Letošní Šrámkova Sobotka ve znamení slova a hudby

Letošní Šrámkova Sobotka
ve znamení slova a hudby
Sobotka – Zavítal jsem do
Šrámkovy Sobotky a prožil
krásné nedělní odpoledne. Začalo v letní zahradě na Šolcově statku, kde nám jeho majitel Jan Samšiňák nabídnul besedu s mistrem slova, myšlenek a vynikajícím recitátorem Alfredem Strejčkem. Měli jsme možnost poslouchat
podivuhodné životní i umělecké příběhy, které byly veselé i trochu vážné. Nebyla to
beseda s přesným popisem
umělcova života. Prostě si povídali Alfred Strejček s moderátorem Jindřichem Žemličkou v poctivé snaze zachytit
spíše ty veselé stránky života
umělce.
Vypravěčský šarm a zemitý
říz příběhů přemýšlivého a
citlivého umělce Alfreda
Strejčka sledovalo a přijímalo
často i rozesmáté publikum
jako chválu jeho herectví
Vzácné chvíle s Alfredem
Strejčkem
doprovázely
vesměs ježkovské melodie v
podání vždy muzikantsky připraveného Zámeckého saxofonového kvarteta vedeného
Josefem Žemličkou. Podivuhodné odpoledne uprostřed
Šrámkova žhavého léta.
Po skončení produkce publikum dlouho neodcházelo.
Přátelské povídačky, všechna
setkání s Alfredem Strejčkem
jsou vzácná. Radost nám udělala také stále trvající výstava
malíře, grafika, ilustrátora a
letošního jubilanta s dlouhými kníry Adolfa Borna. Spisovatel Bohumil Hrabal napsal, že „grafické práce Adolfa
Borna jsou vlastně obrazy, ve
kterých poznáváme sami sebe, je to humorně teskná
moudrost…“ Pravda, jeho
grafikám rozumí každý člověk. Proto se musím vrátit do
Galerie Karla Samšiňáka a
znovu se potěšit vzácnou bylinkou, jíž jsou půvabné grafické listy Adolfa Borna.
Varhanní festival
Chceme vidět za roh Šolcova
statku. Je tam kostel sv. Máří
Magdaleny s pozdně barokním vybavením, především s
úžasnými rokokovými varhanami s bohatou figurální
výzdobou. Zde se už čtrnáct let
koná varhanní festival věnovaný Jiřině Pokorné. Znal
jsem ji osobně, mezinárodně
uznávaná osobnost české varhanní školy.
Musím poděkovat Zdeně
Nečesané, že se tak náročného úkolu ujala a přivedla So-
botku k obohacení kulturního
života. Právě v nedělním trochu pozdním odpoledni nás
Zdena Nečesaná pozvala na
varhanní koncert z díla regionálních skladatelů barokní
tvorby. Úspěšná česká varhanice, mimo domov koncertuje
ve významných varhanních
domech v Rakousku a Německu, je pedagogicky aktivní na ZUŠ v Mladé Boleslavi. V
soboteckém kostele usedla ke
královskému nástroji a rozvinula své umění ve skladbách
jedné z nejstarších epoch české hudby. Tak třeba nejvýznamnějším členem skupiny
českých chrámových skladatelů byl František Xaver Brixi
( slyšeli jsme Preludium in F
nebo Seykorku a dvě části z
Cembalové suity).
Do poslední fáze vývoje barokní hudby nás umělkyně zavedla provedením Fugy in A s
příznačnými rysy typické české hudebnosti, dílo skladatele
Bohuslava Matěje Černohorského, rodáka z Nymburka.
Pak přišel na řadu Josef Ferdinand Seger, narozen v nedalekém Řepíně, jeden z nejlepších varhaníků týnského a
křížovnického chrámu v Praze. V širším smyslu slova patřil ke škole Černohorského,
jeho Toccata a fuga in D zaujala bohatě modulovanou harmonií. Dostávám se k Andante Jiřího Antonína Bendy, narozeného ve Starých Benátkách, kdysi student jezuitského gymnasia v Jičíně, nesporně jeden z nejpozoruhodnějších českých skladatelů a
tvůrce scénického melodramatu.
