docčerven 2009 - Základní škola a mateřská škola Krouna
download 
Stížnost Transkript
červen 2009 - Základní škola a mateřská škola Krouna
Školní krounský občasník 2 červen/2009 Zprávy z ředitelny Žáci, čeká vás závěrečné vysvědčení. Pro některé bude okamžikem odměny za nemalé úsilí, pro jiné možná zklamáním. V každém případě však bude zhodnocením vaší práce za uplynulých pět školních měsíců. A než začnete v případě neúspěchu vinu za špatné známky svalovat na učitele, školu, rodiče nebo na úplně celý svět, zamyslete se nejdříve sami nad sebou, lidově řečeno, zameťte si před vlastním prahem. Udělali jste, co bylo ve vašich silách? Snažili jste se? Měli jste o vědění zájem? Život totiž není jen o proplouvání a o poflakování se, život je o tvrdé práci a pro vás, žáky, je tou hlavní prací učení. Všem žákům i zaměstnancům přeji klidné prázdniny, plné letní pohody a odpočinku. Pro žáky budou trvat do pondělí 31. srpna. Vycházejícím žákům pak přeju samozřejmě i úspěšný start v nových školách. Poděkovat bych chtěl také zaměstnancům školy (pedagogům, provozním zaměstnancům, kuchařkám) za práci odváděnou po celý rok, většině žáků za snahu a ochotu učit se, pomáhat a tvořit příjemnou atmosféru školy a všem, kteří šířili dobré jméno naší školy (hasiči, Dividlo, Škrob, účastníci soutěží, atd.), za reprezentaci školy i obce. Děti – buďte během prázdnin moc opatrné – při hrách, při koupání, na silnicích a podobně. Zdraví a život je to nejcennější, co máte. Neubližujte také slovy ani fyzicky svým kamarádům – vždyť život sám o sobě přináší někdy dost trápení a slz, tak proč je ještě přidělávat. Jménem všech zaměstnanců i žáků školy vás všechny zvu na oslavu 50. výročí zahájení výuky v budově školy, která proběhne společně s oslavami 660. výročí první písemné zmínky o obci Krouna v sobotu 27. 6. 2009. Bližší informace na www.zskrouna.cz . Přeji vám všem hezké a bezstarostné léto. Červen 2009 Mgr. Josef Kyncl Bleskáč (naše interview) Ve středu 10. června 2009 zavítali redaktoři školního časopisu Škrob do Hlinska na Oddělení sociálně právní ochrany dětí městského úřadu za vedoucím tohoto oddělení panem Martinem Vtípilem. Při velmi zajímavém rozhovoru se seznámili s fungováním oddělení a s náplní práce, kterou jednotliví zaměstnanci vykonávají, a také s tím, kolik různých úkolů z mnoha oblastí společenského života musí sociální pracovníci řešit. Redaktoři Škrobu také pochopili, že „sociálka“ není úřad, který jenom zavírá děti do „pasťáků“, ale že se naopak snaží dětem pomáhat a zajistit jim, aby mohly vyrůstat ve správném prostředí a aby se plně zapojily do života společnosti. Jakou funkci ve svém povolání zastáváte? Od října 2007 jsem vedoucím Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Hlinsko. Proč jste si toto povolání vybral? Určitě jsem si ho nevybral tak, že bych si řekl, mohu být tím nebo tím, tak budu třeba tímhle. To ne. Po základní škole jsem studoval státní Obchodní akademii v Chrudimi a myslel jsem si, že se budu věnovat ekonomické oblasti. I když mi ekonomické předměty šly poměrně dobře, matematika mi na střední jít přestala a to rozhodlo, že se budu orientovat jiným směrem. Zhruba od 15 Školní krounský občasník let jsem se účastnil letních táborů pro děti jako asistent vedoucího, a tak mne lákala obecně práce s mládeží. Po maturitě jsem si podával mimo jiné přihlášku ke studiu učitelství češtiny a němčiny, ale nakonec jsem se dostal ke studiu sociální práce. V rámci studií jsme absolvovali praxi v různých sociálních institucích, jako jsou dětské domovy, domovy pro seniory, školy pro děti s různým postižením, výchovné ústavy. Praxe byly týdenní, ale i měsíční a na jedné z nich jsem se seznámil s oblastí sociálně právní ochrany dětí a konkrétně prací kurátora pro děti a mládež, který pracuje s dětmi, jež mají nějaké výchovné problémy, nebo se dokonce dopouštějí protiprávní činnosti. Tehdy jsem se rozhodl pro toto povolání, protože se mi ta práce zalíbila. Je náročná, zodpovědná a také svým způsobem dobrodružná. Rozhodlo především to, že jde o práci s dětmi a jejich rodinou a to nejen na úřadě, ale i tzv. v terénu, tedy v bydlišti klientů apod. Mohl jsem také využít administrativní dovednosti získané na OA. Myslím, že od té doby jsem věděl, že tuto práci chci dělat a tento sen se mi splnil, neboť jsem po ukončení studií v září roku 2003 nastoupil do svého prvního zaměstnání na Úřad městské části Praha 5, kde jsem pracoval jako kurátor pro děti a mládež. Nastoupil jsem tedy na místo, kde jsem předtím absolvoval praxi a kde jsem se pro toto povolání rozhodl. Jaké školy jste musel vystudovat, abyste toto povolání mohl vykonávat? Dříve stačila k výkonu tohoto povolání maturita. Dnes však ve všech oborech vzrůstají požadavky na vzdělání pracovníků a také na další jejich odborné znalosti, a tak dnes je třeba 3 červen/2009 Pan Bc. Martin Vtípil při rozhovoru k výkonu této práce minimálně vyšší odborné vzdělání nejlépe sociálního směru. Já jsem vystudoval VOŠ JABOK a paralelně s ní Evangelickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy, bakalářský studijní obor sociální práce a pastorace. V současnosti ještě studuji navazující magisterský obor sociální politika a sociální práce na Masarykově univerzitě v Brně. Co se musí dít v rodině závažného, abyste museli tuto situaci řešit? Těžko odpovědět jednoznačně, protože to, co např. jedni rodiče v rámci své rodiny vyřeší sami, může být ve druhé rodině tvrdý oříšek, který se nepodaří řešit bez pomoci naší a pomoci dalších odborníků. A jsou dále rodiče, kteří stejnou situaci i přes její závažnost zlehčují a úmyslně ji neřeší. Pak záleží na tom, zda a kdy se o takové situaci dozvíme, abychom do ní mohli vstoupit. Obecně lze říct, že v rodině musí nastat situace ohrožující dítě. Zajímá nás tedy vše, čím je, nebo by mohlo být dítě v rodině nebo ve společnosti ohrožováno při svém vývoji nebo Školní krounský občasník zdraví. Zákon o sociálně právní ochraně přímo uvádí, o jaké dítě se máme zajímat. Jde např. o děti, kterým rodiče zemřeli, nebo jejichž rodiče zanedbávají péči o své děti, dále se zaměřujeme na děti, které se staly obětí trestného činu nebo které samy trestnou činnost páchají. Samozřejmě nejde o úplný výčet situací, které v životě mohou nastat, a my je nějakým způsobem řešíme. Ve spolupráci se školou a dalšími odbornými zařízeními řešíme také výchovné problémy dětí, zneužívání návykových látek dětmi včetně užívání alkoholu apod. Od koho nejčastěji dostáváte podněty k jednotlivým případům? Sociálně právní ochrana je velice široká oblast. Jde o agendu spojenou s rozvody v rodinách, dále agendu kurátorství dětí a mládeže, kde jsou řešeny výchovné problémy a protiprávní činnost dětí a mladistvých, dále jde o agendu náhradní rodinné péče, tzn. svěřování dětí do pěstounské péče, osvojování dětí, další podoblastí je péče o děti týrané nebo ty, které se staly obětí trestného činu. Nejčastěji