financování komunálních projektů

Transkript

Odborný časopis pro veřejnou správu
11
LISTOPAD 2012
105 KČ/4,80 EUR
kauza:
ekonomika:
téma:
jak řešit případný
úpadek obcí?
absurdní byrokracie
nás hrozí ubít
personalistika
a vzdělávání
Měsíčník vydavatelství Economia
ModerniObec.cz
Časopis
si Vás dovoluje pozvat
na konferenci
zemní plyn:
zájmy distributorů a zájmy obcí
20. listopadu 2012 od 10 hodin
v hotelu amarilis v praze
Konference se uskuteční pod záštitou předsedkyně
energetického regulačního úřadu ing. aleny vitáskové.
Je určena zástupcům obcí a měst, ale i firem,
které se zabývají výstavbou a obnovou plynárenských zařízení
či provozováním distribučních soustav v majetku municipalit,
a dalším zájemcům o tuto problematiku.
s odbor níky z oboru budete moci mj. probrat:
pravidla pro odkupy či pronájmy plynárenských zařízení ve
vlastnictví obcí / miloslav zaur, rWe Gasnet / petra Grigelová, erÚ
n možnosti dokončení plynofikace v obcích a městech / Bohdan
polák, sFŽp / Jaroslav steinbauer, mpo Čr / pavel drahovzal,
smo Čr n Úspory při nákupech zemního plynu pomocí e-aukcí,
na e-tržištích či nákupem jeho dodávek na komoditních burzách
/ miloš sladký, tajemník měÚ semily / ingrid lipusová, vortal
Connecting Business Cz n zajištění dodávek zemního plynu do Čr
nyní i v budoucnu / oldřich petržilka, Česká plynárenská unie
MO001354
n
Zaregistrovat na konferenci se lze na:
www.konference.ihned.cz
názor
Foto: archiv
Ing. dan JIránek
předseda Svazu měst a obcí Čr,
primátor statutárního města Kladna
Všichni si uvědomujeme, že reformy jsou nutné.
Ale už nelze reformami pouze
saturovat deficit
státního rozpočtu
na úkor obcí.
listopad 2012
J
aký dopad mají současné, mnohdy nekoncepční
vládní reformy na obyvatele obcí i měst a jaká rizika přinášejí? Právě tomuto tématu se bude mimo
jiné věnovat i XV. ročník Finanční konference, kterou
Svaz měst a obcí České republiky uspořádá ve dnech
29.–30. listopadu v Praze.
Pro stabilní a udržitelné financování obcí je stěžejním rozpočtové určení daní. V letošním roce byla sice
přijata kompromisní novela, která má pomoci především menším spádovým městům postiženým negativním efektem tzv. U-křivky, ale již nyní upozorňujeme,
že novela přináší i značná rizika. Varujeme před přílišným optimismem, neboť údaje o odhadech daňových
příjmů pro účely výpočtu změn rozpočtového určení
daní byly zjevně nadhodnocené, jak ukazuje průběžné
inkaso celostátních daní.
S žonglováním s daňovými příjmy souvisejí i reformy ve veřejné správě a regionálním školství, které
přinášejí další otazníky a narušují stabilitu územní samosprávy. Svazu se sice podařilo po dlouhodobé kritice přimět letos v květnu Ministerstvo školství přiznat
chybu a zastavit práce na reformě financování regionálního školství, ale starostové si uvědomují nutnost
změn v systému financování školství a potřebu vést
o optimálním způsobu další debatu. Podobně je postavena i reforma veřejné správy: Místo vyřešení podstatných otázek ztrácíme čas margináliemi. Reforma
územní veřejné správy předpokládá rychlá optimalizační řešení, která jsou však bez přímé odezvy v reorganizaci a změně kompetencí ústřední státní správy
nevyužitelná.
Naplnily se obavy Svazu z loňského roku i v oblasti
sociální reformy. Úřady práce nejsou schopny efektivně provádět sociální šetření, neznají místní problematiku – a hlavně nestíhají. Ukazuje se, že od obcí odtržený systém výplaty sociálních dávek je nefunkční, a jen
čas ukáže, jak dopadne systém S-karet. Podobný krach
zažívají i základní registry. Registry nefungují, chybějí v nich relevantní data nebo vykazují zásadní chyby
a neexistuje ani metodická pomoc. Na podfinancování celého systému a nedostatek času na uvedení registrů do provozu jsme však upozorňovali od samého
počátku.
Pod praporem boje proti korupci došlo ke změnám
v systému veřejného zadávání a již první měsíce účinnosti novely zákona ukázaly obrovský pokles objemu
veřejných zakázek. Cena vítězí nad kvalitou a starostové se oprávněně bojí takové veřejné zakázky vypisovat
a riskovat. Do budoucna taková tendence může negativně ovlivnit ekonomiku – veřejné zakázky totiž představují až 18 % HDP. A jsme zase u nezaměstnanosti,
ekonomických problémů středních a malých firem,
nižšího výběru daní a dopadu do rozpočtů obcí.
Uvedený nástin současných problémů samosprávy je pouze příkladem z mnoha plíživých reforem, se
kterými se obce nyní vyrovnávají. Všichni si uvědomujeme, že jsou nutné. Ale už nelze reformami pouze
saturovat deficit státního rozpočtu na úkor obcí. Svaz
se stále snaží upozorňovat na problematické návrhy
a věřme, že i do budoucna bude mít dostatečnou sílu
n
odvracet podobné nekoncepční změny.
MO001252-2
Život v českých
obcích a městech:
reformy
pro reformy
www.regionservis.cz
AKTUÁLNĚ
PRO SAMOSPRÁVU
ZA CENU 1.500 KČ
VÝPOČTY DAŇOVÝCH
PŘÍJMŮ
S BILANCEMI OD ROKU 2003
A VÝHLEDEM DO ROKU 2018
VČETNĚ DOPADŮ ZMĚNY
RUD A LOTERIÍ
ZA CENU OD 290 KČ MĚSÍČNĚ
Nový portál pro správu nancí
měst a obcí, účinné sledování
hospodaření samosprávy,
WWW.REGIONSERVIS.NET
ZVEME VÁS NA AKCE
15. listopadu, Otrokovice,
Hotel Atrium
VII. Setkání starostů a místostarostů
Zlínského kraje
•
29. listopadu, Olomouc,
Regionální centrum Olomouc
VII. Setkání starostů a místostarostů
Olomouckého kraje
OBCÍM NABÍZÍME ÚSPORY
PORADENSTVÍ PŘINÁŠEJÍCÍ
ÚSPORY FINANCÍ
KATALOGY NA ADRESE
www.regionservis.cz
REGIONSERVIS s. r. o.
Nad Koupadly 287/5, Říčany u Prahy
[email protected]
Telefon: 240 200 272
Mobil: 724 931 593
www.regionservis.cz
www.regionservis.net
1
Obsah
n titulní strana
Hlavní třída v Havířově (Foto: Josef Talaš)
n názOr
Život v českých obcích a městech: Reformy pro reformy
(Ing. Dan Jiránek) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 1
n spektrum
Krajské volby letos příliš nepřekvapily � � � � � � � � � � � � � � � � � �
V Senátu bude mít jasné hlavní slovo ČSSD � � � � � � � � � � � � � � �
Levice pomýšlí i na ústavní většinu ve Sněmovně � � � � � � � � � � � �
V Ratíškovicích mají Knihovnu roku 2012 � � � � � � � � � � � � � � � �
Soutěž Era Starosta roku už zná pět finalistů � � � � � � � � � � � � � �
Cenu Ratměřičtí převzali v Langeneggu � � � � � � � � � � � � � � � � �
Vzniká nová Asociace oběhového hospodářství � � � � � � � � � � � � �
Stříbrná známka pro 1/2Maraton Olomouc � � � � � � � � � � � � � � �
Některá města kvetou, jinde se zastavil čas: Proč? � � � � � � � � � � �
4
4
4
5
5
5
6
6
6
n kauza
Jak řešit možné úpadky obcí? (Mgr. Ivan Ryšavý) � � � � � � � � � � � � 7
n ekOnOmika
Finanční ústava zpřísní pravidla i pro ÚSC (Mgr. Ivan Ryšavý) � � � � � 10
Pojištění města a obcí v době tlaku na úspory (Martina Traganová) � 10
Nezmeškejte výzvy »Norských fondů« � � � � � � � � � � � � � � � � � � 11
Menší firmy: Spíše skepse � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 11
Ubije nás absurdní byrokracie? (Ing. Ivana Schneiderová) � � � � � � � 12
Operativní leasing využijí též v obcích
(Ing. Marta Slažanská, Ing. Jaromír Hájek) � � � � � � � � � � � � � � � � 13
Monitoring hospodaření obcí za rok 2011 už je k dispozici � � � � � � 13
Best Finance Team z měst v ČR (Mgr. Ivan Ryšavý) � � � � � � � � � � � � 14
Cimrmanovská dobrodružství přípravy rozpočtů (Ing. Luděk Tesař) � 15
Restrukturalizace majetku obcí a finanční audit? Určitě ano! � � � � � 16
n infOrmační a kOmunikační technOlOgie
Přehledný fotoarchiv šetří čas, místo i náklady (Jaroslav Winter) � � � 18
Elektronická komunikace /11 (Ing. Jan Handl) � � � � � � � � � � � � � � 19
n živOtní prOstředí
Letničkové záhony plzeňské v podzimním ohlédnutí
(Ing. Lucie Nižaradzeová) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 20
V Olomouci si lidé mohli vysadit »svůj« strom � � � � � � � � � � � � � � 21
Lípa z Novodvorské aleje se stala Stromem roku � � � � � � � � � � � � 21
Dědictví krajiny: Velký úkol i výzva. (Ing. Igor Kyselka, CSc.) � � � � � � 22
n p ř í l O h a : f i n a n c O vá n í k O m u n á l n í c h p r O j e k t ů
Proti možné ekologické újmě je dobré se finančně zajistit
(Ing. Dagmar Šístková) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 23
Na ČOV Beroun kaly odvodňují úspornější technologií
(Ing. Roman Badin, Jiří Fuxa, Vladimír Fryauf) � � � � � � � � � � � � � � 26
Proč se obci Prštice projekt BRKO vyplatil (RNDr. David Brtna) � � � � 27
ARPRO usnadní i kompostaci � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 28
Nejčastější poruchy na kanalizační síti � � � � � � � � � � � � � � � � � � 28
Kanalizační poklopy, které znesnadní krádeže � � � � � � � � � � � � � 28
Finanční stabilita rozpočtů obcí a měst: Jak ji vytvořit a udržet � � � � 30
První EPC vlaštovka prolétla Moravskoslezským krajem � � � � � � � � 32
n evrOpská unie
ROP Střední Morava podpoří další projekty � � � � � � � � � � � � � � � 33
Kapli Pustyňa pomohou zatraktivnit i peníze EU � � � � � � � � � � � � 33
Západ Čech umí čerpat evropské dotace � � � � � � � � � � � � � � � � � 33
Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia
V Moravskoslezsku od roku 2014 chtějí čerpat chytřeji fondy EU
(Mgr. Michal Sobek) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �34
Aby pomoc EU do území trvala (Ivo Grüner) � � � � � � � � � � � � � � � �35
Česko si přeje, aby bylo více peněz na kohezní politiku EU � � � � � � �36
n t é m a : p e r s O n a l i s t i k a a v z d ě l ává n í
Náležitě kvalifikovaní úředníci: Ideál, nebo dosažitelný cíl?
(Mgr. Simona Dvořáčková) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �37
Vzdělávání úředníků: V obcích by uvítali více volnosti a peněz
Vzdělaných zastupitelů přibývá (Jana Borecká, Lucie Pancová) � � � � �40
Při výběrovém řízení může pomoci kompetenční model
(Ing. Lydie Jaroměřská, Ing. Josef Šamánek) � � � � � � � � � � � � � � � �40
Zaměstnance přes agenturu využijí i obce � � � � � � � � � � � � � � � � �42
Fórum a veletrh pro personalisty � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �42
Cena Personalista veřejné správy: Kdo ji získá? /3 (Mgr. Ivan Ryšavý) � �42
n s p r áva a r O z v O j
Sněhový deník se může hodit � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �43
CRAB už zahájil pilotní provoz � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �43
Nebojte se lokálek /2 (Ing. Petr Tejkl, Ing. Miroslav Bezděk) � � � � � � �44
Letošní příjmy SFDI váznou (Tomáš Johánek) � � � � � � � � � � � � � � �44
Soutěž Volná cesta 2012: Zvítězil terminál Paskov (Tomáš Johánek) � �45
SFDI vyhlásil pravidla poskytování příspěvků na rok 2013 � � � � � � � �45
Regulace nájemného končí. Co bude dál? /5 (Tomáš Johánek) � � � � �46
Vzniká nová síť míst pro výdej a podání balíků:
Šanci dostávají i menší sídla � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �46
Evidujete ve své obci stav veřejného osvětlení?
Veřejné osvětlení: Nové trendy a možnosti úspor � � � � � � � � � � � �47
Na sídlišti v Orlové bude veseleji. Jeho obyvatelé už přiložili ruce k dílu
Jaké byly Křižovatky architektury 2012 (Petr Bým) � � � � � � � � � � � �48
Aby stará nádraží nemusela zchátrat (Mgr. Michal Roubík) � � � � � � �49
V Praze se probírala »krása a rozpadlost měst« � � � � � � � � � � � � � �49
Soutěž Cesty městy: Dvě ceny Pardubicím (Mgr. Simona Dvořáčková) �50
Cena Moderní obce patří městu Dobřany (Mgr. Ivan Ryšavý) � � � � � �51
Havířov je městem zeleně (Ing. Lukáš Nehyba) � � � � � � � � � � � � � �52
Bezpečné lokality nedocílíme pouhým zavedením kamer
(JUDr. Pavel Kocábek, JUDr. Tomáš Koníček) � � � � � � � � � � � � � � � �53
Pro smogové situace začala od září platit nová pravidla � � � � � � � � �54
n l e g i s l at i va
Změny v exekučním řádu směrem k obcím (Mgr. Lukáš Jícha) � � � � � �55
Zásadní změny v RUD pro obce(Ing. Eduard Komárek) � � � � � � � � � �56
Jak opustit nemovitost (Mgr. Lenka Kernová) � � � � � � � � � � � � � � �57
Veřejnoprávní věcná břemena (Mgr. Milan Schagerer) � � � � � � � � � �58
Poskytování informací o obecní právnické osobě /1
(JUDr. Adam Furek) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �59
Pravomoci obecního úřadu /2 (Mgr. Jan Břeň) � � � � � � � � � � � � � � �60
Ze sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �61
n právní pOradna
n servis
� � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �62
� � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � �64
Uzávěrka tohoto čísla: 19. 10. 2012
Ročník XVIII, číslo 11 • Vychází 1. 11. 2012 • Cena výtisku ve volném prodeji 105 Kč • Roční předplatné 1260 Kč • Adresa redakce: Moderní obec, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: moderni.
obec @economia.cz, http://moderniobec.cz • Publisher divize odborného tisku: Daniel Köppl • Řízením redakce pověřen: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] •
redaktorka: Mgr. Simona Dvořáčková, tel.: 233 071 491, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer
inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka a zastupitelka města Mohelnice; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, zastupitelka města Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA, a. s., IČ: 28191226, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha
7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110,
fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí: Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová
média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: obchod@
ihned.cz • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku
autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. •
© 2012 ECONOMIA, a. s.
2
listopad 2012
MO001241-1
Spektrum
krajské volby letos příliš nepřekvapily
V
ýsledky voleb do zastupitelstev krajů
ve dnech 12.–13. 10. 2012 přinesly
očekávaný propad stran vládní koalice a úspěch levice.
Průměrná volební účast v celé České republice však činila pouze 36,89 %, tedy ještě
méně než ve volbách do zastupitelstev krajů v roce 2008 (40,30 %). Nejvyšší procento voličů se k volebním urnám dostavilo
v Kraji Vysočina (41,05 %), naopak nejslabší
volební účast zaznamenali v Karlovarském
kraji (31,57 %).
leVice Vyhrála, ale může být
ČSSD SkuteČně Spokojena?
Ačkoliv jasným vítězem letošních krajských
voleb se stala ČSSD, pro jejíž kandidáty hlasovalo 23,58 % oprávněných voličů (v roce
2008 to bylo 35,85 %), co do počtu odevzdaných hlasů se pro sociální demokraty
letos vyslovilo jen 621 961 voličů, tedy o téměř 423 tisíc méně než při předminulých
krajských volbách v roce 2008. Tehdy totiž
svou přízeň sociální demokracii věnovalo
1 044 719 voličů. Vyjádřeno počtem mandátů, ČSSD letos získala 205 mandátů (před
čtyřmi roky 280).
Celkově druhá nejúspěšnější strana v podílu na celkovém počtu odevzdaných hlasů
– KSČM, docílila volebního zisku 20,43 %
(v roce 2008 to bylo 15,03 %). Pro komunistické kandidáty tentokrát ve volbách
do zastupitelstev krajů hlasovalo 538 953
voličů, tedy o 100 tisíc více než v roce 2008
(438 024 hlasů). KSČM tak letos vybojovala
182 mandátů (před čtyřmi roky 114).
VláDní koalice V DefenzíVě
Občanští demokraté v těchto krajských volbách tratili ještě více než při stejné příležitosti v roce 2008. Celkem nyní získali pouze
324 081 hlasů (12,28 % všech odevzdaných
Vítězné politické strany a hnutí ve volbách do zastupitelstev
krajů 12. a 13. 10. 2012 (% platných hlasů)
Liberecký kraj: Starostové pro Liberecký kraj (22,21)
Karlovarský kraj: KSČM
(22,98)
Plzeňský kraj:
ODS (26,48)
Královéhradecký kraj: ČSSD (19,73)
Ústecký kraj:
KSČM
(25,26)
Moravskoslezský kraj:
ČSSD (27,40)
Pardubický kraj:
ČSSD (21,31)
Středočeský kraj:
ČSSD (21,79)
Kraj Vysočina:
ČSSD (29,26)
Jihočeský kraj:
ČSSD (27,99)
Jihomoravský
kraj:
ČSSD (27,01)
byť jinak tušený volební úspěch politického
hnutí Starostové pro Liberecký kraj (SLK).
Toto hnutí v čele s Martinem Půtou, starostou Hrádku nad Nisou, volby v kraji vyhrálo,
když se tam pro ně vyslovilo 28 763 voličů
(tj. 22,21 %), což Starostům pro Liberecký
kraj vyneslo zisk 13 mandátů (z celkem
45).
Spokojena může být například rovněž
KDU-ČSL s 42 mandáty, přičemž nejlépe
se jí dařilo v Jihomoravském (14 mandátů)
a Zlínském kraji (10 mandátů). Společně
s některými dalšími koaličními partnery
má tato strana dalších 31 mandátů.
Vůbec se nevedlo Věcem veřejným, které
nemají ani jeden mandát a pro něž se vyslovilo pouze 6837 voličů, tj. 0,25 % všech
/st/
odevzdaných hlasů.
platných hlasů). Přitom v roce 2008 (kdy
sice také utrpěli volební porážku od ČSSD)
jejich volební zisk ještě činil 687 005 hlasů,
tedy 23,57 %. ODS se letos může vykázat
ziskem 102 mandátů (před čtyřmi roky jich
obdržela 180).
Povzbudivé výsledky nezaznamenala ani
TOP 09 + STAN: 175 089 hlasů, tj. 6,63 %
z celkového počtu, což znamená zisk 44
mandátů. Vládní strana LIDEM – liberální
demokraté do krajských voleb nevstoupila, neboť si teprve na začátek listopadu naplánovala sněm, na němž hodlá zvolit své
vedení a další orgány.
náStup menších Stran a hnutí
K několika málo překvapením letošních
voleb do zastupitelstev krajů patří vysoký,
levice pomýšlí
i na ústavní
většinu
ve Sněmovně
hlavní slovo ČSSD
4
Rozdělení křesel v Senátu PČR
(po volbách v říjnu 2012)
ČSSD
ODS
KDU-ČSL
TOP+STAN
KSČM
NK
Severočeši.cz
46
15
3
3
2
2
2
Strana zelených
Nestraníci
SZ
KDU-ČSL+NV
KDU-ČSLSZPiráti
STANHOPB
Ostravak
1
1
1
1
1
1
1
Opoziční ČSSD bude dostávat ze státního rozpočtu za senátory nově 41,04 mil. Kč
ročně (o 5,99 mil. Kč více než dosud). Příspěvek pro ODS naopak po nynějších volbách do horní parlamentní komory klesne
o 8,55 mil. Kč na 12,83 milionu. Díky zvolení dvou nezávislých kandidátů stát ročně
/sk/
ušetří 1,71 mil. Kč.
p
ZDROJ: ČSÚ
n
Zlínský kraj:
ČSSD (21,73)
ZDROJ: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD
V Senátu bude mít jasné
a ustavující schůzi 1. schůzi Senátu
Parlamentu České republiky v jeho
9. funkčním období, která se uskuteční 21. listopadu, letos v říjnu nově zvolení senátoři složí slib. Vyjednávání na základě povolebního rozložení sil v Senátu však
už je v plném proudu. Senátoři totiž po každé obměně třetiny horní komory volí její
představitele – předsedu a místopředsedy
Senátu, ustanovují znovu výbory a komise
Senátu a volí jejich vedení.
Po říjnovém 2. kole voleb do Senátu bude
mít levice v horní komoře poprvé ústavní
většinu 49 hlasů. ČSSD a KSČM (avšak za
předpokladu podpory od senátora Vladimíra Drymla) k ní získaly ve volbách potřebných 14 křesel. ODS naopak deset mandátů
ztratila, a proto bude mít pouze 15 senátorů, tedy nejméně od vzniku Senátu.
Olomoucký kraj:
ČSSD (26,70)
říští řádné volby do Poslanecké sněmovny se budou konat za dva roky
přibližně koncem května. Pokud by
v nich ČSSD a KSČM rovněž získaly ústavní
většinu, na ústavní změny by měly zhruba
pět měsíců. Koncem října 2014 totiž budou následovat další senátní volby, v nichž
ČSSD bude obhajovat 23 mandátů, tedy
polovinu.
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka už
oznámil, že jeho strana by v případě zisku
ústavní většiny v obou komorách parlamentu uvažovala o změně Listiny základních práv a svobod tak, aby lépe garantovala
lidem základní jistoty související s fungová/sk/
ním sociálního státu.
listopad 2012
Spektrum
V ratíškovicích mají
knihovnu roku 2012
Soutěž era
Starosta roku
už zná pět
finalistů
n
Č
tvrtý ročník soutěže Era Starosta
roku míří do finále. Ze 166 přihlášených starostek a starostů byla v
říjnu odbornou komisí vybrána závěrečná
pětice nejlepších kandidátů. Jeden z nich
získá ve druhé polovině listopadu titul
nejlepšího starosty a pro svou obec 0,25
mil. Kč. Zároveň obdrží tradiční Rychtářské právo jakožto dávný symbol dobrého
vedení obce.
Podle Lenky Heřmánkové, manažerky
SME Poštovní spořitelny, se nyní z finalistů
vybere vítěz na základě výsledků návštěv
zástupců hodnoticí komise přímo v obcích,
odkud byli starostky a starostové do soutěže nominováni místními obyvateli.
O titul Era Starosta roku se letos uchází
Bohumil Cempírek (Polnička, okr. Žďár nad
Sázavou), Petr Halada (Kamýk nad Vltavou,
okr. Příbram), Jana Kuthanová (Hoříněves,
okr. Hradec Králové), Josef Lněníček (Nepomyšl, okr. Louny) a Vlasta Mokrá (Násedlovice, okr. Hodonín). Vítěz bude znám
ve druhé polovině listopadu.
»Letos bylo hodnocení opět velmi složité, dokonce možná o něco složitější než
v předchozích letech. Každý z hodnotitelů
totiž měl trochu jiné favority, ale nakonec
se komise na pěti finalistech jednomyslně
shodla,« uvedla Kateřina Bláhová z Nadace
VIA, manažerka projektu Era Starosta roku.
Informace o soutěži jsou dostupné
na webových stránkách www.erasvet.cz
a www.nadacevia.cz. Soutěž se koná v rámci programu podpory projektů zaměřených
na komunitní rozvoj, který vyhlašují ČSOB
a Era ve spolupráci s Nadací VIA.
/sk/
FOTO: ARCHIV
aše knihovna získala titul Knihovna roku 2012. Máme obrovskou radost a děkujeme. Tohle lakonické
a přitom neobyčejně výstižné sdělení visí
od počátku října na webu obecní knihovny
v Ratíškovicích na Hodonínsku (www.ratiskovice.knihovnacz). Podobně jako v Ratíškovicích se radují také v dalších místech
po celé ČR, jejichž knihovny byly oceněny v kategorii Základní knihovna soutěže
o Cenu Knihovna roku. Tu uděluje ministryně kultury ČR.
Ratíškovická knihovna, kterou vede Marie Škorpíková, prošla velmi zdařilou rekonstrukcí interiérů a je zcela bezbariérová.
Knihovna je centrem celoživotního vzdělávání občanů všech generací a příjemným
místem setkávání, je výsledkem nebývalé
souhry vedení obce, knihovnice a vedení
ZŠ. V ratíškovické knihovně se maximálně
využívá internetové centrum s pěti stanicemi, nabízejí se tam i prostory pro rodinu
s názvem »Family Point«, počítačové kurzy
pro seniory, semináře o problematice v sociální oblasti, autorská čtení, cestovatelské
besedy, zapůjčení tematických kufříků dětským čtenářům a navíc i méně běžné služby, například poskytnutí kávy při posezení
v knihovně.
Zvláštní ocenění a diplom v kategorii Základní knihovna získala dále Místní knihovna Ostravice na Frýdecku-Místecku (http://
naseknihovna.cz/ostravice/) v čele s Martinou Klimkovou a Obecní knihovna v Košťálově na Semilsku (http://www.knihovnakostalov.webk.cz), kde je knihovnicí Lenka
Barochová.
Hlavní cenu v kategorii Informační počin
obdržela Knihovna Jiřího Mahena v Brně
(http://www.kjm.cz/) za systematickou práci s uživateli s různými druhy hendikepů
Z přebírání ceny pro vítěznou knihovnu
z Ratíškovic v pražském Klementinu. První
zleva knihovnice Marie Škorpíková, uprostřed starosta Josef Uhlík, zcela vpravo
ministryně kultury Alena Hanáková.
a inspirativní přínos pro další knihovny.
Knihovnu řídí Libuše Nivnická.
Městskou knihovnou roku 2012 se stala
Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana
Uherské Hradiště (http://www.knihovnabbb.cz/). Tuto zvláštní cenu uděluje SKIP
– Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR a firma Skanska a. s. Ředitelem
knihovny je Radovan Jančář. Aktivity uherskohradišťské knihovny jsou známy nejen
v Česku, ale rovněž na Slovensku, v Polsku,
Slovinsku, Rakousku, Spojených státech
a v mnoha dalších zemích. V Uherském
Hradišti se totiž v roce 2000 uskutečnila
vůbec první Noc s Andersenem, která je
v současnosti zřejmě mediálně nejznámější
/sk/
knihovnickou akcí.
o
bec Ratměřice (okr. Benešov), držitelka celorepublikového titulu
Vesnice roku 2010, se neztratila ani
v soutěži Evropská cena obnovy vesnice
2012. Ratměřice postoupily mezi dvanáctku finalistů a získaly titul vicemistra Evropy (viz Evropa už zná i Komňu i Ratměřice,
Moderní obec č. 8/2012, str. 3 – pozn. redakce). Odměnou se jim stala cesta na vyhlášení výsledků do rakouského Langeneggu,
Vesnice Evropy roku 2010. Na zkušenou se
tam koncem září vypravil z Ratměřic autobus plný lidí. »Všechno to tam spolu se
mnou zažívalo dalších 50 zástupců ratměřických spolků. Bylo to jednak poděkování
za jejich práci pro obec, ale také zajímavá
příležitost vidět, jak propojení občanů se
životem obce funguje jinde a co vše můžeme pro rozvoj Ratměřic ještě udělat,« zhodnotil cestu starosta Viktor Liška.
listopad 2012
Ratměřičtí se v Langeneggu zúčastnili
také velkého »evropského tržiště«, na němž
se prezentovalo 35 evropských regionů
z celkem dvanácti zemí. »Inspirující byl už
samotný Langenegg, který má např. svoji měnu platnou ve vybraných místních
obchodech. Podporuje komunitní rozvoj
i místní ekonomiku. Zajímalo nás rovněž,
jak tam pracují s obnovitelnými zdroji, mají
třeba naučné stezky propagující jednotlivé
druhy energie. Bylo to moc zajímavé,« dodal Viktor Liška.
Na odborných fórech se pak zástupci
Ratměřic zapojili do řešení otázek budoucnosti venkovských evropských oblastí.
Zástupci Ratměřic na »evropském tržišti«, stejně jako na diskusních fórech prezentovali nejen svou obec, nýbrž také Mikroregion Džbány, Posázaví a Kraj blanických
/sk/
rytířů.
FOTO: ELIšKA MELICHAROVá
cenu ratměřičtí převzali v langeneggu
Viktor Liška s cenou pro svou obec ze soutěže Evropská cena obnovy vesnice.
5
Spektrum
Vzniká nová asociace
oběhového hospodářství
o
odpadové hospodářství v zemi prožívá razantní změny. Česká asociace
odpadového hospodářství (ČAOH)
letos v srpnu změnila své vedení, když její
dosavadní výkonný ředitel JUDr. Ing. Petr
Měchura byl vystřídán Ing. Petrem Havelkou. Podle odvolaného výkonného ředitele
někteří členové ČAOH nebyli ani přizváni
k provedení těchto změn a jak Petr Měchura tvrdí, »trhliny« jsou i ve Sdružení veřejně
prospěšných služeb a ušetřen prý nezůstal
ani Svaz průmyslu druhotných surovin.
Důvody tohoto stavu Petr Měchura shledává v tom, že Ministerstvo životního prostředí vtělilo do návrhu na navýšení skládkovacího poplatku i odstavec, prosazující
Integrované systémy nakládání s odpady
(ISNO). »Tuzemské dceřiné společnosti
nadnárodních odpadářských firem začleněných z ČAOH začaly mít obavy, že by přišly o odpady z obcí a měst v Česku, či že by
na základě regulérních výběrových řízení
nenaplnily kapacity svých zařízení a fungovaly jen jako svozové firmy,« míní Petr
Měchura.
Někteří dosavadní členové ČAOH nyní
rozhodli o založení nové asociace, která by
zastupovala jejich oprávněné zájmy a jež
by jim dala možnost samostatně rozhodovat o své budoucnosti. »Tato nová asociace, s větší šíří a záběrem, bez jakékoliv
diskriminace je otevřena pro všechny poctivé subjekty, tedy jak pro soukromý, tak
komunální sektor či pro občany nebo obce
a města, kolektivní systémy i jiná sdružení, tedy pro všechny, kteří to myslí s naším
odpadovým hospodářstvím do budoucna
upřímně,« podtrhuje Petr Měchura, jeden
ze zakladatelů nového subjektu v oblasti
odpadového hospodářství.
noVý názeV má být pro
VeřejnoSt přijatelnější
Nový subjekt nese název Asociace oběhového hospodářství (AOH), protože již nejde
jen o odpady, ale i o předcházení vzniku odpadů, o opětovné použití, o druhotné suroviny či alternativní paliva nebo komposty.
»V Německu to mají i v názvu svého „odpadového“ zákona již dávno. A jako spalovny
jsme přejmenovali na „zařízení k energetickému odstraňování odpadů“, tak i název,
používající místo pejorativního „odpadové“ nově „oběhové“ hospodářství, je nejen
přesnější, ale podle toho, co se bude nově
dít s odpady, mnohem srozumitelnější
a pro občany přijatelnější,« poznamenává
Petr Měchura.
Zájemci o členství v Asociaci oběhového
hospodářství mohou pro bližší informace využít e-mailový kontakt: mechura.p@
/sk/
gmail.com.
některá města kvetou,
jinde se zastavil čas: proč?
p
odle studie společnosti KPMG Česká
republika Benchmark měst v České
republice se lépe žije v těch městech,
kde je stabilní politické klima a místní koalice v čele se starostou řídí město i několik
funkčních období v řadě. Významnou roli
hraje přítomnost podnikatelských subjektů, a tím i pracovních příležitostí. Do studie
bylo zahrnuto 15 středně velkých (od 20 tis.
do 50 tis. obyv.) a 15 malých měst (2 tis. až
6,5 tis. obyv.) z celé ČR. O tom, proč některá
města vzkvétají, zatímco v jiných se zastavil
čas, diskutovali představitelé několika zúčastněných měst počátkem října v Praze.
Příkladem využití předpokladů pro cestovní ruch je Hluboká nad Vltavou. »Ač
jsme dříve nejednou sklízeli výtky obyvatel, že město dělá vše pro turisty a nic pro
ně, dnes lidé oceňují, že přilákání turistů
přineslo pracovní, podnikatelské a volnočasové příležitosti pro místní občany. Naší
prioritou je též podpora mateřských, základních i středních škol,« říká senátor Tomáš Jirsa, starosta Hluboké nad Vltavou.
Městu Podbořany uniklo místo mezi nejlépe hodnocenými městy jen o pár bodů.
6
»Před lety jsme iniciovali vznik průmyslové zóny. Díky ní můžeme nyní nabídnout
až 1500 pracovních míst. Speciálními pobídkami jsme podpořili bytovou výstavbu.
Ve městě (6000 obyv.) máme tři základní
a tři mateřské školy,« vypočítává starosta
Podbořan Radek Reindl.
Stříbrná známka
pro 1/2maraton
olomouc
V
ýjimečného ocenění se letos v říjnu
dočkal 1/2Maraton Olomouc, již tradiční závod běžeckého seriálu RunCzech.com. Po třech letech existence získal
pro příští ročník 2013 IAAF Silver Road Race
Label, stříbrnou známku kvality Mezinárodní asociace atletických federací.
»Je to pro nás obrovská výzva, neboť jsou
to ty nejvýznamnější běžecké závody, které
se na této planetě konají. Je to další kamínek do mozaiky naší snahy pořádat v Olomouci špičkové akce sportovní i kulturní,
tak abychom město zviditelňovali a dali mu
na mapě světa náležité místo,« řekl primátor města Olomouce Martin Novotný poté,
co mu stříbrnou známku IAAF předal předseda organizačního výboru Prague International Marathon Carlo Capalbo.
Udělení známky IAAF vyžaduje splnění
řady kritérií, např. ve startovním poli musí
být muži s časy pod 1:02:30 a ženy pod
1:12:00 v posledních třech letech. Podle
studie Ekonomický dopad běžeckých závodů loni pět závodů seriálu RunCzech.com
přineslo ekonomice ČR nepřímo zvýšení
obratu o 367 mil. Kč, z toho 1/2Maraton
Olomouc 20 milionů. Zlatou známku již
mají závody seriálu RunCzech.com – Hervis
1/2Maraton Praha a Volkswagen Maraton
Praha, stříbrnou Mattoni Grand Prix. /sk/
V Mladé Boleslavi zase připouštějí, že je
tam obtížné přilákat jiný průmysl než automobilový. A také že podpora volnočasových aktivit a cestovního ruchu byla dlouho
opomíjenou oblastí. »Snažíme se být i zde
aktivnější. Asi nejpovedenějším počinem
u nás v posledním roce bylo zpřístupnění
řeky Jizery včetně vybudování pláže,« uvádí
primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati.
Zástupci měst se mj. shodli na tom, že
kdo nezačal budovat průmyslové zóny a lákat podnikatele do svého města před zhruba deseti lety, promarnil příležitost a jen
těžko bude nyní tento deficit dohánět. /sk/
Ze závěrů studie KPMG Česká republika »Benchmark měst v ČR«
Diamantové ocenění získala města:
Písek (kategorie středně velkých měst) a Hluboká nad Vltavou (kategorie malých měst)
n Zlaté ocenění získala města:
Chrudim, Mladá Boleslav, Pelhřimov a Tábor (kategorie středně velkých měst)
Horní Jelení, Mníšek pod Brdy, Nýrsko a Přibyslav (kategorie malých měst)
n Města s diamantovým či zlatým oceněním vykazují především tyto obdobné dílčí parametry hodnocení
a charakteristiky:
stabilní politické klima, pozitivní stav a tendence v demografických ukazatelích (struktura obyvatel,
podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů, kladné saldo migrace aj.), nejlepší výsledky z hlediska socioekonomických pohledů (hodnocení nezaměstnanosti, bytové politiky, míry kriminality aj.), výrazné zlepšení
v občanské vybavenosti.
Nicméně oceněná města vykazují rezervy hlavně ve vybavenosti zařízení pro volnočasové aktivity.
V kategorii malých měst napomáhala lepšímu hodnocení poloha hodnoceného města v blízkosti jiného většího
města.
S výjimkou Nýrska se všechna oceněná města nacházejí v jádrové oblasti Čech, tedy v území, které je stabilně
historicky osídleno a přirozeně spádově podléhá k hlavnímu městu ČR.
n
ZDROJ: KPMG ČESKá REPUBLIKA
listopad 2012
Kauza
Jak řešit možné úpadky obcí?
diskuse o tom teprve začíná
Už na přelomu let 2010/2011 Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem vnitra chystalo varianty řešení platební
neschopnosti obcí (viz např. Insolvenční řízení se vztáhne též
na obce. Leč lépe se mu vyhnout, MO č. 1/2011). Nyní se toto
téma – už i za účasti Ministerstva spravedlnosti, opět oživuje.
M
luvčí Ministerstva financí Ondřej
Jakob k tomu poznamenává, že
insolvenční zákon, který stanoví způsoby řešení úpadku, spadá do gesce
resortu spravedlnosti. »Postup nastíněný
ve věcném záměru z konce roku 2010 naše
ministersto dále rozpracovalo a v polovině
roku 2012 zaslalo resortům vnitra a spravedlnosti, ale i Svazu měst a obcí, Asocia-
ci krajů a Sdružení místních samospráv se
žádostí o stanovisko, zda principiálně souhlasí s tím, aby byl umožněn úpadek územního samosprávného celku. Ministerstvo
spravedlnosti slíbilo, že svolá pracovní skupinu, která se bude řešením úpadku ÚSC
výhledově zabývat,« napsal mluvčí.
Člen předsednictva SMO ČR, strakonický starosta Pavel Vondrys už proto počát-
Znázornění možného přístupu k zadluženosti obcí
Obec dosáhne vyšší míry rizika hospodaření
Chce se tím stát zabývat?
NE, obec musí řešit svou
zadluženost sama.
ANO, orgány obce nemusí umět nebo chtít zadluženost řešit a ze strany
státu jsou žádoucí vyrovnané rozpočty vládního sektoru.
Možnosti:
1. Zákonem upravit povinnost obce při dosažení hranice vyšší míry
rizika hospodaření (vysvětlit důvody zadluženosti a přijmout opatření
k nápravě) a za jejich porušení stanovit sankce.
2. Omezit možnost obce krýt schodek rozpočtu úvěrem, půjčkou
nebo vydáním komunálních dluhopisů (umožnit výjimku pro spolufinancování programu nebo projektu EU, a to formou předchozího souhlasu MF).
3. Pomoc státu formou finančního poradenství.
Pozn. Bude zachován
stávající monitoring
hospodaření obcí a obce
nebudou mít žádnou
zákonnou povinnost.
Opatření splnila účel (zadluženost klesla)
Opatření nesplnila účel (zadluženost neklesla)
NE
ANO - Možnosti:
1. Omezit pravomoci obce týkající se jejího finančního hospodaření
(zákonem nebo předchozím souhlasem MF).
2. Zavedení finanční správy obce.
3. Poskytnutí finanční výpomoci z rozpočtu státu.
Zadluženost obce klesla
pod hranici vyšší míry
rizika hospodaření.
Zadluženost obce stále přesahuje hranici vyšší míry hospodaření, ale obec plní své závazky
a není ohrožen její chod.
NE
ANO
Možnost přijmout
opatření.
Zadluženost obce dosáhla té
míry, že obec není schopna plnit
své závazky a je ohrožen její
samotný chod.
NE
ANO - Možnosti:
1. Umožnit oddlužení obce formou
zvláštního druhu insolvenčního řízení.
2. Oddlužit bec ze státního rozpočtu.
ZDROJ: MINISTERSTVO FINANCÍ ČR
listopad 2012
kem října jednal s náměstkem ministra
spravedlnosti Františkem Korbelem, aby
se otevřela věcná debata o potřebnosti
legislativního řešení situace, kdy u některých obcí dojde k jejich předlužení. »Nešlo
o první jednání na dané téma, kterého se
zástupci SMO zúčastnili,« uvedl Pavel Vondrys. »Svaz i nyní opětovně nabídl svoji
aktivní spolupráci při tvorbě příslušné legislativní úpravy. Náměstek Korbel nám
slíbil, že ministerstvo se bude touto problematikou zabývat, a proto jsme s výsledkem jednání spokojeni.«
Náměstek ministra spravedlnosti František Korbel ovšem gesci svého úřadu za řešení nasdměrného zadlužování územních
samospráv přijímá však svýhradou. »Možností, jak situaci řešit, je více a Ministerstvo
spravedlnosti je gestorem pouze úzce vymezené oblasti insolvence v jejím procesním a justičním smyslu,« odpověděl František Korbel na náš dotaz (viz rozhovor s ním
na str. 8). »Hlavní gesci ve věcech veřejných
rozpočtů vykonává resort financí, ve věcech
obcí resort vnitra. Jako resort spravedlnosti
jsme připraveni pomoci jim při formulaci řešení na úrovni insolvenčního zákona,
ale způsob věcného řešení musí navrhnout
ony,« tvrdí František Korbel.
Tímto vyjádřením představitele Ministerstva spravedlnosti se vracíme však nazpátek
do přelomu let 2010/2011, kdy se rovněž,
zejména na Ministerstvu financí, zvažovaly
různé možnosti řešení případného úpadku
obce. Byť tento resort už tehdy – stejně jako
nyní, dával přednost spíše prevenci. Totiž
tomu, aby byly nastaveny takové mechanismy, jež by obci, která dosáhne vyšší míry
rizika hospodaření, nedovolily dostat se až
do úpadku. (Viz schéma vlevo, jež je jednou
z variant možného řešení, jaká byla na stole
už počátkem roku 2011.)
ústavní záKon o rozpočtové
odpovědnosti úpadKy nevyřeší
Do jisté míry by omezit výši dluhu některých obcí mohl ústavní zákon o rozpočtové
odpovědnosti, jehož návrh vláda už projednala (viz toho vydání MO, str. 10). »Ale
ani tento zákon nemůže zabránit úpadku.
I proto se navrhuje řešit úpadek obcí a krajů prostřednictvím insolvenčního zákona.
Tato úprava je s návrhem ústavního zákona
komplementární,« vysvětluje mluvčí MFF
Podle jeho slov se stát zkráka musí možnostmi úpadku obcí zabývat a upozorňuje
na čl. 100 Ústavy ČR, který územjním společenstvím občanů právo na samosprávu.
»Toto právo je v případě platební neschopnosti značně omezeno, a to i po desítky let.
Proto stát musí hledat řešení, jak obnovit
omezenou nebo nefunkční samosprávu.
Dalším důvodem jsou i možné dopady
na výši vládního dluhu a zohlednění nařízení Rady (ES) č. 1346/2000, o úpadkovém
7
›
Kauza
Náměstek ministra spravedlnosti František Korbel: Věcná diskuse o způsobech řešení úpadku
obcí dosud neproběhla, předjímat konkrétní právní úpravu by proto nebylo odpovědné
Podle náměstka ministra spravedlnosti pro legislativu
Mgr. Františka Korbela, Ph.D., problematika
úpadku územních samosprávných celků a její zakotvení v právním řádu představuje specifické téma,
které zasahuje do mnoha oblastí práva včetně práva
ústavního.
Proto se příprava právní úpravy řešení úpadku obcí obcí tak vleče, třebaže už na přelomu
let 2010/2011 ministerstva vnitra a financí
připravila první návrhy, jak by insolvenční řízení
pro obce mohlo vypadat?
Jde bezesporu o značně komplikovanou nejen právní,
ale i politickou a filozofickou otázku, která podle
mého názoru vyžaduje co nejširší diskusi. Řešení
úpadku územních samosprávných celků aplikací
úpadkového práva není standardním řešením v celé
řadě zemí Evropské unie, přičemž bývá poukazováno
na problémy v souvislosti se specifickým postavením
územního samosprávného celku a výkonem jeho
samostatných a přenesených funkcí, včetně rizika
politického využití oddlužení k záměrně neodpovědné rozpočtové politice obce. Zkušenosti ze zahraničí
ukazují, že nalézt optimální řešení není jednoduché
a že častěji jsou tam zaváděna spíše opatření zabraňující, aby se územní samosprávný celek do platební
neschopnosti dostal. Ministerstvo spravedlnosti přesto
velmi vnímá potřebu diskuse na toto téma a považuje
ji za velmi přínosnou. V současné době, kdy podle
názoru Ministerstva spravedlnosti dosud neproběhla
relevantní diskuse na toto téma, nelze předjímat,
jakou formou bude řešen úpadek územních samosprávných celků, ani to, kdy taková úprava nabude
účinnosti. Ministerstvo spravedlnosti nabídlo k řešení
tohoto problému své odborné kapacity Ministerstvu
financí, které je gestorem otázek spojených s financemi, a v této chvíli je, takříkajíc, míč na jejich straně
hřiště ohledně rozpracování věcného zadání.
n
Počítá Ministerstvo spravedlnosti s tím, že
by k přípravě této právní úpravy přizvalo také
zástupce Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR?
Na problematiku nadměrného zadlužování územních
samosprávných celků již dlouhodobě upozorňují
především ministerstva financí a vnitra. Možností,
n
› řízení,
které předpokládá možnost projít
úpadkovým řízením pro všechny osoby bez
výjimky,« připomíná Ondřej Jakob.
Kterou Možnost ze současné
legislativy vybrat?
Námi oslovení experti i zástupci ministerstev zatím mají na řešení úpadku obcí poměrně hodně rozdílné názory. Zdá se, že se
tak potvrzují slova náměstka ministra spravedlnosti Františka Korbela, že věcná debata k tomuto tématu dosud neproběhla.
Buď jak buď, rýsují se tři základní možnosti řešení úpadku obcí. Totiž, že:
n může nastoupit právní úprava podobná
té, která platí pro firmy, totiž že by o rozprodeji majetku obce nerozhodoval její nucený
správce, nýbrž její věřitelé;
n se může přistoupit k právní úpravě vycházející spíše z osobních bankrotů jednotlivců, kdy by se ve chvíli vyhlášení ban-
8
jak situaci řešit, je více
a Ministerstvo spravedlnosti je gestorem pouze
úzce vymezené oblasti
insolvence v jejím procesním a justičním smyslu.
Pokud by bylo zvoleno
řešení spočívající v oblasti
insolvenčního práva, pak
lze potvrdit, že na ministerstvu uvítáme zkušenosti a názory všech dotčených
subjektů. Tedy i Svazu měst a obcí ČR a Sdružení
místních samospráv ČR, které by měly být zúčastněny jak při obecnějších diskusích nad principy právní
úpravy, tak v rámci prací na konkrétních paragrafech
jako další připomínková místa.
Na jakém principu by podle vašeho názoru
mělo být postaveno řešení úpadku obcí?
Jak jsem již uvedl v odpovědi na váš předchozí
dotaz, předjímat legislativní řešení ve fázi, kdy ještě
neproběhla věcná debata k tomuto tématu, by
nebylo zodpovědné. Hlavní gesci ve věcech veřejných
rozpočtů vykonává Ministerstvo financí, ve věcech
obcí Ministerstvo vnitra. Jsme připraveni pomoci jim
při formulaci řešení na úrovni insolvenčního zákona,
ale způsob věcného řešení musí navrhnout tato
ministerstva.
n
s určitostí říct, jakou podobu by řešení nadměrného
zadlužení územních samosprávných celků mělo mít.
Vše bude výsledkem odborných diskusí, kterých se
chceme účastnit. Vyplyne-li z těchto diskusí, že nejlepším způsobem, jak tuto situaci řešit, je doplnění
insolvenčního zákona, Ministerstvo spravedlnosti se
tohoto legislativního úkolu rádo a zodpovědně ujme.
Existuje dnes nějaký legislativní nástroj,
na jehož základě by bylo možné řešit úpadek či
hrozící úpadek obce?
Legislativní nástroj pro řešení úpadku obcí, případně
krajů, který by odpovídal řešení úpadku fyzických
nebo právnických osob po vzoru insolvenčního zákona, stávající právo nezná. Domnívám se však, že již
dnes mají příslušné resorty financí a vnitra dostatek
preventivních nástrojů jak zamezit tomu, aby se obec
do nepříznivé finanční situace dostala. Nejsou-li tato
opatření dostatečná, pak v první řadě vyvstává otázka, zda existuje způsob, jak tato opatření zefektivnit
anebo jak nalézt taková, která by zamýšlených cílů
efektivně dosahovala. Shodneme-li se v rámci odborných diskusí, že tato opatření nejsou dostatečná
a nelze je ani žádným způsobem zefektivnit, potom
se dostaneme do fáze hledání optimálního způsobu
řešení nadměrného zadlužení územních samosprávných celků.
n
Může být zadlužování obcí přibrzděno
i chystaným ústavním zákonem o rozpočtové
odpovědnosti? V jakém smyslu by na tento
zákon případně navazovala či s ním souvisela
právní řešení úpadku obcí, připravovaná vaším
ministerstvem?
Ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti předložilo
vládě Ministerstvo financí. Poté byl třikrát projednáván Legislativní radou vlády a v říjnu jej schválila
vláda, takže již směřuje do Poslanecké sněmovny.
Určitě máte pravdu, že i tento návrh by mohl být
jedním z preventivních nástrojů, jak zabránit nadměrnému zadlužování obcí. Návrh zákona totiž obsahuje
pravidla i pro hospodaření územních samosprávných
celků, přičemž při jejich neplnění lze ze strany státu
uplatňovat sankce, například ve formě zadržení určitého procenta výnosu daní, což může být pro obce
velmi citlivé – a tudíž i velmi motivační.
n
Přesto se zeptám, zda se kloníte k tomu, aby
mohlo jít o právní úpravu podobnou té, která
platí pro firmy? Totiž že by o rozprodeji majetku
nerozhodoval její nucený správce, nýbrž její
věřitelé? Nebo by tato právní úprava měla spíše
vycházet z právní úpravy platné pro osobní
bankroty jednotlivců? Totiž že by v momentě
vyhlášení bankrotu objem dluhu se už dále
nezvyšoval o sankční platby a dlužník by musel
v pětileté lhůtě uhradit minimálně 30 % dlužné
částky? Nebo by se pro územní samosprávné
celky nabízela jiná možnost, odpovídající jejich
specifikům?
I toto specifické řešení je jednou z relevantních
variant. Specifické řešení může být přijato jak v zákonech o územních samosprávách, tak formou samostatného zákona. V současné době však nemohu
n
krotu objem dluhu obce už dále nezvyšoval
o sankční platby a obec by musela v pětileté
lhůtě uhradit minimálně 30 % dluhu.
n ve hře je i výlučné řešení pro obcepřihlížející k jejich specifikům jako veřejnoprávních korporací územní samosprávy.
insolvenční řízení i pro obce?
MFby nyní preferovalo řešení úpadku obcí
(a krajů) založené na principech platného
insolvenčního zákona. »V této souvislosti je
třeba zvlášť zdůraznit, že insolvenční zákon
spadá do gesce Ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo financí navrhuje umožnit
jako způsob řešení úpadku obce nebo kraje
konkurs (způsob řešení úpadku právnické
osoby) i oddlužení (způsob řešení úpadku
