Právní minimum

Transkript

Právní minimum

Teddy – vzdělávací institut Charity brněnské diecéze
Edice vzdělávacího střediska
Charity brněnské diecéze
Právní minimum
PRÁVO = souhrn právních norem řídících spolužití státem uznané a vynutitelné.
-zahrnuje právní normy, právní vztahy, instituce aplikující právo, znalost práva
právními subjekty atd.
-v užším smyslu rozlišujeme právo: objektivní = všeobecná úprava společenských
vztahů, subjektivní = souhrn možností chovat se normou vymezeným způsobem.
Vznik práva na základě potřeby usměrňovat a kontrolovat sociální chování
(usměrňovat a ujednocovat neomezenost společenských vztahů spolupráce,
soutěže, konfrontace a konfliktu).
Respektování a dodržování sociálních norem je vynucováno sociálními sankcemi
(odměny a tresty).
Sociální útvar si vytváří svůj normativní řád tvořený systémy sociálních norem.
Normativní řád společnosti představuje soubor závazných pravidel a očekávání,
dotýkajících se všech oblastí společenského života. Zahrnuje například tyto
normativní sociální systémy: právní, morální, náboženský, zvykový, estetický,
jazykový a ekonomický.
Právní stát je stát, který je bezpodmínečně vázán právním řádem a naplňuje tyto
znaky: suverenita lidu (nositel moci je občan), zákonnost (podřízení všech včetně
státu právním normám), garance základních práv a svobod, právní jistota (stabilita
právního řádu), omezení zásahů do svobody jedince, dělba a kontrola moci
(rozdělení moci mezi složky zákonodárné, výkonné a soudní a jejich kontrola),
legitimita státní moci a demokratismus činnosti státních orgánů.
Funkce práva: 1/ udržení sociálního pořádku, 2/ propůjčení legitimity výkonu
veřejných funkcí, 3/ vymezení práv a povinností v sociální interakci, 4/ usnadnění
kooperativního jednání, 5/ nástroj řešení konfliktu ve společenských vztazích, 6/
zajištění přenosu kulturních vzorců chování.
Právní vědomí = souhrn právních v, názorů, pocitů a skutečných vědomostí o právu.
1
Právní řád – tvořen všemi předpisy různé právní síly: 1/ zákony a zákonná opatření,
2/ vládní nařízení, 3/ ministerské vyhlášky, 4/vyhlášky nižších orgánů.
Prameny práva rozumíme právní formy, v nichž nalézáme platné právo, platné
právní normy. V našem státě platí výlučně normativní právní akt (=obecně závazné
právní předpisy), výjimečně normativní smlouva – právní řád vychází ze
svrchovanosti zákona.
Prvotní normativní právní akt = Ústava ČR, Listina základních práv a svobod,
ostatní ústavní zákony, obecně závazné vyhlášky v samostatné působnosti obcí.
Druhotné normativní právní akty = vládní nařízení, ministerské vyhlášky, obecně
závazné vyhlášky v přenesené působnosti obcí.
Třídění právních aktů:
dle právní síly – akty nižší právní síly nesmějí odporovat aktům vyšší právní
dle prvotnosti nebo odvozenosti – prvotní obsahují novou původní právní normu,
druhotné tuto normu rozpracovávají.
Normativní smlouvy – hlavně mezinárodní smlouvy, u nás zejména Listina lidských
práv a svobod, která je bezprostředně závazná a má přednost před zákonem.
Právní systém tvoří souhrn všech právních norem, které jsou v daném časovém
období na území daného státu platné. Právní systém se dělí na právo soukromé
(rovina stejného postavení – smlouvy, dohody) a právo veřejné (nerovnost - moc
zákonodárná, výkonná a soudní).
Právní normy = obecně závazné pravidlo chování, státem stanovená nebo uznaná
a vynutitelná forma. Znaky: normativnost, právní závaznost, obecnost, vynutitelnost
státním donucením, státem stanovená nebo uznaná forma.
Právní normy dělíme:
dle funkce – přikazující, zakazující a dovolující
dle stupně závaznosti – kogentní (závazné), dispozitivní (mohou), odkazující (jinam),
blanketová (souhlas předem).
Struktura norem: 1/ hypotéza - „jestliže“ = podmínka jednání
2/ dispozice - „pak“ = vlastní pravidlo jednání
3/ sankce - „jinak = právní následky.
Platnost a účinnost právních norem
Podmínky platnosti právní normy: 1/ vydaná oprávněným orgánem (zákonodárným
či správním), 2/ předepsané náležitosti při její tvorbě (řádné projednání, schválení,
podepsání), 3/ vyhlášení (publikování).
Platnost = den publikování p.n., kdy jsem o ní informováni a seznamujeme se s ní.
2
Účinnost = den, od kterého se p.n. řídíme.
Podle právní normy musíme postupovat až od okamžiku její účinnosti.
Právní normy obsažené v NPA ústředních orgánů publikovaných ve sbírce zákonů
ČR – nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů,
nabývají účinnosti, pokud není stanovena účinnost pozdější, patnáctý den po
vyhlášení.
Právní normy obsažené v obecně závazných vyhláškách místních orgánů nabývají platnosti vyvěšením na úřední desce OÚ na dobu 15 dnů (dnem vyhlášení
je 1.den vyvěšení)
nabývají účinnosti patnáctý dnem následujícím po jejím vyhlášení pokud v ní není
stanoven pozdější počátek účinnosti; ve výjimečných případech může nabýt
platnosti a účinnosti již dnem vyhlášení.
Právní norma může být zrušena normou téže nebo vyšší právní síly anebo
novelizována.
Právní vztahy = společenské vztahy upravené právní normou; předpokladem je
existence právní normy a právní skutečnosti.
Právní skutečnosti vyvolávají vznik či změnu nebo zánik právního vztahu.
Znaky právního vztahu: regulativnost, volní charakter, existence právní normy,
individuální charakter, struktura právního vztahu.
Právní úkony se dělí na: 1/ jednostranné (závěť, vydědění), 2/ dvou a vícestranné
= smlouvy.
Právní skutečnost je:
1/ závislá na vůli = právní a protiprávní jednání
2/ nezávislá na vůli = právní události (smrt) a protiprávní stavy (pracovní úraz).
Právní jednání – uskutečňuje se v souladu s právním řádem
Delikt = porušení práva = protiprávní jednání
1. trestné činy (loupeže), 2. správní delikty (přestupky), 3. soukromé právní delikty
(poškození sousedova plotu), 4. disciplinární delikty (porušení školního řádu).
Promlčení d. = uplynutí promlčecí doby.
Prekluze = úplný zánik práva.
3
Subjekt právního vztahu = právo poskytuje právní subjektivitu tzn. 1/ způsobilost
mít práva a povinnosti 2/ způsobilost k právním úkonům.
Objekt právního vztahu = k němu směřují příčiny subjektu (věci, hodnoty, osoby,
výsledky tvůrčí činnosti).
Obsah právního vztahu = oprávnění a povinnosti subjektu.
Při aplikaci práva mají nadřazené postavení státní orgány (úřední osoby), to jsou
orgány soudní a správní.
Postup při aplikaci práva:
1/ zjištění skutkového stavu
2/ operace s právní normou – a/ zjištění normy, b/ posouzení účinnosti normy, c/
ověření autentičnosti textu, d/ interpretace = výklad soudní, jazykový, logický,
legální, oficiální, doktrinální, aplikujícího orgánu,
3/ vydání aktu aplikace práva (písemně!) s touto strukturou – záhlaví, výrok,
odůvodnění, poučení a odvolání.
Právní odvětví
Ústavní právo – je pilířem vnitrostátního práva; upravuje hodnoty a principy,
strukturu státních orgánů, územní uspořádání, národnostní otázky, postavení
občana, principy zahraniční politiky; nejvyšší právní síla; prameny: ústava, Listina
základních práv a svobod.
Správní právo – nejrozsáhlejší odvětví; upravuje postavení a chování subjektů ve
vztazích při realizaci výkonné moci ve státě; prameny: zákon o správním řízení,
zákon o obcích.
Finanční právo – upravuje otázky související s finanční činností státu (rozpočet,
daně, měna, devizy); prameny: zákon o státním rozpočtu, daňové zákony, devizový
zákon, celní zákon.
Trestní právo hmotné a procesní – hmotné = upravuje trestněprávní odpovědnost
subjektů; procesní = upravuje proces k tomu, aby byly trestné činy zjištěny a
pachatelé potrestáni; prameny: trestní zákon pro TPH a trestní řád pro TPP.
Občanské právo hmotné – základní odvětví soukromého práva; upravuje osobní,
osobnostní a zejména majetková práva subjektu; součástí je vlastnické, závazkové,
obligační a dědické právo; prameny: občanský zákoník.
Občanské právo procesní – upravuje proces řízení před obecnými soudy ve věcech
práva občanského, ale i obchodního, pracovního, rodinného atd.; prameny
občanský soudní řád.
4
Obchodní právo – upravuje právní otázky spojené s postavením podnikatelů a
obchodními činnostmi; prameny: obchodní zákoník.
Živnostenské právo – upravuje živnostenské podnikání a oprávnění k provozování
živnosti; prameny: zákon o živnostenském podnikání.
Pracovní právo – upravuje především vztahy mezi zaměstnavatelem
zaměstnancem (individuální) a kolektivní vztahy (postavení odborů atd.).
a
Rodinné právo – upravuje vztahy mezi manžely, rodiči a dětmi a vztahy náhradní
rodinné výchovy; prameny zákon o rodině.
OBČANSKÉ PRÁVO – Problematika dědictví
DĚDICKÉ PRÁVO v objektivním smyslu je souhrn právních norem, které upravují
přechod majetkových práv a povinností ze zůstavitele na dědice.
VII. část Občanského zákoníku. Dále je upraveno dalšími předpisy: řízení o dědictví
je upraveno v OSŘ, činnost notářů jako soudních komisařů a sepisování notářských
zápisů o závěti upravuje notářský řád,…atd.
Aby bylo možno dědit, musí existovat:
pozůstalost (dědictví)= soubor práv a povinností, které
dědice(nepřechází např. výživné, náhrada bolestného apod.)
přecházejí
na
smrt zůstavitele – dědictví se nabývá smrtí
dědic – musí mít tzv. dědickou způsobilost. Nemá ji ten, kdo se dopustil úmyslného
trestního činu proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům anebo
zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle. Může dědit, jestliže mu
zůstavitel tento čin odpustil.
Ztrátu dědické způsobilosti je nutné odlišovat od VYDĚDĚNÍ. Zůstavitel může
vydědit potomka, ale jen z důvodu taxativně stanovených v §469a, odst.1.
potomek v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc
v nemoci, stáří nebo jiných závažných případech
potomek o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek
projevovat měl
potomek byl odsouzen za úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody nejméně 1
rok
potomek trvale vede nezřízený život
vydědění se může vztahovat i na zůstavitelovy vnuky a pravnuky, ale musí to být
v listině o vydědění výslovně uvedeno, a vždy musí být uveden důvod vydědění.
5
dědický titul = zákon nebo závěť. Existuje-li platná závěť, dědí se z ní, ale lze dědit
z obou těchto důvodů. Nenabude-li dědictví dědic ze závěti, nastupují místo něho
dědici ze zákona.
Dědit může fyzická osoba (i nasciturus – nenarozené dítě), a to jak ze závěti, tak ze
zákona, právnická osoba jen ze zákona, nebo stát ze závěti.
Jestliže nenabude dědictví ani dědic ze závěti ani dědic ze zákona, připadá jako tzv.
ODÚMRŤ státu (pak jde o zvláštní způsob nabytí vlastnického práva státem).
Dědic může dědictví odmítnout ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy ho soud o jeho
dědickém právu vyrozuměl. Tuto lhůtu může soud z důležitých důvodů prodloužit.
Nemůže ale odmítnout dědic, který svým počínáním dal najevo, že dědictví nechce
odmítnout, nemůže rovněž odmítnout jen část dědictví nebo k odmítnutí připojit
výhrady či podmínky.
Prohlášení o odmítnutí (neodmítnutí) dědictví nelze odvolat.
Dědic (i stát) odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady
pohřbu a za dluhy zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí. Je-li
dědiců více, odpovídají poměrně.
Dědění ze zákona - posiluje rodinné, příbuzenské a jiné blízké osobní vztahy. Dědí
osoby určené zákonem. Takto se dědí, není-li platná závěť. Dědici jsou seřazeni do
4 skupin. Nejprve nastupuje k dědění 1. skupina, není-li jí, dědí 2., atd. Podíly uvnitř
skupin jsou stejné, výjimku tvoří pouze 2. skupina, kdy manžel musí dostat alespoň
½ dědictví.
1. skupinu tvoří zůstavitelovi potomci a manžel. Dědí stejným dílem. Nedědí-li
některý z potomků, nabývají jeho podílu stejným dílem jeho děti, a nedědí-li ani tyto
děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci, tj. vnuci nebo pravnuci
zůstavitele.
2. skupina dědí tehdy, nedědí-li zůstavitelovi potomci. Tvoří ji manžel zůstavitele,
zůstavitelovi rodiče a tzv. osoby spolužijící (osoby, které žily se zůstavitelem
nejméně po dobu 1 roku před jeho smrtí ve společné domácnosti, pečovaly o
společnou domácnost nebo byly odkázány na zůstavitele výživou). Všichni dědí
stejným dílem, manžel však vždy nejméně ½ dědictví.
3. skupina dědí tehdy, nedědí-li manžel ani žádný z rodičů zůstavitele. Tvoří ji
sourozenci zůstavitele a osoby spolužijící. Dědí stejným dílem. Nedědí-li některý ze
sourozenců zůstavitele, nabývají jeho podílu stejným dílem jeho děti(neteře a
synovci zůstavitele).
4. skupina nastupuje k dědění, nedědí-li žádný dědic ve 3. skupině. Tvoří ji
prarodiče zůstavitele. Dědí stejným dílem. Nedědí-li žádný z prarodičů, dědí stejným
dílem jejich děti(strýcové a tety zůstavitele).
6
Dědění ze závěti
v závěti zůstavitel ustanoví dědice, popř. jejich podíly nebo věci a práva, která mají
dědit. Nejsou-li podíly určeny, platí, že jsou stejné. Závětí může být zřízena i
nadace.
Forma závěti:
a)závěť napsaná vlastní rukou
b)závěť v jiné písemné formě (nutná přítomnost svědků)
c)závěť formou notářského zápisu (forma je stanovena v notářském
řádu)
V závěti musí být uvedeno datum a musí být podepsaná, jinak je neplatná.
Formou notářského zápisu může projevit poslední vůli i nezletilec starší 15-ti let.
Svědci musí mít způsobilost k právním úkonům. Svědkem nemůže být osoba:
- nevidomá, neslyšící nebo němá
neznající jazyk, v němž se poslední vůle pořizuje
která má podle závěti dědit
Dědici (ze zákona i ze závěti) a osoby jim blízké nemohou při pořizování závěti
působit jako úřední osoby, svědci, pisatelé, tlumočníci či předčitatelé.
Jakékoliv podmínky připojené k závěti nemají právní následky, kromě příkazu
k započetí daru.
Nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze
zákona. Zletilým aspoň ½ zákonného podílu. Pokud tomu závěť odporuje, je
neplatná (této neplatnosti se musí potomek dovolat u soudu).
Neplatná je rovněž závěť více zůstavitelů.
Zrušení závěti:
platnou závětí pozdější, pokud vedle ní nemůže obstát
odvoláním závěti
zůstavitel zničí listinu, na níž je napsána
7
PRACOVNÍ PRÁVO
Je souhrnem právních norem upravujících pracovně právní vztahy s výkonem práce
související. Hlavním pramenem je Ústava ČR, LZPS a Zákoník práce 65/1965 Sb.
a také mezinárodní smlouvy.
Účastníky pracovní právních vztahů jsou zaměstnavatelé a zaměstnanci.
Pracovní poměr podle délky trvání a) na dobu určitou
b) na dobu neurčitou
pracovní poměr podle vzáj. vztahů a) hlavní
b) vedlejší
c) souběžné
Zákoník práce rozlišuje 3 způsoby vzniku pracovního poměru:
na základě pracovní smlouvy (nejčastější, smlouva musí obsahovat druh práce,
místo, den nástupu)
jmenováním (vedoucí rozpočtových, příspěvkových organizací, vzniká dnem
nástupu do funkce)
volbou (družstva a nebyl před tím v pracovním poměru k zaměstnavateli, vzniká
dnem nástupu do práce)
Zkušební dobu lze v pracovním smlouvě sjednat výlučně písemně a max. 3 měsíce
(nelze u b.2,3)
Zánik pracovního poměru:
Dohodou: k přesnému datum, k určité události. Může být uzavřena písemně i ústně
(riziko zpochybnění). Požaduje-li to zaměstnanec, musí být uvedeny důvody.
Výpovědí: může dát zaměstnanec i zaměstnavatel, písemně, podepsána a
doručena druhému účastníkovi, jinak je neplatná. Zaměstnavatel musí uvést důvod
(zrušení, zánik, přemístění, převod zaměstnavatele- výpovědní doba 3 měsíce,
nadbytečnost, ztráta zdr. způsobilosti, nesplnění kvalifikace, neuspokojivé pracovní
výsledky, pracovní kázeň Výpovědní doba se počítá od okamžiku doručení.
Zákaz výpovědi v ochranné době – pracovní neschopnost, výkon veřejné funkce,
těhotenství, osamělému zaměstnanci pečujícímu o 1 dítě mladší 3 let.
U výpovědi pro zaměstnance se ZPS je nutný souhlas úřadu práce. ( ne u osob
starších 65 let)
Okamžité zrušení pracovního poměru – nutné písemně s uvedením důvodu.
Zaměstnanec: jestliže nemůže ze zdr. důvodů vykonávat dosavadní práci a
zaměstnavatel ho do 15dnů nepřevedl na práci jinou, zaměstnavatel mu nevyplatil
mzdu nebo náhradu mzdy do 15dnů po uplynutí splatnosti . Zaměstnanec má nárok
8
na 2 měsíční odstupné. Zaměstnavatel: zaměstnanec byl pravomocně odsouzen na
úmyslný trestný čin nepodmíněně na víc než 1 rok nebo když zaměstnanec porušil
pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem.
Byla-li sjednána zkušební doba, může zaměstnavatel zrušit pracovní poměr bez
udání důvodu.
U pracovního poměru na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby
Vedlejší pracovní poměr zaniká stejně, výpovědní doba je však jen 15 dnů.
SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
Základní pilíře sociálního zabezpečení v ČR:
1.pojištění: a) nemocenské pojištění (NP)
b) důchodové pojištění (DP)
celkem ve výši 34 % z vyměřovacího základu – hrubé mzdy zaměstnance (8 % platí
zaměstnanec, 26 % platí za zaměstnance zaměstnavatel)
vybrané pojištění je příjmem státního rozpočtu, ze kterého jsou i hrazeny vyplácené
dávky
vrcholným orgánem nemocenského pojištění je MPSV ČR
vrcholným výkonným orgánem je Česká správa sociálního zabezpečení, dalšími
orgány příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení, v organizacích nad 25
zaměstnanců provádí nemocenské pojištění přímo administrativa organizace
2. státní sociální podpora
3.sociální péče
I. Dávky nemocenského pojištění
mají zabezpečit pracovníky v případě krátkodobé nemožnosti vykonávat práci a
v případě péče o dítě (při předem určených sociálních událostech tak, aby dopad
těchto soc. událostí byl odstraněn nebo zmírněn)
týkají se pouze vybrané skupiny občanů – ekonomicky aktivních
Předpoklad poskytování dávky:
pracovník je nemocensky pojištěn
nastala sociální událost
9
Druhy dávek nemocenského pojištění:
Dávky z důvodu nemoci:
nemocenské
podpora při ošetřování člena rodiny
Dávky z důvodu mateřství:
vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
peněžitá pomoc v mateřství
Nemocenské
peněžitá, nároková dávka nemocenského pojištění, poskytovaná při uznání
dočasné pracovní neschopnosti nebo při nařízení karantény
Podmínky nároku:
dočasná pracovní neschopnost (karanténa) v době účasti na nemocenském
pojištění nebo v době pobírání dávek nemocenského pojištění nebo v ochranné
lhůtě
ztráta příjmu
pracovní neschopnost nevznikla v úmyslu vylákat nemocenské, zaviněnou účastí ve
rvačce, jako bezprostřední následek opilosti nebo zneužití omamných prostředků
nebo při spáchání trestného činu, za který zákon stanoví trest odnětí svobody
přesahující jeden rok
u OSVČ zaplacení pojistného za dobu účasti na nemocenském pojištění min. po
dobu 3 měsíců předcházejících dni vzniku pracovní neschopnosti
Výše dávky:
první 3 dny pracovní neschopnosti: 50 % denního vyměřovacího základu (DVZ)
další kalendářní dny: 69 % DVZ
Vyměřovací základ (VZ):
úhrn všech příjmů zúčtovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem zaměstnání
(mimo odstupného, náhrady škody apod.)
Denní vyměřovací základ (DVZ):
vyměřovací základ zjištění z rozhodného období vydělený počtem kalendářních dnů
připadajících na toto období (mimo kal. dnů omluvené nepřítomnosti v práce, dnů,
za které bylo poskytnuto nemocenské, OČR, PPM, dny výkonu vojenské služby)
10
Rozhodné období:
kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, ve kterém vznikla pracovní neschopnost
Výše DVZ:
do 480,- Kč se započítává plně
nad 480,- do 690,- Kč se počítá 60 %
nad 690,- Kč se nepřihlíží
maximální výše DVZ činí 606,- Kč (max. nemocenské za 1. – 3. den činí 303,- Kč,
od 4. dne 419,- Kč)
Doba poskytování:
od prvního dne pracovní neschopnosti (PN) do jejího skončení nebo do uznání plné
nebo částečné invalidity, nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovní
neschopnosti (podpůrčí doba – OSSZ ji může prodloužit až o jeden rok)
Uplatňování nároku:
na základě lékařem vystaveného „Potvrzení pracovní neschopnosti“:
1. list – legitimace práce neschopného (prokazuje se jím kontrole)
2. list – hlášení o počátku PN (doručuje se zaměstnavateli)
3. list – hlášení o počátku PN (pro potřeby OSSZ)
4. list – hlášení o ukončení PN (po ukončení PN – slouží jako podklad k uplatnění
nároku na nemocenské)
uplatnění nároku u svého zaměstnavatele, OSVČ u OSSZ
výplatu provádí zaměstnavatel (OSSZ)
ve sporech o dávku rozhoduje OSSZ (okresní správa sociálního zabezpečení)
nárok se promlčuje, nebyl-li uplatněn do 3 let ode dne, za který náleží
Pracovní úraz:
úraz, který pracovník utrpěl při plnění pracovních úkolů v zaměstnání, nebo v přímé
souvislosti s nimi
stejná výše jako u normální nemocenské
Důchodci a nemocenské:
nemocenské max. po dobu 84 dnů v kalendářním roce (toto omezení neplatí při
pracovním úrazu nebo nemoci z povolání)
11
Podpora při ošetřování člena rodiny
peněžitá, nároková dávka NP, poskytovaná při péči o nemocného člena rodiny nebo
péči o dítě mladší než 10 let z vymezených důvodů
Podmínky vzniku nároku:
zaměstnanec nemůže pracovat, protože musí:
ošetřovat nemocné dítě mladší 10 let
pečovat o dítě mladší 10 let proto, že:
dětské výchovné zařízení nebo škola byly uzavřeny z nařízení přísl. orgánů
dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči výchovného zařízení nebo školy
osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa
ošetřovat jiného člena rodiny, jestliže jeho zdrav. stav vyžaduje nezbytně ošetřování
jinou osobou
nemocné dítě nebo člen rodiny žije se zaměstnancem ve společné domácnosti
(nevyžaduje se, jde-li o ošetřování dítěte mladšího 10 let rodičem)
v témže případě ošetřování náleží podpora jen jednou a jen jednomu oprávněnému
nenáleží: domáckým zaměstnancům, u dohody o pracovní činnosti, dobrovolných
pracovníků pečovatelské služby, OSVČ a uchazečům o zaměstnání
Doba poskytování:
max. po dobu prvních 9 kalendářních dnů (pokud potřeba ošetřování trvá)
osamělým zaměstnancům 16 dnů
Výše dávky:
69 % DVZ po všechny dny (od 1. dne)
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
peněžitá, nároková dávka nemocenského pojištění, poskytovaná v těhotenství a
mateřství v období do konce 9. měsíce po porodu
12
Podmínky nároku:
dočasné převedení na jinou práci zaměstnankyně, která konala práci zakázanou
těhotným ženám (matkám do konce 9. měsíce po porodu) nebo která podle
lékařského posudku ohrožuje její těhotenství
pokles započitatelného příjmu bez jejího zavinění (ne v důsledku kratšího
pracovního úvazku či převedení za jinou práci)
Doba poskytování:
po dobu převedení na jinou práci, nejdéle do nástupu na MD, po jejím ukončení
nejdéle do konce 9. měsíce po porodu
neposkytuje se: za kal. dny PN, OČR, omluvené nepřítomnosti v práci
dávka nenáleží: zaměstnancům na nepravidelnou výpomoc, dobrovolným
pracovníkům pečovatelské služby, OSVČ a uchazečům o zaměstnání
Výše dávky:
rozdíl DVZ zjištěného ke dni převedení a průměru započitatelných příjmů
připadajícího na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po
tomto převedení
dávka se stanoví vždy za celé kal. měsíce, vyplácí se jednou měsíčně
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM):
peněžitá, nároková dávka nemocenského pojištění (NP), poskytovaná po vymezené
období těhotenství a mateřství
Podmínky nároku:
účast na NP v posledních dvou letech před porodem alespoň 270 dnů
nástup na MD v době trvání NP, případně v době trvání ochranné lhůty z dřívějšího
NP
těhotenství skončilo porodem (dítě bylo zapsáno do matriky narozených)
ztráta příjmů ve vymezené době těhotenství a mateřství
OSVČ v případě, že nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, má zaplaceno
pojištění a účast na NP trvala alespoň po dobu 180 dnů v období 1 roku před
porodem
Doba poskytování:
28 týdnů: od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od
počátku 8. týdne před tímto dnem
13
37 týdnů: při porodu dvou nebo více dětí, pokud se žena po uplynutí 28 týdnů stará
alespoň o dvě z novorozených dětí
osamělá žena, starající se o novorozené dítě
22 týdnů: při převzetí 1 dítěte do trvalé péče, svěřeného ženě rozhodnutím
příslušného orgánu, nebo jehož matka zemřela (od převzetí, max. do 8 měsíců věku
dítěte)
31 týdnů: osamělá žena, která převzala 2 a více dětí do trvalé péče (max. do
dosažení 8 měsíců věku nejmladšího dítěte)
v případě narození mrtvého dítěte: 14 týdnů
při úmrtí dítěte: po dobu 2 týdnů ode dne úmrtí, ne však déle, než do vyčerpání
celkového nároku
doba poskytování PPM zaměstnankyni, která dítě porodila, nemůže být kratší než
14 týdnů a nemůže skončit před uplynutím 6 týdnů od porodu
Výše dávky:
69 % denního vyměřovacího základu (viz nemocenské)
Peněžitá pomoc pracovníkovi:
svobodnému, rozvedenému, osamělému, ovdovělému pracovníkovi, který nežije
s družkou, pokud pečuje o dítě, jehož matka zemřela
jestliže se jeho manželce neposkytuje PPM a sama nemůže nebo nesmí podle
lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění
Doba poskytování:
ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se pracovník o dítě stará
max. 31 (22) týdnů – ne déle než do dosažení 8 měsíců věku dítěte
Výše dávky:
stejná jako u peněžité pomoci v mateřství
Státní sociální podpora (SSP)
upraveno zák. č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře,finanční zajištění: státní
rozpočet
14
Druhy dávek SSP:
Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu:
přídavek na dítě (doba neurčitá)
sociální příplatek (1 rok)
příspěvek na bydlení (1 rok)
příspěvek na dopravu (doba neurčitá)
Dávky poskytované nezávisle na výši příjmu:
rodičovský příspěvek
zaopatřovací příspěvek
dávky pěstounské péče
porodné
pohřebné
Oprávněné osoby:
přídavek na dítě – nezaopatřené dítě
sociální příplatek – osoba pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě (výj: dítě
svěřené do pěstounské péče či dítě v ústavní péči)
příspěvek na bydlení – vlastník či nájemce bytu, který je zde hlášen k trvalému
pobytu
příspěvek na dopravu – nezaopatřené dítě, které mimo své trvalé bydliště plní
povinnou školní docházku nebo se soustavně připravuje na budoucí povolání na SŠ
či VŠ
rodičovský příspěvek – rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o 1
dítě do 4 let věku nebo do 7 let, je-li to dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo
dlouhodobě těžce zdravotně postižené
zaopatřovací příspěvek – nezaopatřené dítě vojáka, manželka vojáka pečující o dítě
do 4 let (dítě zdrav. postižené do 7 let) nebo manželka vojáka, která je invalidní
nebo z jiného vážného důvodu není výdělečně činná; osoba, které soud přiznal vůči
vojákovi výživné nebo příspěvek na výživu, pokud voják pro výkon uvedené služby
nemůže plnit svou vyživovací povinnost
dávky pěstounské péče:
příspěvek na úhradu potřeb dítěte – nezaopatřené nezl. dítě, svěřené do
pěstounské péče, zletilé nezaopatřené dítě, pokud nadále trvale žije a společně
uhrazuje náklady na své potřeby se svým bývalým pěstounem
15
odměna pěstouna – pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče (do
zletilosti a poté po dobu, po kterou má dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb
dítěte)
příspěvek při převzetí dítěte – pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče
příspěvek na zakoupení motorového vozidla – pěstoun, který má v pěstounské péči
nejméně 4 děti a zakoupil osobní motorové vozidlo a nepoužívá ho pro výdělečnou
činnost
porodné – žena, která porodila dítě, nebo otec dítěte, pokud žena, která porodila
dítě, zemřela; pokud bylo dítě do 1 roku věku svěřeno osobě do péče nahrazující
péči rodičů, náleží porodné i této osobě
pohřebné – osoba, která vypravila pohřeb
Podmínky:
trvalý pobyt na území ČR (podmínka musí být splněna u osoby oprávněné i u osob
společně s ní posuzovaných) – podmínkou není státní občanství ČR
o dávkách rozhodují obecní úřady s rozšířenou působností příslušné podle místa,
kde je hlášena oprávněná osoba k trvalému pobytu (případně magistráty měst);
nadřízeným orgánem, který rozhoduje o odvolání, je příslušný krajský úřad
nárok na dávku vzniká splněním všech zákonem stanovených podmínek, a to dnem
splnění časově poslední podmínky (bez ohledu na to, zda oprávněný o dávku
požádá či ne)
nárok na výplatu dávky – na základě podané žádosti o přiznání dávky
nárok se nepromlčuje (promlčují se nároky na
jednotlivé splátky dávky, není-li nárok na ně včas uplatněn ve lhůtě 3 let) – výjimka:
jednorázové dávky (nárok zaniká, pokud nebyl uplatněn do 1 roku ode dne, kdy
nastala skutečnost zakládající nárok na dávku), nárok zaniká u oprávněných, kteří
jsou déle než měsíc ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody
při splnění podmínek nároku jen po část kalendářního měsíce náleží dávka za celý
měsíc (výjimka: rodičovský příspěvek – 1/30 částky za každý kalendářní den)
Podmínky nároku na výplatu dávky:
podání písemné žádosti na předepsaném tiskopisu
souhlas oprávněné osoby (a společně posuzovaných osob) s poskytnutím jejich
osobních údajů rozhodných pro nárok státními orgány úřadu, který o dávce
rozhoduje
v žádosti určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena
Změna skutečností rozhodných pro nárok na dávku nebo její výši:
16
veškeré změny je nutno hlásit písemně ve lhůtě 8 dnů (obecnímu úřadu obce
s rozšířenou působností, který je příslušný k rozhodování o dávkách)
při nesplnění povinnosti povinnost vrátit částky vyplacené na dávkách, které osobě
nenáležely nebo náležely v jiné výši
při změně v rozhodných skutečnostech znovuposouzení nároku ke dni, ve kterém
ke změně došlo (společně posuzované osoby, dovršení věku, změna zdrav.
stavu...)
Výplata dávek:
opakující se dávky – měsíčně pozadu do konce následujícího kalendářního měsíce
jednorázové dávky – do konce následujícího kalendářního měsíce po jejich přiznání
malé částky (do 100,- Kč měsíčně) se vyplácejí za čtvrtletní období (případně po
dohodě i za delší období – max. 1 rok)
Rozhodnutí a oznámení:
pravomocná rozhodnutí podléhají přezkoumání soudem
rozhodnutí o dávkách jen tehdy, když dávka není přiznána vůbec nebo
v požadovaném rozsahu nebo v případě, že dávka bude odejmuta
v ostatních případech se vydává jen oznámení (rozhodnutí jen v případě, že se proti
oznámení uplatní ve lhůtě 30 dnů námitky)
o odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností rozhoduje
příslušný krajský úřad
Přídavek na dítě
peněžitá nároková dávka SSP, náležející nezaopatřenému dítěti v závislosti na
příjmu rodiny
Podmínky nároku:
nezaopatřenost dítěte
rozhodný příjem rodiny v rozhodném období není vyšší než součin částky životního
minima rodiny (ŽM) a koeficientu 1,1 (1,8 nebo 3,0)
oprávněná osoba a společně posuzované osoby mají trvalý pobyt na území ČR (i
v případě dlouhodobého pobytu udělovaného cizincům) – tuto podmínku může
v odůvodněných případech prominout MPSV ČR
dávka se přiznává na dobu neurčitou
17
Výše dávky:
u příjmu rodiny do 1,1 ŽM – 0,32 x ŽM na osobní potřeby dítěte (zvýšená výměra)
u příjmu rodiny do 1,8 ŽM – 0,28 x ŽM na osobní potřeby dítěte (základní výměra)
u příjmu rodiny do 3,0 ŽM – 0,14 x ŽM na osobní potřeby dítěte (snížená výměra)
výše dávky je stanovena měsíčně
Rodičovský příspěvek
peněžitá, nároková dávka, náležející bez závislosti na příjmu rodiny rodiči, osobně
pečujícímu o dítě vymezeného věku
osoba osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o 1 dítě:
do 4 let věku
do 7 let věku, jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce
zdravotně postižené
rodič, pečující o dítě:
nemá v kalendářním měsíci čistý příjem z výdělečné činnosti v ČR zakládající účast
na nemocenském pojištění vyšší než 1,5 násobek ŽM (osobní potřeby rodiče) – u
osob samostatně výdělečně činných se RP vyplácí zálohově, vyúčtovává se po
podání daňového přiznání
nemá v kal. měsíci nárok na dávky NP, hmotné zabezpečení uchazečů o
zaměstnání
nevykonává v kalendářním měsíci výdělečnou činnost v cizině
je-li rodič pobírající dávku nebo dítě, které zakládá nárok na dávku, ze zdravotních
důvodů v ústavní péči zdrav. zařízení déle než 3 kalendářní měsíce, dávka nenáleží
od 4. kalendářního měsíce trvání této skutečnosti
dávka nenáleží, jestliže v rodině druhý z rodičů má nárok po celý kalendářní měsíc
na peněžitou pomoc v mateřství
Dávka náleží pečujícímu rodiči i tehdy, jestliže:
dítě v kal. měsíci navštěvuje jesle či MŠ, nejvýše 5 (i započatých) kalendářních dnů
dítě pravidelně navštěvuje rehabilitaci v rozsahu max. 4 hodiny denně
dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené
pravidelně navštěvuje MŠ či jesle max. 4 hodiny denně
18
dítě, jehož oba rodiče (nebo osamělý rodič) mají stupeň zdravotního postižení zraku
nebo sluchu v rozsahu 50 % a více navštěvuje jesle či MŠ max. 4 hodiny denně
Výše dávky:
součin částky na osobní potřeby rodiče a koeficientu 1,1
výše dávky stanovena měsíčně
náleží po dobu péče o dítě ve věku do 4 (7) let při splňování stanovených podmínek
Sociální příplatek
peněžitá, nároková dávka SSP, náležející v závislosti na výši příjmu rodiny rodiči,
pečujícímu o nezaopatřené dítě
péče rodiče alespoň o jedno nezaopatřené dítě s výjimkou dítěte, které:
je v pěstounské péči
je v osobní péči poručníka
má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti (případně je
poživatelem důchodu z důchodového pojištění)
před rozhodnutím soudu jeho svěření do pěstounské péče je dočasně svěřeno do
péče osoby, která má zájem stát se pěstounem
je v plném přímém zaopatření ústavu
rozhodný příjem rodiny v rozhodném období není vyšší než 1,6 násobku ŽM
Výše dávky:
rozdíl mezi částkou na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte (součtem částek
v případě více dětí) a částkou vypočtenou vynásobením částky OPD a rozhodného
příjmu rodiny dělené násobkem ŽM rodiny a koeficientu 1,6 (ve vymezených
případech se používá zvýšený koeficient – např. u zdravotně postiženého dítěte,
osamělého rodiče…)
SP = ŽMO – (ŽMO x P) : (ŽMR x 1,6)… ŽMO = životní minimum osoby, P =
rozhodný příjem rodiny, ŽMR = životní minimum rodiny
nedosahuje-li rozhodný příjem rodiny částky ŽM rodiny, započítává se částka ŽMR
výše je stanovena měsíčně, dávka se vyplácí měsíčně
přiznává se na období jednoho roku (od 1. dubna do 31. března násl. roku)
19
Příspěvek na bydlení
peněžitá, nároková dávka SSP, náležející v závislosti na výši příjmu rodiny a
poskytovaná k hrazení nákladů na bydlení u rodin s nízkými příjmy
Podmínky vzniku nároku
vlastník nebo nájemce bytu je v bytě hlášen k trvalému pobytu
rozhodný příjem rodiny je nižší než 1,6 ŽM
Výše dávky:
vypočte se tak, že se násobek částky nákladů na domácnost rodiny a rozhodného
příjmu rodiny vydělí násobkem částky ŽM rodiny a koeficientem 1,6
PB = ŽMD – (ŽMD x P) : (ŽMR x 1,6)
výše je stanovena měsíčně, vyplácí se měsíčně (zpětně)
přiznává se na období jednoho roku
Příspěvek na dopravu
peněžitá, nároková dávka k hrazení nákladů nezaop. dítěte při dojíždění do školy:
v případě plnění povinné školní docházky bez závislosti na výši příjmů rodiny,
v případě studia na SŠ či VŠ v závislosti na výši příjmu rodiny
nezaop. dítě, které mimo místo obce svého trvalého pobytu plní povinnou školní
docházku či studuje SŠ či VŠ a rozhodný příjem rodiny nepřevyšuje 2násobek ŽM
Výše dávky:
% sazbou z částky, která odpovídá 40násobku jednosměrného plného jízdného
v pravidelné autobusové dopravě dle tarifní vzdálenosti dojíždění (rozlišuje se, zda
se jedná o plnění povinné školní docházky či studium na SŠ či VŠ; dále se odlišuje,
zda se jedná či nejedná o každodenní dojíždění)
stanovena měsíčně, minimální výše 50,- Kč měsíčně
přiznává se na dobu neurčitou, vyplácí se měsíčně (zpětně)
20
Zaopatřovací příspěvek
peněžitá, nároková dávka poskytovaná bez závislosti na příjmu rodiny k hrazení
nákladů na životní potřeby v době, kdy muž vykonává vojenskou či civilní službu
muž vykonává vojenskou základní nebo civilní službu a po dobu této služby nemá
nárok na náhradu mzdy
Nárok na dávku má:
nezaopatřené dítě vojáka
manželka vojáka pečující o dítě ve věku do 4 let (7 let – dítě dlouhodobě zdravotně
postižené či invalidní), pokud ji nelze zajistit jinak (není výdělečně činná)
osoba, které soud přiznal vůči vojákovi výživné nebo příspěvek na výživu, nemůže-li
voják pro výkon uvedené služby plnit svou vyživovací povinnost
Výše dávky:
ŽM nezaopatřeného dítěte (viz bod 1) či manželka (viz bod 2) x koeficient 0,67
částka stanoveného výživného, nejvýše však ŽM této osoby x koeficient 0,67 (viz
bod 3)
minimální výše 50,- Kč měsíčně
Dávky pěstounské péče
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte
peněžitá, nároková dávka poskytovaná bez závislosti na výši příjmu rodiny dítěti
svěřenému do pěstounské péče
Podmínky nároku:
nezl. dítě svěřené do pěstounské péče (nárok na dávku, která náležela ke dni
dosažení zletilosti, se zachovává i po dosažení zletilosti dítěte- max. do 26 let –
pokud dítě trvale žije s pěstounem a společně uhrazují náklady = společná
domácnost)
Výše dávky:
1,2 ŽM (částky na osobní potřeby) dítěte (resp. 2,0 nás. ŽM u nezaopatřeného
dítěte)
ve vymezených případech se používají i další koeficienty (zdravotně postižené
dítě..)
