BBH Bulletin

Bulletin BBH
Zákon o investičních společnostech
a investičních fondech
Základní přehled nového režimu pro fondový
byznys
srpen 2013
1. ZISIF - východiska ...................................... 3
2. Systematika právní úpravy ........................ 3
3. Typologie fondů .......................................... 4
4. Rozšíření právních forem fondů ............... 5
5. Subjekty upravené v ZISIF ......................... 5
6. Varianty obhospodařování fondů ............. 7
7. Daňový režim investičních fondů ............. 8
8. Závěrem ....................................................... 8
Shrnutí
19. srpna byl vyhlášen nový zákon
o investičních společnostech a investičních
1
fondech ("ZISIF"). ZISIF dopadá na mnohem
širší okruh subjektů než předchozí úprava
2
v zákonu o kolektivním investování ("ZKI").
Vedle regulace fondů shromažďujících peněžní
prostředky od veřejnosti, reguluje také jakékoliv
shromažďování prostředků od dvou a více investorů, kde návratnost investice či zisk investora je, byť jen částečně, závislý na hodnotě
nebo výnosu majetku, do kterého byly investovány. ZISIF dopadá též na nabízení zahraničních fondů ze zemí mimo EU v České republice, včetně private placementu.
Výjimky z režimu ZISIF se uplatní pro holdingové společnosti či společnosti, které se věnují
primárně výrobní či obchodní činnosti, nikoliv
investování či akvizicím jiných společností.
Mimo působnost jsou též fondy rodinného majetku (family offices).
ZISIF upravuje fondy a další subjekty, které
fondy obhospodařují a administrují, resp. vykonávají další specifické činnosti, jejich postavení,
základní povinnosti a dohled nad jejich dodržováním. Navazující nařízení vlády upravují podmínky pro činnost pro investování jednotlivých
typů fondů a sdělení klíčových informací.
Podrobnější pravidla činnosti obhospodařovatelů a dalších subjektů stanoví jednak prováděcí
vyhlášky, jednak přímo závazná nařízení Komise. Režim fondů EuVECA (evropských fondů
rizikového kapitálu) a EuSEF (evropských fondů sociálního podnikání) upravují nařízení Eu1
Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech
a investičních fondech
2
Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování
ZISIF dopadá obecně na správu majetku realizovanou prostřednictvím specifických investičních entit. Primárně reguluje tzv. investiční fondy a jejich správce, nicméně dopadá i na další
formy správy majetku investorů, který je investován na základě určené strategie. ZISIF tak
potenciálně může dopadnout i na některé
správce svěřeneckých fondů. Takový správce
musí plnit určité požadavky, byť jen v omezeném rozsahu (mj. zápis do seznamu u ČNB,
informační povinnosti). ZISIF zakazuje jiné formy správy majetku, jehož správci nemají příslušné povolení či nejsou zapsáni v seznamu
ČNB.
Pojem investičního fondu je nově používán jako
obecná kategorie pro všechny druhy fondů, bez
ohledu na jejich právní formu. Další členění
zahrnuje fondy kolektivního investování a fondy
kvalifikovaných investorů, podle toho zda shromažďují prostředky od veřejnosti nebo od kvalifikovaných investorů. U fondů kolektivního investování je zachována dualita standardních
fondů (režim UCITS) a fondů speciálních (režim
AIFMD). ZISIF zvyšuje flexibilitu podmínek pro
zakládání fondů, když připouští širokou paletu
právních forem fondů včetně svěřenského fondu, komanditní společnosti či akciové společnosti s variabilním kapitálem (SICAV).
Zákon přebírá řadu institutů ze zemí s rozvinutým fondovým sektorem. Klíčové je zavedení
administrátora, což by u speciálních fondů
a fondů kvalifikovaných investorů mělo významně usnadnit zřízení obhospodařovatele
těchto fondů, který k administraci fondů může
využít služeb externího administrátora. Novinkou je též promotér, jakožto osoba, která iniciuje založení investičního fondu a určuje jeho
obhospodařovatele či depozitáře, či institut
hlavního podpůrce (prime broker), který mj.
poskytuje
finanční
služby
související
s podporou financování fondu.
Daňový režim investičních fondů bude upraven
v rámci novelizace daňových předpisů související s rekodifikací soukromého práva. Navrhuje
se zisk základního investičního fondu licencovaného podle ZISIF zdanit sazbou 5 %. Výplata
podílů na zisku fondu po zdanění investorům by
měla být od daně osvobozena. Nový daňový
režim je projednáván v Senátu, schválení se
očekává počátkem září.