fyzické osoby) s tím, že by zákon motivoval
obec nebo kraj i věřitele k upřednostnění
oddlužení. Oba způsoby řešení úpadku by
měly být mírně modifikovány tak, aby co
nejvíce respektovaly specifika územních
samosprávných celků. Celé úpadkové řízení by se tak odehrávalo pod dohledem
soudní moci bez zásahu moci výkonné,«
míní mluvčí MF ČR Ondřej Jakob.
Podobně se vyjadřuje Břetislav Oliva
z odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra. »Ze strany našeho resortu
i nadále platí, že prosazuje možnost řešení
úpadku obcí cestou insolvenčního řízení.
Ministerstvo vnitra současně doporučuje, aby obec v úpadku, pokud nebude mít
zvoleny orgány (zastupitelstvo, starostu)
spravoval specializovaný finanční správce jmenovaný Ministerstvem financí, jenž
by úpadek měl řešit,« říká Břetislav Oliva
a dodává: »V této souvislosti prosazujeme
možnost zániku obce v případě, že se v obci
dlouhodobě nepodaří ustavit zastupitelstvo
a občané nebudou mít trvale zájem o podíl
na správě obce.«
listopad 2012
FOTO: ARCHIV
FOTO: ARCHIV
FOTO: ARCHIV
Kauza
Věra Kameníčková: Možnost bankrotu
obce by mohla přispět k zodpovědnějšímu rozhodování zastupitelů o projektech
a jejich financování, případně i k větší
veřejné kontrole vedení obce ze strany
jejích obyvatel.
Jana Zwyrtek Hamplová: Stát se nikdy
nemůže zbavit odpovědnosti za finanční
zdraví obcí. Je to on, který dává legislativní rámec toho, co si obce mohou dovolit,
jak mohou jejich orgány rozhodovat, jak
probíhají audity atd.
Pavel Vondrys: Dostane-li se obec, ať už
kvůli lehkomyslnosti či nezodpovědnosti
svého vedení či kvůli objektivním vnějším
vlivům do dluhové pasti, je třeba, aby
měla šanci na nový »restart«, a mohla tak
obnovit své normální fungování.
Mohla by poMoci úprava
obdobná osobníM banKrotůM?
Vedoucí analytického oddělení společnosti
CCB – Czech Credit Bureau Věře Kameníčkové, která se dlouhodobě věnuje zadlužováním obcí, by se osobně líbila obdobná
úprava, jaká existuje u osobních bankrotů.
»Jedinec – dlužník, stejně jako obec – dlužník, nemůže „zmizet“. Pokud se dluh nějakou dobu nesplácí řádně, narůstají sankční poplatky, které se časem mohou stát
podstatnou částí dluhu,« připomíná Věra
Kameníčková. »A tudíž na tom, že dlužník,
na něhož je vyhlášen bankrot, splatí minimálně 30 % z celkové dlužné částky, věřitel
až tak moc netratí.«
»Důvod zákonné úpravy bankrotu obcí je
trochu odlišný. Dostane-li se obec do dluhů, které nezvládá, nejde v naprosté většině
o bankovní úvěr, nýbrž o závazky k dodavatelům. Banky si totiž dlužníka řádně prověřují. Obec se od jedinců a firem liší mj.
v tom, že má zaručený určitý příjem každý
rok, a to z podílových daní, resp. v rámci
rozpočtového určení daní. „Chytrému“
věřiteli pak stačí nastavit splátky tak, aby je
obec byla schopna hradit z podílových daní
prakticky donekonečna, a má tak zaručený
příjem z veřejných peněz. Nemá proto žádný důvod s dlužníkem vyjednávat. Kdyby
obec mohla vyhlásit bankrot, pak by byl věřitel v odlišné pozici, a dohoda s dlužníkem
byla pro něj výhodnější. Existence bankrotu
obce by mohla přispět i k zodpovědnějšímu
rozhodování zastupitelů o projektech a jejich financování, případně i k větší kontrole
ze strany obyvatel obce,« soudí Věra Kameníčková z CCB – Czech Credit Bureau.
který má území, občany a povinnost výkonu veřejné správy – to nemá žádná firma
ani jednotlivec,« tvrdí Jana Zwyrtek Hamplová. » Ať bude mít tato metoda oddlužení
blíž k právnickým osobám nebo fyzickým
osobám: Musí být stanoven majetek, který bude vždy vyloučen z jakékoli exekuce
– něco jako obdoba osobních věcí jednotlivce, tak obdoba základního majetku obce
jako veřejnoprávního subjektu, na který nedosáhne žádný věřitel (komunikace, chodníky, veřejná prostranství, budovy úřadu,
školská zařízení, vodovody apod.).«
»Pro obce musí vzniknout třetí model
tzv. oddlužení, pravděpodobně kompilací
obou dosavadních způsobu oddlužení a
se specifiky obc, a to za finančního přispění státu jako spoluviníka vzniklé situace,«
pokračuje mohelnická advokátka. »Orgány
obce si dovolily jen to, co jim stát nastavil.
Třetí způsob by měl dát dohromady zastavení zvyšování dluhu, finanční plán úhrady
dluhu či jeho části, ale tak, aby byl v obci
zajištěn důstojný výkon veřejné správy
a byl jí zachován za tím účelem nezbytný
majetek. Stát by měl mít roli ručitele – garanta, a v některých specifických případech
se na úhradě dluhu dokonce podílet. Ale
hlavně, zajistit legislativně, aby se některá
chování na obci prostě vůbec nemohla dít,«
podtrhuje Jana Zwyrtek Hamplová.
Spíše pro třetí variantu by byl také člen
předsednictva SMO ČR Pavel Vondrys. »Při
našem jednání na Ministerstvu spravedlnosti nebyly diskutovány konkrétní způsoby řešení. Ve stávajících právních normách,
které řeší jiné právní subjekty, lze zcela jistě
hledat náměty a vzory pro řešení obdobné situace u obcí. Přesto si myslím, že pro
obcí bude nutné zvolit do jisté míry odlišné
řešení. To je samozřejmě dáno jejich postavením a rolí, které obce a jejich orgány
ve společnosti plní,« říká Pavel Vondrys.
obcí, jedno je jisté už teď. Ministerstvo
vnitra ústy Břetislava Olivy na náš dotaz
potvrdilo, že nadále nepovažuje nucené
sloučení předlužené a „finančně zdravé“
obce za vhodné řešení problemů předlužených obcí. »Dáváme přednost spíše oddlužení obce. Další možnou variantou je výše
zmíněný zánik obce, pokud se v ní dvakrát
po sobě neuskuteční volby pro nedostatek
kandidátů. Zde by opakované nepodání kandidátních listin (lhostejno, bude-li
odůvodněno zadlužeností obce či jinak)
signalizovalo nezájem občanů o správu své
vlastní obce, a tedy předpoklad k jejímu zániku,« upozorňuje Břetislav Oliva.
Ondřej Jakob z Ministerstva financí doplňuje: »Podle našeho názoru ani nelze
po obci spravedlivě požadovat, aby převzala závazky jiné obce (resp. uložit jí převzít
cizí závazky). Zákon o obcích však nebrání
dobrovolnému sloučení obcí a převzetí závazků.«
Advokátka Jana Zwyrtek Hamplová uzavírá: »Dluhy obcí má velký význam se zabývat. Dokonce si myslím, že někde už je
i pozdě. Zadlužení státu s fungováním obcí
až tak nesouvisí, resp. nemělo by souviset.
Právě naopak – obce by měly být určitou
oázou jistoty, že veřejné služby fungují.
Přispívá k tomu i důvěra občanů v obce,
která je nejvyšší ze všech veřejných subjektů. Jsem i zastáncem toho, aby do obcí šla
větší část příjmů státního rozpočtu a obcím
se zvýšily pravomoci. Zároveň však by se
měla velmi zkvalitnit legislativa a provádění auditů v obcích formou forenzních auditů. Tedy zkoumat i hospodárnost, nejen
formální správnost) Za určitého jasného
dozoru a preventivní právní úpravy směrem k hospodárnosti zastávám názor, že
obce a města by byly v této zemi nejlepšími
hospodáři. Nenechme se od tohoto názoru
odradit letitými vlekoucími se negativními
případy některých obcí a měst. Ty totiž nejsou až tak četné, jak by se mohlo zdát.« n
»třetí cesta« by spíše
zohlednila specifiKa obcí
Advokátka Jana Zwyrtek Hamplová patří
k nejznámějším odborníkům, kteří u nás
poskytují právní poradenství obcím a městům. Volila by »třetí« cestu. »Pro obce se
musí najít jiná cesta, a to kvůli jejich kvůli
specifikům jako veřejnoprávního subjektu,
listopad 2012
co Může obce potěšit
Neexistuje-li dosud ani politická, ani odborná shoda o způsobu řešení úpadku
ivan ryšavý
9
Ekonomika
Finanční ústava zpřísní
pravidla i pro Úsc
Už od 1. 1. 2014 – kromě některých ustanovení o zdravotních
pojišťovnách a krajích a obcích – by měl vstoupit v účinnost
ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti. Tak to chce vláda.
k
abinet k tomu 10. října už schválil
příslušný vládní návrh zákona, jemuž se též přezdívá »finanční ústava«, a zároveň uložil ministru financí, aby
ve spolupráci s dalšími ministry vládě do 30.
dubna 2013 předložil návrh prováděcího
zákona o pravidlech rozpočtové kázně.
Ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti má především zabránit zadlužování
státu, přičemž autoři návrhu zákona výší
zadlužení rozumějí výši veřejného dluhu
po odečtení výše státního dluhu vzniklého
emisí státních dluhopisů, z jejichž výnosu
je vytvářena rezerva peněžních prostředků při financování státního dluhu.
ozdravná opatřEní vláda
zajistí už při zadlužEní nad 40 %
n Bude-li výše zadlužení činit nejméně 40 %, ale zároveň bude nižší než 45 %
HDP, vláda bude povinna ihned informovat Poslaneckou sněmovnu o důvodech
překročení zadlužení a o opatřeních, která
v té souvislosti přijala. Tato opatření bude
dolní parlamentní komora muset schválit.
Stát bude poskytovat státní záruky pouze
na základě zákona platného v den vyhlášení výše zadlužení, nebo na základě zákona,
který je schválen nadpoloviční většinou poslanců a nadpoloviční většinou senátorů.
n Dosáhne-li zadlužení nejméně 45 %
a zároveň bude nižší než 48 % HDP, vláda
mj. rozhodne o snížení výdajů schváleného
rozpočtu na daný rok za podmínek stanovených zákonem.
n V případě zadlužení nejméně ve výši
48 %, avšak zároveň bude nižším než
50 % HDP, vláda bude povinna předložit
Poslanecké sněmovně ke schválení návrh
vyrovnaného či přebytkového rozpočtu
a rozpočtů státních fondů, případně vezme zpět návrh rozpočtu, který již byl předtím poslancům předložen bez naplnění
této podmínky, a předloží návrh, který s ní
bude v souladu. Při této výši zadlužení budou muset také ÚSC přijímat své rozpočty
na následující rok jako vyrovnané nebo
přebytkové. ÚSC rovněž nebudou moci přijímat žádné nové dlouhodobé závazky vedoucí k navýšení zadlužení.
n Jestliže zadlužení dosáhne nejméně
50 %, bude se postupovat jako v předchozím bodě, avšak vláda bude zároveň muset
neprodleně požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry.
výjimky budou možné
Podle návrhu zákona bude možné stanovit
výjimky z uvedených postupů, a to v případě významného zhoršení ekonomického
vývoje; nouzového stavu, stavu ohrožení
státu či válečného stavu; odstraňování
následků živelních pohrom či výdajů vy-
10
zákon sE dotknE i měst a obcí
Návrh finanční ústavy stanovuje pravidla
i pro ÚSC (viz box). Svaz měst a obcí ČR je
zatím rezervovaný. Na svém webu mj. například uvádí, že již dříve připomínkoval
první návrh zákona, a proto chápe schválené řešení jako určitý kompromis. »Nicméně
ani v něm není vyjasněno, co je součástí
termínu „celkových příjmů“. V důvodové
zprávě MF zatím není explicitně uvedeno,
co se rozumí výší dluhu a celkovými příjmy,
ale že návrh ústavního zákona počítá s tím,
že podrobnosti budou upraveny zákonem.
Protože však MF v další části důvodové
zprávy uvedlo, že podmínky (stav k 31. 12.
2011) by nesplnilo přes 400 obcí a měst,
muselo tedy již s nějakými termíny pracon
vat,« konstatuje SMO na svém webu.
ivan ryšavý
Článek 13 navrhovaného ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti obsahuje tyto zásady:
n ÚSC hospodaří tak, aby celková výše jeho dluhu nepřekročila 60 % průměru jeho skutečných celkových
příjmů za poslední 4 roky.
n Překročí-li celková výše dluhu ÚSC tento limit, ÚSC sníží svůj dluh ročně postupem stanoveným zákonem.
n Nesníží-li ÚSC ročně tento svůj dluh, stát může ročně zadržet výnos daní, které jsou tomuto ÚSV určeny,
ve výši 5 % z rozdílu mezi celkovou výší dosaženého dluhu a 60 % průměru jeho skutečných celkových příjmů
za poslední 4 roky.
n Zadržený výnos daní určených pro ÚSC lze uvolnit pouze na splacení dluhových závazků tohoto ÚSC
uzavřených před rokem, v němž došlo k zadržení.
ZDROJ: VLÁDA ČR
Povědomí o nutnosti dostatečného pojištění majetku a odpovědnosti obcí se v uplynulých letech signifikantně zvýšilo.
Přetrvává však trend na pojištění spíše ušetřit.
p
přEkročEní limitů vyhlásí nrr
Návrh finanční ústavy počítá rovněž s ustavením Národní rozpočtové rady (NRR) jako
nezávislého orgánu, který bude působit
v oblasti fiskální a rozpočtové politiky, bude
sledovat a hodnotit vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí a dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti. Vedení a další členy Národní rozpočtové rady bude volit
Poslanecká sněmovna. K výsostným úkolům NRR bude patřit zejména zjišťování
výše zadlužení a její vyhlašování stejným
způsobem, jakým se vyhlašuje zákon.
Co předpokládá návrh zákona ve vztahu k hospodaření ÚSC
pojištění měst a obcí
v době tlaku na úspory
roblematika pojištění měst a obcí se
diskutuje velmi sporadicky. Obvykle
se tak děje pouze v souvislosti se živelními katastrofami či ve spojitosti s odškodněním zranění na neošetřených namrzajících chodnících v zimě. Jde však o téma
mnohem komplexnější, které se dotýká
více než šesti tisíc subjektů po celém Česku,
a potažmo každého obyvatele. Ten ovšem
plývajících z plnění mezinárodních smluv
a jiných mezinárodních závazků ČR.
přehled o tom, jakým způsobem je jeho
město nebo obec pojištěna, příliš nemá.
nabídka pojištění i pojišťovací
gramotnost obcí stoupá
Speciálně upravené pojišťovací programy
pro obce a města nabízí na českém trhu
osm pojišťoven. Balíčky zpravidla obsahují
tři základní typy pojištění: pojištění mo-
vitého a nemovitého majetku, pojištění
obecné odpovědnosti za škodu a zvláštní
pojištění odpovědnosti členů zastupitelstva podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu
veřejné moci. Společně s dobrou nabídkou
pojistných produktů pro města a obce roste
i jejich propojištěnost. Ta je nyní v podstatě stoprocentní, a to jak v případě pojištění škod na majetku, tak v případě pojištění
obecné odpovědnosti za škodu.
Nejžádanějším produktem je dlouhodobě majetkové pojištění proti vandalismu
a živelní pojištění. Díky dobré informovanosti obcí se v posledních letech zvyšuje
i poptávka po speciálním pojištění odpovědnosti členů zastupitelstva.
Zastupitelé reflektují stále lépe rovněž
nová rizika ovlivňující chod obce a stav
jejího majetku. V poslední době jde hlavně o škody způsobené z přidělování
listopad 2012
Ekonomika
dlouhodobě nezaměstnaných na veřejně
prospěšné práce. Jde o praxi platnou teprve od letošního února, nicméně v jejím
důsledku radnice už zaznamenaly škody
na svém majetku. Od toho se odvíjí jejich
poptávka po specifickém pojištění. Dalším trendem je rostoucí zájem obcí o pojištění proti neschopnosti splácet své
závazky, ať již jde o větší úvěry, či splátky
plynoucí např. z uzavřených leasingových
smluv.
trEndEm jE ušEtřit
Současná propojištěnost měst a obcí je
v podstatě plošná. Problémem tedy není,
zda je obec pojištěna proti všem rizikům,
nýbrž je-li pojištěna dostatečně. Jasným
trendem v pojištění měst a obcí je totiž
snaha ušetřit. V případě pojištění majetku obce neuvádějí do soupisu pojištěných
objektů vše, co vlastní a co by mohlo být
potenciálně předmětem pojistného plnění.
Tím logicky docílí nižšího pojistného, ale
vystavují se rizikům z poškození nepojištěného majetku a z toho plynoucím nenávratným finančním ztrátám.
Negativním jevem je i uzavírání nekvalitních pojistek zatížených řadou výluk
z pojištění. V tomto ohledu jde především
o pojištění obecné odpovědnosti, které
může být levné, ale v konečném důsledku
kvůli spoustě výjimek plynoucích ze všeobecných pojistných podmínek v podstatě
neuplatnitelné. Je proto třeba velmi dbát
na veškerá ustanovení vycházející z pojistných smluv, koupi pojistného produktu s ohledem na jeho cenu pečlivě zvážit
a k pojistiteli více přístupovat jako k partnerovi, a to i v době tlaku na omezení veřejných výdajů.
uplatnění pojistných událostí
Z pohledu pojišťoven obce a města zpravidla patří mezi svědomitější klienty. Přesto
si někde zastupitelé neuvědomují veškeré
důsledky vycházející např. z naduplatňování pojistných událostí. U obecné odpovědnosti se sjednává tzv. roční limit pojistného plnění, od něhož se posléze odvíjí cena
pojištění. Veškeré škody z pojistné události
v daném roce pojišťovna vyplácí do výše
tohoto limitu. Mnohé obce tento fakt nereflektují a jako pojistnou událost hlasí
i menší škody nepodstatného charakteru,
jejichž úhrada ze strany pojišťovny následně ubírá z limitu ročního plnění. Dojdeli pak v témže roce ke skutečně závažné
škodě, pojišťovna vyplatí jen prostředky
do výše zbytku ročního pojistného limitu.
Na tento fakt města a obce také často zapomínají.
Podobně jako podnikatelské subjekty či
jednotlivci si města a obce v naprosté většině případů uvědomují důležitost institutu pojištění. Ovšem jako mnozí ostatní
rovněž někdy podceňují význam jeho kvality a upřednostňují levnější varianty v domnění, že ušetří, což v konečném důsledku
n
může být předpoklad zcela mylný.
martina traganová
ředitelka divize pojištění podnikání a průmyslu,
Slavia pojišťovna
listopad 2012
nezmeškejte výzvy
»norských fondů«
Také obce a města dostanou brzy příležitost žádat o dotace
z tzv. Norských fondů. Přestože jednotlivé programy ještě nejsou schváleny, jisté je, že ČR má k dispozici 131 milionů eur.
v
rámci aktuálního programového období (2009–2014) obdrží ČR od dárcovských států (tj. Lichtenštejnska,
Islandu a Norska prostřednictvím Finančních mechanismů EHP a Norských fondů)
131,8 mil. eur (asi 3,2 mld. Kč). Tyto peníze
mají pomoci snížit ekonomické a sociální
rozdíly a posílit spolupráci v Evropském
hospodářském prostoru. (Kromě ČR podporují dárcovské státy i jiné země střední
a jižní Evropy.) Podpora je rozdělena do 15
programů (viz rámeček). Zřízeny jsou speciální programy pro neziskové organizace,
vědecké a výzkumné subjekty a vzdělávací
instituce. Mezi prioritní oblasti patří zdravotnictví, věda a výzkum, životní prostředí či děti a mladiství. Důležitými oblastmi
podpory jsou i ochrana kulturního dědictví
a rozvoj občanské společnosti.
V minulém období (2004–2009) byly prostřednictvím fondů podpořeny projekty
za 104,6 milionu eur. Ve 40 případech (celkem asi za 19,5 mil. eur) šlo o projekty obcí
či měst, které se nejčastěji týkaly modernizací školských zařízení (MŠ, ZŠ, ZUŠ) a rekonstrukcí kulturních památek či areálů.
Mgr. Ondřej Jákob, tiskový mluvčí Ministerstva financí (MF), nám upřesnil, že
v období 2009–2014 jsou podle současného nastavení programů (tj. v polovině října, pozn. red.) obce a města oprávněnými
žadateli o dotace v těchto oblastech: CZ02,
CZ04, CZ06 (zřejmě největší příležitost získat grant – podpora má směřovat na památky v Památkovém fondu ve vlastnictví
municipalit), CZ08 (podpora spíše větších
a komplexních projektů), CZ11 (spíše pro
příspěvkové organizace měst) a CZ12.
Otevřené výzvy pro jednotlivé programy
budou vyhlašovány postupně od konce
roku 2012. Vyhlásí je MF, partnerská ministerstva a Open Society Fund (CZ12). /sd/
Finanční mechanismy EHP a Norska v období 2009–2014
V období 2009–2014 je pro Českou republiku připraveno 131,8 mil. eur v 15 programech:
n CZ01 Technická asistence a Bilaterální fond
na národní úrovni (2,6 mil. eur);
n CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitoring, integrov. plánování a kontrola v ŽP (18,42);
n CZ03 Program pro NNO (9,81);
n CZ04 Ohrožené děti a mládež (4,3);
n CZ05 Národní, regionální a místní iniciativy pro
snižování nerovností mezi skupinami (1,24);
n CZ06 Kulturní dědictví a současné umění (21,5);
n CZ07 Program na podporu spolupráce škol
a stáží (3,8);
n CZ08 Pilotní studie a průzkum technologií
na zachycování a ukládání CO2 (7,04);
n CZ09 Fond podpory výzkumu (12,5);
n CZ10 Budování kapacit a spolupráce institucí
s norskými veřejnými institucemi, místními a regionálními úřady (1,76);
n CZ11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví (19,2);
n CZ12 Uplatňování hlediska rovných příležitostí
žen a mužů a podpora slaďování pracovního a soukromého života / Domácí násilí (6,2);
n CZ13 Domácí násilí a násilí založené na pohlaví/
Sjednocení rovnosti žen a mužů a podpora slaďování
soukromého a pracovního života (0,84);
n CZ14 Spolupráce v rámci Schengenu a boj proti
přeshraniční a organizované trestné činnosti (7,04);
n CZ15 budování kapacit a spolupráce v justici /
/ Nápravné služby (4,93);
n Globální fond pro podporu důstojné práce
a tripartitního dialogu (0,7).
Detaily k jednotlivým programům najdete na:
www.eeagrants.cz nebo www.norwaygrants.cz.
menší firmy: spíše skepse
s
oučasná ekonomická situace má na
podnikání malých a středních firem
v Česku stále špatný vliv. Vyplývá to
z ankety společnosti Perfectia, která se
specializuje na business mentoring, tedy
poradenství zejména malým a středním
firmám. Asi 65 % dotázaných podnikatelů
označilo dopady ekonomické situace na
své podnikání jako velmi špatné a 22 % jako
spíše špatné. Z oslovených podnikatelů jich
10 % uvedlo, že nynější stav ekonomiky
nemá na jejich podnikání žádný vliv a pou-
ze 3 % hodnotí dopady ekonomické situace
na své podnikání spíše pozitivně.
»Skepse vyplývá spíše z bezradnosti podnikatelů a jejich pasivity. Podnikatelům
chybějí nástroje, s nimiž by dokázali těmto
vlivům čelit. To dokáže jen zhruba desetina
z nich,« domnívá se Štěpán Klein, mentor
společnosti Perfectia. »I při klesajícím trhu
lze růst. Jde o to zlepšit své tržní zaměření a
komunikaci, zaměřit se na agresivní prodej,
přetáhnout dobré lidi od konkurence a pořádně to rozjet,« uzavírá Štěpán Klein. /sk/
11
Ekonomika
ubije nás absurdní byrokracie?
Od 1. 1. 2013 se novelou vyhlášky o rozpočtové skladbě
č. 96/2012 Česká republika dostane v požadavcích na zajištění
účetních a rozpočtových dat za hranice reality.
z
a hranicí únosnosti se Česko s požadavky na zajištění výkazu Pomocný
analytický přehled (PAP) vydalo už
loni, neboť PAP již svým prvotním nastavením vylučuje možnost kvalitních výstupů.
(I v roce 2013 povinnost jej předávat zůstává
obcím, jejichž počet obyvatel byl k 1. 1. 2011
roven nebo vyšší než 3000, a příspěvkovým
organizacím, jejichž aktiva celkem /netto/
k 31. 12. 2010 a zároveň k 30. 9. 2011 byla
rovna nebo vyšší než 100 mil. Kč. Menších
obcí či PO s nižším obratem se napřesrok
tato povinnost ještě týkat nebude.)
Zatímco v podnikatelském prostředí je
na zaúčtování jednoho účetního dokladu
vyčleněno zhruba 5 minut a náklad na tuto
operaci činí 6–12 Kč, v územním samosprávném celku (ÚSC) ve značné části případů (hlavně u těch povinných k členění
dle PAP) zaúčtování jednoho dokladu trvá
1 hodinu. U účetních případů k dotaci tato
doba bývá ještě mnohem delší, navíc s rizikem nutných následných oprav. Nákladově
tak lze zaúčtování jednoho účetního dokladu u ÚSC vyjádřit částkou 120 –200 Kč.
n PŘÍKLAD. Nejprve se pokusím zjednodušeně vysvětlit, co znamená zaúčtovat výdaj u ÚSC pro účetního pracovníka:
1. Jako první úkon účetní pracovník hledá
syntetický účet z účtového rozvrhu, ZBÚ zná
většina účetních nazpaměť, takže zpravidla
nejde o časově náročnou práci.
2. Analytické členění v případě vyhledávání
ZBÚ z účetního rozvrhu je rovněž poměrně
snadné. V jiných účetních případech, kdy se
hledá závazná analytika z projekčně programové dokumentace k SW, která se musí
dodržet kvůli zpracování výkazů, však už
jde o poměrně pracnou záležitost.
3. ORJ / ORG – účetní vyhledá z číselníku
organizačního členění příslušný číselný kód
(např. výdaj se týká obecního úřadu – kód
20/201).
4. Položka dle rozpočtové skladby: Účetní
zvolí druh výdaje dle přílohy č. A k vyhlášce
o rozpočtové skladbě (např. 5139 – ostatní
materiál).
5. Paragraf dle rozpočtové skladby: Účetní
zvolí druh výdaje dle přílohy B k vyhlášce
o rozpočtové skladbě (např. 3612 – bytové
hospodářství).
6. Je-li na výdaj určena účelová dotace, musí
se zaúčtovat i tzv. účelový znak do výše krytí výdajů dotací. Ten je v číselníku MF, který
obsahuje 2296 účelových znaků. Vyhledávání usnadňují první dvě čísla znaku, která
označují poskytovatele.
7. Od roku 2008 se začal používat nástroj
a zdroj. Členění se týká jen výdajů krytých
příjmy spolufinancovanými ze zahraničních
zdrojů (EU, EHP…) . Účetní musí zjistit číslo
nástroje a zdroje a výdaj rozdělit v poměru
spolufinancování EU, spolufinancování ze
SR a z vlastních zdrojů zvlášť vykázat část
výdaje, který je neuznatelný (např. DPH).
Toto provádí v kombinacích nástroje a různých zdrojů. Co popisuje v bodě 1–6, se znovu opakuje, ale v rozpisu na 3–4 řádky.
Účetní věta výdaje v plném rozsahu třídění podle rozpočtové
skladby a zároveň PAP
Položka věty
SU – syntetický účet (2x)
AU – analytika
ORJ/ORG – organizační
RS – kapitola
RS – položka
RS – paragraf
RS – NZUZ
RS – ZJ
RS – podklad
RS – průřez
RS – program
RS- rozp. přesun
RS – struktura
PAP – Typ změny
PAP- IČ banky
Celkem
ÚSC , DSO, RRRS (SF) –
počet číselných znaků
3
3 až 5
6 až 8
4
4
3 až 5+1+5=9-11
3
3
8
43 až 49
OSS – počet číselných znaků
3
3 až 5 (i více)
6 až 8 (i více)
3
4
4
5+1+5= 11
3
1
2
13
9
10
3
8
83 až 87
Pozn.: Toto je však počet číselných znaků pro jeden účetní řádek. Jeden druh výdaje může být rozepsán na x
řádků. Jde-li o výdaj spolufinancovaný z EU v členění na nástroje a zdroje, tak 4 řádky x počet položek, na něž
se výdaj rozepisuje, tj. minimálně se použije přibližně 250 číselných znaků, které se mohou násobit.
12
8. Členení účetních dat pro výkaz PAP
od roku 2012 znamená, že účetní musí
doplnit analytiku výkazu PAP, typ změny
a případně IČ partnera, což si vyžaduje dohledávání »kódů« ze 2 rozsáhlých tabulek
(a zjišťování IČ partnerů transakce nebo aktiv a pasiv někdy těžko zjistitelných).
Po zjištění všech »potřebných« kódů se zaúčtuje hodnota v Kč a souvztažný účet, jehož
se týkají i některá z uvedených členění.
čEských 12 třídění rozpočtové
skladby jE v Evropě unikum
Od roku 2013 se pro organizační složky státu (příjmy a výdaje státního rozpočtu) zavádí novelou vyhlášky o rozpočtové skladbě č. 96/2012 dalších 5 třídění rozpočtovou
skladbou (celkem je 12 třídění). Číselníky,
z nichž se vybírá číselný kód pro třídění příjmů a výdajů, obsahují v některých případech až desetitisíce kódů.
Potřebuje-li účetní ÚSC na zaúčtování
účetního případu výdaje asi 1 hod. účetní
např. ministerstva zvládne zaúčtovat nanejvýš 2–3 doklady za pracovní den. Jedna
účetní věta (což je jen část zápisu účetního
případu) obsahuje až 87 (viz tabulka) číselných znaků v členění na 15 typů číselných
kódů, které se vyhledávají z číselníků obsahujících nejčastěji stovky kódů, v některých
případech však i desetitisíce kódů. Náklad
na zaúčtování (zdůrazňuji) jednoho účetního dokladu se blíží k 1 tis. Kč.
Zajímavé je, že ze všech zemí Evropské
unie jen Česko oPAP a nyní i nové členění RS. Rovněř v důvodové zprávě k novele
vyhlášky o RS se dočtete i toto: »Dvanáct
třídění rozpočtové skladby je ve světovém
srovnání neobvyklé, obvykle se používá jen
třídění odpovědnostní, druhové a odvětvové. MF však má za to, že zavedení tak podrobného členění příjmů a výdajů je nutné
a že je nutné, aby bylo provedeno vyhláškou o RS. Spolu se zavedením IISSP umožní dokonalejší sledování příjmů a výdajů
v rozpočtu i skutečnosti a zdokonalení informací přispěje ke zlepšení řízení finančních vztahů... Rozšíření rozpočtové skladby
je spojeno s problémem, kterým je skutečnost, že všechna nová třídění nemohou být
v úplnosti upravena přímo vyhláškou o RS
a to nejen proto, že některá z nich přinášejí
stovky i tisíce jednotek třídění, ale zejména
proto, že si většinou vyžadují velmi časté
a rychlé doplňování, které není možné provádět novelami vyhlášky.«
Je zřejmé, že když takto nesmyslně rozsáhlé třídění a členění zavádí pouze Česko,
není to kvůli požadavku EU. Proč tedy MF
ČR vznáší tak absurdní požadavky na třídění a členění dat? Kvalitní informační (ač
proklamovány) výstupy cílem asi nejsou.
Výsledkem zákonitě musí být data nepřehledná, s velkým počtem chyb, nekontrolon
vatelná, a tedy nespolehlivá.
ivana schnEidErová
auditor, číslo osvědčení 1840
Acha obec účtuje s. r. o.
listopad 2012
Ekonomika
operativní leasing
využijí též v obcích
Potřeby municipalit jsou dnes zajišťovány z omezených rozpočtových zdrojů. Samosprávy se snaží využívat i alternativní
způsoby financování. Jedním z nich je operativní leasing, jenž
zažívá boom hlavně v podnikatelském sektoru. Jeho příznivé
dopady na účetnictví však mohou využít i města a obce.
v
zemích na západ od nás je operativní leasing pro místní samosprávy
běžně využívaným nástrojem. Stejně jako finanční leasing umožňuje využívat
za úplatu věc, která je v majetku poskytovatele služby. Jeho cílem však není převod
vlastnictví. Zákazník si předmět pronajímá
na předem danou dobu a pak ho vrátí leasingové firmě. V průběhu kontraktu navíc
může využívat služby, které souvisejí s provozem pronajaté komodity: automobilu,
stroje, počítačové techniky aj. Potom hovoříme o full-service leasingu.
V našich končinách je leasing spojován
hlavně s automobily. Platí to i pro operativní leasing. Města a obce jej mohou využít
pro pořízení širokého spektra dopravních
prostředků potřebných pro zajišťování
svých povinností:
n osobní či užitkové vozy;
n autobusy;
n čisticí vozy;
n vozidla určená pro svoz odpadků;
n požární automobily;
n sněžné rolby apod.
Finanční EFEkty
Ekonomický přínos operativního leasingu
má hned několik důvodů. Zcela u něj odpadá počáteční akontace a zákazník v pravidelných měsíčních splátkách uhradí pouze
rozdíl mezi netto pořizovací cenou vozidel
a jejich prodejní cenou na konci leasingu.
Díky tomu v automobilech neváže kapitál.
Splátky zahrnují většinu doprovodných
služeb a povinných poplatků: dálniční
známky, silniční daň, pojištění, ale i pravidelný servis nebo výměnu a uskladnění
pneumatik. Tím se město či obec vyhne
jednorázovým výdajům, čímž stabilizuje
cash-flow a může přesněji řídit investice.
Nájemné má povahu provozního nákladu.
Poskytovatel navíc dokáže vyjednat zajímavé podmínky u svých dodavatelů: dealerů vozů, pojišťoven, servisů a pneuservisů,
prodejců autodoplňků, ale třeba i provozovatelů palivových karet. Například jediná
koruna slevy na litru paliva může při správě
početných autoparků přinést i statisícové
úspory v ročním rozpočtu. Využívání operativního leasingu přitom není v rozporu
se zákonem o obcích ani se zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
méně administrativy
Přenesení starostí o vozový park na leasingovou společnost poskytne pracovníkům
listopad 2012
úřadu více času na plnění svých povinností. Podstatný je dopad na administrativu –
většina nákladů je fakturována najednou
a účtárnám se odlehčí od desítek i stovek
dokladů. Velcí poskytovatelé nabízejí též
přístup k on-line reportingu, detailnímu
přehledu o aktuálních nákladech na flotilu
i jednotlivé vozy, který jiné způsoby pořizování automobilů neumožňují.
Uživatelé navíc posilují svou image, protože jezdí výhradně v moderních vozech
– po skončení leasingu nahradí ojetý vůz
novým. Ale pouze tehdy, když ho potřebují.
Prostřednictvím operativního leasingu tak
lze pokrýt krátkodobé nebo sezonní práce.
méně rizik
Operativní leasing je i prostředkem k eliminaci rizik, jakými jsou pokles zůstatkových
hodnot, navýšení provozních nákladů, pozáruční technické problémy apod. Všechna
rizika nese poskytovatel.
Můžeme očekávat, že i u nás se operativní leasing stane přirozeným nástrojem
k zajišťování předpokladů pro plnění úkolů
obcí a měst i na řízení toků jejich hotovosti.
Už dnes se najdou první vlaštovky: například město Beroun jej využívá nepřetržitě
n
od roku 2007.
marta slažanská
jaromír hájEk
Česká leasingová a finanční asociace
Operativní leasing – Jak si
vybrat poskytovatele?
Na trhu působí desítky firem, které operativní
leasing nabízejí. Ne všechny ale poskytují stejnou
kvalitu služeb, proto je třeba pečlivě vybírat.
Pomůže při tom Desatero pro vyhodnocování nabídek na operativní leasing a správu
vozových parků, které nedávno vydala Česká
leasingová a finanční asociace, a kterým se její
členové řídí.
n Desatero zahrnuje tyto body: Financování
vozidla, Servis vozidla, opravy, pneumatiky, Daně
a mandatorní poplatky, Pojištění, PHM a další provozní náplně, Struktura a výše ostatních poplatků,
Možnost změny výše nájemného – rekalkulace,
Způsob konečného vyrovnání, Kvalita a cena služeb
poradenské firmy, Transparentnost.
Kompletní znění Desatera a seznam všech členů
asociace naleznete na internetových stránkách:
www.clfa.cz.
monitoring
hospodaření
obcí za rok 2011
už je k dispozici
m
inisterstvo financí ČR na svých
webových stránkách zveřejnilo
výsledky monitoringu hospodaření obcí v uplynulém roce. »Každý občan se
tak může seznámit s tím, jak jeho obec hospodařila a zda je hodnocena jako riziková,«
uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.
„Informovanost občanů považuji za důležitou prevenci před platební neschopností
obcí.« Výsledky monitoringu se nacházejí
na adrese: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/
ufis/iufismon/index.pl .
Do monitoringu hospodaření obcí, který
není primárně určen pro hodnocení míry
zadlužení jednotlivých obcí, nýbrž pro
hodnocení jejich hospodářské situace, bylo
za rok 2011 zahrnuto 6243 samosprávných
obcí. Monitoring je založen na sledování
soustavy osmnácti ukazatelů u jednotlivých obcí a jimi zřízených příspěvkových
organizací, přičemž za zásadní ukazatele
jsou považovány ukazatel celkové likvidity
a ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým
aktivům.
Do kategorie obcí s vyšší mírou rizika
hospodaření spadalo 84 obcí. Tato hodnota znamená meziroční nárůst o 22 obcí,
přičemž opakovaný výskyt je zaznamenán
u 27 obcí. Nově se tak do skupiny obcí
s vyšší mírou rizika hospodaření zařadilo
57 obcí. Výsledné hodnoty ukazatelů pouze upozorňují na možné riziko hospodářských problémů, ale nutně neznamenají,
že obec se nachází v tíživé finanční situaci.
To totiž lze vyhodnotit až na základě důkladnější analýzy finančních a účetních
výkazů a zejména dodatečných podkladů
poskytnutých samotnými obcemi. Tiskový
mluvčí Ministerstva financí Ondřej Jakob
navíc připomněl, že vzhledem k účetní reformě a zejména účetním odpisům
dlouhodobého majetku data za rok 2011
nejsou zcela srovnatelná s roky předcházejícími.
Významná rizika pro hospodářskou
situaci obcí je možné spatřovat v nedodržení dotačních podmínek projektů
podpořených z fondů Evropské unie, ale
i z národních programů. Tato rizika vyplývají jednak z pochybení v přípravné a realizační fázi, ale v případě »evropských«
projektů rovněž z udržitelnosti projektu
po stanovenou dobu, což vyžaduje každoroční vynakládání nemalých provozních
výdajů z vlastních prostředků obce. Už
samotné předfinancování působí mnoha
obcím nemalé finanční potíže, které se mohou takto dále prohloubit.
Vysoké riziko platební neschopnosti
bylo zatím identifikováno pouze u obcí
Bublava, Prameny a Turovice. I tyto obce
se však snaží riziko platební neschopnosti
/st/
odvrátit.
13
Ekonomika
best Finance team z měst v čr
V rámci prvního ročníku konference CFO Congress uspořádané minulý měsíc v Praze společností Blue Events a vydavatelstvím Economia pro finanční ředitele ze soukromého
i veřejného sektoru byly vyhlášeny i výsledky soutěže o cenu
Best Practice Award 2012.
t
ního ředitele společnosti Siemens CZ, v kategorii malých a středních firem dominoval
tým Jakuba Fízela, finančního ředitele Rodinného pivovaru Bernard, zatímco v kategorii vypsané pro města a obce zvítězil
tým Zdeňka Studeníka z Městského úřadu
ve Valašském Meziříčí.
soutěžila i čtyři další města
Dlužno dodat, že týmu z Valašského Meziříčí v souboji o cenu Best Finance Team
zdatně sekundovali jeho soupeři z Českého Brodu, Jílového u Prahy, Teplic a Žďáru
nad Sázavou. Už jejich nominace do tak
prestižní soutěže je sama o sobě velkým povzbuzením.
FOTO: ARCHIV
ato soutěž je určena finančním týmům ze soukromého i veřejného
sektoru. Ty se však nejprve musely
podrobit náročnému posouzení odbornou
porotou a na jeho základě zvítězit v některé ze tří soutěžních kategorií a získat ceny
Best Finance Team 2012 – Velké firmy, Best
Finance Team 2012 – Malé a střední firmy
a Best Finance Team – Veřejná správa. Následně na 150 finančních ředitelů, účastníků konference CFO Congress, hlasovalo
o tom, kdo z této trojice nejlépe ve veřejné prezentaci předvedl výsledky své práce
a obdrží cenu Best Practice Award 2012.
V kategorii velkých firem si nejlépe vedl
tým Rudolfa Fischera, jednatele a finanč-
Vedoucí finančního odboru Městského úřadu Valašské Meziříčí Ing. Zdeněk Studeník
během prezentace činnosti svého týmu před účastníky pražské konference CFO Congress.
Soutěž Cena Best Finance Team 2012
Vítězné týmy v jednotlivých kategoriích soutěže:
Best Finance Team 2012 – Velké firmy:
tým Rudolfa Fischera, jednatele a finančního ředitele společnosti Siemens CZ.
n Best Finance Team 2012 – Malé a střední firmy:
tým Jakuba Fízela, finančního ředitele Rodinného pivovaru Bernard.
n Best Finance Team 2012 – Veřejná správa:
tým Zdeňka Studeníka z Městského úřadu Valašské Meziříčí.
n
Do prvního ročníku soutěže bylo přihlášeno více než 50 týmů. Vyhlášení výsledků soutěže se uskutečnilo
3. října v pražském Hotelu Boscolo Prague v rámci CFO Congressu, jehož organizace se uspěšně zhostila
společnost Blue Events spolu s vydavatelstvím Economia, a. s. Soutěž Cena Best Finance Team je vyhlašována
časopisem Finanční management (vydavatelství Economia, a. s.).
Účastníci CFO Congressu měli možnost v přímém hlasování rozhodnout o absolutním vítězi. Cena Best Practice Award 2012 tak putovala do rukou týmu Jakuba Fízela z Rodinného pivovaru Bernard. Hned na druhém
místě v absolutním pořadí se umístil tým Zdeňka Studeníka z MěÚ Valašské Meziříčí.
V kategorii Veřejná správa se soutěže zúčastnily finanční týmy městských úřadů v Českém Brodě, Jílovém
u Prahy, Teplicích, Valašském Meziříčí a Žďáru nad Sázavou.
14
Tým Zdeňka Studeníka se však mohl radovat ještě z dalšího úspěchu. Byť o držiteli
Best Practice Award hlasovali finanční ředitelé – v naprosté většině z byznysu, valašskomeziříčským zástupcům veřejné správy
přisoudili skvělé celkové druhé místo, jen
v těsném závěsu za týmem pivovaru Bernard, který nakonec převzal hlavní cenu.
dvě garážE a jEdno auto...
»Finanční odbor pod Studeníkovým vedením i přes nátlak různých zájmových uskupení prosadil určité nepopulistické kroky
a hospodařil bez narůstání zadlužení,« shrnula porota hodnocení šestnáctičlenného
týmu z finančního odboru, sestávajícího ze
dvou oddělení – analytického, resp. účetního, a místních poplatků a vymáhání pohledávek, přičemž další úsek zajišťuje rozpočtové hospodaření a controlling.
Zdeněk Studeník na výrok poroty navázal: »V komerční sféře je běžná optimalizace organizací. Již řadu let přinášíme vedení
náměty, abychom např. městem založené
a 100% vlastněné ziskové a ztrátové společnosti sloučili do jednoho subjektu, popř. je
jinak uspořádali. Čelíme i tlakům různých
organizací na městskou pokladnu, neboť
mají pocit, že se radnice o ně musí postarat. Velkým problémem veřejného sektoru
je také prodej zbytného majetku. Rád používám příměr, že ve veřejné správě se často
chováme tak, že „máme dvě garáže a pouze
jedno auto, ale obě garáže si musíme ponechat, protože to je přece hodnota“.«
zájEm o práci na radnicích trvá
Na dotaz Moderní obce šéf Best Finance teamu – veřejná správa uvedl, že v souvislosti
s nadcházejícím závěrem roku nyní se svými spolupracovníky věnuje největší pozornost výsledku hospodaření města jako celku za rok 2012, sestavení nového rozpočtu
na rok 2013, inventarizaci a také změnám,
které se v účetnictví v současné době dějí.
»Naší dlouhodobou prioritou je letos nově
zavedený komplexní informační systém,
s jehož pomocí sledujeme hospodaření
po jednotlivých procesech, které jsme si
sami nadefinovali, ještě lépe využít pro sledování efektivity jednotlivých procesů celého města,« pokračoval Zdeněk Studeník.
Jaký je zájem absolventů škol pracovat
ve veřejné správě? ptali jsme se. »V poslední době se zvyšuje zájem o práci na ekonomických úsecích radnic, ale rostou i požadavky na uchazeče. Např. účetnictví je teď
podle mého názoru ve veřejné správě složitější než v komerčním sektoru, zejména
kvůli rozpočtovým a statistickým nárokům.
Uchazeči z vysokých škol jsou připravováni
dobře, ale i zde je to případ od případu. Právě tak nelze jednoznačně říci, mají-li absolventi větší zájem o veřejný či komerční
sektor. Pravdou zůstává, že počet uchazečů
z vysokých škol se i na tzv. „nižší“ pozice
n
zvýšil,« odpověděl Zdeněk Studeník.
ivan ryšavý
listopad 2012
Ekonomika
cimrmanovská dobrodružství
přípravy rozpočtů na rok 2013
s
tarostům se zároveň mj. slibuje, že
v novelizovaném RUD obdrží v roce
2013 na žáka více než 8 tis. Kč navíc.
Paradoxem je, že v »protideficitních« opatřeních vlády nemají šanci vyznat se ani ekonomové měst a obcí.
S čím bychom tedy měli reálně při přípravě rozpočtů na příští rok počítat, resp.
na co bychom neměli příliš spoléhat?
n Pravdou je, že novela RUD zvyšuje podíl obcí celkem na sdílených daní. Novela
také skutečně zavádí nové kritérium počtu
dětí a žáků, podle něhož opravdu připadne
zhruba 8 tis. Kč na jedno dítě či žáka. Jenže
pravdou je i fakt, že to nejsou peníze navíc,
nýbrž že podle tohoto nového kritéria se
rozdělují současné výnosy daní, procentuálně jen malinko navýšené.
Ještě varovnější je skutečnost, že novela RUD podstatně snižuje koeficienty
zvýhodňující města nad 5000 obyv., a to
takto: Koeficient u obcí od 5001 do 30 000
obyvatel je snížen z 1,3872 na 1,1523, přičemž pro obce od 30 001 obyv. výše (vyjma
Prahy, Brna, Ostravy a Plzně) se snižuje
koeficient z 1,7629 na 1,3663. Bude-li se
ekonomika vyvíjet jako dosud, města nad
5000 obyvatel mohou novelou RUD tratit.
Celkové výnosy daní tedy budou stagnovat,
i když daně porostou (viz opět Lafferova
křivka za vrcholem). To vůbec nemluvím
o tom, že zřizovatelé školských organizací,
vyjma DSO, přijdou zřejmě o státní dotaci
na žáka (novela školského zákona je v době,
kdy píši článek v Senátu) a také o příspěvky
od obcí, z nichž k nim děti a žáci docházejí.
Na www.cityfinance.cz je možné pro obec
objednat přesné propočty výnosů daní
očištěné o řadu vlivů.
n Vláda obcím slibuje podíl na zhruba 40
mld. Kč virtuálních peněz, které zřejmě na
zvýšených daních nevybere. Takže zvedání
daní á la vládní »úsporný balíček«na příjmy
obcí žádný pozitivní dopad mít nebude.
Lepší by bylo, kdyby žádné »balíčky« neprošly a příští rok platilo vzácně to, co už Parlament jednou schválil, tedy např. jednotná
sazba DPH 17,5 %. Vláda chce na základě
svého naplánovaného rozpočtu na rok 2013
v příštím roce vybrat o přibližně 40 mld. Kč
více zatím neschváleným zvedáním daní
oproti skutečnosti 2011. Připomeňme, že
Lafferova křivka pro DPPO
160
Výběr daně (mld Kč) - v cenách roku 2001
Vláda lpěním na svém »úsporném balíčku« včetně dalšího
zvýšení DPH na 15 a 21 % dokazuje, že kabinet nemá ani ponětí o Lafferově křivce, neřkuli o tom, že se svými opatřeními
již úspěšně dostává za její vrchol (viz graf vpravo).
140
120
100
y= - 3170 x2 + 1315x
80
60
40
20
0
0%
5%
10%
15% 20%
sazba daně
25%
30%
35%
ZDROJ: PETR MACH: ROVNÁ DAŇ FIREM A LAFFEROVA KŘIVKA
pro letošní rok tatáž vláda plánovala vybrat
díky zvyšování daní navíc 20 mld. Kč. Zatím
to však vypadá tak, že »navíc« vybere jen
od kuřáků za cigarety. Protože v ekonomii
zkrátka neplatí úměra chemie, že dvě deci
zvýšení daní rovná se dvě deci nově vybraných daní. Ekonomika má jiné zákony než
chemie nebo fyzika!
Zatím však zřejmě platí Svěrákovo
a Smoljakovo cimrmanovské »můžeme se
zlobit, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je
tak všechno, co se s tím dá dělat«. Tak hurá
n
na lyže!
luděk tEsař
www.cityfinance.cz
Daňové příjmy státu a obcí: Předpoklad roku 2012 a výhledy pro rok 2013 (v tis. Kč)
Daňový příjem
DPFO celkem
DPFO – závislá celkem
DPFO – závislá sdíl. část
DPFO – závislá 1,5 % motiv.
DPFO – z přiznání celkem
DPFO – z přiznání sdíl. část
DPFO – z přiznání 30 %
DPFO – zvl.sazba
DPPO celkem
DPPO
DPPO plac. obcemi a kraji
DPH
Místní poplatky a ostatní DP
Daň z nemovitostí
CELKOVÉ DAŇOVÉ PŘÍJMY
z toho sdílené daňové příjmy obcí
MEZIROČNÍ INDEX
2012 – předpoklad MFČR*
výnos celkem
obce
134,000,000
31,111,460
118,200,000
27,067,800
25,294,800
1,773,000
1,773,000
3,000,000
1,304,460
2,100,000
404,460
900,000
900,000
12,800,000
2,739,200
126,300,000
31,422,800
120,200,000
25,722,800
6,100,000
5,700,000
287,100,000
57,219,030
viz tabulka predikcí
9,000,000
9,000,000
128,753,290
111,380,290
99
2013 – výhled dle MFČR*
2013 – výhled Tesař Cityfinance
výnos celkem
obce
výnos celkem
obce
150,400,000
37,637,076
136,571,000
33,910,950
131,600,000
32,070,920
120,000,000
29,244,000
30,096,920
27,444,000
1,974,000
1,974,000
1,800,000
1,800,000
5,400,000
2,406,436
3,571,000
1,601,550
3,800,000
806,436
2,500,000
530,550
1,600,000
1,600,000
1,071,000
1,071,000
13,400,000
3,159,720
13,000,000
3,065,400
130,000,000
34,915,620
127,100,000
34,331,800
123,900,000
29,215,620
121,000,000
28,531,800
6,100,000
5,700,000
6,100,000
5,800,000
299,600,000
62,406,680
290,000,000
60,407,000
9,000,000
9,000,000
9,000,000
9,000,000
143,959,376
137,649,750
125,685,376
119,978,750
113
108
ROZDÍL TESAŘ – MFČR SDÍLENÉ DAŇOVÉ PŘÍJMY -5,706,626
Meziroční rozdíl Tesař
8,598,460
Meziroční rozdíl MF ČR
14,305,086
