Ostrov pokladů

Ostrov
pokladU
 PRR 2013
Osoby a zkratky:
Jindra Hawkins
Božka Hawkinsová
MUDr. Lysý
Baron Trelawney
Kpt. Smůla
Dlouhý John Silver
Kpt. Bill
Krátký John Železo
Černý pes
Hlemejžď
Suchozemská krysa
Robinson Crusoe
Mořská panna Ester
JH
BH
DL
BT
KS
DJS
KB
KJŽ
ČP
HL
KR
RS
MPE
Zdenda
Julie
Micko
Radim
Pavel
Péťa
ostatní k volnému rozebrání (Miloš, Bára, Hoša, …)
Míra
Katka N.
Scéna 1. Prolog – Jak to bylo.
JH. JH stojí na zastávce parníků, ve výletním oděvu, veselý. Kýbl s hadrem vedle sebe. Koukne na hodinky.
JH: Vypadá to, že baron s doktorem asi celou noc připíjeli na zdar naší výpravy… Snad nám ten parník
neujede. Aspoň vám stihnu říct, co tu vlastně dělám. To, že čekám na doktora s baronem, to už víte. Nač tu
mám kýbl s hadrem, to zjistíte za chvíli.
Chvíli čeká.
Tak už! Rozhodně ne na uklízení. V Hamburku to totiž vezmu, hodím do moře a začnu nový život
námořníka. Jak já se těším! Co já se za život nauklízel! Třeba jako ten deštivý večer minulý pátek, kdy to
teda ještě vůbec nevypadalo na to, že v životě kdy zažiju nějaké dobrodružství…
2
Scéna 2. U mořského vlka.
JH, KB. Hospoda, stůl, židle, výčep. JH klečí a vytírá hadrem podlahu.
JH: Ach jo! Tahle práce nemá konce…
Sebere z podlahy papír, čte.
JH: Ti ožralové tu vždycky něco nechají… „Jsi opravdový muž?“ No to jsem, jestli se nepletu! „Nechybí ti
odvaha?“ No nechybí! „Máš rád vůni moře?“ Mám, používám Old spice ocean fresh! „Pak nastup
k britskému námořnictvu!“ Hm, ale maminka mě nepustí. To je pořád: „Koukni, jak dopadl tvůj otec! A jak
jsem dopadla já? Doma budeš, starat se o podnik!“ – ale co, jen co vyrostu, nechám smeták smetákem,
nasednu na jednu z těch lodí, co kotví za kopcem, a pak… konečně zažiju dobrodružství! Domů se vrátím
jako boháč a matce vytřu zrak, jako že se Jindra Hawkins jmenuju, hihihi!
Vyždímá hadr, vezme kýbl a jde ho ven vylít. Otevře dveře a vychrstne vodu z kýble ven. Zahřmí a vejde
zmáčená postava, KB.
KB: Našla by se tu jedna suchá postel pro zmáčeného mořského vlka?
JH: Jistě, pane, pane.
KB: Kapitán Bill.
Kouká do sešitu, pak mu podá klíč a něco zapisuje.
JH: Pokoj číslo 13, pane. Budete si přát koupel?
KB: ?!?!
JH: Dobře, takže jenom ručník… Chcete pomoct s tím kufrem, pane?
KB: Ne!!! Jestli o něj jenom pohledem zavadíš, uřežu ti obě ruce a pak ti s nima zatleskám, rozumíš?
JH: A-ano, pane. Po schodech nahoru a vlevo.
KB odchází, JH vytírá, co KB zašpinil.
JH: A stejně uteču, pojedu za tátou do Ameriky! A cestou navštívím všechny sourozence – v Hamburku,
v Havaně, v Honolulu, prostě všude tam, kde tatínek kotvil déle, než dva dny. Tak dlouho totiž trvá
přivolání čápa. A ten pak přinese bráchu nebo ségru. Von teda nepřiletí za dva dny. Doktor jednou říkal, že
čáp přiletí až za 9 měsíců. Nejdřív ho ale prostě musíte přivolat. Mně se to nezdálo a tak jsem se ho zeptal,
jak se takovej čáp volá. On se začal vytáčet a stejně mi to nakonec neřek. Ale já stejně vím, proč mi
neodpověděl. Já si totiž myslím, že doktor nechce přiznat, že on taky přesně neví, jak se takovej čáp volá.
Slyšel jsem chlapy v lokále vyprávět, že jednou prý doktor volal čápa skoro celej týden, a když se pak
ukázal v hospodě, vypadal strašně vyčerpaně. No a žádnej čáp se neukázal ani po roce! Jo to můj táta, ten
pane umí přivolávat čápy. Proto za ním musím jet, aby mě to taky naučil. Tady mi píše z Ameriky.
JH vytáhne z kapsy zmačkaný dopis.
Milý Jindro! Musíš za mnou někdy přijet, budeme cestovat po divokém západě, užijeme si legrace a naučím
tě všechno, co má umět správný chlap – jezdit na koni, chytat ryby, lovit medvědy a přivolávat čápy, jestli
se nepletu. Přijeď brzy, líbá tě tvůj otec Sam Hawkins, hihihi!
Tma. Hudba. Světlo.
JH, KB, ČP, DL. Stále v hospodě. JH opět vytírá, na scénu se vpotácí opilý KB, v ruce drží láhev.
KB: Hledal mě tu někdo?
JH: Ne, pane. Vlastně jo, byl tu nějaký filatelista.
KB: Fileta, filuta, fila – cože?
3
JH: No člověk, co sbírá známky.
KB: A co chtěl?
JH: Ukazoval mi takovou divnou černou známku, ale já mu řek, že sbírám jen barevné –
KB se mezitím chytá za srdce, hroutí se a sípá.
KB: Černá známka! Našli mě! Jsem ztracen.
Omdlévá, JH s ním třese.
JH: Co je vám, kapitáne?
Volá z telefonu na výčepu.
JH: Potřebuju doktora. Ihned! Přijeďte prosím co nejrychleji!
Houkání sanitky, JH mezitím křísí KB, vbíhá DL.
DL: Jsem němý, teda vlastně Lysý! Já si na to pořád nemůžu zvyknout.
Sundá si čepici, je plešatý.
JH: Jindra Hawkins, zatím ještě vlasatý.
DL: Doktor Lysý! Co se stalo tak vážného, Jindro, že jsi mě zavolal tak pozdě v noci? Zrovna jsem se
pokoušel přivolávat čápa a už se mi to skoro podařilo, a pak.…zazvonil telefon.
Potřesou si rukama, DL se sklání nad KB.
JH: Umírá nám host!
DL: A kolik vám dluží?
JH: Činži za dva dny a ručník.
DL: Co se stalo?
JH: Jo, bavili jsme se o sbírání známek a pak ho kleplo.
DL: Neboj, z toho se dostane.
JH: Já hlavně doufám, že z něj dostanu ty dluhy. Jinak je mi to víceméně jedno.
DL dá KB čuchnout z lahvičky, ten se probírá, vezme lahvičku a lokne si.
KB: Fuj, tohle není Jim Beam!
DL: Ne, tohle je čpavek.
Omdlí. DL jej profackuje.
DL: Vzbuďte se, chlape!
KB: Ne, Flyntovo tajemství nevyzradím!
DL: Jen klid, kapitáne, máte namále, nesmíte se rozčilovat.
KB se vystrašeně rozhlíží okolo.
KB: Nikdo tu nebyl? Kde mám svůj kufr?
JH: Nahoře, v pokoji.
KB: Jestli na ní jen šáhnete, uřežu vám vobě ruce!
JH: Jo, a pak nám s nima zatleskáte!
Klepání na dveře.
4
Hlas: Bille, už jsme tady!
