zde - 3zsberoun

Občasník 3. základní školy v Berouně
Ročník II, číslo 2
Už tam skoro jsme, již se to blíží. Je půl
jedné a nám skončilo vyučování. Vidím
dospělé zahalené v bílém hábitu, vezou
vozíky.
Dlouhá fronta dětí je ještě přede
mnou. Vůně či smrad, jak to jen pojmenovat,
se mi vleče pod nosem.
Ne, nejsme
v hororu, mluvíme o školní jídelně.
Někomu v ní chutná někomu ne, ale přiznejme si, ţe kaţdý má svůj vlastní názor, na kterém si
stojí. Většině z nás v ní asi nechutná, ale nejsme příliš vybíraví? Vţdyť máme na výběr ze tří aţ
čtyř jídel. Navíc musejí kuchařky udrţovat určité stanovené normy. Celé dopoledne se s jídly
vaří, a pak uklízejí nádobí. Ano, mají různé „zlepšováky“, ale i tak to dá spoustu práce. Jo,
někdy to jsou opravdu „blafy“, ale často jsou tam i pro většinu z nás dobré věci, např. krupicová
kaše, buchtičky se šodó, lívance s jahodovou marmeládou, někomu chutná rýţe, nějaké omáčky
či knedlík. Kaţdý z nás si najde to svoje, co má rád. To je ovšem pouze náš názor, jaký je ten
váš? Ztotoţňuje se s názory paní kuchařek?
Jméno: Maruška
Jak dlouho v Eurestu pracujete? Pracuji tu teprve od dubna.
Jste tu spokojená? Ano, líbí se mi tu a ráda zde vařím, ale někdy mi vadí chování dětí.
Jaká je vaše pracovní náplň? Pomáhám vypracovávat jídelníček, vařím a zaučuji praktikanty.
Co ráda děláte ve volném čase? Mou zálibou je pletení, mám fretku a
pejska.
Chutná vám jídlo, které zde vaříte? Ano, chutná mi, vypozorovaly
jsme, že dětem nejvíc chutnají smažená jídla. Já osobně moc nemusím
špagety s kečupem.
Jméno: Iva
Jak dlouho v Eurestu pracujete? Stejně jako Maruška od dubna.
Jste tu spokojená? Ano, moc se mi tu líbí.
Jaká je vaše pracovní náplň? Stejně jako Maruška vytvářím jídelníček, vařím a zaučuji praktikanty.
Co ráda děláte ve volném čase? Baví mě jízda na kole, dokonce závodně jezdím. Starám se o svého
pejska, který má cukrovku – musím mu píchat inzulín. Chodím navštěvovat svou babičku a starám se o
ni.
Chutná vám jídlo, které zde vaříte? Ano, mám ho ráda i mi chutná.
Tak, teď už víme, že i paní kuchařky ve školní jídelně jsou normální lidé s vlastními zálibami.
Anketa: Jak vám chutná ve školní jídelně? Odpovědělo nám
50 lidí. A tady již jsou výsledky –14%zhodnotilo naši jídelnu jako
chutnou
46% dětí na naší škole ji hodnotí jako slušnou, ale mohlo by to
být lepší
a konečných
40% ji nesnáší
Tak vidíte, jak to na naší škole s chutí k jídlu je. Jak říkáme, každý
máme svůj názor. Ovšem, až příště budete zase přes celou jídelnu
křičet: „Fuj, dejte ten blaf vode mě!“ Zamyslete se, jak to vidí druzí.
