ZDE - 3zsberoun

OBČASNÍK 3. ZÁKLADNÍ
ŠKOLY BEROUN
ROČNÍK IV, ČÍSLO 2
G ULÁ Š
SEX, MNIŠI A BAMBUSOVÉ TYČE
UVNITŘ TOHOTO
VYDÁNÍ:
Jestli Guláš nečtete systeMÉ JMÉNO JE
JAROSLAV
KRASNIČAN
2
HAČIKÓPŘÍBĚH PSA
4
PODÁVÁ SE
ČAJ!
5
JAPONSKÁ POPULÁRNÍ HUDBA
9
TROŠKU UVOLNĚNÍ DÍKY JÓZE
10
UČITELÉ Z
TROJKY A ČÍNSKÁ KUCHYNĚ
11
MUŽI V ČERNÉM?
11
JAPONSKÉ MOTORKY
14
HOŘÍ!
maticky (článek po článku),
tak jste možná jedni z těch,
co skočili po tomto článku
jako po prvním. A proč?
Kvůli jeho názvu. Nevím,
jestli jste to již slyšeli, ale
když vás někdo napadne (a
zrovna nemáte po ruce pepřák, nebo neovládáte bojové umění) tak se doporučuje neřvat POMOC, ale HOŘÍ
nebo třeba právě ten SEX.
Že vám to zní nelogicky?
Ale kdepak, když se nad tím
zamyslíte, dává to docela
smysl. Jen si představte
jednoduchou modelovou
situaci: jdete nějakou trochu zapadlejší uličkou a
najednou vás někdo chytne
pod krkem. Vždyť ten útočník přímo očekává, že se
budete bránit, a tedy logicky i volat POMOC!
Jenže, když začnete křičet
HOŘÍ (popřípadě naznačíteli k tomu prstem směr, „kde
to hoří“ – pro autentičnost),
útočníka nejenže zaskočíte,
on se pravděpodobně i
ohlédne – čímž vám poskytne dostatek času na útěk.
Přiznám se, že ječet SEX,
bych moc nedoporučovala
(kdoví jestli by si to útočník
nevyložil špatně).
hou stranu byste
výmto výkřikem
mnohem víc než
ním „HOŘÍ“.
Na druho takošokovali
vyřvává-
Další důvodem,
proč nevolat o
pomoc
se
„stereotypním“
pomoc, je lidská
zbabělost. Samozřejmě neříkám, že to platí
o všech lidech,
ale někteří raději předstírají
slepou hluchotu. „Nechci
se do toho zaplést, určitě
by to přineslo jen problémy;
vždyť se mě to netýká; na
světě je spousta lidí, ať pomůže někdo z nich“ – honí
se jim obvykle hlavou.
Pokud však z plna plic zařvete: HOŘÍ, situace se obrátí. Koneckonců, teď se to
už týká všech – nikdo přece
nechce vyhořet. A i kdyby
stejně nikdo na pomoc nepřišel, máte alespoň docela
slušnou šanci, že někdo
zavolal hasiče. Jistě, policie
by sice byla mnohem lepší,
avšak houkání sirén by na
odstrašení vašeho útočníka
mělo bohatě stačit – dodá
totiž historce o ohni úplně
jiný náboj. A ani s tím
sexem to nemusí být tak
úplně špatná taktika. Pravda, hasiče asi nikdo neza-
volá. Ale určitě se najde
parta čumilů, co se přijdou
podívat „co se děje“. A nic
neodežene útočníka lépe
než dav lidí zírající přímo na
něj.
Na závěr svého článku bych
se ráda omluvila těm, kdo
očekávali, že se dozví něco
o bambusových tyčích, čtenářům, co četli článek až
do konce s nadějí, že tu
najdou nějakou zajímavost
o mniších, a nakonec i těm,
kteří si mysleli, že tu bude
něco o sexu nebo o sexu s
mnichy na bambusových
tyčích, bych se ráda otevřeně vysmála za jejich prostou naivitu – koneckonců
tohle je přece školní časopis!
Slečna W.
PO ASIJSKU
Stránka 2
Jaroslav Krasničan
Mé jméno je...
JAROSLAV KRASNIČAN
Ahojky :)
V minulém díle rubriky „Mé
jméno je…“ jsme vám představili malířku Doris Oplovou
a její dokonalé obrazy. Tím
však nekončíme. Dnes se
přesuneme na poněkud
odlišné pole umění, jímž je
hudba.
táta, který sám hraje.
Na co všechno byste dokázal zahrát? Tedy pokud nepočítáme struhadlo a pokličky na hrnce!
Na klávesové nástroje (např.
akordeon, klavír, varhany,
cembalo) a trochu na bicí.
Na co hrajete nejraději?
Na akordeon!
Dá se v dnešní době hudbou
živit?
Ano :-)
Kromě toho, že učíte na
ZUŠ, co v rámci muziky podnikáte?
Tentokrát se naší obětí stal
profesionální muzikant Jaroslav Krasničan. Je absolventem pražské konzervatoře
v oborech hry na akordeon a
skládání. Možná právě proto
mu stačí jediný pohled do
not, aby vám zahrál písničku, kterou v životě neslyšel.
Kromě toho, že vyučuje na
ZUŠ
Václava
Talicha
v Berouně, ho můžete slyšet
i v nejrůznějších hudebních
skupinách a to převážně při
hře na akordeon. A na co
všechno hraje? To už se
dozvíte v tomto rozhovoru.
Dobrý den.
Jsem aktivní muzikant, takže
hraji na různých koncertech,
skládám vlastní muziku,
píšu noty pro vydavatelství…
Je toho víc.
K muzice mě přivedl můj
Jaký byl váš největší trapas
na škole/ na vystoupení/při
výuce?
Když jsem byl vyvolán,
abych sám zazpíval nějakou
písničku před ostatními
lidmi ze sboru. Takže jsem
se ztrapnil svým příšerným
a falešným zpěvem před cca
80 lidmi. Dneska zpívám už
jen před žáky, kteří si zatím
nedovolí mi říct, abych byl
zticha :-)
Zahrát jde všechno pokud
člověk není líný se to naučit .“-)
profesní
Nic mě nenapadá… Ale jestli
jsi si Míšo něčeho všimla,
tak to tady klidně napráskej!
