Nejvhodnější rozhodovací styl v daném kontextu

FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU
UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ
Nejvhodnější rozhodovací
styl v daném kontextu
Individuální projekt SPM1
Vypracoval:
Studijní obor:
Emailová adresa:
Datum vypracování:
Bc. Martin Petruželka
K-IM2
[email protected]
10.11.2012
Nejvhodnější rozhodovací styl v daném kontextu
1 Obsah
1
Obsah ....................................................................................................................... 2
2
Úvod ......................................................................................................................... 3
3
Analýza situace......................................................................................................... 3
3.1
Rozhodovací styly ............................................................................................. 3
3.2
Kritéria pro výběr stylu ..................................................................................... 4
4
Rozhodovací model .................................................................................................. 4
5
Analýza výstupu z modelu ....................................................................................... 6
5.1
Preferovaný rozhodovací styl ........................................................................... 6
5.2
Citlivost modelu ................................................................................................ 8
5.3
Porovnání se skutečností .................................................................................. 9
6
Závěr......................................................................................................................... 9
7
Použitá literatura ..................................................................................................... 9
2
Nejvhodnější rozhodovací styl v daném kontextu
2 Úvod
Tato projektová zpráva slouží k představení a zhodnocení rozhodovacího modelu
vytvořeného v programu Criterium Decision Plus na téma Nejvhodnější rozhodovací styl
v daném kontextu. Mnou vytvořený model je obrazem stylu vedení a rozhodování mé osoby
v pracovním životě.
3 Analýza situace
V běžném pracovním (i soukromém) životě nastávají situace, které vyžadují od
jednotlivce, vedoucího skupiny, či manažera rozhodnutí k danému tématu. Tomuto
rozhodnutí však předchází úvaha, kdo, jak a za jakých okolností bude nejlepší toto
rozhodnutí učinit. Vše pak záleží na mnoha okolnostech i povaze rozhodujícího se. To, kterou
cestou se při rozhodování vydat, nám může napovědět i tzv. Model Vrooma a Yettona, který
definuje nejčastěji se vyskytující milníky při rozhodování. Samotná situace, výběr
rozhodovacího stylu, může mnohdy znamenat těžší rozhodnutí s ohledem na požadovaný
výsledek než řešení vlastního problému. Samozřejmě platí, že u triviálních záležitostí nebude
výběr stylu natolik podstatný, jako u složitějších nebo zásadních rozhodnutí.
3.1 Rozhodovací styly
Kontingenční model Vroom-Yetton definuje pět základních rozhodovacích stylů dle
charakteru zapojení podřízených/spolupracovníků do rozhodování. Jsou jimi (v závorce je
vždy uvedeno označení stylu, které bylo dále použito v programu Criterium Decision Plus):
 Autokratický styl bez externích informací (A1) – problém řešíme samostatně jen
s informacemi, které aktuálně máme.
 Autokratický styl s dodatečnými informacemi (A2) – problém řešíme samostatně
s využitím informací, které si k tomu seženeme.
 Konzultativní styl s jednotlivci (C1) – probereme problém s jednotlivými podřízenými
/ kolegy a následně řešíme s případným přihlédnutím k získaným informacím.
 Konzultativní styl se skupinou (C2) – probereme problém s celou skupinou
podřízených / kolegů najednou a následně řešíme s případným přihlédnutím
k získaným informacím.
 Styl skupinového rozhodování (G2) – problém řešíme dohodou na společném jednání
celé skupiny podřízených / kolegů.
3
Nejvhodnější rozhodovací styl v daném kontextu
3.2 Kritéria pro výběr stylu
Jak již bylo řečeno, rozhodnutí jaký styl si pro svůj postup zvolit, by mělo záviset
především na kritériích, které problém blíže charakterizují. Opět vyjdeme z kontingenčního
modelu Vroom-Yetton. Bylo zde definováno sedm základních kritérií popisujících
charakteristiku problému ve vztahu k výběru rozhodovacího stylu. Jedná se o:
 Kritérium požadavku kvality – otázka, zda je kladen důraz na kvalitu rozhodnutí, či
nikoliv (resp. zda jsou varianty rozhodnutí z hlediska kvality srovnatelné).
 Kritérium dostatku informací – kdy je řešeno, zda mám jako vedoucí v tom daném
okamžiku dostatek informací pro rozhodnutí, nebo ne.
 Kritérium strukturovanosti problému – jaké jsou cíle, varianty, možnosti, podmínky,
atd. řešení problému.
 Kritérium významu akceptovatelnosti rozhodnutí – kde se zkoumá hledisko, zda je
nutné, aby podřízení akceptovali rozhodnutí pro vlastní realizace, či ne.
 Kritérium akceptovatelnosti pro spolupracovníky – mám jako vedoucí autoritu, nebo
důvěru pro rozhodnutí, nebo si to musím nechat „schválit“ podřízenými.
 Kritérium cílové orientace spolupracovníků – kdy řešíme, zda je řešení navrhováno
z hlediska vlastních cílů, nebo společného cíle.
 Kritérium pravděpodobnosti konfliktu – otázka, zda je možné, že by mohl vzniknout
rozbroj mezi podřízenými nad způsobem rozhodnutí o řešení (ne o vlastním řešení).
Tato kritéria jsem ještě doplnil o dvě další z hlediska vlastního pohledu. Taková, na
něž při rozhodování sám kladu důraz:
 Kritérium vlastního ztotožnění se s problémem – jde o případy / situace, kdy řeším
rozhodování o problému, s nímž jsem, nebo nejsem osobně ztotožněn.
