Lekce 10, 11

KURZ 10
1
2
3
4
6
7
Klíč 28:
tutón hólc
tutoho hólca
tutomu hólcej
tutoho hólca
wo tutym hólcu
z tutym hólcom
1 tutaj hólcaj
2 tuteju hólcow
3 tutymaj hólcomaj
4 tuteju hólcow
6 wo tutymaj hólcomaj
7 z tutymaj hólcomaj
1
2
3
4
6
7
tale chěža
tejele chěže
tejle chěži
tule chěžu
wo tejle chěži
z tejle chěžu
žane polo
žaneho pola
žanemu polu
žane polo
wo žanym polom
ze žanym polom
tejle chěži
tejule chěžow
tymajle chěžomaj
tejle chěži
wo tymajle chěžomaj
z tymajle chěžomaj
někajkažkuli holca
někajkeježkuli holcy
někajkejžkuli holcy
někajkužkuli holcu
wo někajkejžkuli holcy
z někajkejžkuli holcu
něčeji zešiwk
něčejeho zešiwka
nečejemu zešiwkej
něčeji zešiwk
wo něčejim zešiwku
z něčejim zešiwkom
žanej poli
někajkejžkuli holcy
něčejej zešiwkaj
žaneju polow
někajkejužkuli holcow
něčejeju zešiwkomaj
žanymaj polomaj někajkimajžkuli holcomaj něčejimaj zešiwkomaj
žanej poli
někajkejžkuli holcy
něčejej zašiwkaj
wo žanymaj polomajwo někajkimajžkuli holcomajwo něčejimaj zešiwkomaj
z žanymaj polomaj z někajkimajžkuli holcomaj z něčejimaj zešiwkomaj
tući hólcy
tele chěže
žane pola
tutych hólcow
tychle chěžow
žanych polow
tutym hólcam
tymle chěžam
žanym polam
tutych hólcow
tele chěže
žane pola
wo tutych hólcach wo tychle chěžachwo žanych polach
z tutymi hólcami z tymile chěžemi z žanymi polemi
někajkežkuli holcy
někajkichžkuli holcach
někajkimžkuli holcam
někajkežkuli holcy
wo někajkichžkuli holcach
z někajkimižkuli holcami
něčeje zešiwki
něčejich zešiwkow
něčejim zešiwkam
něčeje zašiwki
wo něčejich zešiwkach
z něčejemi zešiwkami
Njeznaju žanoho hólca, kiž/kotryž njelubuje/nima rady sport. Hladaj před so! Su
porno sebi šli.
Záporná slovesa se tvoří předponou nje- /viz KURZ 2, 4/. Jen sloveso měć a
chcyć tvoří zápor v přítomném čase odlišně (tento způsob tvoření platí v případě
slovesa chcyć i pro jednoduché préteritum, jehož paradigma následuje):
sg
du
pl
1 nochcu / njecham nochcemoj / njechamoj nochcemy / njechamy
nochceće / njechaće
2 nochceš / njechaš nochcetaj / njechataj
nochcetaj / njechataj
nochcedźa / njechaja
3 nochce /njecha
sg
1 nochcych / njechach
2 nochcyše / njechaše
3 nochcyše / njechaše
du
nochcymoj / njechachmoj
nochcyštaj / njechaštaj
nochcyštaj njechaštaj
sg
du
pl
1 nimam nimamoj nimamy
nimaće
2 nimaš nimataj
nimataj
nimaja
3 nima
pl
nochcychmy / njechachmy
nochcyšće / njechašće
nochcychu / njechachu
sg
du
pl
1 njemějach njemějachmoj njemějachmy
njeměješće
2 njeměješe njeměještaj
njemějachu
3 njeměješe njeměještaj
Budoucí čas od slovesa chcyć se tvoří tvary pomocného slovesa być s infinitivem,
nebo předponou ze- (zechcu, zechceš); sloveso měć viz KURZ 4. Perfektum se tvoří
pravidelně, přičemž záporka je u pomocného slovesa. Imperativ je chcyj, chcyjće a
měj, mějće.
Tvarů njecham se užívá běžně, nochcu je poněkud knižní.
23
Číslovky
jedyn jedna jedne
dwaj dwě dwě
tři (nonrat.) třo (rat.)
