Plán péče - Správa CHKO Český ráj

Plán péče
o
NPP Suché skály
na období
2012–2021
1. Základní údaje o zvláště chráněném území
1.1 Základní identifikační údaje
evidenční číslo:
kategorie ochrany:
název území:
druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno:
427
NPP
Suché skály
usnesení
orgán, který předpis vydal:
Ministerstvo školství a
kultury, 65972/54,
4. 7. 1956
ONV Jablonec nad Nisou,
166/65, 1. 10. 1965
1.2 Údaje o lokalizaci území
kraj:
okres:
obec s rozšířenou působností:
obec:
katastrální území:
Liberecký
Jablonec nad Nisou
Železný Brod
Koberovy
Besedice
Příloha č. M1:
Orientační mapa s vyznačením území
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí
Zvláště chráněné území:
Katastrální území: 667251, Besedice
Číslo
parcely
podle KN
Číslo
parcely
podle PK
nebo
jiných
evidencí
1630/10
Celkem
Druh pozemku podle
KN
lesní pozemek
Způsob využití
pozemku podle
KN
Číslo listu
vlastnictví
845
Výměra parcely
celková podle KN
(m2)
234 752
Výměra parcely
v ZCHÚ (m2)
234 752
234 752
Ochranné pásmo:
Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do
vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ.
Příloha č. M2:
Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
2
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma
Druh pozemku
ZCHÚ
plocha v ha
OP
plocha v ha
lesní pozemky
23,5
-
vodní plochy
0
-
trvalé travní porosty
0
-
orná půda
0
-
ostatní zemědělské
pozemky
ostatní plochy
0
-
0
-
zastavěné
plochy a nádvoří
plocha celkem
0
-
23,5
-
Způsob využití
pozemku
ZCHÚ
plocha v ha
zamokřená plocha
0
rybník nebo nádrž
0
vodní tok
0
neplodná půda
-
ostatní způsoby
využití
-
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími
národní park:
chráněná krajinná oblast:
jiný typ chráněného území:
Není
Český ráj
Geopark Český ráj
CHOPAV Severočeská křída
Natura 2000
ptačí oblast:
evropsky významná lokalita:
Příloha č. M1:
Orientační mapa s vyznačením území
1.6 Kategorie IUCN
III. - přírodní památka
1.7 Předmět ochrany ZCHÚ
1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu
Pískovcový hřeben se smíšenými lesními porosty.
3
Není
Není
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav
A. ekosystémy
název ekosystému
L8.1 Boreokontinentální bor
(Dicrano-Pinion)
podíl plochy popis ekosystému
v ZCHÚ (%)
Výskyt na skalním hřebeni. Jejich rozsah je
7%
limitován malou šířkou hřebene a ovlivněn též
horolezeckou činností. Jedná se o rozvolněné
porosty borovice lesní v podrostu s xerofytnímy
trávníky.
B. útvary neživé přírody
útvar
geologická charakteristika
popis útvaru
pískovcový
skalní hřeben
ostrý skalní hřeben tvořený pruhem křemenných pískovců, táhnoucí se
podél linie lužického zlomu ve směru ZSZ - VJV. Pískovce jsou vesměs
hrubozrnné, místy přecházejí až do slepenců, s občasným šikmým
zvrstvením decimetrových rozměrů.
úzký
pískovcový
hřeben - Suché
skály
(Kantorovy
varhany)
1.8 Předmět ochrany EVL, s kterými je ZCHÚ v překryvu
NPP Suché skály není v překryvu s žádnou EVL ani PO.
1.9 Cíl ochrany
Ochrana geomorfologického a geologického fenoménu včetně přirozených procesů, které
se podílely a podílejí na jeho vzniku. Dosažení rekonstruované přirozené skladby lesa.
Zabránění negativních vlivů.
4
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět
ochrany
2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů
Lokalizace:
NPP Suché skály se nachází 1 km západně od Vrátu (část obce Koberovy) v katastrálním
území Besedice. Správně náleží území pod Obecní úřad Koberovy, vlastníkem území je obec
Malá Skála (okres Jablonec nad Nisou, Liberecký kraj). Území leží v nadmořské výšce 430–
522 m. Výměra území činí 23,5 ha.
Geologie
Suché skály tvoří vztyčená kra cenomanského pískovce, která tvoří jediný skalní hřeben na
pravém břehu Jizery a pokračuje tzv. Vranovským hřebenem k Frýdštejnu. Šířka báze hřebene
je kolem 80 m. Skalní hřeben Suchých skal je asi 1000 m dlouhý, přičemž JJZ stěny jsou ve
střední části hřebene vysoké 40–80 m a SSV stěny 10–30 m. Směrem k VJV se hřeben
snižuje a přechází v osamocené skalní útvary a posléze ve hřbet bez skalních výchozů.
Skalní hřeben Suchých skal lze rozdělit na čtyři hlavní "věže" (ne v geomorfologickém
smyslu) a řadu samostatných "zubů" jak v jejich okolí, tak v rámci těchto čtyř útvarů. Průběh
hřebene je určován orientací silicifikovaných zlomů a systémů křemenných žilek, odolných
vůči erozi. Sedla mezi jednotlivými segmenty hřebenu jsou dána průběhem příčných
tektonických struktur. Ploché zlomy směru V – Z tvoří morfologicky výrazné skalní plotny. Z
mikroreliéfu se uplatňují různě vyvětrávající žilky a tektonická žebra, na některých místech
voštiny a východně od středu hřebene i tektonická zrcadla. Za zmínku stojí samostatně stojící
skalní věž jižně od hřebenu. Hřeben Suchých skal je v rámci CHKO i pískovcového
fenoménu Českého masivu ojedinělý tím, že je vyvinut ve vztyčené kře silně litifikovaného
pískovce. Tím je dán základní vzor makroreliéfu, zlomová činnost podnítila dále vznik
unikátních tektonických zrcadel.
Paleontologie
V křemenných pískovcích Suchých skal se vyskytují fosílie např. Rhychonella compressa a
Neithea sequicostata (Mikuláš a kol. 2001).
Geomorfologie:
Provincie: Česká vysočina
Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava
Oblast: Krkonošská oblast
Celek: Ještědsko-kozákovský hřbet
Podcelek: Kozákovský hřbet
Okrsek: Komárovský hřbet
Suché skály tvoří rozeklaný skalnatý hřeben směru SZ – JV. Silně rozpukané, tektonicky
ohlazené a prokřemenělé horniny jsou výrazně modelovány procesy periglaciálního
mrazového zvětrávání, které vytvořily ostré vrcholové skály, věže, štíty, mrazové sruby,
trhliny, drobné jeskyně puklinového charakteru, nepravá skalní okna,skalní lišty na
prokřemenělých trhlinách, voštiny, úpatní blokové haldy, kamenná moře, přemístěné balvany
a bloky (zejména při úpatí vyšší JZ. stěny) (Demek 1987). Z antropogenních tvarů jsou na
území cesty, turistické chodníky, žebříky, schodiště, opěrné zídky a terasy.
5
Stabilitní poměry skal
Během stabilitního průzkumu v areálu NPP Suché skály bylo dokumentováno celkem 115
skalních objektů v různém stupni nestability. Do nejnebezpečnějších stupňů nestability bylo
zařazeno celkem 75 skalních objektů (26 bezprostředně nestabilních a 49 potenciálně
nestabilních 1). Tyto skalní objekty představují vysoké riziko pro návštěvníky areálu Suchých
skal (Stemberk 2004)
Pedologie:
Na hlinitopísčitých sutích na úpatí skal vznikly kambizemě (silně kyselá kambizem arenická)
a litozemě. Místy nalézáme i podzol arenický (Mackovčin 2002).
Klima:
Klima mírně teplé (MT7):
Počet letních dnů: 30 – 40
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 st. C. a více: 140 – 160
Počet mrazových dnů: 110 – 160
Počet ledových dnů: 40 – 50
Průměrná teplota v lednu: -2 – -3 st. C
Průměrná teplota v červenci: 16 – 17 st. C
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více: 100 – 120
Srážkový úhrn ve vegetačním období: 400 – 450 mm
Srážkový úhrn v zimním období: 250 – 300 mm
Počet dnů se sněhovou pokrývkou: 60 – 80
(Smejkal 2001).
Fytogeografie:
Podle „Regionálně fytogeografického členění ČR“ náleží území NPP do fytogeografické
oblasti 55 – Český ráj podoblast 55a – Maloskalsko. Květena Maloskalska je převážně
mezofytní. Území se nachází v suprakolinním vegetačním stupni. Klima je relativně
oceánické, srážkově nadbytkové, terén je převážně svažitý (Hejný et Slavík 1988).