Kde vás můžeme slyšet?
Jsou to různé koncerty, plesy, vernisáže v podstatě po
celé Evropě.
Je něco, co byste nechtěl
hrát? Například styl, či hudba konkrétního interpreta…
Co byste na závěr vzkázal
našim čtenářům?
Asi nejvzdálenější je pro mě
moderní dechovka.
Nejhorší je děják a chemieee!!!! :-)
Jak jste se učil na základce?
Zdroje fotografie:
Myslím, že dobře, trojky
nebyly :-)
www.blog.idnes.cz
Jak vzpomínáte na svá školní léta teď, když jste učitel,
tedy na druhé straně katedry?
Jaroslav Krasničan na koncertu ZUŠ
Muzicírování v atriu
Máte
nějakou
úchylku?
Je něco, co neumíte zahrát?
Ahoj.
Jak jste se dostal k muzice?
Vzpomínám na to často….
Jak jsem se choval a myslel
já ve školních letech a snažím se jako učitel nedělat
nic, co tenkrát vadilo ze
strany kantorů mně. Jestli se
mi to daří, to netuším… :-)
http://www.zusberoun.cz
Majkelina
Stránka 3
PO ASIJSKU
香川真司
Z ofenzívního středopolaře
se stala v "zemi vycházejícího slunce" hvězda.
Možná na hřišti nevyčnívá
svou výškou, ale schopnostmi určitě. Řeč je o japonském ,,zázraku“ Šidnži Kagawovi ( možný je i přepis
Shinji Kagawa, nebo také
japonsky 香川真司 ). Mezi
jeho největší přednosti patří
výborné čtení hry, skvělé
přihrávky a také rozehrávání
standardních situací.
Jeho prvním klubem byla
Cerezo Osaka, ale když už
začal výrazně převyšovat
kvalitu japonské ligy ( 125
zápasů 55 gólů) sáhla po
něm Borussia Dortmund,
která ho v roce 2010
koupila za (ve fotbale)
pouhých 350 tisíc Euro
(zhruba devět milionu
korun). V Borussi si zvykl,
v první sezoně odehrál 24
zápasů a dal na záložníka,
slušných 10 branek. Město
si zamiloval, fanoušci ho
zbožňovali fotbalově se mu
dařilo, tenhle přestup se
opravdu povedl.
V další sezoně odehrál už
drtivou většinu zápasů (41)
a dal patnáct gólů. Dávat
góly nemá v popisu práce,
měl by je spíše připravovat
(hraje v pozici pod
útočníkem, kterého zásobuje přihrávkami), ale přes
to
branky
dává.
V Dortmundu získal dva
ligové tituly, pomohl z něj
udělat fotbalový velkoklub.
Samozřejmě se o něj začaly
zajímat větší kluby. Prvním
impulsem k spekulacím o
přestupu bylo to, že neprodloužil v Borusii smlouvu
která mu měla končit a Dortmund by za něj nedostal ani
euro pokud by ho pustil po
vypršení smlouvy. Jako první
se ozval AC Milán, ale
s nabídkou neuspěl. Dalším
nápadníkem se stal Manchester United. Jejich
manažer – sir Alex Ferguson
se na něj dokonce přijel
podívat na finále poháru
proti Berlínu, ve kterém na
gól přihrál a sám gól dal. To
trenéra ,,Red Devils“ zaujalo. Po tomto zápase se
s ním začal scházet, aby ho
přesvědčil, že United by byly
jedinou správnou volbou.
Vše bylo na dobré cestě, ale
celý přestup se zadrhl na
jediné věci, která býva větši-
nou příčinou většiny sporů.
Tou věcí jsou samozřejmě
peníze. Dortmund za svou
hvězdu
požadoval
minimálně 20 milionu euro
a to se United zdálo příliš
mnoho. Nakonec oba kluby
našly společnou řeč a dohodly se na sumě 16 milónů
euro a Šindži Kagawa
přestoupil do Manchesteru.
V prvním rozhovoru uvedl,
jak ho mile překvapili
fanoušci United, kteří
s týmem cestují po celém
světě, jak ho ohromil stadion a jak skvělí jsou jeho
noví spoluhráči, kteří
dokonce chtějí naučit nějaké
fráze v japonštině nebo japonské zvyky. Zároveň ale
skromně dodal, že si musí
zlepšit v angličtině a že chce
fotbalově růst. Působení
v Manchesteru mu zatím
vychází.
V prvních šesti
utkání stihl dát dva goly.
Fanoušci ho zbožňují, získal
cenu pro nejlepšího Asiata
v zahraničí. Snad jsme
svědky zrození nového Park
Ji Sunga.
Roman Pohl
POSLEDNÝ SYMBOL STARÉHO JAPONSKA– GEJŠA
Slovo pochádza z japonštiny
a označuje profesionálnu
spoločníčku .
Ako vlastne vznikol názov
gejša ?
Gejša vzniklo z 2 slov a to :
„gej“ čo znamená umenie a
„sha“ čo znamená prítomnosť . Teda možeme povedať, že v preklade tomu
rozumieme ako prítomnosť
umenia.
Niečo o nich :
Ako prví predstavitelia gejší
boli muži. Až v polovici 18.
storočia sa stali gejšami
výhradne len ženy a tie boli
charakteristické svojím bielým make-upom a oblečením zvaným kimono . Ich
hlavným poslaním bolo baviť
mužov.Patria
k neodmysliteľnému symbolu Japonska.
Make-up a oblečenie:
Ako som už spomenula gejše používali biely make-up
(farba vyrobená z ryžového
prášku), ktorým si natierali
krk a tvár. Na zvýraznenie
očných liniek a obočia používali čierný uhlík. Pri vlasoch
nechali vždy malý kúsok
Stránka 4
PO ASIJSKU
nezafarbenej pleti, aby ukázali mužom že bielá tvár je
len „maska“. Typickým oblečením gejše je kimono. Ku
kaderníčkam sa chodilo raz
za týždeň a účesy sa volili
podľa ročného obdobia a
taktiež aj podľa veku gejše.
