dokument pdf - ZŠ Ruda nad Moravou

Transkript

dokument pdf - ZŠ Ruda nad Moravou
Základní škola, Sportovní 300, Ruda nad Moravou, 789 63
Telefon: 583 236 330 E –mail: [email protected]
IČO 00852015
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
PREVENCE A ŘEŠENÍ ŠIKANY
Prevence šikany je na místě především tam, kde k ní dosud nedochází, ale i tam, kde k ní
prokazatelně došlo.
V první řadě spočívá prevence v tom, že učitel důsledně sleduje strategii založenou na
podpoře
outsiderů.
Může
si
záměrně
všímat
dětí
plachých,
úzkostných,
nějak
handicapovaných, méně chápavých, méně výřečných, méně sympatických, izolovaných.
Může využívat každé příležitosti k tomu, aby je povzbudil, dodal jim odvahy, posílil jejich
sebevědomí, ujistil je, že jsou stejně hodnotné jako ti ostatní, aby jim dal příležitost v něčem
vyniknout, zapojit je do nějaké společné činnosti, zapadnout lépe do kolektivu.
Dalším dobrým stavebním kamenem prevence šikany je příjemná atmosféra ve škole, ve
třídním kolektivu mezi žáky i mezi kantory. Přispět může nejvíce učitel jako autorita.
V prostředí, kde jsou vztahy založeny na partnerství, jsou vztahy určitým způsobem imunní,
umožňují mít jiný názor, umožňují vzájemné přijetí, kooperaci, pomáhání si, porozumění.
Způsob jakým můžeme žáky těmto dovednostem učit jsou především sociálně –
psychologické hry, kde je důležitá interaktivní a prožitkový styl učení. V takovém prostředí se
šikaně nedaří.
K prevenci šikany patří ochrana dětí před vlivem mediálního násilí a pornografie, které snižují
citlivost dětí ke kultuře, oslabují smysl pro kázeň atd. Omezení konzumu tohoto zboží není
záležitostí pouze školy, ale hlavně rodiny.
Účinnou součástí prevence proti šikaně je také dozor dospělých nad žáky. Tento způsob
především snižuje počet příležitostí k šikaně.
Metody řešení agresivního chování a šikany
Školy mají mimořádnou zodpovědnost za to, aby předcházely vzniku problému a aby se
s tím odpovědně vyrovnávaly již při jeho vzniku. Šikanování se v zárodečné formě vyskytuje
prakticky ve všech školách. Škola má jednoznačnou odpovědnost za děti a žáky v době
vyučování a na školních akcích. Učitel, kterému bude znám případ šikanování a nepřijme
v tomto ohledu žádné opatření, se vystavuje riziku trestního postihu pro neoznámení,
případně nezabránění trestního činu.
-1-
Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování
mezi žáky škol a školských zařízení Č.j. 24 246/2008-6 definuje šikanu takto:
„Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit jedinci, ohrozit nebo zastrašovat
jiného žáka, případně skupinu žáků. Je to cílené a obvykle opakované užití násilí jedincem
nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů
nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí
druhé osobě, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může
mít formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako
nápadné přehlížení a ignorování žáka třídní či jinou skupinou spolužáků. Nebezpečnost
působení šikany spočívá zvláště v závažnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoživotních
následcích na duševním a tělesném zdraví.“
Kyberšikana je jednou z forem psychické šikany. Je to zneužití ICT (informačních a
komunikačních technologií), zejména pak mobilních telefonů a internetu, k takovým
činnostem, které mají někoho záměrně ohrozit, ublížit mu. Podobně jako u šikany tváří v tvář
se jedná o úmyslné chování, kdy je oběť napadána útočníkem nebo útočníky. Povaha a
provedení útoků pak určuje její závažnost.
Kyberšikana obdobně jako školní šikana sice není sama o sobě trestným činem ani
přestupkem, ale její projevy mohou naplňovat skutkovou podstatu např. těchto trestných
činů:

nebezpečné pronásledování (stalking, § 354 TZ) – např. dlouhodobě opakované
pokusy kontaktovat všemi dostupnými prostředky oběť, která proto pociťuje
důvodné obavy o život nebo zdraví své či svých blízkých;

