58. ročník EAA AirVenture Oshkosh 2010

Letecké výstavy
58. ročník EAA AirVenture Osh
Jan Fridrich
Každý
rok se poslední týden v červenci změní Wittmanovo regionální letiště
poblíž města Oshkosh ležícího ve státě
Wisconsin přibližně 300 km severně od
Chicaga na hlavní město všech aviatiků.
Začátek letošní Oshkoshe byl provázen
obrovskými problémy - téměř celý měsíc
před výstavou pršelo a tak byla většina
letiště silně rozmoklá nebo pod vodou
a mnoho letadel a hlavně návštěvníků, kteří přijeli stanovat, nebo bydlet v obytných
domech bylo nuceno vyhledat náhradní
místa. Někteří dokonce letošní Oshkosh
přejmenovali na Sploshkosh (něco jako
spláchnutá Oshkosh).
Ale nakonec díky nedělnímu slunci,
které plochu alespoň částečně vysušilo
a hlavně díky obrovskému úsilí pořadatelů,
vše začalo jak mělo a tak se od pondělí 26.
července do neděle 1. srpna konal již 58.
ročník AirVenture Oshkosh 2010.
Stejně jako loni, ani letos neměla na
výstavě Česká republika svůj stánek. Je
to dáno tím, že MPO ani letos nezařadilo
tuto nejvýznamnější leteckou výstavu do
seznamu podporovaných akcí a nám se
toto rozhodnutí, ani přes veškerou snahu
nepodařilo zvrátit. Myslím si, že je to
obrovská chyba – nejen z pohledu českého
leteckého průmyslu, ale i z pohledu České
republiky – vždyť možnost propagovat Českou republiku na akci, na kterou pravidelně
přijde více než půl milionu návštěvníků by
neměla zůstávat bez povšimnutí…
AirVenture Oshkosh je svého druhu
největší akce na světě. Spektrum letadel
a leteckých aktivit, které je zde možné za
týden uvidět je tak široké, že se dá popsat
jen velmi obtížně. Fenomén Oshkosh –
neboli jak domorodci říkají „Áškaš“, se prostě musí zažít na vlastní kůži. Oficiální web
výstavy se spoustou informací v angličtině
naleznete na www.airventure.org.
O tom za kolik se dá dostat do Oshkoshe,
jsem psal v loňském článku, letos se
18
Pilot
LAA ČR
8/10
bohužel krize a vulkanický popel projevily
i na ceně letenky - letos byla téměř o třetinu dražší než loni. Naštěstí všechny ostatní
ceny (auto, ubytování, jídlo) zůstaly téměř
stejné, přesto bohužel musím konstatovat,
že pod 40 000 Kč týdenní pobyt v Oshkoshi
pravděpodobně nepořídíte.
Letošní vstupné opět oproti loňsku lehce zdražilo – jednodenní vstupenka stála
člena EAA 25 USD, týdenní 110 USD,
nečlen zaplatil 37 USD. Členství v EAA
stojí 40 USD, takže při týdenním pobytu
se rozhodně vyplatí. Na výstavě si určitě
najde každý návštěvník oblast, která ho
zajímá – podle mne jsou k návštěvě potřeba nejméně tři dny. Nejlepší letecký den byl
letos v pátek. Neděle je z pohledu atrakcí
téměř bezpředmětná, všichni již čekají na
konec – na výstavě je však méně lidí a lépe
se fotografuje.
Letošní AirVenture 2010 přilákala do
Oshkoshe opět diváky a vystavovatele
z celého světa. Přes problémy s počasím
jsou podle pořadatelů statistiky návštěvnosti podobné, jako loni. Pro představu
uvádím některá oficiální statistická data,
která více přibližují rozsah celé akce, která
se jen velmi obtížně popisuje:
Na všechna letiště v okolí Oshkoshe
přiletělo více než 10 000 letadel, bylo
vystaveno celkem 2 380 letadel – o 272
méně než loni, z toho 1 106 homebuildů,
635 historických letadel, 374 historických
vojenských letadel (warbirdů), 115 ultralightů (pozor! - jiné než jsou naše 450kg
SLZ), 120 vodních letadel a 30 vrtulníků.
Výstavy se zúčastnilo 777 vystavovatelů,
což je o 27 více než loni.
V přilehlých kempinkových oblastech
stanovalo více než 36 000 návštěvníků – to
je o 5 000 méně než loni.
Ve stanu mezinárodních návštěvníků se
celkem zaregistrovalo 2 167 návštěvníků
ze 66 zemí.