Náš článek zakončíme snad nejslavnější českou větou: „Co by za to děti v Africe daly!“
Téra a Julka 
Vánoce ve světě
Každý rok si děti z České republiky píší svá přání k Vánocům
Ježíškovi. Ve světě, ale tomu může být jinak…
Vánoce v USA:
V žádném období roku se nenakupuje víc, než
právě o Vánocích. Mnoho věřících si stěžuje,
že pravý význam Vánoc je ničen tímto novým
zvykem. Dárky se dávají dětem, členům
rodiny, přátelům, lidem, kteří nám poskytli
laskavost, či kolegům ze zaměstnání. Nemusí
se vždy jednat o věc. Často lidé pečou
sušenky a jimi obdarovávají své blízké, či
sousedy. Během tohoto období Američané
ukazují svou štědrost lidem, kteří na tom
nejsou tak dobře jako oni sami. Posílají peníze do nemocnic, sirotčinců a charit, které
pečují o znevýhodněné občany.
-SANTA CLAUS
Jméno Santa Claus vzniklo z holandského pojmenování pro
svatého Nicholase Sintaklaas. Ačkoli si jej s sebou
holandští imigranti přivezli do USA již v 17. století, nebyl
dlouhou dobu významnou postavou. Až spisovatel
Washington Irving jej zakomponoval do své knihy v roce
1809, avšak byl stále znám jako svatý Nicholas. Kouřil
dýmku, létal ve svém kočáru bez sobů, neměl svůj červený
oblek a nebydlel na severním pólu. I tak přinášel dětem
každý rok dárky. Roku 1863 byl pojmenován Santa Claus. Nezískal jenom nové jméno, ale i
svůj oblek, soby a saně.
FRANCIE
Vánoce Francouzů jsou velmi podobné těm našim. Děti mají adventní kalendář s dvacetičtyřmi okénky. V každém okénku ovšem mají napsanou větu z evangelia (evangelium =
příběhy Ježíše Krista). Svíčka na adventním věnci pro ně znamená znovuzrození. Ve Francii
se na Štědrý večer staví jesličky s malými hliněnými figurkami, které představují Marii a
Josefa s malým Ježíškem a také pastýře, vola a osla. Dárky se rozdávají ráno po Štědrém
večeru.
RUSKO
V pravoslavném Rusku připadají Vánoce až na 6. a 7. ledna.
Dárky přináší Děda Mráz až z daleké Čukotky za doprovodu
Sněhurky v kožíšku ušitém z hranostajů.
ŠVÉDSKO
Ve Švédsku se považuje za významný svátek už 13. prosinec. To je
svátek svaté Lucie, dárkyně světla. Časně ráno se děvčata z rodiny
převléknou za Lucii, vezmou si dlouhé bílé šaty a na hlavu si nasadí
věnec se světly, pak nesou celé rodině do postele voňavou kávu a
pečivo. Dárky zde naděluje stařeček Jultomten, kterého
doprovázejí skřítci, pro které se někde dává před dveře miska
kaše jako pozornost. Švédský Ježíšek na sebe o Vánocích bere
podobu kozla s rohy zdobenými červenou stuhou.
ITÁLIE
Také v Itálii si staví lidé jesličky, které se snaží mít hezčí
než ostatní, protože jsou vrcholnou událostí svátků. Na dárky
si ale děti musejí trochu počkat, protože nadílka bývá v Itálii
tradičně až 6. ledna. V noci předtím lítá tříkrálová
čarodějnice La Befana na koštěti v povětří a hází dárky do
domů komínem. Dětem, které nebyly hodné, naděluje prý jen
kousky uhlí. Italové nepečou cukroví a nepřipravují se na
Vánoce tak jako ostatní národy.
Tak teď už víte, jak se slaví Vánoce ve světě.
Informace jsme čerpali z těchto webových stránek:
http://kikinkakristinka.blog.cz/rubrika/vanoce-ve-svete
http://vanocni-special.webnode.cz/vanoce-ve-svete/
Kajak a Hotdogy
Nahlédneme do historie jídel, která se v minulosti podávala během štědrovečerní večeře. Mnohdy býval
jídelníček skromný, nesl v sobě klid, lásku a přání všeho dobrého přesně tak, jak to má být o Vánocích,
a nakonec nejen o nich.