Vegetace:
Podle mapy potenciální přirozené vegetace ČR (Neuhauslová et al. 1998) byly na území
rekonstruovány bikové bučiny (Luzulo Fagetum). Stávající vegetace je tvořena lesními
ekosystémy značně pozměněnými ve své druhové i věkové struktuře. Převážná část
původních bikových bučin (sv. Luzulo Fagion) byla převedena na smrkové monokultury nebo
smíšené lesy se smrkem, borovicí, břízou, dubem, bukem a dalšími druhy dřevin v příměsi.
Na skalním hřebeni se místy zachovaly fragmenty reliktních borů sv. Dicrano-Pinion,
nicméně jejich rozsah byl i v minulosti limitován malou šířkou hřebene a ovlivněn též
horolezeckou činností. V současnosti je ohrožen také nástupem semenáčků borovice
vejmutovky (Pinus strobus).
Flora:
Území je floristicky chudé, což je dáno zejména jeho geologickým podložím. Plošně
převažují acidofyty nebo druhy se širokou ekologickou amplitudou. Floristický seznam druhů
je součástí přílohy T3 (Vacková 2004). Na území nebyl prokázán výskyt zvláště chráněných
druhů rostlin podle Vyhlášky č. 395/92 Sb.
6
Typologie:
Úpatí skal porůstá jehličnatý les s dominujícím smrkem ztepilým a borovicí lesní a s příměsí
břízy, jeřábu ptačího, modřínu opadavého, javoru klenu a buku lesního. V lesním podrostu se
objevuje zejména brusnice borůvka, metlička křivolaká, vřes obecný a hasivka orličí.
LT 0Z1 - reliktní bor, STG 4A1- Pineta lichenosa
LT 0K3 - kyselý dubový bor borůvkový s metličkou,
STG 4AB2b - Pineta muscoso-graminea arenosa
LT 3K1 - kyselá dubová bučina metličková, STG 3AB3a - Querci-fageta
LT 3S1 - svěží dubová bučina šťavelová, STG 3B3a - Querci-fageta typica
LT 3N4 - kamenitá a kyselá dubová bučina borůvková, STG 3AB3a - Querci-fageta
LT 4K1 - kyselá bučina metličková, STG 4AB3a - Fageta paupera
Rekonstruovaná přirozená skladba dle lesních typů
LT 0Z1 - BO 9, BR 1, DB
LT 0K3 - BO 8, DB2, BR
LT 3K1 - BK 6 - 7, DB 3 - 4, JD +-1
LT 3S1 - BK 6, DB 2, JD 1 - 2, LP +-1
LT 3N4 - BK 7, JD 2, (DB, BO, BŘ) 1
LT 4K1 - BK 7, DB 1, JD 2
(Smejkal 2001).
Ornitocenóza
V rámci ornitocenologického průzkumu bylo ve sledovaném území zjištěno celkem 68
ptačích druhů. Jednalo se o poměrně běžné druhy ptáků, avšak v relativně vysoké druhové
diverzitě vzhledem k velikosti sledovaného území. Z celkového počtu patřilo 11
zaznamenaných druhů ke zvláště chráněným. Tři druhy byly zařazeny v kategorii „silně
ohrožený. Druhové složení ptačích společenstev odráželo členitost prostředí a různorodost
biotopů. Vyskytovaly se zde jak druhy typicky obývající jehličnaté lesní porosty: křivka
obecná (Loxia curvirostra), čížek lesní (Carduelis spinus), sýkora úhelníček (Parus ater),
sýkora parukářka (Parus cristatus), králíček ohnivý (Regulus ignicapillus), králíček obecný
(Regulus regulus), tak druhy vázané spíše na lesní porosty smíšené se zastoupením
silnokmenných, doupných, stromů: holub doupňák (Columba oenas, SO), datel černý
(Dryocopus martius, N), žluna šedá (Picus canus, N),lejsek šedý (Muscicapa striata, O), sýc
rousný (Aegolius funereus, SO, N).
O kvalitě ekosystému rovněž dobře vypovídá druhové složení ptačích predátorů, kteří
v daném prostředí tvoří vrcholové články potravních řetězců. V rámci průzkumu zde bylo
zjištěno šest druhů dravých ptáků a sov: jestřáb lesní (Accipiter gentilis, O), krahujec obecný
(Accipiter nisus, SO), sýc rousný (Aegolius funereus, SO, N), káně lesní (Buteo buteo),
poštolka obecná (Falco tinnunculus) a puštík obecný (Strix aluco). Tento počet je poměrně
vysoký, avšak v případě predátorů je třeba na danou lokalitu pohlížet jako na součást většího
lesního komplexu společně s přiléhající otevřenou krajinou. Hnízdění na území NPP Suché
skály bylo prokázáno pouze u poštolky obecné, která tradičně hnízdí ve skalní stěně. U
ostatních jmenovaných druhů je hnízdění na území NPP možné, avšak hnízdit mohou i v
přilehlém okolí (např. na protilehlém úbočí hory Sokol). K případnému ověření lokalizace
hnízd je zapotřebí provést průzkum nejlépe v průběhu dubna až května. Kromě výše
jmenovaných, přímo zjištěných druhů, lze na území NPP a přilehlém okolí předpokládat
výskyt nebo i hnízdění dalších druhů sov - kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum, SO),
kalouse ušatého (Asio otus) nebo výra velkého (Bubo bubo, O, N). K cílenému zjištění
druhového složení populací sov je třeba využít období teritoriálního toku buď na podzim (září
– říjen) nebo v předjaří (únor – březen) (Mrlíková 2004).
7
Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
název druhu
aktuální početnost
nebo vitalita
populace v ZCHÚ
kategorie
popis biotopu druhu, další
podle vyhlášky poznámky
č. 395/1992 Sb.
1 pár
SO
Jehličnaté lesy sousedící
s otevřenou krajinou.
ojedinělý výskyt
SO
Především jehličnaté lesy.
2 páry
SO
Oblíbeným stanovištěm jsou
bučiny s doupnými stromy.
ojedinělý výskyt
O
Druh obývající rozsáhlejší lesní
komplexy.
několik jedinců
zaletuje za potravou
O
Skalní stěny.
1 pár
O
Hnízdí na skalách.
několik jedinců
zaletuje za potravou
O
ťuhýk obecný (Lanius
collurio)
1 pár
O
lejsek šedý
(Muscicapa striata)
1 – 2 páry
O
krahujec obecný
(Accipiter nisus)
sýc rousný
(Aegolius funereus)
holub doupňák
(Columba oenas)
jestřáb lesní
(Accipiter gentilis)
rorýs obecný (Apus apus)
krkavec velký (Corvus
corax)
vlaštovka obecná
(Hirundo rustica)
Vysvětlivky:
KO
SO
O
Ke skalám zalétá především za
potravou.
Preferuje otevřené oblasti s
roztroušenými stromy a keři,
polní lesíky, vzácněji okraje
lesů, raději vlhčí a výše
položené oblasti.
Vyskytuje se v zahradách,
parcích, na okrajích lesů, často
i v obcích.
= kriticky ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
= silně ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb.
= ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
Územní systém ekologické stability krajiny
Území NPP Suché skály je součástí regionálního biocentra k vymezení č. 1666 Suché skály,
které je regionálním biokoridorem č. RK 671 spojeno s regionálním biocentrem č. 1245
Kozákov a regionálním biokoridorem č. RK 670 s regionálním biocentrem č. 1251 Malá
Skála. Biocentrum Suché skály je regionálním biokoridorem č. RK 673 spojeno s regionálním
biocentrem č. 1249 Kalich. Biocentrum Suché skály představuje tedy "uzlový bod" ÚSES
(Společnost pro životní prostředí Brno 1996).
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti
v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti
a) ochrana přírody
Péče orgánů ochrany přírody byla od doby vyhlášení NPP směrována k zachování
významného geologického a geomorfologického fenoménu a k úpravě hospodaření v lesních
porostech s cílem dosáhnout rekonstruované přirozené skladby lesa.