Výstavu navštívilo celkem 535 000 návštěvníků, což je o 8% méně než loni.
V Oshkoshi bylo letos akreditováno 979
novinářů z pěti kontinentů.
Světový seminář EAA elektrických
letadel
Jedním z hlavních témat letošního
Oshkoshe byla i problematika budoucnosti
elektrického létání. V pátek 30. července proběhl Světový seminář elektrických
letadel na kterém vystoupil mimo jiné
i Bertrand Piccard (který stojí za projektem
SolarImpulse) a Burt Rutan.
Jak je vidět na fotografii dole, pořadatelé připravili obrovský hangár, protože zájem
předčil možnosti původního sálu. Podle
mého odhadu se sympozia zúčastnilo cca
300 účastníků.
V celodenním programu vystoupili mimo jiné:
Randy Babbit - Administrátor FAA, který
mimo jiné vyjádřil vývoji elektrických letadel podporu a podpořil i LSA.
Pro mne osobně však bylo nezapomenutelné vystoupení Burta Rutana, který
Celkový pohled na seminář elektrických letadel
Letecké výstavy
Piccarda a Andre Borschberga, kteří představili projekt Solar Impulse.
I další přednášky byly zajímavé - většinu z nich mám zaznamenaných, ale jejich
rozsah překračuje rámec této reportáže.
Bohužel v hangáru byla díky klimatizaci
taková zima, že jsem se nachladil, což mi
ubralo dost sil do dalších dnů, které jsem
vyloženě přežíval. I proto je zpravodajství
ze soboty a neděle na internetu poměrně
stručné...
Panoramatický pohled na LSA Mall
kosh 2010
předložil svou vizi elektroletů - chtěl by
vidět letět v Oshkoshi akrobatický elektrolet, který poletí kolmo dolů a kousek nad
zemí zastaví... Podle něj je to jednoduché
- RC modeláři to již umějí.
Jednání týkající se problematiky LSA
Tato jednání byla jedním z hlavních
důvodů, proč jsem letos do Oshkoshe jel.
Schůzoval jsem celkem tři dny – zúčastnil
jsem se jednání výkonné rady LAMA, SLSA
poradního orgánu EAA, promluvil jsem na
tiskové konferenci LAMA a seznámil přítomné novináře se situací v Evropě, zúčastnil
jsem se zasedání výkonného výboru komise ASTM F37 jejímž jsem členem atd.
Ve středu večer byla tzv. večeře konstruktérů, která slouží k navazování kontaktů. Musím říci, že se mi tentokrát návštěva
vyplatila, protože jsem měl možnost téměř
dvě hodiny volně diskutovat s bývalým
vedoucím Direktorátu malých letadel FAA
Mikem Gallagherem a získal jsem od něj
spoustu zajímavých informací.
Burt Rutan při přednášce
Již úvod jeho přednášky naznačil, že
rozhodně nebude nudná: jen co se dostal
k mikrofonu, zeptal se publika: „kdo z Vás
je nezaměstnaný? - já potřebuji přibrat do
týmu asi 15 až 20 lidí a myslím si, že ten
kdo postavil letadlo má kvalifikaci, kterou
potřebujeme. Kdo má zájem tak tam v rohu
jsou moji lidé, kteří si na Vás vezmou kontakty...“ Mluvil k věci, velmi vtipně - prostě
pán který ví, že umí a nemusí nikomu nic
dokazovat. Osobně musím říct, že takovou
přednášku jsem zatím nezažil a přestože
nesbírám podpisy, tak jsem se po skončení
přednášky poslušně zařadil do dlouhé řady
a podpis a foto jsem nakonec získal.
Po přednášce Burta Rutana následovalo neméně zajímavé vystoupení Bertranda
Bertrand Piccard a Andre Borschberg
Dan Johnson – president LAMA
a Jan Fridrich na tiskové konferenci LAMA
Viditelným rozdílem, na nějž v Evropě
bohužel nejsme zvyklí, byla aktivní účast
FAA na těchto jednáních. Přestože FAA
byla viditelná i na AERO Friedrichshfen, po
zástupcích EASA byste na AirVenture pátrali marně. Asi mají strach, že by zjistili, že
spoustu věcí lze dělat mnohem jednodušeji
a efektivněji…
Dojem z jednání jsem měl následující
– vedení FAA má zájem na tom, aby
základní kámen LSA, kterým je samocertifikace, v nějaké formě pokračoval. Nicméně očekávají, že průmysl se v této oblasti
ujme jakési formy regulace, která zajistí,
že systém bude fungovat pokud možno
bez zásahů FAA. Zástupci FAA několikrát
veřejně prohlásili: „Přece nechcete (míněno zástupci průmyslu), abychom změnili
pravidla LSA a regulovali Vás sami?! Tak
něco dělejte!“ Tím děláním se myslí audity, které si bude provádět průmysl sám
(např. LAMA audit, vzdělávání výrobců
ve znalostech FAA pravidel atd.). Jisté je
Letošní Oshkosh byl ve znamení
oslavy dvou 75letých výročí:
Oslava 75. výročí prvního letu B-17,
který se uskutečnil 28. července 1935.