Štědrý stůl předků
Nejvíce se na štědrovečerní večeři těšily děti. Vybíhaly ven a jak se objevily na obloze první hvězdičky,
hospodář zapálil svíčku, symbolizující ukončení půstu a všichni zasedli k večeři. Často předkrmem
bývaly sušenky, které se ochucovaly medem, různými kompoty nebo i česnekem. Pak hospodyně
přinesla na stůl hustou polévku, nejčastěji houbovou. V chalupách pod horami se vařila čočková,
hrachová či kroupová. Kapra byste ale jako hlavní chod tenkrát nenašli. Hlavním chodem často býval
hrách, houbová omáčka, nebo staročeský černý kuba, který se jen tak neobjeví na jídelníčku i v dnešní
době. Na stůl patřil i chléb a vánočka, ale také
ovoce, nejčastěji jablka a ořechy. Pila se káva,
čaj, ale také víno, pivo a občas i pálenka pro
dobré zažití.
Symboly zdraví, štěstí…
Nejenom pokrmům, ale také vlastní přípravě
vánočního stolu se věnovala velká pozornost. Na
jednom rohu jste mohli najít bochník chleba,
který měl rodině zaručit dostatek jídla. Na
druhý roh se pak dávaly peníze, které měly
přinést rodině bohatství. Nezapomínalo se ani na
hospodářská zvířata. Proto se v některých
rodinách na čtvrtém rohu objevovala miska
s kousky jídla pro dobytek a slepice, někde je
dávali pod stůl. Ten se pak vázal řetězem nebo
provazem, což mělo po celý další rok zaručit nejenom soudržnost celé rodiny, ale také ochranu stád a
vůbec celého statku. Než se sedli ke stolu, stoupl si každý bosou nohou na sekeru ležící na zemi, aby ho
v příštím roce nebolely nohy. Před večeří se všichni společně pomodlili a vzpomínali na vše dobré i
špatné, co je v uplynulém roce potkalo. Během večeře se od stolu nikdo nesměl zvednout, dokud
všichni nedojedli. Lidé věřili, že by se rodina o dalších Vánocích nesešla celá. Z kapra hospodyně
schovala šupiny, aby se v domácnosti držely peníze. Zbytky od večeře se obvykle rozdělily mezi
dobytek, který v tuto noc prý mluvil lidskou řečí. Část zbytků od stolu také dostaly stromy v zahradě,
aby měly dobrou úrodu. Někdy se obdarovávala i studny, prý proto, aby měla čistou vodu.
ZDROJ: časopis
kiki
Jak zabít kapra!
1. Připravte si prkénko (nejlépe dřevěné), paličku, utěrku, ostrý nůţ, tác a misku.
2. Ţivého kapra poloţte břichem dolů na prkénko.
3. Přehoďte přes hlavu utěrku, aby kapr nic neviděl.
4. Vezměte do ruky paličku a druhou pevně stiskněte kapra v prostoru za ţábrami.
5. Počkejte, aţ se kapr nebude cukat, praštěte ho
paličkou do hlavy.
6. Sundejte utěrku a poloţte na bok. V ocasní ploutvi
probodněte tepnu a nechte kapra vykrvácet.
7. Aţ vykrvácí, tak ho můţete kuchat. Rozřízněte mu
břicho. Pozor, abyste mu neprořízli zásobník se ţlučí.
8. Rozříznutým břichem vyjměte vnitřnosti, zasuňte
do břicha ruku podél břišní stěny.
9. Rybu, buď stáhněte z kůţe, nebo odstraňte šupiny.
10. Odřízněte rybí hlavu a ocas.
11. To, co vám zůstalo z těla, opláchněte vodou.
12. Velkým noţem nebo sekáčkem rozpracujte kapra na menší kousky.
Anička Miková
Vţdy kaţdý lichý týden v pondělí máme s paní učitelkou Škabradovou
nepovinný předmět – příprava pokrmů.
