Celý článek si můžete přečíst zde.

Komentáře

Transkript

Celý článek si můžete přečíst zde.
věda géniové současnosti
Edisonové
21. století
Kateřina Vašků
Za jedním z nejmocnějších
vynálezů dnešního světa –
webu – stojí britský fyzik
Timothy John Berners-Lee
Jména jako Galileo Galilei nebo Thomas Edison zná snad každý, kdo prošel
povinnou školní docházkou. Zkusme se ale nyní přenést do školních lavic
a navštívit hodinu historie v roce 2050. Dokázali bychom jmenovat řekněme
pět největších géniů počátku 21. století?
10
8/2013
100+1 zahraniční zajímavost
Heslo „Chceme jednu síť, volnou
a otevřenou pro všechny“ razí otec
webu dodnes, ačkoliv se již u jeho vynálezu během krátké existence objevila
zení jeho přístupnosti. „Lidé se obávají,
že kontrola ze strany firem nebo vlád se
může rozšířit. Je ale důležité zachovat
web svobodný, volný a otevřený,“ říká
Vynálezce webu si svůj
objev nenechal patentovat –
věnoval jej celému lidstvu
řada dětských nemocí. Tou nejvýznamnější je zřejmě snaha o monopolizaci
webu velkými firmami a možné ome-
k tomu Berners-Lee. „Hrdina digitální
doby“ to zřejmě myslí opravdu vážně,
o čemž svědčí i fakt, že si svůj vynález
FOTO Wikipedie, Shutterstock
P
okud bychom měli označit
jediný vynález, který zcela
zásadně ovlivňuje současný svět,
bezpochyby by to byl web. Je přitom až
neuvěřitelné, že tento všemocný nástroj
funguje v komerčním provozu pouze
asi dvacet let. Za spuštěním tří velkých
dvojitých véček, tedy World Wide
Webu, stojí britský nukleární fyzik
a vynálezce Timothy John Berners-Lee
(1955). Nástroj původně koncipoval
jako dorozumívací prostředek pro vědce
z CERNu (Evropské organizace pro jaderný výzkum) v Ženevě a pro celý svět
pak brány webu otevřel v roce 1991.
géniové současnosti věda
nenechal patentovat a nikdy jej nebral
jako geniální komerční tah, ale jako nástroj rozšiřování svobody a dar lidstvu,
který nebude nikomu odepřen.
Nejchytřejší
na Zemi
Terrence Tao
IQ 230
Od 24 let je profesorem matematiky
na Kalifornské
univerzitě
Otec DNA
O tom, že ani genialita a morální
zásady nemusí jít vždy ruku v ruce,
svědčí osobnost amerického
molekulárního biologa, zoologa
a genetika Jamese Watsona
(1928). V roce 2007 tento
téměř osmdesátiletý držitel
Nobelovy ceny za medicínu
prohlásil o černoších: „Všechen
náš politický postup je založen na
faktu, že jejich inteligence je stejná
jako u nás, zatímco veškeré testování říká:
ne tak docela.“ Odezva ochránců lidských
práv na sebe nenechala dlouho čekat
a Watson se musel na nějakou dobu i přes
hluboké omluvy stáhnout z očí veřejnosti.
Přitom stojí společně se svým kolegou
Francisem Crickem (1916–2004) za
jedním z největších objevů minulého
století – struktury DNA.
Christopher Hirata
IQ 225
Americký astrofyzik, zázračné dítě Kim Ung-jong
IQ 210
Korejský inženýr,
zázračné dítě, jako
teenager pracoval
pro NASA
Světoznámý kvantový fyzik
Stephen Hawking nepostrádá
smysl pro humor – objevil se
například v jednom z dílů seriálu
Teorie velkého třesku
ních dvou desetiletí, kdy se do popředí
dostaly obory jako genové inženýrství,
evoluční nebo potravinářská genetika.
Díky nim jsme schopni nahlédnout nejen do dávné lidské minulosti, ale také
do budoucnosti, kterou tak můžeme do
jisté míry ovlivňovat.
Muž, který přemohl smrt
Objev struktury
DNA Jamesem Watsonem
dal vzniknout například
genetickému inženýrství, jež
umožňuje zavádět do organismu
cizí geny
„Dvoušrobovice“ popsaná v roce
1953 zcela zásadně změnila tehdejší
chápání významu genetiky. Praktické
ovoce tohoto geniálního objevu nicméně sklízíme zejména v průběhu posled-
Vědeckou celebritu číslo jedna najdeme
v osobě Stephena Hawkinga (1942).
Tohoto teoretického fyzika z Velké
Británie si pro jeho výrazný hendikep
zapamatuje snad každý. Legendárním
se však stal nejen kvůli zevnějšku: na
poli kvantové fyziky se pohybuje
jako nikdo jiný a svoje poznatky
dokáže dokonale zjednodušit tak,
aby je pochopil i běžný smrtelník.
Za jeho současným úspěchem se
navíc skrývá pohnutý příběh plný
odvahy a vnitřní síly. V pouhých
21 letech mu byla diagnostikována
tzv. amyotrofická laterální skleróza
(ALS), která postihuje motorické funkce. Lékaři mu tehdy nedávali více než
tři roky života. Muž s IQ 160 však nad
zákeřnou nemocí vítězí již desítky let.
Přestože jej choroba už stačila zcela paralyzovat, nadále šíří své geniální myšlenky
s pomocí hlasového syntezátoru.
K jednomu z jeho základních
přínosů vědě patří nový pohled na
teorie černých děr nebo domněnka, že
