Pavol Krúpa - Arca Capital

Pavol Krúpa - muž, který se nebojí risku ani kontroverzních
obchodů
Každý, kdo sleduje dění v českém byznysu, jistě v
poslední době několikrát zachytil jméno
slovenského podnikatele Pavola Krúpy, který je
znám zvláště některými svými kontroverzními
obchody, například s akciemi Moravia Energo.
Tomuto ambicióznímu podnikateli se podařilo za
11 let vybudovat středně velkou investiční
společnost Arca Capital se zaměřením na private
equity a venture kapitál, jak však ale začínal a jaké
jsou jeho plány do budoucna?
Cesta na vrchol
Na Slovensku nepříliš známý Pavol Krúpa (42) se už před několika lety dostal na 22. místo v žebříčku
slovenských miliardářů s osobním majetkem oceněným na 3 miliardy českých korun. K tomuto
majetku se začal propracovávat už v devadesátých letech.
Již při studiu založil za sto tisíc korun společnost prodávající finanční a pojišťovací produkty, a to se
svým známým Petrem Krištofovičem - dnes majitelem společnosti Salve Group, která se zaměřuje na
finanční poradenství a patří na Slovensku mezi jednu z největších v této oblasti. Později, díky
kupónové privatizaci, začal skupovat akcie různých firem, které shromažďoval na svých účtech a dále
se ziskem přeprodával.
Působil v mnoha společnostech, kromě Salve Group např. v AC Beverages, AC Developers, Luka &
Bramer Group, Pharma Services, Siveco Brokers nebo EUPRO, v jejímž představenstvu vystřídal
Jaroslava Haščáka, jednoho ze zakladatelů investiční skupiny Penta. Významné je jeho působení ve
společnosti All Finance Services, dnes EFIT. V letech 1999 - 2004 byl členem jejího představenstva a
od roku 2004 působí v dozorčí radě.
Vznik Arca Capital
Společnost Arca Capital Slovakia, která stála na počátku vzniku investiční skupiny Arca Capital
působící nejenom na Slovensku nebo v České republice, ale také na Ukrajině, v Rumunsku nebo
Bulharsku, založil v roce 2003. Celkem skupina spravuje aktiva v hodnotě 270 milionů eur. Po krizi se
zaměřuje zejména na energetiku, reality a potravinářství. Do budoucna má připravenu zatím blíže
nespecifikovanou ideu, ze které, jak sám Krúpa říká, nebude nadšený majitel Agrofertu Andrej Babiš,
kterého Krúpa otevřeně podporuje. Pokud se týče největších projektů skupiny, pak k nim na
Slovensku patří výstavba turisticko-rekreačního megakomplexu Gothal Residence v katastru obce
Liptovská Osada (Nízké Tatry), kde by mělo být proinvestováno 70 milionů eur. Na Ukrajině působí
Arca, kromě obchodů na finančním trhu, zejména jako developer; poblíž Kyjeva investuje spolu s
Ivanem Čarnogurským do výstavby skladovacích areálů 4 miliardy korun. V Rumunsku se skupina
soustřeďuje na obnovitelné zdroje energie a má zájem investovat 150 milionů eur do výstavby
větrného parku. Na českém trhu působí Arca jak prostřednictvím investičních fondů (např. Arca
Capital CEE, Arca Capital Global Equity nebo Arca Opportunity), tak prostřednictvím Arca Capital
Bohemia, která vznikla v roce 2004. Výše jejích aktiv přesahuje jednu miliardu korun. V roce 2012
hospodařila se ztrátou 302 tisíc, avšak o rok dříve přesáhl její hospodářský výsledek 8,6 milionů
korun.
Obchody s Grossem i Pitrem
Arca, respektive sám Pavol Krúpa, se dostal do širšího povědomí v roce 2007. Nejdříve to bylo díky
nákupu třetinového podílu společnosti Moravia Energo od Stanislava Grosse za 100 milionů korun.
Média tuto transakci označila jako praní špinavých peněz pocházejících z politické korupce, jelikož
Grossovi umožnila zázračně zbohatnout. Tyto akcie pak Krúpa obratem se ziskem prodal majoritnímu
vlastníkovi Moravia Energo, Tomáši Chrenkovi, přestože údajně plánoval držet tyto akcie delší dobu.
V tomtéž roce uzavřela Krúpova společnost Lyor obchod za půl miliardy s podnikatelem Tomášem
Pitrem (kontroverzní podnikatel odsouzený za daňové podvody, do vazby nenastoupil, v době
uskutečnění obchodu byl již na útěku, před několika dny mu soud prominul zbytek trestu). Lyor
koupila od Pitra společnost Marila Balírny produkující mj. kávu, sušenky, piškoty a také balenou
minerální vodu Šaratica a Ondrášovka. Ta se následně zařadila mezi Krúpovy nejúspěšnější
podnikatelské projekty v Česku. Část společnosti Marila (divize Káva a Pečivo) byla úspěšně prodána
polské společnosti Mokate.
Dále Arca v Česku investovala například do společnosti VČE-transformátory, Natura - výrobce
potravinářských výrobků a aditiv, internetového obchodu Kasa.cz nebo telekomunikační společnosti
GiTy. Neúspěšný byl Krúpův pokus o získání Spolchemie, ve kterém svedl "souboj" s Petrem Sisákem
a jeho společností Via Chem Group. Krúpa, jak sám říká, byl snad jediný, který kdy dostal od Sisáka
zaplaceno, a to za svůj sedmnácti procentní podíl ve Spolchemii.
Mezi další neúspěšné Krúpovy projekty patří například tendr na právo pronajímat Werichovu vilu na
pražské Kampě. Rychle se také stáhl z projektu digitální televize FebioTV.
Aktuální projekty
Z aktuálních projektů, kterým se Arca v České republice věnuje, je nedávno založený investiční fond,
který bude cíleně investovat do obnovitelných zdrojů, v Česku zejména do fotovoltaiky. Kapitál
tohoto fondu má být navýšen z nynějších 21 milionů na 75 až 100 milionů. Co se týče energetiky, pak
má zatím skupina pod kontrolou přes 33 MW instalovaného výkonu, což představuje aktiva za zhruba
100 milionů eur a cílem je rozšířit celkový výkon na 100 MW.
Krúpa se také zajímá o oblast bankovnictví. Už na konci loňského roku se spekulovalo o tom, že by
rád koupil českou síť LBBW Bank. Tuto banku však nakonec získala ruská Expobank podnikatele Igora
Kima. Nyní se pozornost Arcy obrací ke kampeličce WPB Capital. Pokud by bylo zrušeno opatření
ČNB, které neumožňuje kampeličce navyšovat základní kapitál, byla by Arca ochotna investovat
okamžitě 45 milionů korun a také odkoupit vklady ve výši 306 milionů korun.
Na závěr si připomeňme, že Krúpovo jméno je zmiňováno také v souvislosti s odkupem práva
Tomáše Bárty na desetiprocentní podíl v Bohemia Energy entity, která se však zatím k převodu nemá
a Krúpa tedy zvažuje možnost soudního řešení. Detailněji jsme o tomto sporu informovali před
několika týdny.
Zdroj:http://www.podnikovyzpravodaj.cz/m/aktualita/pavol-krupa-muz-ktery-se-neboji-risku-anikontroverznich-obchodu