doc2005 EnykyBenyky 1
download 
Stížnost Transkript
2005 EnykyBenyky 1
Časopis Základní školy Edvarda Beneše v Písku Mírové nám. 1466 Dánsko Co se změnilo přes prázdniny Romština Čokoládová Beyonclé Den otevřených dveří ! Nové: English page, Deutsche Seite ! 10.12. 2004 Obsah čísla: Rozhovor Ústředna - Vzpomínky na Benešovku - Co se změnilo přes prázdniny? - Zážitky z Dánska - Dánsko – chladná rovina? - Branný den - Žákovská samospráva - Hvězda nad Betlémem - Sportovní zprávy - Den otevřených dveří - Kroužky na naší škole Náš názor Žijete kulturně? Co nás zajímá - Život s Helenou - Čokoládová Beyonclé - Mažoretky Písek - Terne čaja - Víte, co je ekostopa? Pod lavicí - Víte, že… - Romština je můj rodný jazyk - Romská pověst - Ovocné pyré se šlehačkou English page - Shrek 2 - Britney Spears Deutsche Seite - Cameron Diaz - Robbie Williams REDAKCE Mgr. Michal Horník Mgr.Veronika Zoubková Mgr. Helena Wdowyczynová Jan Klátil, 9.A Beáta Veisová, 9.B Ondřej Šebestík, 9.A Jana Samšuková, 7.A Hana Šlajsová, 6.A Mirka Pudíková, G Písek Tomáš Němec, 9.A Martin Rutrle, 6.A Veronika Burešová, 9.A Eva Brücklerová, 6.A Barbora Nosková, 6.A Ivana Forejtová, 9.A Andrea Kovářová, 9.B Anna Maňourová, 6.A Veronika Suchnová, 9.A Jan Mikšátko, 8.B Karla Maříková, 8.B Eva Přikrylová, 9.A Ondřej Slabý, 9.A Michal Mižigár, 8.D Dominika Jozová, 6.A Barbora Arnicanová, 6.A Alžběta Rybáková, 6.A Pavla Peřinková, 9.B Vážené školní čtenářstvo, po delší době je zde opět váš školní časopis. Proč po delší době? Naši školu totiž opustily pilíře naší redakce, kterými byly hlavně Lenka Valentová, Mirka Pudíková a Eva Kosinová, zub času je neúprosný, a tak úporně hledáme nové novináře ochotné věnovat jen tak enyky benyky (nebo mírnyks týrnyks?) trochu volného času psaní. Ale i přesto doufáme, že naše „enýčko“ je pro vás opět plné zajímavých informací, samozřejmě nemůže chybět i něco pro zasmání a nakonec něco na zub. Upřímně doufám, že jste si o prázdninách odpočinuli, vyblbli se a především načerpali dost energie na to, abyste zvládli začátek roku. Další šanci jste měli o podzimních prázdninách, které trvaly 5 dní. To docela ušlo, ne? A teď už se kvapem blíží Vánoce, tak jen vydržet!!! Když jste přišli prvního září do školy, zajisté jste si všimli několika novinek, například nové příjezdové cesty k prvnímu stupni, v níž jsou zabudovány zasunovací sloupky. Určitě víte, že se na ně nemá stoupat a kupodivu se nedají použít ani jako hever. O tom se již přesvědčilo několik řidičů. Proto k nim už přibyl i malý semafor. Tak se vedení školy stará o naši větší bezpečnost a o to, abychom neměli na dvoře jen parkoviště. Pak jsou zde také nové záchody pro druhý stupeň, jak vidíte, sliby se opravdu plní. Některým se tak líbí, že tam tráví nejen přestávky, ale i značnou část vyučování. Je to holt jiný kafe! Tímto rokem zahájil svou činnost i školní parlament. Budeme vás o jeho činnosti také průběžně informovat. Pokud máte připomínky či přání, můžete je říci zástupci své třídy a ten se je určitě pokusí prosadit. Přeji vám, abyste našli v tomto čísle mnoho zajímavých informací a především spoustu zábavy. Jan Klátil, 9.A Svůj názor, námět, návrh obálky a příspěvek do dalšího čísla časopisu můžete poslat na e-mail: [email protected] Jak to vidí chlap? (rozhovor s panem učitelem Koutníkem) Ahoj kluci a holky! Jistě jste si už všimli, že se nám od minulého roku rozrostl učitelský sbor o jednoho mladého učitele. Je to pan učitel Jan Koutník, který vyučuje zeměpis, matematiku a informatiku. Na naší škole není zrovna mnoho mužů, ale na některých školách jsou na tom ještě hůře. Myslíme si, že zejména děti z vyšších ročníků nad sebou potřebují ráznou mužskou ruku a že by mužská část kantorů měla do budoucna ještě zesílit. Ve světě je mnoho států, kde jsou učitelé placeni velice dobře. Proto si může dovolit být učitelem i muž živící početnou rodinu. Česká republika společně se Slovenskem však patří mezi země, kde jsou učitelé placeni vůbec nejhůře v celé Evropské unii. Zeptali jsme se tedy pana učitele Koutníka, co si o tom myslí, jak se dá tato situace řešit. Ale nepřišli jsme jenom kvůli penězům, samozřejmě jsme si povídali hlavně o panu učiteli. Čtěte dál a dozvíte se, jak to vidí chlap. Baví Vás práce učitele a vůbec práce s dětmi? Práce s dětmi mě baví. Jsou věci, které se mi na povolání učitele líbí více, a věci, které se mi líbí méně. Nelíbí se mi papírování, nelíbí se mi některá jednání, která jsou zbytečně dlouhá a nemají smysl. Líbí se mi práce s dětmi samotná. Vaše hlavní předměty jsou matematika a zeměpis, proč jste se rozhodl právě pro ně? Matematiku a zeměpis jsem si vybral, protože mě na základní a střední škole nejvíce bavily. Byl jste v nich dobrý? Byl jsem v nich celkem dobrý. (smích) Učíte tady druhým rokem, změnil se přístup učitelů a žáků k Vám nebo Váš k ostatním? K žákům se můj postoj změnil tak, že jsem si přestal myslet, že naučím všechny všechno. K učitelům jsem postoj víceméně nezměnil. A opačně? Myslím, že se ke mně učitelé chovají stejně jako na začátku, když jsem nastoupil. Pro žáky nejsem už asi tak „zajímavý“, jako jsem byl na začátku a nikdo mě tady neznal. Z jakého důvodu jste si vybral právě naši školu? Byla lepší než ostatní? Naši školu jsem si vybral, protože jsem měl vlastně ještě nabídku ze školy T.G. Masaryka, ovšem tam mi nezaručili, že bych učil ty dva předměty, které jsem vystudoval. A přišlo mi, že po všech stránkách úroveň jak učitelů, tak žáků i prostředí celkově je lepší na této škole než na škole T.G. Masaryka. Tento rok jste se stal třídním učitelem, jak se v této pozici cítíte? Co se týká třídnictví, na jedné straně se cítím být učitelem už po všech stránkách. Je to rozdíl, když jenom učíte a nejste třídním, a je rozdíl, když učíte a máte svoji třídu a musíte se o ni „starat“. Na druhé straně je to mnohem víc starostí navíc oproti tomu, když svoji třídu nemám, takže je to svým způsobem něco za něco. A jste radši nebo ne? Jsem radši, když mám svoji třídu, když jsem třídním učitelem. Už jste plánoval, jak dlouho budete učit? Chtěl bych učit tak dlouho, dokud mě to bude bavit. Pokud by se našlo nějaké zaměstnání jiné, lepší, které by mě bavilo víc a bylo by lépe finančně ohodnoceno, tak bych možná… Ve školství je poměrně málo mužů, proč myslíte, že to tak je? Myslím si, že je to hodně důvod finanční. To znamená, že platové ohodnocení učitelů oproti jiným mužským povoláním