Poleť s námi na Mars

Poleť s námi na Mars...
Ne, nelekejte se, to na vás neútočí další z komerčních nabídek nevšedního zážitku, za který si
ale musíte docela dost zaplatit. Projektů, které sázejí na lidskou zvědavost, počítají s touhou po
dobrodružství nebo jen s tím, že lidé s dostatečně velkým kontem si prostě chtějí užít něco
originálního a třeba ohromit okolí, takových atrakcí už v našem současném světě existuje několik.
V našem případě jde sice také o projekt, který leccos slibuje, ale který opravdu nakonec nabídne
pozoruhodné zážitky, spojené s poznáváním vesmíru a kosmonautikou. Nicméně ve slibech se „drží
při zemi“, byť láká k letu na Mars. A na ten se už, v dosavadní historii jedenácti ročníků ojedinělého
projektu pro děti a mládež „Expedice Mars“, vydalo na 3 000 zájemců nejen z České, ale v
posledních letech i Slovenské republiky. Ne všichni uchazeči o místa palubního inženýra, lékaře,
astronoma, dokumentaristy nebo planetárního architekta se nakonec probojovali do první nebo
alespoň „záložní“ posádky Expedice Mars a zažili i finálový simulovaný let na planetu Mars v
Evropském kosmickém středisku v Belgickém Transinne. Takovou příležitost mají každoročně jen
dvě pětice nejlepších, ale ani ostatní nebývají zklamaní a na nedostatek zážitků si rozhodně
nestěžují...
Modely raket i návrhy skafandrů
„V prvním kole, při zpracování projektů jsem měl za úkol vymyslet způsob testování materiálů
na výrobu skafandru," vzpomínal Jan Jurica. Student Gymnázia Dašická v Pardubicích uspěl v
poměrně náročném výběru a prošel sítem až do finále. A s nadšením i tajemnem opředeným
očekáváním, co bude simulace letu na Mars v Evropském kosmickém středisku konkrétně obnášet,
se tak letos podíval do Belgie. V kosmické lodi tam na místo pro astronoma simulované výpravy
usedl i Vojtěch Ježek z Gymnázia Příbram. Toho do Expedice Mars přivedl právě zájem o
astronomii. Zájem o ni má podložený takovými znalostmi, že obsadil i třetí místo v celorepublikové
studentské astronomické olympiádě. Výprava tak získala specialistu na slovo vzatého a vypadá to,
že se Vojtěch s astronomií jen tak nerozloučí.
Cesty účastníků projektu Expedice Mars jsou vůbec velice zajímavé a potvrzují celkovou
myšlenku akce - přivést mladé lidi k zájmu o vědu a výzkum, o technické a další obory nejen se
zaměřením na kosmonautiku. A v ideálním případě je tak i nasměrovat k budoucímu povolání.
Například Petr Adámek, nejprve účastník projektu, pak dlouholetý organizátor dalších ročníků,
vystudoval ČVUT v Praze a splnil si sen - je pilotem. Michal Vyvlečka je zase fanoušek přírodních
věd. Prošel v Expedici Mars stejnou cestou jako Petr Adámek, ale po studiích teď jezdí po celé
České republice s kufrem plným laboratorních pomůcek. Byl totiž iniciátorem projektu "Věda z
kufru", pracuje ve stejnojmenné neziskové organizaci a snaží se popularizovat vědu netradičním
způsobem.
"Chceme dát vzdělávání nový rozměr, ukázat studentům, že být vědcem je vlastně velké
dobrodružství. A to pomocí interaktivních přednášek, workshopů a komunikačních aktivit.
Nabídneme jim nový pohled na vědu, a to pouze s věcmi přivezenými v kufru. Pořádáme výukové
programy pro školy, školky i pro veřejnost. S námi se můžete toulat vesmírem, hledat pravdu po
cestě vlakem, uvařit si Slunce v hrnci, vytvořit svůj rozhlasový pořad nebo vyjet na naše letní
soustředění," s neskrývaným zápalem pro věc líčí Michal Vyvlečka.
