Razítka poštoven ŠUMBARK a DOLNÍ ŽUKOV

- 1 -
S Y R E N A
217
Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj
filatelistických publikací Svazem polských filatelistů
07-14
KARVINÁ
42 let
KLUBU
1972 ÷ 2014
Jaro
2011
2014
33 let
SYRENY
1981 ÷ 2014
PRÁZDNINY
Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF
KLUB JE ČLENEM
STF-SČF PRAHA
Syrena 217
A PRACUJE POD PATRONACÍ KF-07-14 KARVINÁ
- 2 Balonový let pro dopravu pošty balonem KATOWICE z 26. 8. 1979.
Jednou z akcí, které se konaly v rámci XIII Celopolské, filatelistické výstavy KATOWICE ´79 byla
balonová pošta, v rámci které byly přepraveny předem poslané zásilky na výstavní výbor. Akce se
konala v rámci spolupráce se Slezským aeroklubem v Katovicích. Let s poštou se uskutečnil na trase
Katovice-Secemin k.Włoszczowej (asi 55 km východně od Częstochowy). Let byl plánovaný na
26.8.1979. Zásilky převezené balonem byly v místě přistání balonu předány po přistání na místní poštu
a odsud rozeslány poštou k adresátům zásilek. Zásilky pro balonovou poštu musely být vylepeny
specielními balonovými nálepkami a frankovány příslušným tarifem vnitrostátním nebo zahraničním,
podle toho, kde byla zásilka poslána. Nálepky byly v ceně 3 zł. za jednu zásilku. Nálepky byly vydány
v nákladu 20.000 kusů. Pro zásilky byly určeny buď specielní příležitostné obálky (cena 2 zł.). ale bylo
možno požít i k výstavě vydaný korespondenční lístek Cp 729 (signatura nákladu P.P.T.i T. VIII.79
200.200). Skutečný náklad dopisnice byl 211.500 kusů). Specielní příležitostnou obálku nebo
korespondenční lístek šlo předem objednat na adrese Organizačního výboru výstavy v termínu do
20.7.1979. Za zásilku bylo třeba předem zaplatit organizátorům akce částku 10 zł. Zásilky bylo třeba
poslat na organizační výbor do 20. srpna 1979.
Nahoře je zásilka poslaná do Prahy 8. Zásilka na
Cp 729 s natištěnou známkou 1 zł, což byl ke dni
odeslání zásilky tarif za dopisnici ve vnitrostátní
poštovní přepravě. Pro zásilky do Československa
platil tehdy stejný, snížený tarif. Nálepka pro
úhradu balonového letu byla orazítkována razítkem balonu, katal. č. 79506 Przewieziono balonem / Katovice – SP-BZH (Katalog polských
příležitostných razítek, sešit 14 str.64). Razítko má rozměr 38x9 mm a je otištěno ve fialové barvě.
Natištěná známka na dopisnici nominální hodnoty 1 zł. je orazítkována příležitostným razítkem
používaným pro akci s textem: XIII OGÓLNOPOLSKA WYSTAWA FILATELISTYCZNA /
POCZTA BALONOWA / KATOWICE 1 26.8.1979 (razítko má v katalogu příležitostných razítek
sešit č.14 na str.42 katal.č.79 237, jeho reprodukce je na následující straně). Razítko je o průměru 40
mm a vzácnost jeho výskytu je „B“. Na zásilce jsou otisky dvou razítek pošty v místě přistání zásilky
SECEMIN k. WŁOSZCZOWEJ s rozlišením *B* a datem 26.-8.79.13 (datum přistání balonu) a
Syrena 217
- 3 s rozlišením *A* s datem 27.-8.79.-9 (datum expedice zásilky
z místa přistání balonu k adresátovi). Zásilky jsou vlevo dole
číslovány 6-ciferným počítadlem v černé barvě. Naše ukázka má
číslo 010631.
Podle materiálu Teodora WILCZKA z Karviné pro Syrenu připravil
ing. Jiří Jan KRÁL
*****************************************************
Balonový let pro dopravu pošty balonem Katovice
z 31.8.1980.
Let se uskutečnil 31.8.1980. Organizátorem letu byl Obvod PZF
Katovice . Akce se konala v rámci Celostátní filatelistické výstavy „LETECTVO POZNAŃ 80“. Let proběhl na trase Katovice-
Ogrodzieniec (asi 40km severovýchodně od SOSNOWCE, je to okres Zawierciański). Zásilky na
přepravu se posílaly organizátorům akce patřičně frankované podle platného tarifu a opatřené nálepkou balonového letu v ceně 3 zł. Nálepka byla opět orazítkovaná 2-ř. razítkem ve fialové barvě „Przewieziono
balonem / Katovice-Sp-BZH“ (stejné razítko katal. č.
79 506 jak u předcházející zásilky). Nalepená známka
zásilky byla orazítkovaná příležitostným razítkem
používaným k akci s textem KRAJOWA WYSTAWA
FILATELISTYCZNA * LOTNICTWO - POZNAŃ
1980* BALON / BRACI /MONT-/ GOLFIER/ 1783r.
(katal.č.razítka v katalogu příležitostných razítek, sešit
č. 14, str. 86-87, reprodukce razítka vlevo). Na zásilce je
otisk razítka pošty v místě přistání balonu OGRODZIENIEC 1 *S* s datem na můstku razítka 31-8-80.
Z této pošty byly po přistání balonu zásilky expedovány
adresátům. Pro zásilky byla vydána specielní, příle-
Syrena 217
- 4 žitostná obálka. Obálku i nálepky pro balonový let bylo možno objednat u organizátora výstavy do
konce července 1980. Vybavené zásilky bylo třeba poslat doporučeně na adresu organizátora akce do
20.8.1980 včetně poplatku 12 zł. za zásilku. Příležitostné obálky mají signaturu nákladu vč.čísla povolení tisku v levém, dolním rohu. Tamtéž je evidované číslo zásilky, na naší ukázce to je č. 003461
(otištěno černě).
Naše ukázka na předcházející straně je vylepena známkou 2,50 zł. (katal.č.Fi: 2551). Tarif za dopis ve
vnitrostátní poštovní přepravě váhy do 20 g byl v době expedice zásilky 2,50 zł. (školící sešity PZF
č. 11, tabulka IX.A str. 18-19).
Je zajímavé to, že polský časopis Filatelista ročník 1979 a 1980 přinesl jen pokyny pro zajištění
poslání zásilek na oba lety, ale již neuvedl jak vypadají reprodukce zásilek z obou balonových letů.
Katalogová čísla razítek jsou z publikace „Katalog polských příležitostných razítek 1979-1981, sešit
č. 14“, autora Andrzeja Myślického. Podle materiálu Teodora WILCZKA z Karviné pro Syrenu
připravil
Ing. Jiří Jan KRÁL
************************************************************************************
Slevy na poštovném pro vojáky od roku 1934 !
Od 1.1.1934 Ministerstvo pošt a telegrafu nařízením M.P. a T. č. P.W.501/70 ze dne 19.12.1933
přiznalo všem vojákům a poddůstojníkům (mimo těch, co sloužili „z povolání“) posílání dopisnic a
dopisů v mimo místní poštovní přepravě se slevou o 50 % u zásilek do 100 g. Zásilky musely ale splnit
následující podmínky:
1) Zásilky musely mít jméno a příjmení odesilatele zásilky, jeho hodnost a označenou jednotku u
které složil.
2) Musely být před odesláním podány na velitelství oddílu odesilatele.
3) Vojenské orgány na zásilku otiskovaly razítko s názvem jednotky od které je zásilka odesílána,
dále pak označení „Opłata ulgowa / Rozp.M.P.i T. / Nr. P.W. 501/70 z r.1933 (viz zásilka
dole).
4) Zásilky musely být evidovány ve specielní podací knize. V ní byla uvedena celková suma
podaných dopisnic a dopisů do váhy 20 a 100 g.
5) Byla-li některá zásilka neoprávněně poslána se slevou, pak při přepravě nebo při doručení,
jestliže se to zjistilo, byla zásilka zatížena dvojnásobným scházejícím portem do výše tarifu
zásilky bez slevy.
Zásilka poslaná z pošty LWÓW do Głuszyny -3 IX.39 23. Je s vojenskou cenzurou BC 63 typ Ia. Na
Syrena 217
- 5 zásilce je otištěno obdélníkové razítko s textem o oprávnění ke slevě na poštovném. Slevněné zásilky
takto mohli posílat:
- vojáci a poddůstojníci v činné službě,
- žáci poddůstojnických škol,
- příslušníci korpusů kadetů, poddůstojnických škol pro neplnoleté,
- „junacy hufców“ pracy (pracovní oddíly).
Trochu jiná textová úprava razítka opravňující ke slevám porta za zásilky. Razítko není obdélníkové je
jen dvouřádkové. Razítko vojenské jednotky je na zásilku otištěno zvlášť (21.Pluk lehkého dělostřelectwa) Jinak má razítko všechny předepsané náležitosti. Expediční razítko KAMIENICA NA
ŚLĄSKU s datem 21 III 38 22.
V rozkaze MS Vojsk z 22.12.1937 (DZ Rozk. č.17, poz. 216) bylo doporučeno vojenským institucím
Syrena 217
- 6 a vojenským jednotkám, aby si pořídili nová razítka o následujícím textu: „Opłata ulgowa
w/g.poz.1b.lub 2b. taryfy pocztowej“. Bylo to v důsledku změn v poštovních tarifech. Na předcházející straně dole je zásilka s tímto razítkem. Expediční razítko pošty PYZDRY /*b* s datem 23
VIII 39. Útvarové razítko: 4.BATALION PRACY/13 KOMPANIA. Razítko opravňující ke slevě
tarifu je dvouřádkové s předepsaným textem podle rozkazu z r.1937.