Zvláštný obrat zvaný mizuage :
Keď bola mladá gejša tzv.
gejša učednica dostatočne
známa a obľúbená, mohla
ponúknuť na predaj svoje
panenstvo. Majiteľka čajovne, kde bola mladá gejša
zaregistrovaná začala ponúkať mizuage bohatým zákazníkom gejše a potom
nasledovala dražba. Muž,
ktorý ponúkol najviac peňazí
mal privilegium zbaviť gejšu
- učednicu panenstva.
Súčastnosť:
Tak v súčastnosti sú zkazníkmi gejší hlavne politici,
obchodníci a šéfovia posvetí. Úlohou gejše je konverzovať so zákazníkmi, proste sa
im majú venovať, baviť ich.
Bývajú tiež najaté ako obchodné partnerky. Pre mužov
predstavuje
gejša
úspech – je mužovým
„komplicom“.
Pavlisková Diana
Zdroj:
http://cs.wikipedia.org/wiki/
Gej%C5%A1a
HAČIKÓ-PŘÍBĚH PSA
Ne nadarmo se tvrdí, že pes
je nejlepší přítel člověka.
Sám se o tom kdysi přesvědčil Hidesaburó Ueno, profesor na tokijské univerzitě.
Příběh psa, konkrétně rasy
Akita Inu, se odehrával
téměř před devadesáti lety. I
po tak dlouhé době se na
Hačika v Japonsku vzpomíná.
10. 11. 1923 se na farmě
poblíž města Ódate narodilo
štěně, které se po roce života dostalo do rukou profesorovi na fakultě zemědělství
tokijské univerzity, již zmiňovanému panu Hidesaburóvi.
Mezi nimi vzniklo jisté pevné
pouto. Tak pevné, že profesora už téměř nebylo vidět
bez huňatého malého
pejska, který mu věrně běžel
po boku. Každý den, když
odcházel na vlak do práce,
ho Hači doprovázel. Celá
vlaková stanice Šibuja ho
brzy znala. Nebylo dne, kdy
by nechal odejít svého pána
samotného na nádraží. Večer, když se Hidesaburó
navracel ze svého zaměstnání, už ho netrpělivě vyhlížel.
V květnu roku 1925, tedy po
dvou letech, kdy už Hači
nebyl tím malým štěnětem,
profesor náhle zemřel na
pracovišti. Domů se již nevrátil. Jeho věrný přítel na
něj čekal, stále doufajíc, že
se jeho pán vrátí zpět a když
se tomu tak nestalo, vzali si
Hačika do opatrovnictví profesorovi příbuzní, s čímž se
ovšem nechtěl smířit. Neustále se vracel do domku,
kde prožil se svým pánem
celý svůj poměrně krátký
život, a tak se nakonec dostal do rukou Hidesaburóva
zahradníka, který znal Hačiho už od štěněte. Stále se
však vracel na stanici
v domněnce, že se určitě
profesor vrátí. Chodíval tak
každý den ve večerních hodinách po celých dlouhých
jedenáct let.
Takto významný pes se stal
v Japonsku ikonou oddanosti majitelovi. Když 8. března
1935 ve svých dvanácti letech
zemřel, byl vyhlášen celostátní
smutek, díky jeho smutného
příběh, který znal nespočet lidí
v celém Japonsku. Ostatky Hačika jsou uložené v Národním
vědeckém muzeu v Tokiu.
Hači se stal natolik známým, že
mu byla zhotovena bronzová
socha psa v životní velikosti,
stojící v tokijském centru, aby
tento „psí přítel“ nebyl zapomenut. Krom toho v roce 2009 byl
jeho příběh převeden do filmové podoby. Film nese název
Hačikó – příběh psa (Hachiko:
A Dog’s Story) a zahrál si v něm
například známý herec Richard
Gere, který představoval hlavní
postavu – univerzitního profesora Parkera Wilsona.
Plemeno Akita Inu je velice
známé tím, že tito pejsci jsou
úžasnými společníky a neuvěřitelně oddaní svému majiteli a
rodině. Možná proto byl Hačikó
natolik věrný svému pánu i po
jeho smrti, ale jisté je, že byl
výjimečným psem a získal si
srdce statisíců lidí nejen
v Japonsku.
Káča
Stránka 5
PO ASIJSKU
PODÁVÁ SE ČAJ!
Asi každý z nás někdy pil čaj.
V Japonsku jej ovšem umí
pít velice dlouho a to dosti
komplikovaným způsobem.
Jedná se o takzvané čadži,
neboli o „čajový obřad“.
Přestože se jedná o „obřad“,
nemá nic společného
s náboženstvím. Jedná se o
rituální přípravu čaje.
Čadži má mnoho částí a já
bych se vám teď ráda
v krátkosti pokusila ukázat,
jak může takovýto mnohahodinový čajový obřad vypadat.
čadži většinou čtyři hodiny. Na každého dalšího
hosta je pak třeba připočítat další půl hodiny.
2
Host vykoná zhruba 14 dní
předem návštěvu u hostitele a potvrdí svoji účast.
Během návštěvy také poděkuje za pozvání.
3
1
Pozvání na čajový obřad
zasílá hostitel dva měsíce
předem. Jedná se o metr
dlouhý svitek, který obsahuje báseň, datum a čas,
počet a jména hostů. Pokud je počet osob pět, trvá
Od hostů se žádá řádné
ustrojení. Muž může mít
kimono, nebo oblek, ženy
kostýmek se sukní zakrývající kolena v kleče. Nikdo
nenosí šperky, prsteny,
řetízky ani hodinky.
4
V den obřadu hosté přijdou zhruba o půl hodiny
dřív. Můžou přijít spolu,
nebo chodí v určitých časových rozmezích, jelikož
hostitel vaří rýži.
Hosté si ve vnitřní místnosti domu odloží svrchní
část oděvu a obdivují předem přichystaný svitek
s květinou. Uvolněnou
atmosféru naznačuje košík
s tabákovým náčiním. Hostitel či jeho pomocník servíruje horkou vodu, ze
které bude následně dělán
čaj. Hosté si jí vyplachují
ústa.
5
Hosté projdou čajovou zahradou po kamenném chod-
níku do venkovní čekárny.
Zahradu hostitel již 2 dny
předem připravuje, upravuje, kropí, aby byla svěží.