Vejde ČP, dřevěná noha, páska přes oko, šátek, prostě pirát.
KB: Černý pes! Jak jsi mě našel, ty zatracenej čubčí synu?
ČP: Google, Bille. Mám pro tebe vzkaz od kamarádů, který jsi podrazil.
Sahá do kapsy.
KB: Ne! Zmiz odsud!
KB vytahuje dýku.
DL: Víte, že se nesmíte rozčilovat –
KB: Ty se do toho nepleť! Já toho prevíta zapíchnu!
Odstrkává DL a vrhá se na ČP.
DL: Schovej se, Jindro!
Ukryjí se za výčepem, ČP mezitím uhýbá KB, vytahuje černou známku a vrazí mu ji do ruky.
ČP: Tu máš, a dobře víš, co to znamená.
KB: Černá známka! Já tě zabiju!
ČP: Kde je mapa s pokladem? Kamarádi venku čekají!
KB: Mapu bys chtěl? Já tě –
Bojují. Klepne ho pepka.
JH: A je po něm.
DL: Já jsem mu říkal, že se nemá rozčilovat.
ČP ověří, že je KB mrtvý, vykoukne ven a volá.
ČP: Kamarádi, pojďte to tu prohledat. Někde tu ta mapa musí být!
JH: Doktore, ten kufr!
DL: Běž Jindro, utíkej!… Počkám venku v sanitce.
JH odbíhá, DL se odplíží ven, mezitím vrhne do hospody skupina pirátů, šmejdí po hospodě, JH prchá mezi
piráty (slepý pirát šmátrající bílou holí mu zatarasí cestu apod.) houkání sanitky. Opona.
Scéna 3. Prolog pokr. – Jak to bylo.
JH. JH stojí na zastávce parníků, ve výletním oděvu, veselý. Kýbl s hadrem vedle sebe.
JH: A tak jsme získali kufr kapitána Billa. Teda získal jsem ho já, a měl jsem pěknou kliku, že jsem těm
pirátům unikl. Doktor Lysý měl zase kliku, že měl skalpel a ve dvojitém dnu kufru našel tu mapu. No a třetí
do naší party je baron Trelawney. Ten má zase kliku, že zdědil po otci panství a dvacet milionů. Bohužel to
není to jediné, co po otci zdědil. Teď už rozumím, proč doktor říkal řidičovi, ať jede ke starýmu von
Alzheimerovi…
Opona. Na forbíně JH, BT, DL. Prohlížejí si mapu.
5
DL: Není pochyb, že je to mapa cesty k Flintovu pokladu, barone. Získal jsem ji s nasazením tady Jindrova
života.
BT: Jardo, jsi statečný hoch!
JH: Jindra, pane.
BT: Oni byli dva, doktore? Ty máš bratra?
DL: Ne, tohle je Jindra pane.
BT: A co se stalo s Jardou?
DL: Žádný Jarda není, vaše excelence.
BT: Ach to je škoda, byl to statečný chlapec! Pamatuji ho, když byl takhle malý!
JH: Vezmete mě s sebou na tu výpravu, že jo, pane barone?
BT: Jistě, chlapče. Škoda, že s námi nemůže jet i Jarda. A co vy, doktore, jedete také?
DL: To dobrodružství si nemohu nechat ujít! Navíc, nějaká ta zlatá cihla by nebyla k zahození. Otevřel bych
si soukromou ordinaci.
BT: Jak vás znám, tak se specializací na studium čápů.
DL: Vy byste měl volný vstup, pane barone.
BT: Skvěle. Tak na to se napijeme. Na zdar naší výpravy!
Všichni: Nazdar!
Připijou si a odcházejí.
JH: Já se tak těším, konečně bude konec tomu věčnému vytírání! Pane doktore, jak že je to vlastně s těma
čápama?
Opona. Parník.
Scéna 4. Cesta do Hamburku.
JH, DL, BT, KS. Parník, nástupní můstek, na něm stojí KS v námořnickém tričku s čepicí a megafonem.
KS: Hovoří k vám kapitán Smůla! Ukončete výstup a nástup, zvedáme kotvy.
BT: Kde je Jarda?
JH: Jarda nejede.
BT: To je uličník! Ale čekat na něj nemůžeme, má smůlu. Nuže, kapitáne Smůlo, dejte povel k vyplutí.
KS: A jedééém!
JH: Hurá, dobrodružství! Konec vytírání! Na cestu!!!
Troubení parníku. Společná píseň.
Jarní tání
Když první tání cestu sněhu zkříží
a nad ledem se voda objeví
tak naložíme maso, pytle s rýží
za pokladem vyplujem, to se ví!
My osud náš teď svážem do opratí
a jenom srab si dělá do gatí
||: kdo mapu nemá, ten se rychle ztratí
a kdo ji má, jó ten se neztratí :||
Kdo ví, jak voní štika, když se udí
pocit má vždy, že sníst ji musí sám
a koho noční můry ze sna budí
až ráno vstane, tak ať se přidá k nám!
6
My osud náš…
… neztratí, johoho, johoho, johoho!
Tma. Světlo.
JH klečí na palubě a vytírá.
JH: Ach jo! Tohle že je to slibované dobrodružství? Horší jak doma. Ještěže dnes už budeme kotvit
v Hamburku.
Vejdou DL a BT.
BT: To máme ale krásný den, viď Jardo?
JH: Ano, pane…
DL: Dobrý den, Jindro, na palubě je krásně, že? Celý den na čerstvém vzduchu, úplně ti závidím. Brrr, to je
ale zima!
Nasadí si čepici.
KS: Aby ne, máme březen. Ještěže už povolily ledy. Povalíme pěkně až do Hamburku.
JH: Hm…
BT: Celou noc jsme s kapitánem důkladně zkoumali mapu…
Dýchne na doktora. Ten zavrávorá.
DL: Jako bych tam byl s vámi.
BT: …je to zapomenutý ostrov kdesi v Karibiku. Dohodli jsme se, že v Hamburku najmeme loď s posádkou
a pak už jen v Havaně doplníme zásoby.
JH: Jé, Havana, tam tatínek dva týdny kotvil!
Silueta přístavu, cedule Hamburg.
DL: Hamburk, pánové!
BT: Pánové, v Hamburku strávíme tři dny, ve kterých Kapitán Smůla najme loď s posádkou a já zařídím
nákup zásob.
KS: Pánové, v Hamburku máme tři dny volna, ve kterých najmu loď s posádkou. Baron zařídí nákup zásob.
DL: Dobře, kapitáne. Využiji volných dnů k doplnění lékárny a k samostudiu.
KS: Tak k samostudiu vám mohu doporučit Přístavní ulici, tamější děvčata jsou levná a vesměs umytá.
DL: No dovolte?! Jak na takové věci můžete vůbec – vůbec – před Jindrou – pomyslet?
KS: Pomyslet, nepomyslet. Jak myslíte, myslel jsem to dobře. Do Havany poplujeme tři týdny, opakuji tři
týdny. Omluvte mě, pánové, mám povinnosti.
Odejde. JH za ním volá.
JH: Jak jste to říkal, kapitáne? Přístavní ulice?
BT: Ať tě ani nenapadne do té ulice vkročit, Jardo! Slíbil jsem tvé matce, že na tebe dám pozor.
JH: Ach jo. Ale co, raději půjdu hledat svou sestru!
DL: Výborně, a co vy, barone, jak strávíte své volno?
BT: Ještě nevím. Ale myslím, že budu věci řídit z hotelu. Navíc vše platím, tak budu muset být KS
k dispozici. Nerad bych tomu muži svěřoval větší obnos peněz k samostatnému použití. Chová přílišnou
náklonnost k alkoholu.
DL: Sejdeme se tedy za tři dny a konečně zvedneme kotvy.