21
pokud dítě pobírá důchod, příspěvek jen ve výši rozdílu mezi dávkou a pobíraným
důchodem
stanovena měsíčně, min. výše 50,- Kč, vyplácí se měsíčně (zpětně)
poskytuje se po dobu trvání pěstounské péče
Odměna pěstouna
peněžitá, nároková dávka poskytovaná pěstounovi bez závislosti na výši příjmu
rodiny za výkon pěstounské péče
Podmínky nároku:
péče o nezl. nezaopatřené dítě svěřené pěstounovi do pěstounské péče
nárok trvá i po dosažení zletilosti dítěte, pokud pobírá přísp. na úhradu potřeb dítěte
oprávněná osoba (pěstoun) a dítě mají trvalý pobyt na území ČR
Výše dávky:
0,5 ŽM pěstouna za každé dítě svěřené do pěstounské péče
poskytuje se po dobu trvání pěstounské péče, vyplácí se měsíčně (zpětně)
Příspěvek při převzetí dítěte
peněžitá, nároková dávka poskytovaná bez závislosti na příjmu rodiny k zajištění
potřebných věcí pro dítě při jeho převzetí do pěstounské péče
převzetí nezl. nezaopatřeného dítěte do pěstounské péče rozhodnutím soudu či
pokud bylo dítě svěřeno do péče před rozhodnutím soudu na základě rozhodnutí
příslušného orgánu
Výše dávky:
4,0 násobek ŽM dítěte (částka na osobní potřeby dítěte)
Příspěvek na zakoupení motorového vozidla
peněžitá, nároková dávka poskytovaná bez závislosti na výši příjmu rodiny
k zakoupení a používání osobního motorového vozidla při péči o větší počet dětí
v pěstounské péči
22
pěstoun má v pěstounské péči alespoň 4 děti
zakoupení nebo úpravy osobního motorového vozidla nepoužívaného k výdělečné
činnosti
používání uvedeného vozidla po dobu nejméně 5 let (jinak vrácení dávky či její
části)
Výše dávky:
70 % pořizovací ceny vozidla, max. však 100.000,- Kč (200.000,- Kč za posledních
10 let)
poskytuje se jednorázově, výplata do konce násl. měsíce po přiznání
Porodné
peněžitá, nároková dávka poskytovaná bez závislosti na příjmu rodiny při narození
dítěte
porod dítěte (vznik nároku matce)
otci vzniká nárok při úmrtí ženy, která porodila
osoba, která osvojila dítě mladší 1 roku
Výše dávky:
při porodu 1 dítěte – ŽM dítěte x koeficient 5,0
při porodu 2 dětí současně – ŽM dětí x koeficient 6,0
při porodu 3 a více dětí současně – ŽM těchto dětí x koeficient 10,0
poskytuje se jednorázově (do konce následujícího kalendářního měsíce)
Pohřebné
peněžitá, nároková dávka poskytovaná bez závislosti na výši příjmu rodiny
v souvislosti s vypravením pohřbu
Podmínky vzniku nároku
vypravení pohřbu zemřelé osobě, která měla ke dni smrti trvalý pobyt na území ČR,
nebo byl-li pohřeb vypraven v ČR
23
Výše dávky:
5.000,- Kč
poskytuje se jednorázově, výplata do konce následujícího kalendářního měsíce
Mimořádné výhody poskytované zdravotně postiženým a starým občanům
Sociální péče - určena občanům, jejichž životní potřeby nejsou v potřebném rozsahu
zajištěny
důvod: nedostatečný příjem nebo neschopnost zabezpečit péči o sebe (případně o
nezletilé děti) vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu, nízkému či vysokému
věku, společenské nepřizpůsobenosti nebo s ohledem na mimořádnou životní
situaci
nárok na dávky: občan s trvalým pobytem na území ČR (výjimky uděluje MPSV)
dávky se nevyplácejí do ciziny a nenáležejí za dobu, po kterou se oprávněný trvale
zdržuje v cizině
Péče o občany těžce zdravotně postižené
v rámci sociální péče se poskytují:
věcné dávky
peněžité dávky
bezúročné půjčky
služby:
společné stravování
rekreace
pečovatelská služba
zdravotní pomůcky
mimořádné výhody
ústavní péče
stát má povinnost poskytovat těmto osobám pomoc při pracovním zařazení a
uplatnění, vytvářet podmínky pro jejich začlenění do společenského a veřejného
života
24
Péče o staré občany
poskytování služeb a dávek sociální péče, kterými se usnadňuje život ve stáří a
umožňuje uspokojování zvláštních potřeb odůvodněných stárnutím:
1. pečovatelská služba: zaměřena zejména na udržování domácnosti a osobní péči
2. společné stravování
3. účast na kulturních akcích a na rekreaci
4. ústavní péče
Formy dávek sociální péče:
peněžité dávky:
příspěvek při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu (dávka poskytovaná podle § 80
a násl. zák. č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení)
dávky poskytované z důvodu nedostatečného příjmu podle zákona o sociální
potřebnosti (zákon č. 482/1991 Sb.) osobám, které si nemohou zvýšit příjem
vlastním přičiněním a jejichž základní životní potřeby nejsou zajištěny
dávky poskytované podle vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o
sociálním zabezpečení, rozdělené na dávky jednotlivým skupinám osob
k zabezpečení zvláštních potřeb
věcné dávky:
poskytovány místo peněžitých dávek (např. dávky podle zákona č. 182/1991 Sb. o
sociální potřebnosti), když dochází k používání peněžité dávky na jiný účel, než je
určena (zpravidla poskytovány formou úhrady potřebného plnění)
také dávky poskytované podle § 32 vyhlášky č. 182/1991 Sb. sociálně potřebným
těžce zdravotně postiženým občanům a starým občanům k uspokojování jejich
běžných životních potřeb, které si z důvodu věku, zdravotního stavu nebo
osamělosti nemohou zabezpečit sami (např. zabezpečení údržby domácnosti)
Subjekty poskytující dávky sociální péče
stát – prostřednictvím obcí v přenesené působnosti (tj. působnosti přenesené ze
státu na obec)
obce v samostatné působnosti
nestátní subjekty
25
Dávky poskytované podle zákona o sociální potřebnosti (482/1991 Sb.)
naplnění článku 30 listiny základních práv a svobod (občané mají právo na
přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci – přiznává
každému, kdo je v hmotné nouzi, právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro
zajištění základních životních podmínek)
dávka poskytovaná v obecných případech (tzv. obecná dávka) - § 4
při stanovení výši dávky se přihlíží k částkám ŽM všech společně posuzovaných
osob, ke skutečným odůvodněným nákladům na uspokojení základních životních
potřeb a k celkovým sociálním a majetkovým poměrům posuzovaných osob
ve formě jednorázové (pokud je zřejmé, že dojde v brzké době ke změně stávající
situace), ve formě opakující se dávky (v případech dlouhodobého charakteru –
peněžité i věcné dávky)
dávky se poskytují k doplnění příjmu do potřebné výše jednou dávkou pro všechny
společně posuzované osoby
vyplácí pověřený obecní úřad
dávka poskytovaná v mimořádných případech (§ 8a)
v situaci, kdy občan nebo osoby s ním společně posuzované sice mají nedostatečný
příjem, ale nesplňují všechny podmínky soc. potřebnosti (např. vyhýbá se práci..),
možnost poskytnout i občanu bez trvalého pobytu na území ČR
pokud hrozí újma na zdraví
rozsah dávky je nižší, využívá se především věcných dávek
Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu (dle zákona č. 100/1988 Sb., § 80-85)
dávka v závislosti na příjmu, ovšem bez vazby na sociální potřebnost
z důvodu péče o vymezený okruh osob s nepříznivým zdravotním stavem – za
podmínky, že příjem pečující osoby nepřesahuje stanovený příjem
Okruh oprávněných osob:
poskytuje se občanu, který osobně, celodenně a řádně pečuje o blízkou osobu
(případně i jinou než blízkou osobu – při splnění podmínky společné domácnosti),
která je:
převážně nebo úplně bezmocná
starší 80 let a částečně bezmocná
26
dávka náleží i rodiči či prarodiči, pokud pečuje osobně, celodenně a řádně o
nezletilé dítě starší jednoho roku, které je dlouhodobě zdravotně postižené a
vyžaduje mimořádnou péči
o celodenní péči se jedná i tehdy, když dítě předškolního věku je umístěno v jeslích
či MŠ na max. 4 hodiny denně, pokud dítě plní povinnou školní docházku, pokud
dítě do 18 let věku je umístěno v zařízení pro děti po dobu max. 6 hodin denně
Příjem pečující osoby:
nárok má osoba s příjmem do výše 1,5 násobku ŽM čistého měsíčně
Výše příspěvku:
rozdíl mezi příjmem pečující osoby a 1,6 násobkem ŽM (péče o 1 osobu) či 2,75
násobkem ŽM (péče o 2 nebo více osob)
poskytuje pověřený obecní úřad příslušný podle místa trvalého pobytu pečující
osoby
Péče poskytovaná podle vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb. zdravotně postiženým
občanům a starým občanům
služby, věcné a peněžité dávky k překonání (zmírnění) obtíží vyplývajících
z postižení či věku osob
nejen občanům, kteří se obrátí na příslušné orgány, ale obce (v součinnosti se
zdravotnickými zařízeními) také samy vyhledávají těžce zdravotně postižené
občany a staré občany žijící v nepříznivých podmínkách, které nemohou sami
překonat
pomoc směřuje k tomu, aby byla péče o tyto osoby zabezpečena v potřebném
rozsahu, např. zajištěním stravování, poskytováním pečovatelské služby, různých
účelových dávek, případně formou ústavní péče
Mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany (§ 31)
určeny občanům z důvodu těžkého zdravotního postižení, které omezuje jejich
pohybovou nebo orientační schopnost
3 stupně mimořádných výhod (uplatňování pomocí vystaveného průkazu):
mimořádné výhody I. stupně (průkaz TP)
nárok na vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích kromě
autobusu a vlaku s místenkami
27
nárok na přednost při osobním projednávání jejich záležitostí, vyžaduje-li toto
jednání delší čekání (ne nákup v obchodech či obstarávání placených služeb ve
zdrav. zařízení)
mimořádné východy II. stupně (průkaz ZTP)
viz bod a) + nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné
hromadné dopravy osob (tramvaj, autobus, metro)
sleva 75 % jízdného 2. třídy vlaku a 62 % jízdného autobusu
mimořádné výhody III. stupně (průkaz ZTP/P)
viz a) + b)
nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními
prostředky
u úplně nebo prakticky nevidomých nárok na bezplatnou přepravu vodícího psa
držitelům ZTP a ZTP/P může být poskytnuta i sleva poloviny vstupného na různá
kulturní představení či sportovní podniky (u ZTP/P sleva i jejich průvodci)
Další výhody:
hranice sociální potřebnosti (dle zákona o ŽM) se u osob s přiznanými výhodami III.
stupně zvyšuje o 600,- Kč měsíčně
zvýšená sazba snižující základ daně z příjmu u osob – držitelů průkazu ZTP/P
(případně je-li držitelem tohoto průkazu vyživované dítě či manželka žijící
s poplatníkem ve společné domácnosti)
osvobození od daně ze staveb – domy ve vlastnictví osob pobírajících dávky
sociální péče a držitelů průkazů ZTP a ZTP/P
pro občany s výhodami II. nebo III. stupně neplatí minimální vyměřovací základ pro
stanovení výše zdravotního pojištění
držitelé průkazů ZTP a ZTP/P jsou osvobozeni od některých správních poplatků
(např. při stavebním řízení)
Peněžité příspěvky na opatření pomůcek (§ 33)
peněžitý příspěvek těžce zdravotně postiženému k opatření pomůcky, kterou
potřebuje k odstranění, zmírnění nebo překonání následků svého postižení (kterou
nehradí příslušná zdravotní pojišťovna) – ve výši umožňující opatření pomůcky
v základním provedení
závazek vrácení příspěvku (nebo jeho poměrné části), pokud se pomůcka do 5 let
stane vlastnictvím jiného občana
28
příspěvek také úplně nebo prakticky nevidomým na úhradu výdajů spojených
s výcvikem a odevzdáním vodícího psa
Příspěvek na úhradu bytu (§ 34)
osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo osobám, které jsou
úplně nebo prakticky nevidomé
písemný závazek o vyúčtování příspěvku do 3 let, výměně bytu při změně užívacího
nebo vlastnického práva k bytu do 10 let, případně při neuskutečnění plánovaných
úprav v rozsahu podle schválené dokumentace
poskytuje se na byt, který žadatel užívá k trvalému bydlení
až do výše 70 % prokázaných nákladů, max. 50.000,- Kč (případně 100.000,- Kč u
příspěvku na stavební úpravy spojené s instalací výtahu)
lze i formou zálohy – max. ve výši 50 % předpokládané výše příspěvku
i rodičům, jde-li o nezaopatřené dítě starší 3 let, které je postiženo těžkou vadou
nosného nebo pohybového ústrojí nebo úplně nebo prakticky nevidomé
Příspěvek na zakoupení nebo celkovou opravu motorového vozidla (§ 35, odst. 15,7,8)
občanům s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí
rodiči nezaopatřeného dítěte staršího 3 let s těžkou vadou nosného nebo
pohybového ústrojí, dítěte úplně nebo prakticky nevidomého či dítě mentálně
postiženého s přiznanými výhodami III. stupně – pokud rodič bude motorové vozidlo
používat pro dopravu tohoto dítěte
podmínky:
-
motorové vozidlo bude užívat pro svou potřebu
-
není umístěn k celoročnímu pobytu v ÚSP
-
je odkázán na individuální dopravu
-
ode dne vyplacení předchozího příspěvku uplynulo 5 let
-
písemný závazek o vrácení příspěvku v případě, že vozidlo přestane být do 5 let
jeho vlastnictvím, přestane být do 5 let používáno pro dopravu toho, komu byl
poskytnut, do 2 měsíců od vyplacení příspěvku nepřestane být vlastníkem
původního motorového vozidla, do 6 měsíců od vyplacení nezakoupí, neopraví
či neupraví motorové vozidlo
29
výše příspěvku s ohledem na majetkové poměry žadatele – max. 100.000,- Kč na
zakoupení, max. 60.000,- na opravu (součet částech za posledních 10 let nesmí
přesáhnout 200.000,- Kč)
Příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla (§ 35 odst. 6 – 8)
občanům s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, který sám řídí
motorové vozidlo a pro své trvalé zdravotní postižení zvláštní úpravu motorového
vozidla nezbytně potřebuje
Příspěvek na provoz motorového vozidla (§ 36)
držiteli motorového vozidla s výhodami II. nebo III. stupně s výjimkou postižených
úplnou nebo praktickou hluchotou
držiteli, který bude motorové vozidlo používat pro pravidelnou dopravu manžela,
dítěte nebo jiné blízké osoby s přiznanými výhodami II. nebo III. stupně (výj. –
hluchota)
rodičům dítěte léčeného na klinice pro onemocnění zhoubným nádorem nebo
hemoblastozou v době nezbytného léčení akutní fáze onemocnění
poskytuje se na období kalendářního roku
výše: 9124,- Kč pro občany s výhodami III. stupně a rodiče dítěte se zhoubným
onemocněním a 5624,- Kč pro občany s výhodami II. stupně
při ujetí (ze závažných důvodů) více než 9000 km za kalendářní rok se výše
příspěvku zvýší dle závažnosti postižení o 400,- Kč nebo o 200,- Kč za každých
dalších započatých 500 km
Příspěvek na individuální dopravu (§ 37)
poskytuje pověřený obecní úřad občanu s těžkou vadou nosného nebo pohybového
ústrojí nebo občanů úplně či prakticky nevidomému nebo rodiči dítěte léčeného pro
zhoubné= onemocnění
žadatel nesmí být držitelem motorového vozidla
poskytuje se na kalendářní rok – 6.000,- Kč (3.000,- Kč na pololetí)
30
Příspěvek na zvýšené životní základy (§ 42)
může poskytnout pověřený obecní úřad občanu trvale používajícímu ortopedické,
kompenzační nebo jiné pomůcky nebo občanu částečně či prakticky nevidomému,
který je soustavně pracovně činný či poživatelem sirotčího důchodu
neposkytuje se nevidomému občanu, který je poživatelem invalidního důchodu
do výše 200,- Kč měsíčně
Příspěvek na provoz telefonní účastnické stanice (§ 43)
může poskytnout pověřený obecní úřad občanu, který je sociálně potřebný těžce
zdravotně postižený, případně starší 70 let a žije osaměle
až do výše plné úhrady základní měsíční sazby za používání telefonní stanice
Příspěvek na zřízení a změnu připojení telefonní účastnické stanice (§ 40)
může poskytnout obec sociálně potřebnému těžce zdravotně postiženému občanu
s výhodami III. stupně nebo poživateli zvýšení důchodu pro bezmocnost
až do výše 1.000,- Kč
Další dávky:
příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči (nepracujícím důchodcům – až do výše 60
% ceny poukazu)
příspěvek na topnou naftu a zakoupení topných těles a dalších spotřebičů (3.000,/2.500,- Kč)
jednorázové peněžité příspěvky a věcné dávky při odchodu z ústavu pro tělesně
postiženou mládež, ústavu pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním
postižením a ústavu pro tělesně postiženou mládež s více vadami a občanům se
změněnou pracovní schopností, kteří absolvovali přípravu pro pracovní uplatnění
příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže (400,-/200,- Kč/měs.)
příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům (800,- Kč/měsíc – krmivo pro
vodícího psa) – poskytuje pověřený obecní úřad
příspěvek na společné stravování (12,- Kč/oběd – v mimořádných případech lze
zvýšit až o 15 %) – poskytuje obecní úřad
31
Ústavní péče pro dospělé (zdravotně postiženým a starým občanům) – ústavy
sociální péče:
-
pro tělesně postižené dospělé
-
pro smyslově postižené dospělé
-
pro mentálně postižené dospělé
-
domovy důchodců
-
domovy – penzióny pro důchodce
-
občan hradí náklady na stravu, bydlení a nezbytné služby
Podmínky přijetí do ústavu:
1. občané, kteří to potřebují vzhledem ke svým sociálním poměrům a zdravotnímu
stavu (nelze přijmout osoby, jejichž zdravotní stav vyžaduje léčení v lůžkovém
zdravotnickém zařízení)
2. přijetí do ústavu jen s písemným souhlasem (nezletilí a zbavení způsobilosti
k právním úkonům – písemný souhlas zákonného zástupce)
3. žádost podávají osoby samy, případně s jejich souhlasem rodinní příslušníci či
zákonní zástupci
řízení může být zahájeno i z podnětu:
-
obce
-
zdravotnického zařízení
-
občanského sdružení
-
církve
-
charitativní organizace
Nepřijímají se:
osoby s infekčním onemocněním, TBC
osoby s psychózou, psychickými poruchami, kteří mohou ohrozit sebe i druhé
Pobyt v ústavu končí:
na základě písemného oznámení obyvatele (jeho zákonného zástupce)
rozhodnutím obce nebo vedoucího diagnostického ústavu o přemístění jinam
úmrtím obyvatele
32
pobyt nelze obyvateli ukončit, pokud o něj není jinak řádně postaráno a je-li plně
odkázán na pomoc společnosti
Ústavní péče pro mládež:
-
pro tělesně postiženou mládež
-
pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním postižením
-
pro tělesně postiženou mládež s více vadami
-
pro mentálně postiženou mládež
-
formou celoročního, týdenního, denního, příp. přechodného pobytu
Úhrada za pobyt:
dítě hradí náklady za stravu, bydlení a nezbytné služby, je-li poživatelem důchodu
(jinak hradí náklady rodiče)
dítěti plnící povinnou školní docházku je poskytováno kapesné (podle věku)
u dospělého platí, že po úhradě nákladů za pobyt v ústavu mu musí z jeho příjmů
musí zůstat alespoň 30 % (při celoročním pobytu), 60 % (při týdenním pobytu)m 75
% (při denním pobytu) částky na osobní potřeby
Sociální péče ve zdravotnických zařízeních
občanům, kteří se vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou obejít bez
pomoci další osoby a nemohou být proto propuštěni ze zdravotnického zařízení
úhrada se poskytuje zdravotnickému zařízení – úhrada 300,- Kč denně, z toho
občan hradí 55,- Kč na den
TRESTNÍ PRÁVO
Základní právní normou trestního práva je trestní zákon a trestní řád (trestní právo
procesní)
Účelem trestního zákona je chránit společnost a práva a oprávněné zájmy fyzických
a právnických osob.
Základem trestní odpovědnosti jé spáchání trestného činu: Trestný čin musí
splňovat tyto znaky:
musí jít o jednání pachatele - konání nebo opomenutí
33
čin musí být společensky nebezpečný
čin musí být uveden svými znaky v trestním zákoně
činu se musí dopustit způsobilý pachatel (fyzická osoba starší 15 let a
příčetná)
čin musí být pachatelem zaviněn úmyslně nebo z nedbalosti.
úmysl přímý - pachatel chtěl
nepřímý - pachatel věděl, že může způsobit trestný čin a byl s tím
srozuměn
nedbalost vědomá - pachatel věděl, že může způsobit trestný čin, ale spoléhal na
to, že se nic nestane
nevědomá - nevěděl, ačkoli vědět měl a mohl.
Jednotlivé druhy trestných činů jsou popsány v trestním zákoně podle svých
charakteristických znaků. Jejich souhrn označujeme jako skutkovou podstatu.
objekt trestného činu - to proti čemu směřuje trestný čin
objektivní stránka – je dána způsobem jednání pachatele
subjekt – pachatel
subjektivní stránka – je charakterizována stupněm a formou zavinění - úmysl nebo
nedbalost
Vývojová stadia trestné činnosti
Trestným činem je nejen dokonaný trestný čin, ale i jeho vývojová stadia:
příprava k trestnému činu – je to společensky nebezpečné jednání, kterým si
pachatel vytváří podmínky ke spáchání trestného činu. Přípravou je například
opatřování nástrojů, spolčení (dohoda alespoň dvou osob), srocení (alespoň 2
osob), návod nebo pomoc
pokus trestného činu - je společensky nebezpečné jednání, které směřuje
k dokonání trestného činu.
Příprava i pokus jsou trestné podle trestní sazby stanovené za dokonaný trestný čin.
Trestnost přípravy i pokusu zaniká, jestliže pachatel upustí od dalšího pokračování
a odstraní nebezpečí, které způsobil, nebo oznámí věc v době, kdy nebezpečí může
být odstraněno. Oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu
orgánu.
34
Účastenství (trestná součinnost)
Pachatelem trestného činu je ten, kdo sám spáchal trestný čin. Spáchá-li trestný čin
více osob, odpovídá každý jako by spáchal trestný čin sám (spolupachatel).
Účastníkem trestného činu je ten, kdo trestný čin organizoval, navedl jiného k
spáchání trestného činu, poskytl jinému pomoc k spáchání trestného činu. .Účastník
je trestán podle téže sazby jako pachatel.
Spolupachatelstvím je spáchání trestného činu společným jednáním dvou nebo více
osob. Je možné jen u úmyslných trestných činů a předpokládá společný úmysl
spolupachatelů.
Organizátorem je, kdo spáchání trestného činu úmyslně zosnoval nebo řídil.
Návodcem je kdo úmyslně navedl jiného k spáchání trestného činu.
Pomocníkem je,kdo úmyslně poskytne pomoc k spáchání trestného činu.
Podmínky trestní odpovědnosti .
věk – kdo v době spáchání činu nedovršil l5 let, není trestně odpovědný
nepříčetnost - kdo pro duševní poruchu nemohl rozpoznat nebezpečnost svého
jednání, není trestně odpovědný.
Skutečnosti vylučující trestnost
nutná obrana - vylučuje trestnost za těchto podmínek: bránit se lze jen proti útoku
jiného člověka
obrana musí směřovat k ochraně zájmů chráněných zákonem
obrana nesmí být zřejmě nepřiměřená povaze a nebezpečnosti útoku.
Jestliže obránce použil prostředku podstatně silnějšího, než bylo za dané situace k
odvrácení útoku třeba, jde o exces (vybočení z nutné obrany), za které je obránce
odpovědný.
krajní nouze je stav, kdy určitému společenskému zájmu přímo hrozí nebezpečí,
které nelze odvrátit jinak než poškozením jiného zájmu. Jednání v krajní nouzi není
trestné za splnění těchto podmínek: nebezpečí musí přímo hrozit a nelze jej odvrátit
jinak, než poškozením jiného zájmu, - způsobený následek nesmí být zřejmě stejně
závažný nebo závažnější než ten, který hrozil.
oprávněné použití zbraně - trestný čin nespáchá, kdo použije zbraně v mezích
zákonných předpisů.
35
Tresty
Účelem trestu je chránit společnost před pachateli trestných činů, zabránit
odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti a vychovat jej k tomu, aby vedl
řádný život. Výkonem trestu nesmí být ponížena lidská důstojnost.
Upuštění od potrestání spočívá v tom, že soud v rozsudku sice vysloví vinu, avšak
neuloží trest; tím se liší upuštění.od potrestání od zprošťujícího rozsudku, kdy soud
neshledá ani vinu obžalovaného.
Soud může upustit od potrestání především tehdy, jestliže jde o trestný čin menší
nebezpečnosti pro společnost, pachatel lituje svého činu a projevuje účinnou snahu
po nápravě (např. nahradil způsobenou-škodu) a buď vzhledem k povaze
spáchaného činu a k dosavadnímu životu pachatele lze důvodně očekávat, že již
projednání věci před soudem postačí k jeho nápravě, anebo jestliže soud přijme
záruku za nápravu pachatele a má za to, že vzhledem k nabídnuté záruce, povaze
spáchaného činu a osobě pachatele není uložení trestu nutné.
Od potrestání lze upustit ještě v dalších případech a.to, jestliže se pachatel dopustil
trestného činu ve stavu zmenšené příčetnosti (pokud si tento stav nepřivodil sám) a
soud má za to, že ochranné léčení zajistí nápravu pachatele lépe než trest, nebo
jestliže trestný čin byl spáchán mladistvým a soud má za to, že ochranná. výchova
zajistí nápravu, mladistvého lépe než trest.
Druhy trestů
-
odnětí svobody
-
ztrátu čestných titulů a vyznamenání
-
ztrátu vojenské hodnosti
-
zákaz činnosti
-
propadnutí majetku
-
peněžitý trest
-
propadnutí věci
-
vyhoštění
-
zákaz pobytu,
-
veřejně prospěšné práce
Je možno uložit i několik trestů. Nelze uložit peněžitý trest a propadnutí majetku.
36
Výjimečný trest
Výjimečný trest je trest odnětí svobody nad patnáct do dvaceti pěti let a trest odnětí
svobody na doživotí. Tyto tresty mohou být uloženy jen za trestné činy, u který to
zákon dovoluje. Trest smrti byl zrušen v roce 1993.
Obecné zásady pro ukládání trestů
Při stanovení trestu a jeho výměry soud přihlédne ke stupni nebezpečnosti
trestného činu, k možnosti nápravy a poměrům pachatele. Pokud přijal soud záruku,
vezme v úvahu také výchovný vliv toho, kdo záruku nabídl. Dále soud přihlíží k
přitěžujícím nebo polehčujícím okolnostem. Jestliže pachatel spáchal trestný čin ve
stavu zmenšené příčetnosti, který si ani z nedbalosti nepřivodil sám, soud k této
skutečnosti přihlédne.
Polehčující okolnosti
-
silné rozrušení
-
věk blízký věku mladistvých
-
spáchání trestného činu pod tlakem závislosti nebo podřízenosti
-
pod vlivem hrozby nebo nátlaku
-
tíživé osobní nebo rodinné poměry, které si pachatel sám nezpůsobil
-
při odvracení útoku nebo jiného nebezpečí
-
před spáchání TČ vedl pachatel řádný život
-
odstranění následků TČ nebo dobrovolně nahrazená způsobená škoda
-
upřímná lítost
-
oznámení TČ úřadům
-
napomáhání při objasňování trestné činnosti
Přitěžující okolnosti
-
TČ spáchaný ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky
-
TČ spáchaný surovým způsobem, zákeřně, se zvláštní lstí nebo jiným
obdobným způsobem
-
využití něčí bezbrannosti, závislosti nebo podřízenosti
-
spáchání TČ za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život,
veřejný pořádek nebo majetek
37
-
způsobení vyšší škody nebo porušení zvláštní povinnosti
-
spáchání TČ jako organizátor, jako člen organizované skupiny nebo člen
spolčení
-
svedení k TČ jiného, zejména mladistvého
-
páchání trestné činnosti delší dobu
-
spáchání více trestných činů
-
recidiva
Ukládání trestu za více trestných činů (souběh TČ a recidiva)
O souběh trestných činů jde tehdy, dopustí-li se pachatel několika TČ dříve, než byl
pro některý z nich odsouzen. Několika TČ se může dopustit postupně,
samostatnými skutky; nebo jediným skutkem může být současně porušeno několik
zákonných ustanovení. Odsuzuje-li se pachatel současně za dva nebo
více.trestných činů, uloží se mu úhrnný trest podle toho zákonného ustanovení,
které se vztahuje na trestný čin z nich nejpříměji trestný.
Byl- li pachatel již odsouzen za nějaký trestný čin a má být souzen ještě za jiný
trestný čin, který spáchal dříve, před vyhlášením tohoto rozsudku, uloží se souhrnný
trest podle zásad pro trest úhrnný a zruší se zároveň výrok o trestu uloženém
pachateli dřívějším rozsudkem. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený
rozsudkem dřívějším.
Dopustí-li se pachatel dalšího trestného činu po vynesení rozsudku za jiný dříve
spáchaný trestný čin a trest v tomto dřívějším rozsudku nebyl zcela vykonán, a
ukládá-li se mu nyní trest stejného druhu, nesmí tento další trest spolu s dosud
nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší
výměru dovelenou zákonem pro tento druh trestu.
Od uložení souhrnného trestu a dalšího trestu soud upustí, má-1i za to, že trest
dříve uložený je dostatečný.
V případě, že pachatel se dopustí trestného činu, ačkoli by1 již pro trestný čin
pravomocně odsouzen, jde o takzvanou recidivitu (zpětnost), a to buď stejnorodou
(pachatel byl odsouzen pro týž druh trestného činu), nebo nestejnorodou (pachatel
byl odsouzen pro trestný čin jiného druhu). Závažnost recidivy tkví v tom, že dřívější
odsouzení zřejmě pachatele nenapravilo a vykonaný trest nesplnil svůj účel.
Recidiva zpravidla zvyšuje společenskou nebezpečnost trestného činu, a proto
trestní postih recidivisty je přísnější.
38
Za zvlášť nebezpečného recidivistu je považován pachatel, který
znovu spáchal závažný úmyslný trestný čin, tj. trestný čin s horní hranicí sazby
nejméně 8 roků, ač byl již pro takový nebo jiný zvlášť závažný úmyslný trestný čin
potrestán,nebo
soustavně páchá úmyslné trestné činy téže povahy, ač již byl pro takové trestné
činy vícekrát (nejméně třikrát) potrestán.
V obou případech je podmínkou, že uvedené okolnosti pro svou závažnost,
zejména vzhledem k délce doby, která uplynula od posledního odsouzení,
podstatně zvyšují stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost. S uznáním
pachatele za zvlášť nebezpečného recidivistu spojuje zákon užití vyšší trestní sazby
trestu odnětí svobody, zvláštní režim výkonu trestu odnětí svobody, zpřísnění
podmínek pro podmíněné propuštění atd.
Započítání vazby do trestu
Doba strávená ve vazbě za trestního řízení a vykonaný trest za týž čin se
započítávají do uloženého trestu, popř. do trestu úhrnného a souhrnného, pokud je
vzhledem k druhu uloženého trestu zápočet možný.
Ukládání a výkon jednotlivých trestů
Odnětí svobody
Ukládá se nejvýše na 15 let. Vykonává se diferencovaně ve čtyřech základních
typech věznic:
a) s dohledem,
b) s dozorem,
c) s ostrahou,
d) se zvýšenou ostrahou.
Soud zařadí do věznice
-
s dohledem pachatele, kterému byl uložen trest za trestný čin spáchaný
z nedbalosti a který dosud nebyl ve výkonu trestu,
-
s dozorem pachatele, kterému byl uložen trest za trestný čin spáchaný
z nedbalosti a který již byl ve výkonu trestu nebo pachatele, kterému byl uložen
trest za úmyslný TČ ve výměře nepřevyšující dva roky dosud nebyl ve výkonu
trestu,
-
s ostrahou pachatele, kterému byl trest uložen z úmyslný TČ a nejsou splněny
podmínky pro umístění do věznice s dozorem nebo dohledem,
-
se zvýšenou ostrahou pachatele, kterému byl uložen trest odnětí svobody na
doživotí, zvlášť nebezpečný recidivista, pachatel, kterému byl uložen trest odnětí
39
svobody nejméně osm let nebo který byl odsouzen a v posledních pěti letech
uprchl z vazby nebo z výkonu trestu.
Mimořádné snížení trestu odnětí svobody
Má-li soud vzhledem k okolnostem případu nebo vzhledem k poměrům pachatele za
to, že by použití trestní sazby odnětí svobody stanovené trestním zákonem bylo pro
pachatele nepřiměřeně přísné a že lze účelu trestu dosáhnout i trestem kratšího
trvání, může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby zákonem
stanovené.
Horní hranice trestní sazby odnětí svobody se u zvlášť nebezpečného recidivisty
zvyšuje o jednu třetinu.
Ztráta čestných titulů a vyznamenání
Uloží soud za úmyslný trestný čin spáchaný ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky a v
případě, že odsuzuje pachatele k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně
na 2 léta.
Ztráta vojenské hodnosti
Stejné jako u ztráty čestných titulů a vyznamenání.
