Stavba řapíku listu - Praktický průvodce mikrosvětem

Komentáře

Transkript

Stavba řapíku listu - Praktický průvodce mikrosvětem
Praktický průvodce mikrosvětem I.
71. Stavba řapíku listu
71. Stavba řapíku listu
Parametry úlohy
Obtížnost:
středně těžké
Časová náročnost:
50 minut
Materiálová náročnost:
nenáročné
Druh materiálu:
volně rostoucí a kulturní rostliny
Čím pozorujeme:
mikroskop
Téma:
Rostlinné orgány vegetativní
Krytosemenné rostliny dvouděložné
Roční období:
září, říjen, listopad, prosinec, leden,
únor, březen, duben, květen, červen
MUDr. Jana Šmejkalová
Praktická lékařka, Tábor
Teoretický úvod
Řapík je stopkovitá část listu, která spojuje stonek s listovou čepelí. U různých skupin rostlin má charakteristický tvar i vnitřní
stavbu. Řapíky dolních listů jsou obvykle delší než řapíky horních listů. Současně s natáčením a vhodným umístěním čepele to
umožňuje lepší využití sluneční energie.
U vodních rostlin bývá řapík nafouklý, obsahuje pletivo aerenchym, které umožňuje vynesení listové čepele nad vodní hladinu
a vznášení listu na hladině. Některé rostliny mají řapíky rozšířené v útvary podobné čepeli (fylodia), které asimilují; listová čepel
u těchto rostlin obvykle chybí, např. citlivka (Mimosa sp.). Řapík může být na bázi rozšířen v pochvu (některé miříkovité) nebo
v kápi, která zakrývá úžlabní pupen, např. platan (Platanus sp.). Pokud řapík chybí, označujeme listy jako přisedlé, např. hvozdík
(Dianthus sp.), mák (Papaver sp.), velmi časté u jednoděložných rostlin.
Vnitřní stavba řapíků je podobná primární stavbě stonků. Pod jednovrstevnou epidermis je parenchymatická primární kůra,
její vnější vrstvy jsou tvořeny sklerenchymem nebo kolenchymem (mechanická – zpevňovací funkce). Kolaterální cévní svazky jsou
různě velké a různě početné. Pokud je jich větší počet, bývají u dvouděložných rozloženy v kruhu a lze v nich pozorovat kambium
(otevřené svazky), nebo mohou být roztroušené v základním parenchymu – jednoděložné rostliny (podobně jako ve stonku). Cévní
svazky mohou být obklopeny sklerenchymatickými pochvami. U nahosemenných rostlin bývá cévní svazek jediný, u krytosemenných
různý počet (nejčastěji tři). Střed řapíku je vyplněn parenchymatickou dření.
© 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni
1/3
http://mikrosvet.mimoni.cz
Praktický průvodce mikrosvětem I.
71. Stavba řapíku listu
Materiál
Řapík listu šeříku obecného (Syringa vulgaris), řapík listu muškátu (Pelargonia sp.), řapík listu břečťanu popínavého (Hedera
helix).
Pomůcky
Mikroskop, podložní a krycí sklíčka, žiletka, preparační jehla, kapátko, filtrační papír, nůžky, bezová duše, voda, kyselina HCl,
barvivo floroglucinol.
Úkoly
1. Mikroskopické pozorování příčného řezu listovým řapíkem šeříku
Žiletkou odřízněte část řapíku šeříku. Tu vložte do bezové duše (jedná se o podélně rozříznutou část dřeně z větvičky bezu
černého). Zhotovte co nejtenčí příčný řez (řezem stačí zachytit jen část řapíku). Ten dejte do kapky vody na podložním sklíčku,
přikryjte krycím sklíčkem, odsajte přebytečnou tekutinu. Pozorujte a zakreslete část příčného řezu řapíkem. Pokud nemáte k dispozici
bezovou duši, řežte v ruce.
Pro zvýraznění lignifikovaných částí buněčných stěn je možno preparát obarvit. V tom případě vložte na povedený řez, přikapněte
kapku kyseliny chlorovodíkové a chvíli po té kapku floroglucinolu. Nechte preparát 2 – 3 minuty probarvit, přikryjte krycím sklem,
pozorujte pod mikroskopem a všimněte si, které části řezu se obarvily. Zakreslete.
2. Mikroskopické pozorování příčného řezu listovým řapíkem muškátu
Žiletkou odřízněte část řapíku muškátu. Tu vložte do bezové duše (jedná se o podélně rozříznutou část dřeně z větvičky bezu
černého). Zhotovte co nejtenčí příčný řez (řezem stačí zachytit jen část řapíku). Ten dejte do kapky vody na podložním sklíčku,