Pozn.: Odchylky v součtech způsobuje zaokrouhlení.
* Predikce podle návrhu státního rozpočtu ze září 2012
listopad 2012
15
Ekonomika
restrukturalizace majetku obcí
a finanční audit? určitě ano!
Zůstatky na účtech obcí a finanční kondice jsou vázány na objem majetku, který územní samosprávné celky mají. Vlastnictví většího objemu majetku nemusí automaticky znamenat
také vyšší bonitu. Struktura – a zejména stav majetku obcí
jsou zásadní. Majetek, především nemovitosti typu staveb,
výrazně ovlivňuje hospodaření obce.
p
roto pokud chce obec udržet své finance zdravé, měla by provést restrukturalizaci majetku, a to hlavně
podle těchto kritérií:
n jak majetek slouží občanům;
n kolik peněz majetek vyžaduje, zejména:
– co stojí jeho běžný provoz,
– kolik prostředků vyžaduje na odpisy;
n v jakém stavu se majetek nachází;
n jaký je trend ve využívání majetku (bude
majetek využíván více, či méně?, tedy otázka budoucnosti);
n jaké jsou ceny poskytovaných služeb
(tedy náklady pro obec a zákazníka) – jsou
tyto ceny konkurenceschopné;
n lze provést nějaké racionalizace, které?
»Více majetku znamená i vyšší zodpovědnost, vyšší výdaje a nutnost lepšího plánování financí a správy majetku,« upozorňuje
Květoslava Botková, senior manažer pro
veřejný sektor Komerční banky. Vyšší příjem
může být vykoupen vysokými výdaji. Proto
ani obec s vysokými příjmy nemusí mít dost
peněz na uskutečnění svých cílů a může se
dostat do značných finančních problémů.
Zejména v posledních letech se ukazuje, že
obce disponují příliš rozsáhlým majetkem,
než který si mohou dovolit dlouhodobě provozovat. Majetek, hlavně velkých měst, bývá
spravován nepřehledně, chaoticky a bez
koncepčního přístupu. Tedy aniž by si obec
určila, který majetek bude využívat k poskytování svých služeb do budoucna a do jehož
modernizace bude investovat – a kterého
majetku se naopak zbaví.
V případě správy majetku obcí se vyplácí
kombinace:
n dobře hospodařím;
n analyzuji na základě informací a určuji
trendy;
n zodpovědně plánuji.
Velký objem majetku obec výrazně oslabuje. Úspěch a větší potenciál v obnově
a rozvoji a větší finanční sílu vykazují obce,
které s malým objemem majetku dokážou
občanům poskytnout mnoho kvalitních
služeb. Méně majetku a kvalitní žádané
služby, to je správná cesta v hospodaření
s majetkem pro celou veřejnou správu zatíženou velkým objemem v minulosti budovaného majetku, který se dostal do špatného stavu. Obce se musí smířit i s tím, že
většina jejich majetku není vhodná pro
obchodování či ručení, ať už jde o budovy
škol nebo domovů důchodců, komunikace
či o veřejné osvětlení, parky atd.
Zásadou č. 1 dobré péče o majetek je
plánování. Plánování by mělo začít přehledem o majetku, dále plánem využití majetku ve vazbě na strategický plán a finance.
V rozpočtu a rozpočtových výhledech by
měl vždy zůstat prostor pro zdroje alokované na obnovu a opravy majetku a mělo by
docházet ke kumulaci prostředků na odpisy. Sice ani poté není úspěch zaručen, ale
výrazně vzroste šance na jeho dosažení.
Mnoho laiků se domnívá, že když je
doba nejistá, je plánování k ničemu. Opak
je pravdou. Čím nejistější je doba, tím je
plánování důležitější. Plány je však třeba
Porovnání vývoje finanční síly obcí a vývoje jejich staveb
30 %
25 %
24 %
23 %
1200
25 %
1000
20 %
20 %
16 %
17 %
800
15 %
600
10 %
400
5%
200
0%
2005
2006
Stavby obcí (v mld. Kč)
2007
2008
2009
2010
0
Finanční síla obcí v % provozního salda na běžných příjmech
ZDROJ: MF ČR a WWW.CITYFINANCE.CZ
16
upravovat, pravidelně aktualizovat a dále
s nimi pracovat. Už rok starý plán je starý.
Musíme totiž odlišit dlouhodobé strategické plánování od krátkodobého.
Potřeba stabilizace financí obcí nabývá
na významu. Finanční plány patří k těm,
které velmi brzy podléhají nutnosti aktualizace. Můžeme dát pouze doporučení, aby
je obce alespoň jednou ročně aktualizovaly
a doplňovaly. Rozpočtové výhledy by měly
zohledňovat specifika obce a její záměry
a měly by také podat vedení obce informace o trendech a navrhnout doporučení.
Podle posledních informací z makroekonomiky dochází k nebezpečným situacím,
kdy si obce pořizují nový nákladný majetek,
který je náročný na provoz a obnovu. Přitom obce zcela zapomínají na nutnost alokovat z rozpočtu na daný rok odpisy a tyto
prostředky kumulovat na obnovu majetku
a jeho údržbu. Trend, že obce sice finančně
slábnou, ale pořizují si další nový majetek,
je nepřehlédnutelný.
Mít více majetku neznamená být bohatší.
Vzhledem k pokračující stagnaci ekonomiky
je daleko rozumnější udržovat si dobrou finanční kondici. Co to znamená? Není třeba
hned aplikovat složité ekonomické rovnice
a indikátory. Stačí použít selský rozum:
n z pravidelných běžných příjmů by mělo
obci zbýt po úhradě běžných výdajů alespoň 10 %, ideálně jedna třetina;
n své dluhy by obec měla být schopna naprosto v pohodě a s rezervou splatit do 10
let (kdyby chtěla);
n trendy financí obce by měly být pozitivní
nebo stabilní.
Mnoho zastupitelstev po svých předchůdcích převzalo velmi dobré finance obce a ta
se aktuálně nadále nachází v dobré finanční situaci. Některá z těchto zastupitelstev si
však neuvědomují, že trend, jímž vedou finance obce, je negativní. Komerční banka
disponuje značnými zkušenostmi a vyspělým know–how s analyzováním skutečného
trendu vývoje včetně prognózy. Tyto interní
analýzy jsou zaměřeny na udržitelnost stability rozpočtu při splácení dlouhodobých
závazků obce. Na tomto základě jsou postaveny odborné konzultace, které poskytují
v rámci standardních obchodních vztahů
regionální specialisté útvaru KB EU POINT
Komerční banky.
Rozumné obce provedou finanční analýzu (audit) a přijmou stabilizační finanční strategie, kdy si nastaví parametry své
finanční kondice, pod niž nepůjdou. Restrukturalizují svůj majetek tak, aby jim zůstala jen ta jeho část, která slouží lidem, a to
adekvátně k faktu, co tento majetek obec
stojí. Zaujmou zodpovědný přístup k dosavadnímu majetku tak, aby infrastruktura
obce byla moderní a majetek nechátral –
a teprve potom případně uvažují o nových
/st/
stavbách a projektech rozvoje.
listopad 2012
KB
listopad 2012
KB PT municipality bily 210x297 moderniobec 03.indd 1
MO001253-2
Ekonomika
17
20.9.12 15:24
Informační a komunIkační technologIe
přehledný fotoarchiv šetří čas,
místo i náklady
FOTO: ARCHIV
k
aždý pracovník má zpravidla k dispozici programy pro zpracování
textu, tabulek a prezentací, řídí
se směrnicemi a někdy agendu zastřešuje agendový systém nebo spisová služba.
V případě fotodokumentace je práce často
chaotická, nepodléhá jednotnému systému, její význam bývá podceňován a uživatelé nezřídka používají jen základní prostředky k prohlížení obrázků.
Přitom má fotodokumentace ve výkonu
veřejné správy široké uplatnění. Fotografie se pořizují např. při místních šetřeních
a analýzách v oblasti dopravy, životního
prostředí i v sociální sféře. Slouží při dokumentaci stavu nemovitostí, mobiliáře
a zelených prostranství ve správě či pod dohledem úřadu. Důležitou roli hrají při dokumentaci řešených projektů, slouží jako
podklady pro jednání rady a zastupitelstva.
Opomenout nelze ani reprezentační fotodokumentaci – využití nachází v radničním
tisku, na webu a při komunikaci s médii.
Ukázka práce s programem: nabídka
k označení fotografií metadaty.
obrázkem. Když se k ní přidají metadata,
vznikne digitální fotografický dokument.
Jak taková metadata vypadají? Můžeme
si to ukázat na příkladu fotodokumentace
nemovitostí (viz foto vlevo dole). Tato metadata jsou k fotografiím přiřazena jednou
provždy, takže se příslušné fotografie dají
podle nich kdykoli snadno vyhledat.
Slabinou v práci s fotografiemi je ovšem
i první fáze, jejich zpracování. A častým
nešvarem bývá, že fotografie nejsou optimalizovány co do objemu dat, zabírají zbytečně velký prostor, zahlcují disky počítačů
nebo serverů a zpomalují elektronickou
komunikaci. Výrobci fotoaparátů a mobilů
se sice předhánějí v počtu megapixelů, ale
pro potřeby uchovávání a sdílení obrazové
dokumentace stačí mnohem menší hodnoty. Bolavým místem bývá i chaos v ukládání
fotografií, který pak ztěžuje jejich sdílení.
FOTO: ARCHIV
Z obráZku se stává dokument
Přijde-li řeč na program pro práci s fotografiemi, obvyklá námitka je, že není zapotřebí, úředníci neupravují fotografie, dostanou je již hotové. Potřebují je jen prohlížet,
mít je někde uložené tak, aby je v případě
potřeby mohli snadno najít. Přitom vhodný
program může uspokojit najednou všechny
tyto požadavky.
Úprava fotografie je jen jednou z funkcí.
Druhou, pro práci úřadu důležitější, je schopnost přidat k fotografii potřebný popis. Digitální fotografie je sama o sobě elektronickým
Metadata: Objekt: bytový dům; Kategorie: novostavba; Město: Brno; Čtvrť/KÚ:
Líšeň; Rok výstavby: 2004; Investor: IMOS
a.s.; Vlastnictví: soukromé; Specifikace:
soukromé; Zóna: obytná.
18
Jaké Jsou barIéry?
»Znám mnoho případů, kdy odpovědní pracovníci nebyli ve svém „archivu fotografií“
schopni dohledat příslušnou fotodokumentaci. Teprve tehdy se na úřadu začali zabývat otázkou nakládání s fotodokumentací,«
uvádí Jaromír Krejčí ze společnosti ZONER
software, a. s., a dodává i konkrétní důsledky, které může mít nesystémová práce s fotodokumentací, např. pro doložení postupu
prací na evropském projektu. Jako člověk
zodpovědný ve firmě za zavádění řešení pro
digitální fotografickou dokumentaci ve veřejné správě se měl možnost seznámit s praxí
v desítkách úřadů. Oproti freeware prohlížečům (nejčastěji XnView), nebo prohlížečům
ve Windows, případně Adobe PhotoShop,
GIMP nebo CDSee PRO 6 pojímá Zoner Photo Studio problematiku zpracování fotografické dokumentace komplexně.
Uchovávání podle legislativy
n Z. č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové
službě ve znění pozdějších předpisů, § 3:
(1) Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit
výběr archiválií mají…
f) územní samosprávné celky,
g) organizační složky územních samosprávných
celků, …
h) právnické osoby zřízené nebo založené územními
samosprávnými celky, …
n Vyhláška č. 191/2009 Sb. o podrobnostech
výkonu spisové služby, § 16 Ukládání dokumentů:
(4) Dokument v digitální podobě, popřípadě spis
v digitální podobě, se považuje za
úplný, je-li opatřen metadaty stanovenými v národním standardu pro elektronické systémy spisové
služby.
Principy ukládání dokumentů do elektronických systémů spisové služby je možné aplikovat i na vedlejší
elektronické agendové systémy.
Podle Jaromíra Krejčího jsou hlavními
překážkami při zavádění digitální fotodokumentace uživatelská nezkušenost pracovníků úřadů, kteří mají v popisu práce
s fotografií pracovat, a nechuť něco v zaběhnutém systému práce měnit. Uživatelé často ani netuší, jaké existují možnosti,
a odpovědní pracovníci zase nevědí, jak
vytvořit systém. Neznají, jaké nástroje jsou
pro vedení archivu třeba.
Úspora místa I času
Program Zoner Photo Studio používám
dlouhá léta jako fotografický fanoušek.
Od verze 13 připravila firma i modul pro veřejnou správu. Přesvědčuji se, že se na první pohled takřka neliší od programu, jenž
používám. Až při práci s metadaty vidím, že
je zde připravena nabídka umožňující bezpečně označit fotografie metadaty, která
se zpravidla vyskytují na městském úřadu,
např. názvy všech odborů a oddělení. Fotografie za uživatele dokonce modul sám
zmenší na archivní velikost a uloží na místo, kde je po čase všichni naleznou.
»Když se zavede důsledné přidávání metadat, způsobí to, že výrazně ubude počet
uchovávaných fotografií. Zbudou jen ty
skutečně potřebné, a zmizí soukromé fotky,« upozorňuje Jaromír Krejčí. Jako názorný příklad uvádí ÚMČ Prahy 10, kde po zavedení systému pro zpracování operativní
fotodokumentace klesl počet ukládaných
fotografií o celý řád dolů.
Správná práce s metadaty naplní legislativní požadavky a může vést i ke snížení nákladů na IT vybavení. Přehledný fotoarchiv
n
šetří čas zaměstnanců.
Jaroslav WInter
šéfredaktor portálu Helpnet
listopad 2012
MO001347-1
Možná to leckoho překvapí, ale s nějakou formou fotografické
dokumentace pracuje pravidelně 10 až 20 procent úředníků
veřejné správy. Týká se to všech odborů. Ačkoliv každý potřebuje pořizovat trochu jiné obrázky, ke zpracování lze využít
jednotný postup.
Informační a komunIkační technologIe
elektronická komunikace /11
p
ro rozjetí internetových stránek,
magazínu či blogu nejsou na místě
obavy před investicemi spojenými
s pořízením redakčního systému. Existuje totiž mnoho variant, které jsou nabízeny zdarma. Některé redakční či blogovací
systémy se vyznačují velmi jednoduchou
instalací i správou, existují samozřejmě
též složitější a komplexnější řešení, která
uspokojí i náročné požadavky na publikování obsahu na internetu.
Co je to vlastně redakční systém? Jde
o software pro správu a tvorbu internetových stránek. Umožňuje uživateli bez znalosti programovacích jazyků publikovat
informace na internetu nebo měnit stávající stránky.
Redakční systém (jinak také CMS, z anglického Content Management System –
systém pro správu obsahu) upraví stránky
do vybrané šablony a umožní jednoduše
přidávat novinky, publikovat nové články,
přidávat nové sekce a kategorie, vytvářet
a editovat fotogalerie, umožnit čtenářům
vkládat komentáře.
Všechny publikační systémy pro správu
obsahu mají řadu výhod. Redakční systémy urychlují a značně zpřehledňují práci
při správě a tvorbě internetových stránek,
nemluvě o výrazném snížení nákladů
na provoz prezentace. Jak již bylo řečeno,
existují systémy, které jsou zadarmo a jejichž používání zvládne každý. Není tedy
nutné platit programátora či odborníka
na správu redakčního systému.
Pro rychlé spuštění www stránek mohou posloužit webová řešení, u nás jsou
často využívány platformy eStránky.cz
nebo Webnode.cz. Po jednoduché registraci a výběru šablony je možné prezentaci spustit doslova za několik minut.
Vkládání a úpravy obsahu jsou základní
úkony, jež lze v administrativním rozhraní provádět bez jakýchkoliv technických znalostí.
Při uvažování nad výběrem řešení pro
zveřejňování obsahu je třeba brát v úvahu
i blogovací systémy (např. Blogger.com
od Googlu, Posterous či Tumblr nebo
české Blog.cz) v jejich nejryzejší a nejjednodušší podobě. Jde o předpřipravená
řešení pro blogery, která jsou určena primárně pro pravidelné publikování článků
a pro tento účel plně postačují. Stejně jako
výše uvedená webová řešení je možné
většinu blogovacích systémů provozovat
i na vlastní doméně druhého řádu (například obec.cz).
Náročnější uživatelé mohou využít složitější redakční systémy, jež vyžadují více
znalostí a dovedností. S počátečním nastavením systému a rozjetím publikování
je často potřeba využít pomoci a rad zkušenějšího uživatele. Ten pomůže i s výběrem vhodného redakčního systému pro
účely budoucího uživatele a s jeho implementací (důležité je zejména spárování
s hostingovými službami).
Mezi nejpoužívanější redakční systémy
patří Wordpress, Drupal nebo Joomla.
Z českých volně dostupných systémů lze
jmenovat např. phpRS. Přehled nejpoužívanějších redakčních systémů poskytovaných zdarma je k nalezení třeba na webu
redakcni-systemy.com.
Malé obce či organizace si jistě vystačí s některým z řešení, jež jsou dostupná
zdarma. I když bude ze začátku třeba rad
a pomoci ze strany zběhlejšího uživatele,
práce s redakčním systémem je většinou
jednoduchá. Vkládání novinek, článků
a fotogalerií jsou jenom základními funkcionalitami, redakční systémy umožňují
mnohem více. V systému může pracovat
více uživatelů (autorů) s různými právy
k zásahu do obsahu, běžnou funkcí je nastavení zveřejnění příspěvku v přednastan
vený čas a datum.
Jan handl
ICT publicista
Dokumenty je lepší
uložit, ne založit...
archivovat
schválit
postoupit
vyplnit
MO001347-1
ověřit
listopad 2012
Poskytujeme organizacím i dodavatelům
informačních systémů jistotu, že dlouhodobě
archivované elektronické doklady jsou pravé
a že péče o ně odpovídá požadavkům legislativy.
Zajišťujeme jejich bezproblémovou čitelnost
a nezpochybnitelnost autenticity (pravosti)
po neomezeně dlouhou dobu.
www.602.cz
AdES Server
19
Životní prostředí
letničkové záhony plzeňské
v podzimním ohlédnutí
o
kružní Smetanovy, Kopeckého, Šafaříkovy a Křižíkovy sady vznikly už
počátkem 19. století v místech rušeného městského fortifikačního systému.
Sady jsou nemovitou kulturní památkou
a od sklonku minulého století se postupně obnovují. Poslední obnovenou částí sadového prstence byla v roce 2010 Mlýnská
strouha. Lidé si v této části města už zvykli
na dokonale posekaný, celoročně smaragdově zelený pažit, zdravé košaté dřeviny,
proměnlivé pruhy trvalkových záhonů
i každoročně obnovované pestrobarevné
záhony cibulovin a letniček. I z tohoto výčtu
je patrné, že jde o nejintenzivněji udržované zelené plochy na celém území města.
Celková plocha letničkových záhonů
ve Smetanových a Kopeckého sadech činí
385 m2. Po odstranění cibulovin se záhony prokypřují rotavátorem a zapravuje se
do nich kompost a minerální hnojivo. Výsadba se koná ve druhé polovině května,
letos to bylo 6700 ks rostlin. Oproti loňsku,
kdy vysazené rostliny byly hodně drobné
a trvalo zhruba měsíc, než zesílily a začaly
nakvétat, byla letošní sadba o poznání větší
a atraktivnější. Mnohé druhy se svými květy
barevně uplatňovaly ihned po výsadbě.
kovým výsadbám – smíšené záhony trvalkového charakteru, inspirované přirozenými,
pestrobarevnými lučními porosty. Cílem
bylo pomocí různě vzrůstných a postupně
nakvétajících druhů vytvořit záhony výškově rozmanité, plastické a částečně v průběhu sezony proměnlivé, vyzkoušet ve veřejném prostoru méně používané druhy
rostlin a posoudit náročnost jejich údržby.
Vzhledem k charakteru sadů jsme však
všechny záhony tímto stylem nechtěli pojednat, a proto použili i tradiční letničkovou výsadbu. Uplatnily se známé druhy
letniček, např. u pomníku J. F. Smetany
ve Smetanových sadech (Begonia semperflorens, Salvia splendens, Senecio cineraria,
Pilea microphylla, Echeweria elegans).
V Kopeckého sadech na kruhových záhonech lemovaných vodními prvky byly
ornamentálně vysazeny méně tradiční
letničkové druhy (Coreopsis grandiflora
Éarly Sunrise´, Iresine herbstii, Lobularia
maritima, Coleus blumei – různé kultivary, Zinnia elegans ´Jiřinkokvětá oranžová´). Vertikálu a rytmus do záhonů vnesly
červenolisté Canny a červenolistý kultivar
dochanu ´Purple Majesty´. Ladění záhonů
bylo do žluto-oranžovo-červených až bronzových odstínů.
FOTO: ARCHIV
tradiční druhy i nové trendy
Také letos se z hlediska menší nutnosti
dosadeb chybějících kusů rostlin osvědčily méně tradiční druhy letniček. Z minulé
sezony jsme se poučili a některé problematičtější druhy (Panicum capillare, Molucella
laevis) již nepoužili.
Letos jsme na záhonech veřejnosti opět
představili nové trendy v přístupu k letnič-
Kruhový záhon u fontány Matka s dítětem v Kopeckého sadech.
20
květy aŽ do začátku října
Záhony koncipované jako pestrobarevné
luční porosty jsme letos ladili do svítivých
zlatavých odstínů s akcentem a kontrastem
červené, fialové či modré barvy. Nejzajímavější byl obdélný záhon ve Smetanových
sadech s těmito druhy: Verbena bonariensis, Zinnia elegans ´Jiřinkokvětá žlutá´,
Cosmos bipinnatus, Coreopsis grandiflora
Éarly Sunrise´, Petunia x hybrida, Tagetes patula ´Hero Gold´, Tagetes tenuifolia
´Lulu´, Pennisetum villosum, Pennisetum
glaucum ´Purple Majesty´, Rudbeckia hirta
´Toto´, Rudbeckia hirta ´Praire Sun´, Salvia
farinacea ´Gruppenblau´, Lagurus ovatus
a Verbena hybrida ´Mamuth. Protože se během předjarní přípravy nepodařilo zajistit
a napěstovat některé druhy v požadovaném
množství, využili jsme náhrady (Cosmos bipinnatus místo Cosmos sulphureus, Petunia
místo Heliotropium, Salvia splendens místo
Salvia viridis). Bohužel, jimi celkový vzhled
záhonů poněkud utrpěl a barevně působil
trochu jinak, než byl původní záměr.
Zpočátku se barevně uplatňovaly pouze
aksamitníky, postupně začaly nakvétat krá-
FOTO: ARCHIV
Město Plzeň je na parkově upravené plochy poměrně bohaté.
Kromě velkých parkových a lesoparkových rekreačních ploch
v okrajových částech města a parkově upravených náměstí je
hlavní chloubou Plzeňanů zelený prstenec lemující historické
jádro. Jaké zkušenosti tam jsou s letničkovými výsadbami?
Obdélný záhon ve Smetanových sadech.
senky, krásnoočka, petunie a začaly se rozrůstat okrasné traviny. V červenci se již rozehrála přehlídka zlatožlutých odstínů pod
taktovkou krásnooček a rudbékií. Kompozici výrazně zjemňovaly trávy a při pohledu
z dálky záhon skutečně evokoval rozkvetlý
luční porost. Netradiční úprava byla velmi
atraktivní až do začátku října, neboť žádné
rostliny z kompozice předčasně nevypadly
ani nepřerůstaly a nerozklesávaly se.
náročná péče, která se vyplatí
Letničkové záhony jsou mnohem náročnější na projektovou přípravu, volbu optimálních kombinací rostlin i na výsadbu.
Zahradnická firma, která o centrální sadový
okruh pečuje a je velmi precizní v zakládání tradičních geometrických záhonů, k novému stylu výsadeb zprvu přistupovala nedůvěřivě. Letos se již s novými osazovacími
plány připomínajícími spíše plány na trvalkové výsadby vypořádala velmi dobře.
Také z hlediska péče jsou letničkové záhony nejnáročnějším a nejnákladnějším
vegetačním prvkem. Během sezony se musí
dvakrát hnojit minerálním hnojivem, čtyřikrát plít s nakypřením, čtyřikrát plít bez
okopávky (u smíšených výsadeb jsme vypozorovali o polovinu menší četnost těchto operací) a pětadvacetkrát zalít. Záhony
jsou i náročnější na pravidelné odstraňování odkvetlých částí a odumřelých rostlin.
Napřesrok však opět plánujeme netradiční
letničkové záhony. Použijeme nejen druhy,
které se nám loni i letos osvědčily, ale budeme zkoušet rovněž jiné tak, aby se každá
sezona stala neokoukaným překvapením.
Srdečně vás zveme do Plzně na letničkon
vou sezonu 2013!
lucie niŽaradzeová
Správa veřejného statku města Plzně,
oddělení koncepce zeleně
listopad 2012
v olomouci si lidé mohli
vysadit »svůj« strom
SPRÁVNÉ
ROZHODNUTÍ
M
Předplatné časopisu
Moderní obec
se vyplatí
imořádný zájem projevili Olomoučané o možnost zasadit si
ve Smetanových sadech »vlastní«
strom. Během jednoho a půl dne bylo všech
sedm desítek stromů, nakoupených městem, rozděleno mezi zájemce, na dalších
více než dvě stě lidí se však již nedostane.
Možnost zapojit se 4. listopadu do obnovy Rudolfovy alejeve Smetanových sadech
byla pro veřejnost velkým lákadlem.
»Velmi mě těší obrovský zájem lidí, s jakým jsem se ještě nesetkal,« říká vedoucí
magistrátního odboru životního prostředí
Petr Loyka. »Rád bych všem poděkoval,
a současně se omluvil těm, na něž se nedostalo. Rudolfova alej by však musela být
několikanásobně delší, aby strom mohli vysadit všichni, kdo se o tuto možnost hlásili.«
Pod dojmem obrovského zájmu veřejnosti
nyní ve městě uvažují o tom, že by občany
přizvali také ke všem dalším novým výsadbám v olomouckých parcích.
V listopadu se uskuteční poslední část
obnovy Rudolfovy aleje. Rekonstrukce této
historicky i zahradnicky významné aleje
začala už v roce 2009. Letošní etapa se týká
úseku mezi kavárnou Fontána a Polskou
ulicí. Loni pracovníci Flory vykáceli 44 starých stromů, z nichž mnohé již byly ohroženy vysokým stářím či různými nemocemi.
Letos se v této části parku rekonstruovaly
cesty spolu s veřejným osvětlením, přibyly
nové lavičky i koše. Posledním krokem je
doplnění nových jírovců maďalů, objednaných ve známé školce Bruns ve městě Bad
/st/
Zwischenahn.
lípa z novodvorské aleje
se stala stromem roku
v
ítězem 11. ročníku celostátní ankety
Strom roku, který uspořádala Nadace Partnerství, se stala Lípa z Novodvorské aleje v jihomoravské obci Vavřinec.
Jako druhý v pořadí skončil Buk příběhů
z Olomouckého kraje, třetí místo patří Jiřické lípě z Vysočiny.
Ocenění pro vítěze ankety převzali 20. října v Brně navrhovatelé Jiří a Kateřina Židů,
starosta obce Vavřinec Miroslav Novotný,
učitelé ZŠ Sloup spolu s žáky, kteří pro lípu
nasbírali nejvíce hlasů. Lípa z Novodvorské
aleje kromě prestižního titulu získala také
poukaz na odborné arboristické ošetření
UNIKÁTNÍ OBSAH V DEN
VYDÁNÍ NA VAŠEM STOLE
od firmy Prostrom Bohemia a bude Českou
republiku reprezentovat v mezinárodní anketě Evropský strom roku.
Novodvorskou alej nechal vysadit v první
polovině 19. století starohrabě Hugo Salm.
Stromořadí z Nových Dvorů ke zřícenině
hradu Blansek tvoří celkem 57 lip malolistých a na jeho obnově už druhým rokem
pracuje skupina nadšenců.
Výtěžek zpoplatněného hlasování v anketě ve výši 102 474 Kč bude použit na výsadbu a ochranu stromů. Loni se tak z této veřejné sbírky podařilo podpořit 12 výsadeb
/st/
stromů.
BEZPLATNÝ PŘÍSTUP
DO ONLINE ARCHIVU
ČLÁNKŮ*
REDAKČNÍ NEWSLETTER
DO E-MAILU
ZVÝHODNĚNÉ VSTUPY
NA ODBORNÉ AKCE
A VELETRHY
Niovodvorská alej vede ke zřícenině hradu Blansek Zástupkyní aleje v anketě byla nejmohutnější lípa s obvodem kmene 415 centimetrů.
listopad 2012
SLEVOVÁ KNÍŽKA NA
DALŠÍ TITULY ECONOMIA
* Platí pro roční nebo delší předplatné
MO001342-2
FOTO: lenkA gROSSmAnnOVá
MOŽNOST ODEČTU
PŘEDPLATNÉHO Z DANÍ
21
dědictví krajiny: velký úkol
i výzva. jak s tím naložit?
p
řestože krajina Čech, Moravy a Slezska v posledních padesáti letech prošla a prochází podstatnými a často
negativními změnami, zůstala mnohde velmi krásná. Je tomu tak díky aktivitám obcí,
které se do účinné péče o krajinu pustily
bez ohledu na pomalé finanční toky dotací
a mnohdy neúměrnou byrokracii. V těchto
obcích se také daří spolupráci s vlastníky
a uživateli půdy. Dobře zpracovaný a projednaný územní plán (ÚP) a z něj vycházející následná opatření jsou na této cestě
významným pomocníkem.
né území obce. Erozí ohrožené pozemky je
třeba na základě doplňujících průzkumů
a rozborů zapracovat do výkresu koncepce
uspořádání krajiny. Pokud je nebude možno ochránit zatravněním či jinými organizačními či agrotechnickými opatřeními,
bude třeba pro technickou či biotechnickou
protierozní ochranu zpracovat projektovou
dokumentaci. Podporu lze získat z Programu péče o krajinu a zejména z vybraných
os OP Životní prostředí (zatravňování pozemků, budování ozeleněných mezí, či nákladnější opatření, jako jsou hráze, suché
poldry nebo záchytné nádrže. Tato opatření
se obvykle vážou na plán společných zařízení PÚ).
n Rybníky, tůně, vodní toky a jejich revitalizace: S protierozní ochranou souvisí
i ochrana proti povodním, budování víceúčelových (rekreačních, ekologických, záchytných) nádrží a revitalizace betonových
požárních nádrží či napřímených či zatrubněných vodních toků, které se poté znovu
zaskví např. v centru obce. Díky dobře nastaveným, dříve národním, dnes zejména
evropským obdobám krajinotvorných programů, zažívají svou renesanci rybníky.
členění úzeMí obce
n Vymezení ploch s rozdílným způsobem
využití: V souladu s vyhláškou č. 501/2006
Sb. je třeba rozčlenit v ÚP zastavěné i nezastavěné území do 16 kategorií ploch
s rozdílným způsobem využití. Je-li to odůvodněné, lze plochy dále členit nebo jinak
vymezit. V praxi to znamená např. návrh
na zatravnění či zalesnění orné půdy kvůli
ochraně proti erozi či povodním. Jako plochy smíšené nezastavěného území mohou
být takto vymezeny stávající i nově navržené větrolamy (nejde-li o plochy lesní), protierozní průlehy, remízy či meze.
Zemědělci mohou získat podporu na zachování a zakládání krajinných prvků, jež
mají stabilizační úlohu (např. meze, travnaté údolnice, skupiny dřevin, stromořadí
a solitérní dřeviny). Jejich podrobné vymezení, mají-li mít protierozní účinek, je záležitostí pozemkových úprav (PÚ).
IluSTRAční FOTO: AuTOR
opatření proti erozi a povodníM
n Protierozní opatření: Jsou aktuální tam,
kde vodní i větrná eroze ohrožuje zastavě-
Rybníček – přirozený doplněk tradiční
návsi (Krátká, okr. Žďár nad Sázavou).
22
úses, prostupnost krajiny,
těŽba a rekultivace
n Upřesnění ploch a koridorů územního
systému ekologické stability (ÚSES), převzaté z generelů, v případě regionálních
a nadregionálních prvků z nadřazené
územně plánovací dokumentace: V posledních letech se zejména v intenzivně zemědělsky využitých oblastech realizují lokální biocentra, biokoridory či jejich části,
čemuž jsou věnovány i příslušné osy OP ŽP.
Četné obce uvádějí, že ač v nich ještě není
schválen projekt komplexních PÚ, mají už
realizované některé skladebné prvky ÚSES
– většinou na obecních či směněných pozemcích.
Je vhodné zkoordinovat plán lokálního
ÚSES se systémem protierozní ochrany.
Zejména interakční prvky ve formě úzkých mezí či průlehů s doprovodnou zelení mohou někdy výrazně povrchový odtok
zmírnit a přitom krajinářsky i ekologicky
příznivě a zajímavě rozčlenit rozsáhlé celky
orné půdy. Na skladebné části ÚSES lze navázat i další potřeby obce, zejména plochy
veřejné zeleně a rekreace (extenzivní louky
s tůňkou a lesíkem v nivě potoka, starý zatravněný sad, suchá stráň s lavičkami aj.).
n Prostupnost krajiny: ÚP mají řešit problematiku silniční sítě s případným od-
IluSTRAční FOTO: AuTOR
V návaznosti na text z MO č. 10/2012 »V řadě obcí mají cit pro
krajinu, jinde spíš pro podnikání« pokračujeme v tématu
územní plánování a péče o venkovskou krajinu. Představíme
si některá opatření, která spojují oba zmíněné přístupy.
Ovocné stromořadí a pás keřů podél vrstevnicové cesty (Pěnčín, okr. Prostějov).
kloněním zemědělské dopravy a obecně
zajišťovat prostupnost krajiny pro člověka
i volně žijící živočichy. Koncepce uspořádání krajiny by měla pamatovat i na obnovení logického spojení nejdůležitějších
bodů (sousední obce, rybníka, vyhlídkového místa) pěšími či cyklistickými cestami.
I zde však platí, že ÚP řeší jen přibližnou
trasu, přesněji, propojení zvolených bodů.
Její vymezení na parcely s ohledem na vlastnické vztahy, hydrogeologické a další přírodní podmínky území je nezbytné provést
až v rámci plánu společných zařízení PÚ.
n Dobývání nerostů a následná rekultivace: V případě těžby nerostných surovin vymezují ÚP, zejména koncepce uspořádání
krajiny, na základě limitů z ÚAP požadavky
obce: posloupnost otvírky vyhrazených ložisek, eliminace dopadů těžby a revitalizace území po těžbě. Vhodnou rekultivací
se bývalé lomy či písečníky mění v místa
k rekreaci, příp. i v registrované významné
krajinné prvky.
jak zvýšit přitaŽlivost krajiny
pro návštěvníky
n Opatření pro zvýšení estetické a rekreační hodnoty území a k ochraně a obnově
krajinného rázu: Tato opatření patří k nejrozmanitějším a nejčastějším. Patří sem
i výsadba dvou lip s lavičkou na rozcestí,
úprava obecního lesa na lesopark, vyčištění
studánky, zřízení místní naučné stezky či
stavba rozhledny. Přestože často přesahují
míru podrobnosti řešení ÚP, jsou důležitá,
neboť dokladují a rozvíjí vztah obyvatel
ke své obci a jejímu okolí.
Lze zaznamenat rozdíl mezi obcemi
s léta stabilním a tradičním venkovským
osídlením např. na Vysočině, Slovácku či
Valašsku oproti pohraničí, kde se vztah
ke krajinnému dědictví hledá dlouho a obtížně. I tam však stále přibývá pozitivních
výjimek (Jiřetín pod Jedlovou, Broumovn
sko, Osoblažsko aj.).
igor kyselka
krajinářský architekt
listopad 2012
Příloha
ilustrační foto: arCHiV
SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A ODPADY č. 11/2012
Proti možné ekologické újmě
je dobré se finančně zajistit
Pokud provozovatel průmyslové firmy způsobil svou činností škodu, právní řády jednotlivých členských států mu vždy
ukládaly nahradit škodu na soukromém majetku. Ale čas
od času vznikla situace, kdy byly poškozeny i složky životního prostředí, jež jsou ve vlastnictví státu a které buď zdánlivě
nemají žádnou cenu, nebo je taková hodnota nevyčíslitelná.
E
vropská unie nyní uplatňuje princip,
že od škůdce, který škodu způsobí,
nechce nahradit škodu v penězích,
protože peníze v tomto případě státu k ničemu nejsou, ale chce, aby škůdce uvedl
poškozenou složku životního prostředí
do původního stavu.
O detailech zákona č. 167/2000 Sb.,
o předcházení ekologické újmě (viz box
na další straně) jsme si povídali s Petrem
Panským z advokátní kanceláře Norton
Rose.
n Jak funguje ochrana vybraných složek
životního prostředí podle tohoto zákona?
Ochrana se týká v zásadě čtyř okruhů. Jde
o volně žijící chráněné živočichy a planě
rostoucí chráněné rostliny a jejich přírodní stanoviště, podzemní a povrchové vody
listopad 2012
a půdu. Zákon říká, že pokud dojde na některé z těchto složek zásahem člověka k jejímu zničení nebo k závažnému zhoršení jejího stavu, je to považováno za nepříznivou
měřitelnou změnu přírodního zdroje nebo
za měřitelné zhoršení jeho funkcí, a tedy
za ekologickou újmu.
Může přitom nastat buď oslabení produkčních funkcí, nebo jde o mimoprodukční funkce, tedy ty, které přímo neposkytují
hmatatelný užitek nebo penězi ocenitelný,
ale jsou zcela zásadní jak pro existenci člověka, tak přírody. A to jsou biologické, ekologické, hygienicko-léčebné a estetické
funkce.
Jaká jsou nápravná opatření?
Jde o celkem tři druhy nápravných opatření: primární nápravná opatření, doplňn
ková nápravná opatření a vyrovnávací nápravná opatření.
Primární nápravná opatření budou spočívat v tom, že na náklady škůdce bude obnoven původní stav. Doplňková nápravná
opatření jsou další kompenzací k tomu,
co bylo zničeno. A budou ještě aplikována
vyrovnávací nápravná opatření. To jsou ta,
která mají dočasně kompenzovat negativní
efekty způsobené škody (například zabránit
splachu půdy na místě zničeného lesa).
Škůdce je povinen hradit ony tři typy nákladů na nápravu, dále například náklady
na analýzu rizik, sběr dat, náklady na sledování a kontrolu. V neposlední řadě ho
čeká i náhrada za omezení práv vlastníků
nemovitosti nebo za náklady úřadů na vedení správního řízení.
U provozovatelů, kteří provádějí specifické činnosti, se nelze spoléhat na to, že
budou mít prostředky na úhradu takových
nákladů. Zákon jim proto nařizuje mít tzv.
finanční zajištění.
Pro které firmy platí tato povinnost?
Jsou to provozovatelé, kteří provádějí
»kvalifikované činnosti« uvedené v příloze
číslo 1 zmíněného zákona. Vždy jde o činnosti, které mají »vrozené« riziko rozsáhlén
23
›
zabývající se odpadovým hospodářstvím
nebo přepravou nebezpečných nákladů.
Na tyto společnosti od 1. ledna 2013 dopadá povinnost prokázat, že mají finanční
zajištění. Pokud by takové zajištění neměly,
nesmějí činnost vykonávat.
n Co zákon č. 167/2000 Sb. považuje za finanční zajištění?
Zákon, potažmo nařízení vlády stanoví
jen obecné principy. Lze předpokládat, že
ve střední a východní Evropě bude v tomto případě naprosto dominantní pojištění.
V západní Evropě a Spojených státech se
objevuje spousta jiných, alternativních nástrojů (bankovní záruky, Bank Bonds nebo
složení depozita). Většinou však půjde
o přenesení rizika na někoho jiného.
n Jakou úlohu sehraje v tomto případě
Česká inspekce životního prostředí?
Česká inspekce životního pojištění bude
posuzovat, zda finanční zajištění, jehož
existenci povinná osoba doložila, splňuje
kritéria stanovená zákonem a nařízením
vlády, zejména zda je objem finančního
zajištění adekvátní hrozící újmě, jaké újmy
by byly z finančního zajištění kryty, či zda
se finanční zajištění vztahuje na všechny tři
již zmiňované druhy nápravy.
Zkoumat se bude také územní rozsah
finančního zajištění, tzn. zda finanční zajištění bude krýt ekologickou újmu jen
na území České republiky nebo i v sousedních státech.
Přehled dotčených činností
Povinnost provést základní posouzení rizik vzniká
u provozování těchto stanovených činností:
provozování zařízení podléhajícího vydání integrovaného povolení;
n provozování zařízení k využívání, odstraňování,
sběru nebo výkupu odpadů podléhajících souhlasu;
n vypouštění odpadních vod do vod povrchových
nebno podzemních;
n čerpání znečištěných podzemních vod a jejich
následné odvádění do vod povrchových nebo
podzemních;
n odběr povrchových vod;
n odběr podzemních vod;
n čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následné vypouštění do těchto vod za účelem
získání tepelné energie;
n vzdouvání nebo akumulace povrchových vod
podléhající povolení;
n zacházení se závadnými látkami;
n nakládání s nebezpečnými chemickými látkami,
přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními
přípravky;
n přeprava nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků potrubím nebo
v železniční, silniční, vodní vnitrozemské, letecké
nebo námořní dopravě;
n nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty;
n přeshraniční přeprava odpadů do čr,
z čr a přes čr;
n nakládání s těžebním odpadem;
n provozování úložišť oxidu uhličitého.
n
ZDroJ: autorKa
24
n Co se stane, když firmy nebudou mít
finanční zajištění?
Zákon v tomto případě ukládá pokutu až
do výše jednoho milionu korun. Navíc se
firmy vystavují riziku, že je případná ekologická újma zruinuje.
Bylo by chybou domnívat
se, že pokud ekologická
újma postihne firemní
pozemek, stát se o takové
poškození životního prostředí nebude zajímat.
Které firmy nemusí mít finanční zajištění?
Platí to pro skupinu provozovatelů, kteří
neprovozují činnosti, uvedené v příloze 1
zákona. To však neznamená, že by se na ně
zákon č. 167/2008 Sb. nevztahoval.
Zákon se týká každého, kdo provozuje činnost, která má soustavnou provozní
povahu a nemusí to dokonce být ani činnost vykonávaná za účelem dosažení zisku
(tzn. podnikatelská), nicméně provozuje
činnosti, které mohou ekologickou újmu
způsobit. Rozhodující je, že provozuje soustavnou dlouhodobou hospodářskou, obchodní nebo podnikatelskou činnost, bez
ohledu na to, zda je to osoba soukromého
nebo veřejného práva.
Pokud na provozovatele »nastoupí« Česká inspekce životního prostředí s názorem,
že způsobil ekologickou újmu nebo že taková újma bezprostředně hrozí, povede
s ním inspekce soudní řízení. V něm má
provozovatel poměrně omezené možnosti obrany. Inspekce mu navíc může uložit
provedení nápravných opatření ještě před
tím, než řízení zahájí. Jestliže se v průběhu soudního řízení ukáže, že ekologickou
újmu způsobil někdo jiný, nebo se škodám
nedalo zabránit, tak stát náklady firmě proplatí. Ve správním řízení, které se týká nápravných opatření, však neplatí odkladný
účinek odvolání.
n
Můžete to vysvětlit?
Spoléhat na právní řešení situace je ošemetné. Státní orgán něco nařídí, a teprve
potom se zkoumá, zda jeho závěr byl dobrý
nebo špatný. Firma proto musí jednat, přičemž to mnohdy může být velmi bolestivý
zásah do jejího rozpočtu.
Dalším důvodem, proč mít finanční zajištění, je, že pokud je několik provozovatelů, a ti způsobí společně ekologickou újmu,
odpovídají za ni společně a nerozdílně. To
jinými slovy znamená, že se Česká inspekce životního prostředí může obrátit na kteréhokoliv z nich, aniž by vůbec zkoumala
míru jeho zavinění a může po něm žádat
úhradu škody.
A ještě jednu důležitou věc bych rád připomněl: Bylo by chybou domnívat se, že
když ekologická újma postihne firemní pozemek, tak to stát nezajímá.
n
Může firmám pomoci některý druh pojištění, které v minulosti uzavřely?
Některé firmy kalkulují s tím, že ekologická újma by se hradila z majetkového
pojištění – z obecné odpovědnosti za škodu. Záleží na pojistné smlouvě, ale většinou
tyto smlouvy nekryjí ekologickou újmu.
Nebo nekryjí všechny náklady, které ze zákona vyplývají. Nebo z pojistky vyplývá, že
pojištěný nemůže dělat úkony, kterými by
de facto přijal svoji odpovědnost ještě před
tím, než to pojišťovna schválí.
n
Co dodáte závěrem?
Snad ještě to, že zákon rovněž ukládá povinnost podávat informace. Platí, že státní
orgán nemá v tomto případě povinnost
vyšetřovat, ale škůdce mu sám, z vlastní
iniciativy musí sdělovat všechno podstatné. Vyžaduje to součinnost provozovatele
(tedy škůdce) a inspekce. Pokud k ní nedojde, hrozí škůdci sankce až do výše 1 milion
nu korun.
n
dagmar šístková
šéfredaktorka, oPojištění.cz s.r.o.
Legislativa
Zákon č. 167/2008 sb., o předcházení ekologické újmě je účinný již od srpna 2008 a původci
ekologické újmy ukládá velmi nepříjemné břemeno
povinnosti nést náklady obnovy určitých složek
životního prostředí do původního stavu.
n s účinností od 1. ledna 2013 navíc zákon
požaduje, aby provozovatelé určitých specifických
průmyslových činností měli sjednáno tzv. finanční
zajištění pro jimi způsobenou ekologickou újmu.
n Zákon byl vydán na základě transpozice směrnice Evropského parlamentu a rady č. 2004/35/Es
a řeší problematiku ekologické újmy.
n
listopad 2012
MO001272-2
› ho poškození přírody. Jde o chemičky, firmy,
ilustrační foto: arCHiV Hn
Příloha
MO001272-2
listopad 2012
Příloha
25
Příloha
na Čov beroun kaly odvodňují
úspornější technologií
Společnost Vodovody a kanalizace Beroun, a. s., je vlastníkem
a provozovatelem ČOV v Berouně, která byla naposledy výrazně rekonstruována v letech 2002–2003. S cílem dosáhnout
snížení energetické náročnosti i nároků na provozní údržbu
a obsluhu, a tím nižších provozních nákladů společnost přikročila k finančně náročné rekonstrukci kalového hospodářství. Projekt je financován společností VAK Beroun z vlastních
zdrojů bez jakékoliv podpory evropských či národních dotací.
P
ůvodní objekt odvodňování kalu bylo
nutné demolovat a zároveň zajistit
narušenou statiku kalojemů mikropilotáží, která doplnila původní základové
konstrukce. Objekt strojovny mezi kalojemy byl sanován a jeho rozměry umožnily
umístění odvodnění kalu v tomto objektu.
Z důvodu náročných stavebních zásahů
došlo u technologických zařízení pouze
k repasování strojních prvků a k zachování
původního systému zpracování kalu.
Přebytečný kal se čerpá z jímky vratného
kalu do kalojemů, v nichž je kal aerobně dostabilizován, zahušťován, míchán a udržován v oxických podmínkách. Do kalojemu
se rovněž přivádí svozový kal. V kalojemu je
zahuštěním dosahována sušina okolo 2 %.
Aerobně stabilizovaný kal byl strojně odvodňován sítopásovým lisem KAPLAN KCZ
1000 (bližší specifikace viz tabulka dole).
Z něj byl vylisovaný kal dopravován šnekovými dopravníky na nákladní auto, které kal
převáželo na deponii v rámci areálu ČOV.
Je důležité zmínit, že v roce 2003 společnost VaK Beroun provozovala šest čistíren
odpadních vod s celkovou kapacitou 63 tis.
EO. Kaly z těchto čistíren byly zpracovávány
na ČOV v Berouně a ČOV Hořovice. Od roku
2003 v regionu začal rozmach výstavby
obecních kanalizací a čistíren odpadních
vod. V současné době VaK Beroun provozuje 36 ČOV s celkovou kapacitou 107 500
EO. Stávající systém odvodnění kalů přestal
svou kapacitou a provozními nároky vyhovovat potřebám provozovatele.
základní kritéria Pro výběr
nové tEchnologiE
V roce 2010 bylo rozhodnuto o rekonstrukci
kalové koncovky na ČOV v Berouně. Při rozhodování o tom, jaké bude nové odvodňovací zařízení, se braly v potaz zejména stávající zkušenosti a nové moderní systémy.
Základními kritérii výběru byly:
n nároky na obsluhu;
n energetické nároky;
Srovnání výhodnosti použití odstředivky, šnekového lisu
a pásového lisu v kalové koncovce
Pořizovací náklady stroje bez periferií (Kč)
instalovaný příkon (kW)
ostřikovací čerpadlo (kW)
Denní spotřeba el. energie celkem vč. ostřiku a odvodnění (kW/den)
roční náklady na energii (Kč)
spotřeba vody denně (m3)
Údržba 1x/4 roky (35 000 hodin)
náklady na energii energie /4 roky (Kč)
Celkové provozní náklady po 4 letech
provozu (Kč)
náklady na 4 roky provozu vč. pořizovací
ceny (Kč)
Celková likvidovaná sušina (t/rok)
náklady na likvidaci koláče (Kč/rok)
spotřeba flokulantu (kg/t sušiny)
roční spotřeba flokulantu (kg)
Celkové náklady vč. likvidace koláče na první 4 roky provozu (Kč)
Celkové náklady vč. likvidace koláče na prvních 8 let provozu – výhled (Kč)
Pásový lis
900 000,0
1,1
2,2
55,4
odstředivka
1 450 000,0
29,5
42 494,8
96,0
75 000,00
169 979,0
1 085 939,0
379 877,4
560 000,0
1 519 509,6
2 079 509,6
35 512,9
1,0
20 000,0
142 051,6
163 511,6
1 985 939,0
3 529 509,6
3 063 511,6
910,0
1 990 625,0
6,0
5 460,0
11 488 159,0
910,0
1 590 909,1
10,0
9 100,0
11 886 618,7
910,0
1 590 909,1
10,0
9 100,0
11 420 620,7
21 176 318,1
20 873 237,4
17 041 241,4
495,6
Šnekový lis
2 900 000,0
2,8
0,8
46,3
ZDroJ: VoDoVoDY a KanaliZaCE BEroun, a. s.
26
Šnekový lis ISGK 605 S:
Technická data a dosahované
výsledky
nominální výkon: 220–250 kg sušiny/hod. pro
vyhnilý kal o vstupní sušině 5 %
n
instalované příkony:
Šnekový lis
reakční nádoba
Plnicí čerpadlo
Dávkovací čerpadlo
čerpadlo koláče
čerpadlo flokulantu do filtračního koláče
n
2,2 kW
0,55 kW
4 kW
0,55 kW
7,5 kW
0,55 kW
nastavení na nepřetržitý provoz (24 hod.)
trvalé odběry při výkonu 6 m3/hod., o vstupní
sušině 2 % = 132 kg sušiny/hod. a dosahované
výstupní sušině 22 %:
Šnekový lis
0,3 kW;
reakční nádoba
0,1 kW;
Plnicí čerpadlo
0,3 kW;
Dávkovací čerpadlo
0,1 kW;
čerpadlo koláče
0,6 kW;
čerpadlo flokulantu do filtračního koláče 0,1 kW.
n
n
spotřeba flokulantu: zhruba 8–10 kg/t sušiny
Energetická náročnost vlastního odvodnění bez
čerpadel: 0,3 kWh/100 kg sušiny
n Energetická náročnost odvodnění včetně plnicího a dávkovacího čerpadla: 0,6 kWh/100 kg sušiny