Nový zákon o investičních společnostech a fondech Bulletin srpen 2013 Strana 2
Obsah
Shrnutí ............................................................. 2
VECA a EuSEF a navazující prováděcí nařízení. To vše je doprovázeno řadou obecných
pokynů ESMA a dalšími metodickými materiály
ESMA a ČNB.
ZISIF nabyl účinnosti dnem vyhlášení tj.
3
19. srpna. Vychází zejména ze směrnic UCITS
4
5
a AIFMD a zohledňuje také nařízení EuVECA
6
a EuSEF . Vedle reakce na evropské předpisy
je však hlavním cílem nové právní úpravy vytvořit v České republice moderní právní prostředí pro činnost fondů, jejich obhospodařovatelů a poskytovatelů dalších služeb, které by
napomohlo rozvoji lokálního fondového byznysu. ZISIF proto bere v potaz zkušenosti zemí
s rozvinutým fondovým sektorem, jako je Lucembursko či Irsko. To se promítá např. do
vytvoření funkce administrátora fondů či do
rozšíření
přípustných
právních
forem
a investičních strategií speciálních fondů tak,
aby bylo možné vytvořit infrastrukturu pro fondy, jako je tomu ve významných zahraničních
fondových centrech.
ZISIF dopadá na mnohem širší okruh subjektů
než ZKI, který nahrazuje. V důsledku směrnice
AIFMD budou podrobeny nové regulaci všechny entity oprávněné shromažďovat prostředky
od alespoň dvou investorů s omezenými výjimkami, které se uplatní např. pro holdingové
společnosti či společnosti, které se věnují primárně výrobní či obchodní činnosti, nikoliv investování či akvizicím jiných společností. Mimo
působnost jsou též fondy rodinného majetku
(family offices).
Nová regulace bude rovněž dopadat i na fondy
s domicilem mimo EU, resp. jejich obhospodařovatele, které by byly aktivně nabízeny investorům na území České republiky, včetně případů neveřejné nabídky (private placement). Samostatné investování tuzemců do fondů mimo
EU regulaci nepodléhá za předpokladu, že obhospodařovatel fondu aktivně možnost investic
do fondu v České republice nenabízí.
depozitář investičního fondu, hlavní podpůrce,
administrátor, a podmínky pro jejich činnost.
Dále vymezuje investiční fondy a jejich jednotlivé typy, a specifické otázky jejich právních forem. Dále upravuje podmínky pro nabízení
investic do investičních fondů, strukturu podřízených a řídících fondů či problematiku fúzí a
jiných přeměn fondů. V závěrečné části upravuje ZISIF licenční a schvalovací řízení a dohled
ČNB. Novinkou u fondů kvalifikovaných investorů je za určitých podmínek nižší intenzita dohledu než u fondů kolektivního investování.
Nařízení vlády a vyhlášky ČNB
7
Nařízení vlády upravuje zejména skladbu majetku pro jednotlivé typy fondů a pravidla pro
jejich investování, techniky k obhospodařování
jednotlivých typů fondů, snižování rizik a jejich
8
měření. Další nařízení vlády upravuje sdělení
klíčových informací u speciálních fondů.
9
Nově vydané vyhlášky ČNB upravují podrobnosti některých pravidel ZISIF, která upřesní
požadavky na kvalitativní kritéria řídicího
a kontrolního
systému
obhospodařovatele
a administrátora investičního fondu, podmínky
činnosti depozitáře standardního fondu, statut
fondu kolektivního investování či náležitosti
žádostí.
Předpisy EU
Vedle transponovaných směrnic UCITS a AIFMD dotváří unijní právní rámec pro fondy nařízení upravující specifické typy fondů, tzv. EuSEF a EuVECA. Nezanedbatelná část nové
právní úpravy je obsažena v prováděcích nařízeních ke směrnici UCITS a ke směrnici AIFMD, především rozsáhlé nařízení k obecným
10
podmínkám činnosti podle AIFMD
("PNAIFMD"). Na tyto předpisy navazují obecné
7
2. Systematika právní úpravy
ZISIF
ZISIF v úvodní části vymezuje subjekty podnikající v sektoru fondového byznysu, jimiž jsou
obhospodařovatel fondu, investiční společnost,
3
Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2009/65/ES,
o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se
subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů.
4
Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2011/61/EU,
o správcích alternativních investičních fondů.
5
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013
ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového
kapitálu.
6
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013
ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního
podnikání.
Nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních
fondů a o technikách k jejich obhospodařování.