není na takové úrovni, na jaké by mělo být. Myslíte si, že by vláda mohla ve školství něco vylepšit? Myslím, že by vláda nemusela tolik šetřit na penězích, které jdou do školství, ovšem není to jen o penězích. Líbilo by se mi, kdyby měl ředitel právo ohodnocovat učitele podle práce a ne podle praxe, kterou dosáhli. A jak jste tedy spokojen s finančním ohodnocením učitelů? Myslím si, že finanční ohodnocení učitelů je silně podprůměrné. Nedovedu si představit, že bych měl za plat, který beru, uživit tříčlennou rodinu. Někteří učitelé si přivydělávají v zahraničí na brigádách nebo různými pomocnými pracemi. Máte něco takového v plánu? Vzhledem k tomu, že jsem vázaný na rodinu, tak si nemůžu dovolit odjet do zahraničí na brigádu na nějakou delší dobu. Ani na prázdniny? Ani na prázdniny. Déle jak týden pro mě nepřipadá v úvahu, abych nebyl doma. Takže o zahraničí zatím neuvažuju, zatím tedy. V budoucnu možná. Určitě by mě lákalo podívat se do zahraničí, ale v současné době ne. Možná na to v budoucnu změním názor, podle možností. Děkujeme panu učiteli za rozhovor a doufáme, že u učitelské profese vydrží hodně dlouho. Beáta Veisová, 9.B Ondřej Šebestík, 9.A Vzpomínky na Benešovku Zdravím všechny na Benešovce! Tímto příspěvkem bych chtěla krátce vzpomenout na školní časopis ENYKY BENYKY, na všechny učitele a žáky i na „staré pohodové roky“, které se pro mě staly minulostí. Po pár týdnech strávených v lavici píseckého gymnázia si začínám uvědomovat odlišnosti od základní školy. Například méně přísný dohled vyučujících nad tím, jestli si děláme poznámky z jejich výkladu. Neexistuje, že by nám je psali na tabuli. Občas nám něco nadiktují, ale většinou si je musíme stíhat dělat sami. Poznámky jsou naše věc - ty nám nikdo nekontroluje, ale my sami si musíme dávat pozor na to, aby pro nás byly dostatečně přehledné a abychom se z nich následně mohli něco naučit. Protože to, co potom napíšeme do písemky nebo řekneme u tabule, musí být správně a musí to mít smysl, jinak jsme ohodnoceni příliš velkým stupněm nebo příliš malou bodovou hodnotou. A to se velice špatně opravuje. Takže nad učením trávíme rozhodně více času než na základní škole. Přitom se snažíme řídit větou: „Šel jsi tam dobrovolně, tak se uč!“ Doufám, že si teď někdo nemyslí, že se jen a jen „šrotíme“! To ne! K doplnění výuky patří také různé exkurze a třeba i nějaké přednášky, návštěvy kulturních památek atd. Samozřejmě se to všechno nekoná tak často jako hodiny matematiky, ale stojí to za to! Další výhodou je, že jsme poznali nové spolužáky, nové učitele a navíc zjišťujeme souvislosti mezi pojmy, které jsme získali na základní škole, a k tomu spousty nových pojmů. Když to shrnu, je to práce i zábava zároveň. Nechci nikomu gymnázium „malovat“ příliš růžově ani příliš černě. Snažila jsem se ho vystihnout takové, jaké se zdá mně. Kdo z deváťáků si ho zvolil (nebo někdo z nižších ročníků třeba zvolí) za střední školu, myslím, že při dobrém prospěchu a chuti do učení určitě neudělal chybu. Tak bych vám všem na závěr chtěla popřát hodně chuti do učení, dobré známky, deváťákům správný výběr střední školy a úspěšné přijímačky, učitelům hodně trpělivosti a zároveň bych chtěla poděkovat časopisu ENYKY BENYKY, že otiskl můj krátký příspěvek… Mirka Pudíková, Gymnázium Písek Co se změnilo přes prázdniny? Před prázdninami jsme pro náš časopis dělali anketu, co by se u nás ve škole mělo nebo mohlo změnit. Nejčastěji se objevoval požadavek na nové toalety a ten byl přes prázdniny uskutečněn. Všichni z toho máme velikou radost. Ale nejen toalety jsou po prázdninách nové. Máme nově vymalované chodby a také malou tělocvičnu. Přibyly dvě třídy a některé se zrušily. V neposlední řadě došlo také ke změně ve vedení školy a byl rozšířen i pedagogický sbor. Nejpopulárnější ze všech prázdninových změn jsou nové toalety. Stály přibližně milion dvě stě tisíc korun a nevím, kolik škol v Písku má tak krásné, čisté a moderní sociální zařízení. Avšak ne všichni jsou úplně spokojeni. Zámky jsou všude, toaletní papír a papírové ručníky také, jedno nám ale přeci jen chybí – zrcadla! Jsou pro nás snad nebezpečná? Nebo moc drahá? Vždyť by stačilo jedno v každém patře, říkají si možná někteří z nás. Ale nevím, jestli s tím něco uděláme. Jsme však i tak moc rádi za naše přepychové toalety. Když se procházíme po naší škole, nemůžeme si také nevšimnout barevně vymalovaných chodeb. V hodinách tělocviku se zase můžeme proběhnout v krásně žlutě vymalované malé tělocvičně. Nově zrekonstruované jsou tři třídy na prvním stupni. Jedná se o třídy 4.A, 4.B a 2.A. Rodiče žáků z těchto tříd přispěli nejen finančně, ale také vlastníma rukama. A třídy jsou opravdu krásné! Píše se o nich v novinách a dokonce jsme mohli vidět i reportáž v České televizi. Na místě bývalého školního klubu, který je teď umístěn nad jídelnou, jsou dvě nové třídy. A naopak v patře u družin nejsou teď třídy žádné. Všichni jsme se shodli, že velkou rekonstrukci by potřebovala ještě naše třída – pracovna chemie. Trochu bylo také pozměněno vedení naší školy, novou zástupkyní paní ředitelky pro druhý stupeň se stala paní Jaroslava Šáchová. Přibyla nám také jedna paní učitelka, paní Renata Zemanová, která vyučuje český jazyk a výtvarnou výchovu. Myslím si, že kromě zrcadel a nové učebny chemie nám nic důležitého nechybí. Snad jen ještě nějaké malé úpravy. Doufejme tedy, že o příštích prázdninách se podaří zase o kousek zlepšit prostředí, v němž se učíme a trávíme velkou část dne. Karla Maříková, 8.B Zážitky z Dánska Základní škola Tylova v Písku pořádala 18. - 25.9. 