účast na sebevraždě (§ 144 TZ) – např. zaslání SMS oběti s úmyslem vyvolat u ní
rozhodnutí k sebevraždě;

porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182 TZ) – např. „odposlech“
odesílaného e-mailu;

porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí
(§ 183 TZ), např. zveřejnění fotografií z telefonu oběti;

pomluva (§ 184 TZ) – např. vytvoření webových stránek zesměšňujících oběť.
-2-
Osm druhů šikanování
Druh šikanování
Možný projev
Fyzické aktivní přímé
Agresoři oběť škrtí, kopou, fackují.
Fyzické aktivní nepřímé
Oběti jsou ničeny věci.
Kápo pošle nohsledy, aby oběť zbily.
Fyzické pasivní přímé
Agresor nedovolí oběti, aby si sedla do
lavice.
(fyzické bránění oběti v dosahování
jejich cílů)
Fyzické pasivní nepřímé
Agresor odmítne oběť na její požádání
pustit ze třídy na záchod.
(odmítnutí splnění požadavků)
Verbální aktivní přímé
Nadávání, urážení, zesměšňování.
Verbální aktivní nepřímé
Rozšiřování pomluv.
Tzv. symbolická agrese (hanlivé kresby,
obrázky).
Verbální pasivní přímé
Neodpovídání na pozdrav, otázky, ...
Verbální pasivní nepřímé
Spolužáci se nezastanou oběti, je-li
nespravedlivě obviněna z něčeho co
udělali její trýznitelé.
(Zdroj: Kolář, 2005)
Odhalení šikany je někdy velmi obtížné i pro zkušeného pedagoga. Nejzávažnější negativní
roli při jejím zjišťování hraje strach, a to nejen strach obětí, ale i pachatelů i dalších
účastníků. Strach vytváří obvykle prostředí „solidarity “ agresorů i postižených.
-3-
Při řešení případů šikany, dříve než je začneme prošetřovat, podnikneme kroky první
pomoci:
1. Překonání šoku a pomoc oběti
2. Spolupráce pedagogů a domluva vyšetřování
3. Zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi
4. Pokračující pomoc a podpora oběti
5. V závažných případech nahlášení Policii ČR
Pro vyšetřování šikany doporučujeme strategii prováděnou v těchto krocích:
1. Zajištění ochrany obětem
2. Rozhovor s informátory a oběťmi
3. Nalezení vhodných svědků
4. Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky (nikoliv konfrontace obětí
a agresorů).
6. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi
7. Zodpovědný pedagogický pracovník neprodleně telefonicky uvědomí rodiče žáka
k jednání se školou. Rodiče jsou seznámeni se všemi skutečnostmi případu, porušením
řádu školy, návrhem výchovného opatření. Škola doporučí rodičům žáka specializovanou
pomoc odborníků, škola vyhotoví dva zápisy z jednání, jeden obdrží rodiče žáka, druhý
zůstane uložen ve škole. Škola nabídne rodičům pomoc – monitorování, pravidelné
schůzky R + TU, VP.
Výchovná opatření
Škola má k dispozici pro potrestání agresorů běžná i mimořádná opatření, a to:

Tzv. výchovná opatření (napomenutí a důtka pedagoga, důtka ředitele)