Tentokrát jsme pekli vánoční cukroví. Paní učitelka nám dala na výběr
z několika druhů cukroví a my jsme se rozhodli pro linecké. Z domova jsme
si přinesli těsto, připravené z 30 dkg hladké mouky, 20 dkg cukru, 8 dkg
tuku – HERA a jednoho vejce. Nejdříve jsme těsto rozváleli na vále, který
jsme posypali hladkou moukou. Poté jsme vymazali plech „herou“. Po
rozválení těsta jsme vykrojili vykrajovátky různé tvary, například stromeček
nebo rybičku. Vykrájené tvary jsme přenesli na vymazaný plech a v troubě
jsme cukroví pekli asi 5 minut, dokud nezezlátlo. Po upečení jsme jej
vyndali na talíř a vţdy dva kousky stejného tvaru jsme spojovali nutelou. A
nakonec jsme si všichni pochutnali. Nic nezbylo!
Hodiny vaření nás vţdy baví a těšíme se na ně.
Josef Hakl a Karel Melichar
V Berouně a okolí
V Berouně a okolí můžeme navštívit spoustu restaurací a podobných podniků.
Restaurace „U Štiky“
Restaurace U Štiky je spíše pro milovníky rybích a i různých
dalších specialit. Můžete tu posedět v příjemném prostředí
s vyhlídkou na řeku Berounku. V restauraci vás bude provázet
vstřícná a milá obsluha.
Restaurace „Ve Století“
Restaurace je stavěná ve vesnickém stylu, ve kterém je krásné
a příjemné prostředí. U restaurace je přímo velké parkoviště,
takže nebude problém zaparkovat. Pro děti je zde velké dětské
hřiště, které pro ně bude velkou zábavou. Restaurace sídlí
v Loděnicích.
Restaurace „Hotel U Berounky“
V restaurace je pohodlný odpočinek z namáhavé jízdy na kole nebo
jen ze příjemné odpolední procházky. Restaurace obsahuje i malé
dětské hřiště, takže zatímco vy budete pít odpolední kávu, vaše děti
se můžou zabavit. Restaurace je u řeky Berounky v Srbsku.
Restaurace „U Mlynáře Zajíčka“
Restaurace se nachází kousek od Dolní brány Husova náměstí v Berouně. Každý z hostů
ocení zrekonstruovaný interiér, který respektuje historický
charakter budovy bývalého mlýna. K romantické atmosféře
přispívají kamenné zdi, sklenuté stropy a dřevěné stoly. Na
jídelním lístku dominuje česká kuchyně. Nechybí zde teplé
předkrmy, maso - hovězí, vepřové, kuřecí i rybí. Specialitou je
jehněčí maso na objednávku.
E. Smržová, K. Jindrová, P. Sevald
Občanský průkaz
Režisér: Ondřej Trojan
Hudba: Petr Ostrouchov
Scénář: Petr Jarchovský
Kamera: Martin Štrba
Žánr: Tragikomedie
Přístupnost: od 12 let
Délka: 102 minut
Premiéra: 21. 10. 2010
Cena v berounském kině: 100 Kč na osobu
Děj filmu se odehrává v 70. letech minulého století. V naší rodné zemi vládne komunismus a
všude jsou „promovaní inženýři“. Ale tento film je o něčem úplně jiném. Dlouhovlasí
metalisti, ještě s nevymytými mozky komunismem, prožívají své mládí. Petr, Aleš, Míťa
a Popelka jsou naprosto normální kluci, kteří mají spoustu zájmů: deptání rodičů a
učitelů, chlast, muziku a holky. Prostě typičtí kluci. Zdálo by se to jako idylka, kdyby jim
za zadkem nestáli policisti a nešmírovalo STB. Je tu ovšem ještě jedna závažná věc –
občanský průkaz. Všem už se blíží jejich 15. narozeniny a tím pádem budou mít za své
činy zodpovědnost a již brzy budou muset na tu hroznou vojnu. Jediná záchrana je
modrá knížka, ale jak ji získat? Život začíná nabírat nečekaný spád. Začne Míťův táta
opět mluvit po prodělaném šoku? Užijí si koncert Plastiků, nebo je to jen past? Ukáže
se nakonec, že i ten hroznej polda je nakonec úplně obyčejný člověk podřízený
komunismu? A co když je vše úplně jinak, než se zdá?