Rick Rosner IQ 192
Televizní scénárista, dříve číšník
a striptér
Garry Kasparov
IQ 190
Šachista a politický
aktivista
James Woods IQ 180
Herec, držitel tří
cen Emmy
Judit Polgárová
IQ 170
Maďarská šachistka,
v patnácti letech se
stala mistryní světa
Sir Andrew Wiles
IQ 170
V roce 1994 vyřešil
Velkou Fermatovu
větu, pravděpodobně nejsložitější matematický problém
té doby
Paul Allen
IQ 170
Podnikatel, spoluzakladatel společnosti Microsoft,
jeden z nejbohatších lidí světa
Stephen Hawking
IQ 160
Teoretický fyzik
a popularizátor
vědy
8/2013
100+1 zahraniční zajímavost
11
věda géniové současnosti
Podle
vynálezce
Raymonda
Kurzweila nastane již
v horizontu třiceti let doba, kdy
nás mnohonásobně předčí umělá
inteligence
vesmír nemá v pomyslném čase okraj
ani hranice. O své poznatky se populárně-naučnou formou dělí s veřejností
ve svých knihách, které se již tradičně
stávají světovými bestsellery.
víte, že? Vynálezy na běžícím pásu
Jedním z nejplodnějších praktických
vynálezců současnosti je Japonec
Šunpej Jamazaki (1942). Dosud se
může pochlubit 3 106 patenty. Inteligencí proti politice
Že věda nejsou pouhé rovnice a výpočty a vědci nemusí zůstávat odtrženi od
aktuálního politického dění, dokazuje
Noam Chomsky (1928). Tento filozof,
lingvistický génius, politický aktivista
a „nejvlivnější globální intelektuál“
současnosti se stal doslova ikonou
provokativního myšlení. Dosud napsal
na sto knih, jimiž významně posunul
vnímání současného světa především na
12
8/2013
100+1 zahraniční zajímavost
poli jazykovědy, filozofie, ale i politologie a masmédií. K jeho velkým
objevům patří například fakt, že
existuje vrozená gramatická šablona,
do níž zapadne každý světový jazyk.
Jeho díla z analytické filozofie mají
zase významný přesah do matematiky,
počítačových věd nebo psychologie.
Krátce řečeno, Chomsky je humanitně orientovaný „enfant terrible“
(doslova „hrozné dítě“, tedy symbolický
prostořeký potomek, který nevhodnými, ale trefnými otázkami ztrapňuje
rodinu). Není jen vědcem, ale také
politickým levicovým aktivistou, jenž
patřil v minulosti k nejhlasitějším
kritikům války ve Vietnamu.
Současný profesor lingvistiky na
Massachusettském technickém
institutu (MIT) ovšem kritikou
americké politiky nešetří ani
dnes. Muž nazývaný též jako
„svědomí amerického národa“
tak například v knize s výmluvným názvem Zničí Amerika sama
sebe? odsuzuje především nerespektování demokratických principů
a lidských práv v USA.
křivka jejich výkonu tudíž velmi strmě
stoupá). Podle Kurzweila se tak již
kolem roku 2025 dočkáme první
počítačové simulace lidského mozku.
Do roku 2030 pak mají počítače dosáhnout úrovně lidské inteligence a po roce
2045 inteligence, jež tu naši přesáhne
hned miliardkrát. Tehdy bude podle
něj možné lidské vědomí „nahrát“ do
počítače a člověk tak dosáhne nesmrtelnosti. Jeho kontroverzní teorie se často
dostávají pod palbu kritiky, ovšem sám
Kurzweil má v tomto směru jasno: „Myslet exponenciálně je těžší a těžší, čím dále
do budoucnosti přemýšlíte. Ty důsledky se
lidem těžko přijímají.“
Výčet současných geniálních mozků
je pochopitelně mnohem širší a zasahuje
do řady dalších oblastí. Nelze nezmínit
například vynálezce laseru a nositele Nobelovy ceny za fyziku Charlese Townese
(1915), popularizátora evoluční biologie
a sociobiologie Richarda Dawkinse
(1941) nebo kosmologa, teoretického
fyzika a tvůrce „teorie inflace“ vypovídající o raném vývoji vesmíru Alana
Gutha (1947).
Nesmrtelnost na dosah
Živoucím důkazem, že se renesanční
osobnosti rodí i dnes, je americký
vynálezce, vizionář a futurista, populární spisovatel a v neposlední řadě také
technický ředitel společnosti Google
Raymond Kurzweil (1948). Jméno
tohoto „právoplatného Edisonova
nástupce“ zní možná některým milovníkům hudby povědomě – a není divu.
Kurzweil je vynálezcem dnes velmi
rozšířených kláves schopných interpretovat klavír a další nástroje, které nesou
jeho jméno.
Jeho hlavní zájem se
ovšem týká kybernetické oblasti, respektive
singularity. Tímto
pojmem označil
dobu, kdy počítačová superinteligence
násobně předčí
inteligenci lidskou.
Vývoj počítačových
technologií, který
Kurzweil již čtyřicet let
bedlivě sleduje a analyzuje,
uhání vpřed exponenciálním
tempem (výkon počítačů neroste
postupně, ale zdvojnásobuje se zhruba
každých osmnáct měsíců, a pomyslná
„Nejvlivnější
globální
intelektuál
současnosti“ Noam
Chomsky je geniálním
lingvistou, ale též filozofem
a politickým aktivistou