8
Nařízení vlády č. 242/2013 Sb., o sdělení klíčových informací speciálního fondu a o způsobu poskytování sdělení
a statutu speciálního fondu v jiné než listinné podobě.
9
Vyhláška č. 244/2013 Sb., o bližší úpravě některých
pravidel zákona o investičních společnostech a investičních
fondech,
Vyhláška č. 245/2013 Sb., o kontrolních povinnostech
depozitáře standardního fondu
Vyhláška č. 246/2013 Sb., o statutu fondu kolektivního
investování a odůvodnění k této vyhlášce,
Vyhláška č. 247/2013 Sb. (pdf, 364 kB), o žádostech podle
zákona o investičních společnostech a investičních fondech,
Vyhláška č. 249/2013 Sb., o oznamování údajů obhospodařovatelem a administrátorem investičního fondu a zahraničního investičního fondu České národní bance.
10
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU)
č. 231/2013, ze dne 19. prosince 2013, kterým se doplňuje
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU,
pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparentnost a dohled.
Nový zákon o investičních společnostech a fondech Bulletin srpen 2013 Strana 3
1. ZISIF - východiska
3. Typologie fondů
ZISIF dopadá obecně na správu majetku realizovanou prostřednictvím specifických investičních entit. Pojem investičního fondu (dále též
"IF") je nově používán jako obecná kategorie
pro všechny druhy fondů, bez ohledu na právní
formu. ZISIF rozděluje na fondy kolektivního
investování a fondy kvalifikovaných investorů,
podle toho zda mohou být nabízeny veřejnosti
či nikoliv. To má význam pro stanovení některých povinností, dohledu ČNB, a také pro úpravu některých specifických požadavků v případě
fondů kolektivního investování. Hlavním důvodem tohoto dělení jsou rozdílné regulatorní
požadavky s ohledem na ochranu nekvalifikovaných investorů.
Fondy kolektivního investování
Základním definičním znakem fondů kolektivního investování je shromažďování peněžních
prostředků od veřejnosti a jejich společné investování, tj. provozování kolektivního investování. Fond kolektivního investování může mít
právní formu podílového fondu nebo akciové
společnosti s variabilním kapitálem. Vklady
investorů do fondů kolektivního investování
mohou být pouze peněžité.
Z hlediska investiční strategie se fondy kolektivního investování dále člení na
(i) standardní fondy, které vyhovují požadavkům směrnice UCITS a
(ii) speciální fondy, v režimu AIFMD.
Speciální fondy se z hlediska překročení rozhodného limitu jejich obhospodařovatelem dále
12
člení na nadlimitní AIF a podlimitní AIF, přičemž pro nadlimitní fondy stanoví ZISIF a PNAIFMD dodatečné povinnosti mj. při zveřejňování informací a nabízení. Nařízení vlády ve
vztahu k jednotlivým typům fondů kolektivního
investování (standardní fondy, fondy peněžního
trhu, ETF, speciální fondy či nemovitostní fondy) stanoví přípustná aktiva, limity a techniky
obhospodařování.
11
Seznam právních předpisů je dostupný na webu ČNB v
sekci Elektronická knihovna ZISIF - Právní předpisy
www.cnb.cz
12
Jedná se o limit stanovený v AIFMD pro objem majetku
ve správě obhospodařovatele, který činí 500 mil. EUR,
pokud není využíván pákový efekt, a 100 mil. EUR, je-li
pákový efekt využíván. Pákový efekt se stanoví na úrovni
fondu a zahrnuje jakékoliv využití derivátů, půjček, úvěrů
atp.
Fondy kvalifikovaných investorů
Činnost fondu kvalifikovaných investorů spočívá
ve shromažďování peněžních prostředků nebo
penězi ocenitelných věci od více kvalifikovaných investorů a provádění společného investování
těchto
prostředků.
Tj.
nejde
o shromažďování prostředků od veřejnosti.
Vymezení kvalifikovaných investorů vychází
z definice profesionálních zákazníků podle MiFID (ZPKT). Pro osoby, které nejsou profesionálními zákazníky a které učiní písemné prohlášení o srozumění s riziky investic do FKVI,
se zvyšuje minimální limit investice na ekvivalent 125.000 EUR. Více investory se zde rozumí alespoň 2, přičemž je možné, aby investor
byl pouze jeden, fond však musí umožňovat
shromažďování prostředků také od dalších
investorů. Podmínka více investorů je splněna
také v případě, kdy jediný investor investuje
prostředky dalších osob v jejich prospěch (např.
pojišťovna), nebo jde o mezinárodní instituce či
stát (např. investiční fond pro podporu malých
a středních podnikatelů zřízený státem).