I přes to, že je to nebezpečné si kluci v občanském průkazu natrhli stránku 15 – na znamení, že
nesouhlasí se státem. Později kvůli tomu měli problémy. A jaké, to uvidíte až ve filmu. Mně
osobně se moc líbil a již dlouho mě takhle film neoslovil. Pan režisér totiž čerpal z opravdového
námětu, který byl skutečný a sám ho prožil. Je to tak trochu příběh o dětství našich rodičů, o
tom jak to bylo skutečně, o tom, že život nebyl vždycky tak lehký jako dnes. Většina naší
generace si to neuvědomuje, ale my máme obrovské štěstí, že to není např. ve škole jako dřív.
Naši rodiče dostali rákoskou za to, že při hodině vyrušovali. Dnes si někteří mí spolužáci dovolí,
vyjádřit se o učiteli jako krávě či pí*e a většinou je postih jen vyhubování či poznámka. Má
babička mi jednou vyprávěla, že zůstala po škole, protože zlobila. Pan učitel odešel a ona ve
třídě čekala. A čekala a čekala…. V 5 hodin večer se sebrala a odešla domů, kde od své babičky
u které žila, dostala výprask a musela 3 hodiny sedět na hrachu v koutě. Po nějaké době k nim
domů přišel pan učitel celý udýchaný, že mou babičku nechal po škole, odešel domů a
zapomněl na ni. Takže babička dostala ještě jeden výprask za to, že byla po škole.
Snažím se jen říct, že tenkrát to bylo mnohem těžší než dnes a právě tento film leckterým z nás možná
otevře oči. Být vámi nenechala bych si ho ujít, příběh čtyř naprosto reálných kluků z naprosto
reálné doby s naprosto reálným dějem. Pamětníci si zavzpomínají na své mládí, naši rodiče na
dobu jejich dětství a my zjistíme, jak to bylo doopravdy.
A co vy, osoby starší 36 let? Měli jste i vy natrženou stránku 15?
Julie x)
V období mezi čísly se objevily novinky, jak knižní, tak filmové, a zde máte některé
z nich (hlavně ty pro děti a teenagery):
Za listopad:
Kniha: Pomeranče v
podprsence očima
puberťáka
Autor: Ivona Březinová
Ilustrace: Jiří Fixl
Vydalo: nakladatelství Fortuna libri,
Kniha pojednává o příběhu dvou dětí
Medarda Koukola a jeho sestry Anděly.
Kteří mají kvůli svým jménům jen
problémy, tak se domluví, že si ušetří
peníze na úřední změnu křestních jmen.
Brzy se však začnou dít věci, které je
přivedou na jiné myšlenky…
Film: Harry Potter a Relikvie smrti - Harry
Potter and the Deathly Hallows: Part 1
Režie: David Yates
Námět: Stejnojmená kniha od J.K.Rowlingowé
Film je 146 min. dlouhý. První část začíná, když se
Harry, Ron a Hermiona vydávají na nebezpečnou misi,
jejímž cílem je najít a zničit tajemství Voldemortovy
nesmrtelnosti - viteály. Spoléhat musí jen sami na sebe
a to víc než kdy dříve, protože jim už profesoři
nepomohou a budou také bez ochrany profesora
Brumbála. Navíc jsou mezi nimi temné síly, které se je
snaží rozdělit. Mezitím se svět kouzelníků stane
nebezpečným místem pro všechny nepřátele Pána zla.
Dlouho obávaná válka se zlem začala, Voldemortovi
smrtijedi kontrolují ministerstvo kouzel i Bradavice a
terorizují a zatýkají všechny, kdo by se jim chtěl postavit.
Za prosinec:
Kniha: Zima křišťálových tanců
Napsal: Dorsey,A.