Dnes je na světě asi 12 letuschopných
B-17 z nichž 3 byly letos v Oshkoshi.
Letos jsem měl výjimečné štěstí a v jedné
z nich - B-17 Aluminium Overcast, kterou
provozuje EAA, jsem se krátce svezl.
O tomto zážitku připravuji článek do jiného časopisu.
B-17 Aluminium Overcast
Oslava 75. výročí prvního letu DC-3,
která letěla poprvé 17. prosince 1935. Bylo
vyrobeno více než 14 000 DC-3, z nichž je
dnes v USA méně než 100 letuschopných.
Letos se očekávalo, že bude na výstavě
nejméně 25 DC-3, ale podle jiných zdrojů
byla potvrzena účast až 53 DC-3!
Tady se ale potvrdilo, že když ptáčka lapají, hezky mu zpívají - já osobně
jsem viděl jen asi 6 DC-3, ale je pravda,
že průletu, kdy jich letělo 21, jsem se
nemohl zúčastnit, protože jsem zrovna
schůzoval.
Zlé jazyky tvrdily, že došlo k nějakému
nedorozumění mezi organizátory a vlastníky DC-3, takže jich v Oshkoshi bylo
nakonec mnohem méně.
Tato smějící se DC-3 je pravidelným
účastníkem
však, že následkem loňského FAA auditu
firem budou návštěvy FAA u jednotlivých
výrobců – myslím, že na tuto oblast se naši
výrobci musí dobře připravit. O podrobnostech budu výrobce informovat samostatně.
Nicméně FAA uvažuje, že by principy
LSA rozšířila i do vyšší kategorie FAR 23
pro čtyřmístná letadla.
Pilot
LAA ČR
8/10
19
Letecké výstavy
Česká účast
Snad již doznívající světová ekonomická krize měla bohužel vliv
i na oblast malých letadel - mohu to porovnat podle počtu českých
vystavovatelů - loni jich bylo 7. Letos jsem v oficiálním seznamu
vystavovatelů našel jen 3 zástupce prodejců českých letadel.
Ve skutečnosti jsem ale nalezl na výstavě více českých letadel
a výrobků...
Sportair USA je tradičním zástupcem výrobků TL-Ultralight. Letos
vystavoval Siriuse, Sting bohužel kvůli počasí nedorazil.
Piper vystavoval PiperSport, který vyrábí Czech Sport Aircraft, ale
z výrobní české firmy zde nebyl nikdo.
O PiperSport však byl veliký zájem a i poslední čísla registrací ukazují, že momentálně je z českých letadel PiperSport nejprodávanější.
Evektor Aerotechnik vystavoval novinku – Sportstara poháněného
Rotaxem 914. Mimo zástavby motoru měl tento letoun také inovovaný
interiér – podobný tomu z Friedrichshafenu. Stánek Evektor-Aerotechniku
byl jediný, který byl obsluhován přímo českým výrobcem.
Dalším českým letadlem byl S-wing, který stál na stánku Thunderbird
USA v Ultralehké aréně.
Staronový zástupce viděl perspektivy budoucích prodejů
optimisticky.
Letošním přírůstkem do stáje Sportair USA je Savage i-Cub, který
vyrábí Zlin Aviation.
Protože znám staré zástupce, kteří přešli pod zástupce nového,
dal jsem s nimi řeč a zjistil následující: i-Cub se Savage jmenuje podle toho, že přední palubní desce vévodí obrovský i-Pod a v zadním
pilotním prostoru je i-phone s patřičným software pro zobrazování
letových informací.
A protože jsou Američané trochu blázni do všeho, co začíná na
i-něco, tento chytrý marketingový trik se projevil tím, že zatím měli
spoustu zájemců a doufejme, že to vyústí i do více objednávek a tím
pádem budou v Napajedlích, kde italsko-česká firma Zlin Aviation
sídlí, spokojení, protože budou mít víc práce. Osobně si však nejsem
jistý, zda upevnění předního i-podu splňuje požadavky předpisu
z hlediska upevnění k palubní desce.