2004 výměnný poznávací zájezd do Dánska pro žáky 8. a 9. ročníků. Přizvala také žáky naší školy E. Beneše, a tak se někteří z nás vydali na dlouhou cestu Cesta autobusem byla velmi únavná. Postupně jsme si museli zvyknout na přestávky po třech hodinách a na zákaz spaní v uličkách. Jinak vše probíhalo v pohodě a všichni jsme se hrozně těšili. Do dánského Koldingu jsme dorazili v neděli v odpoledních hodinách. Celý zbytek dne jsme věnovali ubytování v rodinách. První den v pondělí jsme jeli do Viking muzea, navštívili jsme i vikingskou vesnici. Dozvěděli jsme se spoustu věcí o Vikinzích. Jediné, co nám nepřálo, bylo počasí. Odpoledne jsme se zajeli podívat k Severnímu moři. Foukal tam silný vítr a moře bylo celé rozbouřené. Přijeli jsme mokří, špinaví a promrzlí, ale nikdo si nestěžoval. Byl to silný zážitek. V úterý jsme měli naplánovaný výlet do Legolandu, jenže díky deštivému a větrnému počasí jsme změnili program a jeli do města Odense. Zde jsme navštívili muzeum a dům známého dánského spisovatele H.CH. Andersena. Ve středu nadešel den D. Čekal nás totiž známý dánský Legoland. Na obrovské ploše se rozprostíralo mnoho staveb a stanovišť z lega (socha Svobody, Bílý dům, safari…). Mnoho atrakcí pro malé i dospělé návštěvníky (horská dráha, motorové čluny, vláček…). Stálo tam i speciální 4D kino se spoustou efektů uvnitř. Vyzkoušel jsem snad všechno, mnoho atrakcí jsem stihl i vícekrát. Nakonec mi vůbec nevadilo, že jsem za pozdní příchod musel uklízet autobus. Ve čtvrtek jsme si prohlédli město Kolding a odpoledne jsme se koupali v bazénu s dánskými kamarády. Poslední den jsme se rozloučili s rodinami, navštívili dánskou třídu a stačili jsme projít i obchodní centrum. Odjížděli jsme večer, dobrá nálada se nám postupně vytrácela, nikomu se nechtělo domů. Výlet se vydařil, potkal jsem spoustu nových skvělých lidí. Dánové byli velmi milí a přátelští, nikdo si na rodinu nestěžoval. Až bude příště nějaký zájezd, neváhejte a určitě jeďte!!! Tomáš Němec, 9.A Dánsko - chladná rovina? Postřehy z cesty do Dánska Dánsko. Co si pod tím představíte? Roviny, deštivo, neustálý chlad a aprílové počasí. Asi byste řekli, že lidé jsou tam chladní jako to podnebí, ale mýlili byste se! Dánové neví, co jsou to deprese nebo špatná nálada. Skoro jako ve všech zemích je i v Dánsku hodně draho, zvláště potraviny. Jelikož Dánsko patří k velmi vyspělým státům, můžete i v malých městech spatřit obchody typu H&M, Only a jiné značkové obchody. A čistota města? Opravdu hodně jiná než u nás. Ani na okrajích města nevidíte pohozené odpadky, špinavé paneláky nebo oprýskané omítky. Dánové jsou zkrátka uvědomělí! První zastávkou v Koldingu, městě, do kterého jsme přijeli na návštěvu, byla škola, ke které jsme kvůli klikatým a úzkým uličkám málem nedorazili. Nakonec se ale zadařilo a my jsme poprvé spatřili Kolding Realskole, velkou cihlovou dvojbudovu. Před ní už stála parta hostitelů, kteří si nás potom rozebrali a odvezli do našich nových domovů. Moje hostitelky, Gunhild a její maminka Inger Norsovy, mě překvapily svojí pohostinností a laskavostí. První, co jsem spatřila, byl velký stůl plný samých dánských dobrůtek. Tak mě tedy usadily a já se s chutí pustila do těch „mňamek“. Budu mluvit asi za všechny, když řeknu, že je fajn mít teplý oběd, ale tam mají bohaté snídaně, studené obědy a teplé večeře. Je s podivem, že v rodinném jídelníčku v době naší návštěvy nebyla ani jediná ryba. Gunhil vyprávěla o své zemi velmi barvitě. Zatímco Češi slaví 15. narozeniny jako vyjímečnou událost, oni slaví 14. narozeniny s velkou slávou. Dostávají drahé dárky, jako třeba Hi-Fi věž a podobně. To by se mi také líbilo! Další zajímavostí je, že Dánové se zdraví pouze ahoj, i když se dva dotyční nikdy neviděli. Takže oficiální dobrý den je tu úplně zbytečné. Tomuhle já říkám vřelý vztah k veřejnosti! O ošklivém počasí, jak už jsem se zmínila, tu opravdu nouze není. Zatímco v létě bývá jen pod mrakem, v zimě je to déšť i sníh. Z tohohle bych depresi měla! Ale Dánové ne! To víte, zvyk je železná košile. Špatným neduhem našich dnešních teenagerů je bohužel kouření. Zatímco u nás kouří každý druhý ,,puberťák", tak v Dánsku opět ne. Každý dánský pubescent si hledí svého skateboardu a o nic víc se nestará. Jo Gunhild je měla pěkně přečtené! Přišel čas návratu a mně se nechtělo z té čisťoučké zemičky zpátky do paneláku. Kdyby byla příležitost a nic mě doma nedrželo, asi bych se rozhodla pro Dánsko. Ale na druhou stranu - doma je doma a mám to tu ráda. A naše počasí? Oproti Dánsku hotové tropy!!!!! Eva Přikrylová, 9.A Branný den Příprava na branný den probíhala v pohodě v hodinách rodinné výchovy. Opakovali jsme první pomoc, jak přežít v přírodě, co patří do evakuačního zavazadla nebo do lékárničky, co máme dělat, když je vyhlášen poplach, a spoustu jiných, pro nás šesťáky nových věcí. I když to zpočátku vypadalo, že to bude pěkná nuda, nakonec nebyla. Občas jsme se s paní učitelkou i zasmáli. A je tu branný den. Všichni jsme natěšení a napjatí. Dvě hodiny trávíme ve třídě. Píšeme testíček, hodnotíme ho a dozvídáme se, jak bychom asi v mimořádné situaci uspěli. „A je to tu,“ říkám si. Paní ředitelka hlásí v rozhlase, abychom okamžitě vyklidili druhý stupeň. Řadíme se a scházíme po schodech dolů. Jdeme (spíše běžíme) směrem k velké tělocvičně a vycházíme krajním vchodem ven. Na velké hřiště přicházíme jako první. Po dvaceti minutách se vracíme do třídy a svačíme. Potom vyrážíme ven. Původně jsme měli dojít k řece k domovu důchodců, ale protože jdeme moc rychle, trasu si prodlužujeme. Přicházíme až na ostrov, kde dostáváme několik úkolů, které ve skupinkách plníme. Z vyhodnocení našich testů a úkolů nakonec vyplynulo, že bychom v mimořádné situaci s největší pravděpodobností obstáli. Branný den se všem moc líbil. U většiny měly největší úspěch úkoly. Užili jsme si dost legrace i karambolů. Třeba když Hanka narazila do popelnice a Áďa do značky. Hana Šlajsová, Anna Maňourová, 6.A Žákovská samospráva Chtěli byste něco ve škole změnit? Máte nějaký šikovný nápad, který by se dal zrealizovat? Chtěli byste si na něco postěžovat? Nebo naopak něco pochválit? Svěřte se jednomu ze členů žákovské samosprávy a vaše přání (pokud bude rozumné) může být splněno. V každé třídě byl zvolen jeden žák nebo žákyně a ten teď svoji třídu zastupuje. Schůzky se konají jednou za měsíc. Zatím přinesly několik zajímavých návrhů. Budeme jen doufat, že alespoň na něco škola uvolní peníze. Na tom, že by se měla na záchody rozmístit zrcadla, se shodli snad všichni. Diskutovalo se i o vztazích mezi učiteli a žáky. Většina žáků ocenila úpravy provedené ve školní budově. Vedoucí těchto zasedání jsou paní učitelky Martina Štěrbová a Ivana Holá. Takže pokud byste se chtěli na něco zeptat, můžete se na ně obrátit. Ondřej Šebestík, 9.A Hvězda nad Betlémem Pozvánka na vánoční koncert Vánoce se nám kvapem blíží, a tím pádem vrcholí i přípravy na vánoční koncert naší školy. Letos se chystá několik změn. Koncert se nebude konat v aule školy ani v koncertní síni Sv. Trojice, ale pro velký zájem diváků se přesouvá do Divadla Fráni Šrámka. Ve čtvrtek 16. prosince v 18.30 se Pískem rozezní uklidňující vánoční melodie. Koncertem budou provázet členové dramatického kroužku paní učitelky