Kniha roku 2012

Strany 21 až 32
T R A D I Č N Í A N K E TA L N
Á
K
L
E
V
A
H
O
L
Í
PŘ
Kniha roku 2012
STOVKY HLASUJÍCÍCH OSOBNOSTÍ DESÍTKY KNIH
NEZÁVISLÝ DENÍK ZALOŽENÝ 1893
SOBOTA 15. PROSINCE A NEDĚLE 16. PROSINCE 2012
CENA 19 Kč
Příběh kněze Toufara
N
nejlepší knihou roku
Sloupek LN
Možná
se stal zázrak
PETR K AM BERS K Ý
Knihou roku se v tradiční
anketě Lidových novin stal
životopis kněze Josefa
Toufara, kterého v roce 1950
umučila StB. Autorem knihy
Jako bychom dnes zemřít
měli je básník, publicista
a redaktor rozhlasu Miloš
Doležal (42). Na tématu začal
pracovat již jako student
gymnázia v roce 1988.
Vítězové tradiční
ankety LN za
rok 2012
1. místo
Jako
bychom
dnes
zemřít
měli
Miloš
Doležal
2. místo
PE TR ZÍD E K
Darmata
PRAHA Jméno Josefa Toufara
(1902–1950) je spjato s nevysvětlitelným pohybem křížku, k němuž
došlo během jeho kázání o adventní neděli 11. prosince 1949 v kostele Nanebevzetí Panny Marie v obci
Číhošť. Jev zaregistrovalo dvacet
věřících a poté, co se věc rozkřikla,
se z Číhoště stalo poutní místo. Ve
stejné době se komunistický režim
připravoval na tažení proti katolické církvi. Josef Toufar byl 28. ledna 1950 odvezen do věznice ve Valdicích, kde byl skoro měsíc nelidsky týrán, aby doznal, že pohyb
křížku zinscenoval. Po mučení zemřel 25. února 1950 v pražské nemocnici. Jeho ostatky byly v utajení pod cizím jménem zahrabány do
mrchoviště na okraji Ďáblického
hřbitova.
O Toufarovi bylo již napsáno několik knih, ale všechny se soustředily na události po pohybu křížku.
Miloš Doležal je první, kdo se
podrobně zabývá jeho životem
před působením v Číhošti. Ukazuje, že bez ohledu na to, co se stalo
v prosinci 1949, byl Toufar pozoruhodnou a velkou osobností.
Želivský opat Vít Tajovský na
Toufara vzpomínal: „Pepík byl člověk nesmírně ochotný, čistá duše.
Žádný intelektuál, ale naprosto konkrétní a obětavý kněz.“
Petr
Hruška
3. místo
Povídky
Jan
Zábrana
Vítěz Knihy roku 2012
Miloš Doležal s trofejí, soškou anděla čtenáře, jejímž autorem je sochař Stefan
Milkov. Více fotografií ze slavnostního předávání na straně 12
FOTO MAFRA – MICHAL RŮŽIČKA
Toufar se narodil v Arnolci v selské rodině. Již od dětství toužil stát
se knězem, ale rodina na jeho studia neměla peníze. Na gymnázium
se dostal díky dědictví po otci teprve ve 26 letech. Odmaturoval
v roce 1935, to mu bylo 33 let. Pro
pětiletou kněžskou přípravu si zvolil seminář v Hradci Králové. „Je
dalším paradoxem Toufarova života,“ píše Miloš Doležal, „že ke kněžské svátosti se poctivě a usilovně
připravoval dvanáct let, aby kněžsky mohl působit necelých deset
let.“ V červenci 1940 se Toufar stal
kaplanem v městečku Zahrádka
mezi Humpolcem a Ledčí nad Sázavou (bylo zbořeno v 70. letech kvůli výstavbě přehrady Želivka). Již
v prvním působišti se stal neformální autoritou obce, která široce překračovala církevní mikrosvět. Petici proti jeho přeložení ze Zahrádky
do Číhoště, které po únoru 1948 iniciovali představitelé komunistického režimu, podepisovali i místní členové KSČ a jejích akčních výborů.
Než byly po roce 1989 otevřeny
archivy, mělo se za to, že pohyb
křížku v Číhošti byl provokací StB.
Od té doby se však pro toto vysvětlení nenašel jediný doklad. Stejně
tak je vyloučeno, že by věc zinscenoval Toufar nebo někdo z farníků.
Malým zázrakem je i úspěch Doležalovy knihy. Nejprve ji odmítla
přijmout k vydání dvě renomovaná
pražská nakladatelství, která se zalekla toho, že je v ní na sedm set fotografií. Posléze knihu vydalo
malé regionální nakladatelství
Nová tiskárna Pelhřimov. Od
18. října se jí prodalo sedm tisíc výtisků, což je v tomto segmentu literatury téměř neuvěřitelné číslo.
Celkem v anketě LN Kniha roku
2012 hlasovaly na tři stovky spisovatelů, překladatelů, vědců, kritiků, nakladatelů a dalších osob, které mají ke knihám blízko.
Anketa Lidových novin byla založena v roce 1928 a probíhala do
komunistického puče. V roce 1991
ji obnovil redaktor LN Jan Lukeš,
na první příčce se tehdy umístila
kniha Václava Havla Letní přemítání. V loňské anketě zvítězil román
Umberta Eca Pražský hřbitov.