 Kritérium časového hlediska – kdy má na styl rozhodnutí vliv, kolik mám času na
vlastní rozhodnutí. Zda dostatek, nebo mne tíží časová tíseň.
4 Rozhodovací model
Vlastní rozhodovací model, v němž byly promítnuty výše zmiňované varianty stylu
rozhodování i kritéria, jsem vytvořil v programu Criterium Decision Plus (CDP). Struktura
modelu je znázorněna na obrázku, Obr. 1.
4
Nejvhodnější rozhodovací styl v daném kontextu
Obr. 1 – Rozhodovací model
Takto vytvořený model by však neměl žádnou vypovídající hodnotu bez ohodnocení
jednotlivých vztahů mezi cílovým výběrem stylu a jednotlivými kritérii a mezi kritérii a
jednotlivými styly rozhodování. Při ohodnocování těchto závislostí jsem použil dvě metody. A
sice, první skupina vztahů (cílový výběr stylu – jednotlivá kritéria) byla ohodnocena tzv.
přímou metodou. Zde je uvedeno, jakou váhu pro mne má každé jednotlivé kritérium na
výběr stylu rozhodování, viz Obr. 2.
Obr. 2 – Přímá metoda ohodnocení
5
Nejvhodnější rozhodovací styl v daném kontextu
Druhá skupina vztahů (kritéria – jednotlivé rozhodovací styly) byla pak ohodnocena
metodou párového ohodnocování. V tomto případě probíhalo porovnávání jednotlivých
rozhodovacích stylů mezi sebou navzájem a to vždy pro dané konkrétní kritérium, viz Obr. 3.
Obr. 3 – Metoda párového ohodnocení
Tím byl rozhodovací model plně charakterizován a je možné analyzovat jeho přínos.
5 Analýza výstupu z modelu
5.1 Preferovaný rozhodovací styl
Výsledek ohodnocení modelu v programu CDP je možné zobrazit jak v grafické
podobě (Obr. 4a), tak i v tabulkové (Obr. 4b), a znázorňuje preferovaný styl rozhodování
z obecného hlediska. V tomto případě je vidět, že dle zadaných parametrů převládá
dominanta rozhodovacího stylu A1, tedy Autokratický styl bez externích informací.
6
Nejvhodnější rozhodovací styl v daném kontextu
Obr. 4a – výběr stylu (graf)
Obr. 4b – výběr stylu (tabulka)
7
Nejvhodnější rozhodovací styl v daném kontextu
5.2 Citlivost modelu
Nyní se zaměřme na citlivost modelu, tedy jinak řečeno vliv změny váhy nějakého
kritéria na vlastní rozhodnutí. Budeme model zkoumat z pohledu, jakou změnu (o kolik
procent) této váhy bychom museli provést, aby došlo ke změně preferovaného stylu.
Obr. 5 – Citlivost změny váhy kritéria na výběr stylu
Obr. 5 například znázorňuje vliv kritéria kvality na rozhodovací styl, přičemž
preference stylu rostou s výše položenou pozicí (čárou) v grafu. Svislá čára s ukazatelem pak
vyznačuje post z hlediska váhy tohoto kritéria na celkový výsledek. Tedy pro tuto váhu
kritéria máme seřazeny rozhodovací styly do sledu: A1, A2, C2, C1, G2. Je zde ale také možno
vidět, že pokud bychom chtěli změnit priority rozhodovacích stylů a dostat na 1. místo styl
C2 (Konzultativní styl se skupinou), museli bychom změnit váhu kritéria kvality o téměř 30%
z celkového portfolia vah kritérií. Bereme v úvahu pozici průsečíku křivek A1 a C2. Platí však,
že taková změna by naprosto změnila vypovídající hodnotu modelu s daným nastavením
8
Nejvhodnější rozhodovací styl v daném kontextu
ohodnocení vztahů. Tím pádem je taková změna nevhodná. Pokud by se ale jednalo o změnu
váhy do 5%, dalo by se polemizovat o správnosti ohodnocení daného kritéria.
5.3 Porovnání se skutečností
Při zamyšlení se nad výsledkem získaným z programu CDP a vlastním stylem
rozhodování, musím konstatovat, že skutečně odpovídá skutečnosti. Aktuálně jsem v pozici,
která vyžaduje velké operativní rozhodování a jasné a rychlé závěry. V takových případech
volím ve většině případů cestu direktivního rozhodnutí s tím, co v dané chvíli o problému
vím.
6 Závěr
Tento projekt ukazuje konkrétní použití podpůrného programu Criterium Decision
Plus pro rozhodovací mechanismy. Porovnáním výsledku daného modelu se skutečností pak
byla ověřena i jeho vypovídající hodnota. Je ale třeba zdůraznit, že velmi záleží na správném
nastavení pravidel a charakteristik zkoumaného problému rozhodování. Případné zadání
zidealizovaných hodnot při ohodnocování modelu by vedlo jen ke zkresleným výsledkům,
pro něž není nutné model vytvářet, tedy ne k získání objektivního výsledku.
Model pracuje s hodnotami zadanými dle osobních zkušeností a postojů. Tím ale také
podává informaci o charakteristice chování tvůrce, v tomto případě mé osoby.
7 Použitá literatura
 https://bboard.uhk.cz – SPM1-1-2012.pptx, SPM1-2-2012.pptx, Ing. Karel Mls, Ph.D.
 Criterium Decision Plus - Tutorial
9