Zákaz činnosti
Může soud uložit na jeden rok až deset let, jestliže se pachatel dopustil trestného
činu v souvislosti s touto činností. Do doby zákazu činnosti se nezapočítává doba
výkonu trestu odnětí svobody.
Propadnutí majetku
Může soud uložit v případě, že odsuzuje pachatelé k výjimečnému trestu nebo
odsuzuje-li pachatele k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za závažný úmyslný
trestný čin, kterým pachatel získal
nebo se snažil získat majetkový prospěch.
Propadnutí majetku postihuje celý majetek odsouzeného nebo tu část, kterou soud
určí. Nevztahuje se na prostředky potřebné k uspokojení životních potřeb
odsouzeného nebo osob, o které je odsouzený podle zákona povinen pečovat.
Peněžitý trest
Může soud uložit ve výměře od 2.000 Kč,- do 5.000,- Kč jestliže pachatel úmyslnou
trestnou činností získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Soud může
stanovit, že peněžitý trest bude zaplacen v přiměřených měsíčních splátkách. Při
ukládání tohoto trestu přihlíží soud k osobním a majetkovým poměrům pachatele.
40
Je-li zřejmé, že peněžitý trest by byl nedobytný, soud ho neuloží. Pro případ, že by
výkon tohoto trestu mohl být zmařen, ukládá soud náhradní trest odnětí svobody až
na dvě léta.
Propadnutí věci
Soud může uložit trest propadnutí věci, které bylo užito k spáchání trestného činu,
nebo která byla určena ke spáchání trestného činu, kterou pachatel získal trestným
činem nebo jako odměnu za trestný čin, nebo kterou pachatel získal výměnou za
věc získanou trestným činem. Tento trest může soud uložit jen v případě, že jde o
věc, která náleží pachateli.
Vyhoštění
Tento trest může soud uložit jen cizímu státnímu příslušníkovi buď jako trest
samostatný nebo vedle jiného trestu.
Zákaz pobytu
Zákaz pobytu může soud uložit na jeden rok až.pět let za úmyslný trestný čin
spáchaný v určitém místě a vyžaduje-li to ochrana veřejného pořádku, rodiny,
zdraví, mravnosti. nebo majetku. Tento trest se nemůže vztahovat na místo nebo
obvod, kde má pachatel trvalý pobyt. Do doby výkonu tohoto trestu se nezapočítává
výkon trestu odnětí svobody.
Podmíněné odsouzení
Soud může podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody, který nepřevyšuje dvě
léta jestliže má za to, že účelu trestu bude dosaženo jinak, nebo když přijme záruku.
Při podmíněném odsouzení stanoví soud zkušební dobu na jeden rok až pět let.
Zkušební doba začíná právní mocí rozsudku.
Jestliže odsouzený vedl ve zkušební době řádný život vysloví soud, že se osvědčil,
jinak rozhodne, že se trest vykoná. Zároveň rozhodne o způsobu výkonu trestu.
Podmíněné propuštění
Po výkonu poloviny uloženého nebo podle rozhodnuti prezidenta republiky
zmírněného trestu může soud odsouzeného podmíněně propustit na svobodu,
jestliže odsouzený svým vzorným chováním a plněním svých povinností prokázal
polepšení a může se od něho očekávat, že povede řádný život, nebo soud přijme
záruku.
Osoba odsouzená za trestný čin podle § 62 trestního zákona může být podmíněně
propuštěna po výkonu dvou třetin uloženého trestu.
Osoba odsouzená k výjimečnému trestu odnětí svobody na doživotí může být
podmíněně propuštěna až po nejméně 20 letech výkonu trestu.
Při podmíněném propuštění stanoví soud zkušební dobu na jeden rok až sedm let.
41
Obecně prospěšné práce
Soud ukládá tento trest pachateli za trestný čin, jehož horní hranice nepřevyšuje 5
let. Nelze ho uložit s trestem odnětí svobody. Spočívá ve vykonávání prací ve
prospěch obce (údržba veřejné zeleně, úklid). Může být uložen ve výměře 50 – 400
hodin. Soud přihlíží ke zdravotnímu stavu pachatele. Práce vykonává odsouzený
sám, bezplatně a nejpozději do 1 roku od odsouzení. Za každé i započaté
neodpracované dvě hodiny uloží soud 1 den trestu odnětí svobody.
Podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu
Při podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti nebo zákazu
pobytu soud stanoví zkušební dobu až na pět let; nikoliv však na dobu kratší než
zbytek trestu.
Podmíněně propuštěnému může soud uložit přiměřená omezení, která směřují k
tomu, aby vedl řádný život.
Zánik trestnosti a trestu
Trestnost činu zaniká uplynutím promlčecí doby, která je:
20 let, jde-li o TČ, za který trestní zákon dovoluje .uložení výjimečného~trestu a
trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu
podle zákona 92/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů,
10 let, je-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně 10 let,
5 let, je-li horní hranice trestní sazby nejméně 3 léta,
3 léta u ostatních trestných činů.
Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou nebylo možno pachatele
postavit před soud pro zákonnou překážku, doba, po kterou se zdržoval v cizině a
zkušební doba podmíněného zastavení trestního stíhání. Uplynutím promlčecí doby
nezaniká trestnost některých trestných činů uvedených v trestním zákoně (např.
trestné činy proti lidskosti).
Uložený trest nelze vykonat po uplynutí promlčecí doby, která je:
20 let, jde-li o odsouzení k výjimečnému trestu,
15 let, jde-li o odsouzení. k trestu odnětí svobody převyšující. mu deset let, .
deset let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nejméně na pět let,
5 let při odsouzení k jinému trestu.
Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou nebylo možno trest vykonat
proto, že se odsouzený zdržoval v cizině, nebo byl na něm vykonávám jiný trest
odnětí svobody.
42
Výkon trestu uloženého pro trestné činy uvedené v § 67a trestního zákona se
nepromlčuje(teror, obecné ohrožení, vražda, ublížení na zdraví, zavlečení do ciziny,
omezování osobní svobody, genocida, mučení, nelidské a kruté zacházení,
používání zakázaného bojového prostředku).
Zahlazení odsouzení
Soud zahladí odsouzení, vedl-li odsouzený po výkonu nebo , prominutí trestu řádný
život nepřetržitě po dobu nejméně:
a) 10 let pokud byl pachatel odsouzen na více než 5 let,
b) 5 let pokud byl pachatel odsouzen na více než 1 rok,
c) 3 let pokud byl pachatel odsouzen na dobu do l roku.
Soud může zahladit odsouzení na žádost odsouzeného nebo toho, kdo je oprávněn
nabídnout záruku i před uplynutím této doby.
Bylo-li odsouzení zahlazeno, hledí-de na pachatele, jako by nebyl odsouzen.
Ochranná opatření
Ochrannými opatřeními jsou ochranné léčení, ochranná výchova a zabrání věci.
Ochrannou výchovu může soud uložit jen mladistvému.
Ochranné léčení
Soud uloží v případě, že pachatel trestného činu není pro nepříčetnost trestně
odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný. Soud takto může rozhodnout
také v případě, že pachatel trestný čin spáchal ve stavu zmenšené příčetnosti a
jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, nebo kdy se pachatel oddává zneužívání
návykové látky, spáchal trestný čin pod jejím vlivem nebo v souvislosti s jejím
zneužíváním.
Ochranné léčení zpravidla začíná po nástupu výkonu trestu ve věznici nebo v
léčebném zařízení. Soud může nařídit i ambulantní léčení (pokud není uložen
nepodmíněný trest odnětí svobody). Ochranné léčení trvá, dokud to vyžaduje jeho
účel. O propuštění z ochranného léčení rozhoduje soud.
Zabrání věci
pokud soud neuložil trest propadnutí věci, může uložit, že se taková věc zabírá v
těchto případech:
patří-li pachateli, kterého nelze stíhat nebo odsoudit,
patří-li pachateli, od jehož potrestání soud upustil nebo
vyžaduje to bezpečnost lidí nebo majetku.
Vlastníkem zabrané věci se stává stát.
43
Zvláštní ustanovení o stíhání mladistvých
Za mladistvého se považuje pachatel, který v době činu dosáhl 15 let a nepřekročil
18 let věku. Pro kvalifikaci jednání mladistvého jako trestného činu se vyžaduje
vyšší stupeň společenské nebezpečnosti než u pachatelů ostatních. Jednání
mladistvých, která mají jen malou společenskou nebezpečnost, jsou přenechána
mimotrestnímu řízení. Zdůrazněn je hlavně výchovný účel trestu.
Od potrestání mladistvého je možno upustit i tehdy, zajistí-li ochranná výchova jeho
nápravu lépe než trest.
Odsuzuje-li soud mladistvého, může mu uložit ochrannou výchovu, jestliže o
výchovu mladistvého není náležitě postaráno, nebo byla-li dosavadní výchova
zanedbána a nebo vyžaduje-li to prostředí, ve kterém mladistvý žije.
Ochranná výchova se vykonává ve zvláštních výchovných zařízeních, vyžaduje-li to
stav chovance, vykonává se v léčebném ústavu.
Úkolem výchovných zařízení je vytvářet a rozvíjet kladné vlastnosti chovance. Při
výkonu ochranné výchovy je potřeba zabezpečit také přípravu na budoucí povolání.
Ochranná výchova trvá, dokud to vyžaduje její účel, nejdéle do dovršení 18 let.
Soud může ochrannou výchovu prodloužit o 1 rok. Pokud je převýchova
mladistvého úspěšná, může soud mladistvého podmíněně umístit mimo výchovné
zařízení.
Ochranná výchova může být uložena i osobám od 12 do 15 let, jestliže se dopustily
činu, za který by mohl být uložen výjimečný trest, nebo jiného trestného činu.
Ochrannou výchovu ukládá soud v řízení občanskoprávním.
Ochrannou výchovu ukládá soud mladistvému pokud:
o vývoj mladistvého není náležitě postaráno,
dosavadní výchova byla zanedbána,
vyžaduje to prostředí, v němž mladistvý žije.
Ochrannou výchovu není možné uložit vojákům.
Mladistvým lze uložit jen některé tresty, a to trest odnětí svobody, propadnutí věci,
vyhoštění, a je-li výdělečně činný, také peněžitý trest. Zákaz činnosti jen tehdy,
není-li to na překážku přípravě na jeho povolání. Sazby trestu odnětí svobody se
snižují na polovinu, horní hranice nesmí přesahovat 5 let a dolní hranice 1 rok.
Výjimečně lze mladistvému uložit trest odnětí svobody na 5 – 10 let, dopustí-li se
mladistvý trestného činu, za který lze uložit výjimečný trest.
Trest odnětí svobody se vykonává ve zvláštních ústavech – v ústavech nápravné
výchovy pro mladistvé. Při podmíněném odsouzení stanoví soud zkušební lhůtu na
1 – 3 roky.
44
Zahlazení odsouzení
Vysloví-li soud, že se mladistvý, podmíněné propuštěný z výkonu trestu, osvědčil,
hledí se na něho, jako by nebyl odsouzen. U peněžitého trestu, jakmile byl trest
vykonán a u propadnutí věci jakmile nabyl právní moci rozsudek.
Trestní součinnost (účastenství)
Častá je součinnost dvou nebo více osob při páchání trestných činů. Trestná
součinnost se projevuje také tak, že ji vykonává více pachatelů (spolupachatelství),
nebo že vedle přímého pachatele se na trestném činu účastní i jiné osoby činností,
která nemá znaky daného trestného činu. Některé z těchto případů součinnosti a to
organizátorství, návod a pomoc nazýváme účastenstvím.Trestají se podle stejné
sazby jako pachatelství.
Trestní právo procesní
Trestní řízení je zákonem stanovený postup, jímž se zjišťují trestné činy, jejich
pachatelé a ukládají tresty, popř. ochranná opatření. Právní odvětví, které tento
postup upravuje, se nazývá trestní právo procesní.
Základním pramenem je trestní řád (zákon č. 141/1961 Sb.) úplné znění zákon č.
158/92 Sb.
Účel trestního řádu
upravit postup orgánů činných v trestním řízení tak, aby trestné činy byly náležitě
zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni.
Působit k upevňování zákonnosti
Předcházet a zamezovat trestné činnosti
Výchova občanů v duchu důsledného zachovávání zákonů a pravidel občanského
soužití i čestného plnění povinností ke státu a společnosti.
Pomáhat k dosažení účelu trestního řádu je právem a podle ustanovení trestního
řádu i povinností občanů.
Působnost trestního řádu
Vztahuje se na orgány činné v trestném řízení v České republice (bez ohledu na
místo spáchání trestného činu a osobu pachatele – v cizině, cizinec)
Vztahuje se na všechny osoby na území České republiky (vyňaty jsou osoby
požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva).
45
Základní zásady trestního řízení
Zásada stíhání jen ze zákonných důvodů – zajištění zákonnosti – někdo nemůže být
stíhán jako obviněný jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví
trestní řád.
Zásada presumpce neviny- dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu
není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se trestní řízení vede, hledět, jako
by byl vinen.
Zásada legality- státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se
dozvěděl; výjimky jsou přípustné jen podle zákona.
Zásada oficiality- nestanoví-li trestní řád něco jiného, postupují orgány činné
v trestním řízení z úřední povinnosti (musí trestní věci projednávat co nejrychleji a
s plným šetřením občanských práv zaručených ústavou).
Zásada objektivní (materiální) pravdy- vedoucí zásada trestního řízení. Ostatní
zásady slouží k jejímu naplnění.- orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby
byl zjištěn skutečný stav věcí a při svém rozhodování z něho vycházejí.
Objasňují se se stejnou pečlivostí okolnosti svědčící proti obviněnému i okolnosti
v jeho prospěch a bez návrhu obou stran provádějí v obou směrech důkazy.
Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti
přezkoumat a všemi dosažitelnými prostředky ověřit všechny okolnosti případu.
Zásada volného hodnocení důkazů- orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy
podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností
případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Zásada spolupráce s zájmovými sdruženími občanů -upozorňovat na porušování
zákonnosti, podněty k zahájení trestního stíhání
Navrhovat projednání věci před veřejností – pracoviště, bydliště
Spolupráce při výchově osob podmíněně odsouzených, propuštěných, aby žily po
výkonu trestu řádným životem,
Nabídnout záruku za nápravu obviněného (jsou-li předpoklady)
Právo vyslat k projednání věci u okresního a krajského soudu svého zástupce,
který tlumočí stanovisko jejich kolektivu
Nabídnout záruku z dovršení nápravy – žádat o podmíněné propuštění, upuštění od
výkonu zbytku trestu, navrhnout, aby vazba byla nahrazena zárukou.
Zásada obžalovací- trestní stíhání před soudy je možné jen na základy obžaloby
podané státním zástupcem
46
Zjišťování skutkového podkladu pro rozhodnutí
Podle zákona může sloužit za důkaz všechno, co může přispět k objasnění věci.
Základní druhy důkazních prostředků: výpověď obviněného a svědků, znalecké
posudky, věci a listiny a ohledání. Nedokazují se skutečnosti, pro které platí právní
domněnka.
Osoba, proti níž se vede trestní řízení, se podle příslušného stadia trestního řízení
označuje jako podezřelý, obviněný, obžalovaný a odsouzený.
Obviněný se musí k výslechu vždy dostavit, případně může být předveden.
K výpovědi nebo k doznání nesmí byt obviněný donucován. Má právo (nikoli
povinnost) vypovídat. Lživá výpověď obviněného není trestným činem křivé
výpovědi. Postup při výslechu obviněného je přesně stanoven zákonem. Obviněný
nejprve souvisle vypoví o skutečnostech, které jsou předmětem obvinění. Potom mu
vyslýchající klade otázky (bez naznačování, jak na ně odpovídat, jasně,
srozumitelně). Má právo zvolit si obhájce.
Svědek je povinen se dostavit a jako svědek pravdivě vypovídat. Svědky mohou
být také osoby nezletilé. Svědek nesmí být vyslýchán o okolnostech, které tvoří
státní tajemství nebo tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou
povinnost mlčenlivosti. Svědek může odepřít výpověď, jestliže by způsobil trestní
stíhání sobě nebo osobám blízkým (rodinný poměr atd.), nebo jestliže má vypovídat
o svém příbuzném v pokolení přímém, sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželovi,
druhovi apod.
Každý svědek je poučen o povinnosti vypovídat pravdu, nic nezamlčovat a o
následcích křivé výpovědi.
Znalec je přibírán na objasnění skutečností, kde je třeba odborných znalostí např.
otázky lékařství, chemie, účetnictví, písmoznalectví apod. Znalce může být jen
osoba zapsaná do seznamu znalců. Znalec může nahlédnout do spisů nebo mu
spisy mohou být zapůjčeny. Může se účastnit výslechu obviněného, klást mu
otázky. Zpravidla vypracovává písemný posudek, ve které m objasňuje věc
z hlediska své odbornosti (neřeší otázky právní).
Věcnými důkazy jsou předměty, které prokazují nebo vyvracejí dokazovanou
skutečnost. Mohou to být předměty, kterými nebo na kterých byl trestný čin
spáchán, stopy trestného činu, místo činu apod. Věcné důkazy si opatřují orgány
činné v trestním řízení. Zvláštním věcným důkazem je důkaz listinný. Jsou to listiny,
které svým obsahem potvrzují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost, která se
vztahuje k trestnému činu nebo k obviněnému. Důkaz listinou se provádí jejím
přečtením.
Ohledání – předmětem může být člověk nebo věc. K ohledání se zpravidla přibírá
znalec (prohlídka, pitva mrtvoly, exhumace, odebrání krve apod.).
47
Zajištění osob a věcí
Vazba
obviněný může být vzat do vazby jen ze zákonných důvodů, pokud je obava, že
uprchne nebo se bude ukrývat
bude působit na svědky nebo spoluobviněné
bude pokračovat v trestné činnosti.
O vazbě rozhoduje soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce.
Policejní orgán, který obviněného zatkl, je povinen ho neodkladně, nejpozději do 24
hodin, dodat soudu. Soudce musí obviněného neprodleně vyslechnout, rozhodnout
o vazbě a rozhodnutí oznámit obviněnému do 24 hodin od doby, kdy mu byl
obviněný dodán. O vzetí do vazby je třeba vyrozumět některého rodinného
příslušníka a vedoucího pracoviště obviněného.
Vazba v přípravném řízení a v řízení před soudem trvá nezbytně nutnou dobu.
Pokud by vazba v přípravném řízení přesáhla dobu 6 měsíců, může soudce na
návrh státního zástupce prodloužit vazbu na 1 rok, senát na 2 roky. O dalším trvání
vazby rozhoduje nevyšší soud (max. 4 roky).
V některých případech lze vazbu nahradit zárukou nebo slibem nebo peněžitou
zárukou. Záruku může dát zájmové sdružení občanů nebo důvěryhodná osoba,
která příznivě ovlivňuje chování obviněného. Obviněný může dát písemný slib, že
povede řádný život.