n Energetická náročnost odvodnění včetně transportu odvodněného kalu na úložiště:
1,1 kWh/100 kg sušiny
n
n
ZDroJ: VoDoVoDY a KanaliZaCE BEroun, a. s.
nároky na provozní údržbu;
n návratnost investice;
n dosahovaná sušina koláče min. 20 %.
Trend byl ustoupit od technologie pásového lisu vzhledem k otevřenému systému
s velkou hlučností a nároky na trvalý dohled obsluhy. Stále méně únosný se také
jevil systém odvážení vylisovaného koláče
na složiště. Pásový lis také produkoval poměrně nízkou výstupní sušinu, což se projevovalo i na zvýšených nákladech na likvidaci a komplikovaný transport.
n
rozhodly Podstatně nižší
Provozní náklady
Proto do úvahy připadaly dva možné systémy: Buď dekantační odstředivka, anebo nově se na trhu objevující šnekový lis.
Přestože jsme znali podobná zařízení i ze
zkušeností z provozů ve skupině Energie
AG, byli jsme k novému šnekovému lisu
zprvu nedůvěřiví. Odstředivka je jako zařízení známá, takže v jejím případě nebylo
mnoho na zkoumání – uzavřený systém,
pracující v plné automatice bez dozoru obsluhy.
Dodavatel šnekového lisu sliboval totéž, včetně srovnatelných hodnot výstupní
listopad 2012
Příloha
na výměnu tEchnologiE staČily
nEcElé dva týdny
Celý koncept počítal s co největším využitím stávajících zařízení bez zásadních stavebních úprav. Bylo tedy využito plnicího
a dávkovacího čerpadla, flokulační stanice
a taktéž základového prostoru pro pásový
lis. Navíc bylo instalováno čerpadlo pro odvodněný kal, které nahradilo oba původní
šnekové dopravníky a pravidelný odvoz
nákladním autem na deponii kalu. Tím
odpadla trvalá přítomnost obsluhy během
odvodňování. Nerezové potrubí z lisovny
na deponii bylo instalováno podle projektu
dodavatele technologie ČOV ve vlastní režii
naší společnosti.
Zastřešení celého projektu včetně technologických záruk, jakož i záruk na čerpání
odvodněného koláče na složiště, nesla firma Ishigaki Europe – Austria GmbH. Koordinaci dodávek prováděla firma Fryauf Filmix, s. r. o., jako zástupce dodavatele.
Veškeré práce byly zahájeny pokládkou
výtlačného potrubí vylisovaného kalu z lisovny na deponii v 15. kalendářním týdnu
roku 2011. Navazovala příprava nového
rozváděče pro šnekový lis a montáž kabelových rozvodů. To vše za provozu stávajícího odvodnění. Demontáž pásového lisu
a montáž šnekového lisu se uskutečnila
v 17. a 18. kalendářním týdnu s tím, že už
v 19. kalendářním týdnu od úterý opět naběhlo lisování kalů. Odstávka odvodňování
n
tedy trvala necelé dva týdny.
roman badin
jiří fuxa
Vodovody a kanalizace Beeroun, a. s.
vladimír fryauf
fryauf filmix, s. r. o.
listopad 2012
Proč se obci Prštice
projekt brko vyplatil
Na příkladu projektu BRKO Prštice se pokusíme vysvětlit,
jakým způsobem mohou řešit své odpadové hospodářství
za pomoci OP Životní prostředí i menší obce.
m
alebná obec Prštice se nachází
v okrese Brno-venkov. Obec byla
poprvé zmíněna už roku 1289
v Rudíkovské listině. V obci žije něco málo
přes 900 obyvatel.
Obec má bohaté zkušenosti s čerpáním
dotací z Operačního programu Životní
prostředí, a to již od roku 2009, kdy úspěšně ve spolupráci se společností AQE advisors, a. s., připravila projekt Biocentrum
Pod Horkou Prštice. Letos v létě byl tento
projekt úspěšně ukončen a začala už běžet fáze jeho udržitelnosti. V následujícím
roce obec pod vedením starosty Ing. Josefa Daňka chce ve spolupráci se stejnou
společností připravit projekt do prioritní
osy 4 OPŽP Zkvalitnění nakládání s odpady
a odstraňování starých ekologických zátěží,
oblasti podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání
s odpady, zaměřený na zkvalitnění nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem.
komPostéry Pro domácnosti
i na vEřEjných Prostranstvích
Do projektu Biocentrum Pod Horkou Prštice se zapojilo na dvě stě domácností, jež
vzešly z dotazníkového šetření, které obec
uskutečnila v roce 2010. Na základě výsledků šetření byly nastaveny základní parametry projektu a jeho rozpočet (viz tabulka).
Díky výběrovému řízení se podařilo cenu
dodávek snížit na 564 tisíc Kč včetně DPH,
z čehož dotace proplacená v červnu letošního roku činila 90 %.
Domácí kompostéry o objemu 600 litrů jsou určeny pro zapojené domácnosti,
kompostéry o objemu 900 litrů zase slouží
ke kompostování biologicky rozložitelného
odpadu z veřejných prostranství. Pro lepší
zpracování rostlinného odpadu byl pořízen zahradní drtič. V tyto dny jsou domácí
kompostéry s drtičem už v plném provozu.
Jak podotýká starosta, díky realizaci projektu obci klesly výdaje na skládkování o celou
třetinu, než když se dříve musel skládkovat
veškerý BRKO vyprodukovaný v obci. Ve finančním vyjádření jde o úsporu 80 tisíc Kč
foto: arCHiV
sušiny, ale s nesrovnatelně nižšími provozními náklady. To bylo zajímavé i přes
dvojnásobnou cenu investice. Právě díky
nižším provozním nákladům by se totiž
tato investice měla zaplatit už do čtyř let.
Pro úplnost bylo vytvořeno srovnání nejen
odstředivky a šnekového lisu, nýbrž také
pásového lisu.
Podle srovnávací tabulky vychází energeticky nejvýhodněji šnekový lis. Nicméně
rozdíl oproti pásovému lisu je v tomto parametru téměř zanedbatelný. Markantněji se
promítnou do porovnání náklady na likvidaci odvodněného kalu. Zde je patrné, že
i přes zvýšenou spotřebu flokulantu u odstředivky i šnekového lisu se šnekový lis
oproti pásovému lisu zaplatí za 4–5 let, a to
i přes více než trojnásobnou cenu. V porovnání s odstředivkou se šnekový lis zaplatí
za necelé čtyři roky.
Reference, které jsme získali jak v České
republice, tak v Rakousku, nás přesvědčily o výhodnosti investice do šnekového
lisu. Potvrzují zanedbatelnou spotřebu
náhradních dílů – a de facto i nízkou spotřebu elektrické energie. Vzhledem ke zkušenostem s jinými šnekovými lisy v ČR
a i v jednom z provozů naší skupiny jsme
se rozhodli pro šnekový lis japonské firmy Ishigaki, vyráběný v Rakousku (viz box
na protější straně vpravo nahoře).
Prštice: Kompostér v praxi.
ročně jen u bioodpadu, který musela obec
likvidovat zvlášť.
návratnost sPoluúČasti
už běhEm Prvního roku
Josef Daněk dodává: »Realizace projektu
nám přinesla produkci místního kompostu
(ve výši 120 t/ročně), který mohou využívat
občané a obec pro svoji potřebu (rekultivace či přihnojování zahrad a obecních
pozemků). Z velké části jsme si však také
už vyřešili nakládání s biologicky rozložitelným odpadem, které by obec v nejbližších letech v souvislosti se stále zpřísňující
legislativou beztak musela řešit z vlastních
prostředků.« Projekt je pro obec mimořádně výhodný. Vložená spoluúčast se jí totiž
vrátila už během prvního roku jeho trvání.
Obce se však nemusí při řešení problematiky spojené s BRKO spoléhat jen na dotace. Tento typ projektů je totiž možné financovat z úspor, které jsou generovány při
n
dodržování pravidel třídění odpadů.
david brtna
aQE advisors, a. s.
Modelový rozpočet projektu BRKO Prštice
Název položky
Domácí kompostér (zhruba 600 l)
Domácí kompostér (zhruba 900 l)
Zahradní drtič (55 mm)
Cena celkem bez DPH
sazba DPH (20%)
Cena celkem vč. DPH
Jednotky
ks
ks
ks
Množství
200
10
1
Jednotková cena
bez DPH (Kč)
2 000
2 500
75 000
Cena celkem
bez DPH (Kč)
400 000
25 000
75 000
500 000
100 000
600 000
ZDroJ: aQE aDVisors, a. s., 2010
27
Příloha
arPro®
nejčastější poruchy
usnadní
na kanalizační síti
i kompostaci
m
ožnost kompostovat po celý rok,
bez ohledu na to, panuje-li tuhá
zima nebo horké léto, navíc bez
nutnosti prohrabávání či převracení kompostovaného materiálu, slibuje společnost
JSP u své nové kompostovací nádoby HotBin. Ta se vyrábí ze speciálního lehkého
materiálu ARPRO® (též z produkce JVS),
který díky svým tepelným vlastnostem
zrychluje recyklaci bioodpadu. V nádobě
HotBin, která se chová jako tepelný izolátor,
se dosahuje přirozeně teplot mezi 40 až 60
°C, za nichž se daří bakteriím rozkládajícím
odpad. Vyšší dosažitelné teploty umožňují
snadněji recyklovat více druhů odpadu –
/sk/
kromě zahradního také potravinový.
foto: arCHiV
krizová místa
Pro včasné odhalení poruchy je nutné znát
krizová místa dané kanalizační sítě, která
jsou ke vzniku poruch nejnáchylnější. Jde
hlavně o místa se zvýšeným rizikem zanášení. Jsou jimi např. zhybky, kde se podchází jiná, už existující inženýrská síť či jiná
překážka, jíž se musí kanalizace vyhnout.
Přestože již při konstrukci sítě jsou tato
místa navrhována tak, aby měla optimální
průchodnost, je nutné je častěji kontrolovat, nedochází-li tam k nežádoucímu zanášení a sedimentaci.
Kritické bývají i kanalizační přípojky,
přečerpávací stanice odpadních vod, nevhodně postavené soutokové objekty nebo
odlehčovací komory.
Kompostovací nádobu HotBin lze umístit
do stínu i na slunce.
charaktEr Poruch
Za poruchami často stojí i špatné napojení
kanalizační přípojky na síť. Přípojka, zasahující do samotného profilu, způsobuje
postupné zanášení a usazování sedimentu, které snižují průchodnost kanalizace.
K dalším poruchám patří popraskání profilu (např. kvůli stáří kanalizace), posunutí
potrubí nebo jeho deformace daná špatným uložením. V tomto případě deformace
nesmí přesáhnout určitou hranici – ovalita
potrubí (odchylka od kruhového profilu)
kanalizační poklopy,
které znesnadní krádeže
28
foto: arCHiV
k
rádeže litinových kanalizačních poklopů nepřestávají. Hodnota poklopu činí několik tisíc korun, zloděj
však za něj ve sběrně obdrží pár stovek. Firma Kasi, největší český výrobce kanalizační
litiny, vyvinula poklopy, které by měly zlodějům zkomplikovat jejich »byznys«.
»Vyrábíme poklopy signované městským
znakem, logem či jiným motivem. Kromě
estetické kvality je to i výrazné upozornění
pro sběrny kovů. Navíc tyto poklopy mají
nerezový čep, takže je nelze prostou silou
vypáčit a odvézt do sběru,« vysvětluje jednatel a spolumajitel firmy Stanislav Ulm.
Podle jeho slov je však problém širší.
»Začíná to už u investorů. Ve snaze ušetřit
a zároveň zamezit krádežím si objednávají plastové, pogumované či laminátové
Městský znak na poklopu by měl pro
sběrnu představovat dostatečné varování.
poklopy. Jejich životnost však bývá velmi
krátká, podléhají UV záření, chybí pro ně
ilustrační foto: arCHiV insta CZ
k
poruchám na kanalizačních sítích
dochází z různých příčin, ať už je to
stáří kanalizace, její špatné uložení nebo vnější zásah a manipulace se sítí.
Včasné odhalení závady na síti je možné
díky monitorovacím zařízením. Se kterými
nejčastějšími poruchami na kanalizaci se
provozovatel může setkat?
Správné uložení kanalizace či vodovodu
snižuje riziko poruchy.
nesmí být větší než 5 %. Poruchu mohou
způsobit i vnější zásahy, jako protlačení
plynového či vodovodního potrubí skrz
kanalizaci (pak musí dojít ihned k nápravě a jejich přeložení). Problémem bývá
i odvodnění srážkové vody do splaškové
kanalizace, což následně snižuje účinnost
a výživnost ČOV.
Potíže mohou způsobovat také povodně.
U splaškových kanalizací je to nadzvednutí
potrubí či jeho obnažení působením zvýšené hladiny spodní vody, případně zaplněním profilu potrubí splachy zemin a jiného
inertního materiálu. U dešťové kanalizace
může docházet k přetížení sítě, které způsobí vzdutí a narušení poklopu, a to i v místech, která nemusí být přímo ohrožena přílivovou vlnou.
»Každá kanalizační síť má vypracovaný
kanalizační řád, který obsahuje pravidla,
limity a návrh opatření při vzniku havarijního stavu,« uzavírá Ing. Aleš Zapletal ze
/st/
společnosti INSTA CZ.
servis i náhradní díly. Často se stává, že na
kanály se po zcizení původního litinového
poklopu pokládají neoriginální díly, takže
náhradní poklop na výpusť nepasuje a riziko pro chodce tak vlastně trvá dál.
»Je to i věc legislativy. Třeba na Slovensku
nyní navrhli novelu trestního zákona, která
krádeže kanalizačních poklopů a energetických zařízení ohrožující život či zdraví klasifikuje jako trestný čin se sazbou dva až pět
roků nepodmíněně. Taková novela by stála
za úvahu i u nás,« dodává Stanislav Ulm.
Společnost Kasi nedávno otevřela novou slévárnu v průmyslové zóně u Nového
Bydžova na Královéhradecku. Na investici
v hodnotě 420 mil. Kč získala dotaci z fondů
EU ve výši zhruba 95 milionů korun. S kapacitou 22 tisíc tun odlitků ročně patří slévárna
k nejmodernějším v Evropě. Poklopy vyváží
do zemí EU, Ruska, na Ukrajinu a nově i na
Balkán. Ryze česká firma loni vykázala tržby 650 mil. Kč, letos předpokládá jejich růst
k hranici jedné miliardy korun. Společnost
počítá i s tím, že ještě v tomto roce přijme
/sk/
20 až 30 nových zaměstnanců.
listopad 2012
Příloha
Odpadové hospodářství
bez problémů
Vše, co potřebujete vědět o managementu odpadů
najdete v odborném měsíčníku Odpady
jediný časopis B2B pro nakládání
s odpady a životní prostředí
n Kauzy, aktuality, rozhovory
Odpady
10/2012
cena 90 Kč / 4,2 EUR
odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí
n Zkušenosti podniků i obcí
TÉMA:
KOMUNÁLNÍ ODPAD
Změny
v odpadářské
legislativě
n Zajímavé technologie
Dotace v šestém
roce své existence
n Legislativa a praxe
Bioplasty –
nový problém
pro odpadáře
Strategie
druhotných surovin
www.odpady.ihned.cz
Měsíčník vydavatelství Economia a.s., odpady.ihned.cz
Předplatitelé získávají zdarma elektronický newsletter, přístup
k elektronickému archivu a další výhody.
Požádejte o ukázkový výtisk a přesvědčte se, že
Odpady je užitečný a zajímavý odborný časopis!
listopad 2012
Ukázkové číslo zdarma si vyžádejte na tel.: 800 11 00 22
nebo na email: predplatne.economia.cz
Economia a.s., obchodní úsek, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7
29
MO001355
Příloha
finanční stabilita rozpočtů obcí
a měst: jak ji vytvořit a udržet
Financování municipálního sektoru je pro řadu bank v České republice známou a dobře uchopitelnou oblastí činnosti.
Od roku 2010 navíc můžeme sledovat oživení zájmu peněžních ústavů o veřejné zakázky na financování měst a obcí. Nelze však nepostřehnout, že reakce bankovního sektoru na některé veřejné zakázky tohoto druhu bývají značně rozdílné.
n
ejedno zastupitelstvo bylo nemile
překvapeno, když po vypsání veřejné zakázky žádná banka nepředložila svoji nabídku, ačkoliv si zadávací dokumentaci vyzvedly čtyři nebo i pět bank.
Nebo když ne zcela vyhovující nabídku
předloží pouze jedna či dvě banky a zastupitelstvo pak musí volit mezi »menším« či
»větším zlem«: Buď zrušit veřejnou zakázku
– a dostat se do časové tísně při financování
svých investičních projektů, nebo přijmout
nabídku ~ ale s ní ne zcela optimální podmínky úvěru. Nehledě na to, že tzv. velká
novela zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných
zakázkách, účinná od letošního dubna, mj.
zahrnuje povinnost zrušení veřejné zakázky v případě předložení jen jedné nabídky.
Tento text by měl proto obcím umožnit
získat – a věřme i prakticky využít, řadu doporučení a praktických postřehů Komerční
banky, a. s. tak, aby jejich veřejná zakázka
byla úspěšná a radnice si pokud možno
usnadnily práci při tak nelehkém úkolu, jakým je financování komunálních investic.
Prioritní funkcE měst a obcí
Územní samosprávné celky (ÚSC) musí
zajišťovat své prioritní funkce, tzn. výkon
přenesené působnosti a výkon samostatné
působnosti. Činnosti spojené s výkonem
přenesené působnosti byly v minulosti kryty zejména běžnými dotacemi ze státního
rozpočtu. V posledních letech však dochází
k růstu mandatorních výdajů při současném klesajícím podílu běžných dotací. Lze
proto předpokládat, že se dále bude zvyšovat tlak na krytí těchto potřeb větším podílem vlastních zdrojů municipalit, než tomu
bylo v minulosti.
V oblasti výkonu samostatné působnosti jde zejména o zajišťování péče o potřeby
občanů, vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče, spravování a rozvoj svěřeného
majetku a zajišťování komplexního územního rozvoje.
To vše jsou náročné úkoly, které generují
významné finanční potřeby jak v oblasti financování provozních výdajů rozpočtu, tak
investičních výdajů.
Pro banky jsou municipality velice atraktivní klientelou s pevnou strukturou běžných příjmů danou zákonem. Do roku 2008
včetně bylo financování municipalit téměř
bezrizikovou záležitostí. Dobře predikovatelný vývoj příjmů běžného rozpočtu díky
stabilnímu růstu daňových příjmů byl základem pro poskytování dlouhodobých
investičních úvěrů, které mají z pohledu
Vývoj daňových příjmů obcí a měst 2000–2011 (v mld. Kč)
180
160
140
120
100
80
60
40
20
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Daňové příjmy obcí a měst 2000–2011 (v mld. Kč)
rok
Daň.
příjmy
růst/
pokles
2000
83, 6
2001
88, 8
2002
99, 5
12%
6%
12%
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
107, 5 116, 1 128, 9 130, 7 141, 4 154, 4 136, 6 142,9
8%
8%
11%
1%
8%
9%
-12%
5%
2011
141,5
-1%
ZDroJ: Mf čr
30
běžného bankovního byznysu extrémní
splatnost ve srovnání s klasickými investičními úvěry v jiných sektorech. U municipalit jde o specifikum vyplývající zejména
z faktu, že se jedná o veřejně prospěšné investice, které v převážné většině negenerují
zisky, ale jsou spláceny z rozpočtu.
Dolní tabulka a graf ukazují vývoj daňových příjmů obcí a měst v letech 2000 až
2011 v mld. Kč.
Pokles daňových příjmů dosáhl v roce
2009 v průměru 12 %. Zaznamenali jsme
však i obce, kde byl propad těchto příjmů
15 až 17 %. Tento nečekaný pokles příjmů
municipalit a následující vývoj v roce 2010
a 2011 jednoznačně ukázal na nutnost
změny finančního řízení měst a obcí směrem ke stanovení střednědobé koncepce,
která bude promítnuta do střednědobého
rozpočtového výhledu.
V období reformních změn jdoucích ruku
v ruce s kolísající výkonností ekonomiky je
navíc nutné uvažovat variantně a nespoléhat se pouze na nahodilé možnosti, jako
jsou možnost získání investičních dotací,
zbožná přání o lepší výkonnosti ekonomiky, tedy návrat daňových příjmů na úroveň
roku 2008, změna rozpočtového určení
daní (RUD) apod.
Další oblíbenou položkou při plánování
rozpočtového výhledu jsou budoucí kapitálové příjmy z prodeje obecního majetku,
především nemovitostí. Prodej nemovitého
majetku je z hlediska střednědobé predikce
obtížně použitelný, pokud neexistuje např.
u nemovitostí alespoň smlouva o smlouvě
budoucí založená na aktuálním ocenění
majetku.
jak zachovat finanČní zdraví
města Či obcE
Chce-li zastupitelstvo udržet výhledově
stabilní rozpočet a optimální zadluženost,
pak by se mělo zaměřit na následující základní oblasti koncepčního řízení:
n
1. Dosažení trvalé finanční stability,
což znamená:
– Udržení kladného přebytku běžného
rozpočtu. Běžný rozpočet je ta část rozpočtu, v níž lze uplatňovat aktivní finanční politiku prostřednictvím řízení příjmové a výdajové stránky rozpočtu. Na straně běžných
příjmů jde o mobilizaci rezerv v příjmech,
jako jsou např. koeficient daně z nemovitosti, poplatky za svoz komunálního odpadu, provozní dotace pro dopravní podniky
vlastněné městy apod. Na straně výdajů
pak adekvátní redukce výdajů, která většinou dopadne negativně na sociální politiku
obce a dotace na volnočasové aktivity pro
občany. Situace roku 2011 byla poznamenána právě tím, že v předchozích dvou letech
většina zastupitelstev včas nezareagovala
na klesající objem daňových příjmů, což se
následně promítlo do propadu ve tvorbě
listopad 2012
Procentní růst/pokles daňových příjmů obcí a měst 2000–2011
15
10
5
-5
2000
2001
2002
2003
2004
2005
-10
-15
EU projekty, investice do volnočasových
aktivit). Při plánování investic je třeba stanovovat správné priority. Snaha získat dotace z fondů EU posunula priority směrem
k dotovaným projektům. Řada měst si tak
vybudovala velké objemy majetku, které
jsou však z hlediska udržitelnosti velmi náročné (aquaparky, multifunkční kulturní
či sportovní centra). Zároveň však leckde
chybějí zdroje na dobudování základních
infrastrukturálních projektů a jiných nezbytných investic. Dalším momentem je
správné rozložení investic v čase podle
schopnosti jejich financování včetně splácení úvěrů na spolufinancování investic.
n 3. Správná volba investičního úvěru,
tzn. délka doby čerpání podle předpokládaného vývoje harmonogramu výstavby
a doba splácení úvěru podle schopnosti
rozpočtu unést roční dluhovou službu.
Jako ideální způsob financování se jeví
kombinace revolvingového úvěru s postupně spláceným úvěrem. Po dobu výstavby revolvingový úvěr umožňuje opakované
čerpání a splácení dle reálné rozestavěnosti projektů a platebního kalendáře města,
který je ovlivněn skutečnými termíny fakturace, čerpání EU dotací, reálnou tvorbou
vlastních zdrojů. Zůstatek revolvingového
úvěru je pak »překlopen« do dlouhodobě
spláceného úvěru. Splátky tohoto úvěru,
a tím i jeho finální splatnost, by měly být
odvozeny od schopnosti generovat vlastní
zdroje v rámci běžného rozpočtu na pokry-
Program PONTE II
Vyplacení dotace
rezerva
čerpání a průběžné splácení úvěru
(revolving)
dotace
pravidelné splátky
úvěr
vl. zdroje
předfinancování
spolufinancování
splatnost úvěru
ZDroJ: KoMErční BanKa, a. s.
listopad 2012
2006
2007
2008
2009
2010
2011
tí celkové dluhové služby (viz výše uvedený
ukazatel krytí dluhové služby).
n 4. Správná struktura finančních instrumentů.
– Krátkodobý revolvingový úvěr / kontokorentní úvěr na překlenování časového
nesouladu mezi příjmy a výdaji. V žádném
případě neslouží k doplnění chybějících
příjmů v důsledku poklesu daňových příjmů. Překlenovací úvěr musí být volen
v přiměřeném objemu ve vztahu k celkovým provozním příjmům rozpočtu.
– Odkup pohledávek s postihem / bez
postihu na postupitele je využíván k financování jednotlivých projektů s max. střednědobým horizontem splatnosti pohledávek. Klade nároky na právní řešení smlouvy
o dílo, které takovéto postoupení pohledávek umožňuje.
– Dlouhodobý investiční úvěr se splatností 10 až 20 let.
– Program PONTE II produkt Komerční
banky, a. s. kombinující již zmíněný revolvingový úvěr s dlouhodobě spláceným úvěrem. Tento produkt je využitelný nejen pro
investice s EU dotacemi (viz schéma vlevo).
– Zajištění pohyblivých úrokových sazeb – řízení úrokových nákladů.
Tzv. swapové operace pro již existující
úvěry (zejména linky poskytnuté EIB).
Strukturované sazby pro nové úvěry
umožňující přejít z pohyblivé sazby na fixní
sazbu a zpět během trvání dlouhodobého
úvěru.
Zajištění kurzových rizik se využívá výjimečně (linky EIB).
závěrEm
Základním cílem finančního řízení je při
efektivní míře zadluženosti obce nebo
města zajistit dlouhodobou stabilitu rozpočtu a získat flexibilitu při financování
a realizaci rozvojových investičních aktivit.
Tuto rovnováhu zajišťuje především správný poměr vlastních zdrojů vytvořených
v daném roce – přebytek běžného rozpočtu
(PBR) a objem roční dluhové služby ve sledovaném období (RDS), tzv. ukazatel krytí
dluhové služby PBR/RDS ≥ 1,2.
Chtějí-li města a obce být i nadále atraktivní klientelou jako dosud, měly by si
osvojit nejen doporučená pravidla a instrumenty koncepčního řízení, ale také dbát
na budování vyváženého partnerského
vztahu se svou financující bankou.
/st/
31
Mo001260
0
ZDroJ: Mf čr
vlastních zdrojů, tedy přebytku běžného
rozpočtu, a současně k poměrně značnému odčerpávání finančních rezerv.
– Budování rozumné úrovně finančních rezerv. Negativní trend v odčerpávání finančních rezerv pokračuje také letos, navzdory faktu, že reforma účetnictví
klade důraz na zásadu opatrnosti, tedy na
vytváření dostatečných rezerv na opravy
a údržbu majetku. V řadě rozpočtů se finanční rezervy blíží nule, což vytváří riziko
jejich další možné destabilizace v případě
nenadálých událostí. Přitom je očividné, že
obnovení dostatečné úrovně rezerv bude
možné jen za cenu poměrně dramatických
škrtů v rozpočtu, a to jak v oblasti běžných
výdajů, tak v oblasti investic.
– Aktivní řízení dluhové služby včetně
řízení úrokových nákladů. Při rozhodování o nových investičních úvěrech je nutno vzít v úvahu stávající zadluženost obce
včetně splátek nového úvěru. Dobrým vodítkem pro určení optimálního zadlužení je
ukazatel krytí dluhové služby, tzn. přebytek
běžného rozpočtu/roční dluhová služba,
který by měl u měst a obcí dosahovat min.
hodnoty 1,2. V případě částečného splácení
dluhové služby z fondů EU je třeba ukazatel
modifikovat následovně: Přebytek běžného
rozpočtu + EU dotace / roční dluhová služba; min. hodnota by měla opět činit 1,2.
Řízení úrokových nákladů je nutné s ohledem na dlouhodobost investičních úvěrů,
které v případě měst a obcí přesahují i horizont 15 let. Pohyblivá úroková sazba je sice
levnější než fixní, ale zároveň představuje
riziko nekontrolovatelného vývoje úrokových nákladů v dlouhodobém horizontu.
Tzv. zajišťovací instrumenty umožňují aktivně řídit úrokové náklady. Komerční banka, a. s. nabízí vedle těchto standardních
zajišťovacích instrumentů tzv. strukturovanou sazbu, která má řadu výhod oproti
klasickým produktům a umožňuje během
života úvěru volit podle aktuálního ekonomického vývoje vhodný typ sazby v rámci
konkrétního úvěrového vztahu.
n 2. Správná prioritizace investic a řízení
rozvojových konceptů v jednotlivých oblastech (dopravní infrastruktura, vodohospodářství, zdravotnictví, školství, rozvojové
Příloha
Příloha
První EPc vlaštovka prolétla
moravskoslezským krajem
Co znamená zkratka EPC, věděla v Moravskoslezském kraji
ještě nedávno spíše jen úzká skupina osob pohybujících se
v energetickém plánování a investmentu.
s
polufinancování nejrůznějších evropských projektů typu zateplování
budov, výstavby kanalizací atd. klade
nemalé nároky na rozpočty měst a obcí.
Na druhé straně neustálý růst cen energií
výrazně přispěl ke změně vnímání při hospodaření se svěřeným majetkem. Tato změna se odráží také v přístupu k řešení energetické náročnosti objektů.
soukromý sEktor můžE být
silným a dobrým PartnErEm
Za situace, kdy radnice často již vyčerpaly
své možnosti financování energetických
projektů a případné dotace jsou v nedohlednu, je tu soukromý sektor. V něm lze
nalézt finančně silné a odborně zdatné
subjekty, jež jsou na spolupráci s municipalitami připraveny. Pro spojení obou
partnerských subjektů je však nutná osvěta
a zvýšení povědomí o těchto nových možnostech.
V tomto smyslu jistě přispěla také Krajská energetická agentura (KEA) Moravskoslezského kraje, o. p. s., svou kampaní pod
názvem Nebojte se EPC. Kampaň dostala
za úkol zmapovat majetek měst a obcí a nalézt vhodné investory pro realizaci jejich
energeticky úsporných projektů.
KEA tuto službu nabídla také Moravskoslezskému kraji jako svému zřizovateli a už
loni zahájila přípravy projektu energetických úspor na vybraných objektech v jeho
majetku. Tomu předcházely široké diskuse
Projek již během splácení
bude generovat zaručenou
nadúsporu ve výši 2,2 milionu korun ročně.
s pracovníky jednotlivých odborů i zástupci vedení kraje, které vyústily v rozhodnutí o zahájení veřejné zakázky. Protože šlo
o diametrálně odlišnou zakázku od dosud
realizovaných, byla jako externí konzultant
přizvána ke spolupráci společnost SEVEn, o.
p. s., která má již letité zkušenosti s podobným typem projektů v jiných regionech.
sPEcifika tohoto tyPu zakázky
Zásadní odlišnosti tohoto typu zakázky
spočívají již v nastavení hodnocení nabídek, kdy jde o vícekriteriální posouzení
vhodnosti. Dále pak vlastní průběh realizace, stejně jako financování akce jsou založeny na zcela nových principech. Pro to,
aby dodavatel získal zpět své investované
prostředky, musí totiž bezezbytku naplňovat smluvně garantovaný výsledek v podobě energetických úspor, a to dlouhodobě.
Proto závazek ani motivace k dosahování
úspor nekončí dnem provedení opatření,
ale tímto dnem teprve začíná proces sledování a optimalizace.
kde najít více informací
o penězích z fondů Eu
Na stránkách portálu mapaprojektu.cz se dozvíte o více než
devíti tisících projektech, financovaných v České republice
z evropských fondů.
i
nternetové stránky vznikly z iniciativy
Zastoupení Evropské komise v České republic. Mají podobu interaktivní mapy
s jednoduchým rozhraním umožňujícím
vyhledávání projektů podle příslušných
kritérií. Najít jednotlivé projekty lze jak kliknutím přímo na mapu, tak zadáním místa,
názvu projektu nebo jména jeho předkladatele do vyhledávacího pole.
Portál umožňuje nejširší veřejnosti snadno a rychle získat aktuální přehled o projek-
32
tech, které byly na území České republiky
uskutečněny za pomoci prostředků z fondů
Evropské unie. Naleznete tam i podrobnější údaje včetně úplného seznamu příjemců
prostředků v aktuálním programovacím
období.
V současné době je na portálu www.
mapaprojektu.cz zobrazeno 9424 úspěšně ukončených projektů – vedle textových
informací je tam rovněž 1707 fotografií
a videospotů. Hlavním zdrojem údajů je
třináct objEktů v majEtku krajE
usPoří na EnErgiích
V rámci tohoto prvního projektu na majetku Moravskoslezského kraje šlo o 13 objektů (10 škol, 2 nemocnice a 1 domov důchodců). Celkový finanční objem nákladů
za vstupní energie činil více než 100 mil. Kč.
Soutěžením mezi uchazeči se podařilo dosáhnout garantované úspory ve výši 22 %,
což představovalo roční úsporu více než 22
mil. Kč ročně. Přitom roční splátka ze strany
MSK je ve výši 19,7 mil. Kč, takže projekt již
během splácení bude generovat zaručenou
nadúsporu ve výši 2,2 mil. Kč ročně. Pro
úplnost je nutno dodat, že garance úspor
je vztažena k technickým jednotkám. Tudíž
výsledná finanční úspora bude každoročně
vyšší o odpovídající nárůst cen energií.
Je pochopitelné, že tento způsob investování do majetku krajů, měst a obcí (veřejné správy a komunálních samospráv)
je jednou z cest jak zejména za současné
ekonomické recese lze významně podpořit
schopné podnikatelské subjekty a na druhé
straně snížit provozní výdaje samospráv.
K širšímu uplatnění EPC je však určitě třeba kvalitní a fundovaná osvěta. Jednou z forem propagace metody EPC je každoroční
vyhlášení nejlepších projektů na republikové úrovni, které organizují společnosti SEVEn, SIEMENS a Enviros za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu. Právě v tomto
celonárodním měřítku získala KEA Moravskoslezského kraje první místo za připravovatele nejlepšího projektu EPC v ČR za rok
2011.
KEA MSK nyní nabízí konzultační podporu městům a obcím a s některými již
spolupracuje na přípravách EPC projektů.
/st/
MSC2007 – Monitorovací systém strukturálních fondů a Fondu soudržnosti 2007–2013
spravovaný Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Doplňující informace o projektech
(například popis, fotografie) doplňují řídicí
orgány příslušných operačních programů.
Mapa však neobsahuje všechny projekty
spolufinancované Evropskou unií v Česku – jejich celkový počet se totiž pohybuje
v řádu desetitisíců a přehledné zobrazení
by bylo technicky velmi náročné. Mnoho
projektů je navíc obtížné na mapu umístit,
protože probíhají na více místech ČR (například projekty v oblasti vzdělávání, sociální a zdravotní péče, dopravní infrastruktury atd.).
Mapa je aktualizována jednou za měsíc.
Údaje o jednotlivých projektech nejsou
»on-line« – neodrážejí tedy průběžný stav
projektu, ale vztahují se k určitému bodu
v čase, kdy byla informace o projektu vložena do monitorovacího systému.
/kce/
listopad 2012
Evropská uniE
p
rojekty za 593 mil. Kč z Regionálního
operačního programu (ROP) Střední Morava (je určen pro Olomoucký
a Zlínský kraj) schválil Výbor Regionální
rady začátkem října v Přerově.
Např. na podporu aktivit měst a obcí v oblasti cestovního ruchu míří z ROP Střední
Morava 90 mil. Kč. »Jde zejména o expozice
a muzea, které podtrhují zajímavosti v regionu, shrnul ředitel Úřadu Regionální rady
Ivan Matulík. Tak třeba v Kroměříži budovu starého pivovaru přestaví na Expozici
Karla Kryla (dotace 10,3 mil. Kč). Ve Starém
Městě vznikne Event centrum u Památníku Velké Moravy (15,2 mil. Kč), které bude
nabízet živá vystoupení. Rozšíří se také výstavní plochy v Muzeu Litovel (13,3 mil. Kč)
a Tovačov obnoví Spanilou věž místního
zámku (7,8 mil. Kč). Byly podpořeny i turistické projekty podnikatelů na Luhačovicku a Olomoucku (39 mil. Kč). Bezmála
90 mil. Kč získá i statutární město Zlín.
»Jeho projekty byly předloženy v rámci integrovaného plánu rozvoje města (IPRM),
jehož prostřednictvím město čerpá dotace
z ROP,« upřesnil Ivan Matulík.
Řidiči ve Zlínském kraji ocení 20 km nových povrchů na silnicích II. a III. třídy.
ROP Střední Morava na jejich úpravu přispěl částkou 318 mil. Kč. Celkem už bylo
díky ROP v obou krajích zrekonstruováno
106 km silnic ve vlastnictví krajů.
Aktuálně jsou v ROP Střední Morava
schváleny projekty za 15,5 mld. Kč. Do konce roku 2013 zbývají 2 mld. Kč. Ty zahrnují
700 mil. Kč v aktuálně vyhlášených výzvách,
a sumu 1,3 mld. Kč, která pokrývá vázané
prostředky IPRM, Integrovaných plánů
rozvoje území (IPRÚ), koncepty či rezervy
/st/
na kurzové ztráty.
kapli pustyňa pomohou
zatraktivnit i peníze Eu
v
případě rekonstrukce kapličky Pustyňa v Bohumíně, která pochází
z roku 1733, se sešly hned dva zdroje
podpory. Obnova památky vyjde na zhruba
180 tis. Kč, z nichž většina bude uhrazena
dotací Ministerstva kultury na obnovu kulturních památek. Ministerstvo konkrétně
uhradí 127 tis. Kč, zbytek doplatí město ze
svého rozpočtu. K Pustyni, která byla obtížně přístupná, se však také vede naučná
stezka. Náklady na její vybudování a značení pokryl Operační program Přeshraniční
spolupráce Česká republika – Polsko, a to
240 tis. Kč, které Evropská unie věnovala
na propojení české a polské naučné trasy
v chráněných meandrech řeky Odry.
Po letech nevyjasněných vlastnických
vztahů kaple konečně přešla do majetku města, které se vzápětí pustilo do její
komplexní opravy. Předtím se o její údržbu starali starobohumínští nadšenci.
Nová bude střecha, štít, drenáž i venkovní omítky. Rekonstrukce vyjde na 160 tis.
Kč. »V současné době už je hotová střecha z pravého dřevěného šindele. Takovou
nemá v Bohumíně žádná jiná kaplička. Řemeslníci nyní pracují na nové omítce. Vše
by mělo být hotovo už v tyto dny,« sdělil
Jan Przeczek z městského odboru rozvoje
a investic.
Pustyňa už také přestane být v podstatě
»ztracena uprostřed pole«. Díky naučné
stezce Hraniční meandry Odry, která začíná
právě u ní, se kaple stává vyhledávanou turistickou atrakcí. Dosud k ní však vedla cesta pouze od hlavní silnice na Polsko. Nyní je
už ke kapli položen i nový mlatový chodník
ze strany od starobohumínského hřbitova.
»Chodníček měří 170 metrů a vede podél
hřbitovní zdi. Kvůli problémům s vlastnictvím pozemků v okolí kapličky však nekon-
FOTO: luCIe bAlCAROVá
rop střední
Morava podpoří
další projekty
Bohumínská kaple Pustyňa, resp. kaple
sv. Kříže, pochází z roku 1733.
čí přímo u ní, ale dostatečně blízko, aby se
lidé k Pustyni pohodlně dostali,« vysvětlil
Jan Przeczek. Vybudování chodníku se stalo
součástí projektu, který propojuje českou
i polskou naučnou stezku přes chráněné
meandry.
Součástí tohoto propojení je rovněž nové
značení stezek a také informační tabule
o meandrech přímo na náměstí ve Starém
Bohumíně. Kromě toho byla rovněž vydána
dvojjazyčná česko-polská brožurka o naučných stezkách, v níž nechybí ani mapka
naučné trasy či zajímavé fotografie.
Kaplička Pustyňa, která se oficiálně jmenuje kaple sv. Kříže, byla roku 1958 prohlášena kulturní památkou. Lidový název
Pustyňa si vysloužila kvůli poustevně, která
v její těsné blízjkosti vyrostla v roce 1756.
Poustevnu pstavili a obývali dva bohumínští poustevníci – bratr Antonín a bratr Felix
z III. řádu svatého Františka z Assisi. Řád,
do něhož oba muži vstoupili, byl ovšem
na základě císařského dekretu v roce 1782
zrušen a s ním také všechny poustevny.
Ta bohumínská se rozpadla a zanikla již
ve druhé polovině 19. století. Kaplička však
/st/
přetrvala dodnes.
p
lzeňský kraj v posledních čtyřech letech zvýšil svoji schopnost čerpat peníze z fondů Evropské unie. Nejen západní okruh Plzně může být vystavěn díky
evropským fondům. Finance získané z Regionálního operačního programu (ROP) Jihozápad pomohly v kraji i v případě dalších
dopravních komunikací, ale také ve školství
a zdravotnictví.
Úspěšnost plzeňských projektů pod novým Výborem Regionální rady (VRR) rychle
stoupla, a to i v oblastech podpory, které je
možné považovat za konkurenční. Plzeňský
kraj čerpá zhruba 54% z celého ROP Jihozápad oproti 46% čerpání Jihočeského kraje.
»Dlouho očekávaná stavba západního
okruhu Plzně byla zahájena. Máme velkou
radost, že se nám podařilo získat na tento
obchvat zhruba 550 mil. Kč v rámci čerpání
evropských dotací. Stejně jako pro Plzeňlistopad 2012
ský, i pro Jihočeský kraj je to největší investice z evropských dotací. Zprovoznil se rovněž průtah městem Manětín, přičemž se
opět stavělo za finanční podpory Evropské
unie. Otevřeli jsme však například také klatovskou nemocnici, která si vyžádala zhruba 400 mil. Kč z evropských dotací,« říká
náměstek hejtmana pro oblasti regionální
rozvoj, fondy EU a informatiku a zároveň
předseda Výboru Regionální rady regionu
soudržnosti Jihozápad Ivo Grüner.
Také 19. výzva pro čerpání evropských
dotací dopadla pro Plzeňský kraj úspěšně.
Do projektů škol, jejichž je zřizovatelem,
půjde bezmála 70 mil. Kč na zlepšení kvality výuky technických oborů.
Tyto evropské peníze putovaly například
do Klatov, Horšovského Týna, Kralovic a dalších škol celého regionu. »Podporu technických oborů totiž považujeme za jednu z na-
FOTO: ARCHIV
Západ Čech umí čerpat evropské dotace
Zrekonstruovaná vozovka na náměstí
před zámkem v Manětíně díky ROP opět
slouží řidičům, cyklistům i pěším.
šich priorit,« vysvětluje náměstek hejtmana
pro oblasti školství, mládež, sport a ekono/st/
mika Jiří Struček.
33
Evropská uniE
v Moravskoslezsku od roku 2014
chtějí čerpat chytřeji fondy Eu
p
oprvé byl program představen za
účasti tří set lidí na konferenci Evropské příležitosti regionu v polovině letošního září. Od října už je jasné, že dva ze
tří stěžejních pilířů programu Chytřejší kraj
budou financovány z evropských zdrojů,
a to částkou téměř 16 milionů korun. Jak se
s tolika penězi dá naložit a co to Moravskoslezskému kraji přinese?
o co sE projEkt opírá
Program Chytřejší kraj stojí na třech pilířích:
n Pilíř Kompetence zítřka postihuje informovanost zainteresovaných aktérů a veřejnosti, je založen na sdílení znalostí a koordinaci klíčových aktérů, povede ke zvýšení
kompetencí a dovedností lidí a zaměstnanců v implementačním systému evropských
investic.
n Druhý z pilířů nazvaný Pilotní ověřování se soustředí na přípravu nových nástrojů
financování, umožňující integrované přístupy a multifondové financování.
n Předmětem třetího pilíře Plánu pro
investice je mapování absorpční kapacity
a připravenosti regionu pro nové investiční
priority strategie Evropa 2020 a vytvoření
akčního plánu a rámce pro evropské investice v kraji, vycházející z potřeb a priorit
koncepčních rozvojových dokumentů Moravskoslezského kraje.
»Každý systém a jeho procesy, sebelépe myšlené a projednané, mohou obstát
na papíře, ale mnohem složitější život mají
v realizační fázi. A uskutečnění závisí na lidech, principech a pravidlech, kterými se
řídí. Proto je naším hlavním cílem připravit pro budoucí plánovací období především lidi, jejich znalosti, kompetence,
dovednosti a ochotu k týmové spolupráci.
S připravenými lidskými zdroji, dobrým
plánem a efektivními nástroji bude mít
kraj konkurenční výhodu, která se vyplatí
všem jeho obyvatelům,« komentuje program jeho koordinátor Daniel Konczyna
z Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko.
spolEČné priority a projEkty
pro ostravskou agloMEraci
Právě Regionální rada Moravskoslezsko je
garantem prvního pilíře. Rada si klade za cíl
připravit lidi zapojené do čerpání evropských fondů na změny, které Evropská komise připravuje po roce 2013. Zároveň zavede nové nástroje pro získání evropských
peněz. Jedním z nich budou integrované
teritoriální investice, kdy za spolupráce
všech velkých měst v širší ostravské aglomeraci vznikne plán se společnými prioritami a projekty.
Na tyto aktivity má regionální rada k dispozici 9 milionů korun.
O co se projekt opírá
Pilíře Projektu Chytřejší kraj
Znalostní,
kompetenční
a dovednostní konkurenceschopnost
Prosazení aplikace
nových přístupů
a nástrojů
Plán a argumenty
pro investice
2014+
komPetenCe
Pilotní
Plán Pro
zítřka
ověřování
investiCe
vzdělávání
v kompetencích
Příprava
podmínek
společný
strategický rámec
sdílení
znalostí
strategické
plánování
absorbční
kapacita
spolupráce
orientace na
výsledky
studie
proveditelnosti
Konference Evropské příležitosti regionu
Program Chytřejší kraj byl poprvé představen na konferenci evropské příležitosti regionu. Každoročně
bohatá účast, která letos byla vyjádřena počtem tří set návštěvníků, zaručuje, že informace se dostala k těm,
jichž se týká.
n Celodenní konference nabídla i další zajímavé poznatky, např. prezentaci aktuálního stavu příprav na budoucí období očima Daniela brauna, 1. náměstka ministra pro místní rozvoj. Priority kohezní politiky představil
osobitým způsobem Petr Zahradník z PPF banky, a.s. Pozornost vzbudila i prezentace socioekonomického
vývoje kraje v podání lubora Hrušky ze společnosti Proces – Centra pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. užitečné
informace zazněly také na třech workshopech, jejichž tématem bylo komunitní plánování, nové finanční
nástroje a místní akční skupiny.
n Prezentace z konference jsou dostupné na webu http://konference.dobra-rada.cz v sekci výstupy konference.
n
34
FOTO: ARCHIV
Regionální rada Moravskoslezsko připravila program Chytřejší kraj. Ten nabízí kompletní řešení přípravy regionu na nové
programovací období EU 2014–2020, a to za účasti všech klíčových aktérů a ve spolupráci s všemi, kdo budou do čerpání
evropských peněz zapojeni.
Na konferenci vystoupil rovněž
Petr Zahradník z PPF Banky, a. s.
intEgrované řEšEní trhu prácE
v kraji
Společný akční plán zaměstnanosti
a vzdělávání má být výstupem druhého
pilíře. Plán představuje integrované řešení pro trh práce v Moravskoslezském kraji.
Na základě plánu a jím definovaných projektů mohou v příštím programovacím období přitéci peníze z EU na zaměstnanost
v kraji. A to z různých zdrojů a na různé aktivity, ale se stejným cílem, jímž je zvýšení
zaměstnanosti v kraji.
Za projektem stojí Sdružení pro rozvoj
Moravskoslezského kraje. Na přípravu plánu má k dispozici bezmála 7 milionů korun.
invEsticE v kraji budou
v souladu s prioritaMi Eu
Třetím pilířem programu bude plán investic v kraji podle priorit EU, který se chystá
ke schválení koncem tohoto roku. Projekt
zaštiťuje Moravskoslezský kraj společně
s Agenturou po regionální rozvoj, a. s. Jeho
smyslem je připravit na základě dostupných podkladů a informací plán pro investice v Moravskoslezském kraji v souladu
s prioritami Evropské unie.
Rozpočet projektu bude činit přibližně
4,5 milionu korun.
nEZanEdbat nic, aby pEníZE
Z brusElu skutEČně přišly
»V přípravách na budoucí období jsme
oproti jiným krajům o dva kroky dopředu.
Chytřejší kraj je program, který připraví lidi
a organizace na čerpání peněz po roce 2014.
Zároveň pomůže s přípravou klíčových plánů a zavedením nástrojů, díky nimž peníze
opravdu přijdou. To vše na základě získané
znalosti a nejnovějších poznatků podle návodu Evropské unie,« uzavřel Libor Chlebiš, zástupce ředitele Úřadu Regionální
n
rady Moravskoslezsko.
Michal sobEk
Úřad Regionální rady Moravskoslezsko
listopad 2012
Evropská uniE
aby pomoc Eu do území trvala
Poslední dobou se velmi diskutuje téma rozvoje Česka i regionů v příštím programovacím období EU 2014–2020. Reprezentace státu se v tom rozdělila na dva tábory. Otázka zní:
Která varianta využití unijních peněz pomůže od roku 2014
nejlépe rozvoji celé země i jednotlivých regionů?
Jak známo svým finančním podílem nyní
do této struktury spadají i kraje, kdy zástupci krajských zastupitelstev zasedají v regionálních radách regionů soudržnosti. Chybí
však jasné a zákonné stanovení odpovědností krajů. Zásadní změnu by si proto podle mého názoru zasloužil zákon č. 248/2000
Sb., o podpoře regionálního rozvoje.
FOTO: ARCHIV
o
dpovědi se nabízejí dvě: Na jedné
straně centrálně řízený a na straně
druhé pak regionální přístup. Oba
přístupy již náš stát zažil. Měli jsme Společný regionální operační program (SROP),
který byl jednotný pro všechny regiony.
Zkušenosti s ním máme z období let 2004–
2006, kdy se důraz kladl na podporu vyváženého a udržitelného ekonomického rozvoje
regionů. Nyní implementujeme regionální
operační programy (ROP), které zohledňují
rozdíly jednotlivých regionů.
Osobně jsem pro maximální využití unijních prostředků tak, aby kraje, města, ale
i malé obce v Česku prospívaly a nadále
se mohly rozvíjet. Regionální rozdíly by se
měly díky tomu vyrovnávat. To však předpokládá, že žádatelé o dotace budou umět
správně využívat unijní finance. Regionální
struktura čerpání má svůj význam v jednodušší – a zejména v užší i pružnější komunikaci s příjemcem dotace, přičemž v regionech je dostatečný potenciál k čerpání.
Jak se bude nazývat budoucí struktura,
je podle mého zcela nepodstatné. Důležitý bude výsledný efekt. Regionální přístup,
