povrchy a fasády staveb

2012
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Český svaz stavebních inženýrů
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
03/12
stavebnictví
MK ČR E 17014
Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs
povrchy a fasády staveb
interview: čeští mostaři převzali po čínské firmě zakázky v Polsku
navrhování staveb: možnosti BIM
cena 68 Kč
www.casopisstavebnictvi.cz
Vážení čtenáři,
polský protějšek bývalého ministra
dopravy Víta Bárty zdaleka nepojal
myšlenku přizvání čínských stavebních firem k budování dopravní
infrastruktury jen jako nátlakový
argument. Zatímco český bývalý
„umírněný“ šéf resortu dopravy
se čínskými nabídkami oháněl před
domácími firmami (než zjistil, že
nejen domácí firmy, ale ani Číňané
v ČR nemají do čeho kopnout),
v Polsku se čínský experiment
rozjel. Vidina poloviční nabídky než
té nejlevnější od domácích dodavatelů byla zkrátka neodolatelná.
Určitě v tom hrála roli i pověstná
polská chrabrost.
Svěřit výstavbu
dálnice nepro věřeným dodavatelům v době,
kdy Polsko díky
pořádání fotbalového mistrovství
Evropy musí stavět hodně, ale
hlavně rychle a precizně, vyžaduje
ducha hodného odkazu Tadeusze
Kościuszka.
Čínská firma se pustila do práce
s poměrně velkým nasazením, nicméně daleko menší entuziazmus
projevovala při platbách místním
subdodavatelům, což vedlo až
k vypovědění smlouvy. Tím se
otevřely dveře na polský trh jednomu nejvýznamnějších českých
dodavatelů mostních konstrukcí.
Jeho zástupce poskytl časopisu
Stavebnictví exkluzivní rozhovor,
v němž se dočtete nejen o tom,
jak se staví „po Číňanech“, ale také
o tom, jak se staví v Polsku.
Nerad bych však na výše uvedeném příkladu příliš ironizoval schopnosti a možnosti čínských firem
uplatnit se na starém kontinentě.
Speciálně pro Českou republiku
vystihují nejlépe situaci slova ře-
ditele jedné z největších českých
stavebních firem: „Rádi budeme
soutěžit s čínskými firmami o zakázky v dopravní infrastruktuře, ale
to by muselo být v České republice
o co soutěžit“.
S ohledem na téma a také na své
členství v mediální porotě soutěže
Fasáda roku bych zde chtěl položit
jednu řečnickou otázku: Proč jsou
téměř všechny nově zateplené
panelové domy opatřeny omítkou,
jejíž barva uráží dobrý vkus a ve
výjimečných případech ohrožuje
i zrak kolemjdoucích?
Oranžová, citrónově žlutá, růžová,
zelená od pistáciové po radioaktivní, kombinace barev cirkusového
šapitó, všechny barvy duhy – cokoliv lidská fantazie dovolí, to na
českých sídlištích najdete. Chápu,
že v záplavě původní „panelové“
barvy jde zvláště na podzim na
obyvatele sídliště chandra. Chápu,
že je praktické v rozsáhlém sídlišti
domy a ulice barevně odlišit pro lepší orientaci nejen
nově příchozích.
Co nechápu, je
svobodná vůle
a snad i touha
investorů (samotných oby vatel
domů) podtrhnout a zvýraznit mizernou architekturu předlistopadových sídlišť
křiklavou nebo prostě a jednoduše
šerednou barvou.
Že to jde i jinak, dokazují právě
příklady decentních rekonstrukcí
fasád panelových domů ze zmíněné soutěže Fasáda roku. A že
to jde úplně jinak, by vám ukázal
(pro některé) výlet do nedalekých
Drážďan.
inzerce
editorial
Hodně štěstí přeje
Jan Táborský
šéfredaktor
[email protected]
stavebnictví 03/12
3
obsaha v ýzkum v praxi
věda
8–10
text A | grafické podklady a
12–14
Netradiční pojetí golfového klubu
Polská mise českých mostařů
Tak trochu nečekaně získal titul Stavba roku 2011 golfový klub
Čertovo břemeno. Jde o subtilní stavbu, ale nekonvenční využití
přírodních materiálů porotu soutěže oslovilo.
Obdoba českého Ředitelství silnic a dálnic v Polsku učinila experiment
se zapojením čínské firmy do výstavby jednoho z úseků dálnice A2.
Nyní úsek dodělává, kromě polských firem, i SMP CZ, a.s.
46–49
16–19
■
Projekt snížení geotechnických poruch
BIM: nejen změna software, ale i změna myšlení
Odborná veřejnost byla v loňském roce překvapena převratným
nizozemským projektem Geo-Impuls, který si vytyčil úkol snížit
během pěti let geotechnické poruchy o polovinu.
Building Information Modeling neboli informační model budovy je
hlavním trendem v oblasti návrhového software. Jeho použití ovšem
vyžaduje úplně nový a maximálně komplexní pohled na projektování.
Poznámky k předběžným
statistickým výsledkům 2011
Český statistický úřad zveřejnil předběžné výsledky stavebnictví
za rok 2011. Neočekávaně příznivé počasí v závěru roku vylepšilo
průběžně narůstající meziroční propady. V pozemním stavitelství
nedošlo kupodivu téměř k žádnému meziročnímu rozdílu, zato
u inženýrských staveb, které byly vždy tahounem dobrého ročního
výsledku, činí meziroční pokles 8,7 %. Výsledkem roku 2011 je
propad oproti roku 2010 „jenom“ o 3,1 %. Je to příznivější číslo,
než se očekávalo, rozdíl oproti poslednímu konjunkturnímu roku
2008 činí 10,8 %.
4
stavebnictví 03/12
Největší část investic ve veřejné zakázce činí dopravní infrastruktura. Pro rok 2011 obdržel Státní fond dopravní infrastruktury
do rozpočtu částku o 35 mld. Kč nižší než v roce 2010, přesto
nebude v plné výši dočerpána. Důvodem jsou chyby, jež se objevily v předložených projektech, některá problémová výběrová
řízení (např. vodní doprava), investorská příprava staveb, či rozsah
víceprací, jejichž předvídatelnost při zadávání liniových staveb je
problematická, ale také nedostatečné vedení dokumentace stavby.
Nejvýznamnější složku pozemního stavitelství tvoří bytová výstavba. Očekávané zrušení snížené sazby DPH zřejmě ovlivnilo počet
zahajovaných bytů, jejich počet se meziročně snížil jen nepatrně.
Zato zahájená výstavba bytů byla nižší téměř o 22 %, jednalo se
o 28 628 bytů. Jen pro představu ohledně zaostávání bytové výstavby – pouhá prostá reprodukce činí 40 000 bytů ročně.
inzerce
03/12 | březen
3 editorial
4 obsah
6 aktuality
stavba roku
8 Golfový klub podpírají čertovy kameny
interview
12 Nedostavěný úsek polské dálnice musí
po blamáži s Číňany dokončit česká firma
geotechnika
16 Ambiciózní plán na omezení
poruch v geotechnice
téma: povrchy a fasády staveb
0 Moderní administrativní komplex
2
Digital Park II, III v Bratislavě
Lukáš Romanczin
25 Konstrukční detail ukončení ploché
střechy z hlediska tepelných mostů
Ing. Libor Matějka, CSc., Ph.D., MBA
28 Sanace vnějších ploch pevnostního
systému Malé pevnosti v Terezíně
Ing. Michael Balík, CSc.
34 Používání chemických protipožárních
nátěrů na historické dřevěné konstrukce
Národní památkový ústav
36 Plošná hydrofobizace památkově
chráněných povrchových úprav
Národní památkový ústav
37 Pravidla správné praxe v obkladačství
Dr. Eduard Justa
navrhování staveb
0 Využití a návrhové charakteristiky
4
vzorovaného drátoskla
46 Využití virtuálního modelu
budovy (BIM) ve stavební praxi
právní předpisy
0 Změny zákoníku práce po 1. 1. 2012
5
52 Trestněprávní odpovědnost právnických osob
55 Povinnost managementu obchodních
společností podat insolvenční návrh
58 Zákon o veřejných zakázkách –
vyhlášky ke stavebním zakázkám
historie ČKAIT
6220. výročí Inženýrské komory (ČKAIT)
V. díl: Inženýrské dny a jejich tradice
65 svět stavbařů
68 infoservis
70 firemní blok
74 v příštím čísle
foto na titulní straně: Digital Park v Bratislavě, Tomáš Malý
stavebnictví 03/12
5
ak tuality
text a foto redakce
Budova ČKAIT v Praze v únoru
uvítala poslance Parlamentu ČR
Setkání představitelů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě s poslanci Parlamentu ČR v budově ČKAIT
v Praze se stává tradicí. Téměř po roce, tedy
koncem února 2012, byli poslanci opět uvítáni
předsedou ČKAIT Ing. Pavlem Křečkem
a v neformálních rozhovorech zhodnotili
zejména současnou situaci v oblasti právního
rámce stavebnictví a nalezli možnosti vzájemné spolupráce.
6
stavebnictví 03/12
EUROVIA CS podala ve věci
D47 žalobu k rozhodčímu soudu
Společnost EUROVIA CS se obrátila na rozhodčí soud, aby určil, zda
byla stavba dálnice D47 v letech
2007–2008 řádně dokončena
a předána Ředitelství silnic a dálnic.
EUROVIA CS tím reaguje na dopis Ředitelství silnic a dálnic ze
7. února 2012. V něm ŘSD vyzvalo
firmu EUROVIA CS k převzetí
dálnice zpět, neboť podle názoru
ŘSD bylo její předání v roce 2007
neplatné. Rozhodnutí soudu je potřebné pro jednoznačné vyjasnění
vzájemného postavení smluvních
stran a pro další postup ohledně
reklamovaných vad.
„Myšlenka ŘSD, podle níž dálnice nebyla nikdy řádně předána
a máme si ji vzít zpátky, je bezesporu originální. Čím déle ji však
studujeme, tím absurdnější se tato
představa jeví,“ komentuje situaci
Martin Borovka, generální ředitel
společnosti. „Dálnice není běžný
spotřební předmět, který odvezete do servisu a opravený vám ho
▲ www.pravdaod47.cz
pošlou zpět. Výstavba, předávání
i následné uplatňování reklamací
silničních staveb takto neprobíhá.
Pokud se vyskytne nějaký problém,
je nutná především součinnost
obou stran,“ dodává Borovka.
EUROVIA CS je přesvědčena, že
nejnovější kroky ŘSD zásadním
způsobem zpochybňují právní
postavení obou smluvních stran,
a to jak v dosavadním i budoucím
způsobu odstraňování vad, tak
v odpovědnosti za provoz komunikace a způsobených škodách
či opotřebeních. Postoj ŘSD také
vážně zpochybňuje právní postavení všech třetích subjektů, kterým
byly některé objekty budované
v rámci stavby dálnice v roce 2007
předány a které je po celou dobu
provozují. Jde zejména o vodovod
a kanalizaci, plynovod, drážní objekty, vodohospodářské objekty atd.
Na základě jednostranného kroku
ŘSD by se tak navrácení týkalo
i těchto objektů.
Žaloba byla podána v pátek
17. února na základě rozhodčí doložky, sjednané společností EUROVIA
CS a Ředitelstvím silnic a dálnic ve
smlouvě o dílo, na jejímž základě
byl příslušný úsek dálnice postaven.
Arbitrážním soudem je Rozhodčí
soud při Hospodářské komoře ČR
a Agrární komoře ČR. Společnost
EUROVIA CS zároveň v souladu
s řádem tohoto rozhodčího soudu
požádala o projednání žaloby ve
zrychleném řízení.
Společnost EUROVIA CS rovněž spustila internetové stránky
www.pravdaod47.cz. Primárně se
zaměřují na fakta týkající se všech
medializovaných aspektů výstavby
dálnice D47 (použité materiály
nebo mosty). Stránky dále popisují také dosavadní nestandardní
a medializovaný průběh reklamačního sporu společnosti EUROVIA
CS s Ředitelstvím silnic a dálnic.
Stránky uvádějí na pravou míru
nepřesnosti šířená Ředitelstvím
silnic a dálnic. ■
Zdroj:
Tisková zpráva EUROVIA CS, a.s.
Dumpingové praktiky dovozu
sklovláknitých mřížkových tkanin
Sklovláknité mřížkové tkaniny
jsou široce používány jako výztužný materiál ve stavebnictví, a to
do venkovní tepelné izolace, pod
obklady, jako výztuž podlah a pro
opravy zdí. Ceny těchto tkanin,
které některé firmy dovážely
z asijských zemí, se pohybovaly
hluboce pod tržními cenami,
což způsobovalo nestabilitu na
evropském trhu sklovláknitých
mřížkových tkanin.
Aby zamezila dravým dumpingovým praktikám, směřujícím
k odstranění konkurence, zavedla
Evropská unie na tyto dovozy
antidumpingové clo.
Evropská unie po prošetření
cenotvorby čínských produktů
došla k závěru, že čínští výrobci
prodávají za dumpingové ceny,
a tím poškozují evropské výrobce.
Dovozy materiálu jsou předmětem dodatečného cla v rozmezí
od 48,4 % do 62,9 %.
Zatímco po přijetí ochranných
opatření dovozy z Číny prudce
poklesly, vzrostl na evropském
trhu dovoz sklovláknitých mřížek
z Malajsie z 0 na 20 miliónů m²,
a to i přesto, že v této zemi není
znám žádný významný výrobce.
Dle požadavku Aliance výrobců sklovláknitých mřížkových
tkanin se prosazování opatření
proti podvodným dovozům
dostalo do jiné roviny, a to
díky nařízení Evropské komise.
Ta ukládá povinnost evidovat
dodávky s údajným původem
z Malajsie. Tyto dovozy sklovláknitých mřížkových tkanin
do Evropské unie nesplňují
požadavky osvědčení původu.
Z toho důvodu jsou takovéto
dodávky předmětem dodatečného cla ve výši až 62,9 %.
Importy z Malajsie jsou v současnosti kvůli úhradě antidumpingového cla evidovány. Dovozci
zároveň čelí správním pokutám
za klamné deklarování minulých
i současných dovozů a penalizaci
za pozdní úhradu cla za předešlé
dodávky. Kromě toho mohou být
dovozci trestně stíháni za falešná
prohlášení a následné celní podvody. ■
Zdroj: Saint-Gobain ADFORS
inzerce
stavebnictví 03/12
7
stavba roku
text Petr Zázvorka, podle podkladů Fiala + Němec s.r.o. | foto Filip Šlapal
▲ Jižní průčelí budovy, dřevem krytá terasa s výhledem do krajiny
Golfový klub podpírají čertovy kameny
Golfové hřiště Čertovo břemeno nepatří k těm
umělým, vyumělkovaným, jakých je celá řada.
Možná se dá i tvrdit, že rodina majitelů měla
především touhu dát do pořádku zanedbanou
krajinu okolo svých statků, očistit ji od náletových křovin, vysušit močály a místo nich
vytvořit spoustu malých jezírek, kde opět žijí
ryby a žáby. Povedlo se jim to s absolutním
respektem k charakteru místní přírody.
Projektant měl tu čest navázat na
tuto krásnou krajinářskou práci
a vytvořit na tomto místě v letech
2000–2002 nejdříve malou klubovnu, jež zabezpečovala úplně
minimální zázemí pro hráče. Již
tenkrát zvítězila snaha nevnášet
do krajiny novou hmotu moderní
stavby. Svůj účel však splnila malá
jeskyňka z betonu a kamene, za-
8
stavebnictví 03/12
sypaná pod jedním z travnatých
pahorků, avšak pouze v prvních
letech výstavby hřiště.
Architektonické
řešení
Když byl v roce 2007 Stanislav
Fiala (Fiala + Němec s.r.o.) vy-
zván navrhnout na místě novou
velkou klubovnu pro osmnáctijamkové golfové hřiště, bylo
jasné, že se bude její koncept
ubírat stejným směrem. Musel
to být dům, který bude v úplné
symbióze s místní přírodou, a to
i přesto, že program aktivit, které se v místě mají provozovat,
nebude vůbec malý. Budova
musí pojmout velkou klubovnu
s restaurací pro 80 –100 hostů, konferenční salónek pro
3 0 – 6 0 hostů, bar, recepci,
kanceláře, šatny, hygienické
zařízení, úschovnu bagů, velkou kuchyň, sklady, prádelnu,
strojovny a kompletní zázemí
pro personál hřiště. Navíc musí
návrh zahrnovat i trojici pokojů
pro byt správce areálu. Dispozici
nové budovy bylo třeba úsporně vyřešit tak, aby v běžných
pracovních dnech, v období
minimálního provozu, mohla
obsloužit hosty ve veřejné části
pouze jedna osoba, jež dokáže
mít přehled nad celým prostorem. Zároveň však musí interiér
pojmout při golfových turnajích
až 200 hostů a zůstat pohodlným fungujícím organizmem.
Země
Projektant považoval za povinnost skrýt potřebný objem do
krajiny tak, aby ji nový dům jen
přirozeně doplňoval. Budova
je proto ukrytá do pozvolného
zatravněného kopečku, jehož
seříznutá jižní strana se otevírá
do mírného údolí, s výhledem
na blízký rybník a krajinu České
Sibiře.
▲ Příčný řez budovou klubovny
▲ Jižní, východní a západní pohled na budovu klubovny
Dům izoluje země před chladem i horkem, ze země si z vrtů
bere teplo i chlad. Z vrtu získává
i pitnou vodu, kterou pak zase
vyčištěnou vypouští do koloběhu
krajiny. Se zemí je dům spjatý
rovněž množstvím přírodních materiálů tvořících jeho hlavní tvář.
Dřevo
Pro konstrukci hlavní veřejné části domu posloužilo velké množství dřeva. Byl použit tradiční,
dávno zapomenutý systém povalových stropů. Ty patřily v dávné
minulosti, kdy mělo lidstvo ještě
mnohem blíž k přírodě, k tomu
nejobyčejnějšímu, co bylo možné ve staré architektuře spatřit.
Povalový strop z oloupaných smrkových kmenů je opřený o nakloněnou palisádu. Ta lemuje celý
hlavní prostor a spolu se stropem
navozuje pocit bezpečného útočiště pro návštěvníky. Jižní strana
prostorné haly je celá otevřená
nenápadnou odhmotněnou skleněnou fasádou. Prostor jakoby
pokračuje ven, na plynule navazující terasu, zastřešenou tenčími
smrkovými kmeny, jejichž řada
postupně řídne tak, aby částečně
propouštěla do interiéru slunce.
Přední stranu zastřešení nese
masivní dřevěný rám, vytvořený
z pečlivě vybíraných dubových
kmenů, použitých v konstrukci
tak, jak vyrostly. Řada těchto
rozsoch zmnožených odrazem
v hladké skleněné fasádě vytváří
jakýsi náhrdelník, připomínají
totiž šperk.
Smrková palisáda pak na východní straně vybíhá ven z domu
a svým postupným rozestupováním do krajiny lemuje příchozí
cestu k domu (kmeny navíc
nesou orientační lampy).
Čertovo břemeno
Silným prvkem doplňujícím harmonii a konfiguraci okolí domu
představují obrovské balvany,
vyvalené ze země při výkopu,
který bylo nutné vyhloubit. Tyto
nádherné balvany, jež na místě
podle pověsti zanechal čert
(odtud název Čertovo břemeno),
se hodily na zpevnění opěrných
svahů, vytvoření různých bariér
i naváděcích prvků. Dva z nich
byly „zapomenuté“ i uvnitř –
pomohly vytvořit přírodní krb
s otevřeným ohněm, jenž zpříjemňuje posezení v klubové části
společenské haly.
Beton
Přední dřevěná konstrukce se
opírá o odolnou železobetonovou
inzerce
stavebnictví 03/12
9
▲ Hlavní hala klubovny s palisádou a povalovým stropem
▲ Noční pohled na terasu před hlavním vstupem
strukturu, zasypanou na severní
straně pod zem. Přestože je
beton tím nejpoužívanějším,
nejobyčejnějším a také nejzprofanovanějším materiálem moderní
doby, tkví jeho podstata v přírodních materiálech. Tento umělý
kámen se snažili projektanti
předvést v ještě přírodnější podobě, než je obvyklé. Snažili se,
aby byl dialog mezi archaickým
dřevem a moderním betonem co
nejbližší. Pro bednění některých
stropů a stěn byla z toho důvodu
použita krajinková prkna, takže
se tu navždy otiskly různé suky,
chodbičky lýkovce a typické nerovnosti dřeva, které se ve své
přírodní kráse opírá jen o malý
kousek dál o takto formovaný
beton.
z dřevěných povalů ze smrkové
kulatiny o průměru cca 290 mm
s maximálním rozpětím 8 m. Povaly jsou na jižní straně uloženy
do průvlaku z ocelového profilu
HEB 280. Průvlak podpírají kruhové ocelové sloupy.
Vnitřní zděné příčky jsou z neomítaných broušených porothermových příčkovek s lesklým barevným nátěrem. Nášlapnou vrstvu
podlah v celé budově tvoří štípaná
břidlice v různých formátech. Jižní
sloupková fasáda je celoprosklená, s posuvnými dveřmi na kryté
terase s dřevěnou konstrukcí.
Sloupy jsou z dubových rozsoch
vybíraných v moravských lesích.
Na nich je položena smrková
kulatina s vlnitým laminátem.
Východní a západní fasádu tvoří
předstěna z modřínové kulatiny.
Celá střecha oblého tvaru je zatravněná, s plynulým napojením
na terénní vlnu.
V objektu funguje podlahové
teplovodní topení, zdrojem jsou
tepelná čerpadla napojená na
hlubinné vrty.
Zásobování pitnou vodou
řeší nová vlastní vrtaná studna
s úpravnou vody. Kanalizace se
napojuje na novou čistírnu odpadních vod s vypouštěním do
vodoteče.
Elektrický proud pro obsluhu
budovy je připojen k nově vybudované trafostanici.
Osvětlení a větrání
Do stropu betonové části byly
osazeny kónické světlíky kryté
otevíracími polykarbonátovými
čočkami. Světlíky dokáží přirozeně provětrávat celý prostor,
případně mohou do domu nasávat v horkých letních dnech
noční chlad.
Povrchy
Přírodní povrchy v domě pokračují přes břidlicovou podlahu. Ta
evokuje směrem ven na terasu
téměř dojem barevné udusané
hlíny, kde leží podlaha z přirozeně
katrovaných akátových prken.
Chodníčky okolo domu byly vydlážděny z dubových špalíků, zís-
10
stavebnictví 03/12
kaných rozřezáním větví a zbytků
z dubů, použitých na konstrukci.
Z odřezků smrkových kmenů byly
naštípány menší špalíky, z nichž
byly postaveny různé pomocné
stěny (stěna baru, recepce, parapety oken, různé krycí stěny).
Zbytky dřeva, masivní odštěpky
z ručně tesaných dubových fošen a dubového koryta na vodu,
byly tak krásné, že místo spálení
v krbu se použily jako zásypový
materiál, doplňující mozaiku přírodních struktur.
Ručně tesané dubové profily
posloužily v interiéru na barový
a recepční pult, barové police,
knihovnu a různé další police, na
velké zrcadlové rámy a hambalky
do šaten.
Setkávání mistrů starodávných
řemesel s mistry moderního
rychlého stavitelství na této
stavbě se ukázalo jako osvěžující moment, který se viditelně
podepsal i na samotném vyznění
celé stavby.
Konstrukce
a technologie
Budova je založena na základové desce. Konstrukce je
z větší části stěnová monolitická z pohledového betonu,
na v ybraných místech bylo
bednění stěn a stropů tvořeno
vloženými krajinami kmenů. To
se projevuje výraznou profilací
povrchu. Z krajinového bednění
jsou vytvořeny i kruhové kónické střešní světlíky pro větrání
a osvětlení vnitřních prostorů.
Rest aura č ní č ást má strop
Závěr
Stavba, na českých golfových
hřištích dosud nevídaná, poskytuje komfort pro hráče a jejich
doprovod i dokonalé podmínky
pro špičkový sportovní výkon.
To je i jeden z důvodů, proč byla
organická architektura pro Golfklub Čertovo břemeno v lokalitě
Alenina Lhota nedaleko Jistebnice oceněna titulem Stavba roku
2011. ■
Základní údaje o stavbě
Název stavby:
Golfklub Čertovo Břemeno
Investor: Golf Čertovo břemeno
s.r.o.
Projekt:Ing. arch. Stanislav Fiala, Fiala + Němec s.r.o.
Spolupráce:
Ing. Jiří Václavů, Ing. Vít
Mlázovský, Ing. arch.
Jana Štefuráková, Milan Bulva
Zhotovitel stavby:
Skanska a.s., divize Pozemní stavby – Čechy
Hlavní stavbyvedoucí:
I n g . M i c h al K lím a ,
Ing. Ladislav Hodek,
Ing. Martin Jirout
Subdodavatelé:
Fortna Stav, s.r.o.; TPB
STEEL, spol. s r.o.; Stavokomfort, spol. s r.o.;
Miroslav Matuška –
INTOP; TUNNEL s.r.o.;
SOLLUS NÁBY TEK,
s.r.o.; DePa, s.r.o.
Zastavěná plocha:
1443 m2
Obestavěný prostor:
5245 m3
Projekt: 2009–2010
Doba výstavby:
2010–2011
stavebnictví 03/12
11
interview
text Petr Zázvorka | grafické podklady archiv SMP CZ, a.s.
Nedostavěný úsek polské dálnice musí
po blamáži s Číňany dokončit česká firma
„Po nuceném odchodu čínské firmy se na stavbě
více než půl roku nepracovalo, staveniště po tuto
dobu zajišťovala pouze hlídací služba a docházelo
k postupné devastaci nedokončeného díla.
Stavební objekty byly zanechány v různém
stupni rozpracovanosti a v různé kvalitě provedených prací,“ vzpomíná Ing. Antonín Brnušák,
ředitel Divize dopravní stavby SMP CZ, a.s.
Ing. Antonín Brnušák je špičkovým
manažerem s dlouhodobými zkušenostmi v oboru dopravních staveb, zejména mostních konstrukcí.
Jeho současným stěžejním úkolem je organizování účasti SMP
CZ, a.s., na úspěšném dokončení
stavebních prací v úseku dálnice
A2 v Polsku. Ten česká společnost
převzala v minulém roce.
Mohl byste blíže specifikovat
účast SMP CZ, a.s., na této
stavbě a stavbu obecně?
Polsko začalo v posledních letech dobudovávat dálniční síť
poměrně velkoryse. Dálnice A2
Strykow – Konopa je posledním
úsekem spojení mezi Berlínem
a Varšavou. Na německé straně,
mezi dálničním okruhem kolem
Berlína a Frankfurtem nad Odrou,
má dálnice číslo 12. Jedná se o její
historickou část, jež má z dnešního pohledu v některých úsecích
nedostatečné směrové i výškové
vedení a postupně se rekonstruuje. Při pokračování na polské straně
se jede nejprve po zcela novém,
asi sto kilometrů dlouhém úseku
dálnice A2, na kterém byl zahájen
provoz v závěru roku 2011. Nová
část se napojuje západně od Poznaně na již dříve hotovou dálnici,
jež je zpoplatněna formou přímého
výběru mýtného a končí severně
od Lodže u městečka Strykow.
V tomto místě nastává velké dálniční křížení s budoucí dálnicí A1,
která ve směru sever – jih spojí
přímořský Gdaňsk s Krakovem
12
stavebnictví 03/12
a jižní hranicí Polska. U Strykowa
začíná poslední úsek dálnice A2,
jenž se v současné době staví.
Délka tohoto úseku s názvem
Strykow – Konopa činí asi 91 km.
Vozovka má v každém směru
dva jízdní pruhy šířky 3,75 m,
odstavný pruh, široký 3,00 m,
a ještě další pruh o šířce 3,80 m
mezi vnitřním jízdním pruhem
a středovým svodidlem. Ten je
mimo mosty nezpevněný a je připraven pro předpokládané budoucí
rozšíření dálnice na tři jízdní pruhy
v každém směru jízdy bez nutnosti
nových záborů pozemků a složitých stavebních úprav. Návrhová
maximální rychlost na dálnici je
120 km/hod. Součástí stavby jsou
přeložky křížených komunikací
převáděných přes dálnici většinou
prostřednictvím nadjezdů. Řada
dálničních mostů přemosťuje
přírodní překážky a na místě je
i poměrně značné množství biokoridorů různé velikosti. Zajímavým
prvkem je použití velkého počtu
monolitických železobetonových
rámových propustků (statisticky
cca 1,7 ks/km), často se světlostí
pouze 1,00 m x 1,20 m. Ty slouží
jak pro převádění vody, tak jako
biokoridory. Použití jiných materiálů
než železobetonu, jež by bylo z hlediska nákladů a rychlosti provedení
výhodnější, však v tomto případě
technické podmínky zadavatele
neumožňovaly.
Stavba dálnice A2 Strykow – Konotopa byla rozdělena celkem
do pěti samostatných úseků A až E.
Na každý z nich bylo vypsáno samostatné výběrové řízení. Stavby
byly zadány systémem Design
and Build (vyprojektuj a postav)
podle smluvních podmínek FIDIC
(Fédération Internationale Des Ingenieurs-Conseils). Předem však
byly stanoveny velmi podrobné
technické podmínky, které jednoznačně definovaly rozsah díla,
včetně základních rozměrů všech
objektů, a kvalitativní podmínky
připomínající naše TKP (Technické kvalitativní podmínky staveb).
Volnost zhotovitele při nabídce
byla podstatně omezena i tím,
že jím zpracovaná projektová
dokumentace musela projít připomínkovacím řízením a následně ji
musel schválit generální projektant
objednatele. Na úsek A zhotovitel
pro dodávku projektové dokumentace vybral sdružení firem, které
vystupuje pod názvem AKA. Jimi
dodané projekty jsou u mostních
objektů značně předimenzované,
především z hlediska betonářské
a předpínací výztuže. Konstrukční
uspořádání se zásadně neliší
od toho, s jakým se setkáváme
v České republice. Zásadním rozdílem je používání prefabrikovaných
železobetonových pilot, které
dobře vyhovují místním převažujícím geotechnickým podmínkám.
Dopravní divize SMP CZ, a.s., se
konkrétně účastní výstavby dálnice
A2 na úseku A.
Na stavbu jste nastoupili poté,
co z ní musela odstoupit čínská
firma. Nemusíme sahat hluboko do paměti, abychom si
vzpomněli na hrozby bývalého
ministra dopravy Víta Bárty
o povolání čínských firem jako
dodavatelů dopravních staveb.
Úseky A (29,2 km) a C (20 km)
dálnice A2 původně stavěla čínská společnost COVEC (China
Overseas Engineering Group
Co, Ltd.), která vyhrála výběrové řízení pro polské Ředitelství
▲ Ing. Antonín Brnušák
silnic a dálnic (Generalna Dyrekcja Dróg Krajowych i Autostrad
neboli GDDKiA), a to údajně za
cenu poloviční, než jakou nabízela konkurence. V době plného
nasazení bylo na vlastní stavbě
přítomno přibližně 1400 čínských
techniků a dělníků. Firma COVEC
se však záhy dostala do problémů
s místními dodavateli služeb a materiálu. Nebyla především schopna
dodržet závazky týkající se plateb
faktur. Podle polského občanského zákoníku musí dodavatel
doložit, že zaplatil všechny splatné
závazky svým subdodavatelům,
aby měl právo na zaplacení svých
pohledávek od objednatele. To se
firmě COVEC nedařilo. Nedostala
proto zaplaceno od investora, což
ve výsledku vedlo k zastavení
stavby a následnému odstoupení
od smlouvy ze strany polského
státu. Celý problém zřejmě ještě
není zdaleka vyřešen. Zprovoznění
dálnice v daném termínu však bylo
vážně ohroženo, investorovi hrozily
finanční ztráty a Polsku problémy.
Dokončení dálničních spojení bylo
polskou vládou přislíbeno hlavně
kvůli konání mistrovství Evropy
ve fotbale. Po nuceném odchodu
čínské firmy se na stavbě více
než půl roku nepracovalo. Sta-
veniště po tuto dobu zajišťovala
pouze hlídací služba a docházelo
k postupné devastaci nedokončeného díla. GDDKiA vypsala po
inventuře nedokončených prací
novou soutěž na dodavatele těchto
úseků. Jednou z podmínek bylo
zprůjezdnění dálnice do termínu
konání evropského šampionátu
ve fotbale, tedy do počátku června
2012. Nový dodavatel rovněž musí
ručit za práce, které byly vykonány
pod patronací firmy COVEC.
Vstoupili jste do soutěže přímo?
Opakovanou soutěž na dokončení
úseku A vyhrálo sdružení firem
EUROVIA POLSKA S.A. a WARBUD S.A. První z dodavatelů buduje vlastní dálniční trasu, druhý
odpovídá za mostní objekty. Český dodavatel, který patří stejně
jako členové vítězného konsorcia
do skupiny VINCI, byl vybrán
pro posílení celkových kapacit.
Snížilo se tím riziko, že objekty,
a tedy i celá stavba, nebudou
dokončeny včas. Podstatnou roli
při výběru měly reference SMP
CZ, a.s., získané na stavbách
v České republice. Na úseku A je
pět dálničních estakád, z nichž
jedna je navržena zároveň jako
biokoridor, sedm dálničních mostů, šestnáct silničních nadjezdů,
jedna lávka pro pěší a deset biokoridorů. Kromě toho je na úseku
celkem čtyřicet šest propustků.
K vybavení dálnice patří mimo jiné
i čtyři odpočívadla o celkové ploše
asi 100 000 m². SMP CZ, a.s.,
se podílí na výstavbě celkem
devíti mostních objektů, z toho
čtyř nadjezdů, jednoho dálničního mostu a čtyř biokoridorů.
I opakovaná soutěž byla vypsána
jako Design and Build. Při podpisu
smlouvy jsme byli upozorněni,
že materiál na skruže a bednění
si musíme přivézt z ČR, protože
v Polsku, vzhledem k velkému
stavebnímu boomu, je tohoto
vybavení nedostatek. Důsledkem
složitého jednání bylo to, že SMP
CZ, a.s., nastoupila na stavbu jako
poslední, zhruba jeden měsíc po
ostatních stavebních firmách.
Můžete blíže popsat jednotlivé
vámi dodávané konstrukce?
Silniční nadjezdy, stavěné naší
firmou, jsou dvoupolové spojité
mosty z předpjatého betonu
o rozpětí kolem třiceti metrů. Až
na jednu výjimku jsou založeny
na beraněných železobetonových
pilotách. Spodní stavbu tvoří
železobetonové opěry a pilíř ve
středním dělicím pruhu dálnice.
Příčný řez nosné konstrukce má
tvar dvoutrámu. Vybavení mostu
odpovídá až na detaily tomu,
na jaké jsme zvyklí v České republice. Dálniční mosty a menší
biokoridory jsou navrženy jako
dvě samostatné konstrukce pro
každý směr jízdy. Jedná se o mosty o jednom prostě uloženém
poli s příčným řezem v závislosti
na rozpětí ve tvaru desky nebo
dvoutrámu. Oproti běžné praxi
v České republice nejsou nosné
konstrukce předepnuty. Platí to
i pro rozpětí cca 16 m. Tyto mosty
jsou založeny rovněž na beraněných železobetonových pilotách,
výjimečně plošně.
Jaké jsou v Polsku podmínky pro provádění stavebních
prací?
Práce v Polsku mají pro naši firmu
řadu specifik. Především jsme museli najmout polského odpovědného stavbyvedoucího, protože
se nám ani po čtyřech měsících
nepodařilo dosáhnout uznání
české autorizace našich techniků
a inženýrů. Stavební dozor, podobně jako tady, vykonává organizace
▲ Bednění opěr dálničního mostu
▲ Základová jímka ze štětovnic Larsen
▲ Deskový dálniční most o rozpětí 9 metrů
najatá investorem. Jak se ukázalo,
veškeré změny, které jsme chtěli
v projektové dokumentaci kvůli
její nehospodárnosti uskutečnit,
nebylo možné provést. Důvodem
byla především nechuť k jakýmkoli
změnám ze strany objednatelů
a ve výsledku nedostatek času
na jejich projednání. Jako určitý
problém (při neúspěchu námi
inzerce
stavebnictví 03/12
13
▲ Noční betonáž nosné konstrukce silničního nadjezdu
▲ Stavba podpěrné skruže silničního nadjezdu z materiálu Pižmo
▲ Silniční nadjezd o rozpětí 2 x 29 m
▲ Přesypaný rámový biokoridor světlosti 8 x 3,4 m
▲ Odbedňování nosné konstrukce silničního nadjezdu 2 x 31 m
▲ Silniční nadjezd s křídly a prodlouženými opěrnými zdmi
užívané angličtiny) se projevila
verbální komunikace, neboť i přes
blízkost obou jazyků docházelo
v odborných a obchodních výrazech k nejasnostem.
Stavební objekty zanechala společnost COVEC v různém stupni
rozpracovanosti a v různé kvalitě
provedených prací. U všech
mostů bylo dokončeno založení,
u některých byla zahájena výstavba spodní stavby. Vzhledem
k tomu, že výška podzemní vody
se nachází přibližně v úrovni terénu, byly všechny stavební jámy
konce téhož roku a lité asfalty by
měly být položeny do 15. dubna
2012. Harmonogram prací, který
jsme vypracovali, bylo třeba průběžně upravovat a urychlit zahájení některých činností. To například znamenalo, že již v průběhu
zimy bylo nutné zahájit provádění
prací citlivých na teplotu a vlhkost, jako jsou izolace proti vodě,
přechodové oblasti a další práce
na vybavení mostů. V závěru
loňského roku jsme tak na stavbě
nasadili kolem 200 pracovníků.
Poslední nosná konstrukce byla
14
stavebnictví 03/12
zatopeny, přestože je většinou
chránily jímky ze štětovnic. Voda
je ostatně jedním z problémů
výstavby i nadále. Podloží tvoří
po celém prostoru stavby jemné
stejnozrnné písky, a proto bylo
nutné ke snížení hladiny podzemní vody používat soustavu
čerpacích jehel a výkonných
čerpadel a čerpat dvacet čtyři
hodin denně.
Obtížnou podmínkou je také
termín ukončení výstavby. Práce
byly zahájeny v září 2011, nosné
konstrukce musely být hotové do
betonována 22. prosince 2011.
Přes zpomalení postupu prací
v nedávném období v důsledku
velkých mrazů je však velmi
pravděpodobné, že budou stavby
nutné pro zprůjezdnění našeho úseku dálnice A2 díky úsilí
všech zúčastněných dokončeny
včas. Obecně lze konstatovat,
že naplňování velkorysé koncepce výstavby dálnic za pomocí
evropských dotací právě v době
ekonomické krize, jak jsme tomu
svědky v Polsku, v České republice bohužel chybí. ■
inzerce
Místo pro business a setkávání odborníků ze stavebnictví
Organizátor tradičního veletrhu Pragoalarm/Pragosec v letošním ročníku
posiluje sekci protipožární ochrany.
Ve spolupráci s odbornými partnery
připravuje doprovodný program zaměřený na požární ochranu staveb
a stavenišť. Nevynechá ani aktuální
téma ochrany kritické infrastruktury,
ochranu obyvatelstva, požární ochranu kulturních památek nebo novinky
u protipožárních systémů EPS. Vzhledem k připravovanému vyrovnání státu
s církvemi bude právě oblast kulturních
památek zajímat mnohé dodavatele
zabezpečovací a požární techniky. Na
doprovodné konference jsou zváni
zástupci projektantů, stavebních inženýrů, developerů, ale také odborníci památkové péče nebo majitelé
historických objektů. Na odborném
doprovodném programu s protipožární tematikou budou mj. spolupracovat GŘ HZS, Sdružení hasičů ČMS,
PKPO, portál TZBinfo, Cech EPS,
AMBO a další.
Perspektivní segment trhu!
S ohledem na novou koncepci veletrhu
jsou novými partnery veletrhu Pragoalarm/Pragosec organizace sdružující
majitele nemovitostí. Spolupráci potvrdilo Občanské sdružení majitelů domů,
bytů a dalších nemovitostí v ČR, Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků ČR nebo Svaz českých
a moravských bytových družstev. Více
než 10000 členů těchto sdružení obdrží v pravou chvíli pozvánku na veletrh
s informacemi o vystavovatelích a jejich
nabídce speciálně určené pro zmíněné
subjekty. Pro zástupce BD nebo SVJ
hledající inspiraci nebo přímo dodavatele bude na veletrhu připraveno Poradenské centrum včetně ukázek aplikace
inteligentních technologií v budovách.
Projektantům bude určena konference
na téma Systémy inteligentních budov.
Bezpečnost Vám ušetří
Zatímco jedna část doprovodného programu cílí na odborníky ze stavebnictví,
druhá část osloví bezpečnostní manažery a top manažery firem a veřejné
správy, jimž pod společným mottem
„BEZPEČNOST VÁM UŠETŘÍ“ nabídne
efektivní cestu k úsporám ve firmách
a na úřadech. Cílem přednášek je přesvědčit účastníky o ekonomické výhodnosti investic do bezpečnostních systémů a technologií.