Pro fondy kvalifikovaných investorů zákon připouští širokou škálu právních forem, a to podílový fond, svěřenský fond, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciovou společnost s variabilním kapitálem, evropskou společnost nebo družstvo.
FKVI podléhají jen v omezeném rozsahu regulaci investiční strategie vyjma otázek využívání
pákového efektu, postupu při ovládnutí jiné
13
obchodní společnosti či využívání derivátů.
Nařízení vlády zakotvuje obecné požadavky na
minimální úroveň diverzifikace a některé otázky
investování, využívání derivátů a repooperací.
Vždy je však nezbytné podrobné určení investiční strategie ve statutu fondu. Vklady investorů
do fondů kvalifikovaných investorů mohou být
v zásadě jak peněžité, tak nepeněžité. Novinkou je také možnost FKVI vydat dluhopisy.
Mezi fondy kvalifikovaných investorů spadají
též fondy EuVECA a EuSEF. Jsou určeny pouze pro profesionální investory, kteří investují
minimálně 100 000 EUR. Fondy EuVECA investují min. 70 % majetku do malých a středních podniků a fondy EuSEF investují min. 70
% majetku do tzv. sociálních podniků, které
jsou malými a středními podniky a mají sociálně
prospěšný účel (např. zaměstnávají zdravotně
postižené či jinak obtížně zaměstnatelné osoby).
13
Mj. povinnosti stanovené Nařízením Evropského parlamentu a rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o
OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech
obchodních údajů.
Nový zákon o investičních společnostech a fondech Bulletin srpen 2013 Strana 4
pokyny ESMA a další metodické materiály ES11
MA.
4. Rozšíření právních forem fondů
Zásadní změnou je rozšíření přípustných právních forem investičních fondů. Velkou novinkou
je právní forma akciové společnosti s proměnlivým kapitálem (SICAV). Speciální úpravu některých právních forem bude možno aplikovat
14
15
až po nabytí účinnosti NOZ a ZOK (např.
komanditní společnost na investiční listy nebo
svěřenský fond). Již existující právní formy lze
využít již od nabytí účinnosti ZISIF, např. společnost s ručením omezeným, družstvo nebo
komanditní společnost.
Akciová společnost s proměnlivým kapitálem
Akciová společnost s proměnlivým kapitálem
vydává jednak zakladatelské akcie, jednak speciální akcie investiční, se kterými se pojí právo
na jejich odkoupení na žádost vlastníka. K proměnám základního kapitálu dochází automaticky při vydávání a odkupování investičních akcií.
Investiční akcie odkoupením zanikají. Akciová
společnost s proměnným kapitálem tak naplňuje znaky tzv. „otevřeného fondu“, protože
umožňuje dostatečnou likviditu investic.
Akciová společnost s proměnným kapitálem
může tvořit tzv. „podfondy“, tj. účetně oddělené
soubory majetku, v jejichž rámci je možné realizovat různé investiční strategie. Vyčlenění majetku do podfondů má význam např. při insolvenci fondu. Údaj o tom, zda společnost může
vytvářet podfondy se zapisuje do obchodního
rejstříku. Každý podfond musí mít statut a sdělení klíčových informací. Konstrukce podfondů
umožňuje mj. investorům přesouvat své investice mezi „podfondy“ v rámci jedné společnosti,
tedy s nižšími nebo žádnými poplatky, a měnit
tím např. strategii svého investování. Pro podfondy neplatí požadavky na minimální kapitál.
SICAV tedy může zavést podfondy s investiční
strategií, pro kterou by nebylo možné získat
14
15
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích
investice ve výších požadovaných pro běžné IF.
Tato úprava je vysoce liberální, když ZISIF u
podfondů ani nepožaduje jejich zápis do seznamu ČNB, a může představovat flexibilnější
alternativu k provozování podílových fondů.
Svěřenský fond
Podstata svěřenského fondu (obdoba anglosaského trustu) tkví v tom, že zakladatelé svěří
část svého majetku správci, který k tomuto majetku vykonává vlastnická práva, majetek spravuje a investuje. Nad rámec obecné úpravy v
NOZ stanoví ZISIF některá specifika pro svěřenské fondy, které jsou IF. Správcem IF ve
formě svěřenského fondu bude vždy investiční
společnost. Za podmínek stanovených v ZISIF
investiční společnost může být také správcem
svěřenských fondů, které nejsou IF.
Komanditní společnost a komanditní společnost na investiční listy
IF může mít formu běžné komanditní společnosti podle ZOK nebo komanditní společnosti
na investiční listy speciálně upravené v ZISIF.