se o případech dozvídáme od soudu, od policie, školy, lékařů, občas nás kontaktují samotní rodiče. Mohou se na nás obrátit ale i samotné děti, pokud jim je třeba ubližováno a nevědí, komu se svěřit. Jaký je postup po nahlášení případu? Opět to nelze říci obecně. Záleží na tom, o jaký případ vlastně jde. Jinak budeme postupovat v případě oznámení neomluvených absencí žáka a jinak musíme postupovat tehdy, zavolá-li policie, že bylo nalezeno miminko, které rodiče opustili, a je třeba zajistit péči o něj. 4 červen/2009 Jak se řeší např. konkrétní případy požívání alkoholických nápojů či kouření u nezletilých? S Městskou policií Hlinsko a s Policií ČR podnikáme namátkové kontroly v restauracích a nočních podnicích za účelem kontroly, zda zde není nezletilým podáván alkohol. Tím, že nezletilý požívá alkohol nebo kouří cigarety, se nedopouští žádného protiprávního činu. Přestupku se dopouští ten, kdo mu alkohol nebo cigarety prodá či poskytne. Neznamená to však, že se konkrétní kluk či dívka vyhne nepříjemnostem. Mnohokrát jsem se setkal s nezletilými, jejichž první, předčasná, zkušenost s alkoholem skončila odvozem sanitkou do nemocnice. Policie samozřejmě prošetřovala, kdo se akce zúčastnil, kdo přinesl alkohol apod. Následoval i pohovor na našem oddělení s nezletilými účastníky a jejich rodiči a z těchto rozhovorů často vyjdou najevo širší skutečnosti o životě rodiny. Najednou vyjde najevo, že rodiče neví, s kým se jejich dítě kamarádí, jak a kde tráví volný čas. Někteří rodiče se svých dětí až nekriticky zastávají, jejich dítě by přece něco takového nedělalo apod., ale najednou se ukáže, že o svém dítěti mají v některých směrech mylné představy. Důležité je také hledat důvody, proč se dítě opilo. Z těchto rozhovorů pak mohou vzejít úkoly, na kterých dítě a jeho rodiče pracují. Rodiče jsou např. nabádáni k tomu, aby smysluplně vyplnili svým dětem volný čas, určili režim dne, stanovili dětem povinnosti, aby měli větší přehled o svých dětech. Při následné kontrole se pak zhodnocuje, nakolik se dohodnuté úkoly podařilo splnit a co se v rodině změnilo apod. Při řešení tohoto Školní krounský občasník konkrétního problému vycházím z toho, že každý může udělat chybu, ale musí se z ní poučit a neopakovat ji. Pokud by s někým bylo opilství řešeno opakovaně, nezůstalo by již u výchovného pohovoru a byla by realizována další opatření včetně např. nařízení spolupráce s odbornou poradnou řešící závislosti apod. Užívání alkoholu i kouření cigaret je bohužel v naší společnosti běžný a tolerovaný jev, což se odráží i na přístupu dětí k těmto věcem. A co agresivita a vulgarita vůči učitelům a ostatním dospělým, je postižitelná? Takové chování se mi vůbec nelíbí a sám si neumím představit, že bych tak mohl vůči učitelům jako žák jednat. Samozřejmě takové chování postižitelné je. Nikdo si nemůže dovolit ohrožovat ostatní nebo je jakkoliv urážet. V určitých případech přichází v úvahu i předání celé věci policii. Pokud bychom dostali oznámení o takovém chování, budeme důrazně požadovat i psychologické vyšetření toho, kdo se takto chová. Podle mě se v takových případech bohužel odráží v chování dětí vůči učitelům a škole postoj jejich rodičů. Pokud rodiče sami o učitelích mluví před dětmi hanlivě a školu jako instituci víceméně ignorují, u dětí to nebude jiné. Jaký byl Váš nejobtížnější případ? Každý případ je jiný a je pravdou, že některé z nich jsou velice složité. Ono také v naší práci nelze některé případy považovat za vyřešené, skončené. A to většinou bývají ty nejobtížnější. To znamená, že pokud je nějaký případ obzvláště obtížný, jsme v kontaktu s rodinou a dítětem průběžné třeba i několik let a snažíme se o změnu 5 červen/2009 k lepšímu. Obtížné jsou případy, kdy člověk musí jednat s arogantní až agresivní protistranou, případy, kdy Redaktoři Škrobu při rozhovoru musíme jednat okamžitě a my se musíme rozhodnout, zda zasáhneme, nebo ne. Vždy totiž hrozí riziko, že nám bude vytýkáno, že jsme zasáhli neoprávněně, nebo že jsme naopak nezasáhli. Jak o tom přemýšlím, tak nejobtížnější jsou asi případy, ve kterých jde o zneužívání dětí. A jaký případ se Vám zdál nejzajímavější? Nejzajímavější jsou pro mě ty případy, které jsou tak trochu akční. V době, kdy jsem ještě pracoval v Praze, jsme spolupracovali s policií na případu zneužívání dětí ze sociálně slabých rodin vedoucími jednoho občanského sdružení. Děti s nimi jezdily na různé víkendové akce, tábory a řada z nich se během činnosti sdružení stala obětí sexuálního zneužívání. Tento případ byl také medializován. Možná platí, že ty nejobtížnější případy jsou zároveň nejzajímavější. Vedete si nějaké záznamy nebo grafy o tom, kolik máte případů? Jestli ano, tak jak to u nás vypadá s dětskou kriminalitou? Je naší povinností vést každému klientovi spisovou dokumentaci. Ta je Školní krounský občasník aktivně vedena až do jeho 18 let a poté je ještě nějaký čas archivována. Jsou předepsaná pravidla, jak má být spisová dokumentace vedena. Z celkové dokumentace lze zjistit, kdy byl klient přijat do evidence, z jakého to bylo důvodu a dále je v jeho spise záznam o každém úkonu, který byl ve věci klienta učiněn. I kdyby to měl být „pouhý“ záznam z telefonátu. Každoročně se také zpracovává statistický výkaz, který následně Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhodnocuje. Zpracovávají se data o jednotlivých oblastech sociálně právní ochrany dětí, jak jsem je zde již zmínil. Jde o údaje o tom, kolik dětí z našeho obvodu je např. umístěno v ústavní výchově, kolik z nich je v náhradní rodinné péči, kolik je žadatelů o osvojení, kolik z nich se dopustilo přestupku, kolik z nich protiprávního jednání, kolik z nich bylo děvčat a kolik kluků atd. Pokud se ptáte na dětskou kriminalitu, tzn. kriminalitu dětí do 15 let a kriminalitu mladistvých (to je od 15 do 18 let), tak jsme za rok 2008 řešili 21 takových případů. Jsme na tom zhruba stejně jako v roce 2003, 6 červen/2009 v letech 2004 - 2007 byl počet těchto případů vyšší. Je Vám líto některých dětí, když se dozvíte, v jakých podmínkách musí žít? Je mi jich líto a zároveň mívám vztek na rodiče, kteří takové podmínky často svým nezodpovědným chováním způsobí. O to více se snažíme pomoci, ne vždy se to ale daří. Nikdo, ani my, nejsme všespásní. Také musíme důsledně zvažovat, zda jsou dané podmínky pro dítě natolik ohrožující, že bychom museli realizovat například umístění mimo rodinu. Mnohdy jsou děti na poměry v rodině zvyklé, a kde je láska rodičů vůči dětem a snaha o změnu a ochota přijmout pomoc, lze přehlédnout např. ne příliš vzorný pořádek. Nelze však tolerovat nezájem rodičů o děti, o jejich zdraví, hygienu, obživu, vzdělání apod. V takových případech musíme být nekompromisní. Znovu se musíme snažit udělat to, co je pro dítě nejlepší. Vycházíme přitom z toho, co za „nejlepší“ považuje společnost a co společnost nějakým způsobem formulovala v zákonech a