Nakladatelství: Stabenfeldt
Elin rozumí řeči koní, ale není si jistá, jestli
je to požehnání, nebo prokletí. Zdá se, že
jí její tajný „dar“ způsobuje spíš potíže.
Když se stádo vyhladovělých mustangů
přiblíží k malému domku v divočině, ve
kterém Elin žije spolu se svou maminkou,
je jasné, že jim dívka musí pomoct – a její
laskavý skutek uvolní lavinu událostí,
které navždy změní její život. Kniha je
spíše pro dívky.
Film: Megamysl
Režie: Tom McGrath
Tento film je dlouhý 96 min. Když padouch Megamysl
porazí svého úhlavního nepřítele, Metromana, místo
toho, aby si vychutnával své vítězství, upadne do
depresí. Život bez protivníka nemá pro Megamysla
smysl. Takže vytvoří nového superhrdinu jménem Titan.
Ten chce být bohužel také padouchem. Mimo hlavní
dění se ještě ocitá reportérka Roxanne Ritchi , která si
pokládá otázku: V co se můžeme proměnit? A kdo se
postaví nové hrozbě - Titanovi?
Za leden:
Kniha:Omnibus Indiana Jones
Autor: Dan Barry
Kniha první
Dobrodružství nejslavnějšího archeologa
Univerzitní kolegové jej znají jako
výtečného archeologa doktora Henryho
Jonese juniora, ale zbytek světa ho zná
pod jiným jménem - pod jménem Indiana
Jones, největší dobrodruh dvacátého
století! Vydejte se s Indym na cesty po
celém světě a sledujte jeho závod s
nacisty o to, kdo objeví největší poklady
světa. Ať jde o ztracené město Atlantidu, o
Buddhovy posvátné svitky nebo o incký
artefakt legendární síly, Indiana Jones se
nezastaví před ničím, jen aby tyto poklady
nepadly do rukou Hitlera a jeho spojenců!
Kniha je komiksová.
Film: Gulliverovy cesty
Reţie: Rob Letterman
Film je dlouhý 84 minut. Je podle stejnojmenné knihy
od Jonathana Swifta ale moderní. Ve Filmu jde o to,
že Lemuel Gulliver (Jack Black) je obyčejný
spisovatel, který se díky své práci vydá na plavbu. Ta
se stává nezapomenutelnou, když se v Bermudském
trojúhelníku přežene velká bouře a on vypadne z
lodi. Probouzí se na ostrově Liliput jako obr. S liliputy
se spřátelí a začne přemýšlet o svém návratu.
Pavla
Naše škola (Wagnerovo nám. Beroun 458) pro ţáky sedmých aţ devátých tříd nabízí velké
spektrum povinně volitelných předmětů.
Informatika – tvorba časopisu
Informatika – grafika
Informatika psaní na stroji
Sportovní výchova – basketbal
Sportovní výchova – odbíjená
Sportovní výchova – aerobik
Příprava pokrmů
Konverzace Aj
Francouzský jazyk
Německý jazyk
Estetická výchova
Dramatická výchova
Matematická praktika
Na konci šesté třídy školáci dostávají formulář s povinně volitelnými předměty a tři si musí
vybrat. Dva preferované (na formuláři označeno číslem 1 a 2) a jeden nechat pro případ že
se jeden ze dvou vybraných předmětů neotevře (na formuláři označen číslem 3). Nyní je
vám v jednotlivých číslech školního časopisu budeme nové rubrice „ povinně volitelné
předměty“ představovat. {Kub.}
BASKETBAL
Basketbal neboli košíková, je můj oblíbený sport, který jsem si
vybral jako svůj volitelný předmět. Je to kolektivní sport, který
v roce 1891 založil DR. James Naismith pro zpestření zimních příprav
svých studentů. I přes to, že se v původní podobě nejednalo o zrovna
dynamický sport (nesmělo se pohybovat s míčem). Časem si získal
oblibu a rozšířil se nejen po Spojených státech. V roce 1932 byla
založena Mezinárodní basketbalová federace a v roce 1936 byl zařazen
do olympijských her. Od roku 1972 se koná i ženská basketbalová liga.