„Letu zdar!“
To je tradiční pozdrav, se kterým účastníky každého ročníku expedice vítá v jeho úvodní části
člověk, který sice neletěl na Mars, což ostatně zatím nikdo z pozemšťanů, ale který ve vesmíru
opravdu byl. Patronem „Expedice Mars“ je první československý kosmonaut, 87. člověk ve vesmíru
a první z jiné země, než do roku 1978 byli kosmonauti a astronauti z tehdejšího Sovětského svazu a
Spojených států – Vladimír Remek. Někdy také označovaný – například Evropskou kosmickou
agenturou - za prvního evropského kosmonauta. Ten vidí v účastnících expedice nejen možné
pokračovatele své mise, při které společně s Alexejem Gubarevem strávil na palubě kosmické lodi
Sojuz 28 a stanici Saljut 6 (s Jurijem Romaněnkem a Georgijem Grečkem) ve vesmíru 190 hodin a
18 minut:
„Na první pohled to vypadá jako hra, ale akce má mnohem hlubší smysl a širší dopad, než jsme
si asi na začátku vůbec uvědomovali. Vím z vlastní zkušenosti nesčetných setkání a besed, že zájem
mladých o vesmír a kosmonautiku je velký a řekl bych, že roste. Na "vlastní kůži" jsem měl
možnost poznat, jak je to svět velice pestrý, zajímavý a pro lidstvo stále přitažlivý. A mladí lidé
vidí v kosmonautice a příbuzných oborech i perspektivu aktivního uplatnění.
I když vím, že mnozí účastníci expedice MARS nakonec u kosmonautiky nebo témat, spojených
s vesmírem, nezůstávají, určitě se jim zkušenosti a znalosti, získané účastí v projektu hodí i pro
uplatnění v jiných oblastech. Proto jsem neváhal ani vteřinu na začátku a neváhám ani teď stále
držet nad projektem MARS patronát," konstatuje Vladimír Remek, v současné době velvyslanec
České republiky v Ruské federaci. K němu se už přidal i slovenský kosmonaut Ivan Bella a tak má
projekt Expedice Mars patrony z nejpovolanějších. Stejně jako partnery.
Odrazový můstek - nejen do vesmíru
Patří k nim i Česká kosmická kancelář, ve které má aktivity spojené s mládeží a školami na
starosti Milan Halousek. Také dlouholetý fanoušek Expedice Mars, organizátor, porotce při
výběrech postupujících v jednotlivých kolech soutěže, neúnavný propagátor nejen expedice, ale
všeho, co se kolem kosmonautiky a vesmíru v České republice děje. Navíc vášnivý sběratel
autogramů kosmonautů i časopisů, suvenýrů, kuriozit - prostě čehokoli s kosmonautikou spojeného.
Milan organizuje také dnes už největší středoevropské setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku
"Kosmos - news party", koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, zaměřené
především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky pro každodenní život lidí. A
má velice přesný přehled o tom, že je Expedice MARS pro mnohé účastníky doslova odrazovým
můstkem do prestižních tuzemských i mezinárodních soutěží:
"Opakovaně jsme měli zastoupení našich úspěšných účastníků v takových projektech jako jsou
International Space Camp NASA v USA, European Space Camp v Norsku, Studentský vědecký
festival INTEL ISEF v USA. A například Marek Novák získal v roce 2014 ve Spojených státech v
soutěži bezmála 1 800 studentů z více než 70 zemí světa kromě stříbrné medaile také speciální
cenu od NASA a od firmy United Technologies. Vyvinul zařízení schopné průběžně sledovat
zdravotní stav lidí."
Od časů Sputniku po Galilea...
Mezititulek není nadnesený. Když byly totiž vypuštěny v roce 1957 první umělé družice Země,
právě ze sledování letu Sputniku 2 odvodil tehdy československý vědec prof. Emil Buchar z ČVUT
zploštění naší planety. Navíc navrhl i způsob, jak měřit pomocí družic vzdálenost mezi kontinenty.
Později bylo Československo aktivní v mezinárodním programu Interkosmos a dá se říci, že v
projektech, spojených s družicovými programy, dosahovali naši vědci uznávaných výsledků. Přišly
družice Magion, v roce 1978 první československý kosmonaut Vladimír Remek. Po roce 1990
pokračovaly opět aktivity, navazující na družicový projekt Magion, ale hlavním impulzem pro nový
rozvoj výzkumu vesmíru, technických prvků a technologií, spojených s vesmírnými projekty se
stalo až přijetí České republiky za člena Evropské kosmické agentury. Datum 12.listopadu 2008 je
dalším z přelomových.