nejrůznějších předpisech a dokumentech. Připravili redaktoři Škrobu ZE ŽIVOTA ŠKOLY Tento školní rok jsme se s divadelním souborem Dividlo vydali v rámci projektu, který sponzorovala Poštovní spořitelna, po domovech důchodců, seniorcentrech a kulturních domech v Školní krounský občasník 7 červen/2009 okolí s vystoupením Strašpytel a krotitelka duchů. Vystupovali jsme v Hlinsku, Skutči, v Nasavrkách, ve Zderazi a na poslední představení jsme vyrazili do Předhradí na hrad Rychmburk. Celkem jsme odehráli sedm představení a potěšili tím 400 diváků. Ve všech domovech byla příjemná atmosféra a publikum výborně spolupracovalo. Po vystoupení jsme všude dostali občerstvení. V Nasavrkách jsme si navíc zahráli i pro základní školu a pro mateřskou školu. Pro předškolní děti jsme vystoupili i ve Zderazi. Kromě vlastních představení jsme prožili i mnoho dalších zajímavých zážitků. V Hlinsku jsme si popovídali s mnoha seniory, kteří nás velmi srdečně přijali a od nichž jsme si vyslechli mnoho moudrých slov a životních zkušeností. Ukázali nám také své ubytování v domě seniorů. V Předhradí nás zase jedna paní provedla po hradě a pověděla nám i nějaké zajímavosti o historii hradu. Na závěr musím napsat, že nás velmi potěšilo, jak nás publikum na všech místech, kde jsme hráli, dobře přijalo. Měli jsme dobrý pocit z toho, že jsme pobavili Soubor Dividlo lidi, kteří už tolik radostí v životě nemají. Daniela Nováková, Kateřina Machová Tak jako již v jiných letech nás i letos potěšili svou milou návštěvou manželé Školoudovi se svými ptačími svěřenci. Ve čtvrtek 16. 4. 2009 jsme mohli zhlédnout vystoupení, kde nám manželé představili hned sedm druhů jak nočních, tak i denních dravců. Ve volném prostoru areálu školy jsme obdivovali káně Harrisovo, sedající na hlavy diváků, krahujce, cvičeného na vábničku, orla mořského, kterého jsme si mohli podržet na ruce, a výra velkého, největšího nočního dravce na světě. Školní krounský občasník 8 červen/2009 Paní Školoudová nám při vystoupení vysvětlovala, jakým způsobem jsou jednotliví dravci cvičeni, jejich hlavní znaky, kolik kladou vajec, kde a kolikrát do roka hnízdí. Celá tato akce byla velmi poučná a zajímavá jak pro učitele, tak i pro žáky. Odnesli jsme si z ní mnoho zajímavých informací o životě a chování ptáků, ale i plno zážitků, na které budeme vzpomínat. Už nyní se těšíme na příští návštěvu manželů Školoudových z obory Žleby. Ondřej Bouška ŠESTKA V PARDUBICÍCH Ve čtvrtek 28. 5. jsme vyrazili na školní výlet do Pardubic. Odjížděli jsme v 7 hodin ráno z místního vlakového nádraží. Někteří žáci však nastoupili už v Pusté Kamenici a také na Čachnově. Do Pardubic jsme dorazili kolem deváté hodiny. Vystoupili jsme na hlavním nádraží a pokračovali pěšky směrem k Zelené bráně. Tam jsme si pověděli nějaké zajímavosti o historii starého města. Potom jsme dostali krátký rozchod po Pardubicích. Po návratu na smluvené místo jsme museli vyšlapat 60 metrů nahoru na věž brány. Odtud se nám naskytl nádherný výhled na staré město. Když jsme sestoupili dolů, vydali jsme se na zámek. Tam jsme si E. Tušlová jako rytíř mohli prohlédnout staré pohledy, dopisy, hračky a mince a navštívili jsme také oddělení skla a přírody, ve kterém jsme viděli napodobeniny různých lesních zvířat. Vypadaly jako opravdové. Také jsme si na sebe mohli obléknout staré germánské oblečení. Na závěr jsme šli do kina v AFI paláci. Když jsme tam vstoupili, dostali jsme delší rozchod a pauzu na oběd. Do kina jsme si mohli koupit popcorn a nějaké pití. Zhlédli jsme film Marley a já, který se všem velice líbil. Po filmovém představení jsme dostali ještě poslední rozchod a pak už jsme vyrazili na nádraží. Domů jsme přijeli kolem osmé hodiny večer. Všichni byli s výletem spokojeni. Daniela Nováková Školní krounský občasník 9 červen/2009 SEDMÁ TŘÍDA – DOLNÍ POSÁZAVÍ Ve čtvrtek 21. 5. se žáci 7. třídy vypravili na výlet do Dolního Posázaví. Výlet byl naplánován na dva dny a měli jsme při něm navštívit hrad Český Šternberk, klášter v Sázavě a zámek Konopiště. Ve čtvrtek ráno už v 6:15 hodin jsme se všichni sešli U Českého Šternberku v Krouně na křižovatce a zde jsme pak čekali na dálkový autobus, který nás dovezl do Havlíčkova Brodu. V Havlíčkově Brodě na nádraží byl chvíli rozchod a poté jsme nasedli do vlaku. Vlak nás dovezl až do nějaké vesnice, už ani nevím, jak se jmenovala, a tady jsme museli přestoupit kvůli dopravní nehodě, která se stala někde na trati, na autobus. Jím jsme dojeli do obce Kácov. A pak už jsme se zase vezli vlakem až na naše první stanoviště, na Český Šternberk. Po vyčerpávající cestě do kopce na hrad nám byl odměnou odpočinek a malé občerstvení (v místní restauraci). Zhruba po dvou hodinách čekání na prohlídku se dostavila průvodkyně a prohlídka hradu mohla začít. Paní průvodkyně nám vše moc krásně vysvětlila a povyprávěla. Všem se hrad velmi líbil, a než jsme se nadáli, zase jsme seděli ve vlaku při cestě do nedaleké Sázavy, kde jsme měli přespat. Po malém občerstvení na sázavském nádraží jsme se šli ubytovat. Naše pokoje nebyly teda nic moc, ale všichni jsme si rychle zvykli. Odpoledne jsme vyrazili na prohlídku známého kláštera v Sázavě. Prohlídka kláštera byla také moc pěkná, zajímavá a velmi vyčerpávající. Cestou zpět na ubytovnu jsme se stavili na večeři v restauraci. Ale asi největším lákadlem na výletě bylo dětské hřiště v Sázavě. (Byl na něm dětský kolotoč, na kterém jsme se roztočili obrovskou rychlostí a pak padali z kopce do kopřiv.) Ráno jsme se nasnídali a vydali se zase na cestu. Po příjezdu do Benešova jsme vykročili asi na tři kilometry vzdálené Konopiště. Na zámku Konopiště jsme si v hradním příkopu prohlédli medvěda a v parku páva. Prohlídka zámku byla velmi rozsáhlá a viděli jsme při ní spoustu zbraní a Školní krounský občasník 10 červen/2009 zvířecích trofejí, protože jeden z jeho majitelů František Ferdinand d’Este byl vášnivý lovec. Po prohlídce zámku jsme šli zpět na vlak a při cestě jsme se stavili na oběd v restauraci Na Bejkárně. Při cestě domů se nestalo nic zvláštního až na jeden zrušený vlakový spoj. Myslím si, že tento výlet byl moc pěkný a zajímavý. Všem se na něm líbilo, a kdyby byla možnost, hned bychom si ho zopakovali. Petr Hainc VÝLET DEVÍTKY Termín: 26 - 29. 5. 