zde - Alerion

8 TÉMA
deník
P
ětatřicetiletý Tomáš Pokorný z Brna si založil firmu na výrobu
vyšívaných praporů. Pravidelně je dodává třeba Hradní stráži.
Letos získal nominaci na Podnikatele roku Jihomoravského kraje
Prapor pomohl
Kometě k vítězství
2014. Jeho zaměstnankyně pracují v odlehlých dílnách po celé Moravě. Na jeden znak spotřebují kilometry vyšívacího hedvábí. Předlohy
na samet kreslí šablonářky inkoustem s tajnou recepturou.
Vyšívaček ubývá. Podnikatel
je před konkurencí ukrývá
Brno – U příležitosti šedesátého výročí od založení si loni
brněnský hokejový klub Kometa objednal u firmy Tomáše Pokorného vyšívaný prapor. „Než jsme ho hokejistům
předali, prohráli několik zápasů. A právě v den předání
vyhráli,“ chlubí se Pokorný.
Po obvodu praporu jsou vyšitá jména všech hráčů, kteří se
podíleli na získání celkem jedenácti mistrovských titulů
Komety.
(zez)
Obnovili poničené
hasičské prapory
Plaňany – Před lety svěřili brněnské firmě Alerion poničené historické prapory hasiči z
Plaňan na Kolínsku. „Byly velice složitě zdobené a naše vyšívačky strávily množství hodin, než vytvořily jejich dokonalé repliky,“ řekl majitel firmy Tomáš Pokorný. Původní
prapory odborníci zakonzervovali a zachovali pro další generace.
(zez)
Do Minsku dodali
nerezové sloupy
Minsk – Vlajkové stožáry pro
výstavní centrum v běloruském Minsku vyrobila firma
Alerion z Brna. Dodat musela
osmadvacet broušených nerezových kónických stožárů o
výšce sedmnáct metrů. „Výroba sloupů, které se postupně zužují do špičky, je náročná,“ zdůraznil Pokorný. (zez)
Vlajky obdivovali
policisté v Angole
Vlastní symboly
chtěli obyvatelé
Praha – Díky patriotismu
obyvatel vznikl znak a vlajka
pražské místní části Lipany,
kterou vyrobila brněnská firma Alerion. „Lipany nejsou
ani městská část, přesto je příslušnost místních tak silná, že
si nechali navrhnout vlastní
heraldické symboly,“ informoval majitel firmy Tomáš
Pokorný.
(zez)
čtvrtek 12. února 2015
VYŠÍVANÝ PRAPOR. Tomáš Pokorný se patnáct let živí výrobou vyšívaných obecních vlajek a znaků. Často šije také pro dobrovolné hasiče,
například z Telče (na snímku). „Materiál je většinou samet nebo satén, vyšíváme hedvábnými nitěmi,“ říká Pokorný. Foto: Deník/Drahomír Stulír
EMA ZEZULOVÁ
Brno – Prapory z jeho dílen
vlají nad policejními stanicemi pod žhavým africkým
sluncem v daleké Angole i na
hasičských bálech na jihu Moravy. Tomáš Pokorný z Brna
jako dvacetiletý mladík založil firmu na výrobu vyšívaných znaků a vlajek. Letos se
pětatřicetiletý muž dočkal nominace na titul Podnikatel
roku Jihomoravského kraje
2014.
Vystudovaný právník rozjel úspěšný podnik díky své
zálibě v historii. Když po roce
1990 dostala města a obce možnost získat vlastní znak, pomáhal jim ho s kamarády historiky vytvářet. „Jsme hledači příběhů. Odhalujeme vyprávění o vzniku obce nebo
tradice. Pátráme v archivech
a kronikách,“ vysvětluje své
poslání zakladatel firmy Alerion.
Znaky nesmějí odporovat
heraldickým
pravidlům.
Schválit je musí parlament.
Náročnější než vyhovět přísným nárokům však bylo sehnat špičkové vyšívačky. Te-
dy ženy, které ručně přenášejí složité symboly na látku.
„Řemeslo u nás vymírá a dovednost vyšívání se předává
pouze z matky na dceru. Vyšívačky někdy pracují až čtrnáct hodin denně. A než vyšijí
jeden znak, zabere jim to několik měsíců,“ přibližuje
dlouhodobý proces Pokorný.