štyri štyrjo
pjeć pjećo
šěsć šesćo
sydom sydomjo
sodom wosomjo
dźewjeć dźewjećo
dźesać dźesaćo
jědnaće jědnaćo
dwanaće dwanaćo
třinaće třinaćo
štyrnaće štyrnaćo
pjatnaće pjatnaćo
šěsnaće šěsnaćo
sydomnaće
wosomnaće
dźewjatnaće
dwaceći
jedynadwaceći
dwajadwaceći
třiadwaceći
třiceći
štyrceći
pjećdźesać/połsta
šěsćdźesać
sydomdźesać
wosomdźesać
dźewjećdźesać
sto
sto a jedyn
sto a pjećdźesać
sto a pjećadwaceći
dwě sće
tři sta
pjeć stow
tysac
dwaj tysac
tři tysac
pjeć tysac
milion
prěni prěnja prěnje
druhi druha druhe
třeći třeća třeće
štworty štworta štworte
pjaty pjata pjate
šesty šesta šeste
sydmy
wosmy
dźewjaty
dźesaty
jědnaty
dwanaty
třinaty
štyrnaty
pjatnaty
šesnaty
sydomnaty
wosomnaty
dźewjatnaty
dwacety
jedynadwacety
dwajadwacety
třiadwacety
třicety
štyrcety
pjećdźesaty/połsty
šěsćdźesaty
sydomdźesaty
wosomdźesaty
dźewjećdźesaty
stoty
sto a prěni
sto a pjećdźesaty
sto a pjećadwacety
dwustoty
třistoty
pjećstoty
tysacty
dwajtysacty
třitysacty
pjećtysacty
milionty
Tvarů číslovek základních na -o (třo,
štyrjo) se užívá u rationálií, není-li
vyjádřen počítaný jedinec. Spojení
číslovky s podstatným jménem je
obdobné českému: Jedyn hólc a jedna
holca staj přišłoj. Dwě holcy so
prašeštej. Dwaj psaj stej šćowkałoj. Tři
konje ćenjechu wóz. Třiwukrajnicy su
knam přijěli. Běchmy třo, pjećo,
dwanaćo. Pjeć šulerjow je jedynku
rosta. Pjećo su jedynku dóstali. Su
přijěli pjećo.
Ve
spojení
číslovky
základní
s podstatným jménem se kromě 1. p.
skloňuje podstatné jméno, nikoliv
číslovka: Pjeć přećelow je na wopyt
přišło. Sym z pjeć přećelkami rěčał.
Powědaše wo šěsć holcach.
Číslovky řadové se skloňují jako
přídavná jména: Bydlu w prěnim
poschodźe. Je z třećeje chěže wušła.
Cvičení
29. Přeložte: W Budyšinje bě w lěće dźewjatnaće stow jedynasydomdźesat
cyłkownje třiaštyrceći tysac sodom stow a wosomnaće wobydlerjow, z toho
dźewjatnaće tysac šěsć stow a pjatnaće muskich a štyriadwaceći tysac dwě sće a tři
žónske, dwaj tysac a dźesać hektarow katastroweje płonony, šěsćadwaceći
industrijowych zawodow, sydomnaće twarskich zawodow, dźesać wyšich šulow, dwě
rozšěrjenej wyšej šuli, jedne dźiwadło, dwaj muzejej a jedyn ansambl.
24
30. Napište číslovku slovy: Prodrustwo je w poslednich 5 lětach 2 nowej hrodźi a
nowy chlěw natwariło. W hrodźach je wšo hromadźe 66 kruwow, 18 jałojcow a 33
ćelatow. W chlěwach kormja 97 swini. Nimo toho ma prodrostwo 17 rancow a 76
prosatow w 5 chlěwach.
31. Skloňujte: šěsć wyšich wučerjow, sydom wučerkow
32. Přeložte: Očekával jsem šest hostů, ale přišlo jen pět. Po dvaceti letech jsem
se zase setkal s devatenácti spolužáky.
25
KURZ 11
Klíč 29: V Budyšíně bylo roku 1971 celkem 43 818 obyvatel, z toho 19 615 mužů a
24 203 žen, 2 010 hektarů katastrální plochy, 26 průmyslových závodů, 17 stavrbních
závodů, 10 středních škol, 2 střední školy s maturitou, 1 divadlo, 2 muzea, 1
ansambl.