Vojtěškové, kteří budou celý vánoční příběh po jednotlivých částech vypravovat. Hudební podobu biblického vyprávění ztvární sbory 1. a 2. stupně naší školy pod vedením paní učitelky Halamové, pana učitele Lichtnegera, pana zástupce Přiba a dalších učitelů 1. stupně. První stupeň si připravil sedmnáct písní a samozřejmě nebudou chybět například Nesem vám noviny, Pásli ovce Valaši nebo Dej Bůh štěstí. Sbor druhého stupně představí dvanáct skladeb a kromě těch známých, jako jsou třeba Narodil se Kristus Pán, Chtíc abys spal nebo Hvězda betlémská, zazpívá několik nových a také čtyři cizojazyčné. Nejsme přeci jazyková škola pro nic za nic. Nezapomeňte, že vstupenky jsou ještě v prodeji za 40 Kč na druhém stupni v kanceláři školy a na prvním stupni u zástupce ředitele. Beáta Veisová, 9.B Takže na shledanou v divadle. Přejeme příjemný zážitek! Sportovní zprávy Házenkáři vyhráli V úterý 5.10.2004 se na hřišti TJ Spartak MAS Sezimovo Ústí sehrál krajský přebor v házené. Naši chlapci vyhráli. Děvčata vyhrála štafetu Ve středu 11.11.2004 se konalo OF ŽSL v plavání. Družstvo naší školy obsadilo skvělé 1. místo. Skvělé umístění v ping pongu Ve středu 3.11.2004 sehrála 2 družstva naší školy OF ŽSL ve stolním tenise. Děvčata vyhrála, chlapci skončili druzí. 4. místo v okresním kole Dne 21.10.2004 se uskutečnilo okresní kolo v házené dívek. Naše děvčata obsadila 4. místo. Chlapci vybojovali 3. místo Ve Sportovní hale se konalo OF ve florbalu. V konkurenci 7 družstev obsadili naši žáci celkově 3. místo. Jan Mikšátko, 8.B Den otevřených dveří na ZŠ E. Beneše Dne 10. listopadu se uskutečnil na naší škole ZŠ E. Beneše Den otevřených dveří. Mraky rodičů zanechaly práce a vyrazily do ulic za jediným cílem – vidět své děti v akci. A my - dopisovatelky školního časopisu-jsme si na ně počkaly a zeptaly se jich na to, co nás zajímá. Maminka, která navštívila školu i se svým dítětem Proč jste dnes navštívila naši školu? Jdu se sem podívat, protože mám děti ve školce a chtěla jsem vidět školu, kam bych příští rok ráda zapsala své děti. Co se Vám líbí na naší škole? Líbí se mi změna celé školy, protože dříve jsem ji také navštěvovala a zdála se mi taková jednotvárná. Teď se rozhodně vylepšila, zaujaly mě například barevné zdi…. Paní J. Vávrová Už jste se někdy byla podívat v naší škole? Ano, jsem zde podruhé. Líbí se Vám, jak zde probíhá výuka? Ano, způsob výuky se mi líbí. Do jaké třídy chodí Vaše dítě? Já mám dítě ve 4.A. Je to jedna z tříd, kde rodiče pomáhali při jejím vylepšování. Myslím, že jsme pro děti připravili lepší pracovní prostředí. Pomohla jste také Vy sama s úpravou třídy? Já jsem přispěla jen finančně. Trochu! (smích) Máte nějaký nápad, co ve škole ještě změnit? Podle názoru mého dítěte bych udělala malé změny v jídelníčku. Na naši školu se přišla podívat i studentka učitelství na UK v Praze. Chtěla by své dítě zapsat k nám. My jako žákyně této školy si myslíme, že neuvažuje špatně. Zeptaly jsme se tedy, jak vidí naši školu ona. Proč jste navštívila naši školu? Chtěla jsem porovnat způsob vyučování na různých typech škol, jak se vyučuje podle osnov obecné školy, základní školy apod. Líbí se Vám nové zařízení školy? Byla jsem se podívat v prvních třídách – tam se mi líbily barevné stěny, v hudební třídě vystavené noty a stupnice, v učebně přírodopisu velké množství vystavených exponátů… Které vyučovací hodiny jste navštívila? Zúčastnila jsem se hodiny českého jazyka v 9.B a navštívila při práci žáky první třídy. Takový byl Den otevřených dveří na naší škole. Přijďte se příště také podívat, jak to u nás chodí. Veronika Suchnová, Eva Přikrylová, 9.A Kroužky na naší škole Jistě všichni víte, že naše škola „je plná“ velice zajímavých kroužků, které třeba ostatní školy ani nemají. A my stejně nemáme dost. Tento rok byla nabídka ještě rozšířena. Objevily se nové kroužky, jako například florbal nebo kroužek, který se jmenuje Zázraky v kuchyni. Chtěl bych vám nyní nabídnout malý přehled nejvíce navštěvovaných kroužků. Zeptal jsem se paní učitelky Kelymanové, ta nám odpovídala jako předsedkyně OCC (občanské sdružení Olymp Centrum Club), které při naší škole existuje a tyto kroužky pro nás organizuje. Keramický kroužek (p. Vlášková, p. Deverová) Tento kroužek se hodně chytil a funguje u nás už mnoho let. Příprava na přijímací zkoušky z ČJ pro 9.třídy (p. Kafková) Příprava na přijímací zkoušky z M pro 9.třídy (p. Štěrbová) Myslím, že se vám tenhle kroužek velmi hodí, když se chcete dostat na gymnázium a jiné střední školy. Florbal (p. Koutník) Tento kroužek se na naší škole opravdu hledal. Takový zájem lidí tu ještě nebyl. Angličtina pro 1. stupeň (p. Schmidtová, p. Vojtěšková, p. Brůžková, p. Zemanová L.) Určitě je dobré naučit se angličtinu co nejdřív. Doučování z ČJ pro 2.st. (p. Kalábová) Čeština nikdy neuškodí. Výtvarná výchova (p. Zemanová R.) Málokterého žáka nebaví kreslit. A na závěr trochu hudby: Písečtí pištci (p. Přib, p. Přibová) Hra na flétnu (p. Přib) Hra na kytaru (p. Lichtneger) Hudba je přece krásná! Tak, to bychom měli. Vybrat si může opravdu každý. Mě ještě zajímalo, co se vůbec skrývá pod názvem Zázraky v kuchyni. Zázraky v kuchyni Je to velice zajímavý kroužek. Jak jsem poslouchal paní učitelku Rajtmajerovou, stojí to určitě za to. Už se tam pekl dort, připravovala jahodová směs a další pochoutky. Paní učitelka vždy určí, co si slečny kuchařky nebo páni kuchaři mají přinést na další dvouhodinovku. Taky si někdy všichni nakoupí společně. „Zatím se nám všechno daří, jsem velice spokojená. Doufám, že se ještě někdo přihlásí,“ řekla paní učitelka Rajtmajerová, když jsem na ní vyzvídal. Na konci hodiny je samozřejmě vždycky ochutnávka vyrobených „zázraků“. Hodně zábavy a prima zážitků ve volném čase! Martin Rutrle, 6.A Otázky: Chodíš ve škole na nějaký kroužek? Baví tě tam chodit a proč? Chtěl(a) bys mít na škole nějaký kroužek, který tady ještě není? Odpovědi žáků: Simona Kubišová, 6.B „Tento rok chodím na kreativní psaní,‘‘ říká Simča. „Ano, baví mě tam chodit, protože ráda píšu slohy,“ odpověděla Simona. „Chtěla bych tady mít stolní tenis.“ Ina Löffelmannová, 6.A „Chodím na výtvarnou výchovu,“ říká Ina. „Ano, chodím tam ráda, protože děláme zajímavé věci, například malujeme na sklo.“ „Ani mě nic nenapadá, takže asi nic,“ dopověděla Ina. Jakub Srnka, 6.A „Ano, chodím na florbal,“ říká Jakub. „Ano, je to dobrý sport.