8
b) lesní hospodářství
Území NPP Suché skály patřilo k velkostatku Hrubý Rohozec. Lesy byly spravovány polesím
Besedice. Hrubý Rohozec patřil Trčkům, Vartemberkům, Albrechtu z Valdštejna,
Desfoursům a nakonec Československému státu. V současnosti je území NPP v majetku obce
Malá Skála. Pro lesy bylo kolem r. 1818 stanoveno obmýtí na 80–100 let. Poměr jednotlivých
věkových tříd byl v r. 1818 velmi nepříznivý - naprostý nedostatek III. věkové třídy a značný
přebytek I. věkové¨třídy. Lesní hospodářský plán z r. 1839 hodnotí situaci věkového složení
lesa takto: " Vzhledem k tomu, že mýtní porosty jsou příliš malé oproti věkovým třídám
mladých a středně starých porostů, nelze těžiti stanovený etát."Základy současného
prostorového rozdělení lesa pochází z r. 1888, kdy došlo k novému zaměření, vložení nové
rozdělovací sítě, novému popisu porostů apod. Pro smrkové porosty bylo stanoveno obmýtí
na 100 let, pro borové porosty na 80 let. Snížení obmýtí pro borové porosty bylo odůvodněno
předchozím hrabáním steliva v takovém rozsahu, že to vedlo k "úplnému
znehodnocení půdní bonity". Věkové složení lesa se oproti stavu z r. 1839 zlepšilo, ale IV. a
V. věková třída byly hluboko pod normálem. Hospodařilo se pasečným způsobem, formou
holosečnou. Těžby probíhaly na podzim, v zimním období se klučily pařezy a na jaře
následujícího roku se zalesňovalo. Vytěžené dřevo bylo plaveno po Jizeře (odběratel např.
firma František Plátek v Turnově). Kromě smrku a borovice byla do porostů v menší míře
zavedena borovice banksovka, borovice vejmutovka, borovice černá, douglaska tisolistá.
Semena byla sbírána buď ve vlastní režii, nebo byla vykupována od sběračů. Část semen byla
nakupována od obchodníků (např. po r. 1850 - pražský obchodník E. Krinera a firma Rott a
Vogl - semena borovice, smrku, modřínu). Firma Rott a Vogl dodávala od r. 1889 do r. 1894
veškerá semena. Od r. 1896 dodávala veškerá semena firma Jenewein z Insbrucku. Od r. 1906
převzala dodávky všech semen firma Secke z Vídně. Semena z této doby byla tedy
pravděpodobně alpského původu. Od r. 1902 bylo nakupováno množství sazenic of firmy
Heins a Sohne z Halstenbecku v Holštýnsku. Tato firma dovezla také sazenice exotických
dřevin (viz výše). Pěstební práce byly předepsány, ale mimo plecích sečí se všechny zásahy
měly finančně krýt z prodeje dřeva. Probírky byly tedy spíše pozdější, slabé a časté. R. 1910
zařizovatel hospodářského plánu upozorňuje, že probírky jsou jen "vyklizováním odumřelých
jedinců", a proto doporučuje zvýšení probírkových zásahů. Doporučoval použití sadby na
"dobrých půdách", zatímco na "plytkých skalnatých" půdách doporučoval síji. Varoval před
větším využitím borovice banksovy. Z údajů tohoto hospodářského plánu vyplývá, že
sazenice dřevin byly pěstovány v lesních semeništích, ale částečně byly dováženy ze
Smržovky, případně pocházely z dovozu (Tomandl, rok vydání neuveden).
Pozitivní vlivy a jevy:
1. zachování lesních porostů a vlastního skalního masívu na území NPP - biotop druhů
živočichů a rostlin
Negativní vlivy a jevy:
1. nevyrovnaná věková struktura lesa
2. odchýlení se od přirozené druhové a prostorové skladby lesa - převaha stejnověkých
smrkových a borových monokultur
3. introdukce dřevin, které se v přirozené skladbě nevyskytují (SM, MD, VJ, BOC, BKS,
DGL)
4. dovoz osiva nevhodné provenience
5. hrabání steliva
6. přetěžování lesa
7. upuštění od přirozené obnovy
9
c)Zemědělské hospodaření
Zemědělsky využívané plochy se na v NPP nevyskytují. Pouze s nimi vzdáleně sousedí.
d) rekreace a sport
Suché skály byly horolezecky využívány již od r. 1893. Prvními lezci byli Ferdinand
Siegmund, bratři Matouschkovi, Willi Kahl, R. Kauschka. V době druhé světové války zde
pravidelně lezli železnobrodští horolezci (Brabec, Hudský, bratři Maškovi, Lisy, Štekr a
Nový) a parta z Pražského klubu alpinistů s vůdčí postavou R. O. Baušeho (Jedlička, Horský,
Baron, Jelínek, Kutta, Procházka). Se skupinou pražských alpinistů přijížděl i nadšený
pražský fotograf Josef Jaňour. K historii horolezectví na Suchých skalách patří
neodmyslitelně osoba paní Boudové, bývalé vedoucí hostince "Na Šumavě".
Suché skály svým vzhledem a charakterem lezení připomínaly vysokohorský terén, proto zde
byla používána i přes časté spory alpská technika lezení (tj. postup po skobách), a to až do
r. 1968. V poválečném období začal zájem o Suché skály opadat. V popředí zájmu se ocitly
hory. Horolezecká aktivita se obnovila po r. 1962 s nástupem nové generace lezců. Vznikla
celá řada nových výstupů (Hejtmánek 2001).
Prokřemenění pískovce způsobuje jeho vysokou pevnost. Proto lezci Suché skály navštěvují i
když jsou skály mokré, t.j. v době kdy je lezení v širším okolí na pískovcích zakázané.
Horolezecká činnost spolu s vysokou turistickou návštěvností přispívaly k erozním jevům
v tělese suťového kužele. Stav území vedl od r. 1993 do r. 1995 k investování finančních
prostředků z fondů MŽP a OÚ v Jablonci nad Nisou do "protierozních opatření" a
do výstavby turistických chodníků a žebříků (Chvátal 1995). V souvislosti s horolezectvím
byly do skal osazovány pevné jistící prostředky (stěnové kruhy, vrtané skoby, slaňovací kruhy
apod.). Vzhledem k pevnosti materiálu prakticky nedochází k odírání skály v místech stupů
ani lany. Největším negativním působením je poškozování vegetačního krytu při úpatí skal.
Na území NPP vznikla řada antropogenních geomorfologických tvarů (viz charakteristika
ZCHÚ, odstavec Geomorfologie). Některé přírodní geomorgologické tvary přitom zanikly
nebo byly poškozeny (odstranění sutě z hlavní soutěsky).
Mezi historické negativní vlivy patří vysoká návštěvnost lokality (horolezci, turisté) a s tím
spojené erozní jevy - turistická eroze. Dále poškozování skal neukázněnými návštěvníky,
parkování osobních automobilů a zájezdových autobusů na hranicích NPP.
e) těžba nerostných surovin
Z minulosti není těžba známa.
f) jiné způsoby využívání
V době zpracování plánu péče nejsou známé.
10
Současné škodlivé vlivy a nevhodné jevy; současná ohrožení, předpokládaná ohrožení v
budoucnosti:
1. Poškozování neukázněnými návštěvníky, ničení skalního reliéfu (Vlajková věž –
odlomené fragmenty - o skalní věž jsou pravděpodobně rozbíjeny pískovcové kameny).
2. Erozní jevy na některých místech (úpatí, svahy, vrchol skalního masívu) vyvolané
nadměrnou a nekoordinovanou návštěvností lokality. Na severní straně Suchých skal dochází
k rozšiřování turistických stezek (v prostoru mezi věží Baba a Kazatelna - na erodovaných
stezkách vystupují kameny, stezka je rozšiřována směrem od hřebene do dosud nezničených
porostů borůvky černé, současná šíře území, po kterém se návštěvníci pohybují a které je
zbaveno vegetace a erodováno, činí cca 15–20 m). Na severní straně Hlavní věže je možno
množství erodované půdy průkazně změřit porovnáním současné úrovně terénu s bázemi
kmenů borovic, jejichž věk je 107 let, snížení terénu o 0,5 m není výjimkou. Eroze postihuje
cenný reliktní bor. K výraznému poškození došlo v oblasti skalního hřebene na jihovýchod od
Vlajkové věže.
3. Horolezectví a vysoká návštěvnost lokality ohrožují zvláště chráněné druhy živočichů,
zejména ptáků. Celoroční horolezectví způsobuje permanentní rušení ptáků. Tento vliv může
znemožnit zahnízdění nebo snížit úspěšnost hnízdění. Případy, při nichž docházelo a dochází
k vybírání mláďat hnízdících ptáků, mohou být dalším faktorem, který snižuje atraktivitu
Suchých skal jako bezpečného hnízdiště.
4. Parkování osobních automobilů a autobusů na hranicích NPP a v jejím ochranném
pásmu, vjíždění vozidel na okraj i přímo do lesních porostů.