Obviněné může složit peněžitou záruku v hodnotě Kč 10.000,- a výše. Peněžitá
záruka připadne státu, jestliže obviněný uprchne, zaviněně se nedostaví na
předvolání, pokračuje v trestné činností nebo se vyhýbá o uloženému trestu.
Zadržení
Jestliže je dán některý z důvodů vazby, může vyšetřovatel obviněného zadržen
sám. Je povinen zadržení ohlásit státnímu zástupci, který podá návrh na vzetí do
vazby. Obviněný musí být do 24 hodin odevzdán soudu, jinak musí být propuštěn
na svobodu.
Osobu, která je podezřelá ze spáchání trestného činu, může vyšetřovatel zadržet, i
když proti ní nebylo vzneseno obvinění. K zadržení je třeba souhlasu státního
zástupce. Bez souhlasu může být osoba zadržena jen v případě, že souhlasu nelze
předem dosáhnout a věc nesnese odkladu (přistižení při trestném činu, na útěku
apod.). Tato osoba musí být vyslechnuta, o výslechu sepsán protokol a doručen
státnímu zástupci, který dá návrh na uvalení vazby, opět vše do 24 hodin.
Zadržená osoba má právo zvolit si obhájce a radit se s ním již v průběhu zadržení.
Má právo žádat, aby obhájce byl přítomen při výslechu.
Kdo má u sebe věc důležitou pro trestní řízení, je povinen ji na vyzvání předložit
soudu, státnímu zástupci, vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu.
48
Trestní řád rozvrhuje průběh trestního řízení do pěti stadií:
1. přípravné řízení
2. předběžné projednání obžaloby
3. hlavní líčení
4. opravné řízení
5. řízení vykonávací
Přípravné řízení
Vyšetřovatel zahájí trestní stíhání,jakmile se dozví o tom, že byl spáchán trestný čin.
Nejpozději na začátku 1. výslechu sdělí této osobě, že ji stíhá jako obviněného a
učiní o tom záznam. Záznam obsahuje popis skutku, označení trestného činu a
důvody, pro které je obviněný stíhán. Opis záznamu doručí vyšetřovatel
obviněnému a do 48 hodin státnímu zástupci a obhájci.
Vyšetřování konají vyšetřovatelé a policie. Ve vyšetřování se shromažďují důkazy
potřebné k posouzení případu, k vypátrání pachatele, k objasnění nároku
poškozeného na náhradu škody, zjištění příčin trestného činu apod.
Pokud je nepochybné, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede,
vyšetřovatel trestní stíhání zastaví. Toto zastavení znamená konečné vyřízení věci.
Pokud se objeví překážky, které brání dalšímu pokračování v trestním řízení, trestní
stíhání se přeruší. Jakmile překážka odpadne, v trestním stíhání se pokračuje.
Po shromáždění všech výsledků vyšetřování seznámí vyšetřovatel obviněného
s těmito výsledky. Pokud tyto výsledky dostatečně odůvodňují postavení
obviněného před soud, podá státní zástupce obžalobu a připojí k ní spisy a přílohy.
Obžaloba musí obsahovat označení státního zástupce a den sepsání, osobní data
obviněného, přesné označení a právní kvalifikaci skutku, pro který je obviněný
stíhán, odůvodnění žalobního návrhu a seznam důkazů, které mají být provedeny
při hlavním líčení.
Obžalobu podá státní zástupce u soudu, který je věcně a místně příslušný (věcně –
okresní, krajský, místně – ten soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán, příp.
ten, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje).
Předběžné projednání obžaloby
Každou došlou obžalobu přezkoumá předseda senátu. Pokud se domnívá, že jsou
zde některé překážky (např. patří jinému soudu, věc není dostatečně objasněna
49
apod.), nařídí předběžné projednání obžaloby, které se koná v neveřejném
zasedání. Po předběžném projednání obžaloby soud může trestní stíhání zastavit,
postoupit jinému soudu, vrátit státnímu zástupci apod. Není-li důvod k předběžnému
projednání obžaloby, nařídí předseda senátu hlavní líčení.
Hlavní líčení
Účelem hlavního líčení je rozhodnout o vině obžalovaného a o trestu. Předseda
senátu zajistí doručení obžaloby, předvolání osob, které se ho mají zúčastnit,
vyrozumí státního zástupce a obhájce v dostatečném předstihu (alespoň 5
pracovních dní).
Hlavní líčení probíhá za stálé přítomnosti všech členů senátu, zapisovatele a
státního zástupce. Je zásadně veřejné. V nepřítomnosti obžalovaného se může
hlavní líčení provést jen v případě, když soud má za to, lze věc spolehlivě
rozhodnou a přitom obžaloba byla obžalovanému řádně doručena a byl předvolán a
byl již předtím řádně vyslechnut. Pokud jde o případ nutné obhajoby, musí být
přítomen obhájce.
Předseda senátu zahájí hlavní líčení sdělením věci, která bude projednávána. Pak
vyzve státního zástupce, aby přednesl obžalobu. Potom následuje dokazování.
Jako první se provádí důkaz výslechem obžalovaného. Místo výslechu
obžalovaného, svědka nebo znalce je možno číst protokol o jejich výpovědi učiněné
mimo hlavní líčení. Po skončení důkazního řízení následují závěrečné řeči stran.
Poslední slovo udělí předseda senátu obžalovanému.
Konečnému rozhodnutí předchází porada, které se účastní členové senátu a
zapisovat. Při hlasování rozhoduje většina hlasů členů senátu.
Soud rozhodne buď usnesením nebo rozsudkem.
Usnesením rozhoduje v těchto případech:
vrací věc státnímu zástupci,
trestní stíhání zastavuje,
trestní stíhání přerušuje
postupuje věc příslušnému soudu.
Zprošťující rozsudek soud vynese, jestliže nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro
který byl obžalovaný stíhán nebo nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal
obžalovaný.
Odsuzující rozsudek vydá soud, jestliže bylo prokázáno, že trestný čin spáchal
obžalovaný.
Rozhodnutí vyhlašuje předseda senátu. Vyhlašuje úplné znění výroku a podstatnou
část odůvodnění. V rozsudku „Jménem republiky“ musí být označení soudu a
50
soudců, den a místo vyhlášení, výrok, odůvodnění a poučení o opravném
prostředku. Obžalovaný a trestný čin musí být přesně individualizováni. Uvádí se
zde i případný výrok o náhradě škody příp. ochranném opatření.
Opravné řízení
Opravnými prostředky jsou:
a) odvolání
b) stížnost pro porušení zákona
c) obnova řízení.
Odvolání
Podává se u soudu, který rozhodl, do 8 dnů od doručení opisu rozsudku. Muže ho
podat státní zástupce, obžalovaný, poškozený, ve prospěch obžalovaného také
příbuzní v řadě přímé, sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel a druh.
O odvolání rozhoduje soud nadřízený. Odvolací soud odvolání zamítne (opožděné,
podané neoprávněnou osobou apod.), zruší napadený rozsudek pokud zjistí nějaké
vady nebo rozsudek potvrdí.
Stížnost pro porušení zákona
Podává ji ministr spravedlnosti u nejvyššího soudu v případě, že byl porušen zákon
nebo bylo rozhodnuto na podkladě vadného postupu řízení.
Obnova řízení
Obnovu řízení lze povolit na návrh oprávněné osoby. Ve prospěch obviněného
mohou návrh podat osoby, které by mohly podat odvolání. V neprospěch
obviněného může návrh na povolení obnovy podat je státní zástupce. Obnova řízení
se povolí, pokud vyjdou najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé,
nebo uložený trest je nepřiměřený.
Výkon rozhodnutí
Způsob výkonu trestu odnětí svobody upravuje zákon. Výkon rozsudku – trestu a
ochranného opatření zařídí soud, který rozhodl ve věci v prvním stupni. Trest nebo
ochranné opatření má být vykonáno ihned a výkon má být proveden bez přerušení.
Výjimkou je možnost povolit podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody
a podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti.
Dozor nad zachováním zákonnosti v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí
svobody, ochranné léčení a ochranná výchova má především státní zástupce.
51
Zvláštní způsoby řízení v trestním právu
Patří sem:
1. řízení proti mladistvým
2. řízení proti uprchlému
3. řízení před samosoudcem
4. trestní příkaz
5. podmíněné zastavení
Ad1.) Odchylná úprava řízení proti mladistvým má svůj důvod ve zvláštní péči státu
a společnosti o mladistvé a o jejich nápravu, pokud se dopustili trestného jednání.
Hlavním úkolem je zjistit stupeň rozumového a mravního vývoje mladistvého, jeho
rodinné a životní poměry, aby bylo možné volit prostředky pro jeho nápravu. Orgány
činné v tomto řízení by měly mít znalosti a zkušenosti z oboru výchovy v měly by
úzce spolupracovat se zařízeními, jimž je svěřena péče o mládež.
Ad 2.) Koná se proti tomu, kdo se vyhýbá trestnímu řízení pobytem v cizině nebo se
skrývá. Nelze použít proti mladistvým. Sdělení se doručuje obhájci.
Ad 3.) Řízení před samosoudcem – účelem tohoto řízení je, aby méně závažné
trestné činy byly urychleně projednány a jejich pachatelé bezprostředně potrestáni.
(Jedná se o trestné činy, jejichž horní sazba trestu odnětí svobody nepřesahuje 5
let). Toto řízení se od obecného způsobu řízení odlišuje také v tom, že obžaloba,
případně návrh na potrestání, se předběžně neprojednává, nekonají se neveřejná
zasedání apod.
Ad 4.) Může ho vydat samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení pokud je
skutkový stav spolehlivě prokázán opatřenými důkazy. Trestním příkazem je možno
uložit tresty:
odnětí svobody do 1 roku
zákaz činnosti do 5 let
peněžitý trest
propadnutí věci
Trestní příkaz nelze vydat v řízení proti mladistvému, osobě zbavené způsobilosti
k právním úkonům nebo jejíž způsobilost byla omezena, u ochranného opatření a
tam, kde předchozí trest byl uložen rozsudkem.
Státní občanství ČR
zákon č. 40/1993 Sb. Státní občanství je svazek mezi fyzickou osobou a státem.
Vyznačuje se stabilitou, je relativně trvalý a nemění se ani pobytem občana v cizině.
52
Není omezen v čase ani prostoru. Při pobytu v cizině požívá občan práva
diplomatické ochrany, které stát realizuje prostřednictvím svých diplomatických a
konzulárních zastoupení. Na osoby, které se nalézají v tomto svazku, na státní
občany, se vztahuje právní řád státu v plném rozsahu. cizinci požívají těchto práv
podle čl. 42 Listiny základních práv a svobod, pokud nesou přiznány výslovně
občanům.
Státní občanství ČR se nabývá:
narozením - §3; b) osvojením - §3a; c) určením otcovství - §4; d) nalezením na
území ČR - §5; e) prohlášením - §6 nebo §18a; f) udělením - §7 až 12. První čtyři
způsoby nabývání občanství se týkají nezletilých osob, ostatní osob zletilých.
Narozením § 3
Dítě nabývá narozením státní občanství ČR je-li alespoň jeden rodič státním
občanem ČR; nebo jsou-li rodiče osobami bez státního občanství (bezdomovci),
alespoň jeden z nich má trvalý pobyt na území ČR.
Osvojením § 3a
Dítě, jehož alespoň jeden osvojitel je státním občanem ČR, nabývá státního
občanství ČR dnem právní moci rozsudku o osvojení.
Určením otcovství § 4
Dítě narozené mimo manželství, jehož matka je cizí státní občankou nebo
bezdomovkyní a otec státním občanem ČR, nabývá státní občanství ČR dnem
souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství; nebo dnem právní moci rozsudku
o určení otcovství.
Nalezením na území ČR § 5
Fyzická osoba mladší 15 let nalezená na území ČR je jejím občanem, pokud se
neprokáže, že narozením nabyla státní občanství jiného státu.
Prohlášením § 6
Fyzická osoba, která byla 31. prosince 1992 státním občanem České a Slovenské
Federativní republiky, ale neměla ani státní občanství ČR ani SR, si může zvolit
státní občanství ČR prohlášením. Samostatně může prohlášení učinit nejdříve
dnem, kdy dosáhne věku 15 let. Rodiče, případně jeden z nich, mohou do
prohlášení zahrnout i dítě mladší 15 let, nebo mohou pro dítě učinit samostatné
prohlášení. Pokud prohlášení činí jeden z rodičů dítěte, připojí souhlas druhého
rodiče s volbou státního občanství ČR, pokud nebyl výkon rodičovské
zodpovědnosti druhého rodiče omezen nebo pozastaven anebo nedošlo-li ke
zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo způsobilosti k právním úkonům.Potomci
fyzické osoby, která byla k 31. 12 1992 státním občanem ČSFR, ale neměla státní
občanství ČR ani SR, v linii přímé, kteří jsou starší 15 let, si mohou zvolit státní
občanství ČR prohlášením pouze za předpokladu, že nemají jiné státní občanství.
53
Prohlášení se činí u okresního úřadu, v hlavním městě Praze u obvodního úřadu,
ve městech Brno, Ostrava a Plzeň u magistrátu těchto měst, příslušného podle
místa trvalého bydliště osoby, která prohlášení činí. V cizině se toto prohlášení činí
před zastupitelským úřadem ČR. Příslušný úřad vydá o prohlášení osvědčení.
Udělením § 7
Udělit občanství je možné fyzické osobě starší 15 let a to na její žádost, pokud
splňuje současně čtyři podmínky a) má na území ČR ke dni podání žádosti po dobu
nejméně 5 let povolen trvalý pobyt a po tuto dobu se zde převážně zdržuje; b)
prokáže, že nabytím státního občanství ČR pozbude dosavadní státní občanství
nebo prokáže, že pozbyl dosavadní státní občanství, nejde-li o bezdomovce nebo
osobu s přiznaným postavením uprchlíka na území ČR; c) nebyl v posledních 5
letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin; d) prokáže znalost českého
jazyka. Manželé mohou podat společnou žádost o udělení státních občanství ČR.
K žádosti o udělení státního občanství žadatel připojí: rodný list, pokud uzavřel
manželství, i oddací list, případně doklad o rozvodu manželství nebo úmrtní list
zemřelého manžela; dále doklad o tom, že nabytím státního občanství ČR pozbude
dosavadní státní občanství, pokud nejde o bezdomovce nebo osobu s přiznaným
postavením uprchlíka na území ČR; a výpis z rejstříku trestů, jde-li o žadatele
staršího 15 let, tento doklad nesmí být starší šesti měsíců.; a životopis. Rodiče,
případně jeden z nich, mohou do žádosti zahrnout i dítě mladší 15 let. K žádosti
připojí rodný list dítěte, souhlas druhého rodiče se změnou státního občanství
dítěte, doklad o tom, že dítě nabytím státního občanství ČR pozbude dosavadní
státní občanství, nebo doklad o pozbytí dosavadního státního občanství. Státní
občanství ČR je možné za žádost zákonného zástupce udělit i dítěti mladšímu 15 let
samostatně. K žádosti se přiloží výše uvedené doklady.
Stát. občanství ČR uděluje ministerstvo vnitra ČR; žadateli vydá Listinu o udělení
státního občanství ČR. Žádost se podává u okresního úřadu příslušného podle
místa trvalého pobytu žadatele. Okresní úřad ověří pohovorem se žadatelem jeho
znalost českého jazyka a o výsledku učiní záznam do spisu. Znalost českého jazyka
neprokazuje žadatel, který je nebo byl státním občanem SROV. Okresní úřad zašle
žádost Ministerstvu vnitra nejpozději do 30 dnů od jejího podání. Minist. vnitra je
povinno posoudit žádost o udělení státního občanství i z hlediska bezpečnosti státu.
Správní řízení o udělení státního občanství je zahájeno dnem, kdy žádost došla
Minist. vnitra. Ministerstvo o žádosti rozhodne do 90 dnů od zahájení správního
řízení.
Prominutí podmínek k udělení státního občanství ČR
Ministerstvo vnitra může prominout podmínku nejméně 5 let trvalého pobytu, má-li
žadatel na území ČR povolen trvalý pobyt a a) narodil se an území ČR, nebo b) žije
na území ČR nepřetržitě alespoň 10 let, nebo c) měl v minulosti státní občanství
ČR, případně státní občanství ČSFR, nebo d) byl osvojen státním občanem ČR,
nebo e) jeho manžel (manželka) je státním občanem ČR, nebo f) jeho alespoň
jeden z rodičů je státním občanem ČR, nebo g) přesídlil do ČR do 31. 12 1994 na
základě pozvání vlády, nebo h) je bezdomovcem nebo má na území ČR přiznáno
postavení uprchlíka.
54
Ministerstvo vnitra může také prominout podmínku pozbytí dosavadního státního
občanství, pokud se žadatel na území ČR oprávněně zdržoval po dobu nejméně
pěti let a pokud právní předpisy státu, jehož je žadatel státním občanem,
neumožňují propuštění ze státního svazku nebo pokud tento stát odmítá vydat o
tomto propuštění doklad nebo by žadatel podáním žádosti o propuštění ze státního
svazku mohl vystavit sebe nebo osoby blízké pronásledování; nebo se oprávněně
zdržoval na území ČR po dobu nejméně 20 let, nejde-li o žadatele, kteří měli ke dni
31.12.1992 státní občanství ČSFR.
V případech hodných zvláštního zřetele může Ministerstvo vnitra prominout i
podmínku znalosti českého jazyka.
Státní občanství se nabývá dnem složení státoobčanského slibu, a to před
přednostou okresního úřadu. V hlavním městě Praze před tajemníkem obvodního
úřadu, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň před tajemníkem magistrátu těchto měst
příslušného podle místa jejího trvalého pobytu a v cizině před vedoucím
zastupitelského úřadu ČR. Minist. vnitra může složení slibu prominout a pak se
občanství získává dnem právní moci rozhodnutí o prominutí slibu.
Pozbývání státního občanství
Státní občanství ČR se pozbývá: a) prohlášením § 16; nebo b) nabytím cizího
státního občanství (§ 18) s výjimkou případů, kdy nabytí cizího státního občanství
dojde v souvislosti s uzavřením manželství nebo s osvojením dítěte.
Prohlášení § 16
Státní občan ČR, který se zdržuje v cizině a současně je státním občanem cizího
státu může nejdříve dnem, kdy dosáhne věku 15 let prohlásit, že se vzdává státního
občanství ČR. Prohlášení se činí před zastupitelským úřadem ČR. Žadatel v něm
uvede kdy nabyl cizí státní občanství; místo posledního trvalého pobytu na území
ČR nebo že nikdy takový pobyt neměl. K prohlášení připojí doklad o státním
občanství ČR a doklad o tom, že nabyl státní občanství ČR. Radiče (rodič) mohou
do prohlášení zahrnout i dítě mladší 15 let, které je státním občanem ČR a
současně občanem cizího státu. K prohlášení připojí: rodný list dítěte, souhlas
druhého rodiče a doklad o tom, že dítě nabylo státní občanství cizího státu.