2009 Jak co nejlépe popsat události našeho výletu, to nevím, ale pokusím se. V první řadě musím slušně, abych za každým druhým slovem nemusela psát PÍP. Působíme jako celkem dobrá parta a myslím si, že jí i jsme. Ve třídě nás není tolik – „výletovali“ jsme v sedmnácti kusech včetně dozoru. Ale: UHLÍDAT PATNÁCT PUBERTOU POTREFENÝCH ELEMENTŮ, TO NENÍ SRANDA. Takže moji milí čtenáři. Takhle nějak to bylo: 1. den • cesta vláčkem přes Pardubice do Prahy a do cílového Berouna… • vápencový lom „Malá Amerika“ - super, ale už nás bolí nohy…. • hrad Karlštejn zvenku - vstupné je strašně drahé, to si radši koupíme jídlo a pití… • muzeum voskových figurín - ještě lepší, ale vzpomněla jsem si na stejnojmenný horor… • ubytování v kempu v Zadní Třebáni – skvělé, večeře sice nic moc, sprchy fungují jako automat na 10 Kč. Někdo je odstavil z provozu, neboť si spletl dvoukorunu s desetikorunou a pak se teprve dělo…píp píp 2. den • Koněpruské jeskyně – podruhé v životě máme stejnou náplň výletu, ale tehdy jsme ještě byli malí a nic si z toho nepamatujeme…takže druhý pokus … • hrad Tetín – nádherný výhled do okolí, jeďte se tam podívat… • Beroun – ve městě máme rozchod… Školní krounský občasník 11 červen/2009 • návrat do kempu – sprchy už používat umíme, ale nějak špatně zacházíme s naší učitelkou – je skvělá jako vždycky, ale v nás se asi perou hormony a působí na nás cizí prostředí či co, a tak jsme provedli trochu píp a pak píp a pak ještě PÍP… 3. den • židovská synagoga a židovský hřbitov – jedeme domů přes Prahu, tolik jsme se tam chtěli podívat, ale jestli byl Karlštejn drahý, tak tohle je ještě dražší… • Betlémská kaple – jistě víte, že zde kázal Jan Hus, a taky jsme viděli světnici, ve které přebýval… • vláčkem domů… 4. den • geologicko-dějepisná exkurze po okolí Svratky a Svratouchu - prší, je zima, jsme unavení z výletů předchozích dnů, ale něco jsme se přece jen dozvěděli. Žádné další PÍP už nebylo. Co říci závěrem. Výlet byl super. Svítilo slunce, bylo teplo, pršelo a byla zima. Něco bylo černé, něco bílé, něco růžové, zelené a oranžové. Byl to prostě barevný výlet se vším všudy. (Nějaké to píp jsem vložit musela. Tenhle časopis čte i ředitel a zástupkyně a ostatní učitelé a rodiče a však víte co…) Sara Giansanti OTÁZKY NA TĚLO Eva Pejchová, zástupkyně ředitele školy Kolik Vám je let a kde jste se narodila? Čím jste chtěla být jako malá? Chodila jste ráda do školy? Byla jste pilný žáček? Jak hodně jste ve škole zlobila? Měla jste někdy sníženou známku z chování? Jaký byl Váš nejoblíbenější předmět na ZŠ? Jaký předmět jste nesnášela? Jaké školy jste studovala? Kolika jazyky (kromě češtiny a slovenštiny) byste se dokázala domluvit? Jsem mladá, ale hodně Narodila jsem se v Bousově. Učitelkou. Ano. Celkem ano. Ani ne. Ne. Školní krounský občasník Kdybyste se měla vrátit do školy, volila byste roli žáka nebo učitele? Kolik zemí jste ve svém životě navštívila? Jaký je Váš oblíbený zpěvák, zpěvačka, skupina? Jaká je Vaše oblíbená osobnost z televizní obrazovky, film? Jaký politik? Na kolik hudebních nástrojů umíte hrát? Myslíte si, že máte v životě štěstí? Čeho se nejvíce bojíte? Na co se nejvíce těšíte? Máte nějaké tajné přání? Co Vás dokáže nejvíce rozčílit? Jaké roční období máte nejraději? Co sledujete nejčastěji v televizi? Jak odpočíváte? 12 červen/2009 Učitele. Švédsko, Španělsko, Francii, Rakousko, Slovensko. Karel Gott, Waldemar Matuška. Vlasta Burian, Zdeněk Troška – trilogie Slunce, seno,… Žádný. Na žádný. Štěstí si člověk musí sám vybojovat. Nemoci. Na volné chvíle s vnoučaty. Tajná přání se nezveřejňují. Lež. Jaro, léto, podzim. Programy, které pobaví, a dokumenty. Odpočinek trávím prací na zahradě a přilehlých plantážích. ZAJÍMAVOSTI Z DOMOVA I ZE SVĚTA ANEB VÍTE, ŽE… pamatuji. P PL LÁ ÁN NO OV VA AN NÝ ÝV VE ES SM MÍÍR RN NÝ ÝH HO OT TE EL LM MÁ ÁJ JIIŽ Ž3 38 8 P PE EV VN NÝ ÝC CH HR RE EZ ZE ER RV VA AC CÍÍ Již 38 lidí potvrdilo svou rezervaci na ubytování ve vesmírném hotelu Galactic Suite, který se má otevřít pro turisty v roce 2012. Čtyřdenní pobyt v hotelu, který se bude pohybovat po oběžné dráze 450 kilometrů nad zemským povrchem, vyjde na tři miliony eur (87 milionů korun). Cena zahrnuje i osmnáctitýdenní výcvik před Chemie. Matematiku. PgŠ Litomyšl a Pedagogickou fakultu v Hradci Králové. Ruštinou, němčinou. Foto:www.e-dovolena.cz Školní krounský občasník 13 červen/2009 odletem na jednom z karibských ostrovů. Osm rezervací je z USA, Spojené arabské emiráty hlásí sedm zájemců, další jsou potom ze Španělska, Číny, Ruska, Austrálie a Jižní Ameriky. Hotel Galactic Suite se bude pohybovat rychlostí 30 000 kilometrů v hodině a obletí tak kolem zeměkoule patnáctkrát za den. Skrz prosklené stěny modulů turisté pod sebou po celou dobu uvidí zeměkouli a několikrát za den budou moci sledovat východ a západ slunce. Připravil Dominik Bělský Ovce Dolly byla první úspěšně naklonovaný savec ze somatické buňky dospělého jedince. Do historie vstoupila 23. února 1997, kdy byl veřejnosti skotským výzkumným ústavem potvrzen úspěch pokusu, který vedl profesor Ian Wilmut, duchovní otec Dolly. Spustila se tak lavina vášnivých Foto: www.bbc.co.uk diskusí o etických hranicích v genetice. Výroba totožných jedinců s předem danými vlastnostmi, jak je popsal například Aldous Huxley v knize Konec civilizace, však stále zůstává v rovině scifi. O dva roky později bylo zjištěno, že buňky v jejím těle neodpovídají jejímu fyzickému stáří, ale spíše stáří její genetické předchůdkyně, šestileté ovci. Dolly přivedla za svůj život na svět šest zdravých jehňat. Na konci života ji začaly sužovat různé choroby, mj. artritida. Utracena byla kvůli vnitřní infekci 14. února 2003 přesně na svátek svatého Valentýna ve věku nedožitých sedmi let. Ovce plemene Finn Dorset, ke kterému symbol klonování patřil, se přitom běžně dožívají 12 roků. Připravil Dominik Bělský (30. 11. 1874 – 24. 1. 1965) Winston Churchill se narodil Jennie a lordu Randolphu 30. listopadu 1874. Chodil do internátní školy Sv. Jiří v Ascoutu a poté do školy pro budoucí vojáky v Harrow. V roce 1893 složil armádní zkoušku a vystudoval na Královské vojenské Školní krounský občasník 14 červen/2009 akademii v Sandhurstu. Winston se vydal roku 1899 do jižní Afriky, kde byl v Búrské válce zajat, ale podařilo se mu z vězení utéct. Když se začalo schylovat k I. světové válce, byl jmenován „prvním lordem admirality“ (tj. ministrem námořnictva) a dostal hned důležitý úkol – postavit bojeschopné loďstvo. V roce 1914 byla vyhlášena Rakouskem-Uherskem válka a z Churchilla se stal ministr války. Od počátku 30. let 19. století začínal Churchill varovat před Hitlerem a nacistickým Německem. Po propuknutí druhé světové války žádal urychlený zásah proti Německu. 19. září 1939 pronesl na válečném kabinetu myšlenku o obsazení přístavu Narvik britským vojskem, aby tak zamezil Hitlerovi čerpat železnou rudu z neutrálního Švédska. Brity však předběhli Němci a Britové se museli z Narviku po těžkých bojích o přístav stáhnout. 