přikryjte krycím sklíčkem, odsajte přebytečnou tekutinu. Pozorujte a zakreslete část příčného řezu řapíkem. Pokud nemáte k dispozici
bezovou duši, řežte v ruce.
Pro zvýraznění lignifikovaných částí buněčných stěn je možno preparát obarvit. V tom případě vložte na povedený řez, přikapněte
kapku kyseliny chlorovodíkové a chvíli poté kapku floroglucinolu. Nechte preparát 2 – 3 minuty probarvit, přikryjte krycím sklem,
pozorujte pod mikroskopem a všimněte si, které části řezu se obarvily. Zakreslete.
3. Mikroskopické pozorování příčného řezu řapíkem břečťanu obecného
Žiletkou odřízněte část řapíku břečťanu. Tu vložte do bezové duše (jedná se o podélně rozříznutou část dřeně z větvičky bezu
černého). Zhotovte co nejtenčí příčný řez (řezem stačí zachytit jen část řapíku). Ten dejte do kapky vody na podložním sklíčku,
přikryjte krycím sklíčkem, odsajte přebytečnou tekutinu. Pozorujte a zakreslete část příčného řezu řapíkem. Pokud nemáte k dispozici
bezovou duši, řežte v ruce.
Výsledky pozorování
Svrchní strana řapíku šeříku je vyklenutá ven, spodní strana dovnitř. Pod buňkami pokožky je vrstva mechanického pletiva (zde
kolenchym), pod ním vrstva parenchymatických buněk primární kůry. Ve středním válci pozorujeme tři cévní svazky. Ve velkém
centrálním svazku je tmavě červenofialově zbarvena dřevní část a šedý proužek tvoří část lýková. Růžově zbarvená vrstva nad lýkem je
tvořena sklerenchymatickými buňkami. Jedná se o sklerenchymatickou pochvu cévního svazku. Po obou stranách centrálního cévního
svazku vidíme ještě dva malé svazky cévní.
Řapík muškátu má téměř kruhový průřez. Některé z drobných pokožkových buněk nesou krycí či žlaznaté trichomy. Horní vrstvu
primární kůry tvoří mechanická vrstva kolenchymu, pod ní vidíme parenchymatické buňky. V barveném preparátu je zřetelná (červeně
zbarvená) vnitřní vrstva primární kůry (endodermis). Ve středním válci pozorujeme do kruhu uspořádané kolaterální cévní svazky,
pravidelně se střídá drobný a větší cévní svazek. Střed řapíku je vyplněn parenchymatickou dření, uprostřed pozorujeme také jeden
cévní svazek.
Také řapík břečťanu má kruhový průřez. Pod pokožkou je tenká vrstva primární kůry. Ve středním válci pozorujeme do kruhu
uspořádané kolaterální cévní svazky, které jsou zpevněné sklerenchymatickými pochvami. Uprostřed řapíku je parenchymatická dřeň.
© 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni
2/3
http://mikrosvet.mimoni.cz
Praktický průvodce mikrosvětem I.
71. Stavba řapíku listu
Obrazová dokumentace
Šeřík obecný (Syringa vulgaris) – Příčný řez řapíkem listu. Vitální preparát barvený floroglucinolem.
Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4/okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20
1 – pokožka – epidermis; 2 – primární kůra – mechanická vrstva – kolenchym; 3 – primární kůra –
parenchym; 4 – cévní svazek; 5 – dřevo – xylém; 6 – lýko – floém; 7 – sklerenchymatická pochva
Muškát (Pelargonium sp.) – Příčný řez řapíkem listu. Vitální preparát barvený floroglucinolem.
Mikroskop LP 3012-T; objektiv 4/okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20
1 – pokožka – epidermis; 2 – žláznatý trichom; 3 – mechanická vrstva primární kůry – kolenchym; 4 –
primární kůra – parenchym; 5 – endodermis; 6 – cévní svazek; 7 – dřevo – xylém; 8 – lýko – floém;
9 – dřeň
Břečťan popínavý (Hedera helix) – Příčný řez řapíkem listu. Vitální preparát ve vodě. Mikroskop LP
3012-T; objektiv 4/okulár 10 + fotoaparát Nikon Coolpix L20
1 – pokožka – epidermis; 2 – mechanická vrstva primární kůry – kolenchym; 3 – primární kůra –
parenchym; 4 – cévní svazek; 5 – dřevo – xylém; 6 – lýko – floém; 7 – sklerenchymatická pochva;
8 – dřeň
© 2010 Občanské sdružení Ve škole i mimo ni
3/3
http://mikrosvet.mimoni.cz

Podobné dokumenty