatáhne a pøeklopí pøes sebe pohyblivý díl sklopky. Aby byl odchycený pták dokonale ukryt pøed pøípadnými predátory, byl pùvodní síovinový výplet nahrazen prodynou neprùhlednou látkou utkanou z umìlých vláken. Odchycený pták je navíc chránìn pøed náhlou nepøízní poèasí (napø. dubnové deové pøeháòky). Tato úprava rovnì umoòuje úspìnìjí odchyt na vhodných stanovitích (pøedevím místech sbìru potravy), nebo odchycený pták neodrazuje dalí ptáky v nejbliím okolí. Sklopky musí mít kroukovatel pod stálou kontrolou a odchycení ptáci jsou kroukováni vdy krátce po odchycení. Urèitou nevýhodou je skuteènost, e ptáci jsou chytáni pouze po jednom. To vak mùe ornitolog úèinnì kompenzovat svými zkuenostmi. Sklopky jsou vhodné pøedevím pro odchyt bìloøitù edých, slavíkù modráèkù, slavíkù obecných, bramborníèkù hnìdých a uhýkù obecných. Dalími odchytávanými druhy pìvcù jsou: èervenka obecná, rehek zahradní, bramborníèek èernohlavý, lejsek èernohlavý aj. Ze zástupcù nepìvcù jsou s úspìchem chytáni pøedevím chøástal vodní a chøástal kropenatý, popø. i nìkteré druhy bahòákù. Do sklopek vìtích rozmìrù (60 x 60 cm) a za pouití jiné návnady (místo mouèného èerva napø. kus tvrdého peèiva) je mono chytat racky chechtavé i racky bouøní, z pìvcù pak pøedevím pøi snìhové pokrývce zimující havrany polní. Rovnì tyto vìtí sklopky musí mít kroukovatel pod stálou kontrolou. LITERATURA: ( 2 ), ( 17 ) 22 Pouívané typy kroukù Typ F P,J S TA N Z R K H HN EX EN D C CB BX A LB prùmìr 1,9 mm 2,0 mm 2,4 mm 2,5 mm 2,8 mm 3,3 mm 3,5 mm 4,2 mm 5,5 mm 6,0 mm 7,0 mm 7,0 mm 9,0 mm 11,0 mm 13,0 mm 16,0 mm 20,0 mm 26,0 mm výka 5,0 mm 5,5 mm 5,0 mm 5,5 mm 5,5 mm 7,0 mm 4,5 mm 7,0 mm 8,5 mm 5,0 mm 12,0 mm 8,5 mm 12,0 mm 12,0 mm 12,0 mm 15,0 mm 15,0 mm 20,0 mm U typu C dolo k rozdìlení do 2 nových velikostních typù: C = 11,0 mm a CB = 13,0 mm. Staré krouky o prùmìru 12,0 mm (typu C do è. 142 000 a CB od è. 11 501 do è. 13 500) pouívejte podle døívìjích pokynù. Krouky od typu P po typ EN vèetnì jsou dodávány v polootevøeném stavu na buírkách. Doporuèujeme, aby si kroukovatel provedl tuto úpravu i u vìtích typù kroukù. Pøedejdeme tak pøípadným zbyteèným ztrátám pøi jejich otevírání a v místì kroukování (napø. na stromových hnízdech dravcù a brodivých, pøi kroukování vodních ptákù, pøi kroukování za vyí snìhové pokrývky atp.). Pøedepsané typy kroukù pro jednotlivé druhy ptákù Krouky oznaèené *) je nutné ovalizovat. U velikostního typu T uvádíme jako pøíklad druhého písmene A. Baant obecný M - C, F - D Bekasina otavní a vìtí H Bìloøit edý N Bramborníèek (oba druhy) TA, S Brhlík lesní N Brkoslav severní Z Bøehou èernoocasý H Bøehule øíèní S, P Budníèek (vechny druhy) P, F Bukaè velký CB Bukáèek malý pull.- EN, ost.- EN, EX Cvrèilka (vechny druhy) Èáp bílý a èerný Èeèetka (vechny druhy) Èejka chocholatá Èervenka obecná Èírka obecná a modrá Èíek lesní TA, S BX S H TA , S EN*) S Datel èerný Datlík tøíprstý Dlask tlustozobý Drozd (vechny druhy) D K Z K 31 Døemlík tundrový Dudek chocholatý M - H, F - EN K Havran polní Hohol severní Holub doupòák Holub høivnáè Hrdlièka divoká Hrdlièka zahradní Husa velká Hýl obecný Hýl rudý D D*, C EN D HN EN A N, TA N Chocholou obecný Chøástal malý Chøástal kropenatý, vodní a polní Z K H Jeøábek lesní EN Jespák bojovný M - H, F - K Jespák obecný, køivozobý, píseèný N, Z Jespák malý a edý TA Jespák rezavý K Jestøáb lesní M - C, F - CB Jikavec severní N, TA Jiøièka obecná S, TA Kachna divoká C Kalous uatý a pustovka D Kameòáèek pestrý K Kánì lesní C, CB Kánì rousná CB Kavka obecná pull. - EN, ost. - EN, EX Koliha velká D Kolpík bílý BX Konipas (vechny druhy) TA Konopka obecná a lutozobá S Kopøivka obecná D*) Kormorán velký BX*), A Koroptev polní EN Kos èerný a horský K Krahujec obecný M - H, F - EX Králíèek obecný a ohnivý F Krkavec velký CB Krutihlav obecný Z Køepelka polní K Køivka obecná Z Kukaèka obecná HN Kulík bledý H Kulík píseèný Z Kulík øíèní N 32 Kulíek nejmení Kvako noèní HN C Labu velká LB Ledòáèek øíèní R Lejsek malý P Lejsek (ostatní druhy) pull. - S, ost. S, P Lelek lesní R Linduka úhorní N Linduka (ostatní druhy) TA Luòák èervený a hnìdý C, CB Lyska èerná pull. - D*), C, ost. C Lyskonoh úzkozobý N Lièák pestrý D*) Mlynaøík dlouhoocasý Moták luní Moták pilich Moták pochop Moudivláèek luní P, F EX, EN M - EX, F - D M - D, F - D, C S, P Orel moøský, královský a skalní LB Orel køiklavý A, BX Oøeník kropenatý EN, H Ostøí lesní EN Pìnice vlaská Pìnice èernohlavá a slavíková Pìnice pokøovní a hnìdokøídlá Pìnkava obecná Pìvuka modrá Pìvuka podhorní Pisík obecný Pisila èáponohá Polák chocholaèka Polák velký Potolka obecná Potolka rudonohá Potápka èernokrká Potápka malá Potápka roháè Putík bìlavý Putík obecný Racek chechtavý, bouøní, èernohlavý Racek støíbøitý a bìlohlavý Rákosník velký Rákosník (ostatní druhy) Raroh velký Rehek domácí a zahradní Rorýs obecný Z, N TA, N TA, S TA, N TA N Z EN D*) C EN, EX H, EN D*) EN*) CB*) CB, BX C EX C Z TA , S M - C, F - CB TA, S R l l l l kolmo k síti nebo pevnou drátìnou podpìrou ve tvaru písmene M (s neostrými vrcholy). pokud jsou sítì stavìny do øady, je nutno zajistit stejné vypnutí vech sítí. Na kadém konci øady musí být vdy 3 kotvící òùry. Tyèe vnitøních sítí je nutno zakotvit do stran ve smìru kolmém na øadu postavených sítí. tyèe pouívané pøi odchytu bahòákù musí být obzvlá pevné (a nesmí být pøíli nápadné) pokud je nataen vìtí poèet sítí, musí být k dispozici i odpovídající poèet kroukovatelù a odpovídající poèet sáèkù (atp.) na umístìní odchycených bahòákù (pozor na dlouhonohé bahòáky !) kadý úèastník odchytu musí být vybaven èelní svítilnou Odchyt u napajedla Odchyt u napajedel pøedstavuje velmi úèinnou (døíve hojnì vyuívanou, v souèasné dobì opomíjenou) metodu odchytu ptákù pro úèely kroukování. U ptaèích napajedel je mono chytat v prùbìhu celého roku, jejich význam stoupá pøedevím za horkých letních dnù. Tento zpùsob odchytu vak vyaduje urèité zkuenosti a obzvlá odpovìdný pøístup. Vdy musíme mít na zøeteli skuteènost, e ptáci nemohou být u napajedla rueni tak dlouho, abychom jim bránili v napití a nezbytné péèi o opeøení. Nedoporuèujeme pouívat pøíli dlouhé sítì: k napajedlùm zaletují nejrùznìjí druhy ptákù a po odchycení vìtího ptáka by pak mohlo dojít k tomu, e se jiní odchycení ptáci dotknou vody nebo dostanou do její tìsné blízkosti. Vdy je lepí pouít kratí sítì, které se nemohou tolik provìsit. Sítì je nutné mít pod stálým dohledem, abychom mohli reagovat na prùbìh odchytu u napajedla. Odchyt nad vodními toky Odchyt ptákù, kteøí jsou vázáni na vodní toky, je zpravidla provádìn nataením sítì pøes daný vodní tok. Jedná se pøedevím o odchyt ledòáèkù øíèních, skorcù vodních a konipasù horských. Pro tyto druhy jsou nejvhodnìjí sítì s velikostí oka 18 - 20 mm. Vdy je nutno správnì rozhodnout, v jaké výi nad vodní hladinou bude nataena spodní vodící òùra. Není moné natahovat sí tìsnì nad vodu - osvìdèuje se vykrýt prostor pod sítí (vìtvemi atp.) tak, aby ji ptáci nemohli podletovat. Je nutno pøihlédnout k tomu, kolik síoviny má daná sí a zda je opatøena zajitìním síoviny (proti posunu úèinkem vìtru). Pokud sí tuto úpravu nemá, mùe odchycený pták klesnout níe ne v pøípadì pouití upravené sítì. Po nataení sítì doporuèujeme provést zkouku, napø. vhozením sáèku pro pøechovávání ptákù. Zvedací sí Tato technika mùe být pouita v otevøeném terénu; s úspìchem byla u nás pouita zejména pøi odchytu rorýsù obecných za pøíhodných podmínek, kdy rorýsi loví nízko nad zemí. Jedna tyè se sítí je pevnì zakotvena ve svislé poloze, druhá tyè se sítí je drena vodorovnì a je prudce zvednuta pøi prùletu ptáka. Je nutno mít jednotlivá poutka pevnì pøivázána k tyèím ve stanovených vzdálenostech. Takovouto sí mùe obsluhovat jedna osoba (pokud má dobøe vyøeeno zakotvení pohyblivé tyèe po dobu vyproování odchyceného ptáka); výhodná je 21 l v nìkterých sloitých pøípadech je nutné pøestøihnout èi pøeøíznout vlákno sítì, abychom ptáka rychle a bezpeènì vyprostili a pøedeli tak jeho pøípadnému stresu. Èasto postaèí pøestøihnout 1 èi 2 klíèová vlákna. l pokud je pták odchycen do horního pole sítì, doporuèujeme posunout poutka sítì tak, abychom ptáka dostali do vhodné výky. Rozhodnì nedoporuèujeme vyproovat nad hlavou z napnuté síoviny. Obdobnì je nìkdy nutno postupovat i u ptákù odchycených nízko pøi zemi. Zde je pøi zvedání nutno dávat pozor, zda sí není zachycena za vegetaci. Mohlo by dojít k jejímu nepøimìøenému vypnutí a pøípadnému poranìní odchyceného ptáka. Pøíleitostnì dochází k neúmyslnému odchycení netopýrù. Technika jejich vyproování je obdobná jako u ptákù. Pøed vyputìním je nutno netopýra peèlivì prohlédnout, zda nemá na sobì zbytky síoviny, které by mu mohly bránit ve volném pohybu. Doporuèujeme dávat pozor na pokousání, zvlátì vìtími druhy (nebezpeèí nákazy vzteklinou !). Specializované odchyty Odchyt na nocovitích Pokud se rozhodneme chytat ptáky na nocoviti - a u pøi zaletování èi pøi vyletování - je zapotøebí, aby se akce úèastnilo více kroukovatelù. Nutné pøitom je, aby alespoò jeden z nich mìl s tímto typem odchytu zkuenosti. l doporuèujeme pøed odchytem stanovitì navtívit a zjistit, jakým zpùsobem a v jakém poètu na nocovitì ptáci zaletují (toto se mùe mìnit z noci na noc podle smìru a síly vìtru, oblaènosti, teploty atp.) l kadý úèastník této odchytové akce musí být vybaven èelní svítilnou l sítì musí být dokonale zakotveny a velmi dobøe vypnuty, nebo poèet souèasnì odchycených ptákù mùe být vysoký l poèet plátìných sáèkù (popø. pøechovávacích kontejnerù) musí odpovídat oèekávanému poètu odchycených ptákù l ptáci musí být pøes noc pøechováváni v klidném a tmavém prostoru, nebo vypoutìni, a si jejich oèi zvyknou na tmu (napø. vlatovky a konipasi) Odchyt bahòákù Odchyt bahòákù do nárazových sítí probíhá obvykle za sníené viditelnosti nebo v noèních hodinách. Bahòáky je sice mono chytat i do sítí na pìvce, mnohem úèinnìjí jsou vak sítì s vìtími oky (nejèastìji 30 mm). Sítì jsou zpravidla natahovány buï zcela, nebo alespoò èásteènì nad vodou (v naich podmínkách pøedevím na vyputìných rybnících a pøehradních nádrích). Proto je nutno pøi stavìní sítí i jejich obsluze vdy dbát na bezpeènost odchytávaných ptákù. Pøi rozsáhlejích akcích je nezbytnì nutná pøítomnost alespoò jednoho kroukovatele, který má s odchytem bahòákù zkuenosti. Musíme mít na zøeteli tyto skuteènosti: l ptáci odchycení do spodního pole sítì se nesmí provìsit tak, aby se dotýkali vody nebo bahna. Proto je nutno sítì - pøedevím delí - na nìkolika místech vhodným zpùsobem podepøít, napø. pevnì vypnutou kratí òùrou nataenou mezi 2 kolíky 20 Rybák èerný Rybák obecný R R, K Sedmihlásek hajní Skorec vodní Skøivan lesní Skøivan polní Slavík obecný a tmavý Slavík modráèek Slípka zelenonohá Sluèka malá Sluka lesní Snìhule severní Sojka obecná Sokol stìhovavý Sova pálená Stehlík obecný Straka obecná Strakapoud malý Strakapoud (ostatní druhy) Strnad luèní Strnad obecný Strnad (ostatní druhy) Støízlík obecný Sýc rousný Sýèek obecný Sýkora koòadra Sýkora (ostatní druhy) Sýkoøice vousatá TA, S K N Z N TA EN K EN Z H C D S EX, EN Z K Z TA, N TA P EN EN N, TA S, TA TA , S oupálek (oba druhy) P, F paèek obecný K Tenkozobec opaèný EN Tetøev hluec M - A, F - BX, CB Tetøívek obecný C uhýk edý K uhýk obecný ( ostatní druhy) Z Vèelojed lesní Vlatovka obecná Vlha pestrá Vodou bahenní a kropenatý Vodou rudonohý a tmavý Vodou edý Volavka popelavá a bílá Volavka èervená Volavka støíbøitá Vrabec domácí Vrabec polní Vrána obecná èerná a edá Výr velký Výreèek malý C, CB S R Z K H BX CB C N TA D A HN Zrzohlávka rudozobá Zvonek zelený Zvonohlík zahradní luna zelená a edá luva hajní C N S H K Základní pokyny týkající se techniky kroukování: Krouek nasazujeme vdy pouze na bìhák. Nedoporuèujeme nasazovat krouek nad tarsální (patní) kloub. V pøípadì nálezu èi odchytu takto oznaèeného ptáka èasto dochází k pøehlédnutí krouku ukrytého v peøí ! Pouze u èápa bílého, volavky popelavé, kolpíka bílého a jeøába popelavého je mono dávat kruek nad patní kloub (monost odeèítání èísla krouku). l krouek musí být vdy dokonale sevøen, hrany krouku nesmí pøesahovat, aby se pták nemohl kroukem zachytit l ke správnému dovøení krouku je bezpodmíneènì nutné pouít ploché kletièky (lépe kletièky s pøedvrtanými otvory pro jednotlivé typy kroukù) l krouek se musí na noze ptáka volnì pohybovat, nesmí vak být natolik volný, aby se dal pøesunout pøes patní kloub nebo pøes prsty l pøi kroukování meních mláïat je vdy nutno dbát na to, aby dorostlému ptáku krouek vyhovoval. Pøíklad: pøi kroukování meních mláïat krahujce obecného není moné jednotnì pouít pro vechna mláïata typ H. F Pokud kroukovatel nemá pro ptáka pøedepsaný typ krouku, musí ho pustit bez krouku ! 