10. května 1940 Němci zaútočili na Francii a začali obsazovat Belgii a Holandsko. Premiér Chamberlain odstoupil a novým předsedou vlády se stává Winston Churchill. Po pádu Francie stála Británie proti německému válečnému kolosu sama a zažila ty nejtěžší okamžiky války. Po německém útoku na SSSR získala Británie nového, ale velmi složitého spojence v boji proti Hitlerovi. V prosinci 1941 získala Británie dalšího ještě mocnějšího spojence, USA. V tomto roce vznikla aliance, ve které byla Británie nejslabším státem, ale plnila důležitou roli smírce mezi USA a SSSR. Churchill postupně navštívil oba své spojence. Nejprve byl v USA a poté letěl i do Moskvy, kde strávil se Stalinem několik dní. V roce 1944 byla zorganizována velká konference v Teheránu, které se Churchill zúčastnil společně s Rooseveltem a Stalinem. Po vítězství spojenců ve válce však přišel jeho osobní pád. Konzervativci totiž prohráli volby a Churchill musel odstoupit. Vedl v Dolní sněmovně opozici a snažil se opět získat vedoucí úlohu. V této době dostal nabídku, titul vévody, čímž by se Churchill dostal do Horní sněmovny. V roce 1953 získal Nobelovu cenu za literaturu, protože vydal šestidílný svazek o historii druhé světové války. Roku 1951 vyhráli konzervativci volby a Churchill se opět stal premiérem. Fyzicky byl však ve špatném stavu a brzy bylo jasné, že na úřad již nestačí. 5. dubna odstoupil ze své funkce a poté hodně cestoval, maloval a věnoval se svým zálibám. V roce 1962 utrpěl zlomeninu kosti, ale přes vysoký věk se dokázal zotavit a žil ještě 3 roky. Sir Winston Churchill zemřel 24. ledna 1965 ve věku 90 let a je pohřben v Bladenu. Připravil Tomáš Sodomka Školní krounský občasník 15 červen/2009 LETEM SVĚTEM ANEB CESTOVNÍ HOREČKA Hádej, o jaké město se jedná Toto město se nachází ve stejnojmenném státu Brazilské federativní republiky v jihovýchodní Brazílii. Město je proslaveno sambou, karnevaly, nádhernými plážemi s bílým pískem, z nichž nejznámější je Copacabana a Ipanema. Město má 11 740 000 Zdroj: www.destination360.com obyvatel a rozkládá se na území o velikosti 1260 km2. Je to 2. největší brazilské město hned po Sao Paulu a do roku 1960 bylo hlavním městem Brazílie. Je druhé na světě v chovu dobytka. Konají se zde každý rok nejznámější karnevaly, které jsou proslaveny svými kostýmy a hudbou. Pokud jste poznali, o jakém městě je řeč, napište svoji odpověď spolu se jménem a třídou a do 26. června zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny. Připravil Ondřej Bouška KULTURNÍ OKÉNKO KDO JE TO? Datum narození: 15. srpna 1769 Místo narození: Korsika, Francie Datum úmrtí: 5. května 1821 Místo úmrtí: Longwood House, ostrov Svatá Helena Školní krounský občasník 16 červen/2009 V roce 1802 byla ……….. udělena plebiscitem doživotní hodnost konzula. Začal kolem sebe zřizovat skutečný dvůr a posléze vytvářet i novou šlechtu. Emigranti se mohli vrátit domů. Katolictví bylo opět prohlášeno za státem podporované náboženství. Těmito kroky byla postupně obnovována monarchie ve Francii. V roce 1804 byl ……….. prohlášen císařem Francouzů a za přítomnosti papeže si sám v katedrále Notre Dame nasadil císařskou korunu na hlavu. Chtěl si podmanit celou Evropu. Mezi léty 1805 a 1812 se zdálo, že mu nikdo nezabrání, aby svůj záměr splnil…. Nevídaně velká armáda překročila v červnu 1812 ruskou hranici a pochodovala na Moskvu, musela ale ustoupit. Pak v říjnu 1813 bylo jeho vojsko poraženo v třídenní bitvě u Lipska a v zápětí byla obsazena Paříž. Císař byl sesazen a donucen odejít na ostrov Elba. Francie se vrátila do původních hranic. Ještě jednou se ……….. vrátil do Paříže a pokusil se postavit vojsko a svést rozhodnou bitvu. Byl však v krvavé řeži u Waterloo 18. června 1815 poražen a zajat. Zbytek života strávil jako zajatec na ostrově sv. Helena. Pokud jste poznali, o jaké osobnosti je řeč, napište svoji odpověď spolu se jménem a třídou a do 26. června zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny. Připravila Aneta Švandová V muzeu Smithsonian institut ve Washingtonu nastala noc. Strážci odešli domů, světla zhasla, dětští návštěvníci jsou doma ve svých postelích. Přesto je v "prázdném" muzeu podivný šramot. Bývalý noční hlídač Larry Daley (Ben Stiller) je opět zatažen do těžko představitelného dobrodružství, ve kterém ožívá sama historie. Příběh začíná ve chvíli, kdy Larry opustil bídně placenou práci hlídače v muzeu a stal se žádaným vynálezcem. Zdá se, že má konečně vše, po čem touží, přesto mu v životě něco schází. Cosi jej táhne zpět do muzea, tam, kde to měl rád, kde kdysi zažil neopakovatelnou magickou noc. Larry Školní krounský občasník 17 červen/2009 netuší, že mezitím jsou jeho nejoblíbenější exponáty (a zároveň jeho nejlepší kamarádi) už považovány za zastaralé. A tak zabaleny v bednách čekají na odvoz do ohromných depozitářů v největším muzeu na světě, v muzeu Smithsonian ve Washingtonu. Jejich další osud je tak náhle velmi nejistý - tedy jen do chvíle než jeden z nich, miniaturní kovboj Jedediah (Owen Wilson), zavolá Larrymu a popíše mu hrozící katastrofu. 18 Školní krounský občasník červen/2009 JAZYKOVÝ KOUTEK Znáte svůj mateřský jazyk? Co to znamená? NEHNOUT ANI BRVOU Akční / Komedie / Fantasy USA, 2009, 105 min Režie: Shawn Levy Hrají: Ben Stiller, Amy Adams, Thomas Lennon, Hank Azaria, Dick Van Dyke, Robin Williams, Ricky Gervais, Craig Robinson, Owen Wilson Fotografie: images.google.cz Připravil Dominik Bělský ŠKROB DOPORUČUJE SVÝM ČTENÁŘŮM Jeff Kinney: DENÍK MALÉHO POSEROUTKY Když je vám tak jedenáct, může to být fakt “opruz“. A nikdo to neví líp než Greg Heffley, protože se najednou ocitl na víceletém gymnáziu, kde malí poseroutkové, jako je on, naráží každý den na chodbách do kluků, kteří jsou větší, silnější a holit by se mohli dvakrát denně. Deník malého poseroutky není jen tak obyčejný deníček. Greg tenhle sešit dostal od mámy. A to přesto, že deníky jsou přece jenom pro holky! Takže si nemyslete, že to bude nějaké „milý deníčku“ tohle a „milý deníčku“ támhleto. Navíc tohle vlastně není deník, to jsou ZÁPISKY. Greg si prostě zapisuje a čmárá obrázky ke všemu, co se kolem něj děje. Píše o svém otravném starším bráchovi, o potrhlém kamarádu Rowleym, o každodenním boji o přežití ve škole, o jednom fakt děsivém domě hrůzy, o kreslení komiksů pro školní časopis a taky o Sejru… Jeff Kinney, autor a ilustrátor v jedné osobě, vytvořil hrdinu, který sice vypadá trochu neobvykle, ale na druhou stranu je to vlastně úplně normální puberťák. Jako třeba ty. Vyberte z následujících možností: a) nehnout rukou b) nehnout nohou c) zachovat naprostý klid Co to znamená? KOŇADRA Vyberte z následujících možností: a) pták se žlutým peřím b) koňská dráha c) ňadra po kojení Řešení naleznete na předposlední straně. UMÍTE DOPLNIT TEXTY? V minulém čísle Škrobu jste měli za úkol doplnit text písně Atentát, která je ústřední písní filmu Bobule. Pokud se vám to nepodařilo, můžete si doplněný text přečíst na tomto místě: Atentát Kryštof Atentát, v posteli, vše co mám rád, rozdělí, na dva ostrovy, od sebe daleko, všechno v nás už přeteklo. Jsme uvězněni v tělech, jak hudba v decibelech, zas budem šťastni, tak prosím, zhasni svět. Formát: 145 x 205 mm, váz. Počet stran: 224 1. vydání Z angličtiny přeložila Veronika Volhejnová Připravila Daniela Nováková Atentát, v posteli, už tolikrát jsme umřeli, ve tmách za slovy, daleko od nebe, míjíš mě a já tebe. Jsme uvězněni v tělech, jak kulky v revolverech, zas budem šťastni, tak prosím, zhasni svět. Zítra budem šťastni, tak prosím, zhasni svět. Zas budem šťastni, tak prosím, zhasni svět. Školní krounský občasník 19 červen/2009 Školní krounský občasník V červnovém čísle Škrobu vám dáme jiný úkol. Poznáte, ze kterého filmu jsou následující filmové hlášky? Řešení se dozvíte v příštím čísle. 