který je implementován v současném období, považují za efektivní. Ale do budoucna by se jasně měly ustanovit kompetence
a odpovědnosti jednotlivých orgánů, tj.
všech aktérů podílejících se na celkové
struktuře rozdělování unijních prostředků,
a to jak řídicího orgánu, tak jednotlivých
ministerstev.
SPŠ Tachov-Světce získala z ROP Jihozápad více než 23 mil. Kč na rekonstrukci
a modernizaci výukových prostor.
Doporučuji rovněž intenzivnější komunikaci se zástupci Evropské komise tak,
aby plynule dostávali informace o průběhu
programů a ve spolupráci s nimi se snížila
pravděpodobnost případných nesrovnalost. Jinak řečeno, nebát se se zástupci EU
diskutovat problémové oblasti.
Nadále i do budoucna navrhuji prvořadé
využívání finančních zdrojů na dobudování
nedostatečné základní infrastruktury, jako
jsou komunikace i kanalizace a vodovody,
školy, nemocnice, sociální zařízení.
Příkladem regionálního přístupu je operační program pro Jihočeský a Plzeňský kraj
– ROP Jihozápad, který podporuje projekty
v oblastech dopravy, školství, zdravotnictví,
sociálních služeb a cestovního ruchu a nabízí subjektům jak veřejného, tak soukromého sektoru 633,653 mil. eur. V programu
je nyní smluvně zavázáno více než 84 %
n
všech prostředků.
co a jak příště ZjEdnodušit
a ktErá nová pravidla Zavést?
Pro programovací období EU 2014–2020
bych hlavně doporučil zjednodušení
celkové administrace, a to jak struktury
a administrativy řídicích orgánů, tak pro
konečné příjemce. Na počátku programu
by se měla stanovit jasná a užší pravidla
čerpání, tedy přesné dotační oblasti tematické i územní. Podaná prvotní žádost
o dotaci by mohla být formou projektové
fiše (oproti dnes podávané složité a podrobné žádosti) v souladu s principem
integrovaného přístupu. Po jejím posouzení a případné podpoře by se dopracovala do podrobné projektové dokumentace
s příslušnými povoleními. Následovalo by
výběrové řízení a pak realizace samotného projektu – to vše v každé fázi procesu
za intenzivní kontroly a průběžné konzultace ze strany řídicího orgánu.
Stručně řečeno, zájmem by mělo být soustředit veškeré síly na úspěšné uskutečnění
smysluplného projektu, nikoli na líbivou
žádost nesmyslného projektu.
ivo grünEr
předseda Výboru Regionální rady ROP Jihozápad,
náměstek hejtmana Plzeňského kraje
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1260 Kč (včetně DPH)
Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
2507
OBJEDNAVATELE:
ZPŮSOB
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
SLOŽENKA
spoj. č.
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.:
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ:
DIČ:
Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
KONTAKT:
TITUL:
ULICE , Č. P.:
OBEC:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA, a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022,
internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo
listopad 2012
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu,
analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků.
Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE
35
Evropská uniE
Česko si přeje, aby bylo více
peněz na kohezní politiku Eu
Projednávání rozpočtu Evropské unie na rok 2013 v Evropském parlamentu de facto předznamenává vyjednávání o víceletém unijním finančním rámci pro období let 2014–2020.
ZEštíhlit roZpoČEt Eu,
alE na kohEZní politicE nEšEtřit
V Bruselu se však už také vyjednává o objemech finančních prostředků pro období
let 2014–2020. »Tato jednání nebudou jednoduchá a lze na nich hodně získat, ale
i mnohé ztratit,« připomíná Oldřich Vlasák.
Za výhodný postup pro Českou republiku
považuje získání více peněz na kohezní politiku při současném snížení celkové výše
rozpočtu EU. »Naším cílem je maximálně
šetřit a zbytečně netahat peníze z kapes
FOTO: ARCHIV
n
ávrh rozpočtu EU na příští rok činí
151 mld. eur v prostředcích na závazky (tj. +2 % oproti rozpočtu
na rok 2012) a 138 mld. eur v prostředcích
na platby (tj. +6,8 % oproti rozpočtu na rok
2012). Pod tlakem Německa, Velké Británie – ale například také České republiky –
přistoupila Evropská komise k částečným
škrtům. Pro budoucí rok se proto například
počítá se snížením počtu bruselských úředníků o 1 procento, do roku 2020 pak o celých 5 procent.
Podle místopředsedy Evropského parlamentu (a místopředsedy Svazu měst a obcí
ČR pro evropské záležitosti) Ing. Oldřicha
Vlasáka je však takové snížení jen symbolické. Platy úředníků totiž tvoří malou část
celkového objemu peněz, se kterými Brusel
nakládá. Oldřich Vlasák proto poznamenává: »V situaci, kdy naše vláda uvažuje o krácení rozpočtů ministerstev v řádech desítek
procent a občané už několikátý rok cítí na
vlastní kůži dopady hospodářské krize,
musí šetřit i Evropská unie.«
Oldřich Vlasák: Z pohledu ČR v žádném
případě nesmí dojít ke snížení objemu
investic určených na politiku soudržnosti.
Pro nadcházející období
po roce 2013 nadále nutně potřebujeme dotace
z Bruselu na dobudování
základní infrastruktury
a podporu ekonomického
růstu.
daňových poplatníků. Nesmíme však omezovat investice. Česká republika potřebuje
peníze na dobudování silniční a železniční
sítě, stejně jako na podporu vědy a výzku-
Finanční rámec Evropské unie na období 2014–2020 (návrh)
(údaje v mld. eur / v závorkách finanční rámec 2007–2013)
Strukturální politika
a politika soudržnosti
376,02
(348,42)
Konkurenceschopnost
114,89
(89,36)
Svoboda, bezpečnost,
právo
18,54
(12,22)
Zachování přírody a přírod. zdrojů
382,93
(413,06)
Přímé zemědělské platby
281,83
(330,09)
1.025,00
(975,77)
Rozvoj venkova
89,9
(83,0)
Zahraniční politika
70,00
(55,94)
Správní výdaje
62,63
(55,93)
ZDROJ: eVROPSKá uNIe
36
mu a další prorůstové projekty. Smyslem je
tedy omezovat výdaje s výjimkou kohezní
politiky, která výrazně pomáhá českým regionům, městům i firmám,« vysvětluje Oldřich Vlasák.
ČEská rEpublika rychlE Míří
do skupiny Čistých plátců Eu
V tomto ohledu plně podporuje postup
předsedy vlády Petra Nečase a jeho snahu
o získání více peněz na kohezní politiku při
současném snížení celkové výše rozpočtu
Evropské unie. »Česká republika mezi lety
2014–2020 pravděpodobně překročí hranici 75 % HDP na obyvatele vůči průměru EU.
Po roce 2020 by se v takovém případě zařadila do skupiny čistých plátců, kteří kladou
důraz na úspory a účelnost vynakládaných
prostředků, jelikož do rozpočtu Evropské
unie přispívají více, než kolik z něho pak
zpětně vyčerpají. Pro nadcházející období
po roce 2013 však nutně potřebujeme dotace z Bruselu na dobudování základní infrastruktury a podporu ekonomického růstu.
Proto nechceme omezovat evropské strukturální fondy,« komentuje nynější situaci
Oldřich Vlasák.
Podle jeho slov je popsaný postup výhodný pro Českou republiku a navíc zcela
reálný: »Z rozpočtu Evropské unie se přerozdělují peníze vedle kohezní politiky
mimo jiné na společnou zemědělskou či
na zahraniční politiku. Proto lze získat více
peněz na silnice a další prorůstové projekty,
jestliže dojde k omezení výdajů Bruselu v jiných oblastech. Z pohledu České republiky
však v žádném případě nesmí dojít ke snížení objemu investic určených na evropskou politiku soudržnosti.«
nEjvětší Možnosti úspor
sE skrývají v příMých platbách
ZEMědělcůM
Největší možnost škrtů vidí Oldřich Vlasák
v oblasti přímých zemědělských plateb.
Právě zemědělská politika EU patří mezi
nejméně efektivní výdajové kapitoly, byť
ji Francie spolu se Španělskem nebo Itálií
do značné míry preferují. Čeští zemědělci však v absolutních číslech i v přepočtu
na hlavu dostávají méně. Souboj se zemědělci z okolních zemí, kteří sice vyrábějí
dráže, avšak díky dotacím z Bruselu jsou
na evropském trhu konkurenceschopnější, prohrávají především čeští producenti
masa. Česká republika navíc dováží stále
více potravin ze zahraničí.
»Čeští zemědělci prošli po revoluci úspěšnou transformací a evropské dotace nejen
všeobecně svazují jejich podnikání bezpočtem regulací, ale především pokřivují celý
trh systémem dotací, který nemůže trvat
věčně,« uzavírá místopředseda Evropského
parlamentu Oldřich Vlasák.
/st/
listopad 2012
téma
ilustrační FOtO: archiv
personalistika a vzdělávání
Zvyšovat efektivitu a kvalitu služeb na úřadech (nejen) obecních/městských nelze bez investic do vzdělávání jejich pracovníků.
náležitě kvalifikovaní úředníci:
ideál, nebo dosažitelný cíl?
V posledních letech se zdůrazňuje, že veřejná správa je na prvním místě službou občanům. A služby je třeba stále zkvalitňovat. Na jedné straně lepším vybavením, moderními technologiemi a tzv. prozákaznickým přístupem. Ale při tom se nesmí
opomíjet »vybavenost« těch, kteří služby poskytují.
P
okud si za »vybavenost« v předchozí
větě dosadíme pojem vzdělání, a pohybujeme-li se na poli územní samosprávy, vodítkem je zákon č. 312/2002 Sb.,
o úřednících územních samosprávných
celků a o změně některých zákonů. (Připomeňme, že se norma nevztahuje na členy
volených orgánů ÚSC, ani na zaměstnance
zařazené v jeho organizačních složkách,
na strážníky obecní policie ani zaměstnance, kteří pro ÚSC konají práci na základě
dohod mimo pracovní poměr. Vztahuje se
pouze na ty zařazené v úřadu ÚSC, kteří
se podílejí na výkonu správních činností
a nevykonávají výhradně pomocné, servisní nebo manuální práce, ani jejich výkon
neřídí.) Jaká je praxe při zajišťování podmínek stanovených pro vzdělávání úředníků
na obecních a městských úřadech vypovídá
anketa, kterou přinášíme na str. 38–39.
Z legislativních úprav poslední doby lze
zmínit např. vyhlášku Ministerstva vnitra
(MV) o rovnocennosti vzdělání úředníků
ÚSC, která je účinná od letošního 1. října.
méně dnů Povinného vzdělávání
Jaké další změny v souvislosti se vzděláváním úředníků ÚSC jsou na pořadu dne? Už
několik let je to tzv. zákon o úřednících, jenž
listopad 2012
by měl odpolitizovat veřejnou správu. Nejnovější návrh zákona o úřednících (o právních poměrech a vzdělávání zaměstnanců
ve veřejné správě) by měl nahradit zákon
o státní službě z roku 2002, jehož účinnost
se stále odkládá. (Pracovní poměry státních
úředníků se nyní řídí zákoníkem práce,
ze zákona o státní službě platí jen několik
ustanovení.) Pokud bude zákon přijat, sjednotí se od roku 2014 právní úprava, kterou
se budou zaměstnanci státní správy i samospráv řídit. Připravovaný zákon se věnuje také vzdělávání ve veřejné správě.
Vnější připomínkové řízení k návrhu zákona z dílny MV skončilo v září. Jak v říjnu
sdělil Moderní obci Bc. Jiří Oliva z Odboru tisku a public relations, připomínky se
začaly vypořádávat, poté se zákon předloží vládě. »Problematika vzdělávání úředníků ÚSC se oproti ustanovením zákona
č. 312/2002 mění v počtu povinných dnů
vzdělávání. Dochází k jejich poklesu ze současných 18 dní za tři roky na 9 dní (18 hodin
ročně). Pro neúředníky stanovuje návrh zákona jeden povinný den vzdělávání za rok,«
komentoval Jiří Oliva.
Mezi úředníky pak nebudou zařazeni zaměstnanci ÚSC na pozici ekonom, personalista, kulturní zaměstnanci, informatici
nebo zaměstnanci informačních středisek,
kteří mají mít status tzv. zaměstnanců
ve veřejné správě. MV chystá ke spuštění
nového zákona množství tematicky zaměřených seminářů a workshopů, aby úředníci ÚSC byli o plánovaných změnách a jejich
dopadech co nejlépe informováni a mohli
se na ně připravit.
259 obcí a měst usPělo v oP lzz
Podíváme-li se na otázku dalších zdrojů
financování povinného prohlubování kvalifikace úředníků ÚSC, příležitostí, jíž v některých obcích využili, je i OP Lidské zdroje
a zaměstnanost (oblast podpory Posilování
institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy). »Ze sedmi výzev adresovaných
na ÚSC se dvě zaměřily přímo na vzdělávání,« přiblížila Ing. Monika Vanžurová
z Odboru strukturálních fondů MV. Šlo
o Vzdělávání v eGON Centrech krajů a ORP
a Vzdělávání pro územní veřejnou správu,
kdy podporu získalo 130 projektů. V dalších
výzvách bylo vzdělávání jednou z možných
aktivit a podpořeno je 180 projektů.
Většina podpořených projektů obsahujících vzdělávání se zaměřuje na projektové
a strategické řízení, řízení lidských zdrojů,
finanční řízení, právo a legislativu, měkké
dovednosti, oblast korupce apod. Města či
obce byly příjemci ve 259 případech. Monika Vanžurová nevyloučila, že se do konce
programového období 2007–2013 ještě vyhlásí výzva pro ÚSC, ale vzdělávání by bylo
n
vedlejší projektovou aktivitou.
simona dvořáčková
37
téma
vzdělávání úředníků: v obcích
by uvítali více volnosti a peněz
Názory na vzdělávání zaměstnanců veřejné správy, které jsme
získali v naší anketě, se shodují v jeho potřebnosti. Avšak nad
systémem, nastaveným v zákoně o úřednících územních samosprávných celků, velký jásot nezaznívá.
n
a několik vybraných obecních
nebo městských úřadů v různě velkých sídlech jsme adresovali následující otázky, které se týkají vzdělávácí praxe úředníků, zaměstnanců veřejné správy
případně zastupitelů:
1. Jak je vzdělávání organizováno? 2. Které vzdělávací zařízení/instituce nejčastěji
využíváte a o jaký typ vzdělávacích aktivit je
největší zájem? 3. Realizovali jste či zapojili
jste se do vzdělávacího projektu s podporou
EU fondů? 4. Jak hodnotíte současné nastavení systému vzdělávání zaměstnanců veřejné správy (OÚ/MěÚ), příp. zastupitelů?
n Marie Kozlová, referentka OÚ Darkovice (asi 1230 obyv., okr. Opava)
1. O účasti na školení či semináři se zaměstnanci většinou rozhodují sami podle
aktuální potřeby a na základě zasílaných
nabídek. Někdy je vyzve k účasti na školení starosta. Zastupitelé (mimo starosty) se
vzdělávacích akcí účastní výjimečně.
2. Obvykle využíváme školení pořádaná
v dostupné vzdálenosti, zejména v Ostravě.
Nejčastěji využíváme semináře a konzultační dny pořádané krajským úřadem (úředníci), placené semináře (úředníci, starosta).
4. Pokud jde o nabídku vzdělávání, hodnotíme ji jako průměrnou. Občas jsou semináře příliš všeobecné, takže se na nich
účastníci nedozví konkrétní praktické věci
(např. při zavádění registrů se na seminářích hovořilo všeobecně, nikdo nepředvedl,
jak bude vše fungovat, chyběly praktické
příklady využití).
n Bc. Petra Musilová, tajemnice MěÚ
Doksy (asi 5170 obyv., okr. Česká Lípa)
1. Vzdělávání našich úředníků se
řídí plánem, finální
rozhodnutí o účasti
na kurzu má vedoucí úřadu. Zastupitelé
se vzdělávají, pokud
projeví o seminář
zájem. Finální rozhodnutí přísluší paní
starostce. Zatím se
nestalo, že by požadavky na vzdělávání převážily nad alokovanými prostředky.
Vzdělávací plán je primární, ale objeví-li
se aktuálně potřeba, s níž se v plánu nepočítalo, a jsou-li finance, dostane takový potřebný kurz přednost.
38
ankEta
2. Zaměstnanci a zastupitelé obvykle
vybírají z nabídky Institutu pro veřejnou
správu (IVS) Praha, výborné zkušenosti
máme se vzdělávacími společnostmi Aperta, Vzdělávací centrum Střední Čechy, Datacentrum, Alathea či NICOM (počítačové
dovednosti).
Nejčastěji jsou to jednodenní otevřené
odborné kurzy či semináře. Zastupitelé se
zapojili do projektu Vzdělaný zastupitel.
Úředníci si volí odborná témata spojená
s jejich funkcí. V souvislosti se zavedením
pravidelných hodnoticích pohovorů všichni zaměstnanci letos absolvovali školení
na míru na dané téma. Většina úředníků
letos také absolvovala alespoň 2 dny počítačového školení. Zaměření a úroveň byly
stanoveny rozřazovacími testy, které dodala
a vyhodnotila vzdělávací společnost.
4. Stávající systém vzdělávání nepovažuji
za šťastný. Předepisuje počet školicích dnů
pro všechny úředníky bez ohledu na odbornost a náročnost pracovní pozice (18
dnů za 3 roky) a neřeší financování takto
rozsáhlého vzdělávání. Uznává jen akreditované vzdělávání (které je dražší). Přitom
na mnoha pozicích (typu mzdová účetní
malého úřadu) stačí krátký každoroční neakreditovaný »upgrade« znalostí.
n Ing. Jarmila Horská, tajemnice MěÚ
Hodonín (asi 25 300 obyv.)
1. Návrh obsahu
vzdělávacího plánu
si nejprve vypracovávají sami úředníci
a v souladu s připravovanými legislativními změnami
návrhy
upravují
a schvalují vedoucí
příslušných odborů,
finální verzi potvrzuje vedoucí úřadu. V případě aktuální potřeby se plán aktualizuje.
Při schvalování účasti úředníků na vzdělávacích akcích dám na doporučení vedoucích odborů, kteří nejlépe posoudí potřebnost a přínos pro své podřízené. Stejný
postup uplatňujeme u ostatních zaměstnanců zařazených do úřadu či organizační
složky. O účasti zastupitelů na vzdělávací
akci rozhoduje starosta či jeho zástupce,
někdy rada města.
2. Využíváme nabídky IVS Praha, ale
vzhledem ke vzdálenosti vzdělávacího zařízení (Benešov u Prahy) s vyššími náklady
pro obec i řady dalších akreditovaných zařízení. Dobré zkušenosti máme např. s TSM,
NOVEKO, Vzdělávacím centrem pro veřejnou správu, Společností sociálních pracovníků, RENTEL či KRES. Přínosná jsou
školení Krajského úřadu JMK, ČSOP, OHK,
Střediska vzdělávacích kurzů Kovařík, Obrtlík aj., pořádaná zdarma nebo za rozumnou
cenu.
Převažují odborná školení, ale zaměstnanci se školí i v měkkých dovednostech
(např. jednání s problémovými klienty,
schopnost přijímat úkoly), vedoucí i v oblasti řízení. Využíváme též e-learning.
3. V letech 2005–2006 jsme se ve spolupráci s krajem zúčastnili projektu Trenérské
a lektorské dovednosti I a II (komunikační
styl, techniky naslouchání, prolamování
bariér, řešení konfliktů, příprava struktury a obsahu prezentace apod.). V období
2006–2007 jsme vypracovali projekt Vzdělávání zadavatelů sociálních služeb Města
Hodonína (bloky školení pro pracovníky
odboru sociálních služeb). V letech 2009–
2010 to bylo Zkvalitňování sociálních služeb na Hodonínsku podporou vzdělávání
poskytovatelů sociálních služeb. Schválen
máme projekt Vzdělaná samospráva – MA
21 a máme žádost na MPSV na projekt
Transparentní otevřený profesionální úřad
– MěÚ Hodonín »s lidmi pro lidi«.
4. Zajistit každému úředníkovi (a to je
i informatik, účetní nebo pracovník podatelny) různorodá a přitom akreditovaná
školení v rozsahu nejméně 18 pracovních
dnů za 3 roky není snadné. Přitom máme
léty ověřeny školicí instituce a lektory – odborníky, kteří přijíždějí k nám či do blízké
lokality a vedou kvalitní školení za přiměřenou cenu, bohužel bez akreditace. Odborné
porady (školení) pořádané krajem též nelze
započítat do požadovaného počtu.
Pokud jde o zastupitele, domnívám se,
že by jistě ocenili zákonem stanovený blok
školení pro »nováčky«, jenž by poskytl průřez znalostí v oblasti veřejné správy, zákona
o obcích i měkkých dovedností.
Uvítala bych i větší dávku důvěry ze strany ministerstva a zákonem dané zvýšení
pravomoci vedoucím úřadu při rozhodování o účasti zaměstnance na školení, jež by
nebyla tak sešněrována zákonem nekompromisně danými požadavky.
n RNDr. Vladimír Nožka, tajemník MěÚ
Jablonné nad Orlicí (asi 3300 obyv., okr.
Ústí nad Orlicí)
1. Náš pověřený úřad patří počtem svých
zaměstnanců mezi menší úřady a většinu
listopad 2012
n Ing. Mgr. Dagmar Ouhrabková, personální manažerka MěÚ Jilemnice (asi 5800
obyv., okr. Semily)
1. O účasti pracovníků na školeních rozhodují jejich nadřízení, tj. vedoucí na všech
stupních řízení. Poté tyto požadavky posuzuje personální manažerka, která disponuje celkovým rozpočtem na vzdělávání.
Každý zaměstnanec má vzdělávací plán.
V současnosti systém zdokonalujeme prostřednictvím projektů podporovaných
z ESF. Pro zaměstnance vznikají kompetenční modely. Obsahují požadavky na vzdělání
na danou pozici a tříletý vzdělávací plán,
jenž se v průběhu roku upravuje.
listopad 2012
2. Z nabídky vzdělávacích agentur volíme podle předchozích zkušeností především s lektory kurzů a jejich přínosem, dále
na základě zkušeností s organizací a zázemím kurzů. Zaměstnanci obvykle vyhledávají vzdělávání opakovaně u osvědčených
agentur. Dalším hlediskem je pojetí tématu vzdělávání jako takového. Nejčastěji jde
o kurzy zaměřené na legislativní změny
nebo u nových zaměstnanců na odborná
témata podstatná pro jejich činnost.
3. Realizujeme dva vzdělávací projekty
podporované z OP LZZ. Projekt »Vzdělávání
v Jilemnici« je zaměřen na vedoucí zaměstnance a zastupitele (např. systém hodnocení, emoční inteligence a vůdčí schopnosti,
konflikty v řízení).
Projekt »Vzděláváním ke zvyšování kvality lidských zdrojů na MěÚ v Jilemnici« podporuje vzdělávání všech úředníků a nově
i strážníků městské policie. Účastníci postupně absolvují kurzy měkkých dovedností (komunikace, řešení konfliktů apod.).
Všech řídicích pracovníků se týká oblast
prezentačních dovedností, hospodaření
s časem a zvládání stresu, komunikace s veřejností. V tomto projektu také rozpracováváme systém průběžného vzdělávání.
4. Chceme-li, aby zaměstnanci v oblasti
veřejné správy odváděli kvalitní práci, je
nutné, aby si prohlubovali či zvyšovali svoji
kvalifikaci. Otázkou jsou finance, které sice
stát, např. na výkon státní správy poskytuje, ale jejich objem nestačí na to, aby pokryl
i zkvalitňování lidských zdrojů. Např. na našem úřadě byl dlouholetý problém uspokojit potřeby většiny zaměstnanců v oblasti
měkkých dovedností. To se nám podařilo
až prostřednictvím podpory z EU.
n JUDr. Věra Nedomová, MPA, tajemnice
MěÚ Mohelnice (asi 9700 obyv., okr. Šumperk)
1. Na úřad chodí kvanta nabídek
vzdělávacích institucí. Když některá
z nich osloví zaměstnance či jeho vedoucího, objednají kurz
u vedoucí Odboru
kanceláře tajemníka.
Zastupitelé se vzdělávají na bázi dobrovolnosti. Některých
seminářů se zúčastní uvolněný starosta,
občas neuvolněný místostarosta.
Každý zaměstnanec má vzdělávací plán,
spousta kurzů však probíhá podle aktuálních potřeb (změny legislativy). Úkolem
Odboru kanceláře tajemníka je korigovat
množství absolvovaných kurzů, neboť jsme
limitováni rozpočtem. Proto též stále nabádáme kolegy, aby se zúčastňovali metodických dnů, seminářů a porad, jež připravuje
k novelám zákonů krajský úřad, příslušné
ministerstvo či jiný ústřední orgán.
2. Přípravu a ZOZ zabezpečuje IVS Praha,
při vstupním vzdělávání v posledních dvou
letech spolupracujeme s Právnickou fakultou v Olomouci. Jiné průběžné vzdělávací
kurzy uskutečňujeme u různých akreditovaných institucí; přednost mají ty, jež probíhají v Olomouci – šetříme čas i peníze.
Vzhledem k tomu, že v období 2011–2013
u nás probíhá projekt »Vzdělávání zaměstnanců MěÚ a zastupitelů města« v rámci
OP LZZ, zúčastňujeme se jen kurzů a seminářů, jež se vztahují ke změnám zákonů
(např. ZVZ, stavební zákon, spisový a skartační řád, sociálně právní ochrana dětí).
3. V rámci projektu absolvují všichni vedoucí kurzy k tématům: rozpočtový proces,
finanční kontrola a přezkoumání hospodaření ÚSC, ZVZ, zákon o ochraně osobních
údajů, přestupkové právo, správní řád, problematika korupce, zákon o střetu zájmů,
management pro vedoucí pracovníky, řízení a rozvoj lidských zdrojů, komunikace a
prezentace. Kurzů se zúčastní i 7 radních.
Pro zbývající zaměstnance jsou připravena
témata: komunikační dovednosti, zákon
o ochraně osobních údajů, správní řád
a problematika korupce. Na všechny kurzy
zveme i ostatní zastupitele.
4. Na systém vzdělávání, jak je zakotven
v zákoně o úřednících, jsme si už zvykli. Zaměstnanci mají zájem se vzdělávat. Žádosti
o účast na různých školeních korigujeme
z finančních důvodů. Témata v realizovaném projektu vzešla z analýzy vzdělávacích
potřeb a věřím, že pomohou zvýšit kvalitu
a efektivnost činnosti našeho úřadu. Analýza by se měla opakovat i v následujících tříletých cyklech, ovšem jsme závislí na částce
na vzdělávání v rozpočtu. Do toho vstupují
ona neplánovaná školení v souvislosti s novými zákony. Pokud se tyto vzdělávací akce
vztahují k přenesené působnosti, měly by
být pro ORP bezplatné.
Co se týká vzdělávání zastupitelů, domnívám se, že všichni zastupitelé by měli
ve vlastním zájmu absolvovat kurzy o rozpočtovém procesu, finanční kontrole, hospodaření obcí, příp. veřejných zakázkách.
Pro mnohé je to časově náročná záležitost
a k účasti na těchto kurzech musí čerpat
dovolenou. Ale v rámci zmíněného projektu jim tyto kurzy nabízíme prakticky
v místě bydliště, přesto je zájem o ně malý.
n
(Odpovědi byly redakčně kráceny.)
simona dvořáčková
MO001319-2
činností souvisejících se vzděláváním
vykonává tajemník.
Vedoucí odborů sledují a navrhují vzdělávání svých podřízených především
z pohledu odbornosti včetně změn
v legislativě, konečné rozhodnutí má tajemník.
Vedle vzdělávacího plánu, který se individuálně aktualizuje, si vybraní úředníci
mohou rozšířit své znalosti např. dalším
studiem nebo získáním druhé ZOZ v režii
zaměstnavatele. Část z nich tuto možnost
využívá.
2. Obvykle využíváme osvědčené instituce či lektory. Nezáleží tolik na tom, zda se
jedná o akreditovanou instituci, ale na přínosu pro zaměstnance. Dobrou zkušenost
máme např. s IVS Praha. Nejčastěji volíme
e-learningové kurzy s ohledem na úsporu
financí i času. E-learning využívají řadoví
úředníci i vedoucí. Využíváme i školení krajského úřadu. Zastupitelé města se vzdělávají výjimečně, většinou ti noví na začátku
volebního období. Forma je prezenční.
3. V letech 2010–2011 jsme realizovali
projekt z OP LZZ zaměřený na personalistiku, audit vnitřních předpisů a vzdělávání
na našem úřadě. Zapojili se do něj postupně všichni zaměstnanci úřadu. Vedoucí odborů po zaškolení přebírali funkci konzultantů a přednášejících. Tím jsme si zajistili
i podmínky pro udržitelnost projektu.
4. Současný systém vzdělávání víceméně určuje zákon. Povinné penzum 18 dní
vzdělávání během tříletého období nás
někdy nutí školit pracovníky »hlava nehlava«. Jsou období, kdy k pokrytí legislativní
smršti tato časová dotace nestačí, a jiná,
kdy hledáme, kam koho poslat, abychom
vyhověli požadavkům zákona. Vzdělávat se
je třeba, avšak s rozumem a podle skutečných potřeb. Většina dostupných kurzů je
i finančně náročná a při započtení dalších,
např. cestovních výdajů, často limitující.
Změnu by mohl vnést chystaný nový zákon o úřednících. Připravuje se však dlouho a avizované změny v oblasti vzdělávání
zatím nevěstí podstatné změny k lepšímu.
Přesto věřím, že vzdělávání úředníků veřejné správy přispěje do budoucna ke zlepšování služeb úřadů pro veřejnost, což by
mělo být společným zájmem všech, kdož se
v této branži pohybujeme.
téma
Certikace
zákaznické orientace
veřejné správy
WWW.MVSPROJEKT.CZ
39
téma
vzdělaných zastupitelů přibývá
Tříletý projekt Svazu měst a obcí ČR »Vzdělaný zastupitel«
nabízí ucelený program, který pomůže zvýšit kvalitu rozhodování na úrovni měst a obcí. Vyvrcholí v srpnu 2013.
J
ádrem projektu Vzdělaný zastupitel
jsou prezenční semináře pořádané přímo v obci či městě a tzv. na míru. Prošlo
jimi už přes 2000 zastupitelů, což potvrzuje
trend být informován a vzdělávat se.
na sEminářích nikdo nEusnE
Seminář má dvě části. První se věnuje zastupiteli a jeho hlavním rolím, systému veřejné správy, komunikaci s veřejností apod.
Druhá část semináře poskytuje prostor volitelným tématům, jako je např. řízení obce,
financí nebo správa majetku. Během dvou
bloků je celé zastupitelstvo proškoleno
ve městě či obci a v termínu, jenž si určí.
Semináře nabízejí otevřený prostor pro
společné setkání a dávají všem zastupitelům možnost zapojit se a diskutovat věcná
témata, která jsou pro obec nebo skupinu
obcí zajímavá a potřebná. Lektor je připraven poupravit obsah semináře na místě
podle potřeb a zájmu posluchačů.
Uvolněné pracovní prostředí na semináři potvrdil i starosta obce Vendryně Rudolf
Bilko. »Je to odlišná situace, než na oficiál-
ním zasedání zastupitelstva obce, kde každý nedokáže bez zábran hovořit a sdělovat
své názory.« Starostka obce Smečno Pavla
Štrobachová ocenila formu a individuální
přístup lektorů. »Na semináři si všichni doplnili teoretické podklady, z nichž zastupitel čerpá. Probíraly se modelové i konkrétní
situace obce. Sdělení byla jasná a přehledná, lektorka poukazovala nejen na právní
normy, ale uváděla též příklady z praxe. Zapojeni byli všichni účastníci, takže to bylo
zábavné.«
Projekt Vzdělaný zastupitel nabízí kromě
prezenčních seminářů také e-learningový
kurz, po jehož absolvování zastupitelé získají hlubší informace o právní úpravě zákona o obcích z pohledu práv a povinností
při výkonu své funkce. S projektem je také
spojena možnost využít bezplatné právní
telefonické či e-mailové poradny.
Pokračování v dohlEdu?
Projekt spolufinancovaný z ESF prostřednictvím OP Lidské zdroje a zaměstnanost
vyvrcholí v srpnu 2013. Ing. Olga Kučero-
Projekt Vzdělaný zastupitel
Projekt svazu měst a obcí čr »vzdělaný zastupitel«
(2010–2013) nabízí zastupitelstvům municipalit
semináře na míru, e-learningový kurz a telefonickou
či e-mailovou právní poradnu. semináře organizačně zajišťuje společnost M.c.tritOn, e-learning
a právní poradenství společnost pro rozvoj veřejné
správy. více na: www.vzdelanyzastupitel.cz.
vá, koordinátorka projektu ze Svazu měst
a obcí ČR, upřesnila: »Dotazy do právní poradny lze pokládat až do konce srpna 2013.
Totéž platí pro zapojení se do e-learningového vzdělávání. Avšak odlišná situace je
u prezenčních seminářů, kde je omezená
kapacita. Aktuálně zbývá proškolit asi tři
sta zastupitelů.«
A co bude dál? »Vzhledem k tomu, že se
nabízené služby osvědčily, je prioritou Svazu nabízet tyto služby i po ukončení projektu. V současnosti debatujeme o udržitelnosti projektových aktivit a modelech jejich
financování. Uvažuje se dokonce o dalším
rozšíření služeb. Všechny úvahy jsou však
závislé na zdroji financování,« dodala Olga
n
Kučerová.
Jana borEcká, luciE Pancová
konzultantky M.c.tritOn
Při výběrovém řízení může
pomoci kompetenční model
Náročnost práce pro občany ve veřejné správě roste a s tím
i nároky na odbornou a lidskou kvalitu zaměstnanců. Občané
i zaměstnanci úřadů si též silněji uvědomují, že úřady jsou
službou pro občany a pro jejich souladné soužití se státem.
P
rávní povědomí občanů se zvyšuje
a tím i jejich požadavky a potřeby.
Rozšiřuje se občanská diverzita místní populace sociální i národnostní, modernizují se pracovní postupy díky pokročilým
technologiím (datové sklady, digitalizace
dokumentů, dálkové přenosy, elektronické
podpisy) a průběžně se často mění legislativa, kterou je třeba znát.
To jsou některé z faktorů, díky nimž jsou
kladeny stále vyšší nároky na zaměstnance
ve veřejné správě. Je proto nutné postupně
měnit přístupy i pracovní postupy u stávajících pracovníků úřadů a pečlivěji vybírat
pracovníky nové.
V následujícím textu chceme zdůraznit, jak je důležité vybrat správně nového
zaměstnance do úřadu, jak lze nahlížet
na pozici zaměstnance, jak rozdílná je mezi
jednotlivými úřady praxe ve výběru nových
zaměstnanců a ukázat i na dobrou praxi.
40
co říká lEgislativa
Nejdříve se podívejme, co říká zákon
č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků:
n Předně má úřad povinnost veřejné výzvy, která musí předcházet přihlášení zájemců o pracovní místo na úřadě.
n Výběrové řízení je podmínkou pro jmenování do funkce vedoucího úřadu a vedoucího úředníka a pro vznik pracovního poměru úředníka na dobu neurčitou.
Výběrové řízení vyhlašuje vedoucí úřadu
oznámením na úřední desce. Jde-li o výběrové řízení na funkci vedoucího úřadu, vyhlašuje oznámení hejtman, primátor nebo
starosta.
n Uchazeče posuzuje výběrová komise,
jež má nejméně tři členy. Předsedu a ostatní členy komise jmenuje a odvolává osoba
uvedená v § 7 odst. 3 zákona. Jednání výběrové komise je neveřejné. Výběrová komise
jedná, přijímá nadpoloviční většinou hlasů
přítomných členů výběrové komise. Výběrová komise pořídí o posouzení uchazečů
písemnou zprávu.
Jak vyPadá výběr v Praxi úřadů
Můžeme konstatovat, že způsob výběru zaměstnanců se na úřadech drží zákonného
postupu. To, v čem se jednotlivé praktiky
odlišují, spočívá v přidané hodnotě personalistů.
Na některých úřadech funguje personalista v roli organizačního pracovníka, který
v rámci výběrového řízení zasílá pozvánky,
pořizuje zápis, odepisuje uchazečům atd.
Jinde je personalista v roli odborníka, jenž
diskutuje s vedoucími pracovníky požadavky na uchazeče, zajišťuje »předvýběr«,
navrhuje vhodnou strukturu výběrového
řízení apod.
Co výběrům na úřadech chybí je objektivní zhodnocení vhodnosti uchazečů
k výkonu dané pozice. Snadno lze v rámci
výběrového řízení ověřit tzv. tvrdé znalosti
a dovednosti, které vyplývají z budoucího
pracovního zařazení uchazeče. Tedy přesně definují požadavek na úroveň vzdělání,
na jeho zaměření, požadavek na praxi, polistopad 2012
třebu oprávnění k řízení motorového vozidla, znalosti cizího jazyka atd. Horší je to
s tzv. měkkými kritérii (např. spolehlivost,
pečlivost, odpovědnost). Jsou hůře uchopitelná a založená většinou na pocitech členů
výběrové komise a sympatiích/antipatiích,
na zkušenostech při práci s podobným typem člověka apod.
Ale i zdánlivě neměřitelné se dá měřit
a kvantifikovat a subjektivní pohled jednotlivců lze objektivizovat. Personálním nástrojem, který se pro tento účel používá, je
kompetenční model. Kompetenční model
definujeme jako strukturovaný soubor
požadovaných způsobilostí – dovedností
a přístupů uchazeče k výkonu pracovní
pozice. Zahrnuje jednotlivé »kompetence«
s definovanými projevy chování a škálou
pro hodnocení. (Např.: Kompetence: Přístup ke změně; Projev chování: Má nápady,
zvažuje alternativní přístupy.)
Přínos komPEtEnčního modElu
Při výběru na základě konceptu kompetencí se pozornost upírá rovněž na osobu
uchazeče, nejen na jeho/její budoucí pracovní úkoly. Základem takového přístupu
je analýza uchazečů, zdali jsou vybaveni
vlastnostmi, které jsou důležité pro efektivní a kvalitní výkon v nabízené pozici.
Využití kompetenčního modelu při výběru zaměstnanců umožňuje vyšší objektivitu při posuzování způsobilostí uchazečů o zaměstnání. Koncepce kompetencí je
trendem v personálním řízení, jehož úko-
téma
Několik doporučení pro zdárný výsledek výběrového řízení
Před výběrovým řízením si jasně definujte, koho
chcete získat. v rámci výběrového řízení pak:
n Zkoumejte osloveného/nou z hlediska definovaných kritérií pro obsazení pracovního místa. Používejte kompetenční model. Otázky formulujte tak,
abyste byli schopni jednotlivé kompetence posoudit:
např. kompetence spolupráce: s kým rád/a pracujete? co oceňujete/neoceňujete na druhých? apod.
n více naslouchejte, méně mluvte (asi 70 : 30).
Používejte techniky aktivního naslouchání.
lem je zabezpečovat v organizaci pracovníky schopné přizpůsobovat se proměnlivým
podmínkám a nárokům prostředí.
Lze namítnout, jak je možné zjistit
za krátkou chvíli řadu charakteristik, jež
definujeme v modelu dopředu, formulujeme k nim projevy a známkujeme podle
nich uchazeče? Vždyť uchazeče neznáme,
a ani sám uchazeč nemá příležitost projevit
se dostatečně např. za pouhou hodinu rozhovoru. V tom může pomoci optimalizace
řízení lidských zdrojů, která se na mnoha
úřadech veřejné správy postupně zavádí.
zásady Pro výběr zaměstnanců
Před výběrovým řízením je dobré si definovat, koho chceme získat. Nejen podle toho
zda splňuje odborné a zákonné předpoklady nutné pro výkon dané pracovní pozice,
ale také z pohledu toho, co lidé musí být
schopni dělat, aby dosáhli požadovaných
n Používejte přiměřeně často a přesvědčivě oceňující a pozitivní komentáře.
n Klaďte otevřené otázky, vyhněte se pokud možno sugestivním a uzavřeným otázkám.
n Pozorujte neverbální projevy oslovené/ho, snažte
se s nimi sladit ve svých neverbálních projevech.
n snažte se být v rozhovoru přirození a uvolnění –
oslovený/á se také snáze otevře a uvolní.
n nevybírejte »supermany« (nevybírejte nejlepší,
ale pro danou pozici nejvhodnější kandidáty).
pracovních výsledků. Kritéria výběru, jež
si tímto způsobem připravíme, obsahují
definici požadovaného chování a osobních
vlastností, např. interpersonální dovednosti, schopnost vést, energičnost, podnikavost, komunikační schopnosti, analytické
schopnosti, tzn. nastavené kompetence.
Ke zdárnému průběhu a výsledku výběrového řízení více viz rámeček.
Dobře provedené výběrové řízení dává
naději na rychlé zapracování nového zaměstnance v rámci adaptačního období
a jeho/její úspěšné začlenění do kolektivu. Na druhou stranu i kvalitní výběr může
zkazit špatná adaptace, proto doporučujeme pečlivou přípravu a realizaci zaškolení
n
nového zaměstnance.
lydiE Jaroměřská
JosEf šamánEk
konzultanti M.c.tritOn
Úřad jako moderně fungující firma
Město Tábor dbá na zvyšování kvality svých služeb. K tomu se snaží využívat moderní nástroje
řízení a zavádí i nástroje měření kvality. Jsme jedním ze zakládajících měst benchmarkingové iniciativy
a úspěšně aplikujeme i metodu CAF. Personální a procesní audit byl pak logickým vyústěním snahy
o zvyšování kvality.
Na základě jeho závěrů jsme se rozhodli realizovat projekt „Moderní úřad města Tábor“ (registrační
číslo projektu CZ.1.04/4.1.01/57.00152), který je financován z Evropského sociálního fondu a rozpočtu
města. Spolufinancování je zajištěno prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost,
oblasti podpory 4.1. Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy.
V rámci projektu proběhlo vzdělávání pracovníků města Tábora v procesním řízení a v efektivním
řízení lidských zdrojů. Vzdělávání jsme umožnili velice širokému počtu zaměstnanců napříč jejich postavením v organizační struktuře úřadu.Nastavil se systém měření pracovních výkonů. Zavádí se metodika
SMARTER a změnil se i sytém hodnocení pracovníků. Nový systém hodnocení byl ověřen již v pilotním
režimu, stejně jako metodika provádění anket a průzkumů. Město zároveň získalo softwarový nástroj pro
zjednodušení personální práce, systému hodnocení a zavádění metodik. Implementují se standardy pro
ověřování efektivity práce úřadu. V rámci projektu bylo pamatováno i na školení zastupitelů města.
Úspěšné dokončení projektu znamená velký krok v práci s lidskými zdroji směrem k modernímu systému řízení a poskytování kvalitních služeb občanům.
MO001353
listopad 2012
Lubomír Šrámek, manažer projektu
41
zaměstnance
přes agenturu
využijí i obce
u
příležitosti
Ko n f e re n c e
agenturního
zaměstnávání, jejíž
pátý ročník se konal 23. října v Praze,
nás zajímalo, zda
využívají v některých případech tuto
možnost také úřady
Jiří Halbrštát
veřejné správy. O své
zkušenosti se podělil
Ing. Jiří Halbrštát, marketingový manažer
společnosti ManpowerGroup.
»Agenturní zaměstnávání, jako zdroj
pracovní síly, veřejná správa v ČR využívá
v malé míře. Zaměstnáváme tímto způsobem např. mladé stážisty pro Českou
správu sociálního zabezpečení, nebo jsme
zabezpečovali brigádníky pro odklízení
sněhu na obecních komunikacích. V minulosti využíval agenturní zaměstnávání
Czech Invest, který prostřednictvím agentury zaměstnával desítky referentů.«
Agentura přebírá celou personální agendu včetně koordinace a řízení směn nebo
pracovní doby. Jak Jiří Halbrštát upozorňuje, jedná se také o otázku nákladových položek: »Zejména velcí zaměstnavatelé mají
dané počty stálých pracovníků a na ně vyčleněné prostředky. Zaměstnanci přidělení
z agentury na nějaký projekt se objevují
v položce nákupu služeb.« Výhodou takové formy zaměstnávání může být i flexibilita, protože agentura dodává pracovníky
/st/
na sjednanou dobu.
fórum
a veletrh pro
personalisty
m
nožství zajímavých informací nabídne ve dnech 11.–12. prosince
konference Fórum personalistů
pořádaná v Praze společně s odborným veletrhem pro řízení a rozvoj lidských zdrojů
»proHRexpo«.
Na programu konference budou např.
témata: kvalita vztahu se zaměstnavatelem
a péče o zaměstnance, podpora inovačního
postoje a kreativity zaměstnanců, motivace, podpora angažovanosti a týmová spolupráce, age management, navyšování kvality služeb a prozákaznický přístup, spojení
leadershipu a firemní kultury či agenturní
zaměstnávání.
Veletrh s doprovodným programem nabídne přehled trendů a inovativních služeb v oblasti personalistiky. Podrobněji na:
http://www.konference.cz/akce/detail/st/
2514-Forum-personalistu-2012.
42
cena Personalista veřejné
správy: kdo ji získá? /3
d
alší osobností v oblasti řízení lidských zdrojů a personální problematiky, která byla nominována
do soutěže o výroční cenu Personalista veřejné správy, je Ing. Kamil Dominik Slapnička, vedoucí oddělení personálních činností a 1. zástupce vedoucí odboru kancelář
primátora a tajemníka Magistrátu města
Mostu.
Tajemnice magistrátu Mgr. Jaroslava
Boudová mj. zdůrazňuje, že Kamil Dominik Slapnička vnímá personální řízení jako
koncepční činnost, která vychází z uznání
aktivní role personální práce pro zabezpečení cílů organizace. »Naopak řízení
lidských zdrojů chápe jako strategický přístup k personální práci a ke všem personálním činnostem s nutnou dlouhodobou
perspektivou a s ohledem na dlouhodobé
důsledky všech rozhodnutí. V tomto duchu úzce spolupracuje s vedením úřadu
při tvorbě personálních koncepcí, organizačních změn a strategických dokumentů,«
říká tajemnice.
ProJEkt dílna komPEtEncí
Podle jejích slov i v organizacích veřejného
sektoru je nezbytně nutné uplatňovat moderní nástroje pro řízení lidských zdrojů.
Právě Kamil Dominik Slapnička byl jedním
z lídrů týmu, který vytvářel a do prostředí
úřadu implementoval projekt Dílna kompetencí Magistrátu města Most. Cílem projektu bylo naplnění principů vládní strategie
Efektivní veřejné správy a přátelské veřejné
služby (Smart Administration). Stalo se tak
zavedením manažerských standardů i do
činnosti magistrátu, zejména komplexním
zvýšením kvality řízení zaměstnanců a personálních procesů včetně znalostního potenciálu manažerů. To významně přispělo
k optimalizaci činnosti úřadu a zkvalitnění
služeb poskytovaných klientům.
Projekt Dílna kompetencí byl ukončen letos v dubnu a především díky němu mohla
být přehodnocena i organizační struktura
magistrátu. Tento proces vyšel ze zavedeného systému řízení podle normy ISO 9001
na magistrátu a procesní analýzy, která je
také jedním z výstupů projektu. Změnou
organizační struktury úřadu se snížil počet
funkčních míst o 20 % a mohly být restrukturalizovány některé odbory, příp. oddělení, v návaznosti na vykonávané procesy.
FOtO: archiv
téma
Kamil Dominik Slapnička je nyní aktivně
zapojen rovněž do projektu Společné
příležitosti pro město Most – slaďování
rodinného a pracovního života.
intEraktivní PErsonální Portál
Jiným významným počinem v rámci projektu Dílna kompetencí bylo zavedení interaktivního personálního portálu pro všechny
zaměstnance úřadu.
Kamil Dominik Slapnička vysvětluje:
»Portál slouží k přímé distribuci informací k zaměstnancům prostřednictvím
internetového prohlížeče. Kromě spisu
zaměstnance v registraturách oddělení
personálních činností jsou data elektronizována. Každý zaměstnanec tak po autorizovaném přihlášení může na svém počítači
prohlížet svá personální data, např. popis
pracovní funkce, kompetenční model, své
hodnocení, seznam vzdělávacích akcí pro
zaměstnance, absolvované vzdělávání,
plnění plánu vzdělávání úředníka apod.
Vedoucí zaměstnanec vidí veškeré informace i o podřízených. Zavedením portálu
se personální procesy zefektivnily, neboť
se odbouraly klasické počítačové sestavy.
Vše je dostupné on-line v reálném čase. Vedoucím zaměstnancům jsou pak na personálním portálu k dispozici i měsíční reporty, např. o zůstatcích dovolené či aktuální
platové údaje zaměstnanců jemu svěřené
n
organizační jednotky.«
ivan ryšavý
Soutěž o výroční cenu Personalista veřejné správy
vyhlašovatelem soutěže je Klub personalistů ve spolupráci s Ministerstvem vnitra čr.
cena je určena úředníkům a zaměstnancům, a to pro vedoucí úřadů územních samosprávných celků, vedoucí personálních oddělení či odborů a jednotlivé personalisty. v nultém ročníku bude oceněn 1 z nominovaných.
n Účastníky soutěže nominují hejtmani a ředitelé krajských úřadů, primátoři, starostové, tajemníci magistrátů,
tajemníci městských úřadů těch krajů a měst, které jsou členy Klubu personalistů.
n statut ceny a kritéria pro nominaci jsou zveřejněny na webu www.klub-personalistu.cz.
n nominace se stále ještě přijímají buď písemně na adrese: Klubu personalistů (Přístavní 24, 170 00 Praha 7),
nebo na e-mailové adrese: [email protected].
n
n
ZDrOJ: KluB PErsOnalistŮ
listopad 2012
Správa a rozvoj
Sněhový deník se může hodit
z
měny klimatu celé planety nacházejí
svůj odraz i ve střední Evropě. Jakkoliv se v souvislosti s globálním oteplováním i v Česku hovoří o »teplých zimách«,
srážkové mraky, které jsou kvůli proměně
cirkulace v atmosféře Země zaváděny jinam než obvykle, i u nás během posledních
let přinášejí v zimě nenadálé sněhové kalamity. Předešlé zimy tak i v naší zemi byly
poznamenány mnoha mimořádnými událostmi, kdy se bortily střechy, ze střech padal na občany těžký sníh a před metrovými
rampouchy si nebyl bezpečný nikdo.
Proti rizikům tohoto druhu se vlastníci
objektů, včetně obcí a měst, proto stále více
uchylují k připojištění. Jaroslav Král, jednatel společnosti Vade Mecum Bohemiae,
s. r. o., jako jeden ze svých mnoha průmyslových vzorů tiskovin chráněných Úřadem
průmyslového vlastnictví nabízí Sněhový