Listovní zásilka s druhou úpravou razítka , které oprávňovalo ke slevě tarifu pro vojenskou zásilku je
nahoře. Je poslána do Przemyślan, woj.Tarnopolské. Expediční razítko je strojové, pošta
ZAKOPANE 1/*a* s datem na můstku -2 VIII 39 19. Tentokráte je razítko pro slevu 3-řádkové a
otisk razítka je červený.
Syrena 217
- 7 Na předcházející straně dole je listovní zásilka poslaná do Zalasowa u Tarnowa. Útvarové razítko je
„Škola podchorążych, dělostřelectva“. Razítko opravňující ke slevě tarifu je typu 1 z roku 1933. Otisk
razítek je šedě černý. Expediční razítko je špatně čitelné, datum na můstku razítka je 14 VI 39 17.
Listovní zásilka propagující i svým potiskem obálky Polskou armádu „KOP“ (pohraniční jednotky).
Razítko opravňující ke slevě tarifu je velice slabě otištěno v levém horním rohu. Útvarové razítko je
K.O.P. Batalion… Text razítka je podle vzoru z r.1933. Zásilka je poslána do Myslenice u Krakova.
Expediční razítko pošty KLECK /e s datem na můstku razítka 30 VIII 39 -■3.
Ukázka na str. 8.
Jedná se o předválečnou dopisnici Cp 45 I. (rysky pozadí se dotýkají číslic), natištěná známka 20 gr.
(jako známka Fi: č.209 Kolumna Zygmunta), červená. Jedná se zde o chybotisk dopisnice Cp 45 IB2
-scházející tečka za „G“ v signatuře nákladu „P.Z.G“. Signatura nákladu „P.Z.G. Nr 2355.000.000-26“. Dopisnice bez přetisku byla vydána v roce 1926. V roce 1933, 30.IX. byla dopisnice
přetištěna na nominál 10 gr./20 gr. a je vedena jako Cp 58 I (náklad 1,600.000 kusů).
Expediční razítko na dopisnici je z pošty PRZEMYŚL 1/ *5d* s datem na můstku razítka -9.II.35-3.
Zásilka je poslána do Lwowa.
Razítko opravňující ke slevě na poštovném pro vojáky a poddůstojníky v činné službě je v parametrech nařízení z r.1933. Razítko je 4-řádkové, otisk fialový.Vojenská jednotka je: 5. PUŁK STRZELCÓW PODHALAŃSKICH (1 řádek razítka). Další text razítka je: OPŁATA ULGOWA / Rozp. M.
P. i T. / Nr. P.W. 501/70 z r. 1933. Je vidět, že i u razítka z roku 1933 je jeho několik variant
provedení. Alespoň provedení bez rámečku a s rámečkem + některé další drobnosti v uspořádání textu
razítka. Razítka nebyla identická pro všechny vojenské jednotky, ale dával si je asi dělat každý
vojenský útvar sám.
Na následující straně dole je další ukázka razítka pro slevu poštovného, razítko podle vzoru z r.1933.
Zásilka je poslána do Janowa na Lubelsku. Je vyplacena známkou 15 gr.
Expediční razítko má text velice špatně čitelný. Rozluštit lze jen rozlišení *S* a datum na můstku
razítka 13.-7.38-8. Útvarové razítko je umístěno na zadní straně zásilky, zvlášť dole a je 2-řádkové:
3. Baon Radiotelegraficzny / Kadra Kompanii Szkolnej. Nad útvarovým razítkem je razítko oprav-
Syrena 217
- 8 ňující ke slevě poštovného za zásilku. Razítko je 3-řádkové, otisk šedě černý: OPŁATA ULGOWA /
rozp.M.P.i T./ Nr.P.W. 501/70 z r.1933.
Zásilka poslaná do Janowa. Majitel ji má v exponátu rozstřiženou.Vlevo je zadní část zásilky
s razítkem o slevě poštovného, vpravo přední část.
Na následující straně je zásilka s razítkem o slevě poštovného druhé varianty doporučené rozkazem
z roku 1937. Zásilka je poslána do Krakova. Je odeslána z vojenské jednotky 5.Pluk Padhalaňských
střelců (specielní polská vojenská jednotka mající svérázné uniformy - horští myslivci). Expediční ra-
Syrena 217
- 9 zítko pošty PRZEMYŚL 1/ *h* s datem na můstku razítka 23 VIII 38 -10. Razítko o slevě poštovného je druhé varianty z roku 1937: 5.PUŁK STRZELCÓW PODHALAŃSKICH / Opłata ulgowa
w/g. poz. 1. b. lub 2. b. /taryfy pocztowej. Barva razítka je šedě černá, razítko s 3-řádkovým textem
v obdélníkovém rámečku.
Za zapůjčení materiálů děkuji kolegům: Stefanu Petriukowi, Bronisławu Rejnowskému, Przemkowi
Drzewieckiemu, Januszowi Manterysowi a Krzysztofu Lachowiczowi. Tohoto materiálu je poskrovnu
mezi sběrateli a ne každý to sbíral. Bylo velice nesnadné dát dohromady to, co zde nakonec vzniklo!
Následující tři ukázky zásilek jsme obdrželi až po napsání načisto předcházející části článku a to od
kolegy Teodora WILCZKA. Jsou ze stejné jednotky, od stejného pisatele a poslány na stejnou adresu.
Syrena 217
- 10 Všechny tři zásilky mají stejný typ razítka pro slevu poštovného, je to razítko druhého typu podle
vzoru z r. 1937, 3-řádkový text v obdélníkovém rámečku s názvem vojenské jednotky nahoře:
PUŁK STRZELCÓW PODHALAŃSKICH / Opłata ulgowa w/g. poz. 1. b. lub 2. b. / taryfy
pocztowej“. Zásilky se liší jen datem na expedičním razítku. Na předcházející straně to je datum
17 VII 39- 3. Otisk razítka je v barvě šedě černé. Všechny tři zásilky mají expediční razítko pošty
PRZEMYŚL 1 / *s*.
Zásilka s datem na můstku razítka 25 VII 39 -10. Otisk razítka slevy je šedě černý.
Stejný vzor razítka slevy poštovného ale jeho otisk je v barvě fialové. Datum na expedičním razítku je
18 VIII 39-10. Všechny tři zásilky jsou poslány do Cieszyna Zachodniego (polský název pro Poláky
obsazený předválečný Český Těšín). Za ukázky Teodorovi Wilczkowi děkujeme. Značka
AUSTRIA/784 v levém horním rohu zásilky je od známého filatelisty - Ostafina, který v r.1939
zásilky jako voják poslal.
Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL.
************************************************************************************
Syrena 217
- 11 Vojenské cenzury korespondence BC a BCZ ze srpna-září 1939 DOK IX BRZEŚĆ nad
BUGIEM, čísla cenzur BC 90 až BC 99. Pokračování článků ze Syreny č. 212 až 216.
Dopisnice Fi:Cp 80 poslaná z pošty BRZEŚĆ nad BUGIEM -8 IX 39 do Chełmu Lubelskiego.
Razítko vojenské cenzury BC / 91 (červené), typ 1a. Dopisnice s natištěnou známkou 10 gr., zelený
potisk. Vnitrostátní tarif za dopisnici platný od 1.1.1939 ve výši 15 gr. Do tarifu dofrankováno známkou 5 gr. červená, katal. č. Fi: 310. Signatura nákladu dopisnice P.P.T.T.(X-1938)3.000.000. Propagační nápis „H“ TELEFON ZAOSZCZĘDZA CZAS i PIENIĄDZE.
Syrena 217
- 12 Na předcházející straně dole je dopisnice s natištěnou známkou FI:Cp 81. Signatura nákladu P.P.T.T.
(X-1938) 20.000.000. Nominální hodnota natištěné známky 15 gr. (hnědý potisk). Razítko vojenské
cenzury BC 91 (otisk červený), typ 1a. Zásilka je poslána do Palestiny do Tel Avivu. Zahraniční
zásilka, tarif za dopisnici 30 gr. Do tarifu platného od 1.1.1939 doplaceno známkou 15 gr. Fi: č.315.
Expediční razítko pošty BRZEŚĆ n.BUGIEM 1 / r s datem na můstku razítka -5.IX.39-3. Jelikož se
jedná o zahraniční zásilku, proč na ní není razítko vojenské cenzury BCZ (zahraniční), ale jen BC
(vnitrostátní??) Na zásilce ale také není důkaz o tom, že vůbec do Palestiny dorazila. Zásilka má dole
vpravo zkušební značku S.PETRIUK. Dopisnice je s propagačním nápisem „R“ POCZTA PERONOWA ZAPEWNIA W PODRÓŻY ŁĄCZNOŚĆ ZE ŚWIATEM.
Vojenská cenzura BC / 94 (otisk fialový), typ 1a. Zásilka-obálka s propagačním tiskem „Vojsko
polskie KOP“ (polští pohraničníci), podle fotografie R.Mackiewicza. Zásilka je poslána do Częstocic,
powiat Opatów,Wojewódzstwo Kieleckie. Expediční razítka pošty DAWIDGRÓDEK / C s datem na
můstku razítek -3 –IX -39. Dopis ve vnitrostátní poštovní přepravě, tarif při váze do 20g od 1.1.1939
25 gr. Frankatura známkou 15gr.hnědá (Fi: č.312) a známkou 10 gr. zelená (Fi: č.311).