Snížení známky z chování

Převedení do jiné třídy

Umístění do diagnostického ústavu na předběžné opatření a popř. následné nařízení
ústavní výchovy.
Spolupráce se specializovanými a ostatními institucemi
Účastní-li se šikanování většina problémové skupiny (třídy), nebo jsou-li normy agresorů
akceptovány, spolupracujeme s odborníky z PPP. Pokud šikanování naplnilo skutkovou
-4-
podstatu trestného činu, je povinností jej oznámit Policii ČR. Školy a školská zařízení jsou
povinny bez zbytečného odkladu oznámit orgánu sociálně právní ochrany skutečnosti, které
ohrožují žáka nebo pokud žák spáchal trestný čin, popř. opakovaně páchá přestupky.
INTERVENČNÍ PROGRAM PRIMÁRNÍ PREVENCE
Tento intervenční program se výhradně zaměřuje na specifickou primární a sekundární
prevenci. Přičemž pod pojmem primární prevence se rozumí to, jak předcházet šikanování a
řešit ho. Jedná se především o působení v třídnických hodinách. Za sekundární prevenci lze
označit šikanu, která již propukla, nicméně se ještě nedostala do hranic pokročilé šikany.
Dalším předpokladem fungování programu je celoškolní přístup. Zde se jedná o to, aby
speciální program proti šikaně byl včleněn do systému školního vzdělávacího programu. Což
obnáší:
 organizaci a řízení školy
 vzdělávání pracovníků školy
 preventivně-výchovné a vzdělávací činnosti žáků.
Mezi klíčová opatření programu patří
 společné vzdělávání a supervize - např. formou výcvikového kurzu
 užší realizační tým
 zmapování situace (formou dotazníku, šetření) a motivování pedagogů pro změnu
 společný postup při řešení šikanování - domluva pedagogů, jak postupovat proti šikaně
 prevence v třídních hodinách - např. modelový výcvikový kurz
 prevence ve výuce
 prevence ve školním životě mimo vyučování
 ochranný režim
 spolupráce s rodiči na ochraně dětí a žáků před šikanou
 školní poradenské služby
 spolupráce se specializovanými zařízeními
 vztahy se školami v okolí
 evaluace
-5-
PREVENCE ŠIKANY
Mezi možnosti, jak předcházet a čelit šikanování, patří spousta opatření, zásad a prostředků.
Mimo jiné je to porozumění situaci, za které k šikaně dochází, vědomí o jejích příčinách a
možných stádiích nebo informovanost žáků o linkách důvěry, na které se v případě potřeby
mohou obrátit. Tím nejdůležitějším v prevenci šikanování je hledání způsobů, jak ovlivnit
specifické rizikové faktory jak u oběti, tak u agresora a vytváření zdravého veřejného mínění
třídy (skupiny), ve které dochází či může docházet k šikaně. Podobně jak je tomu u většiny
nemocí, i o šikaně se dá říci, že je mnohem jednodušší, účinnější a levnější jí předcházet,
než ji později – často až příliš pozdě – odstraňovat nebo proti ní bojovat. Prevence šikany je
na místě jak tam, kde k ní zatím nedochází (či zatím nebyla zpozorována), tak i tam, kde se
šikana vyskytuje a kde jde o to, aby se tyto problémy již neopakovaly.
Rozlišujeme prevenci:
Primární – O tomto druhu prevence hovoříme v případech, kdy k šikaně ještě nedošlo.
Spočívá převážně v informovanosti žáků, ale i samotných učitelů, výchovných poradců,
vychovatelů, ředitelů a školních inspektorů, že tyto formy chování nejsou neškodnou legrací
a zábavou a měli by být seznámeni zejména s negativními důsledky šikany, a to jak pro její
oběti, tak pachatele. Nejlepší ochranou proti šikanování je budování bezpečných, otevřených
a kamarádských vztahů mezi členy třídy.
Sekundární – Tento způsob prevence uplatňujeme v situacích, kdy k šikaně už došlo, a my
se snažíme o to, aby se problémy již neopakovaly. Patří sem včasná diagnostika,
bezodkladné vyšetření šikany či pedagogická opatření, mezi které můžeme zařadit ochranu
oběti před dalšími útoky, rozhovor s rodiči oběti i agresora, komunikace s ostatními rodiči a
třídním kolektivem. K sekundární prevenci samozřejmě také řadíme výchovnou práci s
agresory – různé postihy, tlumení agresivních sklonů, výcvik sociálních dovedností,
zaměstnání vhodnou činností či pochvala za zvládnutí impulzivity v provokující situaci
Rodičům obětí i agresorů se doporučují návštěvy v ambulantním oddělení střediska
výchovné péče pro děti a mládež nebo v nestátních organizacích majících obdobnou náplň
činnosti jako střediska výchovné péče (krizová centra apod.). Při závažnějších případech
šikany může škola podat návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení řízení o
nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém
ústavu. Oběti šikanování se doporučuje nabídnout psychoterapeutickou péči pedagogicko psychologické poradny nebo jiného poradenského pracoviště. Dítě by také mělo vědět, že se
kdykoli může samo anonymně svěřit zavoláním na Linku bezpečí.
-6-
Terciální – Terciální prevenci chápeme ve smyslu zabránění dalšímu asociálnímu nebo
antisociálnímu chování původce šikany. Spočívá v oddělení agresora od oběti šikany, ve
změně klimatu na škole, které by se mělo stát více otevřenější problémům, ale také méně
lhostejné, se snahou je vyřešit. Klima má být důvěryhodné, se stanovením jasných pravidel,
norem, ale i sankcí. Terciální prevence dále spočívá ve spolupráci agresora se střediskem
výchovné péče, nebo dalšími výše uvedenými institucemi, zabývajícími se problematikou
prevence sociálně patologických jevů.
Cílem primární prevence v oblasti šikanování a násilí ve škole je zvýšit odolnost dětí a
mládeže vůči sociálně patologickým jevům, zamezení či snížení výskytu náznaků šikany.
Cílem naší strategie je realizovat dlouhodobý, komplexní primární program, do něhož bude
zahrnuto vše důležité, co je v současné škole k dispozici a vše, co již bylo s úspěchem
vyzkoušeno. Důraz klademe na informovanost žáků v hodinách vlastivědy, prvouky, výchovy
k občanství, chemie, přírodopisu a dalších předmětů, na nabídku volnočasových aktivit.
Snažíme se do realizace programu zapojit maximální počet pedagogů ve vyučování i na
neformální bázi při komunikaci se žáky. Při realizací tohoto programu chceme žáky vést k
sebevědomí, správnému sebehodnocení, stanovení si reálných cílů v životě, k poznání sebe
sama, k zvládání stresů, k dovednostem řešit své problémy bez pomoci léků a jiných
návykových látek (ve spolupráci s rodiči). K tomuto cíli využijeme různých metod aktivního
sociálního učení, individuálního přístupu k žákům apod. Za důležitou též považujeme
motivaci rodičů a jejich spolupráci v rámci tohoto programu.
Dlouhodobé cíle