5. Další nevhodné jevy, které negativně ovlivňují dochované přírodní prostředí NPP:
nelegální organizování hromadných akcí, bivakování pod skalními věžemi a převisy,
odhazování odpadků, rušení klidu, vyrývání nápisů apod.
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy
Rozhodnutí Správy CHKO Český ráj S/0894/CR/2011/530 ze dne 15.8. 2011
- souhlas s provozováním horolezecké činnosti pro ČHS
Nařízení vlády č. 85/1981 Sb. o CHOPAV Severočeská křída
LHP pro LHC Malá Skála 2003–2012
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch
11
2.4.1 Základní údaje o lesích
Přírodní lesní oblast
Lesní hospodářský celek /
zařizovací obvod
Výměra LHC (zařizovacího
obvodu) v ZCHÚ (ha)
Období platnosti LHP (LHO)
Organizace lesního hospodářství
Nižší organizační jednotka
23 - Podkrkonoší (rozhraní s PLO 18 - Český ráj)
Malá Skála
23,60
2003-2012
Obec Malá Skála
Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů
Přírodní lesní oblast:
Soubor lesních
Název SLT
Přirozená dřevinná skladba SLT
typů (SLT)
0Z1
reliktní bor
BO 9, BR 1, DB
0K3
Kyselý (dubový – bukový) bor
BO 8, DB 2, BR
3K1
Kyselá dubová bučina
BK 6 -7, DB 3 -4, JD +-1
3S1
Svěží dubová bučina
BK 6, DB 2, JD 1-2, LP +-1
3N4
Kamenitá dubová bučina
BK 7, JD 2, (DB, BO, BŘ) 1
4K1
Kyselá bučina
BK 7, DB 1, JD 2
Celkem
Výměra
(ha)
1,60
7,01
5,06
0,26
4,70
3,06
21,69
Podíl (%)
7,38
32,32
23,33
1,20
21,67
14,11
100 %
Porovnání přirozené a současné skladby lesa
ZkratNázev dřeviny
Současné
ka
zastoupení (ha)
Jehličnany
jedle bělokorá
0,30
JD
borovice lesní
10,48
BO
smrk ztepilý
6,89
SM
borovice černá
0,05
BOC
0,08
BKS borovice banksovka
borovice vejmutovka
0,13
VJ
modřín opadavý
1,90
MD
Listnáče
dub letní
0,12
DB
buk lesní
0,70
BK
lípa malolistá
0
LP
jeřáb ptačí
0,02
JŘ
jasan ztepilý
0,04
JS
javor klen
0,06
KL
bříza bělokorá
0,92
BŘ
Celkem
21,69
Současné
zastoupení (%)
Přirozené
zastoupení (ha)
Přirozené
zastoupení (%)
1,38
48,32
31,77
0,23
0,37
0,60
8,76
1,60
7,22
0
0
0
0
0
7,38
33,29
0
0
0
0
0
0,55
3,23
0
0,09
0,18
0,28
4,24
100 %
3,40
9,10
0,06
0
0
0
0,31
21,69
15,68
41,95
0,28
0
0
0
1,43
-----
Rozdíl mezi výměrami v tabulkách v kapitole 2.4.1 a 1.4 je dána zahrnutím bezlesých ploch
v kapitole 1.4.
12
Přílohy:
Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů
Příloha T1 – Plán zásahů v lesních porostech
Příloha M4 - Lesnická mapa typologická
Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů
2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích
Území NPP se nalézá v povodí Jizery. Na území NPP se nenalézají vodní toky. Srážková
voda snadno prosakuje vrstvami písku a štěrku.
2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody
Vyskytuje se zde pouze ostrý skalní hřeben tvořený pruhem křemenných pískovců
peruckokorycanského souvrství (cenoman), táhnoucí se podél linie lužického zlomu ve směru
ZSZ - VJV
2.4.4 Základní údaje o dalších objektech
Objekty jsou popsány v kapitole 3.1.e) Zásady jiného využívání.
Příloha T2 - Seznam a popis antropogenních objektů v NPP
Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území
a závěry pro další postup
Jelikož je prvořadým cílem NPP Suché skály ochrana skalního hřebene je dosavadní péče dostatečná
a je možné v ní pokračovat.
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize
1. Ochrana geomorfologického a geologického fenoménu včetně přirozených procesů, které
se podílely a podílejí na jeho vzniku. Zabránění negativních vlivů.
2. Ochrana hnízdících druhů ptáků a ochrana lokality Suchých skal jako potenciálního
hnízdiště sokola stěhovaného.
3. Aktivní přeměna geograficky nepůvodních lesních porostů směrem k rekonstruované
přirozené skladbě lesa.
13
3. Plán zásahů a opatření
3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ
1. Odstranění náletových jedinců borovice vejmutovky ze skal
2. Likvidace dubu červeného (v podrostu) v celém území NPP
3. Odstraňování dubu červeného v ochranném pásmu NPP a širším okolí
4. Likvidace černých skládek na území NPP a jejím ochranném pásmu
5. Ostatní zásahy technického charakteru (odstraňování stávajících objektů, údržba a doplnění
stávajících objektů, výstavba nových objektů včetně výstavby naučné stezky) jsou uvedeny
ve zvláštní příloze včetně detailního rozpočtu (Rozpočet na objekty v NPP Suché skály,
rozpočet na výstavbu naučné stezky Suchými skalami, Seznam a popis antropogenních
objektů v NPP Suché skály).
3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání
a) péče o lesy
Lesní hospodářství v NPP Suché skály doznalo značné změny k lepšímu v souvislosti
se změnou odborného lesního hospodáře. V oblasti se započalo s postupnou likvidací
smrkových monokultur, zalesňování probíhá výhradně dřevinami přirozené dřevinné skladby.
Plán péče vychází těmto snahám vstříc. Navrhuje převážně podrostní hospodaření
s podsadbami a využitím přirozené obnovy původních dřevin. Navrhována je postupná
likvidace nepůvodních druhů zejména borovice vejmutovky, dubu červeného (šíří
se v podrostu), hybridních topolů a redukce modřínu opadavého. Výhledově budou
odstraněny borovice banksovy a borovice černé, které nejsou invazní a často působí
protierozně. Realizací jednotlivých zásahů navrhovaných plánem péče (výstavba oplocenek)
bude zároveň s ochranou lesních kultur usměrňován pohyb veřejnosti v území. Realizace
některých clonných sečí umožní návštěvníkům výhled na Suché skály a maloskalské údolí.
Přílohy:
Příloha M4 - Lesnická mapa typologická
Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů
14
Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů
Číslo směrnice
1
Kategorie lesa
Soubory lesních typů
les hospodářský 3N, 3K, 4K, 4S
Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin
SLT
Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%)
3N
BK 7, JD 2, (DB, BO, BŘ)
3K
BK 6 – 7, DB 3 – 4, JD +-1
4K
BK 7, DB 1, JD 2
4S
BK 6, DB 2, JD 1 – 2, LP +-1
Porostní typ A
smrkový
Porostní typ B
smíšený
Porostní typ C
Základní rozhodnutí
Hospodářský způsob (forma)
P, N
Hospodářský způsob (forma)
P, N
Hospodářský způsob (forma)
Obmýtí
120
Obmýtí
130
Obmýtí
Obnovní doba
40
Obnovní doba
40
Obnovní doba
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty
Postupná přeměna na porosty
Postupná přeměna na porosty
s přírodě blízkou druhovou
s přírodě blízkou druhovou
skladbou a strukturou.
skladbou a strukturou.
Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií
Forma hospodářského způsobu
Forma hospodářského způsobu
podrostní, výjimečně násečná nebo podrostní, výjimečně násečná nebo
skupinová holá seč. Obnova bude
skupinová holá seč. Obnova bude
zahájena clonnou sečí, náseky nebo zahájena clonnou sečí, náseky
kotlíky, pokračování obnovy
nebo kotlíky, pokračování obnovy
clonně. Podpora přirozené obnovy clonně. Podpora přirozené obnovy
přirozené dřevinné skladby
přirozené dřevinné skladby
podsadby. Obseky semenných
podsadby. Obseky semenných
listnáčů.
listnáčů.
Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu
Obnova umělá i přirozená.
Využívat přirozené obnovy
MZD – 30%
listnáčů jinak obnova umělá
MZD – 30%
Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%)
SLT druh dřeviny
komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově
3N
BK 7, JD 2, DB 1
3K
BK 7, DB 4
4K
BK 7, DB 1, JD 2
4S
BK 6, DB 2, JD 1, LP 1
Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií
Důsledná ochrana kultur proti zvěři. Důsledná ochrana kultur proti
Podpora původních dřevin,
zvěři. Podpora původních dřevin,
potlačování nepůvodních zejm.
potlačování nepůvodních zejm.
