Doktorské studium na FAV-2012-2013

Transkript

Západočeská univerzita v Plzni
Fakulta aplikovaných věd
Doktorské studium
2012/2013
Plzeň
červenec 2012
Obsah
1
Úvod ................................................................................................................ 5
2 Základní informace ......................................................................................... 6
2.1 Obecné informace..................................................................................... 6
2.1.1
Forma studia ...................................................................................... 6
2.1.2 Studijní programy, obory, standardní doba studia ........................... 7
2.1.3 Stipendium ........................................................................................ 7
2.1.4 Ubytování........................................................................................... 8
2.1.5 Dvojí vedení ....................................................................................... 8
2.2 Informace pro uchazeče ........................................................................... 9
2.2.1 Přijímací řízení .................................................................................. 9
2.2.2 Nástup do studia ............................................................................... 11
2.3 Informace pro studenty ...........................................................................12
2.3.1 Výroční hodnocení ............................................................................12
2.3.2 Státní doktorská zkouška (SDZ) .......................................................12
2.3.3 Disertační práce (DP) a obhajoba ....................................................12
2.3.4 Promoce ............................................................................................13
2.4 Zahraniční studenti .................................................................................14
2.4.1 Zahraniční studenti studující v češtině ............................................14
2.4.2 Zahraniční studenti studující v angličtině .......................................14
2.5 Zdravotní pojištění ..................................................................................14
3 Vymezení oborů ............................................................................................. 15
3.1 Aplikovaná matematika .......................................................................... 15
3.2 Aplikovaná mechanika ............................................................................ 15
3.3 Fyzika plazmatu a tenkých vrstev ...........................................................16
3.4 Geomatika ...............................................................................................16
3.5 Informatika a výpočetní technika ........................................................... 17
3.6 Kybernetika ............................................................................................ 18
3.7 Obecné otázky matematiky .....................................................................19
4 Složení oborových rad .................................................................................. 20
4.1 Aplikovaná matematika standardní doba studia 3 a 4 roky .................. 20
4.2 Aplikovaná mechanika ........................................................................... 20
4.3 Fyzika plazmatu a tenkých vrstev ...........................................................21
4.4 Geomatika ...............................................................................................21
4.5 Informatika a výpočetní technika ...........................................................21
4.6 Kybernetika ............................................................................................ 22
4.7 Obecné otázky matematiky .................................................................... 22
5 Organizace studia ......................................................................................... 23
5.1 Aplikovaná matematika ......................................................................... 23
5.3 Fyzika plazmatu a tenkých vrstev .......................................................... 24
5.4 Geomatika .............................................................................................. 24
5.5 Informatika a výpočetní technika .......................................................... 25
5.6 Kybernetika ............................................................................................ 26
6 Seznam školitelů a jejich zaměření .............................................................. 27
6.1 Aplikovaná matematika ......................................................................... 27
6.3 Fyzika plazmatu a tenkých vrstev .......................................................... 30
6.4 Geomatika .............................................................................................. 30
6.5 Informatika a výpočetní technika .......................................................... 32
3
6.6 Kybernetika ............................................................................................ 33
7 Seznam předmětů a jejich vyučující............................................................. 35
7.1 Katedra fyziky......................................................................................... 36
7.2 Katedra informatiky a výpočetní techniky............................................. 36
7.3 Katedra kybernetiky ................................................................................ 41
7.4 Katedra matematiky ............................................................................... 45
7.5 Katedra mechaniky ................................................................................ 59
8 Studijní oddělení a kontakty .........................................................................67
9 Informační zdroje ..........................................................................................67
4
1. Úvod
1 Úvod
Fakulta aplikovaných věd považuje doktorské studium za jednu ze svých
nejvýznamnějších priorit. Doktorské studijní programy na Fakultě aplikovaných
věd (FAV) Západočeské univerzity v Plzni jsou, v souladu s vysokoškolským
zákonem, zaměřeny na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti
výzkumu a vývoje. Studenti těchto programů výrazně přispívají k úspěšnému
splnění cílů výzkumných záměrů, výzkumných center a dalších domácích i
mezinárodních projektů.
Smyslem předkládaného textu, týkajícího se doktorského studia na FAV, je
poskytnout informace o studijních programech a oborech, oborových radách,
předmětech doktorského studia, pravidlech studia a další informace související se
studiem. Součástí textu je i seznam školitelů pro jednotlivé obory a jejich odborné
zaměření. Tyto informace by měly pomoci zejména budoucím studentům
doktorského studia vybrat studijní obor, předměty studia a školitele, který je pro
studenta doktorského studia vedoucím i partnerem. Budou jistě užitečné i pro
akademické pracovníky fakulty, členy oborových rad, školitele i širší odbornou
veřejnost, protože jsou zde uvedeny v koncentrované podobě informace o
výzkumném zaměření pracovníků fakulty a o oborech, za jejichž vědeckou kvalitu
fakulta zodpovídá.
Rád bych pozval všechny potenciální uchazeče o doktorské studium do
výzkumné komunity fakulty a stávajícím studentům přeji úspěšné studium a
zajímavý výzkum.
V Plzni 10. 7. 2012
Doc. RNDr. Miroslav Lávička, Ph.D.
proděkan pro tvůrčí činnost FAV
5
2. Základní informace
2 Základní informace
V této části jsou uvedeny informace o studiu v doktorských studijních
programech (dále DSP) na FAV. Je popsáno, jak se přihlásit ke studiu, jaké jsou
rozdíly mezi formami studia, jaké jsou možnosti k pobírání stipendia, jak je to
s ubytováním, jak podat přihlášku ke státní doktorské zkoušce (dále SDZ), co je
potřeba dodržet při psaní disertační práce a jak a kdy podat přihlášku k obhajobě
disertační práce (dále ODP), co je to dvojí vedení, co dělat pokud jste student ze
zahraničí studující v češtině. Pro zájemce, kteří chtějí studovat v angličtině je
určena anglická verze této brožury s názvem „Doctoral Study“.
2.1 Obecné informace
Studium v DSP se řídí 3. částí Studijního a zkušebního řádu Západočeské
univerzity v Plzni. Doba studia v DSP je závislá především na zvolené formě
studia a je stanovena individuálním studijním plánem. Maximální doba studia je
7 let, je to doba od zahájení studia do termínu obhajoby disertační práce. Termín
podání přihlášky k obhajobě disertační práce je také stanoven individuálním
studijním plánem.
2.1.1
Forma studia
Doktorské studium na FAV je možné studovat v prezenční nebo kombinované
formě. Na vybrané formě podstatně závisí způsob, jakým bude studium probíhat.
Hlavní rozdíly mezi oběma formami jsou uvedeny v následující tabulce:
Prezenční
standardní doba studia 4 roky +
možnost prodloužení o 1 rok
Kombinovaná
Doba studia
standardní doba studia 4 roky +
možnost prodloužení o 2 roky
Max. 7 let od zahájení studia
(o studium v 7 roce je možné požádat, žádost musí obsahovat vážné důvody)
Stipendia
 možnost pobírání mimořádného
stipendia
 možnost pobírat doktorské
stipendium během standardní
doby studia
 možnost pobírání mimořádného
stipendia
 možnost pobírat ubytovací a
sociální stipendium během
standardní doby studia
Platba zdravotního pojištění
stát platí zdravotní pojištění do věku
pojištění si hradí student sám
26 let, poté je potřeba kontaktovat
příslušné úřady
6
Docházka na univerzitu
student je přítomen na univerzitě,
student navštěvuje na univerzitě pouze
zpravidla je zapojen do výuky na jeho
konzultace nebo přednášky předmětů z
oborové katedře, více je uvedeno
jeho individuálního studijního plánu,
v části organizace studia u jednotlivých zpravidla je zaměstnancem externí
kateder
organizace nebo katedry ZČU
2.1.2
Studijní programy, obory, standardní
doba studia
Fakulta aplikovaných věd zajišťuje studium v následujících studijních
programech. Standardní doba studia je uvedena v tabulce.
Studijní program
Aplikovaná matematika
Geomatika
(akreditován pro dostudování stávajících
studentů)
(se standardní dobou 3 roky je akreditován
pouze pro dostudování stávajících studentů)
Inženýrská informatika
2.1.3
Aplikovaná mechanika
Fyzika plazmatu a tenkých vrstev
Kybernetika
Geomatika
Aplikované vědy a
informatika
Matematika
Standardní
doba
studia
Obor
Informatika a výpočetní technika
Obecné otázky matematiky
3 roky
4 roky
3 nebo 4
roky
4 roky
4 roky
Stipendium
Studentům DSP může být během studia vypláceno stipendium. Povinností
každého studenta je vyplnit číslo bankovního účtu do svých osobních informací
v IS STAG.
Během studia je možné pobírat stipendia uvedená v následující tabulce:
SDZ – Státní doktorská zkouška
Doba
Druh stipendia
Částka[Kč]
Pravidla udělení
pobírání
Doktorské
1. ročník
5500
 je vypláceno z děkanátu
(12 splátek ročně, tzn.
2. ročník
6500
pouze po dobu
včetně prázdnin)
8500
standardní doby studia,
kdykoliv od
 žádost o pobírání je
složení SDZ
uvedena v přihlášce ke
studiu
Mimořádné
nepravidelná
bez limitu
7

je vypláceno na základě
rozhodnutí kateder nebo
děkana nebo rektora
Ubytovací
čtvrtletně
(4 splátky za rok– bez
prázdnin)
(za 3 měsíce
zpětně)
každé čtvrtletí, 
částku stanovuje
rektor (cca.
2000)

Sociální
(4 splátky za rok – bez
prázdnin)
čtvrtletně
každé čtvrtletí, 
(za 3 měsíce
zpětně)
částka je dána
příslušnou
vyhláškou

podat žádost elektronicky
(při každé změně
osobního čísla během
prezenční formy studia)
podrobné informace jsou
uvedeny na
http://ubytstip.zcu.cz/
podat žádost elektronicky
(při každé změně
osobního čísla během
prezenční formy studia)
+ doložit originál
rozhodnutí o přídavku na
dítě
podrobné informace jsou
uvedeny na
http://socstip.zcu.cz/
Podrobné informace jsou uvedeny v části doktorské studium na:
http://www.fav.zcu.cz/
2.1.4
Ubytování
Každý student prezenční formy doktorského studia má během standardní
doby studia nárok na ubytování na koleji, pokud splní pravidla pro ubytování
Správy kolejí a menz
Uchazeči o místo na koleji žádají elektronicky na adrese:
http://skm.zcu.cz. Zároveň je místo po sdělení zájmu o ubytování na koleji
uvedeno v přihlášce ke studiu (zaškrtnutím příslušného políčka).
Studenti vyšších ročníků DSP postupují podle pokynů uvedených na
www.fav.zcu.cz (zpravidla v dubnu)
Přidělení lůžka, v případě prodloužení prezenční formy studia o 1 rok, je
závislé na aktuálním počtu lůžek FAV. Nelze s ním tedy počítat automaticky (týká
se i zahraničních studentů studujících v češtině).
2.1.5
Dvojí vedení
Týká se studentů, kteří absolvují část svého doktorského studia studiem na
zahraniční univerzitě (nejedná se o stáž). Dvojí vedení znamená, že má student po
dobu svého studia dva školitele, jednoho ze ZČU a druhého ze spolupracující
zahraniční univerzity. Studium v DSP je pak realizováno individuální smlouvou
mezi oběma pracovišti, ve které jsou dohodnuty např. absolvované předměty,
pobyty na obou pracovištích nebo počty členů v komisi pro obhajobu disertační
práce apod.
8
Po úspěšném absolvování takto uskutečněného studia získá student dva
diplomy. Jeden s udělením titulu Ph.D. v České republice od ZČU a druhý
v zahraničí od partnerské univerzity.
V minulosti byla takto realizována studia v DSP společně s univerzitami ve
Francii, Japonsku a Austrálii.
2.2 Informace pro uchazeče
V této části jsou uvedeny informace určené zájemcům o studium v DSP. Je
zde uvedeno jak postupovat při přijímacím řízení a co bude po přijetí nebo
nepřijetí následovat.
2.2.1
Přijímací řízení
Přihlášku ke studiu v DSP na FAV může podat každý, kdo úspěšně ukončil
vysokoškolské vzdělání v magisterském stupni anebo ten, kdo je v posledním
ročníku a bude tento akademický rok skládat státní závěrečné zkoušky (SZZ) a
obhajovat diplomovou práci. Každý uchazeč je povinen podat přihlášku ke studiu
a musí absolvovat přijímací řízení.
Administrativní poplatek za přijímací řízení - Uchazečům, kteří
podávají přihlášku ke studiu v DSP pro akademický rok 2012/2013, je platba
administrativního poplatku za přijímací řízení děkanem FAV prominuta.
Přihláška ke studiu - Uchazeč o studium v DSP se hlásí do studijního
programu na studijní obor. Volí si rámcové téma disertační práce a školitele.
Seznam rámcových témat a jejich školitelů (společně s přihláškovým formulářem)
je uveden na http://www.fav.zcu.cz/pro-uchazece/doktorske-studium/ nebo je
k dispozici na studijním oddělení FAV. Součástí přihlášky jsou také přílohy, které
je potřeba k přihlášce přiložit. Jejich seznam je uveden ve formuláři.
Součástí přihlášky je také žádost o stipendium a informace o zájmu
o ubytování na koleji – v přihlášce stačí zaškrtnout příslušná políčka (týká se
pouze uchazečů, kteří budou studovat v prezenční formě)
Průběh přijímacího řízení (skupiny uchazečů) - Uchazeče o
studium v DSP lze rozdělit do tří skupin, pro které se částečně liší průběh
přijímacího řízení. Hlavní rozdíl je v době a způsobu doručení rozhodnutí o přijetí
nebo nepřijetí ke studiu. Celý postup je pro jednotlivé skupiny popsán
v následujících odstavcích.
9
1. Studenti posledního ročníku magisterského studia
Státní závěrečná zkouška skládána v červnu
Jedná se o největší skupinu uchazečů, kteří mají zájem především o prezenční
formu studia.
Přijímací řízení probíhá v následujících krocích:
 Podání přihlášky do 31. 5. 2012 společně se všemi přílohami kromě
diplomu, kopie diplomu je doručena na děkanát až po jeho obdržení
(u absolventů FAV zpravidla v září při zápisu do studia).
 Přijímací řízení (pořádá oborová katedra – konec června nebo
začátek července).
 Děkan vydá rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí až po předložení
diplomu (zpravidla do konce července).
o V případě přijetí pokračuje uchazeč nástupem ke studiu a
účastní se zápisu do DSP (první týden v září).
o V případě nepřijetí má uchazeč možnost podat do 30 dnů po
obdržení žádosti o přezkoumání rozhodnutí děkanem FAV.
2. Studenti posledního ročníku magisterského studia
Státní závěrečná zkouška skládána v září
Uchazeči v této skupině jsou zejména studenti, kteří nestihli odevzdat
diplomovou práci v termínu pro ukončení studia v červnu.
 Podání přihlášky do 31. 5. 2012 společně se všemi přílohami kromě
diplomu, kopie diplomu je doručena na děkanát až po jeho obdržení.
začátek července),
přijímacího řízení se uchazeč účastní společně s ostatními uchazeči,
kteří již studium úspěšně ukončili.
 Děkan vydá rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí až po předložení
diplomu.
o V případě přijetí se uchazeč dostaví k zápisu do DSP. Zápis
probíhá individuálně po dohodě na studijním oddělení.
Po té následuje nástup ke studiu na příslušné katedře (během
září).
3. Absolventi magisterského studijního programu
v minulých letech
Skupina uchazečů, ze kterých je nejvíce zájemců o kombinovanou formu
studia.
 Podat přihlášku do 31. 5. 2012 společně se všemi přílohami,
v případě, že jste absolventem ZČU, stačí přinést originál diplomu a
kopie bude ověřena na studijním oddělení.
začátek července).
 Děkan vydá rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí (do konce července)
10
o V případě přijetí pokračuje uchazeč nástupem ke studiu a
účastní se zápisu do DSP (první týden v září).
Rozhodnutí děkana - Po absolvování přijímacího řízení vydá děkan
rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí a toto rozhodnutí je uchazeči doručeno do
vlastních rukou. Podmínkou pro vydání rozhodnutí je doručení
diplomu o absolvování magisterského studia na studijní oddělení
FAV. Společně s rozhodnutím jsou zasílány také další důležité informace týkající
se nástupu do DSP a také formulář individuálního studijního plánu (ISP).
Organizační rozdělení uchazečů do skupin
absolvent
státní zkouška
z minulých let
v červnu
rozhodnutí je Vám
rozhodnutí Vám bude
zasláno poštou
zasláno poštou
doporučeně do vlastních doporučeně do vlastních
rukou
rukou
státní zkouška
v září
rozhodnutí je vydáno až
po doručení dokladu o
absolvování studia a je
Vám zasláno poštou
doporučeně do vlastních
rukou
rozhodnutí lze po domluvě vyzvednout osobně na studijním oddělení FAV
2.2.2
Nástup do studia
Studium v doktorském studijním programu začíná standardně první pracovní
den v září. Každý nový student je povinen absolvovat zápis do studia (koná se
v prvním zářijovém týdnu) a následně musí společně se svým školitelem vytvořit
individuální studijní plán.
Prezenční forma studia - Uchazeč je povinen kontaktovat příslušnou
katedru a svého školitele a domluvit se na zahájení studia.
Kombinovaná forma - Uchazeč je povinen kontaktovat svého školitele a
domluvit se na průběhu studia.
Zápis do studia - Účast na zápisu je pro každého nového studenta DSP
povinná. Zápis se koná první týden v září, přesné datum a místo jsou uvedeny
v rozhodnutí děkana o přijetí ke studiu. Celková doba zápisu je cca. 1 hodina a
celá procedura spočívá v převzetí výkazu o studiu a složení studentského slibu.
V případě, že se nebudete moci zápisu zúčastnit, je potřeba tuto skutečnost
neprodleně sdělit na studijní oddělení. Stipendium Vám začne být vypláceno, až
po uskutečnění zápisu.
Individuální studijní plán (ISP) - Existence individuálního studijního
plánu je velkým rozdílem proti všem předešlým stupňům studia. Student si
společně se svým školitelem určuje jaké zkoušky a kdy bude absolvovat. Při tvorbě
ISP je potřeba dodržet následující podmínky, které jsou dány Studijním a
zkušebním řádem ZČU:
 Během studia je potřeba složit minimálně zkoušky ze tří předmětů
 Součástí ISP musí být také zkouška ze světového jazyka (angličtina, ve
výjimečných případech, po schválení oborovou radou, francouzština nebo
11
němčina), výuku zajišťuje Ústav jazykové přípravy (UJP). Zkouška může
být případně uznána školitelem za předpokladu prokázání jazykových
schopností příspěvkem na mezinárodní konferenci, stáží v zahraničí nebo
dokladem o složení státní zkoušky apod.
 Dále mohou být v plánu předepsány stáže v zahraničí nebo příspěvky na
konferencích, publikace v časopisech apod.
Při sestavování plánu si je třeba uvědomit, že všechny předepsané zkoušky je
nutné vykonat před podáním přihlášky ke státní doktorské zkoušce.
2.3 Informace pro studenty
Zde je popsáno, co je to výroční hodnocení, co je potřeba udělat pro podání
přihlášky k státní doktorské zkoušce, jak postupovat a co je potřeba dodržet při
psaní disertační práce, kdy a jak probíhá promoce a co dělat pokud si chcete
vyzvednout diplom dříve. Odpovědi na další otázky naleznete na www v části
Doktorské studium - FAQ na adrese: http://www.fav.zcu.cz/.
2.3.1
Výroční hodnocení
Na začátku každého nového akademického roku (během září) se schází
oborová rada k projednání výročních hodnocení studentů. Hodnocení se týká
plnění ISP studentů, tzn. studijních, publikačních i ostatních aktivit studenta
v minulém akademickém roce.
Závěrem z jednání oborové rady může být návrh děkanovi v pokračování ve
studiu nebo upřesnění ISP, případně návrh na ukončení studia z důvodu
nesplnění požadavků.
2.3.2
Státní doktorská zkouška (SDZ)
SDZ je poslední zkouškou studenta doktorského studijního programu.
Možnost podat přihlášku k SDZ mají studenti až po složení zkoušek ze
všech předmětů z individuálního studijního plánu. Většinou se jedná o konec
druhého nebo začátek třetího ročníku studia. Aktuální formulář s přihláškou
i seznam studentů, kteří SDZ již absolvovali je k dispozici v části doktorské
studium na http://www.fav.zcu.cz/.
Po složení SDZ se student věnuje výzkumné činnosti s ohledem na cíle jeho
disertační práce a po té zpracovává dosažené výsledky do formy disertační práce.
2.3.3
Disertační práce (DP) a obhajoba
Disertační práce je závěrečnou prací studenta doktorského studijního
programu. Po její úspěšné obhajobě, která je veřejná, je studentovi udělen
akademický titul doktor (ve zkratce Ph.D. uváděné za jménem). Části, které má
disertační práce obsahovat, jsou kromě textu samotné disertace také především
anotace ve světových jazycích a seznam publikací autora. Seznam částí
disertační práce a autoreferátu je uveden ve Studijním a zkušebním řádu ZČU článek 98.
Při psaní disertační práce je také nutné dodržet obsah úvodních stran, který je
na FAV předepsán. Informace o DP se ukládají do IS STAG, kam je třeba nahrát i
text DP v elektronické podobě. Rovněž je potřeba opatřit jeden výtisk disertace,
určený pro knihovnu ZČU, na zadních deskách záložkou pro vložení kopií
oponentských posudků.
12
Seznam stránek DP s předepsaným obsahem
Jedná se o:






desky disertační práce,
první stranu,
druhá strana, která je přeložením první strany do angličtiny,
čestné prohlášení o zachování postupů ve vědecké práci obvyklých
anotace v češtině a angličtině,
seznam publikovaných prací.
Aktuální vzorové šablony jsou k dispozici v části doktorské studium
na: http://www.fav.zcu.cz/
Nahrání DP do IS STAG–Před podáním přihlášky k obhajobě je nutné,
podle směrnice rektora č. 24R/2006 a jejích pozdějších úprav, nahrát soubor s
kompletním textem disertace do IS STAG na http://www.portal.zcu.cz/ v části
Moje studium – Kvalifikační práce. V případě problémů kontaktujte studijní
oddělení.
Odevzdání přihlášky k obhajobě disertační práce
Aktuální formulář s přihláškou k obhajobě disertační práce naleznete v části
doktorské studium na:
http://www.fav.zcu.cz/
Tento formulář je potřeba vyplnit a společně se všemi přílohami doručit na
studijní oddělení.
Obhajoba disertační práce (ODP)- Obhajoba disertační práce se koná
zpravidla za 2-3 měsíce od podání přihlášky. Tato doba je individuální a nelze ji
považovat za pevně stanovenou. Okamžitě po úspěšném absolvování je studentovi
komisí pro ODP udělen titul Ph.D. Diplom o získání titulu Ph.D. je předán
absolventovi na slavnostní promoci.
2.3.4
Promoce
Slavnostní promoce absolventů DSP se koná jednou ročně. Absolventi jsou na
promoci oblečeni do slavnostních talárů a z rukou děkana FAV je jim předán
diplom a diploma supplement. Zároveň skládají slib absolventa do rukou rektora
ZČU.
V případě potřeby je možné si vyzvednout diplom i dříve po dohodě na
studijním oddělení (např. příloha k žádosti o POST-DOC projekt nebo zaměstnání
v zahraničí apod.). Před jeho vydáním je potřeba přinést vyplněný, podepsaný a z
pracovišť ZČU orazítkovaný formulář „Vypořádání závazků studenta“, tzn.
navštívit menzu, knihovnu ZČU, v případě ubytování na koleji také SKM a na
konec HelpDesk, kde se vrací JIS.
13
2.4 Zahraniční studenti
Zahraniční studenty studující v DSP na FAV můžeme rozdělit do dvou skupin.
2.4.1
Zahraniční studenti studující v češtině
Tito studenti jsou na FAV v postavení jako jakýkoliv jiný student studující
v češtině (mají možnost ubytování na koleji, možnost pobírat stipendium apod.)
Hlavní rozdíl je v přílohách k přihlášce ke studiu, kde je potřeba kromě
diplomu a dalších příloh dodat ještě doklad o nostrifikaci vzdělání (více informací
podává a žádosti o nostrifikaci vyřizuje Úsek prorektora pro studijní a
pedagogickou činnost Západočeské univerzity v Plzni http://www.zcu.cz/study/studium-vyuka/nostrif.html).
2.4.2
Zahraniční studenti studující
v angličtině
Studium studentů studujících v angličtině je hrazeno z jejich vlastních zdrojů.
Výše poplatku za studium v cizím jazyce je dána rozhodnutím rektora pro
příslušný akademický rok.
Bližší informace jsou k dispozici na zahraničním oddělení.
Informace o studiu v angličtině naleznete v anglické verzi této brožury.
2.5 Zdravotní pojištění
Uchazeči - Uchazečům je zdravotní pojištění hrazeno státem i
v následujících 2 měsících po úspěšném ukončení magisterského studia, kdy
nejsou studenti, ale jsou přijati ke studiu v DSP (složení státní závěrečné zkoušky
v červnu a přijetí ke studiu od 1. září, v tom případě je pojištění hrazeno státem).
Studenti - Studentům je zdravotní pojištění hrazeno státem pouze při studiu
v prezenční formě a jen do dosažení věku 26 let. Po té je potřeba se spojit
s příslušnými úřady a oznámit tam nově vzniklou skutečnost. Pojištění si hradí
dále student sám.
Zahraniční studenti -Informace o způsobu úhrady pojištění je potřeba si
ověřit na příslušných úřadech. Liší se dle státu, ze kterého student na ZČU
přijíždí, proto je v tomto případě přístup individuální.
14
3. Vymezení oborů
3 Vymezení oborů
3.1 Aplikovaná matematika
Obor doktorského studia navazuje na magisterské studijní programy
garantované katedrou matematiky FAV a na její vědecké zaměření. Do studijního
programu se mohou hlásit absolventi magisterských studijních programů také
jiných univerzit, jejichž studium bylo zaměřeno na matematiku a příbuzné obory.
Disertační práce jsou směřovány do těchto oblastí:
 studium kvalitativních vlastností nelineárních diferenciálních rovnic
v jednodimenzionálním a vícedimenzionálním případě,
 formulace nelineárních matematických modelů na časových škálách a
jejich analýza, vyšetřování nelineárních úloh na vlastní čísla, zejména
s degenerovanými a singulárními operátory,
 bifurkace řešení nelineárních systémů,
 efektivní metody algebraické geometrie se silnými aplikačním potenciálem
v geometrickém modelování; symbolické manipulace v geometrickém
modelování a symbolicko-numerické výpočty,
 optimalizace volby modelů náhodných veličin v teorii životnosti a regresní
analýze,
 studium vlastností diskrétních struktur (grafy, hypergrafy, matroidy,
kódy); zkoumání jejich vzájemných vztahů (barvení, homomorfismy) a
existence speciálních podstruktur (cykly, cesty, faktory),
 studium grafových operátorů, zejména uzávěrového typu a rozvoj
souvisejících metod zkoumání vlastností grafových struktur,
 numerická analýza problémů transportu částic a kontaktních úloh
v biomechanice
 vývoj a analýza metod pro numerické modelování dynamiky tekutin.
3.2 Aplikovaná mechanika
Doktorské studium v oboru Aplikovaná mechanika navazuje přímo na
magisterské studijní obory garantované katedrou mechaniky FAV. Ke studiu mají
předpoklady též absolventi mechanických, fyzikálních, matematických a
konstrukčních oborů technicky zaměřených fakult, zajímající se o výzkum a vývoj
v oblasti aplikované mechaniky.
Studium je zaměřeno na vědecké bádání a tvůrčí činnost v různých oblastech
mechaniky tuhých a poddajných těles a prostředí. Student si prohloubí znalosti
zejména v oblasti zkoumání pohybu, deformací, napjatosti, životnosti a
predikce porušování staticky, tepelně a dynamicky namáhaných mechanických
a biomechanických systémů metodami analytickými, numerickými a
experimentálními.
Absolvent doktorského studia získá kvalitní teoretický základ v oboru a
specializované znalosti ve třech zaměřeních:
15
3. Vymezení oborů



Kinematická a dynamická analýza a syntéza mechanických
soustav s aplikacemi zejména na rotorové systémy, šroubové stroje,
komponenty kolejových vozidel a jaderně-energetických zařízení.
Porušování
konstrukcí
z
klasických
a kompozitních
materiálů se zaměřením na analýzu vlivu materiálových
charakteristik a na vývoj metod pro optimalizaci konstrukcí a struktury
kompozitů s cílem zvýšit odolnost konstrukcí proti porušení při
statickém i dynamickém zatěžování.
Mechanika kontinua, mikrostruktur a biomechanika se
zaměřením na modelování mechanických a fyzikálních interakcí
vícefázových strukturovaných materiálů, tkání živých organismů na
buněčné i makroskopické úrovni a vybraných orgánů lidského těla
v závislosti na zatížení a fyziologických procesech.
Doktorské studium má akreditovánu formu prezenční a kombinovanou.
Absolvent doktorského studijního programu v oboru Aplikovaná mechanika se
uplatní zejména ve vývojových a výzkumných pracovištích průmyslových firem,
ve veřejných výzkumných institucích (Akademie věd ČR), v akademických
pracovištích vysokých škol a v lékařském výzkumu.
3.3 Fyzika plazmatu a tenkých
vrstev
Doktorské studium je zaměřeno na řešení základních problémů z oblasti
fyziky výbojového plazmatu, plazmochemie, fyziky a inženýrství povrchů a fyziky
tenkých vrstev, které vznikají při vytváření a výzkumu nové generace
tenkovrstvých materiálů s unikátními fyzikálními a funkčními vlastnostmi. Tyto
materiály (zejména amorfní a nanostrukturní nitridy a oxidy) jsou připravovány
nekonvenčními procesy ve výbojovém plazmatu různého typu. Jedná se
především o magnetronové a mikrovlnné výboje pracující v kontinuálním nebo
pulzním režimu. Hlavní pozornost je věnována modelování a diagnostice
nerovnovážného výbojového plazmatu (optická emisní spektroskopie, hmotnostní
spektroskopie s energiovým rozlišením a sondové metody), studiu procesů růstu
vrstev a modifikace povrchů, návrhu a výzkumu nových zdrojů plazmatu pro
depozici tenkých vrstev a modifikaci povrchů, charakterizaci vytvořených vrstev a
modifikovaných povrchů (prvkové složení, chemické vazby, struktura,
mechanické a optické vlastnosti) a studiu termomechanických procesů
v materiálech (modelování a diagnostika teplotních polí a procesy v laserových
technologiích).
3.4 Geomatika
Doktorský studijní program Geomatika, který navazuje na stejnojmenný
magisterský studijní program akreditovaný v roce 1995, reaguje na zvyšující se
požadavky využívání moderních progresivních metod hromadného sběru dat
přímými geodetickými metodami (elektronické tachymetry, kombinované stanice
GNSS) či nepřímými metodami jako jsou laserové skenovací systémy (LSS),
letecká fotogrammetrie nebo dálkový průzkum Země. S nárůstem množství
prvotních dat úměrně roste náročnost procesů jejich zpracování, kde se používají
16
3. Vymezení oborů
počítačové systémy s náročným úkolem extrahovat z prvotních dat prakticky
využitelné a relevantní informace. Kvalita těchto odvozených informací je
rozhodujícím ukazatelem pro jejich následnou použitelnost a hodnověrnost, se
kterou musí obor Geomatika umět spolehlivě pracovat. Optimalizace procesu
plánování sběru, zpracování, ukládání a poskytování dat je závislá na použití
vhodných datových modelů. Datové modelování přináší zcela nové možnosti,
technologické a metodické změny pro vizualizaci dat v kartografii a
geoinformatice. Klasické metody zpracování a distribuce kartografických děl jsou
postupně nahrazovány publikováním v digitální podobě a využitím webových
technologií.
Absolvent doktorského studijního oboru Geomatika se v závislosti na
osobnosti svého školitele profiluje do oblasti matematické a fyzikální geodézie,
geodetických základů a družicové navigace, geodynamiky a gravimetrie,
geomatiky a geoinformatiky, geoprostorových dat a datového modelování,
vizualizace v kartografii a geoinformatice s důrazem na internetové aplikace.
Významné je propojení s disciplínami matematické statistiky, numerického
modelování, numerických metod, teorie grafů, teoretické informatiky a teorie
složitosti, aplikací geometrie a počítačové geometrie. Uplatnění absolventů tohoto
doktorského studia je možné v různých odvětvích jak ve státním, tak v
soukromém sektoru.
3.5 Informatika a výpočetní
technika
Výzkumné oblasti oboru informatika a výpočetní technika zahrnují zejména:

Metody pro vývoj distribuovaných a zabudovaných výpočetních
systémů
Metody exaktního popisu specifikované funkce distribuovaného
systému s využitím současných a nových abstraktních modelů. Vývoj
architektur distribuovaných
systémů
realizovaných
na
základě
opakovatelně využitelných HW i SW komponent. Jazyky a metody
exaktního popisu rozhraní a funkce komponent a metody exaktní
specifikace
architektury
(spojení
a
komunikace
komponent).
Distribuovaná a paralelní simulace, aktivní sítě, GRIDy a mobilní
výpočetní systémy.
Abstraktní modely distribuovaných počítačových systémů určených
pro odhady parametrů charakterizujících jejich bezpečnost a spolehlivost.
Tvorba složitých distribuovaných systémů, modely podporující jejich
dekompozici.
Vývoj a porovnání různých metod verifikace návrhu komponent na
základě její specifikace. Teoretické aspekty verifikace, možnosti kombinace
metod verifikace a zkoumání problému „vzdálenosti“ simulačního modelu
a reálného systému.
Analýza komponentových modelů, jejich využitelnost pro návrh
složitých softwarových systémů. Vlastnosti komponent, verifikace
získávání znalostí z existujících implementací, verifikace souladu vlastností
pro vazby a nahrazování komponent. Modely a nástroje pro vizualizaci
složitých softwarových systémů.
17
3. Vymezení oborů

Inteligentní metody zpracování dat
Vývoj modelů a metod pro reprezentaci a získávání znalostí
z biomedicínských a biometrických signálů, včetně modelů učících se z již
analyzovaných signálových průběhů a uložených v neuroinformatických a
biometrických databázích.
Vývoj modelů a metod pro reprezentaci a získávání znalostí, včetně
modelů učících se z infrastruktury vícejazyčné ontologie sémantického
webu. Využití metod porozumění přirozenému jazyku, umělé inteligence,
matematických modelů, databází a agentových technologií.
Teoretický rozvoj konceptu dezinformace a jeho podrobná analýza.
Návrh modelů pro pasivní úlohy – identifikace, měření rizika a
rozhodování. Návrh modelů pro aktivní úlohy – řízení a ovlivňování.