A dodává, že vyšívaný znak
vyjde zákazníka až na osmdesát tisíc korun.
Taková vlajka musí být originální a vydrží nejméně jedno století. „Záleží na střihu
znaku a podšívce. Samet a satén dovážíme z Itálie, hedvábné vyšívací nitě zase z Japonska,“ přibližuje Pokorný.
Než se vyšívačky pustí do
práce, na samet šablonářka
nakreslí předlohu. Jehlou do
látky vpichuje inkoust. Ten
vyrábí podle tajné receptury a
říká se mu inkoust rotterdamských jeptišek. Tajemství
výroby nezná ani majitel Pokorný, šablonářky si ho předávají z generace na generaci.
Při vyšití jednoho znaku na
prapor ženy spotřebují okolo
dvaceti kilometrů vyšívacího
hedvábí. Výšivku tvoří až dva
a půl milionu stehů. Svých
vyšívaček si Pokorný cení natolik, že se je snaží před konkurencí dokonce skrývat.
„Máme několik dílen po celé
Moravě. Chceme, aby byly vyšívačky v klidu a nikdo je nerušil,“ uvádí majitel firmy.
„Řemeslo vyšívaček
u nás vymírá
a předává se pouze
z matky na dceru.
Vyšívačky někdy
pracují až čtrnáct
hodin denně. A než
vyšijí jeden znak,
zabere jim to několik
měsíců.“
Tomáš Pokorný
Za patnáct let existence firmy vyrobili zaměstnanci přes
čtyři tisíce symbolů pro obce a
města. „Přesto je v České republice ještě spousta obcí,
které nemají vlastní znak. S
těmi spolupracujeme nejčastěji,“ říká obchodní manažer-
ka Alerionu Barbora Hejlová.
Heraldik Zdeněk Kubík
upřesňuje, že vlastní znak
chybí ještě dvaceti procentům
obcí v České republice.
„Obecní znaky vydrží celá
staletí a představují sounáležitost s obcí. Proto si na nich
tolik lidí zakládá,“ zdůrazňuje
odborník.
Kromě obcí si pořizují
vlastní prapor členové různých spolků, zejména sokolové, myslivci a dobrovolní
hasiči. Před pěti lety Pokorný
pomáhal vymyslet znak třeba
dobrovolníkům z Nových
Hvězdlic
na
Vyškovsku.
„Dvakrát jsme díky němu vyhráli titul v soutěži Nejkrásnější hasičský prapor. Zobrazuje sochu svatého Floriána,
který k nám doputoval až z
Itálie,“ chlubí se šéf novohvězdlických hasičů Lubomír Stenchlár.
Pokorný si přeje, aby mohl
firmu jednou předat svým dětem. „Samozřejmě je do svého
podnikání nechci tlačit. Ale
například moje čtyřletá dcera
si místo domečků už nyní
kreslí obecní znaky,“ upozorňuje s úsměvem Pokorný.
Angola – Před čtyřmi roky
oslovili brněnského podnikatele Tomáše Pokorného
úředníci až z daleké africké
Angoly. Kromě vyšívané státní vlajky dodali zaměstnanci
také prapory pro tamní policii. Výrobky Angolany zaujaly natolik, že chtěli desítky
venkovních vlajek, pamětní
mince nebo držáky na vlajky.
„Celkem dodávka vyšla na
milion a půl korun,“ vyčíslil
Pokorný.
(zez)
TOMÁŠE KREJČÍKA
předsedu moravské genealogické a heraldické společnosti
Co pro obce znamenají znaky?
Je to jejich symbol identity.
Lidé tak mohou lépe vyjádřit
svůj vztah ke své rodné obci.
To je i důvod, proč si je vyvěšují na budovách a hrdě se
k nim hlásí. Znaky vycházejí
z historických souvislostí.
Odkazují na zaměstnání obyvatelstva nebo jejich způsob
obživy.