33 F Jednou pouitý krouek není dovoleno pouít podruhé (ani v pøípadì úhynu) !! F Pøidìlené krouky nesmí kroukovatel poskytnout ádným neoprávnìným osobám, aby jimi samostatnì kroukovaly !! Poruení tìchto dvou ustanovení bude povaováno za hrubý pøestupek ! Výmìna krouku (pøekroukování) Pøekroukování ptáka pøi kontrolním odchytu, jak ptáka s naím kroukem, tak kroukem zahranièní centrály, lze pouze v tìch pøípadech, kdy je pùvodní krouek zjevnì opotøebovaný, zdeformovaný nebo patnì èitelný. Takový krouek je nutno pøedloit kroukovací stanici ke kontrole. Dùleité upozornìní: nejprve vdy nasazujeme nový krouek, teprve pak odstraòujeme krouek pùvodní ! Pøi odstraòování pùvodního krouku musíme postupovat velmi opatrnì, aby nedolo k poranìní nohy ptáka. Problémy mohou nastat pøi odstraòování pevnìjích typù kroukù; v nìkterých pøípadech je nutná spolupráce dvou osob. Osvìdèeným zpùsobem otevírání krouku je pouití slabé pevné nitì: provleèeme ji mezi bìhákem a kroukem, zaváeme a zachytíme do pevného bodu. Stejným zpùsobem provleèeme druhou nit, zaváeme a opatrnì napínáme do protismìru. Právì zde je výhodná druhá osoba: opatrnì drí ptáka a sleduje prùbìh otevírání krouku a do polohy, kdy je mono bìhák z otevøeného krouku vyjmout. Pøenechat krouky jinému kroukovateli mùe kroukovatel pouze formou pøevodu kroukù, a to ve zcela výjimeèném pøípadì. Povinností kroukovatele, který krouky pøedává, je pøesvìdèit se, zda je pøíjemce kroukù dritelem platné kroukovací licence. Pokud není splnìna tato podmínka, nesmí k pøevodu kroukù dojít. Pøípadný pøevod je nutno obratem sdìlit kroukovací stanici s uvedením data, kdy k pøevodu dolo. Toto se jako povinnost ukládá kroukovateli, který krouky pøedává. 9. P OVINNÁ A DOPORUÈENÁ VÝBAVA KROUKOVATELE Povinná výbava Kletì Kroukovatel ke své èinnosti potøebuje dva typy kletí: jeden k uzavírání meních typù kroukù, druhý k uzavírání kroukù vìtích typù (vèetnì kroukù se zámkem), popø. k ovalizaci krouku u tìch druhù ptákù, kde to tvar jejich bìháku vyaduje (napø. potápky, lyska èerná a kormorán velký). Kroukovatel musí mít neustále na mysli, e nesprávným a nepeèlivým uzavíráním kroukù mùe ptákovi zpùsobit poranìní (pták se mùe zachytit za vegetaci, hnízdní výstelku, vlákna sítì,..) ! Základní urèovací literatura Lupa Lupa je nezbytnou pomùckou kadého kroukovatele. Umoòuje správné pøeètení nápisu na 34 Po skonèení odchytu je nutné zanechat odchytové stanovitì upravené. Zvlátì kotvící kolíky a provázky nesmìjí zùstat na zemi v místì pouití. Vyproování ptákù z nárazových sítí Vyproování ptákù z nárazových sítí vyaduje zruènost, hbitost a trpìlivost. Odchycení ptáci vak musí být ze sítì vyprotìni pokud mono co nejrychleji. Pøesto nesmíme být netrpìliví a uspìchaní - zachování klidu je vdy nezbytnì nutné ! Techniku vyproování ptákù je mono si nejlépe osvojit pod dohledem zkueného kroukovatele. Doporuèujeme uèit se nejdøíve na ptácích, kteøí po odchycení zpravidla v síti visí klidnì (napø. pìnkavovití ). Dále je dobré zaèínat trénovat vyproování ptákù ze sítí, která mají silnìjí vlákno, a postupnì pøejít na sítì s jemnou síovinou. Základní zásady pro vyproování ptákù: l nejdøíve vyproujeme ptáky, kteøí jsou v sítích velmi aktivní (napø. sýkory, støízlík, oupálci) l vdy je nutno zjistit, z které strany se pták do sítì chytil. Z této strany je pak nutno ptáka vyproovat l nejprve zjistíme, zda má pták volné bøicho, pak postupnì uvolòujeme síovinu ze sevøení prstù a z bìháku l ptáka musíme dret jemnì, zlehka, ale tak, aby se nemohl pøíli pohybovat, pøedevím tøepat køídly l nìkteré druhy ptákù (napø. vlatovkovití, pìnkavovití) leí v síti zcela klidnì a nejsou témìø vùbec zamotáni - lze je vyprostit jednoduchým uchopením l vdy dbáme, abychom ptáka vyproovali z volné, nenapnuté síoviny l pøi vyproování vìnujeme zvýenou pozornost nohám a kloubùm. Nikdy se nesmí dostat do nepøirozených poloh. Letkám vak nevadí mírné prohnutí. l vdy musíme dávat pozor, zda pták není zachycen za jazylku. K odstranìní vláken z jazylky lze pouít jemnou pinzetu, dobøe vak postaèí obyèejný spínací pendlík. Ten ostatnì doporuèujeme zaøadit do povinné výbavy kadého kroukovatele. Je mono ho nosit zapnutý na vnitøní stranì odìvu, kde nemùe dojít k jeho zapletení do síoviny. l pokud je pták zamotán do dvojí síoviny (tj. souèasnì ve dvou kapsách), uvolòujeme nejprve síovinu z druhé kapsy (èasto provádíme z druhé strany sítì) l nìkteøí malí ptáci, pøedevím støízlík, mohou provléci okem sítì celé køídlo (obì køídla) a ve snaze uletìt se zatoèí. Pak je nutno postupovat opaènì a po nìkolikerém otoèení celého ptáka vyproovat obvyklým postupem. l pøi vyproování ptákù vdy dbáme na to, abychom je dreli pouze za nohy , pøíp. køídla èi krk. Zvlátní opatrnost je nutná pøi vyproování hýla obecného. l ádná velikost strany oka není vhodná pro vechny druhy ptákù. Nìkteøí ptáci (napø. drozdi, kos, bahòáci a paèci) mají sklon k zapletení za zápìstní èást køídla (hlavnì za køidélko). Vyprotìní køídla pak mùe pùsobit potíe. l v nìkterých sloitých pøípadech je nutné pøestøihnout èi pøeøíznout vlákno sítì, 19 l sáèky s odchycenými ptáky musí být umístìny na takové místo, kde nedojde krouku - pøedevím u déle noených a tedy více opotøebovaných kroukù. V nouzi lze pouít dalekohled (opaèný pohled). Natahování sítí Mìøítko Posuvné mìøítko Odpichovátko (kombinací odpichovátka s mìøítkem lze nahradit posuvné mìøítko) Silná nit Pro monost odstranìní silnì obnoeného, popø. chybnì nasazeného krouku. k jejich pøehøátí. Aby sítì úèinnì chytaly, musí být v dobrém stavu a øádnì vypnuty. Takovéto sítì s mení pravdìpodobností zpùsobí ptákùm poranìní a sniují monost zamotání ptákù do volnìjí síoviny. Správného vypnutí sítí dosáhneme: l pouitím pevných a neohebných tyèí. Tyto zaruèují, e horní pole sítì bude stejnì vypnuté jako spodní pole. Nedoporuèujeme fixovat poutko horního lanka sítì obtoèením. Znemoòuje to posunování poutek po tyèi v pøípadì nutnosti vyprostit ptáka odchyceného do nìkterého z vyích polí. l pokud stavíme tyèe na pevném podkladu, je nutno tyè dobøe upevnit a zajistit (napø. pouitím vrtáku, obloením tìími kameny atp.) l pokud tyè není dokonale upevnìna do zemì, nepostaèí jedna kotvící òùra. Je nutno pouít dvì, popøípadì více. Kotvící òùra musí být na tyèi uvázána v takové výi, aby bylo mono stáhnout horní pole sítì a vyprostit odchycené ptáky. Správné postavení tyèí a jejich dokonalé zakotvení je velmi dùleité: jinak by mohlo dojít - napø. pøi pádu sítì za silného vìtru - k poranìní odchycených ptákù. Prùbìnì je nutno kontrolovat napnutí sítí a hloubku jednotlivých polí (kapes). Sí s hlubími kapsami sice s vìtí pravdìpodobností odchytí i vìtího ptáka, ale na druhé stranì se mení pták více zamotá a obtínìji je pak vyproován. Nedoporuèujeme pouívat sítì, jejich síovina není zajitìna proti posunu pùsobením vìtru. Síovinu je nutno zajistit nìkterým z pouívaných zpùsobù. Nezajitìné sítì mohou zpùsobit komplikované zamotání odchycených ptákù a pøivodit problémy pøi vyproování. Navíc se ptáci mohou dostat a do tìsné blízkosti tyèe a pøijít s ní do kontaktu (napø. za silnìjího vìtru). Sítì jsou zpravidla natahovány v pøímých øadách na upravených místech tak, aby se síovina nemohla zachytit za vìtve, ostruiní a jinou vegetaci. To mùe znaènì komplikovat vyproování odchycených ptákù. Nezbytné úpravy terénu je mono provádìt pouze se souhlasem majitele pozemku. Nelze je provádìt v hnízdní dobì a pokud by dolo k pokození chránìných druhù rostlin. Stahování a balení sítí Pokud se rozhodneme (napø. po dobu sníené aktivity ptákù, pøes noc atp.) odchyt pøeruit a sítì ponechat nataené na tyèích, je bezpodmíneènì nutné stáhnout vechny vodící òùry tìsnì k sobì a svázat poutka. Síovinu musíme zajistit tak, aby ji ani silný vítr nemohl uvolnit. Proto doporuèujeme staenou sí na nìkolika místech (cca po 2 metrech) pøevázat kousky provázku, pokud oèekáváme silnou rosu nebo dé, je mono staenou sí pøekrýt igelitem a zajistit. Pøi balení sítí se vdy vyplatí mít pro kadou sí øádnì oznaèený sáèek. Nemùe se pak stát, aby kroukovatel zapomnìl v terénu nìkterou sí nataenou. Rozhodnì nedoporuèujeme pouívat pro sítì stejné sáèky jako pro pøechovávání ptákù. 18 Nù nebo nùky K pøeøíznutí (pøestøihnutí) vlákna sítì v pøípadì komplikovanì zamotaného ptáka. Spínací pendlík nebo jemná pinzeta Pro pøípad uvolnìní vlákna sítì zachyceného za rohy jazylky atp. Náhradní kotvící òùra Dostateèný poèet sáèkù pro krátkodobé pøechovávání ptákù Pro noèní odchyty: èelní svítilna 1 náhradní sada baterií 1 náhradní árovka Doporuèená výbava Dalekohled V nouzi mono pouít i jako lupu (obrácený pohled). Fotoaparát Pro nezbytnou dokumentaci druhù, jejich výskyt schvaluje Faunistická komise Mobilní telefon Pro monost zavolání osoby, která mùe provést nezbytnou fotodokumentaci. Zahradnické nùky K nezbytným etrným úpravám nejbliího okolí sítí. Pilka Náhradní vodící òùra Síovací jehla nebo velká jehla Pro monost rychlého navleèení uvolnìné nebo náhradní vodící òùry. Lékovka, krabièka od filmu atp. Pro monost uloení bezobratlého ivoèicha, nejèastìji ektoparazita, k pozdìjímu pøedání pøíslunému odborníkovi. 35 10. J INÉ ZPÙSOBY ZNAÈENÍ PTÁKÙ Metoda znaèení ptákù kovovými krouky pøedpokládá, e pro dosaení urèitého výsledku bude pták pozdìji odchycen nebo nalezen, aby bylo mono pøeèíst nápis na krouku a ptáka identifikovat. U vìtích typù kroukù je mono v nìkterých pøípadech (labutì velké na zimovitích a hnízditích, èápi bílí poblí hnízd, rackové na zimovitích,...) nápis na krouku pøeèíst pomocí silnì zvìtujícího dalekohledu. Je k tomu nutná urèitá zkuenost, ale rovnì znaèná dávka trpìlivosti, peèlivosti a serióznosti: ornitolog si musí být naprosto jist, e kadý znak na krouku identifikoval správnì. Zasílání nesprávných údajù do kroukovací stanice nemá smysl; zasílání neúplných údajù má jen omezený význam, i kdy i to v nìkterých pøípadech mùe pøinést uitek. Jiné zpùsoby znaèení umoòují rozliení jedincù bez nutnosti jejich opìtovného odchycení. Zpùsoby pøídatného znaèení jsou rùzné: od barevných kroukù bez nápisu pøes barevné krouky s jednoduchým kódem a krèní límce po konvenèní, popø. a satelitní telemetrii. Zatímco kovový krouek pøedstavuje pro ptáky minimální zátì, pøídatné zpùsoby znaèení jsou zásadnìjím zásahem do jejich ivota. Kadý autor chystaného projektu musí proto dobøe zváit a posoudit, zda se bude moci sledování oznaèených ptákù vìnovat tak, aby bylo dosaeno odpovídajících výsledkù. Pøed zapoèetím akce je nutno pøedloit kroukovací stanici plán zamýleného projektu. V nìm doporuèujeme zohlednit pøedevím tyto skuteènosti obecnì platné pro pøídatné znaèení: l zvolený zpùsob znaèení nesmí naruit zdraví ptáka, jeho chování a délku ivota l zvolený zpùsob znaèení musí být jednoduchý a oznaèení èasovì nenároèné l kadý pták, který je oznaèen pøídatným zpùsobem, musí být rovnì oznaèen kovovým kroukem N. MUSEUM PRAHA (popø. kroukem jiné kroukovací centrály) l pøídatné znaèení musí být dobøe èitelné a jednoznaènì rozliitelné Kadý kroukovatel, který se rozhodne pro nìkterý ze zpùsobù pøídatného znaèení, musí nejprve svùj zámìr ohlásit kroukovací stanici !! 