Zastupitelský úřad ČR vydá fyzické osobě doklad o pozbytí státního občanství ČR.
Nabytí cizího státního občanství § 18
Státní občan ČR pozbývá státní občanství ČR okamžikem, kdy na vlastní žádost
nabyl cizí státní občanství s výjimkou, kdy cizí státní občanství nabyl v souvislosti
s uzavřením manželství nebo narozením.
Státní občanství ČR v souvislosti se zánikem ČSFR
Fyzická osoba, která měla k 31.12.1992 státní občanství ČSFR a která nabyla
volbou státní občanství SR v době od 1.1.1993 do 31.12.1993, se pokládá za
státního občana ČR, pokud se neprokáže, že toto občanství podle zákona o
občanství pozbyla po provedení volby občanství SROV. Státní občan ČR, který měl
55
k 31.12.1992 státní občanství ČSFR, nepozbude nabytím státního občanství SR
státní občanství ČR. Fyzická osoba, která měla k 31.12.1992 státní občanství
ČSFR, která nebyla státním občanem ČR a která měla na území ČR trvalý pobyl ke
dni 31.12.1992 a tento pobyt dosud trvá nebo která od tohoto data až dosud žije
trvale na území ČR, může učinit prohlášení o nabytí státního občanství ČR.
Prohlášení se činí před okresním úřadem příslušným podle místa trvalého pobytu.
Rodiče (rodič) mohou do prohlášení zahrnout i dítě mladší 15 let nebo mohou pro
dítě učinit samostatné prohlášení. Státní občanství ČR se pak nabývá dnem vydání
osvědčení o nabytí státního občanství ČR prohlášením.
nabytí státního občanství ČR oznámí příslušný okresní úřad ohlašovně místa
trvalého pobytu nebo místa, kde fyzcká osoba trvale žije; policii ČR, okresní nebo jí
na roveň postavené vojenské správ+, jde-li o osobu podléhající branné povinnosti a
ministerstvu vnitra.
Pobyt cizinců na území ČR
zákon č. 326/1999 Sb.
Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem ČR. Cizinec je
oprávněn vstoupit na území přes hraniční přechod v místě a čase určeném
k provádění hraniční kontroly a je povinen podrobit se hraniční kontrole. Cizinec
smí vstoupit na území ČR, pobývat na něm a vycestovat z území do zahraničí jen
s platným cestovním dokladem opatřeným vízem ČR, nestanoví-li jinak
mezinárodní smlouva. Překročit státní hranice lze jenom na hraničních přechodech
určených pro mezinárodní cestovní styk. Na požádání policie je cizinec při hraniční
kontrole povinen: 1.předložit tyto doklady: cestovní pas, platné vízum ČR, doklad o
zajištění prostředků k pobytu na území (§13) nebo ověřené pozvání ne starší než 90
dnů ode dne jeho ověření policií, doklad o zdravotním pojištění, doklad o zajištění
ubytování, vízum státu, který je cílem jeho cesty. 2. prokázat zajištění nákladů
spojených s vycestováním z území (§12). 3. vyplnit a podepsat hraniční průvodku a
opatřit ji fotografií. 4. sdělit údaje v rozsahu žádosti o udělení víza (§54).
Vstup na území za účelem poskytnutí dočasné ochrany
Cizinci, který žádá při hraniční kontrole o dočasnou ochranu, policie: 1. udělí vízum
k pobytu do 90 dnů opravňující cizince k pobytu na území po dobu 3 pracovních
dnů, 2. vydá hraniční průvodku a vyznačí do ní vízum, 3. stanoví cizinci místo
pobytu na území a druh přepravy do místa pobytu, 4. upozorní cizince
odpovídajícím způsobem na jeho oprávnění požádat o vízum za účelem dočasné
ochrany v době platnosti uděleného 3 denního víza.
Prostředky k pobytu na území
Zajištění prostředků k pobytu na území se prokazuje předložením:
peněžních prostředků alespoň ve výši
56
0,5 násobku životního minima k zajištění výživy a ostatních základních osobních
potřeb na 1 den pobytu, jestliže tento pobyt nemá vcelku přesáhnout dobu 30 dnů
15 násobku částky uvedeného životního minima, jestliže má pobyt na území
přesáhnout dobu 30 dnů, tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného
pobytu na území zvyšuje o 2násobek částky životního minima.
50 násobku částky živ. minima na osobní potřeby, jestliže se jedná o pobyt za
účelem podnikání, který má vcelku přesáhnout 90 dnů
dokladu, který potvrzuje zaplacení služeb spojených s pobytem cizince na území
nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty bezplatně
Zajištění prostředků k pobytu lze místo uvedených peněžních prostředků prokázat:
výpisem z účtu vedeného v bance znějícím na jméno cizince
jiným dokladem, např. platnou mezinárodně uznávanou kreditní kartou
Cizinec, který bude na území studovat může jako doklad o zajištění prostředků
pobytu předložit
závazek vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou, že zajistí pobyt cizince
na území poskytnutím peněžních prostředků ve výši částky živ. minima na osobní
potřeby na 1 měsíc předpokládaného pobytu
doklad tom, že veškeré náklady spojené s jeho pobytem budou uhrazeny přijímací
organizací, školou.
Pokud částka uvedená v závazku této výše nedosahuje, je cizinec povinen předložit
doklad o vlastnictví, který pokrývá chybějící rozdíl. Cizinec, který nedosáhl věku 18
let, je povinen prokázat zajištění prostředků v poloviční výši.
Pozvání
V pozvání se zvoucí osoba zavazuje, že uhradí náklady: 1. spojené s obživou
cizince po dobu pobytu, 2. spojené s ubytováním cizince po dobu pobytu, 3. spojené
s poskytnutím zdravotní péče po dobu pobytu, 4. vzniklé policii v souvislosti
s pobytem na území a vycestováním cizince z území při správním vyhoštění
Druhy pobytu na území
A Přechodný pobyt
1. bez víza: cizinec může pobývat na území přechodně bez víza, pokud tak stanoví
mezinárodní smlouva o zrušení vízové povinnosti, nebo pokud tak stanoví vláda
svým nařízením, nebo je-li ve výkonu vazby umístěn v policejní cele, nebo mladší
15 let po dobu hospitalizace.
57
2. na základě uděleného víza:
a) krátkodobého: výjezdní, průjezdní, letištní, k pobytu do 90 dnů
Výjezdní vízum - uděluje ho a vyznačuje policie, a to na žádost cizince, který
pobývá na území bez víza nebo z moci úřední. Doba platnosti je 60 dnů. Opravňuje
cizince k pobytu na území na dobu v něm stanovenou a k vycestování z území.
Žádost o udělení výjezdního víza lze podat ve lhůtě 3 pracovních dnů před
uplynutím dosavadní doby pobytu na území. Náležitosti k žádosti o udělení víza:
cestovní doklad, doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, fotografie,
prostředky k pobytu na území nebo ověřené pozvání, doklad o zajištění nákladů
spojených s vycestováním z území.
Průjezdní vízum - uděluje ho diplomatická mise nebo zastupitelský úřad ČR na
žádost cizince, který hodlá projíždět územím. Doba platnosti je 90 dnů.
Druhy: a) jednosměrné – opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 5 dnů; b)
obousměrné – opravňuje cizince k dvojímu pobytu na území po dobu 5 dnů; c) bez
omezení počtu cest – opravňuje cizince k opakovanému pobytu na území po dobu 5
dnů. Žádost o vízum lze ve výjimečných případech podat na hraničním přechodu.
Náležitosti k udělení víza: cestovní doklad, vízum jiného státu, který je cílem jeho
cesty, prostředky k pobytu na území, prokázání zajištění nákladů spojených
s vycestováním z území, fotografie, doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu.
Letištní vízum - uděluje ho zastupitelský úřad na žádost cizince, který je nucen
z důvodů čekání na letecký spoj pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště
na území. Doba platnosti víza je 90 dnů.
Druhy: a) jednosměrné – opravňuje cizince k pobytu v tranzitním prostoru po dobu
čekání na letecký sppoj uvedený v letence; b) obousměrné – opravňuje cizince ke
dvojímu pobytu po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence.
Bez letištního víza mohou v tranzitním prostoru pobývat držitelé diplomatických,
služebních, úředních nebo zvláštních pasů, členové posádek letadel a občané států,
pro které prováděcí právní předpis nestanoví jinak. Náležitosti k žádosti o vízum:
cestovní doklad, vízum státu, který je cílem jeho cesty, fotografie, doklad o
zdravotním pojištění po dobu pobytu, letenka na letecký spoj.
Vízum k pobytu do 90 dnů -uděluje ho zastupitelský úřad na žádost jedince. Doba
platnosti víza je 180 dnů. Zastupitelský úřad vízum uděluje jako jednorázové nebo
vícenásobné. Vízum opravňuje k pobytu na území po dobu v něm uvedenou.
Celková doba pobytu na území nesmí překročit 90 dnů. Policii na hraničním
přechodu zle požádat o udělení víza za účelem účasti nařízení u orgánů státu
nebo účasti na pohřbu blízké osoby nebo likvidace živelné pohromy nebo zvlášť
závažné havárie na území či pobytu na území ve veřejném zájmu ČR. Vízum
udělené z těchto důvodů opravňuje k pobytu na území nejdéle na 5 dnů. Ve vízu se
uvádí účel pobytu. Náležitosti k žádosti o udělení víza: cestovní doklad, doklad o
zdravotním pojištění po dobu pobytu, fotografie, policií ověřené pozvání nebo
prostředky k pobytu na území, doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho
pobytu na území, peněžitá částka ve výši nákladů spojených s vycestováním
z území, další doklady osvědčující údaje uvedené v žádosti. K žádosti o udělení
58
víza k pobytu za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit: povolení
k zaměstnání vydané Úřadem práce ČR, cestovní doklad, fotografie, peněžitou
částku ve výši nákladů spojených s vycestováním z území, doklad o zajištění
ubytování po dobu pobytu na území, doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu
na území. Dobu pobytu na žádost cizince prodlouží policie. Cizinec musí podat
žádost v době platnosti víza a předložit náležitosti stejné jako k žádosti o udělení
víza s výjimkou fotografií.
b) dlouhodobého: k pobytu nad 90 dnů, za účelem strpění pobytu, za účelem
dočasné ochrany
Vízum k pobytu nad 90 dnů -uděluje ho policie na žádost cizince, který hodlá
pobývat na území vyžadujícím pobyt delší než 90 dnů. Zastupitelský úřad uvede
ve vízu účel pobytu. Doba platnosti víza je 365 dnů. Pokud bylo vízum uděleno za
účelem zaměstnání, stanoví se doba platnosti na dobu výkonu zaměstnání
uvedenou v povolení zaměstnání. Doba výkonu zaměstnání uvedená v povolení
musí být delší než 90 dnů. Pokud lze sledovaného účelu dosáhnout pobytem na
území v době kratší než je platnost víza k pobytu nad 90 dnů, stanoví policie dobu
pobytu podle doby potřebné k dosažení tohoto účelu. Náležitosti k žádosti o udělení
víza: cestovní doklad, doklad potvrzující účel pobytu na území, prostředky k pobytu
na území, doklad s ověřeným podpisem ubytovatele obsahující jeho souhlas
s ubytováním cizince po dobu jeho pobytu na území, doklad o zdravotním pojištění,
výpis z evidence Rejstříku trestů a obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním
občanem, fotografie. K žádosti o udělení víza za účelem zaměstnání je cizinec
povinen předložit povolení k zaměstnání, cestovní doklad, doklad o ubytování, výpis
z evidence Rejstříku trestů a obdobný doklad z domovského státu, fotografie,
doklad o zdravotním pojištění.
Žádost o udělení víza lze podat v českém jazyce na území policií za podmínky, že
cizinec tuto žádost podává k průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90
dnů vydaného za účelem společného soužití rodiny a žádá o udělení víza za jiným
účelem. S výjimkou víza za účelem zaměstnání a za účelem podnikání.
Policie opakovaně prodlouží dobu platnosti víza pobytu o 365 dnů za podmínky, že
trvá stejný účel, pro který bylo vízum uděleno. Cizinci, kterému je při pobytu na
území vydáno povolení k zaměstnání opakovaně, prodlouží policie dobu platnosti
víza k pobytu na dobu výkonu opakovaně povoleného zaměstnání. K žádosti o
prodloužení doby platnosti víza se předpokládají stejné náležitost jako při žádosti o
udělení víza s výjimkou fotografie a obdobného dokladu domovského státu, jako
výpis z evidence rejstříku trestů. K žádosti o prodloužení doby platnosti víza
uděleného za účelem podnikání je cizinec povinen dále předložit potvrzení
finančního úřadu ČR o zaplacení daně z příjmů a potvrzení orgánů ČSSZ o
zaplacení sociálního pojištění za poslední období.
Policie zruší platnost víza, jestliže cizince byl pravomocně odsouzen za spáchání
úmyslného trestného činu nebo neplní účel, pro který bylo vízum uděleno nebo o
zrušení platnosti víza požádá.
Vízum za účelem strpění pobytu -uděluje ho policie na žádost cizince, pokud brání
jeho vycestování z území překážka na jeho vůli nezávisle nebo cizinci, jehož
vycestování není možné. Dobu platnosti víza stanoví policie na dobu nezbytně
59
nutnou, nejdéle však na 365 dní. Dobu platnosti je možné opakovaně prodloužit.
Náležitosti k žádosti o udělení víza: cestovní doklad, ověřená kopie dokladu, který
potvrzuje existenci důvodu pro udělení víza, fotografie. Cizinec je povinen požádat o
zrušení platnosti víza nejpozději do 3 dnů po odpadnutí překážky vycestování,
která byla na jeho vůli nezávislá nebo bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60
dnů po odpadnutí překážky vycestování. policie zruší platnost víza, jestliže pominuly
důvody, pro které bylo vízum uděleno a cizinec nepožádal o zrušení platnosti víza
ve výše uvedené lhůtě. Policie po zrušení platnosti víza udělí výjezdní vízum a
cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním vízem.
Vízum za účelem dočasné ochrany - cizinci, který požádá při hraniční kontrole o
dočasnou ochranu, policie udělí vízum k pobytu do 90 dnů opravňující cizince
k pobytu na území po dobu 3 pracovních dnů, dále vydá hraniční průvodku a
vyznačí do ní vízum, stanoví cizinci místo pobytu na území a druh přepravy do
místa pobytu, dále upozorní cizince odpovídajícím způsobem na jeho oprávnění
požádat o vízum za účelem dočasné ochrany v době platnosti udělení 3 denního
víza. Vízum uděluje policie na žádost cizinci, který prchá ze státu, jehož je občanem
nebo ze státu, který mu přiznal azyl nebo ze státu posledního trvalého bydliště před
ozbrojeným konfliktem, občanskou válkou nebo stálým násilím, nebo z důvodu
soustavného nebo hromadného porušení lidských práv, nebo z důvodu
soustavného
nebo
hromadného
pronásledování z národnostních
nebo
z náboženských důvodů. Toto vízum uděluje policie na žádost i manželu nebo
svobodnému dítěti mladšího 18 let cizince, kterému byla dočasná ochrana již
poskytnuta nebo potomku tohoto cizince staršímu 18 let, pokud není schopen se
sám uživit. Příbuzenský vztah je cizinec povinen prokázat oddacím listem nebo
rodným listem dítěte. Pokud nemůže tento doklad předložit z důvodů na jeho vůli
nezávislých, je možné tento doklad nahradit čestným prohlášením. U potomka
staršího 18 let je cizinec povinen prokázat také závislost tohoto potomka na jeho
péči. Pokud si cizinec nemůže zajistit ubytování, zajistí mu ubytování ministerstvo.
Pokud ubytovaný cizinec nemůže nést náklady spojené se vstupem a pobytem na
území, nese tyto náklady ministerstvo. Cizinec, kterému poskytnuta dočasná
ochrana a je hlášen k pobytu mimo pobytové střediska si hradí náklady spojené
s pobytem na území z vlastních prostředků. Na jeho žádost je mu poskytnut finanční
příspěvek až do výše životního minima, s ohledem na prokázané osobní a
majetkové poměry. Žádost se podává místně příslušnému úřadu. O žádosti
rozhoduje ministerstvo. Finanční příspěvek vyplácá místně příslušný okresní úřad.
Finanční příspěvek zahrnuje příspěvek na zajištění výživy a ostatních osobních
potřeb, dále příspěvek na dietní stravování, a příspěvek na zajištění nezbytných
nákladů na domácnost. Cizinec se pro účely zaměstnání a studia považuje po dobu
platnosti víza za účelem dočasné ochrany za cizince s povoleným trvalým pobytem.
Pracovníci Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jsou oprávnění osobně
jednat s cizincem, kterému bylo uděleno vízum za účelem dočasné ochrany.
Pobyt na území na diplomatické vízum a zvláštní vízum
Diplomatické vízum je vízum udělené cizinci na základě oficiální žádosti (nóty) a
označené jako „Diplomatické vízum“. Vyznačuje se do diplomatického pasu nebo
jiného cestovního dokladu cizince, který požívá diplomatických imunit a výsad.
60
Zvláštní vízum je vízum udělené cizinci za účelem služebního pobytu na území na
základě oficiální žádosti (nóty) a označené jako „Zvláštní vízum“.Vyznačuje se do
služebního pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince.
Zastupitelský úřad uděluje diplomatické vízum a zvláštní vízum v zahraničí.
Ministerstvo zahraničních věcí uděluje a vyznačuje tyto víza na území. Víza se
udělují s platností na dobu výkonu diplomatické nebo kozulární funkce nebo na
dobu trvání pobytu za služebním účelem.