Ale ani přes rostoucí zájem o evropskou vesmírnou politiku, o zapojení do vědeckotechnických
projektů a řadu úspěchů českých firem, vysokých škol, vědeckých pracovišť nemá toto odvětví
odpovídající podporu. Někteří politici stále nedoceňují přínos, který tu bezesporu je, včetně efektu,
který má pro Českou republiku umístění agentury pro evropský systém družicové navigace Galileo
právě do Prahy. Přínos nejen ekonomický, protože je prokázáno, že investice do kosmických
technologií a programů mají dvou i vícenásobnou návratnost. I v době hospodářských potíží mnohé
země chápou, že je tu velký vklad pro budoucnost, spojení s nejmodernějšími technologiemi, s
růstem špičkových odborníků a ověřeným přesahem takřka do všech oblastí života. Bez rozvoje v
dobývání kosmu bychom dnes nepoužívali například joystick, delší dobu bychom asi modernizovali
solární články, ve spojitosti s vesmírnými programy vznikly detektory kouře, miniaturní pumpy,
palivové články nebo třeba tzv. "suché zipy".
Nicméně mladí lidé i v ČR opět projevují zvýšený zájem nejen o kosmonautiku, ale také o
vesmírné projekty a moderní technologie s nimi spojené. Což se projevuje nejen v účasti na různých
besedách a akcích, ale mimo jiné i na poměrně velkém zájmu o projekty jako je Expedice MARS...
Medaile od Alexeje Leonova
Jaký je vztah mezi Expedicí MARS a prvním člověkem, který kdy vstoupil na oběžné dráze
kolem Země do volného prostoru? Právě z rukou Alexeje Leonova převzal při Světovém setkání
účastníků kosmických letů v Praze v roce 2009 bronzovou medaili za popularizaci kosmonautiky
mezi mládeží Slávek Hrzal. Původně učitel, později rozhlasový redaktor, dnes také organizátor
soutěže o nejpopulárnějšího učitele v České republice "Zlatý Ámos" stál u zrodu projektu Expedice
Mars. A medaile Alexeje Leonova, kterou mimochodem vlastní u nás jen dva lidé - společně se
Slávkem Hrzalem už jen Vladimír Remek, není podle něj jen jeho:
"Kdyby to šlo, rozdělil bych medaili na kousky a předal je všem spoluorganizátorům, partnerům
a sponzorům, kteří se na organizaci simulovaných letů do vesmíru podílejí. Patří totiž stejným dílem
nám všem. Bez obětavých a spolehlivých lidí, kteří tvoří dobrou partu, by se žádná expedice nikdy
neuskutečnila," řekl Slávek Hrzal po slavnostních chvílích na pražském světovém kongresu
kosmonautů a astronautů.
Znám Slávka hodně let. A celou tu dobu nestačím obdivovat jeho nezničitelný optimismus, se
kterým se každý rok vrhá do složitého, náročného boje o přežití projektu, který bez nadsázky patří k
jeho "dětem". Navzdory tradičním prohlášením, že už to asi nepůjde, že už nemá sílu shánět
prostředky na rozjezd expedice, na semifinálová výběrová kola, na finále v některém ze zajímavých
míst v ČR a zároveň v belgickém Evropském kosmickém středisku, bez ohledu na to všechno
nakonec pokaždé zavolá a zeptá se rovnou - "Tak kde letos zahájíme MARS, co myslíš?" A v dubnu,
symbolicky v měsíci, ve kterém letěl do vesmíru Jurij Gagarin - to pokaždé, letos už jako 12. ročník,
vždycky vypukne znovu. Jednou pomůže Hvězdárna v Brně, podruhé moderní liberecké
vědeckotechnické centrum iQLANDIA, jindy někdo jiný. Expedice MARS startuje...
Petr Voldán
Jako PS:
Expedice MARS se už tradičně v posledních letech těší přízni zajímavých maskotů. A tak
posádku posilují "plyšoví kosmonauti" - postavičky populární i za hranicemi České republiky. V
letech 2011 a 2012 se s posádkou na Mars vydal Krteček, mimochodem i postavička, kterou si na
oběžnou dráhu kolem země vzal v roce 2011 americký astronaut Andrew Feustel. Členy Expedice
MARS v roce 2013 byly hned čtyři plyšáci - postavičky známé jako Čtyřlístek. Nu a posledním
"hostujícím" kosmonautem byl v ročníku 2014 Hurvínek. Ovšem nikoli ten dřevěný, ale
simulovaný let absolvoval také v plyšové "vesmírné verzi". Kdopak bude maskotem letos?