11. S BÌR DAT A BIOMETRIKA V poèátcích kroukovací èinnosti postaèilo ptáka prostì správnì urèit, okroukovat a pustit v nadìji, e pozdìji bude v pøípadì jeho nalezení získána informace o jeho ivotì. V prùbìhu dalího rozvoje kroukovací èinnosti bylo získáno mnoho poznatkù, pøedevím o migraèním chování ptákù, jejich pøirozeném rozptylu a délce ivota ve volné pøírodì. Pouhé oznaèení ptáka kroukem má omezený význam, proto je potøebné pøi kroukování ptáka zaznamenávat i dalí údaje - podle metodiky jednotlivých dílèích projektù (napø. CES). Základní data Typ a èíslo krouku Druh ptáka 36 7. V hnízdním období je nutné odchyty omezit tak, aby nedocházelo k pøíli èastému ruení ptákù hnízdících v okolí odchytových stanovi. Ideální je dodrovat mezi odchyty na jednotlivých stanovitích interval 6 10 dnù. Délka jednoho odchytu by pak nemìla pøekroèit 7 hodin. Pøi veèerním odchytu je nutné odchyt ukonèit tak, aby se hnízdící ptáci mohli jetì vrátit na hnízda. Kroukovatelé musí dbát, aby sítì nebyly natahovány na veøejná prostranství, cesty a pìiny. Ani kotvící òùry nesmí pøetínat veøejné cesty, pokud nejsou nápadnì oznaèeny. Doporuèujeme, aby kadá sí (v pøípadì øady sítí kadá krajní sí) byla vybavena cedulkou s textem, který vysvìtluje význam kroukovací èinnosti. Je na rozhodnutí kroukovatele, zda v nìkterých pøípadech uvede i svou adresu, pøípadnì telefonní èíslo. Cedulku doporuèujeme umísovat nejen k sítím, ale i k ostatním odchytovým zaøízením. ZAØÍZENÍ K ODCHYTU PTÁKÙ PRO ÚÈELY KROUKOVÁNÍ Odchyt probíhá ve spolupráci s Kroukovací stanicí Národního muzea Praha. Úèelem kroukování je studium migrací a øady dalích otázek ze ivota ptákù. Prosíme, nerute svou pøítomností nai práci a opuste místo odchytu. Prùbìh odchytu je sledován dalekohledem a zaøízení je v pravidelných intervalech kontrolováno. Dìkujeme za pochopení ! Odchyty za rùzných okolností a podmínek Chladné poèasí Faktory, které je nutno brát do úvahy: l bìhem krátkých zimních dnù, kdy se ptáci po vìtinu èasu zabývají shánìním potravy, musí kroukovatel zkrátit dobu jejich zpracovávání na nezbytné minimum l sítì, sklopky a jiná odchytová zaøízení musí být kontrolovány èastìji l odchycení ptáci mívají zpravidla neupravené opeøení, které pak nemùe plnit svoji izolaèní funkci l odchycení ptáci se stávají nápadnìjími a dostupnìjími pro nejrùznìjí predátory l je nutno omezit chytání na nocovitích, popø. od odchytù zcela upustit Horké poèasí l za horka nesmí být ptáci delí dobu vystavováni sluneènímu svitu. Odchytová zaøízení musí být pod stálou kontrolou a ptáci vyproováni co nejdøíve po odchycení, pøípadnì doporuèujeme odchyt pøeruit nebo ukonèit. 17 l za chladného poèasí l za horka a pokud jsou ptáci vystaveni pøímému sluneènímu svitu l za mlhy l za silného vìtru l pokud se v okolí vyskytují predátoøi (dravci, drobné elmy, koèky, psi) , vìtí zvíøata (kopytníci), ale i lidé l pokud se v tìsné blízkosti sítí vyskytují hnízdící ptáci 3. 4. 5. 6. Pøi kontrole sítí je nutno peèlivì prohlíet vechna pole sítí, zvlátì pak spodní pole, kde mohou chycení ptáci (napø. støízlík obecný, pìvuka modrá, ...) uniknout pozornosti. Kroukovatel musí vdy posoudit, kolik sítí mùe za daných okolností natáhnout, aby zvládal dodrování maximálnì pøípustného intervalu pro kontrolu sítí. Pokud si odchyt ádá nataení vìtího poètu sítí, je nutno zajistit odpovídající poèet osob oprávnìných vyproovat odchycené ptáky ze sítí (= kroukovatelù). Bezpeènost ptákù v síti je ovlivòována prùbìhem poèasí: l vzhledem k tomu, e ptáci visí v síti rùznými zpùsoby, mùe jim vadit silný vítr, dé nebo kapky vody tvoøící se na síovinì (peøí v takových pøípadech neplní jinak dokonalou krycí funkci). Tento problém se týká pøedevím drobných pìvcù. l odchycení ptáci visí v síti na úkor doby nezbytné pro vyhledávání potravy (za chladného poèasí) l u ptákù odchycených do sítì na pøímém slunci mùe dojít k pøehøátí Sítì nelze natahovat nebo ponechávat roztaené za silného vìtru nebo detì, zatímco za velmi horkého a velmi chladného poèasí musí jejich kontrole být vìnována zvýená péèe ! Ptáci se do sítì snáze zamotají, pokud je sí ve patném stavu a patnì postavena. Zvyuje se tím nebezpeèí poranìní v souvislosti s komplikovaným a déle trvajícím vyproováním. Je proto dùleité, aby sítì byly vdy v dobrém stavu, øádnì postaveny a vypnuty. Sítì nesmí být ponechány roztaeny pøes noc, pokud není zajitìna jejich kontrola kadých 60 minut, v pøípadì nepøíznivého poèasí (mlha, chladno apod.) 30 minut. Bezpeèné a operativní stavìní a obsluha sítí Pro operativní a bezpeèné natahování sítí a jejich obsluhu doporuèujeme: l háèek pro posun poutek sítí nahoru a dolù l spínací pendlík, jemná pinzeta (pro snadnìjí vyprotìní nìkterých chycených ptákù) l dostateèný poèet vhodných sáèkù na krátkodobé pøechovávání ptákù l pøi veèerním a noèním odchytu èelní svítilnu (ruèní svítilny jsou nevyhovující), jinak je nutno zajistit pøítomnost osoby, která pomùe osvìtlovat vyproované ptáky 16 Stáøí Pro oznaèování stáøí ptákù jsou závazné kategorie, které vycházejí z relativního stáøí ptáka vzhledem k probíhajícímu kalendáønímu roku. Volba správné kategorie pro oznaèení stáøí ptáka tedy závisí jednak na jeho absolutním stáøí, jednak na konkrétním datu, kdy je pták kroukován, a koneènì na míøe naich znalostí znakù pro urèování stáøí daného druhu (problémy jsou pøedevím napø. pøi urèování stáøí sov, bahòákù a krátkokøídlých). Kategorie oznaèování stáøí ptákù pull.: mládì v prachovém atì do doby plné vzletnosti, tedy nejen nevzletná mláïata ve hnízdech, ale i mláïata kachen, bahòákù, hrabavých atp. full grown (f.g.): plnì vzletný pták, pøesný vìk není znám. Mùe jít o ptáka tohoroèního i starího. Pouití této kategorie je omezeno na období od letního pelichání daného druhu do 31. prosince daného kalendáøního roku. Toto omezení neplatí pro køivku obecnou. 1. rok ( 1K): pták v prvním kalendáøním roce ivota, tj. pták narozený v roce kroukování +1. rok (+1K): pták nenarozený v kalendáøním roce kroukování, ale v nìkterém z rokù pøedchozích (neznámo kterém). Pøesný vìk není znám. 2. rok ( 2K): pták ve druhém kalendáøním roce ivota, tj. pták narozený v pøedcházejícím kalendáøním roce +2. rok (+2K): pták nenarozený v probíhajícím ani pøedcházejícím roce ivota 3. rok (3K): pták ve tøetím kalendáøním roce ivota +3. rok (+3K): pták nenarozený v ádném ze dvou pøedchozích kalendáøních rokù, ale starí. Pøesný vìk není znám. Poznámka: vìkové kategorie jsou uvádìny podle kalendáøních let. Je to zpùsob zavedený unií evropských kroukovacích centrál (EURING), který umoòuje pøesný a jednoduchý pøevod do kódového systému poèítaèù. Vzhledem k problémùm s jeho pochopením po jeho zavedení se osvìdèilo pouívání písmena K, které umoòuje snáze pochopit, e se jedná o kalendáøní roky. Proto bylo toto pojetí zvoleno rovnì v textu Pøíruèky k urèování naich pìvcù (HROMÁDKO et al. 1992, 1993, 1998). POZOR na nesprávné pouívání kategorie full-grown. I nìkteøí zkuení kroukovatelé uvádìjí tuto kategorii v pøípadech, kdy lze jedinci jednoznaènì pøiøadit jinou vìkovou kategorii (napø. +1K) !! Kroukovatel je povinen vdy s nejvìtí monou mírou peèlivosti urèovat stáøí a pohlaví ptákù, zejména pìvcù. Musí dbát na to, aby se nedostal do situace, kdy se bude vymlouvat, e pro velký poèet souèasnì odchycených ptákù je v zájmu zachování jejich ivota nemohl pøesnìji urèovat. Ostatnì: zkuenému kroukovateli by se to stát nemìlo. Pokud se to stane (napø. vinou patného odhadu v období bouøek a pøehánìk), je povinen ptáky vypustit bez okroukování. Nìkteré dalí znaky pro urèování stáøí (èerpáno pøedevím z HROMÁDKA et al. 1998) Kromì znakù, které vyplývají z opeøení, lze do jisté míry vyuít i dalích znakù, z nich nìkteré obecnìji platné jsou shrnuty v následujícím pøehledu: 37 1. Zobák je u mladých ptákù oproti starím nìkdy svìtlejí, ani u plnì vzrostlých jedincù nemusí být jetì zcela dorostlý (oupálci), u druhù s háèkovitým zobákem není koneèný tvar jetì vyvinutý. Svìtlé (luté) koutky zobáku nejsou vìtinou spolehlivým znakem mladých ptákù; ve své typické podobì se vyskytují jen krátkou dobu po oputìní hnízda. Naopak i víceletí ptáci nìkterých druhù mohou mít význaènì zbarvené koutky zobáku (rehek domácí, rehek zahradní, modráèek, støízlík obecný a mnoho dalích). 2. Vnitøek horní èelisti zobáku a patro bývá u mladých ptákù øady druhù svìtleji zbarveny (luté, rùové nebo bìlavé) a s pøibývajícím vìkem se postupnì zbarvují do edé, èerné nebo jiné tmavé barvy. 3. Jazyk mladých ptákù nìkterých skupin (zejména pìnicovitých) má charakteristické skvrnìní, které s pøibývajícím vìkem ptáka postupnì mizí. Rozsah a pøetrvávání skvrn mùe slouit jako znak pro urèování stáøí (cvrèilky, rákosníci, sedmihlásci). Tento znak má vak u nìkterých druhù omezenou platnost, nìkdy mají skvrny i víceletí ptáci (zjitìno napø. u rákosníka obecného a cvrèilky slavíkové /M. JELÍNEK in verb./). 4. Zbarvení duhovky øady druhù se mìní s vìkem. Obecnì platí, e se stoupajícím vìkem se zbarvení duhovky postupnì stává jasnìjím, sytìjím a pestøejím. edá, edoèerná nebo èerná duhovka se postupnì mìní na èervenohnìdou, hnìdou, oranovou, lutou nebo bìlavou. 5. Nohy (bìhák a prsty) mladých ptákù jsou ve srovnání se starími vìtinou svìtlejí, silnìjí a masitìjí (vodnaté), chodidla jsou neolapaná, títky na bìháku a prstech ménì seschlé. Drápy nemusí být ani u plnì vzletných jedincù jetì zcela dorostlé. Pohlaví U tìch druhù ptákù, kde není výraznì vyvinuta pohlavní dvojtvárnost (a u se jedná o rozdíly ve vybarvení nebo ve velikosti), je dùleitým pomocným znakem tvar kloaky, resp. tvar okolí kloaky (dále pro zjednoduení jen kloaka). Kloaka se v dobì hnízdìní nápadnì mìní a získává na pøechodnou dobu charakteristický tvar. Toho je pak mono vyuít - nejèastìji u pìvcù - k urèování pohlaví. U samcù se v dobì hnízdìní výstupek kloaky zøetelnì zvìtuje, pøední okraj je pravidelnì prolomený a vìtinou svírá s bøiní stìnou ostrý úhel, take vyústìní kloaky smìøuje zpravidla vzhùru (viz obr. 20, str. 189, HROMÁDKO et al. 1998). V dobì maximální pohlavní aktivity bývá vidìt v zadní èásti kloaky zduøení. Základní tvar mùe být cibulovitý, kónický nebo válcovitý. U samic je výstupek kloaky vdy nií, vyústìní smìøuje spíe ikmo dozadu ne vzhùru a úhel mezi pøední stranou a bøichem je pravidelnì vìtí ne 90 stupòù. V období snáení vajec se úhel blíí 180 stupòùm a otvor kloaky v té dobì smìøuje dozadu. Prolomení na pøedním okraji kloaky není pro samice typické, ale obèas se vyskytuje. Základní tvar kloaky je válcovitý, pøípadnì kónický (cibulovitý tvar kloaky nebyl dosud u samic naich pìvcù zaznamenán). Lokalita Uvádìjte vdy název nejblií obce s uvedením okresu; neuvádìjte názvy krajù - v ádném pøípadì jejich zkratky ! Okresy stále existují, byly zrueny jen okresní úøady !). U vìtích mìst nepostaèuje uvedení mìstské èásti pouze pomocí èíslovky, napø. Praha 4 38 Nejuívanìjím rozmìrem oka je 15 mm (nìkteøí výrobci dodávají rozmìr 16 mm, co je v podstatì toté). Sítì s touto síovinou jsou vhodné pro vìtinu drobných pìvcù do velikosti vrabce. Z naich ptákù se z nich nìkdy mohou vyprostit (prolezením na opaènou stranu) pouze králíèci, proto jsou pro jejich odchyt doporuèovány sítì s okem mením, které jsou vak u nás obtínì dostupné. Pokud do sítì s okem 15 (16) mm narazí vìtí pták, napø. kos nebo sojka, v øadì pøípadù se odrazí a kroukovatel ani nezjistí, e do sítì narazil. Dalím uívaným rozmìrem oka je 19 (20) mm. Sítì s touto síovinou jsou urèeny zpravidla pro speciálnìjí odchyty, nikoliv pro dlouhodobé chytání. Nachází své vyuití pøi odchytech na volnìjích prostranstvích a pøi odchytech ptákù zhruba velikosti drozda (napø. pøi odchytech meních druhù bahòákù, hýlù rudých, vhodná i kombinace s magnetofonem). Pro odchyt bahòákù (ale i brkoslavù, kvíèal, oøeníkù, sojek a plhavcù) je s úspìchem pouíváno sítí o velikosti strany oka 25 - 30 mm. Kromì poadavku na velikost oka splòují souèasnì i poadavek na mení viditelnost. Sítì s vìtími oky (40 - 70 mm) jsou pouívány k odchytùm sov a dravcù. K pøilákání je pouíván buï dermoplastický preparát výra velkého (Pozor: v tomto pøípadì je nutný doklad o legálním získání preparátu !) nebo jeho atrapa. Tu je mono buï amatérsky vyrobit (polystyrén, molitan, vatelín, chemlon,...) nebo zakoupit v prodejnách s loveckými potøebami a pomùckami. Tìchto sítí je mono pouít i k odchytùm létajících kachen. Délka nárazových sítí je rovnì dùleitým parametrem. Sítì o stranì oka 15 - 19 mm jsou dodávány v délkách 6 a 18 metrù. Delí sítì se pro odchyty pìvcù nepouívají, pøedevím pro obtínou manipulaci. Pokud je zapotøebí pøeklenout vìtí vzdálenost napø. pøi odchytech v rákosinách jsou sítì stavìny za sebe do øady. Sítì s vìtími oky (25 - 70 mm) jsou zpravidla dodávány v délce 12 a 20 metrù. Nárazové sítì japonského typu (japonky) pøedevím pro výraznì jednoduí a rychlejí instalaci zcela vytlaèily døíve uívané zrcadlové sítì (italky). Ty jsou konstruovány na principu klasických tenat: mezi 2 svislé sítì o velikosti oka napø. 10 cm (tzv. zrcadla) je vloena jemnìjí sí o stranì oka 15 (16) mm. Pták si po nárazu do støední síoviny jejím protaením pøes vypjatá vlákna nejbliího velkého oka vytvoøí kapsu. Dlouholeté zkuenosti s pouíváním nárazových sítí ukázaly, e se jedná o vysoce úèinná a bezpeèná odchytová zaøízení, pokud jsou pouívány stanoveným zpùsobem. V nesprávných rukou vak mohou ptákùm velmi ublíit !! 