Hostitel se s hosty pozdraví úklonou. Zastaví se u
kašny či nádržky na vodu,
kde si omyjí ruce a ústa.
6
Před vstupem do čajové
místnosti si hosté sundají
boty, odloží zbraně a vezmou přichystaný zavřený
vějíř. Čajová místnost má
dvířka 60x60 cm. Vchází se
po kolenou – první hostitel
pak hosté. Ti prvně přistrčí
vějíř hostiteli na znamení
pozdravu
PO ASIJSKU
8
Značně zajímavý je rituál
konzumace: první host říká
druhému „omlouvám se, že
si beru před vámi“ a děkuje
hostiteli, druhý host nabídne
nejdřív prvnímu, ten s díky
odmítne, pak se druhý omluví třetímu, že si bere před
ním a poděkuje hostiteli.
Tento rituál je používán při
konzumaci většiny jídel.
Stránka 6
10
12
Následuje pití saké – nízkoalkoholického nápoje.
Pije se formou čidori –
poletující ptáček: hostitel
nalije prvnímu hostovi, ten
poděkuje, vypije, nalije
hostiteli. Pak hostitel nalije druhému hostovi, ten
poděkuje, vypije, nalije
hostiteli atd. Hostitel saké
výsledně vypije mnohem
víc, než hosté.
Následuje konzumace cukroví omagaši a namagaši,
které je vyrobené z hutné
fazolovité hmoty.
12
Následuje krátká pauza,
během níž si hosté protáhnou nohy. Nutno podotknout, že celou dobu
seděli v kleče na patách.
9
13
Prvním jídlem je Kaiseky.
Dnes spočívá ve velmi malých porcích, ale má 7-8
chodů. Je to např. vařená
rýže, misopolévka, fermentované sojové boby,
malá sladká brambora,
krevety, grilovaná ryba, 2x
rýže, slaná polévka s 1
knedlíčkem. Jí se hůlkami.
11
Poté začne hostitel připravovat kotlík na čaj. Velký
důraz je zde kladen na
pečlivé naaranžování. Nejčastěji se mluví o čajovém
náčiní.
Hostitel vymění v čajové
místnosti svitek s básní za
květinu, a tak hosté po
svém návratu mohou obdivovat její krásu.
Následuje pití saké –
nízkoalkoholického
nápoje.
PO ASIJSKU
Stránka 7
14
Následuje pití hustého
čaje koiča. Je to hustá
kašovitá hmota asi jako
krupicová kaše. Tentokrát
se nemluví a hostitel
s hosty nepije.
16
Po dlouhé konverzaci opěvující čajové náčiní hostitele hosté odejdou a hostitel
se jim klaní ode dveří.
Doma napíší hosté děkovné dopisy hostiteli.
15
Když se podává řídký čaj
usuča, je již přítomen košíček s tabákovým náčiním,
což znamená, že vládne
uvolněná atmosféra. Při té
příležitosti se také podává
cukroví Higaši, což je většinou slisovaný moučkový
cukr. Nakonec koluje nádobí na čaj a rozpráví se o
něm.
Účastnit se čajového obřadu – ať jako host, či hostitel – je velice náročné a
únavné. Přesto se to však
považuje za velkou čest.
Já sama jsem se účastnila
zkrácené verze čadži a je
to nezapomenutelný zážitek.
Majkelina
TAJEMSTVÍ VE TŘECH ŘÁDCÍCH
Tři řádky. Jen tři řádky stačí
k napsání kvalitní japonské
poezie. Někteří z vás již možná tuší, o čem je řeč.
V České republice se stále
častěji můžeme setkat s
japonskými haiku verši. Jedná se o krátké lyrické tříverší
s přírodním motivem. Většinou však vyjadřuje hlubší
myšlenku, kterou obnáší
lidský život.
Haiku nemusí být
rýmované. Hlavním
pravidlem je počet
slabik v jednotlivých
řádcích a to ve formě 5,7,5. Jednotlivá
tříverší se pak mohou skládat za sebe
do delších celků.
Mnoho lidí souhlasí s názorem, že Čech správné haiku
nikdy nenapíše. Podle tohoto názoru pravou podstatu
veršů může napsat pouze
Japonec ve své rodné řeči.
Přesto všechno si ale haiku
našlo místo v české poezii a
to pro svoji stručnost a výstižnost.
Napište i vy své haiku a
pošlete nám jej na internetov é
s t r á n k y
www.haiku2.webnode.cz.
Vaše díla přijímáme
17.2.2013.
do
Hodnotit bude porota složená z některých redaktorů
Guláše.
Výherce bude vyhlášen v
dalším čísle našeho
časopisu a bude mu
udělena odměna v podobě čokolády a diplomu
za účast.
Zdroje:
http://
www.benybont.co.uk/
Majkelina
Zapojte se do
soutěže a
napište své
vlastní haiku!
PO ASIJSKU
Stránka 8
JAPONSKÁ PÍSMA
Jistě jste někde museli znaky, které jsou pro spoustu
obyvatel naší planety nesrozumitelné, vidět (stačí se jen
projít po Praze a v současné
době možná i po Berouně, a
uvidíte jich tucty). Dle mých
vlastních zkušeností většina
lidí, které znám, hází tato
písma rovnou do pytle
s nápisem ‚čínština‘ či ještě
hůře- ‚ťamanština‘. Takto
zatracována jsou i japonská
písma- tedy hiragana, katakana a kanji [kandži], která jsou, jako veškerá asijská
písma, krásným pozůstatkem kultury dané země.
Doopravdy není jednoduché
naučit se tato písma ovládat, už jen proto, že znaky
mnohokrát vypadají podobně, někdy až pouhým okem
nerozeznatelně.
Již zmíněná hiragana a katakana (souhrnně též označovány jako kana) jsou vlastně abecedami slabičnými (v japonských slovech se
často střídá souhláska se samohláskou, což
značně omezuje
možnosti slovní
zásoby). Jedinou
výjimkou je písmeno n, které má
v těchto abecedách
svůj znak. Asi se ptáte, na
co jsou dvě abecedy. Na
tuto otázku nelze snadno
odpovědět, stručně by se
však dalo říci, že katakana
se používá na přepis slov
cizího původu a hiragana na
slova japonského původu,
avšak jen za podmínky, že
slova nemají svá kanji. Dají
se používat také například v
soukromé korespondenci,
nebo v knížkách pro malé
děti. Tyto abecedy se totiž
děti učí na školách jako
první, což je zcela pochopitelné, neboť naučit se dvě
sady o necelých padesáti
znacích není tak komplikované, jako naučení se několika tisíců znaků.