30:
pjeć
lětach,
dwě,
šěsćašěsćdźesać,
wosomnaće,
třiatřiceti,
sydomadźewjećdźesać, sydomnaće, šěsćasydomdźesać, pjeć
31:
šěsć wyšich wučerjow
sydom wučerkow
šěsć wyšich wučerjow
sydom wučerkow
šěsć wyšim wučerjam
sydom wučerkam
šěsć wyšich šulerjow
sydom wučerkow
wo šěsć wyšich wučerjach
wo sydom wučerkach
ze šěsć wyšimi wučerjemi
ze sydom wučerkami
32: Sym šěsć hosćow wočakował, ale su přišli jenož pjećo. Po dwaceći lětach sym
so zaso zetkał z dźewjatneće sobušulerjemi.
Rozkazovací způsob je obdobný českému. Tvoří se od 3. os. pl. přítomného času
odtržením osobní koncovky: kupu-ja, dźeła-ja, čin-ja, wukn-u. Končí-li takto získaný
přítomný kmen
1) na samohlásku, přidáme -j (2.sg.), -jmoj (1.du.), -jtaj / -jtej (2.du.), -jmy (1.pl.),
-jće (2.pl.)
2) na souhlásku, pak se tato souhláska často měkčí n>ń, d>dź, t>ć, k>č
3) není-li ve kmeni samohláska, přidává se -i
Příklady: kupuj, kupujmoj, kupujtaj, kupujmy, kupujće, dźěłaj, bij, lij, žněj, lětaj,
kopaj, stań, zběhń, zmiń so, wjedź, mjeć, pječ, wuwědom sej, skoč, njes, wjez, swěć
Nepravidelná slovesa: być-budź, chyć-chcyj, měć-měj, jěsć-jěz/jěs, wědźećwěz/wěs, přińć-přindź/pój
Cvičení
33: Tvořte rozkazovací způsob: přihotować, pomhać, rjedźić, hrajkać sej,
napisać, přeć, přijěć, wuknyć.
Podmiňovací způsob v lužické srbštině je na rozdíl od češtiny jen jeden. Srbský
podmiňovací způsob tedy odpovídá jak českému podmiňovacímu způsobu
přítomnému (udělal bych), tak i minulému (byl bych udělal). Je složen z příčestí
minulého a ze zvláštních tvarů slovesa być (v záporu se záporka nje- připojuje ke
slovesu być).
sg
du
pl
1 (nje)bych so prašał (nje)bychmoj so prašaoj (nje)bychmy so prašeli
(nje)byštaj so prašałoj
(nje)byšće so prašeli
2 (nje)by so prašał
(nje)byštaj so prašałoj
(nje)bychu so prašeli
3 (nje)by so prašał
Příklady: Hdyž woł by swoje mocy znał, by šwikarja na rohi wzał. (Kdyby vůl znal
svou sílu, nabral by popoháněče na rohy.) Ja bych rady serbšćinu nawuknył. (Rád
bych se naučil srbštinu.)
Běžné spojky jsou hdy by, hdyž by, jeli by, jelizo by (kdyby, jestliže).
26
34. Přeložte: Měl bych radost, kdyby mě Hanka navštívila. Kdybychom měli dost
peněz, jeli bychom na dovolenou do Lužice. Rádi bychom jeli v neděli na výlet do
Blat, kdyby bylo pěkné počasí. Kdybych to věděl, byl bych nepřišel. Člověk by
nevěřil, jak je srbština bohatá na staré mluvnické tvary.
Opětovací čas minulý je tvarem totožný s podmiňovacím způsobem, takže jen ze
souvislosti poznáme, jde-li o tento čas nebo o podmiňovací způsob. Významem
odpovídá českým slovesům opakovacím - chodívat, chodívávat:
Wón by so při Sprjewi přechodźował a by husćišo tež po našej hasy šoł. Přeco by
mje po hłowje pohładźił, hdyž jeho postrowich. (Procházíval se u Sprévy a častěji
chodíval i po naší ulici. Vždycky mě pohladil po hlavě, když jsem ho pozdravil.)
35. Přeložte: Nastajnosći by wón na swojim statoku něšto porjedźał a polěpšował.
Naša mać by často prajiła, zo je to hubjenje, hdyž so holca tak pozdźe wječor
narodźi.