Vlevo je zadní strana doporučené zásilky z následující strany, poslané ve vnitrostátní poštovní
přepravě. Tarif za zásilku byl ke dni expedice při
váze 20-250g: 50gr., příplatek DOPORUČENĚ
30gr., celkem 80gr.,(těžší, pečetěná zásilka
známka 55 gr. modrá Fi:č. 318. a známka 25gr.
fialová, Fi:335). Expediční razítka pošty ODRYŻYN / *** s datem na můstku razítek -5 IX
39-3. Přední strana doporučené zásilky je na
následující straně nahoře. Zásilka je poslána do
Dąbrowy Górniczej, expediční razítko stejné jak
na zadní straně zásilky, R-razítko pošty ODRYŻYN s podacím číslem 14. Zásilka má razítko
vojenské cenzury BC / 95, typ 1a (otisk fialový).
Syrena 217
- 13 -
Zásilka, dopisnice s natištěnou známkou 15 gr. Fi: Cp 81, ocelově modrá, (tarif za dopisnici ve
vnitrostátní poštovní přepravě platný od 1.1.1939). Signatura nákladu dopisnice P.P.T.T. (V-1939)
6.400.000.S.V.-31. Reprodukce v levé polovině dopisnice č.31 (Velitel J.Piłsudski na cvičení P.O.W.
v Zielonce u Varšavy). Expediční razítko pošty KOBRYN /e s datem na můstku razítka -5.IX.39.
Dopisnice s razítkem vojenské cenzury BC / 98, typ 1a (otisk fialový). Zásilka je poslána do Chełmu
Lubelskiego. Katalog Fischer II. Díl z r. 2010 oceňuje dopisnici Cp 81 nerazítkovanou za 45 zł.,
Syrena 217
- 14 poštovně použitou za 80 zł. (asi 550 Kč). V našem případě zde není zahrnuta cena za zásilku
s vojenskou cenzurou BC / 95.
Dnešní ukázky zásilek s vojenskými cenzurami BC jsou ze sbírky Stefana Petriuka z Německa s jehož
souhlasem tyto publikujeme. V současní době je sbírka ve vlastnictví Prof. Auleytnera.
Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL
************************************************************************************
Vojenská cenzura Stanisławowa, zásilka poslaná do Lűbecku v Německu, útvarové
razítko ESKADRA LOTNICZA L. 5 ze 4. 12. 1919.
Doporučená, Exprés zásilka poslaná z pošty Dżuryń do Lűbecku (Německo) 4.12.1919. Zásilka je
s razítkem vojenské cenzury STANISŁAWÓW (reprodukce razítka je na následující straně). Zásilka
má otisk útvarového razítka: Orlice + jednořádkový text ESKADRA LOTNICZA L.5. Tato jednotka
se v té době nacházela v Dżuryniu (u Czortkowa), tehdy na polském území. Stanisławów i Dżuryń
dnes patří pod Ukrajinu. Na zásilce na přední i zadní straně je navíc další razítko cenzury
Syrena 217
- 15 „CENZUROWANO“ z toho na přední straně s číslem cenzora a s jeho parafou. Razítka se používala
přímo u vojenské jednotky, otisk fialově černý. Útvarové razítko ESKADRA LOTNICZA L.5 jsme již
publikovali v Syreně č. 216 na str. 38 na zásilce s kulatým razítkem FR.GŁ.POCZTA POLOWA /I.
Toto razítko je tam dvoukruhové se zdvojeným vnějším rámem a s datem 30.III.20, tedy s datem o
více jak 3 měsíce pozdějším.
Tato vojenská, letecká jednotka byla zformována 7.11.1918 na letišti Rakowice u Krakova, jako I. Bojová, letecká eskadra. 21.12.1918 byla přejmenována na 5.Leteckou průzkumnou eskadru.V prosinci
1918 patrolovala eskadra na Těšínském Slezsku pro generála Latiníka. 14.ledna 1919 byla jednotka
převelena do Przemyśla pod velení generála Tadeusza Rozwadowskiego a byla zařazena do formace
II.Grupa. 20.9.1919 měla Letecká eskadra L.5 stanoviště na letišti Dżuryń v sestavě III Grupy. Od
srpna 1920 byla v sestavě III.Leteckého dyvizjonu. Jednotka používala letadla Aireo DH 9. V bitvě se
sověty u Lvova měla jednotka stanoviště na letišti ve Lvově. III.Letecký dyvizjon a s ním 5.letecká
eskadra podléhaly 6.armádě na východní frontě. Tato fronta měla za úkol šachovat sovětské jednotky
Buďoného ve východním Malopolsku. 17.srpna 1920 dostal III.Letecký dyvizjon úkol zadržet armádu
Buďoného.Toho dne 14 letounů dyvizjonu provedlo 72 bojových vzletů. V obavě z obsazení Lvova
sověty se III.Dyvizjon a 5 Eskadra přemístili na letiště v Przemyśle. Rozkazem z 18.ledna 1921 měla
eskadra stanoviště v Przemyślu. V srpnu 1921 byla eskadra vtělena do VII.Výzvědného dyvizjonu 3
Leteckého pluku v Poznani.
V únoru 1925 došlo opět k přejmenování jednotky, a to na 31.Leteckou eskadru s podřízeností k
1.Leteckému dyvizjonu. V září 1929 bylo další přejmenování na 31. Liniovou eskadru. V srpnu 1939
byla jednotka opět přejmenována na 3.Rozpoznávací eskadru.
Razítko vojenské cenzury ve Stanisławowie. Bylo to ruční razítko o
rozměrech 73x16 mm. Jsou známy
otisky razítka v barvě šedě-černé,
červené a fialové. Doba použití
razítka byla od VIII-XII 1919.
Cenzura měla v používání ještě jedno razítko v rámečku s trochu jiným uspořádáním písmen. Toto
razítko mělo rozměr 71x17 mm (známé otisky jsou v barvě šedě-černé nebo modro-černé.) Druhé
razítko bylo používáno od VIII 1919 do XII 1920.
Polská polní pošta vznikla oficielně 1.2.1919. Proto těchto zásilek se zachovalo jen velmi málo!.
Tolerovány byly zásilky bez vyplácení známkami a oráženy byly nejbližším poštovním úřadem.
Stanisławów se dnes nazývá Ivanofrankivsk. Dżuryń (1941-1944 obec Dżuryń v okrese Czortkowském, vojevodství Tarnopolské). Obec vznikla v rámci scelování obcí do větších celků 1.8.1934
z obcí Bartoszówka, Dżuryń, Połowce-Kolonja a Słobódka Dżuryńska. Po II. světové válce byla
zabrána SSSR, dnes je součástí Ukrajiny. Dżuryń v době, kdy byla naše zásilka poslána, byla místem
operací Poláků za součinnosti vojsk Armády Hellera proti sovětům a ukrajinské armádě.
Na přední straně zásilky je místo R-razítka označena zásilka jako doporučená modrou pastelkou jako R
90. Zásilka je jako Expresní označena nálepkou Express, potisk červený. Na klopě obálky v adrese
odesilatele je jiný otisk 1-řádkového útvarového razítka „Eskadra lotnicza l.5“.
Jako expresní zásilka šla tato do Lűbecku od 4.-17.12.1919. Svědčí o tom příchozí razítko pošty
LŰBECK /*1* na zadní straně obálky s datem 17.12.19 10-11 N. Zásilka tam putovala tedy 13 dnů!!
Jelikož zásilka byla poslána Express a Doporučeně a ještě do ciziny soukromou osobou, musela být
vylepena známkami. 10 známek o nominále 15 H je nalepeno na zadní straně zásilky (v tom jedna pod
zálepkou). Tři známky jsou na přední straně zásilky. Celkem je to 13x15 H známka (Fi: katal.č. 76B)
= 1,95 Mk. Tarif v době expedice zásilky byl: 50 H obyčejný dopis, 50 H R-zásilka a 1 Mk zásilka
Express. Celkem PORTO 2 Mk. Do tarifu schází 5 H. Buď to bylo způsobeno šlendriánstvím práce
pošty nebo tím, že pošta neměla 5 H známky k dispozici (obojí je možné).
Běžné tabulky tarifů, které se nacházejí například v katalozích uvádějí, že v době expedice zásilky neexistovalo poslat zásilku do zahraničí Express. To se nezakládá na pravdě! Express na zahraniční
zásilky bylo zavedeno 15.4.1919 ve výši 1 Mk. Ve stejné době na území Velkopolska a Pomoří činil
příplatek Express podle německého tarifu 60 fen.
Zásilka byla úředně otevřena a cenzurována. Svědčí o tom zálepka s německým textem, volný překlad:
„Kontrolováno (otevřeno) na základě nařízení z 15.11.1918 (Úřední věstník Říše str. 1324)“.
Syrena 217
- 16 Zpracováno podle zásilky z exponátu Stefana Petriuka, která je v současné době ve vlastnictví Prof.
Auleytnera. Prof. Auleytnerovi děkuji za skan zadní strany zásilky a za několik cenných rad.
Zpracováno z podkladů v internetě. Tarify podle publikace autora Marek Zbierski „Polskie Taryfy
Pocztowe 1918-1939“, sbírka tabulek a dokumentů, vydání Poznań 2003.
Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL
Toto je letadlo typ Aireo DH-9 na kterém létali letci 5 Eskadry ve válce proti Bolševikům.
************************************************************************************
Další významný úspěch člena našeho klubu na 1. Slovensko-České filatelistické výstavě.