Veletrh prošel v posledních letech zásadní proměnou. Z přehlídky bezpečnostního hardwaru určeného především pro montážní firmy se vyprofilovala
výstava zaměřená především na nabídku komplexních služeb, řídicích systémů, inteligentních technologií a individuálních nabídek na míru. Veletrh osloví
především investory a zadavatele zakázek. Vystavovatelé, mezi nimiž nebudou
chybět SIEMENS, ATIS Group nebo
JABLOTRON, tento trend potvrzují
a jsou připraveni nabídnout konkrétní
řešení bezpečnostní problematiky všem
návštěvníkům veletrhu.
www.pragoalarm.cz
inzerce
NCE :
KONFERDEOPRAVNÍCH
19. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO VELETRHU ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKY, SYSTÉMŮ A SLUŽEB
19TH INTERNATIONAL FAIR OF SECURITY EQUIPMENT, SYSTEMS AND SERVICES
OST
BEZPEČN EB, SYSTÉMY
STAV
UDOV
NTNÍCH B
E
IG
L
E
T
IN
19. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO VELETRHU POŽÁRNÍ OCHRANY A ZÁCHRANNÝCH ZAŘÍZENÍ
19TH INTERNATIONAL FAIR OF FIRE PROTECTION AND RESCUE EQUIPMENT
5. - 7. 6. 2012
N OV Ý
TERMÍN
www.pragoalarm.cz
Pod záštitou ministra vnitra
Generální partner
Odborní partneři
stavebnictví 03/12
15
geotechnika
text Ing. Jindřich Řičica | grafické podklady archiv autora
Ambiciózní plán na omezení
poruch v geotechnice
Odborná geotechnická veřejnost v Evropě i ve
světě byla v loňském roce překvapena převratným nizozemským národním projektem Geo-Impuls, který si vytyčil úkol snížit během pěti
let geotechnické poruchy o polovinu. Podrobné informace o tomto projektu vzbudily velký
zájem delegátů výročního zasedání Evropské
federace speciálního zakládání (EFFC) a zdá se,
že by mohly být inspirací pro podobné akce
i v dalších zemích. Mohou být dobrou příležitostí k porovnání se situací v ČR a k nasměrování dalších trendů. Vyplývá z nich zejména
důraz na analýzu a řízení rizik.
Úvod
Nizozemsko je hustě zalidněnou zemí s vysoce vyvinutou
infrastrukturou a velmi obtížnými
geotechnickými podmínkami pro
výstavbu. Převážná část území se
rozkládá mezi deltami tří velkých
řek – Rýna, Mázy a Šeldy. Polovina plochy Nizozemska leží pod
úrovní hladiny Severního moře
a je chráněna hrázemi. Vrchní část
základové půdy sestává převážně
z vrstev rašeliny a jílů nasycených
▲ Obr. 1. Oosterscheldekering - protipovodňová hráz v ústí východního ramene řeky Šelda v provincii
Zeeland v Nizozemsku, součást
projektu Delta
16
stavebnictví 03/12
vodou, přičemž únosnější písčité
vrstvy se nacházejí až v hloubce
10–20 m. V těchto podmínkách
plní geotechnika v rámci stavebního procesu velice důležitou roli.
Nizozemci například vyvinuli pro
účely geotechnického průzkumu
metody statického penetračního
sondování (CPT – někdy také
Dutch cone), které sami velmi
intenzívně používají a které také
úspěšně rozšířili po celém světě.
Pro zakládání staveb se ve zdejších podmínkách vhodně využívají
konvenční ražené prvky, jako jsou
štětovnice a piloty. Vyvinuli zde
však i řadu dobře prosperujících
speciálních metod, jako například
předrážené piloty, na místě betonované.
Zvláštní význam mají také infrastrukturní projekty a Nizozemsko v tomto inženýrském oboru
mimořádně vyniká. Všeobecně
známým příkladem je grandiózní
projekt ochranných mořských
hrází Delta, dokončený roku 1986
(obr. 1), anebo stavba Amsterodamského metra ze zcela nedávné doby, procházející pod historickým centrem města. V důsledku
svých úspěchů má nizozemská
geotechnika na mezinárodním odborném fóru mimořádnou prestiž
a její odborníci aktivně vystupují
v počtu význačně vyšším, než
by odpovídalo rozloze této země.
Přesto se ani jim nevyhnuly velké
geotechnické poruchy staveb, které dokládají příklady na obrázcích
2, 3, 4, 5.
Přímými důsledky takovýchto
nehod jsou opožděné termíny
výstavby, zvýšené náklady na
projekty i dodatečné náklady
celospolečenské, někdy dokonce i ztráty na životech. Kromě
poškozené reputace dodavatelů,
projektantů a investorů je však
poškozeno i celkové povědomí
o stavebním inženýrství a zejména o geotechnice. Od toho se
následně odvíjejí další důsledky,
jako je snížený zájem investorů
vstupovat do geotechnicky ná-
▲ Obr. 2. Kolaps říční hráze postavené z odvodněné rašeliny
ročných projektů, snížený zájem
studentů o obor geotechnika a inženýrů o zaměstnání v tomto oboru.
Není tedy divu, že si právě nizozemští odborníci jako první uvědomili všeobecně zvýšený trend
poruch a nehodovosti v geotechnice, o němž bylo před rokem
v tomto časopise referováno [1].
Zcela zásadním způsobem také
reagovali. V následujících odstavcích autor článku interpretuje
originální podklady [2, 3], kromě
závěru, v němž nabízí krátké
srovnání se situací v ČR.
▲ Obr. 3. Částečný kolaps zemní hráze úložiště Hollands Diep v ústí řeky Mass
▲ Obr. 4. Nerovnoměrné a nadměrné sedání dálniční vozovky
Cíle, účastníci,
rozpočet projektu
Z iniciativy a pod vedením nizozemského ministerstva dopravy
byla na toto téma v roce 2009
zahájena diskuze se všemi důležitými účastníky geotechnického
sektoru. Všichni přiznali pocit
naléhavosti a projevili společný
zájem tento problém vhodným
způsobem řešit. Výsledkem byla
domluva na nutnosti společného
projektu, který by řešil změnu
a nápravu tohoto nepříznivého
trendu, a významné tak ovlivnil
kvalitu výstavby v celé zemi. Pro
nový úkol byl zvolen jasný cíl, vyjádřený zmíněným heslem, a to
Snížení geotechnických poruch
v roce 2015 o 50 %.
Vycházelo se ze závěrů několika předchozích analýz, kdy
škody způsobené národnímu
hospodářství geotechnickými
poruchami činily ročně zhruba
2,5 mld. eur. Závěry byly odvozeny z vysledovaného ukazatele,
že poruchovost na stavbách spotřebuje asi 10 %, někdy však až
30 % celkového objemu daných
nákladů. To činí, při výdajích na
nizozemské stavebnictví ve výši
50 mld. eur, nejméně 5 mld. eur
ročně. Téměř polovina z těchto
poruch je určitým způsobem
spojena s geotechnickými podmínkami a přímo či nepřímo
ovlivněna neočekávanými nebo
nepříznivými okolnostmi.
Tento stav je způsoben podstatnou různorodostí vlastností
přírodních zemin a hornin, čímž
se podstatně liší od ostatních
stavebních materiálů, jako je například ocel nebo beton. Po rozsáhlé diskuzi se všichni účastníci
projektu shodli na reálnosti cíle
dosáhnout v rámci projektu 50%
snížení poruchovosti v oblasti
geotechniky, což by znamenalo
cca 1,25 mld. eur úspor ročně.
Tato částka by mohla být například
využita k odpovídajícímu navýšení
zdrojů pro stavební investice.
Podařilo se sestavit skutečně
celonárodní tým reprezentující
všechny zainteresované subjekty,
od samosprávných orgánů velkých
měst a provincií přes velké dodavatelské a projektové firmy až po
výzkumné a vzdělávací instituce.
Celkem v rámci projektu spolupracuje 31 organizací nebo firem.
Účastníci společný projekt nazvali
Geo-Impuls a shromáždili zdroje
financí i pracovních sil pro pětiletý
rozpočet ve výši 6,5 mil. eur. Stanovili si přehledné řídicí a kontrolní
struktury, a to včetně pracovní skupiny pro mezinárodní spolupráci. Ta
byla zatím navázána s Japonskem
a USA, kde jsou řešeny podobné
geotechnické problémy.
Program projektu
Geo-Impuls
Všechny návrhy na snížení geotechnické poruchovosti byly po-
stupně vyhodnoceny z hlediska
svých účinností a skutečných
možností účastníků soustředit
energii pro jejich realizaci. Tento
postup vedl k výběru dvanácti
dílčích projektů pro jednotlivé
pracovní skupiny, které příslušejí
některému z pěti hlavních témat.
Geotechnické inženýrs t ví
v kontraktech
■ Stanovení geotechnických rizik
v projektu.
■ Geotechnický průzkum před
a v průběhu soutěže – poskytnutí
široce podporovaných doporučení pro geotechnický průzkum
založený na principu rizik.
■ Upřesnění postupu pro geotechnické inženýrství v kontraktu –
minimální specifikace pro řízení
stavebního kontraktu založené
na rizicích.
Zavádění a sdílení stávajících
znalostí a zkušeností
■ Zavádění a přenos přístupů
založených na principu rizik –
pro získání přehledu o geo technických rizicích projektu již
v úvodní fázi.
■ Mezinárodní spolupráce – výměna znalostí, soustředění na
program Geo-Impuls a geotechnické řízení rizik.
Kvalita návrhových a prováděcích postupů
■ Kvalita v navrhování a v provádění – jak spojit tyto dva rozdílné
světy.
■ Observační metoda – robustní
a úsporné projekty, založené na
měření v kombinaci s rizikovými
scénáři.
■ Zácvik – jak vyškolit a zacvičit
praktikující geotechnické inženýry i studenty.
Nové znalosti pro geotechnické inženýrství v roce 2015
■ Kontrola kvality u prvků zhotovovaných na staveništi – jak
vysledovat imperfekce v raném
stadiu.
■ Spolehlivé modely podloží –
kombinováním a vylepšováním
technik měření a interpretace
získat přesnější obraz podloží.
■ Dlouhodobá měření – porovnáváním měření v reálném čase
a výsledků předpovědních modelů získat lepší porozumění časově
závislých geotechnických faktorů
(po dokončení projektu jsou často
takovéto údaje ztraceny).
Řízení procesu vnímání geotechniky
■ Zlepšení reputace a pozice
geotechnického sektoru v každém projektu kvalitnější systematickou komunikací.
Geo-principy zásadních změn v přístupech a chování
Z prvotních diskuzí bylo zcela
zřejmé, že pracovní skupiny mohou svými výsledky poskytnout
inzerce
stavebnictví 03/12
17
nové pracovní nástroje, jako
jsou směrnice, instrumentační
přístroje, software apod. Zároveň je evidentní, že pro dosažení stanoveného cíle je také
třeba zásadně změnit přístup
a chování všech zapojených
účastníků. Obvykle se předpokládá, že změny chování
se dosáhne stanovením řádu,
který následně všichni dodržují.
Tento přístup však může vést
ke složitému systému, který
vyžaduje velké množství spíše
pevných pravidel. Takov ý to
systém pak postrádá pružnost
a přizpůsobivost, která je ve
stavebním inženýrství, vyznačujícím se vždy určitou specifičností jednotlivých projektů, vyžadována. Sešněrování
povinnostmi dodržovat pevná
pravidla navíc u zkušených profesionálů často namísto změny
jejich přístupu a chování vyvolá
jejich námitky. Proto byl vybrán
inovativnější způsob, který je
založen pouze na principech,
což také odpovídá současnému
vývoji organizačních disciplín.
Výhodně byly využity principy
dané směrnicí ISO-31000 RM,
které pro použití v geotechnice
stanovují zejména:
■ vytvářet a chránit hodnoty;
■ z apojit se do všech etap
projektu;
■ z apojit se do procesu rozhodování;
■ zřetelně určit nejistotu;
■ p racovat systematicky, podrobně a včasně;
■ v yužít nejlep ší dostupné
informace;
■ p racovat podle potřeb cílů
a souvislostí projektu;
■ v zít v úvahu lidské i kulturní
faktory;
■ p r a c o v a t t r a n s p a r e n t n ě
a kompletně;
■ být dynamickým, opakovaně
reagovat na zpětnou vazbu
a změny;
■ u snadňovat průběžné zlepšování organizace projektu.
Ty to abstrak tní d efinice je
nyní třeba převést do konkrétních geotechnických směrnic
pro celou geotechnikou ko munitu. Předpokládá se, že
bude užitečné každý z těchto
18
stavebnictví 03/12
geo-principů rozpracovat pro
různé úrovně geotechnických
problematik, jejichž členění
se již v Nizozemsku vžilo [3].
J i n á i nte r p ret a c e k a ž d é h o
z principů bude totiž na úrovni
samotného geotechnického
inženýra, jiná na úrovni daného
projektu a jiná na úrovni celého geotechnického segmentu
v průmyslu stavebnictví.
Řízení
geotechnických
rizik
Kromě odsouhlasení preference důležitosti vývoje nových
n ástroj ů a zm ě ny p ř ístu pu
i chování všech osob se v přípravných jednáních dospělo ke
shodě v tom, že je při realizaci
všech fází projektů neméně
důležité používat metody založené na rizicích. V Nizozemí
jsou tyto postupy již široce
zavedeny a nejpropracova nější z těchto komplexních
metod řízení rizik je koncepce
známá pod označením GeoQ
(Geotechnical Quality) [4]. Jde
v ní nejen o neopominutelnou
analýzu rizik, ale mnohem více
o konečný úkol řízení rizik a jejich kontroly.
Mezi typických šest kroků této
koncepce patří:
■ s h r n u t í c í l ů a i n fo r m a c í
projektu;
■ určení rizik;
■ klasifikace rizik;
■ postupy k odstranění rizik;
■ vyhodnocování rizik;
■ registr rizik.
metodu, založenou na kombinaci všech uvedených hledisek, jejímž obsahem bude:
■ explicitní používání postupů
řízení geotechnických rizik
(Geo RM) během všech fází
provádění projektu;
■ u platňování geotechnických
principů;
■ p oužívání nástrojů vyvinutých pracovními skupinami
programu.
Nejdůležitější ovšem je, aby
byla tato nová pracovní metoda přijata a převzata celou
geotechnikou komunitou – jednotlivci, právě tak jako týmy
projektantů a organizací. Jinak
by nebylo možno dosažené snížení poruchovosti dlouhodobě
udržet. Mezi možné cesty, jak
zaručit v tomto směru pozitivní
výsledky, patří:
■ p oužívání těchto znalostí
v nových projektech;
■ z dokumentování těchto znalostí ve směrnicích a manuálech;
■p
řenos těchto znalostí v rámci vzdělávání a zaškolování;
■ k lientské kontakty a systém
dozoru založené na metodě
rizik;
■ hlavními dodavateli vyžadovat u subdodavatelů postupy
založené na metodě rizik.
Monitoring
dosahování cíle
Cíl programu Geo-Impuls Snížení geotechnických poruch
v roce 2015 o 50 % je atraktivní
svou jednoduchostí, soustředěností, ambiciózností a srozumitelností. Určitou složitostí
je v tomto směru jeho monitorování a potřeba kvalifikované
prezentace.
Řídicí výbor programu po rozsáhlé diskuzi odstoupil od kvantitativního postupu. Důvodem
byla skutečnost, že informace
potřebné pro výpočty jsou složitě dostupné nebo nekompletní, případně mohou být získány
jen s velkým úsilím. Byl vybrán
kvalitativní postup, který bude
propracován pro tři následující
souběžné linie:
■ s kutečné analýzy geotechnických poruch, jak budou
pu b likovány v o d b or ném
tisku v letech 2010 až 2015;
■ a n a l ý z y g e o t e c h n i c k ý c h
poruch na základě vnímání
geotechnickými odborníky
a veřejností v průzkumech
prováděných v letech 2011,
2013 a 2015;
■ v eškeré znalosti a nástroje
projektu Geo-Impuls budou
plně uplatněny ve v ybra ných pěti projektech. Účinky
této implementace budou
monitorovány v rozmezí let
2010 až 2015 z hlediska nepřítomnosti či přítomnosti
geotechnických poruch.
Podrobně byl tento kvalitativní
postup rozpracován diplomanty
University Twente. Panuje důvěra, že kombinací výsledků,
získaných na základě postupu
v rámci těchto tří linií, bude
Z této koncepce se rozvíjí řada
nástrojů a postupů, soustředěná v rámci metody řízení geotechnick ých rizik, označené
jako GeoRM.
Nová pracovní
metoda
Shrnutím všech předběžných
diskuzí a jejich vhodnocení
se logicky došlo k závěrům,
že pro dosažení ambiciózního
cíle tohoto projektu bude třeba
zavést jakousi novou pracovní
▲ Obr. 5. Havarijní sedání domů podle trasy metra v Amsterodamu
Závěr
Pro podmínky v České republice se zdá být tento projekt
něčím jako sci-fi z jiné planety.
Není reálné, že by s takovouto
iniciativou přišly české vládní
instituce. Je také obtížné si
představit, že by v ČR v dohledné době existovala po dobně otevřená široká tvůrčí
atmosféra spolupráce mezi
klienty, projektanty a doda vateli. A bohužel už vůbec ne
mezi generálními dodavateli
a subdodavateli speciálního
zakládání.
Je to zřejmě dáno zejména
d louho d o bý m kultur n ě d e mokratick ým v ý vojem nizo zemské společnosti, což se
pak projevuje v husté síti vzájemně komunikujících a dobře
fungujících základních složek
společenské struktury. Nizo zemsko má například nejstarší
evropskou profesní asociaci
oboru speciálního zakládání
v Evropě, NVAF, založenou již
v roce 1947. V ČR existuje stále ještě rovina vzájemné důvěry pro spolupráci i na základní
úrovni skupin, sp ř ízněných
společnými profesní zájmy,
nesrovnatelně nížší. V Nizo zemsku i jinde v Evropě se již
uplatňují kontrakty založené na
tzv. partneringu, kde si klient,
projektant a dodavatel zcela
otev řou kar t y sv ých zdrojů
a zájmů ku společnému i celospolečenskému prospěchu.
K tak vysoké úrovni vzájemné
důvěry je v ČR ještě dlouhá
cesta. Je však nezbytné na
tomto stavu pracovat.
Není možné propadnout do mněnce, že v Nizozemí jsou
ideální podmínky, a lze proto
očekávat, že u takto převratn é h o p ro j e k t u n ev z n i k n o u
nepředpokládané problémy
s dosažením jeho cíle. Právě
při jejich řešení patrně dojde
k největším profitům v rám-
ci nově získaných znalostí.
P řejme nizozemsk ým kole gům v jejich programu úspěch
a věřme, že jejich v ýsledky
pomohou také ke zr ychlení
postupu ve vývoji české geotechnické profese a celého
českého stavebnictví.
Pro geotechnikou profesi v ČR
by mohl být tento příklad přinejmenším příležitostí k zamyšlení
o možných dalších cestách.
I v ČR bychom se měli aktivněji uchopit trendu směřujícího k metodám založeným na
analýze a řízení rizik. Určité
základní kroky již byly učiněny
nedávným vydáním odborných
publikací [5,6], o něž se lze
opřít. Uvedený nizozemsk ý
příklad by se tak mohl stát
významnou motivací pro odstranění překážek v diskuzi
o dalším vývoji [7]. ■
Použitá literatura:
[1]Řičica, J.: Hlavní příčiny geotechnických poruch a havárií
staveb, I–III, Stavebnictví 02,
03, 04/2011.
[2]C ools, P.M.C .B.M.: T he
Geo - Impuls Programme
reducing geotechnical failure
in the Netherlands, ISGR
2011 – Vogt, Schupener &
Bräu (eds).
[3]Cools, P. : Geo-Impuls Programme, presentation for
EFFC, Bologna, September
30, 2011.
[4]van Staveren, M.: Uncertainty and ground conditions –
A risk management approach, Elsevier, 2007.
[5]Rozsypal, A .: Inženýrské
stavby – Řízení rizik. JAGA,
2008.
[6]Masopust, J. a kol.: Rizika
prací speciálního zakládání
staveb při pažení stavebních
jam a jejich vliv na okolní
zástavbu, ČKAIT, 2011.
[7]R oz s y p a l , A .: P ř e k á ž k y
pro širší uplatnění metody
řízení rizik v české inže nýrské praxi, Stavebnictví
02/2010.
Autor:
Ing. Jindřich Řičica
E-mail:
[email protected]
inzerce
možno prokázat skute č nou
účinnost programu Geo-Impuls
a tím také přínos podstatného
snížení geotechnické poruchovosti pro celou společnost.
Sádrové
omítky
Cemix
prodyšné
a dokonale hladké
vhodné
pro alergiky
ekologické
uspoří 1/3 nákladů
oproti klasickým
omítkám
LB Cemix, s.r.o.
Tel.: +420 387 925 275
Fax: +420 387 925 214
E-mail: [email protected]
www.cemix.cz
stavebnictví 03/12
19
povrchy
a fasády
staveb
věda
a v ýzkum
v praxi
text Lukáš Romanczin, Věra Nemochovská | grafické
text
podklady
A | grafické
archivpodklady
Sipral a.s.
a
■
▲ Obr. 1. Druhá a třetí etapa administrativního komplexu Digital Park v Bratislavě (vizualizace)
Moderní administrativní komplex
Digital Park II, III v Bratislavě
Lukáš Romanczin
Obchodní ředitel ve firmě Sipral a.s.,
podílející se na realizaci projektů
významných světových architektů jak
v České republice, tak v zahraničí. Je
zodpovědný za obchodní oddělení
a oddělení projekce. Postupně pracoval jako hlavní projektant, vedoucí
projektu a obchodní manažer.
E-mail: [email protected]
Spoluautorka:
Věra Nemochovská
E-mail: [email protected]
nadzemních podlažích se nacházejí kancelářské
prostory, v přízemí jsou umístěny obchodní
prostory, restaurace a kavárna, v suterénech pak
parkování. Lehký obvodový plášť budov je navržen jako modulový.
Architektonické řešení
Architektonický koncept druhé a třetí etapy, jehož autory jsou Jakub Cigler
a Vincent Marani z ateliéru Cigler Marani Architects, a.s., je založen na
▼ Obr. 2. Celý komplex Digital Park (vizualizace)
Digital Park je moderní administrativní komplex,
strategicky umístěný u hlavního dopravního
tahu Bratislavy, v ulici Einstainova. Výstavba byla
rozdělena na tři etapy, při kterých byla zastavěna celková plocha přesahující 73 000 m2. V osmi
20
stavebnictví 03/12
jednoznačné hmotové koncepci stejně vysokých a navzájem propojených lichoběžníkových objektů. Takto definované hmotové řešení
vytváří v okolní nesourodé zástavbě svébytnou a zároveň objemově
přiměřenou strukturu, reagující na měřítko stávajícího urbanizmu. Cílem návrhu bylo zasadit budovy do parkově kvalitního prostoru, čemuž
byla podřízena i koncepce dopravního řešení. Velkokapacitní parkovací
prostory jsou ukryty v podzemí budov a předpolí objektu je pojato
důsledně jako park s pochozími plochami, zelení a vodními prvky.
Budovy Digital Parku sestávájí z jednoduchých prosklených
lichoběžníkových objektů. Ty jsou vůči sobě pootočeny a reagují tak
na nepravidelný tvar pozemku, definovaný z jižní strany linií železnice
a ze severní a západní strany komunikacemi celoměstského významu.
Řešení areálu je založeno na otevřenosti vůči svému okolí a s tím souvisí i vybudování parku – nového městského prostoru, jenž zpříjemňuje
prostředí jak novému areálu, tak i širší veřejnosti.
Fasáda budov Digital Parku
Budova vychází z orientace vůči městskému centru, respektive vůči
Bratislavskému hradu, a to jak lichoběžníkovým řešením jednotlivých
hmot, tak i koncepcí fasády. Fasáda je na severní straně směrem
k centru města otevřená a více prosklená, na jižní straně je naopak
uzavřenější vůči zástavbě sídliště Petržalka. Toto řešení fasády zároveň
zohledňuje vliv tepelných zisků budovy ze slunečního záření. Na
bočních stranách se poměr zasklených a pevných částí plynule mění,
čímž se vnáší do celkové kompozice objektu prvek dynamičnosti. Ten
se dále rozvíjí v dílčích architektonických celcích – ve vstupním lobby,
landscapingu atd.
▲ Obr. 3. Osazení modulu lehkého obvodového pláště
Obvodový plášť
Lehký obvodový plášť je na všech šesti prstech objektu i spojovacích
krčcích řešen jako modulový. Jednotlivé moduly byly kompletně vyrobeny ve výrobním závodě a dopraveny na stavbu. Na ní jsou už pak
jen zavěšeny na systém kotevních bodů. Tento typ opláštění umožňuje
zvýšení kvality, a to díky kontrole všech komponentů i celého modulu
přímo ve výrobě, dále pak rychlou a efektivní montáž, větší nezávislost na povětrnostních podmínkách. Eliminuje rovněž potřebu lešení
(obr. 3–5).
Systém opláštění byl vyvinut na míru speciálně pro tuto zakázku.
Typická velikost jednoho modulu činí 2,7 x 3,9 m. Větší šířka modulů
umožnila optimalizovat množství kotev, vytížení dopravy i montážní
časy. Moduly mají netradičně otevírající se část zasazenou nikoliv
v prosklené, ale v plné části. V exteriérové části jsou moduly obloženy
kompozitními deskami a ocelovými lakovanými plechy.
V průběhu návrhu obvodového pláště bylo nutné vedle požadavků
estetických, statických, akustických apod. myslet i na technologické
optimalizace tak, aby bylo možné dodat fasádu v požadovaném čase.
Požadovaná rychlost montáže byla přibližně 9000 m2 za měsíc. Z toho
důvodu byly jednotlivé vkládané prvky včetně oken navrženy jako samostatné díly, kompletované zvlášť a následně osazované do finálních
modulů jako celky. Tento koncepční návrh umožnil denní produkci
necelých 300 m2 pláště na jedné ze tří kompletačních linek (obr. 5).
Do plochy modulové fasády jsou místy zasazeny trojrozměrné moduly
tzv. arkýře. Pro návrh těchto arkýřů, stejně jako u všech modulových
fasád, byl využit projektový 3D software SolidWorks. 3D modely
modulů byly použity ke statickému a tepelnému posouzení, analýze
technologických postupů výroby a výrobě samotné. Výroba totiž zpracovává 3D modely a ty jsou následně odesílány přímo do obráběcích
center (obr. 7, 8).
▲ Obr. 4. Osazení trojrozměrného modulu tzv. arkýře
▼ Obr. 5. Kompletace výplní
stavebnictví 03/12
21
věda a v ýzkum v praxi
text A | grafické podklady a
■
▲ Obr. 6. Typický element: 1, 4 – řezy; 2 – pohled; 3 – půdorys
▼ Obr. 7. Svislý řez arkýřem
22
stavebnictví 03/12
▼ Obr. 8. Detail arkýře ve 3D
▲ Obr. 9. Pohled na fasádu budov po dokončení
▲ Obr. 10. Polostrukturální rastrová fasáda parteru
▼ Obr. 11. Rastrová fasáda – Aufsatz vstupů
▲ Obr. 12. Pohled na arkýř v ploše fasády
▼ Obr. 13. Šikmé části rastrové fasády parterů
stavebnictví 03/12
23
věda a v ýzkum v praxi
text A | grafické podklady a
■
▲ Obr. 14. Pohled na fasádu budov po dokončení
Modulový typ opláštění doplňuje polosturkturální rastrová fasáda v části
parteru objektů (obr. 10, 13). V místě vstupů, kde je fasáda samonosná
přes dvě podlaží, je použit tzv. systém Aufsatz – nasazovací systém na
ocelovou podkonstrukci (obr. 11). ■
▼ Obr. 15. Pohled na prostranství před budovou
Základní údaje o stavbě
Název stavby: Digital Park II, III, Bratislava
Investor: Penta Investments
Architekt: Cigler Marani Architects, a.s.
Projektant:
Cigler Marani Architects, a.s.
Dodavatel obvodového pláště:
Sipral a.s.
Vedoucí projektu: Ing. Michal Prokop, Ing. David Baltaretu
Plocha obvodového pláště:
Digital Park II – 23 067 m2,
Digital Park III – 11 175 m2
Dokončení: Digital Park II – 2009,
Digital Park III – 2012
english synopsis
Administrative Complex Digital Park II, III
The Digital Park building itself consists of simple glazed trapezoidal
units rotated mutually, thus responding to irregular shape of the land
restricted by the railway from the south side and by the roads of the
citywide importance from the north and west sides. The system
of cladding has been tailor-made for this project. Typical size of one
module is 2.7 x 3.9 m. Larger module width enabled to optimize
the number of anchors, traffic load and time period of erection and
assembly. The modules have untraditional design of opening – not
the glazed, but the solid parts are openable. The exterior part of the
modules is cladded by composite plates and by lacquered steel sheets.
klíčová slova:
administrativní komplex Digital Park II, III, Bratislava, systém
opláštění, prosklené fasády, modulové fasády, kompozitní desky
keywords:
administrative complex Digital Park II, III, Bratislava, system
of cladding, glazed facades, modular facades, composite plates
24
stavebnictví 03/12
povrchy a fasády staveb
text Libor Matějka, Libor Matějka, Jan Pěnčík | grafické podklady archiv autorů
Konstrukční detail ukončení ploché
střechy z hlediska tepelných mostů
Ing. Libor Matějka, CSc., Ph.D., MBA
působí na VUT FAST v Brně, v Ústavu
pozemního stavitelství, jako odborný
asistent. Znalec pro základní obor
stavebnictví – odvětví stavby obytné,
stavby průmyslové, stavby zemědělské
a stavební odvětví různá, se specializací
na vady a poruchy staveb a obor ekonomika. Je autorizovaným inženýrem pro
obor pozemní stavby.
E-mail: [email protected]
Spoluautoři:
Ing. Libor Matějka, DiS.
E-mail: [email protected]
Ing. Jan Pěnčík, Ph.D.
E-mail: [email protected]
U staveb v pasivním energetickém standardu
a budov s nízkou energetickou náročností patří
k problematickým místům oblast styku střešního a obvodového pláště bez převislých konstrukcí. Jedná se o komplikovaný konstrukční detail,
kde je nutné řešit protichůdné požadavky na
statickou únosnost konstrukce a zároveň minimalizaci vzniku tepelného mostu.
Vzhledem k tepelně technickým vlastnostem se řadí ukončení střechy
bez atiky pro dosažení kompaktnějšího tvaru budovy mezi nejvhodnější
řešení. Problematickou pasáží je však kotvení klempířských prvků. V současné době existuje několik variant konstrukčních návrhů, případně jejich
kombinací, které však neposkytují z dlouhodobého hlediska definitivní
řešení. Se vznikem nových materiálů, které nabízejí při své aplikaci určité
vhodné vlastnosti, se mohou zároveň rozvíjet moderní technická řešení.
Článek představuje varianty konstrukčních návrhů, jež byly hodnoceny
a porovnávány vzhledem k tepelně technickým parametrům, kde kritériem byly vhodné tepelně technické veličiny – lineární činitel prostupu tepla
a vnitřní povrchová teplota.
Varianta s použitím dřevěných fošen
Varianta (obr. 1) je v současnosti již tradičním řešením tohoto konstrukčního detailu. Podklad pro kotvení klempířských prvků tvoří zpravidla dvě
vrstvy fošen o maximální délce 2 m, z důvodu zamezení jejich kroucení.
Pokud je použita pojistná hydroizolace, je nutné tvar spodního povrchu
fošny v první vrstvě upravit drážkami pro odvod vody. V takovém případě
jsou však dřevěné prvky namáhány vodou, což není z konstrukčního
hlediska přípustné. V první vrstvě jsou fošny kotveny do podkladní konstrukce, v druhé vrstvě se fošny kotví k vrstvě první. Do druhé vrstvy se
upevňují žlabové háky. Do vykonzolovaných fošen přes fasádní tepelnou
izolaci je také kotveno oplechování. Samotné vykonzolování však není
možné navrhnout v příliš velkém rozsahu.
Všechny dřevěné prvky jsou v tomto konstrukčním detailu výrazným
tepelným mostem a způsobují necelistvost tepelně izolačního pláště
objektu.
Varianta s použitím dřevoštěpkových,
případně cementotřískových desek
a tuhé tepelné izolace XPS
Podkladem pro kotvení klempířských prvků mohou být také dřevoštěpkové desky, příp. desky cementotřískové, které lze uložit na dřevěné fošny či
hranol. Někdy bývá v omezené tloušťce podkladem tepelně izolační prvek
z tužšího polystyrenu XPS. Lepší provedení podkladu pro dřevěné desky
umožňují tuhé bloky tepelné izolace z materiálu PIR (polyisokyanurátová
pěna), jehož užití je však zpravidla ekonomicky příliš náročné.
Varianta s použitím
ohýbaného plechu U-tvaru
V této konstrukční variantě (obr. 2) je využit pozinkovaný plech U-tvaru
o min. tloušťce 1,25 mm. Jeho ztužení je zajištěno pravidelnými plechovými výztuhami. Do uvedeného klempířského výrobku je zasunut prvek
tepelné izolace. V případě užití pojistné hydroizolace je klempířský výrobek
ve spodním ohybu perforován. Žlabový hák se kotví přímo na čelo tohoto
pozinkovaného plechu.
Toto řešení není příliš vhodné vzhledem k údržbě, kdy je i pro samotný
nátěr nutné demontovat část střešní konstrukce. Klempířský prvek
o značné tloušťce s výztužnými žebry působí jako tepelný most ve
střešním plášti.
Varianta inovativního řešení
s využitím kompozitního materiálu
Následující čtvrté řešení (obr. 3) představuje progresivní přístup užitím
tepelně izolačních bloků z recyklovaného kompozitního materiálu na
bázi polymeru a skla. Jednotlivé bloky jsou na sebe vrstveny systémem
pero-drážka. Kompozitní materiál zaručuje dostatečnou tuhost a pevnost
podkladu pro kotvení klempířských prvků zároveň s kvalitními tepelně
izolačními vlastnostmi (součinitel tepelné vodivosti λ = 0,09 W/mK).
Vývoj materiálu je součástí výzkumného záměru MSM 00216 305 11
Progresivní stavební materiály s využitím druhotných surovin a jejich vliv
na životnost konstrukcí na Fakultě stavební VUT v Brně.
Vyhodnocení z tepelně technického hlediska
Pro vyhodnocení jednotlivých konstrukčních řešení bylo užito veličiny
lineárního činitele prostupu tepla ψ, který charakterizuje velikost tepelných mostů v konstrukci a je definován normou ČSN EN ISO 14683
(730561).
Pro konstrukční detaily, na které mají vliv výlučně dvě okrajové teploty,
se lineární činitel prostupu tepla určí z následujícího vztahu:
stavebnictví 03/12
25
věda a v ýzkum v praxi
text A | grafické podklady a
▲ Obr. 4. Matematická analýza konstrukce s dřevěnými prvky (varianta V1)
▲ Obr. 1. Schéma konstrukčního řešení pomocí dřevěných prvků
■
▲ Obr. 5. Matematická analýza konstrukce s užitím plechového U-profilu (varianta V2)
■
▲ Obr. 2. Schéma konstrukčního řešení pomocí klempířského prvku
U-tvaru a znázornění ohýbaného prvku s žebrovou výztuží
▲ Obr. 6. Schéma konstrukčního řešení užitím tepelně izolačních
bloků z kompozitního materiálu
Výpočet (1) je proveden z tepelné propustnosti L [W/mK], definované
normou ČSN 730540-1 a získané z výstupu matematické analýzy metodou konečných prvků aplikované na matematicko fyzikálních modelech
jednotlivých variant v programu Ansys.
Při hodnocení konstrukcí byly vstupní okrajové podmínky teploty venkovního vzduchu θe = –15 °C a teploty vnitřního vzduchu θai = 20,6 °C. Hodnota součinitele prostupu tepla střešního pláště je UStřecha = 0,13 W/m2K
a u obvodové stěny UStěna = 0,14 W/m2K, což odpovídá hodnotám pro
pasivní výstavbu.
▲ Obr. 3. Schéma konstrukčního řešení užitím tepelně izolačních
bloků z kompozitního materiálu
ψ = L − ∑U j ⋅ b j
[W/mK]
kde:
L je vypočtená tepelná propustnost ve W/mK;
Uj je součinitel prostupu tepla j-té konstrukce ve W/m2K;
bj je šířka j-té konstrukce v m.
26
stavebnictví 03/12
(1)
Typ konstrukčního řešení
Var. V1 s využitím dřevěných
prvků (fošny, desky)
Var. V2 s využitím plechového
prvku U-tvaru
Var. V3 s využitím kompozitního
materiálu
Lineární činitel
Vnitřní povrprostupu tepla ψe chová teplota
[W/mK]
θ si [°C]
0,0294
17,783
0,0674
17,424
0,0104
18,001
▲ Tab. 1. Komparace hodnot lineárního činitele prostupu tepla a vnitřní
povrchové teploty
Nejlepších výsledků, tedy nejnižší hodnoty lineárního činitele prostupu tepla a nejvyšší minimální hodnoty vnitřní povrchové teploty
bylo dosaženo ve variantě V3. Ve variantě V1 se projeví absence
úseku tepelné izolace v místě dřevěných prvků až skoro trojnásobně
vyšší hodnotou lineárního činitele prostupu tepla. Model varianty
V2 s použitím ohýbaného plechu U-tvaru se ztužujícími žebry prokázal, že tyto klempířské prvky také tvoří značné tepelné mosty
a v tomto případě dosahuje lineární činitel prostupu tepla nejvyšší
hodnoty. Výsledky analýzy jsou uvedeny v tabulce 1 a prokazují
možnost úspěšné aplikace recyklovaného materiálu z odpadních
surovin, který zajistí optimální tepelně technické vlastnosti celého
konstrukčního detailu.
Použitá literatura:
[1]ČSN EN ISO 14683 (730561) Tepelné mosty ve stavebních konstrukcích – Lineární činitel prostupu tepla – Zjednodušené metody
a orientační hodnoty. Praha: Český normalizační institut, 2009. 28 s.
[2] VUT v Brně, Brno. Tepelně izolační kompozitní plast. Původce
vynálezu: Libor Matějka, Jan Pěnčík. 2009. Česká republika, Úřad
průmyslového vlastnictví. Patentový spis 20388.
Závěr
Kompozitní materiál na bázi recyklovaných surovin splňuje podle
ověřených výsledků všechny požadavky na použití v daném konstrukčním detailu se srovnatelnými parametry již tradičně používaných materiálů. Užitím izolačních bloků z moderního materiálu se
nezhorší kvalitativní vlastnosti a trvanlivost konstrukčního řešení.
V některých aspektech svými vlastnostmi dokonce předčí tradiční
materiály. Zjištěné výsledky jsou dobrým příkladem využití recyklovaného materiálu ve stavebnictví za účelem úspory množství
energie a ochrany životního prostředí při vzájemném ekonomickém
zhodnocení. ■
Tento článek vznikl s podporou VVZ MSM 0216 305 11 Progresivní
stavební materiály s využitím druhotných surovin a jejich vliv na
životnost stavebních konstrukcí.
english synopsis
Structural Detail of Flat Roof Termination
The zone of the roof-to-external cladding connection without any
overhanging structures belongs to problematic places of the buildings
in the passive energy standard and of the buildings with low energy
intensity. It is a complex structural detail where contradictory requirements
to the load bearing capacity of the structure and at the same time
minimization of occurrence of the thermal bridge has to be resolved.
klíčová slova:
stavby v pasivním energetickém standardu, styk střešního
a obvodového pláště, tepelné mosty, kompozitní materiály
keywords:
structures in passive energy standard, roof-to-external cladding
connection, thermal bridges, composite materials
odborné posouzení článku:
doc. Ing. Václav Kupilík, CSc.,
Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra konstrukcí
pozemních staveb
inzerce
mATeriály Pro renoVAce
historických objektů
Zájmem společnosti KVK je přispět svou pomocí k údržbě a obnově památek
České republiky. KVK je českou společností s dlouholetou tradicí v dodávkách stavebních
materiálů. Proto i všechny materiály určené pro renovace historických objektů vycházejí
z tradičních českých receptur. Jedná se především o následující produkty:
Materiály na vápenném základě
•tradiční vápennou omítku určenou pro omítání všech druhů historického
zdiva (kamenné, cihelné i smíšené) v interiéru i exteriéru
•renovační vápennou omítku určenou pro omítání vlhkého i zasoleného
historického zdiva v interiéru i exteriéru
•renovační vápenná zdicí a spárovací malta pro opravy a zdění všech druhů
historického zdiva (kamenné, cihelné i smíšené) v interiéru i exteriéru
Samozřejmostí je rovněž rozšiřovaní omítek a malt sanačních a izolačních
na vápenocementové bázi, čehož dokladem je získání certifikátu WTA.
Toto vše bychom rádi podtrhli naší nabídkou bezplatné servisní péče ve formě návštěvy
staveb a návrhu systémových řešení Vašich problémů.
stavebnictví 03/12
27
povrchy
a fasády
staveb
věda
a v ýzkum
v praxi
text a grafické podklady
text A
Ing.
| grafické
Michaelpodklady
Balík, CSc.
a
■
▲ Obr. 1. Část západního valu Malé pevnosti v Terezíně s hlavním vchodem
Sanace vnějších ploch pevnostního
systému Malé pevnosti v Terezíně
Ing. Michael Balík, CSc.