1. Nataené sítì musí být odpovídajícím zpùsobem kontrolovány. Za urèitých okolností musí být pod nepøetritým pøímým dohledem (napø. pøi odchytech na veøejnì pøístupných místech). Podle potøeby je pak nutno zájemcùm z øad veøejnosti vysvìtlit, pro jaký úèel jsou odchyty provádìny. 2. Sítì musí být kontrolovány v pravidelných intervalech. Za ideálního poèasí nesmí být interval mezi dvìma následnými kontrolami sítí delí ne 60 minut. Kratí interval je nutno volit: v pøípadì oèekávání odchytu vìtího mnoství ptákù pøi odchytu ptákù, kteøí se dovedou snadno a rychle zamotat do síoviny (napø. støízlík a sýkory) l l 15 digitální záznam) se zvlátním dùrazem na ty èásti tìla èi opeøení, které mají pro urèení klíèový význam. V pøípadì, e ádný z uvedených zpùsobù záznamu skuteènì není k dispozici, je pak nutné jej nahradit náèrtkem, který (i s naprostým minimem umìleckých ambicí) mùe koneèné posouzení daného pøípadu velmi zjednoduit. Omezení kroukovací èinnosti 1. Úplný zákaz kroukování po celý rok, vèetnì nevzletných mláïat (pull.): Baant obecný (Phasianus colchicus) Koroptev polní (Perdix perdix) Holub domácí (Columba livia f. domestica) 2. Èásteèný zákaz kroukování: Labu velká (Cygnus olor): dovoleno kroukovat pouze pull. a hnízdící ptáky 3. Kroukování kachen divokých je mono provádìt pouze v pøípadech, kdy si kroukovatel je naprosto jist, e kroukuje kachnu divokou (Anas platyrhynchos). Není tedy dovoleno kroukovat kachny divoké odchovávané a vypoutìné volnì do pøírody pro myslivecké úèely ! 4. Kroukování ptákù ve stanicích pro handicapované ivoèichy. 5. M ETODY ODCHYTU K odchytu ptákù pro úèely kroukování je mono pouívat rùzná odchytová zaøízení a rùzné metody odchytu.Vekerá tato zaøízení musí být vdy v dobrém stavu a plnì funkèní, aby v ádném pøípadì nemohla zpùsobit poranìní nebo dokonce usmrcení chytaných ptákù. Bezpeèí ptákù a jejich dobrá kondice musí být vdy na prvním místì. Toto musí mít kadý kroukovatel neustále na zøeteli. Pøed kadým odchytem musí kroukovatel pøihlíet k povìtrnostním podmínkám, v prùbìhu odchytu pak rovnì ke kondici chytaných ptákù i jejich poètu. Pokud se zaènou ptáci chytat ve vìtím poètu, nelze prodluovat dobu, po kterou ptáci èekají na okroukování, ani dobu, po kterou èekají na vyprotìní z odchytového zaøízení. Odchyt je nutno omezit, popø. pøeruit. Nárazové sítì Odchyt ptákù do nárazových sítí japonského typu je nejrozíøenìjí metodou odchytu ptákù pro úèely kroukování. Tyto sítì jsou vyrábìny z rùzného materiálu. Díky monostem vyuití nejrùznìjích umìlých vláken dolo postupnì ke sníení jejich viditelnosti a souèasnì ke zvýení pevnosti a ivotnosti(trvanlivosti). Sítì se lií svými základními parametry; tìmi jsou pøedevím síla vlákna, velikost strany oka (v napnutém stavu je vdy ètvercové), délka sítì, výka sítì a poèet odchytových polí (kapes). V naprosté vìtinì pøípadù se pouívá vlákno èerné barvy. Dùleitým parametrem je velikost strany oka, pøedevím pak její vztah k velikosti chytaných ptákù. Se vzrùstající velikostí oka roste i poadavek na sílu a pevnost materiálu. 14 Upøesnìní lokality Napøíklad název rybníka, øeky, potoka, hory,... Dalí zaznamenávaná data Jedním z hlavních projektù kroukovací stanice pro nejblií období je projekt CES( z angl. Constant Effort Sites). Tento odchytový projekt je zamìøen na sledování hnízdních populací ptákù. Mezi povinnì zaznamenávané údaje patøí stupeò rozvoje hnízdní nainy a stav vytvoøení tukových zásob. Oproti oèekávání není nutno uvádìt délku køídla ani hmotnost. K ukládání dat ptákù okroukovaných v rámci projektu CES slouí poèítaèový program RINGS. Stupeò rozvoje hnízdní nainy Hnízdní naina se vytváøí v dobì hnízdìní u samic vech druhù naich pìvcù a také u samcù následujících druhù: pìnice vlaská, pìnice pokøovní, pìnice slavíková a oøeník kropenatý. Velikost a pøedevím vzhled hnízdní nainy se v prùbìhu hnízdìní mìní; celý proces lze zjednoduenì rozèlenit do následujících stupòù: 0 naina není vytvoøena 1 naina se zaèíná tvoøit 2 naina je dobøe vyvinutá, prsní svaly a vnitøní orgány jsou jetì viditelné skrz pokoku 3 kùe na bøie je neprùhledná, silnì zduøelá, silnì prokrvená (puchýøovitá) 4 kùe na bøie je tence zvrásnìná, zduøelost mizí, kùe se odlupuje (jako kdy se èlovìk spálí), prsní svaly a vnitøní orgány jsou opìt viditelné skrz pokoku 5 naina opìt postupnì zarùstá opeøením P naina je vytvoøena (tento stupeò uvádìjte pouze v pøípadì, e nelze urèit pøedchozí stupnì - napø. pták vám pøedèasnì ulétl z ruky) O pøesném prùbìhu zmìn vzhledu hnízdní nainy v závislosti na fázi inkubace není dosud mnoho údajù. U mnoha druhù naich pìvcù se samci vìtí èi mení mìrou podílejí na zahøívání vajec a mláïat, ani se u nich vytváøí hnízdní naina (rákosník obecný, pìnice hnìdokøídlá aj.), u samcù nìkterých jiných druhù se hnízdní naina vytváøí jen èásteènì. U jiných druhù (sýkora koòadra, sýkora modøinka, mlynaøík dlouhoocasý aj.) naopak mohou mít samci pøíslunou plochu na bøie holou, aèkoliv se na inkubaci nepodílejí. Pozor na holinu juvenilních ptákù ! Tato holina nemá s hnízdní nainou dospìlých ptákù fyziologicky nic spoleèného, pouze ji svým vzhledem a umístìním pøipomíná (blíe viz HROMÁDKO et al. 1998). Pøi urèování pohlaví podle pøítomnosti èi absence hnízdní nainy je nutno postupovat znaènì opatrnì. Zejména je nutné mít na zøeteli skuteènost, e chybìjící hnízdní naina není dùkazem toho, e pták je samec. Nehnízdící samice toti hnízdní nainu nemají ! 39 Tukové zásoby Ptáci vytváøejí tukové zásoby na rùzných místech svého tìla. Mnoství uloeného tuku má obrovský význam pøedevím pro tané druhy pøekonávající velké vzdálenosti, ale i pro zimující ptáky. Bylo prokázáno, e tuk viditelný pod kùí v oblasti furkuly (vzniká srùstem klíèních kostí) a v oblasti bøicha je v pøímo úmìrném vztahu k celkovému tìlesnému tuku. Proto je mono ze stavu (stupnì) tuènosti tìchto partií usuzovat na celkové tukové zásoby. Urèování tukových zásob (podle J. EBESTIANA): 0 - vùbec ádný tuk; dobøe se pozná tak, e porovnáme èervenou barvu na prsních svalech, kde se tuk ukládá (= je viditelný) a v nejtuènìjích stádiích. Je-li tedy odstín èervené barvy mezi furkulou stejný jako na prsou, je to stupeò 0 1 - ádný viditelný lutý tuk mezi kostmi furkuly (ádná lutá tuková vloèka), ale pøi porovnání s èervenou barvou na prsou je kùe ve vidlici furkuly voskovìjí (je tam u tenouèká lutá vrstvièka, která zpùsobí zesvìtlení èervené barvy) 2 - první malièká vloèka lutého tuku ve furkule, na bøie mezi støevy patrná 1 èi nìkolik malinkých vloèek lutého tuku 3 - vìtí vloèka ve furkule, na bøie je alespoò 50 % plochy èervené (luté tukové vloèky jsou v meninì celkové plochy bøicha) 4 - furkula vyplnìna tukem, na bøie ménì ne 50 % plochy èervené, ale tuk jetì nevystupuje nad obrys tìla 5 - furkula vyplnìna tukem, na bøie minimum èervené plochy, tuk viditelnì vystupuje nad obrys tìla 6 - tuk na krku témìø vude, na bøie ádná èervená plocha 7 - tuk zaèíná shora i zdola zakrývat prsní svaly, ale mezi obìma prsními svaly tuk není 8 - tuk ji oddìluje plochy obou prsních svalù od sebe (= zakrývá høeben kosti hrudní) 9 - prsní svaly zcela zakryté tukem Metodické poznámky: Pro stanovení stupnì tukových zásob (obdobnì i hnízdní nainy) povaují nìkteøí ornitologové jako vhodnìjí tzv. britské drení ptáka: ptáka uchopíme druhou rukou za nohy a mírnì je roztáhneme od sebe. Ale nestahovat dozadu nebo do jiné nepøirozené polohy. Nyní je nutno rozfouknout peøí. K tomu je doporuèováno pouití silnìjího brèka (trubièky) o prùmìru 7 8 mm a délce 10 - 15 cm. Nepouívejte ádné dalí dodateèné napínání kùe ani nenatahujte ptáka pøíli. Tuk je relativnì volnì pohyblivý a mùe se pøi vìtím napnutí bøicha skrýt. Nejprve prohlííme oblast furkuly, kde se tuk objevuje u vìtiny naich pìvcù nejdøíve. Tuk pod kùí je lutý. Postup pøi drení podle Svenssona: (viz ZÁRUBA 1975) Pøi stanovení stupnì tuènosti vycházíme ze základního drení, tedy v levé ruce. Pro kontrolu tuènosti v bøiní partii se vak drení nohou zmìní tak, e se ukazováèek s prostøedníkem levé ruky posunou z lýtka (bérce) dolù a pevnì se uchopí oba bìháky. Dále se palcem a 40 co nejmení poèet osob. Ptáka, který bude fotografován, vkládáme vdy do zcela èistého sáèku. Vdy trvejte na tom, abyste mìli monost vidìt poøízené obrázky a èíst text døíve, ne bude uveøejnìn ! To by ostatnì z vaí strany mìla být samozøejmá podmínka souhlasu k podobným akcím s novináøi. Pokud se jedná o rozsáhlejí mediální akci zamìøenou na problematiku kroukovací èinnosti, je nutno pøedem informovat kroukovací stanici. V pøípadì, e hodláte publikovat èlánek o odchytu a kroukování s fotografiemi odchycených ptákù, vdy pøedem informujte kroukovací stanici ! Kroukovací èinnost a internet Pro publikování pøíspìvkù o kroukovací èinnosti na internetu platí stejné instrukce jako pro ostatní sdìlovací prostøedky. Pøed umístìním pøíspìvku (fotografií) na internet je dùleité si uvìdomit, e tyto materiály jsou okamitì dostupné irokému okruhu uivatelù, z nich nìkteøí mohou kroukovací èinnost vnímat i znaènì negativnì. V tomto pøípadì je pravidlo dvakrát mìø, jednou øe obzvlátì výstiné ! Kroukovatelé a Faunistická komise ÈSO (Autor: Jiøí Horáèek) Kroukovatelé se pøi své èinnosti setkávají také s ptaèími druhy, které se na naem území vyskytují jen velmi vzácnì, výjimeènì nebo jsou dokonce naprostými raritami. Výskyt tìchto druhù podléhá posouzení a schválení (èi registraci) Faunistickou komisí (FK) ÈSO. Výèet tìchto druhù je uveden v pøíloze tìchto pokynù (Seznamy I - IV). Ornitologové a pozorovatelé ptactva (a tedy i kroukovatelé) zasílají hláení o výskytu tìchto druhù pøednostnì na formuláøích k tomu urèených a podle uvedených pokynù (viz webové stránky FK ÈSO), FK se vak zabývá i hláeními ve formì dopisu nebo e-mailu. Vechna hláení je tøeba zasílat na adresu jejího jednatele. V Seznamu II je uveden výèet druhù, jejich pozorování FK pouze registruje (aè si mùe v konkrétním pøípadì vyádat doplòující informace). Pro popis výskytu tìchto druhù staèí krátká zpráva (èi publikace na webu ÈSO nebo v diskusní skupinì). Zasílání hláení o výskytu druhù, posuzovaných FK ÈSO, je jednou ze základních povinností kroukovatele, které z jeho èinnosti vyplývají. Pøesnému a dùkladnému hláení je proto tøeba vìnovat náleitou pozornost. Kroukovatelé jsou oproti pozorovatelùm ptákù v nesporné výhodì v tom, e objekt svého pozorování mohou témìø vdy dostateènì podrobnì popsat a zdokumentovat. Tento popis by mìl zahrnovat vechny znaky, podle nich kroukovatel daný druh (èi poddruh) urèil a z nich vyplývá, e se nejedná o druh (poddruh) jiný. Kromì dùkladného popisu opeøení i neopeøených èástí tìla (zobák, duhovka, bìhák apod.) by mìl kroukovatel vìnovat velkou pozornost biometrice (minimálnì délka køídla a ocasních per) a popisu formule køídla (záøezy, zúení, pomìrné délky jednotlivých letek). Podrobnosti o jednotlivých technikách mìøení (vèetnì terminologie) lze najít v pøíruèce autorù HROMÁDKO et al. (1998), pomùcky pro získávání biometrických údajù jsou nezbytnou výbavou pro práci kadého kroukovatele. Je také nanejvý ádoucí doplnit slovní popis obrazovou dokumentací (fotografie, video èi 13 Tuto èinnost organizuje a prostøednictvím svých èlenù provádí Èeská spoleènost na ochranu netopýrù (ÈESON). Upozoròujeme, e v ádném pøípadì nelze ke znaèení netopýrù pouívat krouky vydané Kroukovací stanicí Národního muzea Praha. Kroukování a veøejnost U veøejnosti se vdy s velkým ohlasem setkávají ukázky odchytù, urèování ptákù v ruce a kroukování. Z blízkého