Prezentace aplikace PowerPoint

Transkript

Prezentace aplikace PowerPoint
Přednáška č. 3
Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry
na povrchu i uvnitř
vnější činitele – zvětrávání hornin, atmosférické vlivy,
zemská gravitace, geologická činnost větru, deště,
povrchových a podzemních toků, geologická činnost
ledu, organismů a člověka
vnitřní činitele – vulkanismus, zemětřesení,
pevninotvorné a horotvorné pochody
Exogenní činitele
Zvětrávání - eroze
• rozrušování hornin v důsledku působení
hydrosféry, atmosféry, biosféry
• mechanické zvětrávání – hornina se rozpadá v
balvany, dále se rozmělňuje v drobnější štěrk a
drť, posléze v prach
• chemické zvětrávání – je podmíněno
přítomností vody, kyslíkem, oxidem uhličitým,
a rozpuštěnými kyselinami
Mezi základní exogenní činitele
fyzikálního zvětrávání řadíme:
1.abrazi;
2.činnost mrazu;
3.změny teploty (insolance);
4.působení organismů;
5.působení gravitace;
6.působení větru;
7.působení ledovců;
Abraze
• omílání je mechanické obrušování transportem
Změna velikosti plochy
Insolance rozumíme působení rozdílných teplot
bez spolupůsobení ledu nebo vody. K tomuto
procesu dochází především v aridních oblastech,
kde je velký teplotní rozdíl mezi dnem a nocí.
Činnost organismů Erozivní činnost
organizmů z fyzikálního pohledu je
myšlena především erozní činnost
kořenů. Vegetace zapouští kořeny do
skalního masivu.
Působení gravitace Nejznámějším projevem
působení gravitace je svahový pohyb. Svahové
pohyby vznikají narušením rovnováhy mezi
pasivními složkami (pevnost hornin, tření) a
aktivními složkami (gravitace, hydrodynamický
tlak, atd.).
Ploužení je velmi pomalý, dlouhodobý, obvykle
nezrychlující se pohyb, při kterém rychlost pohybu
horninových hmot dosahuje hodnot řádově
milimetry až centimetry za rok.
Sesouvání se rozumí
krátkodobý rychlý pohyb
horninových hmot, které se
pohybují rychlostí řádově v
metrech za den.
Stékání - horninový nezpevněný
materiál většinou ve viskózním
stavu pohybuje rychlostí řádově
v metrech za hodinu až
kilometry za hodinu. Jedná se
tedy o rychlý a krátkodobý jev.
Řícení se označuje náhlý
krátkodobý pohyb, během
kterého alespoň část pohybu
probíhá volným pádem
Činnost větru Erozivní činností
větru se zde myslí přímá
činnost větru, projevuje
především v otevřeném reliéfu
bez vegetačního krytu.
Deflace - vítr vyfoukává jemný
rozrušený materiál a odnáší jej
pryč. V místech se sníženou unášecí
rychlostí (dochází k vypadávání
částic a jejich akumulaci. Těžký a
hrubozrnný materiál zůstává na
místě a vzniká tzv. kamenná pouštní
dlažba.
Činnost ledovců - všechny
typy ledovců se výrazně
podílejí na formování reliéfů.
Činnost vody Fyzikální i chemická erozivní činnost vody
je na zemském povrchu dominantní. V mechanickém
pojetí zvětrávání je voda médium, které je schopno
unášet rozvětrané částice. Podle síly proudu nese různě
velké úlomky. Pokud rychlost proudění poklesne a úlomky
začnou z proudu vypadávat, pak mluvíme o akumulační
činnosti vody.
Endogenní činitele
Vulkanismus
• soubor všech jevů, které souvisí se vznikem
horninového magmatu a jeho vnikáním do
zemské kůry, popř. až na její povrch. (viz.
přednáška č.2)
Zemětřesení
• krátkodobé otřesy zemského povrchu, vnikající
v důsledku napětí v zemské kůře
hypocentrum
• centrum zemětřesení ležící v hloubce 1é až
600 km pod povrchem
epicentrum
• se nachází svisle nad hypocentrem na zemském
povrchu
• zde jsou účinky zemětřesení nejsilnější,
rozkmitají se povrchové částice tzv.
povrchovým vlněním
podle příčin rozeznáváme:
• tektonické zemětřesení – způsobeno napětím
a tlaky v zemské kůře při horotvorné činnosti
• řítivá zemětřesení – vznikají v krasových
oblastech zřícením stropu chodeb a jeskyň
• vulkanická zemětřesení – vnikají při sopečné
činnosti
Pevninotvorné – epeirogenetické
pohyby
•
•
některé části pevniny stoupají, některé klesají
tuhé pevninské bloky , spočívající na
plastickém podloží, jsou různě zatěžovány
nebo odlehčovány
Tyto jevy jsou způsobeny:
•
•
•
stálým odnosem kontinentů erozivní činností a
stálým usazováním z na dně oceánů
sopečnými a horotvornými pochody - při
výlevu lávy dochází k zatěžování zemského
povrchu a vzniku nových pohoří
kontinentálními ledovci – při ústupu ledovců
dochází k odlehčování značné části pevniny
Horotvorné – orogenetické pohyby
•
•
•
•
jedná se o pohyby v zemské kůře jimiž se
zřetelně deformují vrstvy a spolu s nimi
vznikají i značné nerovnosti zemského povrchu
hlavní příčina tkví ve vzniku vodorovného
napětí v určitých místech kůry vznikem
sedimentačních pánví a usazování sedimentů
na jejich dně
geosynklinála – klesání sedimentační pánve
geoantiklinála – vyzvedávání jiných částí
zemské kůry
Vývoje geosynklinál a geoantiklinál vznikají
pásemná pohoří
•
•
•
Alpinské vrásnění - nejmladší a trvalo od
poloviny druhohor do konce třetihor
Hercynské vrásnění – konec devonu - perm
Kaledonské vrásnění- ordovik - devon

Podobné dokumenty

VY_32_INOVACE_04.09_litosfericke_desky

VY_32_INOVACE_04.09_litosfericke_desky středooceánského hřbetu, které klesají na oceánské dno - podmořské hory – vyhaslé a aktivní sopky (pod hladinou oceánu), některé vystupují nad hladinu a tvoří oceánské ostrovy - atoly – korálové os...

Více

Vnitřní a vnější geologické síly

Vnitřní a vnější geologické síly  sopečná činnost  zemětřesení

Více

Prvohory (550 - 250 mil. let)

Prvohory (550 - 250 mil. let) - v ordoviku, siluru proběhlo Kaledonské vrásnění - v devonu,permu proběhlo Variské vrásnění - vše bylo doprovázeno magmatickou činností, přeměnou hornin, vznikem ložisek nerostných surovin

Více

Historická geologie

Historická geologie Umožnil vznik geologických map. Pochopil význam fosilií. Vůdčí fosilie: Mají velké geografické rozšíření, avšak krátkou časovou existence. Vymezují část vrstevního sledu. Umožňují určení stáří a te...

Více