vést žáky ke správnému sebehodnocení, stanovení si reálných cílů v životě, poznání
sebe sama, zvládání stresů, k dovednostem řešit své problémy bez pomocí
návykových látek a tím tak zvýšit jejich sebevědomí a odolnost vůči sociálně
patologickým jevům (poskytování informací, podpůrné program reagovat na aktuální
stav výskytu šikany, včas zjistit všechny projevy fyzického a psychického násilí mezi
žáky

spolupracovat s rodiči žáků

vytvářet podmínky pro příznivé pracovní klima a zdravý pracovní režim žáků a učitelů

optimalizovat vztahy mezi žáky a učiteli

pravidelně informovat pedagogy o všech problémech, které se vyskytnou u žáků
školy
-7-

zajistit odborné vzdělávání všech pedagogů v oblasti primární prevence

spolupracovat se všemi institucemi a organizacemi v oblasti prevence

naučit žáky zvládat různé životní konflikty a problémy

zvýšit informovanost rodičů o poradenských možnostech školy i ostatních institucí

vychovávat a vzdělávat mládež tak, aby získala dovednosti potřebné pro život,
schopnost čelit sociálnímu tlaku, rozvíjet pozitivní sebejistotu, přejímat zodpovědnost
za sebe i své chov

vytvářet pozitivní kulturu školy

poskytovat informace z oblasti prevence sociálně patologických jevů přiměřeně
možnostem jednotlivých žáků
Krátkodobé cíle
Adekvátně věku a psychickým a mentálním možnostem jednotlivců:

vytvářet přátelské, pozitivní školní klima

rozvíjet komunikační dovednosti

učit žáky sebepoznání, sebehodnocení

učit žáky pracovat s emocemi

zařazovat prvky bránění se manipulaci, útoku agresora

prostřednictvím prožitkového učení, navazováním modelových situací učit žáky řešit
konflikty a rozhodovat se i v běžných situacích (např. zúčastním se školní akce,
výletu, omluva…)

prvky spolupráce
-8-
MODEL ŠETŘENÍ KONKRÉTNÍCH PŘÍPAD
Kdo:
útočník
oběť
svědek (svědci)
usmiřovatel
Četnost
ojediněle
nebo stále
Kdy:
denní doba
/hodina
Šetření
Kde:
škola
/jiné prostředí
Co:
formy nebo typy
verbální
neverbální
vyloučení
vydírání
gestikulace
Proč:
příčina
následek
S veškerými shromážděnými informacemi se potom nakládá podle celkové strategie školy
pro oblast chování žáků a podle potřeby jsou zaznamenávány
-9-
JAK POMOCI ÚTOČNÍKŮM