MD, DBC a VJ.
MD, DBC a VJ
15
Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií
Ochrana proti zvěři oplocováním.
Ochrana proti zvěři oplocováním.
Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií
Bez omezení.
Bez omezení.
Poznámka
Vytváření průhledů na suché skály, zachovávání výstavků (zejm. listnatých), doupných stromů, odumírajících
stromů, obnova přirozené dřevinné skladby...
Číslo směrnice
2
Kategorie lesa
les ochranný
Soubory lesních typů
0Z, 0K
Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin
SLT
Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%)
0Z
BO 9, BR 1, DB+
0K
BO 8, DB 2, BR+
Porostní typ A
borový
Základní rozhodnutí
Hospodářský způsob (forma)
V (P)
Obmýtí
fyzický věk
Obnovní doba
nepřetržitá
Porostní typ B
Porostní typ C
Hospodářský způsob (forma)
Hospodářský způsob (forma)
Obmýtí
Obmýtí
Obnovní doba
Obnovní doba
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty
Postupná přeměna na porosty
s přírodě blízkou druhovou
skladbou a strukturou.
Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií
Podpora přirozené obnovy
přirozené dřevinné skladby
podsadby. Obseky semenných
listnáčů.
Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu
Využívat přirozené obnovy jinak
obnova umělá
Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%)
SLT druh dřeviny
komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově
0Z
BO 9, BR 1
0K
BO 8, DB 2
16
Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií
Důsledná ochrana kultur proti zvěři.
Podpora původních dřevin,
potlačování nepůvodních zejm.
MD, DBC a VJ.
Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií
Ochrana proti zvěři oplocováním.
Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií
Bez omezení
Poznámka
Zachovávání výstavků (zejm. listnatých), doupných stromů, odumírajících stromů, obnova přirozené dřevinné
skladby.
b) péče o rostliny
Jelikož se na území NPP nenacházejí žádné zvláště chráněné druhy rostlin, měl by botanický
management v ZCHÚ spočívat zejména v sledování šíření invazních a ruderálních druhů
Borovice vejmutovka
Borovice vejmutovka osídlila v posledních desetiletích skály zejména na Hlavní a Střední věži.
Prorůstáním vejmutovek dochází k narušování skal. Náletové stromy bude nutno odstranit s použitím
horolezeckých technik. Lesnické zásahy v přilehlých porostech jsou zaměřeny mimo jiné na likvidaci
zdrojové populace borovice vejmutovky.
c) péče o živočichy
Lokalita je silně ovlivněna vysokou návštěvností a horolezeckou činností, která brání
některým druhům ptáků ve využívání suchých skal jako hnízdiště. Případy, při nichž
docházelo a dochází k vybírání mláďat hnízdících ptáků, mohou být dalším faktorem, který
snižuje atraktivitu Suchých skal jako bezpečného hnízdiště. Pro ochranu hnízdišť by bylo
vhodné celkově zvýšit klidové podmínky v ZCHÚ.
d) péče o útvary neživé přírody
Výstavba naučné stezky Suchými skalami
činnost
pěšina – úprava terénu
schody + chodník
most s plošinou
žebříkoschody
zábradlí
tabule naučné stezky
barevné znační
celkem
17
množství
340
70
20
35
210
10
3400
jednotky
m
m
m
m
m
ks
m
cena
55.000,-45.000,-35.000,-70.000,-92.000,-60.000,-1.700,-358. 700,--
e) Zásady jiného využívání
Rozbor účinků dosavadních zásahů v území a návrh řešení
• Bariéry
Bariéry mohou z krátkodobého hlediska plnit funkci protierozní zábrany. V prostoru za
bariérou se hromadí půdní materiál. Snížením sklonu svahu za bariérou je umožněno
uchycení rostlin. Bariéry jsou v prostoru Suchých skal postaveny z dřevěných kuláčů. Po 10
letech od výstavby jsou některé v havarijním stavu. Takové bariéry představují značné riziko
náhlého pohybu půdního materiálu a sutě. V havarijním stavu jsou konkrétně 2 bariéry v
Hlavní soutěsce. Některé bariéry protierozní funkci ani nikdy neplnily.
Navrhované řešení
Problematiku erozních jevů v oblasti Suchých skal je nutno z dlouhodobého hlediska řešit
maximálním použitím biologických protierozních opatření, pro které je třeba vytvořit vhodné
terénní podmínky s využitím místního materiálu, případně biologicky rozložitelných textilií.
Bariéry je nutno odstranit. Pro řešení poměrů v Hlavní soutěsce vypracovat samostatný
projekt (řešit v něm stabilitu hmot, pokud to bude možné zajistit přístupnost pro veřejnost a
zabránit průchodu ze současné plošiny na severní stranu skal).
• Kamenné schody
Kamenné schody, postavené pro přístup k lezeckým terénům, představují značný zásah do
vzhledu dochovaného georeliéfu. Kvalita stavebního provedení schodů je z technického a
estetického hlediska diskutabilní.
Navrhované řešení
Některé esteticky nevhodné kamenné schody je nutno odstranit a nahradit jejich funkci
objekty z místního materiálu. Esteticky přijatelné kamenné schody, které tvoří přístupové
cesty k lezecky značně zatíženým skalám zachovat.
• Dřevěné schody
Některé dřevěné schody slouží k přístupu k lezeckým terénům, jiné tuto funci neplní.
V současné době je řada z nich v havarijním stavu.
Navrhované řešení
Dřevěné schody je nutno odstranit a v případě nutnosti zachování přístupu k lezeckým
terénům nahradit jejich funkci stupni z neopracovaného kamene. V max. možné míře
zachovat původní terén.
• Žebříky
Žebříky zpřístupňují lokalitu pro veřejnost. Některé slouží jako nástupní místa pro horolezce.
Vlivem výstavby žebříků došlo k dobrému propojení severní a jižní strany skal. Následkem je
zvýšený pohyb veřejnosti v území. Zpřístupněny jsou tak zejména prostory reliktního boru
na hřbetu, který je zvýšenou měrou erodován.
Navrhované řešení
Některé žebříky, které slouží jako nástupní místa, je možno zachovat a udržovat. Nutnost
zachování nebo odstranění žebříku propojujícího jižní a severní stranu skla v Hlavní soutěsce
je nutné vyřešit na základě samostatného projektu zpracovaného geologem pro řešení stability
skal v Hlavní soutěsce.
18
• Kamenná zídka
Kamená zídka slouží jako opora pro neznačenou pěšinu. Výstavba zídky započala bez
řádného stavebního povolení, které bylo získáno až dodatečně. Došlo k významnému
poškození a změně v tělesu osypového kužele Suchých skal. Z dlouhodobého hlediska bude
docházet k destabilizaci suťového podloží. Estetická kvalita provedení stavby je nízká. Stavba
v současnosti slouží k pohybu návštěvníků.
Navrhované řešení
Zídku ponechat. V místě kde zídka převyšuje pěšinu (JV od Hlavní soutěsky) provést její
snížení.
• Zábradlí
Zábradlí tvoří zabetonované ocelové nosníky, k nimž je upevněno dřevěné zábradlí. Některé
z vybudovaných úseků plní funkci bariéry a chrání jednotlivé osypové kužele proti vstupu
návštěvníků.
Navrhované řešení
Některé z těchto objektů ponechat nebo přizpůsobit navržené koncepci ochrany NPP.
Odstraněno bude zábradlí, které působí jako navigace pro vstup návštěvníků (tj. nepůsobí jako
zábrana, ale přitahuje návštěvníky směrem do území). Zábradlí při vstupu na žebříky, které
budou odstraňovány, bude doplněno tak, aby zabraňovalo vstupu do území. Zábradlí podél
žebříků, které nebudou odstraňovány, bude ponecháno. Na severní straně skal, zejména pod
Hlavní a Střední věží a na hranici reliktního boru na severozápadě skal bude nutno naopak
vybudovat dočasné zábrany pro vstup návštěvníků. Funkci zábradlí je na některých místech
vhodné nahradit navršením zábran z klestu. Jedná se o vyzkoušený a osvědčený způsob
zabránění vstupu návštěvníků na erozní místa v NP Saské pískovce.
• Plošina z navezené zeminy
Plošina z navezené zeminy je tvořena kmenem stromu, za který byla navezena zemina
z prostoru převisu pod Vlajkovou věží.