BT: Ano. Nashledanou, pánové!
Rozcházejí se. Opona.
7
Scéna 5. V Přístavní ulici.
JH, DL, BT, piráti. Na forbíně. Před hotelem čeká DL. Přichází JH.
JH: Tak se nám ta výprava začíná pěkně zamotávat. Kapitán Smůla zmizel, již dva dny po něm není vidu
ani slechu. A to máme dnes zvednout kotvy!
Přichází DL.
DL: Ahoj, Jindro? Našel jsi sestru?
JH: Nenašel, pane doktore, a to jsem prohledal celé město. Jen v té Přístavní ulici jsem nebyl. Mám to
zakázané. Stranou: A navíc tam pan baron chodil hlídkovat.
Přichází BT.
BT: Tak jsme tu koukám všichni, Jarda taky dorazil…
DL: Chybí nám Smůla.
BT: To je přece v pořádku, aspoň že nám nechybí štěstí.
DL: Kapitán Smůla chybí.
BT: Aby se tak někde ztratil!
DL: Měli bychom se po něm podívat.
JH (pro sebe): No jo, ten bude v Přístavní ulici, tam chodí všichni – teda kromě mě.
DL: Již jsem pátral skoro všude, zbývá jen Přístavní ulice.
JH: Vždyť to říkám.
DL: A co posádka, barone?
BT: Na co posádku?
DL: To nemá cenu.
JH: Ti budou taky v Přístavní…
BT: Říkals něco, Jardo?
JH: Že bych to vzal po hlavní.
DL: Tak na to pozor, Jindro. Na to máš ještě dost času. Hlavně se nás drž, a nikam sám nechoď! Dělal jsem
zde nedávno vědecký průzkum a zdejší ulice jsou pro chlapce tvého věku velice nebezpečné.
Odejdou vlevo. Opona.
8
Scéna 6. Hospoda v Přístavní.
JH, DL, BT, KS, BH, piráti. V hospodě v Přístavní, stoly, u nich popíjejí námořníci a piráti, u levého stolu
DJS a spol., pod stolem leží opilý KS, vpravo bar, za ním BH. Vyskočí zpoza baru, dolévá zákazníkům.
BH: Tak pijeme, vy slečinky! Jak to sleze z lodi, tak to nemá žádnou výdrž. Tohle je putyka, ne zkušebna
sedacího nábytku, jedem!
HL: Hele, Božka, zazpívej!
BH: Dej ty pracky pryč!
Všichni: Božka, písničku, písničku!
BH: Tak dobře. Kdo je na suchu?
BH dolije dotyčnému a zpívá píseň provázenou tanečním výstupem.
Blues přístavní ulice
Mý dětství bylo krátký
a má sukně kratší
a krása má, ta nemá kaz
sem do Přístavní ulice když zavál tě čas.
Přichází námořník.
Pojď, sedni si sem ke mně
vždyť rum to je dar země
můžeš být plonk či zlou kartu mít
Námořník vytahuje Visa kartu a nechápavě se dívá.
tu v naší knajpě v Přístavní, kdo chce, ten může pít!
V Přístavní ulici
plno je od podzimu do léta
můžeš dál, sedni si
a kořalku máš v sobě v mžiku
připluje sem k tobě tou
Přístavní ulicí
v čase, kdy mládí mé odkvétá
tak zpívat se mnou zkus
ulice Přístavní blues!
Z vrchu spadne velká červená šipka (reklama Seznam).
N2: Božka, roztáčej další, vypadá to (ukáže na šipku), že k nám dorazej nějaký suchozemský krysy.
Mezihra, ve které přicházejí zprava vyplašení JH, DL a BT.
Refrén – zpívají všichni.
V Přístavní… blues!
BH: Tak co to bude, pánové? Mám jenom pivo a rum! A navíc si to musíte vypít na stojáka, jak vidíte, mám
plno. Nebo víte co? Silvere, odsuň někam ten pytel brambor a pusť sednout tady ctihodné pány.
BT: Ale my vlastně9
DJS: Jen si pojď sednout, brachu.
DL a BT jdou ke stolu. BH k JH.
BH: Ty postojíš, viď, jseš ještě mladej. A pěknej.
JH se červená. Zapletou se s BH do hovoru, mezitím u vedlejšího stolu:
DJS: Co sem přivedlo takový nóbl hosty, jako jste vy?
DL: Hledáme Kapitána Smůlu. Takový veliký a hodně toho vypije.
DJS: To tady každej druhej. Pojďte, napíte se s námi. Rum! Božko, nech toho mlíčňáka a dones rum!
Všichni: Rum!
Zpod stolu se vysouká Kapitán Smůla.
KS: Někdo mě volal?
DL: Proboha, to je kapitán! Člověče, co tu děláte?
BT: Jak se vám leží, kapitáne?
DL: Kde máte loď, kde máte posádku?
KS: Ja totiž –
BT: No?
KS: Loď kotví dole v přístavu. A posádka, posádka?
DJS: Jsme přece my, kapitáne, vzpomínáte, ne?
Vrána zakráká: Moje řeč!
DJS: Kuš, Leopolde!
KS: Ehm, barone, nikdo nechtěl jet, ale hned jak jsem všude rozhlásil, že hledám chlapy na tajnou cestu za
pokladem, tak se mi nabíd tady Silver a dal dohromady celou posádku. Jsou to nejlepší chlapi, co jsem dnes
poznal, a že jsem zcestoval kus světa!
DJS: Já jsem John Silver, pane, a budu vám sloužit do roztrhání vašeho těla!
Vrána: Roztrhááánííí!
DL: Mně se moc nelíbí, barone.
BT: Mně jo. A má jen jednu nohu, ten přece nemůže být nebezpečnej.
DJS: Bude pro nás čest vám sloužit, barone!
KJŽ: Jo, čest.
Piráti: Hurá!
DJS: A na to se napijeme! Kde jsi s tím rumem, Božka?
Donese jim rum, popíjejí, mezitím na baru:
BH: A jak ti vlastně říkají?
JH: Jindra, prosím.
BH: Pojď blíž, Jindro. Jestlipak už se holíš? Já jsem Božena, ale říkej mi Božka.
JH: Tak jo, Božko. Ty to tu asi znáš, viď? Hledám svoji sestru, kterou jsem nikdy neviděl.
BH: A jak se jmenuje?
JH: Taky Božena.
BH: Hm, tak tu neznám, jediná Božena jsem tu já. Ale nic si z toho nedělej, já mám taky bratra, kterého
jsem nikdy neviděla.
JH: A jak se jmenuje?
BH: Taky Jindra. Tak vidíš, jsme na tom stejně, nic si z toho nedělej.
Žďuchne ho do zad.
JH: Jau, pozor, tam to bolí.
BH: Proč?
JH: Mám tam památku z dětství, prohlubeň velikosti pivního tácku.
10
BH: Jindro??? Sáhni si!
Vyhrnuje si košili a obrací se k JH zády. JH váhá. Od vedle:
Všichni: Ja pastrojil žoltyj parachod…
BH: No tak nestyď se! Co tam je?
JH ji sáhne na záda.
JH: Prohlubeň velikosti pivního tácku!
BH: Jindro!
JH: Božko!
BH: Brácho!
JH: Ségro!
Objímají se, skotačí a výskají. V té samé chvíli graduje i atmosféra u vedlejšího stolu:
Všichni: My ten poklad stejně dostanem……
JH: Božko, pojeď s námi na cestu! Na cestu za pokladem!
BH: Cože? A s touhle posádkou? Říká se, že támhle DJS dělal kuchaře starýmu Flintovi.
JH: Baron a doktor vědí, co dělají. Zažijeme dobrodružství, získáme bohatství a pak se můžeme třeba vydat
hledat tátu!