Na závěr koncertu zazněly
Pastorale a Partita in C Jana
Křtitele Kuchaře, rodáka z
Chotče na Jičínsku. Rovněž
prošel třídami jezuitského
gymnasia v Jičíně, nadaný žák
zmíněného Segera. Velký ctitel Mozarta, dokonce vypracoval první klavírní výtahy
jeho oper Don Juan a Kouzelná flétna. Že byl Kuchař skvělým varhaníkem, jsme poznali zejména z jeho monumentální Partity in C se skvělým
kontrapunktickým uměním
Výkon Zdeny Nečesané,
podtržený plejádou skladeb
českých mistrů osmnáctého
století s doširoka rozevřenou
paletou interpretačně dokonalého cítění každého díla doprovázeného vždy s vhodně
volenou registraturou, opravňuje k výroku o demonstraci
vysokých hodnot jejího varhanního umění. Zdeněk Vokurka
Ohlédnutí za perfektním rekondičním pobytem
Jičín / Ludvíkov – Tak jako
každý rok, i letos proběhl díky
Svazu postižených civilizačními chorobami rekondiční
ozdravný pobyt. Tentokrát se
uskutečnil v krásném prostředí Jeseníků, v Ludvíkově
u Vrbna pod Pradědem na
konci července.
Počasí k nám konečně bylo
milosrdné a přestalo nás trápit tropickými teplotami, což
jsme kvitovali s velkým povděkem. Po dlouhé cestě jsme
konečně dorazili na místo, kde
nás očekával milý personál
hotelu Koliba.
A další dny jsme si již užívali pozornosti naší známé a
milé paní Milušky Kracíkové,
která se nám každý rekondiční pobyt obětavě věnuje se
svými jehličkami a dobrými
radami o životosprávě. Nelze
se však jen nechat opečovávat, pro zdraví se musí také
něco udělat!
A v tom nás podporovala
naše paní cvičitelka Jaroslava Petrasová pravidelnými
ranními rozcvičkami a dalším relaxačním cvičením.
Kromě toho jsme u ní mohli
vyzkoušet masáže metodou
baňkování, při kterých jí pomáhala paní Splítková. Byla
zde i možnost využití masáží
poskytovaných hotelem.
Tentokrát se na pobyt přihlásili i zájemci, kteří s námi
jeli poprvé. Přesto se vytvořil
dobrý kolektiv a vyráželi jsme
na kratší výlety do okolí. Navštívili jsme lázně Jeseník s
POZVÁNKA
Motoristický festival již v sobotu
Nová Paka – Štikovská rokle v Nové Pace zve na motoristický festival, který se zde uskuteční v sobotu 8. srpna. Návštěvníky čeká
den plný zábavy a adrenalinu.
Program: 12.00 hodin: zahájení, 12.15: Koncert Kyklops, 13.00: 1.
exhibice závodních strojů na autokrosové trati. 13.30: Koncert
AC/DC revival, 14.30: 2. exhibice závodních strojů na autokrosové
trati, 15.15: autogramiáda: Jan Kopecký, Roman Kresta, Václav
Fejfar, 16.00: Trojboj osobností – 1. část, 16.30: koncert Děda Mládek Illegal Band, 17.30: Finále Trojboje osobností a vyhlášení výsledků, 18.15: Letecká show Martina Šonky, 19.00: Závěr akce.
Bohatý doprovodný program pro rodiny s dětmi. Vstupné: dospělí
100 Kč, děti nad 15 let 50 Kč, děti do 15 let zdarma.
(red)
KDE NÁS NAJDETE
Jičínský deník,
Husova 48, 506 01 Jičín, tel. 493 523 050,
fax 493 523 040
e–mail: [email protected]
Stránku sestavuje z vašich materiálů Alena Kaňková.