Podobné dokumenty

Konsorcium Elsevier Science

Konsorcium Elsevier Science • úplný křížový přístup • základ odběr tištěné verze, „platform fee“, e-fee, • ~ 800 titulů, price cap 7,5% • STK 9 + Suweco >30 účastníků

Více

6.1. Slavnost Zjevení Páně

6.1. Slavnost Zjevení Páně Dítěte své bohatství a pak teprve najdou a poznají. Velký Boží dar, který v sobě nese smíření rozporů, ten se tu v jeslích nejen zjevuje, ale také skrývá z důvodů podobných těm v pohádkách, kdy pri...

Více

Zpravodaj listopad 2015

Zpravodaj listopad 2015 říjen, byl vyhlášen Památným dnem sokolstva. Připomínáme si tak tragické události. Při tzv. „sokolské akci“ s názvem Akce Sokol – v noci ze 7. na 8. října 1941 – gestapo zatklo, takřka naráz, všech...

Více

Karel Makoň - Komentář ke knize Lewis Thomas: Buňka, medúza a já

Karel Makoň - Komentář ke knize Lewis Thomas: Buňka, medúza a já zázračných znacích symbiozy tato nejistota vystupuje významně do popředí. Jakou jistotu má pampeliška, vypouštějící svá seménka na padácích do větru, že se ujme z tisíce jedno nebo více? Autor navr...

Více

BARTOŠ, A. (2014). Karel a Eliška Kurzweilovi

BARTOŠ, A. (2014). Karel a Eliška Kurzweilovi spekulovat. Kupříkladu matematika zpravidla podobné problémy netíží – jeho výsledky jsou objektivní a dají se vysvětlit pomocí racionálních postupů. Nikdo později nemůže zpochybnit správnost výsled...

Více