Vystudoval Stavební fakultu ČVUT
v Praze. Je majitelem ateliéru pro
návrhy sanace zdiva, ochrany fasád
a všech souvisejících vlivů a autorem dvanácti odborných publikací
v daném oboru. Předseda odborné
společnosti pro odvlhčování staveb
ČSSI. Je expertem Českého egyptologického ústavu FF UK.
E-mail: [email protected]
Pevnostní město Terezín bylo založeno roku 1780
Josefem II. při řece Ohři, na místě dvou zbořených vesnic. V roce 1887 byl městu zrušen statut
pevnosti. V letech 1942–1945 město sloužilo jako
ghetto pro židovské obyvatelstvo téměř z celé
Evropy. Malá pevnost, jako samostatná pevnostní citadela, vznikla ve stejné době na pravém
břehu řeky Ohře a využívala se již od 19. století
jako vězení. V červnu 1940 v místě bylo zřízeno
28
stavebnictví 03/12
policejní vězení pražského gestapa, byly v něm
vybudovány další cely a realizovány stavební
úpravy, které se projevily na vnější podobě pevnosti. Po 2. světové válce byl v Terezíně zřízen
Památník obětem 2. světové války a Malá pevnost byla prohlášena Národní kulturní památkou.
Metodika oprav povrchů zdí
První etapa postupné sanace povrchů pevnostních zdí byla realizována již v roce 2005 a zahrnovala zkušební plochy na jižní straně Malé
pevnosti, vpravo od Pražské brány. Druhá etapa stavebních úprav,
která se uskutečnila v roce 2011, byla zaměřena na plochy jižního
▼ Obr. 2. Letecký pohled na pevnostní systém Malé pevnosti v Terezíně
průčelí, východní a jižní část jižního rizalitu a větší část západní plochy
pevnostního systému. V článku prezentovaná třetí etapa oprav, jež
se bude realizovat v období let 2012–2013, je orientována na severní
část západních ploch a celou severní frontu včetně severního rizalitu
(obr. 10, 11).
Stav pevnostních zdí před opravou
Mírně šikmé plochy pevnostních zdí jsou vesměs cihelné, zakončené kamennou valounovou římsou. Zatravněný val tvoří korunu zdí.
Kamenný sokl ve styku s terénem je místy pod úrovní dodatečně
zvýšeného terénu. Nároží eskarp jsou kamenná, z pískovcových
bloků. Na plochách zdí byla před současnou opravou patrna řada
mechanických poruch, včetně statických prasklin a hloubkových
destrukcí (obr. 3–5).
▲ Obr. 3. Východní část hlavního průčelí před obnovou
Postup stavebních úprav
Metodika oprav povrchů zdí vychází z 1. etapy ověřovacího úseku,
realizovaného v roce 2005 východně od Pražské brány. Postup
prací byl v zásadě navržen konzervační metodou, respektovány byly
všechny poznané stavebně památkové a historické hodnoty jak povrchů zdí, tak příslušných stavebních komponentů. Důraz je kladen na
zachování původních stavebních detailů a dochovaných povrchových
úprav z doby výstavby pevnosti a prvního období její existence, ale
také na dochování úprav povrchů a detailů z vězeňského období,
především z epochy 2. světové války. I když mají tyto stavební
a povrchové úpravy často zcela utilitární charakter, dokumentují
významnou etapu dějin pevnosti, díky níž byla prohlášena Národní
kulturní památkou. V tomto smyslu je metodika oprav výjimečná,
odlišná od podobných příkladů.
Sanace cihelného zdiva
▲ Obr. 4. Kamenné a cihelné zdivo západního křídla před obnovou
Zásadou sanace je konzervace povrchu zdi tak, aby nedocházelo
k jejímu dalšímu poškození. Povrch zdi je nejprve v předstihu očištěn
mírně tlakovou vodou. Ze spár je následně stejným postupem odstraněno uvolněné pojivo.
Hloubkově poškozené cihly budou nahrazeny cihlami novými, shodného formátu (šatovkami) a srovnatelných vlastností. Vazné cihly
budou nahrazovány v případě ztráty jejich původní hmoty do hloubky
maximálně 50–70 mm, tzn. do jedné třetiny, běhounové cihly při
ztrátě jejich hmoty do hloubky maximálně 30–50 mm, tedy rovněž
do jedné třetiny. Vzhledem k tomu, že je při výměně nutno nahradit
celou cihlu, musí být poškozená cihla celá vysekána. Při menší ztrátě
hmoty se cihly doplní maltou do líce zdí.
Cihly, používané k výměně – náhradě původních prvků a jejich
srovnatelné stavebně mechanické vlastnosti, bylo třeba posoudit.
Měření a vyhodnocení těchto prvků bylo zpracováno v Kloknerově
ústavu ČVUT v Praze (obr. vzorků 1–11). Rozsah nezbytných výměn
cihel byl vyznačen v příslušné grafické dokumentaci.
▲ Obr. 5. Statické a vlhkostní poruchy jižního průčelí
Hodnocení vlastností původních a nových cihel
Cihly odebrané z valů Malé pevnosti vykazují značnou různorodost
vizuálního vzhledu. Jednotícím činitelem je jemnější struktura
řezu cihelného střepu, výrazné zastoupení makropórů (0,1–5 mm)
a občasné zastoupení větších částic křemenného či vápenného
původu o velikosti 1–3 mm.
Skladba řezu vzorové cihly se svou strukturou nejvíce blíží vzorku
č. 6 a barevností vzorku č. 7. Výraznější odlišnost lze spatřit ve velikosti částic, které se pohybují v rozmezí 1–4 mm.
Z hlediska mechanických a fyzikálních vlastností se realizovala
měření, která jsou shrnuta v tabulce 1.
Vzorové cihly v porovnání s původně hodnocenými cihlami vykazují:
■ vyšší objemovou hmotnost;
■ lepší mechanické vlastnosti (přibližně dvojnásobnou pevnost v tahu
za ohybu a trojnásobnou pevnost v tlaku). Dosažené pevnosti vzorové
cihly odpovídají dle ČSN 72 2610 pevnosti P 25;
■ nižší nasákavost (cca 60 % nasákavosti cihel původních);
■ srovnatelnou celkovou pórovitost.
stavebnictví 03/12
29
věda a v ýzkum v praxi
text A | grafické podklady a
▲ Vzorek 1
▲ Vzorek 2
▲ Vzorek 3
▲ Vzorek 4
▲ Vzorek 5
▲ Vzorek 6
▲ Vzorek 7
▲ Vzorek 8
■
▲ Vzorek 9
▲ Vzorek 10
Objemová
hmotnost
kg/m3
Označení vzorku
Vzorová cihla
Vzorky cihel
z terezínské
pevnosti
1941
▲ Vzorek 11
Pevnosti
v tahu
za ohybu
(MPa)
4,26
v tlaku
(MPa)
31,9
1
1821
7,3
2
1839
8,2
3
1525
2,0
5,8
4 suchý
1681
3,2
13,2
4 vlhký
5 suchý
5 vlhký
Hmotnostní
nasákavost
(% hm.)
13,6
Rádius max.
Celková pórozastoupených
vitost
pórů
(%)
(μm)
0,15
27,8
0,8
30,6
0,8
23,2
11,9
1676
0,7
10,4
9,5
6
20,8
7
22,8
8
22,1
▲ Tab. 1. Mechanické a fyzikální vlastnosti cihel odebraných z valů Malé pevnosti. Měření a vyhodnocení těchto prvků bylo realizováno v Kloknerově ústavu
ČVUT v Praze.
30
stavebnictví 03/12
S ohledem na exteriérovou expozici je důležité sledovat i další
vlastnosti cihelného střepu, jako je odolnost proti působení mrazu
a také zastoupení cicvárů (konkrece uhličitanu vápenatého). Jejich
přítomnost může způsobit ve styku s vodou vznik sítě vlasových trhlin
ve struktuře cihelného střepu a postupné odpadávání povrchových
vrstev. Před případnou aplikací je doporučeno prověřit tyto vlastnosti
dle zkoušek obsažených v ČSN.
Vizuální zhodnocení cihel
původních a nových
Na obrázcích vzorků 1–8 jsou vidět stávající cihly odebrané z valů pevnosti. Na obrázcích vzorků 9–11 jsou cihly nové, určené k výměnám.
▲ Obr. 7. Styk cihelného a kamenného zdiva
Spárování zdiva
Pojivo je při opravě zatahováno dřevěnými hladítky do líce cihel. Nejedná
se tedy o klasické spárování. Na zdech jsou zachovány rozsáhlé úseky, na
kterých je původní pojivo dochováno do líce cihel, a je tedy shodné s realizovanou opravou. Pojivo v takovém místě bude zpevněno nástřikem
vápennou vodou (předpoklad 50 cyklů), případně organokřemičitany.
Respektování původního složení malty, resp. frakce a typů písku,
je základním předpokladem k docílení stejné povrchové struktury.
Technologické složení pojiva a způsob jeho zpracování do líce cihel
byl ověřen na zkušebním úseku.
Pro vyplnění spár na ložnou maltu byla zvolena renovační vápenná
zdicí a spárovací malta. Jedná se o prodyšnou, difúzně otevřenou
suchou maltovou směs (tab. 2). Při aplikaci je třeba ochránit plochy
před rychlým vysycháním, např. vlhčením a zastíněním.
Předepsaná pevnost tlaku po 28 dnech min. 5 MPa, typ
Vodivost
max. 1,0 W/m.K
Doba zpracovatelnosti
min. 2 hod.
Složení předepsané malty: křemičitý písek, vápenná pojiva,
nesmí obsahovat cement
▲ Tab. 2. Technické parametry renovační vápenné zdicí a spárovací malty
Oprava kamenných soklů a armování nároží
Pro kamenické prvky byl při stavbě pevnosti použit tvrdý kvalitní pískovec
zpracovaný do kamenicky opracovaných bloků. Povrch kamenných bloků
bude očištěn mírně tlakovou vodou, větší nečistoty, zvláště u paty zdí,
a zbytky vegetace budou sejmuty měkkými rýžovými kartáči. Jednotlivé kamenné bloky jsou částečně abradovány povrchovou degradací.
U některých bloků jádro degraduje a jejich povrchová krusta je v zásadě
nepoškozena. Bloky, které vyžadují hloubkovou penetraci, jsou konzervovány. V některých místech je nezbytné doplnit chybějící hmotu umělým
kamenem a ve zcela ojedinělých případech (cca 5 kusů) je třeba přistoupit k výměně pískovcových bloků, a to pouze tehdy, pokud si výměnu
kamenného bloku vyžádají konstrukční důvody.
Profilované kamenické prvky, tj. soklové oblounové římsy, korunové
oblounové římsy u zdí a dále korunové krycí desky u pevnostních budov
budou opraveny shodným postupem jako plochy zdí z kamenných kvádrů.
▲ Obr. 8. Obnovená a neobnovená cihelná plocha
▼ Obr. 9. Pracovní spára při postupném spárování zdiva
Technologický postup zpevnění a doplnění kamene
Původní pojivo ve spárách kamenných bloků nebude mechanicky
odstraněno, spáry budou pouze vypláchnuty mírně tlakovou vodou.
Původní malta ve spárách, zvláště tam, kde zůstala rozetřena do líce
tzv. stezek kamene, bude zpevněna organokřemičitany.
stavebnictví 03/12
31
▲ Obr. 10. Původní plán Malé pevnosti v Terezíně z r. 1780 (repro z publikace Terezín místa utrpení a hrdinství. Památník Terezín: Praha, nakladatelství V RÁJI, 2003)
▼ Obr. 11. Situace Malé pevnosti v Terezíně s označením postupné obnovy: žlutě – stavební úpravy v roce 2005; červeně – stavební úpravy v roce 2011;
modře – stavební úpravy v letech 2012–2013
32
stavebnictví 03/12
▲ Obr. 12. Obnovená část východního průčelí
Nová malta bude zatemována do hloubky spár a na povrchu zatočena
malými dřevěnými hladítky do líce kamenných bloků.
Terénní úpravy
V zásadě platí, že terén nesmí být v kontaktu s cihelným zdivem.
Místy je terén zvýšen nad úroveň kamenného soklu, a dochází tak
k zavlhání cihelného zdiva. Kamenný sokl musí být nad úrovní terénu
minimálně 150 mm, optimální výška je původní úprava.
Zpevnění valů nad korunou zdí
Zpevnění valů nad korunou zdí bude zajištěno pravidelnou údržbou
travního drnu a odstraněním případných náletů. V minulých letech
byly částečně obnoveny jílové izolace na pevnostních budovách. Tato
úprava se předpokládá v budoucnosti. ■
Základní údaje o stavbě
Stavba:Terezín, Malá pevnost – obnova vnějších
ploch pevnostního systému
Investor: Památník Terezín, státní příspěvková
organizace
Projektant: Ing. Michael Balík, CSc.
Náklady: Dotace z prostředků MK ČR
Dodavatel: Stavební sdružení pro obnovu Památníku Terezín, zastoupené společností
STAVOS, s.r.o.
Stavební práce jsou realizovány v souladu s projektovou dokumentací a s trvalou kontrolou NPÚ v rámci pravidelných kontrolních dnů
investora.
Postup prací – etapizace
Na základě možností čerpání dotací z prostředků MK ČR byla obnova
ploch pevnostního systému rozdělena na tři stavební etapy:
■ rok 2005 – zkušební plochy na jižní straně, vpravo od Pražské
brány (realizováno);
■ rok 2011 – plochy na jižním průčelí, východní a jižní část jižního
rizalitu a větší část západní plochy (realizováno);
■ rok 2012 – severní část západních ploch a celá severní fronta
včetně severního rizalitu.
english synopsis
Rehabilitation of External Surfaces
of the Small Fortress System in Terezin
The first stage of the step-by-step rehabilitation of the fortress
wall surfaces was realized as early as in 2005 and included
the test areas on the south side of the Small Fortress,
to the right from the Prague Gate. The second stage of the civil
part modification, realized in 2011, was focused on the areas
of the south front, east and south side of the south bay
and the major part of the west side of the fortress system.
The article presents the third stage of repairs to be realized
in the period 2012–2013 and concentrated on the north side
of the west areas and the whole north front incl. the north bay
(Fig. 10, 11).
klíčová slova:
malá pevnost v Terezíně, pevnostní systém, sanace povrchů zdiva
keywords:
small fortress in Terezín, fortress system, rehabilitation of masonry
surface
odborné posouzení článku:
doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D.,
VŠB – TU Ostrava, katedra pozemního stavitelství
stavebnictví 03/12
33
povrchy
a fasády
staveb
věda
a v ýzkum
v praxi
text Národní památkový ústav | foto Ing.text
Dagmar
A | grafické
Michoinová,
podklady
Ph.D.
a
Používání chemických protipožárních
nátěrů na historické dřevěné konstrukce
Národní památkový ústav
Národní památkový ústav (NPÚ) jako celostátní odborná instituce
provádí řadu činností týkajících se ochrany, záchrany, evidence
a dokumentace památkového fondu. Působí i na poli metodickém
a vědeckém, také se zaměřením na to, aby prostředky (postupy
a materiály) údržby a záchrany památek nenarušovaly jejich autentické
hodnoty, k nimž patří i stavebně-konstrukční charakteristiky. K tomuto
bohatě využívá i své přímé zkušenosti se správou více než stovky
významných kulturních památek.
Národní památkový ústav pokládá za potřebné
aktualizovat své stanovisko1 o negativních důsledcích používání chemických protipožárních
nátěrů na historické dřevo. Historické dřevěné
prvky
a konstrukce patří mezi velmi ohrožené
■
části historických památkově chráněných staveb.
Jsou stále nedoceňovaným a nenahraditelným
zdrojem poznání památkových hodnot a historického, řemeslného a technického vývoje architektonického dědictví. Proto je nezbytné historické
dřevěné prvky a konstrukce chránit a zachovávat
pro další generace. Použití prostředků (materiálů a postupů), které mohou dřevo historických
konstrukcí či povrch dřeva poškozovat, je proto
z památkového hlediska nepřijatelné.2
Metodické vyjádření NPÚ
Aplikací chemických protipožárních nátěrů je možné snížit hořlavost dřeva,
případně zvýšit požární odolnost dřevěných prvků a konstrukcí, současně
však v důsledku aplikace chemických protipožárních nátěrů dřeva (tzv.
retardérů hoření) dochází k závažnému poškození památkových i užitných
hodnot dřeva a dřevěných konstrukcí.
V případě aplikace chemických protipožárních nátěrů na dřevo památkově
chráněných staveb nejsou zásadní požadavky pro uchování dřeva splněny,
a proto nelze jejich používání doporučit.
Namísto chemických protipožárních nátěrů by měly být voleny jiné
metody protipožární ochrany. Vedle přiměřených stavebně technických
opatření (např. požární dveře, příčky apod.) by měla být upřednostňována
vhodná kombinace včasné detekce požáru s bezprostředním protipožárním zásahem místními prostředky anebo s automatickým stabilním
▲ Rozpad dřevěné nosné konstrukce krovu
hasicím systémem. Protipožární opatření a jejich zavedení by mělo vždy
vycházet z konkrétní situace při zohlednění existujících památkových
hodnot historické nebo památkově chráněné stavby.
Konkrétní dopady použití chemických protipožárních nátěrů
a rizika postupu
■ V současné době jsou dostupné především dva základní typy chemických nátěrů určených k ochraně dřeva proti ohni, a to filmotvorné zpěnitelné (intumescentní) nátěry a dříve rozšířené vodné napouštěcí nátěry.
■ Důsledkem aplikace chemických protipožárních nátěrů, zejména filmotvorných zpěnitelných, dochází k nežádoucí změně charakteru a barevnosti
dřeva obvykle nenatíraných historických dřevěných krovových konstrukcí.
■ Důsledkem aplikace chemických protipožárních nátěrů, zejména
vodných napouštěcích nátěrů, dochází po určité době k prokazatelnému
a závažnému poškození dřeva rozvlákňováním.
■ Rozklad povrchových vrstev dřeva (rozvlákňování) způsobuje významné
poškození, až ztrátu původního povrchu dřeva. V případě historických
a památkově chráněných krovů se nejedná pouze o nežádoucí estetický
defekt. Rozvlákňování je doprovázeno např. ztrátou historických povrchových stop po tesařských nástrojích, ztrátou značení prvků, dobových
nápisů, vročení apod. Tím se snižuje, až zaniká cenná vypovídací charakteristika dřevěných prvků.
■ Rozvlákněním dochází také ke snížení mechanických vlastností dřeva,
ke zhoršení pevnostních parametrů konstrukcí nebo ke vzniku netěsností
tesařských spojů.
■ Aplikací obou typů chemických protipožárních nátěrů na ochranu dřeva
není poškozováno pouze dřevo, ale účinnými látkami nátěrů zrychleně
korodují, a jsou tedy poškozovány také kovové součásti krovů.
Metodické vyjádření je dílčí aktualizací textu metodiky NPÚ: Šefců, O., Vinař, J., Pacáková, M.: Metodika ochrany dřeva. Praha 2000, s. 29,
http://www.npu.cz/ke-stazeni/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/svazky-edice-odborne-a-metodicke-publikace/gallery/.
2
Při výběru materiálů a postupů pro ochranu historických dřevěných konstrukcí, podobně jako ostatních součástí hmotného kulturního dědictví, se
proto musí vycházet z takových materiálů a postupů, které z dlouhodobého hlediska vyhoví požadavku šetrnosti prostředku k originálu, odstranitelnosti nového materiálu bez poškození originálu, slučitelnosti nového materiálu s podkladem a se systémem stavby, rekonzervovatelnosti zásahu
a udržitelnosti péče o památku.
1
34
stavebnictví 03/12
biologickému napadení dřeva, aplikované na již rozvlákněné dřevo nebo
na dřevo nově ošetřené chemickými protipožárními nátěry.
Z výše uvedených důvodů nelze aplikaci chemických protipožárních
nátěrů na historické dřevěné prvky a konstrukce doporučovat. ■
english synopsis
Use of Chemical Fire Retardants for Historical
Wooden Structures
▲ Proces degradace dřevěné střešní konstrukce
■ S aplikací obou jmenovaných typů chemických protipožárních nátěrů
na dřevěné konstrukce souvisí další negativa, vyplývající z nedostatečné
účinnosti této protipožární ochrany po určitém čase a nutnosti opakovaného použití protipožárních nátěrů. Před obnovením účinné chemické
protipožární ochrany dřeva nátěrem je totiž nutné odstranit starší retardéry hoření, což může vést k dalšímu povrchovému poškozování dřeva,
ztenčování profilů konstrukce a k další ztrátě památkových hodnot historických dřevěných konstrukcí a dřeva. Navíc se jedná o zásah finančně
velmi náročný.
■ Alarmující je také to, že prozatím nebylo zjištěno, jakým způsobem
lze zabránit dalšímu rozvlákňování již kontaminovaného dřeva. Ve snaze
zabránit dalšímu poškození dřeva bývá v praxi prováděna neutralizace
rozvlákněných dřevěných prvků roztoky anorganických látek (např. uhličitanem vápenatým, boraxem apod.). Tento postup problém neodstraňuje
především proto, že proces rozvlákňování i po tomto zásahu dále pokračujeinz
a nelze
že jím může být dokonce
podpořeno
další
UIEvyloučit,
185x125+5:Sestava
1 1/20/12
8:30
PMpoškození.
Stránka 1
Dostatečně známá není ani interakce následné chemické ochrany proti
National Heritage Institute considers it necessary to update
its standpoint concerning negative consequences of use
of the chemical fire retardants for historical wood.
The historical wooden elements and structures belong to very
endangered parts of the listed historical structures. They are still
viewed as unrecognized and irreplaceable sources of knowledge
of the monument values and of historical, craft and technical
development of the architectural heritage. The historical wooden
elements and structures must therefore be protected and preserved
for future generations. From the point of their preservation, it is
therefore unacceptable to use the means (materials and procedures)
that can damage the wood of historical structures or wood surface.
klíčová slova:
Národní památkový ústav, chemické protipožární nátěry, historické
dřevěné konstrukce
keywords:
National Heritage Institute, chemical fire retardants, historical wooden
structures
inzerce
Mezinárodní
veletrh
komunálních
technologií
a sluÏeb
www.bvv.cz/urbis-technologie
24. – 27. 4. 2012
Mezinárodní
Mezinárodní
veletrh investiãních
veletrh techniky
pfiíleÏitostí,
pro tvorbu a ochranu
podnikání a rozvoje
Ïivotního
v regionech
prostfiedí
www.bvv.cz/urbis-invest
www.bvv.cz/envibrno
SoubûÏnû
probíhají:
Brno - V˘stavi‰tû
stavebnictví 03/12
35
povrchy
a fasády
staveb
věda
a v ýzkum
v praxi
text
text
Národní
A | grafické
památkový
podklady
ústav
a
Plošná hydrofobizace památkově
chráněných povrchových úprav
Národní památkový ústav
Národní památkový ústav (NPÚ) jako celostátní odborná instituce
provádí řadu činností týkajících se ochrany, záchrany, evidence
a dokumentace památkového fondu. Působí i na poli metodickém
a vědeckém, také se zaměřením na to, aby prostředky (postupy
a materiály) údržby a záchrany památek nenarušovaly jejich autentické
hodnoty, k nimž patří i stavebně-konstrukční charakteristiky. K tomuto
bohatě využívá i své přímé zkušenosti se správou více než stovky
významných kulturních památek.
Národní památkový ústav považuje za potřebné
upozornit na to, že v důsledku nadužívaní plošné hydrofobizace památkově chráněných povrchových úprav v exteriéru a interiéru, jako jsou
■
vápenné
nátěry, omítky, sgrafita, štuky a další
plastické prvky omítaných fasád, dochází k poměrně závažnému poškození jejich památkových
i užitných hodnot.
Metodické vyjádření NPÚ
Východiska
Architektonické památky jsou památkově chráněny jako celek. Jejich
nedílnou součástí jsou tedy i materiály povrchů a povrchových úprav.
Charakter povrchů a povrchových úprav přímo ovlivňuje vnímání památek
a jejich výtvarných a estetických hodnot, současně nesou památkové,
materiálové a další informace.
Památkově chráněné povrchové úpravy staveb jsou pohledově silně
exponované části, které vykazují charakteristický, pro památku specifický,
a tedy žádoucí způsob stárnutí, který dotváří věrohodný obraz památky
jako historického dokumentu.
Diskutované historické povrchové úpravy jsou zpravidla porézní, paropropustné, kapilárně aktivní (nasákavé) materiály, které mají schopnost
transportovat kapalnou vodu a roztoky solí. Takové povrchové úpravy
mimo jiné zajišťují systémovou ochranu neizolovaného zdiva, na kterém
jsou naneseny, a to například proti nadměrnému vlhnutí a ukládání solí.
Nové doplňky, které se používají při záchraně povrchových úprav památkově chráněných staveb, by měly být provedeny pomocí dobových
či památce adekvátních technologických postupů a materiálů v souladu
s původním systémem stavby. Nové materiály by měly být vybírány
s ohledem na šetrnost k originálům, odstranitelnost, kompatibilitu, udržitelnost a rekonzervovatelnost materiálů i systém stavby.
Hodnoty, informace a funkce povrchů a povrchových úprav je třeba
bezpodmínečně chránit. Vždy je třeba pečlivé, zodpovědně a předvídavě zvažovat každý zásah, který může chráněné hodnoty ovlivnit, nebo
dokonce změnit či nevratně poškodit.
Dopady hydrofobizace a rizika zásahu
■ Aplikace hydrofobních přípravků (včetně přípravků na bázi nanomateriálů) velmi výrazně mění původní povrchové vlastnosti historických
36
stavebnictví 03/12
památkově chráněných povrchových úprav – zejména nasákavost pro
vodu, postup vysychání materiálů pod hydrofobní úpravou, distribuci kumulace ve vodě rozpustných solí při vysychání omítek a zdiva s hydrofobní
úpravou – ve srovnání s vlastnostmi neošetřeného materiálu. Hydrofobní
úprava tedy vede ke zkreslení původních vlastností omítek a k zániku
unikátních informací, které nesla před zásahem.
■ Hydrofobizace zpomaluje postup navlhání materiálu srážkami a odstřikem. Současně zpomaluje rychlost vysychání materiálu namáhaného
vzlínající nebo kondenzační vlhkostí ve srovnání s neošetřeným materiálem. V důsledku prodloužení doby vysychání vody pod hydrofobní úpravu
se zvyšuje riziko poškození materiálů mrazem nebo krystalizací solí pod
hydrofobizovaným materiálem. To bývá pro trvanlivost povrchových úprav
kritické zejména na neizolovaném zdivu, a to v období, kdy se střídají cykly
mrznutí a tání, nebo v případě zasoleného zdiva nebo omítky.
■ Rychlost absorpce vzdušné vlhkosti v interiéru je zpomalena v důsledku
hydrofobizace materiálů povrchových úprav. To může vést k nežádoucímu
zvyšování vlhkosti v interiéru.
■ Zásah zásadní měrou a dlouhodobě zpomaluje vytváření pevné struktury omítek a nátěrů, zejména na bázi vápenných pojiv.
■ Zásah není dobovým a památce adekvátním postupem, není ani postupem kompatibilním se systémem neizolovaných staveb.
■ Zásah výrazným a nežádoucím způsobem mění specifické projevy
stárnutí historických omítek.
■ Hydrofobizace je velmi omezeně odstranitelná. Přitom při rekonzervaci
hydrofobizovaných omítek vznikají komplikace například v případě napojení
lokálních vysprávek, při dostatečném vlhčení podkladu před nanášením
dalších úprav, jako například vápenných omítek, vápenných nátěrů.
Trvanlivost retuší na vodní bázi může být v této souvislosti omezená.
Závěrečné doporučení
Z výše uvedených důvodů je zřejmé, že nadměrné a nesystémové užívání
hydrofobních přípravků (včetně nanomateriálů) může ovlivnit, změnit či nevratně poškodit chráněné hodnoty povrchů a povrchových úprav. Proto by
měl být rozsah aplikace hydrofobních přípravků vždy pečlivě, zodpovědně
a předvídatelně zvažován a minimalizován jen na velmi zvláštní případy.
Hydrofobizace se nedoporučuje na historické a památkově chráněné
povrchové úpravy, na materiály zasolené, na doplňky, jejichž pojivo není
vyzrálé, a na úpravy zatížené vzlínající a kondenzační vlhkostí. ■
english synopsis
Large-area Hydrophobic Coating of Listed
Surface Finishes
National Heritage Institute considers it inevitable to draw attention
to the fact that due to massive use of large-area hydrophobic coatings
of the listed interior and outer surface finishes, like lime paints,
plasters, graffito, finishing coats and other plastic elements of the plastered
facades, their conservation and utility value is impaired materially.
klíčová slova:
plošná hydrofobizace, památkově chráněné povrchové úpravy staveb
keywords:
large-area hydrophobic coating, listed surface finishes
povrchy a fasády staveb
text Eduard Justa
Pravidla správné praxe v obkladačství
Dr. Eduard Justa
Dlouholetou praxi ve výrobě stavebních
hmot a sanitární techniky získal v rámci
působení v Čsl. keramických závodech
GŘ, a v podniku Staviva, n.p. Působí v oblasti poradenské činnosti pro RIHO a.s.,
Roltechnik. Zabývá se publikační
a přednáškovou činností a znaleckou
a konzultační činností v oboru stavební keramiky a obkládání. Je prodejcem stavební
keramiky a členem Cechu obkladačů ČR.
E-mail: [email protected]
Obkladačské práce by měl vykonávat kvalifikovaný obkladač, jenž se prokáže certifikátem a je
schopen uzavírat smlouvy o dílo s příslušnými
zárukami. Investor může ve smlouvě o dílo odkázat na příslušný standard, podle kterého bude
dílo provedeno.
Profesní svazy, asociace a cechy
Po roce 1990 obnovovaly svou činnost vedle profesních komor také zájmové a profesní svazy, asociace a cechy. Celá řada takových nevládních
organizací vznikla ve stavebnictví a ve výrobě stavebních hmot. Vzory
a příklady pro svou činnost nacházely u svých předchůdců z první republiky a u podobných sdružení v zahraničí. Důležitou oblastí jejich zájmu
je kvalita práce v oboru, v němž působí, účast na přípravě učňovského
dorostu, organizace akcí celoživotního vzdělávání aj.
Mezi tyto organizace patří mj. Silikátový svaz, který byl založen v březnu
1992 jako zájmové sdružení. Svaz sdružuje padesát členů působících
v oblasti těžby a úpravy silikátových surovin a zpracování výrobků z nich.
Další je např. Cech obkladačů, který vznikl v roce 1996 jako otevřená
profesní organizace pro všechny podnikatele a živnostníky působící
v obkladačském oboru. Členy cechu jsou řemeslníci – obkladači,
které doplňují představitelé navazujících služeb z oblasti koupelnových
studií, experti a výrobci obkladačského materiálu a technologií. Živnostenská společenstva se sdružují v oborových asociacích Hospodářské
komory ČR. Jedná se konkrétně o Profesní unii stavebnictví, technických
řemesel a technických zařízení.
Zavedení systému správné praxe – cesta ke zkvalitnění oboru
Každý občan se běžně setkává s aktivitami, jež se obvykle nazývají
službami. Od oprav domácích spotřebičů, automobilu přes ryze osobní
servis (např. masáže, holičství) až po činnosti veřejného sektoru (zdravotnictví aj.). U služeb, které jsou využívány často a pravidelně, dokáže i laik
posoudit jejich kvalitu. Existují však služby, jež se využívají například jen
jedenkrát za život – do nich lze zařadit také např. stavební práce. Pokud
občan není odborníkem v dané oblasti, neumí mnohdy posoudit nejen
rozsah poskytnuté služby, ale ani její kvalitu. Každého však vždy zajímají
kritéria ceny, kvality a termínů.
Zákazníci vnímají riziko poskytovaných služeb většinou jen v některých
parametrech. Znaky jakosti poskytovaných služeb zahrnují kromě znaků
zjistitelných a posuzovaných zákazníkem (např. rychlost obsluhy) i znaky,
jež si zákazník ani neuvědomuje a neposuzuje je (např. kvalifikace řemeslníka). V oblasti služeb dramaticky roste role lidského faktoru, zvláště ve
chvílích přímého styku se zákazníkem. Ten velmi citlivě vnímá pocit péče,
neformálního zájmu, slušnosti i kompetence personálu.
Ve výrobních podnicích jsou většinou již zavedeny systémy řízení jakosti
podle norem ISO, VDO a navazujících předpisů. Jak však postupovat
u řemeslných služeb, jako jsou např. obkladačské práce? Existuje velmi
málo odborníků schopných objektivně posoudit kvalitu obkladačských
prací, protože tento obor prošel za posledních několik let výraznými
změnami, které lze charakterizovat:
■ milimetrová přesnost práce obkladače;
■ široký rozsah obkladových materiálů (rozměrové, kvalitativní);
■ vyšší složitost obkládaných ploch;
■ velká nabídka stavební chemie (pro lepení, hydroizolace, údržbu), vyžadující při aplikaci přísné dodržování technologických postupů, kvalitní
nářadí a pomůcky;
■ vysoká konkurence.
V praxi působí také mnoho nekvalifikovaných osob, jež provádějí obkladačské práce s nízkou kvalitou. Zavedení systému správné praxe je cesta
ke zkvalitnění oboru.
Pravidla správné a uznávané praxe
Pravidla správné a uznávané praxe – dále jen pravidla praxe jsou
dokumentem, který doporučuje osvědčené metody nebo postupy pro
navrhování, výrobu, uvádění do provozu, údržbu nebo používání zařízení,
konstrukcí nebo výrobků. Termín vychází z ČSN EN 45020:2007 Normalizace a související činnosti – Všeobecný slovník, který uvádí všeobecné
termíny a jejich definice využitelné pro tvorbu pravidel praxe. V části 3.5
této normy jsou definována pravidla správné praxe jako dokument doporučující osvědčené metody nebo postupy pro navrhování, výrobu, uvádění
do provozu, údržbu nebo používání výrobků, zařízení nebo konstrukcí.
Pravidla praxe, jež mohou být registrována u Hospodářské komory ČR
(dále jen HK ČR), jsou písemným dokumentem vycházejícím ze správné
a uznávané praxe uplatňované v kterémkoliv profesním oboru. Členské
subjekty HK ČR jej mohou vypracovat k doplnění předpisové základny
oboru s ohledem na zajištění kontinuity profesních postupů, promítnutí
postupů používaných technicky vyspělými státy a stanovení jednotných
pravidel a postupů profesních oborů na území ČR.
Tato pravidla jsou dokumentem vytvořeným pro potřeby oboru a na základě řádného projednání a konsenzu přijatým na úrovni oboru technickou
komisí pro tvorbu a schvalování pravidel živnostenského společenstva,
se zastoupením všech dotčených orgánů a organizací. Mají charakter
veřejně dostupného dokumentu, vypracovaného na základě spolupráce
všech odborných zástupců zainteresovaných stran v oboru. Okamžikem
registrace u HK ČR se pravidla stávají uznanými technickými pravidly
oboru vyjadřujícími současný stav techniky.
Za jejich tvorbu, projednání a schvalování nesou odpovědnost živnostenská společenstva. Pravidla musí vycházet ze správné a uznávané
praxe uplatňované v kterémkoliv profesním oboru a živnostenská
společenstva je mohou vypracovat k doplnění předpisové základny
oboru s ohledem na:
■ zajištění kontinuity profesních postupů;
■ promítnutí postupů používaných technicky vyspělými subjekty;
■ stanovení jednotných pravidel a postupů profesních oborů na území ČR.
stavebnictví 03/12
37
věda a v ýzkum v praxi
Systémy jakosti
V posledních letech se stále více klade důraz na stabilitu jakosti. Tu lze
zajistit jednak důslednou výstupní kontrolou (je však drahá), nebo lze
kvalitu implementovat do výrobku během jeho přípravy a výroby. V tomto
případě hovoříme o řízení jakosti, respektive o systému řízení jakosti QMS
(Quality Management System).
GMP
GLP
ISO 17025
HC CP –
ISO 22000
QMS (Quality Management System)
TQM
ISO 9000
Resortní přístupy
VDA
Nekodifikované Kodifikované
QS 9000
přístupy
přístupy
ISO/TS 16949
AQAP
Demingova
HSMS
Deming
cena NMBA
EMS
OHSAS Juran
EQA
ISO 14000
18001
Ishikawa
Národní ceny
▲ Přístupy k jakosti (zdroj: Řízení jakosti a ochrana spotřebitele, druhé,
rozšířené a přepracované vydání, Grada Publishing, 2006)
Zavádět normy ISO nebo používat jiné metody zajištění jakosti u řemeslníků (zpravidla podnikající jako osoby samostatně výdělečně činné) nelze,
■ se postupuje cestou správných výrobních praxí (GMP – Good Maproto
nufactorig Practice). Jde o osvědčený model, který je ve světě využíván
a HK ČR jej podporuje. V obkladačství lze řešit problém jakosti vytvořením
systému správné praxe pomocí standardů.
Pracovní standardy
Základem správné praxe je soubor standardních pracovních postupů
a doporučení. Vycházet pouze z ČSN, jež v současnosti platí pro obor
obkladačství, již nestačí. Normy nepopisují řadu pracovních operací natolik
přesně, aby bylo možné je aplikovat. Ve smluvních vztazích zákazník –
dodavatel je poměrně velká volnost. Záleží vždy na zákazníkovi, aby měl
zakázku co nejlépe definovanou. Zde výrazným způsobem pomohou
standardy a pravidla.
Standardizace pracovních postupů není v zahraničí ničím neobvyklým.
Příkladem mohou být následující dva zdroje.
text A | grafické podklady a
obě příručky a další zdroje. V současnosti se jedná s německou a americkou stranou o získání práv k použití jejich zdrojů, protože jsou autorsky
chráněny.
První kroky byly již zvládnuty. V rámci zvyšování kvality výuky obkladačů
byly v rámci projektu z ESF na Střední škole v Horní Bříze vydány některé
publikace, které vytvářejí odborný rámec pro stanovení správné praxe
pro obkladače.
Z německé příručky pro obkládání se podařilo zajistit pro školu překlad
260 stran nejdůležitějších pokynů, jež poslouží ke zkvalitnění výuky.
Vydány jsou překlady německých učebnic Matematika pro obkladače,
Technické kreslení pro obkladače včetně příkladů a Sanitární instalace.
Obsah těchto učebnic dává přesný obraz o náročnosti výuky obkladačů
v Německu a je nepoměrně náročnější v porovnání s českou praxí. Tím
bylo dokončeno vydávání uceleného souboru odborných učebnic a publikací pro obkladače.
Kvalifikace
Se zaváděním správné praxe souvisí i požadavky na kvalifikační profil
na obkladače. Základním předpokladem je absolvování učebního oboru
obkladač. Nutná je také změna ve vnímání společnosti, konkrétně v názoru, že se jedná jen o jednoduchou práci, jež mohou zvládnout všichni
zedníci. Vysoký stupeň specializace vyžaduje kvalitní odborné vzdělání.
Dalšími cestami získání odpovídající kvalifikace je rekvalifikace. K tomu
je již několik let připraven např. kvalitní jednoroční rekvalifikační kurz ve
variantě pro vyučené v oboru zedník a ve variantě s jiným vzdělání nebo
složením dílčí zkoušky podle zákona č. 179/2006 Sb. Ukazuje se tak
cesta neformálního vzdělání (jedná se o výjimečnou příležitost pro osoby
s dlouhou praxí a zkušenostmi). Souborem dílčích zkoušek lze tak získat
úplnou kvalifikaci.
Nedílnou součástí je také nastavení systému celoživotního vzdělání, kde
se jeví zajímavým a efektivním kreditní systém.
Cestou, jak získat přehled o zmiňované problematice, je povinné
členství v Cechu obkladačů a změna živnostenského zákona tak, aby
se tato profese stala vázanou, nikoliv volnou. Důvodů lze předložit
několik: vysoké materiální hodnoty, které instaluje obkladač, nutnost
zvládnout technologie související s protipožárním zabezpečením
budov (obklady na dřevo, na protipožární stěny, na tepelné a zvukové
izolace) a další. ■
■ Das Handbuch für das Fliesengewerbe Technik 2008
Tuto příručku pro obkladače vydal svaz Fachverband Fliesen und
Naturstein im Zentralverband des Deutschen Baugewerbese e. V.
Jde o 7. vydání, které obsahuje poznatky z praxe, doporučení výrobců
a zkušeben.
english synopsis
■ 2011 TCNA Handbook for Ceramic, Glass, and Stone Tile Installation
Americká asociace TCNA – Tile Council of Nord America – vydala tuto
příručku jako vodítko k vysvětlení a standardizaci instalací. Obsahuje
doporučení nebo metody tak, aby vše bylo řádně navrženo a konstruováno a konstrukce byly poté připraveny za použití materiálů
a konstrukčních technologií, jež splňují celostátně uznávané stavební
normy a postupy.
The tiling works should be performed by the qualified tiler having
the relevant certificate and being able to make the contracts for works
with adequate warranties. The investor can refer to a relevant standard
in the contract for work that has to be observed in the course
of work implementation. The Rules of Good and Accepted Practice
are the document recommending the proven methods or procedures
for designing, manufacture, commissioning, maintenance
or use of the devices, structures or products. The term is based
on ČSN EN 45020:2007 Standardization and Related Activities –
General Vocabulary, identifying general terms and their definitions
applicable for creation of the rules of good practice.