Navrhované řešení
Ponechat k samovolnému vývoji.
• Dřevěné plošiny
Jedna z plošin se nachází v Hlavní soutěsce, druhá plošina se nachází nad Vlajkovou věží a
třetí plošina pod Přední věží.
Navrhované řešení
Plošinu v Hlavní soutěsce řešit v rámci samostatného projektu. Pokud dojde k realizaci
naučné stezky Suchými skalami, bude vhodné plošinu na Vlajkové věži upravit jako
vyhlídkové místo. Plošinu pod Přední věží odstranit.
• Likvidace sutě z Hlavní soutěsky
V první polovině 90. let došlo k odstranění suťového materiálu z hlavní soutěsky. Materiál
byl odstraněn s pomocí výbušnin. Argumentem pro odstranění byly erozní jevy a bezpečnost
návštěvníků. V hlavní soutěsce byl pravděpodobně pohyb suti přirozeným geologickým
jevem, který byl urychlen pohybem návštěvníků. Tento autochtonní jev a skalní materiál byl
deklasován na nebezpečnou hmotu a byl odstraněn. Lze konstatovat, že došlo ke změně a
poškození NPP.
19
Navrhované řešení
Nebylo nalezeno vhodné řešení.
• Horolezectví
Suché skály jsou tvořeny převážně tvrdým prokřeměnělým pískovcem. Oproti ostatním
skalním městům Českého ráje poškozuje horolezectví skalní povrch Suchých skal minimálně.
Horolezectví je v NPP povoleno celoročně, v některých případech dochází k rušení hnízdících
ptáků a poškozování okolí skal erozí.
• Veřejnost, eroze a stabilita skal
Pohyb veřejnosti působí v NPP značné škody, které se zvýšily výstavbou objektů, které oblast
zpřístupňují (viz výše). Dochází zejména k likvidaci prostředí reliktního boru. Pro
nehorolezeckou veřejnost jsou totiž snadno dostupná jen některá místa, kam je možno vylézt
bez zvláštního vybavení a průpravy. Vlajková věž je poškozována neukázněnými
návštěvníky. Dochází k ničení skalního reliéfu (odlomené fragmenty - o skalní věž jsou
pravděpodobně rozbíjeny pískovcové kameny), bivakování pod skalními věžemi a převisy,
odhazování odpadků, zanechávání exkrementů, rušení klidu, vyrývání nápisů apod.
Během stabilitního průzkumu v areálu NPP Suché skály bylo dokumentováno celkem 115
skalních objektů v různém stupni nestability. Do nejnebezpečnějších stupňů nestability bylo
zařazeno celkem 75 skalních objektů (26 bezprostředně nestabilních a 49 potenciálně
nestabilních 1). Tyto skalní objekty představují vysoké riziko pro návštěvníky areálu Suchých
skal. Byla zpracována fotodokumentace jednotlivých nestabilních objektů, zaznamenány
stupně stability jednotlivých objektů, byly sestaveny mapy stabilitních poměrů území a mapy
rajonů ohrožení. Technicky je možné dosáhnout "kontroly nad vývojem skalního masívu".
Znamenalo by to realizovat komplex opatření od bezpečnostního sledování jednotlivých
skalních objektů, přes odstranění vybraných skal po dlouhodobou údržbu svahů. Okamžitě je
nutno uzavřít pro veřejnost všechny rajony s vysokým stupněm rizika a omezit pohyb
návštěvníků v rajonech se středním stupněm rizika na vyznačené cesty (Stemberk 2004).
Technicky je možné dosáhnout vysokého stupně bezpečnosti návštěvníků a dosáhnout
"kontroly nad vývojem skalního masívu". Bezprostředně by však bylo nutno odstranit skalní
objekty v kategorii bezprostředně nestabilní (26 objektů), v horizontu prvních 2 - 3 let by bylo
nutno odstranit objekty v kategorii potenciálně nestabilní 1 (49 objektů). Jednotlivé objekty
jsou skalní útvary rozličné velikosti od objemu cca do 0,5 m krychlového až po skalní bloky.
Pokud by byla nebezpečná oblast pro návštěvníky uzavřena respektive vstup by byl možný na
vlastní nebezpečí, likvidace těchto objektů by nebyla nutná. Likvidace těchto objektů by
znamenala změnu a poškození předmětu ochrany, narušila by přirozené procesy vývoje
skalního masivu, změnila by některé pohledové scenerie - byla by tedy v rozporu se zákonem
i ochrannými podmínkami NPP. V současnosti neexistují žádné doklady o trendech v míře
návštěvnosti lokality. Neznáme počty návštěvníků ani trendy vývoje návštěvnosti. Jediným
podkladem pro rozhodování jsou stopy po pobytu návštěvníků. Lokalita NPP je návštěvníky
poškozována. Počet návštěvníků je vhodné regulovat tak, aby k poškozování nedošlo.
Vzhledem k bezpečnostním poměrům (viz výše) a vzhledem k tomu, že největší zajímavost
Suchých skal spočívá v makroreliéfu, který lze dobře pozorovat z mnoha míst v širším okolí,
by bylo vhodné vytipovat v okolí vyhlídková místa, kterými by byl veřejnosti kompenzován
omezený přístup (vzhledem k bezpečnosti) ke skalám (Mikuláš et al 2001).
Navrhované řešení
Veřejnost vstupující do území je nutno upozornit na nebezpečnost lokality. Na přístupových
cestách je třeba umístit informační tabule informující o skalním řícení provedené též v
anglickém a německém jazyce a opatřené grafickým symbolem nebezpečí.
20
Suché skály jsou jedinečnou geologickou lokalitou, veřejnosti by mělo být umožněno na
vlastní nebezpečí území navštívit, pokud nebude způsobovat devastaci lokality. Autor plánu
péče navrhuje vytvořit "Naučnou stezku Suchými skalami", která by umožnila navštívit
lokalitu, aniž by docházelo k jejímu poškozování a zároveň by byla veřejnost zapojena do
ochrany území (tím, že se bude pohybovat po naučné stezce). Návštěvníci naučné stezky by
byli v bezpečí před pádem skalních bloků.
Vlastní trasa naučné stezky by vedla v širším okolí Suchých skal (viz příloha M6), cca z jedné
třetiny po stávajících turistických stezkách. Návštěvníkům by umožnila výhled na
Alabastrovou a Nosatou věž ze vzdálenosti 50 m, výhled na Sokolí věž ze vzdálenosti 80 m,
výhled na horu Kozákov, výhled na Krkonoše a Jizerské hory, výhled na celý hřeben Suchých
skal od severu, výhled na maloskalské údolí, výhled na První, Vlajkovou a Smrčinovou věž.
Bezprostřední kontakt se Suchými skalami by byl v místě Vlajkové a První věže, odkud by po
provedení plánované clonné seče v přilehlém lesním porostu bylo možno shlédnout
maloskalské údolí (viz výše). Veřejnosti by byly podány informace o geologii, geomorfologii,
paleontologii, zoologii, botanice, lesnictví, o problematice ochrany území, historii využívání
území a lidské kultuře v oblasti.
V souvislosti s usměrněním veřejnosti na prostor naučné stezky bude nutné sanovat 2 skalní
objekty, které by mohly způsobit obecné ohrožení návštěvníků. Jedná se o objekty na První
věži. Pohyb veřejnosti (té, která se vydá do území na vlastní nebezpečí) v bezprostředním
okolí skal bude kromě zábradlí na erozně exponovaných místech usměrňován tabulkami,
které budou umístěny například přímo na zábradlí. Pokud by navrhovaná opatření nevedla ke
zlepšení stavu NPP, bude nutno lokalitu pro veřejnost úplně uzavřít a umožnit návštěvu
výhradně po naučné stezce. Důraz je tedy třeba klást na pokračování monitoringu území
zejména sledování erozních jevů, zvyšování informovanosti návštěvníků, zvýšení intenzity
strážní činnosti v oblasti a postihování návštěvníků, kteří nerespektují daná pravidla. V území
je tedy nutno uplatňovat tzv. adaptivní management, který bude pružně reagovat na případné
nové nevhodné jevy.
• Parkování v ochranném pásmu NPP
Na hranicích NPP a v jejím ochranném pásmu dochází k parkování motorových vozidel a k
vjíždění motorových vozidel do lesních porostů.