Metody reprezentace grafické informace
Výzkum algoritmů počítačové grafiky a vizualizace dat, metod
reprezentace, manipulace a modelování geometrických objektů, aplikace
výpočetní geometrie. Návrh nových algoritmů a datových struktur zejména
s ohledem na podstatné zvýšení robustnosti a zpracování velkých objemů
dat. Výzkum v oblasti virtuální reality a technik interakce člověk-počítač ve
virtuálním prostoru, vývoj nových metod vizuální komunikace člověkpočítač.
3.6 Kybernetika
Doktorské studium v oboru Kybernetika navazuje přímo na magisterský
studijní obor Kybernetika a řídící technika programu Aplikované vědy a
informatika akreditovaného na FAV. Ke studiu tohoto oboru mají předpoklady i
absolventi dalších technických a přírodovědných magisterských oborů se
zaměřením na informatiku, výpočetní techniku, mechatroniku, aplikovanou
matematiku ap. Studium je založeno především na individuální práci studenta.
Hlavní náplní je vědecká a výzkumná práce doložená publikační činností. Studijní
předměty slouží k rozšíření teoretických poznatků ve vybraných vědních
oblastech.
Studium doktorského oboru Kybernetika může být zaměřeno do následujících
oblastí:
 návrh a rozvoj metod identifikace systémů, nelineární filtrace, detekce
změn, optimálního rozhodování či řízení a adaptivních systémů
zahrnujících adaptivní řízení a adaptivní zpracování signálů,
 výzkum a vývoj nových metod řízení procesů aplikovatelných v průmyslu
se zaměřením na oblast robustního a prediktivního řízení a oblast
automatického návrhu a nastavování průmyslových regulátorů,
 výzkum a vývoj v oblasti řečových technologií, tj. v oblasti počítačové
analýzy, syntézy a rozpoznávání řečových signálů a v oblasti návrhu a
konstrukce hlasových dialogových systémů včetně rozvoje metod
porozumění řeči,
 rozvoj metod rozhodování s podporou umělé inteligence, integrace
znalostních a příznakových přístupů (zejména pro oblast technické a
lékařské diagnostiky),
 modelování, simulaci a řízení energetických distribučních sítí.
18
3. Vymezení oborů
Doktorské studium lze studovat v prezenční nebo kombinované formě.
Konečným cílem doktorského studia je naučit absolventy metodám vědecké
práce. Absolventi doktorského studia v oboru Kybernetika se mohou uplatnit jako
vysoce kvalifikovaní odborníci v institucích, které provádějí základní, aplikovaný
nebo průmyslový výzkumu (univerzity, Akademie věd, průmyslové podniky,
nemocnice ap.) nebo jako specialisté v řízení specializovaných provozů či firem.
3.7 Obecné otázky matematiky
Doktorský studijní obor, který se uskutečňuje ve spolupráci s katedrou
matematiky Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a
s Fakultou pedagogickou ZČU v Plzni, zvyšuje kvalifikaci absolventů v matematice
a podle jejich zaměření i v dalších oblastech jako je didaktika matematiky,
pedagogika, psychologie, historie matematiky nebo filozofie matematiky. Cílem
oboru je příprava absolventů, kteří budou tvůrčím způsobem schopni pracovat na
vysokých nebo středních školách, popř. budou připraveni odkrývat, analyzovat a
řešit problémy související se vzděláváním v matematice ve výzkumných, popř. i
jiných institucích.
Každý absolvent si podstatně prohloubí své znalosti v některé matematické
disciplíně. Dále má možnost zabývat se buď problematikou školské matematiky,
nebo i nadále pracovat v oblasti matematiky samotné. V prvním případě se bude
v širším rámci zabývat školskou matematikou tak, aby mohl v příslušné oblasti
tvůrčím způsobem pracovat na některé katedře matematiky vysoké školy při
přípravě budoucích učitelů či tvořivým způsobem vyučovat matematiku na škole
střední. Bude se orientovat v nových směrech v oblasti pedagogiky a pedagogické
psychologie, v didaktice matematiky, školské vzdělávací politice, filozofických
aspektech přírodních věd a vzdělávání. Absolvent bude schopen řešit odborné
problémy v teorii i praxi vzdělávání v matematice, bude schopen zavádět nové
vzdělávací postupy, kriticky je hodnotit, vytvářet modely matematického
vzdělávání nebo podílet se na rozvoji teorie vyučování matematice jako vědecké
disciplíně. Ve druhém případě budou jeho znalosti z matematiky, popř.
příbuzných disciplín na takové úrovni, aby mohl tvůrčím způsobem pracovat ve
zvolené oblasti na některé katedře matematiky vysoké školy, akademickém či
výzkumném ústavu. Každý absolvent si osvojí schopnosti plánovat samostatnou
tvůrčí činnost, zpracovávat projekty, formulovat cíle takových projektů a hledat
teoretické a experimentální metody k jejich řešení a bude schopen pracovat
v mezinárodních týmech.
19
4. Složení oborových rad
4 Složení oborových rad
standardní doba studia 3 a 4 roky
Prof. RNDr. Pavel DRÁBEK, DrSc. předseda
Doc. Ing. Marek BRANDNER, Ph.D.
Doc. Ing. Josef DANĚK, Ph.D.
Prof. RNDr. Miloslav FEISTAUER, DrSc.
Doc. Ing. Gabriela HOLUBOVÁ, Ph.D.
Doc. RNDr. František JEŽEK, CSc.
Univ. – Prof. Dr. Bert JÜTTLER
Doc. Ing. Tomáš KAISER, Ph.D.
Prof. RNDr. Jan KRATOCHVÍL, CSc.
Prof. Ing. Jiří KŘEN, CSc.
Doc. RNDr. Miroslav LÁVIČKA, Ph.D.
Prof. RNDr. Vlastimil KŘIVAN, CSc.
Prof. RNDr. Michal KŘÍŽEK, DrSc.
Prof. RNDr. Milan KUČERA, DrSc.
Prof. RNDr. Bohdan MASLOWSKI, DrSc.
Prof. RNDr. Petr PŘIKRYL, CSc.
Prof. RNDr. Zdeněk RYJÁČEK, DrSc.
Doc. Ing. František VÁVRA, CSc.
FAV ZČU
FAV ZČU
FAV ZČU
MFF UK
FAV ZČU
FAV ZČU
JKU Linz
FAV ZČU
MFF UK
FAV ZČU
FAV ZČU
BC AV ČR - ENTU
MÚ AV ČR
FAV ZČU, MÚ AV ČR
MFF UK
FAV ZČU, MÚ AV ČR
FAV ZČU
FAV ZČU
Prof. Ing. Vladimír ZEMAN, DrSc. předseda
KME, FAV ZČU
Prof. Ing. Vladislav LAŠ, CSc. místopředseda
KME, FAV ZČU
Prof. Ing. Miroslav BALDA, DrSc.
ÚT AV ČR
Prof. Dr. Ing. Jan DUPAL
KME, FAV ZČU
Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK
KME, FAV ZČU
Ing. Milan HORTEL, DrSc.
ÚT AV ČR
Prof. Ing. Jiří KŘEN, CSc.
KME, FAV ZČU
Prof. Ing. Pavel MAREK, DrSc.
KME, FAV ZČU
Prof. RNDr. Stanislav MÍKA, CSc.
KMA, FAV ZČU
Prof. Ing. František PLÁNIČKA, CSc.
KME, FAV ZČU
Dr. Ing. Pavel POLACH
Škoda výzkum s.r.o., Plzeň
Prof. Ing. Josef ROSENBERG, DrSc.
KME, NTC ZČU
Prof. Ing. Milan RŮŽIČKA, CSc.
FS , ČVUT Praha
Prof. Ing. Zbyněk ŠIKA, Ph.D.
FS , ČVUT Praha
20
vrstev
Prof. RNDr. Jaroslav VLČEK, CSc. předseda
Prof. RNDr. Jaroslav FIALA, CSc.
Doc. Ing. Milan HONNER, Ph.D.
Doc. RNDr. Milan HRABOVSKÝ, CSc.
Prof. Ing. Jindřich MUSIL, DrSc.
Prof. Ing. Stanislav PEKÁREK, CSc.
Doc. RNDr. Karel RUSŇÁK, CSc.
Doc. RNDr. Jan SLAVÍK, CSc.
Prof. RNDr. Petr ŠPATENKA, CSc.
Prof. RNDr. Milan TICHÝ, DrSc.
Doc. Ing. Petr ZEMAN, Ph.D.
KFY, FAV ZČU
NTC ZČU
KFY, FAV ZČU
ÚFP, AV ČR, Praha
KFY, FAV ZČU
FEL, ČVUT, Praha
KFY, FAV ZČU
KFY, FAV ZČU
PF, JU, Č. Budějovice
MFF, UK, Praha
FAV ZČU, Plzeň
4.4 Geomatika
Prof. Ing. Pavel NOVÁK, PhD., předseda
RNDr. Ing. Petr HOLOTA, DrSc., místopředseda
Doc. Ing. Václav ČADA, CSc.
Prof. Ing. Aleš ČEPEK, CSc.
Prof. Ing. Jan KOSTELECKÝ, DrSc.
Prof. Dr. Ing. Leoš MERVART, DrSc.
Prof. RNDr. Stanislav MÍKA, CSc.
Prof. Dr. Ing. Karel PAVELKA
Doc. Ing. Jiří ŠÍMA, CSc.
Prof. Ing. Bohuslav VEVERKA, DrSc.
Ing. Karel RADĚJ, CSc.
KMA, FAV ZČU
VÚGTK, Zdiby
KMA, FAV ZČU
FSV, ČVUT, Praha
KMA, FAV ZČU
VÚGTK Zdiby
FSv, ČVUT, Praha
KMA, FAV ZČU
FSv, ČVUT, Praha
KMA, FAV ZČU
FSv, ČVUT, Praha
VÚGTK, Zdiby
technika
Prof. Ing. Jiří ŠAFAŘÍK, CSc., předseda
Doc. Ing. Pavel HEROUT, Ph.D.
Doc. Ing. Eduard JANEČEK, CSc.
Doc. Ing. Karel JEŽEK, CSc.
Prof. Ing. Antonín KAVIČKA, Ph.D.
Doc. Dr. Ing. Jana KLEČKOVÁ
Prof. Dr. Ing. Ivana KOLINGEROVÁ
Prof. Ing. Václav MATOUŠEK, CSc.
Prof. Ing. Ondřej NOVÁK, CSc.
Doc. Ing. Stanislav RACEK, CSc.
Prof. Ing. Václav SKALA, CSc.
21
KIV, FAV ZČU
KIV, FAV ZČU
KKY, FAV ZČU
KMA, FAV ZČU
KIV, FAV ZČU
KIT, FEI, Univerzita Pardubice
KIV, FAV ZČU
KIV, FAV ZČU
KIV, FAV ZČU
UITE, TU Liberec
KIV, FAV ZČU
KIV, FAV ZČU
Doc. Ing. Václav ŠEBESTA, DrSc.
Prof. Ing. Pavel TVRDÍK, CSc.
Doc. Ing. František VÁVRA, CSc.
Doc. Ing. Vlastimil VAVŘIČKA, CSc.
Doc. Ing. Tomáš VOJNAR, Ph.D.
AV ČR, Praha
FIT, ČVUT Praha
KMA, FAV ZČU
KIV, FAV ZČU
FIT, VUT Brno
4.6 Kybernetika
Prof. Ing. Josef PSUTKA, CSc., předseda
Doc. Ing. Eduard JANEČEK, CSc.
Ing. Miroslav KÁRNÝ, DrSc.
Prof. Ing. Vladimír KUČERA, DrSc.
Prof. Ing. Vladimír MAŘÍK, DrSc.
Doc. Ing. Jiří MOŠNA, CSc.
Doc. Ing. Luděk MÜLLER, Ph.D.
Doc. Dr. Ing. Vlasta RADOVÁ
Prof. Ing. Miloš SCHLEGEL, CSc.
Prof. Ing. Miroslav ŠIMANDL, CSc.
Prof. Ing. Petr VAVŘÍN, DrSc.
KKY, FAV, ZČU
KKY, FAV, ZČU
AV ČR Praha, ÚTIA
FEL , ČVUT, Praha
FEL , ČVUT, Praha,
KKY, FAV, ZČU
KKY, FAV, ZČU
KKY, FAV, ZČU
KKY, FAV, ZČU
KKY, FAV, ZČU
VUT, Brno
Prof. RNDr. Zdeněk RYJÁČEK, DrSc., předseda
Doc. PaedDr. Petr EISENMANN, CSc., místopředseda
Doc. Ing. Marek BRANDNER, Ph.D.
Prof. RNDr. Jiří CIHLÁŘ, CSc.,
Doc. PaedDr. Jana COUFALOVÁ, CSc.
Prof. RNDr. Dalibor FRONČEK, CSc.,
Prof. RNDr. Pavel DRÁBEK, DrSc.
Prof. RNDr. Miroslav HUŠEK, DrSc.
Prof. RNDr. Jan KOPKA, CSc.
Prof. RNDr. Milan KUČERA, DrSc.
Doc. RNDr. Miroslav LÁVIČKA, Ph.D.
Prof. RNDr. Jan MALÝ, DrSc.
Doc. PhDr. Jana MIŇHOVÁ, CSc.
Doc. RNDr. Jarmila NOVOTNÁ, CSc.
Prof. RNDr. Pavel PECH, CSc.,
Doc. RNDr. Jan PICEK, CSc.
22
FAV ZČU, Plzeň
PřF UJEP, Ústí nad Labem
FAV ZČU, Plzeň
FPE ZČU, Plzeň
Univ. of Minesota Duluth, USA
FAV ZČU, Plzeň
FAV ZČU, Plzeň
MÚ AV ČR, Praha
FAV ZČU, Plzeň
FPE ZČU, Plzeň
PedF UK, Praha
PF JU, České Budějovice
PF TU, Liberec
5. Organizace studia
5 Organizace studia
V této části jsou uvedeny informace o způsobu organizace studia v DSP na
jednotlivých katedrách. Zapojení do výuky, rozsah publikační činnosti, informace
o možnostech zahraničních pobytů, organizace státní doktorské zkoušky apod.
Doktorské studium oboru aplikovaná matematika probíhá v prezenční i
kombinované formě. Studenti prezenční formy jsou začleněni do kolektivu
katedry a podle zaměření své disertační práce se stávají členy příslušného
oddělení. Po dohodě se školitelem a vedením katedry se podílejí na zajištění
výuky.
Na počátku studia sestavuje student se svým školitelem individuální studijní
plán, který je schvalován a průběžně kontrolován na výročních zasedáních
oborové rady. V individuálním plánu jsou uvedeny dílčí zkoušky, které student
skládá v první části studia, a rámcové téma disertační práce, kterou musí student
předložit k obhajobě v předepsaném termínu.
První část je uzavřena státní doktorskou zkouškou (student podává k této
zkoušce přihlášku a odevzdává písemnou práci k SDZ na téma budoucí disertace).
Doktorské studium je završeno obhajobou disertační práce (student podává
přihlášku k obhajobě a přikládá veškeré náležitosti předepsané Studijním a
zkušebním řádem ZČU). Výše uvedená pravidla se vztahují na studenty
kombinovaného studia přiměřeně. Při plnění svých povinností podléhá student
svému školiteli, vedoucímu oddělení a vedení katedry.
V rámci prostorových možností katedry je studentovi prezenční formy
přiděleno pracovní místo, pracovní doba není pevně stanovena, ale student se
pravidelně zodpovídá z plnění svých povinností svým nadřízeným.
Neprodleně po zahájení studia je student povinen kontaktovat vedení
katedry.
Uchazeč o studium v oboru se přihlašuje do studia na konkrétní rámcové
téma disertační práce vypsané katedrou pro příslušný ak. rok a schválené
vědeckou radou Fakulty aplikovaných věd. Zúčastní se přijímacího řízení, ve
kterém přijímací komise na základě ústní zkoušky z tematických okruhů
z matematiky a z mechaniky, průměrného prospěchu studia na vysoké škole,
prospěchu u státní závěrečné zkoušky a zhodnocení dalších odborných aktivit
(stáží, podílu na řešení projektů, prezentací a publikací dosavadních výsledků své
odborné činnosti) doporučí děkanovi fakulty přijetí nebo nepřijetí ke studiu.
Student v souladu s individuálním studijním plánem v první (zpravidla
dvouleté) etapě studia složí zkoušky ze tří až čtyř předmětů, jazykovou zkoušku a
podá přihlášku ke státní doktorské zkoušce. Jazyková zkouška může být uznána
školitelem v případě složení jazykové zkoušky alespoň na úrovni státní jazykové
zkoušky z angličtiny (popř. z jiného světového jazyka) či po absolvování
minimálně půlroční zahraniční stáže s prokazatelným aktivním používáním
angličtiny (popř. jiného světového jazyka). Součástí prokázání jazykových
schopností je přednesení alespoň jedné přednášky v angličtině (popř. v jiném
světovém jazyce) na mezinárodní vědecké konferenci před podáním přihlášky
23
k obhajobě disertační práce. Plnění individuálního studijního plánu je každoročně
zhodnoceno školitelem a oborovou radou.
Státní doktorská zkouška je členěna na dvě části. V první student skládá
zkoušky z mechaniky diskrétních systémů, mechaniky kontinua a předmětu
užšího zaměření, jehož náplň stanoví oborová rada ve vztahu k tématu disertační
práce. V druhé části oponent a zkušební komise zhodnotí písemnou práci ke
státní doktorské zkoušce a vyjádření studenta doktorského programu k dalšímu
postupu při vypracování disertační práce.
Doktorské studium je zakončeno obhajobou disertační práce před stálou
komisí, doplněnou dvěma nebo třemi oponenty. Při obhajobě má student
vyčleněno cca 20 min. na prezentaci cílů, obsahu a výsledků disertační práce
s využitím audiovizuálních prostředků a má prostor pro zodpovězení připomínek
a dotazů oponentů, členů komise a hostů.
Povinností studenta v prezenční formě je pedagogická činnost ve výuce
předmětů zajišťovaných školicí katedrou v rozsahu minimálně 2 hod. týdně po
dobu dvou semestrů. Povinností všech studentů v prezenční i v kombinované
formě je prezentace výsledků své vědecké práce na vědeckých seminářích a
konferencích, z nichž alespoň jedna je mezinárodní s prezentací v angličtině, a
publikace, z nichž alespoň jedna je v recenzovaném sborníku mezinárodní
konference nebo v časopise.
vrstev
Student provádí pod vedením svého školitele intenzivní vědecký výzkum
v laboratořích katedry fyziky nebo na jiném tuzemském či zahraničním pracovišti,
s kterými katedra fyziky spolupracuje. Během prvních dvou let doktorského
studia skládá zkoušky z tří povinných odborných předmětů: Fyzika výbojového
plazmatu (1.roč.), Fyzika povrchových vrstev a jejich charakterizace a Plazmové
technologie pro depozici vrstev a modifikaci povrchů (2.roč.) a z angličtiny. Tyto
tři odborné předměty určují obsah státní doktorské zkoušky na konci druhého
ročníku studia. Písemná práce ke státní doktorské zkoušce, jíž student prokazuje
úroveň rozpracovanosti své disertační práce, může být předložena ve formě
souboru publikací.
5.4 Geomatika
Studium v doktorského studijním programu Geomatika probíhá podle
individuálního studijního plánu pod vedením školitele a je každoročně
kontrolováno a sledováno oborovou radou programu. Během studia musí
studenti doktorského programu absolvovat minimálně čtyři předměty
doktorského programu zakončené zkouškou a absolvovat zahraniční stáž. V rámci
studia je nutno složit státní doktorskou zkoušku sestávající se z prezentace a
obhajoby tezí budoucí disertační práce. Studium je zakončeno obhajobou
disertační práce.
24
technika
Uchazeč o doktorské studium se hlásí prostřednictvím děkanátu FAV na
konkrétní rámcové téma vypsané školitelem. Po zaregistrování přihlášky je
vyzván k účasti na přijímacím pohovoru, ve kterém přijímací komise zhodnotí
jeho předpoklady pro studium (znalosti oboru, dosavadní výsledky studia, práce
na projektech, případnou publikační aktivitu a studijní pobyty v zahraničí) a na
základě výsledků přijímacího pohovoru komise děkanovi doporučí, zda má být
uchazeč ke studiu přijat a ke kterému školiteli. Rozhodnutí oznámí děkan FAV
studentovi ve stanoveném termínu.
Po nástupu studia student zpracuje se svým školitelem návrh individuálního
studijního plánu, který musí splňovat následující požadavky:
Student musí během prvních tří semestrů studia složit minimálně tři zkoušky
z předmětů ze zkoumané oblasti, přičemž alespoň jeden předmět musí být
stanoven z nabídky mimo katedru informatiky a výpočetní techniky. Během
studia student prozkoumá a analyzuje existující práce (učebnice, výzkumné
zprávy, prohlédne konferenční články ve sbornících, vědeckých časopisech a další
zdroje). Písemnou práci ke státní doktorské zkoušce obsahující současný stav
zkoumané problematiky a návrh vlastních cílů disertace předloží školiteli v první
verzi do konce března druhého roku studia. Doporučuje se, aby písemná práce
byla zpracována v angličtině.
Kromě odborné činnosti musí doktorand prokázat jazykové schopnosti, jak je
uvedeno v odstavci 2.2.2. Dále je veden k tomu, aby v průběhu studia publikoval
výsledky své vědecké práce v časopisech anebo na vědeckých konferencích a podle
potřeb školicí katedry může být doktorandovi svěřena i pedagogická činnost;
zpravidla jde o vedení cvičení nebo semestrálních či bakalářských prací v rozsahu
maximálně 2 až 4 hodiny týdně. Student se rovněž aktivně účastní seminářů
odborné skupiny a podílí se na dalších vzdělávacích a výzkumných aktivitách
katedry.
Splní-li student všechny povinnosti stanovené individuálním studijním
plánem, přihlásí se k vykonání státní doktorské zkoušky a odevzdá konečnou verzi
písemné práce ke státní doktorské zkoušce, a to nejpozději do konce dubna
druhého roku studia. Státní doktorská zkouška se obvykle koná v druhé polovině
června. Do té doby student musí mít připraveny minimálně dvě publikace, které
jsou alespoň přijaty k publikování. Pokud student splnil některé náležitosti státní
doktorské zkoušky před zahájením studia na FAV na jiné instituci, návrh na jejich
uznání musí být uveden ve studijním plánu sestaveném na počátku studia.
Po úspěšném vykonání státní doktorské zkoušky student pokračuje ve své
vědecké práci, v jejímž rámci zpracovává disertační práci. Kromě toho by student
měl publikovat další 2-3 recenzované články na konferencích, doporučováno je
uveřejnění alespoň jedné časopisecké publikace. Studium je poté ukončeno
odevzdáním písemné disertační práce v angličtině. Konečnou strukturu disertační
práce určí školitel, tato by však měla obsahovat následující body:
- definování problému a cíle práce,
- kritické zhodnocení dosavadních prací,
25
-
vlastní původní řešení zadaného tématu,
porovnání vlastního řešení s jinými přístupy,
stanovisko ke splnění cílů a možné příští směry práce,
bibliografie,
přílohy (volitelně).
Doktorské studium je zakončeno obhajobou disertační práce, která musí
proběhnout před komisí schválenou vědeckou radou FAV a jmenovanou
z předních odborníků z oblasti řešené disertace. Disertační práci posuzují
minimálně dva nezávislí oponenti, kteří své posudky zpracují písemně a ve
stanoveném čase poskytnou děkanovi a předsedovi komise pro obhajobu
disertační práce. V případě úspěšné obhajoby disertační práce pak komise udělí
studentovi titul Ph.D.
5.6 Kybernetika
Uchazeč o doktorské studium se hlásí prostřednictvím děkanátu FAV na
konkrétní rámcové téma vypsané školitelem. Mezní termín pro podání přihlášky
ke studiu je oznámen s předstihem minimálně 1 měsíc děkanátem FAV (viz
www.fav.zcu.cz). Uchazeč se podrobí přijímacímu pohovoru, ve kterém přijímací
komise zhodnotí jeho předpoklady pro studium (znalosti oboru, dosavadní
výsledky studia, práce na projektech, případnou publikační aktivitu a studijní
pobyty v zahraničí).Na základě výsledků tohoto přijímacího pohovoru doporučí
komise děkanovi, zda má být uchazeč ke studiu přijat a k jakému školiteli.