Více čtěte v mimořádné příloze
KNIHA ROKU 2012 uvnitř LN
Vrah vešel do školy a postřílel 20 dětí
PE TR PE Š E K
IV ETA POLOC H O VÁ
NEWTOWN/PRAHA Amerika je v slzách. Dvacet dětí z města Newtown v Connecticutu povraždil
v místní základní škole šílený střelec. K tomu postřílel šest dospělých včetně ředitele školy. Dětem
bylo většinou mezi pěti a deseti
lety. Včerejší masakr ve škole patří k nejhorším v dějinách USA.
Dvacetiletý Adam Lanza vešel
do školy Sandy Hook ráno, krátce
po zahájení vyučování. Přišel do
třídy, kde učila jeho matka. Tu za-
střelil a poté obrátil zbraně proti žákům. Většina jich zemřela právě
ve třídě jeho matky.
Nakonec střelec podle zpráv
z médií obrátil zbraň i proti sobě.
Ke škole se začala sjíždět policejní
auta a sanitky, zoufalí a vyděšení
rodiče přicházeli hledat své děti.
„Bylo to něco strašného,“ líčila
matka jedné ze školaček Brenda
Lebinská. Její dcera přežila.
„Všichni propadli hysterii – rodiče
i studenti. Děti vycházely ze školy
zkrvavené. Nevím, jestli byly postřelené, ale byly celé od krve,“ popisovala Lebinská agentuře Reuters.
L IDO VÉ N O VIN Y
RO Č N ÍK XX V - Č ÍSL O 2 93
Strach před školou
FOTO REUTERS
S dalším svědectvím přišla devítiletá Vanessa Bajraliuová. „Viděla jsem policisty – hodně policistů
na chodbě s puškami,“ citoval ji
místní deník Hartford Courant.
„Policisté nás vyvedli ze školy.
Řekli nám, ať se držíme za ruce
a zavřeme oči. Otevřeli jsme je, až
když jsme byli venku.“
Mrtvých je celkem 28, kromě
obětí a střelce ve škole bylo na jiném místě v Newtownu nalezeno
ještě další tělo: podle původních
nepotvrzených zpráv mohlo jít
o střelcova otce.
Ohledně totožnosti útočníka panovala dlouho nejasnost. Nejdřív
média udělala střelce z 24letého
Ryana Lanzy, a dokonce se objevily zprávy, že v New Jersey byl nalezen jeho mrtvý bratr. Později se
ale ukázalo, že nejspíš střílel jeho
o čtyři roky mladší bratr Adam, zatímco Ryan skončil ve vazbě.
O Adamovi prý vypověděl, že byl
autista a trpěl Aspergerovým syndromem. Sousedé mladšího z bratrů podle televize ABC popsali
jako „divného“.
Pachatel na místo činu údajně
dorazil v autě své matky. S sebou
si přivezl tři zbraně – dvě pistole
použil při útoku, puška zůstala
v autě.
Pokračování na straně 6
NA VŠTIVTE NÁ Š Z PR AV O D AJSKÝ
S E RVE R WWW.LID O V KY. C Z
C E N Y V Z AH R AN I Č Í
Německo, Rakousko 1,90 € | Slovensko 1,10 €
ejpravděpodobnějším vysvětlením zůstává, že se
skutečně stal zázrak, uzavřel nečekaně Petr Zídek svou recenzi knihy Jako bychom dnes zemřít měli. A podle všeho se děly
zázraky i kolem vydávání knihy.
Autor s takřka neuvěřitelným
štěstím sehnal fotografie všech
svědků, kteří přesně před třiašedesáti lety viděli v Číhošťském
kostele hýbající se půldruhametrový kříž. Dílo vyšlo doslova
před pár týdny a už následoval jeden dotisk, druhý dotisk, třetí dotisk... Jako by se české země, posmívající se po dlouhá desetiletí
všemu „vertikálnímu“ a odmítající patos ve všech podobách, jednou za čas potřebovaly vzepnout,
dojmout, aby zas na desetiletí
upadly do ironické letargie.
„Nevím, zda vím, co je to zázrak,“ řekl Václav Havel, jeden
z nositelů těchto mimořádných
vzepnutí, když – pouhých šest
měsíců poté, co byl zatýkán jako
nepřítel státu – vítal coby prezident republiky papeže Jana Pavla II. Papeže, kterého v tu chvíli
rádi viděli i lidé, řekněme, značně nekatolického přesvědčení.
Mimořádní lidé přestupující hranice – stejně jako Josef Toufar.
Miloš Doležal o něm v rozhovoru říká: „Byl to otevřený člověk,
který svým mužným vystupováním i vtipností překračoval církevní ghetto.“
Podle všeho kniha, kterou
pražští nakladatelé zavrhli, „z církevního ghetta“ vystoupila také.
Ostatně, i Josef Škvorecký končí
svůj slavný Mirákl těmito slovy:
– „A jak to tedy chceš vysvětlit?“
– „Docela
prostě.“
I můj starý
přítel se ušklíbl, dokonaleji než já.
„Byl to zázrak.“
ČTĚTE V LN
Mám s Havlem
300 hodin
TÉMA Režisér Petr Jančárek
natáčel poslední tři roky života
Václava Havla.
strany 2 a 3
21. 12. 2012: byznys
s koncem světa
P&B LITE Za šest dní končí svět.
Jak přesně se to stane, nikdo neví.
Z paniky a strachu z konce světa
se ale už stal výnosný byznys.
strany 13 až 15
Amy Winehouse,
má dcera
ROZHOVOR Téměř rok a půl po
smrti talentované zpěvačky jí je
zase všude plno. Vzniká film
i muzikál a její otec napsal o Amy
Winehouse knihu. Pro LN hovořil
s Ivanem Kytkou.
strana 34
PŘE D PLATN É 2 2 5 555 533