deník. Pomocí této tiskoviny lze krok za krokem hlídat množství sněhu na střeše, a tím
chránit stavbu před poškozením či zborcením.
n Má Sněhový deník nějakou oporu v legislativě?
Sněhový deník byl vydán ve smyslu Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., § 3 odst. 3 písm. f)
a odst. 4 za účelem vedení evidence o kontrole a prověřování objektů a zařízení v extrémních podmínkách, aby se tak omezila
nebezpečí a snížila rizika ohrožení bezpečnosti zaměstnanců a osob a aby nedocházelo ke škodám na majetcích provozovatelů,
k nimž může dojít v případě extrémních povětrnostních podmínek, zejména např. při
přívalech sněhu, vzniku ledovky a námrazy.
Co je třeba sledovat a co je možné zaznamenávat ve Sněhovém deníku?
n
CraB už zahájil
pilotní provoz
j
ednotná databáze státních administrativních budov Centrální registr administrativních budov (CRAB), kterou
připravuje Úřad pro zastupování státu
ve věcech majetkových (ÚZSVM), vstoupila
do pilotního provozu. CRAB je tedy již zpřístupněn prvním 14 státním institucím, které byly do přípravné fáze projektu zapojeny.
Mají k dispozici pasportizační data ke 135
budovám, jež jsou do systému vložena.
»Tyto instituce mohou do systému vkládat doplňující informace o budovách, které nejsou v rámci pasportizace zjišťovány,«
uvedla vedoucí projektu CRAB Ing. Kateřina Schön. Pasportizace administrativních
budov v projektu CRAB má čtyři etapy,
vnyní byla dokončena třetí z nich. „Během
třetí etapy došlo k pasportizaci 222 budov.
Zbývající budovy projdou pasportizací
v poslední, čtvrté etapě,« doplnila Kateřina
/sk/
Schön.
listopad 2012
Události, které mohou být hodnoceny jako mimořádné, tedy zatížení střech
sněhem, ledovkou a námrazou a zatížení
konstrukcí produktovodů, energovodů,
ať už plynových, vodních, topných, elektrických či jiných závěsných konstrukcí
umístěných ve venkovním prostředí sněhem, ledovkou a námrazou. Zatížení uvedených objektů a zařízení nesmí překročit
dovolené zatížení, aby tak nebyly ohroženy zřícením.
Současně je třeba sledovat a ve Sněhovém deníku lze zaznamenávat stav účelových komunikací v okolí prověřovaných
objektů a zařízení, aby byla zajištěna bezpečnost dopravy, chodců a osob pohybujících se na těchto komunikacích.
n Co je vaší snahou jako vydavatele Sněhového deníku?
Dát návod provozovatelům nemovitostí,
podle něhož mohou správně vyhodnotit zatížení střech i konstrukcí sněhem, ledovkou
a námrazou a vyhodnotit stav komunikací
v blízkosti těchto objektů. Návod na orientační zhodnocení skutečného zatížení
střech sněhem a Mapu sněhových oblastí
na území ČR vydavatel převzal z ČSN EN
1991-1-3 Z1. Kompletní informace k použité ČSN jsou dostupné v Informačním centru ÚNMZ, nebo prostřednictvím ČSN Online (http://csnonlinefirmy.unmz.cz/ nebo
http://csnonline.unmz.cz/). Použité části
ČSN jsou vydány se souhlasem Úřadu pro
technickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví.
Řešení mimořádných událostí v podobě požárů, povodní a jiných situací je
popsáno v mnoha odborných řádech, dokonce se nacvičují modelové situace pro
n
jejich co nejúspěšnější zdolávání. Kam
míří vydání Sněhového deníku?
Chceme Sněhovým deníkem navázat
na dokumentaci a stanovený systém provozovatelů ve smyslu NV č. 101/2005 Sb., § 3
odst. 3 písm. f). Jde o opatření pro zdolávání mimořádných událostí a pravidla pro
chování zaměstnanců k zajištění bezpečné evakuace osob, případně zvířat, podle
zvláštních právních předpisů.
Doporučujeme, aby tato dokumentace byla zapracována v systému opatření provozovatele k řešení mimořádných
událostí. Systém kontrol, termíny, lhůty
a rozsahy kontrol, návrhy opatření a provádění konkrétních opatření včetně jmen
(funkcí) odpovědných osob si stanoví provozovatel ve svém organizačním systému. V každém případě je nutno pohlížet
na tento Sněhový deník jako na pomocný
materiál při řešení mimořádných situací
a jako na dokladový materiál k prokazatelnému vedení dokumentace o opatřeních vyplývajících z platných předpisů,
kdy v případném soudním řízení může
provozovatel vedením Sněhového deníku
doložit, jaká konkrétní opatření učinil pro
snížení rizika ohrožení zdraví osob a škod
na majetku.
n Každý nový tiskopis je přijímán s určitou pochybností o jeho potřebnosti a srozumitelnosti. Nakolik je složité a pracné
vedení Sněhového deníku?
Vypracovali jsme velmi přehledné příklady orientačního zjištění skutečného zatížení střech a zjištění stavu komunikací v okolí
střech, další pomůckou je tabulka zobrazující normové zatížení budov v jednotlivých
sněhových oblastech s mapou sněhových
/st/
oblastí na území ČR.
Dle nařízení vlády č. 101/2005 Sb., §3
Kontakt a objednávky:
Vade Mecum Bohemiae s.r.o.
Loučky 151, 742 35 Odry
tel.: +420 602 739 508
+420 556 736 122
www.vmb.cz
MO001352
43
Správa a rozvoj
nebojte se lokálek /2
regionální železniCe muSí umět
vyhovět míStním oBčanům
i turiStům
Přes pracovní týden jsou to především
místní občané, pro něž regionální železnice zajišťuje dopravní obslužnost sídel a regionu, tedy dojížďku občanů do spádových
center za prací, do škol, k lékaři a na úřad
apod. O víkendu, v období prázdnin a svátků se k místním občanům mohou připojit
– podle atraktivnosti regionu – návštěvníci
regionu a turisté.
Každá z těchto skupin klade na regionální
železnici jiné požadavky. Pro místní občany
je to především opakovaná doprava z místa do spádového centra a zpět. Požadavkem je tedy co největší rychlost a rozumná
frekvence spojů, především v ranních a odpoledních hodinách, rozumná dostupnost
zastávky od místa bydliště a Park & Ride
pro auto nebo kolo.
Pro turisty regionální železnice zase
představuje dopravní prostředek pro příjezd do regionu, ale také pro pohyb v něm
– turistickou dopravu. V tomto případě
nemusí být klíčový požadavek na rychlost
a frekvenci. Na rozdíl od místních cestujících jse zde dere do popředí požadavek
na návazné služby – informační systém
o trasách a turistických cílech navázaných
na železnici v regionu a okolí, možnost přepravy objemnějších zavazadel – batohů,
kol či lyží.
Regionální železnice proto musí najít
způsob jak nabídnout atraktivní službu
oběma cílovým skupinám a tyto zákazníky
v co možná největším rozsahu získat.
průzkum požadavků na SlužBy
regionální železniCe
Průzkum zjišťoval, jaké služby cestující
od regionální železnice požadují a jak důležité jednotlivé služby pro ně jsou. Výzkum
byl realizován v roce 2010 v Moravskoslezském kraji na vzorku 2000 respondentů
všech věkových a sociálních skupin.
Jaké požadavky na regionální železnici byly pro průzkum definovány a v něm
prověřovány:
n Rychlost dopravy – jak rychle se dostanu tam, kam chci.
n Cena jízdného – kolik mě doprava stojí
(ve srovnání s autobusem nebo individuální automobilovou dopravou).
n Pohodlí dopravy – sedadla, hluk, klimatizace, otřesy apod.
n Pohodlí logistické – snadný jízdní řád –
takt, jednoduchost nákupu jízdenky a slev,
přehlednost a návaznost přestupů apod.
Odlišné skupiny cestujících
na regionální železnici
Cestující – místní občan: regionální železnice jako
dopravní prostředek pro denní dojížďku.
Cestující – turista: regionální železnice jako
nástroj turistické dostupnosti a obsluhy regionu
(i jako možný cíl turistického ruchu – nostalgické
parní jízdy, atraktivně trasovaná železnice apod.). je
nutné si uvědomit, že nostalgická doprava, tedy například občasný parní provoz, není a priori doprava
pouze turistická.
ilustrační foto: petr tejkl
j
estliže chceme hledat odpověď na otázku, jaké služby má zajišťovat regionální
železnice, aby byla atraktivní pro cestující, je nutné si uvědomit, že regionální železnice poskytuje v různý moment službu
odlišným skupinám cestujících.
Ve Švýcarsku jsou regionální železnice
balzámem pro duši – a nejen turistů.
n Dostupnost dopravy teritoriální – jak
daleko je k místu nástupu – pěší dostupnost
do 400 m, jinak již méně pohodlné.
n Dostupnost dopravy frekvenční – jízdní
řád a frekvence spojů, všední den a víkend.
n Dopravní spolehlivost – zpoždění, výluky, mimořádnosti, jejich četnost.
n Bezpečnost dopravní – riziko nehod
a úrazů.
n Bezpečnost sociální – riziko trestné činnosti, krádeže.
n Ekologická přátelskost dopravy – šetrnost k životnímu prostředí u dopravy.
n Společenský status dopravy – jsou-li
doprava a cestující považováni za »socku«
nebo jako »in«.
n Návazné služby – turistické a jiné informace, služby prodeje apod.
O jednotlivých požadavcích detailněji
n
pojednáme v dalším pokračování.
petr tejkl
poradce v oboru dopravního marketingu
miroSlav Bezděk
Dopravní projektování, s. r. o.
letošní příjmy fondu dopravy váznou,
příští rok však bude ještě hůře
Proti předpokládaným 10,2 mld. Kč letos na účty SFDI dorazí
za výběr mýtného od kamionů jen 8,5 miliardy. Nižší, než se
očekávalo, je také výběr spotřební daně z minerálních olejů.
p
rostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFŽP) se financuje výstavba i údržba dopravní infrastruktury. »Nedaří se nám vybírat zejména
mýtné od kamionů, nižší než předpoklad
bude i výběr spotřební daně z minerálních
olejů. Jedinou výjimkou, která letos příjmy
dopravního resortu zvyšuje, je prodej papírových kuponů, kterými za použití dálnic
platí řidiči osobních aut,« informoval ředitel SFDI Tomáš Čoček.
Zklamáním je podle jeho slov zejména
výběr mýtného od kamionů. Proti předpokládaným 10,2 mld. Kč na účty fondu
letos dorazí jen asi 8,5 miliardy. Důvodem
44
je hlavně zavedení zvýhodněných sazeb
pro dopravce, kteří využívají nákladní vozy
s nejekologičtějšími motory s kategorií
Euro V a vyšší. Dopravci i díky této pobídce
dokázali obměnit vozový park, a počet kamionů v nejvyšší ekologické třídě tak meziročně vzrostl o 30 %.
Protože ani výběr spotřební daně neplní
očekávání, celkový očekávaný propad příjmů SFDI letos dosáhne zhruba 2 mld. Kč.
Stát dá napřeSrok fondu
o 1,5 mld. kč méně než letoS
Ještě horší časy čekají Fond dopravy v příštím roce, kdy se mu podle již vládou schvá-
leného návrhu rozpočtu fondu dále sníží
příjem ze státního rozpočtu o 1,5 mld. Kč,
než kolik mu na investice do dopravní infrastruktury a na údržbu silnic a železnic
připadlo v letošním roce. Celkem by měl
SFDI napřesrok hospodařit s částkou zhruba 64,5 miliardy korun.
Výhled pro rok 2014 počítá s omezením
rozpočtu na 56,7 miliardy, přičemž v roce
2015 by měl SFDI hospodařit už pouze se
46 miliardami korun.
Z národních zdrojů by podle návrhu mělo
v roce 2013 do Státního fondu dopravní infrastruktury směřovat 43,6 mld. Kč včetně
šestimiliardové dotace pro spolufinancování projektů Evropské unie. V letech 2014
a 2015 se však dotace z národních zdrojů
sníží na 37 mld. Kč.
Výhledové rámce kromě toho rovněž nepočítají s úvěrem Evropské investiční banlistopad 2012
Správa a rozvoj
tomáš johánek
Building news
Sfdi vyhlásil
pravidla
poskytování
příspěvků
na rok 2013
t
aké v příštím roce bude Státní fond
dopravní infrastruktury (SFDI) poskytovat příspěvky k naplňování programů zaměřených na:
n
zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou
schopností pohybu a orientace (případný
příspěvek může činit až 70 % celkových
uznatelných nákladů při maximální výši
příspěvku do 10 mil. Kč);
n výstavbu a údržbu cyklistických stezek
a průzkumné a projektové práce (možný
příspěvek až do 65 % celkových uznatelných nákladů při maximální výši příspěvku
do 10 mil. Kč);
n studijní a expertní činnosti zaměřené
na výstavbu, modernizaci a opravy silnic
a dálnic, dopravně významných vnitrozemských vodních cest a staveb celostátních a regionálních drah (příspěvek až
do 75 % nákladů projektu uskutečněného
v roce 2013, a to organizacím a institucím
zřízeným státem, jejichž rozpočet je vázán
na příjmy ze státního rozpočtu či SFDI).
V návrhu rozpočtu SFDI na příští rok je
pro příspěvkové programy celkem vyhrazeno 500 mil. Kč. Žádosti o příspěvek lze
předkládat do konce roku 2012. Více na:
http://www.sfdi.cz/CZ/prispevky.php. /st/
listopad 2012
h
odnoticí komise druhého ročníku
soutěže Volná cesta ocenila jako
nejlepší přihlášený projekt dostavbu kontejnerového terminálu v OstravěPaskově logistické společnosti Advanced
World Transport (AWT). »Komise vyzvedla
zejména systematický rozvoj překladiště
z vlastních finančních zdrojů, jasnou vizi
do budoucna a multiplikační efekty v kombinované dopravě,« uvedl předseda komise
Jaromír Široký z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice.
Soutěž Volná cesta, kterou pořádají ministerstva dopravy a životního prostředí,
má za cíl ocenit projekty, které svým charakterem podporují větší využití nákladní železniční dopravy na úkor nákladní dopravy
silniční. Soutěž je organizována občanským
sdružením Dopravní federace, mediálním
partnerem byl spolu s Dopravními novinami i měsíčník Moderní obec. Zástupci hodnoticí komise navštívili všechny přihlášené
projekty, a měli tak možnost přezkoumat
jejich přínosnost přímo na místě.
Státní podpora komBinované
dopravy Se zlepšuje
»Kombinovanou dopravu považuje AWT
za svou budoucnost. Náš terminál v Ostravě-Paskově proto neustále modernizujeme a nabízíme zákazníkům kvalitnější,
komplexnější a rychlejší služby. Získaného
ocenění si nesmírně vážíme,« vyjádřil poděkování technický ředitel AWT Bohumil
Bonczek. Podle ředitele vnějších vztahů
AWT Petra Jonáka nebyla kombinovaná
doprava ani železnice dostatečně podporována ze strany veřejného sektoru. »Stát
nedokázal efektivně využít unijní fondy ani
předělat zastaralou legislativu. ČR navíc
dlouhodobě doplácí na nejvyšší poplatky
za koleje ze všech zemí střední Evropy,«
uvedl Petr Jonák. Podle jeho slov ale existuje v poslední době snaha tyto problémy
urychleně řešit.
terminál v paSkově Se může Stát
vzorem
Význam překladiště v Paskově spočívá
v tom, že je kromě vlastníka, jímž je AWT,
mohou využívat i ostatní spediční společnosti, a může tak sloužit jako významná
cílová stanice dopravní tepny z německého
Duisburgu přes Lovosice. »Klíčem ke zvyšování významu přepravy kamionových
návěsů po železnici je podle něj stavba
právě takovýchto areálů, což je mimo jiné
i důvodem, proč byl oceněn právě projekt
Paskov,« doplnil Miloslav Hala, náměstek
ministra dopravy pro Sekci letecké a železniční dopravy.
oCenění Se dočkalo
i záSoBování tepláren štěpkou
Organizátoři soutěže Volná cesta chtějí
jejím prostřednictvím rovněž napomoci
foto: archiv MD čr
prioritou je modernizaCe d1
Pokud jde o priority SFDI pro příští rok,
stavbou číslo jedna je v tomto směru modernizace dálnice D1 mezi Brnem a Mirošovicemi. Na jaře příštího roku by se mělo
začít stavět hned na pěti úsecích.
Bude rovněž pokračovat výstavba dálnice D3 mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí, dostavba dálnice D8 mezi Lovosicemi
a Ústím nad Labem a dostavba dálnice
D11 u Hradce Králové. Na Moravě je prioritou výstavba další části dálnice D1 kolem
Přerova. Otázkou je, zda objem finančních
prostředků umožní zahájit nějakou další
významnou silniční stavbu.
Na železnici se příští rok plánuje pokračování modernizace železničních koridorů
zejména v úsecích Praha Bubeneč – Praha
Holešovice, Praha Klánovice–Úvaly, Choceň–Ústí nad Orlicí, Plzeň–Rokycany a Tábor–Sudoměřice i modernizace některých
železničních uzlů (Olomouc, Břeclav). n
Soutěž volná cesta 2012:
zvítězil terminál paskov
Náměstek ministra dopravy Miloslav Hala
(vlevo) spolu s Bohumilem Bonczekem,
technickým ředitelem společnosti AWT,
a. s., po předání ceny.
foto: autor
ky (EIB) na spolufinancování evropských
programů. Úvěr z EIB v návrhu rozpočtu
pro příští rok činí 1,2 mld. Kč.
Na kontejnerovém překladišti v Paskově.
ke snížení negativních dopadů nákladní
silniční dopravy na životní prostředí obyvatel a bezpečnost účastníků silničního provozu.
Proto byla i letos udělena zvláštní cena
Ministerstva životního prostředí, a to společnosti ČD Cargo, a. s. za projekt Zásobování společnosti Plzeňská teplárenská, a. s.
dřevní štěpkou svozem od jednotlivých dodavatelů kontejnery systému Innofreight.
Zástupcům společnosti ČD Cargo, a. s.,
předal ocenění náměstek ministra – státní
tajemník Libor Ježek. »Teplárenství je bezpochyby přívětivější k životnímu prostředí
než lokální topení a obnovitelné zdroje též.
A jestli zásobování odvětví teplárenství dostaneme ze silnic na železnici, tak je to opět
příznivější pro životní prostředí,« uvedl důvody pro výběr právě tohoto projektu Libor
Ježek.
Zvláštní cenu Dopravních novin získal
projekt Zprovoznění 20 let nefunkční vlečky v areálu společnosti RUVE a. s. vedle železniční stanice Praha-Ruzyně. Přihlašovatelem projektu byla společnost Lagermax
spedice a logistika, s. r. o., vlečku provozuje ČD Cargo, a. s. Vlečka se využívá každý
pracovní den pro přepravu různých druhů
sběrného zboží včetně zboží podléhajícího
RID (nebezpečné zboží). Přeprava se provádí samostatnými vagony připojenými k nán
kladním vlakům do Ostravy.
tomáš johánek
Building news
45
Správa a rozvoj
regulace nájemného
končí. Co bude dál? /5
ků ČR Ing. Milan Taraba. »V našich domech
jsme nastavili tržní nájmy na takovou úroveň, aby se k nim regulované nájemné přiblížilo a dorovnalo se to. Předpokládám, že
v nejbližších dvou třech letech se s tím nic
nestane,« konstatuje zástupce soukromých
pronajímatelů bytů, ředitel společnosti
Central Europe Holding Jiří Pácal.
Ke konci roku skončí proces deregulace nájmů v posledních
městech. Výsledky průzkumu Institutu regionálních informací (IRI) ukazují, že ve většině krajských měst tržní nájemné
dále klesá, případně stagnuje. Trendy vývoje v jednotlivých
městech jsou podobné, žádné dramatické změny se neočekávají ani v příštích měsících.
B
ěhem třetího čtvrtletí letošního roku
tržní nájemné výrazněji kleslo v Liberci, Karlových Varech, Jihlavě
a Českých Budějovicích, v ostatních městech byl pokles mírnější. K opačnému vývoji, tedy ke zvýšení nájemného standardního
bytu došlo v Olomouci, Pardubicích a Ostravě.
Ze žebříčku krajských měst podle výše
tržního nájemného vyplývá, že vedle Prahy
(132 Kč/m2) je nejdražší tržní nájemné samozřejmě v Brně (114 Kč/m2) a dále ve Zlíně
(109 Kč/m2), Olomouci (105 Kč/m2) a Pardubicích (103 Kč/m2). Naopak nejnižší tržní
nájemné je v Ústí nad Labem (85 Kč/m2),
Liberci a Karlových Varech (v obou městech 87 Kč/m2). Výraznější nárůst tržního
nájmu ve srovnání s předchozím obdobím
byl zjištěn pouze v Pardubicích (+3,0 %)
a Ostravě (+ 2,2 %), naopak tržní nájemné
kleslo v Liberci (–5,5 %), Karlových Varech
(–4,4 %) a v Jihlavě (–3,3 %).
větší Byty Se Stále čaStěji
pronajímají už oBtížněji
Ještě obtížnější situace je s případným
zvyšováním nájemného ve větších bytech.
Po nich je totiž slabší poptávka. »V menších
bytech majitelé většinou zvyšovali nájemné
na maximum, které jim dovoloval zákon.
Ve větších bytech už to tak vždy nebývalo. V mnoha případech majitelé slušným
nájemníkům nájemné na maximum totiž
nezvyšovali, anebo častěji poskytli nájemci slevu na nájemném,« připomíná mluvčí
Občanského sdružení majitelů domů, bytů
a dalších nemovitostí v ČR Ing. Aneta Červenková.
Podle Jiřího Pácala si obce i soukromníci
uvědomují, že dosáhnout stabilního obsazení třípokojových a větších bytů dnes
není snadné, a proto vycházejí nájemníkům vstříc. »U některých bytů bychom byli
schopni dosáhnout výrazně lepšího nájemného. Otázkou však je, na jak dlouhou dobu.
Myslím si, že takové byty se pronajmou
na rok a nájemce po celou dobu přemýšlí,
kde by sehnal něco levnějšího,« uzavírá Jiří
n
Pácal z Central Europe Holding.
trh poznamená oSud příSpěvku
na Bydlení
»Konec deregulace zřejmě nebude znamenat výraznější impuls pro změnu úrovně
tržního nájemného, neboť tato skutečnost je již z velké části v nájmech promítnuta. Vývoj tržních nájmů je pod tlakem
nastavení sociálních dávek na bydlení,«
říká jednatelka IRI Ing. Milada Kadlecová.
Podle jejích slov právě avízované záměry
snížení výše příspěvku na bydlení, který
pobírají v ČR občané s nízkými příjmy, by
mohly znamenat pokles poptávky a přispět
k poklesu nájemného zejména u větších
bytů (3+1). Jinak obecně na trhu převládá
trend, že majitelé bytů z řad měst a obcí
jsou ke zvyšování nájmů poměrně opatrní
a když se rozhodnou nájemné zvýšit, tak
pouze o inflaci.
»V případě městských bytů u radnic často převládá názor nájemné již nezvyšovat,«
poznamenává předseda Sdružení nájemní-
tomáš johánek
Building news
vzniká nová síť míst pro výdej a podání
balíků: šanci dostávají i menší sídla
j
eden z největších expresních přepravců na tuzemském trhu plánuje během
roku vybudovat více než sto padesát
PPL partnerských míst po celé republice.
Půjde o nezávislou síť provozoven, jejichž
předností například budou delší otevírací
doby, třeba i o víkendu a svátcích.
Umístění provozovny je možné už
i v menší či středně velké obci nebo v menších městech. Obyvatelé v dané lokalitě,
a nejen v obci, kde provozovna vznikne, ale
i z okolních sídel, si budou moci nechat zásilku doručit na partnerské místo a zároveň
tam případně sami zásilku podat k doručení prostřednictvím PPL. Přijímají se balíkové zásilky do 20 kg.
Tato služba funguje souběžně s pobočkami České pošty, v některých lokalitách ji,
po uzavření poštovních poboček, dokonce
nahrazuje. Jak poznamenává Milan Loidl,
46
obchodní a marketingový ředitel PPL CZ,
výhodou nové služby je využití delších otevíracích hodin PPL partnerů oproti nabídce
lokálních poboček pošty.
jak Se Stát partnerSkým míStem
Požadavky na PPL partnerská místa nejsou
v souhrnu náročná. Partnerským místem
může být například obchod s elektronikou,
bio obchod, vlasové studio nebo kosmetický salon. Hlavními požadavky jsou stabilita
na trhu, resp. v lokalitě, kde provoz působí,
možnost krátkodobého uskladnění zásilek,
ustálená provozní doba, kdy práce o víkendu a svátcích je výhodou. Důležitá je rovněž
občanská dostupnost – a má-li provozovna
navíc ještě také místo na parkování, je ideálním kandidátem na PPL partnerské místo.
»Do partnerské sítě zařazujeme prověřené partnery, jejichž kredibilita zaručuje
foto: archiv
Obyvatelé menších obcí a měst mají možnost využívat nové
služby v oblasti balíkových zásilek. Projekt podejní a výdejní
sítě balíků rozjíždí společnost PPL CZ, s. r. o., prostřednictvím
svých partnerů.
Do provozoven PPL se doručují zásilky
i na dobírku.
správné fungování všech námi nastavených
procesů. Klienti se nemusí ani bát reklamačního procesu, který probíhá operativně
podle našich pravidel,« vysvětluje Milan
Loidl. Všechna PPL partnerská místa jsou
podle jeho slov vybavena kvalitním softwarem, vyškoleným personálem. Vytvořením nového produktu v segmentu balíkových zásilek nabízí přirozené konkurenční
prostředí, které poskytuje větší komfort
zákazníkovi a zároveň rozvíjí občanskou
/st/
vybavenost obce nebo města.
listopad 2012
Správa a rozvoj
v
eřejné osvětlení (VO) je součástí
technické infrastruktury (TI) měst
a obcí. Vlastník a provozovatel TI
je podle § 161 odst. 1 stavebního zákona
povinen vést o ní evidenci, která obsahuje polohové umístění a ochranu, a v odůvodněných případech, s ohledem na charakter technické infrastruktury, i výškové
umístění. Na žádost pořizovatele územně
analytických podkladů, územně plánovací
dokumentace, obecního úřadu, žadatele
o vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, stavebníka nebo osoby jím
zmocněné sdělí vlastník TI ve lhůtě do 30
dnů údaje o její poloze, podmínkách napojení, ochrany a další údaje nezbytné pro
projektovou činnost a provedení stavby. Pokud vlastník nesplní povinnost podle § 161,
dopouští se správního deliktu a stavební
úřad mu uloží pokutu.
Zákon nespecifikuje rozsah evidence, ale
v této souvislosti se běžně hovoří o tzv. pasportu VO, který informuje o celkovém stavu
VO, např. stáří svítidel, světelných zdrojů,
kabelů, jejich umístění apod. V praxi je pasport obvykle počítačovou databází včetně
mapových podkladů se zakreslenými světelnými body.
V § 27 odst. 4 platného stavebního zákona se též uvádí, že vlastník TI poskytuje
úřadu územního plánování v grafickém vyhotovení polohopisnou situaci TI dokončené a zkolaudované po dni nabytí účinnosti
tohoto zákona v souřadnicovém systému
Jednotné trigonometrické sítě katastrální
v měřítku katastrální mapy, případně v měřítku podrobnějším. U infrastruktury dokončené a zkolaudované přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona poskytne
polohopisné údaje v jemu dostupném systému, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Stavební zákon výslovně neupravuje, kdo
tuto povinnost kontroluje. »Obecně platí,
že státní dozor ve věcech stavebního řádu
vykonávají ministerstvo, krajské úřady jako
orgány územního plánování a stavební úřady,« vysvětluje Marek Ženkl z Odboru komunikace Ministerstva pro místní rozvoj.
»Při výkonu této působnosti dozírají na dodržování ustanovení stavebního zákona,
právních předpisů vydaných k jeho provedení apod.«
Podle § 154 má vlastník stavby ze zákona povinnost po celou dobu její existence
uchovávat dokumentaci jejího skutečného
provedení, rozhodnutí, ověřenou projektovou dokumentaci, příp. jiné doklady. MMR
radí, aby ti vlastníci, kteří tuto povinnost
neplní, přičemž potřebné podklady pro vedení evidence by měli mít k dispozici, zjedn
nali urychleně nápravu.
Simona dvořáčková
listopad 2012
veřejné osvětlení: nové
trendy a možnosti úspor
Veřejné osvětlení (VO) se významně podílí na spotřebě elektrické energie obcí. Proto radnice i provozovatelé VO hledají
způsoby, jak uspořit a zajistit finanční zdroje na jeho obnovu.
p
roto se 18. 9. 2012 ve Zlíně uskutečnil
seminář na téma Veřejné osvětlení:
současné trendy a možnosti úspor.
Seminář uspořádala společnost SEVEn
ve spolupráci s Energetickou agenturou
Zlínského kraje a zúčastnilo se jej přes 60
zástupců měst, obcí a technických služeb.
Hlavními tématy byly zejména současný
stav VO, nové technologie a jejich možnosti, inteligentní systémy řízení a možnosti financování rekonstrukce veřejného osvětlení. Představeny byly i dobré příklady z praxe
měst a obcí (Havířov a Lubná).
Podle průzkumu v roce 2010 je velká část
svítidel VO morálně i fyzicky zastaralá. Obcím často chybí pasport veřejného osvětlení, a tudíž nemají ani dostatečný přehled
o stavu svého VO a nákladech na jeho provoz. Obce také běžně nedoceňují povinnou
revizi zařízení veřejného osvětlení.
teChnologie led? jiStěže ano,
ale raději ta prověřená
Poslední dobou velmi diskutovaným tématem je využívání světelných zdrojů na bázi
LED ve veřejném osvětlení. Těmto zdrojům
určitě patří ve (veřejném) osvětlení budoucnost. Zatím však LED představují stále
novou, rychle se vyvíjející technologii, jejíž
parametry se neustále mění. Vhodnosti nasazení této technologie pro konkrétní aplikace je třeba věnovat zvýšenou pozornost.
Diskutující na semináři se proto shodli, že
vzhledem k nedostatečným praktickým
poznatkům o fungování LED ve veřejném
osvětlení je velice důležité testovat jejich
nasazení v rámci pilotních projektů před
tím, než jsou využity ve větším rozsahu.
S rozvojem nových systémů osvětlení
souvisí i očekávaný rozvoj inteligentních
systémů řízení VO. Tyto systémy umožňují
velmi snadnou (dálkovou) obsluhu a správu celého systému a poskytují o něm podrobný přehled (tím také spoří provozní
náklady). Umožňují také optimálně nastavit stmívání VO v méně frekventované časy
(noční hodiny) a velice přesně měřit a účtovat spotřebu elektrické energie.
rekonStrukCe vo S využitím
evropSkýCh peněz?
Velice očekávaným tématem bylo představení nových možností financování rekonstrukce veřejného osvětlení. Nyní totiž probíhají jednání o možnosti přesunout část
prostředků (ve výši 1,5 mld. Kč) v prioritní
ose 3 Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) právě na veřejné osvětlení.
Přesné podmínky (respektive rozhodnutí, zda v tomto programovacím období EU
2007–2013 bude na veřejné osvětlení pod-
pora vůbec poskytnuta) ještě nejsou známy a měly by být k dispozici do konce roku
2012. Jisté však je, že MŽP přikládá veřejnému osvětlení velký význam a s velkou pravděpodobností tak bude tato oblast podporována zejména v příštím programovacím
období EU, tedy v letech 2014–2020. Povinné přílohy žádosti budou velice pravděpodobně zahrnovat mimo jiné energetické
audity osvětlovací soustavy a pasporty. Jak
bylo uvedeno výše, značný počet obcí však
těmito dokumenty stále ještě nedisponuje.
Účastníci semináře se shodli, že ačkoli
velice vítají možnost dotací na rekonstrukci
VO, reálné potřeby nejsou tolik ve výměně
svítidel (jež je často sama o sobě ekonomicky efektivní), ale v rekonstrukci ostatních
komponent osvětlovací soustavy, jako je
výměna stožárů či kabeláže.
Vzhledem k aktuálnosti tématu se ještě
na podzim 2012 uskuteční několik seminářů se zaměřením na veřejné osvětlení, např.
27. 11. v Praze a 11. 12. v Brně. Více na buy/st/
smart.info/czech.
MO001263-1
evidujete
ve své obci
stav veřejného
osvětlení?
47
Správa a rozvoj
na sídlišti v orlové bude veseleji.
jeho obyvatelé už přiložili ruce k dílu
Zatím nejdále jsou s projektem, jenž letos získal podporu
v novém programu Nadace OKD »Sídliště žije«, v Orlové. Přesněji na sídlišti se zahradou u volnočasového Klubu Spirála.
z
áměr projektu »Vesele uprostřed sídliště« přeměnit zanedbanou zahradu
kolem volnočasového Klubu Spirála,
jenž patří k DDM Orlová, na prostor ke společnému trávení volného času obyvatel sídliště všech generací nabývá konkrétní obrysy. Po fázi komunitního plánování proměny
zahrady a veřejném projednání studie architektky Ivy Škvorové mají organizátoři
projektu a další zúčastnění za sebou i pracovní brigádu. Konala se o prvním říjnovém
víkendu a sešlo se na ní třicet dobrovolníků:
dětí, mládeže i dospělých.
O programu Sídliště žije
foto: naDace okD
Staré oplocení hřiště pro plážový volejbal,
zasazené do betonu, šlo bourat jen ztuha.
Děti se podílely na jednodušším úklidu
(např. hrabání listí), hoši a muži pracovali
na odstranění starého oplocení beach volejbalového hřiště. Během další brigády se
zbourá beton, aby vznikla plocha pro lanovou pyramidu. Ta se má v areálu zahrady instalovat ještě letos. Příští rok vznikne podle
plánu vše ostatní v souladu s projektem (tj.
relaxační zóna a nové hřiště pro plážový volejbal).
Podporu programu Sídliště žije letos získaly ještě další čtyři projekty: Přírodní zahrada v brněnské MČ Starý Lískovec, Otevřená zóna pro život na sídlišti Černý Most
v Praze, Letňák – Areál pro všechny v Orlové
a Multifunkční alternativní centrum Kryt
vizualizace: archiv naDace okD
sídliště žije je nový grantový program nadace
okD, jenž podporuje obnovu či tvorbu veřejných
prostranství na sídlištích a současně oživení místní
komunity. povinnou součástí realizace podpořených
projeků je přímé zapojení místních občanů.
Více na www.sidlistezije.cz, kde bude 5. 11.
vyhlášena nová výzva pro rok 2013.
Studie části areálu: asfaltové plochy se
místy zatravní a přibudou i herní prvky.
ve Studénce. Také o jejich realizaci budeme
n
v Moderní obci informovat.
jaké byly křižovatky architektury 2012
n
evyužité »ostatky« industriální éry
jsou u nás významným fenoménem
architektonickým, urbanistickým
i krajinným. Tisícovky objektů nejrůznějších účelů (vedle továrních hal představují
industriál též vysoké pece, přehrady, nádraží, sodovkárny, vodárny atd.) podle odhadů
zaujímají plochu 20–30 tisíc hektarů.
Aktuální situaci na konferencí mapovaném terénu vystihla slova Anny Matouškové, náměstkyně ministryně kultury: »Naše
průmyslové dědictví je velmi bohaté a cenné – a tak trochu si s ním nevíme rady.«
Historik architektury Benjamin Fragner
upozornil: »Pro uvedení industriálních staveb zpět do života musíme správně ocenit
jejich hodnotu historickou, uměleckou,
dále urbanistickou – a především je třeba
dát takové stavbě nový program, funkci, jež
by odpovídala současným potřebám společnosti.« Nová funkce musí být přiměřená
z hlediska technického i finančního.
48
Právě v posledním slůvku se skrývá problém – z ekonomického hlediska jsou zatím
průmyslové brownfieldy pro soukromý sektor nezajímavé, zatímco ten veřejný dnes
prostředky na záchranu skvostů tuzemské
industriální architektury neoplývá. Ale kupodivu nejde jen a jen o peníze.
»Specializovanou industrii vystřídal trhovec a jeho hodnoty!« – citací slov filozofa
Karla Kosíka si ve svém konferenčním příspěvku vypomohl sociolog Miloslav Lapka.
Česká společnost, zdá se, k ochraně vysloužilého industriálu není vybavena hlavně
mentálně. »Tyto objekty sice vyvolávají jisté
nostalgické vzpomínky na někdejší stabilitu, ale jinak v lidech nevzbuzují žádné pozitivní konotace,« konstatoval. »Skandály
kolem Opencard či IZIP nejsou jen doklady
korupce, ale také technologického a sociálního zpoždění.«
Bez ohledu na potíže různého rázu však
lze konstatovat, že současná exekutiva
foto: archiv
Podtitulem letošního ročníku konference Křižovatky architektury, který se konal 25. září v Praze, bylo: Průmyslové dědictví mezi sny, možnostmi a realitou. Co mimo jiné zaznělo?
Konference sama se konala v divadle La
Fabrika – v bývalých továrních prostorách.
dnes už industriál do památkového fondu
zahrnuje. Díky dlouholetému působení
Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT jsou již v mnoha regionech
nevyužité stavební pozůstatky průmyslové
výroby dobře zmapovány, popsány a katan
logizovány. (Redakčně kráceno.)
petr Bým
stavební fórum
listopad 2012
Správa a rozvoj
aby stará nádraží nemusela zchátrat
n
ádražní budovy jsou součástí průmyslového dědictví. Železnice vždy
významně podporovala cestovní
ruch v regionech a byla součástí identity
obcí. V důsledku hospodářských změn, rozvoje automobilové dopravy či modernizace
tratí ale byla postupně řada železničních
tratí rušena a pro opuštěné nádražní budovy je nutné hledat nové využití.
nejen tematiCké využití
Jednou z možností, jak budovy zachránit, je
jejich konverze na muzea místních železnic
s expozicemi o jejich historii, nejlépe spojené s turisticky atraktivními jízdami historických vlaků na úsecích kdysi zrušených
tratí. Úspěšné je v tomto směru občanské
sdružení Zubrnická museální železnice,
které provozuje nejen muzeum (v areálu
Zubrnického nádraží), ale postupně obnovuje i provoz na trati do Velkého Března. Podobných případů je samozřejmě více.
Přínosem k rozvoji turistického ruchu
v regionu a zároveň k záchraně objektů nádraží je rovněž jejich adaptace na nové využití, které nesouvisí s železnicí. Povedeným
příkladem je areál stanice Ujkovice na zru-
šené trati Dobrovice – Dětenice, v němž byl
vybudován malý pivovar s bydlením.
Častým případem záchrany staničních
budov je též jejich nové využití k bydlení.
Jestliže nový majitel navíc zachová jejich
původní charakter a nejlépe i některé identifikační prvky někdejšího provozu (např.
cedule se jménem stanice), stává se taková
adaptace i malou turistickou zajímavostí.
Železniční tratě se ruší i v posledních
letech a Správa železniční dopravní ces-
foto: autor
Mnoho železničních stanic chátrá a některé byly dokonce zbořeny. Naštěstí už ale známe také případy, kdy jsou nádražní
budovy zachráněny a následně slouží novému účelu.
Opravené budovy železniční stanice Zubrnice jsou dnes využívané jako muzeum.
ty, současný majitel budov a tratí, aktuálně jedná o jejich odprodeji (či převedení)
na nové majitele, jimiž mohou být i obce.
Nadějí, že se blýská na lepší časy a do záchrany někdejších nádraží či dokonce železničního provozu se zapojuje i místní
samospráva, je případ jihomoravského
Hevlína. Zástupci obce se ve spolupráci se
Spolkem pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě zasloužili o zapsání tamní
nádražní budovy na seznam kulturních památek a nyní jednají o jejím využití. Do budoucna by pak rádi obnovili provoz na trati
n
do Hrušovan nad Jevišovkou.
Náměty k řešení nabídne
obcím konference
obnovou a využíváním opuštěných nádražních budov se zabývá pátý ročník mezioborové konference
propaMÁtkY, kterou dne 13. listopadu pořádá
v prostorách hlavního nádraží v praze institut pro
památky a kulturu, o.p.s.
Účastníci vyslechnou příspěvky o různých typech
nádražních budov, možných směrech jejich využití,
úspěšných příkladech záchrany či konverze a možnostech financování projektů obnovy.
on-line registrace na konferenci probíhá na webu:
www.konference.propamatky.cz.
miChal rouBík
institut pro památky a kulturu, o. p .s.
k
desetiletí činnosti Společnosti Petra
Parléře, o. p. s., se 11. října v rezidenci pražského primátora na Mariánském náměstí v centru české metropole
uskutečnila konference O kráse a rozpadlosti měst. Její téma nebylo vybráno náhodně. Tato obecně prospěšná společnost si totiž klade za cíl přispívat k obnově a rozvoji
sídelních struktur a zasazovat se o to aby se
architektura u nás stala veřejným zájmem.
Na konferenci vystoupili architekti
a odborníci z dalších oborů, kteří se věnují zkoumání veřejného prostoru, a to
známých jmen, jako Jaroslav Wertig, Eva
Špačková, Eva Brandová, Pavel Hnilička,
Jan Sedlák, Tomáš Hradečný, Tomáš Vích,
Gabriela Elichová, Michael Šebek, Jaroslav
Šolc a další. Mnozí z nich také úzce spolupracují se Společností Petra Parléře.
Např. Pavel Hnilička připomněl, že
ve Vídni územní plán v hrubých rysech
ukazuje, podle jakých zásad by se mělo
město dál rozvíjet. Ještě ve 30. letech 20.
století měla Praha zpracovanou regulaci
na celé své území, nyní však má pouze jediný schválený plán na Anenskou čtvrť.
Podle Jana Sedláka se sice problematika
listopad 2012
veřejného prostoru v posledních dvaceti
letech stala i součástí veřejné diskuse, leč
přesto veřejný prostor prožívá novou krizi.
Jaroslav Wertig se zase zamýšlel nad postavením a rolí městských architektů a kladl si
otázku, jak se např. bratři Wiedermannové,
kteří si Františkovy Lázně předávali téměř
jako rodinný podnik, mohli tolik zasloužit
o jejich jednotný ráz.
od 1. 11. začíná další ročník
Soutěže Cena petra parléře
Takřka v předvečer konání konference
mohla Společnost Petra Parléře oznámit, že
Česká komora architektů (ČKA) dodatečně
potvrdila regulérnost soutěžních podmínek soutěže Cena Petra Parléře 2012, takže
zájemci z řad architektů o účast v soutěži
a zpracování ideových urbanisticko-architektonických řešení veřejných prostranství
měst Sokolov, Valašské Klobouky a Valašské Meziříčí a nefunkčního areálu v Železném Brodě se již mohou hlásit do letošního jubilejního 10. ročníku.
Pro ostatní města je důležité, že od letošního 1. listopadu mohou do dalšího ročníku soutěže přihlašovat zadání na rekon-
foto: archiv
v praze se probírala
»krása a rozpadlost měst«
Konferenci O kráse a rozpadlosti měst zahájil pražský primátor Bohuslav Svoboda.
strukci náměstí a jiných veřejných prostor
nebo na přestavbu budov ve vlastnictví
veřejné správy. Doba pro možnost přihlásit své náměty a získat pro město kvalitní
urbanistické-architektonická řešení je však
krátká, a proto se už nyní vyplatí začít sledovat podmínky příštího ročníku soutěže
na webu www.cenapp.cz.
Nelze však v té souvislosti nevzpomenout postesknutí, které na konferenci Krása
a rozpadlost měst rovněž zaznělo. To když
dlouholetí, v soutěži velmi úspěšní účastníci – mladí architekti Martin Rosa a Kamil
Mrva připomínali, že některé radnice nedovedou s řešeními, která pro jejich zadání ze soutěže vzešla, dále pracovat, byť šlo
o studie oceněné soutěžní komisí složenou
pokaždé z renomovaných českých architektů. Vedení měst také někdy podceňují další
/rš/
kontakt s tvůrci řešení.
49
Správa a rozvoj
Soutěž Cesty městy:
dvě ceny pardubicím
Cesty městy 2012 – výsledky
Kategorie Bodová řešení: pardubice 5 – zklidnění a oprava místní komunikace v rokycanově ulici
(prémie 30 tis. kč);
n Kategorie Liniová řešení: pardubice 7 –
Modernizace silnice iii/0362 pardubice-ohrazenice
n Kategorie Plošná řešení: Dvůr králové nad
labem – rekonstrukce náměstí t. G. Masaryka
n Zvláštní cena časopisu Moderní obec: Dobřany – rekonstrukce náměstí t. G. Masaryka;
n Zvláštní cena společnosti Škoda Auto:
krnov – cyklostezky městem (prémie 50 tis. kč);
n Zvláštní cena společnosti 3M Česko: tovéř –
okružní křižovatka a přechod pro chodce;
n Čestné uznání ministra dopravy: Most –
světelná signalizační zařízení s indikací odpočítávaného času.
n
Zástupci města perníku si v letošním ročníku soutěže Cesty městy, kterou vyhlašuje Nadace Partnerství, na pomyslné
stupně vítězů stoupli hned dvakrát. S čím zaujali porotu?
v
Jsou realizované úpravy v dané lokalitě
součástí nějaké koncepce? »Město Pardubice řeší v rámci dotačních programů bezbariérové trasy pro hendikepované občany,«
upřesňuje Alena Chuchlíková. »ÚMO 5 se
snaží v rámci možnosti postupně opravovat
poškozené chodníky a komunikace. V rámci IPRM pro část Dukla a Višňovka jsou připraveny další projekty zklidňování dopravy
pro revitalizaci jednotlivých vnitrobloků.
Realizace se předpokládá na jaře 2013.«
parduBiCe 5: Stačí doBrý nápad
»Impulsem k úpravám lokality byly stížnosti obyvatel domu čp. 2654, jimiž jsou
převážně osoby zdravotně hendikepované,
na fakt, že v daném prostoru chybí chodník
oddělující vozovku od domu,« vysvětluje
Alena Chuchlíková, vedoucí odboru investičního a správního ÚMO 5 Pardubice.
Výjezdem z domu se totiž rázem ocitali
na jednosměrné komunikaci. Ta sice byla
původně navržena jako účelová pro obsluhu parkoviště u domu, ale nárůstem intenzity automobilové dopravy vznikaly v přilehlé ulici Pichlova kolony, kterým se mnozí
řidiči snažili vyhnout objížďkou právě přes
místní komunikaci.
Projektovou dokumentaci zpracoval
Ing. Hynek Seiner z kanceláře autorizované
pro Dopravní stavby a Městské inženýrství:
»Původní zadání, zřízení chodníku, však narazilo na inženýrské sítě včetně horkovodu.
Přeložit horkovod bylo mimo rozpočtové
možnosti. V případě využití dotací byl problém s tím, že se tyto peníze uvolňují teprve
na sklonku léta a horkovod nelze překládat
v topné sezoně. Během diskuse mezi Policií
ČŘ a vedením ÚMO 5 padla první myšlenka
„zaslepit“ komunikaci.«
Přes provedené úpravy je s podivem, že se
občas najdou neukáznění řidiči, kteří je nerespektují a projíždějí přes trávník. Zamezit
by se tomu mělo osazením mobiliáře.
parduBiCe 7: Stop nehodám
Co říká prvenství mezi liniovými řešeními
za úpravy silnice III/0362 v sedmém pardubickém obvodu jeho starosta Vítězslav Čapek? »Ocenění si velmi vážím a poděkování
patří především autorovi projektu Ing. Petru Novotnému z Ateliéru malých okružních
křižovatek.« S vyřešením dopravní situace,
dříve problémové křižovatky s provozem
MHD, nákladní dopravy, cyklisty a chodci, jsou podle starosty spokojeni všichni
účastníci dopravního provozu. »Pokud vím,
nedošlo od realizace projektu k žádné dopravní kolizi s následkem zranění.«
Na středovém ostrůvku křižovatky upoutá pozornost zmenšená kopie Stonehenge.
Více informací k těmto i dalším soutěžním
projektům naleznete na: http://www.nadacepartnerstvi.cz/doprava/databaze-rocnik2012.
»Sloupy symbolizují ohradu, což koresponduje s názvem místní části Ohrazenice.
A navíc sousedí křižovatka s přírodním relaxačním a sportovním areálem, jemuž se
říká park Ohrádka,« vysvětluje starosta.
Chystá MO 7 další úpravy za účelem
zklidnění dopravy? »Náš obvod je rozsáhlý
a celé Pardubice jsou protkány cyklostezkami, tudíž řada křižovatek stále čeká na své
finální řešení. Občané podávají náměty
a diskutují prostřednictvím tzv. místních
komisí, jež fungují v každé místní části MO
a jsou poradním orgánem rady našeho zastupitelstva,« dodává Vítězslav Čapek. n
foto: archiv naDace partnerství
soutěži účinných a inspirativních
opatření měst a obcí ke zklidnění dopravního provozu a zvýšení
bezpečnosti všech jeho účastníků si cenu
v kategorii Bodová řešení vysloužil projekt
pátého pardubického městského obvodu
»Zklidnění a oprava místní komunikace
v Rokycanově ulici«. V kategorii Liniová řešení zvítězila »Modernizace silnice III/0362
v sedmém pardubickém obvodu v místní
části Pardubice-Ohrazenice«.
foto: archiv naDace partnerství
Řešená komunikace v Rokycanově ulici v pardubickém MO 5 (před a po úpravách). Bohužel i dnes se najdou řidiči, kteří řešení nerespektují a jsou schopni projet přes trávník.
Zakomponování cyklodopravy v zadání projektu nejprve nebylo. Nakonec se podařilo cyklostezku s komunikací propojit netradičně.
50
listopad 2012
foto: petr šMíD/naDace partnerství
Správa a rozvoj
»maličkoSti«, jež rozhodovaly
Při rozhodování o tom, komu letos udělit
Cenu Moderní obce, hrály roli i »maličkosti«. Jako třeba dohoda s památkáři, kteří
požadovali z náměstí odstranit všechny
stromy. »Vycházeli z dobových snímků,
na nichž stromy na náměstí opravdu nebyly. Ale to přece neznamená, že tam nemohou být v naší době! Díky kompromisu polovina lip na náměstí zůstane. Za to děkuji
i památkářům,« vysvětluje Marek Sýkora.
Radnice se domluvila i s vlastníky inženýrských sítí, aby je souběžně s rekonstrukcí náměstí vyměnili či rekonstruovali.
»Skloubit pět a více investorů najednou,
když v jednom termínu musíte mít projekt