Čas předminulý označuje děj minulý, předcházející jinému ději minulému. Tvoří se
z jednoduchého minulého času pomocného slovesa być a příčestí minulého slovesa
významového. V češtině jsou tyto tvary zastaralé: Prjedy hač bě so swět prawje
domasał, bě Pólska hižo pobita. (Dřív než se svět dovtípil [tj. než se byl dovtípil], bylo
už Polsko rozdrceno.)
36. Přeložte: Nimale poł lěta traješe, doniž njeběch so trochu zhrabał. Štwórty dźeń
wjace njepřińdźe, bě ćežko schorjeła. Tež nan, na kotrehož běchu pisali, z Michałom
ničo njewučini. Hdyž běchu so wšitcy wupłakali, zanjesechu wojacy smjertny kěrluš.
Mać dyrbješe wuznać, zo so dotal wo hólcowe wuknjenje starała njebě.
e-třída 1
2
3
4
5
6
a-třída
i-třída
Přehled sloves
infinitiv
1.,2.sg., 3.pl.
kupować
kupuju kupuje kupuja
wuknyć
wuknu wuknje wuknu
njesć
njesu njese njesu
bosć
bodu bodźe bodu
pjec
pjeku pječe pjeku
brać
bjeru bjerje bjeru
bić
biju bije bija
leć
liju lije lija
žnjeć
žněju žněješ žněja
počeć
póčnu póčnješ póčnu
pisać
pisam pisa pisaja
pišu piše pišu
lětać
lětam lěta lětaja
warić
warju wari warja
słyšeć
słyšu słyši słyša
ćerpjeć
ćerpju ćerpi ćerpja
ł-forma
kupował
wuknył
njesł
bodł
pjekł
brał
bił
lał
žnjał
počał
pisał
perfektum
kupowach
wuknjech/nawuknych
(na)njesech
(z)bodźech
(na)pječech
bjerjech zabrach
bijach zbich
lijach wulach
žnějach nažnjach
počach
(na)pisach
příčestí trpné
kupowany
wuknjeny
njeseny
bodźeny
pječeny
wubrany
bity
laty
žnjaty
počaty
pisany
lětał
warił
słyšał
ćerpjał
(z)lětach
warjach zwarich
(za)słyšach
ćerpjach poćerpjach
lětany
warjeny
słyšany
ćerpjeny
27
Některá nepravidelná slovesa
infinitiv 1.,3.sg, 1.pl
ł-forma
móc
móžu móžeš móžeja móhł
dać
dam da dadźa
dał
směć
směm smě smědźa směł
jěsć
jěm jě jědźa
jědł
wědźeć wěm wě wědźa
wědźał
hić
du dźe du
šoł, šła
jěć
jědu jědźe jědu
jěł
preteritum
móžach zamóh
dach
smědźach
jědźach zjěch
wědźach zapowěch
dźěch přińdźech
(wot)jědźech
příčestí trpné
wumóženy
daty
jědźeny
wědźeny
nańdźeny
wujědźeny
37. Přeložte: Umíš (móc) mluvit srbsky? Naši žáci ještě nedovedou mluvit, ale číst
dovedou. Včera jsem nedokázal (zamóc) k tobě přijít, byl jsem dlouho ve škole. Proč
jste nesměli jet na výlet? Je pozdě, děti už nesmějí jít ven. Jestliže bude pěkné
počasí, můžete (směć) se jít koupat. Výletníci přišli hladoví, snědli všechno, co jsme
(byli) připravili. Ráno jíme housky, o dovolené jsme jedli ráno chléb. Zapovězené
ovoce nejvíc chutná. Věděl jsem, že nepřijdete. Šli trak dlouho, až přišli do borového
lesa. Zítra ke mně přijď. Pojď s námi do lesa na houby. Sestra šla do školy. Jedete
také n výlet? Pojedeme zítra. Včera otec odjel na veletrh.
Trpný rod se tvoří zvláštním tvarem pomocného slovesa być (viz tabulka níže) a
příčestím trpným (viz tabulka výše). Příčestí trpné má jen tvary složené, jmenné
zcela vymizely: nesen, nesený x njeseny.
sg
du
pl
1 buch buchmoj buchmy
buštaj
bušće
2 bu
buštaj
buchu
3 bu
Spisowaćel bu mytowany. Buchmoj pochwalenaj. (Spisovatel byl vyznamenán. Oba
jsme byli pochváleni.)