“ „Mně je to jedno,“ dokončil Jakub. Ivana Smolová, 7.D „Ano, chodím do sboru,“ říká Ivana, „ protože mě baví zpívat.“ „Nevím, možná házená,“ odpověděla Ivana. Jitka Říhová , 6.A „Chodím hrát na flétnu,“ odpověděla Jitka. „Ano, baví mě to, protože na ni hraju už dlouho.“ „Ani bych tady žádný nový kroužek mít nechtěla,“ odpovídá Jitka. Tomáš Trobl, 6.D „Chodím na florbal, docela mě to baví, protože jsem dříve hrál hokej,“ říká Tomáš. „Žádný kroužek bych tady zatím mít nechtěl.“ Nikola Kubešová, 5.B „Ne.“ „Vlastně na češtinu, není to nic moc.“ „Asi bych tady žádný kroužek mít nechtěla,“ svěřila se nám Nikola. Radka Famfulová, 5.B „Ne, na žádný kroužek ve škole nechodím a ani o tom neuvažuji,“ sdělila Radka. Martin Soukup, 6.B „Ne, ale chtěl bych chodit ve škole na basketbal,“ říká Martin Barbora Arnicanová, Eva Brücklerová, 6.A Žijete kulturně? (Odpovídala zástupkyně pro 2. stupeň, paní Jaroslava Šáchová.) Ráda bych s Vámi udělala malý rozhovor ve formě dotazníku pro náš školní časopis. Koukám, že jsem si na sebe doslova upletla bič. Tuto formu rozhovoru nebo dotazníku, jak jsi sama řekla, jsem pro náš školní časopis navrhla já už v loňském roce, když jsem se ještě na jeho vydávání podílela. No, nevadí, tak se do toho pustíme. Kterou knihu právě čtete a jak se Vám líbí? Právě čtu nový školský zákon. Nelíbí se mi, mám k němu výhrady. Ale asi se mě ptáš na beletrii, čtu ráda, musí to však být něco lehčího, abych si přitom odpočinula. Máte nějakého oblíbeného spisovatele? Oblíbené spisovatele snad mám taky, přečetla jsem téměř všechno od Miroslava Ivanova, je to literatura faktu. Vzpomínám si, že jsem se nahlas smála u Báječných let pod psa od Michala Viewegha, ale teď už ho moc nečtu, má jiné názory než já. Je nějaká kniha, ke které se stále vracíte? Máme takovou domácí kultovní knihu. Jmenuje se Fotbalová horečka a je to autobiografický příběh Nicka Hornbyho, a tak v ní hledám návod na soužití se třemi fotbalisty. I ostatní knihy Hornbyho jsou pěkné a plné humoru. Navštěvujete ráda kino nebo spíš divadlo? Do divadla chodím častěji. Trochu se stydím, mám pocit, že už ani nevím, kde kino v Písku je. Ale film, který se mi líbil, a to trochu souvisí i s předchozím tématem, byl natočený podle Pagnolovy knihy Jak voní tymián. Je to snad jediný film, který se podle mě vyrovná své knižní předloze. U jiných ten pocit nemám, film za knihou vždycky pokulhává. Na čem jste byla naposledy v divadle a jak se Vám to líbilo? Naposledy jsem byla v divadle Ypsilon na představení Praha stověžatá. Teď se těším do Národního na Lucernu, bude to pohoda, miluju pohádkové motivy. A jaké se Vám líbí filmy? Líbí se mi současné české filmy – Želary, Rok ďábla, Musíme si pomáhat, Rebelové – a samozřejmě filmy z šedesátých let – Lásky jedné plavovlásky, Starci na chmelu, Žert, Homolkovi. Jaký je Váš oblíbený režisér? Režisér? Nevím, asi řeknu klasiku – Miloš Forman, toho si vážím. Sledujete ráda nějaký televizní pořad? Nechtěla bych použít ,,otřepanou frázi“, ale je to tak, sleduju publicistiku, někdy cestopisné pořady a sport, hlavně fotbal. Z filmů spíš příběhy, abych nad tím nemusela moc přemýšlet. Máte ráda hudbu? Radši českou nebo zahraniční? Jednoznačně českou. Přiznám se, že i v písničkách poslouchám spíš slova a hudba pro mě jenom dokresluje text. Mám ráda takzvané písničkáře – Nohavicu, Dobeše, Kryla. Chodíte ráda na výstavy? Výstavy obrazů přímo miluju. Líbí se mi Schikanederovy obrazy z uliček staré Prahy. Nádherná byla Brožíkova výstava ve Valdštejnské jízdárně. Nedávno jsem v Praze obešla všechny expozice České národní galerie. Byla to docela fuška, je totiž umístěna v několika různých budovách. Překvapila mě i samostatná výstava Mikuláše Medka. I když abstrakci nemám moc ráda, jeho obrazy jsou nádherné. Je nějaký malíř, který se Vám líbí? Pravidelně chodím na vernisáže a výstavy akademického malíře Jana Kunovského. Jeho obrazy se mi sice moc nelíbí, ale chodím poctivě, je to můj kamarád. Chodíte ráda na koncerty? Naposledy jsem byla v Praze na koncertě Rolling Stones. Byl to obrovský zážitek. Zkoušela jste se někdy sama věnovat umění – psát básně, povídky, malovat nebo složit písničku? Zkoušela jsem to asi jako všichni v pubertě. Byly to takové ty stesky, proč mě nemá rád, proč má rád jinou, proč zrovna já mám pihy a tak. Byly to hodně nepovedené básničky, hned jsem je vyhodila. Děkuji za rozhovor. Jana Samšuková, 7.A Cestování po Anglii podruhé Vítám všechny příznivce Anglie a dovoluji si vás pozvat k malému nakouknutí pod pokličku našich bohatých zážitků z cestování po Anglii. Ráda bych vás dnes seznámila s dvěma pozoruhodnými místy, která jsme minulý školní rok navštívili, a zároveň tak nalákala ty, kteří stále ještě váhají, zda se do Anglie vydat či nikoliv. Mně osobně se nejvíce líbil Stonehenge, který patří mezi jednu z nejslavnějších a velmi ohromujících staveb na světě. Leží na otevřené wiltshireské krajině, v samém srdci jižní Anglie. Pro většinu lidí je tato zvláštní stavba stále velkým otazníkem, protože se dodnes nepodařilo rozluštit její opravdové tajemství. Stonehenge začal vznikat kolem roku 3300 př.Kr. Nejprve byl vybudován velký příkop s několika dírami a s jedním menším kamenem uprostřed. Jeho opravdová tvář se po mnoho let měnila, protože většina kamenů byla za tu dobu přenesena a rozebrána. Až kolem roku 2000 př.Kr. teprve dostal stálou podobu. Nyní necelá polovina kamenů chybí, nebo je nadobro ztracena či porostlá trávou. Původně byl tvořen kolem dokola pětimetrovými pískovcovými balvany, na jejichž vrcholech ležely další kameny. Uprostřed se nalézaly dva menší kruhy a úplně uvnitř velký pískovcový oltář. Dále jsme navštívili „královninu chatu“. Windsor je již po staletí nejvýznamnějším venkovským sídlem britských panovníků. Jsou tu přijímány významné návštěvy a pořádají se tu některé akce pro vybranou společnost. Tyto podmínky musí samozřejmě návštěvníci plně respektovat. Ale i běžní turisté mohou vidět prostředí královského sídla s honosnými interiéry. Obsahují velké sbírky obrazů, nábytku a množství dalších uměleckých děl. Velmi významnou částí Windsoru je kaple Sv. Jiří, ve které jsou pohřbeni i někteří angličtí králové. V kapli se každoročně scházejí držitelé podvazkového řádu, nejvyššího řádu anglických rytířů. Po zasedání a bohoslužbě následuje slavnostní průvod, kterého se zúčastňují také členové britské královské rodiny. Ještě váháte, zda tuto nádhernou a zajímavou zemi navštívit? V