Navrhované řešení
Problém parkování osobních automobilů při jižní hranici NPP při silnici Malá Skála –
Koberovy bude řešen umístěním dopravních značek (zákaz stání), stejným způsobem se bude
postupovat v úseku od křižovatky (křižovatka silnic na Koberovy, Vrát, Malou Skálu) po
Prosíčku. Parkoviště pro návštěvníky skal budou v Malé Skále, Koberovech a Besedicích,
omezený počet osobních automobilů by mohl parkovat na otočce autobusu na Prosíčce (pouze
v sobotu a neděli). Je nutno postihovat vjezd do zákazu vjezdu na Prosíčce u chaty Šumava a
na louce jihovýchodně od NPP při vrcholu stoupání silnice do Koberov.
• Černé skládky
Při silnici z Prosíček do Malé Skály vznikla černá skládka, další skládka se nachází
v ochranném pásmu NPP poblíž bývalého tábořiště ve starém pískovcovém lomu.
Navrhované řešení
Odstranit
21
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území
a) lesy
Výčet navrhovaných zásahů je uveden v samostatné příloze.
Příloha:
Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich
Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů
b) útvary neživé přírody
1. pro horolezectví budou platit podmínky uvedené v rozhodnutí Správy CHKO Český ráj
S/0894/CR/2011/530
2. v oblasti budou na přístupových cestách instalovány tabule upozorňující na nebezpečí
skalního řícení, zákazové tabulky usměrňující vstup veřejnosti v území
3. budou instalována nová zábradlí na severní straně skal
4. objekty neúměrně zvyšující přístupnost lokality budou odstraněny
5. nevhodná protierozní opatření budou nahrazena
6. při hranicích NPP bude platit zákaz stání motorových vozidel (viz 2.5.12)
7. nálet VJ bude odstraněn ze skal
8. v oblasti budou umístěny informační tabule (i cizojazyčné) o podmínkách lezení
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu
zásahů a přehledu činností
Orgán ochrany přírody nevyhlásil pro ZCHÚ ochranné pásmo, a proto dle zákona 114/92Sb.
(§37) je platným ochranným pásmem území do vzdálenosti 50 metrů od hranice tohoto
zvláště chráněného území.
V zájmu ochrany přírody je směřovat veškeré zásahy v ochranném pásmu (obnovu i výchovu)
ve prospěch přirozené skladby lesa a zamezit možnosti zmlazování nebo šíření nežádoucích
dřevin do ZCHÚ. Při obnovních těžbách je třeba šetřit doupné stromy.
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu
Hranice Národní přírodní památky jsou vytyčeny vytyčovacím plánem (GEOPLAN CZ, Malá
1177, Česká Lípa) z 3. 11. 2000. Je třeba v pravidelném cca 5-ti letém intervalu obnovovat
značení hranice NPP pruhy dle vyhlášky 395/92 Sb.
3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území
Přehlášení NPP Suché skály není nutné.
Na těžbu mýtní úmyslnou v porostech do 80 let je nutná výjimka OSSL.
Další omezení vstupu či horolezecké činnosti není nutné
3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností
Nejsou navrhovány změny dnes platných pravidel.
22
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území
V oblasti bude realizována výstavba naučné stezky (viz 2.5.11). V souvislosti s výstavbou
naučné stezky bude nutno sanovat 2 skalní objekty na První věži, které by mohly způsobit
obecné ohrožení veřejnosti.
3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území
1. průzkum ornitocenózy - celoroční sledování ptačích populací s cílem doplnit chybějící
poznatky
2. kompletní zoologický průzkum zaměřený na ostatní druhy savců a bezobratlých
3. bryologický a lichenologický průzkum
4. Závěrečné údaje
4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle
jednotlivých zásahů (druhů prací)
Druh zásahu (práce) a odhad množství (např.
plochy)
Jednorázové a časově omezené zásahy
oplocování lesních kultur
výsadba lesních sazenic
výřez nežádoucích dřevin a snášení
likvidace podrostu dubu červeného
odstranění borovice vejmutovky ze skal
výstavba zábradlí - severní strana - eroze
tabulky plastové (Nevstupujte - eroze)
pruhové značení
likvidace skládek
úpravy a odstraňování stávajících objektů
výstavba naučné stezky
sanace skalních objektů na Přední věži
Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)
Opakované zásahy
Vícenáklady - ožínání
N á k l a d y c e l k e m (Kč)
23
Orientační
náklady za rok
(Kč)
Orientační
náklady za období
platnosti plánu
péče (Kč)
211.800,-13 530,-3 000,-9 500,-58 995,-1 200,-1 524,-14 000,-239 060,-358 700,-17 000,--
211.800,-153.723,-13 530,-3 000,-9 500,-58 995,-1 200,-1 524,-14 000,-239 060,-358 700,-17 000,-1.072.032,--
15.060,--
60.360,-1.142.772,--
4.2 Použité podklady a zdroje informací
DEMEK, J. 1987. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia. Praha. pp. 584
HEJNÝ, S., Slavík, B. 1988. Květena 1. Academia. Praha. pp. 557
HEJTMÁNEK, P. 2001. Horolezecký průvodce Český ráj severní oblast - Suché skály. NH
Savana. pp 57
CHVÁTAL, P. 1995. Sanace Suchých skal. Montana 6 - 19
MACKOVČIN, P., et al. 2002. Chráněná území ČR. Liberecko, svazek III. AOPK ČR a
EKOCENTRUM Brno. Praha. pp. 331
MIKULÁŠ, R., Cílek, V., Adamovič, J. 2001. Geologicko-geomorfologický popis skalních
měst Českého ráje. Geologický ústav AVČR. Praha. pp. 34
MRKÁČEK, Z. 2000. Ptáci Českého ráje. ZO ČSOP Křižánky. Jičín. pp. 136
MRLÍKOVÁ, Z. 2004. Suché skály. Ornitocenologický průzkum v roce 2004. pp. 11
NEUHAUSLOVÁ, Z., et al. 1998. Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky.
Textová
část. Academia. Praha. pp. 341.
SMEJKAL, J., et al. 2001 OPRL, Severočeská plošina a Český ráj, ÚHÚL Brandýs nad
Labem, pobočka Jablonec nad Nisou
Společnost pro životní prostředí Brno. 1996. Územně technický podklad nadregionální a
regionální ÚSES ČR. Ministerstvo pro místní rozvoj
STEMBERK, J., 2004. Zhodnocení stabilitních poměrů a návrh opatření ke zlepšení
stabilitních poměrů ve skalních svazích NPP Suché skály. IG Ateilér spol. s r. o., Hřensko. pp.
15
TOMANDL, M. rok vydání neuveden. Historický průzkum lesa LHC Turnov.
ÚHÚL Zvolen - Pobočka
VACKOVÁ, D. 2004, Botanická inventarizace
4.3 Seznam používaných zkratek
CHKO - chráněná krajinná oblast
ZCHÚ - zvláště chráněné území
NPP - národní přírodní památka
ČHS - Český horolezecký svaz
UIAA - Union Internationale des Associations d'Alpinism
STG - skupina typů geobiocénů
LT - lesní typ
24
N - druhy chráněné soustavou Natura 2000
O - druhy ohrožené
SO - druhy silně ohrožené
PK - pozemkový katastr
KN - katastr nemovitostí
OP - ochranné pásmo
CHOPAV - chráněná oblast přirozené akumulace vod
EVL - evropsky významná lokalita
PO - ptačí oblast
ÚSES - územní systém ekologické stability
LHP - lesní hospodářský plán
LHC - lesní hospodářský celek
LHO - lesní hospodářská osnova
25
5. Obsah
1. Základní údaje o zvláště chráněném území .
1.1 Základní identifikační údaje . .
.
.
.
.
1.2 Údaje o lokalizaci území
.
.
.
.
.
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí.
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma
.
.
.
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími
.
.
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími
.
.
1.6 Kategorie IUCN
.
.
.
.
.
.
1.7 Předmět ochrany ZCHÚ
.
.
.
.
.
1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu
.
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav .
.
1.8 Předmět ochrany EVL, s kterými je ZCHÚ v překryvu.
.
1.9 Cíl ochrany. .
.
.
.
.
.
.
.
.
2
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
2
2
3
3
4
4
4
4
4
4
4
4
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem
na předmět ochrany .
.
.
.
.
.
2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů .
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy
lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti
.
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch .
2.4.1 Základní údaje o lesích
.
.
.
.
2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích .
2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody
.
.
.
.
.
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských
zásahů do území a závěry pro další postup .
.
.
.
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich
možné kolize
.
.
.
.
.
.
.
3. Plán zásahů a opatření .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany
.
.
přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)
4.2 Použité podklady a zdroje informací .
.