Kanji jsou znaky, které mají
funkci kořene slova, nebo
slova celého, většinou bývají
ještě doplněny kanou či
dalšími kanji. Na rozdíl od
znaků kany, které jsou samy
o sobě bez významu, mají
tyto znaky svůj význam, a to
i když stojí samostatně. Tyto
znaky byly přejaty z čínštiny,
což však neznamená, že obě
písma jsou stejná, protože
jazyk se stále vyvíjí a modernizuje, takže obě šla svým
směrem a v současné době
jsou zcela odlišné. Zmínila
jsem se zde o
hiraganě a
katakaně,
takže se možná ptáte, zda
by tyto abecedy nestačily.
Sama jsem se
o to zajímala a
s pomocí
svých zdrojů
ohledně tohoto krásného jazyka, jsem
dospěla k závěru, že vzhledem k omezeným možnostem kombinací slabik a spřežek má každé slovo více
významů a je třeba je odlišit
(například shi [ši] znamená
jak ‚smrt‘, tak ‚čtyři‘, ‚zub‘ a
například ‚dítě‘, a to jsem
ještě zdaleka nevyjmenovala
veškeré významy), čehož
jde v mluvené
řeči dosáhnout pomocí
změny přízvuku, či použitím synonyma, ovšem v psaném jazyce to
již není tak snadné. Spousta
složitějších kanji je v některých
textech opatřena tzv. furiganou, což jsou vlastně malé, po
straně napsané znaky kany,
které pomáhají s jejich čtením.
Pro zajímavost, pro perfektní
přečtení japonských novin je
třeba znát znaky tzv. seznamu
jōyō [džójo], kterých je něco
málo přes 2000, a učí se
v průběhu základní a nižší
střední školy, ovšem to neznamená, že jsou to jediná kanji,
co existují, přesný počet totiž
není ani určený. I méně vzdělaný Japonec však zná znaků
mnohem více, nebo zná alespoň jejich čtení, protože bez
ručního psaní složitých znaků
se dá v době počítačů nějakým
způsobem přežít (v japonštině
pro takového člověka však
existuje slovo urážlivého charakteru).
Pro správné napsání znaků je
velmi důležité dodržovat pořadí psaní jednotlivých součástí
onoho znaku a jejich směr,
protože jinak zanikají rozdíly
mezi znaky a znaky jako například ‚tsu‘ [cu] a ‚shi‘
v katakaně by pak byly zcela
k nepoznání. Pro to však neexistuje jednotné pravidlo, takže je třeba si způsob psaní
pamatovat.
Slečna C
Zde uvádím 4 příklady použití slova
ši a jejich kandži:
Dítě:
子
smrt:
死 zub:歯
čtyři:
四
Pro perfektní
přečtení
japonských
novin je třeba
znát zhruba
2000 znaků.
PO ASIJSKU
Stránka 9
JAPONSKÁ POPULÁRNÍ HUDBA
Japonská populární hudba.
Japonská hudba (a pravděpodobně i hudba kdekoli
jinde ve světě)
by se dala rozdělit na tradiční
a moderní. Zde
se zabývám
výhradně tou
současnou
moderní.
X-JAPAN
Žánry
Japonský hardcore- alternativní či punková hudba,
vznikla v 80. letech minulého století, na protest proti
ekonomickým a společenským změnám (skupiny SS,
GARLICBOYS).
Heavy metal- v Japonsku
vznikl v 70. letech 20. století. Za zmínku stojí skupina XJAPAN (dříve jenom X), která
vznikla v 80. letech a je
zakladatelem žánru visualkei (či zkráceně VK), pro
který jsou význačné šílené
účesy a velká (zdůrazňuji, že
vážně velká) spotřeba makeupu (přestože se v tomto
žánru pohybují především
muži).
Taneční a diskotéková hudba- inspirována Michaelem
Jacksonem.
Filmová
hudba
(v angličtině
‚theme
music‘)
- hudba k anime, či filmům,
bráno jako samostatný žánr.
Někteří umělci zasvětili celou svou hudební kariéru
tvorbě soundtracků
(například skupina Kalafina).
J-pop-(zkrácenina
z Japanese pop, vyslovováno
džej-pop) je mainstreamový
žánr. Vznikl v 60. letech,
inspiroval se západní tvorbou. Za zlatá léta by se dala
počítat léta 80. Mezi umělce
tohoto žánru by se dal počítat například Gackt, který mi
dle své tvorby přijde, že je
na pomezí mezi j-rockem a jpopem. Z tohoto žánru pocházejí největší japonští
hudební idolové.
J-rock- nejvýznamnější
japonský hudební žánr,
své fanoušky má všude
po světě. Vznikl spolu
s j-popem a inspiroval
se též západní hudební
scénou. Zástupcem je
například The GazetteVK rocková skupina,
která vznikla roku
2002. Dosud vydali 6
studiových alb a 21 singlů,
též nazpívali opening
k anime Kuroshitsuji II
(Kurošicudži, v překladu
Temný sluha).
Vocaloid- někdy počítaný
pod j-pop, já ho však oddělím. Je naprostou zvláštností, nic takového jinde ve
světě nenajdete- počítačový
program, ve kterém lze vytvořit hudba- a to jak melodie, tak i hlas. Určen je, prý,
pro skladatele, kteří neumí
příliš zpívat. Nejslavnějším
vocaloidem je bezkonkurenčně Hatsune Miku, která
je extrémně slavnou, přestože vlastně vůbec neexistuje.
Kdo by však neznal mozek
vymývající Nyan Cat, či
neméně otravné Caramelldansen...
GACKT
Jako konkrétního umělce,
který stojí za větší zmínku,
jsem si vybrala Gackta. Přestože jsem ho zmínila již jako
j-popového umělce, asi se
ptáte, proč by vás měl zajímat zrovna někdo takový.