kontaktu s ivým ptákem se dovedou stejnì nadenì radovat zástupci vech vìkových skupin obyvatelstva. Odchyty a kroukování ptákù jsou u po øadu let i oblíbeným zpestøením nìkterých akcí poøádaných Èeskou spoleèností ornitologickou, zejména Vítání ptaèího zpìvu a Evropského (Svìtového) festivalu ptákù. Vekeré ukázky odchytù kladou na kroukovatele zvýené nároky: pøedevím musí zajistit, aby s odchycenými ptáky nemanipulovaly neoprávnìné osoby. Zvlátì je nutno dávat pozor na dìti, které jsou zpravidla velmi aktivní a zvìdavé a v dobrém úmyslu by mohly odchyceným ptákùm ublíit. Proto pøi kontrole sítí je nutno zajistit, aby k síti vdy jako první pøicházel kroukovatel, který navíc zná i zpùsob postavení a ukotvení sítí. Pøedejde se tím mj. zakopnutí o kotvící òùry, které mùe konèit i pádem do sítì a pøípadným poranìním odchycených ptákù. Zvýenou pozornost je pøi takovýchto akcích za úèasti vìtího poètu osob nutno vìnovat i pøenáení sáèkù s odchycenými ptáky z místa odchytu na místo kroukování. Pokud je kroukovatel v terénu dotázán laikem na èinnost, kterou provádí (pøedevím pøi kroukování v obcích, ale i mimo nì), musí být vdy schopen jasnì a struènì odpovìdìt a vysvìtlit smysl a význam kroukovací èinnosti. Vhodná je vdy ukázka kroukování s následným vyputìním okroukovaného ptáka. Doporuèujeme umístit k jednotlivým sítím (ke krajním sítím postaveným do øady) cedulky se struèným vysvìtlujícím textem. Vdy musíme mít na pamìti, e poznatky z odchytù ptákù mohou být snadno zneuity. Z tohoto dùvodu nikdy neprobírejme na veøejnosti podrobnou metodiku a okolnosti týkající se chytání ptákù. Takové informace je vdy nutno povaovat pouze za interní záleitost kroukovací stanice a jejích spolupracovníkù. Kroukování a sdìlovací prostøedky Informování veøejnosti o významu a smyslu kroukovací èinnosti je velice dùleité. V neposlední øadì i proto, abychom získávali co nejvíce informací o nálezech okroukovaných ptákù. Vdy je vak nutné dbát, aby informace o kroukování ptákù byly objektivní a podávaly vìrný obraz o této èinnosti. Platí to pøedevím pro fotografování a filmování ptákù v odchytových zaøízeních, pøedevím v sítích. Nikdy nedovolte, aby fotografové a kameramani bez vaí pøítomnosti kontrolovali nataené sítì a poøizovali zábìry bez vaeho dohledu. Ve snaze o poøízení neobvyklých zábìrù by toti mohli udìlat kroukovací èinnosti medvìdí slubu. Pøi fotografování a filmování v ruce vdy dbejte na to, aby zpùsob drení byl pro ptáka bezpeèný. Pokud není mono ptáka uklidnit, omezíme poèet snímkù (zábìrù) na nezbytné minimum a ptáka pustíme. Doporuèujeme, aby se v blízkosti fotografovaného ptáka zdroval 12 prostøedníkem pravé ruky uchopí souèasnì køídla i ocas a pták se pøevrátí do polohy bøichem nahoru. Pak se rozfoukáváním poodhrne peøí a zároveò se zjiuje stav tuènosti bøicha. Nakonec se pták vrátí do pùvodní polohy v levé ruce. Pøi kontrole tuènosti furkuly se hlava ptáka vloí mezi malíèek a prsteník levé ruky, pøièem se pravou rukou uchopí obì nohy za bìháky. Potom se pták znovu pøevrátí, nyní do polohy furkulou navrch. Za souèasného rozfoukávání peøí stanovíme stupeò tuènosti furkuly. Pak ptáka vrátíme do pùvodní polohy v levé ruce. Pøi zjiování tuènosti v místì furkuly je mono rovnì pøidrovat hlavu ptáka mezi ukazováèkem a prostøedníkem levé ruky. Výe popsaný zpùsob vak umoòuje plynulejí a jednoduí zmìnu polohy tìla ptáka, a proto je povaován za výhodnìjí. Rovnì pøi stanovování tuènosti musíme dbát na to, abychom neúmìrnì nestiskli tìlo ptáka. Dalí údaje, které není nutno vykazovat do základní evidence okroukovaných ptákù: Formule køídla Délka køídla Délka zobáku Výka zobáku Délka hlavy se zobákem Délka ocasu Délka drápu zadního prstu Hmotnost Zpùsoby zjiování tìchto údajù jsou podrobnì popsány v Pøíruèce k urèování naich pìvcù (HROMÁDKO et al. 1998). Pøesto, e kroukovací stanice uvádìní tìchto dat nevyaduje, musí je kroukovatel ovládat, nebo v mnoha pøípadech slouí k urèení druhu, rozliení pohlaví atp.Dalího významu pak nabývají v pøípadech nezbytné dokumentace odchytù tìch ptaèích druhù, jejich výskyt posuzuje Faunistická komise. 12. L ITERATURA BAKER, K., 1993: Identification Guide to European Non-Passerines. BTO Guide No 24. Tring. BAKER, K., 1997: Warblers of Europe, Asia and North Africa. Helm Identification Guides. C.Helm. London. BALÁT, F., 1986: Klíè k urèování naich ptákù v pøírodì. Academia. Praha. BEAMAN, M., MADGE, S., 1998: An Identification Guide to the Birds of Europe and the Western Palearctic. C.Helm. London. BEJÈEK, V., ASTNÝ, K., HUDEC, K., 1997: Atlas zimního rozíøení ptákù v Èeské republice 1982 - 1985. Nakladatelství a vydavatelství H et H. Jinoèany. Ministerstvo ivotního prostøedí Èeské republiky. BERTHOLD, P., HELBIG, A., J., MOHR, G., QUERNER, U., 1992: Rapid microevolution of migratory behaviour in a wild bird species. Nature 360: 668 669 BUSSE, P., 1984: Key to sexing and ageing of European Passerines. Beitr. zur Nat. Niedersachs. Vol. 37. Sonderheft. 41 CLARK, W., S., YOSEF, R., 1998: In-Hand Identification Guide to Palearctic Raptors. Eilat Birdwatching Center. CLEMENT, P., HATHAWAY, R., 2000: Thrushes of the World. Helm Identification Guides. C. Helm. London. ÈERNÝ, W., 2000: Ptáci. Aventinum. Praha. DUNGEL, J., HUDEC, K., 2001: Atlas ptákù Èeské a Slovenské republiky. Academia. Praha. FORMÁNEK, J., 1978: Pokyny pro èinnost spolupracovníkù Kroukovací stanice Národního muzea v Praze. Národní muzeum v Praze. Praha. GINN, H., B., MELVILLE, D., S., 1983: Moult in Birds. BTO Guide No 19. Tring. HÁJEK, V., 1978: Urèování stáøí a pohlaví pìvcù. MOS Pøerov. HÁJEK, V., 1984: Urèování stáøí a pohlaví nepìvcù 1. MOS Pøerov. SZN Praha. HÁJEK, V., 1984: Urèování stáøí a pohlaví nepìvcù 2. MOS Pøerov. SZN Praha. HARRIS, A., SHIRIHAI, H., CHRISTIE, D., 1996: The Macmillan Birder´s Guide to European and Middle Eastern Birds. Macmillan. London. HARRIS, A., TUCKER, L., VINICOMBE, K., 1997: The Macmillan Field Guide to Bird Identification. Macmilan. London. HEINZEL, H., FITTER, R., PARSLOW, J., 1997: Birds of Britain and Europe with North Africa and The Middle East. Harper Collins Publishers. HROMÁDKO et al., 1992: Pøíruèka k urèování naich pìvcù 1. Hradec Králové. HROMÁDKO et al., 1993: Pøíruèka k urèování naich pìvcù 2. Hradec Králové. HROMÁDKO et al., 1998: Pøíruèka k urèování naich pìvcù 3. Hradec Králové. HUDEC, K. et al., 1983: Fauna ÈSSR. Ptáci 3. Academia. Praha. HUDEC, K. et al., 1994: Fauna ÈR a SR. Ptáci 1. Academia. Praha. HUDEC, K., HAVLÍN, J., 1995: Klíè k urèování pìvcù. EkoCentrum Brno pro Rezekvítek. HUDEC, K., ASTNÝ, K. (eds), 2005 : Fauna ÈR. Ptáci - Aves II/1 (2., pøepracované a doplnìné vydání). Academia. Praha. HUDEC, K., ASTNÝ, K. (eds), 2005 : Fauna ÈR. Ptáci - Aves II/2 (2., pøepracované a doplnìné vydání). Academia. Praha. JENNI, L., WINKLER, R., 1994: Moult and Ageing of European Passerines. Academic Press. London. JIRSÍK, J., 1955: Nai pìvci. ÈSAV. Praha. KASPAREK, M., 1981: Die Mauser der Singvögel Europas - ein Feldführer. DDA. Lengede. KLÁPTÌ, J., KLÁPOVÁ, J., 2003: Kánì lesní (Buteo buteo) - poznámky k identifikaci a tahu. Prunella 28: 16 - 20 KLÙZ, Z., 1960: Pokyny pro kroukování ptaèích mláïat. Zprávy ÈOS 6: 3 - 28 Hláení kontrolních odchytù a nálezù zasílejte prùbìnì bìhem roku, nejpozdìji pak spoleènì s ostatními daty do 31. ledna následujícího roku. 4. D ALÍ PODMÍNKY A OKOLNOSTI KROUKOVACÍ ÈINNOSTI Prùkaz kroukovatele vydaný Kroukovací stanicí Národního muzea Praha opravòuje dritele chytat a kroukovat ptáky pouze na území Èeské republiky. Doporuèujeme, aby kroukovatel v místech, kde pravidelnì provádí kroukování a odchyt ptákù, informoval o své èinnosti majitele, popø. uivatele pozemkù, rovnì tak provozovatele práva myslivosti a práva rybáøského. Touto cestou je mono pøedejít pøípadným pozdìjím zbyteèným nepøíjemnostem. Kroukování mimo hlavní oblast pùsobení Pøíleitostné rekreaèní kroukování mimo hlavní oblast pùsobení má nií vìdeckou hodnotu, by mùe pøinést velmi hodnotný výsledek. Rovnì je uiteèné v pøípadech, kdy sleduje výchovnou èinnost (zakolování budoucích kroukovatelù) nebo èinnost vzdìlávací a osvìtovou (ukázky kroukování s vysvìtlováním významu a smyslu kroukovací èinnosti). V místech, kde provádí èinnost více kroukovatelù, je tøeba dbát o dobré vzájemné vztahy. Kroukovatel, který se rozhodne pro èinnost mimo oblast svého bydlitì nebo místa dosavadního pravidelného pùsobení, musí pøedpokládat, e na vybraném místì mùe pùsobit jiný spolupracovník. V takových pøípadech doporuèujeme, aby se kroukovatel pøedem informoval v kroukovací stanici, která mu mùe poskytnout pøísluné kontakty. Toto platí pøedevím pro zaèínající kroukovatele. Pøi výzkumech hnízdních populací na urèitém území jsou kroukovatelé povinni respektovat zájmy toho ornitologa, který hnízdìní dlouhodobì a prùbìnì sleduje. Pøi odchytech na pravidelných stanovitích (napø. odchyty v rákosinách) je nutno respektovat zájmy toho, kdo odchytové stanovitì pravidelnì kontroluje, udruje a upravuje. Jiná je situace v nejbliím okolí terénních stanic, kde je nutno se øídit instrukcemi jejich správcù. Zvýený význam to má pøedevím v hnízdní dobì, kdy je nutné, aby ptáci nebyli zbyteènì opakovanì rueni. V místech, kde probíhá projekt CES, je zakázáno kroukovat v období od 25. dubna do 5. srpna ! Kroukování mimo území Èeské republiky Pouití kroukù N. MUSEUM PRAHA mimo území Èeské republiky není dovoleno. Pokud chce kroukovatel kroukovat mimo území Èeské republiky, mùe se obrátit na kroukovací centrálu, která organizuje kroukování v pøísluném státì, a poádat o poskytnutí jejích kroukù. V pøípadì, e není v daném státì kroukovací stanice, musí se zájemce obrátit na Kroukovací stanici NM Praha. Kroukování netopýrù Kroukovací licence v ádném pøípadì neopravòuje jejího dritele ke kroukování netopýrù. 42 11 v poøadí: název stanice, typ a èíslo krouku, datum odchytu (nálezu), místo, okres, druh ptáka, pohlaví, stáøí, okolnosti nálezu, pøíjmení a jméno nálezce. V pøípadì, e nálezcem není kroukovatel, je nutno uvést plnou potovní adresu osoby, které kroukovací stanice bude posílat vytitìné zpìtné hláení. Vykazování kontrolních odchytù patøí k základním povinnostem kadého kroukovatele. Kontrolní odchyty, nìkdy zdánlivì nevýznamné a nìkterými kroukovateli podceòované, pøedstavují cenný materiál pro objasnìní øady jevù v biologii ptákù. Do kroukovací stanice zasílejte kontrolní odchyty vech ptákù, u nich vám nejsou známa data kroukování, a následující kontroly vlastních kroukovancù: l kontrolní odchyty po roce a v dalích letech na tomté místì l kontrolní odchyty více jak 5 km od místa kroukování bez èasového omezení l kontrolní odchyty ptákù kroukovaných v období hnízdìní a kontrolovaných v období podzimního tahu a pozdìji l kontrolní odchyty ptákù kroukovaných v období podzimního tahu a kontrolovaných v zimních mìsících a pozdìji l kontrolní odchyty ptákù kroukovaných v zimních mìsících a kontrolovaných v období jarního tahu a pozdìji l kontrolní odchyty ptákù kroukovaných v období jarního tahu a kontrolovaných pøi hnízdìní a pozdìji l kontrolní odchyty ptákù u nás nehnízdících prokazující setrvání více dní na tomté místì v období tahu a delí pobyt zimních hostù l kontrolní odchyty vech ptákù kroukovaných jako pull. bez èasového omezení s uvedením vzdálenosti od hnízda l kontrolní odchyty ptákù kroukovaných na poèátku hnízdního období a kontrolovaných na konci hnízdního období (Pozn. Pro vykazování odchytù v rámci projektu CES platí jiná kritéria - viz metodika projektu CES) Vymezení kontrolních odchytù, které je nutno vykazovat, není zcela jednoznaèné. Pro vechny druhy nemohou být stejná kritéria. Napø. kontrolní odchyt døemlíka tundrového (Falco columbarius) 14 dnù po okroukování v prùbìhu února na tomté místì má jinou hodnotu ne odchyt èíka lesního (Carduelis spinus) za stejných podmínek. Ke kontrolním odchytùm, které není tøeba vykazovat, patøí napø. odchyt ptáka uprostøed hnízdního období v rozpìtí cca 14 dnù. Toté platí i pro období zimování a období tahu. Hláení kontrolních odchytù ptákù kroukovaných na tomté místì jinými kroukovateli èasto nesplòují shora uvedená kritéria pro evidenci (kontroly po nìkolika dnech). Proto je nutné, aby na místech, kde pravidelnì provádí odchyty více kroukovatelù, se kroukovatelé vzájemnì informovali a kroukovací stanici byla zasílána pouze vybraná hláení. F 10 Vechny kontrolní odchyty a nálezy ptákù s krouky zahranièních centrál hlaste vdy pøímo Kroukovací stanici Národního muzea Praha ! KVEREK, P,. 