Standardní doba studia je 4 roky. Ihned po zahájení studia vypracuje student
společně se svým školitelem individuální studijní plán. Ten obvykle sestává
z povinnosti složit 3 až 5 odborných zkoušek včetně zkoušky z anglického jazyka.
Odborné předměty jsou voleny pečlivě, a to z hlediska zamýšleného tématu
disertační práce. Vedle povinnosti skládat zkoušky podle schváleného plánu začne
student již v první etapě studia po dohodě se školitelem pracovat na problematice
své disertační práce. Student je veden k tomu, aby v průběhu studia publikoval
výsledky své vědecké práce v časopisech anebo na vědeckých konferencích. Podle
potřeb školící katedry může být studentovi svěřena i pedagogická činnost
(obvykle jde o vedení cvičení nebo semestrálních či bakalářských prací) v rozsahu
maximálně 2 až 4 hodiny týdně.
První fáze studia, ve které se skládají zkoušky z odborných předmětů, má
doporučenou délku 2 roky a je zakončena státní doktorskou zkouškou. Součástí
státní doktorské zkoušky je obhajoba písemné práce ke st. dokt. zkoušce. V této
písemné práci student prokazuje zejména to, že prostudoval dostupné prameny
týkající se v širších souvislostech zvoleného tématu disertace a na základě toho je i
schopen formulovat disertabilní úkoly, které chce vyřešit.
Doktorské studium je zakončeno obhajobou disertační práce. Ta je
obhajována před komisí schválenou vědeckou radou FAV a jmenovanou
z předních odborníků z oblasti řešené disertace. Disertační práci posuzují dva
nezávislí odborníci. V případě úspěšné obhajoby komise udělí studentovi titul
Ph.D.
26
6. Seznam školitelů a jejich zaměření
Čtyřleté studium doktorského studijního oboru Obecné otázky matematiky
probíhá v prezenční i kombinované formě. Studenti prezenční formy jsou
začleněni do kolektivu katedry a podle zaměření své disertační práce se stávají
členy příslušného oddělení. Po dohodě se školitelem a vedením katedry se podílejí
na zajištění výuky.
Na počátku studia sestavuje student se svým školitelem individuální studijní
plán, který je schvalován a průběžně kontrolován na výročních zasedáních
oborové rady. V individuálním plánu jsou uvedeny dílčí zkoušky, které student
skládá v první části studia, a rámcové téma disertační práce, kterou musí student
předložit k obhajobě v předepsaném termínu.
První část je uzavřena státní doktorskou zkouškou (student podává k této
zkoušce přihlášku a odevzdává písemnou práci k SDZ na téma budoucí disertace).
Doktorské studium je završeno obhajobou disertační práce (student podává
přihlášku k obhajobě a přikládá veškeré náležitosti předepsané Studijním a
zkušebním řádem ZČU). Výše uvedená pravidla se vztahují na studenty
kombinovaného studia přiměřeně. Při plnění svých povinností student podléhá
svému školiteli, vedoucímu oddělení a vedení katedry.
V rámci prostorových možností katedry je studentovi prezenční formy
přiděleno pracovní místo, pracovní doba není pevně stanovena, ale student se
pravidelně zodpovídá z plnění svých povinností svým nadřízeným.
Neprodleně po zahájení studia je student povinen kontaktovat vedení
katedry.
6 Seznam školitelů a
jejich zaměření
Následuje seznam školitelů s jejich zaměřením v jednotlivých oborech
akreditovaných na FAV. Kapitola je určena především pro uchazeče o studium
v DSP.
Doc., Ing. Marek Brandner, Ph.D., KMA
numerické modelování, výpočtová mechanika tekutin
Doc. Ing. Roman Čada, Ph.D., KMA
Teorie grafů
Doc., Ing. Josef Daněk, Ph.D., KMA
numerické modelování, metoda konečných prvků
Prof. RNDr. Pavel Drábek, DrSc., KMA
funkcionální analýza, nelineární diferenciální rovnice
27
Doc. Ing. Petr Girg, Ph.D., KMA
matematická analýza, kvazilineární diferenciální rovnice
Doc. Ing. Gabriela Holubová, Ph.D., KMA
matematická analýza, nelineární diferenciální rovnice
Doc. RNDr. František Ježek, CSc., KMA
geometrické modelování
Doc. RNDr. Tomáš Kaiser, Ph.D., KMA
teorie grafů, kombinatorická geometrie
RNDr. Pavel Krejčí, CSc., MÚ AV ČR
parciální diferenciální rovnice, hystereze
Prof. RNDr. Milan Kučera, DrSc., KMA, MÚ AV ČR
nelineární analýza, variační nerovnice
Prof. RNDr. Vlastimil Křivan, CSc., BC AV ČR
matematické metody v biologii
Doc. RNDr. Miroslav Lávička, Ph.D., KMA
geometrické modelování, aplikace algebraické geometrie
Prof. RNDr. Bohdan Maslowski, DrSc., MFF UK Praha
teorie pravděpodobnosti, stochastické diferenciální rovnice
Prof. RNDr. Stanislav Míka, CSc., KMA
numerické metody, matematické modelování
Prof. RNDr. Petr Přikryl, CSc., KMA, MÚ AV ČR
numerické metody, numerické modelování fázových přechodů
Doc. Dr. Ing. Eduard Rohan, DSc., KME
Parciální diferenciální rovnice
Prof. RNDr. Zdeněk Ryjáček, DrSc., KMA
teorie grafů, teoretická informatika
RNDr. Miroslav Šilhavý, DrSc., MÚ AV ČR
parciální diferenciální rovnice, termodynamika
RNDr. Petr Tomiczek, CSc., KMA
nelineární okrajové úlohy pro diferenciální rovnice
Doc. Ing. František Vávra, CSc., KMA
teorie informace, teorie rozhodování, analýzy rizik, modelování
Prof. Ing. Miloslav Vošvrda, CSc., ÚTIA AV ČR
matematické metody v ekonomii
28
Doc. Ing. Petr Brož, DrSc., KME
mechanika stavebních konstrukcí,
materiálového hlediska
vyšetřování
defektů
z fyzikálního
a
Prof. Dr. Ing. Jan Dupal, KME
statistická mechanika, dynamika, kmitání rotorových a potrubních systémů
Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, CSc., KME
technická mechanika, kmitání, optimalizace
Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček, KME
mechanika mikrostruktur, termodynamika
Ing. Luděk Hynčík, Ph.D., NTC, KME
biomechanika, teoretická mechanika, modelování a simulace
Prof. Ing. Jiří Křen, CSc., KME
technická mechanika, mechanika kontinua, biomechanika, interakce kontinuí
různých fází, vázané mechanické systémy, modelování a simulace
Prof. Ing. Vladislav Laš, CSc., KME
pružnost a pevnost, mechanika kompozitních materiálů, mechanika porušování
Prof. Ing. Pavel Marek, DrSc., ÚTAM AV ČR
teorie a spolehlivost konstrukcí
Prof. Ing. František Plánička, CSc., KME
pružnost a pevnost, lomová mechanika, plasticita, únavová životnost
Prof. Dr. Ing. Eduard Rohan, DSc., KME
mechanika kontinua, optimalizace konstrukcí, modelování tkání, homogenizační
techniky v mechanice mikrostruktur
Prof. Ing. Josef Rosenberg, DrSc., NTC, KME
mechanika kontinua, teoretická mechanika, modelování tkání, nelineární
dynamika a chaos
Doc. Ing. Jaromír Švígler, CSc., KME
kinematika, mechanika vozidel, modelování ploch, kontakt ploch
Doc. Ing. Jan Vimmr, Ph.D., KME
technická mechanika, dynamika tekutin, modelování turbulentního proudění
Prof. Ing. Vladimír Zeman, DrSc., KME
technická mechanika, dynamika strojů, kmitání a optimalizace systémů
Ing. Robert Zemčík, Ph.D., KME
mechanika kompozitních materiálů, mechanika porušování, piezoelektrické
materiály, inteligentní konstrukce
29
vrstev
Prof. RNDr. Jaroslav Fiala, CSc., NTC ZČU
fyzika pevných látek, charakterizace vrstev, rentgenová difrakční analýza
Doc. Ing. Milan Honner, Ph.D., KFY FAV
termomechanické procesy v materiálech, modelování a diagnostika teplotních
polí
Prof. Ing. Josef Kuneš, DrSc., KFY FAV
termomechanické procesy v materiálech
Prof. Ing. Jindřich Musil, DrSc., KFY FAV
fyzika plazmatu, fyzika a inženýrství povrchů, fyzika tenkých vrstev
Doc. RNDr. Jan Slavík, CSc., KFY FAV
fyzika výbojového plazmatu
Prof. RNDr. Petr Špatenka, CSc., PF JU, Č. Budějovice
diagnostika plazmatu, fyzika tenkých vrstev
RNDr. Jiří Vackář, CSc., FzÚ AV ČR
matematická fyzika, počítačové simulace pevných látek
Prof. RNDr. Jaroslav Vlček, CSc., KFY FAV
fyzika výbojového plazmatu, fyzika a inženýrství povrchů, fyzika tenkých vrstev
Doc. Petr Zeman, Ph.D., KFY FAV
fyzika tenkých vrstev, teplotní chování tenkovrstvých materiálů
6.4 Geomatika
Doc. Ing. Václav Čada, CSc., katedra matematiky FAV
geodézie, počítačová kartografie
Prof. Ing. Aleš Čepek, CSc., Fakulta stavební ČVUT v Praze
datové struktury a algoritmy
Ing. Jan Douša, Ph.D., Výzkumný ústav geodetický, kartografický a
topografický, Zdiby
družicová geodézie, meteorologie s využitím dat družicové navigace
RNDr. Ing. Petr Holota, DrSc., Výzkumný ústav geodetický,
kartografický a topografický, Zdiby
teoretická geodézie
30
Doc. RNDr. František Ježek, CSc., katedra matematiky FAV
geometrie
Prof. Dr. Ing. Ivana Kolingerová, katedra informatiky a výpočetní
techniky FAV
počítačová grafika, výpočetní geometrie
Prof. Ing. Jan Kostelecký, DrSc., Výzkumný ústav geodetický,
družicová geodézie
Ing. Jakub Kostelecký, Ph.D., Výzkumný ústav geodetický,
družicová navigace, gravimetrie
Doc. RNDr. Pavel Mentlík, Ph.D., katedra geografie, FPE ZČU
GIS, geomorfologie
Prof. RNDr. Stanislav Míka, CSc., katedra matematiky FAV
numerická matematika
Prof. Ing. Pavel Novák, PhD., katedry matematiky FAV
geodézie
Ing. Vojtěch Pálinkáš, Ph.D., Výzkumný ústav geodetický,
kartografický a topografický Zdiby
gravimetrie
Prof. Ing. Josef Psutka CSc., katedra kybernetiky FAV
umělá inteligence, rozpoznávání obrazu
Ing. Cyril Ron, CSc., Astronomický ústav AV ČR
Rotace Země, astrometrie
Doc. Ing. Jiří Šíma, CSc., katedra matematiky FAV
fotogrammetrie
Ing. Milan Talich, Ph.D., Výzkumný ústav geodetický, kartografický a
topografický, Zdiby
geodynamika, družicová navigace, webovské aplikace v geodézii
Prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc., Fakulta stavební, ČVUT v Praze
kartografie
31
technika
Doc. Ing. Přemysl Brada, MSc. Ph.D., KIV
softwarové inženýrství a procesy; softwarové komponenty, kompozice a
nahraditelnost v modulárních softwarových systémech; modelování softwarových
struktur
Doc. Ing. Pavel Herout, Ph.D., KIV
simulační modely, dopravní systémy; přenositelné, robustní, rozšiřitelné a
bezpečné programové systémy; moderní programovací styly a metody
Doc. Ing. Karel Ježek, CSc., KIV
průzkum textových a semi-strukturovaných dat, Dolování obsahu Webu a
struktury Webu, Sémantický Web, Extrakce informací a znalostí z velkých kolekcí
dat, Deduktivní systémy
Doc. Dr. Ing. Jana Klečková, KIV
informační systémy, pokročilé databázové technologie; neuroinformatika – vývoj
nástrojů a databází pro správu a sdílení dat, výpočetní modely, expertní systémy;
komunikace člověk-počítač (HCI) – sémantika řeči na základě zpracování
nonlingvistických charakteristik
Doc. Ing. Josef Kohout, Ph.D., KIV
počítačová grafika, výpočetní geometrie, bioinformatika
Prof. Dr. Ing. Ivana Kolingerová, KIV
počítačová grafika, aplikovaná výpočetní geometrie
Ing. Pavel Král, Ph.D., KIV
automatické zpracování přirozeného jazyka a obrazu
Ing. Jiří Ledvina, CSc., KIV
systémové programování, operační systémy, počítačové sítě, distribuované
systémy
Prof. Ing. Václav Matoušek, CSc., KIV
umělá inteligence, metody a systémy rozpoznávání objektů, komunikace člověkpočítač v přirozeném jazyce, biometrie a bioinformatika, neuroinformatika
Ing. Pavel Mautner, Ph.D., KIV
aplikace umělých neuronových sítí, biometrie, zpracování signálů,
neuroinformatika – zpracování EEG a ERP
Ing. Roman Mouček, Ph.D., KIV
sémantika přirozeného jazyka, neuroinformatika – EEG a evokované potenciály
Ing. Pavel Nový, Ph.D., KIV
využití metod teorie informace, zpracování signálů a teorie rozhodování pro
obecné zpracování dat a funkční lékařskou diagnostiku
32
Doc. Ing. Stanislav Racek, CSc., KIV
verifikace vlastností návrhu výpočetního systému (výkonnost, spolehlivost) analytické a simulační modely, algebraické specifikace, vyhodnocovací sítě, model
checking
Ing. Ondřej Rohlík, Ph.D., KIV
softwarové inženýrství, znovu použitelnost software, softwarové frameworky,
aspektově orientované programování, modelování vlastností software, game AI
Prof. Ing. Václav Skala, CSc., KIV
algoritmy počítačové grafiky a datové struktury, algoritmy a metody vizualizace
dat a informací, projektivní geometrie a geometrická algebra
Prof. Ing. Jiří Šafařík, CSc., KIV
operační systémy, distribuované systémy, aktivní sítě, paralelní a distribuovaná
simulace
Ing. Petr Vaněček, Ph.D., KIV
počítačová grafika, vizualizace dat a informací, rozhraní pro programování
grafických karet a GPU
Ing. Libor Váša, Ph.D., KIV
počítačová grafika, zpracování trojúhelníkových sítí, komprese geometrických dat
Doc. Ing. František Vávra, CSc., KMA
teorie informace, teorie rozhodování, analýzy rizik, modelování
Doc. Ing. Vlastimil Vavřička, CSc., KIV
architektury číslicových systémů, vestavěné systémy, metodologie návrhu,
spolehlivost, testovatelnost, CPLD, FPGA
6.6 Kybernetika
Ing. Pavel Balda, Ph.D., KKY
řízení procesů a strojů, řízení a simulace v reálném čase, rozhraní člověk - stroj
Doc. Ing. Eduard Janeček, CSc., KKY
modelování, diagnostika, řízení strojů a procesů. Stochastické
komplexních systémů a sítí, odhady jejich stavů a parametrů
modely
Ing. Miroslav Kárný, DrSc., ÚTIA AV ČR
rozhodování za neurčitosti, více účastnické rozhodování, adaptivní řízení,
optimální řízení, Bayesův přístup, výpočetní aspekty
Doc. Ing. Jindřich Matoušek, Ph.D., KKY
syntéza řeči; syntéza řeči z textu; modelování a segmentace řeči; fonetika;
fonologie; fonetická transkripce; akustika řeči; prozodie řeči
33
Doc. Ing. Jiří Melichar, CSc., KKY
řízení lineárních systémů, vícerozměrové
decentralizované a hierarchické řízení
systémy,
optimální
řízení,
Doc. Ing. Jiří Mošna, CSc., KKY
stochastické systémy, optimální řízení, lineární řízení, adaptivní systémy
Doc. Ing. Luděk Müller, Ph.D., KKY
zpracování přirozené mluvené řeči, hlasové dialogové systémy, technická
diagnostika
Prof. Ing. Josef Psutka, CSc., KKY
analýza, syntéza a rozpoznávání řeči, hlasové dialogové systémy, rozpoznávání
obrazů, umělá inteligence, technická a lékařská diagnostika
Doc. Dr. Ing. Vlasta Radová, KKY
rozpoznávání řečníka, zpracování řečových signálů
Prof. Ing. Miloš Schlegel, CSc., KKY
lineární systémy, robustní řízené, prediktivní řízení, řízení technologických
procesů, vestavěné řízení, průmyslové regulátory, mechatronické systémy
Prof. Ing. Miroslav Šimandl, CSc., KKY
nelineární filtrace, identifikace systémů, detekce chyb, adaptivní řízení, adaptivní
zpracování signálů, optimální řízení, stochastické systémy
Doc. Ing. Miloš Železný, Ph.D., KKY
multimodální zpracování lidské mluvené a znakové řeči, gest, emocí a neřečových
projevů, strojové vidění, vizuální lékařská a technická diagnostika
Doc. RNDr. Leoš Boček, CSc., PřF UJEP Ústí nad Labem
diferenciální geometrie, teorie vyučování matematice
Doc. Ing. Marek Brandner, Ph.D., KMA FAV ZČU Plzeň
numerické modelování, výpočtová mechanika tekutin
Prof. RNDr. Jiří Cihlář, CSc., PdF UJEP Ústí nad Labem
didaktika matematiky
Doc. PaedDr. Jana Coufalová, CSc., KMT FPE ZČU Plzeň
Prof. RNDr. Pavel Drábek, DrSc., KMA FAV ZČU Plzeň
funkcionální analýza, nelineární diferenciální rovnice
34
7. Seznam předmětů a jejich vyučující
Doc. PaedDr. Petr Eisenmann, CSc., PřF UJEP Ústí nad Labem
Doc. RNDr. Jaroslav Hora, CSc., KMT FPE ZČU Plzeň
počítačová algebra, didaktika matematiky
Prof. RNDr. Miroslav Hušek, DrSc.
obecná topologie, teorie kategorií
Doc. RNDr. František Ježek, CSc., KMA
Prof. RNDr. Jan Kopka, CSc., PřF UJEP Ústí nad Labem
Doc. RNDr. Miroslav Lávička, Ph.D., KMA FAV ZČU Plzeň
geometrické modelování, ICT ve výuce geometrie
Prof. RNDr. Jan Malý, DrSc., PřF UJEP Ústí nad Labem
teorie míry a integrálu
Prof. RNDr. Stanislav Míka, CSc., KMA FAV ZČU Plzeň
numerické metody, matematické modelování
Prof. RNDr. Petr Němec, DrSc., PřF UJEP Ústí nad Labem
algebra
Prof. RNDr. Luboš Pick, CSc., DSc., MFF UK Praha
matematická analýza
Prof. RNDr. Zdeněk Ryjáček, DrSc., KMA FAV ZČU Plzeň
teorie grafů, teoretická informatika
Doc. RNDr. Zbyněk Šír, Ph.D., MFF UK Praha
Prof. RNDr. Petr Vopěnka, DrSc., PřF UJEP Ústí nad Labem
matematická analýza, teorie množin, filozofie matematiky
7 Seznam předmětů a
jejich vyučující
Kapitola, která má za cíl pomoci uchazečům a jejich školitelům při
sestavování ISP. Studentům by měla usnadnit hledání oficiálních anglických
názvů předmětů, které již ve svém ISP mají. V případě, že v seznamu není hledaný
předmět uveden, není již pro aktuální ak. rok vyučován.
35
7.1 Katedra fyziky
Fyzika povrchových vrstev a jejich charakterizace
Physics of surface layers and their characterization
Prof. RNDr. Jaroslav Fiala, CSc.
Chemická vazba. Elektronová a atomová struktura na rozhraní, dislokace na
rozhraní, termodynamika rozhraní. Adsorpce. Parakrystalinita a kvazikrystalinita
krystalických rozhraní. Dvourozměrné struktury. Epitaxie, endotaxie a topotaxie.
Klasifikace analytických technik. Spektroskopie. Mikroskopie. Mikroanalýza.
Difrakce a kanálování. Termická analýza. Obrazová analýza. Tomografie a
topografie. Elipsometrie.
Fyzika výbojového plazmatu
Physics of discharge plasmas
Prof. RNDr. Jaroslav Vlček, CSc.
Základní rovnice plazmatu. Pružné a nepružné srážky. Pohyb nabitých částic
a šíření elektromagnetických vln v plazmatu. Difuze a transport částic.
Diagnostika nízkoteplotního plazmatu. Bilanční rovnice pro částice a jejich
energii v elektrických výbojích. Stejnosměrné doutnavé výboje. Vysokofrekvenční
výboje s kapacitní a induktivní vazbou. Mikrovlnné výboje. Interakce iontů
s povrchy pevných látek.
Plazmové technologie pro depozici vrstev a modifikaci povrchů
Film deposition and surface modification by plasma techniques
Prof. Ing. Jindřich Musil, DrSc.
Plazmové technologie pro depozici vrstev a modifikaci povrchů materiálů.
Význam a způsoby využití plazmatu a iontově stimulovaných procesů
v povrchovém inženýrství. Fyzikálně-chemické zákonitosti růstu tenkých vrstev a
modifikace povrchů. Struktura vrstev s požadovanými vlastnostmi. Nové trendy
v oblasti depozičních technologií a tenkovrstvých materiálů.
7.2 Katedra informatiky a
výpočetní techniky
Algoritmy a aplikace výpočetní geometrie
Computational Geometry Algorithms and Applications
Prof. Dr. Ing. Ivana Kolingerová
Vybrané algoritmy výpočetní geometrie, vhodné především pro aplikace
v oblasti počítačové grafiky, ale i pro jiné obory, pokud potřebují zacházet
s geometrickými objekty. Analýza a syntéza algoritmů z dané oblasti. Použití
těchto algoritmů v aplikačních úlohách. Příklady témat: datové struktury pro
modelování geometrických objektů, geometrické vyhledávání, konvexní obálky,
triangulace, duality, plánování pohybu robota, robustnost a efektivita
geometrických algoritmů.
36
Architektury počítačů
Computer Architectures
Doc. Ing. Vlastimil Vavřička, CSc.
Specifikace, návrh a vyhodnocení paralelních architektur/systémů pro různé
aplikační domény. Multiprocesory, koherence a paměťové modely, synchronizace.
Architektura CPU a pipelinning. Návrh instrukčního souboru a struktura
pipeline. Dynamické plánování. Superskalární a WLIV architektury. Predikce
skoků a spekulativní výpočty. Struktura a vlastnosti paralelních výpočetních
systémů.
Distribuované výpočetní systémy
Distributed Systems Computing
Ing. Jiří Ledvina, CSc.
Charakteristiky distribuovaných systémů a jejich modely, komunikace,
distribuované algoritmy, časová synchronizace v distribuovaných systémech.
Konzistentnost, distribuované transakce, distribuovaná sdílená paměť.
distribuovaný systém souborů. Odolnost proti poruchám. Bezpečnost
v distribuovaných systémech. Nové směry vývoje v distribuovaných systémech,
komunikace v distribuovaných systémech, distribuované algoritmy. Řešení proti