Odpovědí je, ‚protože mi
z japonských umělců přijde
svým způsobem nejzajímavější‘- jeho pravé jméno není
obyčejným smrtelníkům
známé, na Wikipedii ho však
lze nalézt jako „Gackt Camui“. Známý je díky své
pěvecké kariéře, občasné-
mu herectví, či dokonce jako
seiyuu (namlouvá postavy
v anime, podobné jako dabér). Vydal též svou autobiografii pod názvem Jihaku
[džihaku], což by v českém
překladu bylo ‚Přiznání‘.
V jeho kariéře však neplánuji hlouběji šťourat, neboť to
není tím zajímavějším ohledně něj. Tím je jeho záhadnost (jeho již zmíněné jméno), je předmětem mnoha
spekulací. Před rokem 2004
o sobě například říkal, že je
zhruba 450 let starý upír,
narozený kdesi v severní Evropě, poté přiznal, že se narodil
v roce 1973. I přesto si jeho
nadlidskost připomínají fanoušci, jím nazývaní DEARS,
po celém světě. Pokud mé
informace nejsou kachny (což
je dosti pravděpodobné), tak
má 6. smysl a velmi důkladně
čte manuály a návody (jako
málokdo). Podle těchto informací by se dal i nazvat
Chuckem Norrisem japonského hudebního průmyslu.
Slečna C.
Hatsune Miku
The Gazette
Gackt o sobě
před rokem
2004 například
říkal, že je
zhruba 450 let
starý upír.
PO ASIJSKU
Stránka 10
TROŠKU UVOLNĚNÍ DÍKY JÓZE
Jóga je ucelená věda o životě. Je to nejstarší známý
systém rozvoje všech tří
harmonií (těla, ducha a mysli). Hodně lidí se s jógou
setká jako se způsobem,
díky němuž udrží svoje tělo
ve fyzické kondici, využívá se
i pro zklidnění duše. Později
změníte svůj pohled na život. Cvičením zrelaxujete,
svou mysl a naleznete vnitřní mír, to je podstatou jógy.
* Současné styly – pochází z
USA. Jsou založeny na tradičním stylu. (Bikram/Hot
jóga - cvičí se ve speciálních
místnostech,kde se teplota
pohybuje kolem 40 stupňů
Celsia, Power jóga - dynamické cviky atd.).
Stupně jógy
Už po tisíciletí existuje 8
stupňů jógy:
1. Všeobecné etické principy
(jama)
2. Pravidla morálky jedince
(nijama)
3. Cvičení jógových pozic
(ásán)
Přínosy a účinky
* pomáhá s tělesnou hmotností
* prodlužuje život a brání
stárnutí
* zlepšuje fyzickou sílu a
pružnost
4. Jógové dechové techniky
(pránajáma)
5. Ovládnutí smyslů
(pratjáhára)
6. Koncentrace mysli
(dhárana)
potížích se jóga upravuje na
míru a tím lepší i zranění. Cvičení jógy není nutné omezovat ani v těhotenství.
Historie
Ještě nedávno se předpokládalo, že jóga spadá do
doby Buddhy - prince Guatamy, to se však změnilo ve 20.
letech 20. století, kdy se uskutečnil objev staré civilizace
Indus. Jde o nejrozsáhlejší
civilizaci středověku starší více
jak 5 000 let a rozkládající se
na 300 000 kilometrů čtverečných v Indii. V městských ruinách se našly rytiny vyobrazující postavy v jógových pozicích.
Tyto rytiny pocházejí nejspíše z
období kolem roku 2 500 před
naším letopočtem. Ale jóga
bude mnohem starší, protože
lidé si ji mezi sebou museli
předávat nejdříve ústně, pak ji
teprve vyobrazili.
7. Meditace (dhjána)
* překonává špatné emoce
a vlastnosti
8. Splynutí s Universem
(samadhi)
Tady v Berouně si ji můžete
vyzkoušet třeba v berounském Edenu.
* pomáhá vnitřním orgánům
Od některých stupňů se
odvíjely, jednotlivé varianty
jógy, formy se navzájem
prolínají, jedno cvičení závisí
na druhém.
Zdroje:
* zlepšuje koncentraci a
obohacuje lidské vědomí
* jednoduše ozdravuje lidské tělo i mysl
Co je k józe potřeba?
Styly
* Měkká podložka
* Tradiční styly – pochází z
Indie, i když některé jsou
populární po celém světě.
(Ashtanga vinyása yoga,
Integrální jóga, Hatha jóga,
Kundalini jóga, Sivananda
jóga atd.)
* Pohodlné oblečení (boty
nejsou potřeba, cvičí se
většinou naboso).
o c v i ce n i. fi t w e b. c z/ j o ga a3.html
www.yogaandbeauty.cz/
inpage/styly-yoga/
www.jogajihlava.cz/o-joze/
historie-jogy.html
www.jogaweb.cz/historie-jogy142
Lucie Hrubá
Kdo může cvičit jógu
Jógu mohou cvičit jak mladí,
tak i staří. Při zdravotních
PO ASIJSKU
Stránka 11
UČITELÉ Z TROJKY A ČÍNSKÁ KUCHYNĚ
Čínská kuchyně má mnoho předností. Je lehká, zdravá a plná zeleniny. Základem pro všechny čínské kuchaře je dodržování čtyř zásad: vynikající chuť, vůně, barva a kompozice. Čínská kuchyň se
rozděluje do „čtyř“ základních typů a to západní, východní, jižní a severní. V České republice se nachází také čínské restaurace, ale nejsou to ty pravé kuchyně. Pokud byste jeli do třetí největší země
na světě, což je Čína, ochutnali byste tam úplně jinou „čínu“ než v České republice. V jídle byste
mohli narazit i na nějaké ty červíčky.
Guláš: Co si myslíte o čínské kuchyni?
František Krejčí: Snažím se čínské kuchyni vyhýbat,
není pro mě dietní.
Guláš: Co si myslíte o čínské kuchyni?
Ivana Flíčková: Tak rozhodně je to jiná čínská kuchyň
než ta pravá, pravá čínská kuchyň vypadá jinak.
Guláš: Jaké máte nejoblíbenější jídla v čínské kuchyni?
Ivana Flíčková: Já osobně mám ráda pálivá jídla.
Nejoblíbenější je pikantní polévka a kuře po sečuánsku.