1991: Sledování hnízdní populace slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) na Mladoboleslavsku. Zprávy ÈSO 33: 33 - 37 LEWINGTON, I., ALSTROM, P., COLSTON, P., 1991: A Field Guide to the Rare Birds of Britain and Europe. Harper Collins. London. OBHLÍDAL, F., 1977: Ornitologická pøíruèka. SZN. Praha. PRATER, A., J., MARCHANT, J., H., VUORINEN, J., 1987: Guide to the Identification and ageing of Holarctic Waders. BTO Guide No 17. Tring. REDFERN, C:, P., F., CLARK, J., A., 2001: Ringer´s Manual. British Trust for Ornithology. REME, V., 2003: Hnízdní biologie pìnice èernohlavé (Sylvia atricapilla) v Èeské republice: analýza hnízdních karet. Sylvia 39: 25 - 34 ØEZNÍÈEK, J., 1991: Pøíspìvek k problematice urèování pohlaví kalouse uatého (Asio otus). Zprávy ÈSO 33: 12 - 16 SHIRIHAI, H., CARGALLO, G., HELBIG, A., HARRIS, A., COTTRIDGE, D., 2001: Sylvia Warblers. Helm Identification Guides. C. Helm. London. STEJSKAL, V., VERMOUZEK, Z., 2004: Ptáci a zákon aneb právní pøíruèka nejen pro ornitologa. Èeská spoleènost ornitologická. Praha. SVENSSON, L., 1992: Identification Guide to European Passerines. Stockholm. SVENSSON, L., GRANT, P., J., MULLARNEY, K., ZETTERSTROM, D., 1999: Collins Bird Guide: The most complete Guide to the Birds of Britain and Europe. Harper Collins. London . (Èeský pøeklad: Ptáci Evropy, Severní Afriky, Blízkého východu. Svojtka et Co., Praha. Recenze viz ZPRÁVY ÈSO 59, str. 61 - 63, VESMÍR 2004/10, VESMÍR 2005/1) ASTNÝ, K., BEJÈEK, V., HUDEC, K., 1996: Atlas hnízdního rozíøení ptákù v Èeské republice 1985 - 1989. Nakladatelství a vydavatelství H et H. Jinoèany. VESELOVSKÝ, Z., 2001: Obecná ornitologie. Academia. Praha. ZÁRUBA, M., 1975: Metodika kroukování a získávání nìkterých dat v ornitologii. Vlastivìdný ústav Pøerov - Moravské ornitologické sdruení. Státní zemìdìlské nakladatelství. Praha. LITERATURA K METODICE ODCHYTU A ZNAÈENÍ PTAKÙ: V této èásti pøehledu literárních prací pøináíme - vedle obsáhlého díla H. Buba - drobné pùvodní práce naich kroukovatelù, kteøí o svých zkuenostech ve vìtinì pøípadù referovali na nìkteré z domácích ornitologických konferencí a pozdìji své výsledky publikovali. Výbìr jsme omezili na období zhruba od roku 1990. Dalí práce zabývající se metodikou odchytù a kroukování ptákù naleznou zájemci ve starích èíslech ZPRÁV ÈSO (ÈOS) ( 1 ) BREJKA, M., 1992: Odchyt kukaèky obecné (Cuculus canorus) do nárazové sítì. Zprávy ÈSO 34: 45 - 46 ( 2 ) BREJKOVÁ, L., 1993: Odchyt havranù polních (Corvus frugilegus) v prùbìhu zimy bez snìhové pokrývky. Zprávy ÈSO 36: 15 - 16 43 ( 3 ) BREJKOVÁ, L., BREJKA, M., 1994: Poznámka k odchytu støízlíka obecného (Troglodytes troglodytes). Zprávy ÈSO 38: 40 ( 4 ) BUB, H., 1978: Vogelfang und Vogelberingung. Teil 1. A. Ziemsen Verlag. Wittenberg Lutherstadt. ( 5 ) BUB, H., 1977: Vogelfang und Vogelberingung. Teil 2. A. Ziemsen Verlag. Wittenberg Lutherstadt. ( 6 ) BUB, H., 1974: Vogelfang und Vogelberingung. Teil 3. A. Ziemsen Verlag. Wittenberg Lutherstadt. ( 7 ) BUB, H., 1970: Vogelfang und Vogelberingung. Teil 4. A. Ziemsen Verlag. Wittenberg Lutherstadt. ( 8 ) BUB, H., 1976: Vogelfang und Vogelberingung zur Brutzeit. A. Ziemsen Verlag. Wittenberg Lutherstadt. ( 9 ) CIBULKOVÁ, M., 1993: Metody odchytu sedmihláska hajního (Hippolais icterina) do nárazových sítí. Zprávy ÈSO 36: 3 - 11 ( 10 ) CIBULKOVÁ, M., 1994: Nové poznatky o odchytu sedmihláska hajního (Hippolais icterina) s pouitím nahrávky zpìvu samce. Zprávy ÈSO 38: 39 - 40 ( 11 ) FORMÁNEK, J., CHUTNÝ, B., KOPEK, J., 1990: K rozíøení slavíka modráèka støedoevropského (Luscinia svecica cyanecula) v jiních a západních Èechách (Výzva ke spolupráci). In: Ptáci v kulturní krajinì. Sborník pøednáek, Èeské Budìjovice: 229 - 232 ( 12 ) HROMÁDKO, M., HROMÁDKO, K., 2004: Elevátorové sítì pro odchyt ptákù. Zprávy ÈSO 58: 22 - 23 ( 13 ) CHALOUPEK, R., 2002: K metodice noèních odchytù volajících samcù chøástala polního (Crex crex). Zprávy ÈSO 54: 23 - 25 ( 14 ) CHUTNÝ, B., 1992: Odchyt samcù slavíka modráèka støedoevropského (Luscinia svecica cyanecula) v hnízdním biotopu s pomocí reprodukce zpìvu. Zprávy ÈSO 34: 50 - 51 ( 15 ) JELÍNEK, M., 1996: Vyuití magnetofonové nahrávky pøi odchytu ptákù. Zprávy ÈSO 42: 39 - 42 ( 16 ) JELÍNEK, M., 1997: Odchyt cvrèilek (Locustella sp.) pomocí magnetofonu. Zprávy ÈSO 44: 40 - 41 ( 17 ) JÓN, Z., 1995: Moje zkuenosti s odchytem slavíkù modráèkù støedoevropských (Luscinia svecica cyanecula) do sklopek. Zprávy ÈSO 40: 50 ( 18 ) KAÒUÈÁK, P., 1993: Poznámky k odchytu svrèiaka rieèneho (Locustella fluviatilis) pomocou reprodukovaného spevu. Zprávy ÈSO 37: 6 - 7 ( 19 ) MATUÍK, H., 1987: Moje zkuenosti pøi chytání kalousù uatých (Asio otus L.) do sítì. Zprávy SVODS 6: 35 - 39 ( 20 ) PEKE, L., 1992: Odchyt dravcù pomocí výra. Zprávy ÈSO 34: 46 - 49 ( 21 ) SOUÈEK, J., 1993: Zkuenosti z odchytu brkoslavù severních (Bombycilla garrulus) ve mìstì. Zprávy ÈSO 36: 12 - 14 44 Ukonèení kroukovací èinnosti Spolupráce s Kroukovací stanicí Národního muzea Praha zaniká vylouèením z øad spolupracovníkù (pro opakované nedodávání dat o okroukovaných ptácích, pro nedodrování Pokynù pro èinnost spolupracovníkù Kroukovací stanice Národního muzea Praha, pro váný pøestupek ,...), na vlastní ádost kroukovatele a úmrtím. Nespotøebované krouky je nutno vrátit do kroukovací stanice. Kroukovací stanice apeluje na kroukovatele, kteøí ukonèili èinnost, aby odchytová zaøízení (sítì, sklopky atp.) pøedali kroukovací stanici, která zprostøedkuje jejich prodej oprávnìným osobám (kroukovatelùm). 3. P ØEDÁVÁNÍ DAT OKROUKOVANÝCH PTÁKÙ Vìtí èást spolupracovníkù kroukovací stanice ji k vykazování své èinnosti vyuívá poèítaèového programu. Mení èást kroukovatelù vak dosud vykazuje okroukované ptáky na stanovených tiskopisech Kroukovací seznam a k vykazování kontrolních odchytù (popøípadì nálezù) pouívá tiskopis Hláení kontrolního odchytu, nálezu kroukovaného ptáka. Upozoròujeme, e vykazování dat okroukovaných ptákù za rok 2005 je moné ji pouze prostøednictvím poèítaèového programu RINGS Základním úkolem kadého kroukovatele je vést si pracovní deník (=terénní zápisník) na takové úrovni, aby byly vylouèeny jakékoliv nepøesnosti nebo dokonce chyby. Proto je bezpodmíneènì nutné, aby kroukovatel pøed okroukováním kadého ptáka pøekontroloval èíslo krouku a bezprostøednì po okroukování ptáka provedl zápis do terénního zápisníku. Jedinì tak je moné zaruèit, e nedojde k chybám ve sledu èísel kroukù nebo pøehození poøadí okroukovaných ptákù. Kadá chyba v základní evidenci kroukovaných ptákù je hrubým pøestupkem, nebo pøípadné zpìtné hláení je pak z vìdeckého hlediska bezcenné. Vzhledem ke stoupajícímu poètu pøípadù ztrát terénních zápisníkù (pøedevím z dùvodu vloupání do osobních vozidel) stoupá i nezbytnost postupného pøevodu údajù z terénního zápisníku do jiné formy domácí evidence, v nejlepím pøípadì pak pøímo do poèítaèe a jejich odeslání do kroukovací stanice. Doporuèujeme neodkládat toto a na konec roku. Rovnì doporuèujeme nenosit do terénu vechny krouky, ale vdy pouze èást. Pøidìlené krouky je nutno pouívat postupnì, tedy od nejniího èísla èíselné øady (série) k nejvyímu èíslu. Pouívání kroukù jiným zpùsobem s sebou pak nese celou øadu zbyteèných komplikací. Hláení kontrolního odchytu, nálezu kroukovaného ptáka Ke hláení kontrolních odchytù a nálezù vlastních kroukovancù a jiných ptákù s krouky N. MUSEUM PRAHA pouívejte pouze poèítaèový program RINGS. Pouze odchyty a nálezy ptákù s krouky zahranièních centrál hlaste písemnou formou. Hláení musí obsahovat data 9 ptákù. Musí proto ke kroukování pøistupovat vdy odpovìdnì a dodrovat ovìøenou metodiku. Spolupracovníci kroukovací stanice reprezentují nejen Národní muzeum Praha, ale ornitology jako celek. Pøekraèování zásad kroukování uvedených v tìchto pokynech a nedodrování vech stanovených povinností, k nim se kadý spolupracovník zavázal, bude postihováno. Pøestupky vyplývají ze znìní tìchto pokynù. Jsou to pøedevím: Nedostatky ve vykazování èinnosti a evidenci kroukovaných ptákù: è neodevzdávání dat okroukovaných ptákù ve stanovených termínech è chyby v záznamech o okroukovaných ptácích è neúplné a nepøesné uvádìní místa kroukování è neodpovídání na ádosti o data kroukování Nedostatky ve znalostech ptákù a pøekraèování stanovených zásad pøi kroukování: è chybné urèení druhu ptáka, pøípadnì jeho pohlaví a stáøí è nedodrení pøedepsaného typu krouku è nepøípustná úprava krouku è kroukování zakázaných druhù bez souhlasu kroukovací stanice è nedodrování zásad pøi kroukování mláïat ve hnízdech è nedodrování zásad pøi kroukování ptákù hnízdících v koloniích è prokazatelné nedodrování intervalu mezi jednotlivými kontrolami sítí a jiných chytacích zaøízení è odchyt do nevhodných chytacích zaøízení è odchyt zakázaným zpùsobem è kroukování bez povolení v místech, kde je povolení nezbytnì nutné Pøestupky budou podle závanosti postihovány takto: F písemná dùtka kroukovateli - dùtku udìluje vedoucí kroukovací stanice F odebrání kroukovací licence na dobu urèitou (po projednání v kroukovací komisi) F odebrání kroukovací licence na dobu neurèitou (po projednání v kroukovací komisi) Po uplynutí této doby mùe zájemce znovu poádat o navrácení licence. Tato ádost bude projednána v kroukovací komisi, která rozhodne o navrácení licence. V odùvodnìných pøípadech pozve zájemce k pøezkouení. Kroukovací komise je sloena z èlenù pøedstavenstva Spoleènosti spolupracovníkù Kroukovací stanice Národního muzea Praha. 8 ( 22 ) SOUÈEK, J., 1997: Zkuenosti z odchytu køivky obecné (Loxia curvirostra) v Jeseníkách. Zprávy ÈSO 44: 44 ( 23 ) KOPEK, J., 1991: Pøedbìné výsledky sledování ekologie slavíka modráèka støedoevropského (Luscinia svecica cyanecula) v Èechách a na Moravì (Výzva ke spolupráci). Panurus 3: 37 - 39 ( 24 ) KOPEK, J., 1992: Sledování ekologie slavíka modráèka støedoevropského (Luscinia svecica cyanecula). Zprávy ÈSO 34: 54 ( 25 ) KOPEK, J., FORMÁNEK, J., CHUTNÝ, B.,1995: "Cílové druhy" 1994 a 1995. Zprávy ÈSO 40: 49 - 50 ( 26 ) TANCL, F., 1991: Moje zkuenosti pøi kroukování kalouse uatého (Asio otus). Zprávy ÈSO 33: 38 ( 27 ) TRNKA, A., 1997: K odchytu fúzatky trsovej (Panurus biarmicus) do nárazových sietí. Zprávy ÈSO 44: 41 - 43 ( 28 ) ZVÁØAL, K., 1999: Svìtelná a zvuková signalizace pøi odchytu sov. Zprávy ÈSO 48: 18 - 19 ( 29 ) ZVÁØAL, K., 2001: K metodice odchytu sov pomocí atrapy. Zprávy ÈSO 53: 21 23 13. D ÙLEITÉ ADRESY Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR, Kalinická 4 - 6, 130 23 Praha 3 - ikov, tel. 222580013, [email protected] Èeská inspekce ivotního prostøedí, Na bøehu 267, 190 00 Praha 9, tel. 222860111 Èeská spoleènost na ochranu netopýrù (ÈESON), Kalinická 4 - 6, 130 23 Praha 3 ikov Èeská spoleènost ornitologická, Hornomìcholupská 34, 102 00 Praha 10 - Hostivaø, tel. 274866700, [email protected] Èeskomoravská myslivecká jednota, Jungmannova 25, 115 25 Praha 1, tel. 224948456, 224948477 Èeský svaz ochráncù pøírody, Uruquayská 7, 120 00 Praha 2, tel. 222516115 Faunistická komise ÈSO, jednatel: RNDr. Martin Vavøík, 786 16 Sobotín 54, [email protected] Katedra ekologie a ivotního prostøedí, Fakulta lesnická a environmentální ÈZU, Kamýcká 1176, 165 21 Praha 6 - Suchdol Katedra zoologie Pøírodovìdecké fakulty University Karlovy, Vinièná 7, 128 44 Praha 2 Kroukovací stanice Národního muzea Praha, Hornomìcholupská 34, 102 00 Praha 10 Hostivaø, tel. 271961256, [email protected] Ministerstvo ivotního prostøedí, Vrovická 65, 100 10 Praha 10, tel. 267122111 Národní muzeum Praha, zoologické oddìlení, Václavské námìstí 68, 115 79 Praha 1, tel. 224497200 45 Ornitologická stanice Muzea Komenského (ORNIS), Horní nám. 7, 750 11 Pøerov, tel. 581219910, 605578746, [email protected] Ústav biologie obratlovcù AV ÈR, oddìlení ekologie ptákù, Kvìtná 8, 603 65 Brno