Jde o obdobu zahraničních limited liability partnership využívaných zejména pro fondy private
equity a venture kapitálu. Investiční list je obdobný kmenovému listu vydávanému společností s ručením omezeným, je to cenný papír
na řad, lze jej vydat pouze v listinné podobě a
jeho převoditelnost je ze zákona neomezitelná.
5. Subjekty upravené v ZISIF
ZISIF nastavuje standardní strukturu subjektů
poskytujících služby ve fondovém sektoru, obvyklou v zemích s vyspělým fondovým trhem.
Mj. rozlišuje činnosti obhospodařování a administrace investičních fondů, zavádí institut promotéra a hlavního podpůrce (prime brokera).
Obhospodařovatel
Obhospodařování představuje správu majetku
IF, včetně investování na účet tohoto fondu,
a řízení rizik souvisejících s tímto investováním.
Pro obhospodařování IF je nezbytné povolení
ČNB. Obhospodařovatelem může být jen investiční společnost, zahraniční investiční společnost nebo samosprávný investiční fond s právní
osobností (subjektivitou). Samosprávné investiční fondy však nemohou obhospodařovat jiné
investiční fondy. Pokud obhospodařovatel nepřekročí rozhodný limit majetku ve správě, ZISIF pro něj stanoví výrazně liberálnější režim.
Vedle tohoto je možné získat speciální povolení
investiční společnosti podle nařízení EuVECA
a EuSEF pro účely obhospodařování fondů
EuVECA a EuSEF.
Nový zákon o investičních společnostech a fondech Bulletin srpen 2013 Strana 5
Nabízení fondů
ZISIF upravuje jak nabízení IF tuzemských
a IF z EU, tak i nabízení obdobných fondů ze
třetích zemí mimo EU. Na rozdíl od ZKI umožňuje ZISIF také veřejné nabízení fondů kvalifikovaných investorů, včetně fondů EuVECA
a EuSEF, nicméně investorem či obmyšleným
takového fondu se však může stát jen kvalifikovaný investor. Umožněním veřejné nabídky
fondů EuVECA a EuSEF český zákonodárce
využil možností ponechaných členským státům.
ZISIF výslovně zakazuje jiné způsoby správy
peněz nebo penězi ocenitelných věcí shromážděných od veřejnosti, pokud by návratnost investice nebo zisk investora měly být, byť jen
částečně, závislé na hodnotě nebo výnosu majetku, do nějž byly peněžní prostředky nebo
penězi ocenitelné věci investovány.
Mezi základní povinnosti obhospodařovatelů
řadí ZISIF jednání s odbornou péčí, kvalifikované, čestné a spravedlivé, v nejlepším zájmu
investorů a obmyšlených. Podrobně upravuje
požadavky na obezřetný výkon činnosti, řídící a
kontrolní systém a taktéž pravidla jednání.
Oproti předchozí úpravě dochází také k rozšíření pravidel pro outsourcing a subdelegaci.
Administrátor
ZISIF nově upravuje administraci investičního
fondu, která je standardní samostatnou službou
standardně poskytovanou v zemích s rozvinutým fondovým sektorem. Obsahem administrace je mj. o vedení účetnictví, právní služby,
plnění daňových povinností, komunikaci s investory, vedení evidencí cenných papírů investičního fondu a dalších povinných evidencí,
uveřejňování informací či plnění informačních
povinností vůči ČNB.
U standardních fondů je administrátorem fondu
přímo obhospodařovatel. U speciálních fondů
kolektivního investování a u fondů kvalifikovaných investorů bude možné, aby administraci
prováděla osoba odlišná od obhospodařovatele. Nejedná se o delegaci činností obhospodařovatele, ale osoba uvedená ve statutu jako
administrátor je za administraci plně odpovědná. Vedle toho se může uplatnit varianta outsourcingu, kdy ve statutu fondu bude jako administrátor zapsán obhospodařovatel, který
administraci fondu deleguje na jinou osobu.
Potom však bude za administraci fondu odpovídat obhospodařovatel.
Depozitář
Samotná funkce depozitáře nedoznává v nové
úpravě principiálních změn. Nicméně se zpřísňují podmínky pro výkon činnosti depozitáře,
mj. specifikace plnění povinností depozitáře
postupovat s odbornou péčí. Výkon činnosti
depozitáře je neslučitelný s činností obhospodařovatele fondu. Pokud jsou však zavedena
dostatečná opatření k oddělení činnosti a předcházení střetu zájmů, může depozitář vykonávat pro investiční fond také činnost administrátora, hlavního podpůrce anebo zajišťovat oceňování a vykonávat některé další činnosti.