Guláš: Co byste řekl o čínské kuchyni?
Miroslav Černý: Rozhodně ta čínská kuchyň, co je u
nás, není ta pravá čínská. Ta čínská kuchyň dokonce
obsahuje i červy atd.
Guláš:
Miroslav Černý: Ano, samozřejmě a dokonce
i čínskou kuchyni vařím…
Guláš: Co si představíte pod pojmem čínská
kuchyň?
Kateřina Schröpferová: Hodně zeleniny také
maso.
Guláš: Chutná vám čínská kuchyň?
Tereza Kasíková: Ano.
Guláš: Chutná vám čínská kuchyň?
Tereza Kasíková: Ano
Guláš: Vaříte čínskou kuchyň? Co konkrétně?
Tereza Kasíková: Ano vařím, hlavně nudle.
(Úsměv)
Chutná vám čínská kuchyň?
Adam Soukup
MUŽI V ČERNÉM?
Ninjové. Kdo by je neznal?
Figurují přece ve spoustě
filmů a knihách. Jenže právě díky tomu o nich máme
(můžeme mít) zkreslené
představy. Proto jsem se
rozhodla v tomto článku
alespoň částečně oddělit
fikci od reality. Úplně je to
totiž nemožné – ninjové
svou existenci dobře skrývali, a tak o nich nemáme tolik
dokladů, o které by se šlo
opírat.
Tak pro začátek, ninjové
sice byli tajní agenti, kteří
obratně skrývali svou exis-
tenci, ale byli hlavně žoldáci. Často byli najímáni kvůli
špionáží m, sabotáž ím
(dokonce žhářství), infiltracím a atentátům. Takže
pokud jste na ninji narazili
jako na hodné, obětavé
strážce spravedlnosti, tak
vás musím zklamat – ninja
by vám za pěkný obnos od
vašeho nenáviděného souseda, klidně podpálil střechu nad hlavou.
Pod slovem ninja si určitě
představíte zakuklence v
černé, ale ve skutečnosti
není žádný písemný doklad
o takovémto převleku. Naopak, ninjové se většinou
Třeba na tomto obrázku se skrývá pět a dvacet ninjů. Vidíte je?
Jistěže ne! Vždyť to jsou ninjové!
PO ASIJSKU
převlékali za běžné civilisty,
aby splynuli s davem. Tato
zpopularizovaná představa
pravděpodobně pramení z
brzkých výjevů ninjů na obrazech, kde byli oblečeni celí
v černém.
To
však
mělo pouze
znázorňovat
neviditelnost, s jakou
ninjové prov á d ě l i
všechny své
činy – beze
stop a neviděni!
Ninjovské
rodiny
se
organizovaly
do větších
guild s vlastními teritorii a
vytvořily si systém hodností.
Nejvýše postavený byl jónin
(čte se džónin), jenž reprezentoval celou najatou skupinu. Pod ním byl chunin
(čte se čunin) a úplně nejníže postavený byl genin.
Stejně jako v samurajských
rodinách i u ninjů se profese
Stránka 12
dědila z generace na generaci. Ninjové tak byli na svůj
život cvičeni od dětství. Mimo očekávaných bojových
disciplín studovali přežití,
nejrůznější průzkumné techniky, informace
o
jedech a
výbušninách. Jej i c h
„tělesná
výchova“
zahrnovala běhy na
dlouhé
vzdálenosti, lezení,
tiché metody chůze
a plavání.
Také se po
nich vyžadovala určitá míra
znalostí o profesích, aby byly
jejich převleky co možná
nejvěrnější.
Proti aktivitě ninjů vzniklo i
mnoho protiopatřeních.
Například proti nečekaným
atentátům na bezbranné, si
lidé ukrývali zbraně i na
záchodě nebo ve skrýších
pod podlahou. Domy se
stavěly vybavené spoustou
pastí a dráty připojenými ke
zvonu, co začal zvonit na
poplach. Japonské hrady
byly dokonce navrhovány
tak, aby bylo obtížné se v
nich orientovat. Hrad Nijó v
Kjótu má dlouhé "slavíčcí"
podlahy, které jsou navrženy
speciálně tak, aby hlasitě
skřípaly, jakmile po nich
někdo půjde.
O ninjech již odpradávna
vznikají nejrůznější legendy,
ve kterých mají často různé
nadpřirozené schopnosti,
jako je neviditelnost, schopnost přivolávat zvířata, dokázat se rozdvojit (tento mýtus
se vytvořil nejspíše proto, že
ninjové nosili při misích stejné oblečení, aby zmátli nepřátele), chůze po vodě a
ovládat všechny elementy.
Ale mýty o ninjech vznikají i
dnes například: Ninjové nejí
a nepijí a v životě nebyli na
záchodě.
Naruto ze stejnojmenného anime je vážně velmi
nenápadný ninja v oranžové kombinéze.
Ninjové nejí a
nepijí a v živo.
tě nebyli na
záchodě.
Zdroj: Wikipedia
Slečna W.
V dětství nás učili, že ninjové vypadají asi nějak takhle ↑ S přibývajícím věkem jsme se přiblížili k hrůzostrašné pravdě ↑
PO ASIJSKU
Stránka 13
RYTÍŘI DÁLNÉHO VÝCHODU ANEB SAMURAJOVÉ A
KAMIKADZE
Japonská historie je velmi
obsáhlá a hledání jednoho
konkrétního bodu by bylo
pro mě nepohodlné. Rozhodl
jsem se pojmout to trošičku
jinak. Tuto historii si můžeme rozdělit do více okruhů
historie boje. Při otázce, jaká
byla válečná historie Japonska, si každý představí různé
pojmy, ale nejčastěji se člověku vybaví samurajové a
kamikadze. V následujícím
odstavci si více přiblížíme
samuraje a poté se přesuneme do období 2. světové
války.
ri. Tento rituál využivali samurajové při hrozbě zajetí.
Seppuku je v českém překladu plátkování žaludku. Seppuku probíhala tak, že si
dotyčný muž v kleče prořízl
břišní dutinu krátkým samurajským mečem vodorovně
zleva do rava. Následně mu
jeho pobočník usekl hlavu
tak, aby ukončil jeho trápení.