BH: Tak jo! Tak dopíjíme, dopíjíme. Zavírám. Božka jede do světa!
JH: Hurá. Vzhůru za dobrodružstvím! Pryč s kýblem.
Píseň. Přestavba na loď.
11
Scéna 7. Na moři.
Všichni. Loď, paluba, na ní klečí JH a vytírá. Kajuta, sud. Nejprve jen zvuky za oponou.
BH: Brambory, brambory, a do toho sudu se mám dostat asi jak? No, když si takhle podložím nohy
bedýnkou, pořádně se natáhnu, tak do toho sudu dosáááhnu – ááá.
Rachot, potom klid. Opona otevřít.
JH: Ach jo. Máme prvního května, svátek práce a já se tady dřu. Tři týdny na cestě, týden před námi, vedro
jak sviňa, na obloze ani mráček, vítr taky fouká, jen aby se neřeklo. V Havaně jsme vůbec nestavěli, Silver
barona ukecal, že tam není bezpečno, všude prej samej pirát. Božka je zapřažená v kuchyni, baron vůbec
nevychází, doktor se věnuje samostudiu, a kapitán je pořád nalitej. Kýbl jsem hned za Hamburkem rituálně
utopil. A pak mě pan Silver hodil do moře, abych si ho vylovil. Já bych ho –
Z kajuty vyjde DJS.
DJS: Ahoj Jindro, koukám, že už je z tebe plavčík, jak má být. Paluba září čistotou. Víš co, běž si do kajuty
odpočinout, pochválím tě u kapitána.
JH: Díky, pane! Kde je Božka?
DJS: Nevím, poslal jsem ji včera pro brambory a ještě se nevrátila. Už druhý den musíme jíst maso bez
přílohy! Běž už!
JH odběhne.
DJS: Tss, tss. Železo, Kryso, Hlemejždi, pojďte sem!
Piráti se seběhnou k rokování.
DJS: Nikdo v dohledu?
KJŽ: Vzduch čistej, Silvere!
DJS: Kryso, řekni, co víš.
KR: Je to natuty mapa starýho Flynta. Nespustil jsem oči z barona celej den. Když po obědě usnul, vplížil
jsem se do kajuty, a říkám vám, je to mapa starýho Flynta. Ať je ze mě suchozemská krysa, jestli si
vymejšlim.
HL: Tak na co čekáme, Silvere? V noci je pěkně podřežem a bude to.
DJS: Ty jseš taky hlava dutá, Hlemejždi, tohle nech na mě. Už tě vidím, jak řídíš loď. Necháme se pěkně
odvézt na ostrov, vyložíme náklad a pak je sfouknem jako svíčku. Jestli mi teda rozumíš. Mám totiž plán.
Kdo je náš kámoš
Někdo nosí v hlavě, jinej ve svalech
jeden nespí, druhej chrápe, sotva leh
a kdo má jen plusy, žádný mínusy
žádná hnusná práce se mu nehnusí
to vám chlapi říkám – to je člověk náš!
Kdo si v každý situaci poradí
jednou dá ti pěstí, jindy pohladí
ví, kdy má bejt hodnej a kdy má bejt ras
a až zhebne, do pekla ho vezme ďas
to vám chlapi říkám – to je kámoš náš!
V merku měj, že hodina H nastane
jen co škuner na vostrově přistane
12
pak rozjedeme naši akci diverzní
když je truhla plná, tak si naber z ní
jo to vám říkám – poklad bude náš, poklad bude náš, poklad bude náš!
KJŽ: Ty jseš hlava, Silvere!
DJS: Proto je důležitý, abyste mě poslouchali! Hlemejždi, vydrž to ještě. Pět šest dní, a přijdeš si na svý,
janý?
HL: Jasný.
Rozejdou se. Na palubu se vrací JH.
JH: Kde jen může ta Božka být?
Ze sudu se ozve tenký hlásek.
BH: Jindro, Jindro!
JH: Božka, kde seš?
BH: Tady v sudu, pomoz mi!
JH otevře sud a pomůže BH ven.
JH: Co tu děláš?
BH: Šla jsem pro brambory, spadla dovnitř a nemohla se dostat ven. Ale všechno jsem slyšela!
JH: Co všechno?
BH: Jsou to piráti, Jindro! Silver a celá ta jeho banda. Jen co dorazíme na ostrov, chtějí nás všechny zabít a
poklad si nechat.
JH: Musíme varovat ostatní a připravit se na ně!
Zjeví se DJS.
DJS: Co je to tu? Už máš oškrábané brambory, Božka?
BH: Už běžím, pane Silver.
DJS: A co ty, Jindro?
JH: Já nic, já si tu vytírám.
Přibíhá KR.
KR: Nebe s náma. Kraken! Kraken!
Setmí se, hromy, blesky. Tma. Rozhlasová nahrávka.
Všichni, MPE. Na lodi děsný nepořádek. Jindra vytírá.
JH: Tak jsme přežili Krakena. Teda jak kdo.
Sebere z paluby urvanou nohu.
JH: Krvavá hnáta už to má za sebou.
Hodí nohu přes palubu (pěkně mezi lidi). Hemžení žraloků. (dtto :o))
JH: Nic horšího nás snad už cestou nepotká, jen co proplujeme skrze Sargasové moře a Útesy ztroskotanců,
bude to na náš ostrov jen malý kousek. No a pak máme takový plán, že –
Volání: Země na obzoru! Země na obzoru!
Všichni se postupně seběhnou na palubu kromě BT.
13
KS: Kryso, co vidíš? Kde je jaká země?
KR: Skaliska na levoboku, pane!
KS: Kde vidíte jaká skaliska?
Proplují kolem obrovské skály.
KR: Tohle třeba.
DL: To budou skaliska Sirén, dle mapy se blížíme k ostrovu kapitána Flynta!
Kolem propluje skalisko, na něm sedí MPE. Všichni zírají, co to je.
DJS: Co to bylo, hrome?
KS: Zpětný chod!
Skalisko přicouvá zpátky a zastaví se vedle lodě.
MPE zazpívá píseň.
Kdo jsem já?
Jen připluj blíž, já budu tvou
sargasovou múzou
vše po čem prahneš duší svou
najdeš pod mou blůzou
na všechno tvé trápení tam lék se nalézá
stále jasné ti není, kdo jsem vlastně já?
Já jsem mořská panna Ester
ta nejhezčí ze tří sester
v moři si tu plavu, neztratím se v davu
blonďatou mám hlavu vybělenou v Savu
Ich bin die Meerjungfrau Ester
und einfach die schonste Schwester!
Všichni jsou z ní paf.
JH: Ach, krásná Mořská Panno Ester! Co zde děláte, tak opuštěná?
MPE: Ale, byla jsem se projet a zatoulal se mi delfín. Teď zde čekám na dobré lidi, kteří by mě dovezli
k mému ostrovu. Dobří mužové, budete tak dobří – jste doufám dobří? – (pro sebe: budete dobří)
Olízne si rty a pohladí si břicho.
– a přijmete mezi sebe krásnou mořskou pannu?
JH si počítá: Krásná, mořská, opuštěná, … panna.
Mezitím piráti: Jó! Pojďte, slečno!
Pomáhají jí do lodi.
KS: Dovoluju si vás upozornit, krásná MPE, že máme naléhavý úkol, který nesnese odkladu. Vysadíme vás
na nejbližším ostrově – na tom, na který jedeme!
MPE: Ach to nevadí, ostrovy všech moří jsou mi domovem. Mohu vás ještě o něco požádat? Mohl by mě
někdo zodpovědný po cestě polévat vodou? Jsem totiž napůl mořský netvor, víte?