Situace v ČR
V současné době jsme ve stavu, kdy soustřeďujeme podklady pro
zpracování standardů, které lze v praxi v ČR uplatnit. Vodítkem budou
38
stavebnictví 03/12
Rules of Good Tiling Practice
klíčová slova:
obkladačské práce, Pravidla správné a uznávané praxe
keywords:
tiling works, Rules of Good and Accepted Practice
inzerce
Tepelné izolace pro kontaktní zateplovací systémy
Ucelená sestava složek kontaktního
zateplovacího systému se skládá z lepicí hmoty, tepelného izolantu, kotevních prvků, základní vrstvy, kterou tvoří
stěrková hmota vyztužená skleněnou
síťovinou a povrchové úpravy včetně
podkladního nátěru. K jeho nejčastěji
diskutovaným částem patří povrchová
úprava, tedy omítka, a druh či kvalita tepelného izolantu.
Možnosti různého ztvárnění omítek
Omítka dohromady se základní vrstvou chrání kontaktní zateplovací systém před působením povětrnosti
a zajišťuje jeho mechanickou odolnost a požadovanou životnost. Její
další funkcí je funkce estetická – může
mít různé barvy, struktury a členění. Bežně se na zateplovací systémy
používají tenkovrstvé omítky. Často
architekti navrhují zateplovací systém
s tzv. silnovrstvrstvou minerální škrábanou omítkou, která je velmi blízká
v Čechách tradičně používané omítce břizolit. V neposlední řadě společnost Weber nabízí zateplovací systém
weber.therm keramik s povrchovou
úpravou tvořenou keramickým nebo
cihelným páskem.
Podmínky pro návrh izolantu
Na druhé straně izolant zateplovacího
systému a jeho tloušťka je věcí projektanta – specialisty na tepelnou ochranu
budov. První jsou požadavky na tepelnou ochranu budovy, kdy s novelizací
normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky z listopadu 2011 došlo ke zpřísnění hodnot
součinitele prostupu tepla Un, pro vnější
stěnu, těžká konstrukce z původních
0,38 na 0,30 W/m2K. Doporučené
hodnoty zůstaly stejné a nově přibyly
doporučené hodnoty pro pasivní budovy Upas = 0,18 – 0,12 W/m2K pro stěny
vnější těžká konstrukce.
Dalším neméně důležitým parametrem
zateplovacích systémů je jejich požární
bezpečnost v souladu s ČSN 730810
Požární bezpečnost staveb – Společná
ustanovení.
Fasádní polystyren s novými vlastnostmi
Nejrozšířenějším tepelným izolantem
v ETICS je expandovaný polystyren,
který má dobré tepelně izolační vlastnosti, výbornou zpracovatelnost a je
i cenově výhodný. Ani fasádní polystyren nezůstal bez vylepšení. V současné
době je již běžným izolantem používaným v ETICS šedý polystyren, který
díky obsahu grafitu dosahuje deklarovaného součinitele teplené vodivost λD =
0,032 – 0,033 W/mK.
Další modifikací je prodyšný fasádní polystyren, který se na trhu objevuje v několika variantách. Weber nabízí do systému weber.therm clima dvě varianty
toho polystyrenu, a to EPS-F 100 Clima
Rda s λD = 0,036 K W/m a EPS-F 70
Clima Sd s λD 0,032 W/mK.
Minerální izolace
Velmi rozšířeným izolantem jsou také
minerální izolace na bázi kamenné vlny.
Velkou výhodou těchto izolací je původ
v přírodním materiálu, požární odolnost
a velmi vysoká paropropustnost. Součinitel tepelné vodivosti λD u vláknitých
minerálních izolací v ETICS se pohybuje od 0,036 W/mK do 0,041 W/mK.
V zateplovacích systémech se používají tzv. lamely s kolmou orientací vlákna
a pevností v tahu kolmo k rovině TR 80
kPa. Dále pak izolační desky s podélnou orientací vláken a pevností v tahu
kolmo k rovině desky TR 15 kPa a nově
i TR10 kPa. Ovšem u izolačních desek
s nízkou pevností v tahu kolmo k rovině
desky TR 10 může nastat do budoucna problém. Při případném podcenění
navržené tloušťky izolantu a následném přizateplení nemusí být tato deska
schopna přenést přitížení v podobě nalepené další vrstvy izolantu se základní
vrstvou a povrchovou úpravou.
Izolace na bázi fenolické pěny
Před dvěma lety představil Weber zcela nový ETICS weber.therm plus ultra
s izolantem na bázi fenolické pěny, který
posunul tepelně izolační parametry izolací pro fasádu o velký kus dopředu. Její
součinitel tepelné vodivosti λD je 0,021
W/mK, což je zhruba o 45 % lepší tepelně izolační účinek než klasický fasádní polystyren.
Ing. Stanislav Bárta
Ing. Tomáš Pošta
divize WEBER, Saint – Gobain Construction Products CZ a.s.
stavebnictví 03/12
39
navrhování
staveb
věda
a v ýzkum
v praxi
text Miroslav Vokáč, Miroslav Špaček, Miroslav Sýkora, Petr Bouška | grafické podklady Kloknerův ústav
textČVUT,
A | grafické
Habenapodklady
spol. s r.o.
a
Využití a návrhové charakteristiky
vzorovaného drátoskla
Kloknerův ústav ČVUT v Praze
Kloknerův ústav byl založen v roce 1921 pod názvem Výzkumný a zkušební ústav hmot a konstrukcí stavebních. Hlavním úkolem ústavu je
činnost vědecká, úzce svázaná s činností vzdělávací. V ústavu se také
rozvíjejí aktivity v oblasti odborně komerční a v oblasti národní i mezinárodní standardizace. Spoluřešitelem prezentovaného výzkumného
úkolu je firma Habena spol. s r.o., kde se řada odborníků v oboru statika
a dynamika staveb dlouhodobě zabývá oblastí skleněných konstrukcí.
Podílí se i na vývoji některých skleněných prvků a zkouškách skla.
Autoři:
Ing. Miroslav Vokáč, Ph.D., e-mail: [email protected]
Ing. Miroslav Špaček, e-mail: [email protected]
Ing. Miroslav Sýkora, Ph.D., e-mail: [email protected]
doc. Ing. Petr Bouška, CSc., e-mail: [email protected]
■
V současné
době se ve stavebních konstrukcích setkáváme s řadou aplikací skla s drátěnou
vložkou – drátoskla. Drátěná vložka má zabránit případným škodám při křehkém porušení
skla a pádu nebezpečných úlomků. V případě,
že je tento materiál využíván v konstrukčních
prvcích, má projektant vycházet ze skutečných
návrhových charakteristik drátoskla, případně
využít bezpečnostního skla s vysokou pevností.
Velmi často jsou publikovány nereálné hodnoty
návrhových charakteristik drátoskla. Příspěvek
obsahuje charakteristické a návrhové hodnoty
pevnosti a dílčí součinitele materiálu pro běžně
používané vzorované drátosklo stanovené na
základě omezeného počtu zkoušek.
Drátosklo
Za drátosklo v tomto příspěvku považujeme lité ploché sklo s válcovanou
drátěnou vložkou. Drátosklo se často využívalo v době, kdy současné
požadavky na tzv. bezpečnostní sklo byly nedosažitelné. Původní záměr výroby vycházel z požadavku, aby se ostré úlomky při rozbití skla
nevysypaly ze zasklívacího rámu. Výrobci využívali k dosažení tohoto
záměru tehdy jedinou dostupnou technologii výroby – drátěnou vložku.
Při nalomení skla trhlinou drží pletivo jednotlivé střepy pohromadě, avšak
při průrazu jsou uvolněny ostré střepy i s drátěnou výztuží, a potom jsou
skleněné výplně velice nebezpečné. Tento typ produktu proto nesmí být
používán jako bezpečnostní sklo chránící před poraněním nebo propadnutím osob. Lom skla nastává v místech výskytu některých nehomogenit,
ke kterým náleží např. vruby vytvořené při řezání skla, vzduchové dutiny
uvnitř materiálu (vznikají při vnoření drátěné sítě do taveniny skla před
válcováním), počáteční koroze drátků ve skle na hraně apod. Pevnost skla
40
stavebnictví 03/12
kromě těchto faktorů rovněž ovlivňují klimatické účinky, jež degradují jeho
vlastnosti. Sklo vlivem těchto účinků stárne a dochází u něj ke snižování
kritické hodnoty faktoru intenzity napětí. Proto lze také staré sklo velmi
obtížně lámat po naříznutí diamantem (láme se totiž často mimo vrub).
Sklo se při zatížení deformuje pružně a jeho porušení nastává náhlým
lomem. Jedná se o křehký materiál, jehož porušení nastává při dosažení
mezních napětí v tahu. Toto napětí se nejčastěji stanovuje jako pevnost
v tahu za ohybu a u běžných skel je výrazně proměnlivé. Variační koeficient
dosahuje 15 až 30 %. Pevnost skla výrazně závisí na stavu povrchu skla,
jeho defektech a interakci s vlhkostí a nečistotami [1, 2].
Pro výrobu drátoskla jsou platné následující normy:
■ ČSN EN 572-1 [3] – určuje základní fyzikální a mechanické vlastnosti sodnovápenatokřemičitého skla (charakteristická hodnota pevnosti
suroviny tohoto skla se deklaruje jako 45 MPa);
■ ČSN EN 572-3 [4] – určuje požadavky na jakost leštěného skla
z hlediska rozměrů a optických vad;
■ ČSN EN 572-6 [5] – určuje požadavky na rozměry včetně tolerancí
a přípustné vady vzorovaného drátoskla;
■ ČSN EN 572-3 [6] – určuje požadavky na profilované sklo.
Problematika používání drátoskla
Tradiční drátosklo se v současnosti využívá ve stavebnictví nejen jako
výplňový materiál, ale často i jako konstrukční prvek, jenž by měl splňovat požadavky z hlediska statické bezpečnosti. V těchto případech je
zapotřebí podložit architektonický návrh statickým výpočtem. Problém
souvisí s tím, že sklo není tradiční materiál, který by se používal na nosné
stavební konstrukce. Do nedávné doby se skleněné výplně nepodrobovaly
statickým posudkům, resp. návrhu, a tloušťky skel byly voleny na základě dlouhodobé zkušenosti. Se vzrůstajícím trendem architektonického
vývoje souvisí úměrně vzrůstající požadavky na skleněné konstrukce,
avšak dosud chybí návrhová norma pro konstrukční sklo.
Statik má k dispozici v tabulkách, na webových stranách a v jiných zdrojích
podklady, jež nejsou dostatečně specifikovány, nebo jsou zcela nereálné.
Některé zdroje uvádějí pevnostní charakteristiky drátoskla, jež odpovídají
pevnosti skla vyráběného moderními technologiemi (až 52 MPa), ale
nelze jich dosáhnout při tradiční technologii výroby drátoskel, tj. litím
se zaválcováním drátěné vložky. Drátosklo vyrobené ze sodnovápenatokřemičitého skla s touto pevností neexistuje. Tyto vysoké pevnostní
charakteristiky platí pouze pro speciálně upravovaná tepelně tvrzená skla,
s cenou podstatně vyšší než u tradičního drátoskla.
Projektant s nedostatečnou zkušeností a bez dalších podrobných znalostí může následně převzít tyto neověřené charakteristiky a navrhnout
nedostatečně spolehlivou konstrukci. V poslední době se stále častěji
setkáváme na stavbách s problémy souvisejícími s praskáním, respektive
úplným porušením tradičních drátoskel. Havárie jsou velmi nebezpečné –
jednak ohrožují lidské zdraví a životy, ale samozřejmě tím vznikají také
významné ekonomické škody.
Vznikající spory nemají jednoduchá řešení. Realizační firmy se odvolávají
na projektovou dokumentaci, projektant se odvolává na zdroje, ze kterých
čerpal návrhové pevnosti skla. Mnohdy pak nebylo drátosklo vůbec
v projektové dokumentaci staticky posouzeno. Stavební firmy ponechávají
▲ Obr. 1. Porušený vzorek drátoskla po zkoušce
zasklení na řemeslných pracovnících, jejichž stavařská odbornost je v tomto ohledu přitom většinou nedostatečná. V projektových dokumentacích
se vychází často i z nesprávného názoru, že drátosklo je považováno za
bezpečnostní sklo, což samozřejmě v žádném případě není, ačkoli v elektronických zdrojích a v katalozích je přívlastek bezpečnostní u tradičního
drátoskla často uveden. O dřívějších rozpětích pro příslušnou tloušťku
skla ověřených v praxi nemá současná generace projektantů dostatečnou
povědomost (např. systém beztmelého zasklení).
Experimentální stanovení
pevnostních charakteristik
Využití zkoušek je důležitou součástí ověřování spolehlivosti stavebních konstrukcí, a to především v případech významných nejistot
o vlastnostech materiálů, jako je tomu v případě drátoskla. Pro stanovení pevnosti drátoskla v tahu není k dispozici samostatná norma.
Proto byly využity normy určené pro stanovení pevnosti v ohybu
monolitického skla pro použití ve stavebnictví [8, 9]. Podle těchto
norem lze stanovit tzv. ekvivalentní pevnost v ohybu, tj. zdánlivou
pevnost vzorovaného skla v ohybu, u něhož nepravidelnosti v tloušťce nedovolují přesně vypočítat ohybové napětí.
Pevnost v tahu skla ovlivňuje stav povrch, rychlost zatěžování, plocha
povrchu namáhaného tahem, okolní prostředí, stáří skla i teplota.
Podle ČSN EN 1288-3 [8] má zkušební vzorek skla rozměry 1100 x
360 mm s odchylkou 5 mm. Vzorek je při zkoušce uložen na podpůrné válečky Ø 50 mm a délky 365 mm, zatěžovací válečky stejné
velikosti působí ve vzdálenosti 200 mm. Při zkoušce se mezi sklo
a válečky vkládá pruh pryže s tvrdostí 40(±10) IRHD [10].
Ohybová zkouška musí být prováděna ve zkušebním zařízení, jež
umožní zatěžování vzorku spojitým plynulým nárůstem s limitní
chybou ±2 % měřicího rozsahu, s omezením otřesů [8]. Vzorek je
ohýbán rovnoměrně, se zvyšujícím ohybovým napětím rychlostí
2 (±0,4) MPa až do porušení (obr. 1). Zkouška se provádí v laboratorních podmínkách, tj. při teplotě 23 (±5) oC, Rh 40 až 70 %. Vzorek je
uložen ve zkušebním prostoru nejméně čtyři hodiny před zkouškou.
V procesorem řízeném hydraulickém zkušebním stroji MTS bylo
podrobeno zkoušce ve čtyřbodovém ohybu celkem 31 zkušebních
vzorků. Před zkouškou byly vzorky váženy, změřeny, vlastní zatěžování probíhalo s rovnoměrným nárůstem síly 2,22 kN/s.
Pevnostní charakteristiky drátoskla
Vyhodnocení zkoušek
Vyhodnocování zkoušek je obvykle založeno na statistických metodách. U běžných stavebních materiálů jako beton a ocel se zpravidla
ze zkoušek stanoví charakteristická hodnota sledované vlastnosti
a návrhová hodnota se určí s využitím obvyklých hodnot dílčího
součinitele používaných pro vyšetřovaný materiál. V případě drátoskla
však neexistují žádné dlouhodobé zkušenosti a doporučené hodnoty
Vzorek
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Tloušťka (mm)
5,84
5,98
5,86
5,86
5,90
5,87
5,84
5,76
5,79
Pevnost f i (MPa)
36,9
44,2
33,9
48,4
43,6
56,6
30,3
34,8
31,1
▲ Tab. 1. Výsledky zkoušek – soubor 1
Vzorek
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Tloušťka (mm)
6,94
6,64
6,70
6,75
6,51
6,58
6,58
6,76
6,62
6,79
Pevnost f i (MPa)
25,7
25,4
28,5
24,6
43,5
37,0
31,4
26,3
28,3
39,9
▲ Tab. 2. Výsledky zkoušek – soubor 2
Vzorek
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Tloušťka (mm)
6,72
6,72
6,57
6,56
6,49
6,68
6,56
6,61
6,70
6,76
6,76
5,86
Pevnost f i (MPa)
31,9
34,6
36,1
45,5
36,1
33,2
37,2
27,5
33,9
33,3
36,8
27,8
▲ Tab. 3. Výsledky zkoušek – soubor 3
dílčích součinitelů. V článku jsou proto odvozeny jak charakteristické,
tak i návrhové hodnoty pevnosti skla. Z jejich podílu se následně stanovují indikativní hodnoty dílčího součinitele pro pevnost drátoskla.
V laboratoři Kloknerova ústavu ČVUT byly zkoušeny vzorky drátoskel v tahu za ohybu. Jednalo se o vzorky získané na domácím trhu
a vzorky získané v souvislosti se stavebními haváriemi, u kterých
původ skla nebylo možné zjistit. Celkem se zkoušelo:
■ 9 vzorků drátoskel od výrobce (dále se označuje jako soubor 1);
■ 10 vzorků drátoskel odebraných ze střešní konstrukce vystavené
klimatickým účinkům (soubor 2);
■ 12 vzorků z dodávky drátoskel nepoužitých u střešní konstrukce
vystavené klimatickým účinkům (skladovaná rezerva – soubor 3).
Poznamenáme, že u souboru 1 byly vzorky poskytnuty z jedné
dávky a výsledky zkoušek tedy nezahrnují vliv variability pevnosti
mezi dávkami. Tabule drátoskla mají nominální tloušťku 6 mm.
V souladu s normou ČSN EN 572-3 [4] byla skutečná tloušťka
určena ze čtyř měření, každé uprostřed jedné strany tabule,
s přesností 0,01 mm.
stavebnictví 03/12
41
věda a v ýzkum v praxi
text A | grafické podklady a
Tabulka
Tabulka4:
4:
Tabulka
4:
■ Výběrová šikmost w u souborů 1 až 3 (tab. 4) je kladná a poměrně
111rozdělení platí w = 3V + V 3, zatímco normální
vysoká (pro lognormální
m
=
fffi i Zdůrazníme však, že rozsahy souborů
Průměr
m
=
Průměr
m
=
Průměr
rozdělení
je symetrickéns w = 0).
i
n
n
n nn z nich nelze věrohodně stanovit.
1 až 3 jsou velmi malé a šikmost
∑
∑
koeficient
Variační
koeficient
ČSNVariační
EN 1990 [7]
dále rozlišuje dva případy, a to variační koeficient
Variační
koeficient
V neznámý, nebo V známý. Vzhledem k nízkému rozsahu souborů
1 až 3 a stanovení variačního
koeficientu
pouze z jedné výrobní
111
22
2 /koeficientu
=
−
/
VV
=
s
m
f
m
m
dávky
se
odhad
výběrového
variačního
považuje za
V=
= ss // m
m ==
m // m
m
ffiii −− m
nnn-se
nn
nevěrohodný a přihlíží
zkušenostem
z velkého
--111k dlouhodobým
n
množství zkoušek při průmyslové výrobě. Variační koeficient se pohybuje zpravidla v rozmezí 0,15 až 0,3 [1]. S přihlédnutím k výsledkům
provedených zkoušek se volí konzervativní hodnota V = 0,3, která
se dále považuje za známou.
Výběrová
šikmost
Výběrováže
šikmost
Výběrová
šikmost
Poznamenáme,
volba mezi známým a neznámým variačním
koeficientem obvykle významně neovlivní odhad charakteristické
n dolní kvantil),
hodnoty (zpravidlann
5%
může
===
−−−m
ww
(((fffi iale
)))333 mít velký dopad na
wnávrhové
m1‰
33
m
odhad
hodnoty
(obvykle
přibližně
dolní kvantil) a dílčího
i
3
(((nnn−−−111)()(
)(nnn−−−222)))sss nnn
součinitele pevnosti materiálu [11].
Pro předpoklad V známý a lognormální rozdělení lze charakteristickou
hodnotu odhadnout podle ČSN EN 1990 [7] následujícím způsobem:
∑
∑((
▲ Obr. 2. Histogram výsledků zkoušek a hustota pravděpodobnosti s výběrovými charakteristikami pevnosti drátoskla f podle tab. 4 (soubor 1)
U souborů 2 a 3 nebyly k dispozici dostatečně velké vzorky, aby mohla
být provedena zkouška v úplném souladu s [8, 9]. Byly zkoušeny vzorky
drátoskel o rozměrech 150 x 800 mm a výsledky zkoušek mohou být
zkreslené vlivem menší velikosti vzorku (tzv. size effect vzhledem
k defektům ve skle). Předpokládá se, že tento vliv je nepatrný.
Pro jmenovité tloušťky 6 mm (soubor 1) a 7 mm (soubory 2 a 3) musí
být skutečná tloušťka ±10 % (viz tab. 1 normy [4]). Zjištěné tloušťky
se pohybují v rámci tohoto intervalu, jsou však u všech vzorků nižší
než nominální hodnota. Při navrhování nosných prvků z drátoskla se
tedy doporučuje uvážit výrobní toleranci a navrhovat na spodní mez
■
tolerančního
intervalu.
Tab. 4 ukazuje výběrové statistické charakteristiky souborů 1 až 3.
Je zřejmé, že průměr se pohybuje v širokém rozpětí 31 až 40 MPa,
variační koeficient pak v intervalu 0,14 až 0,22. Na obr. 2 je zachycen
histogram výsledků zkoušek pro soubor 1 a hustota pravděpodobnosti lognormálního rozdělení s výběrovými charakteristikami pevnosti drátoskla f podle tab. 4. Poznamenáme, že před statistickým
hodnocením je potřebné ověřit, zda soubor dat neobsahuje odlehlá
pozorování (např. v důsledku chyby při měření předem poškozeného
vzorku apod.). V případě souborů 1 až 3 testy odlehlých pozorování
[12] neidentifikovaly žádná odlehlá pozorování.
Stanovení charakteristické hodnoty
Stanovení charakteristické a návrhové hodnoty pevnosti drátoskla
se opírá o statistické postupy uvedené v příloze D ČSN EN 1990 [7].
Postup podle ČSN EN 1990 [7], určený pro libovolný stavební materiál,
předpokládá buď normální, nebo lognormální rozdělení sledované
veličiny. V následujícím rozboru se uvažuje pro pevnost drátoskla
lognormální rozdělení, a to z následujících důvodů.
■ Dlouhodobé zkušenosti s pevnostmi stavebních materiálů často
potvrzují vhodnost lognormálního rozdělení.
■ Vzhledem k vyšším variačním koeficientům pevností skla (v porovnání s ocelí i betonem) by použití normálního rozdělení vedlo k predikci
velmi malých až záporných hodnot, které jsou z fyzikálního hlediska nereálné.
Tabulka
4:Např. pro V = 0,3 vychází pravděpodobnost P (f < 0) = 0,0004,
což je hodnota pouze třikrát menší než pravděpodobnost podkročení
1
návrhové
m = hodnoty
Průměr
∑ f i pro třídu spolehlivosti RC2 (viz další text).
n n
Tabulka
4:
Výběrová
Soubor Soubor Soubor Jednotka
charakteristika
1
2
3
Variační
koeficient
Tabulka 4: 1
m = ∑ fni
Průměr
Rozsah souboru
–
9
10
12
n1 n
2
1
Průměr
V
= s / m =m = ∑
Průměr
∑n f(i f i − m) / m MPa
40,0
31,1
34,5
1
n
n
n
Variační koeficient
Variační koeficient
Variační koeficient
1
2
–
0,22
0,22
0,14
V= s/m =
∑ ( fi − m) / m
n -1 n
Výběrová šikmost
1
2
V = s / m =šikmost
∑n ( f i − m) / m
Výběrová
1
n
n
–
0,77
0,95
0,75
w=
∑ ( f i − m) 3
(n − 1)(n − 2) s 3 n
Výběrová šikmost
▲ Tab. 4. Výběrové statistické charakteristiky (soubory 1 až 3)
Výběrovánšikmost
w=
∑ ( f i − m) 3
fk = exp
[m1Y)((1
−– 2kn)Vs 3Y)] n 03/12
(42
n−
nstavebnictví
n
w=
∑ ( f i − m) 3
(n − 1)(n − 2) s 3 n
(1)
))
∑
∑
ffkfk===exp
exp[m
[mYYY(1
(1–––kkknnnVVVYYY)])]
)] exp
[m
(1
k
(1)
(1)
(1)
(1)
kde mY a VY jsou charakteristiky náhodné veličiny Y = ln f (Y má
normální rozdělení):
22
2)
ln(
111+++VV
111
ln(
V
ln(
))
(
)
m
=
ln
f
;
=
V
(
)
m
=
ln
f
;
=
V
∑
Y
i
Y
mYY = n ∑ ln f ii ; VYY =
m
mYYY
nn nnn
m
(2)
(2)
(2)
(2)
Součinitel kn lze nalézt v tabulce D.1 [7], nebo stanovit z následujícího
vztahu podle předpovědní metody odhadu kvantilů:
kkknnn(p)
(p)===–––uuuppp√(1
√(1+++1/n)
1/n)
(p)
√(1
1/n)
(3)
(3)
(3)
(3)
kde up je kvantil normované normální veličiny odpovídající pravděpodobnosti p. Pro charakteristickou hodnotu platí p = 0,05 a např.
pro Tabulka
n = 9 (soubor 1)
vychází k (p) = 1,73. Stanovené charakteristické
5:
Tabulka
5: v tab. 5.n Ukazuje se, že charakteristické hodnoTabulka
5:
hodnoty
jsou uvedeny
ty se pro jednotlivé soubory výrazně liší (rozdíl činí i více než 20 %).
Dílčí
součinitel
Dílčí
součinitelγγhodnotu
γmmm
Pokud
charakteristickou
nezaručuje výrobce, doporučuje se
Dílčí
součinitel
vždy stanovit charakteristickou hodnotu na základě zkoušek.
Dílčí
Dílčísoučinitel
součinitelγγγMMM===γγγRd
Rdγγγm
m
Dílčí
součinitel
Rd
m
Veličina
Návrhová hodnota
Návrhová hodnota
hodnota
Návrhová
Charakteristická
hodnota fk
Dílčí součinitel gm
RC1
RC2
RC3
RRRdd===RRR[[[ηηηddfffkk///γγγMM,,,aaadd]]]
d
d k
M
d
Dílčí součinitel
gM = gRd gm
RC1
RC2
γγγMMM===γγγRdRd
γ mm
RC3
Rd γγm
Návrhová hodnota
fd = hd fk / gM
RC1
RC2
RC3
Soubor Soubor Soubor 1
2
3
fffddd===ηηηdddfffkkk///γγγMM
M
MPa
23,5
18,4
20,7
Jednotka
–
–
MPa
1,36
1,54
1,74
1,36
1,54
1,74
1,36
1,53
1,73
(4)
(4)
1,63
1,85
2,09
1,63
1,84
2,09
1,63
1,84
2,08
(5)
(5)
13,0
11,5
10,1
10,1
9,0
7,9
11,5
10,1
9,0
(4)
(5)
▲ Tab. 5. Charakteristické a návrhové hodnoty a dílčí součinitele pevnosti
drátoskla (soubory 1 až 3)
dále uvažuje hodnota gRd = 1,2. I tento předpoklad je však potřebné
zpřesnit v rámci dalšího výzkumu.
Dílčí součinitel materiálové vlastnosti gm lze stanovit z podílu:
γm = fk / fpd
(6)
kde fpd je kvantil pevnosti drátoskla odpovídající pravděpodobnosti pd,
viz vztah (C.6b) v [7]:
pd = Φ (– αR β)
(7)
▲ Obr. 3. Koroze drátků skla vystaveného atmosférickým účinkům
Stanovení návrhové hodnoty pevnosti a dílčího součinitele
materiálu
Návrhová odolnost nosného prvku Rd může být podle vztahů (6.6a,
b) v ČSN EN 1990 [7] stanovena z obecného vztahu:
Rd = R [ηd f k /γM, ad]
(4)
kde R(∙) značí funkci odolnosti (např. součin průřezového modulu
a pevnosti materiálu), hd návrhovou hodnotu převodního součinitele
a ad návrhové hodnoty geometrických veličin (např. nominální šířku
a tloušťku prvku sníženou o toleranční mez). Dílčí součinitel vlastnosti
materiálu gM, v němž jsou uváženy modelové nejistoty a proměnnost
rozměrů, se stanoví ze vztahu (6.6b) [7]:
γM = γRd γm
(5)
kde gRd je dílčí součinitel vyjadřující nejistoty modelu odolnosti a proměnnost rozměrů a gm dílčí součinitel vlastnosti materiálu.
Podle článku 4.2(4)P [7] může být nezbytné převést výsledky zkoušek
na hodnoty, o kterých lze předpokládat, že reprezentují chování daného materiálu v konstrukci. V takovýchto případech se musí použít
převodní součinitel h. V případě drátoskla je potřebné přihlédnout
převodním součinitelem k následujícím negativním vlivům, které
mohou působit na sklo v konstrukci a nemusejí být zohledněny
provedenými zkouškami:
■ stárnutí;
■ povrchová poškození při dopravě a montáži;
■ vliv velikosti atd.
Z porovnání průměrů pro soubory 2 a 3 (drátosklo vystavené klimatickým účinkům a drátosklo bez vystavení klimatickým účinkům)
vyplývá, že vlivem degradačních jevů zřejmě došlo k poklesu průměrné hodnoty pevnosti drátoskla o 10 %. Vzhledem k absenci dalších
informací se s přihlédnutím k dlouhodobým zkušenostem s navrhováním skla dále uvažuje převodní součinitel hd = 0,9. Zdůrazníme
však, že tento předpoklad je potřebné zpřesnit dalším výzkumem.
Součinitel modelových nejistot gRd u drátoskla by měl přihlížet především k následujícím vlivům, které nemusejí být dobře zohledněny
modelem pro stanovení odolnosti konstrukčního prvku.
■ Lom skla nastává zpravidla v místech výskytu lokálních nehomogenit (např. vruby vytvořené při řezání skla, vzduchové dutiny
uvnitř materiálu vytvořené při vnoření drátěné sítě do taveniny skla
před válcováním, koroze drátků ve skle na hraně prvku postupující
směrem dovnitř).
■ Nižší tloušťka skla oproti nominální hodnotě.
Pro železobetonové prvky se uvažuje obvykle gRd ~ 1,1 až 1,15 [13].
U drátoskla se předpokládají modelové nejistoty větší, a proto se
kde F(∙) označuje distribuční funkci normované normální veličiny,
aR = 0,8 je součinitel citlivosti podle metody FORM [7] a b směrnou
hodnotu indexu spolehlivosti.
ČSN EN 1990 [7] uvádí minimální hodnoty indexu spolehlivosti b
pro mezní stavy únosnosti (viz tab. 6). Při zatřídění posuzované
konstrukce z drátoskla je potřebné citlivě vyhodnotit následky
poruchy. U drátoskla při křehké poruše nastávají okamžitě velké
deformace, které mohou způsobit vyklouznutí tabule z uchycení
a zřícení celého prvku (prvků). Na rozdíl od betonových a částečně
i ocelových konstrukcí nepředchází poruše žádné varování (rozvoj
trhlin, praskání). S ohledem na tyto skutečnosti se u konstrukcí
z drátoskla, kde se shromažďují lidé, doporučuje v případě pochybností volit nejvyšší třídu spolehlivosti RC3, a to b = 4,3.
Podrobnější informace o volbě směrné úrovně spolehlivosti jsou
uvedeny v článku [14].
Třída
spolehlivosti
Následky poruchy
RC3
velké následky s ohledem
na ztráty lidských životů
nebo velmi významné
následky ekonomické, sociální nebo pro prostředí
stadióny, budovy určené
pro veřejnost, kde jsou
4,3
následky poruchy vysoké (např. koncertní sály)
RC2
střední následky s ohledem na ztráty lidských
životů nebo značné následky ekonomické, sociální nebo pro prostředí
obytné a administrativní
budovy a budovy určené pro veřejnost, kde
3,8
jsou následky poruchy
středně závažné (např.
kancelářské budovy)
RC1
malé následky s ohledem
na ztráty lidských životů
nebo malé/zanedbatelné
následky ekonomické, sociální nebo pro prostředí
zemědělské budovy,
kam lidé běžně nevstu3,3 pují (např. budovy pro
skladovací účely, skleníky)
b
Příklady pozemních
nebo inženýrských
staveb
▲ Tab. 6. Doporučené minimální hodnoty indexu spolehlivosti b pro mezní
stavy únosnosti a referenční dobu 50 let podle ČSN EN 1990 [73]
S uvážením směrných úrovní spolehlivosti podle tab. 6 lze stanovit
ze vztahu (7) pravděpodobnosti pd:
pd (RC1) = 0,0041; pd (RC2) = 0,0012; pd (RC3) = 0,00029 (8)
Po dosazení těchto hodnot do vztahu (3) získáme součinitel kn; např.
pro n = 9 (soubor 1) a RC3 vychází kn (p = 0,00029) = 3,63. Ze vztahu
(1) se následně s využitím hodnoty kn (pd) stanoví pevnost fpd a určí
se dílčí součinitel materiálové vlastnosti gm ze vztahu (6).
stavebnictví 03/12
43
věda a v ýzkum v praxi
text A | grafické podklady a
▲ Obr. 4. Množství bublinek uvnitř skla
Získané
■
hodnoty dílčích součinitelů gm pro soubory 1 až 3 a různé
třídy spolehlivosti jsou uvedeny v tab. 5. Ukazuje se, že v důsledku
volby známého variačního koeficientu V = 0,3 se pro soubory 1 až
3 dílčí součinitele gm téměř neliší. Hodnoty dílčího součinitele gm lze
v prvním přiblížení odhadnout následujícími hodnotami:
■ gm ≈ 1,4 pro RC1;
■ gm ≈ 1,6 pro RC2;
■ gm ≈ 1,8 pro RC3.
V tab. 5 jsou dále uvedeny součinitele gM stanovené ze vztahu (5)
a návrhová hodnota fd pevnosti skla stanovená s přihlédnutím ke
vztahu (4) jako:
fd = hd f k / gM
(9)
Např. pro RC3 se návrhová hodnota fd pohybuje přibližně mezi
8 a 10 MPa.
Doporučení pro statické výpočty
Na základě dlouholetých zkušeností a provedeného vyhodnocení
omezeného počtu zkoušek se při navrhování nosných prvků z drátoskla doporučuje:
■ Pečlivě uvážit výrobní toleranci pro tloušťku tabulí a aplikovat
spodní mez tolerančního intervalu.
■ Stanovit charakteristickou hodnotu na základě zkoušek, pokud
není tato hodnota zaručena výrobcem.
■ Zohlednit převodním součinitelem h negativní vlivy, které mohou
působit na sklo v konstrukci a nemusejí být zohledněny provedenými
zkouškami (stárnutí, povrchová poškození při dopravě a montáži,
vliv velikosti atd.).
■ Uvážit součinitel modelových nejistot gRd, pokud model pro stanovení odolnosti konstrukčního prvku nepřihlíží dostatečně výstižně
např. k následujícím aspektům:
– lom skla v důsledku lokálních nehomogenit (např. vruby, vzduchové
dutiny, koroze drátků, viz obr. 3 až 5);
– nižší tloušťka skla oproti nominální hodnotě.
■ Citlivě vyhodnotit možné následky poruchy a zvolit vhodnou třídu
spolehlivosti. Pokud drátosklo splňuje předpoklady učiněné v tomto
44
stavebnictví 03/12
článku (především V < 0,3), lze v prvním přiblížení pro různé třídy
spolehlivosti použít následující dílčí součinitele gm:
– gm ≈ 1,4 pro RC1;
– gm ≈ 1,6 pro RC2;
– gm ≈ 1,8 pro RC3.
■ Pokud se zvolí třída RC1 nebo RC3, je možné použít výše uvedené hodnoty součinitelů gm v kombinaci s dílčími součiniteli gG a gQ
pro stálá a proměnná zatížení upravenými pro požadovanou úroveň
spolehlivosti. Úpravu dílčích součinitelů gG a především gQ se však
doporučuje konzultovat s odborným pracovištěm.
■ Alternativně k postupu v předchozím bodu je možné využít zásad
přílohy B v ČSN EN 1990 [7] pro diferenciaci spolehlivosti (článek
B.3.3(1)) a diferenciovat spolehlivost rozlišením tříd součinitelů gF .
V tomto případě se uváží gm pro RC2 a pro nepříznivá zatížení se dílčí
součinitele přenásobí součinitelem KFI (tj. např. pro RC3 použít 1,1gG
a 1,1gQ pro nepříznivá zatížení).
Možnosti náhrady drátoskla
Drátosklo nelze považovat za bezpečnostní sklo. Drátěná vložka
nejen že nezvýší pevnost skla, ale ani nebrání vzniku ostrých
střepů. Navíc dráty spojují úlomky skla, což může být nebezpečné
při pádu z výšky. Rovněž při prudkém nárazu dochází k vážným
poraněním. Drátosklo lze za určitých podmínek využít jako levnou
náhradu protipožárního výplňového materiálu, které při požáru
zabrání šíření kouře, protože dráty udrží střepy pohromadě.
Používání drátoskla by se mělo ve stavebních konstrukcích vyloučit
a nahradit výrazně kvalitnějšími a bezpečnějšími výrobky. V porovnání se současným trendem výroby skla je tento výrobek překonaný,
jedná se z hlediska bezpečnosti o nevhodný výrobek. Z hlediska
pevnostních charakteristik nedosahuje hodnot výrobků na bázi skla
FLOAT (tj. skla zhotoveného na hladině roztaveného kovu).
Současné bezpečnostní sklo je dvojího druhu, jednak vrstvené
za použití různých fólií, např. polyvinylbutyralových, jednak jednovrstvé, tepelně tvrzené, předpjaté, do něhož se tepelnou úpravou
vnáší tlakové napětí povrchových vrstev. Tato tepelně tvrzená skla
je možné dále vrstvit. V případě požadavků památkové péče, např.
u technických památek, lze u těchto moderních bezpečnostních skel
připravit dokonalou napodobeninu drátoskla, a to pomocí potisku na
▲ Obr. 5. Vruby na lomové ploše drátoskla
fólii nebo přímo na sklo, příp. vložit drátěnou vložku do speciálních
vícevrstvých fólií.
Závěr
Vlivem technologie je charakteristická hodnota pevnosti drátoskla
výrazně menší než charakteristická hodnota pevnosti sodnovápenatokřemičitého skla, kterou deklaruje ČSN EN 572-1 [3] jako
45 MPa. Při statickém výpočtu je třeba přihlížet i k řadě vnitřních vad
a jejich rozvoji v čase. S ohledem na vhodnější výrobky ze současných bezpečnostních skel je použití drátoskla pro konstrukční prvky
vystavené klimatickým účinkům překonané. Doporučuje se proto
použití vhodného materiálu pečlivě zvážit s ohledem na podmínky
působení příslušné konstrukce. ■
Poděkování
Článek byl vytvořen za finanční podpory grantu MPO FR-TI3/776
a P105/12/0589 podporovaného GA ČR. Zkušební vzorky drátoskla
pro výzkum poskytla fa. Naupo, s.r.o.
Použitá literatura:
[1]Menčík J.: Pevnost a lom skla a keramiky. Praha: SNTL, 1990.
[2]Volf M. B.: Sklo ve výpočtech. Praha: SNTL, 1984.
[3]ČSN EN 572-1 Sklo ve stavebnictví – Základní výrobky ze sodnovápenatokřemičitého skla – Část 1: Definice a obecné fyzikální a mechanické vlastnost. Praha: ČNI, 2004.
[4]ČSN EN 572-3 Sklo ve stavebnictví – Základní výrobky ze sodnovápenatokřemičitého skla – Část 3: Sklo leštěné s drátěnou vložkou.
Praha: ČNI, 2004.
[5]ČSN EN 572-6 Sklo ve stavebnictví – Základní výrobky ze sodnovápenatokřemičitého skla – Část 6: Sklo vzorované s drátěnou vložkou.
Praha: ČNI, 2004.
[6]ČSN EN 572-7 Sklo ve stavebnictví – Základní výrobky ze sodnovápenatokřemičitého skla – Část 7: Profilované stavební sklo s nebo
bez drátěné vložky. Praha: ČNI, 2004.
[7]ČSN EN 1990 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí – ed. 2 – Praha:
ÚNMZ, 2011.
[8]ČSN EN 1288-1 Stanovení pevnosti skla v ohybu – Část 1: Podstata zkoušení skla. Praha: ČNI, 2001.
[9]ČSN EN 1288-3 Stanovení pevnosti skla v ohybu – Část 3: Zkouška
se vzorkem podepřeným ve dvou bodech (čtyřbodový ohyb). Praha:
ČNI, 2001.
[10]ČSN ISO 48:1996 Pryž z vulkanizovaných nebo termoplastických
kaučuků – Stanovení tvrdostí (tvrdost mezi 10 IRHD a 100 IRHD).
Praha: ČNI, 2008.
[11]Holický, M., Marková, J.: Základy teorie spolehlivost a hodnocení
rizik. ČVUT v Praze, 2005.