Ústøední komise pro ochranu zvíøat, Tìnov 17, 117 05 Praha 1, tel. 221812339, [email protected] A PPENDIX Kroukování ptákù ve stanicích pro handicapované ivoèichy Pouívání kroukù Národního muzea Praha je v tìchto zaøízeních moné pouze za následujících podmínek: Ø kroukování bude provádìt pouze osoba, které bylo Kroukovací stanicí Národního muzea Praha pro tuto èinnost vystaveno zvlátní osvìdèení Ø na dritele tohoto osvìdèení se vztahují povinnosti uvedené v Pokynech pro èinnost spolupracovníkù Kroukovací stanice Národního muzea Praha Ø kroukovat je mono pouze zástupce øádù dravci (Falconiformes), sovy (Strigiformes) a oba druhy naich èápù: èápa bílého (Ciconia ciconia) a èápa èerného (Ciconia nigra) Ø v ádném pøípadì nesmí být pøidìlené krouky pouity k oznaèení volnì ijících ptákù Ø kroukováni mohou být pouze ptáci, kteøí byli po urèitou dobu v drení a péèi pøísluného zaøízení (stanice) Ø pøidìlené krouky nesmí být pouívány pro oznaèování ptákù v klecích a voliérách Ø ptáci musí být kroukováni tìsnì pøed vyputìním do volné pøírody. Ø datum kroukování musí tedy být vdy totoné s datem vyputìní. Ø lokalita kroukování musí být vdy totoná s lokalitou vyputìní. Lokalita musí být vdy uvedena jednoznaènì, tedy název nejblií obce ve vztahu k pùvodnímu okresu, nestaèí název kraje. Nepostaèující jsou rovnì pouze názvy polesí, kopcù, hor, samot,vodních tokù a rybníkù. Jak vykazovat vekerá data okroukovaných ptákù ? Výhradnì pomocí poèítaèového programu Rings dodaného kroukovací stanicí. Termín vykázání dat: 31. leden následujícího roku l ovládat nasazování kroukù, být schopen sejmout patnì nasazený nebo silnì opotøebovaný krouek l ovládat základní biometrická mìøení u odchycených ptákù l prokázat znalost zákonù a pøedpisù (zákon 114/1992 Sb., na ochranu pøírody a krajiny a zákon 246/1992 Sb., na ochranu zvíøat proti týrání) l umìt pouívat poèítaèový program dodaný kroukovací stanicí a být schopen odeslat data o okroukovaných ptácích do kroukovací stanice l dalím samozøejmým pøedpokladem je znalost základních tématických okruhù z tìchto pokynù Zkuebními mìsíci jsou øíjen a únor. Konkrétní termín je nutno domluvit telefonicky. ádoucí je, aby adept prokázal praktické zkuenosti s kroukováním ptactva (úèast na kroukovacích akcích, odchyt a kroukování se zkueným kroukovatelem - viz níe). Zkouka se skládá z 30 písemných otázek (ve formì testu) + ústního pohovoru (poznávaèka u nás ijících ptákù + doplòující otázky). Po úspìném sloení zkouky je novému kroukovateli vydán Prùkaz kroukovatele, poèítaèový program (k ukládání dat okroukovaných ptákù a ke komunikaci s kroukovací stanicí) a potøebné krouky. Výcvik nových kroukovatelù Zájem o kroukování ptákù se u ornitologa neprobouzí ze dne na den, ale vìtinou vzniká postupnì. Proto je pochopitelné (a kroukovací stanice to pøedpokládá), e zájemce má u urèité zkuenosti získané pøi úèasti na nìkteré z hromadných odchytových akcí nebo pøi spolupráci s kroukovatelem-kolitelem. Pokud tomu tak není, musí se zájemce o tuto èinnost seznámit s nejzákladnìjími metodickými postupy (stavìní nárazových sítí, vyproování ptákù ze sítí, manipulace s odchycenými ptáky,...). Výsledkem je pak Doporuèení, které vydává kroukovatel-kolitel a kterým se zájemce vykáe pøed zkoukou k získání Prùkazu kroukovatele. Bez tohoto doporuèení nelze pøistoupit k teoretické èásti zkouky. Kontakty na pøísluná místa a osoby dodá kroukovací stanice. Kroukovatel - kolitel Kroukovatele - kolitele vybírá a jmenuje vedoucí kroukovací stanice. Základní podmínkou je drení kroukovací licence po dobu alespoò 5 let a zkuenosti s vìtinou odchytových metod. Vítané jsou zkuenosti pedagogického rázu (napø. práce s mládeí, organizování a vedení odchytových akcí atp.). Kroukovatel - kolitel obdrí od kroukovací stanice zvlátní osvìdèení jako samostatný dodatek k Prùkazu kroukovatele. Pøestupky kroukovatelù a jejich postih Èinnost kroukovatelù je z mnoha stran velmi kriticky sledována. Kadý kroukovatel si musí být vìdom toho, e kroukování ptákù slouí vìdeckým úèelùm a tomuto cíli musí podøídit chytaèskou váeò, stejnì jako nezdravou soutìivost v poètu okroukovaných ptákù nebo druhù. Dále musí mít stále na mysli, e kroukování vdy znamená zásah do ivota 46 7 l organizování vìdeckých projektù, jejich základem je kroukování, na evropské úrovni (napø. EURING Swallow Project výzkum hnízdní biologie, populaèní dynamiky, migrace a zimovi vlatovky obecné) Vìdecko-výzkumná èinnost kroukovací stanice Základním programem kroukování u nás je výzkum hnízdních populací ptákù. Kromì odchytù ptákù v rámci projektu CES je uskuteèòován rovnì formou èinnosti specializovaných skupin pro výzkum urèitého druhu, popø. skupiny ptákù (napø. èáp bílý, èáp èerný, chøástal polní, dravci, sovy,...). V souladu se zájmy jiných evropských kroukovacích centrál je pozornost soustøedìna rovnì na prokazování pùvodu zimujících i protahujících ptákù. Kroukovatelé tvoøí v rámci naich organizovaných ornitologù èást velmi zkuených terénních pracovníkù. Pøestoe je jejich pozornost soustøedìna pøedevím na kroukování, doporuèujeme, aby se v rámci svých moností podíleli na výzkumu u nás hnízdících druhù a v letech mapování hnízdního rozíøení ptákù se pøihlásili národním organizátorùm, popøípadì organizátorùm mapování hnízdního rozíøení ptákù meních krajinných celkù. V letech, kdy probíhá mapování hnízdního rozíøení ptákù, doporuèujeme zvýit odchytovou aktivitu pøedevím v mìsíci èervnu, kdy je vhodná doba k prokázání hnízdìní øady ptaèích druhù odchytem èerstvì vyvedených mláïat. Dále by se kroukovatelé podle svých moností mìli podílet i na dalích akcích poøádaných Èeskou spoleèností ornitologickou. 2. K DO JE OPRÁVNÌN KROUKOVAT PTÁKY Zkouky a licence Kroukovatelem se mùe stát kadý obèan Èeské republiky po dovrení 18 let. Svùj zámìr s dostateèným pøedstihem oznámí kroukovací stanici, která mu sdìlí podmínky a okruhy problémù, které musí kadý adept nutnì ovládat. Jsou to pøedevím: l být schopen odpovìdìt na otázku Proè chci kroukovat ptáky ? Jasnì formulovat svézamìøení v kroukovací èinnosti a zapojení do nìkterého z probíhajících výzkumných projektù. Upozoròujeme, e toto je základní podmínkou k pøistoupení ke zkouce. l vìdìt, k èemu slouí kroukování ptákù a které jsou hlavní priority této metody výzkumu l dokázat spolehlivì urèit vechny druhy u nás se bìnì vyskytujících ptákù, nepostaèí znaky, které slouí k urèování pøi pozorování ptákù v terénu. Je nutno ovládat pøedevím znaky, které jsou viditelné a k rozliování podobných druhù vyuitelné pøi drení ptáka v ruce l umìt pojmenovat èásti ptaèího tìla l ovládat urèování stáøí a pohlaví odchycených ptákù (zbarvení, velikost, pelichání, opotøebení per, hnízdní naina,...) l bezpeènì ovládat manipulaci s odchycenými ptáky 6 Typy kroukù pro vybrané druhy ptákù Typ H HN EX EN D C CB BX A Vnitøní prùmìr v mm Výka v mm 5,5 6,0 7,0 7,0 9,0 11,0 13,0 16,0 20,0 8,5 5,0 12,0 8,5 12,0 12,0 12,0 15,0 15,0 Pøedepsané typy kroukù pro vybrané druhy ptákù Druh Typ krouku Èáp bílý BX Èáp èerný BX Døemlík tundrový H Jestøáb lesní C(samec), CB(samice) Kalous pustovka D Kalous uatý D Kánì lesní C, CB Kánì rousná CB Krahujec obecný H(samec), EX(samice) Kulíek nejmení HN Luòák èervený C, CB Luòák hnìdý C, CB Moták luní EX, EN Moták pilich EX(samec), D(samice) Druh Typ krouku Moták pochop D,C Ostøí lesní EN Potolka obecná EN,EX Potolka rudonohá H,EN Putík obecný C Raroh velký C(samec), CB(samice) Sokol stìhovavý C Sova pálená D Sýc rousný EN Sýèek obecný EN Vèelojed lesní C, CB Výr velký A Výreèek malý HN 47 Appendix II (k Faunistické komisi) Zpracování dat - Atlas migrace ptákù ÈR a SR I. Seznam druhù, u nich je nutné zasílat kompletní hláení Vechny archivní údaje o nálezech naich ptákù (cca 120 000), které jsou ve formì zpìtných hláení uloeny v archivu KS, byly pøevedeny do elektronické podoby a jsou v souèasné dobì zpracovávány a analyzovány. Práce by mìla vyústit ve vydání Atlasu migrace ptákù ÈR a SR, který by mìl pøinést první kompletní informaci o tahu naich ptákù. (zahrnuje také vechny druhy, jejich výskyt na území souèasné ÈR nebyl ani v minulosti nikdy prokázán) Gavia immer Gavia adamsii Podiceps auritus Procellariiformes - vechny druhy Sula bassana Phalacrocorax aristotelis Phalacrocorax pygmaeus Pelecanus onocrotalus Bubulcus ibis Phoenicopterus ruber Cygnus columbianus Anser brachyrhynchus Anser erythropus Anser caerulescens Branta bernicla Anas americana Anas discors Anas angustirostris Bucephala islandica Somateria spectabilis Polysticta stelleri Oxyura leucocephala Oxyura jamaicensis Elanus caeruleus Neophron percnopterus Gyps fulvus Aegypius monachus Circaetus gallicus Circus macrourus Accipiter brevipes Buteo rufinus Aquila vechny druhy (kromì Aquila heliaca a Aquila pomarina na území Jihomoravského kraje) Hieraaetus - oba druhy Falco naumanni Falco eleonorae Falco biarmicus Falco rusticolus Porzana pusilla 48 Porphyrio porphyrio Tetrax tetrax Chlamydotis undulata Cursorius cursor Glareola oba druhy Charadrius alexandrinus Charadrius morinellus Pluvialis dominica Vanellus spinosus Vanellus gregarius Vanellus leucurus Calidris canutus Calidris melanotos Calidris bairdii Calidris fuscicollis Calidris ruficollis Limicola falcinellus Tryngites subruficollis Gallinago media Numenius tenuirostris Tringa stagnatilis Tringa melanoleuca Xenus cinereus Phalaropus fulicarius Catharacta, Stercorarius - vechny druhy Larus ichthyaetus Larus hyperboreus Larus glaucoides Larus marinus Larus audouinii Larus delawarensis Larus philadelphia Larus sabini Rissa tridactyla Sterna sandvicensis Sterna nilotica Sterna paradisaea Sterna albifrons Chlidonias hybridus (pouze v VIII.- III.) Chlidonias leucopterus (pouze v VIII. III.) Monitoring ptaèích populací Zásadní a jinými metodami nenahraditelné informace nám mùe kroukování podat o zmìnách ve velikosti ptaèích populací a pøíèinách tìchto zmìn. Pro efektivní ochranu jakéhokoli ptaèího druhu je dùleité vìdìt nejen to, zda se velikost populací mìní, ale i to, proè k tìmto zmìnám dochází. Znaèení ptákù je v tomto ohledu jedinou metodou, kterou lze zjistit produktivitu, pøeívání mladých ptákù, roèní mortalitu atd. Pøíkladem takového pøístupu je projekt CES (Constant Effort Site Scheme kroukování za stálého chytacího úsilí). Jedná se o monitorovací metodu, jejím základem je kroukování ptákù a která je zamìøena na hnízdní populace bìných druhù pìvcù. Z Velké Británie, kde byl tento projekt zahájen v roce 1981, se rozíøil i do dalích zemí a v souèasnosti probíhá na více ne 500 místech po celé Evropì. Kroukovací stanice NM se pøipojila k tomuto projektu v roce 2004, kdy akce probìhla na 19 lokalitách. Pøedpokládá se zaèlenìní CESu do pøipravovaného Integrovaného monitoringu ptákù v ÈR (ve spolupráci s Èeskou spoleèností ornitologickou). Kroukování jako argument k vyhláení chránìných území Znaèení ptákù mùe poslouit i jako praktický argument pro vyhlaování chránìných území. Pøíkladem mùe být mezinárodní projekt barevného znaèení kolpíkù bílých. Ukázalo se, e ptáci støedoevropské a východoevropské populace vyuívají jako tahovou zastávku a zimovitì soustavu mokøadù na severu Tuniska. Právì výskyt oznaèených ptákù byl jedním z argumentù pouitých pøi úspìném jednání o ochranì tìchto mokøadù. Mezinárodní spolupráce Kroukovací stanice NM Praha je èlenem Evropské unie pro kroukování ptákù (EURING), která byla zaloena v roce 1963. Tato organizace sdruuje vechny evropské kroukovací centrály (témìø 40 èlenù z více ne 30 zemí) a umoòuje tak irokou mezinárodní spolupráci. Cíle EURINGu jsou následující: l výmìna dat mezi národními centrálami pomocí standardního systému l tvorba a udrování centrální databáze (EURING databank). Databáze byla vytvoøena v roce 1977 v Netherlands Institute of Ecology (Heteren, Nizozemí). V souèasnosti obsahuje témìø tøi miliony zpìtných hláení více ne 400 ptaèích druhù. Data jsou k dispozici vem zájemcùm o jejich zpracování. Od roku 2005 je umístìna ve Velké Británii a spravována BTO. 5 ornitologické spoleènosti rozvíjet èinnost i kroukovací stanice pod vedením dr. Josefa Jirsíka. Od samého poèátku mìla stanice úzký vztah s Pøírodovìdeckým oddìlením Národního muzea