Obecně se umožňuje, aby vedle bank byly depozitáři investičních fondů také obchodníci s
cennými papíry s příslušným povolením. V případě některých fondů kvalifikovaných investorů
(typicky fondů private equity a venture kapitálu),
může být depozitářem také notář.
Povinnosti depozitáře standardních fondů upravuje ZISIF a prováděcí vyhláška, naproti tomu
činnost depozitářů speciálních fondů a fondů
kvalifikovaných investorů upravuje PN-AIFMD.
Prováděcí nařízení stanoví některé povinnosti
depozitáře poněkud pozměněným způsobem
16
oproti předchozí úpravě. Mj. specifikuje pravidla pro sledování peněžních prostředků a jejich
toků, povinnosti při vydávání cenných papírů IF,
pravidla pro opatrování a úschovu vč. ověřování vlastnictví aktiv, vedení evidencí. Vzhledem k
rozšíření kontrolních povinností depozitáře, je
nyní přesnější hovořit o dohledu vykonávaném
depozitářem, mj. se stanovuje povinnost depozitáře ověřovat nastavení a fungování příslušných interních procesů u obhospodařovatele.
Nařízení vychází z principu dohledu depozitáře
ex post, ve stanovených případech, případně i v
dalších případech podle vyhodnocení rizik,
bude depozitář aplikovat i další kontrolní prvky,
vč. kontrol ex ante.
Zásadní novinkou je zpřísnění odpovědnosti
depozitáře, kdy odpovídá jednak za újmu způsobou IF nebo investorům porušení své povinnosti, resp. jednak za ztrátu investičních nástrojů z majetku IF. Depozitář se této odpovědnosti
může zprostit pouze v případě, kdy porušení
povinnosti nezavinil ani z nedbalosti. U ztráty se
depozitář může vyvinit pouze tehdy, pokud
událost, která vedla ke ztrátě, není výsledkem
jeho jednání nebo opomenutí nebo jednání
nebo opomenutí jeho osoby, kterou opatrováním finančních nástrojů pověřil. To vše jen za
podmínky, že depozitář nemohl rozumně za16
Srov. zrušená vyhláška č.195/2011 Sb., o činnosti depozitáře fondu kolektivního investování a ujednáních depozitářské smlouvy standardního fondu, která upravuje povinnosti depozitářů standardních a speciálních fondů a fondů
kvalifikovaných investorů.
Nový zákon o investičních společnostech a fondech Bulletin srpen 2013 Strana 6
ZISIF upravuje také správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním. Jedná se o správu
peněz nebo penězi ocenitelných věcí shromážděných od investorů za účelem jejich společného investování podle určené investiční strategie. ZISIF stanoví povinnost takovému správci
požádat o zápis do seznamu správců u ČNB.
Následně má správce vůči ČNB určité informační povinnosti, nicméně jinak nepodléhá
dohledu ČNB. Tyto povinnosti mohou dopadat
i na některé správce svěřeneckých fondů podle
NOZ.
Promotér
Promotérem je osoba, která dává podnět k
založení IF a nabízí možnost investovat do IF
příslušnému okruhu investorů. Promotér typicky
uděluje fondu název, který bude často obsahovat název či jméno promotéra, a určuje další
otázky fungování fondu. Nejčastěji bude promotérem investiční společnost obhospodařující
příslušný fond. ZISIF umožňuje, aby promotérem byla i třetí osoba, jak je to obvyklé v zahraničí. V případě podílového fondu a svěřeneckého fondu bude osoba promotéra podléhat specifickému schvalování ze strany ČNB, jakožto
"osoba s povolením pro účely označení podílového fondu a svěřenského fondu". U IF s právní
osobností bude potom ustanovení promotéra
součástí úkonů při zakládání IF. Promotér má
oprávnění rozhodovat o tom, kdo bude obhospodařovatel, depozitář a administrátor, jakož
i o jejich změně.
Hlavní podpůrce
Hlavním podpůrcem IF (prime broker, hlavní
makléř) je osoba oprávněná na základě smlouvy s obhospodařovatelem tohoto fondu, nebo
na základě smlouvy s obhospodařovatelem a
depozitářem tohoto fondu, provádět tyto finanční služby:
(i) poskytovat nebo přenechávat peněžní prostředky či investiční nástroje za účelem podpory
financování tohoto fondu, nebo
(ii) vypořádávat obchody prováděné v rámci
určené investiční strategie tohoto fondu
(iii) případně provádět další podpůrné činnosti
pro tento IF, jako např. poskytování technologické podpory, předávání informací o uzavřených obchodech atp.