a stavební povolení a pak podle harmonogramu provádět práce, když každý investor má svého projektanta, stavební dozor
i vlastní normy a postupy, je vážně složité!
V případě náměstí však vlastníci sítí byli
vzorní a připravení,« chválí starosta.
Ve městě auta z náměstí nevyhánějí. Ale parkovací místa jsou tam jednoznačně vymezena a špatné parkování hlídá policie. Na náměstí zatím nemají ani parkovací automaty.
Cena moderní obce
patří městu dobřany
V letošním ročníku soutěže Cesty městy získalo Cenu Moderní
obce město Dobřany (okr. Plzeň-jih) za rekonstrukci náměstí
T. G. Masaryka. Tato investice v hodnotě 52 mil. Kč rehabilitovala a dotvořila městské historické centrum včetně technické
obnovy, přičemž rekonstruovaná plocha zaujímá 13 800 m2.
když veřejný proStor žije
Při rekonstrukci náměstí se pamatovalo
na to, aby prostor býl technicky připraven
na konání společenských, kulturních a jiných akcí. Součástí stavby je dokompletované slavnostní osvětlení, úpravy silnoproudých rozvodů, umístění vánočního
stromu či připojovacích bodů pro stánky
apod. Starosta je rád, že tam kromě města pořádají své akce i další subjekty: »Jde
o nejméně třicet akcí ročně. Nedávno se
náměstí zahajovala největší středoevropská
soutěž ohařů – Memoriál Karla Podhajského a konal se tam i festival Radbuza Fest.«
»Dovolím si poděkovat všem, kteří se
o tuto investici zasloužili. Kromě Evropské
unie, která prostřednictvím ROP Jihozápad
poskytla spolu s Plzeňským krajem dotaci ve výši 76 % nákladů na realizaci, to byli
zejména architekt Miroslav Lexa, projekční
firma D Projekt Plzeň s Karlem Nedvědem
jako hlavním projektantem, dodavatelská
firma BP Stavby CZ a ten, kdo celý projekt
bravurně řídil – můj předchůdce ve funkci
starosty Jaroslav Sýkora,« uzavírá současný
n
starosta Dobřan.
listopad 2012
Náměstí je klidné, ale umí přijmout například i rockový festival Radbuza Fest
se čtyřmi tisícovkami účastníků.
i změny na náměStí Se předem
proBraly S oBčany
Na náměstí zaujme i rozvržení jeho plochy
do rastrů osově 6 x 6 m s šířkou rastrů 0,5 m.
Rastr je vytvořen z nové žulové dlažby řezané ve světlém odstínu, výplň čtverců mezi
jednotlivými rastry sestává z původních
šedých žulových kostek stávající vozovky
komunikace kolem náměstí. Dlažba je řádková a směr linek v sousedních polích se
vždy střídá.
Starosta má za to, že se i pro rekonstrukci
náměstí vyplatilo, když při přípravě programu rozvoje města radnice za pomoci
občanského sdružení Agora Central Europe
uspořádala průzkum názorů obyvatel na to,
co jim v Dobřanech chybí, vadí nebo jaké
změny by si přáli. »Písemně nebo formou
telefonických rozhovorů přímo se dotazujících zastupitelů či úředníků města se průzkumu zúčastnilo neuvěřitelných bezmála
20 % obyvatel města starších 18 let! Podle
výsledků průzkumu byla utvářena strategie rozvoje města, která formou veřejných
setkání byla dále občany ještě „dopilovávána“. Náročné, ale nesmírně zajímavé a poučné!« zdůrazňuje Marek Sýkora.
ivan ryšavý
foto: petr šMíD/naDace partnerství
parkování na náměStí zůStalo,
doStalo však lepší řád
»Historické jádro bylo navrženo jako zóna
s regulací dopravy, do níž je omezen vjezd
vozidlům nad 5 tun v časově omezených
intervalech (zásobování),« pokračuje Karel
Nedvěd. »V zóně je omezena jízdní rychlost
a v celém jejím rozsahu lze parkovat jen
na určených plochách. Vlastní náměstí je
dopravně řešeno jednosměrnou místní obslužnou komunikací s organizací dopravy
v souladu se stavem před rekonstrukcí.«
Parkovat lze na náměstí na kolmých stáních podél vnější strany jednosměrné obslužné komunikace mezi nově vysazenými
lípami. K dispozici je i parkoviště proti budově radnice, na něž se najíždí přes přejezdnou obrubu výšky 2 až 5 cm.
»Je to asi trošku rarita, ale my auta z centra nevyháníme,» poznamenává starosta Bc.
Marek Sýkora. »Chceme, aby náměstí co
nejvíce žilo, a tak tam pouštíme i auta při
vědomí určité lenosti lidí. Zatím dokonce
ani nemáme parkovací automaty, parkování na náměstí je zdarma. A špatné parkování hlídá policie. Jsem rád, že se nám to zatím vyplácí a na rozdíl od některých jiných
měst v kraji naše náměstí opravdu žije.«
foto: archiv Města
p
odle Ing. Karla Nedvěda, jehož projektová kancelář D PROJEKT PLZEŇ
Nedvěd, s. r. o., spolu s plzeňským
Architektonickým studiem – Ing. arch. Jaroslava Lexová projekt připravila, kromě
nového architektonického ztvárnění plochy náměstí v historické zóně města byly
hlavním úkolem řešení úpravy stavebnětechnického stavu včetně změny povrchu
náměstí s vazbou na úpravu zeleně a vhodné doplnění městským mobiliářem. Volná
plocha náměstí při jeho jižní straně je nyní
doplněna kašnou v průsečíku tras hlavních
pěších směrů a v návaznosti na kostel sv.
Mikuláše se nově označila poloha bývalého
pohřebiště zadlážděným křížem.
Cyklistům na náměstí slouží cyklostojany
u všech významných objektů v centru
včetně obchodů a restaurací. Vjezd do náměstí z hlavního průtahu městem je určen
jen cyklistům, nikoliv pro automobily.
51
Správa a rozvoj
havířov je městem zeleně
Statutární město Havířov není klasickým městem s dlouholetou historií a tradicí. Jeho vznik v roce 1955 je spojen s rozvojem hornictví po druhé světové válce v oblasti severovýchodní
Moravy. Správní obvod města Havířova leží na jižním okraji
ostravsko-karvinské průmyslové oblasti mezi Ostravou a pohraničním městem Český Těšín.
d
říve býval Havířov úzce spojován
s hornictvím. Přestože vždy pro horníky a hutníky znamenal vyhledávané místo k životu, město nikdy nepatřilo
k tradičním turistickým destinacím. Obrat
zvolna nastával v novodobé historii města.
Svou aktivitou při zlepšování životního prostředí Havířov získal image »města zeleně«
a stává se jedním z nejlepších prostředí pro
bydlení v celé ostravské aglomeraci.
Město k rozvoji svého území využívá řadu
nástrojů. Od tvorby strategických rozvojových dokumentů, přes iniciaci konkrétních
záměrů řešících stanovené priority rozvoje,
hledání možností vícezdrojového financování až po evaluaci dopadů realizovaných
aktivit. Komplexnost a provázanost plánovacích a projektových aktivit dokáže městu
nejen zvýšit efektivitu vynakládaných rozpočtových prostředků, ale i urychlit realizaci rozvojových projektů – a navíc bez rizika
ohrožení hospodaření města.
v čerpání pomoCi eu na špiCi
mezi měSty v kraji
Jak zrekapituloval primátor Ing. Zdeněk
Osmanczyk, Havířov od roku 2007 významně zvyšuje objemy finančních prostředků
na investiční výstavbu. Roční objem investic činí průměrně 450 mil. Kč. Letos městský rozpočet počítá už s téměř 670 mil. Kč
na investice. Při svém rozvoji město využívá také dostupné dotační možnosti. Za posledních pět let město získalo 1,6 mld. Kč
z různých dotačních titulů.
Největší podíl připadá na zdroje Evropské
unie. Havířov dosud dosáhl na téměř 1,1
mld. Kč z EU, což odpovídá více než třinácti
tisícům korun na občana. V úspěšnosti čerpání EU fondů při přepočtu na obyvatele
Havířov předstihl i krajskou metropoli Ostravu. V celorepublikovém srovnání je Havířov v tomto ukazateli v první polovině mezi
statutárními městy, v rámci Moravskoslezského kraje pak na špici.
Výdaje města na investice od roku 2005 (v tis. Kč)
700 000
600 000
500 000
400 000
300 000
200 000
100 000
0
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
plán 2012
Z jakých zdrojů od roku 2007 čerpal Havířov podporu
Podíl zdrojů přiznané podpory
pro město Havířov
Podíl operačních programů na získané
podpoře z EU
OPVK 4 % OPLZZ 3 %
dotace z EU
68 %
dotace ze SR
31 %
dotace MSK 1 %
IOP 20 %
OPŽP 43 %
ROP MS 30 %
aBy dotaCe plnily Svůj účel
Snaha o získávání podpor z různých dotačních titulů s sebou nese velké nároky
na proces plánování, projektovou přípravu – a také na systém financování. »Dotace
je pouhý nástroj a úkolem úředníků města
bylo naučit se s ním správně pracovat,« říká
Ing. Ladislav Nedorost, vedoucí oddělení
strategického rozvoje Magistrátu města Havířova. Bylo třeba, aby aktivity, které město
podnikalo a podniká, byly vzájemně provázány a zachovávaly logickou souvislost
v postupném procesu rozvoje území s cílem naplnit vizi města.
V Havířově k tomu učinili tyto kroky:
n vytvořili vnitřní integrovaný systém
projektů, který shromáždil rozvojové záměry města;
n zpracovali analýzu možností financování projektů – všechny záměry svým finančním objemem totiž několikanásobně
překračovaly rozpočtové možnosti města;
n provedli odhad finanční náročnosti
projektů financovaných z fondů EU;
n připravili strategický plán rozvoje včetně akčního plánu, tedy koncepční dokumenty, jež definovaly priority a investiční
záměry, které mají být uskutečněny;
n při podávání žádostí o finanční podporu se opírají o pomoc externích poradců;
n rozšířili znalostní základnu úředníků
magistrátu v oblasti čerpání EU fondů;
n uskutečnili vzdělávání v oblasti projektového a procesního řízení, strategického
plánování a řízení, rozvoje lidských zdrojů,
a užívání metod hodnocení efektivity fungování magistrátu města;
n sjednali úvěrový rámec, napomáhající
s financováním projektů a zvládnutím cash-flow.
K největším akcím patří budování kanalizační sítě v místních částech (Dolní Suchá, Prostřední Suchá, Bludovice a Dolní
Datyně), modernizace městské sportovní
haly i regenerace panelových sídlišť. V Havířově permanentně dochází k úpravám
veřejného prostranství, výsadbě zeleně
a péči o vzhled města. Životnímu prostředí přispívá i ekologizace a obnova vozidel
městské hromadné dopravy. Nyní MHD
v Havířově zajišťuje 60 % vozidel s pohonem na stlačený zemní plyn, což město řadí
na špici ve využívání ekologické dopravy.
Město chystá další projekty, které ještě
více zlepší život v lokalitě a přispějí k růstu
návštěvnosti města. Mj. půjde o: dopravní terminál; centrum dopravní výchovy;
budování cyklostezek; rekonstrukce dětských hřišť; výstavbu parkovacích domů;
přípravu průmyslové zóny; rozvoj elektronizace služeb a budování metropolitní sítě
(eGovernment); digitalizaci městského archivu; výstavbu areálu volného času; hledání soukromých investorů pro výstavbu
obytných domů a o další pokračování ren
generace panelových sídlišť.
lukáš nehyBa
zDroj: aQe aDvisors, a. s.
52
aQe advisors, a. s.
listopad 2012
Správa a rozvoj
Bezpečné lokality nedocílíme
pouhým zavedením kamer
p
rojekt reaguje na obecnou situaci
v sídlištních komplexech a obytných
domech po celé republice. Soustřeďuje se na bezpečnostní a pořádková místa uvnitř domů, ale předpokládá, že provedená opatření ovlivní i stav jejich okolí.
K cílům projektu patří: zvýšit bezpečnost
obyvatel, snížit anonymitu, riziko pohybu
neoprávněných osob v domě a vandalismus, zamezit páchání trestných činů a přestupků v prostorách domu a zlepšit nabídku
sociálních služeb v domě či blízkém okolí.
ních smluv, ale též o jejich srozumitelnost
v domovních řádech. Ta je předpokladem
pro jejich vymahatelnost.
Situační, ale i SoCiální prevenCe
K dalším úspěšným opatřením zavedeným
ve sledovaném bytovém domě patří:
n Nízkoprahová klubovna v domě. Nabízí
dětem nájemníků volnočasové aktivity. Má
dobrý vliv na jejich pohyb a chování ve společných prostorách domu. Je prevencí úrazů, konfliktů a stížností nájemníků.
n Sociální asistenti. Fungují v domě pro
terénní práci s dětmi a mládeží ve společných prostorách domu a v jeho okolí.
Usměrňují chování dětí a ve spolupráci
s instruktory klubovny se je snaží zapojit
do její činnosti.
n Prvky situační prevence. Jsou důležitou součástí projektu. Ověřili jsme si však,
že instalace přístupových, kamerových či
protipožárních systémů není pro bezpečné bydlení přínosem, pokud nenavazuje
na další sociální, organizační a režimová
opatření, na aktivní a konstruktivní komunikaci mezi vlastníkem domu a nájemníky i mezi nájemníky samými. Kamerové
a přístupové systémy zvyšují pocit vlastní
odpovědnosti. Instalovány byly po diskusi
s nájemníky, kteří se, společně s vlastníkem
domu, rozhodovali v kolizi práv mezi právem na soukromí a právem na bezpečnost.
n Výrazný pokles událostí evidovaných
policií. Srovnávací sociologické šetření
o míře pocitu ohrožení, jež mezi obyvateli domu proběhlo na konci letošního září,
srovnávalo stav z roku 2009 (před pilotáží).
(V době přípravy tohoto textu se výsledky
ještě vyhodnocovaly.)
n Průzkum v sousedních bytových domech.Tento ukazatel je důležitým kritériem
pro vyhodnocení přirozeného vedlejšího
efektu při využití prvků situační prevence.
Situační prevence kriminalitu zpravidla neodstraní, ale »vytlačí« ji mimo dosah účin-
foto: archiv autorů
výSledky BrněnSké pilotáže
V roce 2010 skončila s podporou Statutárního města Brna (400 tis. Kč) a přidělené
dotace z MV (600 tis. Kč) II. etapa pilotáže
projektu, jež se týkala bytového domu Koniklecova č. 5 v Městské části Nový Lískovec.
Na projektu se podíleli též zástupci Městské
policie (MP) Brno, Krajského ředitelství Policie ČR Jihomoravského kraje, krajského
HZS, Asociace technických bezpečnostních
služeb Grémium Alarm, Probační a mediační služby ČR a dané MČ. Jaké jsou dosavadní výsledky?
n Regenerace bytového domu. Přispěla
ke snížení spotřeby energií a tím nákladů
na bydlení. Toto dílčí opatření pozitivně
ovlivní prvotní příčinu problémů, jejichž
důsledkem je »dluhová spirála«, která může
vést ke drobné i závažné kriminalitě. MČ
jako vlastník domu individuálně pracuje
s nájemníky ohroženými sociálním vyloučením kvůli problémům s úhradou nájmu.
n Návrat k institutu domovníka. Domovník je klíčová osoba – vedle úkolů při
údržbě a úklidu domu zaručuje rychlou reakci na porušení pravidel. Jeho přítomnost
a schopnost komunikovat s nájemníky bezprostředně, se znalostí prostředí a poměrů
je neocenitelnou službou.
n Jednoznačná a srozumitelná pravidla
pro užívání bytů a společných prostor. Nejde jen o právně precizované texty nájem-
Vstupní prostor domu – stav před a po úpravách, včetně nového komunikačního panelu.
listopad 2012
foto: archiv autorů
Projekt prevence kriminality Ministerstva vnitra (MV) »Bezpečná lokalita – Bezpečné bydlení« chce přispět nejen ke zvýšení standardu bezpečí, ale i ke zlepšení mezilidských vztahů
a spolupráce veřejnosti, policie, samospráv a vlastníků domů.
Bezpečný dům včetně provedeného
zateplení a celkové revitalizace.
nosti systémů. Situační prevenci je nutno
provádět souběžně s prevencí sociální, jež
se zaměřuje na konkrétní příčiny.
n Úzká spolupráce s MP. Ta navazuje
na její projekt »Územář«, jehož cílem je
přímá a účinná komunikace veřejnosti se
strážníky, kteří odpovídají za svěřené území. Represivní úloha policie se doplňuje
o úlohu preventivní.
nejnovější opatření
Pilotáž v Koniklecově ulici ještě neskončila,
z novinek posledních měsíců lze zmínit:
n Manuál bezpečného bydlení. Všichni
zúčastnění se na jeho přípravě budou podílet až do první poloviny roku 2013. Manuál
poslouží vlastníkům domů i nájemníkům,
kteří se rozhodnou zvýšit standard bezpečí
a společně projeví zájem věc řešit. Policie je
v rámci svých možností jistě podpoří.
Ale klíčem k bezpečnému bydlení není policie. Stejně jako se snažíme sami postarat
o své zdraví či své peníze, musíme udělat
základní opatření k zajištění svého bezpečí:
Chovat se odpovědně, přiměřeně investovat do zabezpečení svého majetku a nalézt
dostatek odvahy k podpoře komunity slušných nájemníků bytového domu, v němž
žijí.
n Ambulantní sociálně právní poradna
pro nájemníky. Ambulance zahájila činnost letos v srpnu. Tímto krokem navazujeme na stávající práci MČ, která usiluje
o minimalizaci možného sociálního vyloučení nájemníků.
Závěrem je třeba zopakovat, že bezpečné
bydlení není jen otázkou zámků nebo kamerových systémů, ale výrazně se na něm
podílí i vhodné uplatnění komunitního
dobrovolnictví, sociálních a volnočasových
programů. Ty však nemusí být výhradně
v režii samosprávy, ale měly by se stát standardním nástrojem i vlastníků a správců
n
bytových domů.
pavel koCáBek
tomáš koníček
bezpečnostní experti
53
ilustrační foto: rené volfík
Správa a rozvoj
Ovzduší ve Slezsku a na severní Moravě (na snímku Ostrava) patří k nejznečištěnějším v Česku. Nejhůře tam bývá na podzim a v zimě.
pro smogové situace začala
od září platit nová pravidla
Na severní Moravě a ve Slezsku začal v říjnu lidi opět trápit
smog. Povolený denní limit koncentrace polétavého prachu
50 mikrogramů na metr krychlový tam v tyto dny bývá dvakrát, případně ještě více překročen. Co na to říká legislativa?
v
závěru minulého měsíce zástupci
ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)
informovali o změnách ve vyhlašování
smogových situací a regulací, k nimž došlo 1. září s nabytím účinnosti nového zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.
O těchto novinkách hovořili na ostarvském
magistrátu ředitel pobočky Dušan Žídek
a Roman Volný.
kdy naStává Smogová SituaCe
Jak oba upozornili, smogovou situací se
podle § 9 uvedeného zákona rozumí stav
mimořádně znečištěného ovzduší, kdy
úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozónem překročí některou
z prahových hodnot uvedených v příloze
č. 6 k tomuto zákonu za podmínek uvedených v této příloze. Z přílohy oba zástupci
ČHMÚ zejména zdůrazňovali část týkající
se aktuálního problému, a to polétavého
prachu, konkrétně suspendovaných částic
PM10.
»Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřící lokalitě reprezentativní
pro úroveň znečištění v oblasti minimálně
100 km2 překročila 24hodinová průměrná
koncentrace částic PM10 hodnotu 100 mikrogr./m3 ve dvou po sobě následujících
dnech a zároveň je za posledních 6 hodin
alespoň na polovině měřících stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí
trend hodinových koncentrací částic PM10,«
uvedli zástupci ČHMÚ. Trend koncentrací
částic PM10 se přitom vyhodnocuje z časové řady klouzavých 12hodinových průměrů
hodinových koncentrací.
Regulační prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň
na polovině měřících lokalit reprezentativních pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila 24hodinová průměrná koncentrace částic PM10 hodnotu
150 mikrogr./m3 ve třech po sobě následujících dnech a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřících stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí
Ve Věstníku MŽP ČR č.9/2012 jsou uvedena vymezená území
a reprezentativní stanice pro jednotlivé znečišťující látky
Střední Moravy, severní Moravy a Slezska se týkají tyto stanice pro měření částic PM10:
1) aglomerace ostrava/karviná/frýdek-Místek (bez třinecka) – stanice český těšín, frýdek-Místek, havířov,
karviná, ostrava-fifejdy, orlová, ostrava-zábřeh, Bohumín;
2) třinecko – stanice třinec-kosmos, třinec-kanada;
3) zóna Moravskoslezsko – stanice opava-kateřinky, studénka;
4) zóna střední Morava – stanice olomouc-hejčín, přerov, prostějov, zlín, jeseník.
zDroj: čhMÚ
54
Odkazy na legislativu
n zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 sb.
(účinnost od 1. 9. 2012)
n vyhláška MŽp čr č. 330/2012, o způsobu
posuzování i vyhodnocování úrovně znečištění,
rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění
a při smogových situacích
n věstník MŽp čr 09/2012 – sdělení odboru ochrany ovzduší, kterým se stanoví seznam
reprezentativních měřících lokalit pro vyhlašování
smogových situací.
zDroj: čhMÚ
trend hodinových koncentrací částic PM10.
Trend koncentrací částic PM10 se vyhodnocuje jako v předchozím případě.
ukončení Smogové SituaCe
Smogová situace je ukončená, jestliže
na žádné měřící lokalitě reprezentativní
pro úroveň znečištění v oblasti minimálně
100 km2 není překročena žádná prahová
hodnota, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické předpovědi se neočekává obnovení
meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48 hodin
následujících po poklesu úrovní znečištění
pod prahové hodnoty.
»Časový interval 12 hodin se zkracuje až
na 3 hodiny, nelze-li meteorologické podmínky označit jako podmiňující smogovou
situaci a podle meteorologické předpovědi
je téměř vyloučeno, že během nejbližších 48
hodin takové podmínky opět nenastanou,«
potvrdili Dušan Žídek a Roman Volný.
Smogové situace a regulace vyhlašuje/
odhlašuje MŽP, resp. jím pověřená organizace – Český hydrometeorologický ústav
/st/
(ČHMÚ).
listopad 2012
L e g i s L at i va
Změny
v exekučním
řádu směrem
k obcím
D
evatenáctého září letošního roku
Poslanecká sněmovna přijala novelu občanského soudního řádu
a exekučního řádu. Jaké jsou dopady, které
obecním rozpočtům přináší?
Poslancům se podařilo přehlasovat senátní pozměňovací návrh, který byl pro
obce krajně nevýhodný. Tím nadále věřitelům zůstává zachováno právo svobodné volby exekutora bez ohledu na místní
příslušnost, ale zároveň se zabránilo zásadnímu zásahu do vymáhaní komunálních pohledávek, které lze vedle výkonu
rozhodnutí a exekuce vymáhat i daňovou
exekucí (místní poplatky, pokuty, místní
daně). Senát totiž ve svém pozměňovacím návrhu původně navrhoval, aby při
vymáhání daňových pohledávek náklady
exekuce nesl povinný jen do výše stanovené daňovým řádem a zbytek by exekutorovi doplácel oprávněný. Fakticky by to
znamenalo, že obce by byly na exekucích
značně ztrátové a musely pohledávky vymáhat buď samy, nebo prostřednictvím
finančních úřadů. Naštěstí si poslanci
uvědomili, že obce na to nemají ani lidi,
ani prostředky a senátní návrh přijat nebyl.
Návrh na exekuci se nadále podává
k exekutorovi, který žádá soud o pověření
k provedení exekuce. Novinkou je, že pověření exekutora není rozhodnutím, tudíž
proti němu není přípustné odvolání a odpadají dnešní průtahy s vyznačováním
právní moci na usnesení. Exekutor poté,
co je soudem pověřen, zašle povinnému
uvědomění o exekuci a poučí ho o možnosti podat návrh na zastavení exekuce
do 15 dnů od doručení výzvy exekutora,
jinak exekuci provede. Včas podaný návrh na zastavení exekuce má odkladný
účinek.
Novela zavádí i úpravu horní hranice cestovného v § 87 exekučního řádu, kdy Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou upraví
horní hranici výše cestovních náhrad, které
bude exekutor účtovat povinnému. Vícenáklady by exekutorovi hradil oprávněný
podle hesla: »Buď si vezmi exekutora z místa, nebo si zvol, koho chceš, ale za nadstandard si připlatíš«. I nadále však platí
možnost upravit maximální výši účelných
hotových výdajů mezi oprávněným a exekutorem smlouvou podle § 90 exekučního
řádu a novela se nebude aplikovat se zpětnými účinky.
Při vymáhání výživného pro nezletilé dítě
bude mít exekutor možnost pozastavit řidičské oprávnění. To neplatí v případě, kdy
to povinný potřebuje k výkonu povolání.
I tak lze očekávat, že příslušná pracoviště
budou mít co do činění s touto novou agendou. Exekuční příkaz se doručí orgánu, který vede registr řidičů podle zvláštního právního předpisu.
Návrh na exekuci se nadále podává k exekutorovi,
který žádá soud o pověření
k provedení exekuce.
Počínaje 1. 1. 2013 již soudy nebudou
provádět výkon rozhodnutí tam, kde lze
povinnost vykonat podle správního nebo
daňového řádu. Naopak výkon rozhodnutí
vyklizením s bytovou náhradou budou vykonávat jen soudy.
Nové možnosti vedení exekuce na mzdu
a účet manžela povinného, nové způsoby
provedení exekuce (dražba pohledávky,
členských práv v bytovém družstvu nebo
správa nemovitosti) otevírají prostor
pro posílení vymahatelnosti pohledávek
obecně.
Novela nabude účinnosti k 1. 1. 2013. n
LUKÁŠ JÍCHa
exekutorský kandidát
Exekutorský úřad Přerov
JUDr. Tomáše Vrány
MO001350
NOVOROČENKY které pomáhají
KONTU
BARIÉRY
listopad 2012
Moderni obec_210x147.indd 1
Více informací o nabídce
tištěných a elektronických
novoročních přání pro
firmy, úřady a instituce
na www.kontobariery.cz
a www.antipol.cz nebo
na tel: 224 214 452,
541 229 075 a 775 975 55
626.
17.10.2012 11:10:53
Zásadní změny
v rozpočtovém
určení daní
pro obce
Z
ákladní princip novely zákona o rozpočtovém určení daní vychází z formulace v Programovém prohlášení
vlády: Cílem vlády je dlouhodobá stabilní
dohoda, která formou zákona stanoví příjmy obcí tak, aby se snížil současný diskriminační rozdíl příjmů na obyvatele mezi
»nejchudšími« a »nejbohatšími« obcemi
a aby to odpovídalo situaci ve vyspělých zemích EU. Nová úprava v principu navazuje
na novelu zákona o rozpočtovém určení
daní z roku 2008. Zachovává druhy sdílených daní včetně uplatnění tzv. motivačních složek a oddělený propočet daňových
příjmů pro čtyři největší statutární města
pomocí samostatných koeficientů podle
přílohy č. 3 zákona. Dále zůstává princip
rozdělení sdílených daní pro ostatní obce
podle čtyř velikostních skupin obcí s využitím koeficientů a násobků postupných přechodů podle přílohy č. 2 zákona. K řešení
specifik obcí se i nadále využívají další dílčí
kritéria s různou váhou v propočtu daňových příjmů.
Nový návrh v principu realizuje systém,
který má zmírnit neodůvodněné disproporce mezi obcemi a zabezpečit, aby hodnota
výnosu na obyvatele, zjištěná jako průměr
výnosů za jednotlivé obce v rámci sledovaných velikostních kategorií, byla na úrovni
9000 Kč nebo vyšší.
ZMĚNa PODÍLŮ Na sDÍLeNÝCH
DaNÍCH
Přijatá novela mění především celkové
podíly obcí na sdílených daních, kdy celostátní výnos těchto daní je rozdělován mezi
státní rozpočet, kraje a obce.
U obcí se zvyšují sdílené daňové příjmy
proti platné úpravě zakotvené v § 4 odst. 1
zákona 243/2000 Sb.:
n z 19,93 % výnosu daně z přidané hodnoty na 20,83 % (od 1. 1. 2016 na 21,93 %),
n z 21,4 % výnosu daně z příjmů fyzických
osob ze závislé činnosti a funkčních požitků na 22,78 % (od 1. 1. 2016 na 23,58 %),
n z 21,4 % výnosu daně z příjmů fyzických
osob vybírané srážkou na 23,58 %,
n z 21,4 % výnosu z 60 % výnosu daně
z příjmů fyzických osob z podnikání
na 23,58 %,
n z 21,4 % výnosu daně z příjmů právnických osob (kromě případů, kdy je poplatníkem obec nebo kraj) na 32,58 %.
Aby bylo možné zvýšit podíl obcí v roce
2013 na uvedených sdílených daních, jsou
příslušné objemy vybilancovány na úkor
státního rozpočtu v celkové výši 12 mld. Kč
(uváděné částky daní odpovídají předpokládaným výnosům predikovaným Ministerstvem financí pro rok 2013, o uvedené
objemy je už snížen návrh státního roz-
56
počtu na další rozpočtový rok). Původní
vládní představa, že do daňových příjmů
obcí budou vybilancovány objemy na úkor
celostátních dotačních programů, ze kterých jsou doposud centrálně, a tudíž málo
efektivně financovány ze státního rozpočtu
rozvojové projekty v obcích, se uskutečnila
jen v omezeném rozsahu.
Přibližně 10,5 mld. Kč bylo získáno plošným krácením objemů výdajů státního rozpočtu. Prakticky jediný přesun uceleného
dotačního titulu představuje 1,5 mld. Kč dosavadního příspěvku na školství, který uvolňuje každoročně Ministerstvo financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa v rámci
finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí, resp. hlavního města Prahy.
K dosažení vytyčených změn v rozdělení daňových příjmů na obce bylo nutno
přistoupit i k určitému snížení daňových
příjmů u čtyř největších statutárních měst
(v úhrnu jde o 1,1 mld. Kč). U hl. m. Prahy
je to snížení o 0,65 mld. Kč (objemy daní,
které Praha dostává podle přílohy č. 1 zákona jako kraj, nejsou kráceny). Celkový
pokles o 0,45 mld. Kč u dalších třech statutárních měst je procentuálně vyvážený
ve vztahu k objemu jejich příjmů ze sdílených daní; s použitím shodného přepočítacího koeficientu. To znamená snížení pro
Plzeň o 90 mil. Kč, pro Ostravu o 160 mil.
Kč a pro Brno o 200 mil. Kč. V návaznosti
na tyto změny jsou upraveny i koeficienty
v příloze č. 3 zákona č. 243/2000 Sb.
ZMĚNa KRitÉRiÍ a JeJiCH vÁHY
K významným změnám dochází u kritérií
a jejich váhy při propočtech podílu sdílených daní na jednotlivé obce. Váha kritéria
celkové rozlohy katastrálních území obce
se návrhem nemění, zůstává ve výši 3 %.
Dochází však k významné změně, pokud
jde o rozsah, v jakém je katastrální území
obce promítnuto do propočtu.
Důvodem pro toto opatření je dlouhodobá kritika existujících neopodstatněných
extrémů v daňových příjmech některých
obcí, která je způsobená mimořádně velkým extravilánem. Výměra, která se zahrnuje do propočtu, se omezuje maximálně
na plochu 10 hektarů na obyvatele.
Zcela novým kritériem je počet dětí
mateřských škol a žáků základních škol
s váhou 7 %. Zdrojem dat o počtech žáků
Základní údaje
n V částce 104 Sbírky zákonů byl 10. 9. 2012
zveřejněn pod č. 295 zákon, kterým se mění zákon
č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů
některých daní územním samosprávným celkům
a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém
určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004
Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony. Tímto aktem
bylo završeno dlouhodobé úsilí o změnu výše
a rozdělování daňových příjmů obcí vymezených
zákonem č. 243/2000 Sb.
n Zákon č. 295/2012 Sb. nabývá účinnosti 1.
ledna 2013, s výjimkou části třetí, která nabývá
účinnosti 1. ledna 2016.
ILUSTrační FOTO: Dagmar hOFmanOVá
L e g i s L at i va
Městský úřad v Jaroměři.
(dětí) bude dokumentace škol vedená podle školského zákona, konkrétně statistické
výkonové výkazy převzaté z Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy zpracované
k 30. 9. předchozího roku.
Pro účely propočtu se počtem dětí rozumí počet dětí účastnících se předškolního
vzdělávání a počtem žáků se rozumí počet
žáků plnících povinnou školní docházku
ve školských zařízeních, jejichž zřizovateli
jsou obce.
V zájmu srovnání disproporcí daňových
výnosů na jednoho obyvatele mezi obcemi
různých velikosti, jejichž souhrnný průběh
byl charakterizován kritizovanou U – křivkou, byla u kritéria prostý počet obyvatel
zvýšena jeho váha ze 3 % na 10 %. V důsledku změn váhy u výše uvedených kritérií se
váha kritéria postupné přechody snižuje
z 94 % na 80 %. V důsledku provedených
úprav se rovněž mění koeficienty a násobky
postupných přechodů v příloze č. 2 zákona
č. 243/2000 Sb.
Propočty tzv. motivačních složek, tj. daňových výnosů podle § 4 odst. 1 písm. g)
a i) zůstávají nezměněny. Zjednodušeně
řečeno, jde o 30 % z výnosu daní samostatně podnikajících fyzických osob, které
mají ke dni splatnosti své daňové povinnosti trvalé bydliště v příslušné obci. Další
motivační složkou je podíl na výnosu 1,5 %
z celostátního hrubého výnosu daně (záloh
na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé
činnosti a z funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně
z příjmů. Podíl příslušné obce se propočte
podle ustanovení § 4 odst. 11 písm. c), tj.
prakticky podle počtu zaměstnanců vykázaných jejich zaměstnavateli k 1. prosinci
bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.
vYHLÁŠKY – PROvÁDĚCÍ
a PŘeCHODOvÁ
Výpočet daňových příjmů obce v návaznosti
na jednotlivá ustanovení zákona je poměrně
náročný. Proto je Ministerstvo financí zmocněno vydat každoročně prováděcí vyhlášku
s účinností od 1. září běžného roku na záklalistopad 2012
L e g i s L at i va
dě údajů zpracovaných Českým statistickým
úřadem, Českým úřadem zeměměřickým
a katastrálním a Ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy s daty, které umožní
každé obci uskutečnit propočet předpokládaných daňových příjmů (v souladu s ustanovením § 4 odst. 11 zákona číslo 243/2000
Sb.). v návaznosti na predikci daňových výnosů zveřejněnou Ministerstvem financí.
Do vyhlášky budou zahrnovány údaje o počtu obyvatel a o započtené katastrální výměře obcí podle stavu k 1. lednu běžného roku,
údaje o počtu dětí a žáků pak podle stavu
k 30. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku.
K zajištění postupů podle novely zákona
o rozpočtovém určení daní, účinné 1. ledna 2013, je Ministerstvo financí zmocněno
vydat s účinností ke stejnému datu tzv. pře-
chodovou vyhlášku s počty obyvatel obcí,
výměrou katastrálních území obcí k 1. lednu 2012, počty zaměstnanců k 1. prosinci
2011 a počty žáků k 30. září 2011. Při stanovení podílů obcí na daňových příjmech
a převodu daňových příjmů, na které vznikl
obcím nárok do 31. prosince 2012 podle
zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
a které nebyly převedeny do rozpočtů obcí
do 31. prosince 2012, se postupuje podle
dosavadních právních předpisů.
Jak opustit
nemovitost
být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně. Aby derelikce byla platným úkonem, musí být věc nejen fakticky opuštěna,
ale je také nutné tuto vůli bezpečně doložit.
Dokonce i Ústavní soud ČR konstatoval, že
právo věc opustit je součástí vlastnického
práva a jeho podstatou je projev vůle vlastníka věci nadále nebýt jejím vlastníkem.
Z
měny obsažené v novém občanském
zákoníku (NOZ) se dotýkají skutečně
každé činnosti běžného života, již si
můžeme představit. Jedna z novinek, které
vstoupí od příštího roku v platnost, se týká
opuštění věci vlastníkem jako způsobu zániku vlastnického práva. Princip derelikce,
jak se takové opuštění odborně nazývá, je
u běžně užívaných věcí celkem srozumitelný. Jak je to však s nemovitostmi? Je možné opustit pozemek či stavbu spojenou se
zemí pevným základem? Jaké to s sebou
nese právní důsledky?
Derelikce znamená opuštění věci jejím
vlastníkem s úmyslem ji dále nevlastnit. Je
to jeden ze způsobů zániku vlastnického
práva, který se ovšem v České republice příliš neuplatňuje. V současné době občanský
zákoník řeší opuštěné věci analogicky podle ustanovení o nalezení věci ztracené. Při
bližším zkoumání zjistíme, že podle § 135
občanského zákoníku je ten, kdo ztracenou
věc najde, povinen ji vydat majiteli. Jestliže
ten není znám, musí ji nálezce vydat obci,
na jejímž území k nálezu došlo. Teprve pokud se o ztracenou věc ve lhůtě šesti měsíců od odevzdání nepřihlásí její majitel,
připadá vlastnictví obci. Z toho vyplývá,
že i k opuštěným věcem lze podle stávajícího občanského zákoníku nabýt vlastnického práva. V případě opuštěné věci však
šestiměsíční lhůta nemá žádné uplatnění.
Vlastnické právo nového majitele musí přece navazovat na vlastnické právo původního, což u opuštěné věci není reálné. Obec
tedy vlastnictví k opuštěným věcem nabývá
rovnou aktem opuštění. Výrazu »akt opuštění« zde bylo užito zcela záměrně, neboť
dle soudní judikatury je opuštění věci zpravidla definováno jako jednostranný právní
úkon, vyjadřující vůli dosavadního vlastníka nebýt nadále vlastníkem této věci. Je-li
tedy opuštění právním úkonem, potom
musí mít také náležitosti stanovené zákonem pro platnost právního úkonu. Musí
listopad 2012
Na MÍstĚ Je OPatRNOst
Při přípravě rozpočtů obcí na rok 2013
lze jen doporučit značně opatrný přístup.
Z nové legislativy vyplývá příznivá perspektiva pro většinu obcí. Předběžné rozpočty ukazují, že proti minulosti by mělo
ZtRaCeNÁ NeMOvitOst?
Ze současné právní úpravy tak vychází
několik nejasností, se kterou si advokátní praxe čas od času láme hlavu. Počínaje
například tím, jak bezpečně doložit jednostranný neadresovaný právní úkon vlastníka, kterým byla nemovitost opuštěna.
Literatura sice uvádí, že není-li pochyb, že
jde o věc opuštěnou, je nutno s ní nakládat
jako s věcí ztracenou. Lze však vůbec nemovitost považovat za ztracenou?
Aktem opuštění se nemovitost stává
vlastnictvím obce. Nabízí se proto další
otázka, jak dosáhnout zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí? Jelikož
opuštění nebude vždy možné prokazatelně
doložit, může se stát, že zápisy vlastnických
práv nebudou odpovídat skutečnosti. Pak
mohou nastat problémy při územních či
stavebních řízeních, při kterých je nutný
souhlas vlastníků dotčených nemovitostí
apod.
JaK se BUDe NOvĚ OPOUŠtĚt
Derelikce a následné nabytí vlastnictví
k opuštěné věci prošly obecně v novém občanském zákoníku několika změnami. Co
bylo impulsem k těmto změnám lze vyčíst
z důvodové zprávy k NOZ, která k připadnutí opuštěných věcí do vlastnictví obce
podle současné úpravy uvádí, že »ze zkušeností praktického života je zřejmé, že se
jedná o zákonodárcovo nesplnitelné přání
a že se život vydává zcela jinou cestou«.
S odevzdáním opuštěných věcí obci si totiž
zpravidla nikdo hlavu neláme.
Nově se tak stanovuje tzv. zásada okupační volnosti. Podle § 1045 NOZ věc, která nikomu nepatří (to je taková věc, kterou
vlastník opustil, protože ji nechce jako svou
držet), si může přivlastnit každý, jestliže
zákon nestanoví jinak. Nová úprava počítá
dojít (mimo uvedených čtyř největších
statutárních měst) ke snížení daňových
příjmů u dalších zhruba 97 obcí, které
měly dříve značné příjmy z hlediska váhy
kritéria katastrální výměry. Rozhodující
ale bude reálná prognóza a vývoj celostátních výnosů sdílených daní, kde se projevuje značná nestabilita, a to jak z hlediska
jejich legislativy, tak faktického efektivního výběru. Lze odpovědně tvrdit, že i při
nedodržení objemů prognózovaných
v době projednávání novely zákona o rozpočtovém určení daní dojde k výraznému
posílení daňových příjmů obcí, čímž se
v oblasti finančního hospodaření posílí
nejen jejich pravomoc, ale i odpovědnost
n
za jejich racionální využití.
eDUaRD KOMÁReK
i s tím, že některé případy opuštění mohou
být sporné. Nevykonává-li tak vlastník své
vlastnické právo po určitou dobu (u nemovitostí se jedná o dobu deseti let, u movitostí o dobu tří let), má se automaticky za to, že
věc opustil. Bylo by pak na vlastníkovi, aby
prokázal, že věc neopustil. Výjimka z tohoto pravidla je stanovena u věcí, jež mají pro
vlastníka jen nepatrnou hodnotu. Byla-li
totiž takováto věc zanechána na místě přístupném veřejnosti, považuje se za opuštěnou bez jakékoli lhůty.
DeReLiKCe NeMOvitOstÍ
Pro případ opuštění nemovitosti učinil zákon výjimku ze zásady okupační volnosti.
Ustanovení § 1045 odst. 2 NOZ stanovuje,
že opuštěná nemovitost připadá do vlastnictví státu. Pokud by nebylo možné prokázat, že nemovitost byla skutečně opuštěna,
platí výše zmíněná zásada: jestliže vlastník
nevykonává vlastnické právo k nemovitosti
po dobu 10 let, má se za to, že je nemovitost
opuštěná. Vlastník nemovitosti by pak musel prokázat, že svá vlastnická práva k nemovitosti dále vykonával a nemovitost tedy
neopustil.
Přechodná ustanovení nového občanského zákoníku ještě stanoví, že byla-li opuštěna nemovitá věc, počne běžet ona desetiletá lhůta až ode dne nabytí účinnosti NOZ.
To tedy znamená, že v případě opuštění
nemovitosti před účinností NOZ, se může
nový vlastník (stát) dovolávat opuštění nemovitosti až po uplynutí 10 let od účinnosti
nového občanského zákoníku, ne od opuštění.
Na první pohled se zdá, že pozice nového
nabyvatele nemovitosti, čili státu je v rámci nové úpravy jednodušší. Pokud nebyla
vlastnická práva vykonávána po dobu 10
let, nemovitost bude automaticky pokládána za opuštěnou bez nutnosti dalšího
prokazování. Otázkou však je, jakým okamžikem počíná desetiletá lhůta běžet a co
přesně spadá pod pojem »výkon vlastnicn
kého práva«.
LeNKa KeRNOvÁ
koncipientka
TaylorWessing e|n|w|c advokáti
57
Veřejnoprávní
věcná břemena
v
seriálu článků se budeme zabývat
problematikou
veřejnoprávních
věcných břemen, která souvisí s vedením komunikací, ochranných pásem
a jinými věcnými břemeny. Je to tedy oblast úzce spojená s činností obcí a krajů.
V prvním díle se budeme věnovat omezení
vlastnického práva k nemovitostem na základě zákona a na základě rozhodnutí státního orgánu. Poskytneme stručný výklad
k institutu tzv. věcných břemen s veřejnoprávním prvkem.
vYvLastNĚNÍ v PRÁvNÍM stÁtĚ
Nucené odnětí (neboli vyvlastnění v užším
smyslu), či omezení vlastnického práva
k nemovitostem (které se zahrnuje pod pojem vyvlastnění v širším smyslu), je v právním státě vždy považováno za významný
zásah do základních práv člověka, a proto
také vždy vyžadovalo a vždy bude vyžadovat přesnou a dostatečnou hmotně právní
i procesní úpravu.
S nuceným omezením vlastnického práva se ve svém životě může setkat nejen každý jednotlivec, ale také jakýkoliv územní
samosprávný celek1), jehož vlastnické právo
(např. k jím vlastněným pozemkům) může
být, a velmi často také skutečně je omezováno, ať už přímo na základě zákona nebo
na základě správního rozhodnutí některého z příslušných orgánů.
Připomeňme, že v minulém režimu se
vždy kladl do popředí veřejný zájem, který
jako trumf přebíjel ostatní faktory a umožňoval státu fakticky omezovat práva jednotlivců podle libosti. O to více je dnes důležité
řídit se přesným zákonným postupem, požadovaný veřejný zájem správně definovat
a v konkrétním správním řízení (pokud toto
omezení nenastává přímo ze zákona) použít. Dotčené subjekty by si proto měly být
vědomy svého práva celý proces nuceného
omezování vlastnického práva dozorovat,
aby v případě jakéhokoliv identifikovaného
pochybení ze strany orgánů veřejné moci
byly schopny zasáhnout a své vlastnické
právo účinně bránit.
DvĚ sKUPiNY OMeZeNÍ
vLastNiCKÉHO PRÁva
Nucená omezení vlastnického práva lze
rozlišit na dvě základní skupiny – samostatné kategorie, vznikající na základě samostatných skutečností2). První lze určit jako
tzv. veřejnoprávní omezení vlastnického
práva vyplývající ex lege (ze zákona), k jehož vzniku není zapotřebí ani správního
rozhodnutí, ani rozhodnutí soudu nebo
smluvního konsenzu, a jehož vznik je tedy
dán přímo zákonnou normou3). Charakteristickým znakem tohoto veřejnoprávního omezení je, že právo z něho vyplývající
není svěřeno konkrétnímu subjektu, ale
jsou z něho oprávněny ty subjekty, které
splňují zákonem dané předpoklady (např.
jsou provozovateli přenosové soustavy
58
ve smyslu zmíněných ustanovení energetického zákona).
Druhou kategorii lze určit jako tzv. věcná břemena zřízená na základě rozhodnutí správního orgánu, resp. na základě
správního aktu. V tomto případě se jedná
o věcná břemena podřízená režimu zákona
č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, vzniklá zpravidla
na základě rámcové úpravy zákona číslo
184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě
(zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších
předpisů (dále jen zákon o vyvlastnění)4).
Výsledný obsah takto vzniklého veřejnoprávního věcného břemene lze považovat
za obdobný klasickým věcným břemenům,
se kterými se občané setkávají např. při nahlížení do katastru nemovitostí.
Oba uvedené instituty mohou být společně zastřešeny pojmem veřejnoprávní
věcná břemena, přičemž tento pojem, ač
zcela neodpovídá obsahu obou uvedených
kategorií, lze jako vhodný užívat v případě,
že nechceme rozlišovat mezi omezeními
vzniklými na základě zákona a na základě
rozhodnutí správního orgánu a k oběma
kategoriím se vyjadřujeme souhrnně.
HistORiCKÝ eXKURZ
Pro lepší uchopení a rozlišení obou kategorií lze provést krátký exkurz k historické
právní úpravě uvedených institutů, která
v našich zemích vznikala v poměrně zdařilé
legislativní formě již od poloviny 19. století. Jednou z nejstarších norem upravujících
omezení vlastnického práva na základě zákona byl Císařský patent č. 250/1852 ř.z.,
zákon lesní. Tento patent stanovil celou
řadu veřejnoprávních omezení, která byli
vlastníci lesů povinni dodržovat (včetně povinnosti lesy udržovat a nerušit). Za všechna je to např. omezení, podle kterého byli
vlastníci lesů povinni hospodařit v lese tak,
aby nevzniklo nebezpečí lesu sousednímu,
že by na něm mohla vzniknout škoda v důsledku povětrnostních podmínek.
Jednou z nejstarších norem upravujících
druhou zmíněnou kategorii byl pak např.
Císařský patent č. 146/1854 ř.z., Obecný
horní zákon (ve znění předpisů jej měnících
a doplňujících ke dni 1. 1. 1930). Tento zákon pro případ, že nedojde k dohodě mezi
dvěma sousedními podnikateli o vzájemné pomoci při hloubení dolů, umožňoval
vznik služebnosti5) na základě rozhodnutí
správního orgánu (báňského úřadu), kterým bude tato povinnost zakotvena.
sHRNUtÍ
Pokud se vrátíme k současné právní úpravě, lze nastínit možnosti obrany, které se
dotčeným subjektům (tj. vlastníkům, jejichž vlastnické právo je prostřednictvím
veřejnoprávního věcného břemena omezeno) nabízejí. V případě věcného břemene
vzniklého na základě správního rozhodnutí
lze odkázat na čl. 63 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje každému, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy,
právo obrátit se na soud, aby přezkoumal
zákonnost takového rozhodnutí, nestano-
L e g i s L at i va
Radnice v Pacově.
ví-li zákon jinak. Odhlédneme-li od řádných opravných prostředků nabízejících se
již v průběhu samotného správního řízení,
zákon o vyvlastnění provádí čl. 63 Listiny
základních práv a svobod tím způsobem,
že stanoví pro soudní řízení ve věci vyvlastnění příslušnost krajského soudu a postup
podle občanského soudního řádu (viz § 28
a 30 zákona o vyvlastnění). Komplikovanější situace nastává v případě existence veřejnoprávního věcného břemene zřízeného
na základě zákona. Je však obecně nutno
konstatovat, že k zániku takového věcného
břemene může dojít pouze zrušením zákona, kterým bylo zřízeno. V rámci existujícího a platného zákona je možno kontrolovat
a namítat především excesy osob oprávněných z takového věcného břemene, pokud
by tyto osoby svá práva zneužívaly nad rán
mec příslušného zákona.
Poznámky
1) Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, jmenuje v článku 99 základní územní samosprávné