v Praze, proto také od poèátku kroukování u nás vechny krouky nesly nápis N. MUSEUM PRAHA. Pouze v období 2. svìtové války musely být ornitologické krouky pøechodnì opatøeny nápisem ZOO PRAHA BOHEMIA. V roce 1936 zaèal s dr. Jirsíkem úzce spolupracovat ing. Otta Kadlec, který se ujal výroby ornitologických kroukù a záhy pøevzal i vedení kroukovací stanice. Vzhledem k mezinárodnímu významu kroukovací stanice s rozsáhlou výmìnou informací usilovali pøedstavitelé èeskoslovenské zoologie, aby byla v Èeskoslovensku zøízena kroukovací stanice jako vìdecké pracovitì, podobnì jako v øadì jiných evropských státù. Snaha byla korunována úspìchem v roce 1964, kdy se kroukovací stanice stala souèástí zoologického oddìlení Národního muzea v Praze. Od roku 1965 a do konce roku 2001 byl jejím vedoucím dr. Jiøí Formánek. V roce 2002, po vzniku samostatné slovenské kroukovací stanice, bylo ukonèeno pouívání kroukù N. MUSEUM PRAHA na Slovensku. V souèasné dobì je kroukovací stanice samostatným oddìlením Pøírodovìdeckého muzea Národního muzea Praha. Sídlem je Praha - Hostivaø, Hornomìcholupská 34. Kroukování a jeho výsledky Hnacím motorem kroukování bylo ji od poèátku zodpovìzení základních otázek souvisejících s ptaèím tahem. Zejména lo o zjitìní tahových tras a zimovi, délky ivota, návratnosti a usídlování mladých ptákù. U vìtiny druhù ji byly tyto otázky zodpovìzeny a mùe se tedy zdát, e kroukování ztratilo na významu. Analýza kroukovacích dat a nové metodické pøístupy vak ukazují, e kroukování ptákù je iroce pouitelnou metodou, která nám umoòuje získávat cenná data o jednotlivých ptaèích druzích a jejich biologii. Zmìna migraèního chování V poslední dobì bylo zjitìno, e migraèní chování, které je obecnì velice konzervativní, se mùe u nìkterých druhù bìhem krátké doby výraznì zmìnit. Tyto zmìny jsou dávány do souvislosti se zmìnami klimatu typickým pøíkladem je pìnice èernohlavá v minulosti táhly støedoevropské populace jihovýchodním smìrem, v souèasné dobì èást ptákù táhne na severozápad a tráví zimu ve Velké Británii (BERTHOLD et HELBIG 1992). Dlouhá èasová øada dat V pøípadì kroukování je výhodou i existence dlouhé èasové øady pøesnì zaznamenávaných údajù. Analýza naèasování hnízdìní naí populace èápa bílého ukázala, e tento druh u nás v posledních 40 letech zaèal hnízdit zhruba o týden døíve. Tyto výsledky ukazují konkrétní monost vyuití dat pro sledování reakce ptákù na globální zmìny klimatu. 4 Alcidae - vechny druhy Syrrhaptes paradoxus Nyctea scandiaca Surnia ulula Strix uralensis (mimo území NP a CHKO umava a CHKO Beskydy) Otus scops Apus melba Melanocorypha calandra Melanocorypha yeltoniensis Eremophila alpestris Anthus richardi Anthus petrosus Motacilla citreola Prunella montanella Prunella collaris (mimo území KRNAP) Oenanthe hispanica Monticola saxatilis Turdus obscurus Turdus naumanni Turdus ruficollis Turdus migratorius Acrocephalus melanopogon (mimo území Jihomoravského kraje) Acrocephalus paludicola Hippolais pallida Hippolais polyglotta Sylvia undata Sylvia melanocephala Sylvia hortensis Phylloscopus trochiloides Phylloscopus proregulus Phylloscopus inornatus Phylloscopus schwarzi Phylloscopus brehmii Parus cyanus Lanius minor Lanius senator Pyrrhocorax graculus Sturnus roseus Montifringilla nivalis Serinus citrinella Carduelis hornemanni Loxia leucoptera Loxia pytyopsittacus Pinicola enucleator Calcarius lapponicus Emberiza leucocephalos Emberiza cirlus Emberiza cia Emberiza rustica Emberiza pusilla Emberiza aureola Emberiza bruniceps Emberiza melanocephala II. Seznam druhù, u nich je tøeba zasílat pouze zjednoduené hláení (Tyto druhy podléhají registraci FK ÈSO, v nìkterých pøípadech si FK mùe vyádat doplòující informace) Ardeola ralloides Threskiornis aethiopicus Plegadis falcinellus Cygnus cygnus Anser indicus Branta - vechny druhy mimo B. bernicla Tadorna ferruginea Alopochen aegyptiacus Aix - oba druhy Somateria molissima Aquila heliaca (na území Jihomoravského kraje) Aquila pomarina (na území Jihomoravského kraje) Otis tarda Burhinus oedicnemus Haematopus ostralegus Phalaropus lobatus Himantopus himantopus Strix uralensis (z území NP a CHKO umava) Coracias garrulus Acrocephalus melanopogon (na území Jihomoravského kraje) Tichodroma muraria 49 III. Seznam poddruhù, jejich výskyt v ÈR posuzuje FK ÈSO Kromì poddruhù neuvedených v seznamu ptákù ÈR (Hudec et al., Sylvia 31(2) (1995): 97 149) se posuzují: (Schválení vìtiny ze zde uvedených poddruhù bude vyadovat velmi podrobný popis, dokumentaci a mìøení odchyceného ptáka èi dokladu.) Anser fabalis johanseni Branta bernicla hrota Buteo buteo vulpinus Falco peregrinus calidus Haematopus ostralegus longipes Charadrius hiaticula tundrae Larus canus heinei Motacilla flava ssp. (mimo ssp. flava , thunbergi a feldegg) Motacilla alba yarrellii Turdus torquatus torquatus Phylloscopus collybita abietinus/tristis Panurus biarmicus biarmicus Lanius excubitor homeyeri IV. Seznam druhù a poddruhù, jejich hnízdìní v ÈR posuzuje FK ÈSO Mimo dále uvedené se posuzuje hnízdìní vech druhù a poddruhù ze Seznamù I - III Gavia stellata Gavia arctica Egretta alba Egretta garzetta Anser fabalis Anser albifrons Anas penelope Anas acuta Aythya nyroca Aythya marila Mergus serrator Mergus albellus Aquila pomarina Aquila heliaca Buteo lagopus Falco vespertinus Porzana pusilla Pluvialis apricaria Pluvialis squatarola Charadrius hiaticula Calidris alba Calidris alpina Calidris ferruginea Philomachus pugnax Lymnocryptes minimus Limosa lapponica 50 Numenius phaeopus Tringa erythropus Tringa nebularia Tringa glareola Arenaria interpres Larus minutus Larus fuscus Larus argentatus Chlidonias - oba druhy mimo Chlidonias niger Dendrocopos major major Nucifraga caryocatactes macrorhynchos Anthus cervinus Bombycilla garrulus Luscinia luscinia Turdus iliacus Acrocephalus paludicola Carduelis flavirostris Carduelis flammea flammea Fringilla montifringilla Plectrophenax nivalis Ú VOD Od vydání "Pokynù pro èinnost spolupracovníkù Kroukovací stanice Národního muzea v Praze" (FORMÁNEK 1978) uplynulo ji více ne ètvrt století. Bìhem této doby se mnohé mìnilo a vyvíjelo. Proto byly "pokyny" upravovány, doplòovány a aktualizovány buï formou samostatných doplòkù nebo sdìlení prostøednictvím Zpráv Èeské spoleènosti ornitologické. Potøeba mìnit pùvodní znìní textu vyplývala pøedevím ze zmìn v poèetnosti nìkterých druhù ptákù, prùbìnì se vak do ní promítala i finanèní situace Národního muzea v Praze (omezené monosti nákupu ornitologických kroukù) i personální monosti kroukovací stanice V roce 2001 bylo sice vypracováno nové znìní "pokynù" (kopek, Formánek), nedoèkalo se vak titìné podoby - bylo "pouze" souèástí PC programu pro kroukovatele. Pøedkládáme nyní spolupracovníkùm kroukovací stanice nové, podstatnì rozíøené vydání pokynù. Rozhodnì si nekladlo za cíl pøinést podrobné metodické návody na odchyt jednotlivých ptaèích druhù, ale vymezit základní pravidla naí èinnosti a stanovit základní povinnosti pro kroukovatele a v neposlední øadì poskytnout informaci zájemcùm o kroukovací èinnost. Pøi sestavování tìchto pokynù jsme vycházeli pøedevím z domácích zkueností a poznatkù tak, jak jsme je posbírali pøi setkáních se zkuenými kroukovateli. Snaili jsme se pochopitelnì uplatnit i zkuenosti vlastní a samozøejmì jsme èerpali rovnì z textu pøedchozích pokynù. Pokud jde o jiné zdroje, byl nám vzorem pøedevím manuál britské kroukovací centrály (REDFERN et CLARK 2001). Podìkování Je naí milou povinností podìkovat vem, kdo se jakýmkoliv zpùsobem podíleli na sestavení tìchto pokynù. Byli to pøedevím Miroslav Jelínek, Jaroslav Kláptì, Mgr. Libor Schröpfer a RNDr. Jiøí Horáèek, kteøí ochotnì proèetli èásti rukopisu. Miroslav Jelínek se navíc ujal èásti týkající se typù kroukù, RNDr. Jiøí Horáèek zpracoval kapitolu Kroukovatelé a Faunistická komise ÈSO (vèetnì pøíloh). RNDr. Jiøí ebestian sestavil èást pojednávající o metodice zjitování tukových zásob. 1. K ROUKOVACÍ STANICE Historie kroukování ptákù v Èeské republice V Èeské republice má kroukování ptákù dlouholetou tradici. Ji v roce 1910, pouhý rok poté, kdy zaèaly v Evropì organizovat kroukování ptákù první ornitologické centrály v Anglii a Nìmecku, zaèal lesní inenýr Kurt Loos vyuívat kroukování ptákù jako metodu zkoumání jejich migrace. Nejprve byly pouívány krouky maïarské ornitologické centrály. V roce 1914 byla zøízena zásluhou Kurta Loose a dr. Karla Richtera samostatná kroukovací stanice v rámci pøírodovìdného spolku Lotos v Libìchovì u Mìlníka (tehdy Liboch). Byla èinná a do roku 1938. I kdy poèty kroukovaných ptákù v jednotlivých letech nebyly vysoké, dosáhla tato stanice na svou dobu pozoruhodných výsledkù u øady druhù ptákù, napø. u paèka obecného, drozda zpìvného, racka chechtavého a zvlátì u kachen, které byly s úspìchem chytány v kaèenárnì v Lednici na jiní Moravì. Od roku 1934 zaèala v rámci Èeskoslovenské 3 OBSAH 1. Kroukovací stanice ...................................................................... 3 2. Kdo je oprávnìn kroukovat ptáky ................................................ 6 3. Pøedávání dat okroukovaných ptákù ............................................ 9 4. Dalí podmínky a okolnosti kroukovací èinnosti ...................... 11 5. Metody odchytu ........................................................................... 14 6. Manipulace s ptáky a kroukování .............................................. 23 7. Kroukování mláïat .................................................................... 24 8. Kovové krouky........................................................................... 30 9. Povinná a doporuèená výbava kroukovatele .............................. 34 10. Jiné zpùsoby znaèení ptákù ......................................................... 36 11. Sbìr dat a biometrika ................................................................... 36 12. Literatura...................................................................................... 41 13. Dùleité adresy ............................................................................ 45 Autoøi: Jaroslav kopek, Jaroslav Cepák Technická redaktorka: Zdeòka Vacíková © Národní muzeum Praha, listopad 2005 Pokyny pro èinnost spolupracovníkù Kroukovací stanice Národního muzea Praha. Pro interní potøebu svých spolupracovníkù vydala Kroukovací stanice NM Praha, Hornomìcholupská 34, 102 00 Praha 10 - Hostivaø. Náklad 800 výtiskù. P OZNÁMKY
Podobné dokumenty
navijáky vlasce a šňůry pruty
Lín se živí
žížal, larvy ě dobere. un
u hledá hlavně uje stébly vodníc
pamlsků“.
í
různé druhy
rybám. Potrav a nebo pohyb
ý z „línových nástrahám patří trvá, než potravu poctiv
lým
kaprovitým
kalí ...
kroužkovatel - Kroužkovací stanice
Slavík obecný byl ÈSO vyhláen jako pták roku 2007. Shodou okolností v tomto roce
uplynulo právì ètvrt století od doby, kdy se studiem slavíkù zaèal systematicky zabývat
Pavel Kverek z Knìmostu. S...
Ceník 2007
Zpráva Kroužkovací stanice Národního muzea Praha za rok 2005
Vlatovka obecná
Hirundo rustica
Pìnice èernohlavá
Sylvia atricapilla
Rákosník obecný
Acrocephalus scirpaceus
Sýkora modøinka
Parus caeruleus
Zvonek zelený
Carduelis chloris
Králíèek obecný
Regulus...
Zpráva Kroužkovací stanice Národního muzea Praha za rok 2004
Èeskoslovenska. Tento nárùst byl zpùsoben pøedevím velice úspìnou hnízdní sezónou a
vysokými poèty okroukovaných mladých ptákù, zejména na pravidelných kroukovacích
akcích v rákosinách (Øeabin...
Mezinárodní sčítání vodních ptáků v České republice v lednu 2005
bude sèítání vodních ptákù na co nejvìtím poètu lokalit a následné vytipování seznamu lokalit pro
optimální pokrytí IWC v ÈR v budoucích letech. Proto se na vás obracíme s prosbou o spolupráci.
Po...
53 / 2012
dlouhý seznam popravených. Žádné ze jmen mu nic neříkalo, a tak usrkl kávu
a s potěšením si přečetl reportáž, jak SK Slavia rozdrtila 4 : 1 SK Baťa Zlín.
Nazítří byla u jeho milované kavárny Aron s...
Elektronkové zesilovače (seriál A-Radio)
Aèkoliv se dnes vyrábí absolutní vìtina spotøební audioelektroniky na bázi polovodièù, a koneckoncù by nela její pøeváná èást
bez polovodièù vùbec realizovat, stále si udruje oblast nízkofrekve...