Syrena 217
- 17 Výstava se konala v červenci 2013 v Nitře na Slovensku. Člen našeho Klubu Miloslav Kalabza tam
získal Velkou pozlacenou medaili za exponát „Polsko 1925 - 1939“. Srdečně mu k tomu blahopřejeme!
************************************************************************************
Zajímavosti kolem obálky s natištěnou známkou Ck 73 z r. 1983.
U Ck 73 rozeznáváme dvě základní barvy kolem portrétu Stefana Batorego: barva citronově žlutá (na
reprodukci nahoře) a pomerančově žlutá (na reprodukci dole). Katalog Fischer II Díl/2010 rozeznává
ještě dvě barvy portrétu a potisku obálky: černá (nahoře) a šedě černá (dole) obě varianty se vyskytují
Syrena 217
- 18 jak u barvy citronově žluté, tak u barvy pomerančově žluté. Mimo to jsou známy u této obálky
s natištěnou známkou i jiné zajímavosti:
Ck 73s bez barvy černé (schází portrét panovníka, nápisy a linkování obálky).Tuto vadu tisku hodnotí
katalog Fischer II díl/2010 na 500 zł. (skoro 3500 Kč).
Zajímavé jsou i posuny mezi černou nebo šedě černou a citronově žlutou nebo pomerančově žlutou
barvou. Na reprodukci nahoře je silný posun základní, šedě černé barvy nahoru a doprava.
Syrena 217
- 19 -
Nahoře je posun černé barvy proti pomerančově žluté vlevo a nahoru. Zajímavé je to, že Katalog
Fischer II Díl se o těchto výrazných posunech nezmiňuje a ani je neoceňuje, zatím co jiné posuny barev
u jiných celin vede i s oceněním.
Obálka Ck 73 má vlevo nahoře 7- řádkový černý potisk (název vydání): 400-LECIE / WPROWADZENIA PRZEZ / STEFANA BATOREGO / PIERWSZEJ NA ŚWIECIE / JEDNOLITEJ
TARYFY / LISTOWEJ / 1583-1983.
Obálka byla vydána 27.4.1983. Vlevo od natištěné známky nahoře je prodejní cena obálky CENA
ZŁ 7,50. Signatura nákladu dopisnice je na zadní straně obálky dole.
U Ck 73 rozlišujeme dva základní náklady:
- nahoře je to signatura nákladu s nápisem dlouhým 64 mm. Tato signatura nákladu má 2x uveden nápis „proj“.
- níže je druhá signatura nákladu o délce nápisu 58 mm. V nápise je výraz „proj.“ jen 1x!
Náklad Ck 73 byl realizován ve skutečné výši 10,421.900 kusů.
Obálky Ck 73 mají různé odstíny papíru (nahoře pod SN:papír nahoře tmavší, dole světlejší).
Obálka byla jako i mnohé jiné použita při různých příležitostech i pro různé přítisky. Na následující
straně nahoře je tato obálka s přítiskem v levé polovině: „425-LECIE / POCZTY POLSKIEJ /15581983. Přítisk uvádí doplatek 12,50 zł. (cihlička) na obnovu památek Krakova.
Ke stejné příležitosti bylo používáno i příležitostné razítko k „425 výročí zprovoznění v Polsku první
mezinárodní poštovní linky na trase Krakov-Benátky. Dne 18.X.1983 na této trase byl vybaven i historický dostavník. Byla to tehdy na Krakovském náměstí velká sláva. Události jsem byl tehdy osobně
Syrena 217
- 20 přítomen.
Děkuji kolegovi Marianovi Kazieczko za část pro článek zapůjčených materiálů a kolegovi Grzegorzowi Kleinowi za zhotovení a poslání příslušných mailů.
Ing. Jiří Jan KRÁL
************************************************************************************
Polská vojenská cenzura na počátku 80. let minulého století v době válečného stavu,
zelená barva razítek cenzury!
Syrena 217
- 21 -
Zatím jsme v Syreně Vojenské cenzuře v době válečného stavu na počátku 80 let minulého století
mnoho prostoru nevěnovali. Z té doby jsou zajímavá cenzurní razítka v různých barvách (červené nebo
fialové). Razítka v barvě zelené se až tak moc často na zásilkách nenacházejí. Na zásilce na str. 20 je
to jednak obdélníkové razítko OCENZUROWANO a dvoukruhové, kulaté razítko URZĄD *
CENZURY* /040. Jedná se o cenzuru zásilky poslané z pošty GÓRZYCA ODRZAŃSKA *A*
s datem -2 11 82. 11. (obec leží severně od Frankfurtu nad Odrou těsně u hranic s Německem na
polské straně hranice). Zásilkou je obálka s natištěnou známkou, katal.číslo Fischer II.Díl Ck 64.
Zásilka je poslána do Świętochłowic.
Na této straně nahoře je ukázka s běžným, fialovým, obdélníkovým, cenzurním razítkem ve fialové
barvě. Expediční razítko na zásilce je z pošty ZAJĄCZKOWO KAŁUBAWY/c s datem na můstku
razítka 14 12 81 16. Za tuto ukázku děkuji Teodorovi Wilczkowi z Karviné.
Ing. Jiří Jan Král
************************************************************************************
Korespondence ze zajateckého tábora pro polské důstojníky Oflag XI.A. Osterode.
Syrena 217
- 22 Tábor Osterode am Harz ležel zhruba uprostřed mezi Hannoverem a Erfurtem. Před tím, než byli
v táboře umístěni polští důstojníci, tam byli asi vězněni němečtí odpůrci fašismu.
Na straně 21 dole je zásilka poslaná z tábora 9.5.1940 do Těšína na Pinkase Rudolfa.
Zásilky zajatců byly osvobozeny od poštovného. Vlevo od adresy je cenzurní razítko tábora Oflag
XI.A, gepr.2 (cenzor č.2.). Razítko je na zásilku otištěno ve fialově modré barvě.
První polští zajatci (důstojníci) byli v táboře internováni již od konce září 1939. Ti, co se do tábora
dostali 10.10.1939 již měli čísla nad 1000! Tábor tvořilo několik dřevěných baráků. Kolem tábora byl
ve dvou řadách plot z ostnatého drátu a uvnitř mezi řadami byl další ostnatý drát smotaný do spirály.
Uvnitř tábora před plotem byl natažen nízko ještě jeden ostnatý drát, kterému zajatci říkali „potykacz“. Byl to výstražný drát, když by jej někdo překročil, byla by po něm zahájena strážnými palba.
V rozích plotu a uprostřed dlouhých stran plotu byly totiž strážní věže. Ty byly vybaveny kulometem,
klaksonem, reflektory a telefonem.
V baráku bylo kolem 200 zajatců. V místnostech bylo po 8-10 ale i 12 osob. Vyšší důstojníci měli
pokoje menší. V barácích byl záchod a umývárny. Postele byly poschoďové. Několikrát za den se
konal nástup (apel) s přepočítáváním. Výsledky sčítání hlásil polský velitel tábora německému veliteli
nebo přítomnému německému důstojníkovi. Občas se našla při kontrole i zakázaná kniha, velice kruté
by byly tresty za ilegální radiopřijímač. Po příjezdu nového transportu do tábora byli vězni umístěni ve
velkém sále, kde na betonové podlaze byla jen sláma. Odsud byli zajatci po skupinkách odváděni na
fotografování. Ve výšce prsou měli černou tabuli, kde bylo křídou napsáno číslo zajatce. Po odvšivení
a osprchování obdržel každý zajatec kovovou tabulku. kde bylo vyryto zajatcovo číslo. Toto číslo si
musel zajatec napsat i na svoje prádlo, které jim bylo
v táboře práno. (Viz tabulka vlevo s nápisem OFLAG / 1114
XI.A. Číslo 1114 je číslem zajatce). Po osprchování byl
každý zajatec umístěn do příslušného baráku a do příslušné
místnosti. Důstojníci-zajatci dostávali v táboře žold v závislosti na jejich hodnosti. Například podporučík dostával 72
lagermarek. Tato „měna“ platila jen na území tábora. Za
peníze bylo možno koupit v kantýně pivo, víno, jablka,
pastu na zuby, kolínskou vodu, žiletky, karty, a jiné! Později
bylo víno a pivo vyřazeno z nabídky. Kvalita jídla se stále
zhoršovala. Byla to převážně polévka z tuřínu ve které bylo zázrakem najít kousek bramboru. Po
kontaktu s rodinou mohli zajatci dostávat z domova i balíčky s potravinami. Žádané byly hlavně
potraviny s vitamínem „C“ (kvůli vypadávání zubů).
Syrena 217
- 23 Na předcházející straně dole je zadní strana dopisu z předcházející strany. Píše poručík Stonawski
Władysław, zajatecké číslo 311, Oflag XI A, jednotka č. 3, Německo.
Po prvním šoku a beznaději z porážky se zajatci pomalu vzpamatovávali a zvykali si na podmínky
života v táboře. Začali sportovat, dovolené byly turnaje ve fotbale a odbíjené, V táboře se vytvořila 4
fotbalová mužstva s názvy: Wisła, Pogóń, Warta a Polonia. Z posílaných knížek od rodin se v táboře
postupně vytvořila i knihovna. Knihy posílal do tábora i Červený kříž. Byly organizovány různé kurzy,
i cizích jazyků. Vzniklo táborové divadlo a několik hudebních skupin. Poslouchat šlo i německý
rozhlas, kterému zajatci říkali „štěkačka“. Zajatce více zajímaly zprávy z ilegálního rozhlasu, které se
šířily v ústním podání od těch, kteří měli přístup k jeho poslechu. Byla to ale velice nebezpečná „hra
s ohněm“, která se při prozrazení velice draze platila.