[12]Vorlíček M., Holický M. & Špačková M.: Pravděpodobnost a matematická statistika pro inženýry. Skripta ČVUT v Praze, 1982.
[13]fib SAG 9: 2010. Revision of partial safety factors (report), December 2010.
[14]Holický, M., Sýkora, M.: Stanovení směrných úrovní spolehlivosti
pro stavební konstrukce; In: Stavební obzor, ročník 2012, číslo 2,
Fakulta stavební ČVUT v Praze, Praha, pp. 36-39, ISSN 1210-4027.
english synopsis
Use And Design Characteristics Of Wire
Patterned Glass
Wire patterned glass is currently applied in a number of existing
and new building structures. A wire mesh should prevent from
brittle failure and subsequent collapse of structural members.
A load-bearing element made of the wire patterned glass should
be designed considering relevant material properties. Unrealistic
design strengths have been recently reported and assumed in the
verification of wire patterned glass structures. The paper discusses
the use of the wire patterned glass and proposes partial factors
for the glass strength based on previous experience and limited
experimental data.
klíčová slova:
vzorované drátkosklo, drátěná vložka, skutečné návrhové
charakteristiky, bezpečnostní skla s vysokou pevností
keywords:
wire patterned glass, wire mesh, design characteristics,
testing of safety glass with high glass strength
stavebnictví 03/12
45
navrhování
věda a v ýzkum
staveb
v praxi
text Ing. Miroslav Vyčítal | grafické podklady
textarchiv
A | grafické
spol. Skanska,
podklady
a.s.
a
Využití virtuálního modelu
budovy (BIM) ve stavební praxi
V posledních několika letech se pojem BIM
(Building Information Modeling – informační
model budovy) stále více objevuje v názvech
projektových software CAD a je propagován
a prosazován výrobci projektových software
jako nová platforma pro navrhování staveb.
Zejména proto je zřejmě v současnosti vnímán jako nový softwarový nástroj, případně
softwarové řešení pro navrhování staveb ve
3D. Tento pohled na problematiku BIM je však
velmi zjednodušený a zavádějící, především
proto, že BIM není konkrétní softwarové řešení, ale proces přístupu k přípravě projektové
dokumentace a její následné využití při přípravě, realizaci a následně pak i ve správě budov.
Pojem BIM
Přestože se pojem Building Information Modeling (BIM) ustálil
v posledních letech jako jednotný
název pro projektování s využitím
parametrických modelů, není tato
technologie na trhu nová. Mezi
prvními průkopníky trojrozměrného parametrického modelování
při navrhování pozemních staveb
byla firma Graphisoft, která ve
světě již od konce osmdesátých let
20. století využívá koncepci Virtual
Building ve svém software ArchiCAD.1 Nicméně všichni ostatní
významní výrobci software pro
projektování zavedli virtuální model
budovy. Pojem Building Information
Modeling byl pak poprvé použit
firmou Autodesk a následně byl
akceptován jako označení pro
parametrické modelování budov
a následné využití těchto modelů.
Informační model budovy (BIM)
obsahuje geometrické a prostorové
vztahy, analýzy osvětlení, geografické informace, výkazy výměr
1
2
a vlastnosti stavebních komponent
(například detaily výrobce). BIM
může být využit, aby demonstroval
celý životní cyklus budovy, včetně
procesu výstavby a provozu staveb.
Výměry a sdílené vlastnosti materiálů mohou být jednoduše vykazovány. Rozsah práce může být izolován
a definován. Systémy, sestavy
a sekvence mohou být vykázány
v odpovídajícím měřítku vzhledem
k celku budovy nebo budov. Dynamické informace o budově, jako
jsou hodnoty na senzorech a kontrola systému měření a regulace,
mohou být také zahrnuty v BIM,
aby podpořily analýzu provozu
budovy a její údržbu.2
Dále pak bývá pojem BIM interpretován jako Building Information Management, což popisuje více správu
a následnou práci s daty v modelu
obsaženými než vlastní vytváření
modelu. Z tohoto pohledu se vyvíjí
mnoho aplikací využívajících data
obsažená v modelech. Zároveň se
paralelně s pojmem BIM prosazuje i pojem VDC (Virtual Design
and Construction), který by měl
http://www.laiserin.com/features/issue19/feature01.php
http://www.senaatti.fi/
46
stavebnictví 03/12
▲ Obr. 1. Příklad virtuálního vzorkování místností při výstavbě nemocnice
(Skanska, USA building)
více odpovídat použití modelů 3D
i v oblastech dopravního stavitelství
a následných aplikacích.
Možnosti využití informačního modelu
budovy (BIM) v procesu výstavby
Možností pro využití modelů v procesu přípravy a průběhu výstavby
je mnoho a je dáno databázovou
podstatou obsažených informací.
Informační model budovy totiž není
jenom grafické zobrazení projektu ve
3D, ale spíše grafická interpretace
databáze informací o daném objektu. Z tohoto důvodu lze model využít
nejenom pro tradiční vizualizace,
ale také pro koordinace projektové
dokumentace, dále pak jako podklad
pro tvorbu výkazu výměr a podklad
pro výpočtové modely. Napojením
modelů na další podklady, jako
je harmonogram a rozpočet, pak
vznikají komplexní modely 3D a 4D.
Vizualizace
Využití modelu budov pro vizualizace –
představení projektu nebo komerční
prezentace – není novinkou, nicméně ve většině případů je komerční
vizualizace separátně modelována
a připravována specializovanými
firmami. Tím může docházet
k nechtěným chybám způsobeným
nedodržením původního zadání,
případně jeho interpretací. Při využití
informačních modelů pro vizualizace
jsou pak tyto chyby eliminovány,
případně mohou být odhaleny
a problematické detaily mohou být
řešeny už ve fázi rozvahy.
Komerční prezentace pak mohou
být koncipovány jako interaktivní
webové prezentace s možností
výběru alternativ přímo zákazníkem.
Novinkou pak je virtuální vzorkování (mock-up), kdy lze investorům
představit s malými investičními
náklady možné varianty řešení
prostor, včetně řešení detailů
rozmístění technologií (například
ve strojovnách, nemocnicích atd.),
ale i v případě kvalitnějších vizualizací i celkového architektonického
řešení jak exteriéru, tak interiéru.
Koordinace projektové dokumentace
Využití modelů pro koordinaci
projektové dokumentace je v současnosti hlavním důvodem prosazování této technologie a zároveň
největším přímým přínosem BIM
pro proces výstavby.
▲ Obr. 2. Příklad koordinačního procesu s použitím BIM – detekované kolize
■p
rostup potrubí (VZT, voda, kanalizace atd.) nosnou stěnou bez
projektovaného otvoru, případně
mimo tento otvor;
■p
růnik jednotlivých technologických vedení VZT vs. kanalizace
vs. topení atd.;
■ integrita modelu – zdvojené
konstrukce (např. dva objekty
stěny jsou vloženy do stejné
geometrické polohy);
■ rozdílné umístění otvoru, konstrukčních prvků a jejich dimenzí
mezi architektonickým a statickým modelem.
Příkladem kolize druhého typu
(soft) pak může být například:
■ o dstupové vzdálenosti mezi
jednotlivými vedeními;
■ špatné informace/označení obsažené v modelu (např. SDK příčka
označena jako betonová stěna);
■ požadavky na architektonicko-stavební řešení z pohledu handicapovaných osob;
■ nedodržení požadovaných sklonů
(např. u kanalizace);
■ nedodržení požadavků normových, případně investorských
(světlé výšky, velikost otvorů,
typy povrchů v souladu s typem
místnosti atd.);
■ problematická místa s ohledem
na BOZP při výstavbě nebo při
následném provozování budovy.
▲ Obr. 3. Výkaz koordinace projektové dokumentace
▲ Obr. 4. Report kolizí (zdroj: Skanska, a.s.)
Informační model budovy je složen
z parametrických modelů 3D jednotlivých profesí (architektonický/
stavební, statika, voda, kanalizace,
topení, chlazení atd.). Tyto modely
jsou osazeny do předem odsouhlasených koordinát a složeny dohromady. Takto sloučený model lze ko-
ordinovat jak manuálně (virtuálním
procházením budovy v prohlížečích
modelů), tak automaticky, za použití
specializovaného software.
Automatická koordinace probíhá
buď na základě přednastavených
nebo uživatelsky definovaných parametrů, kdy dochází k automatickému porovnávání a prohledávání
modelů a označování kolizních míst
(clash detection). V zásadě jsou
rozlišovány dva druhy těchto kolizí:
■ Hard collision – kdy dochází k přímému kontaktu nebo průniku
konstrukcí/modelů bez odpovídajících opatření;
■ Soft collision – kdy odstupy,
případně parametry jednotlivých
objektů neodpovídají přednastavenému, případně požadovanému kritériu.
Příkladem kolize prvního typu (hard)
pak může být například:
Jednotlivé kolize, ať už byly zjištěny
manuálním, případně automatickým vyhledáváním, jsou vykázány
ve výkazu kolizí (clash report). Ten
je pak vyhodnocen koordinátorem
projektové dokumentace, např.
hlavním projektantem.
Kolize lze při této kontrole:
■p
otvrdit a předat k nápravě projektantovi dané části;
■ potvrdit a přenést na koordinační
jednání, kde dojde k rozhodnutí
o jejich řešení;
■ zamítnout (v případě, že se o skutečnou kolizi nejedná, případně
je toto řešení akceptovatelné –
např. prostup malých rozměrů
v cihelném zdivu);
■ seskupit a (zamítnout/potvrdit) – v případě opakující se podobné chyby.
Proces kontroly a koordinace modelu je pak opakován, a to až do úplného vyřešení všech podstatných
koordinačních problémů.
Takto koordinovaná dokumentace
dosahuje téměř nulové chybovosti
z pohledu nedořešených koordinačních problémů. Je-li tohoto stavu
dosaženo, pak z něj plynou úspory
nejenom finanční, ale především
časové. A zároveň otvírá nové možnosti v provádění staveb při využítí
modelů jako realizační dokumentace v kombinaci s klasickou tištěnou
dokumentací, která je v podstatě
2D interpretací modelu 3D.
Napojení informačního modelu
budovy na harmonogramy – 4D
Informační model budovy lze propojit s harmonogramy vytvořenými
v obvyklých software pro tvorbu
harmonogramů. Takto sloučenému
modelu je tímto postupem dodán
další rozměr, a proto jsou často tyto
modely označovány jako modely 4D,
neboť geometrický model budovy
byl doplněn i o časový rozměr. Model
4D umožňuje provádění simulací
a optimalizací procesu výstavby pomocí jejího sekvencování a prověřování různých variant harmonogramu
přímo v prostředí modelu. Model
4D lze totiž zobrazovat ve fázích rozestavěnosti v jednotlivých časech,
případně časových úsecích. Tímto
lze modelovat a virtuálně zkoušet
a optimalizovat varianty průběhu
výstavby s ohledem na její omezení,
požadavky investora, případně i na
použité technologie. Do této oblasti
využití patří pak i plánování zařízení
staveniště v různých fázích výstavby,
prověřování složitých technologických procesů a využití a optimalizace
zdvihacích prostředků.
Všem zúčastněným stranám lze
pomocí modelů 4D představit proces, zamýšlený postup výstavby vizuálně srozumitelnou a přehlednou
formou. Dále pak díky možnostem
a informacím obsaženým již v modelu 3D lze prověřit i množství
materiálu a objem prováděných
prací v čase.
Model 5D – finanční rozměr
Při propojení modelů 4D s rozpočtem vzniká komplexní model časový a finanční. Vzhledem k dodání
pátého informačního rozměru je
označován jako 5D. K této problematice je i úzce vázána otázka
tvorby výkazů výměr a rozpočtů.
Využití modelů BIM pro tvorbu výkazů výměr má své jasné výhody,
stavebnictví 03/12
47
▲ Obr. 5. Příklad zkoordinované dokumentace a realizace dle této dokumentace (zdroj: Skanska, a.s.)
ale zároveň i omezení. Obecně lze
říci, že z modelů lze vykázat pouze
tolik, kolik je do nich vloženo i s odpovídající přesností. Z informačních
modelů lze obvykle vykázat až 70 %
informací potřebných k tvorbě
rozpočtu, a to s vysokou přesností.
Zbývající informace je pak nutné doplnit manuálně, případně dopočítat
z dalších podkladů.
Při rozpočtování z BIM modelů je
paradoxně důležitější informace
o tom, co v modelu obsaženo není,
než to, co v modelu obsaženo je,
neboť vše ostatní lze za použití
softwarových nástrojů vykazovat.
Množství informací obsažených
v modelu je přímo závislé na detailnosti vypracování modelu. Informace nelze z modelu získat buď
z důvodu malé detailnosti modelu
nebo z důvodu rozdílného způsobu
práce projektanta a rozpočtáře
(například požadavky na lešení,
přepravu hmot atd.). Vzhledem
k náročnosti prací při detailním
modelování však není ekonomicky
ani časově výhodné zpracovávat
model se všemi detaily potřebnými
pro tvorbu kompletního výkazu výměr pro účel tvorby rozpočtu z modelu. Z výše zmíněného vyplývá,
že je jednodušší a výhodnější tyto
položky dopočítat buď z položek
obsažených v modelu, případně
standardním postupem. Dále pak
systém rozpočtování, používaný
standardně v českém stavebnictví,
není uzpůsoben pro tvorbu rozpočtu z informačního modelu budovy.
Přínosy a jednoduchost automatických výkazů výměr z modelů
jsou zřejmé, nicméně existuje
i riziko tvorby chyb v automatických
výkazech výměr z modelu, způsobené především kvalitou provedení modelu a zadání relevantních
informací projektantem/tvůrcem
modelu. Příkladem chyb v modelu
pak mohou být například nesprávná typová, případně materiálová
označení jednotlivých prvků. Další
48
stavebnictví 03/12
riziko je v případě zdvojení konstrukcí v modelu (např. v geometrii jedné zdi jsou obsaženy
dvě), případně jejich stykování
a napojování. Dalším rizikem je
nedodržení dohodnutého značení
materiálů, případně označení
stejného materiálu různými názvy
(například beton, Beton, BETON,
B20, C20/25 atd.). Mnoho těchto
věcí může být eliminováno automatickou, případně manuální kontrolou
modelů, ale zároveň jsou také kladeny vyšší nároky na projektanty
a „čistotu“ jejich práce.
Tvorba modelů
a podklady pro tvorbu
modelů BIM
Tvorba projektové dokumentace vychází z podobných principů
jako navrhování ve standardních
CAD systémech, nicméně je rozšířena o třetí rozměr, který byl dříve
vyjadřován pomocí kót, případně
řezů. V případě BIM je návrh tvořen
prostorovými objekty obsahujícími další informace o jejich typu,
materiálu, umístění, orientaci atd.
Vzhledem k těmto skutečnostem
lze s úspěchem využít i nových
metod získávání podkladů, jako je laserové skenování, případně podkladů od výrobců v podobě knihoven
výrobků. Dále pak lze provádět na
modelech výpočty a simulace stavebně fyzikální a jejich vyhodnocení
již v raných fázích návrhu.
Je třeba říci, že přes všechny
výhody a možnosti, které tato
technologie poskytuje, se potýká
i s problémy. První skupinou jsou
problémy softwarové, jako je přenositelnost dat a spolupráce mezi
jednotlivými software. Další skupinou jsou pak problémy vykreslování
podle ČSN, které jsou uzpůsobeny
na ruční navrhování a především na
navrhování ve dvojrozměrném prostoru. Technologie modelování ve
3D již tyto normy daleko překonává,
a proto by bylo daleko jednodušší
technické normy uzpůsobit trendu,
než hledat složité převody mezi
modely a výstupem do tištěné
projektové dokumentace přesně
v souladu s normou.
Posledním a nejdůležitějším problémem jsou samotní uživatelé a lidé
pracující s těmito technologiemi,
neboť změnit vzorec lidského chování, zavedené pracovní postupy
a návyky je daleko složitější, než
vyvinout nebo upravit jakýkoliv software. Z tohoto pohledu je přechod
z dvourozměrného navrhování
v systémech CAD na navrhování
v BIM přibližně stejně velkým
krokem, jako přechod z práce
na rýsovacím prkně na práci na
počítači. Přechod na systém BIM
totiž neznamená výměnu starého
software nebo počítače za nový,
ale především změnu způsobu
práce směrem k vyšší spolupráci
mezi jednotlivými profesemi a projektanty.
Laserové skenování
Metoda získávání podkladů skenováním laserovým paprskem patří
mezi geodetické metody sběru
informací v řádech stovek až tisíců
bodů na čtverečný metr. Takto získané podklady mohou být využity
jako vstupní informace pro modelování terénu podle skutečnosti.
Do něho je pak budova osazována,
například s důrazem na bilanci
zemin a minimalizaci odvozu vytěžené zeminy na skládku. Dále
se laserové skenování s úspěchem
prosazuje při stavebních úpravách
budov a technologických celků,
zvláště pak v místech, kde zaměření stávajícího stavu klasickými
metodami je obtížné nebo časově
zdlouhavé. S úspěchem je pak
používána kombinace laserového
skenování a 3D modelů v případech stavebních úprav a výměny
technologických zařízení, jako
jsou kotelny, vzduchotechnické
strojovny atd.
Laserové skenování lze v případě
kombinace skenování a modelu
BIM využít i ke kontrole provedených prací, případně ke kontrole
objemů a kvality provedených prací.
Knihovny prvků
Knihovna prvků je ve své podstatě virtuální katalog, obsahující
konstrukční, architektonické nebo
technologické prvky, a to v podobě
objektů 3D nesoucích parametrické, případně statické informace.
Tyto prvky pak lze snadno vkládat
do modelů 3D a zpětně je pak
podle požadovaných parametrů
vykazovat, případně tyto parametry
zasazovat do výpočtových modelů.
Knihovny prvků jsou významným
podkladem pro tvorbu modelů
BIM, a to nejenom v oblasti architektury, kde jsou knihovny již
delší dobu s úspěchem používány,
ale především v oblasti TZB. Pro
oblast technického zařízení budov
mají knihovny prvků, a především
knihovny výrobců, velký význam,
a to nejenom z důvodu vizuálního
zpracování, jež je podstatné pro
architekturu, ale zejména z důvodu
vykazování a použití těchto prvků
a výpočtových modelů. Katalogové
parametry prvků jsou při vložení
automaticky zaneseny do modelu
a vzhledem k této skutečnosti je
možné tyto parametry využívat pro
dynamické výpočty a posouzení
celých systémů již ve fázi navrhování.
V ideálním případě pak software pro
navrhování umožní okamžitou i zpětnou kontrolu vložených prvků a vhodnosti technického řešení s ohledem
na požadavky technické, případně
investorské. Software tak například
upozorní, že vkládané čerpadlo
daného výrobce neodpovídá svými
parametry zadaným požadavkům
a nabídne alternativy od požadovaného výrobce, případně z dalších
knihoven obsažených v softwaru.
zjednodušují a zefektivňují práci
projektanta vzhledem k možnostem vícenásobného využití modelu
pro různé aplikace.
▲ Obr. 6. Příklad využití laserového skenování pro osazení modelu budovy
do terénu (zdroj: Skanska, a.s.
Využití modelů pro správu
a údržbu budov
Již vytvořené modely BIM lze následně využít pro správu a údržbu
budov. Modely TZB je možné
propojit jak na systémy řízení MaR,
tak na databázi katalogových listů
a pomocí specializovaných software lze na jejich podkladech vybudovat celý systém kontroly, údržby
a rychlého přístupu k potřebným
informacím pro údržbu budov.
Dále pak lze vykazovat jednotlivé
místnosti pomocí definovatelných
parametrů, sledovat obsazenost
budov, definovat ceny pronájmů
atp. To vše lze kontrolovat a řídit
v prostoru modelů 3D, což poskytuje vyšší komfort pro správce
a umožňuje jednodušší přístup
k informacím.
Závěr
▲ Obr. 7. Příklad využití modelů BIM pro správu budov (zdroj: Skanska, a.s.
V oblasti TZB se BIM v České
republice teprve začíná prosazovat a potenciál růstu je obrovský,
nicméně je přímo závislý na projektovém softwaru a připravenosti
knihoven od výrobců a dodavatelů
zařízení.
Výpočtové modely, simulace
Model budovy je možné využít
především v oblasti statických
výpočtu a dále pak pro výpočty
tepelně technické a výpočty modelů technologií. Využití modelů
pro statické výpočty je využíváno
spíše souběžně než v synergii,
a to z důvodu problematického
přímého přenosu informací
z modelů architek tonick ých
do modelu výpočtového, dále
z důvodu rozdílného způsobu
práce architekta a statika a rozdíly
v modelu architek tonickém
a výpočtovém.
Naproti tomu pro účely tepelně
technických výpočtů a energetických simulací lze architektonický
model s úspěchem využít. V raných
fázích projektových prací je tedy
možné rychle vyhodnotit varianty
výhodnosti a energetické náročnosti navrhovaných budov a přizpůsobit tak jejich parametry požadavkům klienta nebo technickým
normám, případně i požadavkům
standardů LEED.
Dále je pak možné využít těchto
modelů k rychlému posouzení
náročnosti navrhované budovy
z pohledu emise CO2 nejenom při
jejím provozu. Vzhledem k výkazu
obsažených stavebních materiálů je
totiž možné již ve fázi návrhu rychle
posoudit i celkový CO2 footprint
navrhované budovy, který zahrnuje
jak zabudované CO2 v materiálech
a technologiích, tak vlastní spotřebu
budovy po dokončení.
Další možnosti využití modelu
k výpočtům se naskýtají především
ve výpočtech oslunění a osvětlení,
případně v dalších stavebně fyzikálních simulacích.
Využití modelů k výpočtům stavebně fyzikálním je poměrně novým
fenoménem, nicméně všichni
přední výrobci stavebního software
uvádějí na trh softwarová řešení,
jež umožňují rychlé provádění
výše zmíněných výpočtů, a tím
Navrhování ve 3D a využití informačního modelu budovy BIM je
logickým následným krokem při
využívání výpočetní techniky pro
navrhování staveb a v nejbližších
letech bude postupně doplňovat
a nahrazovat práci v klasických
systémech CAD. Je nutno říci, že
stavebnictví je oproti strojírenství
ve využití modelů značně pozadu a nástup těchto technologií
je daleko pomalejší. Nicméně
vzhledem k výhodám a novým
možnostem, které tato technologie poskytuje, již není otázkou, zda
navrhování ve 2D bude nahrazeno
navrhováním ve 3D a využitím
informačního modelu budovy,
ale kdy se tak stane ve větším
rozsahu na českém trhu.
Ve světě jsou tímto systémem
navrhovány a realizovány stovky
budov. Navrhování v BIM je mnohými státy (například Norsko, Velká
Británie, Dánsko) již zaváděno,
nebo dokonce již bylo zavedeno do
právních předpisů jako požadavek
na navrhování staveb hrazených
z veřejných rozpočtů. Dále je dokonce do modelů BIM převáděna
dokumentace stávajících budov ve
vlastnictví státu (Statbig – Norsko,
Senati Properties – Finsko) pro
využití těchto modelů ve správě
budov a zároveň jako podkladů pro
jejich případné stavební úpravy.
BIM již není jen budoucnost,
ale současnost navrhování v pozemním stavitelství. Je tedy na
českém trhu a především na projektantech, stavebních firmách,
investorech a státu, jak rychle dokážou na tento trend reagovat. ■
Autor:
Ing. Miroslav Vyčítal
projektový manager zodpovědný za
implementaci BIM, Skanska, a.s.
E-mail: [email protected]
Použitá literatura:
[1]Wong, Andy K. D., Wong,
Francis K. W., Nadeem, Abid:
Comparative Roles Of Major
Stakeholders For The Implementation Of Bim In Various
Countries (2010), Department
of Building and Real Estate, The
Hong Kong Polytechnic University, http://www.changingroles09.
nl/uploads/File/Final.KD.Wong-KW.Wong-Nadeem.pdf.
[2]Senate Properties – BIM Requirements.
[3]http://www.senaatti.fi/document.asp?siteID=2&docID=517.
[4]Quantity Take-Off In Model-Based Systems, Firat, Can Ersen,
Construction Management and
Economics, Aalto University
School of Science and Technology; Arditi, David, Aalto,
Espoo, Finland; Hamalainen,
Juho-Pekka, Construction Engineering and Management
Program, Illinois Institute of
Technology, Chicago, IL, USA;
Stenstrand, Johan, Skanska
BIM Competence Center,
Skanska Oy, Finland; Kiiras,
Juhani, Skanska BIM Competence Center, Skanska Oy,
Finland.
[5]Skanska OY BIM Competence
Center – interní prezentace,
články Hamalainen, Juho-Pekka, Construction Engineering
and Management Program,
Stenstrand, Johan, Skanska
BIM Competence Center,
Skanska Oy, Finland; Kiiras,
Juhani, Skanska BIM Competence Center, Skanska Oy,
Finland.
stavebnictví 03/12
49
právní předpisy
text Mgr. Renáta Aubrechtová, Mgr. Klára Luhanová
Změny zákoníku práce po 1. 1. 2012
Dne 6. prosince 2011 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena
jako zákon č. 365/2011 Sb. dlouho očekávaná rozsáhlá novela zákoníku práce. Změny se dotknou více či
méně každého zaměstnance i zaměstnavatele, a to již
od 1. ledna 2012, kdy novela nabyla účinnosti. Článek
je zaměřen na hlavní změny, které zákon č. 365/2011 Sb.
přinesl a které se v praxi nejčastěji projeví.
Změna definice závislé práce
a potírání tzv. švarc systému
Jedním z hlavních cílů novelizace
bylo potírání tzv. švarc systému.1
K tomu slouží i změna ve vymezení
závislé práce. Novela odděluje
pojmové znaky, které závislou práci
určují (výkon práce zaměstnancem
ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,
jménem zaměstnavatele a podle
jeho pokynů), a znaky, za nichž
má být závislá práce vykonávána
(za mzdu, plat nebo odměnu za
práci, na náklady a odpovědnost
zaměstnavatele, v pracovní době na
pracovišti zaměstnavatele nebo na
jiném dohodnutém místě). Budou-li
splněny určující znaky, bude činnost
považována za závislou práci a bude
muset být vykonávána za podmínek zákoníku práce v pracovním
poměru, a to i v případě, že by mezi
účastníky byla uzavřena smlouva
jiná, např. smlouva o dílo.
Zaměstnavateli, který obchází
zákoník práce, hrozí při zjištění této
skutečnosti velké pokuty. Navíc
mu mohou úřady zpětně doměřit
daně a odvody na pojistné a k tomu
přidat i penále. Uložení pokuty
a doměření daní a dalších odvodů
může být tak pro menší společnost
i likvidační.
Sjednání zkušební doby po
1. lednu 2012
Doposud bylo možné sjednat zkušební dobu maximálně na dobu tří
měsíců bez ohledu na délku trvání
pracovního poměru, a to písemně,
nejpozději v den nástupu do práce.
Od 1. ledna 2012 je možné u vedoucích zaměstnanců sjednat zkušební
dobu až na šest měsíců. Tato změna
reaguje na skutečnost, že na vedoucího zaměstnance jsou kladeny
vyšší nároky a je vhodné, aby jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel měli
dostatečný časový prostor k posouzení, zda jim uzavřený pracovní
poměr vyhovuje, či nikoliv. Zkušební
dobu lze nově sjednat i v souvislosti
se jmenováním na vedoucí pracovní
místo. U řadových zaměstnanců
zůstává maximální přípustná délka
zkušební doby nezměněna.
Novela však zavádí ve sjednávání
zkušební doby další omezení. Dle
ustanovení § 38 odst. 5 novelizovaného zákoníku práce nesmí být
sjednaná zkušební doba delší než
polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Je-li tedy uzavřen
pracovní poměr na dobu určitou čtyř
měsíců, může být sjednána zkušební doba nejvýše na měsíce dva.
Zkušební doba se nově prodlužuje
nejen o celodenní překážky v práci,
ale též o celodenní dovolenou.
Zrušení pracovního poměru
ve zkušební době
V souvislosti se zkušební dobou je
nutné upozornit i na velmi důležitou
změnu týkající se zrušení pracovního poměru ve zkušební době.
Nově musí být zrušení provedeno
písemně a musí být ještě ve zkušební době doručeno druhé straně.
Pracovní poměr pak skončí dnem
doručení oznámení o zrušení druhému účastníku, nebude-li v něm
uveden den pozdější.
Pracovní poměry na dobu určitou po 1. lednu 2012
Značných změn se dočkala i úprava
pracovního poměru na dobu určitou.
Doposud byla stanovena pouze
celková maximální možná doba
trvání pracovních poměrů jednoho
zaměstnance u jednoho zaměstnavatele na dobu určitou, a to na dva
roky, počet opakování nebyl dán. Bylo
tedy možné, aby zaměstnanec s jedním zaměstnavatel uzavřel pracovní
poměr na dobu určitou čtyř měsíců
i šestkrát za sebou. Prodleva, aby se
k předchozímu pracovnímu poměru
již nepřihlíželo, byla stanovena na
alespoň šesti měsíců.
Od 1. ledna 2012 se doba trvání
pracovního poměru značně prodlužuje. Novela stanovuje, že mezi týmiž
účastníky nesmí přesáhnout tři roky
a ode dne vzniku pracovního poměru
může být opakována nejvýše dvakrát.
Za opakování se považuje i prodloužení trvání pracovního poměru na
dobu určitou. Jestliže od předchozího
pracovního poměru na dobu určitou
uplyne doba alespoň tří let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu
určitou se nebude přihlížet.
Z důvodové zprávy a dosavadního
výkladu § 39 zákoníku práce po
novele vyplývá, že by bylo možné
zaměstnávat na dobu určitou celkově
až devět let v kuse (3r + 3r + 3r). Slovní vyjádření citovaného ustanovení
zákoníku práce však není zcela jednoznačné, neboť u právní veřejnosti
se objevují i některé názory, podle
nichž nová úprava znamená možnost
sjednat za všech okolností pracovní
poměr na dobu určitou jen celkem na
tři roky. V praxi by se tak mohly v souvislosti s nejednoznačným zněním
§ 39 objevit určité problémy. Nejnovější články k tomuto problematickému
ustanovení se však kloní k výkladu,
že lze zaměstnávat na dobu určitou
celkem až devět let (3r + 3r + 3r).
Problémy mohou nastat zaměstnavatelům i v nově zavedeném zákazu
vícečetného řetězení pracovních
poměrů. Pokud by zaměstnanec
uzavřel se zaměstnavatelem pracovní poměr na dobu určitou čtyř
měsíců a následně jej o tuto dobu
ještě dvakrát prodloužil, potřetí již
tak nebude moci učinit, neboť by
přesáhl maximální možné množství
opakování pracovních poměrů na
dobu určitou.
Sjedná-li zaměstnavatel trvání
pracovního poměru na dobu určitou v rozporu se zákoníkem práce
a oznámí-li zaměstnanec před
uplynutím sjednané doby, že trvá
na tom, aby byl dále zaměstnáván,
platí, že se jedná o pracovní poměr
na dobu neurčitou.
Dalším problémem nové úpravy je
to, že odstranila výjimky, na které
nedopadala ustanovení o maximální době trvání pracovního poměru,
což by mohlo způsobit v praxi
nemalé problémy. Jednalo se o náhradu za dočasně nepřítomného
zaměstnance na dobu překážek
v práci, vážné provozní důvody
zaměstnavatele a vážné důvody
spočívající ve zvláštní povaze práce.
Nový institut – dočasné přidělení zaměstnance k jinému
zaměstnavateli
Úplnou novinkou je od 1. ledna 2012
institut dočasného přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli (§ 43a a následující ze zákoníku
práce po novele). Doposud směla
přidělit zaměstnance na práci
k jinému zaměstnavateli pouze
agentura práce. Nyní již má podobnou možnost za splnění zákonných
podmínek každý zaměstnavatel.
Nový institut se uplatní například
při spolupráci zaměstnavatelů na
společných projektech. Výhodným
řešením může být i v případě, že
zaměstnavatel dočasně nemá pro
zaměstnance práci.
Dočasné přidělení zaměstnance
k jinému zaměstnavateli je možné
pouze po dohodě se zaměstnancem a nejdříve po šesti měsících od
Pojem švarc systém označuje situace, kdy zaměstnavatel zastírá skutečný vztah závislé práce tím, že předstírá, že mezi ním a jeho zaměstnancem je obchodní vztah dvou podnikatelů. Uvedený systém začal uplatňovat jako jeden z prvních na počátku devadesátých let minulého
století podnikatel Švarc, který mu dal i jméno. Uplatnění švarc systému vede k úspoře zejména na pojistných odvodech, které jsou tak
protiprávně zkracovány. Švarc systém je v ČR nelegální.
1
50
stavebnictví 03/12
uzavření pracovního poměru. Pro
zaměstnavatele se musí zásadně jednat o činnost nevýdělečnou, zákon
výslovně zakazuje finančně profitovat
z dočasného přidělení svého zaměstnance k jinému zaměstnavateli.
Po dobu dočasného přidělení bude
ukládat zaměstnanci pracovní úkoly
a řídit jeho činnost zaměstnavatel, ke kterému byl zaměstnanec
dočasně přidělen. Tento zaměstnavatel se také stará o uspokojivé
pracovní podmínky zaměstnance.
Mzdu nebo plat, případně cestovní
náhrady, však poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel, který zaměstnance dočasně přidělil. Zákon
však nevylučuje možnost odchylné
dohody v tom, že uvedené úhrady
bude poskytovat zaměstnavatel,
ke kterému byl zaměstnanec přidělen. Rovněž mohou mezi sebou
zaměstnavatelé uzavřít dohodu
o refundaci plnění.
Nov ý v ý povědní důvod –
§ 52 písm. h) zákoníku práce
Taktéž výpovědní důvody se dočkaly změn. K nelibosti některých zaměstnanců přišla novela s novým
výpovědním důvodem, kterým
je zvlášť hrubé porušení režimu
práce neschopného pojištěnce.
V situacích, kdy se zaměstnanec
nebude prokazatelně v době prvních jednadvaceti dnů pracovní
neschopnosti zdržovat v místě
pobytu a dodržovat dobu a rozsah
povolených vycházek, např. rozhodne-li se zaměstnanec léčit chřipku
rekreačním pobytem u moře. Dle
důvodové zprávy k novele zákoníku
práce se má možnost výpovědi pro
porušení režimu práce neschopného vztahovat pouze na nejzávažnější projevy porušení stanoveného
režimu, bližší vymezení však zpráva
neobsahuje, což může být v praxi
poněkud problematické.
Nové ustanovení reaguje na časté
zneužívání pracovní neschopnosti
zaměstnanci. Proti novému výpovědnímu důvodu však z druhé
strany brojí odborové svazy, neboť
se zase obávají jeho zneužívání
zaměstnavateli.
Zákonodárce si byl vědom, že nový
výpovědní důvod bezprostředně nesouvisí s vykonávanou prací a jeho
aplikování na zaměstnance může
být velice tvrdé, proto v souladu
se zásadou ochrany zaměstnance
jako slabší smluvní strany zákoník
práce zpřísňuje podmínky pro výpověď z tohoto důvodu, a to tak, že
zaměstnavatel může výpověď dát
pouze do jednoho měsíce ode dne,
kdy se o zvlášť hrubém porušení
režimu práce neschopného dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku
ode dne, kdy takový důvod vznikl.
Uvedené lhůty jsou prekluzivní,
neboli propadné, to znamená, že
po jejich uplynutí právo zanikne.
Jedinou výjimkou je situace, kdy
bude porušení režimu práce neschopného pojištěnce předmětem
šetření jiného orgánu. Pak je možné
dát výpověď z důvodu uvedeného
v § 52 písm. h) ještě do jednoho měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel
dozví o výsledku šetření.
Velkým problémem této úpravy
bude počáteční nejistota, jaké jednání bude, či nebude považováno
za zvlášť hrubé porušení. V tomto
ohledu lze očekávat, že obsah pojmu vymezí až soudní praxe.
Problém jménem odstupné
Od 1. ledna 2012 platí změny i ve
stanovení odstupného. Doposud
bylo odstupné poskytováno v případě ukončení pracovního poměru
výpovědí, popřípadě dohodou
o ukončení pracovního poměru
z organizačních důvodů uvedených
v § 52 písm. a)–c) ve výší minimálně trojnásobku průměrného výdělku a v případě ukončení pracovního
poměru z důvodu pracovního úrazu
nebo nemoci z povolání uvedeného
v § 52 písm. d) ve výši minimálně
dvanáctinásobku průměrného výdělku. Nárok na odstupné měl i zaměstnanec, který okamžitě zrušil
pracovní poměr z důvodu dlužných
mezd nebo vážného ohrožení jeho
zdraví, a to opět ve výši trojnásobku
průměrného měsíčního výdělku.
Novela zavádí do tohoto institutu
tzv. věrnostní princip. Čím déle
zaměstnanec u zaměstnavatele působil, tím vyšší odstupné bude mít.
Princip se bude uplatňovat v případě výpovědi z organizačních důvodů uvedených v § 52 písm. a)–c)
nebo při ukončení pracovního
poměru dohodou z týchž důvodů.
Zaměstnanci bude nově náležet
odstupné ve výši nejméně:
■ jednonásobku průměrného měsíčního výdělku, pokud zaměstnání trvalo méně než jeden rok;
■ dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku, pokud zaměstnání trvalo alespoň jeden rok, ale
méně než dva roky;
■ trojnásobku průměrného měsíčního výdělku, pokud zaměstnání
trvalo alespoň dva roky.
Přitom za dobu trvání zaměstnání se
bude považovat i předchozí pracovní
poměr u stejného zaměstnavatele,
jestliže doba od skončení do vzniku
následujícího pracovního poměru
nepřesáhla dobu šesti měsíců.
Ukončení pracovního poměru z důvodů uvedeného v § 52 písm. d) se
změny nedotkly.
V případě okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem
z důvodu nevyplácení mezd dle
§ 56 současného zákoníku práce
nově poskytováno odstupné nebude, zaměstnanci však bude náležet
náhrada mzdy za dobu, která odpovídá výpovědní době.
Dle důvodové zprávy mají změny
zaměstnavatele motivovat k vytváření nových pracovních míst, avšak
vyvstává určitý problém, neboť
v případě rozhodování zaměstnavatele, kterého zaměstnance má
propustit, zřejmě řada zaměstnavatelů sáhne po služebně nejmladších
zaměstnancích, aby snížili své výdaje. Pro určité skupiny uchazečů tak
nastane začarovaný kruh, neboť při
každém propouštění z finančních
důvodů budou první na řadě.
Moderační právo soudu
Žádoucí změnou je nové zakotvení moderačního práva soudu v § 69 odst. 2
novelizovaného zákoníku práce.
Zruší-li zaměstnavatel se zaměstnancem dle zákoníku práce neplatně pracovní poměr a oznámí-li
zaměstnanec, že trvá na tom, aby
jej zaměstnavatel dále zaměstnával,
trvá jeho pracovní poměr i nadále
a zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy
nebo platu. Představy zaměstnance a zaměstnavatele o tom, zda byl
pracovní poměr ukončen neplatně,
či nikoliv, se často velmi liší a s konečnou platností rozhoduje o tom,
kdo má pravdu, soud. Soudní spory
v pracovních věcech však mohou
v dnešní době trvat i několik let a za
celé toto období bude zaměstnanci
v případě jeho úspěchu náležet
náhrada mzdy, a to i v případě, že
již měl nové zaměstnání. Po třech
letech může být tak soudem uložená okamžitá náhrady mzdy pro malé
zaměstnavatele téměř likvidační.
S novelou přichází do zákoníku práce
možnost, aby soud s přihlédnutím
ke konkrétním okolnostem případu
na návrh zaměstnavatele snížil jeho
povinnost k náhradě mzdy nebo
platu při neplatném rozvázání pracovního poměru, jestliže přesáhne
celková doba, za kterou má být
náhrada poskytována, šest měsíců.
Moderační právo však je možné
uplatnit na pracovní poměry neplatně rozvázané po 1. lednu 2012.
Sociální a zdravotní pojištění
dohod o provedení práce
Vítanou změnou v případě dohod
o provedení práce je navýšení
maximálního přípustného rozsahu práce ze 150 hodin ročně na
300 hodin ročně. Méně radostnou
už je novinka, že příjem z dohody
o provedení práce nad 10 000 Kč
měsíčně podléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Zaměstnávání na
dohody o provedení práce s měsíční odměnou převyšující 10 000 Kč
proto již není tak výhodné. Navíc
pro zaměstnavatele tím přibyly
další povinnosti, mimo jiné např.
vystavování zápočtového listu.
Závěrem
Uvedené novinky jsou pouze
částí změn, které s sebou novela
přinesla. Postižení všech těchto
změn by si vyžádalo mnohem větší prostor, uvedli jsme proto výběrem několik nejdůležitějších. Nová
úprava se však dotýká i dalších
ustanovení zákoníku práce, např.
pracovní doby, přesčasové práce,
čerpání dovolené, konkurenčních
doložek a dalších. Lze tedy jen
doporučit jak zaměstnancům, tak
zaměstnavatelům, aby v případě
činění jakéhokoliv právního úkonu
po 1. lednu 2012, vyhledali příslušnou úpravu v zákoníku práce
a zjistili, zda nedošlo k nějakým
změnám. ■
Autorky:
Mgr. Renáta Aubrechtová
a Mgr. Klára Luhanová,
Advokátní kancelář Mgr. Ing. Jany
Krupičkové
stavebnictví 03/12
51
právní předpisy
text Mgr. Renáta Aubrechtová, Mgr. Klára Luhanová
Trestněprávní odpovědnost
právnických osob
Trestní právo znalo do současné doby pouze trestní odpovědnost fyzických osob, přičemž byl kladen
důraz na individuální trestní odpovědnost.