poruchám a bezpečnosti. Orientace na distribuované zabudované systémy.
Distribuované výpočty
Distributed Computing
Prof. Ing. Jiří Šafařík, CSc.
Kurz se zabývá distribuovanými výpočty bez ohledu na výpočetní systémy,
které je realizují. Distribuované algoritmy jsou základem pro porozumění
výpočtovým systémům v různých oblastech, např. telekomunikace, distribuované
informační systémy, vědecko-technické výpočty, atd. Uvádí se jejich specifikace
pro požadované chování, správnost a výkonnost. Studované problémy zahrnují
přidělování prostředků, komunikaci, konzistenci údajů, volbu vedoucího, detekci
uváznutí, kauzalitu a čas, plánovaní, směrování, atd.
Dokumentografické informační systémy
Document Information Systems
Doc. Dr. Ing. Jana Klečková
Dokumentografické informační systémy, webovské databáze, multimediální
databáze, problém vyhledávání v multimediálních databázích, definice dotazu,
nejistota a neurčitost informace. Vývoj nástrojů a databází pro správu a sdílení
dat v různých aplikačních oblastech.
Extrakce znalostí z databází a z hypertextových dat
Knowledge Extraction from Databases and Hypertext Data
Doc. Ing. Karel Ježek, CSc.
Metody filtrace a klasifikace, bez učitele a s učitelem. Shluková analýza.
Asociační analýza. Vyhledávání informací a prohledávání Webu. Předzpracování a
indexování. Klasické modely pro vyhledávání informací. Alternativní algebraické
a pravděpodobnostní modely. Vyhodnocování dotazu. Expanze dotazu. Maticová
37
dekompozice a latentní sémantické indexování. Dolování obsahu a struktury
Webu.
Klasifikace a rozpoznávání objektů
Pattern Analysis and Understanding
Prof. Ing. Václav Matoušek, CSc.
Podstata procesu rozpoznávání, typy a hodnocení příznaků; metody
reprezentace, předzpracování a segmentace signálů, obecná klasifikační úloha;
datové typy a struktury pro reprezentaci příznaků a obrazů, implementace
příznakových, strukturálních a hybridních metod rozpoznávání; využití znalostí a
učení pro rozpoznávání objektů; rozpoznávání objektů systémy založenými na
neuronových sítích různých typů.
Komponentové modely a architektury
Component Models and Architectures
Doc. Ing. Přemysl Brada, MSc., Ph.D.
Varianty definic pojmů komponenta a komponentový model. Význam
základních charakteristik, praktické dopady. Kontrakt komponenty, způsoby jeho
popisu, modely a formální notace. Kompozice komponent, jejich verifikace a
nasazování. Modelování a vizualizace komponentových aplikací. Případové studie
konkrétních komponentových modelů.
Komunikace člověk – počítač v přirozeném jazyce
Natural Language Human – Computer Interaction
Základy počítačového zpracování přirozeného jazyka a porozumění
mluvenému slovu, architektury systémů pro rozpoznávání a syntézu řeči; analýza
promluvy na různých úrovních – akusticko-fonetická a lingvistická analýza
promluvy, interpretace a vnitřní reprezentace větné sémantiky, porozumění
spontánním promluvám; generování vět přirozeného jazyka; dialog člověk –
počítač a dialogové systémy, jejich návrh a implementace.
Komunikace v počítačových systémech a sítích
Communication in Computer Systems and Networks
Ing. Jiří Ledvina, CSc.
Moderní trendy v síťových technologiích (vysokorychlostní sítě, bezdrátové
sítě). Zajištění kvality služeb v datových sítích. Virtuální sítě, mobilní sítě a
bezdrátové propojení. Moderní protokoly Internetu, protokoly pro přenos
multimediální informace, peer-to-peer sítě. Protokoly pro řízení sítí, bezpečnost
v sítích.
Metody zpracování digitalizovaného obrazu
Digital Picture Processing Methods
Ing. Pavel Nový, PhD.
Metody filtrace, detekce hran a rekonstrukce, detekce a extrakce vzorů,
informační analýza, obrazové modely, topologie a morfologie, frekvenční analýza,
CT rekonstrukce řezů, systémy počítačového vidění v infračerveném spektru a
spektru rentgenového záření.
38
Modelování výkonnosti a spolehlivosti výpočetních systémů
Modeling of Computer Performance and Reliability
Doc. Ing. Stanislav Racek, CSc.
Stochastické modely výpočetních systémů – markovské náhodné procesy,
stochastické Petriho sítě, vyhodnocovací sítě. Využití modelů pro odhad
výkonnostních a spolehlivostních ukazatelů výpočetních a softwarových systémů.
Simulační modely diskrétních stochastických systémů – principy konstrukce a
použití pro odhady výkonnostních a spolehlivostních ukazatelů.
Moderní databázové technologie
Advanced Database Technology
Směry vývoje databázových technologií. Objektově orientované a objektově
relační databáze. Definice dat a manipulace dat ve standardu ODMG a SQL99
(SQL3). Distribuované databázové systémy – taxonomie, architektura, problémy
fragmentace dat a alokace fragmentů, distribuované transakce. Aktivní databáze.
Deduktivní databázové systémy, jazyk Datalog. Principy temporálních databází.
Úvod do dolování dat a získávání znalostí.
Moderní programovací styly a metody
Modern Programming Styles and Methods
Doc. Ing. Pavel Herout, Ph.D.
Objektově orientovaná analýza, návrh a implementace rozsáhlých
softwarových aplikací. Teorie a praxe značkovacích jazyků. Skriptovací jazyky.
Programování vestavěných aplikací. Fail-safe a fault-tolerant softwarové aplikace.
Návrh výpočetních algoritmů počítačové grafiky
Design of Algorithms for Computer Graphics
Prof. Ing. Václav Skala, CSc.
Reprezentace dat a informací ve vícerozměrném prostoru. Eukleidovská
reprezentace, stabilita a robustnost algoritmů počítačové grafiky a vizualizace dat.
Afinní rozšíření eukleidovského prostoru, návrh algoritmů a metod s ohledem na
robustnost, rychlost a architekturu výpočetního systému (CPU a GPU, CUDA
atd.). Algebra geometrie a její použití v oblasti počítačové grafiky a vizualizace
dat.
Nonlingvistické aspekty řeči
Nonlinguistic aspect of speech
Doc. Dr. Ing. Jana Klečková
Suprasegmentální rovina zvukové stavby jazyka a řeči. Specifické vlastnosti
prozodických jevů a obecné principy jejich popisu pro počítačové zpracování
promluvy - tvorba datové základny. Současné koncepce fonologického popisu
intonace (metrická teorie, intonační systémy). Využití univerzálních vlastností
produkce a percepce řeči z hlediska variability zvukových projevů, kodifikace
výslovnosti v češtině, řečové vzory. Možnosti využití nonverbální komunikace v
systému zpracování souvislé řeči.
39
Obvody a systémy pro počítače
Circuits and Systems for Computers
Doc. Ing. Vlastimil Vavřička, CSc.
Problematika návrhu a analýzy výkonných digitálních systémů a obvodů
VLSI, zahrnující metodologii, prostředky CAD i obvodové struktury.
Implementace s ohledem na rychlost, složitost, spolehlivost a spotřebu.
Programovatelná logika (CPLD, FPGA), metodologie návrhu s ohledem na
testovatelnost.
Počítačová grafika, vizualizace dat a informací
Computer Graphics and Visualization
Prof. Ing. Václav Skala, CSc.
Datové struktury a modelování objektů, metody reprezentace objektů v E3,
matematický popis objektů, geometrických transformací, základy projektivní
geometrie a algebry geometrie, metody návrhu a ověřování algoritmů v prostředí
různých výpočetních architektur, skalární a vektorová pole, metody zpracování
technických, lékařských a informačních dat pro vizualizace v E3 a v prostředí
virtuální reality.
Sémantický web a zpracování dokumentů
Semantic Web and Document Processing
Modely textových dokumentů. Metody sumarizace textu. Disambigvace slov.
Metody vyhledávání, pravděpodobnostní vyhledávání. Jazyk XML a XML
vyhledávání. Datové modely a dotazovací jazyky pro sémantický web. Metadata a
ontologie, vytváření ontologií, doménové a lingvistické ontologie. Ontologické
jazyky. Usuzování v sémantickém webu.
Specifikace a návrh souběžných (paralelních) systémů
Specification and Design of Concurrent Systems
Prof. Ing. Jiří Šafařík, CSc.
Kurz je orientován na systematický přístup k specifikaci, verifikaci a návrhu
souběžných (paralelních) systémů. Zavádí se základní pojmy založené na
odpovídajících matematických abstrakcích. Uvádí se pravidla jak dokázat, že
implementace procesu splňuje specifikaci. Opisuje se vytvoření systému ze
souběžných procesu, které mezi sebou a s okolím komunikují. Studují se vybrané
oblasti z programové logiky, temporální logiky, CSP (Communicating Sequential
Processes), CSS (Calculus of Communicating Systems) a μ-kalkulu.
Teorie informace a analýza ekonomických dat
Theory of Information and Economical Data Analysis
Doc. Ing. František Vávra, CSc.
Informace, entropie, sdílená informace, teorie investování a sázek,
rozhodování, odhady parametrů, parametrické a neparametrické modely, riziko
jako analýza procesu.
40
Výpočetní systémy odolné proti poruchám
Fault-tolerant Computer Systems
Doc. Ing. Stanislav Racek, CSc.
Modely pro určení životnosti a spolehlivosti počítačových prvků a součástek.
Metody hodnocení spolehlivosti počítačových systémů a sítí. Metody zvyšování
odolnosti proti poruchám (detekce chyb, maskování chyb, dynamická
redundance, úloha SW). Distribuované systémy odolné proti poruchám.
Počítačové systémy pro bezpečnostně kritické aplikace (missionoriented,
highlyavailable), principy jejich návrhu a realizace.
Znalostní inženýrství a znalostní systémy
Knowledge Based Systems and Knowledge Engineering
Způsoby získávání, reprezentace a využívání znalostí, proces hledání řešení
úlohy a jeho řízení, odvozování nových poznatků, inferenční mechanismus,
optimalizované metody hledání řešení úlohy; struktura, funkce a komponenty
znalostního systému, inferenční sítě a influenční diagramy; návrh a implementace
struktury znalostního systému; tvorba a implementace bází znalostí a dat,
zpracování neurčitosti ve znalostech a datech; úloha učení ve znalostním
inženýrství, metody induktivního učení, rozhodovací stromy, síťové metody,
implementace algoritmů učení.
7.3 Katedra kybernetiky
Adaptivní systémy
Adaptive systems
Prof. Ing. Miroslav Šimandl, CSc.
Předmět se zabývá adaptivními řídicími systémy a adaptivními systémy na
zpracování signálu založenými na průběžné identifikaci systémů, které se
používají pro rozhodování, řízení a zpracování signálů v podmínkách neurčitosti.
Hlavní tématické okruhy: samonastavující se regulátory a řízení s referenčním
modelem, duální řízení, inteligentní adaptivní řízení, adaptivní systémy
s implicitní a explicitní identifikací, adaptivní predikce a filtrace.
Časo-frekvenční zpracování signálu pro diagnostiku
Time-frequency signal processing for diagnostics
Doc. Ing. Eduard Janeček, CSc.
Senzory pro detekci událostí. Metody detekce událostí v stacionárních
signálech. Statistické charakteristiky, efektivní hodnota, komplexní spektrum.
Metody detekce události v signálech se silným rezonančním pozadím. Normované
časo-frekvenční spektrum. Hilbertova transformace, spektrum obálky, komplexní
analytický signál. Hilbert-Huangova transformace, IMF rozklad. Kalmanův filtr
s rezonančními moduly.
Decentralizované a hierarchické řízení vícerozměrových systémů
Decentralized and hierarchical control of multivariable systems
Doc. Ing. Jiří Melichar, CSc.
Vícerozměrové systémy, centralizované a decentralizované řízení. Interaktivní
a neinteraktivní vícesmyčkové řízení. Návrh rozvazbujících regulátorů.
Diagonální dominance a pseudodiagonalizace matice přenosových funkcí.
Decentralizované řízení a stabilizace rozlehlých systémů lokálními regulátory.
41
Decentralizované fixní módy. Hierarchické víceúrovňové řízení. Modelová a
cílová koordinační metoda. Statická a dynamická optimalizace při
dvouúrovňovém hierarchickém řízení.
Detekce chyb
Fault detection
Detekce chyb spočívá v rychlém a správném rozpoznání takového chování
sledovaného systému, které je považováno za nepřípustné pro plnění požadované
funkce systému. Tématické okruhy: Specifikace detekce chyb či změn
monitorovaných či řízených systémů, požadavky na kvalitu detekce, přístupy
založené na zpracování signálů, přístupy založené na modelech, pasivní a aktivní
detekce, optimální vstupní signál, strategie zpracování informace.
Diagnostika a rozhodování
Diagnostics and decision-making
Doc. Ing. Luděk Müller, Ph.D.
Statistický rozhodovací problém, statistické modelování a klasifikace.
Metody umělé inteligence využívané v diagnostice - výběr informativních
příznaků, redukce počtu příznaků, rozpoznávání obrazů, dekódování. Inženýrské
hledisko při nasazování systémů technické a lékařské diagnostiky do praxe,
vhodnost použití. Příklady systémů technické a lékařské diagnostiky.
Identifikace systémů
System Identification
Identifikace systémů se zabývá nalezením matematického modelu reálného
systému z měřených dat. Identifikace je významnou alternativou fyzikálně
motivovaného přístupu při tvorbě matematického modelu - matematickému
modelování. Hlavní tématické okruhy: systém, struktura modelu, experimentální
podmínky, identifikační metody, parametrické modely, stochastický popis
neurčitosti, lineární a nelineární odhad parametrů, nestranné odhady.
Multiagentní systémy
Multiagent Systems
Ing. Petr Bečvář, Ph.D.
Definice agenta, holonu a multiagentního systému. Modely spolupráce
agentů, distribuce problému, ontologie, modely nedostupnosti. Multiagentní
platformy (JADE, A-globe) a standardy (XML, FIPA, OWL, Web Services).
Standardní aplikace multiagentních systémů (simulace, plánování, řízení, CIM,
virtuální organizace, webový agenti).
Nelineární filtrace
Nonlinear filtering
Předmět se zabývá problémem odhadu stavu lineárních a zejména
nelineárních stochastických systémů. Metody odhadu se používají např.: v
automatickém řízení, sledování, navigaci, detekci chyb, zpracování signálů.
Hlavní tématické okruhy: Bayesův přístup, kalmanovská filtrace, bezderivační
filtry, metoda gaussovských součtů, sekvenční metoda Monte Carlo, metoda
bodových mas, CramérRao mez, odhad spojitých systémů s diskrétním měřením.
42
Neuronové sítě
Neural Networks
Doc. Dr. Ing. Vlasta Radová
Vícevrstvé neuronové sítě. Pravděpodobnostní sítě. Neuronové sítě
s adaptivní strukturou. Evoluční algoritmy. Rekurentní sítě. Algoritmy trénování
neuronových sítí. Učení s učitelem, učení bez učitele. Algoritmus
backpropagation, jeho modifikace. Složitost učení neuronových sítí, zobecňování.
Aplikace neuronových sítí. Neuronové sítě pro zpracování signálu. Neuronové sítě
pro rozpoznávání obrazů.
Optimální stochastické řízení
Optimal stochastic control
Doc. Ing. Jiří Mošna, CSc.
Předmět předkládá teorii optimálního řízení dynamických systémů.
Opakování a rozšíření statických optimalizačních úloh. Přechod k
deterministickým dynamickým optimalizacím, návrhu časově a lineárněkvadratického optimálního systému automatického řízení. Návrh optimálního
stochastického systému automatického řízení. Maticové hry a jejich řešení.
Počítačová syntéza řeči
Computer Speech Synthesis
Doc. Ing. Jindřich Matoušek, Ph.D.
Fonetika a fonologie, fonetické inventáře, fonetická transkripce, prozodie
řeči. Historie syntézy řeči, teorie zdroje a filtru. Formantová, artikulační a
konkatenační syntéza řeči. Korpusově orientovaná syntéza řeči, syntéza výběrem
jednotek. Metody prozodických a spektrálních modifikací, sinusoidální a LP
syntéza, PSOLA a její modifikace. Syntéza řeči z textu, zpracování textu,
generování prozodie. Hodnocení kvality syntetické řeči, testy srozumitelnosti a
přirozenosti.
Počítačové vidění
Computer vision
Doc. Ing. Miloš Železný, Ph.D.
Bezkontaktní měření založené na zpracování vizuální informace. Přehled
hardwaru pro snímání obrazu. Formáty ukládání, způsoby přenosu a komprimace
obrazových dat. Úloha počítačového vidění, cíle, terminologie. Digitální
zpracování obrazové informace. Popis objektů, jevů, scény. Klasifikace, analýza
pohybu, trojrozměrné vidění. Aplikace počítačového vidění v oblasti komunikace
člověk-stroj, technické a lékařské diagnostiky, dálkového průzkumu Země.
Počítačové zpracování mluveného jazyka
Spoken Language Processing
Dvou semestrový kurz. Teorie, algoritmy a vývoj systémů pro komunikaci
člověka s počítačem. Statistické metody rozpoznávání a porozumění mluvené řeči.
Kódování a zpracování akustického signálu. Akustické a jazykové modely.
Dekódování řeči. Rozpoznávání s velkým slovníkem. Robustní rozpoznávání řeči,
adaptace. Syntéza mluvené řeči. Identifikace a verifikace řečníka. Konstrukce a
řízení hlasových dialogových systémů. Tvorba řečových korpusů.
43
Prediktivní řízení
Model Based Predictive Control
Prof. Ing. Miloš Schlegel, CSc.
Prediktivní řízení je moderní optimalizační technika řízení používající
predikci pro oceňování budoucích posloupností řízení. Kurz nabízí přehled
nejdůležitějších směrů současného prediktivního řízení. Pozornost je věnována
jak teoretickým tak i praktickým aspektům, které podmiňují úspěšnou
aplikovatelnost prediktivního řízení v průmyslu. Součástí kurzu je též simulační
experimentování s prediktivními regulátory v nástroji Matlab/Simulink.
Robustní řízení lineárních systémů
Robust Control of Linear Systems
Prof. Ing. Miloš Schlegel, CSc.
Robustní strategie řízení je taková strategie řízení, která splňuje návrhové
požadavky nejen pro jediný nominální systém, ale pro celou přesně vymezenou
třídu systémů. Neurčitost modelu a robustnost jsou centrálními pojmy
automatického řízení. Kurz nejprve podává elementární výklad těchto klíčových
pojmů a dále uvádí základní metody vhodné pro návrh robustních regulátorů
(robustní regiony, robustní přiřazení pólů, metoda H-nekonečno).
Rozpoznávání obrazů
Pattern Recognition
Prof. Ing. Josef Psutka, CSc.
Problematika rozpoznávání obrazů, základní pojmy a přístupy. Bayesův
přístup k úloze rozhodování, odhadování parametrů. Lineární diskriminační
funkce, perceptron, support vectormachines (SVM). Neparametrické
klasifikátory. Kontextově závislé klasifikátory, DTW, Markovovy modely,
Viterbiův algoritmus. Rozhodovací stromy, CART, prořezávání. Metody učení bez
učitele (shluková analýza). Sekvenční, hierarchické algoritmy. Optimalizační
metody, K-means, Isodata. Extrakce a selekce informativních příznaků,
dekorelace příznaků.
Stochastické modely energetických sítí
Stochastic models of utility networks
Doc. Ing. Eduard Janeček, CSc.
Analogie mezi elektrickými, plynárenskými a vodárenskými sítěmi.
Zobecněná metoda stochastických smyčkových proudů. Maticový a rekurzivní
stochastický model sítí se stromovou strukturou. Stochastické modely
zaokruhovaných sítí. Odhad parametrů tříd stochastických modelů zátěže s
měřením u odběratelů a agregovaným měřením v napájecích bodech. Odhad
provozních a ztrátových VaR hodnot v sítích.
Systémy hromadné obsluhy
Queueing theory
Doc. Ing. Jiří Mošna, CSc.
Klasifikace SHO. Otevřený SHO, základní model a jeho řešení. Střední délka
fronty. Střední doba pobytu požadavku v SHO. Rozšíření na systémy s
víceobslužnými kanály a s omezenou délkou fronty. Uzavřené SHO. Průchodnost.
Stanovení saturačního bodu. Některé speciální SHO: s prioritami, se skupinovými
vstupy. Sítě hromadné obsluhy. Analýza sítě v ustáleném stavu. Simulace procesů
hromadné obsluhy a simulační techniky.
44
Umělá inteligence
Artificial Intelligence
Doc. Dr. Ing. Vlasta Radová
Řešení problémů, prohledávání, informované prohledávání. Konkurenční
prohledávání, hraní her. Znalosti a uvažování, reprezentace znalostí, logičtí
agenti. Neurčité znalosti, práce s neurčitostí. Metody učení, učení pozorováním,