Polským táborovým velitelem byl krátce Józef Wiechliński-Miełżyński (1901-1943). Byl to dřívější
účastník Velkopolského povstání. Říkali mu „rotmistr hrabě Miełżyński“. Byla to osobnost uznávaná i
německými pány tábora. Německým velitelem tábora byl generál ve výslužbě. Kvůli nějakému
dřívějšímu zranění kulhal a tak jej nazývali „Kuternogą“. Proto po táboře jezdil obyčejně na koni. Za
trvání tábora nebyl zorganizován nikdy žádný útěk zajatců.
Zásilka z tábora poslaná stejným odesilatelem i na stejného adresáta 24.1.40.12-13. Na zásilce je stejné
razítko cenzury a navíc dvouřádkové razítko s německo-polským textem „Psát čitelně“ (levý dolní
roh).
Syrena 217
- 24 Kovový štítek s číslem 1114 patří zcela vlevo stojícímu zajatci. 1.8.1940 byl tábor rozpuštěn a
rozdělen do jiných větších důstojnických táborů. Tábor bylo třeba uvolnit pro nuceně nasazané dělníky
do Říše. Část zajatců byla přemístěna do Oflagu II C Waldenberg, část do Oflagu II.A Prenzlau.
Později, když byla v Říši situace na zajištění práce schopných mužů kritická (všichni zdraví muži
byli v armádě), byli poddůstojníci nasazováni nuceně na práce v zemědělství, v dopravě a v průmyslu.
Odesilatel našich ukázek, poručík Stonawski se zajateckým číslem 311 se musel dostat do tábora mezi
prvními ještě koncem září 1939.
Ukázka zásilky z Oflagu XI A, s datem 4.1.40.12-13. Posílá ji jiný zajatec se zajateckým číslem 482.
Podle materiálu kolegů Jaroslava TEREŠKO a Oty ŠRUBAŘE a podle údajů na polském internetu
zpracoval pro Syrenu
ing. Jiří Jan KRÁL.
************************************************************************************
Série „Ochrana životního prostředí z r. 1973, DV známky 6,50 zł. „Stůl s potravinami“.
Známka ze série Fi: 2117-2124.
Vydání z 30. VIII. Vytištěno rotačním hlubotiskkem PWPW.
Papír bílý, střední, hladký, křídovaný. Lep lesklý, žlutě bílý.
Tiskový arch se rovnál přepážkovému a obsahuje 35 kusů známek
(5x7). Formát známky 54 x 40,5
mm. Perforace hřebenová ZHř.
11 : 10¾. PA bez označení tiskového válce a bez počítadla. Náklad této známky je 987 tisíc
kusů. Na známkovém poli č. 21
se nachází zajímavá desková
vada: Fi: 2124 B1: ve slově
„Ochrona“ je poškozené písmeno „n“ (v jeho pravé horní části)
a slovo vypadá jako „Ochroria“. Katalog Fischer Díl 1 z roku 2012 hodnotí známku s touto DV nerazítkovanou na 40 zł.
(asi 280 Kč), razítkovanou na 20 zł. (asi 140 Kč).
************************************************************************************
Syrena 217
- 25 Vlaková pošta, katal. č. 390, Český Těšín-Kojetín č. 776 používala československé razítko
typ V 22 ještě v dubnu a květnu 1940.
Dvě zásilky s ještě československým razítkem vlakové pošty ČESKÝ TĚŠÍN-KOJETÍN/776, nahoře
z 12.IV.40 a dole ze 16.IV.40. razítko je typu V 22. Československou poštou bylo používáno od
Syrena 217
- 26 r. 1925. Monografie uvádí použití razítka jen do r. 1939 (viz Monografie 17/Díl II, str. 497, katal.
č. 390). Razítko bylo s rozlišením „a“ (zásilka dole) nebo „b“ (zásilka nahoře). Na obou zásilkách byly
již použity protektorátní známky a na zásilce nahoře i protektorátní dopisnice.
Řešili jsme problém, kde začínala tato VP v období od 2.10.1938 do 31.9.1939, kdy byl Český Těšín
obsazen Polskem. Zde je to již jednodušší. Český Těšín již nebyl Českým Těšínem, ale byla to pošta
TESCHEN 2 a patřil již v r.1940 Německé Říši. Kojetín a zbytek trasy VP 776 byl na území
Protektorátu ČECHY a MORAVA a ve skutečnosti také patřil Německé Říši. Proto VP mohla byt
provozována na celé původní trase VP č.776. V té době asi nebyly ještě k dispozici německá nebo
protektorátní razítka s německými názvy. Je otázka jen dalších nálezů zásilek s touto VP, aby se dalo
určit, do kdy ještě tato VP používala původní, československá razítka. Najde se mezi našimi členy
klubu někdo, kdo tyto materiály má a pomůže nám tuto otázku zodpovědět?
Ota ŠRUBAŘ
************************************************************************************
Zásilka VP č. 777 Č. TĚŠÍN – KOJETÍN - PŘEROV / a / *** z 11. XII. 1939.
Č.Těšín (tehdy již Teschen 2) patřil v té době Německé Říši. Zbytek trati ležel na území Protektorátu.
Přesto se i u této vlakové pošty používalo ještě původní, československé razítko VP č.777 z roku 1925,
typ V 22 (katal.č.391, Monografie č.17/Díl II, str.497). Zásilka je také poslána ještě na československé
dopisnici (jednoduchá dopisnice s vyznačenou prodejní cenou 60 h, olivově zelená, CDV 65, střední
státní znak, vydání z 8.5,1937, poštovní platnost do 20.5.1940). Bylo by také zajímavé zjistit, do kdy
bylo toto československé razítko VP 777 ještě na této trati používáno? Expediční razítko VP č.777,
Č.TĚŠÍN – KOJETÍN – PŘEROV /a / ***, je s datem 11 XII 39.
Za ukázku děkujeme ing. Svatoplukovi PETROVI.
************************************************************************************
VP č.610 PŘEROV-BOHUMÍN /a/*** z 15.3.1940, původní československé razítko typu V 22
používané ještě v březnu 1940.
Razítko používala československá pošta od roku 1926 do roku 1939. Katal.č.313 (viz Monografie
čs.známek, 17 / Díl II, str.479), na trati PŘEROV-BOHUMÍN / 610 a BOHUMÍN-PŘEROV /610.
Bohumín nebyl v té době již pod polskou správou, ale patřil Německé Říši pod názvem ODERBERG.
Zbytek trati VP 610 ležel na území Protektorátu a ve skutečnosti patřil pod Německou Říši také. VP
610 mohla být tedy provozována na celé trase trati jako za Československa. I zde nebyla k použití
německá razítka pro tuto VP, a tak byla používána razítka VP původní, československá. Razítko zde
tedy vystupuje za Protektorátu v roli předběžného, protektorátního razítka.
Syrena 217
- 27 Zásilkou je již protektorátní, jednoduchá dopisnice, vydání pro tuzemsko. Nominální hodnota 50 hal.
Prodejní cena 60 h je vyznačena v levém horním rohu dopisnice. Jedná se o první, protektorátní
dopisnici CDV 1, vydanou v roce 1939. Dopisnice se vyskytuje ve dvou verzích, a to na papíru nažloutlém a na papíru nahnědlém. Platnost dopisnice do 16.5.1945. Katalog Pofis 2000 oceňuje dopisnici ** papír nažloutlý na 20 Kč, na papíru nahnědlém na 30 Kč. Poštovně použité na 10 a 15 Kč.
Zásilka je adresována do Moravské Ostravy. Expediční razítko VP je s datem 15 III 40, rozlišení
razítka je „a“. Také zde by nás zajímalo, do kdy se původní, československé razítko na této trati
používalo?
I za tuto ukázku děkujeme ing. Svatoplukovi PETROVI.
************************************************************************************
Razítko pošty Fryštát (dnes Karviná-Fryštát) z roku 1874 s poškozeným „I“ (FREISTADT, typ E 171.
Syrena 217
- 28 Jedná se o jednookruhové razítko o průměru 26 mm, katal. č. 560/3 (Monografie Díl 13 str. 241).
Razítko bylo v používání od roku 1874 (otisky černé) a od roku 1877 (otisky modré). Text razítka je
jen německý FREISTADT SCHLESIEN. Datum v razítku 21/11/74 (den, měsíc a rok - poslední
dvojčíslí). Mgr. Manterys uvádí jemu známé použití od r. 1875 do 22.5.1877 a neuvádí černé a modré
otisky razítka. V razítku je přerušené písmeno „I“ (FREISTADT), které vypadá jako malé „i“.Naše
ukázka je z počátku používání razítka na poště a je proto divné, že razítko je již s poškozením. Razítko
je typu E171. Podívejte se prosím do svých zásob, zda se toto poškození vyskytuje pravidelně nebo se
jedná jen o náhodný nedotiskl!??
Jaroslav TEREŠKO
************************************************************************************
Zajímavé razítko finančního úřadu v Těšíně z roku 1915.
Zásilka je poslána z pošty FRIEDEK 2 do Těšína 17.VIII.15.IX Níže je průchozí razítko pošty
Syrena 217
- 29 MÄHR. OSTRAU 1 / MORAVSKÁ OSTRAWA 1 /2f s datem rovněž 17 VIII 15. Na zásilce je
ještě otisk razítka finančního úřadu v Těšíně: K.K. HAUPT TEUERAMT IN TESCHEN / C.K.