Hlavní podpůrce je také oprávněn držet majetek
IF za účelem podpory financování IF a zajištění
vypořádání. Hlavní podpůrce bude obvykle
vystupovat jako protistrana derivátů, repooperací uzavřených s IF anebo úvěrů či výpůjček
poskytnutých IF. Majetek fondu v držbě hlavního podpůrce bude zpravidla sloužit jako kolaterál těchto transakcí. Náležitosti smlouvy s hlavním podpůrcem a další pravidla činnosti upravuje PN-AIFMD.
Outsourcing
Další subjekty, které poskytují služby investičním fondům, resp. jejich obhospodařovatelům,
depozitářům či administrátorům, jako např.
investiční poradenství, zpracování analýz, obhospodařování dílčího portfolia, oceňování,
služby custody atp. budou zpravidla využívány
v rámci outsourcingu. Outsourcing (delegaci) ve
vztahu ke standardním fondům upravuje ZISIF
a vyhláška ČNB. Ve vztahu ke speciálním fondům je podrobná prováděcí úprava obsažena v
PN-AIFMD. Mj. se zde specifikují objektivní
předpoklady pro outsourcing, kvalitativní kriteria, které musí splňovat poskytovatel služeb,
pravidla pro kontrolu outsourcovaných činností
atp. PN-AIFMD rovněž stanoví limity outsourcingu tak, aby správce či administrátor nebyl
jen "poštovní schránkou".
6. Varianty obhospodařování fondů
Speciální fondy kolektivního investování může
obhospodařovat pouze osoba, která má licenci
obhospodařovatele podle AIFMD, a to bez
ohledu na to, zda tato osoba přesahuje rozhodný limit či nikoliv. Důvodem je využití robustní
regulace podle AIFMD k ochraně retailových
investorů.
U fondů kvalifikovaných investorů je možné volit
z několika variant. První z nich je obhospodařovatel s licencí podle AIFMD, avšak při plnění
povinností uložených obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit. Obhospodařovatele, který rozhodný limit fakticky nepřekračuje, se může dobrovolně rozhodnout, že se
na něj bude vztahovat směrnice AIFMD (opt-in).
17
Podle prováděcího nařízení
tento správce
podá žádost o povolení ČNB za stejných podmínek, jako obhospodařovatel, který je oprávněn překročit rozhodný limit.
Druhou možností je získání povolení obhospodařovatele podle nařízením o EuVECA nebo
EuSEF, která stanoví volnější podmínky pro
licencování a činnost oproti ZISIF. Takový obhospodařovatel může nabízet investice do obhospodařovaných fondů EuVECA a EuSEF
v celé EU, ovšem obhospodařované fondy mají
relativně omezenou investiční strategii.
Další možností je volba tzv. národního režimu,
kdy se kladou na tyto manažery obdobné podmínky jako na manažery evropských fondů
rizikového kapitálu, ale bez výhody evropského
pasu, zato bez limitů na investice. Tyto osoby
budou sice podléhat dohledu ČNB, ale pouze v
omezeném rozsahu.
Poslední možností je pouhý zápis do seznamu
ČNB bez žádosti o příslušné povolení. Taková
osoba pouze plní vybrané informační povinnosti
17
Nařízení Komise (EU) č. 447/2013, kterým se provádí
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU,
pokud jde o volbu regulatorního režimu správců alternativních investičních fondů do působnosti směrnice
2011/61/EU
Nový zákon o investičních společnostech a fondech Bulletin srpen 2013 Strana 7
bránit události, která vedla ke ztrátě, a postupoval de lege artis.
Správci ze zemí mimo EU
Pro mimounijní správce jsou stanoveny podmínky, za kterých jsou oprávněni spravovat
speciální fondy a FKVI domicilované v EU, případně nabízet obdobné fondy domicilované
mimo EU, které spravují, investorům v EU.
18
Podle prováděcího nařízení
mimounijní
správce nejprve podá žádost o určení referenčního státu v EU, kde bude podléhat dohledu.
Tuto žádost podá u orgánů všech členských
států, ve kterých hodlá nabízet investice do
fondů, které spravuje. Příslušné orgány společně určí referenční stát správce. Pokud nebyl
správce o určení referenčního státu informován
ve stanovené lhůtě je správce oprávněn určit
referenční stát sám. Poté požádá příslušný
orgán referenčního státu o povolení za stejných
podmínek, jako platí pro správce v tomto členském státě.