Přiskočí JH s kyblíkem.
14
JH: Ano, já!
DL: Madam, jsem lékař. Budete v těch nejpovolanějších rukách!
DL jej odstrčí. Vytrhne JH kyblík.
DL: Dovolíš, Jindro?
JH: Zase jsem utřel.
DL: Zatím tu nic neutírej, Jindro, ještě namokříme.
Přichází BT. Z druhé strany piráti přináší bazének.
DL: Barone, toto je MPE, MPE, toto je organizátor naší výpravy, Baron Trelewney.
BT: Těší mě, madam. Děkuji vám, doktore, již se o MPE postarám sám.
Vyrve mu kbelík. Pantomima: Scénka s bazénkem a polévání MPE. DL vytáhne vlastního bažanta/šampusku
a v polévání se střídají (hudba z Butch Cassidy a Sundance Kid). BH škrábe brambory, piráti potají brousí
nože a meče. JH vytírá. Postupně se stmívá. Tma. Na palubě se scházejí „dobří“. Svítí si baterkou.
DL: Jak říkám, před svítáním tajně naložíme věci do člunu a nepozorovaně vyplujeme k ostrovu. Dříve než
se Silver s tou jeho bandou vzpamatujou, najdeme strategicky výhodné místo a tam se opevníme. Máme
mapu a oni ne. Budou muset vyjednávat.
BT: Sám bych to lépe nevymyslel, doktore. Jardo, jsi tu?
JH: Jindra, pane.
BT: Škoda, chtěl jsem ten zodpovědný úkol svěřit Jardovi. No nevadí, zůstaneš se Silverem a jeho bandou,
aby nepojali žádné podezření o našich úmyslech. Ve vhodné chvíli utečeš a přidáš se k nám. Jasné?
DL: Sám bych to nevymyslel lépe, barone.
JH: No já bych to možná vymyslel líp
BT: Výborně, Jindra souhlasí.
vKS: A co já?
BT: Vy přece budete veslovat, kapitáne.
BH: A já?
DL: Člun má dva páry vesel.
BT: A co s vámi, krásná MPE?
MPE: O mě nemějte starost, já už ten kousek doplavu.
BT: Dohodnuto! A teď spát.
Zhasnou. Sejdou se piráti.
DJS: Jak říkám, před svítáním tajně naložíme zbraně do člunu a zahájíme vylodění. Až připlujou baron a ta
jeho tlupa, tak je zmáčknem a dostanem z nich tu mapu. Žádný vyjednávání! Kryso?
KR: Jooo?!
DJS: Ráno si konečně užiješ!
KR: Konečně! Už mě svrbí prsty, jak nemám do čeho píchnout. Krev, já chci vidět krev!
MPE: To ráda slyším!
HL: Co to bylo?
DJS: Kuš, Hlemejždi!
KJŽ: A co já, Silvere?
DJS: Ty budeš přece veslovat, Železo.
HL: A já?
DJS: Člun má dva páry vesel, Hlemejždi, neboj. A teď spát.
Odejdou.
MPE: Těžké rozhodování, ke komu se zítra přidat. Tak jako tak to vypadá, že se konečně pořádně najím.
Opona.
15
Scéna 8. Na ostrově.
Všichni, R.
Na forbíně. V popředí na straně palma. U palmy pobíhá Robinson, sleduje obzor, nevěří svým očím,
poskakuje, výská!
R: Ne, to není možný! Já se zblázním! Loď, loď!
Poskakuje, dtto.
R: Haló, haló, lidi, tady jsem! Už jedou, už jedou! No ale takhle přece před ně nemůžu. Honem se umýt,
převléknout do slavnostního a nachystat uvítání.
Odběhne. Opona otevřít. Vzadu obrys zádě lodi, která půlí scénu na levou a pravou polovinu. Začíná tajné
vyloďování obou skupin. Silverovci nalevo, Baronovci napravo. Neví o sobě. Spustí se do člunů, začínají
pádlovat – záď lodi ustupuje k zadní oponě, mizí. V určitý okamžik se posádky člunů zpozorují.
DJS: Ha, baron!
BT: Ha, Silver!
DJS (podezíravě): Co že tak brzy pane Barone, vždyť ještě nevyšlo slunce a vy obyčejně vycházíte až
k obědu?
BT: No o vás se také nedá říct, že jste ranní ptáče, Silvere.
DJS: Chtěl jsem se jen přesvědčit, že je pobřeží bezpečné, aby se vám při vylodění nic nestalo.
DL: A co by se nám asi tak mohlo stát?
KR: Zdejší ostrovy jsou plné nepřátelských domorodců a krvelačných pirátů.
DJS: Mlč a zaber, ať jsme tam dřív.
Piráti zrychlí a začnou předjíždět druhý člun.
BT: Silvere kam ten spěch? Uteče vám krásný východ slunce. Mezi zuby procedí k KS a BH: Ujíždějí nám,
mohli byste se pokusit zvýšit tempo?
KS: Bych tě chtěl vidět. Víš, jak je ten klacek těžkej?
Baronův člun začne piráty dohánět.
DJS: Mně na nějakou romantiku neužije. K posádce: My si užijeme až na břehu chlapi, a teď koukejte
pořádně zabrat.
Pokračují závody, střídavě vede tu jeden tu druhý člun. Piráti nasadí těžší kalibr – DJS vytáhne bič.
DJS: To bych se na to podíval, že bysme těm salátům neujeli. Roubíky do úst!
HL: Já už nemůžu, Silvere.
DJS: Říkal jsem roubíky do úst, jakto, že mluvíš, když máš mít hubu plnou roubíku?
DJS bičuje posádku a piráti skutečně zrychlí.
BT: Koukejte zabrat, vy lemry líný. Takhle nám ujedou. Ein, zwei, ein, zwei!
DL: Barone, myslím, že mám nápad, jak zlepšit naši stávající situaci.
BT: Že by nějaká nová vědecká metoda?
DL: Nová ani tak ne, zato však staletími praxe osvědčená.
DL vytáhne buben a začne bubnovat. Rychlosti se opět vyrovnají.
BT: Funguje to! To si musím také vyzkoušet. Dovolíte, doktore?
DL: Jistě.
16
Vezme DL jednu paličku a začne bubnovat spolu s ním.
DL: Barone, půjčil byste mi na chvíli mapu? Chtěl bych se podívat, kde přesně přistaneme.
BT: Mapu přece máte vy.
KS a BH přestanou pádlovat a nevěřícně zírají na BT a DL.
DL: A kde bych ji vzal. Celou dobu se o ni staráte vy.
KS: To jako zůstala na lodi?
BH: To jako budeme pádlovat zpátky?
Chvíli pauza, BT: Ano, zurück!
KS: Tak na takový pádlování se vám příště vyseru.
Baronovci se otočí a odpádlují ze scény. Odstranit loď. Přidat palmu.
DJS: Hahá! Koukejte na ty sraby. Už ztrácejí. Vzdali to těsně před koncem. Já jsem od začátku věděl, že to
vyhrajeme.
Piráti vpředu přistanou.
DJS: Táhněte pořádně, chlapi! Ať si nenamočím nohu.
Postupně se vylodí.
DJS: Jindro, běž se na chvíli projít.
JH odejde.
DJS: Takže chlapi, zbraně ukryjeme tady pod tou palmou. Hejbni sebou, Hlemejždi! Kryso, v čem se to zas
vrtáš?
KR: Hele, Silvere, mušlička!
DJS: Bože můj, zahoď to a pojď kopat. Bacha, Jindra se vrací.
Vše zamaskují.
JH: Tady je tak krásně! Hele, kapitán a baron jedou.
V zadu projede druhý člun, tentokrát pádlují BT a DL, BH a KS zběsile tlučou do bubnu.