GŁÓWNY URZĄD PODATKOWY W CIESZYNIE s datem 19 18/8 15. Razítko je elipsovité
s německo-polským textem.
Za ukázku děkujeme Jarkovi TEREŠKOVI
************************************************************************************
Známky série WODZOWIE, tak zvané „zawiasy“ na 43. aukci firmy ALFIL v Českém
Těšíně.
Co to jsou „zawiasy“ a jak to vůbec vzniklo?
Známky byly tištěny vždy stená nominální hodnota na jednom PA, který obsahoval dva 30 známkové
sektory. Pravý sektor byl obrazem známky nahoru, levý sektor byl vedle s obrazem známek vespod.
Pravý sektor byl obrazem známek na lícové straně PA, levý sektor obrazem známek na rubové straně.
Nahoře je schéma tiskového archu známek, který byl složen ze dvou 30 známkových sektorů. Sektor
obsahoval 5x6 známek. Mezi sektory byla nepotištěná část archu, která byla o něco užší jak známkové
pole. Známky byly tištěny tak, že byl nejprve vytištěn jeden sektor, pak byl arch obrácen rubovou
stranou nahoru a vytištěn druhý sektor známek. Tak zvané „zawiasy“ vznikly uprostřed PA z levé
strany známek sektoru A a z pravé strany známek sektoru B. „Zawias“ tvořila jedna známka obrazem
Syrena 217
- 30 na lícové straně PA druhá známka obrazem na rubové straně PA. Obě známky byly navíc vůči sobě
uloženy tak zvaným systémem tete-beche. Známky pak byly od sebe odděleny nepotištěným polem (z
rubu i líce PA), pole bylo o něco užší jak známkové pole, Na jednom PA tak bylo 6 kusů „zawiasů“.
Při zkušebním tisku byl na tiskovém archu nejdříve vytištěn jeden sektor, následně pak byl arch otočen
o 180 stupňů a vytištěn druhý, 30-známkový sektor. Při tomto způsobu tisku byly oba sektory na PA
vedle sebe lícovou stranou známky, jen pootočeny o 180 stupňů. Takto vytištěný se zachoval jeden
arch známek v poštovním muzeu. Od tohoto způsobu tisku bylo upuštěno. Tisk známek byl následně
prováděn tak, jak je popsáno v odstavci výše.
Jak byl PA perforován?
Perforace je řádková, rozměr Zř. 11½. Nejprve byla perforována pravá strana 30-známkového sektoru.
Operforováno bylo svisle 6 řad známek svislé perforace (zprava doleva). Následně byly perforovány
oba sektory PA vodorovnou perforací (7 řad perforace vodorovné). PA známek pak vypadal tak, jak je
to na schématu nahoře (Pravý sektor má u známek vodorovnou i svislou perforaci provedenou z lícové
strany známek = sektor „A“).
Následně byl celý PA obrácen rubovou stranou, levý sektor se tak dostal na pravou stranu a byl nyní
nahoru obrazem známek. Pak bylo perforováno 6 svislých řad sektoru „B“ známek. Sektor „B“ má
takto vodorovnou perforaci známek provedenou na rubové straně známek sektoru „B“ a svislou
perforaci provedenou na obrazové části známek sektoru „B“.
Kdyby se takto perforoval každý PA zvlášť, vyžadovalo by to 19 operací (6 svislé perforace sektoru
A, 7 vodorovné perforace sektorů A + B a následně 6 operací na svislé perforaci sektoru B). Bylo by to
moc pracné a zdlouhavé! Proto bylo najednou perforováno na sobě hned několik kusů PA. Tak vznikly
v důsledku opotřebení perforačky a různé kvality papíru perforační otvory více méně podařené o
nestejné kvalitě na všech PA.
Mnohdy i na jednom PA vykazují známky různou kvalitu tisku vč.odstínu barvy i jednotlivých známkových polí. Bylo to dáno hustší nebo řidší barvou, množstvím zásoby barvy v zásobníku a různou
savostí papíru. Savost papíru měla vliv i na obtisky známek. Mnohdy barva přes papír prosakovala na
zadní stranu známek.
U tisku této série známek byl velice přísný dozor, proto se z tisku těchto známek ani nezachovala
makulatura. I vady perforace jsou velice vzácné. Bez perforace se zachovaly v poštovním muzeu dva
celé archy známek. Je znám PA známek nominální hodnoty 1 zł., kde schází perforace zleva nebo zdola vzhledem k okraji PA. Je známá u nominálu 1 zł. i scházející perforace vodorovná mezi známkami.
U známky 50 gr. je známá scházející perforace u dolního okraje PA.
Známky neperforované nemohou samostatně existovat! Zachovaly se jen dva výše uvedené PA
v poštovním muzeu. Na trhu se vyskytly ale neperforované známky 50 gr. Byly k tomu použity
známky z PA kde schází dolní perforace u okraje (široký okraj). Zbývající tři strany známky mají
pouze odstřihnutou dřívější perforaci. Obdobně bylo postupováno u tak zvaných stříhaných známek
nominální hodnoty 1 zł. (z PA, kde byla jak je výše uvedeno vynechána perforace jedné strany
známky. U ostatních tří stran se prostě perforace odstřihla).
Celý náklad známek z počátku září 1944 má známky bez lepu. V Polsku tehdy nebylo zařízení, které
by umožnilo nanést lep na rubovou stranu známek. Přesto se vykytují i známky s lepem. Je to provedeno později soukromně nebo tyto známky pochází z tisku známky z druhého nákladu z dubna 1945,
kdy byly známky vytištěny pro přítisky u příležitosti výročí Kościuszkovského povstání. Barva těchto
známek je ale odlišná. Tyto druhé náklady známek byly tištěny v Poštovní tiskárně v Lodži pro přetisk
5 zł. Tam v r.1945 již bylo možné naložit na známky i lep.
Druhá možnost existence známek s lepem je u známek 50 gr.tištěných na papíru „chamois“, což byly
tiskové zkoušky. Poznáme je podle toho, že papír není totožný s papírem z prvního vydání z r.1944.
Na straně 28 této Syreny jsou dvojice všech tří nominálních hodnot známek se „zawiasama“. Byly
v nabídce na 43 aukci firmy Alfil pod položkou č.480. Položka byla prodána zájemci za 22.000 Kč.
Reprodukci „zawiasů“ na str.28 jsme získali díky Andrzejowi Lisztwanowi, který vlastní firmu ALFIL
v Českém Těšíně. Zpracováno podle publikace „Poczta Polska w 1944 roku“, vydání v KAW
Warszawa 1981“.
Zpracováno pro Syreny na základě dotazu některých členů klubu, co to vlastně ty „zawiasy“ jsou a jak
vlastně vypadají.
Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL.
************************************************************************************
Syrena 217
- 31 Pošta v zajateckém táboře pro důstojníky, tábor II C WOLDENBERG.
Katalog Fischer, II.díl z roku 2010 informuje o vnitrotáborové poště v polských zajateckých táborech.
Ukázka dopisnice z důstojnického tábora Oflag II C Woldenberg. Na zásilce je použita známka ze
série „Hejtmani“, vydání z 1943, 1 VII - 1944, 18 III. Použito na přání k jmeninám poručíkovi
Floriánovi Janickému, Barák 17a. Frankatura známkou 10 fen. světle zelenou. Expediční razítko
dvoukruhové, WOLDENBERG * OB-OF-II C * s datem uvnitř razítka 04 V -44. Katalog upozorňuje, že všechny známky táborových, zajateckých pošt byly padělány. Ocenění uvádí na zásilkách
s doplatkem 100 % k ceně známky, na zásilce ne méně jak 50 zł. (asi 350 Kč). Známka použitá na
zásilce byla vydána 3. 8. 1943 v nákladu 25.782 kusů. Cenový záznam: ** 5 zł., použitá také 5 zł.
(myšleno jako samostatné známky.).
Oflag II C Woldenberg (dnes Dobiegniew v Polsku, leží severovýchodně od Gorzowa Wielkopolskiego) byl umístěn asi 1 km od města Woldenberg (wojewodztwí Łódźské). Měl plochu 25
hektarů. Budován byl na přelomu let 1939/1940. Stavba skončena ve II. polovině r. 1941. Budovalo
Syrena 217
- 32 jej kolem 500 polských zajatců, kteří byli i přes ostrou zimu umístěni jen pod stany a část v dřevěných
barácích.
Již v článku o Oflagu XI A v této Syreně jsme psali, že po likvidaci Oflagu XI A byla část zajatců přemístěna do Oflagu Woldenberg II c a část do Oflagu II A Prenzlau. Na str. 21-23 této Syreny jsou
zásilky posílané poručíkem Władysław Stonawskim, zajatecké číslo 311 z tábora Oflag XI A. Dnes
můžeme ukázat od téhož zajatce zásilku i z Oflagu II C Woldenberg z 2.4.1942.
Přední a zadní strana zásilky poručíka Stonawského, zajatecké číslo 311. Zásilka je poslána do Doubravy u Karviné 2.4.1942. Jaký osud jej potkal a zda se dočkal osvobození a návratu domů, to se již
dnes nedozvíme.