K prolomení tohoto rysu došlo
z důvodu nárůstu počtu právnických
osob, jejich složitějších organizačních struktur a vzhledem k rozvoji
trestné činnosti páchané těmito
osobami. V neposlední řadě bylo
s ohledem na nutnost splnění mezinárodních závazků ČR zejména
v rámci EU nutné upravit trestní
odpovědnost právnických osob.
Ministerstvo spravedlnosti ČR
proto připravilo návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob,
který Poslanecká sněmovna dne
6. prosince 2011 přijala, když přehlasovala veto prezidenta republiky. Tento zákon nabyl účinnosti
k 1. lednu 2012.
Není zcela samostatným zákonem,
ale navazuje na přepisy trestního
práva, kterými jsou trestní zákoník
a trestní řád. Je označován za tzv.
vedlejší trestní zákon, který obsahuje
zvláštní úpravu trestní odpovědnosti
právnických osob, vedle něhož se
trestní zákoník či trestní řád použijí
jen tehdy, neupravuje-li danou skutečnost tento nový zákon.
Z důvodové zprávy vyplývá, že
zákon o trestní odpovědnosti právnických osob vychází z definice
právnické osoby obsažené v mezinárodních dokumentech, které specifikují právnickou osobu jako jakýkoliv
subjekt, který je právnickou osobou
podle příslušného vnitrostátního
práva s výjimkou státu nebo jiných
veřejnoprávních subjektů při výkonu
veřejné moci a veřejných mezinárodních organizací. S ohledem
na tuto definici právnické osoby je
trestně odpovědná každá právnická
osoba s vyloučením ČR a územních
samosprávných celků při výkonu
veřejné moci. Z výše uvedeného
také vyplývá, že trestní odpovědnost
se nebude vztahovat na cizí státy,
ale bude uplatňována proti cizozem-
52
stavebnictví 03/12
ským právnickým osobám, které
v ČR budou vykonávat svoji činnost,
nebo zde budou mít svůj majetek.
Zákon se také nebude vztahovat na
trestní odpovědnost podnikatelů –
fyzických osob, pokud postačí
uplatnění trestní odpovědnosti osob
fyzických podle trestního zákoníku.
Tímto novým zákonem dojde k zavedení tzv. pravé trestní odpovědnosti
právnických osob, v rámci níž bude
možné právnickou osobu postihnout
i v případě, že se nepodaří prokázat, která konkrétní fyzická osoba
spáchala trestný čin, když bude
zcela nepochybné, že ke spáchání
trestného činu došlo v rámci dané
právnické osoby a v jejím prospěchu
či v prospěchu její činnosti.
Zákonodárce při konstrukci tohoto
zákona vycházel ze skutečnosti, že
právnické osoby jsou subjekty práva
odlišné od fyzických osob, které jsou
uměle právem vytvořeny a mají způsobilost k právům a povinnostem,
způsobilost k právním i protiprávním
úkonům a jsou nadány odpovědností
v právních vztazích. Bylo tedy třeba
upravit i jejich způsob jednání vůči
ostatním subjektům společnosti.
Z tohoto důvodu zákon stanoví, že
vlastní jednání právnické osoby přestavují ty projevy vůle, které jménem
právnické osoby činí její určité orgány
nebo zástupci jako fyzické osoby,
a právní následky spojené s těmito
projevy vůle se přičítají přímo právnické osobě. V rámci tohoto pojetí
bude za trestný čin právnické osoby
považován protiprávní čin spáchaný
jejím jménem, v jejím zájmu nebo
v rámci její činnosti, jednal-li tak:
■ s tatutární orgán nebo člen statutárního orgánu anebo jiná osoba,
která je za právnickou osobu
oprávněna jednat;
■ ten, kdo u této právnické osoby vykonává řídicí nebo kontrolní činnost;
■ ten, kdo vykonává rozhodující vliv
na řízení této právnické osoby,
jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku
následku zakládajícího trestní
odpovědnost právnické osoby,
nebo zaměstnanec nebo osoba
v obdobném postavení při plnění
pracovních úkolů, a to jestliže
bude trestný čin spáchán na
podkladě rozhodnutí, schválení
nebo pokynů orgánů právnické
osoby či jiných řídicích osob nebo
z důvodu, že výše zmíněné orgány neprovedou náležitá opatření
či náležitou kontrolu, kterou jim
ukládá zákon nebo která po nich
může být spravedlivě očekávána,
a zejména pokud neprovedly
potřebnou kontrolu nad činností
zaměstnanců nebo jiných osob,
jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků
spáchaného trestného činu.
Právnické osoby tedy nebudou
odpovídat za všechny trestné činy
svých zaměstnanců či jiných osob
v obdobném postavení, bude-li se
jednat o zřejmé vybočení z pracovních povinností zaměstnanců či jiných osob a budou-li dodržovat vše,
co lze od nich po právu očekávat. Na
druhé straně trestní odpovědnost
právnické osoby není vyloučena
z důvodu, že by se nepodařilo zjistit,
která konkrétní fyzická osoba jednala
protiprávně. Zavinění právnické
osoby je tedy odvozeno od zavinění
fyzické osoby, která při spáchání
trestného činu jednala jménem
právnické osoby v jejím zájmu nebo
v rámci její činnosti.
Nový zákon, stejně jako trestní
zákoník, také definuje pachatele
trestného činu. Je jím právnická
osoba, které lze přičítat porušení
nebo ohrožení zájmu chráněného
trestním zákonem způsobem vymezeným přímo v tomto vedlejším
trestním zákoně. V ustanovení
§ 7 zákona o trestní odpovědnosti
právnických osob je vymezen úplný
a konečný výčet zločinů a přečinů,
u nichž se bude moci uplatnit trestní
odpovědnost právnických osob.
Trestní odpovědnost právnické
osoby bude dokonce přecházet i na
všechny její právní nástupce. Tato
skutečnost byla v zákoně výslovně
upravena, aby se právnická osoba
nemohla snadno vyhnout trestu či
důsledkům s tím spojených.
Za trestné činy spáchané právnickou
osobou bude možné uložit pouze
tresty uvedené v ustanovení § 15
zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, kterými jsou:
■ zrušení právnické osoby – nejpřísnější trest;
■ propadnutí majetku – celého či
jen části;
■ peněžitý trest – denní sazba od
1000 Kč do 2 000 000 Kč;
■ propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty;
■ zákaz činnosti – od 1 roku do
20 let;
■ zákaz plnění veřejných zakázek,
účasti v koncesním řízení nebo
ve veřejné soutěži – od 1 roku
do 20 let;
■ zákaz přijímání dotací a subvencí –
od 1 roku do 20 let;
■ uveřejnění rozsudku.
Závěrem
Trestní odpovědnost právnických
osob je jednou z velmi diskutovaných otázek trestního práva. Její zavedení znamená ústup evropského
kontinentálního práva spolu se zásadou individuální trestní odpovědnosti. Počátky trestní odpovědnosti
právnických osob budou zřejmě mírně komplikovanější. Zákon o trestní
odpovědnosti právnických osob je
dostatečně konkrétní a s návazností
na ostatní předpisy trestního práva
rozsáhle upravuje problematiku
trestní odpovědnosti, přesto lze očekávat, že po nabytí účinnosti zákona
o trestní odpovědnosti právnických
osob a po jeho zavedení do praxe se
objeví ještě řada otázek, které bude
třeba řešit. ■
Autorky:
Mgr. Renáta Aubrechtová
a Mgr. Klára Luhanová,
Advokátní kancelář Mgr. Ing. Jany
Krupičkové
inzerce
Oheň – dobrý sluha, ale zlý pán!
U systémů ETICS to platí dvojnásob !
Jsme česká výrobní firma z Oder, mající ve svém širokém výrobním portfoliu
výrobky z plastů (profily pro stavebnictví, protihlukové stěny, široké spektrum
ochranných trubek, hadice, lisované
výrobky a další produkty dle přání a poptávek zákazníků).
V roce 2009 vychází revidovaná norma ČSN 730810 Požární bezpečnost
staveb, která stanoví požadavky na stavební výrobky a konstrukce z hlediska
požární klasifikace. Následuje ji norma
ČSN ISO 13785-1 Zkoušky reakce na
oheň pro fasády, vycházející z platné
mezinárodní normy, která specifikuje
metodu pro stanovení reakce na oheň
konstrukcí fasád nebo plášťů budov.
Tato metoda simuluje venkovní požár
působením plamenů přímo na fasádu
zhotoveného modelu reálného zateplovacího systému včetně řešení detailů.
Současně je tento dokument doplněn
o Národní přílohu, zpřesňující zařízení,
způsob přípravy a provedení zkoušky.
Stanoví hodnoticí kritéria a interpretaci výsledků zkoušky, včetně možnosti
přímé a rozšířené aplikace. Těmito dokumenty byly jednoznačně dány požadavky požární bezpečnosti pro systém
ETICS (založení, nadpraží, ostění atd.
kontaktních zateplovacích systémů).
Tyto skutečnosti jsou pro společnost
MATEICIUC a.s., Odry, a jejího obchodního partnera HPI-CZ spol. s r.o.,
Hradec Králové, hozená rukavice, kterou se nebojí zvednout a pouští se do
vývoje nového výrobku, jež by vyhověl
novým normovým požadavkům požární
bezpečnosti staveb v ČR.
Jako cíl byl vybrán detail založení ETICS
s použitým izolantem EPS – fasádní
expandovaný polystyren. Následovalo
navrhování, testování a reálné zkoušení
nového výrobku, jehož závěrečnou tečkou bylo provedení zkoušky v akreditované zkušební laboratoři.
Výsledkem je protokol o zkoušce reakce na oheň, který je následně jedním
z podkladů pro vypracování tzv. PKO,
Požárně klasifikačního osvědčení, což je
dokument schvalující zkoušený výrobek –
systém do staveb v ČR. Dokument je
určen pro projektanty, stavební dozory, státní požární dozor, stavební řízení
atd. jako doklad o způsobilosti z hlediska požární bezpečnosti staveb. O jaký
výrobek se vlastně jedná? Zakládací
sada ETICS 2009 pro vnější kontaktní
zateplovací systémy ETICS.
Tento výrobek má řadu nesporných
výhod proti současnému stavu:
■ Univerzální – variabilní řešení, kdy zakládací sadu ETICS 2009 lze využít pro
různé tloušťky ETICS. Tím se omezí nároky na skladování, na množství zásob,
včetně četnosti jejich položek.
■ Splňuje zpřísněné požadavky na požární ochranu v oblasti založení ETICS
podle ČSN 73 0810:2009 a ČSN
73 0802:2009.
■ Jejím použitím vyloučíme případnou
oxidaci kovových prvků.
■ Umožňuje estetické provedení v případě pohledové soklové exponované
oblasti.
■ Zajišťuje těsnost ETICS vůči nežádoucímu nasávání vnějšího vzduchu
mezi ETICS a podkladovou konstrukcí,
které by degradovalo tepelně izolační účinek ETICS a snížilo jeho požární
odolnost.
■
Minimalizuje rizika technologické
nekázně při realizaci nutného zesílení
a vyztužení tmelových vrstev na spodní
hraně založení ETICS.
■ Umožňuje optimálně navázat vyztuženou základní vrstvu a konečnou
povrchovou úpravu v ploše ETICS na
spodní hranu založení ETICS, včetně
potřebného okapního nosu.
■ Vytváří zásadní předpoklad pro zajištění rovinnosti ETICS.
■ Zakládací sada minimalizuje únik tepla tepelným mostem v oblasti založení.
V současné době máme v naší bohaté
výrobní nabídce další výrobek odzkoušený a vyhovující současným normovým požadavkům požární bezpečnosti
staveb. Pomáhá řešit jeden z kritických
detailů ETICS, a to konkrétně ostění
a nadpraží otvorových výplní. Jedná se
o patentově chráněnou lištu s typovým
označením AFD, která se po zabudování v certifikovaném kontaktním zateplovacím systému podílela na dvou úspěšných zkouškách v loňském roce. Zde je
nutno podotknout, že se tyto zkoušky
středního rozměru provádějí s dvojnásobným výkonem propanového hořáku, tj. 100 kW.
Závěrem bych chtěl poděkovat tvůrcům výše zmíněných norem za to, že
tyto důležité dokumenty jsou psány velmi přehledně a jasně, bez zbytečných
poznámek a dodatků, aby tak zabránili
případným nejasnostem, dvojsmyslným
výkladům, neboť jak všichni víme, v oblasti požární bezpečnosti staveb se jedná
nejen o majetek, ale i o lidské životy!
Pro konkrétní dotazy Zakládací sady
ETICS 2009 neváhejte kontaktovat
p. Aloise Mika, [email protected],
nebo p. Kamila Šulce, [email protected]. Rádi Vám vyjdou vstříc a budou
se snažit zodpovědět Vaše dotazy.
MATEICIUC a.s.
Ke Koupališti 370/15, 742 35 Odry
Tel.: 556 312 411, Fax: 556 730 417
E-mail: [email protected]
www.mat-plasty.cz
stavebnictví 03/12
53
inzerce
Proč navštívit jarní Stavební
veletrhy Brno a veletrh MOBITEX
Nejnovější trendy ve stavebnictví,
úsporách energií a vybavení interiéru
Letošní ročník Stavebních veletrhů Brno
se uskuteční v tradičním jarním termínu
od 24. do 28. dubna na brněnském
výstavišti. Tento termín by si měl již nyní
poznamenat každý, kdo se zajímá o novinky ve všech oborech stavebnictví,
technickém zařízení budov a vybavení
interiéru. Stejně jako v minulém roce
se souběžně uskuteční Mezinárodní
veletrh nábytku a interiérového designu
MOBITEX.
Udržitelné stavění v centru pozornosti
V souladu se směrnicí o energetické
náročnosti budov jsou v letošním roce
zvýrazněnými obory nízkoenergetické
stavby a bydlení, úspory energií. Tato
stále aktuální problematika zahrnuje
například oblast dřevostaveb, alternativních zdrojů energie, vytápěcí techniky či
klimatizací. Dotýká se i oblasti technického zařízení budov, zdicích a izolačních
materiálů, oken, dveří, konstrukčních
systémů a dalších stavebních materiálů.
Energeticky úsporná řešení budou prezentována jak na stáncích jednotlivých
vystavovatelů, tak i v odborném doprovodném programu, který je již tradičně
připravován ve spolupráci s odbornými
asociacemi a partnery veletrhu.
Efektivní využití energie v budovách a komplexech budov
Energie pro budoucnost VII patří mezi
tradiční odborné akce doprovodného
programu Stavebních veletrhů Brno.
V letošním roce bude řešit stále aktuální
problematiku efektivního využití energie v budovách a komplexech budov.
Konferenci pořádají Veletrhy Brno, a.s.,
Českomoravská elektrotechnická asociace (ElA), organizátorem je FCC Public s.r.o. Spotřeba energie v budovách
představuje asi 40 % celkové spotřeby
energie v Evropě. Konference představí
čtyři základní cesty, jak je možné docílit
54
stavebnictví 03/12
při provozu budov úspor až o polovinu
spotřebovávané energie implementací
řešení, která jsou k dispozici již v současnosti.
Rekonstrukce historických a církevních památek
Letošní žhavou novinkou v prezentovaných tématech bude problematika rekonstrukce historických památek – a to
nejen výstavou povedených, ale i těch
méně zdařilých rekonstrukcí. S touto
problematikou se návštěvníci veletrhu
budou moci seznámit nejen na expozicích jednotlivých vystavovatelů, ale
také účastí na odborných diskuzích
a přednáškách. Zahajovací konference
Obnova památek a historických církevních staveb se této problematice věnuje
hned z několika úhlů pohledu. V teoretické rovině řeší především právní problematiku, možnosti financování nebo
správu církevního majetku, v praktické
části pak stavebně technickou problematiku a samotnou realizaci rekonstrukce památek.
Sedmnácté mezinárodní sympozium MOSTY 2012
Tradiční akcí doprovodného programu
Stavebních veletrhů Brno je již 17. mezinárodní sympozium MOSTY 2012, které se koná pod záštitou ministra dopravy České republiky Mgr. Pavla Dobeše.
Motto letošního sympozia zní: Mosty –
stavby spojující národy a generace.
Cílem sympozia je seznámit tradiční
formou širokou technickou veřejnost
s nejnovějšími poznatky, souvisejícími
s mosty pozemních komunikací a drážními mosty v České republice i v zahraničí. V duchu předchozích ročníků
budou vítána vystoupení a účast všech,
kteří se o mostní problematiku zajímají
a mají k ní co říci.
Nezávislá poradenská centra jsou
tu pro Vás!
I v letošním roce pokračujeme v pořádání nezávislých odborných poradenských center. Jedním z nich bude
i poradenské centrum Centra pasivního
domu, kde návštěvníci mají jedinečnou
možnost získat zaručeně odborné odpovědi na své otázky, které se mohou
týkat všech oborů tzv. úspor energií
a energeticky úsporného stavění. Informace o novinkách ze světa stavebních materiálů, nové legislativě a jejích
dopadech na vydání stavebního povolení nebo provoz budovy získáte ve
Stavebním centru Stavebních veletrhů
Brno – na stánku České komory autorizovaných inženýrů a techniků a Svazu
podnikatelů ve stavebnictví v ČR.
Více informací naleznete na
www.stavebniveletrhybrno.cz
právní předpisy
text Jan Tomaier, Iva Pokorná
Povinnost managementu obchodních
společností podat insolvenční návrh
Předmětem tohoto příspěvku je poskytnutí základních informací o změně právní úpravy insolvenčního práva, která může mít dopad na řadu
podnikatelů (nejen) ve stavebnictví. Do 31. prosince 2011 byl každý dlužník povinen podat návrh
na zahájení insolvenčního řízení v případě, že
byl v úpadku ve formě platební neschopnosti.
Od 1. ledna 2012 má dlužník, který je právnickou
osobou anebo fyzickou osobou – podnikatelem,
povinnost podat insolvenční návrh rovněž v případě svého předlužení. Nesplnění povinnosti
podat dlužnický insolvenční návrh může mít pro
manažery dlužníka či likvidátora dlužníka zásadní
negativní důsledky.
Protikrizová novela
insolvenčního zákona
Povinnost dlužníka podat insolvenční návrh i v případě předlužení byla
v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku
a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), obsažena od počátku.1
Dne 20. července 2009 však nabyl
účinnosti zákon č. 217/2009 Sb.,
kterým došlo ke změně insolvenčního zákona a dalších souvisejících
zákonů. Novela reagovala na zhoršení ekonomického vývoje a změny
v insolvenčním zákoně měly být
součástí protikrizových opatření státu.2 Tato novela odstranila
povinnost dlužníka podat na sebe
insolvenční návrh při předlužení,
kterou do nabytí účinnosti této
novely dlužník měl, resp. dočasně
účinnost uvedeného opatření pozastavila. Takový stav platil pouze
do 31. prosince 2011. Od 1. ledna
2012 má každý dlužník, který je
právnickou osobou či fyzickou
osobou – podnikatelem, povinnost
podat insolvenční návrh i v případě
svého předlužení.
Formy úpadku
Insolvenční zákon rozlišuje dvě
formy úpadku dlužníka. Forma
úpadku označovaná jako platební
neschopnost se týká všech dlužníků. Dlužník je v úpadku, pokud
má více věřitelů, má peněžité
závazky po dobu delší 30 dnů po
lhůtě splatnosti a tyto závazky není
schopen plnit.3 Dlužník, který je
právnickou osobou nebo fyzickou
osobou – podnikatelem, je však
v úpadku i tehdy, je-li předlužen.
Předlužením se rozumí situace, kdy
má dlužník více věřitelů a souhrn
jeho závazků převyšuje hodnotu
majetku dlužníka. 4 Úpadek ve
formě předlužení se tedy může
pojmově týkat pouze dlužníka, který
je právnickou osobou či fyzickou
osobou – podnikatelem.
Povinnost manažerů
podat insolvenční
návrh
Dlužník, který je právnickou osobou
nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je povinen podat insolvenční
návrh bez zbytečného odkladu poté,
co se dozvěděl nebo při náležité
pečlivosti měl dozvědět o svém
úpadku, a to bez ohledu na to, zda
se nachází ve stavu platební neschopnosti či ve stavu předlužení.5
Je-li dlužník právnickou osobou,
povinnost k podání insolvenčního
návrhu mají i osoby, jejichž jednání je
jednáním dlužníka. Těmito osobami
jsou zejména členové statutárního
orgánu právnických osob (jednatelé,
členové představenstva). Jestliže se
jedná o dlužníka, který je právnickou
osobou a je v likvidaci, pak má tuto
povinnost také likvidátor.6
Z výše uvedeného je zřejmé, že
statutární orgán jakékoliv právnické
osoby, tj. i obchodní společnosti,
je povinen podat insolvenční návrh
i tehdy, když má obchodní společnost nejméně dva věřitele a souhrn
všech závazků obchodní společnosti
(splatných i nesplatných) převýší
hodnotu jejího majetku. Při stanovení hodnoty majetku obchodní společnosti se přihlíží také k další správě
jejího majetku, případně k dalšímu
provozování jejího podniku, lze-li
se zřetelem ke všem okolnostem
důvodně předpokládat, že obchodní
společnost bude moci ve správě
majetku nebo v provozu podniku
pokračovat. Statutární orgán je tedy
povinen podat insolvenční návrh
i tehdy, je-li obchodní společnost
schopna platit své splatné závazky,
ale její souhrnné závazky (splatné
i nesplatné) budou převyšovat
hodnotu jejího majetku. Povinnost
podat insolvenční návrh může vyloučit jen reálné očekávání brzkých
konkrétních výnosů ze správy majetku společnosti nebo výnosů ze
ziskového provozu podniku.
Jakkoliv se může povinnost dlužníka
podat insolvenční návrh i v případě,
že je předlužen, zdát přísná, má tato
povinnost své opodstatnění. V případě, že je dlužník v úpadku ve formě
platební neschopnosti, mohou takový úpadek věřitelé poznat a mohou
sami podat proti dlužníku insolvenční
návrh. Pokud je však dlužník předlužen, věřitelé nemají téměř žádnou
možnost, jak předlužení dlužníka
zjistit. Je tedy na manažerech dlužníka, aby vždy důkladně zvážili situaci
a popřípadě podali návrh na zahájení
insolvenčního řízení. Aby byl případně podán insolvenční návrh včas,
musí v souvislosti s předlužením
členové statutárních orgánů či
další pověřené osoby průběžně
sledovat aktiva a pasiva obchodní
společnosti, a to nejen jejich účetní
hodnotu, ale i jejich reálnou hodnotu, což může být mnohdy dosti
obtížné a náročné.
Odpovědnost členů
statutárního orgánu
za nepodání insolvenčního návrhu
Členové statutárních orgánů právnických osob a fyzické osoby –
podnikatelé nesou za nesplnění
Srov. ust. § 98 odst. 1 insolvenčního zákona ve znění účinném do 19. července 2009.
Srov. Důvodová zpráva k zákonu č. 217/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve
znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
3
Srov. ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona.
4
Srov. ust. § 3 odst. 3 insolvenčního zákona.
5
Srov. ust. § 98 odst. 1 insolvenčního zákona.
6
Srov. ust. § 98 odst. 2 insolvenčního zákona.
1
2
stavebnictví 03/12
55
povinnosti podat insolvenční návrh
osobní odpovědnost vůči věřitelům. V případě, že statutární orgán
právnické osoby, resp. jakýkoliv
člen statutárního orgánu, či fyzická
osoba – podnikatel, nepodá návrh na
zahájení insolvenčního řízení, ačkoliv
k tomu byl dle insolvenčního zákona
povinen, nebo návrh nepodá včas
a právnická osoba nebude již mít
majetek, který by mohl být použit
k uspokojení pohledávek věřitelů,
odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou
újmu, kterou způsobí porušením
této povinnosti.7 V případě kolektivních statutárních orgánů stíhá
povinnost podat návrh každého jednotlivého člena statutárního orgánu.
Pokud jde o odpovědnost za škodu,
nepodá-li statutární orgán insolvenč-
ní návrh vůbec anebo insolvenční
návrh podá opožděně, odpovídá
věřitelům za škodu nebo jinou újmu,
kterou jim tím způsobí, a musí jim
zaplatit vše, co již nemůže zaplatit
právnická osoba. Škodou nebo
jinou újmou se rozumí rozdíl mezi
v insolvenčním řízení zjištěnou výší
pohledávky přihlášené věřitelem
k uspokojení a částkou, kterou
věřitel v insolvenčním řízení na uspokojení této pohledávky skutečně
obdržel.8 Statutární orgán se může
odpovědnosti zprostit jen z důvodů
uvedených v insolvenčním zákoně.9
Nepodáním insolvenčního návrhu,
resp. určitým jednáním za situace,
kdy se již obchodní společnost
nachází v úpadku, může statutární
orgán obchodní společnosti napl-
nit znaky některé ze skutkových
podstat tzv. úpadkových trestných
činů.10 Úpadkovými trestnými činy
jsou chráněna práva věřitelů, která
mohou být jednáním osob, jež
jsou v platební neschopnosti či
v obdobné pozici, poškozena. Při
opožděném podání insolvenčního
návrhu dlužníka v případě platební
neschopnosti nebo jeho předlužení
se mohou členové statutárních
orgánů dopustit zejména trestného
činu zvýhodnění věřitele.11
Řádný
insolvenční návrh
Pro úplnost si na závěr dovolujeme uvést ještě jednu poznámku.
Povinnost podat insolvenční
návrh není splněna, bylo-li řízení
o insolvenčním návrhu vinou
navrhovatele zastaveno nebo
byl-li jeho insolvenční návrh
odmítnut. Pokud tedy statutární
orgán sice podá insolvenční
návrh včas, avšak návrh nebude
řádný, nevylučuje podání takového insolvenčního návrhu osobní
odpovědnost členů statutárního
orgánu. ■
Autoři:
Jan Tomaier,
partner Tomaier Legal advokátní
kancelář s.r.o.
Iva Pokorná,
advokátní koncipientka, Tomaier
Legal advokátní kancelář s.r.o.
Srov. ust. § 99 odst. 1 insolvenčního zákona.
Shodně rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek pod R 33/2008.
9
Dle ust. § 99 odst. 1 insolvenčního zákona se statutární orgán odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že porušení povinnosti podat insolvenční návrh nemělo
vliv na rozsah částky určené k uspokojení pohledávky přihlášené věřitelem v insolvenčním řízení, nebo že tuto povinnost nesplnil vzhledem ke skutečnostem, které nastaly nezávisle na jeho vůli a které nemohl odvrátit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat.
10
K úpadkovým trestným činům patří trestné činy poškození věřitele, zvýhodnění věřitele, způsobení úpadku, porušení povinnosti v insolvenčním
řízení, pletichy v insolvenčním řízení a porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku.
11
Dle ust. § 223 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění, se trestného činu zvýhodnění věřitele dopustí ten, kdo jako dlužník,
který je v úpadku, zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele zvýhodněním jiného věřitele.
7
8
inzerce
Náskok se
so systémem
systémom
Securing technology for you
Otvárať,
zabezpečiť
Otvírat, pohybovať,
pohybovat,zatvárať,
zavírat, zabezpečit
Okenná
technika
Okenní technika
Dverová
technika
Dveřní technika
Automatické
vstupnésystémy
systémy
Automatické vstupní
Systémy managementu
manažmentu budov
budov
www.g-u.com
www.g-u.com
GU SLOVENSKO
s.r.o., Priemyselný
parkUNitra
- Sever,
Dolné
9518,41Tel.:
Lužianky,
Tel.:155,
037Fax.:
/ 28525
[email protected]
/ 28525 99, offi[email protected]
GU-stavební
kování CZ,
Pekařky
314/1,
180Hony
00, 24,
Praha
283 840
28300,
840Fax:
165,
56
stavebnictví 03/12
inzerce
Nejvyšší bezpečnost a špičková kvalita
zámků pro vchodové dveře od
spojuje bezpečnost s funkčností
a designem. To nejdůležitější, co každý člověk od
svých vchodových dveří
očekává, je uživatelský komfort a naprostá bezpečnost
proti vloupání – brutálnímu
narušení soukromí. Firma
GU toto plně svými špičkovými patentovanými vícebodovými automatickými
zámky poskytuje.
Hlavním a nejdůležitějším mechanizmem
zabezpečujícím odolnost proti vloupání je
dveřní zámek. Jedinečné spojení pohodlí a bezpečnosti
představuje jednička
na světovém trhu vícebodových zámků –
Secury Automatik.
Pro bezpečné zajištění dveří, certifikované vysokou třídou
odolnosti WK3, stačí dveře vybavené
tímto zámkem SA
jen zabouchnout! Nemusíte přemýšlet, jestli
jste zamknuli. Po zavření
dveří vystřelí automaticky 2,
nebo 4 střelky (dle typu) do
protikusů v zárubni a dveře
jsou ihned bezpečně zajištěny. Střelky jsou vyrobeny z vysoce odolných speciálních
slitin a po vystřelení jsou zajištěny proti zpětnému pohybu.
Takže eventuálním překonáním cylindrické vložky jsou
dveře stále zabezpečeny!
Pro zvýšení komfortu užívání se dodávají Secury Automatik s integrovaným
Náskok se systémem…
motorem pro otvírání, nahrazujícího
„el. vrátného“. Tento motor lze napojit na běžný domovní zvonek (bytové domy, …), a také širokou škálu
elektronických kontrol přístupu (čip,
karta, PIN, otisk prstu) vyráběných
firmou GU. Použití zámků do dře-
va, plastu, hliníku a bezkonkurenční
cena je samozřejmostí.
Buďte nároční na kvalitu, design
a bezpečnost, spolehněte se na
výrobky
!
Více na www.g-u.com
stavebnictví 03/12
57
právní předpisy
text Ing. Jiří Košulič
Zákon o veřejných zakázkách –
vyhlášky ke stavebním zakázkám
Před více než rokem, konkrétně ve vydání časopisu Stavebnictví 01/11, jsem se zaměřil na
problematiku zadávací dokumentace pro veřejné
zakázky na stavební práce. Některé z tehdy popisovaných námětů se staly součástí připravené novely zákona. Z tohoto podhledu se tímto článkem
pokusím na tuto problematiku volně navázat.
V celém průběhu přípravy, připomínkování a projednávání novely zákona
o veřejných zakázkách (ZVZ) byla
zveřejněna řada komentářů, které se
většinou věnovaly návrhům změn
označovaných jako protikorupční.
Některé věcné změny, zejména při
zadávání veřejných zakázek na stavební práce, však nebyly dosud zmiňovány, přestože se domnívám, že
jejich dopad může být pro zadavatele
i pro dodavatele poměrně významný.
Tyto změny jsou v novele zdánlivě
nenápadné, zřejmě proto, že se
skrývají pod odkazy na prováděcí
právní předpisy. Jedná se zejména o vyhlášku stanovující rozsah
příslušné dokumentace, rozsah
soupisu stavebních prací, dodávek a služeb včetně elektronické
podoby a vyhlášku ke stanovení
obchodních podmínek.
Po dohodě s Ministerstvem pro
místní rozvoj ČR (MMR ČR) vzala
na sebe přípravu návrhu textů těchto
prováděcích právních předpisů SIA.
Projednávání a příprava probíhaly
v několika úrovních pracovních
skupin, a to nejprve v rámci jednotlivých profesních a podnikatelských
sdružení a následně v pracovní
skupině SIA.
V současné době, kdy je novela
zákona podepsána prezidentem
republiky a nabude účinnosti dne
1. dubna 2012, se návrhy vyhlášek
projednávají na MMR ČR.
Definitivní texty prováděcích právních předpisů tedy zatím nejsou
známy. Přesto se pokusím o stručný
komentář k těmto dokumentům,
a to v tom stavu, jak jsou mi známy
v době přípravy tohoto článku.
58
stavebnictví 03/12
Obecně k návrhům vyhlášek
Záměrem při přípravě návrhu textů
předpisů nebylo vytvářet nové
požadavky, ale naopak potvrzovat
standardní postupy při přípravě a realizaci staveb. Jsou také do značné
míry reakcí na nestandardní postupy,
případně nepřiměřené požadavky
zadavatelů, jež současná právní
úprava dostatečně neomezuje.
V případě předpisu k obchodním
podmínkám se vyskytují v návrhu
vyhlášky ustanovení, která omezují
nepřiměřené požadavky a případně
limitují požadovanou úroveň plnění.
Takové podmínky nahrazují alespoň
částečně jednání o smlouvě.
Obchodní podmínky nadále stanoví
zadavatel, vyhláškou bude mít
stanovena jistá omezení.
Zadavatel je nadále odpovědný za
správnost a úplnost zadávací dokumentace, tedy i za soulad příslušné
dokumentace a soupisu stavebních
prací. Pokud má tuto povinnost zadavatel splnit, musí na ni myslet už
v zadávacích podmínkách pro zpracování projektové dokumentace.
Zadávací dokumentace na stavební
práce musí obsahovat také příslušnou dokumentaci a soupis prací.
Prováděcí předpisy mají stanovit
rozsah a obsah těchto dokumentů
s ohledem na zajištění podmínek
pro podání srovnatelných nabídek.
Související změny v novele
Z tohoto pohledu je potřeba si
uvědomit, že prováděcí předpisy
jsou sice definovány pro stavební
práce, ale obsah příslušné dokumentace a rozsah soupisu prací by
měly být součástí zadávacích pod-
mínek veřejné zakázky na zpracování
projektu. Jinak by příprava zadávací
dokumentace pro stavební práce
vyžadovala úpravy pro zajištění podmínek daných prováděcími předpisy.
V souvislosti s těmito dokumenty je
vhodné upozornit na dvě změny v novele zákona o veřejných zakázkách.
■ První změna je v § 44 odst. 11
a znamená, že v případě stavebních prací lze připustit odkaz na
obchodní názvy, pokud to nepovede k neodůvodněnému omezení
hospodářské soutěže.
■ Druhá změna je v § 76 odst. 1
a ukládá povinnost hodnoticí komise
posoudit nabídky v podrobnostech
soupisu stavebních prací, dodávek
a služeb a výkazu výměr, pokud zadávací dokumentace obsahovala příslušnou dokumentaci a soupis prací.
V praxi to bude znamenat posouzení
předložených položkových rozpočtů
v nabídce z hlediska jejich souladu
s předloženým soupisem, včetně
případných vyjasňování či vyřazování, pokud dojde k obsahovým
odchylkám či zásahům do soupisu.
Příslušná dokumentace
Novela zákona v § 44 odst. 4 písm. a)
stanoví, že v případě veřejné zakázky
na stavební práce musí zadávací dokumentace obsahovat také příslušnou
dokumentaci v rozsahu stanoveném
prováděcím právním předpisem.
Dokumentace má být zpracována do
podrobností, které specifikují předmět
veřejné zakázky v rozsahu nezbytném
pro zpracování nabídky.
Pojem příslušná dokumentace je
použit proto, že veřejnými zakázkami na stavební práce jsou stavby
vyžadující povolení nebo ohlášení
stavebnímu úřadu, ale také stavby
a stavební práce povolení nebo
ohlášení nevyžadující.
Požadavku na podrobnost příslušné
dokumentace z hlediska definice
předmětu a možnosti sestavení
nabídky v současnosti odpovídá
projektová dokumentace pro provádění stavby, jejíž rozsah je stanoven
v prováděcích předpisech ke stavebnímu zákonu.
Stanovení podrobnosti dokumentace má zajistit, aby byl předmět
konkrétně definován a aby soupis
odpovídající takové dokumentaci
bylo možno jednoznačně ocenit.
Projektová dokumentace pro stavební povolení tyto požadavky
neplní a to je jistě jeden z důvodů
pro stanovení podmínek, které
takovému způsobu zadání zamezí.
Má-li totiž být vypracován soupis
stavebních prací, dodávek a služeb
v podrobnostech nezbytných pro
zpracování nabídky a má-li zadavatel
ručit za správnost, zejména úplnost
zadávací dokumentace, není možné
požadovaný soupis zpracovat jinak
než na základě příslušné dokumentace, jejíž podrobnost odpovídá
projektové dokumentaci pro provádění stavby.
Příprava návrhu vyhlášky v pracovních skupinách SIA probíhala
současně s přípravou aktualizace
obsahu všech fází projektové dokumentace tak, aby byly společné pro
pozemní i dopravní stavby a aby byla
sjednocena struktura dokumentů
jednotlivých fází. Takto aktualizovaný obsah je připraven jako podklad
k prováděcím právním předpisům
ke stavebnímu zákonu.
Rozsah příslušné dokumentace
je v návrhu této vyhlášky uveden
odkazem na rozsah a obsah stanovený vyhláškou stavebního zákona
nebo bude uveden v příloze této
vyhlášky. O tom, která z těchto možností bude ve vyhlášce, rozhodne
MMR ČR.
Rozhodující je, aby takto stanovený
požadavek na rozsah a podrobnost
příslušné dokumentace plnil podmínku definování předmětu veřejné
zakázky, ale také podmínky pro
zpracování nabídkové ceny, jejich
posouzení a také možnost kontroly
provádění prací.
Pro zadavatele bude tento prováděcí
právní předpis určitou komplikací při
zahájení zadávacího řízení, protože již
nyní by si měli pro budoucí veřejné
zakázky objednávat a smluvně
zabezpečovat projektovou dokumentaci. Doposud však neznají její
povinný obsah a rozsah a ve chvíli,
kdy jej znát budou, budou muset
pečlivě kontrolovat, zda projektová
dokumentace obsahuje vše, co obsahovat podle prováděcího právního
předpisu má.
Soupis stavebních prací, dodávek a služeb
Novela zákona v ustanovení § 44
odst. 4 písm. b) stanoví, že v případě
veřejné zakázky na stavební práce
musí zadávací dokumentace obsahovat také soupis stavebních prací,
dodávek a služeb s výkazem výměr
v rozsahu stanoveném prováděcím
právním předpisem, a to rovněž
v elektronické podobě. V současnosti jsou soupisy sestavovány
obvykle s využitím specializovaných
softwarových produktů.
Návrh prováděcího právního předpisu si nekladl za cíl vnášet do
této oblasti převratné změny proti
stávajícímu stavu. V průběhu přípravy návrhu této vyhlášky jsem
se setkal s názorem, proč vydávat
takový předpis, když všichni vědí,
co je položkový rozpočet i co je slepý
rozpočet. Myslím, že je to pravda.
V reálném zadávání to však tak
nevypadá. Nebude to zřejmě proto,
že by tyto pojmy odborná veřejnost
neznala. Vždy se však najde dost
důvodů pro to, že není nutné vše
dodržet, pokud to zadavatel důsledně nevyžaduje nebo pokud k tomu
neexistuje prováděcí právní předpis.
Návrh předpisu stanoví základní
podmínky pro obsah popisu položky
soupisu tak, aby bylo zřejmé, že
každá položka soupisu prací musí
být popsána tak, aby obsahovala
technické a cenové podmínky pro
sestavení ceny dané položky.
Položka soupisu prací musí také obsahovat popis položky jednoznačně
vymezující druh a kvalitu prací nebo
dodávek, měrnou jednotku a počet
měrných jednotek.
Celková hodnota množství dané položky soupisu je sestavena pomocí
výkazu výměr. Ten je důležitý pro
dokumentaci výpočtu a pro jednodušší kontrolu celkových objemů.
Výkaz výměr je v návrhu předpisu
popsán v samostatném ustanovení.
Je zdůrazněna skutečnost, že výkaz
výměr je u položky soupisu a musí
obsahovat podrobný postup výpočtu množství dané položky. Soupis
stavebních prací (slepý položkový
rozpočet) v současnosti obvykle obsahuje pouze základní popis položky.
Návrh předpisu stanoví také podmínky pro uvedení technických
a cenových podmínek (způsob
měření, technologická manipulace,
věcný obsah položky apod.), položky
soupisu prací, dodávek a služeb,
případně dává také možnost odkazu
na použitou cenovou soustavu, kde
jsou tyto podmínky uvedeny.
Návrh předpisu obecně popisuje možnosti využití cenových soustav, jež se
v současnosti běžně používají. Stanoví
podmínky pro možnost použití formou
odkazu na cenovou soustavu, ale také
stanoví případná omezení kombinací
různých možností sestavení soupisu.
Návrh právního předpisu řeší také
otázku vedlejších a ostatních nákladů (mnoho veřejných zakázek
obsahuje požadavky na povinnosti
a součinnosti dodavatele, aniž by pro
ně existoval jednoznačný způsob je-
jich ocenění). Návrh zamezuje započtení takových vedlejších a ostatních
nákladů do cen stavebních prací.
Je velmi pravděpodobné, že díky
tomuto novému předpisu zmizí ze
zadávacích řízení používání určitých
kompletů nebo souborů. Na druhou
stranu zcela jistě stoupne význam
tohoto dokumentu a zvýší se tlak na
jeho správnost a úplnost. Zadavatelé
budou muset pečlivěji sjednávat
smlouvy se zpracovateli tohoto
dokumentu a smluvně si ošetřovat
jeho případné chyby či nedostatky.