Redakce má právo příspěvky krátit, otiskovány jsou pouze vybrané příspěvky, rozhodnutí o zařazení materiálů do tisku je výhradně na redakci.
oblíbeným balneoparkem, kde
jsme si všichni vyzkoušeli
procedury pana Priessnitze.
Oku zde lahodí budovy sanatoria, které připomínají staré
barokní sídlo.
Výlety po okolí
Být v Jeseníkách a nenavštívit Praděd? Pro některé by to
snad byl hřích? Ti, kdo tento
výšlap podnikli, byli odměněni krásným výhledem. Za jasného počasí jsou odsud vidět i
štíty Vysokých Tater.
Dalším skvostem Jeseníků
je Karlova Studánka, která je
od Ludvíkova vzdálena pouhých šest kilometrů. Krásný a
přínosný byl výlet na Dlouhé
Stráně, kde je třetí největší
přečerpávací elektrárna na
světě. Její nádrž ve výšce 1350
metrů nad mořem s plochou
15 hektarů je největší v Evropě.
Péči o tělo i o duši jsme doplnili také zábavou, kterou pro
nás uspořádal vedoucí hotelu.
Zahrála nám kapela Škrpál. V
pátek pak přišlo loučení a poděkování našim milým pečovatelkám, večer posezení u
ohně s opékáním buřtíků. Byla to hezká tečka po příjemně
stráveném týdnu.
Rekondice byla natolik vydařená, že mnozí se již přihlásili na příští rok… Takže se
moc těšíme … Na shledanou!
Ze světového poháru paralympioniků
Jičínsko / Elzach – Třetí zastávkou Světového poháru 2015 v paracyklistice byl německý Elzach. Zároveň tyto závody byly testem
formy před Mistrovstvím světa. Česká výprava v kategorii
tricyklů se skládala z Davida Vondráčka, Jiřího Hindra a Zbyňka
Charváta. Tricykl je velká tříkolka, uzpůsobená pro zdravotně
postižené osoby, které neudrží rovnováhu na klasickém silničním
kole. Závodníci jsou rozděleni do dvou kategorií podle míry svého
zdravotního postižení. Z Teplic vyrazila výprava Spastic Handicap – sdružení sportovců s centrální poruchou hybnosti ve středu
22. července brzo ráno.
Po dojetí na místo a ubytování jeli všichni na lehký trénink. Ve
čtvrtek následovalo krátké rychlé rozjetí a příprava na páteční
časovku. Trať časovky byla velmi speciální především z důvodu
neustálého náročného stoupání. Jelo se za velmi teplého počasí v
kategorii T1 sportovců s nejtěžším postižením; poprvé v životě
vyhrál časovku Světového poháru Hořičák Jirka Hindr, před závodníky z Ruska a Švédska. V kategorii T2 zajel David Vondráček
z Valdic (na horním snímku) čtvrté místo a Zbyněk Charvát uzavřel elitní desítku. V silničním závodě, který se jel v neděli 26.
července jako kritériový, tzn. že trať vede centrem města, se Jirkovi podařilo dojet na čtvrtém místě. David Vondráček si v závěrečném spurtu vybojoval stříbrnou medaili a Zbyněk Charvát zajel na technickém okruhu plném zatáček životní úspěch v podobě
čtvrté pozice.
Spastic Handicap
za SPCCH Jičín Vladimír Bryknar,
Jarmila Panochová
a předsedkyně Ilona Splítková
Poučte se na výstavě Dědictví Karla Velikého
Praha – Karel Veliký je nejvýznamnějším panovníkem v
období raného středověku.
Čas jeho vlády (771 – 814, od
roku 800 jako císaře) znamenal v Evropě přelom mezi dvěma epochami – dobou předkřesťanskou a definitivně se
upevňující érou, ve které mělo křesťanství nadále hrát stěžejní roli.
Tato dějinná etapa přinesla
mnoho významných podnětů
v ekonomické, společenské,
hospodářské a zejména v duchovní oblasti. Stala se předmětem bádání vědců několika
generací – jeho výsledky byly
a jsou prezentovány na sympoziích či výstavách, pořádaných v mnoha zemích světa.