dalším čísle časopisu vám velice ráda ukážu další pozoruhodná místa Anglie. Martina Hroudová, 8.A Výprava do Auwiesenu V tomto čísle časopisu se na jiných stránkách věnujeme kroužkům, které můžeme u nás ve škole navštěvovat. Některé kroužky se mohou dokonce pyšnit svými úspěchy, a to nejen u nás ve škole či v Písku. Nabízíme vám tedy výlet s Píseckými pištci, který vedl až za hranice naší republiky. Konečně přišel tak očekávaný den. V sobotu 30. října ve 14:15 jsme se všichni členové souboru Písečtí pištci sešli, abychom mohli společně odjet na vystoupení do rakouského městečka Auwiesen. Měli jsme předvést písničky, které jsme si nacvičili. Nasedli jsme do autobusu. Pan učitel Přib vybral naše pasy a už jsme si to svištěli směrem do Rakouska. Po hodině jízdy jsme dojeli k hraničnímu přechodu s Rakouskem. Na českých hranicích nás pustili bez kontroly, ale na rakouských hranicích už nás pasová kontrola prověřila. Pak už jsme směřovali k rakouskému městečku Auwiesen. Po únavné cestě jsme dorazili do očekávaného Auwiesenu. Byli jsme mile uvítáni a dostali jsme občerstvení a balíček se sladkostmi. Potom jsme se převlékli do našich dobových kostýmů. Někeré kostýmy jsou gotické a jiné renesanční. Na mši v kostele jsme na uvítanou zahráli fanfáru. Pak jsme hráli písničky staré, ale i novější. Vystoupení se nám povedlo. Lidé byli nadšení a tleskali nám. Za vystoupení jsme dostali dárek. Byla to bonboniéra, kterou jsme si v autobuse rozdělili stejným dílem. Když jsme si sbalili věci, nasedli jsme do autobusu, kde nás pan učitel pochválil, protože se nám vystoupení povedlo a lidem se líbilo. Po dlouhé době jsme dojeli na hranice, někdo usínal, protože bylo hodně hodin. Kilometry rychle ubíhaly. Po vyčerpávající jízdě autobusem jsme dojeli konečně domů. V Auwiesenu se nám líbilo, protože jsme měli úspěch a lidé nám hodně tleskali. Jsme také rádi, že jsme se souborem mohli poznat městečko v Rakousku. Už se moc těšíme, až zase někam pojedeme. Na další schůzce nás pan učitel Přib ještě jednou pochválil a řekl nám, že dostal e-maily, kde nás všichni chválili. Dokonce nás pozvali na další návštěvu. Členky souboru B. Nosková, A. Rybáková, 6.A Život s Helenou Filmová recenze Chcete strávit prima odpoledne a ještě si u toho natrhnout bránici smíchem? Tak se podívejte na nový film Garryho Marshalla, režiséra filmů Pretty Woman a Nevěsta na útěku, Život s Helenou, kde hlavní roli ztvárnila Kate Hudson. Slečinka Helena Harris si žije svůj bezstarostný život plný módních přehlídek, šminek a divokých večírků. Pracuje totiž v exkluzivní manhattanské modelingové agentuře a její kariéra slibně stoupá... Avšak stačí jeden sestřin telefonát a život se Heleně otočí naruby – bude se totiž muset postarat o své dvě neteře a jednoho synovce. Břišní svaly si posílíte právě ve chvíli, kdy Helena započne svou změnu dámičky v supermámu. Chvíli jí potrvá, než pochopí, že noční „pařby“ a ranní vstávání s dětmi moc dohromady nejdou. Velkou a vítanou pomocí se proto pro Helenu stává švarný ředitel školy... Nemusíme snad popisovat, jak se situace vyvine dále, že ne? O zábavu ve filmu se postará především nejvtipnější ,,trojlístek“ dětí - Audrey (15), se kterou mlátí puberta, a skuteční sourozenci Sarah (5) se svým věrným plyšákem ,,Hrošíkem“ a nekompromisní Henry (10) se svou želvou. V klidu vás nenechá ani ,,nejlepší máma pod sluncem“, Helenina mrzutá sestra Jenny (Joan Cusack), a sousedka v novém domě, která nikdy neváhá přispěchat na pomoc s baseballovou pálkou. A tak jestli nemáte večer co na práci a potřebujete se dobře naladit, určitě se zajděte mrknout na tuhle romantickou komedii. Veronika Suchnová, Veronika Burešová, 9.A Čokoládová BEYONCÉ Tahle čokoládová kráska, celým jménem Beyoncé Giselle Knowles, jedna ze tří členek super úspěšné kapely Destiny‘s Child, se už nějaký ten pátek snaží prorazit na sólové dráze. A musíme uznat, že se jí to daří víc než skvěle! Na loňském předávání cen MTV music awards shrábla rovnou tři ocenění. Dobývá tedy nejen vrcholy hitparád, ale i klučičí srdce! Tahle dvaadvacetiletá rodačka z texaského Houstonu se dá nazvat dítětem štěstěny. Od malička bylo totiž jasné, že má tato dívka v hrdle dynamit. A díky podnikatelským schopnostem jejích rodičů, Matthewa Knowlese a Tiny Knowles, měla Bee (tak jí přezdívají) prakticky první stránky časopisů rezervované pěknou řádku let dopředu. Hravě přeřvala všechny děti v parku a při kostelních mších zpívala s takovým nasazením, že ostatní členové souboru začínali trpět komplexy. A tak když v 8 letech potkala novou kamarádku LaTaviu Robertson, později ještě LeToyu Luckett a v roce 1992 se k triu připojila Beyoncina sestřenice Kelly Rolland, byla úspěšná skupina na světě. Hudební kritici i fanoušci byli nadšením bez sebe. Destiny’s Child bodovaly v hitparádách a už první CD s názvem Destiny’s Child bylo úspěšné. Bee se stala vůdcem kapely a skládala a psala většinu skladeb. Po dalších úspěších však nastala i změna ve složení kapely. K Beyoncé a Kelly se přidala Michell Williams a LaTavia s Le Toyou odešly. Slávě skupiny to však neuškodilo. Členky se ale rozhodly dát si na chvíli pauzu a rozjet svou sólovou dráhu. Nikdo nepochyboval, že nejlépe na tom bude Beyoncé. Její otec se zhostil funkce manažera a matka se starala o její garderobu. Dá se říct, že část svých fanoušků si získala právě kvůli svým oblečkům. Další její doménou je tanec. A když ho spojí se svým skvělým zpěvem a krásným vzhledem, je jasné, že se musí stát opravdovou hvězdou. Vydáním desky Dangerously In Love jenom všem potvrdila, jak je zatraceně dobrá. Určitě každý znáte hit Crazy In Love, na kterém spolupracovala s raperem a zároveň se svým přítelem Jayem-Z, nebo singl Baby Boy, který vytvořila společně s Seanem Paulem. Bee také zazářila ve filmech Austin Power in Goldmember nebo The Fighting Temptations. Na jejích úspěších mají teď podíl i šéfové reklamních kampaní. Stala se totiž tváří PEPSI a kosmetické značky L`Oreal. Tommy Hilfiger ji také angažoval na propagaci parfému True Star. Téhle snědé krásce se zkrátka v poslední době velmi daří a ještě o ní zaručeně hodně uslyšíme - ať už jako o člence skupiny Destiny’s Child, která se mimochodem chystá vydat nové CD, nebo jako o veleúspěšné sólové zpěvačce! Veronika Suchnová, Veronika Burešová, 9.A Mažoretky Písek Sport, který jsem si vybrala není zase tak obvyklý. Poprvé jsem ho zpozorovala v televizi a velice