.
.
4.3 Seznam používaných zkratek .
.
.
.
.
Přílohy plánu péče
26
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
8
11
12
.
.
.
12
13
13
.
13
.
13
.
14
14
.
.
.
.
.
22
22
23
23
23
23
.
.
24
.
.
.
.
.
.
24
24
25
.
.
27
.
.
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně
návrhu zásahů a přehledu činností .
.
.
.
.
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu
.
.
.
.
3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území .
3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností
.
.
.
.
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území .
3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území
4. Závěrečné údaje .
5
5
.
14
22
3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ .
3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání .
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území .
.
.
.
.
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy
Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schvaluje
Tabulky:
Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich
Příloha T2 - Seznam a popis antropogenních objektů v NPP
Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území
Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného
pásma
Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů
Příloha M4 - Lesnická mapa typologická
Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů
Příloha M6 - Trasa naučné stezky
Příloha M7 – Antropogenní objekty v NPP
27
Tabulky – Příloha T1 – plán zásahů v lesních porostech
Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich
označení
JPRL
dílčí
plocha
2B1a
1
2B1b
2
2B1c
3
2B3a
4
2B4
5
2B5
6
2B6a
7
2B6b
8
28
výměra dílčí číslo rámcové
dřeviny
plochy
směrnice
(ha)
/
porostní typ
0,67
1/B
JD
SM
BK
BO
BR
MD
0,28
1/B
MD
BK
DB
DBC
0,43
1/B
SM
BK
DB
JD
0,28
1/B
BO
SM
BK
0,53
1/B
SM
BK
0,14
2/A
BO
SM
DB
VEJ
0,13
1/B
BK
SM
BO
JD
MD
1,38
1/B
SM
BO
BK
MO
zastoupení
dřevin
(%)
30
20
10
7
1
1
70
5
5
2
30
5
1
5
40
30
10
70
15
30
15
3
2
75
10
3
1
1
65
10
10
5
průměrná
výška
porostu
(m)
3
stupeň
přirozenosti
doporučený zásah
naléhavost
4
ožínání
3
8
4
prořezávka - odstranění nepůvodních dřevin
zejména - DBC, redukce MD původních listnáčů
2
5
4
uvolňovat podsadby - clonná seč v porostu 2B11c
3
20
4
probírka
3
15
4
probírka
2
20
4
probírka odstranění VEJ
2
25
4
bez zásahu
20
4
probírka, těžba mýtní (odstranění skupiny
VJ, jedince DGL ponechat do mýtního věku)
2
poznámka
2B6c
9
0,29
2A
2B6d
10
0,13
1/B
2B6e
11
0,38
1/B
2B8a
12
1,34
1/B
2B8b
13
0,48
1/B
2B8c
14
5,09
1/A
2B9
15
2,75
2B11a
16
2,8
29
15
4
probírka
10
4
bez zásahu
30
4
výsadba LP 110ks
3
25
3
probírka
2
20
3
probírka
2
30
4
2
40
30
5
30
4
50
15
10
5
1
5
20
3
probírka, těžba mýtní - clonná seč 1. (prosvětlení
porostu v prostoru skupiny vtroušených buků uvolnění přirozeného zmlazení) - 0,10 ha, podsadby doplnění JD 100 ks, oplocení 160 m, 2.clonný obsek
osamoceného buku 100 m od vyústění lesní
cesty na silnici - 0,05 ha, oplocení 100 m, vytěžit DBC
při silnici Malá Skála - Koberovy
probírka (odstraňovat introdukované dřeviny zejména
VJ), těžba mýtní - clonná seč v proředěné části
porostní skupiny – celková plocha 0,65 ha - rozdělit
na dva zásahy, podsadby BK 3700 ks, JD 300 ks),
oplocení 500 m, výřez podrostu a snášení na hromady
u 0,65 ha
těžba mýtní - clonná seč (velmi mírné proředění
porostu + odstranění VJ) - vytvoření 4 clonných
kotlíků o celkové výměře 0,32 ha, výřez křovitého
podrostu 0,32, clonná seč v severozápadní
části porostu - 0,13 ha. Zmlazení BO, BR, DB
BO
SM
BK
BR
BO
BK
DB
SM
BK
BO
BR
MO
BO
BK
SM
DB
BR
JAM
BO
BK
DB
BR
LP
SM
BO
MD
80
5
2
3
60
10
4
60
15
6
7
3
50
20
3
5
4
1
55
10
4
6
2
80
2
1
2/A
BO
BK
BR
2/A
BO
SM
BK
DB
MD
BR
2
2
3
2B11b
17
0,67
1/B
2B11c
18
0,98
1B
2B15
19
3,06
2A
30
BO
55
BK
SM
JD
BR
MO
SM
BK
DB
BO
SM
BK
DB
MD
BR
30
3
5
3
1
70
10
1
50
15
10
5
1
5
5
4
ožínání
30
4
bez zásahu
25
3
těžba mýtní - clonná seč (vytvoření dvou úzkých
dočasných cca 17 - 20 m širokých průhledů na Suché
skály - součást zastávek připravované naučné stezky
Suchými skalami - porost proředit takovým způsobem,
aby bylo dosaženo relativně dobré viditelnosti skal) 0,26 ha, 0,26 ha, vytěžení skupiny VJ na jihovýchodní
straně skal
2
3
Příloha – T2 – Seznam a popis antropogenních objektů v NPP
Rozpočet na objekty v NPP Suché skály
(Příloha č. 17)
objekt
název
opatření
č.
zábradlí
ponechání
1a
schody dřevěné
ponechání
1b
zídka kamenná
ponechání
2a
sklad materiálu
ponechání
3a
tabule
odstranění
3b
informační
projekt + realizace
Hlavní soutěska
4 až 5
4a
schody dřevěné
4b
bariéra
4c
zábradlí
5a
žebřík
5b
zábradlí
5c
bariéra
5d
zábradlí
5e
bariéra
5f
bariéra
5g
žebřík
5h
žebřík
5i
bariéra
5j
bariéra
5k
plošina dřevěná
zábradlí
ponechání
6a
žebřík
ponechání
6b
bariéra
odstranění a úprava terénu
6c
zábradlí
ponechání
7a
výstavba zábradlí 3m
schody
dřevěné
odstranění
a úprava terénu
7b
schody kamenné nahrazení místním materiálem
8a
zábradlí
ponechání
8b
schody kamenné
ponechání
9a
zábradlí
ponechání
9b
bariéra
odstranění a úprava terénu
9c
schody dřevěné
odstranění a úprava terénu
10a
zábradlí
odstranění
10b
schody kamenné
ponechání
11a
zábradlí
ponechání
11b
schody dřevěné
odstranění a úprava terénu
11c
zábradlí
ponechání
11d
zábradlí
ponechání
12a
výstavba zábradlí 1m
schody
dřevěné
odstranění
a úprava terénu
12b
schody dřevěné
ponechání
13a
31
cena
1500
150000
5000
250
2000
20000
250
2000
120
2500
150
1500
13b
zábradlí
13c
13d
13e
14a
14b
14c
14d
15a
15b
15c
16a
16b
17a
17b
17c
žebřík
bariéra
schody kamenné
zábradlí
schody dřevěné
bariéra
bariéra
zábradlí
schody dřevěné
bariéra
schody dřevěné
zábradlí
schody dřevěné
zábradlí
plošina ze
zeminy
tabule
informační
zábradlí
schody dřevěné
žebřík
zábradlí
plošina dřevěná
plošina dřevěná
žebřík
zábradlí
žebřík
zábradlí
schody dřevěné
bariéra
17d
18a
18b
18c
19a
19b
20a
21a
21b
21c
21d
22a
22b
celkem
32
odstranění (podél žebříku)
ponechání 21m
výstavba zábradlí 2m
odstranění
ponechání
nahrazení místním materiálem
odstranění
odstranění a úprava terénu
odstranění a úprava terénu
odstranění a úprava terénu
odstranění
odstranění a úprava terénu
odstranění a úprava terénu
odstranění a úprava terénu
odstranění
odstranění a úprava terénu
odstranění
samovolný rozpad
2400
0
250
8000
6000
1200
2200
2000
500
180
2500
1000
2000
660
2500
900
odstranění
1500
odstranění (naučná stezka)
odstranění (naučná stezka)
odstranění (naučná stezka)
odstranění (naučná stezka)
odstranění (naučná stezka)
ponechání a úprava
ponechání
ponechání
ponechání
ponechání
odstranění
odstranění a úprava terénu
1500
1500
5000
1500
2000
2000
2500
4000
239060