Oflag II. C měl 25 zděných baráků. Byly předěleny na dvě části malou primitivní umývárnou. 6 budov
bylo určeno pro místnosti na přenášky, dílny a sídlo pro polské vedení tábora. V táboře byly dvě
kuchyně, kantýna, divadelní sál, kavárna a pěstírna zeleniny. Byla tam i ošetřovna, dílny nového typu,
Syrena 217
- 33 sprchy a vězení. V oddělené části tábora bylo německé velitelství tábora. Tábor byl obtočen dvěma
ploty z ostnatého drátu, vzdálené od sebe 2 metry a vysoké. K hlídání tábora sloužilo 8 strážních
věží.Ty byly vybaveny lehkými a těžkými kulomety, reflektorama s telefony. Jednotlivé části tábora
byly od sebe odděleny rovněž ostnatým drátem.
Tábor byl rozdělen na dvě části: „Ost“ (východ) a West (západ). Každá část asi pro 1000 zajatců. Do
tábora jak čas plynul vozili i zajatce z jiných zajateckých táborů, tehdy rozsetých po celém území
kontrolovaném Říší. První skupina 495 důstojníků a jejich 172 ordonanců byla do tábora přivezena
28.5.1940. V dubnu 1942 sem bylo dovezeno 804 důstojníků z Oflagu X C Libela. Tehdy byl v táboře
nejvyšší stav zajatců (celkem 6740 zajatců, v tom 5944 důstojníků a 796 zajatců nižších hodností. Ve
II.pololetí 1944 zde bylo uvězněno i 103 důstojníků po porážce Varšavského povstání.
Konspirační činnost:
Začala hned v prví den fungování tábora. Byly sestaveny dva radiopřijímače bez vědomí velitelství
tábora pro lepší informovanost zajatců, bez závislosti na rozhlasu Němců. Konspirační činnost byla
v táboře zpočátku řízena plukovníkem I. Misiągem. Od r.1942 brigádním generálem Janem Chmurowiczem, který byl do Oflagu II C převezen z Oflagu VII A Murnau. Cílem bylo udržovat dobrou
náladu, bojového ducha a naději. Polské vedení rovněž organizovalo útěky z tábora. Útěků bylo za
dobu trvání tábora přes 20. Dne 19.III.1942 se podařil útěk 5 zajatců (2 kapitáni a 3 poručíci). Celkem
uteklo z tábora za dobu jeho trvání 34 důstojníků. V březnu 1942 byl odhalen podkop z baráku 24 B.
Na podkopu pracovalo několik měsíců 66 důstojníků a ostatních zajatců. Podkop byl v hloubce 4 m.
Měl deskami vyztužené stěny, elektrický proud (osvětlení) a ventilaci. K odpovědnosti vylosovali 8
důstojníků, kteří byli potrestáni zostřenými vazbami. Ke konci roku 1944 se chystalo převzetí velení
tábora po případném útěku německého velení před blížící se frontou. K tomu ale nedošlo. Tábor byl
před blížící se frontou evakuován ve dvou skupinách 24.1.1945, a to z části West a hned na to z části
Ost. Druhá skupina byla osvobozena 30.ledna 1945 Rudou armádou (asi 3000 zajatců). Skupina West
byla rozdělena na několik dílčích skupin. Část zajatců byla osvobozena také 30.ledna 1945, část došla
10.března 1945 do okolí Hamburku do Oflagu X D Hamburk. V době osvobozování zajatců v Deetz
Rudou armádou došlo k tragedii. Čelní tank Rudé armády vystřelil kanónem do stodoly, kde byla
skupina zajatců. Bylo zabito nebo raněno 50 zajatců. Mrtví byli pochováni na hřbitově v Dziedzicach,
v Barlingu a Gorzowie.
Informace: http://pl.wikipedia.org./wiki/Oflag II C Woldenberg.
Podle materiálu Jaroslava TEREŠKA pro Syrenu připravil Jiří Jan KRÁL
I soukromá pošta v Polsku má R-razítka pro doporučené zásilky.
Jedná se o poštovní službu „Deliwer“ w Jastrzębiu-Zdroju. Expediční razítko je obdélníkové USŁUGI
POCZTOWE „DELIWER“ / JASTRZĘBIE ZDRÓJ s datem 2013-10-08. Vlevo dole je
vytištěno R-razítko R / USŁUGI POCZTOWE „DELIWER“ (poštovní služby Deliwer) / N 481 /
JASTRZĘBIE ZDRÓJ. Poštovné je paušálováno.
Syrena 217
- 34 I Polská pošta používá na doporučené zásilky vytištěná R-razítka.
Zásilka je vyplacena v hotovosti. Expediční razítko pošty WARSZAWA 121 *RZA* s datem na
můstku razítka 18 09 13 00. Zásilka je s potvrzením odběru. R-razítko je na zásilku vytištěno včetně
čárkového kódu. Za materiál děkujeme ing. Emilowi Karzełkowi.
Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL.
************************************************************************************
Zajímavý text razítka příjemce zásilky.
Zpáteční lístek Okresního soudu v Jablunkově. Posláno na Československou, vnucenou správu komory těšínské a panství frýdeckého v Českém Těšíně. Zásilka byla vyřízena a poslána zpět k soudu
17.1.1923. Zajímalo nás, co to byla za instituce, a proto jsme se obrátili na pana Radima Kravčíka
Syrena 217
- 35 z Okresního archivu v Karviné-Fryštát. Níže je jeho odpověď! Děkujeme mu za ni a srdečně jej touto
cestou pozdravujeme.
Těšínská komora a Frýdecké panství byly do rozpadu Rakouska-Uherska v majetku Habsburků. Po
rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku ČSR byl Habsburkům majetek na území republiky konfiskován a
správu nad ním převzal stát a vykonával ji prostřednictvím nucené správy. Po vzniku ČSR se
připravovala pozemková reforma, takže část tohoto majetku poté byla přidělena soukromým osobám,
část si ponechal stát. S pozdravem Radim Kravčík.
************************************************************************************
Zásilka vojenské jednotky (polské) z pošty Těšín 2 vrácené Polsku po Šnejdárkově tažení
na počátku roku 1919.
Zásilka s útvarovým razítkem „16 (polský orel) PP /12 Kompania ??“ Zásilka je poslaná do
Krakova, Expediční razítko německo-polské TESCHEN 2/ CIESZYN 2 s datem na můstku razítka
21.IX.19-9. Jedná se o poštu, dnes na české straně Těšína. Po vrácení se československých vojenských
jednotek z polského okupovaného území po 25.2.1919 (za Šnejdárkova tažení na Polsko v lednu-únoru
1919), byla pošta Těšín 2 znovu pod polskou správou do 10.8.1920, kdy levý břeh řeky Olzy, na
kterém se pošta u nádraží nachází, definitivně připadl Československu. Po ozbrojeném konfliktu
československých jednotek s polskými byly po obou stranách hranice rozmístěny vojenské jednotky.
Zatím, co se československých, vojenských zásilek z té doby zachovalo velké množství, polského
materiálu je velice málo, v porovnání s českým to je jen nepatrné množství. Zásilka je jedna z mála.
Odesilatel v adrese uvádí svoji adresu: “12/15 p.p., III.Baon, poczta polova 28“. Za ukázku
děkujeme Prof. J. Auleytnerowi.
**********************************************************************************
I po československé straně hranice byly po 25.2.1919 rozmístěny vojenské jednotky.
Na následující straně je pohlednice z Bohumína poslaná do obce Bolevec, p.p. Zavadilka u Plzně.
Zásilku posílá odesilatel, Antonín Žižka, desátník, československý Domobranecký prapor č.22, rota
č.3, četa č.3., Bohumín, Slezsko.
Odesilatel píše svému bratrovi do Čech, že mu děkuje za lístek a oznamuje mu, že je zase na jiném
místě, tentokráte v Bohumíně, ve Slezsku.
Bohumín 1 i 2 byl do Šnejdárkova tažení na Polsko (23.-27. ledna 1919) pod polskou správou. Po
stažení československých vojenských jednotek z Polska po 25. 2. 1919 již nebyl Bohumín vrácen
Syrena 217
- 36 Polsku, ale připadl Československu. V Bohumíně tedy byla rozmístěna i československá, vojenská
jednotka ke které odesilatel, desátník Antonín Žižka patřil.
Na zásilce s expedičním razítkem, německo-polským ODERBERG (?) / BOGUMIN (?) je jednořadkové, světle fialové, útvarové razítko: „22.domobranecký čs.prapor“. Škoda, že expediční razítko
pošty v Bohumíně není trochu lépe na zásilku otištěno!!
Za ukázku děkujeme Mgr. ing. Karolowi MICZOWI
************************************************************************************
Razítko „Č.s. záložní nemonice / v Těšíně / čís. 1.“ s expedičním razítkem Místku.
Expediční razítko pošty MÍSTEK / C / *. Razítko je znárodněno (vylámaný německý text). Katal.č.
1418/ 5a. Datum na můstku razítka 16.VII. 19 ??. Razítko je typu M 13z. V použití bylo v období
1919-1920. Jelikož na původním, rakouském razítku je český název vpravo a německý vlevo,
Syrena 217
- 37 hvězdička mezi názvy má být nahoře a rozlišení „C“ dole, jde zde evidentně o otočené datum na
můstku razítka o kterém se Monografie 16 Díl I. zmiňuje (viz str.327). Záložní nemocnice v té době
nemohla být umístěna v Těšíně, protože Těšín byl po Šnejdárkově tažení na Polsko po 25.2.1919
vrácen Polsku a byl v Polsku až do 10.8.1920, kdy část Těšína na levém břehu Olzy byla včleněna do
Československa. Nemocnice byla v Těšíně za Šnejdárkova tažení zřízena pro potřeby čs.vojska. Když
byl Těšín po 25.2.1919 vrácen Polsku, byla nemocnice přenesena do Místku na náhradní stanoviště,
ale stále používala původní, útvarové razítko nemocnice z Těšína.