20 červen/2009 Jazykolamy Naše Saša šustí slušivými šustivými šaty. 1. Hliník se vodstěhoval do Humpolce. 2. Nepotěšil jste mě, ani já vás nepotěším. 3. To jsem si dovolil… jsem si dovolil… na ukázku… ze své zahrádky … pár švestiček. Jestli se neurazíte. 4. Tak podívejte se, i kdybyste mě rozkrájeli na takovýhle nudličky, tak mě do žádný školy nedostanete. Perličky ze žákovských knížek Malý Pepíček přinesl domů v žákovské knížce sdělení: „Dejte svému synovi dvacet korun na Čečensko.” Otec odepsal: „Kluk zlobí, nikam nepojede!” Ti Tibeťani Ti tykají. Král spal. Vstal, vzal vál, dal vál dál a spal dál... Když napíšeš, že napíšeš, tak napiš a nepiš, že napíšeš, když nenapíšeš. To já, když napíšu, že napíšu, tak napíšu a nepíšu, že napíšu, když nenapíšu. Pá a napiš! I to to, táto, to tato teta tuto tetu tahá! Vybrala Adéla Jirušová FANTAZII SE MEZE NEKLADOU ANEB NAŠE LITERÁRNÍ POKUSY Zametá drobky vycpaným mývalem a poškozuje tak školní pomůcky. Má pod lavicí žirafu a ta kouří. Místo aktivity prská modelínu. Místo do divadla odešel Váš syn do divadelní kavárny a pak se vymlouval, že divadlo nemohl najít. Místo toho, aby měl pytlík pověšený v šatně, válí ho po zemi. Mlátí sešitem spolužáka o lavici a hází ho oknem na ulici. Mlátí spolužáka vytrženou mrkví. Na hodině Tv si stále rozvazuje tkaničky, aby si je mohl zase zavázat. Na lavici vystavoval čtyři suché mouchy a odmítl je uklidit. Na mou otázku, kde je Pepa, drze odpověděla, že má rande s nivou. Na mou otázku, proč se houpe, drze odpověděl: „Abych spadnul a vzápětí se propadnul do 1. třídy!“ Na otázku, co z tebe bude, odpovídá: „Mafián.“ Prosím o napravení psychického stavu. Na otázku, jestli chce dostat za pět, odpověděl, že za šest asi těžko. Na otázku matikářky, co počítá, odpověděl: „Vaši inteligenci.“ (Později začal křičet, že je nulová.) Na školní olympiádě běžel úmyslně příliš pomalu, protože podle svého tvrzení už nemohl. TAK UHÁDLI JSTE, KTERÝ PŘÍBĚH BYL V MINULÉM ČÍSLE ŠKROBU REÁLNÝ A KTERÝ FIKTIVNÍ? POKUD NE, ZDE NABÍZÍME ŘEŠENÍ. REÁLNÝM PŘÍBĚHEM BYLO VYPRÁVĚNÍ S NÁZVEM „PRODÁM ŠTĚŇATA“. V ČERVNOVÉM ČÍSLE PŘINÁŠÍME NOVÉ LITERÁRNÍ POKUSY NAŠICH REDAKTORŮ. LETNÍ TÁBOR Jednou, když jsem byl s kamarádem na táboře, se tam začaly dít velice podivné věci. Po příjezdu jsme si šli vybalit věci z batohů a seznámit se s obyvateli jiných chatek. Když jsme si popovídali s kamarády z poslední chatky, kterou jsme navštívili, byl už čas jít na večeři. Po večeři jsme se vrátili Ilustrační foto zpět do našeho pokoje. Zkontrolovali jsme si mobily a kredit a šli jsme na večerní program. Dorazili jsme tam jako poslední, ale představit jsme se museli jako první. Po ukončení večerního programu jsme unaveni po prožitém dni usnuli, jako když nás do vody hodí. Školní krounský občasník 21 červen/2009 Druhý den ráno jsme se vzbudili kolem sedmé a chvíli si spolu vyprávěli. Chtěli jsme zavolat domů a optat se, jak se jim doma bez nás vede. Sotva jsme dokončili telefnické hovory, začal budíček. Měli jsme docela naspěch, abychom se stačili všichni umýt a nasnídat. Po odchodu z tábora jsem si vzpomněl, co jsem si ještě chtěl vzít s sebou na výlet. Zapomněl jsem na nůž a opalovací krém. Byl bych se vrátil a vzal si to, jenže všichni jsme již byli kus cesty od tábora. Vzhledem k tomu, co se potom událo, jsem byl rád, že jsem si s sebou vzal mobil a peněženku. Při návratu zpět, když už jsme došli téměř do tábora, si totiž vedoucí všiml, že brána, kterou sám zamykal, je poškozená a pootevřená. Vedoucí nám vydal pokyny, abychom se podívali, jestli nám něco nechybí v chatkách. V okamžiku, kdy jsme otevřeli dveře, jsme uviděli strašný nepořádek. A zjistili jsme, že nám chybí hodně oblečení a také pár dalších věcí. Šli jsme to nahlásit vedoucímu, aby si poznamenal, které věci nám schází. Pro jistotu jsme z pozemků tábora až do jeho konce neodcházeli. Předposlední noc se zloději vrátili. Naštěstí jsme byli ještě vzhůru. Šli jsme vzbudit všechny vedoucí, kteří v táboře byli. Samozřejmě policie nemohla při chytání zlodějů chybět. Asi za deset minut po ohlášení dorazila. Policejní manévr se povedl a my jsme byli rádi, že se nám věci po pár dnech vrátili zpět. Kristýna Drahošová Školní krounský občasník 22 červen/2009 může být naposled a že bychom se měli skutečně snažit dělat vše a žít tak, jako by to bylo naposled. Tak například teď pro VÁS píšu naposled do mého milovaného ŠKROBU tuhle kraťounkou úvahu. Kraťounkou proto, že Vás nechci moc zdržovat sentimentálními výplody deváťačky. Jen jsem se chtěla trošku vypsat z toho, že mi začíná docházet, jak rychle ubývají dny, které ještě strávím tady ve škole. Poslední měsíc a pak: …naposledy otevřu ty velké těžké vchodové dveře, …naposledy vstoupím do naší třídy, …naposledy budu sedět ve své lavici, …naposledy uvidím moji třídní ve slavnostním, …naposledy jí podám kytičku, …naposledy půjdu do školní jídelny a jako každý rok si vyzvednu řízek s chlebem a okurkou, …naposledy obejmu své spolužáky, …NAPOSLED SE ZA MNOU POMALU ZAVŘOU TY VELKÉ TĚŽKÉ VCHODOVÉ DVEŘE… Nedivte se proto mé nostalgii. Vychutnávám si ty poslední kroky po naší škole a slibuji sama sobě, že se budu snažit dělat všechny věci tak, jako by to bylo naposled. Zkuste to taky… Sara Giansanti NÁZORY, UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE …Keď sa cítiš zlomený, chvíľu klesáš, chvíľu stúpaš, keď stávajú sa hlbšími otázky, čo si dávaš a všetko sa zdá pomýlené, všetko slabé musí z teba von vyspievaj sa z toho, spievaj ako by to bolo poslednýkrát. Spievaj tak jak poslednýkrát miluj tak jak poslednýkrát skús žiť tak jak poslednýkrát veď možno dnes si tu poslednýkrát… Doufám, že vám nedělá potíže slovenština a taky že se hned nebudete smát tomu, že připomínám starej flák, co poslouchali naši rodiče. Jde mi o ten text. Nedávno jsem tuhle písničku slyšela v rádiu a uvědomila jsem si, co všechno V MINULÉM ČÍSLE ŠKROBU JSME OTISKLI NÁZOR NA CHOVÁNÍ ŽÁKŮ OSMÉ TŘÍDY. V ČERVNOVÉM ČÍSLE V DISKUZI POKRAČUJEME NÁZORY OXANY KURASEVIČOVÉ, ŽÁKYNĚ TÉTO TŘÍDY, A TAKÉ TŘÍDNÍ UČITELKY JITKY URBANOVÉ. BOHUŽEL SE K PROBLEMATICE NEVYJÁDŘIL NIKDO Z OSTATNÍCH TŘÍD, AČKOLIV JSME O TYTO NÁZORY ŽÁDALI. NĚKTERÝCH Určitě si každý z vás všiml, že osmá třída je středem pozornosti celé školy. Není to ale tím, že bychom dokázali něco podivuhodného, to opravdu ne. Ale je to naším otřesným chováním a spoustou průšvihů, které máme na kontě. Nechci Školní krounský občasník 23 červen/2009 říkat, že za to může celá třída, to rozhodně ne. Ti, o koho se jedná, se v tomto článku určitě poznají. Ale opravdu nemůžu házet všechny do