Požadavky na nabídku
Návrh prováděcího právního předpisu se zabývá pouze popisem
soupisu a jeho povinným obsahem.
Postupy při změnách soupisu vyplývající z dodatečných informací k zadávací dokumentaci musí stanovit
zadavatel v zadávacích podmínkách,
včetně případného prodlužování
lhůty pro podání nabídek.
Výrazně tedy vzroste význam povinnosti zadavatele definovat podmínky
pro zpracování nabídkové ceny.
Podmínky pro zpracování nabídkové
ceny, tzn. povinnost ocenit všechny
inzerce
SoupiS prací
a dodávek
specializovaný produkt pro sestavení
soupisu prací, dodávek a služeb podle
požadavku zákona o veřejných zakázkách
popisy prací i materiálů formou technických parametrů
Technické podmínky provádění konstrukcí a prací
elektronická komunikace dokumentů
cenová analýza nabídek
Svět stavebnictví na dotek
RTS, a. s., Lazaretní 13, Brno 615 00, www.rts.cz
e: [email protected], t: +420 545 120 211, f: +420 545 120 210
stavebnictví 03/12
59
položky soupisu, neměnit jejich
obsah, dodržet strukturu předaného
soupisu a elektronickou podobu
stanoví zadavatel v rámci zadávací
dokumentace.
Podmínky musí také obsahovat
způsob doplnění cenových údajů
do soupisu, případně doplněnou
informaci o konkrétním materiálu
s určitými technickými vlastnostmi,
který bude použit na stavbě.
Elektronická podoba soupisu
Návrh prováděcího právního předpisu, který stanoví rozsah soupisu prací, stanoví také elektronickou podobu soupisu. Dosavadní znění zákona
neukládalo žádná omezení. Myslím,
že ani definice elektronické podoby
jako digitálního záznamu nebyla
jednoznačná. Stanovisko MMR ČR
doporučovalo upřednostnit formáty,
které je možné zpracovávat softwarovými prostředky.
Problémem není pouze elektronická
podoba, ale také to, že v zadávací
dokumentaci jedné veřejné zakázky se vyskytují soupisy sestavené
po částech, objektech, řemeslech
apod. Tyto dílčí soupisy jsou pak
v různých elektronických formátech.
Návrh prováděcího předpisu tedy
stanoví na jedné straně elektronickou podobu soupisu, ale na druhé
straně také strukturu soupisu celé
zakázky tak, aby zpracování nabídek
nebylo zbytečně komplikováno. Stanovení elektronické podoby zamezí
používání formátů, jež neumožňují
softwarové zpracování. Prováděcí
předpis má upřednostnit běžně používané formáty, jako jsou formáty
xml, případně xls.
Návrh předpisu stanovuje zadavateli
povinnost uvést v zadávací dokumentaci elektronickou podobu, tedy
označit formát a popsat strukturu
soupisu. V požadovaném formátu
musí být vyhotoveny soupisy všech
objektů nebo provozních souborů
včetně vedlejších a ostatních
nákladů pro danou veřejnou zakázku
na stavební práce.
Už několik let existuje z iniciativy
SPS v ČR standard xml formátu.
Jeho využívání je dosud limitováno
tím, že si tuto elektronickou podobu
musí vyhradit zadavatel v zadání
zakázky na projekt se soupisem.
Prováděcí právní předpis tedy bude
znamenat, že stejně jako v případě
rozsahu příslušné dokumentace
60
stavebnictví 03/12
a rozsahu soupisu je z praktického
hlediska nezbytné, aby zadavatel
požadavky na elektronickou podobu
soupisu zahrnul do zadávací dokumentace veřejné zakázky na zpracování projektu se soupisem prací.
Požadavky na nabídku
S podmínkami pro elektronickou
podobu soupisu souvisí také požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny. Takové požadavky nejsou
předmětem prováděcího právního
předpisu, ale zadavatel je musí stanovit v rámci zadávací dokumentace.
Stanovení podmínek pro soupis
znamená zvýšené nároky na zadavatele, ale výrazné zlepšení podmínek
pro uchazeče při ocenění soupisu.
Zdá se tedy logické, aby zadavatel
v zadávacích podmínkách stanovil
také formát a obsah oceněného
soupisu prací v nabídce.
Zadavatel stanoví v zadávací dokumentaci podmínky týkající se
doplnění cenových údajů, případně
jiných údajů stanovených v podmínkách zadání a má povinnost do
předaného soupisu nezasahovat.
Požadavek zadavatele, aby soupis
v nabídce odpovídal formátu, v jakém
byl soupis v zadávací dokumentaci, je
logický a oprávněný a dá se očekávat. Vzhledem k výslovné povinnosti
zadavatele kontrolovat nabídky v podrobnostech soupisu (§ 76 odst. 1),
tedy položkově, se ukazuje takový
požadavek jako nezbytný.
Obchodní podmínky
Novela zákona v ustanovení
§ 46d ukládá zadavateli povinnost
u veřejné zakázky na stavební
práce stanovit obchodní podmínky
v souladu s prováděcím právním
předpisem. Zákon o veřejných
zakázkách dosud dává zadavateli povinnost stanovit zadávací
podmínky, tedy i obchodní podmínky pro danou veřejnou zakázku. Takový stav byl dlouhodobě
připomínkován, zejména proto,
že neodpovídá zásadám běžného
obchodního styku, kdy smlouva
má být výsledkem jednání dvou
stran a má být vyvážená z pohledu
práv a povinností pro obě smluvní
strany. Vždy však budou nastávat
situace, kdy stavební dodavatelé budou pokládat předložené
obchodní podmínky pro danou
veřejnou zakázku za nepřiměřené.
Současný stav v zadávacím procesu
zadavatele nijak neomezoval, dokonce
umožňoval použít obchodní podmínky
jako hodnoticí kritérium. Proto bylo
možné narazit na nabídky s neúměrnou délkou záruční lhůty nebo
s neúměrnými smluvními pokutami.
Prováděcí předpis má tedy omezit
prostor pro nepřiměřené požadavky
na dodavatele stavebních prací stanovením způsobu použití všeobecných obchodních podmínek, případně jiných obchodních podmínek ve
smyslu § 273 obchodního zákoníku
a zejména stanovením povinných
náležitostí obchodních podmínek.
Zásady sestavení
Návrh prováděcího právního předpisu obsahuje ustanovení o způsobu
použití všeobecných, zvláštních a jiných obchodních podmínek, včetně
povinnosti jejich přiložení do zadávací
dokumentace, případně povinnosti
zajištění neomezeného vzdáleného
přístupu. Návrh předpisu obsahuje
také ustanovení o způsobu zpracování obchodních podmínek formou
návrhu smlouvy o dílo.
Náležitosti obchodních podmínek
Návrh prováděcího právního předpisu dále obsahuje ustanovení o povinných náležitostech obchodních podmínek. Uvedené povinné náležitosti
musí zadavatel dodržet při stanovení
obchodních podmínek u dané veřejné zakázky na stavební práce.
Povinné náležitosti obsahují ustanovení, která je zadavatel povinen
v obchodních podmínkách uvést.
Taková ustanovení obsahují i vymezení požadované úrovně. Dále
obsahují také ustanovení, u nichž
zadavatel nemá sice povinnost jejich
uvedení v obchodních podmínkách,
ale pokud takové ustanovení zařadí,
pak je povinen dodržet stanovené
vymezení požadované úrovně.
Mezi povinnými náležitostmi se objevují v návrhu prováděcího právního
předpisu např. ustanovení týkající
se omezení délky záruční lhůty na
stavební práce hodnotou 60 měsíců, požadavků na zajištění závazků
včetně podmínek bankovních záruk
do 10 % z hodnoty díla, omezení
výše smluvní pokuty v případě prodlení s dokončením díla na 0,1 % ze
sjednané ceny za den prodlení apod.
Mezi povinnými náležitostmi obsahuje návrh také ustanovení omezující
požadavky zadavatele. Týkají se
oblasti přezkoumávání a kontroly
projektové dokumentace ze strany
dodavatele, odpovědnosti dodavatele za úplnost smluvní ceny bez vazby
na položkový rozpočet apod.
Vymezením určitých zásad a povinností při sestavení obchodních
podmínek dojde společně se souvisejícími ustanoveními zákona
(např. zákaz smluvních pokut jako
hodnoticího kritéria) ke zprůhlednění
budoucího smluvního vztahu mezi
zadavatelem a dodavatelem a k vytvoření smluvního vztahu lépe
odpovídajícího zásadám poctivého
obchodního styku.
Je zřejmé, že mnohým zadavatelům
tento prováděcí právní předpis zabrání
v definici příliš jednostranně výhodných podmínek, ale právě to bylo
cílem tohoto prováděcího předpisu.
Závěr
Znovu připomínám, že požadavky
stanovené uvedenými předpisy se
týkají pouze veřejných zakázek na stavební práce. Příslušnou dokumentaci
a soupis prací s elektronickou podobou
však musí zadavatel připravit, objednat,
změnit, a to tak, aby mohl být zařazen
do zadávací dokumentace veřejné
zakázky na stavební práce. Z tohoto
pohledu se dá očekávat, že zadavatelé
budou v zadávacích podmínkách na
zpracování projektové dokumentace
se soupisem dávat důraz nejen na jejich
správnost a úplnost, ale budou zřejmě
více řešit i situace, kdy k nesouladu
dojde a kdy nebude možné přenášet
důsledky na zhotovitele stavby.
Zákon ukládá zadavateli stanovit zadávací podmínky, včetně podmínek
obchodních, které jsou rozhodující
nejen pro proces výběru dodavatele,
ale na základě návrhu smlouvy se
těmito postupy řídí také celý proces
provádění stavební zakázky.
Myslím si, že na rozdíl od řady jiných
změn v této novele mohou tyto
prováděcí právní předpisy výrazně
přispět k lepšímu průběhu veřejné
zakázky, a to nejen v procesu výběru
dodavatele, ale i v průběhu realizace
stavebních prací. ■
Autor:
Ing. Jiří Košulič,
předseda expertní skupiny SPS v ČR
pro ceny a veřejnou zakázku
inzerce
Kde je vlna, na oheň není prostor
Skutečnost, že kvalita bydlení v domě
bez zateplení ani zdaleka nedosahuje
parametrů kvalitně izolované stavby, je
v současnosti už všeobecně známa.
Zateplení se stává přirozenou součástí novostaveb i prioritou u rekonstrukcí
starších objektů. Ještě větší požadavky
jsou kladeny na mnohopodlažní bytové a občanské stavby. Mnohem větší
roli v nich sehrávají protipožární vlastnosti izolace. Nehořlavá minerální vlna
je zárukou zvýšené ochrany rozšíření
případného požáru a tak i ochranou lidí
i majetku. Není nic horšího než požár
fasády, který se rozšíří na celou výšku
budovy. Ideální řešení pro zateplení fasád představuje novinka od společnosti
Knauf Insulation – fasádní deska na bázi
kamenné vlny s označením FKD S.
Kde je vlna, není oheň
Dům je pro mnohé životní investicí, v níž
končí podstatná část rodinných úspor.
Navíc – kvůli jeho výstavbě jsme ochotni se na mnoho let zadlužit. Takovou
investici je potřeba chránit. Minerální
izolace FKD S od společnosti Knauf
Insulation je nehořlavá (třída reakce na
oheň A1). Díky tomu vás chrání hned třikrát – šetří náklady na topení či chlazení,
spoluvytváří zdravé vnitřní klima, čímž
nabízí zdravější prostředí pro život vaší
rodiny, a navíc brání následkům případného požáru.
Teplo je základ
Schopnost udržet tepelný komfort v interiéru přesto zůstává základním předpokladem tepelné izolace. Společnost
Knauf Insulation, přední výrobce minerálních izolací, nabízí optimální řešení
pro všechny typy základních konstrukcí
staveb – bez ohledu na to, zda je dům
z panelu, cihly či pórobetonu, minerální
izolace se nezalekne ani otevřené konstrukce módních dřevostaveb. Důležitým ukazatelem je součinitel tepelné
je prodyšná, posuneme rosný bod do
izolace, pryč od zdi, kde se odpaří.
FKD S dům spolehlivě obalí, ale neudusí.
vodivosti, tzv. lambda. Čím je lambda
nižší, tím lépe izoluje. FKD S je kamenná
fasádní minerální izolace s nejnižší lambdou 0,036 na českém trhu.
Úspory, úspory, úspory
Stoupající ceny energií dávají za pravdu všem, kteří neváhali a rozhodli se
svůj příbytek zateplit. Navzdory slibům
politiků či vývoji cen energií na světové
burze – sázka na to, že náklady na vytápění v budoucnu porostou, se zdá být
dnes prakticky jedinou jistotou prognóz
ekonomického vývoje. Kvalitní zateplení ušetří až 60 % nákladů na vytápění
či dodatečné chlazení. Samozřejmě je
potřeba sáhnout po izolaci s vhodnými
parametry, jaké nabízí například kamenná fasádní deska FKD S od společnosti
Knauf Insulation.
Stop plísním!
Bydlení v igelitu? Ani náhodou. Minerální izolace využívají unikátních vlastností
přírodních materiálů, které tvoří základ
jejich konstrukce – skla či čediče. Minerální izolace je tvořena množstvím
mikrovláken z přírodních materiálů, které v sobě ukrývají miliony vzduchových
dutinek a právě tyto fungují jako izolant.
Izolace FKD S tak dům dokonale zateplí,
ale zároveň umožní konstrukci dýchat –
při správném provedení pak na vnitřních stěnách nekondenzuje vodní pára
a netvoří se plíseň. Vše funguje na jednoduchém principu – u nezatepleného
domu vzniká rosný bod na zdi – vlhkost
vstupuje do stěn. Když tuto zeď zateplíme kamennou minerální izolací, která
Psst!
… tady není nic slyšet! Je jedno, zda
bydlíte u rušné silnice, nedaleko dráhy
či u letiště. Minerální izolace tvoří ideální
protihlukovou bariéru. A stejně tak, jako
její tepelněizolační vlastnosti chrání dům
„v obou směrech“ – tedy před pronikáním chladu zvenčí i únikům tepla zevnitř,
tak se díky vlastnostem fasádní zateplovací desky FKD S na bázi kamenné vlny
stává dům místem nabízejícím absolutní
soukromí. Tedy – pokud zrovna doma
netrénujete na bicí.
Zateplit, ale správně
Nová izolace FKD S navíc skvěle drží
svůj tvar, umožňuje snadnou manipulaci a při správné aplikaci několikanásobně prodlužuje životnost celé stavby.
Fasáda musí být zaizolována v celé své
ploše, nesmí se vyskytovat místa, kde
by nám teplo unikalo – musíme zabránit vzniku tzv. tepelných mostů. Výrobce předepisuje i další postup – lepidlo
musí být naneseno po celém povrchu
minerální desky. Ta je poté kotvena ke
zdi hmoždinkami, které musí být zaizolovány použitím zátek.
Pokud dodržíte doporučený postup,
bude vám kamenný kabát sloužit dlouhá léta. Bez ohledu na módní trendy –
plášť s označením FKD S od společnosti Knauf Insulation bezpečně „vynosí“ i vaše děti.
Pozn.: I hasiči v Letňanech mají zatepleno nehořlavou minerální vlnou.
Více info na: www.knaufinsulation.cz
stavebnictví 03/12
61
historie ČK AIT
text prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc. | grafické podklady archiv ČKAIT
20. výročí Inženýrské komory (ČKAIT)
V. díl: Inženýrské dny a jejich tradice
Pořádání Inženýrských dnů bylo od počátku
motivováno snahou vytvořit prostor pro pravidelné setkávání zástupců široké inženýrské
obce působících v různých oblastech výstavby
a investiční činnosti. Organizací byl pověřen
Český svaz stavebních inženýrů. Velkou inspirací se staly především Inženýrské dny Bavorské inženýrské komory, které se konají pravidelně počátkem roku v Mnichově.
Účastníky prvního Inženýrského
dne přivítal Lichtenštejnský palác
25. září 1995. Hlavní projev pronesl tehdejší ministr RNDr. Igor
Němec na téma Co společnost
dluží stavebním inženýrům. Dovolím si ocitovat úryvek z jeho
projevu: Vždy budou lidé vnímat
ostřeji to, co mohou poznat naráz
a bez velké námahy. Vzdušný
baldachýn čar na rýsovacím
prkně je toho dokladem. O čem
musí přemýšlet nad projektem
stavební inženýr, to už zůstává
veřejnosti utajeno, neboť je to
složité, nepopulární a zdánlivě přízemní. Inženýr, stavební inženýr
zejména, má však v popisu práce
něco, co by ho mělo stavět na
piedestal veřejné úcty: adresnou
a velmi naléhavou odpovědnost
za dílo. Chrání zcela konkrétní
lidské životy!
Tato slova byla jedním z prvních
veřejných ocenění odpovědné
práce projektantů, ale i inženýrů
a techniků z realizační sféry, kteří
v součinnosti s kolegy architekty
a zástupci dalších technických
profesí chrání veřejný zájem akcentující především požadavky
na bezpečnostní aspekty výstavby. Další pozoruhodným bodem
bylo vystoupení architekta Karla
Pragera, jež navrhl zahájení dialogu mezi inženýry a architekty.
Připomeňme si, že to byly především nevládní profesní organizace v čele s ČKAIT a ČKA,
ČSSI, Obcí architektů, Svazem
62
stavebnictví 03/12
podnikatelů ve stavebnictví v ČR
a Českou společností pro stavební právo, které spolu začaly po
výrazné změně hospodářských
a politických poměrů v roce
1989 velice úzce spolupracovat.
Jedním z hlavních témat rozvoje
se stalo vzdělávání nastupující
profesní generace na všech
úrovních. I proto bylo pro druhý
Inženýrský den v roce 1996
zvoleno aktuální téma Jak zvýšit
zájem o technické obory. Své
názory přednesl veřejnosti tehdejší ministr školství, mládeže
a tělovýchovy Ing. Ivan Pilip.
Z jeho proslovu vyjmu opět jednu
citaci: Dalším cílem státu bude
udržení kapacit vysokých škol
technického směru. To znamená
hledání cest, jak i přes přechodný
pokles bude schopnost udržet
funkčnost těchto oborů tak, aby
ve chvíli, kdy se vyrovná křivka
poptávek po jednotlivých oborech
a bude více odrážet realitu, mohly
tyto školy bez dalších problémů
plnit svoje úkoly v dané profesi.
Další velmi významnou věcí je
spolupráce s jednotlivými podniky a jejich vtažení i do přípravy
vysokoškolských specialistů, zejména formou hledání možností
různých stipendií, poskytováním
těchto stipendií na daňové úlevy
a podobná hledání.
Z dnešního pohledu se mi v tomto směru zdá, že vládní garnitury
bez ohledu na jejich politická
„zabarvení“ zůstaly a především
zůstávají proklamované podpoře
vzdělanosti hodně dlužny!
Třetí Inženýrský den se konal
v Rotundě pavilonu A na výstavišti v Brně v roce 1997. Tématem
se stalo další tehdy velmi ožehavé
a probírané téma Stavby a energie po roce 2000. Organizátoři
tehdejšího Inženýrského dne se
rozhodli vytvořit prostor pro informace o současných trendech
v oblasti energetických úspor
při výstavbě a o následném užívání ve stavbách všeho druhu.
Úsporná opatření ve spotřebě
energií byly, jsou a vždy budou
celosvětovým problémem. Bylo
zajímavé konfrontovat tehdejší
tuzemské představy a předpoklady s vizemi zahraničních kolegů
z Rakouska. V rámci diskuze bylo
zdůrazněno a společně akceptováno, že jedním ze základních
axiomů inženýrského myšlení je
schopnost předvídat problémy
současného i budoucího světa,
a z toho vyplývající povinnost
hledat a následně navrhovat
jejich společenská, technická
a ekonomická řešení.
V roce 1998 hostila Inženýrský den pražská městská část
Praha 6 – Břevnov, konkrétně
překrásný areál Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha
a sv. Markéty, s tématem Inženýrské stavby v životě člověka.
Pro jeho účastníky se stalo jistě
nezapomenutelné a svým způsobem symbolické vyprávění arciopata Anastáze Opaska o jeho
specifickém osobním vztahu ke
stavebnímu řemeslu, jež bohužel
vznikl v rámci jeho uvěznění za
totalitního režimu.
Vlastní téma upozornilo především na problémy, překračující
svým rozsahem rámec jednoho
oboru, jež v té době navíc nestály
příliš v popředí zájmu veřejnosti.
Tyto problémy nutně pronikají do
naší profese a zpětně ovlivňují
názor odborné i laické veřejnosti.
Jejich řešení vyžaduje spojené
úsilí inženýrské obce a široké
veřejnosti, apeluje na morálku
a etický přístup celé společnosti.
Příkladem se ukázala iniciativa
našeho předchůdce – Spolku
inženýrů a architektů SIA, který
přesně před sto lety (v roce
1898) uspořádal v pražském
Průmyslovém paláci na výstavišti
v Královské oboře Výstavu architektury a inženýrství. Na rozdíl od
významných historických památek z oblasti kultury, u kterých se
vždy projevuje všeobecná snaha
o jejich zachování, spojená s nižší
nebo aktivnější podporou státu,
a to dokonce i v minulém totalitním období, bylo konstatováno,
že v oblasti ryze technických
stavebních inženýrských děl
a technologických staveb vypadá
situace stále kritičtěji. Tyto stavby jsou přitom nejen připomínkou
historie techniky, ale často svým
unikátním výrazem představují
zároveň díla, jež velmi realisticky
reprezentují neoddělitelnost
výtvarného a funkčního aspektu
stavebního díla. Úvodní přednáška kolegy prof. Ing. arch. Tomáše
Šenbergera, CSc., nastínila společnou snahu profesních komor
a spolků nejen podnítit diskuzi,
ale získat širokou podporu, jež by
umožnila zachránit neopominutelnou část technického dědictví
pro další generace. Výsledkem se
stala výzva ke spolupráci na zmapování průmyslových objektů,
konstrukčních částí staveb, technologií, případně jejich označení,
které by upozornilo potenciální
investory na jejich historickou
hodnotu.
Páté, již tradiční setkání v rámci
Inženýrského dne 1999 objevilo krásy historického prostředí slavnostního sálu zámečku
Troja. Tentokráte jsme se rozhodli
opustit čistě technickou problematiku a nechat zaznít názory
vztahující se k aktuální politické
▲▼ Účastníky prvního Inženýrského dne přivítal Lichtenštejnský palác 25. září 1995. Hlavní projev pronesl tehdejší ministr RNDr. Igor Němec
na téma Co společnost dluží stavebním inženýrům.
tematice. Proto byli účastníci
vyzváni k otevřené diskuzi na
téma Evropská unie a podmínky
přidružení dalších zemí. Přiznám
se, že jsem se v té době snažil,
aby se tuzemská profesní a spolková činnost distancovala od
jakýchkoliv politických aktivit, ale
nezapomenutelné, emotivní a se
státnickým patosem pronesené
vystoupení prezidenta Bavorské
inženýrské komory (Bayerische
Ingenieurkammer – Bau), profesora Dipl.-Ing. Karla Klinga, mne
přesvědčilo o potřebě kontaktu
s politickou reprezentací. Tehdejší Inženýrský den logicky
slavnostně vyvrcholil předáním
čestného členství ČKAIT profesorovu Klingovi představenstvem
Komory.
K dalšímu technickému a specifickému tématu Doprava –
předpoklad spolupráce národů
se vrátili kolegové z brněnské
pobočky ČSSI v následujícím
roce 2000. Jednotliví přednášející představili koncepci dopravní
infrastruktury nejbližších sousedů ČR a podmínky dopravní
propojenosti v rámci Evropské
unie. Důstojným hostitelem akce
se stal Slavkov u Brna.
Při příležitosti výročí ustavení
České komory autorizovaných
inženýrů a techniků v roce 2002
se konal slavnostní Inženýrský
den v Jízdárně Pražského hradu,
a to na téma Deset let České
komory autorizovaných inženýrů
a techniků. Jednotlivé příspěvky
se nesly ve znamení vzpomínek
přímých účastníků spolkových
aktivit na období, kdy jsme jednak racionálně, ale i intuitivně
cítili, že cestou k nastartování
změn může být jedině radikální
změna legislativního prostředí.
Trochu neskromně si dovolím
ocitovat část svého příspěvku:
Tak již v roce devadesát vznikla
Legislativní komise, do jejíž práce
se dobrovolně zapojila většina
funkcionářů tehdejšího výboru
svazu. Uvedená činnost byla pro
nás přirozenou součástí tehdejší
hektické doby, ve které jsme se
po celodenní práci scházeli na Legerce, rozdávali si úkoly, sháněli,
studovali a analyzovali materiály,
▲ Předseda a představenstvo ČKAIT, prezident ČSSI a významní hosté
pátého Inženýrského dne 1999 před vstupem do zámečku Troja
stanovovali koncepci, sepisovali
návrhy a diskutovali. Zdá se mi
až neskutečné, kolik času jsme
těmto aktivitám věnovali. Jsem
přesvědčen, že právě v těch
chvílích se rodil vzájemný respekt
k názorům těch druhých, který se
stal základem trvalého profesního
i osobního přátelství. Byli jsme
schopni a ochotni přesvědčovat
nejen sami sebe vzájemně, ale
i diskutovat s dalšími partnery,
státní správou a s poslanci. Není
možné nepřipomenout i často vypjaté diskuze s kolegy architekty,
kteří se stejnou zaujatostí a zarytostí připravovali svou vlastní
profesní komoru. Byly to chvíle,
kdy se zdálo, že naše snahy jsou
mimoběžné a cíle vzájemně nekonečně vzdálené, nebo naopak
zase chvíle, kdy jsme se domnívali, že jsme již našli společné,
vzájemně přijatelné stanovisko.
Zpětně si uvědomuji, že i v těch
nejvypjatějších situacích nechyběl jeden fenomén – humor.
I díky němu bylo překonáno
období, ve kterém nebyla kolegy
architekty dodržena vzájemná
dohoda o společném postupu
při projednávání zásad zákonů
v ČNR. A tak jsem sedmého
května 1992 mohl na místě vyhrazeném pro návštěvníky jednání
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pogratulovat předsedovi
Legislativní komise a předsedovi Ustavujícího výboru ČKAIT
Ing. Václavu Machovi k úspěšnému dokončení první etapy tvrdé
práce. Snad mohu prozradit i pointu tehdejšího památného odpoledne, formulovanou stavařským:
tak, a jdeme na pivo.
Čas se však nezastavil. Další
aktuální legislativní problematika, příprava nového stavebního
zákona, aktualizace výkonového
a honorářového řádu a uplatnění
českého stavebnictví v zahraničí, se stala programem příštího
kolegiálního setkání inženýrů
v následujícím roce 2003 v kongresovém sále hotelu Continental
v Brně. K naplnění jeho závěrů
však dochází až po dalších dlouhých třech letech. Stane se tak
až přijetím nového stavebního
zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,
a brněnští kolegové tak dostanou
příležitost k jakémusi zopakování
Inženýrského dne na stejné téma
v hotelu Holliday Inn. To však
v tuto chvíli předbíhám.
Inženýrský den 2004 byl výročním, v pořadí již desátým
setkáním. Uskutečnil se v Rytířském sále Valdštejnského paláce
Senátu ČR a jeho obsahová náplň
se zaměřila na dodavatelskou
a investorskou sféru. Tradiční
diskuze přinesla především podněty ze strany partnerů ze Svazu
podnikatelů ve stavebnictví.
Téma Veřejná zakázka a technické podmínky její přípravy v ČR
a zkušenosti v Německu se
stalo příležitostí pro vystoupení
nejen zahraničních hostů, ale
i tuzemských kolegů se zkušenostmi z působení v sousedním
Německu.
V návaznosti na závěry přijaté
na Inženýrském dni v roce 1998
vzniklo Kolegium pro technické
památky ČKAIT a ČSSI, o jehož
vznik se významně zasloužil
kolega Ing. Svatopluk Zídek. Po
jeho zvolení novým prezidentem
ČSSI byl v roce 2005 uspořádán
Inženýrský den na téma Konverze
průmyslových objektů. Při této
příležitosti byla v Dopravní hale
Národního technického muzea
stavebnictví 03/12
63
▲ Páté setkání v rámci Inženýrského dne 1999 se konalo v historickém
prostředí slavnostního sálu zámečku Troja
▲ Důstojným hostitelem Inženýrského dne 2000 na téma Doprava – předpoklad spolupráce národů – se stal Slavkov u Brna
v Praze podepsána smlouva
o spolupráci mezi NTK a ČKAIT
a ČSSI, navazující na tradici založenou profesory Českého vysokého učení technického v podobě uspořádání technických
sbírek s vazbou na architekturu
a stavitelské disciplíny.
V roce 2007 se Inženýrský den
konal jako součást Dnů stavitelství a architektury. V prostorách Českého muzea hudby na
Malé Straně v Praze zazněly
názory inženýrské obce na připravenost nově nastupujících
inženýrů a techniků a na současnou stavební praxi. Profesně
fundované názory na požadavky
profesní praxe jak ze sféry realizační, tak sféry projektové byly
konfrontovány se zkušenostmi
z akademické půdy a možnostmi úprav stávajících studijních
programů ve smyslu jejich přizpůsobení se výše zmíněným
požadavkům. Krátce se citací
vrátím k průvodní informaci,
která zásadně ovlivnila tehdejší
diskuzi: Na popud Organizace
spojených národů iniciovala její
sesterská organizace pro kulturu
a vzdělanost UNESCO v červnu
1999 v italské Bologni setkání
ministrů školství třiceti evrop-
a celá příslušná vysokoškolská
legislativa bude modernizována,
a následně reformována. Dle
EHEA (European Higher Education Area) přechází vysokoškolské
studium na třístupňový systém –
bakalářský, magisterský a doktorandský. Uznávání jednotlivých
částí studia a jejich absolvování
je umožněno na základě systému
ECTS (European Credit Transfer
System), který stanovuje harmonizované časové nároky na jednotlivé stupně studia na základě
předepsaného počtu CP (Credit
Points) čili získaných kreditů.
Cílem je zajištění bezkonfliktní
mobility studentů s ohledem na
zajištění stejné kvality studia ve
všech zemích, které zmiňovaný
proces přijaly.
Další Inženýrské dny byly organizovány a konaly se v rámci Dnů
stavitelství a architektury.
Závěrem bych rád ocitoval své
důvody, které vedly k založení
tradice výše popsaných pravidelných setkávání: Smyslem
inženýrských dnů byla prioritně
podpora naší profese a jejího
společenského postavení, informovanost o jejích aktivitách
a uznání role, kterou nepochybně hraje při vytváření trvalých
hodnot. Chtěli jsme navázat na
obdobné akce v zahraničí, kde je
především díky nepřerušenému
demokratickému vývoji vážnost
inženýrského stavu již tradičně uznávána a ctěna. Schopnost uvádění přírodovědných
poznatků do praxe, na němž
mají vysokoškolsky vzdělaní
odborníci lví podíl, je mnohdy
označována jako třetí technická
revoluce. Inženýři však zároveň
musí přistupovat velice citlivě ke
změnám ve společnosti a opírat
ských zemí s cílem stanovit kritéria a principy konvergence evropských vysokých škol. Výsledný
dokument, známý jako Boloňská
deklarace, podepsala také Česká
republika, a to nikoliv jako vazal,
čekatel na přijetí do Evropské
unie, ale jako suverénní, nezávislý stát, který se navzdory svým
tradicím přihlásil k progresivnímu anglosaskému systému.
Zmíněná deklarace uvedla do
chodu tzv. boloňský proces. Po
rozšíření EU v květnu roku 2004
na 25 členských zemí tvoří tyto
společně dvě třetiny účastníků
zmíněného boloňského procesu. Proto přebírá Evropská unie
jednotnou regulaci procesu ve
svých členských zemích a umožňuje tím vyrovnat se s největším
problémem, případnou individuální interpretací jednotlivých
států. S určitou dávkou nadsázky
můžeme konstatovat, že rozhodujícím spiritus rector je Bologna
a Brusel je vykonavatel jejích
rozhodnutí. V EU se tak jeho direktivy stávají závaznými, ostatní
signatáři je dobrovolně přejímají.
Tímto způsobem získal vlastní
boloňský proces precizně fungující exekutivu, která zaručuje, že
jednotlivé vysokoškolské zákony
▼ Inženýrský den v roce 2005 byl uspořádán na téma Konverze průmyslových
objektů a konal se v Dopravní hale Národního technického muzea v Praze
64
stavebnictví 03/12
se při svém rozhodování o vysoce kvalifikovaná stanoviska.
Všude tam, kde pracují a pomáhají vytvářet vazby na národní
hospodářství, jsou povinni realizovat výsledky vědy, výzkumu
a inovačních procesů. Inženýři
působí při výkonu svobodného
povolání jako nezávislí poradci
a nesou maximální odpovědnost za své dílo, za bezpečnost
staveb, za ochranu života, za
vytváření optimálních životních
podmínek a za lidské dimenze
svých projektů v rámci udržitelného rozvoje stavění. Inženýr
tak musí být zárukou kvality díla,
musí trvale uplatňovat nejnovější
poznatky z oboru, a to jak tuzemské, tak i zahraniční. Uspořádání
Inženýrského dne za účasti přizvaných uznávaných odborníků,
představitelů vlády a politické
reprezentace musí být skutečnou společenskou a kulturní
událostí, která přispěje k posílení
přirozené autority inženýrského
povolání ve společnosti. Jsem
naprosto přesvědčen o tom,
že nevládní profesní organizace
působící v oblasti výstavby spolu
s projektovými, dodavatelskými
a investorskými společnostmi,
a také spolu s vzdělávacími
a vědeckými a v ýzkumnými
institucemi musí neustále otevírat dialog na téma technického
vývoje a rozvoje společnosti,
ale také ekologických a sociologických dopadů inženýrských
děl a role lidského jednotlivce
v těchto procesech. ■
Autor:
prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc.,
prezident Českého svazu stavebních inženýrů (ČSSI) v letech
1992–2005
svět stavbařů
Veletrh STŘECHY, PLÁŠTĚ, IZOLACE, STAVBA 2012
Veletrh STŘECHY, PL ÁŠTĚ,
IZOLACE, STAVBA patří k nejvýznamnějším odborným veletrhům
v oboru stavebnictví, které se
konají v České republice. Pro vystavovatele je důležitým místem
obchodních setkání, navazování
nových kontaktů, získávání obchodních zakázek a prezentace před
širokou veřejností. Návštěvníkům
přináší možnost získání přehledu
v novinkách a trendech v oblasti
stavebnictví, srovnání nabídek
jednotlivých vystavovatelů nebo
možnost poradenství od zkušených
odborníků. Odbornou poradnu
bude mít na svém stánku i Česká
komora autorizovaných inženýrů
a techniků činných ve výstavbě
(ČKAIT). Návštěvníci budou moci
sledovat praktické ukázky pokládky
plechových krytin, izolačních pásů
a ukázky dovedností řemeslných
mistrů.
Veletrh se tento rok koná ve změněném termínu. Z důvodu snahy
společnosti Ostravské výstavy, a.s.,
o dosažení co nejvyšší spokojenosti
svých návštěvníků a vystavovatelů
došlo k přesunu ze zaběhnutého
únorového termínu na březnový
a zároveň byla upravena doba
konání výstavy na tři dny. Veletrh
se bude tedy konat ve dnech
22.–24. března 2012 na Výstavišti
Černá louka v Ostravě.
Veletrh bude doplněn o druhé pokračování výstavy Výtahy a zdvihací
technika, což je v oboru velmi aktuální téma. Vzhledem k přijímaným
normám Evropské unie o zvyšování
bezpečnosti stávajících výtahů
se problematice výtahů věnuje
vysoká pozornost a je o ni zájem
nejen ze strany výrobců, servisních
firem, majitelů a provozovatelů,
ale i samotných uživatelů. Výstava
poskytne prostor firmám působícím na českém výtahovém trhu.
Budou moci prezentovat a předvést
nejen kompletní výtahová zařízení,
ale i jejich části a bezpečnostní
komponenty. Technická veřejnost
se tak seznámí se současným sta-
vem techniky, novými vývojovými
trendy a bude tak mít případně
ulehčené rozhodování při potřebě
výměny dříve instalovaných výtahů. Ty jsou spojeny s provozními
riziky vyvolávajícími nebezpečné
situace a přímo ohrožují zdraví
dopravovaných osob.
Součástí veletrhu bude také slavnostní vyhlášení výsledků soutěže
Řemeslník roku, která představuje
nejkvalitnější řemeslné práce v oblasti střech realizované v předešlém
roce. Organizátorem této soutěže je
společnost Coleman S. I., a.s.
Významnou součástí odborného
doprovodného programu výstavy je
konference Regenerace bytových
domů a seminář Střechy a fasády
2012, organizované společností
Coleman S. I., a.s., na téma kazy
a vady plochých střech.
O kvalitě odborného veletrhu svědčí
zájem ze strany vystavovatelů i veřejnosti. Podrobné informace naleznete na www.cerna-louka.cz. ■
inzerce
Co nabídnou veletrhy Envibrno, URBIS INVEST a URBIS TECHNOLOGIE
Ochrana životního prostředí, komunální technika a investiční příležitosti
Novinky a trendy v oborech komunálních a environmentálních technologií
a služeb, regionální inovační strategie
a rozvojové plány jednotlivých regionů
v kontextu aktuálních potřeb veřejné
sféry představí vystavovatelé návštěvníkům odborných veletrhů URBIS INVEST,
URBIS TECHNOLOGIE a Envibrno.
Trojlístek odborných veletrhů se bude
konat v termínu od 24. do 27. dubna
v samostatném pavilonu ve vstupní
B2B části areálu brněnského výstaviště. Souběžně konané Stavební veletrhy
Brno pak rozšíří tuto odbornou komplexní přehlídku potřeb komunální sféry o stále aktuální aspekty stavebnictví
a technického zařízení budov.
Praktická řešení vystavovatelů a aktuální odborné informace
Nabídku vystavovatelů doplňuje odborný doprovodný program, který se koná
pod záštitou a ve spolupráci s odbor-
nými asociacemi a svazy. Tematicky
se bude doprovodný program veletrhu
věnovat například problematice ochrany životního prostředí, úsporám energií
v obcích či investičním příležitostem.
Druhotným surovinám se bude v doprovodném programu věnovat Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
Problematiku srážkových vod bude ve
svém doprovodném programu řešit
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků. Součástí doprovodného
programu budou také světově unikátní praktické ukázky protipovodňových
opatření v bazénu před pavilonem Z.
Celá expozice tvoří jedinečný celek,
který není k vidění nikde jinde na světě.
Doprovodný program pod taktovkou Svazu měst a obcí ČR
Mezi již tradiční akce doprovodného programu veletrhu patří již 18. kongres starostů a primátorů měst a obcí ČR, který
pořádá Svaz měst a obcí ČR. Letošní
novinkou v doprovodném programu ve-
letrhu je odborná konference, která se
bude věnovat energetickým úsporám
v obcích. Organizátorem této konference je také Svaz měst a obcí ČR.
Environmentální účetnictví a reporting
Environmentální účetnictví představuje
významný nástroj, který měří a vyhodnocuje oblast životního prostředí, oblast
ekonomiky a sociální oblast ve vzájemných souvislostech. Jeho prostřednictvím lze posoudit účinnost a efektivnost
legislativních opatření i nástrojů, které
může podnikatelská i veřejná sféra využívat. Cílem konference je diskuze k nejnovějším poznatkům z environmentální
oblasti s důrazem na ekonomiku a sociální aspekty podnikání, výměna zkušeností a vědeckých poznatků z oblasti implementace environmentálního
účetnictví a reportingu na mikro i makro
úrovni.
Více informací naleznete na
www.bvv.cz/envibrno
stavebnictví 03/12
65
inzerce
Baumit
TWINNER
Zateplovací systém s tepelným izolantem nové generace a se samočisticí omítkou
Růst požadavků na energetickou šetrnost budov
vytváří tlak na co nejintenzivnější vylepšování tradičních materiálů, což sice
u mnohých odkrývá jejich
nejzazší technické meze,
ale může i iniciovat spojení
hmot a výrobků dříve zcela svébytných či dokonce
antagonistických.
Nejinak tomu je i u tepelných izolantů v zateplovacích systémech.
U klasických desek z bílého polystyrenu se po přidání grafitu zlepšuje koeficient tepelné vodivosti z původních
0,040 W/m.K až na 0,031 W/m.K.
Potřebné mechanické vlastnosti desek
z EPS-F, jako např. pevnost v tahu kolmo k rovině desky, modul pružnosti ve
smyku či objemová hmotnost, nejsou
tímto vylepšením izolačního výkonu nijak
dotčeny, ale při jejich nasazení v praxi
se nejeden řemeslník může přesvědčit
o platnosti onoho ne zcela milého lidového moudra, že obvykle bývá něco za
něco. I zde platí, že posílení užitečných
vlastností v jednom směru bývá často
vykoupeno snížením jiných vhodných
parametrů, ať už finančních, anebo například akustických či bezpečnostních.