DJS: Zbraně připravit! Haló, kapitáne, sem, tady je to bezpečné!
DJŽ: Jsou zakopaný, Silvere.
DJS: To vím. Zbraně vykopat!
Vyhrabou zbraně.
HL: Vždyť voni jedou úplně jinam!
DJS: Sakra, sakra! Jindro, chlapče, pojď sem.
JH: Radši ani ne, pane Silver.
DJS: Radši jo, bych řek!
Přitáhne si ho k sobě. Všichni na něj namíří zbraně.
DJS: Co o tom víš – proč nejedou sem?
JH: Nic nevím, nic nevím, jsem tu jen jako návnada.
DJS: A helemese.
17
JH: Baron říkal, že prý mi nic neuděláte.
DJS: Kryso, pocem, prý mu nic neuděláme. Hahaha!
KR: Já bych mu něco uříz! Nebo aspoň propích!
JH: Ne, ucho ne! Maminka mi propichování zakázala! Všechno vám řeknu.
DJS: Tak začni.
JH: Chtějí, chceme se opevnit uvnitř ostrova a pak s vámi vyjednávat. Oni, my totiž máme mapu!
HL ho začne škrtit.
DJS: Nehraj si, Hlemejždi. To je všechno, co víš?
JH: Ano, prosím. Že mi nic neuděláte, viďte, že ne?
DJS: To se uvidí. My totiž máme něco, co nemají oni – tebe! Jdeme za nima, dělejte.
Odejdou, vlečou s sebou JH. Připlave MPE.
MPE: To jsem si krásně zaplavala. A jak mi vyhládlo! Honem, ať mi neutečou.
Odběhne. Tma.
Scéna 9. V pralese.
JH. Je připravený nad ohněm v kotli. Koukne na hodinky.
JH: Vypadá to, že ti dva pořád vyspávají včerejší mecheche. Aspoň vám stihnu říct, co tu vlastně dělám. To,
že na doktora s baronem dneska nečekám, je už vám asi jasné. Proč sedím v kotli, zjistíte za chvíli. Nerad
bych šířil poplašné zprávy, třeba se Robinson jen vychloubal, ale seběhlo se to asi nějak takhle…
Světlo. Prales. Modří bloudí v zástupu, první jde baron v ruce mapu. Prales postupně houstne. Uprostřed
scény stojí Robinson, zamaskovaný jako palma (ala Rambo).
BH: Mně už to nebaví, celej den se jen plahočíme pralesem a poklad nikde.
KS: To už bylo skoro lepší to zasraný pádlování.
DL: Kapitáne, moc si nestěžujte. Konec konců, celou cestu na ostrov jsem pádloval já s baronem.
Jak prochází před „palmou“, Robinson posledního v řadě (KS) praští (ozve se rána) kyjem a schová jej za
sebe. Skupina odejde a zase se vrátí, přechází opačným směrem, opět před „palmou“.
DL: Měli bychom počkat na kapitána, doufám, že se neztratil?
BH: A může se ztratit někdo, kdo už byl předtím úplně ztracenej?
BT: Třeba Jarda?
Robinson praští a uklidí doktora. Baron a Božka odejdou a zase se vrátí. Zastaví se před palmou.
BH: To bych ráda věděla, kde je doktor. To ztrácení začíná být nějaké nakažlivé. Navíc se mi zdá, že okolo
této palmy jsme prošli již minimálně dvakrát.
BT: Není možná, to bych si přece musel pamatovat.
BH: Ukažte, já se chci také podívat.
Vezme mu mapu a udělá krok kupředu. V tu chvíli Robinson praští i barona schová jej za sebe. Božka
vzhlédne od mapy. Marné Robinsonovy pokusy ji praštit, vždycky náhodně uhne.
BH: Barone, doktore, kapitáne? Tady nejsou. Tady taky ne. Asi se ztratili. A pak že my – ženy – nemáme
orientační smysl… Ještě že mám mapu. Půjdu a najdu Jindru. Kde jen to ten Silver ráno přistál? Á, to bude
tady. A helemese, tuhle je jeskyně s pokladem. To bychom tam mohli s Jindrou ještě stihnout zaskočit.
Takže – na sever a pak na východ. Sever, sever, kde jenom je ten sever? Vždyť je to jedno, třeba tudy.
18
Božka odejde.
R (směrem k bezvládným tělům): Tak vás tady pěkně vítám, pánové. (Směrem k divákům): Tohle vždycky
zabere! Honem s nimi do jeskyně, aby vydrželi čerství!
Tma. Světlo. JH v kotli.
JH: A tak teď půlka výpravy leží někde v chládku, aby se nezkazila. O druhou půlku se postarala krásná
mořská panna Ester…
Červení, MPE. Prales, prodírají se piráti. První jde Krysa, za ní svázaný JH, potom DJS, který drží konec
provazu od JH. Následuje Hlemejžď, Železo, poslední MPE.
HL: Silvere, kdy tam budeme? Já už nemůžu.
DJS: Za tímhle kopcem je ta zátoka, kde baron přistál. Už tam budeme, tak přidejte.
V zákulisí se ozve rána (Robinsonův kyj).
DJS: Co to bylo?! Železo, běž se tam podívat.
MPE (směrem k KJŽ): Půjdu s vámi. S vámi se cítím bezpečně.
Přecházejí na druhou stanu jeviště.
MPE: Vy jste tak mužný. A ty svaly.
Chytne jej za ruku. Chvíli si ji prohlíží a pak jej kousne. V tu chvíli KJŽ ztuhne a prkenně následuje MPE
zpět k ostatním pirátům.
MPE: Nic to nebylo, můžeme pokračovat.
Ozve se další rána.
HL: Silvere, já se bojím. Tady straší!
DJS: Kuš, bábovko! Běž to zkontrolovat.
HL: Nemohl by někdo jinej?
DJS: Nemohl!
DJS se otočí ke Kryse: Kryso, běž s ním.
KR: Už jdu.
Zatímco je DJS otočený dopředu, MPE kousne HL, ten ihned ztuhne. DJS pobídne Jindru. Jak Krysa
přechází kolem MPE, tak ta kousne i ji. Jdou dál. Najednou se DJS zastaví.
DJS: Konečně řídne prales. Již vidím baronův člun.
MPE: Kde?
DJS: Támhle dole přece.
A ukáže jí směr rukou s holí. MPE se do ní chce zakousnout. Silver v poslední chvíli s rukou cukne a MPE se
místo do ruky s chutí zakousne do hole.
DJS: Á, slečna asi nebude vegetariánka. Kuš, babo!
MPE: Kruci. Kluci, podržte mi ho.
Piráti se vrhají na Silvera, ten se marně brání.
19
DJS: Co děláte, nechte mě. Jděte ode mě!
Zombíci podrží DJS, MPE ho kousne. JH se plíží pryč.
MPE: Kampak, Jindro?
JH: Ale jenom na procházku.
Jindra (stále svázaný) se snaží dostat dál od MPE.
MPE: Jen se neboj, chlapče. Já přeci nekoušu.
JH: Jak nekoušu? Co jste jim to provedla?
MPE: Ale vlastně nic, jen trocha paralyzačního jedu.
Zazubí se, ukáže upíří zuby.
MPE: Říkejme tomu genetická anomálie, vlastně ani nevím, kde k tomu matka přišla.
JH: Je to nebezpečné?
MPE: Ani ne. A navíc je to za pár dní přejde. Neměj strach, mě poslouchají na slovo, se mnou jsi v bezpečí.
JH: To se mi ulevilo. A co s nimi bude?
MPE: Někam je uklidíme, nejlépe do jeskyně na druhé straně ostrova. (pro sebe) Aby se nezkazili…
JH: A co bude se mnou?