jednoho pytle. Například já. Neříkám, že jsem svatoušek, taky o hodině někdy „žvaním“ se svými spolužáky, ale opravdu nevyvádím to, co někteří jedinci. Já fakt nechápu, co se s nimi stalo. Například v šesté třídě si na nás nikdo nemohl stěžovat, chovali jsme se slušně a náš prospěch taky nebyl nejhorší. Samozřejmě, že sem tam jsme nějaký ten průšvih způsobili, zas tak hodní jsme nebyli, ale rozhodně jsme nevyváděli jako teď. Žádný z učitelů není rád, když má hodinu s naší třídou. Někteří žáci se k nim chovají, jako by učitelé byli jejich kámoši a někdy i hůř. O hodině ve třídě skoro nikdy není klid. Mluví se nahlas a hlavně sprostě, a když se někomu ze žáků nelíbí výtka, kterou mu učitel řekl, tak začne sprostě nadávat. Řekla bych, že v takovém prostředí se nedá naprosto nic naučit. Ti, kteří chtějí získat nějaké vědomosti, se musí snažit pochytit výklad učitele mezi tím „bordelem“, co se odehrává ve třídě. Většina si vesele povídá, jako by byla přestávka, a potom akorát nadávají, ať učitelka počká, že nestíhají a že to nechápou... Opravdu nemůžu pochopit, že se diví, když se k nim učitelé začali chovat hůř. Taky s prospěchem to šlo dolů. Jako by si někteří z nás neuvědomovali, že jsou v osmé třídě a že si příští rok budou podávat přihlášky na střední školy a potřebují mít co nejlepší známky. Jak se asi budou divit, až se nedostanou na žádnou školu? Příkladem jim mohou být deváťáci, kde hodně žáků mělo problémy se vůbec někam dostat a nakonec někteří museli brát ta místa, která na ně zbyla. Naše pověst je horší a horší a nejsme ani dobrý kolektiv. Vždycky mi přijde hrozně líto, když slyším další a další stížnosti na naši třídu. A co teprve naše paní učitelka třídní? Ta si s námi taky dost zkusila. Když někdo na konci roku donese třídní učitelce kopřivu za ty všechny starosti a průšvihy, co s námi prožila, tak už opravdu nemám slov, abych to okomentovala. Myslím, že se toho na základě mého článku moc nezmění, stejně jako když o nás psala Aneta Švandová v minulém čísle, ale přece jen mám alespoň trochu naděje, že se nad sebou ti „průšviháři“ (určitě každý ví, o koho se jedná) aspoň malinko zamyslí a začnou se chovat lépe. Vždyť doposud mají ze všeho akorát srandu a neváží si práce učitelů. Nevšímají si, že se všichni snaží vytvořit hezké prostředí a zpříjemnit nám učení například prostřednictvím interaktivních tabulí. Moje máma mi vždy vyprávěla svoje vzpomínky ze školy. Ráda na to období vzpomíná. Zažila spoustu srandy a spoustu úžasných okamžiků. Ale budeme moci i my takhle vzpomínat? Budeme mít také takové hezké zážitky? Zdá se mi, že když se ti problematičtí jednici neumoudří, asi nebude na co vzpomínat. Školní krounský občasník 24 červen/2009 Důkazem je i to, že letos nepojedeme na školní výlet... A jak to bude příští rok, nikdo neví. Doufám, že se mí spolužáci aspoň malinko nad sebou zamyslí a začnou se chovat lépe. Oxana Kurasevičová Byla jsem požádána žáky 8. třídy o reakci na článek Anety Švandové v minulém vydání Škrobu, který se týkal morálky žáků naší třídy. Nemyslím si, že se jedná o problém celé třídy. Naše třída má 27 žáků a já bych je vzhledem k diskutovanému tématu rozdělila do čtyř skupin. První skupina je skupina nejméně početná, sami si zařaďte, kolik žáků do ní asi patří. Je to skupina zcela amorální. Morálka a školní výsledky této skupiny vůbec ničím neodpovídají morálce a pracovním výsledkům žáků ZŠ. Přestože ZŠ navštěvují, je velice náročné udržet je v jistých mezích. Druhá skupina je již početnější. Jsou to žáci morálkou lepší než předchozí skupina, ovšem velice rádi se k první skupině zařadí, pokud ta k tomu dá popud. Jsou to tací, kteří ke špatnému chování některých spolužáků mají kladný vztah a velice rádi se přidají. Nejpočetnější je třetí skupina – žáci hodní? Jsou to ti, kteří problémy nevytvářejí ani nevyhledávají, ale rádi se jim zasmějí. Možná si ani neuvědomují, že tím pádem často tvoří potřebné publikum první a druhé skupině. Jsou to ale žáci, se kterými se dobře pracuje a kteří by neměli být házeni do stejného pytle jako ti z prvních dvou skupin. Čtvrtá skupina je opět málo početná. Jsou to žáci velice dobří po stránce znalostí i morálky. Nevhodné chování ostatních je otravuje stejně výrazně, jako otravuje vyučujícího. Pokud s mým rozdělením souhlasíte, pokuste se sami zařadit, do které skupiny patříte. Myslím si, že nejenom žáky 8. třídy lze dělit do těchto skupin. Všechny třídy lze posuzovat z tohoto hlediska, ovšem charakter celé třídy závisí na tom, jak početné jsou dané skupiny vzhledem k počtu žáků celé třídy. Velice důležité také je, jaké mají dané skupiny ve třídě postavení, jsou - li dominantní či naopak. Jitka Urbanová, třídní učitelka EXTREMISMUS Extremismus je termín, jímž bývají označovány jednání, ideologie (propracovaná soustava názorů a hodnot) či skupiny mimo hlavní proud společnosti, kterým je připisováno porušování či neuznávání základních etických, právních a jiných důležitých společenských standardů, zejména ve spojení se slovní nebo fyzickou agresivitou, násilím nebo hrozbou násilí, sociální demagogií (klamné řečnické vystupování k získání vlivu a politické Školní krounský občasník 25 červen/2009 moci), motivované zejména rasovou, národnostní, náboženskou, třídní nebo jinou sociální nenávistí. Extremismus můžeme dělit například na politický, náboženský, ekologický a národnostní. Politický extremismus se dělí na levicový a pravicový. K levicovým extremistickým skupinám patří například neonacisté nebo anarchisté. K pravicovému extremismu patří nacismus. Nacismus obsahuje prvky fašismu, rasismu (nesnášenlivost vůči jiné rase), antisemitismu (nesnášenlivost vůči Židům), pangermanismu (preference rasy před národem). Projevy nacismu se v dnešní době objevují docela často. Např. ničení židovských hřbitovů, útoky na lidi jiné rasy. O projevech rasismu vůči Romům slýcháme teď ve zprávách také dost často. Určitě každý slyšel o požáru, který se stal 18. 