Stanovte jasné hranice

Definujte je písemně

Vysvětlete tresty, které budou následovat

Pracujte na sebevědomí, které podporuje veškeré dobré chování

Neuznávejte výmluvy

Zajistěte, aby se útočník osobně omluvil

Odměňujte dobré chování

Stanovte cíle (vždy na jeden den nebo na jednu hodinu)

Mějte pro útočníky vyhrazené místo na uklidnění

Nacvičujte zvládání stresu – hluboké dýchání, zavřené oči

Přehrávejte situace pomocí hraní rolí

Pomocí hraní rolí nacvičujte, jak se vyhnout vtažení do šikanování

Doporučujte dětem, aby situaci řešily odchodem

NIKDY neumožňujte posilování šikanujícího chování

Nepřehlížejte šikanování
- 10 -
RADY DĚTEM, KTERÉ JSOU ŠIKANOVÁNY

Poznámkám a provokacím se zasměj nebo je ignoruj. Pamatuj si, že jejich autoři
jsou omezení. Chtějí tě zastrašit a humor nebo ticho je může odradit. Když to
nějakou dobu takhle vydržíš, přestane je to bavit.

Můžeš jim říci, aby přestali otravovat nebo něco podobného. Musíš to ale říci
zlostně a hned odejít. Vyzkoušej si to před zrcadlem.

Jestliže tě obtěžuje celá skupina, vyber si jejího nejslabšího člena, podívej se mu
do očí a řekni: “To vůbec není k smíchu.“ Pak odejdi.

Můžeš se přihlásit do kursu sebeobrany, který ti dodá větší sebedůvěru.
Neznamená to, že budeš “oplácet“, ale může ti to pomoci posílit tvoji sebedůvěru.

Drž se ve skupině – útočníci se obvykle zaměřují na osamocené děti.

Zeptej se člena útočnické party o samotě, proč jich musí útočit tolik na jednoho.

Mohlo by pomoci zavolat jednomu z útočníků a zeptat se ho, jak by se mu líbilo,
kdyby někdo takhle útočil na něj. Bude to fungovat, ale jen v tom případě, máte-li
k sobě nějaký vztah.

Poraď se se svými rodiči a pokud budou mít nějaké nápady, vyzkoušej je.
Potřebuješ jejich pomoc a podporu.

Když tě útočníci obklopí, nezastavuj se a jdi dál. Snaž se získat nějakého svědka
jejich počínání, aby učitel mohl zasáhnout.

Přestaň uvažovat jako oběť – takovéto jednání si nezasluhuješ. Choď se
zdviženou hlavou, předstírej sebedůvěru, i když žádnou nemáš. I když tě útočníci
děsí, dívej se na ně s úsměvem. Když už nedokážeš dělat nic jiného, alespoň je
ignoruj, nezastavuj se a jdi od nich. Nakonec je to přestane bavit.
- 11 -

Sežeň si v knihovně o tomto problému nějakou odbornou publikaci

Veď si záznamy o všem, co se stalo – místo, čas, co kdo řekl. Řekni svým
rodičům, aby informovali školu. Šikanování by se mělo zamezit a útočníkům by
jejich otřesné jednání nemělo procházet.

Nauč se vyhledávat pomoc – koho lze požádat o pomoc (některé spolužáky,
rodiče, učitele, výchovného poradce, ředitele školy, návštěva poradny…)

Najít si mezi spolužáky silnějšího ochránce.

Obrátit se o pomoc k učiteli není žalování.
- 12 -
Podklady pro zpracování :

Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a
studentů ve školách a školských zařízení (č.j.: 21291/2010-28 )

Metodický pokyn MŠMT k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance,
č.j. 14 423/1999-22 (Věstník MŠMT sešit 5/1999)

Metodický pokyn MŠMT k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských
zařízení

( č.j. 24 246/2008-6)
Metodický pokyn MŠMT k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních
( č.j.22 294/2013-1)
Doporučení jsou určená pro pedagogické pracovníky naší školy.
Program je součástí MPP školy, na jeho tvorbě a realizaci se podílejí všichni pedagogičtí
pracovníci za koordinace metodika prevence.
Zpracovala: Mgr. Marie Baslerová
- 13 -