celky, jimiž jsou obce, a vyšší územní samosprávné
celky, jimiž podle původního znění Ústavy mohly
být země nebo kraje, zákon č. 176/2001 Sb. pak
zpřesnil pouze na kraje.
2) K obdobnému rozlišení na dvě kategorie omezení
viz např. Baudyš P. Věcná břemena a veřejnoprávní
omezení. Právní rozhledy, 2004, č. 12, s. 67–472.
3) Např. podle § 24 odst. 3 písm. f) zákona č. 458/2000
Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích (energetický
zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je provozovatel přenosové soustavy oprávněn vstupovat na cizí nemovitosti v souvislosti se
zřizováním a provozováním zařízení přenosové
soustavy. Obdobně též § 104 odst. 6 zákona číslo
127/2005 Sb., o elektronických komunikacích,
ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon definuje pojem »vyvlastnění« jako »odnětí
nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo
ke stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem«.
5) Úprava obsažená v zákoně č. 946/1811 Sb., Obecný
občanský zákoník (OOZ), ve znění platném k 31. prosinci 1934, v úpravě věcných břemen navazovala
na tradiční uspořádání a názvosloví, které bylo odvozeno již z římskoprávní doktríny, obsažené v zákoně
XII desek a které přetrvalo další období až do přijetí
OOZ; § 472 OOZ tak zahajoval hlavu sedmou zákona,
nazvanou »O služebnostech«. V pozdějším období se
změnila právní terminologie a institut služebností
byl nahrazen institutem věcných břemen.
MiLaN sCHageReR
advokátní kancelář CíSaŘ, čEŠKa, SmUTnÝ a spol.
listopad 2012
L e g i s L at i va
Poskytování
informací
o obecní
právnické
osobě 1/
s
tále častěji se lze setkat s požadavky občanů i členů zastupitelstev
obcí o poskytnutí informací o činnosti právnických osob, které jsou založeny nebo zřízeny obcemi nebo v nichž
mají obce svou majetkovou účast. Typické jsou žádosti o poskytnutí kopií smluv
nebo žádosti o sdělení výše platů či odměn statutárních orgánů a zaměstnanců.
Praxe přitom tyto žádosti nevyřizuje vždy
v souladu se zákonem, neboť bývá nejen
obtížné určit, zda poskytnutí informace
nebrání zákonná ochrana (např. obchodní tajemství nebo osobní údaje), ale i to,
zda ji má či musí poskytnout obec nebo
(i) dotčená právnická osoba. Těmto otázkám se budeme věnovat ve dvou pokračováních.
»OBeCNÍ PRÁvNiCKÁ OsOBa«
Obce se mohou podílet na činnosti právnických osob různým způsobem a v různé
míře. Můžeme rozlišovat právnické osoby
s výlučnou účastí obce (»jednočlenné« společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, příspěvkové organizace
obcí apod.) a právnické osoby, na nichž se
obec účastní jen omezeně (např. obchodním podílem). Významné postavení obchodní společnosti, které obec ve smyslu
obchodního zákoníku (§ 66a) ovládá, tedy
v nichž, zjednodušeně řečeno, vykonává
většinu hlasovacích práv. Za obecní právnické osoby proto budeme v následujícím
textu považovat právnické osoby s výlučnou účastí obce nebo právnické osoby, které obec ovládá.
Většina obecních právnických osob bude
mít postavení veřejné instituce podle § 2
odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím (InfZ). To znamená,
že bude subjektem, který je podle uvedeného zákona povinen poskytovat informace
vztahující se k jeho působnosti, resp. činnosti. V podmínkách obcí budou veřejnými institucemi typicky obecní příspěvkové
organizace (školy, technické správy komunikací, správy obecního bytového fondu
apod.), dobrovolné svazky obcí i společnosti
s ručením omezeným nebo akciové společnosti, jejichž je obec jediným společníkem
nebo které ovládá, pokud slouží k naplňování veřejného účelu, tedy k plnění úkolů obce
(ten je nutné chápat v tom nejširším slova
smyslu, včetně správy obecního majetku,
rozvoje obce, podpory turistického ruchu
apod.). Soudy za veřejnou instituci označily
např. akciovou společnost Dopravní podnik
hlavního města Prahy, jejímž jediným spolistopad 2012
lečníkem je hlavní město Praha, nebo fotbalový klub založený městem formou akciové
společnosti.
ŽaDateL O iNFORMaCe
Pro určení rozsahu informační povinnosti ve vztahu k obecní právnické osobě má
svůj význam i osoba žadatele. Každá osoba
(a je v podstatě bez významu, zda je občanem dané obce), se může dožadovat informací o obecní právnické osobě v »obecném
režimu« zákona o svobodném přístupu
k informacím. Je-li však žadatelem člen
zastupitelstva dané obce, může k získání
informace využít i specifické (a širší) »informační oprávnění« podle § 82 písm. c)
zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní
zřízení). Odlišné postavení žadatele spolu
s různou povahou obecních právnických
osob pak předurčuje i různé způsoby vyřízení žádosti o informace i rozsah jejich
zpřístupnění.
POsKYtOvÁNÍ iNFORMaCe PODLe
iNFZ
Podle § 2 odst. 1 InfZ jsou subjekty povinnými poskytovat informace (povinnými subjekty) nejen veřejné instituce (mj. obecní
právnické osoby), ale i územní samosprávné celky a jejich orgány, tedy zjednodušeně
řečeno každá obec. Zájemce o informaci se
proto může obrátit buď přímo na obecní
právnickou osobu, nebo na obec jakožto jejího zřizovatele, zakladatele či společníka.
Informační zákon opravňuje k podání
žádosti o informace každou fyzickou nebo
právnickou osobu (§ 3 odst. 1), přičemž žádost lze podat ústně i písemně za podmínek
stanovených v § 13 a 14. Žadatel svůj požadavek nemusí nijak zdůvodňovat a až na určité
výjimky je lhostejné, k jakému účelu hodlá
získanou informaci využít (byť by se jednalo
např. o její další komerční zpracování).
n Vyřizování žádosti obecní právnickou
osobou
Přepokládejme, že se žadatel obrátí
na obecní právnickou osobu. Není-li tato
právnická osoba veřejnou institucí, nevztahuje se na ni zákon o svobodném přístupu
k informacím, takže může podanou žádost
bez dalšího založit ad acta (informaci by
mohla poskytnout dobrovolně v mezích
ostatních zákonů).
Pokud však oslovená právnická osoba
povinným subjektem (veřejnou institucí)
bude, musí žádost vyřídit procesními postupy podle zákona o svobodném přístupu
k informacím a ve lhůtách v něm stanovených (při nečinnosti se žadatel může domáhat ochrany ve správním soudnictví).
Důležité je, že lhůta pro vyřízení žádosti činí
v zásadě vždy 15 dní ode dne jejího doručení
/§ 14 odst. 5 písm. d)/ a při byť i jen částečném nevyhovění žádosti musí být vydáno
správní rozhodnutí o jejím odmítnutí (§ 15).
V podmínkách právnických osob bude
obvykle žádosti vyřizovat jejich statutární orgán nebo orgán či zaměstnanec jím
k tomu pověřený (§ 130 odst. 3 správního
řádu). Jelikož statutární orgán může být
i tím, kdo bude na základě podaného odvolání nebo stížnosti přezkoumávat postup
při vyřizování žádosti (viz dále), je vhod-
né, aby vyřizováním žádostí byl »v prvním
stupni« pověřen některý ze zaměstnanců.
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti
může žadatel podat odvolání (§ 16), proti
jinému postupu či nečinnosti stížnost (viz
§ 16a). O nich rozhoduje nadřízený orgán,
pro jehož určení je na prvním místě směrodatný § 178 správního řádu a nelze-li jej
takto určit, je nadřízeným orgánem ten,
kdo stojí v čele povinného subjektu, jak
stanoví § 20 odst. 5 InfZ. V praxi je ovšem
určení nadřízeného orgánu u obecních
právnických osob poměrně problematické.
Je jím zřizovatel či společník (obec)? Nebo
statutární orgán právnické osoby?
Každá osoba (a je v podstatě bez významu, zda je
občanem dané obce), se
může dožadovat informací
o obecní právnické osobě
v »obecném režimu« zákona o svobodném přístupu
k informacím.
Názory se různí a ani judikatura není
jednotná. U příspěvkových organizací bývá
postavení nadřízeného orgánu obvykle dovozováno »ve prospěch« zřizovatele (obce)
s odkazem na § 178 odst. 2 správního řádu,
neboť obecní příspěvková organizace vzniká »z vůle zřizovatele«, jenž jí rovněž stanoví
předmět její činnosti, tedy podíl na zajišťování veřejné správy (v tom nejširším slova
smyslu) a jenž je též povinen kontrolovat
její činnost. Složitější je odpověď u obecních obchodních společností, u nichž bývá
postavení nadřízeného orgánu přiznáváno
jejich statutárnímu orgánu na základě § 20
odst. 5. Nejde však o řešení bezproblémové, a to zejména u společností s ručením
omezeným, u kterých může být statutárním
orgánem více jednatelů, kteří mohou být
oprávněni jednat samostatně (srov. § 133
odst. 1 obchodního zákoníku). Existují i názory, které v případě »jednočlenné« obecní
obchodní společnosti přiznávají z identických důvodů jako u příspěvkové organizace postavení nadřízeného orgánu obci, a to
i s přihlédnutím k imanentnímu principu
každého přezkumného řízení, které by mělo
být provedeno někým, kdo stojí mimo strukturu přezkoumávaného. Praxe však zřetelně
směřuje k prvnímu z uvedených řešení.
Je-li nadřízeným orgánem obec, je rovněž
třeba určit, který orgán by měl o odvolání
nebo o stížnosti rozhodnout – zda obecní úřad podle § 130 odst. 1 správního řádu,
nebo rada obce, která vykonává úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle § 102 odst. 2
písm. b) zákona o obcích. Judikatura toto postavení již v jednom z judikátů přiznala radě
obce (rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 11. 11. 2011, č. j. 4 As 40/2010-60). n
aDaM FUReK
právník
59
Pravomoci
obecního úřadu
2/
Z
atímco v prvním díle jsme se věnovali
pravomoci obecního úřadu v oblasti
samostatné působnosti obce, v druhém se budeme zabývat činností obecního
úřadu (OÚ) v přenesené působnosti obce.
OÚ a PŘeNeseNÁ PŮsOBNOst
Podstata činnosti obecního úřadu spočívá
především ve výkonu přenesené působnosti obce (výkonu státní správy delegované ze
státu na obec). Obecní úřad vykonává přenesenou působnost, která je obci svěřena,
ale s výjimkou té, kterou zákon přiznává
jinému orgánu obce /§ 109 odst. 3 písm. b)
obecního zřízení/. Přenesenou působnost
mohou vykonávat zastupitelstvo obce (vydává nařízení obce v takových obcích, kde
se nevolí rada), rada obce (vydává nařízení obce), starosta (například některé úkoly
v oblasti organizace voleb či v oblasti krizového řízení), zvláštní orgány obce (např.
přestupková komise) anebo komise rady,
které byla svěřena přenesená působnost
v určitých věcech (§ 122 odst. 2 obecního
zřízení).
ROZDĚLeNÍ PODLe ROZsaHU
vÝKONU stÁtNÍ sPRÁvY
Pro účely výkonu státní správy (přenesené působnosti) se obce rozdělují do třech
»stupňů«, které se liší rozsahem výkonu
státní správy (nejméně úkolů státní správy
plní obce se základním rozsahem výkonu
přenesené působnosti, naopak největším
rozsahem přenesené působnosti disponují
obce s rozšířenou působností).
Z hlediska rozsahu výkonu státní správy
se rozlišují (§ 61 odst. 1 obecního zřízení):
n obce se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti (každá obec, kterých je
v současnosti přibližně 6250, vykonává alespoňzákladnírozsahpřenesenépůsobnosti),
n obce s pověřeným obecním úřadem (388 obcí) – § 64 obecního zřízení,
n obce s rozšířenou působností (205 obcí)
– § 66 obecního zřízení.
ČLeNĚNÍ staRtUtÁRNÍCH MĚst
V podmínkách územně členěných statutárních měst vykonávají orgány statutárních
měst přenesenou působnost, která je zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům
a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, jak stanoví § 139 odst. 1 obecního
zřízení, což je však nadbytečné ustanovení,
neboť každé statutární město (§ 4 odst. 1
obecního zřízení) je zároveň obcí s rozšířenou působností (a tudíž i obcí s pověřeným
obecním úřadem). Na základě § 139 odst. 2
obecního zřízení vykonávají orgány městských obvodů a městských částí přenesenou působnost, kterou podle zvláštních
zákonů vykonávají orgány obcí. Statutární
město může statutem určit městské obvo-
60
dy a městské části, jejichž orgány budou
vykonávat zcela nebo zčásti přenesenou
působnost svěřenou zvláštními zákony
pověřeným obecním úřadům, popřípadě
některou přenesenou působnost svěřenou
zvláštními zákony obecním úřadům obcí
s rozšířenou působností.
Uvedené rozlišení jednotlivých obcí
z hlediska rozsahu vykonávané přenesené
působnosti se následně promítá do zvláštních zákonů, které upravují výkon státní
správy v příslušných oblastech. Konkrétní
určení jednotlivých obcí, které jsou obcemi s pověřeným obecním úřadem nebo
obcí s rozšířenou působností, stanoví zákon číslo 314/2002 Sb., o stanovení obcí
s pověřeným obecním úřadem a stanovení
obcí s rozšířenou působností. Souvisejícím předpisem je vyhláška č. 388/2002 Sb.,
o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Obce
s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností vykonávají přenesenou
působnost nejen na svém území, ale rovněž
i pro jiné obce, které jsou v jejich správním
obvodu.
OBCe se staveBNÍM ÚŘaDeM
V oblasti výkonu přenesené působnosti obcí však nelze opomenout ani obce se
stavebním úřadem (§ 13 stavebního zákona č. 183/2006 Sb.), obce s matričním úřadem (příloha č. 1 vyhlášky č. 207/2001 Sb.,
kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb.,
o matrikách, jménu a příjmení a o změně
některých souvisejících zákonů), či obce,
které provádějí ověřování shody opisu nebo
kopie s listinou a ověřování pravosti podpisu /zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody
opisu nebo kopie s listinou a o ověřování
pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování) a příloha č. 1 prováděcí vyhlášky č. 36/2006 Sb./, anebo obce,
které jsou tzv. kontaktními místy veřejné
správy (Czech POINT) /§ 8a odst. 2 písm. c)
a d) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních
systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, a příloha č. 1 vyhlášky
č. 364/2009 Sb., o seznamu obecních úřadů
a zastupitelských úřadů, které jsou kontaktními místy veřejné správy/. Počet těchto obcí, které vykonávají příslušné agendy
státní správy, je velmi různorodý (a poměrně často se i měnící) a zahrnuje rovněž některé obce se základním rozsahem výkonu
přenesené působnosti.
Každý OÚ vykonává přenesenou působnost podle § 61 odst. 1 písm. a) obecního
zřízení, tj. disponuje tzv. základním rozsahem výkonu přenesené působnosti /též
§ 109 odst. 3 písm. b) zákona o obcích/.
Protože tento základní rozsah přenesené
působnosti vykonávají na základě zvláštních zákonů obecní úřady všech obcí bez
rozdílu, je užitečné uvést některé konkrétní
příklady.
PŘÍKLaDY PŘeNeseNÉ PŮsOBNOsti OÚ
V souladu s § 4 odst. 5 zákona č. 94/1963
Sb., o rodině, platí, že pokud je život snoubence přímo ohrožen, může se manželství
uzavřít před kterýmkoli obecním úřadem,
L e g i s L at i va
Radnice (stará i nová) v Semilech.
přičemž v souladu s § 104a tohoto zákona
je působnost stanovená obecnímu úřadu
podle tohoto zákona výkonem přenesené
působnosti.
Podle § 29 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb.,
o požární ochraně OÚ (v přenesené působnosti – § 23 tohoto zákona) na úseku požární ochrany zajišťuje účast velitelů a strojníků jednotky sboru dobrovolných hasičů
obce na jejich odborné přípravě a zajišťuje
úkoly požární ochrany pro období stavu
ohrožení státu a válečného stavu.
Působnost ve věcech práva shromažďovacího v přenesené působnosti vykonává
obecní úřad, v jehož územním obvodu se
má shromáždění konat /§ 2a písm. a) zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím/.
V souladu s § 52 písm. a) ve spojení s § 53
odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích projednávají obecní úřady přestupky
proti pořádku ve státní správě ve věcech,
které jsou jim svěřeny, přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky
proti veřejnému pořádku, přestupky proti
majetku, jakož i přestupky proti občanskému soužití, pokud nebyly spáchány
porušením zvláštních právních předpisů
o provozu na pozemních komunikacích,
a přestupky na úseku vyhledávání, ochrany,
využívání a dalšího rozvoje přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních
vod a lázeňských míst.
Loterie a tomboly povoluje podle § 6
odst. 1 písm. a) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách obecní
úřad pro svůj správní obvod, v hl. m. Praze
úřad městské části a v územně členěných
statutárních městech úřad městské části
nebo městského obvodu v přenesené působnosti, jde-li o tombolu s herní jistinou
do 50 000 Kč a věcnou loterii s herní jistinou
do 200 000 Kč. Podle § 18 odst. 1 písm. a)
tohoto zákona povolení k provozování výherních hracích přístrojů vydává na žádost
obecní úřad pro svůj územní obvod, a to
v přenesené působnosti.
Řízení o místních poplatcích provádí
obecní úřad, a to na základě § 14 odst. 3
zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, přičemž v souladu s § 15 zákona číslo
565/1990 Sb. je působnost stanovená obecnímu úřadu podle tohoto zákona výkonem
přenesené působnosti. Podle § 4a odst. 2
zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orlistopad 2012
L e g i s L at i va
gánů České republiky v oblasti cen provádí
obecní úřad v přenesené působnosti (§ 5a
tohoto zákona) cenovou kontrolu, ukládá,
vybírá a vymáhá pokuty za porušení cenových předpisů.
V souladu s § 76 odst. 1 zákona číslo
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
obecní úřady povolují s výjimkou území národních parků kácení dřevin a jsou oprávněny k pozastavení, omezení nebo zákazu
kácení dřevin podle § 8 odst. 1 tohoto zákona, ukládají náhradní výsadbu podle § 9
tohoto zákona s výjimkou území národních
parků a vedou přehled pozemků vhodných
k náhradní výsadbě podle § 9 odst. 2 tohoto
zákona, a vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách
a pěšinách ve svém správním obvodu podle § 63 odst. 1 tohoto zákona (skutečnost,
že působnost obecního úřadu je výkonem
státní správy, vyplývá z § 75 odst. 2 tohoto
zákona).
Na základě § 40 odst. 5 zákona číslo
13/1997 Sb., o pozemních komunikacích,
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ
Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 70/2012
do částky 90/2012).
Částka 70 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 13. června 2012.
Zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně
některých zákonů (zákon o mediaci)
Zákon upravuje výkon a účinky mediace prováděné zapsanými mediátory. Pro účely tohoto zákona
se rozumí mediací postup při řešení konfliktu
za účasti jednoho nebo více mediátorů, kteří
podporují komunikaci mezi osobami na konfliktu
zúčastněnými (dále jen strana konfliktu) tak, aby
jim pomohli dosáhnout smírného řešení jejich
konfliktu uzavřením mediační dohody; rodinnou
mediací se rozumí mediace, která se zaměřuje
na řešení konfliktů vyplývajících z rodinných
vztahů; mediátorem se rozumí fyzická osoba,
která je zapsaná v seznamu mediátorů; smlouvou
o provedení mediace se rozumí písemná smlouva
mezi stranami konfliktu a nejméně jedním mediátorem o provedení mediace; mediační dohodou se
rozumí písemná dohoda stran konfliktu uzavřená
v rámci mediace a upravující mezi nimi práva
a povinnosti. ministerstvo spravedlnosti české
republiky vykonává dohled nad dodržováním povinností stanovených mediátorovi tímto zákonem;
to neplatí, je-li mediátorem advokát.
Účinnost od 1. září 2012
Částka 86 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 19. července 2012.
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád)
Zákon upravuje postup orgánů moci výkonné,
orgánů územních samosprávných celků, jiných
orgánů a právnických nebo fyzických osob,
pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné
správy (dále jen kontrolní orgán), při kontrole
činnosti orgánů moci výkonné, orgánů územních
samosprávných celků, jiných orgánů, právnických
a fyzických osob (dále jen kontrolovaná osoba).
Kontrolní orgány postupují podle tohoto zákona
listopad 2012
obce, resp. s ohledem na § 109 odst. 3 písm.
b) obecního zřízení obecní úřady rozhodují
o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie, projednávají správní delikty podle § 42a a 42b tohoto
zákona ve věcech místních komunikací
a veřejně přístupných účelových komunikací, s výjimkou správních deliktů, k jejichž
projednávání je příslušný celní úřad nebo
krajský úřad, vykonávají působnost silničního správního úřadu ve věcech místních
komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, a zajišťují a provádí vysokorychlostní kontrolní vážení na místních
komunikacích, které se nacházejí v územním obvodu obce.
Podle § 2 písm. d) zákona číslo 133/2000
Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech
a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), vykonávají státní správu
podle tohoto zákona obecní úřady, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech úřady městských částí
rovněž při kontrole výkonu státní správy a dále
při kontrole činnosti právnických osob založených
nebo zřízených státem nebo územním samosprávným celkem vykonávané ze strany zakladatele nebo zřizovatele, nejde-li o kontrolu činnosti
těchto právnických osob upravenou předpisy
soukromého práva.
Kontrolní orgán při kontrole zjišťuje, jak kontrolovaná osoba plní povinnosti, které jí vyplývají
z jiných právních předpisů nebo které jí byly
uloženy na základě těchto předpisů.
Účinnost od 1. ledna 2014
Vyhláška č. 259/2012 Sb., o podrobnostech
výkonu spisové služby
Tato vyhláška stanoví podrobnosti výkonu spisové
služby veřejnoprávními původci, což jsou mj.
i obce. například platí, že veřejnoprávní původce
přijímá doručené dokumenty v podatelně.
V případě dokumentu předaného veřejnoprávnímu původci mimo podatelnu a dokumentu
vytvořeného z podání nebo podnětu učiněného
ústně, který se považuje za dokument doručený,
veřejnoprávní původce zajistí jeho bezodkladné předání podatelně nebo jeho bezodkladné
zaevidování příslušnou organizační součástí
veřejnoprávního původce. Veřejnoprávní původce
vybaví podatelnu zařízením umožňujícím příjem
datových zpráv doručovaných na elektronické
adresy podatelny, doručovaných na přenosných
technických nosičích dat, doručovaných prostřednictvím datové schránky, má-li ji veřejnoprávní
původce zřízenu a zpřístupněnu, a doručovaných
jinými prostředky elektronické komunikace,
pokud je veřejnoprávní původce připouští.
Pokud veřejnoprávní původce vykonává spisovou
službu v elektronické podobě v elektronickém
systému spisové služby, je příjem datových zpráv
součástí elektronického systému spisové služby
nebo na něj má automatizovanou vazbu; to
neplatí pro veřejnoprávního původce, u něhož
to neumožňuje zvláštní povaha jeho působnosti.
Veřejnoprávní původce s výjimkou veřejnopráv-
nebo městských obvodů, pokud tak stanoví
statuty těchto měst, a to v pozici tzv. ohlašovny, kdy rozhodují např. o zrušení údaje
o místu trvalého pobytu (§ 12 zákona o evidenci obyvatel).
Obecní úřady v přenesené působnosti
se významně podílejí na organizačně technickém zabezpečení všech stupňů voleb
do jednotlivých zastupitelských sborů (to
znamená voleb do zastupitelstva obce nebo
kraje, voleb do Parlamentu České republiky
nebo voleb do Evropského parlamentu).
V této souvislosti obecní úřady ve smyslu
jednotlivých volebních zákonů například
zajišťují volební místnosti pro okrskové volební komise (zejména jejich vybavení a potřebné pracovní síly), vedou stálé seznamy
voličů a dodatky stálých seznamů voličů,
zajišťují archivaci volební dokumentace
převzaté od okrskových volebních komisí
n
atd.
JaN BŘeŇ
právník
ního původce, u něhož to neumožňuje zvláštní
povaha jeho působnosti, zveřejní na své úřední
desce, a nezřizuje-li ji, na svých internetových
stránkách, např. informace o provozu podatelny
a o podmínkách přijímání dokumentů s tím, že
alespoň uvede adresu pro doručování dokumentů v analogové podobě, která je současně
adresou pro doručování dokumentů v digitální
podobě doručovaných na přenosných technických nosičích dat; úřední hodiny podatelny;
elektronickou adresu podatelny, kterou je adresa
elektronické pošty; identifikátor datové schránky,
má-li ji veřejnoprávní původce zřízenu a zpřístupněnu, popřípadě identifikátory dalších datových
schránek, má-li je veřejnoprávní původce zřízeny
a zpřístupněny, spolu s informací o vnitřní organizační jednotce, agendě nebo činnosti původce,
pro které jsou další datové schránky určeny; další
možnosti elektronické komunikace, pokud je
veřejnoprávní původce připouští; přehled dalších
datových formátů dokumentů obsažených v datové zprávě, ve kterých veřejnoprávní původce
přijímá dokumenty v digitální podobě, včetně
jejich technických, popřípadě jiných parametrů;
přehled přenosných technických nosičů dat,
na kterých veřejnoprávní původce přijímá dokumenty v digitální podobě, včetně jejich technických parametrů; způsob nakládání s datovými
zprávami, u kterých byl zjištěn výskyt chybného
datového formátu nebo počítačového programu,
který je způsobilý přivodit škodu na informačním
systému nebo na informacích zpracovávaných
veřejnoprávním původcem.
Účinnost od 1. srpna 2012
Sdělení ministerstva vnitra č. 266/2012 Sb., o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstva obce
ministr vnitra vyhlásil na den 5. ledna 2013
dodatečné volby do Zastupitelstva obce čečovice
(okres Domažlice).
Mgr. JaN BŘeŇ
právník
61
Právní Poradna
Zveřejnění
a projednávání
závěrečného účtu
n Auditem (krajským úřadem) nám
bylo v rámci dílčího přezkoumání vytknuto, že jsme návrh závěrečného účtu
za loňský rok nezveřejnili v souladu se
zákonem. Na fyzické úřední desce jsme
zveřejnili titulní stranu závěrečného
účtu a uvedli odkaz, že plný text závěrečného účtu je k dispozici na elektronické verzi úřední desky a na obecním
úřadě. Je náš postup opravdu chybný?
Pokud ano, hrozí obci nějaká pokuta?
Povinnost projednávání závěrečného účtu
obce je dána zákonem o rozpočtových
pravidlech územních rozpočtů (stanoví
bližší postup projednávání včetně povinnosti zveřejnit návrh závěrečného účtu)
a dále rovněž zákonem o obcích (stanoví
termín, ve kterém má k projednání dojít).
Podle § 17 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění účinném od 30. 12. 2011,
musí územní samosprávný celek (ÚSC)
zveřejnit návrh svého závěrečného účtu
včetně zprávy o výsledku přezkoumání
hospodaření po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání
zastupitelstva územního samosprávné-
Dozorčí rada s. r. o.
a obec jako jediný
společník
n Jak postupovat při »vytvoření« dozorčí rady společnosti s ručením omezeným
(s. r. o.) orgány obce, je-li obec jediným
společníkem této společnosti? Jaký by byl
postup v případě, kdyby byla obec účastna
ve společnosti s ručením omezeným, která má více společníků?
Odpovědi na položené otázky je nutné
hledat v obchodním zákoníku a také v zákoně o obcích. V zásadě lze uvažovat o několika možných variantách postupů odvislých od konkrétní situace.
Nejprve se zabývejme případem, kdy
obec zakládá novou s. r. o. jako její jediný
společník. V takovém případě je nutné zohlednit ustanovení § 110 odst. 1 písm. f )
obchodního zákoníku, podle kterého musí
společenská smlouva společnosti s ručením omezeným (resp. její zakladatelská
listina) obsahovat mimo jiné také jména
a bydliště členů první dozorčí rady, pokud
se zřizuje.
Z hlediska zákona o obcích platí, že zastupitelstvu obce je vyhrazeno rozhodovat
o založení nebo rušení právnických osob,
schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených
62
ho celku na své úřední desce a způsobem
umožňujícím dálkový přístup. Na úřední
desce může být návrh závěrečného účtu
zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů
rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby
a závěr zprávy o výsledku přezkoumání
hospodaření.
Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu
závěrečného účtu včetně celé zprávy
o výsledku přezkoumání hospodaření.
S ohledem na uvedené je zřejmé, že způsob zveřejnění návrhu závěrečného účtu
popsaný v dotazu skutečně není z hlediska zákona o rozpočtových pravidlech dostatečný a závěr auditora je tedy správný.
Je třeba připomenout, že do 29. 12. 2011
ustanovení § 17 odst. 6 tohoto zákona nebylo ve vztahu k rozsahu povinně zveřejňovaných informací natolik precizní a stanovilo povinnost zveřejnit návrh závěrečného
účtu toliko »vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úřední desce a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup«. Ani za této »mírnější« právní
úpravy by však podle mého názoru nebyl
postup obce akceptovatelný.
Důsledkychybnéhozveřejněnínávrhuzávěrečného účtu je třeba posuzovat ve dvou
rovinách,resp.vesvětledvouprávníchúprav:
1. podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů: Zákon
právnických osobách /§ 84 odst. 2 písm.
e) zákona o obcích/. Z citace těchto dvou
zákonných ustanovení je zřejmé, že »první«
členy dozorčí rady s. r. o. zakládané obcí
jako jediným společníkem bude určovat
zastupitelstvo obce v rámci svého rozhodování o schválení zakladatelské listiny.
Jak ale postupovat v situaci, kdy již
společnost s ručením omezeným existuje a obec je jejím jediným společníkem?
Z ust. § 139 odst. 1) obchodního zákoníku
vyplývá, že členy dozorčí rady s. r. o. volí
valná hromada společnosti. Zákon o obcích k danému stanovuje, že zastupitelstvo
jako jediný z orgánů obce může navrhovat zástupce obce do orgánů obchodních
společností, v nichž má obec majetkovou
účast, a navrhovat jejich odvolání. Současně ale platí, že rada obce podle ustanovení
§ 102 odst. 2 písm. c) zákona o obcích rozhoduje ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti. Rada obce
v těchto případech tak jedná »ve funkci«
valné hromady dané společnosti a právě
jen valná hromada může členy dozorčí rady
zvolit. S ohledem na citovaná ustanovení
obchodního zákoníku a zákona o obcích by
tak nejprve zastupitelstvo obce mělo navrhnout osoby, které by se měly stát členy
dozorčí rady dané společnosti (zákon o obcích mluví o »zástupcích obce«) a následně
by měly být tyto osoby radou obce jednající »ve funkci« valné hromady jmenovány
členy dozorčí rady. Argumentovat pro tento
postup lze i tak, že původně při zakládání
v § 22a vymezuje správní delikty za porušení zákona, za tyto delikty lze uložit pokutu
až do výše 1 mil. Kč. Jednou ze skutkových
podstat správního deliktu je právě nezveřejnění návrhu závěrečného účtu podle
§ 17 odst. 6 zákona. Řízení o správním deliktu vede a pokutu obci ukládá krajský úřad.
2. Podle zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí: Dodržení zákonných povinností
souvisejících s projednáním závěrečného
účtu obcí je jednou ze skutečností, která
je předmětem přezkoumání hospodaření
obce. Proto krajský úřad provádějící v obci
dílčí přezkoumání za kalendářní rok 2012
dodržení zákonem stanoveného způsobu
zveřejnění závěrečného účtu za rok 2011
ověřoval. S ohledem na povahu této povinnosti krajský úřad ve své zprávě bude
konstatovat porušení zákonné povinnosti
obce, a to nejspíše jako nedostatek podle
§ 10 odst. 3 písm. c) bod 4 tohoto zákona
(nedostatek spočívající v porušení povinností územního celku stanovených zvláštními právními předpisy).
Mgr. PavLa SaMKová
právnička
společnosti to bylo právě jen zastupitelstvo obce, které určilo členy dozorčí rady
v rámci schvalování zakladatelské listiny
a je tedy jen na něm, aby i dále určovalo,
kdo »za obec« bude v orgánech obchodní
společnosti vystupovat.
Poslední z možných variant je situace,
kdy obec je jedním z více společníků společnosti s ručením omezeným. V tomto
případě platí, že zastupitelstvo obce podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. f) zákona
o obcích deleguje zástupce obce na jednání valné hromady dané společnosti (rada
obce zde již pravomoci valné hromady
nemůže vykonávat) a tento delegovaný zástupce na jednání valné hromady hájí zájmy obce, jako jednoho ze společníků, mj.
také může navrhovat zvolení určité osoby
členem dozorčí rady. Kdo bude za obec navržen za člena dozorčí rady opět určí zastupitelstvo obce podle ustanovení § 84 odst. 2
písm. g) zákona o obcích.
Rozhodnutí o zvolení či nezvolení člena dozorčí rady navrženého delegovaným
zástupcem obce v tomto případě ale již
nespadá do pravomoci orgánu obce, je tak
výhradně na rozhodnutí valné hromady,
kde jsou zastoupeni i další
společníci.
JUdr. Bc. Jan JanEČEK, Ph.d.
právník
listopad 2012
Právní Poradna
Účast třetí osoby
na kontrole
n Může si kontrolní výbor přizvat k provedení kontroly odborníka, jenž disponuje potřebnými znalostmi k řádnému provedení kontroly?
Ustanovení § 119 odst. 4 zákona číslo
128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),
v platném znění, předpokládá provedení
kontroly »kontrolním výborem«, výslovně
však nepočítá s možností »přizvat« další
osoby na straně kontrolujícího výboru typicky za účelem zajištění odborných znalostí /na rozdíl např. od zákona č. 320/2001
Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě
a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), v platném znění/. Kontrola prováděná kontrolním výborem by
však měla zabezpečovat především odborné posouzení kontrolovaných skutečností, což nemusí být bez součinnosti výboru
s třetími osobami vždy možné. Z tohoto
hlediska lze považovat za přípustné, aby se
i na kontrole prováděné kontrolním výborem podílely osoby, které nejsou jeho členy, a to právě za účelem kvalifikovaného
posouzení odborných skutečností. Ostatně
kontrola prováděná kontrolním výborem
je svou povahou vnitřní kontrolou (subjekt kontroluje sám své vlastní působení),
Výběrové řízení
a podnikání
n Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících
územních samosprávných celků obsahuje
zvláštní právní úpravu pro úředníky (včetně výběrového řízení), na které se vztahují
zákonné zásady pro výběrové řízení. Může
výběrové řízení zahrnovat podmínku, že
jako úředník v případě přijetí do pracovního poměru nesmím podnikat?
Výběrové řízení nemůže vést k závazku
budoucího úředníka, že nebude v případě
přijetí do pracovního poměru k územnímu
samosprávnému celku (ÚSC) podnikat.
Zákon o úřednících samosprávných celků neobsahuje úplný zákaz jiné výdělečné
činnosti. Úředník může podle zákona vykonávat jinou výdělečnou činnost se souhlasem územního celku. Souhlas si však musí
a proto lze přítomnost třetích osob při provádění kontroly považovat za možnou i bez
výslovného zákonného ustanovení.
Odlišnou otázkou však v této souvislosti je, zda může přizvat třetí osobu k účasti
na provádění kontroly samotný kontrolní
výbor (svým usnesením), anebo zda je nutné, aby o této možnosti vždy rozhodlo zastupitelstvo obce jakožto zřizovatel výboru.
Kontrolní výbor, přestože je podle zákona
o obcích zřizován povinně, není orgánem
obce, nýbrž »pouze« orgánem zastupitelstva obce, a jako takový nemůže vytvářet
vůli obce navenek. Mezi obcí a osobou,
která by byla přizvána k účasti na kontrole prováděné kontrolním výborem, totiž
nepochybně musí dojít ke vzniku určitého
právního vztahu (lhostejno, zda úplatného
či nikoli), jenž výbor sám o své vůli založit
nemůže. Proto, aby se určitá osoba mohla účastnit kontroly, je primárně nutné
rozhodnutí zastupitelstva obce, a to buď
ad hoc, jímž bude určitá osoba přizvána
k účasti na konkrétní kontrole, nebo obecně např. tím, že zastupitelstvo v jednacím
řádu či jiným svým rozhodnutím »zmocní«
výbor, aby svým vlastním (leč navazujícím)
rozhodnutím přizval k účasti na konkrétní
kontrole třetí osobu (vůli obce zde v tomto
případě nevytváří výbor, ale již zastupitelstvo svým rozhodnutím).
Od účasti třetí osoby přímo při kontrole
je nutné odlišovat neformální konzulta-
vyžádat k jakékoliv výdělečné činnosti, ať ji
bude vykonávat v pracovněprávním vztahu
(např. další pracovní poměr nebo dohoda o provedení práce), občanskoprávním
vztahu nebo jako podnikání (např. podle
živnostenského oprávnění). Souhlas si nemusí úředník vyžadovat k činnosti vědecké,
pedagogické, publicistické, literární a umělecké, k činnosti znalce nebo tlumočníka
vykonávané pro soud nebo správní úřad,
k činnosti v poradních orgánech vlády
a ke správě vlastního majetku. Pokud bude
např. vykonávat znaleckou nebo tlumočnickou činnost ve prospěch fyzické osoby
(např. odhad nemovitosti pro kupní smlouvu fyzické osoby), musí si vyžádat předchozí souhlas od územního celku. Zákaz
výdělečné činnosti úředníků se nevztahuje
na správu vlastního majetku.
Pokud by úředník vykonával výdělečnou
činnost bez souhlasu samosprávného celku nebo kdyby ji na jeho pokyn neukončil,
ce, které by členové kontrolního výboru
uskutečňovali se třetími osobami ve vztahu
ke kontrolním zjištěním či k podkladům
získaným při kontrole. Ty jsou mimo »formální« prováděnou kontrolu, a závisí tedy
zcela na členech výboru, zda tyto neformální konzultace uskuteční. Za předpokladu,
že »konzultujícím« osobám nebudou předávány údaje chráněné podle zvláštních
předpisů (např. osobní údaje či obchodní
tajemství, k jejichž ochraně je obec povinna), by bylo přípustné, aby těmto osobám
byly zpřístupněny i příslušné dokumenty či
jejich kopie /na jejich vydání má kontrolní
výbor a tedy i jeho členové nárok s odkazem na § 109 odst. 3 písm. a) bod 2 zákona
o obcích/.
V případě těchto neformálních konzultací totiž nedochází ke vzniku právního
vztahu mezi obcí a třetí osobou (včetně
její případné právní odpovědnosti za zaujatá stanoviska), a třetí osoba proto nemůže vůči obci uplatňovat ani žádné
právní nároky za poskytnuté konzultace.
JUdr. adaM FUrEK
právník
jednalo by se o porušení pracovní kázně
a mohl by z tohoto důvodu dostat výpověď
z pracovního poměru.
Souhlas s výkonem výdělečné činnosti
vydává za ÚSC orgán, který je podle zvláštních předpisů statutárním orgánem samosprávného celku ( např. podle § 69 odst. 2
písm. b) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích
plní funkci statutárního orgánu ředitel
krajského úřadu.)
Úředník může být rovněž vyslán ÚSC do
orgánů podnikatelských subjektů, pak mu
ovšem nenáleží za tuto činnost odměna.
JUdr. LadISLav JoUZa
právník
Máte dotaz? Chcete poradit
napište nám na e-mail: [email protected]
listopad 2012
63
ServiS
KALENDÁRIUM
n 14. 11., Praha 6
Výzkumný ústav rostlinné výroby,
v. v. i. (Drnovská 507)
Seminář Mokřady v zemědělské krajině
Akce uspořádaná ve spolupráci s MŽP
ČR představí dosavadní poznatky o vzájemné interakci mokřadů a zemědělství
Je určena zejména zemědělcům, vlastníkům půdy, pracovníkům v ochraně přírody a životního prostředí, vodohospodářům a dalším zájemcům.
Více informací naleznete na: www.
vurv.cz, on-line přihlášku pak na: www.
wetlands.cz.
n 20. 11., Praha
Kaiserštejnský palác (Malostranské
nám. 23/37)
Přehlídka nejlepších MA 21
Zástupci místních Agend 21 budou
prezentovat osvědčené postupy ze zapojování veřejnosti, strategického řízení
úřadu i municipality, zajímavých projektů a aktivit k udržitelnému rozvoji.
Podrobnější informace včetně on-line registrace najdete na: www.nszm.cz
vpravo pod záložkou Očekávané akce.
n 27. 11., Ostrava
Vědecko-technologický park Ostrava
Školení Velká novela stavebního zákona účinná od 1. 1. 2013
Akce je určena nejen členům České
komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) a České komory architektů
(ČKA), nýbrž také úředníkům ÚSC.
Program a on-line přihlášku najdete
na: http://www.studioaxis.cz/.
SEZNAM INZERENTŮ
FIRMA
TEL.
FAX
STR.
240 200 272
-
1
obchodní banka, a.s.
800 300 300
-
3
Komerční banka
800 521 521
-
17,31
Software602
-
-
19
MVS Projekt, s.r.o.
-
-
39
MĚSTO TÁBOR
-
-
41
vade mecum bohemiae
602 739 508
-
43
Artechnic- Schréder a.s.
222 522 930
222 521 722
47
Antipol BRNO
224 214 452
-
55
800 990 099
-
4.obálka
Regionservis s.r.o.
Československá
Piskacek&Benes
Consulting s.r.o.
64
Foto: archiv
n 13. 11., Praha
Stavební fakulta ČVUT (Thákurova 7)
Seminář Smluvní podmínky FIDIC
(Červená kniha) – zásady a problémové oblasti
Účastníci akce získají základní přehled
o Smluvních podmínkách FIDIC, jejich
používání při realizaci staveb i o problémech s jejich používáním spojených.
Bližší informace podá: doc. Ing. Václav
Jelen, CSc, e-mail [email protected], tel.
224 354 531.
Efektivnost a pomíjení kritéria kvality jsou největší slabinami aplikace zadávání veřejných zakázek. Shodli se na tom účastníci konference Fórum Veřejné zakázky kvalitně aneb Aktuální stav v ČR, která se 15. 10. uskutečnila na Ministerstvu průmyslu
a obchodu (MPO). Uspořádala ji Komora administrátorů veřejných zakázek (KAVZ)
ve spolupráci s MPO, partnerem akce byla Hospodářská komora ČR. Jak na konferenci
zaznělo, letos ve 2. čtvrtletí klesl počet vyhlášených veřejných zakázek o 66 % oproti minulému roku. Nově vznikající Fórum veřejné zakázky kvalitně se jako společný projekt
MPO a KAVZ proto chce otevřít všem subjektům a profesním sdružením, které chtějí
zjednodušit proces zadávání zakázek, snížit administrativní zátěž a zavést kvalitu jako
hlavní hodnoticí kritérium. »Zákon v dnešní podobě komplikuje situaci zadavatelům,
kteří jsou nuceni vybrat i společnost, jejímž kvalitám nevěří,« uvedl mj. Martin Kuba,
/sk/
ministr průmyslu a obchodu (na snímku u řečnického pultu).
Finanční konference
SMO už 29. a 30. 11.
Nejvýznamnější podzimní akcí Svazu měst
a obcí ČR je už tradičně jeho celostátní
finanční konference. Letos se s mottem
Úspory státu = náklady obcí? bude konat již
její XV. ročník, a to ve dnech 29. a 30. listopadu v nové budově Národního muzea (bývalé Rádio Svobodná Evropa) v Praze. Organizátoři počítají s účastí premiéra Petra
Nečase, který se chystá vystoupit na téma
Reformní úsilí vlády v poločase. Na programu jsou však i další témata, mj. Financování měst a obcí, Reforma školství, Budoucí
operační programy, Integrovaný přístup k
rozvoji území, Veřejné zakázky či Loterijní
zákon.
Program a on-line registrace pro zástupce členských obcí a měst SMO ČR je k dis/sk/
pozici na adrese: www.smocr.cz.
Dává fotovoltaika
šance i obcím?
Už 8. odborná konference Solární energie
v ČR 2012 se připravuje na 27. listopad 2012
do pražského hotelu Novotel (Kateřinská
38, Praha 2). Organizátor akce – společnost
B.I.D, services, se chce soustředit na témata jako: Co nového přináší aktualizovaná
Státní energetická koncepce do sektoru
obnovitelných zdrojů? Plánuje Ministerstvo průmyslu a obchodu odstranění administrativních bariér po vzoru Slovenské
republiky? Jaké příležitosti dávají obcím
a městům změny v oblasti fotovoltaiky?
Jaký bude osud solární daně po roce 2013
Které změny vyplývají ze změny zákona
o podporovaných zdrojích energie? Které
administrativní bariéry brání rozvoji fotovoltaiky a co s tím?
Aktuální program a možnost přihlášení
/sk/
naleznete na: www.bids.cz/solar.
TIMUR zve na svou
výroční konferenci
Týmová iniciativa pro místní udržitelný
rozvoj, o. s. (TIMUR) zve na konferenci u příležitosti 10. výročí jejího vzniku.
Konference se uskuteční 6. 12. 2012 v prostorách ekologicky šetrné budovy ústředí
ČSOB, a. s., v Praze-Radlicích. Konference
bude koncipována jako místo setkání a dialogu zástupců municipalit a soukromého
sektoru. Hlavním tématem konference je
ekologická a uhlíková stopa měst a podniků. Budou představeny nové metodiky
a výsledky, které TIMUR společně se svými
partnery v uplynulém období vytvořil.
Na konferenci se lze on-line registrovat
na: http://www.timur.cz/, a to až do 29. 11.
/sk/
2012.
listopad 2012
Improve your business English skills.
Czech Edition of Business Spotlight
Číslo 5/12
■
Czech Edition
of Business Sp
otlight
Číslo 4/12
■
červenec-srp
en 2012
WORD POWER
TIME!
Careers
Understanding
Singapore
The role of
social media
Business Spotlight
Language test
Money and
finances
Global business
Love and
relationships
Management
Dealing
with fear
CENA 240 KČ/11
EUR
Intercultural
Make
more
of your
CENA 240 KČ/11 EUR
Business Skills
t.cz
: MAKE MORE OF
Easy ways
to learn
vocabulary
How to work
in groups
s-s pot ligh
YOUR TIME
ww w.b usi nes
BUSINESS SKILLS
LANGUAGE: WORD POWER — EASY WAYS TO LEARN VOCABULARY
www.busines s-spotlight.cz
BusinessSpotlight
září-říjen 2012
Business Spotlight
Business Spotlight
Číslo 4/2012
Číslo 5/201
Quickly and easily with current news items and stories!
Read Business Spotlight
MO001356
210x297_ST.indd 1
25.10.2012 13:38:14
NEJLEPŠÍ PORADCI PRO PENZI
PRACUJÍ VE FINCENTRU!
Podle srovnání týdeníku EURO č. 21/2012
jsou poradci společnosti Fincentrum nejlepší
pro poradenství v oblasti penzijní reformy.
1.
2.
3.
4.
5.
společnost
počet bodů*
Fincentrum
Partners
Broker Consulting
ZFP akademie
OVB Allfinanz
27,5
26
23,75
23,25
22
*Maximum bodů ve srovnávacím testu: 30
MO001339-2
800 99 00 99
www.fincentrum.com

financování komunálních projektů

Transkript

Podobné dokumenty

kauza: ekonomika: příloha

výroční zpráva

odpady - Mechanizace zemědělství

Exp.analýza týmu č.12

2/2006 - Ostopovice

vodohospodářská infrastruktura

informační systémy a obce

přátelská veřejná prostranství a parky

Souhrnná teritoriální informace Turecko - Česko

bonusový materiál

Věstník České advokátní komory, Částka 3/2013

jeskyně 2011 - Správa jeskyní České republiky

2 - Hrajeme.cz

moderní úřad - Mechanizace zemědělství

textová část - Městský úřad, Kutná Hora

Mikrofinance jako investiční alternativa