jsem si ho oblíbila. Maminka se dozvěděla o konkurzu, který se konal v Kulturním klubu města Písek. Zeptala se, jestli bych to nechtěla zkusit. Neváhala jsem a konkurzu se zúčastnila. Učili nás, jak správně pochodovat a držet tělo. Vzali asi šest náhradnic, mezi kterými jsem byla i já. Nakonec jsme však vydržely pouze dvě dívky. Postupně se však konaly další konkurzy a přibíraly se nové a nové náhradnice. Jako v každém sportu musí i mažoretky pravidelně trénovat. Tréninky máme jednou týdně a trvají dvě a půl hodiny. Mažoretky se nejdříve rozcvičí a potom dodělávají sestavu. Někdy se také pilují části sestavy, které se moc nevedou. Sestavy jsou pochodové a pódiové. Mažoretky cvičí buď s hůlkami, nebo s třásněmi. Při vystoupeních musí být pěkně oblečené. K hůlkám patří modrožluté kostýmky a k třásním, tzv. „pomponům”, červenožluté. Celkový vzhled doplňují bílé kozačky nebo lodičky. Pro mažoretky se pořádají nejrůznější soutěže a mistrovství. Ta trvají většinou dva dny. První den se představí mažoretkové skupiny a cvičí se pochodové skladby, druhý den pódiové. Odměnou mažoretkám je potlesk spokojeného publika, v soutěži pak hodně bodů a postup do dalšího kola. Dominika Jozová, 6.A Terne čaja Terne čaja zpívaly pěkně už jako malé děti a chodily do romského pěveckého souboru, který pracoval pod vedením pana Matěje Šarközyho. Kam přišly, tam mívaly veliké úspěchy. Až po 16 letech se setkaly už jako maminky v roce 2002 v Divadle Pod čarou a zazpívaly krásně znovu. Bylo to osm zpěvaček a jeden kytarista, Silvie Mižigárová, Simona Klejová, Věra Mižigárová, Tatiana Mižigárová, Radka Bandyová, Margita Dudiová a Ivona Mašková, na kytaru je doprovodil Miroslav Mižigár. Terne čaja roztleskaly celý sál. Obecenstvu připomněly, jak krásně zpívaly v dětství. Obecenstvo se dalo do tance a do zpěvu. Dva roky uběhly jako voda a v souboru zůstaly už jen čtyři zpěvačky, nejlepší zpěvačka Petra Čonková a z ostatních Silvie Mižgárová, Simona Kalejová a Radka Bandyová. Tato čtveřice vystupovala na Česko – německém festivalu v Dražíči, který se konal 1. května 2004 u příležitosti vstupu České republiky do Evropské unie. Také zde sklidily velký úspěch. Terne čaja zpívají stále a rozdávají každému radost. Michal Mižigár, 8.D Víte, co je ekostopa? Když se řekne ekologie, většině lidí se asi zrovna nerozzáří obličej. Dokážu si živě představit vaše otrávené obličeje, ale přece jenom to slovo ukrývá mnohem víc, než je na první pohled vidět. Nejdříve si určitě každý představí několik ekologů, kteří se přivázali řetězy ke stromům, aby zabránili jejich pokácení. I toto je jeden ze způsobů, ale existují i mnohé jiné a daleko méně nebezpečné. Základem může být třeba to, že až dočtete tenhle časopis a budete ho chtít vyhodit, tak neskončí v netříděném odpadu, ale odhodíte ho do kontejneru na papír. Možná, že právě teď jste zachránili strom! Zdá se to snad divné, ale může být. Kdyby totéž udělali lidé na celém světě, zachránilo by se třeba i několik hektarů lesa. Pokud vás les nezajímá, udělejte si o víkendu vycházku do přírody, vylezte třeba na Jarník a podívejte se, jak může být i v tomto období les hezký. Pokud chcete udělat něco navíc, možná by vás zajímalo jak. Můžete navštívit několik internetových stránek, jako jsou třeba www.ekolist.cz, www.ekodum.cz nebo například www.hraozemi.cz. Na posledně zmíněné se mimo jiné dozvíte jakou zanecháváte ekostopu. Nejdříve se podrobíte testu, nemusíte se bát, není tam nic osobního, potom vám prozradí, jak na tom jste. Pro vaši informaci mně vyšly 3 Země, což znamená, že pro svůj způsob života bych potřeboval ne jednu, ale tři zeměkoule! Zkuste si, jak je to s vámi! Zjistíte, že téměř vším, co děláte, se zde nějak podepisujete. Dále se můžete podívat na informace o různých ekoorganizacích, prozradí vám například, kolik mají členů, v kolika zemích existují, někdy to jde až do statisíců. A samozřejmě nechybí kontakt a internetová adresa. O ekologii se zjevně zajímá i naše vláda, a proto vám dala možnost navštívit na této stránce i naši ekobudoucnost při zachování udržitelného vývoje. Stačí jen pozměnit své zvyky a můžeme se mít všichni o něco lépe. Jan Klátil, 9.A VÍTE, ŽE… v lidském zátylku jsou svaly, které kdysi dokázaly hýbat ušima. nejen hadi, ale i člověk během života několikrát změní kůži. Nejtenčí vrstva pokožky se obnovuje každý měsíc. Průměrný jedinec za život „odhodí“ přes 18 kg odumřelých částeček kůže. zatímco čtete tuto větu, naráží do vás přibližně 100 miliard molekul vzduchu. vepř patří mezi deset nejinteligentnějších zvířat a je jedním z nejčistotnějších, když se mu poskytne dostatek místa. pohozená plechovka se v přírodě rozpadne asi za 100 let. kůže ledního medvěda je černá. Zato jeho srst je prakticky bez pigmentu, a tak sluneční paprsky procházejí k pokožce bez zábran. V tmavém těle se akumulují a díky tomu dokáže huňáč snášet extrémní teploty. slonímu mláděti trvá šest měsíců, než se naučí používat chobot. nejběžnějším zvukem, který vydává člověk, je hláska „a“. Neobejde se bez ní žádný jazyk. v Dánsku žije víc čuníků než lidí. na americké univerzitě srovnávali projevy politiků ze 2. světové války. Objevili, že Hitler používal zájmeno „já“ po každém 53. slově a Mussolini po každém 83., Rooseveltovi stačilo jednou za 100 slov, Daladierovi jednou za 234 slov a Chamberlain na sebe upozornil jen po každém 249. slově. Beáta Veisová, 9.B Romština je můj rodný jazyk Kolem nás žijí menšiny, mimo jiné také Romové. Co kdybychom se naučili trochu romsky? dobrý den na shledanou jak se máš jak se máte ty on lačho džives ač devleha sar džíves sar dživen tu jov ona její jeho my vy oni joj lakro, lakero leshro, leshero amen tumen jon Romská pověst v romštině v češtině Jefkhar khere pre Slovensko Pes ulˇija čajori. A la čajora has dandoro Andro mujoro. A e romni oda našminlas Oda te phenel avri. Andro jekh berš E romni oda phendža A e čajori muja. Te by promni oda naphendža E čajori by šaj ujahas věžkos . Jednou doma na Slovensku se narodila holčička. A ona měla zoubek v pusince. A cikánka to nesměla říct. Do jednoho roka cikánka to řekla a holčička umřela. Kdyby to cikánka neřekla, holčička by mohla být věštkyní. Michal Mižigár, 8.D Ovocné pyré se šlehačkou Ingredience: půl kilogramu ovoce ( maliny, jahody, pomeranče, broskve, banány ) 0,12 l smetany 2,5 dkg cukru Postup: Po očištění ovoce nakrájíme, nasypeme do mixéru a rozmixujeme. Poté přilijeme