Buch a další tvary se však používají též v platnosti spony: Michał Nawka bu w
Radworju z wučerjom. (Michał Nawka se stal v Radworu učitelem.)
38. Přeložte: Po programu jsme byli rozděleni do skupin. Aktivita srbských včelařů
byla několikrát oceněna vyznamenáním. Od ministra mu bylo propůjčeno nejvyšší
státní vyznamenání. Literární vědec byl od nakladatelství získán pro vydání tohoto
díla. Konference, která byla vedena místopředsedou, byla úspěšná. Po její smrti byl
také její domek zbořen. Wićaz byl jednohlasně zvolen za předsedu. Protože nebyl
vyzván odpovědět, mlčel. Serbske nowiny byly na chvíli zakázány. Aspoň učitel byl
zván do inspektorova domu. Neděle a svátky byly svědomitě slaveny.
Přídavná jména přivlastňovací se tvoří podobně jako v češtině: nan-owy dom,
nan-owa chěža, nan-owe polo, nan-owi bratřa, nan-owe pjenjezy, sotř-ina chěža,
sotř-ine dźěćo, sotř-ini hólcy, sotř-ine črije. Mají jen tvary složené a skloňují se jako
tvrdá přídavná jména: z nanoweho doma, ze sotřineje chěže. Tvary typické pro
češtinu jako otcův dům - otcova domu tedy srbština nezná.
Jsou však i přídavná jména přivlastňovací nesklonná: susodźic holca, bjez
sosodźic holcy, Nowotneho awto, bjez Nowotneho awta.
Původem přídavná jména přivlasatňovací jsou i příjmení žen a jména rodinná.
Jména vdaných žen od příjmení mužských končících na –a, -o, -ki se tvoří příponou
–ina/-yna, v případě ostatních jmen postupujeme podobně jako v češtině a
připojujeme příponu –owa. Všechna příjmení skloňujeme jako přídavná jména –
Fascyna – Fascyneje, Nowakowa – Nowakoweje.
28
Šołta
Bjenada
Meltka
Nawka
Nedo
Andricki
Faska
Nowak
Šołćina
Bjenadźina
Meltcyna
Nawcyna
Nedźina
Andriccyna
Fascyna
Nowakowa
Jména svobodných žen se tvoří příponou –ec od mužských příjmení končících na
–ki, -ko, -ka, -ca nebo souhlásku a dále příponou –ic od ostatních jmen na
samohlásku –a, -o. Tato příjmení se neskloňují. Odpovídají asi českým obecným a
nářečním tvarům jako Mařka Novákovic. Tedy – Marja Kubašec, Marje Kubašec,
Mari Kubašec, Marju Kubašec, wo Mari Kubašec, z Marju Kubašec.
Měrćink
Woski
Bartko
Wjenka
Šleca
Čěsla
Šołta
Měrćinkec
Woskec
Bartkec
Wjenkec
Šlecec
Ć ěslic
Šołćic
Pojmenování rodin se tvoří podobně jako jména svobodných žen, a to příponou
–ecy/-icy.
39. Utvořte dívčí, ženská a rodinná jména od jmen mužských: Smoler, Muka, Bart,
Cyž, Andricki, Bejmak, Brankačk, Bryl, Cuška, Hajna, Haša, Hila, Imiš, Jakubica,
Jakula, Kokla, Kochta, Łahoda, Mudra.
40. Utvořte druhý a třetí stupeň následujících přídavných jmen a příslovcí: sylny,
sprawny, sławny, pilny, bojazny, tupy, šškódny, ćopły, kruty, lózy, horcy, kmany,
swědomity, wysoko, ćežko, chroble, měrnje, krasnje, rjenje, žiwje, luboznje, zrudnje,
dźiwnje, snadnje.
41. Přeložte: Najlubšej staršej! Skónčnje sym do Serbow přijěł. Jakub a Jan staj na
mnje na dwórnišću w Kamjencu hižo čakałoj. Potom smy hromadźe do Serbskich
Pazlic pěši šli. Hdy by rjane wjedro było, rady bychmy wulět do Błotow sčinili.
Wutrobnje Waju strowju a wjeselu so na zasowidźenje. Waju Pawoł.
29