statistické metody učení, posílené učení, znalosti při učení. Plánování, plánování
v reálném světě. Vnímání prostředí. Využití umělé inteligence v robotice.
Znalostní systémy
Knowledge based systems
Architektura znalostního a expertního systému. Pravidlové a rámcové
systémy. Reprezentace znalostí, inferenční mechanismus, nemonotónní
usuzování. Usuzování při nejistotách: Bayesův přístup, teorie určitosti, fuzzylogika, Demsterova-Shaferova teorie. Získávání znalostí. Indukční znalostní
systémy. Tvorba znalostních systémů.
Zpracování přirozeného jazyka
Natural language processing
Ing. Pavel Ircing, Ph.D.
Předmět se zabývá základními metodami zpracování přirozeného jazyka,
zejména ve spojitosti s problematikou rozpoznávání mluvené řeči. Pozornost
bude věnována především normalizaci textů, statistickému jazykovému
modelování, shlukování slov do tříd a morfologickému značkování. Budou také
představeny základy metod pro vyhledávání informací, opět s důrazem na
vyhledávání v řečových datech. Součástí předmětu je vypracování semestrální
práce.
Zpracování signálů
Signal Processing
Prof. Ing. Josef Psutka, CSc.
Vzorkování a rekonstrukce, vzorkovací teorém, kvantizace, D/A a A/D
převodníky. Diskrétní Fourierova transformace, algoritmy DFT a FFT, inverzní
DFT. Výkonové spektrum. FIR a IIR filtry, volba okénka. z-Transformace.
Zpracování řečového signálu, zpracování v časové a ve frekvenční oblasti.
Lineární prediktivní analýza, homomorfní analýza, parametrizační techniky,
vektorová kvantizace, potlačení zkreslení a šumu. Výběr informativních příznaků;
NPS, PCA, LDA, HLDA transformace.
7.4 Katedra matematiky
Aktivizující metody ve vyučování matematiky
Activation methods of mathematics teaching
Doc. PaedDr. Jana Coufalová, CSc.
Cílem předmětu je získání základních kompetencí v rovině kognitivní,
postojové i psychomotorické v oblasti aktivizačních, interaktivních metod výuky s
přihlédnutím k studovanému oboru. Obsahem předmětu jsou následující témata:
45
Analyticko-syntetická práce s kognitivním cílem a jeho formulace s ohledem na
využití aktivizačních metod ve výuce. Možnosti a meze ve volbě aktivizujících
metod ve výuce matematiky. Využití sociálních vztahu ve výuce prostřednictvím
některých aktivizujících metod a forem výuky, např. kooperativní a týmová práce,
projektové vyučování, otevřené vyučování, apod. Evaluace vhodnosti
aktivizujících metod ve výuce matematiky. Projektování a realizace vyučování s
využitím aktivizujících, interaktivních metod a forem výuky – možné způsoby
zpracování.
Algoritmická teorie grafů a výpočetní složitost
Algorithmic Graph Theory and Computational Complexity
Prof. RNDr. Zdeněk Ryjáček, DrSc.
Obsahem předmětu jsou základy algoritmické teorie grafů a výpočetní
složitosti. Přehled základních grafových úloh řešitelných v polynomiálním čase a
základních NP-úplných úloh. Teorie výpočetní složitosti a NP-úplnosti:
deterministické a nedeterministické algoritmy, jazyky třídy P a NP, NP-úplnost
úlohy splnitelnosti logických formulí, polynomiální redukce NP-úplných úloh.
Přibližné algoritmy a heuristiky.
Aplikace diskrétní matematiky v optimalizaci
Applications of Discrete Mathematics in Optimization
Cesty v grafech, minimální kostra. Prohledávání, backtracking, třídění. Toky
v sítích, hamiltonovská cesta a kružnice, problém obchodního cestujícího. NPúplné problémy. Lineární programování, dualita, simplexový algoritmus.
Celočíselné lineární programování, výpočetní složitost.
Aplikovaná geometrie
Applied Geometry
Doc. RNDr. Zbyněk Šír, Ph.D.
Předmět se zabývá objekty a algoritmy aplikované geometrie (CGD). Snažíme
se pracovat v souvislostech (projektivní, analytická, algebraická geometrie)
klasických objektu (Bézierovy křivky, NURBS). Dále se věnuje PH křivkám a
křivkám s racionálním ofsetem. Kromě teorie je zde zahrnuto i využití
implementace programu Mathematica.
Bayesovské metody
Bayesian Methods
Mgr. Michal Friesl, Ph.D., Prof. RNDr. Marie Hušková, CSc.
Bayesova věta a její použití, apriorní a aposteriorní rozdělení
pravděpodobnosti, konjugované systémy hustot, Jeffreysova hustota, limitní
aposteriorní hustoty, empirické bayesovské metody, riziková funkce, bayesovské
riziko, bayesovské rozhodovací funkce, bayesovské metody odhadu parametrů a
testování hypotéz.
Budování matematických pojmů
Building of Mathematical Concepts
PhDr. Magdalena Krátká, Ph.D.
Studium různých teorií výstavby matematického pojmu, a to Hejného
modely, APOS teorie, teorie procesu, konceptu a proceptu, teorie překážek,
embodiment. Srovnání jednotlivých přístupu. Pozornost bude věnována aplikaci
46
studovaných teorií na konkrétní matematické pojmy. Dále pak na vytváření
pojmových struktur a pojmových map.
Dějiny matematiky
History of Mathematics
Prof. RNDr. Jiří Cihlář, CSc.
Kurz má umožnit studentům zařadit jejich matematické znalosti do
historického kontextu. Stručné popisuje prehistorii matematiky, ustavení
matematiky jako védy, antickou matematiku, arabskou matematiku a její vliv na
evropskou matematiku ve středověku, tři takzvané krize matematiky, vznik
infinitezimálního poctu a věnuje se zrodu teorie množin.
Didaktický konstruktivismus ve výuce matematiky
Didactic Constructivism in Mathematics Education
Doc. PaedDr. Petr Eisenmann, CSc.
V úvodu kurzu budou studentům vysvětlena východiska a principy
konstruktivistického pojetí výuky. Studenti budou vedeni k vypracování návrhu
na výuku matematiky, která vede k rozvíjení poznávacích schopností žáku,
pěstování jejich postojů a rozvíjení jejich vyjadřování a která vede k vytváření
neformálních znalostí žáku. Zvláštní pozornost bude věnována principu genetické
paralely (souladu fylogenetického a ontogenetického vývoje) ve výuce
matematiky.
Didaktika vysokoškolské výuky
Teaching methodology in Higher Education
PhDr. Dagmar Čábalová, Ph.D.
Cílem kurzu je vybavit začínající vysokoškolské učitele pedagogickopsychologickými základy strategií vyučování v prostředí vysoké školy. Program,
jehož smyslem je osvojení si profesních kompetencí nezbytných pro efektivní
výuku na vysoké škole, zahrnuje interaktivní pojetí výuky, práci s různými
doménami cílů a možnostmi uplatnění strategií a technik ve VŠ výuce, včetně
otázky evaluace a práce se studenty se speciálními potřebami. Obsahem předmětu
budou následující témata: Kontext vzdělávání a výuky na vysoké škole. Strategie
výuky ve vysokoškolském vzdělávání a specifika vzdělávání dospělých.
Kooperativní techniky ve vysokoškolské výuce, otázky týmové práce, kategorie
cíle ve VŠ výuce. Pedagogická komunikace učitele a studentu ve VŠ výuce.
Studijní styly učení studentů a motivace k učení. Možnosti práce se studenty ve
VŠ výuce se studenty se speciálními potřebami.
Diferenciální geometrie
Differential Geometry
Doc. RNDr. František Ježek, CSc., Doc. RNDr. Zbyněk Šír, Ph.D.,
Prof. dr. Bert Jüttler
Popis křivek a ploch, otázky parametrizace. Frenetovy vzorce, kanonický tvar
a přirozené rovnice křivky. Speciální křivky a jejich vlastnosti (zejména
ekvidistanty). Věta o čtyřech vrcholech, isoperimetrická nerovnost. První a druhá
základní forma plochy, křivosti plochy(normálová, hlavní, Gaussova, střední a
geodetická). Gauss-Bonnetova věta, topologické vlastnosti ploch. Diferenciální
formy, tenzory, Stokesova věta. Základy lokální teorie diferencovatelných variet v
47
E_n. První a druhá základní forma. Diskrétní diferenciální geometrie. Diskrétní
křivosti. Willmorova energie. Reprezentace minimálních ploch.
Filozoficko-metodologické problémy matematiky
Philosophical and Methodological Problems of Mathematics
Tento předmět je určen studentům doktorského studia. Obsahem předmětu
jsou zejména základní kategorie filozofie matematiky jako existence, pravda,
prostor, spojitost a diskrétnost a nekonečno.
Filozofie se zaměřením na filozofii vědy
Philosophy of Science
Doc. PhDr. Nikolaj Demjančuk, CSc.
Předmět seznamuje studenty s klasickými a moderními přístupy k vede a
vědecké metodologii a je zaměřen na problémy filozofie vědy 20. století, na
přiblížení nejvýznamnějších teoretických systému, jejich představitelů a jejich
koncepci.
Probíraná témata: Logický atomismus (L. Wittgenstein, B. Russell).
Verifikacionismus A. J. Ayera. Problém vědeckého vysvětlení (C. Hempel, E.
Nagel, C. Levi-Strauss). Vědecká teorie a pozorování (R. Carnap, N. R. Hanson, I.
Toulmin, W. V. Quine, T. Kuhn, Ph. Frank). Věda a hodnoty (C. Hempel, N.
Rescher). Veda a kultura (H. Feigl). O povaze vědecké metody (R. Carnap, H.
Reichenbach). Další filozofické koncepce (S. Toulmin, D. Shapere, L. Laudan, B.
Latour, N. R. Hanson, G. Holton, B. C. van Fraassen, N. Cartwright).
Geoinformační technologie
Geoinformation technology
Doc. Ing. Václav Čada, CSc., Ing. Milan Talich, Ph.D.
Vývoj a trendy implementace geoinformační technologie (GIT). Úloha
geoinformace v řídicích systémech organizací. Správa dat a jejich sdílení v
GITa proces strategického plánování uvnitř organizace. Projekt GIT a
implementace GIT. Ekonomické zdůvodnění projektu a implementace GIT.
Faktory ovlivňující úspěšnost implementace GIT. Nástrahy implementace GIT.
Právní aspekty implementace GIT. Personální aspekty implementace GIT.
Geometrické modelování
Geometry and Geometric Modeling
Doc. RNDr. František Ježek, CSc., Ing. Bohumír Bastl, Ph.D.,
Prof. Dr. Bert Jüttler
Základní principy geometrického modelování, použité geometrické prostory.
Geometrické transformace (lineární, TPS, inverzní Coonsuv plát). Použití metod
moderní algebry v geometrickém modelování (symbolické výpočty, Gröbnerova
báze, rezultanty). NURBS(Non-Uniform Rational B-Splines), speciální třídy a
zobecnění. Subdivision křivky a plochy. PH a LN objekty a jejich zobecnění.
Teorie ofsetu. Modelování objemových prvku, Eulerovy operátory. Variační
geometrie (Chyzuv graf, konstrukční posloupnost). Geometrické algoritmy, jejich
invariance a vztah ke grafovým algoritmům. Metody geometrického modelování v
reverzním inženýrství.
48
Geometrie pro CAGD
Geometry for CAGD
Doc. RNDr. Miroslav Lávička, Ph.D., Prof. Dr. Bert Jüttler
Projektivní geometrie (projektivní prostor, projektivní zobrazení). Projektivní
diferenciální geometrie (křivky, plochy, dualita). Užití algebraické geometrie pro
CAGD (definice, algoritmy, vlastnosti algebraických variet, dualita). Sférické
geometrie (Laguerrova, Möbiova a Lieova geometrie, užití modelů v CAGD,
kanálové plochy, cykloidy). Přímková geometrie(základy přímkové geometrie,
užití přímkových komplexů v kinematice reverzním inženýrství, rozvinutelné
plochy). Klein-Cayleovy geometrie (cesta od projektivní k euklidovské geometrii,
neeuklidovské geometrie – hyperbolická a eliptická geometrie).
Geometrie v geomatice
Geometry in Geomatics
Doc. RNDr. František Ježek, CSc.
Diferenciální geometrie křivek a ploch. Spline, Coonsovy a NURBS popisy.
Afinní, projektivní a nelineární transformace (TPS). Metody triangulace povrchů
a geometrické úlohy geomatiky na diskretizovaných plochách (geodetiky,
viditelnost apod.). Speciální geometrie (neeuklidovské, Lagerovy apod.)
s aplikacemi.
Geoprostorové a datové modelování
Geospatial and data modelling
Prof. Dr. Ing. Ivana Kolingerová, Prof. RNDr. Zdeněk Ryjáček, DrSc.,
Doc. Ing. Václav Čada, CSc., Ing. Milan Talich, Ph.D., Doc. Ing. Jiří Šíma, CSc.
Databázové systémy. Metody vizualizace geoprostorových dat. Budování
geoprostorových datových bází. Metody rastrové a vektorové počítačové grafiky.
Metody teorie grafů.
Grupy, okruhy, moduly
Groups, Rings, Modules
Prof. RNDr. Ing. Petr Němec, DrSc. RNDr. Libuše Tesková, CSc.
Direktní a volné součiny grup. Volné grupy, Nielsen-Schreierova věta. Řady a
kompoziční řady. Řešitelné a nilpotentní grupy. Struktura konečně generovaných
Abelových grup. Divizibilní grupy. Artinovské a noetherovské okruhy. Algebraická
a transcendentní rozšíření těles. Algebraický uzávěr. Separabilní a normální
rozšíření. Galoisova a radikálová rozšíření, radikálově řešitelné polynomy.
Polynomy nad konečnými tělesy. Kategorie, součiny a sumy, limity a kolimity.
Funktory, přirozené transformace, adjunkce a reflexe. Kategorie modulů, volné a
projektivní moduly, injektivní moduly. Funktory Hom, Ext a Tor. Základy
homologické algebry.
Hamiltonovská teorie grafů
Hamiltonian Graph Theory
Vlastnosti hamiltonovských grafu – konektivita, tuhost. Základní postačující
podmínky hamiltonovskosti grafu – Erdös-Chvátalova věta, podmínky na stupně
uzlu a Bondy-Chvátalův uzávěr, uzávěrové operace založené na strukturálních
podmínkách. Další hamiltonovské vlastnosti – traceabilita, pancyklicita,
hamiltonovská souvislost. Hamiltonovské vlastnosti grafu ze speciálních tříd –
rovinné grafy a Tutteova věta, hranové grafy a jejich originály, zakázané podgrafy
a hamiltonovské vlastnosti.
49
Chromatická teorie grafů
Chromatic Graph Theory
Doc. RNDr. Tomáš Kaiser, Ph.D.
Barevnost grafu. Souvislost s maximálním stupněm (Brooksova věta,
Vizingova věta). Dualita a toky. Seznamové barvení. Barevnost grafů na plochách
(rovinné grafy, Heawoodova věta). Polynomiální invarianty grafů (chromatický
polynom, Tutteův polynom) a souvislosti s teorií uzlů. Algoritmické aspekty
barvení grafů.
Informační technologie ve vyučování matematice
Information Technology in Mathematics Education
Prof. RNDr. Jirí Cihlár, CSc.
Cílem předmětu je seznámit studenty s možnostmi užití ICT ve vyučování
matematice. Specifické možnosti programu Excel, Cabri, Derive a jejich vzájemné
doplňování. Využití těchto programu k rozvoji matematického myšlení.
Vyučování matematice a internet.
Inteligence, tvořivost, nadání
Intelligence, Creativity, Gift
Doc. PhDr. Lenka Hříbková, CSc.
Seznámení se současnými trendy v problematice inteligence, tvořivosti a
nadání. Nové teorie inteligence a tvořivosti. Sociokulturní přístup k nadání.
Kapitoly z historie matematické analýzy
Topics from Calculus History
Doc. PaedDr. Petr Eisenmann, CSc.
Cílem kurzu je přiblížit studentům fylogenetický vývoj některých základních
pojmu a idejí infinitezimálního poctu. Pozornost bude věnována kvadraturám a
kubaturám, nekonečným součtům, vývoji pojmu funkce, problémům spjatým s
aktuálním a potenciálním nekonečnem.
Klasické a moderní metody řešení parciálních diferenciálních rovnic
Classical and Modern Methods of Solving Partial Differential Equations
Prof. RNDr. Pavel Drábek, DrSc., Doc. Ing. Gabriela Holubová, Ph.D.,
Prof. RNDr. Jan Malý, DrSc.
Věta Cauchy - Kowalewské. Klasické řešení základních typů parciálních
diferenciálních rovnic druhého řádu ve více prostorových dimenzích (Laplaceova
a Poissonova rovnice, difúzní rovnice, vlnová rovnice), základní principy (princip
maxima, princip kauzality, Kirchhoffova formule, zákon zachování energie,
jednoznačnost řešení). Sobolevovy prostory, slabé řešení eliptických parciálních
diferenciálních rovnic. Lax - Milgramovo lemma, energetický prostor. Slabá
řešení parabolických a hyperbolických parciálních diferenciálních rovnic.
Kombinatorická geometrie
Combinatorial Geometry
Konvexní množiny. Základní vlastnosti, věta o separaci. Hellyho a Radonova
věta. Mřížky a Minkowského věta, aplikace v teorii čísel. Konvexní nezávislost
v rovině. Tverbergova věta a její zobecnění.
50
Kognitivní psychologie
Cognitive Psychology
Doc. PhDr. Jana Minhová, CSc.
Podrobná analýza kognitivních procesu se zřetelem k psychologii učení.
Kognitivní neurověda. Modely a výzkumné metody paměti. Psychologie myšlení.
Vztah reci a myšlení z pohledu psychologických teorií. Mentální reprezentace.
Kategorizační a usuzovací procesy a jejich využití při utváření pojmu. Lidská
inteligence, umělá inteligence.
Matematické modelování a numerické metody
Mathematical Modeling and Numerical Methods
Doc. RNDr. J. Felcman, CSc., Doc. Ing. Marek Brandner, Ph.D.
Matematické modelování úloh inženýrské praxe (proudění v turbínách,
obtékání křídel letadel, tavení skla) pomocí parciálních diferenciálních rovnic.
Formulace zákonů zachování ve tvaru diferenciálních rovnic, konstitutivní a
reologické vztahy, matematické vlastnosti Eulerových rovnic. Řešení úloh spojité
matematiky na počítači. Numerické řešení a počítačová simulace, metoda
konečných objemů, numerický tok, adaptivní metody, metody vyššího řádu.
Metodologie výzkumu v didaktice matematiky
Research Methodology in Didactics of Mathematics
Doc. RNDr. Jarmila Novotná, CSc.
V kurzu budou studentům představeny různé metodologické nástroje pro
výzkum v didaktice matematiky. Na konkrétních příkladech budou ukázány
výhody a omezení jejich použití. Pozornost bude věnována metodologiím
používaným v různých didaktických školách. Studenti budou vedeni k
vyhledávání a rozpracování metodologií vhodných pro jejich vlastní výzkum.
Metody aplikované geomatiky
Methods of applied geomatics
Doc. Ing. Jiří Šíma, CSc.
Topografické mapování. Základní báze geografických dat. Digitální modely
terénu, metody jejich zpřesňování. Metody tvorby ortofotografického zobrazení
území ČR. Aplikace digitální fotogrammetrie. Laserové skenovací systémy.
Metody matematického modelování v živé a neživé přírodě
Mathematical Modeling in Nature and Life Sciences
Doc. Ing. Marek Brandner, Ph.D., Doc. RNDr. J. Felcman, CSc.
Matematické modelování jako motivace pro matematické vzdělávání,
historické souvislosti vývoje metod matematického modelování a vývoje vědních
disciplín. Metody a nástroje matematického modelování: spojité a diskrétní
systémy, stacionární a dynamické systémy, diferenciální a diferenční rovnice,
systémy souřadnic a jejich transformace, geometrie a grafika. Spojité a diskrétní
modelování, numerické a geometrické modelování. Modelování dynamických
procesů, princip spojitosti a způsob matematické formulace požadavku
korektnosti, stability modelu (systému). Bilanční principy a zákony zachování.
51
Metrické prostory a teorie funkcí
Metric Spaces and Theory of Functions
Základy teorie metrických prostoru zamerené na použití v jiných oborech,
ponejvíce na teorii funkcí a řešení rovnic, částečne na stochastické příklady.
Různé druhy spojitosti funkcí (sekvencní, stejnomerná, lipschitzovská,
hoelderovská) a s tím spojené různé typy prostoru funkcí s různou konvergencí.
Metody počítačového modelování
Methods of Computer Modelling
Doc. Ing. Marek Brandner, Ph.D.,
Doc. Ing. Josef Daněk, Ph.D.
Matematická a numerická analýza nelineárních fyzikálních polí. Optimalizační
techniky, aposteriorní odhady, numerické modelování procesu se změnou fáze.
Speciální numerické metody po parciální diferenciální rovnice. Metody
Galerkinova typu, speciálně metoda konečných prvku. Metoda konečných
objemu. Paralelní výpočtové metody. Matematický software vhodný pro
počítačové modelování.
Metody rozpoznávání obrazu
Methods of pattern recognitation
Prof. Ing Josef Psutka, CSc.
Technické a matematické metody zpracování obrazové informace. Filtrace,
segmentace a komprese obrazu.
Metody sběru geoprostorových dat
Methods of collecting geospatial data
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
Moderní technologie sběru geoprostorových dat. Přímé a nepřímé metody
pořizování dat. Budování a využívání moderních geodetických základů, sítě
permanentních stanic (projekt CZEPOS). Statistická a ekonomická analýza a
optimalizace metod.
Metody studia dynamických systémů