MPE: Pokud nepohrdneš mým pohostinstvím, vezmu tě k sobě domů, chceš?
JH: A mám snad na vybranou?
MPE: Nemáš! Odchod, potvory!
Odejdou. Tma. Světlo.
Scéna 10. U jeskyně pokladů poprvé.
Všichni kromě BH. Prales, vchod do jeskyně. Vychází Robinson, odběhne vlevo, vrací se a táhne Barona do
jeskyně. Zase odbíhá. Tak znovu, dokud neuklidí všechny. Sedne si před jeskyní a vydýchává se. Mezitím
zprava přichází MPE a vede své zombíky + svázaného Jindru.
R: Jé, ahoj Ester! Koho to vedeš?
MPE: Ahoj Robinsone! Ale, takové čtyři zloduchy. A co tu děláš ty?
R: Právě jsem dával do chládku svůj dnešní úlovek. Bude masa na dva měsíce.
JH: Tak to blahopřeju. Na ostrově je hodně zvěře?
R: Jak se to vezme.
MPE: Robi, tohle je Jindra. Co myslíš, vezmeme ho na večeři?
R (prohlédne si Jindru, šťouchne do něj): Určitě!
MPE uklidí piráty do jeskyně, pak společně s Robinsonem a Jindrou odcházejí.Tma.
20
Scéna 11. Mecheche u Robinsona.
R, MPE, JH, BH. Světlo. U Robinsona, JH je připravený nad ohněm na rožnění, svázaný, s roubíkem. MPE
a R popíjejí a veselí se.
Písnička (duet R a MPE). Baletní scéna.
Večeře v trávě
Už ví to celý les, i zvířátka vědí, že dnes
chci povečeřet s tebou
když nebudeš mít námitek, že nemám nábytek
i noc chci strávit s tebou
A ráno pak, až půjdem spát, nám tiše bude hrát
orchestr papoušků
a srnky přijdou vodu pít a slova lásky budou znít
v mém oušku, mém oušku, tvém oušku…
MPE: Hele, jak se smutně kouká. Co takhle nesníst ho – dnes? Necháme si ho na zítra na oběd, co říkáš?
R: Já bych mu snědl alespoň nohy, aby nám neutekl.
MPE: Jo a zbytek začne zahnívat a nebude už k jídlu. Já bych počkala do zítřka a snědla ho pak pěkně
najednou.
R: Tak aspoň tu levou. Stejně už mu jen tak plandá.
MPE (naštvaně, dá si ruce v bok): No když myslíš?!
R (vida MPE): Já vlastně ani nemám hlad. Jen ho potřu nálevem, aby nám do zítřka pěkně změkl.
Začne potírat JH, ten jen poulí očima.
R (během potírání): Dnes byl opravdu úspěšný den, ale jsem děsně unavený.
MPE: To mi povídej, já jsem týden čekala na skále, než jsem si je stopla.
R: Stejně, jak ty to s těma chlapama děláš?
MPE: No jednoduše, pojď dovnitř a já ti to ukážu.
R: Víš, že seš vlastně pěkná holka, Esterko? Ani mi nakonec nevadí, že mi ta holka utekla.
MPE: A ty jsi zas šikovnej kluk, takový chlapy velký jsi zvládl úplně sám! Jak to děláš?
R: No jednoduše, pojď dovnitř a já ti to ukážu.
V objetí odcházejí, ještě se loučí s JH.
MPE: Tak dobrou noc, Jindro!
R: Ne, že se nám do zítřka zkazíš!
Smějí se, odejdou.
JH: Tak teď mě může zachránit leda zázrak. Nebo vhodně zvolený dějový zvrat.
Zezadu se připlíží Božka. Rozváže Jindru.
BH: Jindro, tiše, ať nás neslyší!
JH: Božko, co tu děláš?
BH: Protože to mám ve scénáři, ne? No bloudili jsme pralesem, ten Robinson je asi dostal všechny.
JH: To bude ten úlovek, o kterém Robinson odpoledne mluvil před jeskyní!
BH: Jakou jeskyní?
JH: No tou, kam vedla krásná MPE otrávené piráty.
BH: Popravdě, mě to plahočení pralesem taky moc nebavilo.
21
JH: Ale ne, skutečně otrávené. Je to sice mořská panna, ale na vedlejšák taky něco jako upír. Dostala
všechny piráty a uklidila je do té jeskyně –
BH: – do které Robinson uklidil barona a ostatní!
JH: Jo! Takže teď tam budou všichni.
BH: Co budeme dělat?
JH: No měli bychom je zachránit, ne?
BH: Jindro? Něco jsem ti neřekla.
JH: Co?
BH: Hele.
Vytáhne mapu.
JH: Teda ségro!
BH: Co takhle se na ně vykašlat a nechat si celý poklad pro sebe?
JH: No ale co na to řeknou lidi?
BH: Jací lidi? Ti, které necháme v jeskyni, ti už nic neřeknou.
JH: A co na to řekne naše svědomí?
BH: Kdo? Vždyť si to vezmi, jak s tebou zacházeli. Pořád jsi jenom vytíral palubu.
JH: Máš pravdu. A tys zase byla pořád zavřená v kuchyni. Máme právo na lepší zacházení.
BH: Na lepší život!
JH: Uf, to se mi ulevilo. Člověk se může na bližního svého vykašlat, když si to dobře zdůvodní.
BH: Přesně tak. Ale honem pryč. Podle mapy musíme na sever.
Mají se k odchodu. Božka jde tím směrem, co posledně.
JH: Sever je ale támhle, Božka.
Odejdou. Opona.
22
Scéna 12. U jeskyně pokladů podruhé a naposled.
BH, JH. Vchod do jeskyně pokladů. Přicházejí BH, JH.
BH: To bude ono. Jeskyně pokladů! Jsme u cíle!
JH: Tohle je ale ta samá jeskyně, ve které –
BH: No to snad ne! Máme to ale smůlu.
Zevnitř se ozývá volání o pomoc.
JH: Co to bylo?
BH: To zní jako baron a doktor.
JH: Co se dá dělat. Budeme je muset zachránit.
BH: Co je zkusit nějak obejít, aby si nás nevšimli?
JH: To by šlo. Když to nevyjde, vždycky jim můžeme říct, že jsme je jako hledali.
Vejdou do jeskyně. Vlevo sedí svázaná skupinka všech ostatních, JH a BH se kolem nich pomalu plíží.
JH: Božka, hlavně tiše. Mělo by to být někde támhle na druhém konci jeskyně. Jauvajs!
Kopne do hrnce.
JH: Sakra, tady je krámů!
KS: Co to bylo, k sakru, jako bych něco slyšel?
BH: Jindro, tiše, uslyší nás, psssst! Ukaž, co s tím máš?
Sehne se a uvidí hrnec s pokladem.
BH: Jindro, našli jsme poklad. Hurá, hurá!
Děsně nahlas ječí a výská. Prohrabuje se pokladem a zkouší si šperky.
JH: Hurá. Jsme bohatí!
BT: Pánové, tiše! Jako bych slyšel Jardu. Jardo, jsi to ty?
JH: Ne, já jsem Jindra…
BT: Škoda, už jsme mohli být zachráněni.
DL: Jindro, chlapče, to je dobře, že jsi tu a zachráníš nás.
JH: No jo.
Začne je rozvazovat.
BT: Díky Jindro, konečně zase volní.
DL: Jako čápi! A můžeme se proletět.
Rozběhne se po jeskyni a narazí do hrnce.
DL: A podívejme! Barone, našel jsem poklad!
BT: No to je krása! Pozor, děvče, ať něco nepoztrácíš, to jsou moc drahé věci.
Snaží se Božce sebrat šperky, které si zkouší, ta se brání.