4. ve Vítkově u Opavy. Zdroj: mm.denik.cz Někdo do domu, ve http://rosk kterém bydlela romská rodina, hodil tři zápalné lahve. Dům začal hořet. V době požáru se v domě nacházelo osm lidí. Malá dvouletá holčička byla vážně popálena na 80% těla. Její matka utrpěla popáleniny přibližně na 25 30% tělesného povrchu. A taky jeden muž z hořícího domu utrpěl popáleniny na 20% povrchu těla. Škody na domě jsou přibližně 450 tisíc korun. Panuje podezření, že byl útok spáchán z rasistických důvodů. A tohle je jen jeden případ z mála. Rasismus se neprojevuje jen v ČR, ale i po celém světě. Takové lidi opravdu nechápu. Vymyslí si nějaké nesmyslné ideály a pravidla a snaží se je za každou cenu dodržet. Kdo má právo rozhodovat o tom, jestli jsou například Romové, černoši, Židé nebo prostě lidé jiné rasy špatní? Kdo má právo rozhodovat o tom, která rasa je ta pravá, nebo které náboženství je správné? Můj názor je, že všichni lidé jsou si rovni. Nezáleží na barvě pleti, vzhledu nebo vyznání. Ale ne všichni si to myslí. Je to, jakoby soudili knihu podle obalu. Ale přece, aby poznali, o čem ta kniha je, bylo by docela dobré Školní krounský občasník 26 červen/2009 si ji přečíst. Kdyby se k sobě lidé chovali ohleduplně, svět a život by byl mnohem příjemnější a jednodušší. Oxana Kurasevičová Mám napsat článek o „prasečí“ (mexické nebo nové) chřipce. Čím bych měla začít? Asi nejdřív tím, co to vlastně prasečí chřipka je. Chřipka prasat je onemocnění způsobované chřipkovými viry, které napadají pouze či převážně prasata. Ovšem v březnu letošního roku napadla i lidi. Jedná se o respirační onemocnění (onemocnění dýchacích cest) způsobené chřipkovým virem kmene A/H1N1. Virus obsahuje geny lidské, ptačí a prasečí chřipky. Přenos je kapénkový (z nosu a úst), ale i přímým dotykem. Mezi symptomy patří teplota nad 39 stupňů, častý kašel, bolesti hlavy a svalů, rýma, zánět krku, slabost a únava. Nemoc je velmi nakažlivá. Vakcína na tento konkrétní typ viru zatím neexistuje, účinek běžného očkování proti chřipce pro tento typ viru není znám. 16. května bylo na internetovém portálu iDNES.cz zveřejněno, že po celém světě je nakaženo více než 8000 lidí a nakažených pořád přibývá. Zaznamenána jsou také úmrtí jako následek nakažení touto chřipkou. Já osobně si myslím, že bychom neměli panikařit, ale měli bychom k této chřipce přistupovat s obavou. Nemůžeme přeci říct, že se týká pouze Mexika či jiných zemí. V celé Evropě i u nás se již také objevilo mnoho případů. Migrace lidí je veliká a musíme si uvědomit, že od chvíle nákazy do projevů prvních příznaků uběhne i několik dní. Během této doby může nemocný nakazit mnoho dalších lidí. Proto bychom měli ještě s větší důsledností dodržovat některá pravidla, abychom předešli případné nákaze. V tuto chvíli neexistuje žádné očkování proti prasečí chřipce. Existují však každodenní úkony, které mohou pomoci zabránit šíření bakterií, jež způsobují nemoci dýchacích cest jako je chřipka: Když kašlete či kýcháte, zakryjte si nos a ústa kapesníkem. Po použití vyhoďte kapesník do koše. Umývejte si často ruce, především poté, co zakašlete, kýchnete či se vysmrkáte. Mýdla s přídavkem alkoholu jsou taktéž účinná. Nedotýkejte se očí, nosu a úst. Bakterie se přenášejí skrze ně. Pokuste se zamezit blízkému kontaktu s nemocnými lidmi. Pokud chřipkou onemocníte, Centrum pro kontrolu šíření nemocí doporučuje, abyste zůstali doma a omezili kontakt s ostatními, které byste mohli ohrozit nákazou. Jak jsem již psala, není třeba panikařit, ale určitě neberme toto ani jiné epidemické onemocnění na lehkou váhu. Také z úcty k těm, kteří již tomuto Školní krounský občasník 27 červen/2009 zákeřnému viru podlehli, není třeba jakkoli tuto chorobu zesměšňovat, jako to dělali například někteří z reportérů televize Nova. Spíše bychom si měli přát, aby vědci objevili lék a očkování proti této chřipce co nejdříve. Sara Giansanti Školní krounský občasník 28 červen/2009 Eva Pejchová, Pejchová, zástupkyně ředitele školy - V letošním školním roce mě nejvíc potěšil úspěch dvou žákyň 9. třídy při přijímacích zkouškách, protože je složily velmi dobře a umístily se na předních místech. Připravili Dominik Bělský a Aneta Švandová Průzkum na naší škole: Který z národů (kromě Čechů) je ti nejsympatičtější? Anketa: Co nejlepšího Ti (Vám) přinesl letošní školní rok? rok? Vojtěch Šmok, Šmok, 2. třída – Nejlepší, co mě potkalo, byla poznámka. Tomáš Spilko, Spilko, 6. třída – Focení. Pavel Janoušek, Janoušek, 9. třída – Že už konečně odejdu z tohohle ústavu. Jan Stodola, Stodola, 9. třída - Že konečně odejdu z téhle školy. Martina Nováková, Nováková, učitelka - Letošní školní rok mi přinesl několik chytrých a chápavých žáků. VYMALUJ A DOKRESLI OBRÁZKY Školní krounský občasník 29 červen/2009 Školní krounský občasník 30 červen/2009 HÁDANKY, TAJENKY, RÉBUSY, VTIPY, RECEPTY ANGLICKÁ KŘÍŽOVKA Neustále to mění tvar, ale přesto je to stále kulaté. Co to je? Kolik udělá vrabec kroků za 100 roků? Všechny barvy duhy mají jejich tuhy. POZNÁŠ, KDO ZE ZAMĚSTNANCŮ NAŠÍ ŠKOLY JE NA FOTOGRAFII? Pokud jste poznali, kdo je na obrázku, napište svoji odpověď spolu se jménem a třídou a do 26. června zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze správných odpovědí bude vylosován výherce, který obdrží drobnou cenu. Všechno žere, všechno se v něm ztrácí, stromy, květy, zvířata i ptáci; hryže kov i pláty z ocele, tvrdý kámen na prach semele; města rozvalí a krále skolí, vysokánské hory svrhne do údolí. Bez klíče a víka schránka pokladní a přece je zlatý poklad v ní. Řešení hádanek: (císěm, ýndáž, ežotorp ečáks, ykletsap, sač, okčíjav) Školní krounský občasník 31 červen/2009 Vyluštěte si sudoku Školní krounský občasník 32 červen/2009 &&&&& Žofka křížovka &&&&& Turista na Islandu se ptá starousedlíka: „A kdy tady bývá léto?“ „To máte různé – letos … (dokončení v tajence)“. Řešení hlavolamu domky a studny: Bohužel hádanka neměla řešení. Metuzalémovo stáří Autor: Josef Kyncl Metuzalém řekl: „Předevčírem mi bylo 99 let a v příštím roce mi bude 102 let.“ Mohl mít Metuzalém pravdu? Řešení naleznete v příštím čísle. Připravila Sara Giansanti Řešení úkolu Co to znamená? – NEHNOUT ANI BRVOU. Správná odpověď je c., KOŇADRA. Správná odpověď je a. Vydává Základní a Mateřská škola v Krouně, PSČ 539 43, 469341115 e-mail: [email protected], http://www.zskrouna.cz, ročník XVI. Redakční rada: D. Nováková, O. Bouška, P. Hainc, D. Bělský, K. Drahošová, A. Jirušová, O. Kurasevičová, T. Sodomka, A. Švandová, S. Giansanti, N. Nováková, Mgr. Petr Schmied Illustrations: Tereza Brožková Kopírování či jiné používání jakékoliv části bez souhlasu vydavatele je zakázáno. Červen 2009 VODOROVNĚ: A. Mající potřebu spánku; hnědá mořská řasa. – B. Usazenina; jiným způsobem; ofouknout. – C. Záchvat zuřivosti; naše bývalá továrna na zápalky; nouze. – D. Menší vodní tok; soubor lekcí; sibiřský kozoroh. – E. TAJENKA. – F. Ovocná zahrada; trojice zpěváků; támhleta. – G. Citoslovce kapání; hovorový název písmena „A“; okázalý projev úcty. – H. Řeka v Rusku; ženské jméno (22.3.); meta. – I. Váhat; malířova deska na roztírání barev. SVISLE: 1. Žlab na odvádění vody ze střechy; výplň oken. – 2. Osamoceno; umělecký tanec. – 3. Ohrady; předem určená. – 4. Citoslovce obdivu; druh revolveru; značka našich zapalovacích svíček do automobilů. – 5. Stroj na lisování; ozdobná šňůrka na krk. – 6. Slovenský souhlas; kvíkat. – 7. Venkovské stavení; výkon fotbalisty. – 8. Přesně (obecně); osobní zájmeno. – 9. Tenisový úder; stažení; chemická značka hliníku. – 10. Uplést; silné citové hnutí. – 11. Malý plaz; rozpadat se. – 12. Útok; domácky Adéla. Pomůcka: Tek. Pokud jste správně vyluštili tajenku dnešní křížovky, napište její znění spolu se svým jménem a třídou na kousek papíru a do 26. června zaneste p.uč. Schmiedovi. Ze správných odpovědí vylosujeme výherce, kteří obdrží drobné ceny.