Dynamical Systems
Prof. RNDr. Pavel Drábek, DrSc., Doc. Ing. Gabriela Holubová. Ph.D.
Strukturální stabilita, bifurkace konečně-dimenzionálních dynamických systému,
semigrupy, invariantní množiny, atraktory. Disipativní evoluční parciální
diferenciální rovnice prvního řádu, vlnové rovnice. Ljapunovovy exponenty a
dimenze atraktoru.
Metrické prostory a teorie funkcí
Metric Spaces and Function Theory
Základy teorie metrických prostorů zaměřené na použití v jiných oborech,
ponejvíce na teorii funkcí a řešení rovnic, částečně na stochastické příklady.
Různé druhy spojitosti funkcí (sekvenční, stejnoměrná, lipschitzovská,
hoelderovská) a s tím spojené různé typy prostorů funkcí s různou konvergencí.
52
Numerické modelování zákonů zachování
Numerical modelling of conservation laws
Doc. Ing. Marek Brandner, Ph.D.
Parciální diferenciální rovnice hyperbolického typu, klasické a slabé řešení.
Limitní vazké řešení a entropické řešení. Riemannův problém a jeho řešení.
Metoda konečných diferencí. Metoda konečných objemů, konzistence, stabilita a
konvergence. Metody Godunovova typu, metody typu high-resolution. Přibližné
Riemannovy řešiče. Centrální metody. Problematika nelineárních soustav a
problematika úloh ve více dimenzích.
Obecná a počítačová algebra
General and Computer Algebra
Doc. RNDr. Jaroslav Hora, CSc.
V minulém desetiletí se postupně staly dostupnými programy či dokonce
vyspělé kalkulátory realizující výpočty se symboly (Mathematica, Maple, Derive,
kalkulátory třídy TI-92). Vznikají přirozeně otázky, jaké algoritmy jsou zde užity,
jaké jsou jejich meze, jaké jsou širší souvislosti (znalosti získanými v klasickém
kursu algebry x algebra „počítačová“, historie matematiky).
Ontogenetická psychologie a psychopatologie dětí a mladistvých
Ontogenetic psychology and psychopatology children and
adolescents
Doc. PhDr. Jana Miňhová, CSc.
Podrobná charakteristika vývoje jednotlivých psychických procesu a stavu.
Vývoj senzorických procesu a vnímání. Vývoj myšlení. Vývoj paměti a pozornosti.
Vývoj citového života. Vývoj osobnosti se zvláštním zřetelem k výkonovým
vlastnostem. Geneze a struktura lidského sebepojetí. Osobnostní a sociální zralost
dítěte a její vliv na proces učení. Poruchy psychických funkcí ve vztahu k procesu
učení. Poruchy osobnosti ve vztahu k procesu učení. Mentální retardace
(etiologie, klinický obraz a prognóza). Neurotické poruchy dětí a dospívajících
jako důsledek zvýšené zátěže (neurozogenní faktory školního prostředí).
Procesně orientovaná didaktika matematiky
Procedurally Oriented Didactics of Mathematics
Doc. RNDr. Jarmila Novotná, CSc.
Studium procesu, které se odehrávají u žáku při řešení úloh v matematice,
objevování zákonitostí, budování pojmu a při komunikaci v matematice.
Pozornost bude věnována hlavně přípravě, organizaci a analýze výsledku
výukových situací, při nichž žáci řídí budování pojmu a odhalování řešitelských
postupu sami bez explicitních zásahu učitele.
Reprezentace a organizace matematických poznatků
Representation and organization of mathematical knowledge
Doc. PhDr. Jana Miňhová, CSc., Doc. PaedDr. Jana Coufalová, CSc.
Logicko-matematická inteligence. Výpočetní způsobilost mozku, stlačené
algoritmy. Počátky logicko-matematické inteligence, manipulace člověka s
předměty fyzického světa. Schopnost vytvářet matematické znaky. Slovní a
obrazová reprezentace. Organizace a reprezentace obsahu v deklarativní paměti.
Mentální manipulace s představami. Umělá inteligence, počítačové simulace.
53
Robustní a neparametrické metody ve statistice
Robust and Non-parametric methods in Statistics
Doc. RNDr. Jan Picek, CSc.
Robustní a neparametrický přístup jako alternativa klasických
parametrických postupů. Robustní odhady v modelu polohy a lineární regrese,
především L, M a R- odhady. Neparametrické testy statistických hypotéz.
Pořadové testy pro základní statistické problémy.
Řešení problému a výzkumný přístup při výuce matematiky
Problem Solving and The Investigative Approach in School Mathematics
Prof. RNDr. Jan Kopka, CSc.
Historie řešení problému ve školské matematice, strategie řešení problémů –
především výzkumné strategie, metoda generování problému, výzkumný přístup
při výuce matematiky, zkoumání matematických situací.
Statistika
Statistics
Konvergence v distribuci, v pravděpodobnosti, skoro jistě, v k-tém momentu.
Bodové odhady. Exponenciální rodina rozdělení, Cramér-Raova nerovnost,
Fisherova informace. Intervalové odhady. Statistické toleranční a predikční
oblasti, spojitá rozdělení, Wilksovy toleranční meze. Poměrové statistiky v
případě velkých výběrů. Těžké konce a důsledky pro statistiku. Rankové statistiky.
Spearmanův korelační koeficient, Kendalovo tau, elementy copul.
Pravděpodobnostní a statistické srovnávání. Testování hypotéz, klasické a
sekvenční testy, více výběrové testy, testy založené na bayesovských postupech,
testování hypotéz nezávislosti. Neparametrické jádrové odhady hustot a
distribučních funkcí, neparametrické regrese, heteroskedasticita a skedastická
funkce. Jádra, volby parametru vyhlazení.
Speciální vzdělávací potřeby v matematickém vzdělávání
Special educational needs in teaching mathematics
Doc. PaedDr. M. Kocurová, Ph.D., Doc. PaedDr. Jana Coufalová, CSc.
Cílem předmětu je rozšíření základní speciálně pedagogické výbavy studenta
o vědomosti, dovednosti a postoje v matematickém vzdělávání jedinců se
speciálními potřebami. Hlavní témata: Inkluzivní paradigma ve vzdělávání,
rovnost vzdělávacích příležitostí. Speciální potřeby jedinců se smyslovým
postižením. Práce s jedinci se specifickými poruchami učení. Multimédia ve
vzdělávání handicapovaných.
Teoretická a výpočtová geodézie
Theoretical and computational geodesy
Prof. Ing. Pavel Novák, Ph.D.,Ing. Jakub Kostelecký, Ph.D.
Matematické modely zemského tíhového pole a principy numerického
modelování ekvipotenciálních ploch. Metody určování referenčních ploch.
Software a algoritmy numerické matematiky. Moderní numerické a statistické
metody pro zpracování geodetických dat. Problémy stability a podmíněnosti
výpočetních systémů. Analýza kvality geodetických základů.
54
Teorie bifurkací
Bifurcation Theory
Prof. RNDr. Pavel Drábek, DrSc., Doc. Ing. Petr Girg, Ph.D.,
Prof. RNDr. Milan Kučera, DrSc.
Základní věty popisující bifurkace řešení nelineárních operátorových rovnic.
Crandall-Rabinowitz, Krasnoselskij, bifurkace založené na stupni zobrazení,
potenciální bifurkační věta. Bifurkace periodických řešení - Hopfova bifurkace,
bifurkace variačních nerovnic.
Teorie derivace a integrálu pro pokročilé
Derivatives and Integrals: Advanced Theory
Prof. RNDr. Jan Malý, DrSc., Prof. RNDr. Pavel Drábek, DrSc.
Teorie míry, Lebesgueův integrál, Lebesgueova a Hausdorffova míra,
vícerozměrný, plošný a křivkový integrál. Radonovy míry a distribuce, slabé
derivace, konvoluce a zhlazování, derivování měr. Lebesgueovy a Sobolevovy
prostory a ukázky jejich využití k existenčním větám teorie diferenciálních rovnic
a variačního počtu. Fourierovy řady a Fourierova transformace.
Teorie diferencovatelných variet
Theory of Differentiable Variets
Doc. RNDr. Leo Boček, CSc.
Předmět navazuje na klasickou diferenciální geometrii, stručně vysvětlí
základní pojmy topologie, hlavním bodem je teorie diferencovatelných variet.
Kromě Riemannovy metriky na varietě a její konexe se proberou obecné konexe,
paralelní přenos, geodetické křivky, tenzor torze a Reimannův tenzor křivosti
konexe. Zvláštní pozornost je věnována Lieovým grupám a vztahu Lieových grup
a Lieových algeber. S tím souvisí i pojem vektorového pole na varietě a
invariantních polí na Lieově grupě. Výklad se opírá o tenzorový počet.
Teorie grafů
Graph Theory
RNDr. Martin Kuřil, Ph.D.
Kurs nepředpokládá žádné předběžné znalosti z teorie grafu. Předpokládá se
znalost základních důkazových technik, jako například indukce, a elementu
lineární algebry. Šíře teorie grafu je prezentována na několika tématech: stromy
(vlastnosti stromu, kostry, enumerace stromu), rovinnost (Eulerova formule,
pravidelné mnohostěny, Kuratowského věta), barvení (chromatické číslo,
problém čtyř barev, chromatické polynomy), párování (Hallova věta, Königova –
Egerváryova věta, perfektní párování), Ramseyova teorie (klasická Ramseyova
čísla, přesné hodnoty Ramseyových čísel a odhady, grafová Ramseyova teorie).
Teorie grafů a diskrétní optimalizace
Graph Theory and Discrete Optimization
Optimalizační úlohy na grafech a sítích – tok v síti s cenami, algoritmy
nalezení optimálního toku. Přiřazovací problémy, maximální a optimální
párování a maďarská metoda. Lineární programování (reálné), dualita,
simplexový algoritmus, výpočetní složitost. Úloha celočíselného lineárního
programování a její NP-úplnost, celočíselné optimalizační úlohy s totálně
55
unimodulární maticí. Formulace optimalizačních úloh na grafech a sítích jako
úloh lineárního programování.
Teorie informace a analýza ekonomických dat
Theory of Information and Economic Data Analysis
Informace, entropie, sdílená informace, teorie investování a sázek,
rozhodování, odhady parametrů, parametrické a neparametrické modely, riziko
jako analýza procesu.
Teorie kódů
Coding Theory
Úvod do teorie samoopravných kódů. Vztahy mezi parametry kódů. Základní
třídy kódů: lineární kódy (např. Hammingův, Golayův), cyklické kódy (BCH),
nelineární kódy (Hadamardův kód). Souvislosti s kombinatorikou.
Teorie množin a její modely
Set Theory and Its Models
Prof. RNDr. Petr Vopěnka, DrSc.
Aritmetika kardinálních čísel, nedosažitelná a měřitelná kardinální čísla,
axiomatika teorie množin, nestandardní modely, různé typy ultrafiltrů, axiom
determinovanosti.
Teorie párování
Matching Theory
Největší párování v bipartitních grafech, Hallova věta a maďarská metoda.
Párování v obecných grafech, alternující cesty a Bergeova věta, Tutteova věta,
Edmondsův algoritmus, Edmonds-Gallaiova dekompozice. Rozšiřitelnost
párování, faktorově kritické grafy.
Teorie pravděpodobnosti
Probability Theory
Doc. RNDr. Daniel Hlubinka, Ph.D.
Axiomatická definice pravděpodobnosti založená na teorii míry. Náhodné
veličiny a náhodné vektory a jejich rozdělení. Vety o podmíněné
pravděpodobnosti, nezávislost náhodných jevu a veličin. Konvergence náhodných
veličin, zákony velkých čísel, centrální limitní věty. Náhodná procházka a její
vlastnosti.
Topologie a její aplikace
Topology and its Applications
Mgr. Jan Spěvák, Ph.D.
Předmět předpokládá absolvování studijního předmětu Metrické prostory a
teorie funkcí.
Náplň předmětu tvoří dvě části.
Část prvá:
Zobecnění pojmu a definic teorie metrických prostoru na prostor topologický.
Topologický prostor, otevřené a uzavřené množiny, báze topologie, uzávěr a
vnitřek množiny. Hranice množiny, husté a řídké množiny, Borelovské
56
množiny. Spojité zobrazení, otevřené a uzavřené zobrazení, homeomorfismus.
Konvergence v topologických prostorech. Operace na topologických
prostorech, podprostory, sumy, kartézské součiny, kvocientní prostory,
prostory funkcí. Kompaktní prostory, lokálně kompaktní prostory, spočetné
kompaktní a pseudokompaktní prostory, kompaktifikace, Cech-Stoneova
kompaktifikace.
Část druhá:
Aplikace topologických metod v ostatních partiích matematiky.
Student si dle svého zaměření zvolí některou z následujících aplikací
topologie. V závorce za názvem každé aplikace je uvedeno zaměření studenta.
Topologické svazy a grupy (algebra), kardinální funkce (teorie množin),
integrace na topologických grupách (teorie míry a integrálu), topologické
variety a teorie dimenze (geometrie), uniformní prostory (metrické prostory),
prostory funkcí (funkcionální analýza).
Topologické metody řešení diferenciálních rovnic
Topological Methods for Differential Equations
Doc. Ing. Gabriela Holubová, Ph.D., Prof. RNDr. Milan Kučera, DrSc.
Abstraktní věta o implicitní funkci, věta o lokálním difeomorfismu, věty o
pevných bodech. Monotónní operátory. Brouwerův a Lerayův – Schauderův
stupeň zobrazení. Metoda horních a dolních řešení a vztah ke stupni zobrazení.
Aplikace na okrajové úlohy pro obyčejné a parciální diferenciální rovnice.
Tvorba, hodnocení a využití didaktických testů
Creation, Evaluation and Application of Didactic Tests
Doc. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D.
V rámci kurzu jsou studenti doktorského studijního programu seznamováni
s teoretickými základy systematického měření výsledku výuky a dále s
praktickými problémy souvisejícími s přípravou, tvorbou, ověřením, optimalizací
a eventuálně následnou standardizací didaktických testu. V teoretickém úvodu
jsou studenti seznámeni se současným stavem hodnocení studijních výsledku u
nás a ve světě, specifikovány jsou rozdíly mezi testováním didaktickým a
psychologickým, obecně jsou diskutovány typy měření a druhy didaktických
testu. Posluchači jsou seznamováni s vlastnostmi testových výsledku (validita,
druhy validity, reliabilita, objektivita) a samotných tesu (praktičnost a testová
doména), jakož i se způsobem jejich určování. Dalšími diskutovanými tématy jsou
etapy plánování, konstrukce (návrh testových úloh, specifikace typu testových
úloh), ověřování a úpravy testových úloh, optimalizace testu. Pozornost je
věnována i statistickému zpracování experimentálních dat a výpočtu citlivosti a
obtížnosti testových položek, způsobům analýzy nenormovaných odpovědí, určení
chyby měření, metodám standardizace didaktického testu.
Užití dynamické geometrie ve výuce matematiky
Application of dynamic geometry in mathematics teaching
Prof. RNDr. Pavel Pech, CSc.
Základní vlastnosti softwaru dynamické geometrie (DG) – Cabri II, Cabri II
plus, Sketchpad, Cinderella, Euclidesapod.- shody a rozdíly. Základní konstrukce
pomocí DG. Určování množin bodů dané vlastnosti. Objevování a tvorba hypotéz.
Pojem „verifikace“ v DG. „Verifikace“ matematických tvrzení v DG. DG v úlohách
na shodná zobrazení v rovině a v prostoru. Řešení stereometrických úloh
57
s podporou DG. Spojení DG a systémů počítačové algebry (CAS). Na řadě úloh
z elementární geometrie je ukázáno jejich řešení klasickou metodou a pomocí
softwaru DG. Obě metody jsou porovnány a jsou zdůrazněny výhody příp.
nevýhody obou přístupů.
Variační metody řešení diferenciálních rovnic
Variational Methods for Differential Equations
Doc. Ing. Gabriela Holubová, Ph.D., Prof. RNDr. Milan Kučera, DrSc.
Lokální a globální extrémy. Slabá polospojitost zdola a slabá kompaktnost.
Fckelandův variační princip. Palais – Smaleova podmínka a její různé modifikace.
Mountain Pass Theorem (Ambrosetti – Rabinowitz), Saddle Point Theorem
(Rabinowitz). Aplikace na okrajové úlohy pro parciální diferenciální rovnice.
Všeobecný matematický seminář
General Mathematical Seminar
Prof. RNDr. Miroslav Hušek, DrSc., Prof. RNDr. Pavel Drábek, DrSc.,
RNDr. Miroslav Lávicka, Ph.D.
Koná se každý semestr pro studenty 1. a 2. ročníku a jednou za rok pro
studenty vyšších ročníku, střídavé v Ústí nad Labem a Plzni. Zde studenti
počátečních ročníku zpravidla referují o řešení zadaných problému, které souvisí
s jejich přípravou na nadcházející zkoušku z předmětu oborového základu.
Studenti třetího ročníku již prezentují první výsledky své budoucí disertační
práce. Na semináři jsou kromě studentů a vedoucího semináře přítomni školitelé
studentu, vyučující předmětu a podle možností i členové oborové rady. Někteří
studenti referují v zájmu své přípravy na zkoušku z cizího jazyka v angličtině.
Vybrané aspekty empirického výzkumu pedagogických jevu
Selected Aspects of Empirical Investigation of Educational
Phenomena
Doc. PaedDr. Pavel Doulík, Ph.D.
Náplní kurzu je seznámení doktorandu se základní problematikou
empirického výzkumu pedagogických jevu (hypotézy, výzkumný soubor, validita,
reliabilita) a dále pak s tradičními i méně tradičními metodami, které se používají
jak v kvantitativním, tak v kvalitativním výzkumu. Jedná se např. o pozorování,
školování, dotazníkové metody, interview, experiment, obsahovou analýzu textu,
Q-metodologii, sémantický diferenciál, oscilometrii atd. Doktorandi se s danými
metodami seznámí v teoretické rovině, ale důraz je kladen i na jejich praktickou
aplikaci (zejména ve vztahu k tématu jejich dizertační práce). Předmět je rovněž
zaměřen na seznámení studentu se základy statistického zpracování výzkumných
dat.
Vybrané kapitoly z teoretické geodézie
Selected topics of theoretical geodesy
Prof. Ing. Pavel Novák, Ph.D., Prof. Ing. Jan Kostelecký, DrSc.,
Ing. Jan Douša, Ph.D., RNDr. Ing. Petr Holota, DrSc.,
Ing. Vojtech Pálinkáš, Ph.D., Ing. Václav Slaboch, CSc.,
Ing. Jiří Lechner, CSc.
Kosmická geodézie a geodynamika. Fyzikální geodézie,
Kinematika družic a GPS. Metrologie.
58
gravimetrie.
Vybrané kapitoly z moderní algebry
Selected Chapters of Modern Algebra
RNDr. Libuše Tesková, CSc., Prof. RNDr. Ing. Petr Němec, DrSc.
Grupy, nekomutativní, Abelovy, p-grupy, Sylowovy podgrupy. Direktní
rozklady Abelových grup. Okruhy, tělesa, moduly a vektorové prostory. Konečné
grupy a jejich reprezentace.
Vybrané kapitoly z numerické analýzy
Selected Parts of Theoretical Numerical Analysis
Doc. Ing. Josef Daněk, Ph.D., Doc. RNDr. Jiří Felcman, CSC.
Přímé a iterační metody v numerické lineární algebře s aplikacemi na řešení
parciálních diferenciálních rovnic. Metody maticových rozkladů a iterační
metody. LU rozklad, QR rozklad a další maticové rozklady, jejich vlastnosti a
aplikace v numerické matematice. Klasické iterační metody (Jacobi, GS, SOR),
jejich vlastnosti a použití. Metoda sdružených gradientů, moderní iterační metody
pro nesymetrické úlohy (např. GMRES). Předpodmínění a konstrukce
předpodmiňovačů. Metody více sítí (multigrid). Algebraický multigrid. Metody a
algoritmy založené na principu rozkladu oblasti. Metody FETI, ADI. Spline funkce
a wavelety, jejich využití v numerické matematice.
Vybrané partie funkcionální analýzy
Selected Topics of Functional Analysis
Doc. Ing. Gabriela Holubová, Ph.D.
Základní vlastnosti lineárních a nelineárních operátorů v normovaných
lineárních prostorech, abstraktní integrální a diferenciální počet, lokální
vlastnosti diferencovatelných zobrazení, diferenciální a integrální počet na
varietách.
7.5 Katedra mechaniky
Předměty vědního základu
Dynamika strojů
Dynamics of Machines
Prof. Ing. Vladimír Zeman, DrSc.
Matematické modelování pohybu vázaných mechanických soustav metodou
Lagrangeových rovnic. Diskrétní modely lineárních kmitavých soustav
v maticovém tvaru. Spektrální a modální matice. Modální metody vyšetřování
dynamické odezvy. Ustálené harmonické a periodicky buzené kmity. Modelování
rozsáhlých mechanických systémů metodou modální syntézy a kondenzace.
Vybrané aplikace: dynamika rotorů, pružné ukládání strojů, torzní kmity
pohonových soustav, kmitání hřídelových soustav s ozubenými koly, kmitání
nosníkových a potrubních systémů, seismicky buzené kmity konstrukcí.
Nelineární dynamické systémy a chaos
Nonlinear Dynamical systems and Chaos
Prof. Ing. Josef Rosenberg, DrSc.
Nelineární oscilátory, základní pojmy z teorie dynamických systémů, bodové
atraktory a limitní cykly v autonomních systémech, typy bifurkací. Floquetova
59
teorie, metoda vícenásobných škál, kvaziperiodická řešení, periodické a chaotické
atraktory buzených oscilátorů, stabilita a bifurkace iteračních zobrazení.