B Trvalý pobyt
1. na základě povolení k pobytu
o povolení k pobytu je bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území
oprávněn požádat cizinec:
a) který o vydání tohoto povolení žádá za účelem společného soužití se státním
občanem ČR, který má na území hlášen trvalý pobyt za podmínky, že cizinec je
manželem státního občana ČR; nebo osamělým rodičem starším 70 let státního
občana ČR a tento občan je starší 18 let; nebo nezletilým dítětem státního občana
ČR a byl po rozvodu manželství rozhodnutím soudu svěřen do jeho péče; nebo
zletilým dítětem státního občana ČR a tento občan je osamělý a starší 70 let; nebo
osobou, která osvojila dítě, které bylo státním občanem ČR, nebo osobou, které
bylo nezletilé dítě, které je státním občanem ČR svěřeno do náhradní rodinné péče;
nebo nezletilým dítětem, které bylo ke dni osvojení v cizině státním občanem ČR.
b) který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů nebo z jiných
důvodů hodných zřetele
c) jehož pobyt na území je v zahraničně politickém zájmu ČR
O povolení k trvalému pobytu je po 8 letech nepřetržitého pobytu na území na
vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na vízum za účelem dočasné ochrany oprávněn
požádat cizinec, který žádá o vydání tohoto povolení za účelem společného soužití
s cizincem, který je držitelem k povolení k pobytu za podmínky, že cizinec, který
žádá o toto povolení je jeho manželem po dobu nejméně 5 let; nebo je nezletilým
svobodným dítětem svěřeným do péče držitele povolení k pobytu nebo zletilým
dítětem závislým na jeho péči; nebo je osamělým rodičem starším 70 let držitele
povolení k pobytu. Cizinec je oprávněn podat žádost na zastupitelském úřadě. Na
území ČR může podat žádost cizinec, který na tomto území pobývá na dlouhodobé
vízum; nebo je manželem nebo svobodným dítětem mladším 18 let státního občana
ČR. Náležitosti k žádosti o povolení pobytu: cestovní doklad, výpis z evidence
Rejstříku trestů a obdobný doklad z domovského státu, fotografie, listinný doklad
potvrzující účel pobytu na území, doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na
území, doklad s ověřeným podpisem obsahující souhlas osoby, že ubytuje cizince
na území.
61
2. pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného
orgánu
Cizinec svěřený do náhradní výchovy je oprávněn trvale pobývat na území, je-li
alespoň 1 fyzická osoba, které je cizinec svěřen, přihlášena k trvalému pobytu na
území nebo se na území nachází ústav, ve kterém je dítě umístěno. Oprávnění
vzniká dnem právní moci rozhodnutí o svěření cizince do náhradní výchovy. policie
vydá cizinci potvrzení oprávnění trvalého pobytu na území. Do dosažení 15 let může
cizinec pobývat na území bez cestovního dokladu.
Narodí-li se cizinec na území, považuje se jeho pobyt na tomto území po dobu
pobytu jeho zákonného zástupce (nejdéle po dobu 60 dnů) za přechodný za
předpokladu splnění zákonem stanovených podmínek. Pobývá-li zákonný zástupce
narozeného cizince na území na vízum, je povinen podat žádost o zapsání
narozeného cizince do víza. pobývá-li zákonný zástupce na území na základě
povolení k pobytu, je povinen podat za narozeného cizince žádost k policii o udělení
víza k pobytu nad 90 dnů. V případě podání žádosti o udělení povolení k pobytu se
pobyt narozeného cizince po dobu řízení považuje za přechodný. K žádosti je
zákonný zástupce povinen předložit: cestovní doklad dítěte, příp. vlastní cestovní
doklad, ve kterém je dítě napsáno, rodný list dítěte a doklad o zdravotním pojištění.
Problematika uprchlíků na území ČR
zákon č. 325/1999 Sb. o azylu
Bezpečná země původu – stát, jehož je cizinec státním občanem nebo v případě
osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště:
v němž státní moc dodržuje lidská práva
který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů
uvedených v zákoně o azylu § 12
který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních
svobodách
který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování
lidských práv
Bezpečná třetí země – stát jiný než stát, jeho je cizinec státním občanem nebo
v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého pobytu, ve kterém
cizinec pobýval před vstupem na území a do kterého se může vrátit a požádat o
udělení postavení uprchlíka. Stát není bezpečnou třetí zemí, pokud a) na něj lze
vztáhnout překážky vycestování - § 91; b) cizinec jeho územím pouze projížděl.
Azylant- cizinec, kterému byl podle zákona o azylu udělen azyl, a to po dobu
platnosti rozhodnutí o udělení azylu
62
Pronásledování – ohrožení života nebo svobody, opatření působící psychický nátlak
nebo jiná obdobná jednání, která jsou prováděna, podporována nebo trpěna úřady
ve státě, jehož je cizinec státním občanem nebo ve státu posledního trvalého
pobytu, v případě osoby bez státního občanství.
Trvalé bydliště – stát, ve kterém osoba bez státního občanství před vstupem na
území pobývala a vytvořila si k tomuto státu vazby trvalejší povahy.
Azylové zařízení – přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové
středisko
Prohlášení o úmyslu požádat o azyl
Prohlášení o úmyslu požádat o azyl je písemný nebo jiný projev vůle cizincem ze
kterého je zřejmé, že cizinec hledá v ČR ochranu před pronásledováním. Cizinec,
který vstupuje na území s úmyslem požádat o azyl, je oprávněn učinit prohlášení o
azylu na hraničním přechodu policií. Policie mu povolí vstup na území udělením
víza za účelem vstupu (vstupní vízum) do cestovního dokladu nebo do hraniční
průvodky. Opravňuje ho k pobytu na území po dobu 24 hodin od hodiny a dne
udělení za účelem dostavení se do přijímacího střediska. Tam se dopraví cizinec
sám, nebo je-li to nutné (zdravotní stav, věk), dopraví ho tam policie. Náklady
spojené s dopravou cizince do přijímacího střediska hradí ministerstvo. V přijímacím
středisku je oprávněn učinit prohlášení o azylu cizinec, který vstoupil nebo pobývá
na území, aniž splnil podmínky vstupu nebo pobytu podle zvláštního právního
předpisu (zákon o pobytu cizinců na území ČR) nebo který na území pobývá na
základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu
(zákon o pobytu cizinců na území ČR). Policie po příjezdu cizince, který učinil
prohlášení o azylu na hraničním přechodu, do přijímacího střediska prodlouží
v případě potřeby dobu pobytu na vstupní vízum do dne, kdy ministerstvo vyzve
cizince k podání návrhu na zahájení řízení. cizinci, který učinil prohlášení o azylu
v přijímacím středisku, udělí policie vstupní vízum, které ho opravňuje k pobytu do
dne, kdy ministerstvo vyzve cizince k podání návrhu na zahájení řízení o udělení
azylu.
Řízení o azylu
K řízení o udělení azylu a odnětí azylu je příslušné ministerstvo. Účastníkem řízení
je a) cizinec, který žádá o udělení azylu v ČR, b) cizinec, jemuž byl azyl udělen a
bylo zahájeno řízení o jeho odnětí.
Účastník řízení má právo nechat se po celou dobu řízení zastupovat se na základě
plné moci s ověřeným podpisem tohoto účastníka. Má také právo požádat o pomoc
právnickou nebo fyzikou osobu, která se zabývá poskytováním právní pomoci
uprchlíků. Má právo jednat v řízení v mateřském jazyce nebo se svým souhlasem
v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Za tímto účelem poskytne
ministerstvo účastníkovi bezplatně tlumočníka na celou dobu řízení. Účastník řízení
je oprávněn přizvat si na své náklady tlumočníka podle své volby. Řízení o udělení
azylu se zahajuje podáním návrhu na zahájení řízení o udělení azylu. Řízení o
odnětí azylu se zahajuje z podnětu ministerstva nebo na návrh azylanta. Cizinci,
který podal návrh na zahájení řízení o udělení azylu, udělí policie vízum za účelem
řízení o udělení azylu. Vízum opravňuje cizince k pobytu po dobu 60 dnů; dobu
63
pobytu policie za žádost cizince prodlouží vždy o 60 dnů. Platnost víza zaniká
nabytím právní moci rozhodnutí o azylu.
Průběh řízení o udělení azylu
ministerstvo vyzve bez zbytečného odkladu cizince, který učinil prohlášení o azylu,
k podání návrhu na zahájení řízení o udělení azylu a ve výzvě mu k tomu stanoví
lhůtu. Návrh na zahájení řízení lze podat pouze v přijímacím středisku. Cizinec je
povinen při podání návrhu odevzdat svůj cestovní doklad. Pokud cizinec návrh na
zahájení řízení nepodá, přestože mu nebránily důvody na jeho vůli nezávislé,
ministerstvo ukončí jeho pobyt v přijímacím středisku a vrátí mu cestovní doklad.
Policie mu udělí výjezdní vízum. Pokud se narodí dítě účastníkovi řízení nebo
azylantovi, má právo do 3 měsíců ode dne narození dítěte podat návrh na zahájení
řízení o udělení azylu pro toto dítě za předpokladu, že se toto dítě narodilo a pobývá
na území ČR.
Pohovor
Pověřený pracovník provede s účastníkem řízení za účelem spolehlivého zjištění
skutečného stavu věci pohovor s účastníkem řízení. O provedení pohovoru sepíše
protokol. Účastník řízení je povinen dostavit se k tomuto pohovoru ve lhůtě, kterou
stanoví ministerstvo. Pokud se opakovaně k pohovoru bez vážných důvodů
nedostaví, rozhodne ministerstvo na základě spisového materiálu, pokud to jeho
obsah umožní.
Zastavení řízení
Řízení se zastaví, jestliže
účastník řízení vzal návrh na jeho zahájení zpět
odpadl důvod řízení zahájeného z podnětu ministerstva
účastník řízení v průběhu řízení zemřel
účastník řízení se bez vážného důvodu opakovaně nedostavuje k pohovoru
účastník řízení neodstranil v stanovené lhůtě vady návrhu
Přerušení řízení
Řízení lze přerušit, jestliže byl účastník vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil
nedostatky; nebo jestliže se nemůže účastník řízení ze zdravotních nebo jiných
vážných důvodů řízení zúčastnit.
Rozhodnutí
Rozhodnutí ve věci vydá ministerstvo do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Pokud
nelze vzhledem k povaze věci v této lhůtě rozhodnout, může ji ministerstvo
přiměřeně prodloužit.
Rozklad
64
Proti rozhodnutí o neudělení azylu lze podat do 15 dnů ode dne rozhodnutí rozklad.
Rozhoduje o něm ministr vnitra na návrh zvláštní komise jím zřízené podle
správního řádu a složené ze zástupců státních orgánů a nestátních institucí
v poměru 3:4, kteří jsou státními občany ČR.
Žaloba
Žaloba proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu musí být podána do 30 dnů od
doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Podání žaloby má
odkladný účinek. Cizinci, který předloží doklad o podání žaloby proti rozhodnutí o
neudělení azylu nebo zastavení řízení, udělí příslušný odbor cizinecké a pohraniční
policie vízum za účelem strpění pobytu. Opravňuje cizince k pobytu na území po
dobu platnosti víza, která je 365 dní. Na žádost cizince odbor cizinecké a
pohraniční policie platnost víza prodlouží, a to i opakovaně. Platnost víza zaniká
nabytím právní moci rozhodnutí soudu o žalobě. Nemůže-li si cizinec zajistit
ubytování, zajistí mu ho ministerstvo. Náklady spojené s pobytem na území si hradí
cizinec z vlastních prostředků. Lze mu s ohledem na jeho majetkové a finanční
poměry na jeho žádost poskytnout finanční příspěvek až do výše životního minima.
O žádosti rozhoduje ministerstvo a finanční příspěvek vyplácí příslušný okresní
úřad.
Cizinec, který obdržel rozhodnutí o zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o neudělení
azylu, je povinen ukončit pobyt a vycestovat z území do 30 dnů po doručení
rozhodnutí. Povinnost ukončit pobyt neplatí, pokud cizinec pobývá na území na
základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního předpisu.
Důvody udělení azylu
cizinec je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod
má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti,
příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů
ve státě, jehož občanství má nebo ve státě jeho posledního trvalého bydliště.
Zvláštní důvody udělení azylu
manželi azylanta nebo jeho svobodným dětem mladším 18 let udělí na jejich žádost
nebo na žádost azylanta azyl, i když v řízení o udělení azylu nebudou zjištěny
důvody pro udělení.
rodičům azylanta mladšího 18 let ministerstvo udělí na jejich žádost azyl, i když
v řízení nebudou zjištěny důvody pro udělení.
Cizinci se musí po celou dobu řízení o azylu zdržovat na území ČR.
Azyl z humanitárních důvodů
Ministerstvo může udělit azyl z humanitárních důvodů, i když v řízení o azylu
nebudou zjištěny důvody pro udělení.
Důvody vylučující udělení azylu
65
Azyl nelze udělit, i když budou zjištěny potřebné důvody k udělení, ale je důvodné
podezření, že cizinec: a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného
činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů
b) dopustil se před podáním návrhu na zahájení řízení o udělení azylu vážného
nepolitického trestného činu mimo území
c) je vinen činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíly OSN
Návrh se zamítne jako zjevně nedůvodný, jestliže účastník řízení o udělení azylu:
uvádí pouze ekonomické důvody
uvádí úmyslně nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním občanství nebo tyto
údaje odmítá uvést
žádá o udělení azylu pouze proto, aby unikl situaci všeobecné nouze
v opakovaně podaném návrhu uvede podobné důvody jako v návrhu předchozím
přichází ze státu, který ČR považuje za třetí bezpečnou zemi nebo bezpečnou zemi
původu
má více než jedno státní občanství a nevyužil ochrany některého ze státu, jehož
státní občanství má
Důvody odnětí azylu
uvedl nepravdivé údaje anebo zamlčel podstatné skutečnosti
byl mu udělen azyl nebo povolení k trvalému nebo obdobnému pobytu v jiném státě
dobrovolně využil ochrany státu, jehož je státním občanem
dobrovolně znovu nabyl státní občanství státu, který opustil
nabyl nové státní občanství a má proto možnost použít ochrany tohoto státu
dobrovolně pobývá ve státě, který opustil
důvody pro udělení azylu pominuly
Azyl zaniká
1.smrtí azylanta, 2. udělením státního občanství ČR, 3. písemným prohlášením
azylanta o vzdání se azylu, 4. odnětím podle § 17.
Práva a povinnosti účastníka řízení o udělení azylu
V přijímacím nebo pobytovém středisku se poskytne cizinci bezplatně ubytování,
strava, kapesné, případně další služby. Pokud mu to dovolují majetkové a finanční
poměry, je uvedené služby povinen hradit zcela nebo zčásti. Účastník řízení, který
je hlášený k pobytu mimo pobytové středisko si hradí náklady spojené s pobytem na
66
území z vlastních prostředků, s výjimkou zdravotní péče. Je povinen se přihlásit
odboru cizinecké a pohraniční policie do 3 dnů od zahájení řízení. Lze mu
s ohledem na jeho majetkové a finanční poměry na jeho žádost poskytnout finanční
příspěvek až do výše životního minima. Žádost se podává místně příslušnému
okresnímu úřadu. Ten také příspěvek vyplácí. Účastník řízení je povinen strpět
potřebnou dobu ubytování v přijímacím středisku. Nesmí přijímací středisko opustit
do dokončení potřebných úkonů. Cizinec obdrží od ministerstva průkaz účastníka
řízení o udělení azylu, který je platný po dobu řízení o azylu. Obsahuje údaje o
totožnosti účastníka řízení, o jeho státním občanství, místě ubytování, o uděleném
vízu a o jeho dětech mladších 15 let, pokud jsou také účastníky řízení o azyl.
Azylant
Účastník řízení o udělení azylu, který obdržel rozhodnutí o udělení azylu se stává
azylantem. Je povinen přihlásit se k trvalému pobytu u příslušného odboru cizinecké
a pohraniční policie do 3 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí o azylu.
Azylant je oprávněn k trvalému pobytu na území po dobu platnosti rozhodnutí o
udělení azylu. Odbor cizinecké a pohraniční policie příslušný podle hlášeného
trvalého pobytu azylanta vydá azylantovi průkaz povolení k pobytu azylanta. Je to
veřejná listina, kterou azylant prokazuje své jméno a příjmení, datum a místo
narození, stav, státní občanství, rodné číslo, údaje o udělení azylu a místo
hlášeného trvalého pobytu na území. Na žádost azylanta zapíše do průkazu policie
údaje o jeho dětech mladších 15 let. Doba platnosti průkazu je 2 roky. Dobu
platnosti tohoto průkazu lze opakovaně prodloužit o dva roky. Azylant je povinen
prokazovat průkazem příslušným orgánům svou totožnost a požádat policii
neprodleně o vydání nového průkazu, pokud ztratil dosavadní svou platnost. Odbor
cizinecké a pohraniční policie vydá azylantovi na jeho žádost cestovní doklad. Jeho
platnost je 2 roky a lze ji opakovaně prodloužit, celková platnost nesmí přesáhnout
10 let. Územní platnost zahrnuje všechny státy světa s výjimkou státu, jehož je
cizinec státním občanem. Žádost o přiznání postavení uprchlíka podaná žadatelem
před nabytím účinnosti nového zákona o azylu se považuje za návrh na zahájení
řízení o udělení azylu a posuzuje se podle tohoto zákona. Cizinec, kterému bylo
přiznáno postavení uprchlíka podle dřívější úpravy, se dnem účinnosti nového
zákona o azylu považuje za azylanta podle tohoto zákona.
Azylová zařízení
Azylová zařízení zřizuje ministerstvo.
Přijímací středisko – slouží k ubytování účastníka řízení o udělení azylu do doby
provedení potřebných úkonů (§ 46). Je provozováno ministerstvem.
Pobytové středisko – slouží ubytování účastníka řízení o udělení azylu do doby
nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu. Je provozováno ministerstvem nebo
právnickou osobou v rozsahu pověření uděleného ministerstvem a za úplatu.
Integrační azylové středisko – slouží k přechodnému ubytování cizinců, kterým byl
udělen azyl. Je provozováno stejným způsobem jeho pobytové středisko.
stát prostřednictvím ministerstva poskytuje obci příspěvek k částečné úhradě
nákladů obce vynaložených v souvislosti s azylovým zařízením v jejím území.
67
Státní integrační program
Je to program zaměřený na pomoc azylantů, při zajištění jejich začlenění do
společnosti. Součástí je i vytvoření předpokladů pro získání znalostí českého
jazyka. V oblasti zajištění trvalého bydlení se realizuje formou jednorázové nabídky
bydlení azylantovi ministerstvem. V oblasti získání znalosti českého jazyka realizuje
Ministerstvo školství integrační program formou bezplatného jazykového kurzu.
ministerstvo školství učiní azylantovi nabídku kurzu českého jazyka nejpozději do 30
dnů ode dne udělení azylu.
Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky
Má právo vyžádat si od ministerstva informace o počtu zahájených řízení.
Ministerstvo, případně další orgány státu nebo orgány veřejné správy, umožní
pověřenému zástupci na jeho žádost a bez průtahů kdykoliv navázat s účastníkem
řízení kontakt, dále nahlížet do spisů účastníka řízení a dále být přítomen při
pohovoru a ústním jednání. Účastník řízení má právo být po celou dobu řízení ve
styku s Úřadem Vysokého komisaře a s právnickými osobami, které se zabývají
ochranou jeho zájmů.
Blansko, podzim 2003
JUDr. Marta Šosová, OCH Blansko
/neprošlo jazykovou ani redakční úpravou/
68

Právní minimum

Transkript

Podobné dokumenty

klaster

STAŇTE SE DOBROVOLNÍKEM V AFRICE!!!

CAFIN startuje svoji činnost

Smlouva o poskytnutí ubytování za účelem rekreace Chata Andělka