Samurajové
Samurajové byli velmi zajímaví lidé. Jejich houževnatost, odhodlanost a odvaha
nejen, že je zapsala do dějin
Japonska, ale slovo jako
takové, se stalo synonymem
pro velmi znamenité bojovníky. Pravý význam slova je
ovšem jiný a to „sloužící“,
nebo „sloužit“. Existuje mnoho teorií na vysvětlení významu a proč se jim tak říkalo.
Věci, které se k nim neodmyslitelně pojí, jsou například přístup, jelikož cvičenci
se mohli stát chlapci již v 10
letech. Pro zbavení se strachu se chlapci v takto
útlém věku posílali do
míst, jako například hřbitovy, márnice a další
místa, na kterých se měli
lépe zbavit strachu.
K jejich standardní výzbroji patřil dlouhý a
krátký meč - katany
(neboli wakizaši).
Dalším známým pojmem,
který se pojí k samurajům, je
sepuka nebo hanlivě haraki-
Když už jsme byli u samurajské výzbroje, hodilo by se
podotknout japonský název
pro dlouhý meč, který jsem
již zmínil. Daišó neboli „velký
a malý“ je japonský název již
pro zmíněný dlouhý meč
v samurajské výzbroji. Pomalu se přesuneme do Japonska v letech 1939 až
1945.
Kamikadze aneb 2. světová
válka a její japonské publikum
Kamikadze jako skupinu
letců mohli pamětníci sledovat v roce 1944, konkrétně
v říjnu. Všeobecně je známý
také volný překlad slova,
tedy božský vítr. Samotné
slovo se využívá spíše
v západních zemích,
v Japonsku má spíše hanlivý
význam. Jejich styl boje byl
také známý, ale pro rekapitulaci ho popíšu. Japonci
používali do té doby vyráběné zero, které následně
ještě ve výrobě napěchovali
výbušninami. Ty poté piloti
navedli na americká válečná
plavidla s cílem zničit nepřátele a uchránit císaře. Nám
se v dnešní době zdá, že tito
lidé lítali prakticky bez zdravého rozumu. Abychom ale
pochopili, jak to tehdy Japonci cítili, museli bychom si
přečíst odbornou literaturu
datovanou v této době. Hodně mi dala knížka Zera nad
pacifikem, kterou napsal
významný japonský pilot a
uznávaný spisovatel Saburo
Sakai. On popisuje tuto situaci i bojové nasazení kamikadze, jako záchranné akce,
které neměly žádný háček
nebo problém. Tehdy to
piloti brali jako poslání a
nevadilo jim, že je to pro ně
jistá smrt. Saburo Sakai
napsal o tom všem, díky své
ženě, která ho přemluvila, aby do té akce nenastoupil. Po tomto náletu
přistála na na Hirošimě
první a záhy v Nagasaki
druhá atomová bomba.
Válku se svou rodinou
přežil a psal o válce,
která navždy změnila
útočné chování Japonců.
Tomáš Bobok
Jejich
houževnatost,
odhodlanost a
odvaha nejen, že
je zapsala do
dějin Japonska,
ale slovo jako
takové, se stalo
synonymem pro
velmi znamenité
bojovníky.
PO ASIJSKU
Stránka 14
JAPONSKÉ MOTORKY
Zatímco se v minulém století
západ řídil heslem kvality,
východ šel spíše cestou
kvantity a levné výroby. Japonské motorky jsou přesto
známy jako nadprůměrné v
Evropě exotické stoje
(mluvím stále o minulém
století) které trpěly menšími
závady a náhradní díly se
tady sháněly opravdu těžko.
Ale dnes je najdete opravdu
v každém na motorky zaměřeném obchodu. Začneme
jednou významnější značkou.
HONDA-Honda je největším
výrobcem motorek na celém
světě. Honda je značka která se proslavila hlavně výrobou strojů typu enduro, ale
samozřejmě vyrábí i silniční
motorky ,třeba Honda fireblade/blackbird vyrobila též
pár choperu, které nejsou až
tak známé. Značka vznikla
roku 1948 díky Soichirem
Hondou.
Sériově vyráběné stroje:
Motorky řady XRV či XR
(enduro lidově krosky).Nebo
motorky CB-CX(klasické
silniční motorky) A CBR
(silniční super sporty)
KAWASAKI-Firma je pojmenovaná po člověku jménem
Shozo Kawasaki. Ale nejdříve vyráběla japonské lodě
po vzoru západu a v období
2. světové. války vyráběla
proslulé letouny Kawasaki
type 0 (zero) a také vlaky . S
výrobou motorek začala
firma v roce 1953 (přesněji
motorizované jízdní kola) o
čtyři roky později představuje první motorku a to Meihatsu 125 Deluxe. Potom
vyráběla skútry.Milník
v historii udělaly motorky
Kawasaki W1 a H1 Mach III
(ve své době jedna
z nejrychlejších motorek).
Sériově vyráběné stroje:
Hlavně musím zmínit motorku Kawasaki ZZR1400
(nejrychlejší sériově vyráběná motorka na světě). Nebo
motorky typu Ninja.
HONDA CBR 1100 SUPER
BLACKBIRD
YAMAHA-Firma byla založena v roce 1889 nejdříve ale
vyráběla hudební instrumenty, třeba varhany. Po pár
letech začali vyrábět letecké
motory protože o hudební
nástroje nebyl velký zájem.
Okolo roku 1955 sjela
z výrobních pásů první motorka jménem YA 1. A následovaly další například YD1 a
tak dále.
Sériově vyráběné Stroje:
SR,FZ a DT a také skútry
Majesty.
KAWASAKI ZZR 1400
Igi
REDAKCE: Bergerová Anna Marie VIII. A – Slečna W., Bobok Tomáš VIII. B - Tomáš Bobok, Červenková Michaela VIII. B - Majkelina,
Hrubá Lucie VII. C - Lucie Hrubá, Jungmann Igor VIII. A – Igi, Kopecká Martina VIII. A – Slečna C., Pavlisková Diana IX. C – Pavlisková
Diana, Pohl Roman VIII. A – Roman Pohl, Svobodová Kateřina IX. C – Káča, Soukup Adam VIII. B – Adam Soukup
VYDÁNO: 15.1. 2013