U grafitového polystyrenu vyvstává navíc nutnost zvýšené pečlivosti při provádění a používání výhradně spolehlivých
a kvalitních lepidel. Nejeden sebejistý
řemeslník byl nemile překvapen, když
zjistil, že ne všechna cenově nejvýhodnější lepidla drží na deskách z grafitového polystyrenu stejně jako na původním
bílém EPS a že šedé desky se na slunci
nebezpečně ohřívají a rozpínají, což ně▼ Obr. 3.
66
▲ Obr. 1.
kdy může vést až k jejich oddělování od
nosného podkladu (stěny).
U mnoha desek z minerální vlny dochází k obdobnému zlepšování jejich tepelně izolačního výkonu, když se jejich
koeficient tepelné vodivosti snižuje ze
stejné startovací hodnoty 0,040 W/m.K
na limitních 0,036 W/m.K. Na rozdíl
od polystyrenu to ale bývá vykoupeno
snížením pevnosti těchto desek v tahu
▲ Obr. 2.
▼ Obr. 4.
stavebnictví 03/12
kolmo k rovině desky až o 30 % (z původních 15 kPa na 10 kPa).
Tak, jak v posledních letech roste výkonnost ale i tloušťka zateplovacích
systémů, dochází i k tragickým požárům, při nichž vychází najevo, jak důležitá je i požární bezpečnost nejen samotného izolantu či omítky v ploše, ale
i v jednotlivých detailech, zejména nad
okny a v oblasti soklu. U většiny fasád je
nyní potřeba nejběžnější polystyrenové
izolace doplňovat nad okny a v oblasti
soklu dělicími pásy z požárně bezpečnější minerální vlny. (obr. 1 a 2). Do míst
rizikových pro vznik diagonálních trhlin
(v rozích oken a těsně nad nimi) je tím
vnesena další imperfekce – přechod
mezi odlišnými tepelně izolačními materiály, které každý jiným způsobem dilatují, většinou je potřeba je i jiným způsobem vyrovnávat a stěrkovat a navíc mají
i různou paropropustnost a nasákavost.
K riziku dodatečných vodorovných trhlin
se tím přidává i nebezpečí nežádoucích výluhů, výkvětů a barevných změn.
O nemožnosti sladit po výšce fasády
modul tepelněizolačních desek s konstrukční výškou objektu a s požárními
dělicími pásy nad okny ani nemluvě.
▼O
br. 5.
▼O
br. 6.
▲ Obr. 7.
▲ Obr. 8.
▲O
br. 9.
Spolehlivost tkví v jednoduchosti
Zateplovací systém Baumit TWINNER
v sobě jednoduchým způsobem spojuje základní přednosti dvou rozdílných
materiálů, z nichž u každého samotného byla již dříve vylepšena jeho tepelně
izolační účinnost. K snadné zpracovatelnosti a vynikajícím izolačním vlasnostem grafitového polystyrenu přidává
téměř stejně izolačně výkonnou minerální vlnu s její nezpochybnitelnou požární bezpečností. Tepelný izolant Isover
TWINNER je na vnější straně tvořen
vrstvou 30 mm minerální vlny s podélnou orientací vláken a na vnitřní straně
grafitovým polystyrénem, jehož tloušťka
může být různá – podle celkové tloušťky této složené tepelně izolační desky.
Obě vrstvy jsou spojeny průmyslovým
slepením speciálním PUR lepidlem,
které zajišťuje vysokou pevnost v tahu
i smyku. Pro ušetření času na stavbě
a zabezpečení plné funkčnosti a spolehlivosti jsou pro ostění oken, nadpraží,
nároží a založení u soklu určeny speciální zakládací a rohové desky. (obr. 3).
v celé své ploše neměnné stavebně fyzikální vlastnosti, netvoří ji bílé a zelené
„kry“ střídajícího se polystyrenu a minerální vlny a z požárního hlediska je nezpochybnitelně bezpečná.
Výsledný součinitel tepelné vodivosti
těchto sendvičových tepelně izolačních desek dosahuje vynikajících hodnot 0,033–0,034 W/m.K, přičemž zateplovaná fasáda nemusí být v oblasti
původního používání polystyrenových
izolantů (do požární polohové výšky 22,5 m u dodatečného zateplení
a 12 m u novostaveb) doplňována
nově požadovanými požárně dělícími
pásy z MW nad okny či v oblasti soklu.
Stěna s okny může zůstat jednolitá, má
Jednoduché a obvyklé zpracování
Zateplovací systém Baumit TWINNER
se provádí obvyklým způsobem jako jiné
běžné systémy. Tepelně izolační desky
se lepí na sraz a ve vrstvách nad sebou
vystřídaně na vazbu. Lepidlo se na grafitový polystyren nanáší ve tvaru obvodové obálky a tří středových terčů tak,
aby plocha slepu činila nejméně 40 %
plochy desky, stěrkování se provádí postupem obvyklým pro desky z minerální
vlny. (obr. 7–10).
▼ Obr. 11.
Extrémní požární zkoušky
Zateplovací systém Baumit TWINNER
úspěšně prošel nejen povinnými požárními zkouškami, tzv. SBI-testem dle
EN 13283 a splnil i nadstandardní požadavky nepovinných požárních zkoušek detailů nad okny a v oblasti soklové lišty podle ISO 13785-1 (obr. 4),
ale jako dosud jediný zateplovací systém v České republice obstál i při
velkorozměrových požárních zkouškách pro fasády podle ISO 13785-2
(obr. 5 a 6), odpovídajícím podmínkám
extrémního bytového požáru, kdy byla
stěna zateplená systémem Baumit
TWINNER vystavena požáru vycházejícímu z okna místnosti 4 x 4 m s účelově poskládanými 400 kg vysušeného
řeziva tak, aby vyhořely v průběhu prvních 30 minut zkoušky.
Skladba systému Baumit TWINNER
Svým složením se tento zateplovací
systém nijak zásadně neliší od ostatních
prémiových systémů Baumit.
▲O
br. 10.
■ Baumit StarContact (lepidlo);
■ Fasádní desky Isover TWINNER;
■ STR U (šroubovací hmoždinky – povrchová nebo zapuštěná montáž,
obvykle 6–8 ks/m2);
■ Baumit StarContact / ProContact
(stěrková hmota);
■ Baumit StarTex (sklotextilní síťovina);
■ Baumit UniPrimer (penetračnbí nátěr);
■ Baumit NanoporTop (probarvená
omítka se samočisticím efektem).
Podle hesla čistému vše čisté se pro konečnou povrchovou úpravu jednoznačně doporučuje použít originální omítku
s funkčním samočisticím efektem – Baumit NanoporTop. Ta svými vlastnostmi
umožní udržet fasádu v dlouhodobě dokonalé estetické kondici. Jako alternativní
povrchovou úpravu je samozřejmě možné zvolit kteroukoliv další z řady prvotřídních omítek Baumit (Baumit SilikonTop,
StyleTop, GranoporTop, nebo SilikatTop).
Viz foto hotového domu – obr. 11.
Výhody systému Baumit TWINNER
■ Standardně v tloušťkách až do 300 mm;
■ Bez nutnosti požárně dělicích pásů
dle ČSN 73 0810;
■ Třída reakce na oheň izolantu i celého
systému: B-s1, d0;
■ Vynikající hodnoty součinitele tepelné
vodivosti: 0,033–0,034 W/m.K;
■ Zvýšená bezpečnost proti rizikům oslunění izolantu ve fázi lepení na fasádu;
■ Se špičkovými lepicími a stěrkovými
hmotami je Baumit vhodný i pro extrémní zatížení;
■ Dlouhodobě krásný vzhled díky omítkám Baumit NanoporTop se samočisticím efektem.
Petr Lorenc,
produktmanažer BAUMIT, spol. s r.o.
stavebnictví 03/12
67
infoservis
Veletrhy a výstavy
13.–16. 3. 2012
FOR ELECTRON 2012
2. mezinárodní veletrh
elektrotechniky, elektroniky
a energetiky
PVA EXPO PRAHA
Praha 9 – Letňany,
Beranových 667
E-mail: [email protected]
www.electron.cz.cz
13.–16. 3. 2012
FOR INDUSTRY 2012
11. mezinárodní veletrh
strojírenských technologií
PVA EXPO PRAHA
Praha 9 – Letňany,
Beranových 667
E-mail: [email protected]
www.forindustry.cz
22.–25. 3. 2012
FOR HABITAT 2012
19. veletrh bydlení
PVA EXPO PRAHA
Praha 9 – Letňany,
Beranových 667
E-mail: [email protected]
www.forhabitat.cz
22.–25. 3. 2012
FOR FURNITURE 2012
2. mezinárodní veletrh nábytku
a bytového designu
PVA EXPO PRAHA
Praha 9 – Letňany,
Beranových 667
E-mail: [email protected]
www.forfurniture.cz
22.–25. 3. 2012
FOR OFFICE 2012
2. mezinárodní veletrh
kancelářského nábytku,
vybavení obchodních
a společenských prostor
PVA EXPO PRAHA
Praha 9 – Letňany,
Beranových 667
E-mail: [email protected]
www.foroffice.cz
22.–25. 3. 2012
FOR GARDEN 2012
6. mezinárodní veletrh zahrad
PVA EXPO PRAHA
Praha 9 – Letňany,
Beranových 667
E-mail: [email protected]
www.for-garden.cz
68
stavebnictví 03/12
29.–31. 3. 2012
STAVOTECH OLOMOUC 2012
43. stavební a technický
veletrh Olomouc,
Výstaviště Flora,
Wolkerova 37/17
E-mail: [email protected]
2.–13. 4. 2012
MOSBUILD 2012
Mezinárodní výstava
stavebnictví a interiérů
Rusko, Moskva,
Expocentre
E-mail: [email protected]
www.mosbuild.com
12.–15. 4. 2012
FOR FAMILY
Soubor veletrhů pro rodinu
a volný čas
Součástí jsou veletrhy
FOR SENIOR 2012
FOR KIDS 2012
FOR PETS 2012
PVA EXPO PRAHA
Praha 9 – Letňany,
Beranových 667
E-mail: [email protected]
www.forfamily.cz
18.–21. 4. 2012
INTERSTROYEXPO 2012
18. mezinárodní stavební
veletrh spojený s mezinárodní
konferencí
Rusko,
Petrohrad,
Veletržní areál Lenexpo
E-mail: [email protected]
www.interstroyexpo.primexpo.com
Odborné semináře
a konference
8. 3. 2012
Novela zákona o veřejných
zakázkách
Odborný seminář
Praha 9,
Lisabonská 2394/4
E-mail: [email protected]
www.studioaxis.cz
12.–14. 3. 2012
AutoCAD Map 3D 2012
Základní školení
Praha 4,
CAD Studio a.s.,
Líbalova 1/2348
E-mail: [email protected]
19.–21. 3. 2012
AutoCAD Civil 3D 2012
Základní školení
Brno, CAD Studio a.s.,
Sochorova 23
E-mail: [email protected]
20.–21. 3. 2012
AutoCAD/LT 2012
Základní školení
Ostrava, CAD Studio a.s.,
Nemocniční 987/12
E-mail: [email protected]
20.–21. 3. 2012
Obnova památek
12. ročník konference s doprovodnou výstavou a exkurzemi
Praha 6,
Thákurova 1, Masarykova kolej
E-mail: [email protected]
www.studioaxis.cz
23.–24. 3. 2012
Soutěžní přehlídka
stavebních řemesel SUSO
Řemeslná soutěž
Hradec Králové,
Kongresové centrum Aldis,
Eliščino nábřeží 375
E-mail: [email protected]
www.suso.cz
27.–29. 3. 2012
AutoCAD Plant 3D 2012
Základní školení
Praha 4, CAD Studio a.s.,
Líbalova 1/2348
E-mail: [email protected]
29. 3. 2012
Bezbariérové užívání
pozemních staveb
Odborný seminář
Praha 9,
Lisabonská 2394/4
E-mail: [email protected]
www.studioaxis.cz
3.–5. 4. 2012
Revit Architecture 2012
Základní školení
Brno, CAD Studio a.s.,
Sochorova 23
E-mail: [email protected]
3.–5. 4. 2012
AutoCAD/LT 2012
Základní školení
Praha 4, CAD Studio a.s.,
Líbalova 1/2348
E-mail: [email protected]
5. 4. 2012
Příprava k autorizačním
zkouškám ČKAIT
Odborný seminář
Praha 9,
Lisabonská 2394/4
E-mail: [email protected]
www.studioaxis.cz
10.–12. 4. 2012
AutoCAD_Architecture 2012
Základní školení
Plzeň, CAD Studio a.s.,
Teslova 3
E-mail: [email protected]
10.–12. 4. 2012
AutoCAD/LT 2012
Základní školení
Ostrava, CAD Studio a.s.,
Nemocniční 987/12
E-mail: [email protected]
12. 4. 2012
Garáže z požárního hlediska
Odborný seminář
Praha 9,
Lisabonská 2394/4
E-mail: [email protected]
www.studioaxis.cz
16.–18. 4. 2012
AutoCAD Civil 3D 2012
Základní školení
Praha 4, CAD Studio a.s.,
Líbalova 1/2348
E-mail: [email protected]
17. 4. 2012
Zákon o pozemních
komunikacích
z hlediska stavební
činnosti
Odborný seminář
Praha 9,
Lisabonská 2394/4
E-mail: [email protected]
www.studioaxis.cz
18.–20. 4. 2012
AutoCAD/LT 2012
Základní školení
Pardubice,
CAD Studio a.s.,
Nábřeží Závodu míru 2738
E-mail: [email protected]
Odborné semináře v Domě ABF
Semináře České stavební společnosti
N ov e l a v o d n í h o z á ko na a vztah vodního a stavebního zákona
13. 3. 2012 od 9.00 hod. Cílem novelizace vodního zákona bylo odstranění nedostatků
vyplývajících podle zjištění
vodoprávních úřadů z nedostatečné úpravy zejména na
úseku ochrany vod a vodního
hospodářství.
Seminář určen pro: vodoprávní
úřady a podnikatele.
Vady a rizika spojená s výměnou okenních a dveřních
otvorů staveb
Termín: 22. 2. 2012
Místo: ČSVTS, Praha 1,
Novotného lávka 5, sál 318
Odborní garanti:
doc. Ing. Karel Papež, CSc.,
Ladislav Platil
Hydroizolace střech a teras
(bezchybný návrh realizace,
vady a cesty k nápravě)
Termín: 18. 4. 2012
Místo: ČSVTS, Praha 1,
Novotného lávka 5, sál 315
Odborný garant:
doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc.,
Ing. Jaroslav Synek
Technický dozor stavebníka
(investora), práva, povinnosti a úloha stavebního deníku
při řešení sporů
Termín: 1. 3. 2012
Místo: ČSVTS, Praha 1,
Novotného lávka 5, sál 318
Odborní garanti:
Ing. Josef Ladra, Ing. Pospíchal
Technologie vnitřního zateplování budov včetně dřevěných
Termín: 16. 5. 2012
Místo: ČSVTS, Praha 1,
Novotného lávka 5, sál 315
Odborný garant:
Ing. Miroslav Havel,
doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc.
Uplatnění aktualizovaného
zákona o veřejných zakázkách v oblasti municipálních
stavebních zakázek
Termín: 21. 3. 2012
Místo: ČSVTS, Praha 1,
Novotného lávka 5, sál 315
Odborný garant:
doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc.
Vady stavebního díla, jejich
identifikace a způsob odstraňování v oblasti hrubé
stavby a v oblasti dokončovacích prací
Termín: 7. 6. 2012
Místo: ČSVTS, Praha 1,
Novotného lávka 5, sál 414
Odborný garant:
doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc.
Příprava na autorizační
zkoušku – Právní požadavky ve stavebnictví
14. 3. 2012 od 9.00 hod.
Cílem semináře je předat posluchačům základní znalosti a podklady v právních předpisech, potřebné pro plnění jim přidělených
odpovědností a pravomocí ve
stavební praxi. Seminář poskytuje základní informace o právních
požadavcích v průřezu všech
fází přípravy a realizace staveb,
jejichž znalost je vyžadována
při autorizačních zkouškách pro
vybrané činnosti ve výstavbě ve
smyslu § 46 stavebního zákona.
Seminář určen pro: pracovníky
všech oblastí investiční výstavby
Právní úprava a praxe v oblasti posuzování vlivů na
životní prostředí (EIA/SEA)
15. 3. 2012 od 10.00 hod.
Seminář bude zaměřen na
objasnění smyslu institutu posuzování vlivů záměrů na životní
prostředí (EIA) a posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí
(SEA). Výklad procesních kroků
při posuzování vlivů na životní
prostředí, včetně možností
urychlení procesu a eliminace
střetů investora s veřejností
v zájmu nekonfliktního průběhu
procesu EIA. Získávání informací o procesu a o dokumentech
pořizovaných v jeho průběhu.
Spojitost procesu EIA a následných povolovacích řízení
(zejména územního řízení podle
stavebního zákona).
Seminář určen pro: Zástupce
podnikové sféry, pracovníky veřejné správy a další osoby, které
vystupují či mohou vystupovat
v rámci procesu posuzování vlivů
na životní prostředí.
Místo konání:
Nadace pro rozvoj
architektury a stavitelství
Václavské náměstí 31,
110 00 Praha
E-mail:
[email protected]
www.abf-nadace.cz
On-line přihláška:
www.stavebniakademie.cz
Hydroizolace spodní stavby
Termín: 4. 4. 2012
Místo: ČSVTS, Praha 1,
Novotného lávka 5, sál 315
Odborný garant:
doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc.,
Ing. Jaroslav Synek
Kontakt:
Předseda: doc. Ing. Petr Anton, CSc.
Sekretariát:
Dagmar Chloupková
Tel: 221 082 397, 608 909 369
E-mail: [email protected]
inzerce
Suso_PR_185x82_02.indd 1
16.2.2012 14:16:21
stavebnictví 03/12
69
firemní blok
text a foto Radim Šestal
ETICS 2012 – PVC soklová lišta
s integrovanou tkaninou a okapničkou
Úspory se netýkají u zateplení domů pouze výsledné úspory energií na teplo, ale také samotného procesu distribuce, projekce, montáže.
Proto zakládací lišta PVC Socle FACTOR A++
přináší úspory všem zúčastněným: investorům,
montážním firmám a hlavně samotným uživatelům domů.
Proč používat PVC namísto
hliníku?
Důvodů je více, ale nejvýznamnější argument, proč používat lišty
z PVC místo hliníkových, je jasný:
absolutně nejnižší tepelná vodivost,
kterou PVC nabízí. (PVC má λ
0,17 W/mK, hliník 204 W/mK.)
Oproti hliníku je hodnota tepelné
vodivosti u PVC až 1200x nižší.
Díky energetickému štítku je PVC
lišta vhodná pro nízkoenergetické
a pasivní stavby.
Jeho další předností je pevnost –
proto nedochází k poničení během
manipulace. U hlinikových profilů
dochází až k 5% ztrátám kvůli
poškození během manipulace při
transportu a montáži. Tento patentovaný profil, montuje-li jej certifikovaná firma, má záruku 20 let.
Životnost minimálně 25 let
Hliníková lišta podléhá korozi
a u tloušťky 0,6 mm může za předpokladu špatné montáže a vzniku
mikroprasklin mít životnost jen
sedm let. Naproti tomu na PVC
nepůsobí mnoho povětrnostních
vlivů a i v alkalickém prostředí je
netečný. Střední míra životnosti
lišty z PVC tak dosahuje až třiceti
let. PVC Socle FACTOR A++ poskytuje garanci podloženou testy
v urychlovačích, které potvrdili neměnnost charakteristik polymerů
po dobu 25 let.
ETICS + Evropská norma
o energetické náročnosti budov
Zakládací lišta PVC Socle FACTOR
A++ přispívá ke splnění tvrdých
podmínek směrnice Evropského
70
stavebnictví 03/12
délce 2 m a v šířkách 53, 83, 103,
123, 143 a 163 mm. Balení je
uzpůsobeno požadavkům zákazníků a obsahuje pouze osm lišt
(16 bm) ve velmi pevném balení.
Pro logistické účely a pro zvýšení
odolnosti při transportu jsou každá tři balení ještě v kartonovém
boxu.
Požární odolnost – reakce na oheň
Zakládací lišty PVC Socle FACTOR
A++ splňují veškeré evropské
předpisy pro uvedení na trh a jsou
odzkoušeny v českých zkušebních
ústavech. Profily splňují ČSN ISO
13785-1 a prošly Zkouškou reakce
na oheň pro fasády. ■
www.factorinsulation.com
parlamentu a Rady 2010/31/EU
ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov, která
razantně zpřísňuje podmínky pro
zateplování budov a jejich energetické potřeby.
Pevnost soklové oblasti
Soklová oblast je nejvíc viditelné
místo, navíc vystavené nárazu.
Díky integrované perlince na liště
dochází k dvojitému armování
soklové oblasti. A dále díky síle
materiálu od 1,6 mm až do 3 mm,
přesahu tkaniny ve spojích mezi
jednotlivými lištami a konstrukci
profilu je dosaženo významné
pevnosti celé soklové oblasti,
která bývá nejvíce namáhána
a odolává mechanickému poškození okolí.
Detail dělá celek
I přes velmi rychlé nanášení lepidla i omítky zaručuje integrovaná
okapnice velmi pěkný výsledek
práce. Investor získá funkční
odvod stékající vody a zároveň
detail, za který se nemusí stydět.
Díky možnosti řezu tkaniny nad
okapnicí nevznikají žádné třásně,
které by vyčnívaly z omítky pod
soklovou lištou. Díky možnosti
opření hladítka o okapnici během
nanášení lepidla a omítky probíhá
montáž až 3x rychleji, čímž se
snižují náklady na montáž. Už
žádné nasazování dodatečných
lišt s okapničkou.
Ekomomické balení
Zakládací lišty PVC Socle FACTOR A++ se vyrábějí v jednotné
▲ PVC Socle FACTOR A++
▲ Způsob vytvoření vnitřního rohového detailu
▼ Způsob montáže zakládací lišty
inzerce
Sádrové a vápenosádrové omítky Cemix
Realizátoři stavebních úprav z řad odborníků i laiků začínají v dnešní době
objevovat výjimečné vlastnosti sádrových omítek, které zcela splňují požadavky moderního stavebnictví. Cemix,
tradiční výrobce stavebních materiálů,
ve svém sortimentu již několik let nabízí
Cemix Sádrovou omítku, Cemix Vápenosádrovou omítku a Cemix Sádrovou
stěrku. Letos však tyto produkty doznaly změny; jejich vylepšená receptura
zaručí ještě lepší uživatelské vlastnosti.
Kromě nich byla na začátku tohoto roku
představena novinka – Cemix Sádrová
omítka tenkovrstvá.
Tenkovrstvé omítání – trend současnosti
Cemix Sádrová omítka tenkovrstvá je
určena pro jednovrstvé omítání velmi
rovného zdiva v interiéru. Je vhodná zejména pro přesné zdivo z pórobetonu či
vápenopískových tvárnic, případně pro
povrchovou úpravu betonových stěn
a stropů. Omítku lze nanášet v tloušťkách již od 3 mm a díky svojí zrnitosti
0,4 mm je možné ji upravovat filcováním (úprava pomocí pěnového hladítka)
či gletováním (vyhlazení gletovacím hladítkem).
▲ Strojní nanášení omítky
▲ Rozfilcování hladítkem
Jednovrstvé omítky – snadná aplikace, jednoduché použití
Cemix Sádrová omítka a Cemix Vápenosádrová omítka jsou určeny také pro
interiérové použití k omítání stěn a stropů.
Hlavní rozdíl je v jejich zrnitosti – sádrová omítka má plnivo s velikostí zrna do
0,7 mm, u vápenosádrové omítky je použito plnivo se zrnitostí do 1,2 mm.
Povrch sádrové omítky je možné jak filcovat, tak upravit gletováním, čímž dosáhneme zcela hladkého vzhledu. Vápenosádrová omítka se hodí spíše pro
povrchovou úpravu filcováním.
Takto upravený podklad je pak připraven pro vymalování různými malířskými
technikami, tapetování či další dekoraci.
Omítka neabsorbuje barvu ani další následné nátěry, a proto není nutné tak
často malovat.
Každý stavebník, ať už odborník či laik,
jistě také ocení snadnou a rychlou aplikaci, dobré vysychání omítek i jejich výbornou přídržnost k podkladu. Vysoká
je také odolnost proti praskání.
Omítky lze zpracovávat ručně nebo za
pomoci strojního zařízení. Jednovrstvé
nanášení na interiérové zdivo má optimální vrstvu 10 mm. V případě potřeby
je ale možná i větší tloušťka až do 40 mm.
Na stropech se obvykle aplikují do
tloušťky 15 mm. Omítky lze tedy nanášet ve větších tloušťkách v porovnání
s tenkovrstvou omítkou a umožňují tak
překrytí větších nerovností v podkladu.
Omítky jsou vhodné pro každý běžný podklad, jako jsou cihly, beton,
THERM bloky apod.
Další předností je i provádění jednoduchých neznatelných oprav v případě
poškození. Jsou ideální pro povrchové
úpravy ostění, například po výměně
oken. Své uplatnění však najdou i na
plochách, u kterých je třeba sjednotit
povrch.
▼ Úprava gletováním
▼ Úprava při výměně okna
Sádrová stěrka
Ve skupině sádrových produktů má
své nezastupitelné místo také Cemix
Sádrová stěrka. Stěrka je tenkovrstvý
materiál používaný jako svrchní vrstva
omítky, kterou se zajistí její dokonale hladký a jemný povrch připravený
k další aplikaci maleb, nátěrů či tapet.
Cemix Sádrová stěrka slouží ke snadnému stěrkování hladkých betonových
panelů, omítek a podobně. Je určena
také pro úpravy povrchů podkladů, jako
jsou štukové, jednovrstvé nebo jemné
omítky a beton. Stěrkou lze také nahradit jemnou vnitřní omítku ve vícevrstvém omítkovém systému a docílit tak
dokonale hladkého povrchu. Stručně
řečeno, stěrku lze použít v případě požadavku na hladký povrch všude tam,
kde není možné z dispozičních, technických či jiných důvodů použít jednovrstvé sádrové omítky.
Nanášení stěrky se doporučuje v tloušťce tří milimetrů. Vyrábí se v zrnitosti
0,2 mm, jde tedy o velice jemný materiál. Další vlastnosti této stěrky jsou stejné jako u sádrových omítek, výhodou je
zejména finanční úspora.
V receptuře všech výrobků jsou použity
přírodní, ekologické a zdravotně nezávadné materiály. Na jejich povrchu se
nedrží prach a jsou tak velmi vhodné
pro alergiky.
K důležitým přednostem sádrových
omítek patří jejich prodyšnost a schopnost absorbovat vlhkost a později ji opět
uvolnit do prostoru. Zároveň dokážou
udržet teplo a přirozeně tak zajistí příjemné klima místností a rovnováhu teploty stěn a vnitřního prostoru.
V neposlední řadě je výhodou těchto omítek jejich cena. Použitím jednovrstvých
sádrových produktů je možné v porovnání s klasickým vícevrstvým systémem
(cementový postřik, jádrová omítka a vnitřní jemná omítka) uspořit až 1/3 finančních
nákladů na materiál i práci.
Nanášení a povrchová úprava omítek
vyžadují zručnost a také určité zkušenosti. Přesný postup nanášení sádrových omítek a stěrek naleznete na
www.cemix.cz.
stavebnictví 03/12
71
inzerce
HELIOS SPEKTRA – vnější tepelně izolační kompozitní systém
Energie použitá na ohřev
a chlazení objektů představuje 40 % celkové spotřeby energie. Velká část této
energie přijde vniveč kvůli
nevhodné tepelné izolaci
objektů. Použitím HELIOS
SPEKTRA – vnějších tepelně izolačních kompozitních
systémů můžete spotřebu
energie snížit až o 60 %.
Tím můžete zlepšit kvalitu
bydlení a eliminovat znečišťování životního prostředí, ke kterému dochází
v důsledku používání fosilních paliv. Jestliže přihlédneme k neustálému růstu
cen zdrojů energie, má tato
investice v dlouhodobém
horizontu smysl.
Další důvody použití HELIOS SPEKTRA –
tepelně izolačních systémů jsou:
U objektů, které jsou izolované dle
předpisů, je teplota vnitřních zdí v zimních podmínkách vyšší. To sníží teplotní
rozdíl mezi vnitřními zdmi a zdroji tepla.
Tepelná izolace vnějších zdí zajistí stejnoměrnou teplotu vnitřních povrchů zdí.
To zabrání vzniku tzv. tepelných mostů,
které obyčejně vyvolají kondenzaci vodní páry a vznik plísní.
HELIOS SPEKTRA – tepelně izolační
systémy prošly procesem hodnocení a získaly certifikát evropského
technického schválení (podle požadavků ETA pro systémy s koncovými omítkami ETICS, ETAG 004):
ETA-08/0122 pro systém SPEKTRA EPS a ETA-08/0078 pro systém
SPEKTRA MW.
HELIOS SPEKTRA EPS – vnější tepelně izolační kompozitní systém
Fasádní izolační systém s deskami
z pěnového polystyrenu (EPS) pro te-
72
stavebnictví 03/12
▲ Ukázka vrstev tepelně izolačních systémů HELIOS SPEKTRA MW (vpravo) a HELIOS SPEKTRA EPS (vlevo)
pelnou i zvukovou izolaci starých a nových objektů. Charakteristická je pro něj
optimální tepelná izolace, výhodná cena
a jednoduché provedení.
Složení (ETICS) systému:
1) Lepidlo: HELIOS SPEKTRA – lepidlo na polystyrenové desky
2) Tepelná izolace: Fasádní polystyrenová deska (EPS-F)
3) Základní vrstva: HELIOS SPEKTRA –
lepidlo na polystyrenové desky
4) Zpevnění: zpevňující sklovláknitá síťovina určená k vyztužení ETICS systému
5) Základní vrstva: HELIOS SPEKTRA –
lepidlo na polystyrenové desky
6) Základní nátěr: HELIOS SPEKTRA –
základní nátěr univerzální
7) Konečná finální vrstva: HELIOS
SPEKTRA – akrylátová omítka nebo
HELIOS SPEKTRA – silikonová omítka
HELIOS SPEKTRA MW – vnější tepelně izolační kompozitní systém
Fasádní systém izolace s lamelami z minerální vlny pro dodanou kvalitu zvukové
a protipožární ochrany starých a nových
objektů. Jedná se o ekologický, nehořlavý systém, který se vyznačuje vysokou propustností par.
Složení (ETICS) systému:
1) Lepidlo: HELIOS SPEKTRA – lepidlo pro minerální vlnu
2) Tepelná izolace: Fasádní MW deska
nebo lamela
3) Základní vrstva: HELIOS SPEKTRA –
lepidlo pro minerální vlnu
4) Zpevnění: zpevňující sklovláknitá
síťovina určená k vyztužení ETICS
systému.
5) Základní vrstva: HELIOS SPEKTRA –
lepidlo pro minerální vlnu
6) Základní nátěr: HELIOS SPEKTRA –
základní nátěr univerzální
7) Konečná finální vrstva: HELIOS
SPEKTRA – silikonová omítka
HELIOS SPEKTRA – finální ochrana –
dekorativní omítka
Jako konečná finální vrstva v obou typech HELIOS SPEKTRA – tepelně izolační systém mají HELIOS SPEKTRA –
akrylátové a silikonové omítky ochrannou
a dekorativní funkci. Omítky mají mikroporézní strukturu, která zabraňuje průchodu vodních kapek omítkou a zároveň umožňuje propustnost vodních par
ven ze zdi. Tím získáme suchou fasádu,
která dýchá, což sníží náklady ohřívání
a vytváří zdravé klima vnitřních prostorů.
Kromě toho široký výběr odstínů a textur
umožňuje různé dekorativní efekty.
HELIOS SPEKTRA – akrylátové omítky
Přestože jsou vyrobeny na bázi organického (akrylátového) pojiva, obsahují tyto omítky více než 80 % minerálních látek, které
jim dodávají pevnost a odolnost. Aditiva
dodaná kvůli lepšímu zpracování omítky
jsou také většinou přírodního původu.
Výhody HELIOS SPEKTRA – akrylátových omítek jsou následující:
■ Ochrana životního prostředí
HELIOS SPEKTRA – akrylátové omítky
neobsahují látky zdraví nebo životnímu
prostředí škodlivé.
■ Mechanizmus zasychání
Vzhledem k tomu, že je pojivová látka
organická, je mechanizmus zasychání
HELIOS SPEKTRA – akrylátových omítek fyzikální, což znamená, že omítka
zasychá pomocí odpařování vody. Zároveň to znamená, že rychlost zasychání závisí na klimatických podmínkách:
zasychání za teplých a suchých klimatických podmínek je značně rychlejší
než zasychání za studených a vlhkých
klimatických podmínek.
■ Pružnost
Jelikož jsou HELIOS SPEKTRA – akrylátové omítky pružné, můžou se malé mi-
krotrhliny trvale přemostit. Kromě toho
obsahují tyto omítky zpevňující vlákna,
která zabraňují vzniku mikrotrhlin kvůli
pozdějšímu mechanickému pnutí.
■ Možnost tónování
Široká paleta odstínů, od pastelových
až po tmavé barevné tóny splní téměř
každé přání. Přesto věnujte při výběru
odstínů HELIOS SPEKTRA – akrylátových omítek jako konečných vrstev
ve vnějších tepelně izolačních kompozitních systémech pozornost hodnotám HBW, které můžete propojit se
světlostí barevného odstínu. Povrch
omítek tónovaných do tmavých odstínů se totiž více zahřeje a může vyvolat
teplotní pnutí systému, které způsobí
trhliny. Proto doporučujeme výběr odstínů s hodnotami HBW vyššími než
25 (HBW>25).
■ Možnost čištění
HELIOS SPEKTRA – akrylátové barvy
můžete čistit vodou a kartáčem nebo
proudem vody pod tlakem.
■ Odolnost proti klimatickým vlivům
HELIOS SPEKTRA – akrylátové omítky
jsou odolné proti agresivním klimatickým podmínkám (např.srážky a vítr).
■ Přilnutí
HELIOS SPEKTRA – akrylátové omítky
výborně přilnou na téměř všechny suché a zaschlé podklady: základní minerální podklady (TIS), různé typy starých
nátěrů, umělé podklady a podobně.
■ Trvanlivost
Mírně vyšší cenu HELIOS SPEKTRA –
akrylátových omítek ve srovnání s minerálními omítkami kompenzuje jejich
trvanlivost, obzvláště v podmínkách
působení agresivních vlivů prostředí,
univerzální použití, širší paleta odstínů
a dobré mechanické vlastnosti.
■ Odolnost proti řasám a plísním
HELIOS SPEKTRA – akrylátová omítka
obsahuje biocidní látku, která brání vzniku plísní a řas v běžných podmínkách.
HELIOS SPEKTRA – silikonové omítky
Základní vlastností HELIOS SPEKTRA
silikonových omítek je vysoká vodood-
pudivost a zároveň silná propustnost
par. Tyto optimální vlastnosti suchého
filmu omítky umožňuje silikonová smola,
která je vložena do suchého filmu omítky, a tím zajišťuje stálé hydrofobní působení. Tímto HELIOS SPEKTRA – silikonová omítka sdružuje nejlepší vlastnosti
minerálních a disperzních systémů.
Výhody HELIOS SPEKTRA – silikonových omítek jsou následující:
■ Ochrana životního prostředí
HELIOS SPEKTRA – silikonové omítky
jsou příznivé pro životní prostředí, neboť
jejich pojivo jsou emulgované ve vodě
a obsahují minimální množství organických rozpouštědel.
■ Zasychání
Mechanizmus zasychání je fyzikální (pomocí odpařování vody) a neodpařují se
žádné škodlivé látky.
■ Odolnost
HELIOS SPEKTRA – silikonové omítky
jsou dlouhodobě odolné proti klimatickým vlivům.
■ Podklad
HELIOS SPEKTRA – silikonové omítky můžete nanášet na téměř všechny
nosné minerální podklady. Díky vysoké
propustnosti par a vodoodpudivosti
jsou obzvláště vhodné k nanášení na
silně savé minerální podklady a k použití
v tepelně izolačním systému s deskami a lamelami z minerální vlny (HELIOS
SPEKTRA MW).
■ Možnost tónování
K dispozici je široká paleta odstínů, nicméně doporučujeme používat anorganické pigmenty.
■ Odolnost proti špíně
Díky výrazné vodoodpudivosti se voda
nasbírá do kapek na povrch. Špínu, která se usadí na povrchu, smyjí i dešťové
kapky a díky tomu zůstane fasáda čistá.
■ Odolnost proti řasám a plísním
HELIOS SPEKTRA – silikonová omítka
obsahuje biocidní látku, která brání vzniku plísní a řas v podmínkách mírného
zatížení.
Pro rady v souvislosti s použitím barev a laků obchodní značky HELIOS
se můžete obrátit na naše poradce na
tel.: 572 432 285-6 nebo nám pošlete dotaz na e-mail: [email protected].
stavebnictví 03/12
73
v příštím čísle
04/12 | duben
Dubnové číslo časopisu Stavebnictví
je zaměřeno na téma Energetická náročnost staveb. Příspěvky
představí konkrétní projekty budov
s nízkou energetickou náročností
v ČR i zahraničí. Debata se bude
tentokrát zabývat problematikou implementace Směrnice 2010/31/EU
do českých právních předpisů. Zajímavým příspěvkem je také článek
o tvorbě cen elektrické energie v ČR.
Ročník VI
Číslo: 03/2012
Cena: 68 Kč vč. DPH
Vydává: EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno
IČ: 44960751
Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2
Tel.: +420 227 090 500
Fax: +420 227 090 614
E-mail: [email protected]
www.casopisstavebnictvi.cz
Číslo 04/12 vychází 6. dubna
ediční plán 2012
předplatné
Celoroční předplatné (sleva 20 %):
544 Kč včetně DPH, balného
a poštovného
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Český svaz stavebních inženýrů
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
časopis
■
ediční plán 2012
www.casopisstavebnictvi.cz
pozice na trhu
Objednávky předplatného
zasílejte prosím na adresu:
EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, 648 03 Brno
(IČO: 44960751,
DIČ: CZ44960751,
OR: Krajský soud v Brně,
odd. C, vl. 3809,
bankovní spojení: ČSOB Brno,
číslo účtu: 377345383/0300)
Věra Pichová
Tel.: +420 541 159 373
Fax: +420 541 153 049
E-mail: [email protected]
Předplatné můžete objednat
také prostřednictvím formuláře
na www.casopisstavebnictvi.cz.
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Český svaz stavebních inženýrů
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
časopis
Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský
Tel.: +420 602 542 402
E-mail: [email protected]
Redaktor: Petr Zázvorka
Tel.: +420 728 867 448
E-mail: [email protected]
Redaktorka odborné části:
Ing. Hana Dušková
Tel.: +420 227 090 500
Mobil: +420 725 560 166
E-mail: [email protected]
Inzertní oddělení:
Manažeři obchodu:
Daniel Doležal
Tel.: +420 602 233 475
E-mail: [email protected]
Igor Palásek
Tel.: +420 725 444 048
E-mail: [email protected]
Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek,
doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D.,
Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská,
Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda),
Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová
Odpovědný grafik: Petr Gabzdyl
Tel.: +420 541 159 374
E-mail: [email protected]
Předplatné: Věra Pichová
Tel.: +420 541 159 373
Fax: +420 541 153 049
E-mail: [email protected]
Tisk: EUROPRINT a.s.
pozice na trhu
časopis
Stavebnictví je členem
Seznamu recenzovaných
periodik vydávaných
v České republice*
*seznam zřizuje
Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR
www.casopisstavebnictvi.cz
Kontakt pro zaslání edičního plánu 2012 a pozice na trhu v tištěné nebo elektronické podobě:
Věra Pichová
tel.: +420 541 159 373, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]
74
stavebnictví 03/12
Náklad: 32 110 výtisků
Povoleno: MK ČR E 17014
ISSN 1802-2030
EAN 977180220300501
Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa
© Stavebnictví
All rights reserved
EXPO DATA spol. s r.o.
Odborné posouzení
Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví
podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení.
O tom, které články budou odborně posouzeny,
rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž
určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři
recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých
příspěvcích posudky recenzentů.
Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě
bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce
neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.
Nejnovější trendy ve stavebnictví, úsporách
energií a interiéru
24.–28. 4. 2012
Brno – Výstaviště
17. mezinárodní
stavební veletrh
13. mezinárodní
veletrh technických
zařízení budov
Souběžně probíhá:
www.stavebniveletrhybrno.cz
Mezinárodní veletrh nábytku
a interiérového designu
www.ceuv.cz
www.mobitex.cz
Life
Nová kolekce
fasádních barev
Všechny barvy
vašeho života.
888 nových barev Baumit Life
Baumit – přední evropská značka v oblasti fasád a zateplování vám přináší
novou paletu 888 fasádních barev Life pro váš dům. Hledáte-li pro fasádu vašeho domu moderní, energické,
energické pohodové
či jemné nebo tradiční barvy, v kolekci Life naleznete vše v široké škále odstínů. Kromě toho si můžete vybrat z 36 nových
trendových mozaikových omítek pro zvýraznění detailů. Díky vybranému odstínu z nejširší dostupné škály fasádních barev
na trhu tak získá vaše fasáda originální a stylový vzhled.
Váš dům. Vaše barvy. Váš Life.