Basketbal ve škole
Hodinu basketbalu máme jednou týdně. Učí nás pan ředitel, který se
nás snaží naučit co nejvíc. Za jednu hodinu stihneme nahrávky,
dvojtakty a střelbu na koš. Někdy stihneme i malý zápas 3 na 3.
Hodiny se účastní celkem 12 žaků.
Převážně se chodí kluci a jen dvě holky. Jelikož nás sem chodí míň
jak 15, může se nám pan ředitel intenzivně věnovat. Je to dobré jak
pro nás tak i pro hru samotnou.
Shrnutí
I když se basketbal jeví jako jednoduchá hra je fyzicky náročná a je
pro ty které tato hra baví a chtějí se jí v budoucnu věnovat závodně.
Je dobré s basketbalem začít spíše v šesti letech než na druhém
stupni základní školy.
Paladýn09
Nevíte, kam jet lyžovat, tento článek by Vám měl pomoci ve
vašem rozhodování.
Takže například Lipno, je zde sice vodní nádrž, ale i spousta
sjezdovek pro každého. Jak černé a červené pro zkušené lyžaře a
snowboardisty, tak i pro ty nejmenší, kteří na lyžích v životě
nestáli. Samozřejmě jsou zde i klasické, nejoblíbenější - modré
sjezdovky pro ty, kteří si chtějí užít klidnou pohodovou jízdu. Na
výběr zde jsou delší, kratší, prudší i volnější sjezdovky. S tímto místem mám velké zkušenosti a mohu
vřele doporučit.
Další Skiareál, s kterým mám zkušenosti, je Špindlerův Mlýn. Zde je velmi mnoho sjezdovek od 250
metrových až do do těch nejdelších, které měří 2700 metrů. Celkem je zde 20 sjezdovek na výběr. Ski
areál nabízí možnost večerního lyžování. A jako vždy je
zde výběr ze sjezdovky červené, modré, černé a novinka
černo-červená sjezdovka, je to něco mezi černou a
červenou, tak středně těžké.
Na závěr bych uvedl, že všechny tyto lokace jsou
naprosto přístupné autem i autobusem a všechny jsou
skvělé. Vím to, protože jsem si je sám do jednoho zkusil.
Vřele doporučuji všem, co umí lyžovat. Tyto lokace jsou
dobré i pro letní turistiku, ale o tom až příště.
Jakub Pszczolka
Asi si říkáš co to vlastně je, myslím, že znáš skateboard (prkýnko na kolečkách).
Fingerboard je jeho zmenšenina, na rozdíl od reality se ovládá prsty. Zkoušejí se
s ním triky co nejpodobnější skutečnosti. Je určen pro ty lidi, kteří nemají pro
skateboarding prostor (například vesnice), jsou hendikepovaní, nebo je
skateboarding nebaví. Ale většina borců co se fingerboardingu věnují nebo se jím
živí, dávají triky i na skejtu. Pan Tony Hawk ho zkonstruoval proto, aby mohl
vymýšlet triky. Nejdřív doma a pak je teprve zkoušel venku.
Turnaje ať už světové, nebo jen mezi kamarády, se vždy hrají tak, že jeden dá trik
a druhý má tři pokusy na to, aby ho zopakoval. Pokud se mu to nepovede, končí.
Nemyslete si, že se jezdí pouze na nějaké rovné desce. Pro tento sport se prodává
celé řada ramp, skokánků, nebo už kompletních skateparků (přenesené v měřítku).
Většinou jsou ze dřeva či betonu, ale prodávají se i méně kvalitní plastové rampy.
Jezdit není nijak moc drahé, časově náročné, ani nebezpečné na rozdíl od skejtu.
Ovšem co potřebuješ, jsou pevné nervy a velká trpělivost a hlavně tě to musí bavit,
bez toho se prostě jezdit nedá. Pokud jsi tento článek dočetl, asi tě to chytlo,
stránky, kde se dozvíš všechno, jsou fingerboarding.cz.