smetanu a nasypeme cukr. Hotové pyré dáme do misek, okyselíme několika kapkami citronu a ozdobíme šlehačkou nebo pěnou ze dvou bílků, 3 dkg cukru a 2,5 dkg pomerančů. Ondřej Slabý, 9.A Shrek 2 My favourite film is Shrek because it's a cartoon and it's very funny and beautiful.Three hundred artists, animators and technicians made the film and it took three years to make. The film it's 92 minutes long. Shrek is an animated film. I like this film because... It is very funny and romantic. It's got very good plot and story. I love this film and I can see it every time. About Shrek 2 At the end of Shrek 1 Shrek married Fiona and at the beginning of Shrek 2 they come back from their honeymoon. Then somebody visits them. Fiona's mother and father want to see her and her husband. Fiona decides to go but Shrek doesn't want to. When they arrive in the kingdom far, far away, everybody is shocked. Everybody thinks that the Prince Charming rescued Fiona and that she is beautiful. Fiona's mother knows her daughter is happy but her father is angry. Because many years ago he promised a fairy godmother that her son would marry Fiona. Fairy godmother wants to destroy Fiona's marriage and she wants her for her son, Prince Charming. King Harold must find the killer and pay the murder. The murderer is the Puss in Boots. But he doesn't kill Shrek. Then Shrek gets an idea. He visits the fairy godmother and steals one of the magic potions. It's called "Happily every after". The donkey tastes it and then Shrek drinks all. Next day in the morning Shrek is handsome, Fiona is beautiful and the donkey is a horse. Shrek wants to see Fiona and goes to the kingdom. Before Shrek gets to the kingdom, Prince Charming is the first. He tells Fiona he is a new handsome Shrek. And the real Shrek can't go in the kingdom. Then police arrest Shrek, the donkey and the Puss in Boots. Fortunately Fiona and Shrek have many friends from the swamp. They rescue them from prison and Shrek goes into the kingdom with Big Gingebread Boy. Shrek rescues Fiona from Prince Charming and his mother and everybody lives happily forever. The actors A lot of famous actors are in this film. You don't see them, but you hear their voices! Shrek is played by Mike Myers, Fiona is played by Cameron Diaz, the donkey is played by Eddie Murphy, Puss in Boots is played by Antonio Banderas and there are many others. The film is directed by Andrew Adamson, Kelly Asbury and Courad Vernon. The music is by Harry Gregson-Williams. Ivana Forejtová,9.A Britney Spears Britney Spears is BACK!!! Recently she had some problems but now she is again successful. She released her fourth CD – it’s called In The Zone. She is now on tour around the whole world. If you like fast dance music, hip hop but also slowly ballads, you will like this CD. Namely Britney has got a new image. She isn’t already a good girl and the teenage star. Britney Spears is 22 years old. When she was small, she already acted on TV. And when she was 17, she released her first album – Baby One More Time. It was very very successful and Britney became a Pop Teenage Star. But this new CD is better than three previous albums. The first single Me Against The Music is a good dance song. Madonna did this song with Britney. The second single Toxic was successful in all European and American charts. But my favourite song is Everytime. It’s a slow sad ballad about her separation with Justin Timberlake. Britney apologizes to him with this song. She sings this song very seriously and with the real feeling. So if you are in trouble, this song will make you sad and you might start crying. You know this single from radios and you can see the videoclip. I like the song very much. Althought it’s a sad song, I like it. You can hear good bells in the song and Britney sings very well. Maybe I like it because I have beautiful memories on it. I have danced on it and it has been a beautiful moment. Maybe because of this song. This song is very high in the charts and it was even number one. I recommend you to buy this album. It’s full of good songs and Everytime is one of them. Veronika Burešová,9.A Cameron Diaz Cameron Diaz ist im August in San Diego in California geboren. Sie ist 32 Jahre alt. Ihre Schwester heißt Chimene. Sie war auch ein Modell. Sie gehört zu den bestbezahlten Filmschauspielerinnen in Hollywood. Justin Timberlake ist ihr Freund. Er ist ein Sänger. Sie gehört zu den schönsten Frauen in der Welt. Sie hat pazifikblaue Augen, samtweiche Haut und sonnenblonde Haare. Die Filme mit Cameron Diaz kennen die Leute in der ganzen Welt. 1994: „Die Maske“ - das war ihr erster Film – eine Komödie. 1997: „Die Hochzeit meines besten Freundes“ - mit Cameron Diaz spielte Julia Roberts. 1998: „Verrückt nach Mary“ 1999: „An jedem verdammten Sonntag“ – Football – Drama. Cameron zeigt, dass sie auch fiese Charaktere spielen kann. 2001: „Vanilla Sky“ – Psychothiller. In diesem Film spielte auch Tom Cruise. 2002: „Gangs of New York“ - Cameron verführt als schöne Taschendiebin Leonardo Di Caprio. 2003: „3 Engel für Charlie“ - sie spielte mit Lucy Liu und Drew Barrymore. Cameron versuchte auch zu synchronisieren. Sie synchonisierte Prinzessin Fiona im Zeichentrickfilm „Shrek“. Hoffentlich wird Cameron auch Glück in ihrem Privatleben finden. Andrea Kovářová, 9.B Robbie Williams Ist am 13.2.1974 in England in Stoke-on-Trent geboren. Er heißt Robert Peter Maxmilian W. und hat eine ältere Schwester Sally. Seine Mutter heißt Jane und sein Vater Pete. Als Student spielte er im Theater. Seine erste Music Gruppe war „Take That“. Dort hatte Rob viele Probleme mit anderen Sängern. Nach fünf Jahren ging er weg. Dann hatte er wieder Probleme mit seinen Managern, weil er ihnen nicht genug Geld bezahlte. Später sang er allein mit seiner Band. Heute hat er dreizehnmal den BRIT AWARDS gewonnen. Bis heute gab er sechs CDs raus. Sie heißen: Escapology Sing when you´re winning Life thru a lens I´ve been expecting you Soundtrack zum Film Story of knight Soundtrack zum Film Bridget Jones´s Dairy Am 18.10.2004 kommt seine neue CD „Great Hits“ raus. Er schloss einen Vertrag mit der Gesellschaft EMI ab. Robbie bekam 80 Mill. Pfund dafür. Er ist sehr berühmt und viele Zeitungen schreiben über ihn. Er hatte und hat viele Freundinnen. Seine Familie bleibt in England und Rob lebt mit drei Hunden in den USA. Pavla Peřinková, 9.B