Podobnou zásilku má ve své publikaci i kolega Jarek TEREŠKO („Spor o Těšínsko 1919-1920
v detailech a na poštovních razítkách“ na str.70). Je tam zásilka ze 7/8.19 (v poznámce, datum na
razítku je nečitelné). Odesilatel zmíněné zásilky píše o tom, že nemocnice v Místku je v likvidacirozpuštění.) Stejně jak zásilka v publikaci kolegy TEREŠKA, i naše ukázka má v adrese odesilatele
poznámku „t.č. v Místku“ čili dočasně v Místku. Naše zásilka má dřívější datum. O likvidaci se
odesilatel ještě nezmiňuje. Píše jedné slečně, že mu dal kolega její adresu s tím, že dotyčná slečna hledá
přítele pro seznámení. Zároveň se jí tímto i nabízí.
Za ukázku děkujeme Teodorovi WILCZKOWI.
**********************************************************************************
Dvě varianty rakouského, německo-polského razítka pošty v Orlové, typ G 117 z r.1899.
V Monografii Díl 13 na str.538 je u tohoto razítka
poznámka, že jsou dvě razítka s malými detaily
v provedení. Měli jsme zato, že to je v méně nebo
více „střapatých“ hvězdičkách, v podtržení nebo
nepodtržení data dne a v silnějším nebo slabším
vnitřním kruhu razítka. Razítko má katal.č.1712/5.
Kolega ing. Svatopluk Petr nám ale poslal zásilku ze
7.1.1900, kde spodní hvězdička má docela jinou podobu. Horní hvězdička je „více střapatá „ datum dne není podtrženo a vnitřní
kruh razítka není nijak zvlášť zesílen!
Dolní hvězdička razítka má docela jinou podobu. Uvnitř dolní hvězdičky je
jakoby křížek! Pokoušeli jsme se z různých zdrojů najít zásilku s tímto provedením křížku. I když jsem postupně shromáždil větší množství zásilek s tímto
razítkem, a to i z různých časových období, razítko na další zásilce jsem
dosud neobjevil. Razítko bylo používáno dosti dlouho, používala je po r. 1918
Syrena 217
- 38 polská i československá pošta. Československá pošta dokonce používala razítko i znárodněné
(vylomený německý text a polský text vpravo byl zásahem upraven tak, že vypadal jako český).
Zásilka byla poslána z Orlové do Dolních Bludovic 7/1/00 (7.ledna 1900). Zcela vlevo je průchozí
razítko pošty TESCHEN 1 / CIESZYN 1 /C, datum 7 / 1 /XII-3 /00. Uprostřed je příchozí razítko
pošty Nieder Bludowitz s datem 8 / 1 / 00.
Na ukázce použití razítka „znárodněného“ na výstřižku s československou známkou 30 hal. Hradčany s datem 15 / 6 / 19 . Razítko
má vylámaný německý text vlevo a na český text je upravený
polský text vpravo (odstraněna šikmá čára přes svislici písmene
„Ł“, ze zdvojeného „W“ je uděláno jednoduché a čárka nad „A“ je
udělána tak, že nad písmenem „A“ je 2x přerušený vnější kruh
razítka.
Vznikl tak nový typ razítka?? Datum dne je podtrženo, vnitřní kruh
razítka je zesílen. Vypadá na to, že dokonce obě hvězdičky jsou
upraveny tak, že jsou podobné té na horní ukázce. Zde ale razítko
převzalo z podušky méně razítkové barvy, a proto podoba razítka
není tak výrazná, jak je tomu na horní zásilce. Každopádně
hvězdičky na razítku nejsou již tak „střapaté“ a paprsky razítka
nevycházejí z jednoho středového bodu.
Toto znárodněné razítko má katal.č.1683/2a. je to razítko vedené
jako typ D 15z. V použití bylo v létech 1918-1920. Razítko bylo
takto upraveno z iniciativy poštovních pracovníků pošty v Orlové
(viz Monografie Díl 16 I str.384).
Za ukázku vlevo děkujeme panu Luboru Kuncovi.
Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL.
*******************************************************
Specielní obálka pro Doporučené zásilky v meziválečném
Polsku.
Obálka má v levém dolním rohu dvouřádkovou signaturu nákladu:
„P.P.T.T. Nr.53/Poczt.(III.-937) 800.000 / Koperta do listu zleceniowego“. Zajímavý je náklad obálky, až 800.000 kusů. Ukázka
je na následující straně. Jedná se o zásilku v místní přepravě, tarif
ke dni expedice zásilky: místní přepravné zásilky do 20 g 15 gr.,
příplatek Doporučeně 30 gr. Celkem 45 gr. Frankatura známkou Fi: č. 286, nominál 45 gr., vydání
Syrena 217
- 39 z 21.8.1935, karmínově fialová. Zajímavé je to, proč je na zásilce otištěno červené razítko „Protest“?
Jedná se o protest pošty v rámci poštovního inkasa, že „weksel“ (??) v příslušné době a místu měl být
vyplacen a nebyl zaplacen. Pošta tak získala zplnomocnění která jsou totožná se zplnomocněními
notářů (tolik encyklopedie).
Expediční razítko pošty je německého typu (dvoukruhové s můstkem přesahujícím mezikruží): GRUDZIĄDZ / * 1 a. Datum na můstku razítka je 13.12.38.10-11. R-razítko stejné pošty s podacím číslem
002047. Zásilka je od soukromé osoby. Je poslaná doporučeně v místní přepravě na poštovní úřad v
Grudziądzu. Obálka má potisky s údaji potřebnými pro odeslání doporučené zásilky.
Podle materiálu kolegy Stefana Petriuka z Německa.
Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL.
************************************************************************************
Známky z groszového vydání B. Bierut s kupóny, vydání z r. 1950 na 43 aukci firmy ALFIL
Syrena 217
- 40 Známky vydané s portrétem Bolesława Bieruta (Fi: 519 ÷ 526) těsně před měnovou reformou (15.6. ÷
20.10.1950) ještě ve złotych byly vydány těsně po měnové reformě ale již v groších. Vydání v groších
bylo tištěno stejně jako vydání ve zlotých. Známky byly tištěny jednobarevným ocelotiskem na bílém,
tenkém nebo středním papíru hladkém, jednolitém nebo s regulérním vzorem síťky. Perforace známek
byla rámcová ZR 12 : 12½. Známky byly tištěny dvousektorovými tiskovými válci v PA po 140 kusů
známek (14x10). Stejně, jak tomu bylo u známek tištěných ve zlotých, i u známek tištěných v groších
(Fi: 533 ÷ 540) se na levém okraji PA vyskytují nepotištěné kupóny velikosti známkového pole. Ty
byly pak hledaným artiklem filatelistů.
Dvě nominální hodnoty, 15 a 25 gr. (Fi: 535 a 536) s kupóny byly v nabídce i na 43. aukci firmy
ALFIL v Českém Těšíně. Obě položky byly prodány. Známka 15 gr. s kupónem za 1.500 Kč a známka 25 gr. s kupónem za 1.100 Kč. Tedy za překvapivě vysokou cenu!
Skany nám zapůjčil pro Syrenu majitel firmy ALFIL Andrzej Lisztwan. Děkujeme!
Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL
************************************************************************************
Zdvojená svislá perforace známky nominální hodnoty 1 zł. (Fi: 363) ze série „památky
z Krakova“.
Série známek byla tištěna na různých papírech,
perforace známek je řádková o různých rozměrech.
Známky, v tom také známka 1 zł., má různé pravidelné tiskové vady, které se opakují v celém nákladu
nebo v jeho větší části. Některé známky série se
vyskytují i neperforované. Existuje celá řada tiskových zkoušek a makulatury, a to bez perforace.
Zajímavostí jsou známky se zdvojenou perforací, a to
jak vodorovnou, tak svislou. Existují známky s vynechanou perforací, a to jak vodorovnou, tak i svislou.
Na naší ukázce vlevo je známka 1 zł. se zdvojenou
svislou perforací levého okraje známky. Jde o zajímavost, která patří určitě do specializovaného exponátu polských známek.
Známka byla vytištěna jednobarevným, rotačním hlubotiskem. Tisková forma byla jednosektorová (přepážkový arch se rovná tiskovému archu) a obsahuje
100 kusů známek (10x10). Platnost známky skončila
1.7.1946.
Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL
************************************************************************************
Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří
sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení : Ing. Jiří Jan KRÁL, ing. Emil
KARZEŁEK, ing. Ladislav ONDRUŠKA, Teodor WILCZEK, Ota ŠRUBAŘ, Josef JENDŘIŠÁK,
Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, mgr. Stanisław FOŁTA, mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav
TEREŠKO, MUDr. Adrian JUNGA, Kazimierz WENGLORZ a ing. Petr MAZOCH. Zpracování na
počítači ing. Emil KARZEŁEK. Novou obálku SYRENY používanou od č. 154 navrhl mgr. Stanisław
FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŠKO, ing. Emil KARZEŁEK a ing. Jiří Jan KRÁL. Tento
zpravodaj je určen výhradně pro potřeby členů Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto
dopsáno 7. listopadu 2013. Číslo bylo vytištěno dne 13. 12. 2013. Zpravodaj je plně hrazen
z prostředků členů klubu. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází
jako číslo 217 ! Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, že toto číslo vyšlo !
Máš-li kolegu - filatelisty,
který sbírá polské známky,
u p o z o r n i jSyrena
e j 217n a n á s ! ! !