BH: To je moje!
BT: Ale no tak, každý zde přeci viděl, že poklad našel doktor.
DL: No ano! Já našel poklad, hurá. Jsem bohatý!
23
Bere hrnec a mazlí se s pokladem. Baronovi dochází, co řekl.
BT: Ne tak zhurta, doktore. Já to byl, kdo slyšel Jardu a tím nás vlastně zachránil ze zajetí. Poklad by měl
být můj. Dejte to sem!
Začnou se prát. Do věci se vloží i KS.
KS: Já teda žádnej takovej silnej argument jako vy nemám, ale řek bych, že to vůbec nevadí. Uhni,
doktůrku!
Odstrčí je a začne se sápat po pokladu.
JH: Tak to teda ne, o ten hrnec si ukop palec asi kdo? Já! Božka, na ně!
Začne mela. Postupně slabší jednotlivci odpadají, zůstane KS a na něm visí z jedné strany BH a z druhé JH.
Patová situace.
BH: Lidi, neblázněte, vždyť je toho dost pro všechny, co se takhle rozdělit?
DL: Nikdy.
BT: Ne!
KS: Žádný takový!
Začne nová mela, najednou se začne z přítmí ozývat zlověstné mručení a začnou vycházet piráti-zombíci.
Piráti: Poklad, poklad!!!
Bojující ztuhnou a dívají se, co se děje. Piráti se blíží.
Piráti: Krev, krev!!!
DL: Přátelé – mohu-li vám tak ještě říkat – zdá se, že jsme v pěkné bryndě.
BT: Sám bych to lépe neřekl, doktore. Kuš, potvoro!
BH: Nech mě, Kryso, jeď ode mě.
KS: Pomóc!
Ve chvíli, kdy se na ně piráti vrhnou, ozve se zahřmění a zvolání.
Duch kapitána Flinta: Dost! Přestaňte, vy prašiví červi!
Všichni ztuhnou. Naplno se rozsvítí a seshora se spustí duch kapitána Flinta.
DKF: Silvere, Kryso, Hlemejždi, probuďte se!
Zombíci procitnou.
DJS: Ať mě vrány voči vyklovou, jestli, tohle není starej Flint!
KR: Tady straší. Já se bojím!
HL: Já taky!
BH: Já taky!
DL: Já taky!
BT: Já taky!
DKF: Stát! A ticho! Narušili jste posvátné místo jeskyně pokladů a probudili jeho duchy! Za to zaplatíte!
DJS: Jo, Flinte, takhle tě znám, dík, žes přišel na pomoc, starej brachu, ale zvládli bychom je sami.
DKF: Ty drž taky hubu, Silvere. To jste mysleli, že vás jen tak nechám odejít s pokladem?
BH: No… jo!
DJS: Jakej poklad?
24
HL: Hele, Silvere, voni našli poklad.
KR: Na ně!
DKF: Stát! Dlouholetý klid jeskyně byl nenávratně narušen, což mě děsně, ale děsně štve. Ale zase zdá se
poteče krev, a to mě děsně, ale děsně těší. Takže – bijte se, řežte se, zabte se! Do toho. Chci vidět krev! Kdo
přežije, ten ať si nechá poklad!
Začne řežba. Po chvíli.
DKF: To je ono, to se mi líbí. Juchú!
Poletuje si vzduchem.
DKF: To se mi fakt líbí. Ale pořád mě víc a děsně štve, že jste mě probudili. Takže, jak bych to jenom řekl,
jeskyně i s vámi a pokladem se propadne do horoucích pekel za deset minut, devět padesát devět, devět…
Odlétá. Chvíli ještě pokračuje řežba, pak všichni vysílení oddychují, do toho se ozývá odpočítávání.
DL: Silvere, mám návrh, než tě zabiju.
DJS: Ven s tím.
DL: Tak nějak, ven s tím. Přece se nenecháme zasypat. Vyřiďme si to venku.
DJS: Tak dobře. Tak ven s tím. Kryso, Hlemejždi, ven s tím!
BT: Tak to ne, poklad bereme my!
KR: Tebe si taky podám, páprdo!
BT: Kapitáne Smůlo, zavelte k odchodu.
KS: Zdrháme!
Utečou. Přetahují se o hrnec apod. Probíhá odpočítávání, po chvíli hlasy.
MPE: Jak jen mohl utéct, Robi?
R: Já říkal, ať ho sníme hned.
Vejdou na scénu.
R: A hrome, můj úlovek je taky pryč!
MPE zahvízdá. Nic.
MPE: A ti moji taky! To snad ne, máme to ale smůlu!
R zatím obhledává okolí.
R: To teda máme.
MPE: Ale hlavní je, že máme jeden druhého, ne? Co, Robi?
R: Jasně, Esterko, hele, co jsem našel!
MPE: No ne, prsten, a jaký krásný!
R: Esterko?!
MPE: Copak, Robi?
R: Vezmeš si mě?
MPE: To víš, že jo, Robi!
Navlékne ji prsten, obejmou se. Písnička.
25
Už ví to celý svět, že krásná(ý) jsi jak jarní květ
a že chci žít jen s tebou
když nebudeš mít námitek, tak půjdem do kytek
ty se mnou a já s tebou
a zítra, až mi prsten dáš, nám tiše bude hrát
orchestr papoušků
a srnky přijdou vodu pít a slova lásky budou znít
v mém oušku, mém oušku, tvém oušku…
Po písničce, či spíš při jejím doznívání (dají si ruku k uchu a naslouchají) se zesílí odpočet: Deset, devět, …,
dva, jedna. Výbuch, jeskyně se zřítí, možná záznam atomového výbuchu apod. Opona.
Scéna 16. Epilog.
Všichni. Jindra vytírá. Vedle se družně veselí BT a spol. se Silverem a spol., BH chodí pro brambory.
JH: Myslím, že není co dodat, však to vidíte sami. Nejenže se nepozabíjeli, ale ještě se skámarádili a odnesli
jsme to my s Božkou. Samozřejmě že jsme piráty přeprali, Silver a jeho kámoši už si kopali hroby, a, tomu
byste nevěřili, ve dvou metrech pod zemí narazili na starý aztécký poklad, proti kterému byl ten Flintův
hrnec jak jablonecká bižuterie. Nakonec bylo dost pro všechny a ještě se musíme jednou vrátit, ani jsme to
na loď nepobrali. Ale na to už jim teda kašlu. Ulil jsem si tajně jednu cihlu – hele – v Havaně s Božkou
vystoupíme a pojedeme do Ameriky hledat tatínka Sama. A najdeme ho, jako že se Jindra Hawkins
jmenuju, jestli se nepletu!
Opona.
Při asi třetí děkovačce ještě písnička.
Naše parta
JH: Ten, kdo denně nemyl schody v zakouřený hospodě, jako já, jako já
ten, kdo nedrh’ vanu Savem, kdo je pořád v pohodě
ten ať s naší partou na cestu se dá, johoho.
DL: Ten, kdo nepřivolá čápa v libovolnou hodinu, málo zná, jó málo zná
ten, kdo nemá v sobě chlapa se smyslem pro rodinu
ten ať s naší partou na cestu se dá.
Božka, whisku sem hoď, dnes večer vrátíme se s pokladem, johoho!
DJS: Ten, kdo nezná tyhle zjevy opravdickejch pirátů, jako já, jako já
ten, kdo umí rozdat ránu bez zbytečnejch cirátů
ten ať s naší partou na cestu se dá.
Všichni: Kdo máš jenom samý dluhy, kdo máš smůlu v životě, častokrát,
častokrát
kdo, když přejdeš přes Václavák, hned máš hovno na botě,
s naší partou budeš tohle snášet rád.
Božka…!
26