Bery
GOALINGO
Goalingo je minifotbal s prvky nohejbalu. Plocha hřiště je malá, má jen 10 m
na 4 m. Hrací doba jednoho zápasu je 5min. Goalingo se liší od normálního fotbalu
vysokými mantinely a originálními pravidly hry. Hrací plocha je rozdělena čárou na
dvě poloviny, tyto poloviny jsou rozděleny na čtvrtiny. Hráč se může pohybovat jen
po své půlce a v první čtvrtině může hrát rukou.
Goalingo si můžeme zahrát
na adrese Sokolovská 1043/1,
266 01 Beroun 2. Cena pro jednu
osobu je 40 Kč na osobu. Také si
můžete zakoupit permanentku,
která se opravdu vyplatí. Hřiště
je kryté a po hře si můžete
zakoupit různé nápoje a jiné.
Pravidla hry:
1. Hra je určena pro dva hráče.
2. Hráč se může pohybovat jen na svém území.
3. Hra začíná výkopem jednoho hráče z libovolného
místa v první čtvrtině. Míč musí z výkopu přejít půlící čáru.
4. Po výkopu musí být míč pořád v pohybu.
5. Každý hráč má pouze dva doteky.
6. Hra je přerušena, až když se míč dotkne sítě, nebo vyletí z hřiště, když ho soupeř sevře, zastaví, nebo padne gól.
7. Pokud hráč dá gól, má dva body. Pokud se hráč dopustí technické chyby, jeden bod si odečte.
8. Vykopává ten hráč, kterému se skóre neměnilo.
9. Oba hráči začínají s deseti body.
10. Vyhrává ten, který dosáhne dvaceti bodů, nebo když dosáhne deseti bodového rozdílu. Pokud se některý z hráčů dostane na nulu,
automaticky prohrává.
Já osobně jsem si tuto hru vyzkoušel a moc se mi zalíbila. Ze začátku jsem tomu moc
nevěřil, ale potom co jsem si to zkusil, jsem změnil názor. Na hře se mi líbí vysoké
mantinely. Pokud se rozhodnete zahrát si tuto hru, je lepší přijít ve sportovním oblečení.
Také vám zapůjčí míč, s kterým se hraje bezvadně.
Erik Pacák
Jelikož se nám letos poštěstilo a měli jsme bílé Vánoce, vyslali jsme do ulic vánočně vyzdobeného
Berouna Davida Svobodu, aby pro vás nafotil několik snímků zasněženého města. Jak se mu úkol
podařil, můžete nyní ocenit sami.
REDAKCE GULÁŠE:
Beran Radek VII.A – bery, Hakl Josef VII.A – Josef Hakl, Jindrová Karolína VII.A – K. Jindrová, Kadeřábek Jakub VII.C –
Paladýn, Kiklhornová Tereza VII.C – Téra, Kosinová Karolína VII.A – Kajak, Koubík Michal VII.A – Mastercz-sk, Krous Míra
VII.A – Rozpi, Kubásek Václav IX.B – kub, Melichar Karel VII.A – Karel Melichar, Miková Anna VII.C – A. Miková,
Neumannová Eva VIII.A – Elfík =0), Pacák Erik VIII.A – Erik Pacák, Petrus Josef VII.A – Hotdogy, Podzimek Jiří VIII.A – Jiří
Podzimek, Prošková Zdeňka VII.A – Z. Prošková, Pszczolka Jakub VIII.A - Jakub Pszczolka, Prošková Zdeňka VII.A – Z.
Prošková, Rendl Filip IX.A – Filip Rendl, Sevald Patrik IX.B - Patrik Sevald, Smrţová Eliška VII.B – E. Smrţová, Svoboda David
VIII.A – David Svoboda, Šimůnková Julie VII.C – Julie, Záhoříková Kristýna VII.B – kiki, Ţerníčková Pavla VII.C - Pavla