Pákový efekt
PN-AIFMD stanovuje pravidla pro fondy využívající pákový efekt. Obhospodařovatel stanoví
pro každý fond limity a podmínky využití pákového efektu, průběžně sleduje a vyhodnocuje
využívání pákového efektu a plní informační
povinnosti vůči příslušnému orgánu dohledu.
Pokud příslušný orgán dojde k závěru, že využívání pákového efektu v konkrétním případě
představuje systémové riziko, je oprávněn stanovit přísnější limity či jiná omezení.
7. Daňový režim investičních fondů
Daňový režim investičních fondů bude upraven
v rámci novelizace daňových předpisů související s rekodifikací soukromého práva, která je
aktuálně projednávána v poslanecké sněmovně. Navrhovaná novela vymezuje tzv. základní
investiční fond, za který by měly být považovány patrně všechny investiční fondy licencované
podle ZISIF. Pro tento základní investiční fond
se navrhuje stanovit sazbu daně z příjmu na 5
% ze zisku fondu. Výplata podílů na zisku fondu
po zdanění (i.e. dividenda) investorům by po18
Nařízení Komise (EU) č. 448/2013, kterým se provádí
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU,
pokud jde o postup pro určení referenčního státu mimounijního správce alternativních investičních fondů
tom měla být od daně osvobozen. Daňové
předpisy v současné době spolu s dalšími doprovodnými zákony k NOZ procházejí schvalováním v Senátu. Jejich finální schválení se očekává počátkem září.
8. Závěrem
Nová právní úprava pro fondový byznys by
mohla být impulsem pro investice prostřednictvím investičních fondů v České republice. Pro
efektivní zavedení nového režimu však bude
potřebná také adekvátní implementace do každodenních procesů jak na straně ČNB, jakožto
regulátora finančního trhu, tak na straně správců aktiv, obchodníků s cennými papíry či depozitářů a samozřejmě stabilita celkového podnikatelského prostředí.
Nová právní úprava skýtá celou řadu obchodních příležitostí, jak pro fondy private equity
a venture kapitálu, fondy kvalifikovaných investorů, případně i speciální fondy kolektivního
investování. Nabízí totiž celou paletu fondových
struktur a poskytovatelů různých typů fondových služeb a obsahuje další stimuly srovnatelné s podmínkami v zemích s vyspělým fondovým sektorem.
Nový zákon o investičních společnostech a fondech Bulletin srpen 2013 Strana 8
a nepodléhá dohledu ČNB. Tuto variantu lze
využít pouze v případě, kdy daná osoba nepřesahuje rozhodný limit. Přesáhne-li tato osoba
rozhodný limit, je povinna podat žádost
o udělení povolení obhospodařovatele do 30
dní poté, co se dozví nebo mohla dozvědět
o přesažení rozhodného limitu, ledaže v této
lhůtě zajistí, aby již nadále rozhodný limit nepřesahovala.
Bulletin BBH je určen pouze jako obecná informace o některých důležitých novinkách a událostech
v oblasti finančních trhů a související právní problematice. Jeho obsah není právním poradenstvím ani
doporučením k určitému postupu v konkrétní situaci.
Pokud jsou uváděny odkazy na připravované právní předpisy či stanoviska příslušných orgánů, upozorňujeme na možnost dalších změn v těchto návrzích. Vždy prosím konzultujete oficiálně zveřejněné
texty právních předpisů, stanovisek a dalších dokumentů, na které je v bulletinu odkazováno.
V případě zájmu o další informace nebo o individuální poradenství nebo konzultaci nás neváhejte
kontaktovat.
Kontakty:
Tomáš Sedláček, Partner, [email protected]
Zdeněk Husták, Senior advokát, [email protected]
Adam Nečas, Of counsel, [email protected]
BBH, advokátní kancelář, v. o. s.
Klimentská 1207/10
110 00 Praha 1
Česká republika
IČO: 26143119
DIČ: CZ26143119
Městský soud v Praze oddíl A, vl.
40439
ID datové schránky: 5e2sxwg
Tel.: +420 234 091 355
Fax: +420 234 091 366
E-mail: [email protected]
Web: www.bbh.cz
Nový zákon o investičních společnostech a fondech Bulletin srpen 2013 Strana 9
Advokátní kancelář BBH, advokátní kancelář, v. o. s. dlouhodobě poskytuje svým klientům právní
poradenství v oblasti práva finančních trhů. V rámci svých služeb nabízí také základní informační servis o nejvýznamnějších aktualitách v oblasti regulace a práva finančního trhu.