Deterministický chaos v diskrétních dynamických systémech, typy přechodu
k chaosu, chaos v Hamiltonovských systémech, vybrané aplikace.
Statistická mechanika
Statistical Mechanics
Prof. Dr. Ing. Jan Dupal
Úvod a nástroje statistické mechaniky. Funkce náhodné proměnné, náhodné
procesy, jejich charakteristiky a zpracování. Stacionarita, časové průměry,
ergodičnost, korelace, výkonové spektrum, normální procesy. Odezva lineárních
diskrétních systémů a kontinuí na náhodné buzení, statistické charakteristiky
výstupů systémů s náhodnými parametry. Nelineární mechanické systémy,
statistické charakteristiky výstupů nelineárních systémů pomocí linearizace a
řešením Fokker-Planck-Kolmogorovovy rovnice. Modelování náhodných procesů.
Regrese a identifikace mechanických systémů. Výpočty poškození a odhadování
životnosti.
Vázané mechanické systémy
Multibody mechanical systems
Prof. Ing. Jiří Křen, CSc.
Transformační matice základních pohybů, rychlosti, zrychlení bodů a těles.
Kinematika současných pohybů těles v maticové formulaci. Složení a topologie
vázaných mechanických soustav (VMS), popis struktury, vektorové a maticové
metody řešení kinematických závislostí. Prostorové VMS s nižšími a vyššími
kinematickými dvojicemi. Numerické řešení kinematických závislostí VMS.
Maticové metody dynamického vyšetřování VMS aplikací bivektorů, rekurzivních
metod a Lagrangeových rovnic smíšeného typu, numerické řešení pohybových
rovnic. Dynamická analýza VMS s uvažováním poddajnosti těles a kinematických
dvojic, kinetostatika VMS.
Základy anatomie a fyziologie
Fundamentals of Anatomy and Physiology
Doc. MUDr. Jiří Motáň, CSc.
Buňka a její části. Tkáně a jejich rozdělení. Stavba těla. Kosterní systém. Kost
a její stavba, spojení kostí. Klouby v oblasti hlavy, páteře a končetin. Svalový
systém, stavba a funkce svalů, hlavní svaly. Trávicí systém. Urogenitální systém a
vývodné cesty močové. Tělesné tekutiny, funkce krve. Krevní oběh, srdce, jeho
stavba a funkce. Dýchací systém, plíce a mechanismy dýchání, regulace dýchání.
Nervový systém (periferní a centrální). Imunitní systém. Kůže a její stavba, kožní
adnexa. Smyslové orgány. Receptory, čich chuť, sluch, zrak, ústrojí rovnováhy.
Předmět je zajišťován ve spolupráci s LF UK v Plzni.
Základy mechaniky kontinua
Fundamentals of Mechanics of Continuum
Prof. Ing. Josef Rosenberg, DrSc.
Základní typy popisu kontinua, zákony zachování, podmínky mechanické
rovnováhy, kinematické rovnice včetně uvažování velkých deformací.
Mikrokontinuum. Teorie konstitutivních rovnic, konstitutivní rovnice různých
typů kontinuí. Základní termodynamické zákony, podmínky energetické
rovnováhy. Okrajové a počáteční podmínky mechaniky kontinua. Deformační a
60
silová formulace úloh elasticity (Laméovy, Beltramiovy rovnice). Rovinná úloha
elasticity. Airyho funkce napětí. Variační formulace přímá a nepřímá (princip
virtuálních prací, Lagrangeův a Castiglianův princip). Základy teorie plasticity a
termoplasticity. Viskoelastoplasticita. Šíření napěťových vln v tělesech. Úlohy
hydrodynamiky.
Životnost a spolehlivost
Durability and Reliability
Ing. Vlastimil Vacek, CSc.
Provozní podmínky strojních částí a konstrukcí. Měření, vyhodnocování a
simulování provozního zatížení. Materiálové vlastnosti při proměnném zatížení.
Zkoušky na únavu, Wöhlerova křivka, křivky životnosti. Vlivy na únavu materiálu.
Výpočty únavové životnosti: tvarová pevnost, hypotézy kumulace únavového
poškozování. Lomová mechanika ve vysokocyklové únavě, růst únavové trhliny.
Nízkocyklová únava. Creep, výpočet životnosti v oblasti creepu.
Předměty odborného zaměření
 Kinematická a dynamická analýza a syntéza mechanických
soustav
Analýza, syntéza a optimalizace VMS
Multibody Analysis, Synthesis and Optimisation
Maticové metody řešení kinematických závislostí vázaných mechanických
systémů (VMS). Transformační matice nižších a vyšších kinematických dvojic.
Numerické kinematické řešení mechanismů. Kinematická analýza mechanismů
s vyššími kinematickými dvojicemi, aplikace Bézierových-Bersteinových
polynomů. Geometrická a kinematická syntéza VMS, syntéza vačkových
mechanismů. Konstrukční rovnice geometrické a kinematické syntézy vodících a
převodových mechanismů, generátory funkcí. Syntéza jako problém optimalizace.
Přesnost a citlivost mechanismů a kinematických řetězců.
Dynamická syntéza a optimalizace
Dynamics Synthesis and Optimization
Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, CSc.
Klasifikace vybraných úloh dynamické syntézy kmitavých mechanických
systémů (kondenzace, ladění, optimalizace). Metody dynamické kondenzace.
Metody spektrálního ladění. Citlivost vlastních veličin na změny návrhových
parametrů. Formulace úloh parametrické optimalizace v dynamice strojů a
konstrukcí. Algoritmy jednorozměrné a vícerozměrné nepodmíněné
minimalizace. Podmíněná minimalizace. Software pro optimalizaci.
Experimentální dynamika a identifikace
Experimental Dynamics and Identification
Prof. Ing. Miroslav Balda, DrSc.
Náhodné procesy a jejich charakteristiky v časové a ve frekvenční oblasti.
Spojitá a diskrétní Fourierova transformace. Budiče a snímače chvění. Součásti
61
měřícího řetězce. Metody měření a číslicového zpracování harmonických a
náhodných procesů pro zjišťování modálních a kmitočtových charakteristik.
Vícekanálové měření vynuceného kmitání konstrukcí a rotorových soustav.
Parametrická identifikace dynamických mechanických soustav.
Kinematická geometrie
Kinematic geometry
Doc. Ing. Jaromír Švígler, CSc.
Základy diferenciální geometrie křivek a ploch. První a druhý základní tenzor
a tenzor křivosti plochy. Trochoidní a obálkové plochy. Technicky významné
plochy a jejich využití v ozubených soukolích. Vytváření spoluzabírajících ploch,
které tvoří vyšší kinematickou dvojici v rovině a v prostoru. Šroubové plochy jako
zvláštní případ obecných ploch, jejich zvláštnosti a jejich aplikace. Použití
trochoidních a obálkových šroubových ploch u šroubových strojů a jejich
teoretický a reálný dotyk.
Teorie kmitání
Theory of Vibration
Prof. Ing. Vladimír Zeman, DrSc.
Matematické modely diskrétních nekonzervativních lineárních soustav, jejich
klasifikace a spektrálně-modální vlastnosti. Modální metody vyšetřování
dynamické odezvy. Metody spektra odezva. Citlivost dynamických vlastností
soustav na změnu návrhových parametrů. Modelování rozsáhlých mechanických
systémů metodou modální syntézy. Analytické metody vyšetřování volných a
vynucených kmitů jednorozměrných kontinuí. Klasifikace nelineárních soustav,
modelování nelinearit a přibližné analytické metody vyšetřování kmitání.
Teorie ozubených převodů
Theory of Gearing
Doc. Ing. Jaromír Švígler, CSc.
Ozubené soukolí jako mechanismus s vyšší kinematickou dvojicí, dotyk
zubních ploch, podmínka konstantního převodu, axoidy relativního pohybu,
vytváření přidružených ploch, bodový a křivkový dotyk přidružených ploch,
přechodová plocha. Citlivost ozubení na deformace uložení. Kinematika
výrobních strojů. Aplikace obecné teorie na teorii ozubených převodů čelních,
kuželových a hypoidních. Interference spoluzabírajících ploch.
Výpočtové metody dynamiky
Computational Methods of Dynamics
Prof. Dr. Ing. Jan Dupal
Matematické modelování problémů dynamiky kontinua. Přibližné metody
diskretizace. Určování modálních veličin. Výpočty odezev kontinuí
reprezentovaných pomocí samoadjungovaných a nesamoadjungovaných
operátorů a pomocí matic (po diskretizaci). Diskretizace konstrukcí typu nosník,
rotující hřídel, deska a skořepina pomocí MKP a modelování konstrukcí složených
z uvedených kontinuí. Napěťová a stabilitní analýza nesymetrických rotorů a
prostorových těleso-nosníkových systémů. Numerické metody přímé integrace
pohybových rovnic. Využití prostředí MATLAB v dynamice.
62
 Porušování konstrukcí z klasických a kompozitních materiálů
Experimentální pružnost
Experimental Strain and Stress Analysis
Prof. Ing. František Plánička, CSc.
Statistická analýza experimentálních dat. Modelová podobnost. Měření
deformací tenzometry: mechanickými, optickými, pneumatickými, elektrickými.
Optické metody analýzy napětí a deformací: fotoelasticimetrie, metoda moire.
Měření posuvů a deformaci při vysokých teplotách. Experimentální analýza
kmitání. Zbytková napětí. Akustická emise. Speciální metody.
Lomová mechanika
Fracture Mechanics
Griffithova teorie křehkého porušení. Lineární lomová mechanika. IrwinOrowanův přístup, součinitelé intenzity napětí, lomová houževnatost, podmínka
stability trhliny. Nelineární lomová mechanika: J-integrál, rozevření trhliny,
metody jejich určení. Dvouparametrická lomová mechanika. Energetický přístup
v lomové mechanice. Energetické principy. Kombinovaný mód zatížení.
Numerické modelování úloh lomové mechaniky a jejich řešení pomocí MKP.
Lomová mechanika ve vazbě na únavu materiálu.
Optimalizace konstrukcí
Structural Optimization
Prof. Dr. Ing. Eduard Rohan, DSc.
Kritéria optimalizace konstrukcí a výběr návrhových parametrů. Numerické
metody úloh vázaného extrému. Metody citlivostní analýzy v úlohách statiky a
dynamiky kontinua, metoda adjungovaných systémů. Optimalizace prutových
soustav, optimální topologie a geometrie. Tvarová optimalizace elastických a
neelastických těles, formulace a řešení základních úloh, úlohy s kontaktem.
Metody optimálního návrhu topologie těles, relaxace s využitím homogenizace
mikrostruktury. Volná materiálová optimalizace, optimalizace geometrie
mikrostruktur kompozitních materiálů a její využití při návrhu konstrukcí,
funkčně gradované materiály. Optimalizace tvaru obtékaných těles a kanálů v
úlohách proudění.
Porušování kompozitních materiálů
Damage and Failure of Composite Materials
Prof. Ing. Vladislav Laš, CSc.
Mechanika kompozitních materiálů. Jednosměrový kompozit a stanovení
jeho materiálových charakteristik. Klasická laminátová teorie. Makromechanická
a mikromechanická kritéria porušování jednosměrových kompozitů. Moderní
interaktivní kritéria porušování („Direkt mode“) ze skupiny LaRC (NASA).
Analýza postupného porušování laminátů. Numerická simulace porušování
kompozitů jak při statickém, tak dynamickém zatěžování pomocí metody
konečných prvků. Stanovení zbytkové pevnosti laminátu.
63
Poškození a porušení konstruukčních prvků
Damage and fractureal elements
Doc. Ing. Petr Brož, DrSc.
Základy mechaniky poškození kontinua, numerická analýza a lokalizace
poškození, modely poškození – jednoosý i pro víceosou napjatost, analýza okolí
kořene trhliny, kritéria pro šíření trhliny, mechanika porušení v lineárně
pružnostní oblasti, pružno – plasticitní mechanika porušení, dynamické a časově
závislé porušení, mechanika porušení v kovech a v nekovových materiálech,
zkoušky lomové houževnatosti kovů, zkoušky porušení nekovových materiálů,
počítačová mechanika porušení, zpracování K a J, poddajnost a řešení mezního
zatížení, houževnatý kolaps; creep, creep – únavový a dynamický kolaps; kolaps
křehkých a kvazikřehkých materiálů
Spolehlivost konstrukcí
Reliability of Structures
Prof. Ing. Pavel Marek, CSc.
Posuzování spolehlivosti konstrukcí a jejich součástí zahrnující ověření a
průkaz jejich kapacity odolat všem možným kombinacím zatížení očekávaným v
celém průběhu jejich provozu s přihlédnutím k možné kumulaci poškození
(únava, koroze apod.) a splnění kritérií použitelnosti. Extrémní kombinace odezev
konstrukce na zatížení. Kritérium bezpečnosti konstrukce definované prostou
nebo stabilitní pevností, stabilitou polohy, odolností z hlediska porušení lomem
apod. Kritérium kumulace poškození související s únavou (šíření únavových
trhlin, vliv reologických vlastností materiálu ad.). Metody posuzování
spolehlivosti konstrukcí založené na deterministickém pojetí (viz např. překonaná
metoda dovolených namáhání)), na „předpisové“ metodě dílčích součinitelů (viz
např. aplikace FORM a SORM v Eurocodech) a na plně pravděpodobnostním
pojetí (viz např. SBRA – Simulation Based Reliability Assessment). Aplikace
pravděpodobnostní metody SBRA na navrhování kovových, betonových a
dřevěných konstrukcí.
Vybrané statě z pružnosti a plasticity
Selected Chapters of Elasticity and Plasticity
Matematický model lineárně pružného kontinua, řešení okrajových úloh.,
Rotačně symetrické úlohy. Přibližné numerické metody řešení. MKP, speciální
prvky. Speciální problémy podle zaměření studia doktoranda. Podmínky
plasticity, plocha plasticity, plochy zatěžování. Teorie plasticity. Matematický
model tělesa v pružně plastickém stavu. Numerické řešení okrajových úloh
pomocí MKP.
Výpočtové metody mechaniky kontinua
Computational Methods of Mechanics of Continuum
Prof. Ing. Vladislav Laš, CSc.
Variační principy a princip virtuálních prací. Přibližné metody řešení úloh
mechaniky kontinua. Metoda konečných prvků a řešení úloh elastostatiky a
dynamiky. Metoda hraničních prvků a řešení úloh mechaniky kontinua. Řešení
nelineárních úloh – fyzikální nelinearita, kontaktní úlohy. Nestacionární
napjatost, šíření elastických a plastických napěťových vln při rázu těles.
Numerické řešení úloh lineární a nelineární lomové mechaniky s využitím
výpočtových systémů (MARC, ANSYS aj.)
64
 Mechanika kontinua, mikrostruktur a biomechanika
Biomechanika
Biomechanics
Biomechanika svalově kosterního a srdečně cévního systému člověka.
Bioviskoelasticita tuhých tkání, měkkých tkání a tekutin. Reologie biologických
materiálů a biologických systémů. Mechanika kosterního a hladkého svalu,
biomechanika srdečního svalu. Hillův a Huxleyho model svalu. Identifikace
vlastností živých tkání. Lidská krev a viskozimetry. Mechanické vlastnosti a
modely krve a krevních trubic. Biomechanika umělých náhrad, biotolerance,
umělé kloubní náhrady. Biomechanika vazů a chrupavky, základy teorie mazání a
synoviální tekutiny. Biomechanika plic a tkáňové inženýrství. Biomechanika
močového ústrojí. Biodynamika pohybového systému člověka. Modelování tkání a
orgánů na bázi nelineárního kontinua. Modely tkání na bázi směsí.
Impaktní biomechanika
Impact Biomechanics
Ing. Luděk Hynčík, Ph.D.
Historie impaktní biomechaniky. Vymezení pojmů impaktní biomechaniky.
Impaktní biomechanika a její vztah k dopravě. Statistiky, databáze a jejich využití
pro impaktní biomechaniku. Mechanismy a kritéria poranění. Stupnice poranění.
Prevence. Mechanické figuríny. Legislativa a její trendy. Testy a jejich
vyhodnocování. Numerické modely a jejich využití pro impaktní biomechaniku.
Impaktní biomechanika a virtuální testování.
Interakce kontinuí různých fází
Interaction of Continua of Different Phases
Klasifikace problémů interakce kontinuí (slabě a silně vázané systémy) a
základní formulace úlohy interakce typu tekutina – poddajné těleso. Lagrangeův
a Eulerův popis charakteristik interagujících kontinuí, lineární a nelineární úloha
interakce kontinuí. Sdružená a nesdružená metoda řešení úloh interakce,
základní matematické modely. Zákony zachování v ALE popisu a aplikace ALE
popisu v úlohách interakce kontinuí. Variační formulace úloh interakce, časová a
prostorová diskretizace problémů interakce. Numerické metody řešení lineárních
a nelineárních problémů interakce kontinuí.
Matematické modelování proudění tekutin
Mathematical Modelling of Fluid Flow
Doc. Ing. Jan Vimmr, Ph.D.
Moderní numerická schémata metody konečných objemů formulovaná pro
řešení problémů nevazkého a vazkého laminárního proudění stlačitelné
Newtonské tekutiny. Základní charakteristiky turbulentního proudění, numerické
řešení systému středovaných Navierových-Stokesových rovnic uzavřených
vhodným modelem turbulence. Aplikace na úlohy proudění ve vnitřní a vnější
aerodynamice. Matematické modelování proudění vazkých nestlačitelných
tekutin. Aplikace v biomechanice, např. při modelování kardiovaskulárních
problémů.
65
Nelineární mechanika kontinua
Non-linear Mechanics of Continuum
Klasifikace a základní formulace nelineárních úloh mechaniky kontinua.
Konjugované míry napjatosti a přetvoření, Lagrangeova formulace rovnováhy
kontinua v přírůstkové formě, základní charakteristiky nelineárního kontinua.
Princip virtuálních prací v Lagrangeově formulaci, totální a aktualizovaná
Lagrangeova formulace nelineárních úloh. Konstitutivní vztahy nelineárních
kontinuí. Rychlostní formulace nelineárních úloh mechaniky kontinua.
Diskretizace nelineárního kontinua metodou konečných prvků, numerické řešení
nelineárních rovnic v přírůstkovém tvaru.
Mechanika heterogenních a vícefázových kontinuí
Mechanics of Heterogeneous and Multiphasic Continua
Prof. Dr. Ing. Eduard Rohan, DSc.
Úvod do kontinuálního popisu heterogenních materiálů složených z pevných i
tekutých fází, které jsou vzájemně promíseny. Modelování těchto materiálů pro
řešení inženýrských úloh v akustice, v mechanice biologických tkání, ve stavební
mechanice a v úlohách životního prostředí. Základy fenomenologické teorie
porézních vícefázových materiálů, konceptu objemových poměrů, chemických
potenciálů a efektivních napětí, odvození bilančních a konstitutivních vztahů.
Metody popisu heterogenních médií založené na geometrické reprezentaci jejich
mikrostruktury, průměrovací techniky, metoda homogenizace a dvouškálového
modelování. Metodika počítačového modelování pro víceškálový popis.
Modelování a popis mikrostruktur pro biomechaniku a
nanomechaniku
Modelling and Description of Microscopic Structures for Purposes of
Biomechanics and Nanomechanics
Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček
Základy mikrokontinuálního popisu pro tvorbu zobecněných kontinuálních
teorií, základy statistického popisu mikrostruktur a obecné podmínky přechodu k
makroskopickému kontinuálnímu popisu (středování). Obecné termodynamické
souvislosti a ilustrativní příklady z biomechaniky (modelování tkání od
mikroskopické úrovně) a nanomechaniky (Cauchyho-Bornovo pravidlo).
66
8. Studijní oddělení a kontakty
8 Studijní oddělení a
kontakty
Referent pro výzkum, vývoj a doktorské
studium
Ing. Jaroslav Toninger
tel.: 377 63 2012
e-mail: [email protected]
Úřední hodiny:
Po
St
Pá
9:00 – 11:30
9:00 – 11:30
9:00 – 11:30
Děkan
Proděkan pro tvůrčí činnost
tel.: 377 63 2000
tel.: 377 63 2619
9 Informační zdroje
www FAV část doktorské studium: http://www.fav.zcu.cz/
IS STAG:
http://www.stag.zcu.cz/
Portál ZČU:
http://www.portal.zcu.cz
Stipendia http://www.fav.zcu.cz
Ubytovací stipendium:
http://ubytstip.zcu.cz/
Sociální stipendium:
http://socstip.zcu.cz/
67

Doktorské studium na FAV-2012-2013

Transkript

Podobné dokumenty

Doktorské studium na FAV-2008-2009

SHRNN TECHNICK SPRVA

Studentská vědecká konference 2013

Nabídka studijních předmětů - Fakulta strojní

dokumentografické informační systémy osnova předmětu (2016

Stáhněte si PDF Akademického bulletinu

062_066_velo stars.indd

HE02_M01-Geofyzika a geodynamika

Bakalářské obory – kombinované studium – předměty 1. ročníku

První krůčky po výpočetním prostředí ZČU - Support

Bakalářské obory – kombinované studium – předměty 1. ročníku

OES bakalářský - OES | Otevřené Elektronické Systémy

O díle O autorovi Poděkování

Anotace předmětů

Značky a jednotky vybraných důležitých fyzikálních veličin

Anotace předmětů

Profil boků zubu v rovině kolmé k ose rotace kola je tvořen takovou

Handan CV-6000 Twin DVR