Stranou tohoto zájmu nezůstává ani Česká republika.
Na jejím území byla, jako součást projektu nazvaného Kolébky evropské kultury, letošního 17. července slavnostně zahájena výstava Dědictví
Karla Velikého. Prostory Tereziánského křídla a Starého
paláce na Pražském hradě se
staly třetími v pořadí, po belgickém Emme a italské Ravenně, kde je tento projekt
představen veřejnosti.
Záměr pořadatelského kolektivu, sestávajícího z odborníků z Nizozemí, Belgie,
Itálie, Německa, Slovenska,
Chorvatska, Slovinska i z České republiky, si klade za cíl seznámit návštěvníka se širokými souvislostmi tohoto významného časového úseku raných evropských dějin.
Největší slabinou výstavy
se jeví její umístění do přízemních prostor Tereziánského křídla a suterénních
prostor Starého královského
paláce. Instalace jednotlivých
exponátů se prolíná částečně
se stálou expozicí s názvem
Příběh Pražského hradu. Tím
je devalvován dojem z kompaktnosti výstavy; vždyť návštěvník, pokud absolvuje
prohlídkovou trasu od vstupu
v Tereziánském křídle, je v
druhé polovině prohlídky vystaven volbě – musí bedlivě
rozlišovat, které exponáty
jsou součástí výstavy a které
již nikoli.
Výstava je rozdělena do šesti základních tematických
okruhů – v Tereziánském křídle se jedná o informační
okruhy, dále o části věnované
rozmanitosti dobových reálií
či politické správě, náboženství, kultuře a architektonickému dědictví. Ve Starém
královském paláci očekávají
návštěvníka okruhy, jejichž
náplní je problematika ekonomiky, lokální kultury a cest
kulturního dědictví.
DENÁR Oldřicha I. (1012-1033,
1034) z hrobu číslo 78, pohřebiště v blízkosti kostela svatého
Jiří, Kostoľany pod Tribečom,
Slovensko. Zdroj: J. Gloc
Instalaci výstavy dominují
tabla obsahující množství
hodnotného textu a kvalitní
barevné velkoformátové fotografie významných památkových objektů i mobilií spjatých s karlovskou tematikou,
či z ní vycházejících. Tyto tabule však zcela zastiňují svými rozměry nepoměrně menší
vitríny s vystavenými exponáty středních či malých rozměrů – jedná se o architektonické fragmenty, mince, šperky, zbraně a předměty denní
potřeby. Většina z nich se vizuálně přímo ztrácí mezi záplavou informativně didaktických pomůcek. Vzhledem
ke skutečnosti, že se jedná o
unikáty, se kterými se veřejnost, až na výjimky, neměla
dosud možnost blíže seznámit, lze takto pojatý instalační
záměr posoudit jako nepraktický.
Zklamáni budou i zájemci o
soudobé písemné památky.
Unikátní, mnoho set let staré
rukopisy je třeba chránit před
nepříznivými klimatickými
vlivy, proto je nutné pochopit
vystavení jejich faksimilií či
kopií. Přesto bylo možné alespoň u některých písemností –
např. z českých sbírek se jedná o ty, které jsou součástí fondů knihovny Metropolitní kapituly se sídlem na Pražském
hradě – prezentovat je, po určitý omezený časový úsek následující po vernisáži výstavy, v jejich originální podobě.
Výstava Dědictví Karla Velikého se mohla stát jedním z
kulturních vrcholů letošní sezóny. Po jejím zhlédnutí je
zřejmé, že tohoto cíle nebylo
dosaženo. Na vině není obsah,
ale zejména forma, kterou je
toto atraktivní téma vizuálně
prezentováno – didaktická
složka převládá nad počtem a
umístěním
dochovaných,
mnohdy unikátních exponátů. Takto koncipovaná instalace výstavy neodpovídá soudobým muzeologickým zvyklostem a lze pouze litovat nedostatečně využité příležitosti.
Stanislav Vaněk