(zez)
krátce z jihomoravské ekonomiky
Úklidy silnic v Brně
loni nevynášely
Pětina kanceláří
v Brně je prázdná
Japoncům natočí
pivo z Černé Hory
Vzduchotechnika
zakotví také v Brně
Nová prodejna
zaměstná sto lidí
Parní pivovar chystá
březnový speciál
Brno – Městská firma Brněnské komunikace, která spravuje a udržuje silnice a zajišťuje výstavbu parkovacích domů, měla loni obrat v porovnání s rokem 2013 nižší o deset
procent. Podle odhadů dosáhl
730 milionů korun. Nižší byl
také zisk. Firma jej vyčíslila
na čtyřicet milionů. „Obrat a
zisk v roce 2013 ovlivnil prodej majetku společnosti,“ vysvětlila mluvčí firmy Vladimíra Navrátilová. Podle ní
jsou čísla za loňský rok odhady, přesné údaje společnost
oznámí v červnu po uzavření
účetního roku. V roce 2013 byla kondice městské firmy rekordní díky fúzi se společností Jižní centrum Brno.
(čtk)
Brno – Na konci loňského
roku bylo v Brně dvacet procent volných kanceláří, o dvě
procenta víc než v polovině
roku. Podle jednatele developerské společnosti Properity a
stavitele mrakodrapu AZ
Tower Jiřího Maršálka trh s
kancelářskými prostory stagnuje. „Zhruba pětašedesát až
sedmdesát procent prostor se
nám podařilo obsadit. S pronajímáním je problém. Firmy
stále stavějí nové budovy, nové firmy ale do Brna nepřicházejí,“ konstatoval Maršálek. Podle něj společnosti, které chtěly v Brně podnikat, už
mají kanceláře zavedené a lze
je přetahovat jen díky výhodnějším podmínkám.
(čtk)
Tokio, Černá Hora – V tokijské oblasti Šindžuku otevřela
nová restaurace, která má na
čepu mimo jiné pivo z Černé
Hory na Blanensku. Koncept
restaurace, která se nachází
mezi mrakodrapy japonské
metropole, se blíží evropské
pivnici. Mezi patnácti druhy
točených piv vynikají česká
včetně Velenu z Černé Hory a
piv Lobkowicz. „Japonsko a
Jižní Korea nejsou pro náš vývoz zásadní, ale jsme hrdí,
protože i do tak vzdálené země
nabízíme kvalitní značky, na
kterých si pochutná tamní zákazník i český turista,“ řekl
ředitel exportního oddělení
pivovaru Černá Hora Miroslav Duchoň.
(sy)
Brno – Výrobce střešních
krytin, okapů a vzduchotechniky Lindab včera otevřel pobočku v Pražákově ulici v Brně. Zaměří se na prodej vzduchotechniky a poskytne prostor pro vzorkovnu střešních
krytin a okapů. Po centrále a
závodech v Praze, výrobě v
Hustopečích na Břeclavsku a
pobočce v Ostravě je Brno
čtvrté místo v České republice,
kde firma působí. „V Brně poskytneme zájemcům z řad architektů, projektantů i montážních firem široké spektrum
služeb. Sortiment vzduchotechniky zahrne například
potrubí a spojovací a těsnicí
materiál,“ uvedl vedoucí prodeje Stanislav Němeček. (sy)
Brno – Nový obchod poslouží
obyvatelům brněnské Slatiny. Zítra v sedm hodin ráno
otevírá Kaufland v Řípské ulici. „Prodejna přinese víc než
sto pracovních míst, zaměstnanci pocházejí převážně z
Brna a nejbližšího okolí,“ informoval mluvčí společnosti
Michael Šperl. Na čtvrtek i pátek je připravený zábavný
program včetně ochutnávek
grilovaných specialit a pečiva
z pekárny. „Zákazníci mohou
na ploše tři a půl tisíce metrů
čtverečních vybírat z celkové
nabídky přes dvacet tisíc položek,“ vypočetl Šperl. Nová
prodejna má otevřeno od pondělí do neděle od sedmi ráno
do deseti v noci.
(sy)
Brno – Druhý ze série speciálů, které parní pivovar Petra
Hauskrechta uvádí na trh, se
jmenuje PH 13 Marcen. „Märzenbier se ve středověkém Bavorsku nazývalo poslední pivo, uvařené před svátkem svatého Jiří. Po něm až do konce
září královský dekret vaření
piva zakazoval kvůli častým
požárům v pivovarech v letním období. PH 13 Marcen má
stejně jako jeho středověký
vzor tajemně jantarovou barvu,“ přiblížil produkt Hauskrecht. Pivo má jemnou karamelovou příchuť a vůni kandovaného cukru. Dvě várky
Marcenu, uvařené v závěru
minulého týdne, dozrají v polovině března.
(sy)