Změna dealerství, měla i pozitivní vliv – na stánku SportairUSA
díky tomu zavlála jediná (!!!) česká vlajka na stáncích výrobců letadel.
Na stánku Sportair USA
představil Woodcomp
novou třílistou hydraulicky
stavitelnou vrtuli KW-10 pro
letadla kategorie Experimental.
Dole panoramatický pohled
na UL Arenu:
20
Pilot
LAA ČR
8/10
Letecké výstavy
Německý větroň Salto s motorem TJ-100
Rozdvojená výstupní tryska na větroni TST 14J
Firma Desert Aerospace LLC prezentovala proudové motory TJ-100 z PBS
Velká Bíteš a předváděla zástavbu na větroni Test TST 14J. Zajímavostí byla
rozdvojená výstupní tryska, která usměrňuje proud horkých spalin tak, aby
minul kýlovou plochu.
Mimoto jsem motory z Velké Bíteše nalezl i na dalších dvou letadlech:
– na Sonexu (který kvůli překlápění na příď musel přidělat příďové kolečko)
- TJ-100, který váží 20,6 kg a má tah 1100 N poháněl i německý větroň Salto, jehož
akrobacie byla velmi působivá.
Sonex JSX-1 s motorem TJ-100
Větroň Test TST 14J
Tradičně se zúčastnili i Avia Propeller
a GE Aviation (dříve Walter)
Již tradičně se představilo na zemi i za
letu množství L-39, které jsou v USA velmi
oblíbené.
Netradičně vyřešila svoji účast firma
Gobosh Aviation, která je zástupcem českého VL-3 a polského AT-3. Usoudila, že
poplatky za vystavování jsou příliš veliké
a tak sezvala potenciální zákazníky a létala s nimi předváděcí lety z vedlejší dráhy
v Oshkoshi. Takto elegantně byla i nebyla
v Oshkoshi. Možná by to mohlo být inspirací pro jiné české firmy…
LSA Mall
Jednou z oblastí, která mne velmi zajímá je problematika LSA. V Oshkoshi, stejně jako na Sun n´ Fun organizuje LAMA
(organizace výrobců lehkých letadel) tzv.
LSA MALL - což je oblast, kde je koncentrována většina dostupných LSA na jednom
místě. Mnozí výrobci mají své hlavní stánky
na jiných místech, takže využívají možnost
prezentovat svá letadla dvakrát.
Letos se v rámci LSA MALL prezentovala 4 česká LSA -Sportstar, PiperSport,
Savage (který se po novu jmenuje iCub)
a Sirius.
Letos mne v oblasti UL-Areny zaujal i tento
letounek Falcon kachní koncepce. Majitel jej
nabízel k prodeji za 7 500 USD.
Ultralehká Aréna
Zvláštností Oshkoshe je Ultralehká Aréna,
která je z hlavní oblasti výstavy vzdálena
minimálně půl hodiny chůze. Dá se využit
žlutého a modrého vláčku, na který se
musí v půlce přesednout. UL arena má
atmosféru typickou pro naše slety a výstavy - je to dáno tím, že z travnaté plochy se
mohou létat okruhy, což s LSA na hlavním
výstavišti nelze.
Seznámil jsem se
s Presidentem americké asocioce PPG Jeffem Goinem a vyslechl
jsem si jeho dvouhodinovou (!!) přednášku, ve
které zájemcům představil, co to je létat na PPG. Jeff Goin
Opět musím konstatovat, že se mi přednáška velmi líbila a Jeff ve
mně vzbudil myšlenku, proč něco takového
nejde i u nás (teď mám na mysli na akcích
typu Friedrichshafen, AeroExpo atd..).
Na webu LAA naleznete více fotografií,
které se do tohoto článku nevešly viz.
http://www.laa.cz/index.
php?Action=View&ARTICLE_ID=1841
Dokončení v příštím čísle
Pilot
LAA ČR
8/10
21
Letecké výstavy
Dokončení
Vzhledem
k tomu, že jsem ve svých
minulých článcích z Oshkoshe 2007, 2008,
2009 a Sebringu 2008 a 2010 podrobně
popsal téměř všechny současné LSA typy,
zaměřím se v tomto článku pouze na novinky a letadla, která mne zaujala.
Popravdě řečeno úplných novinek bylo
poskrovnu – většinou šlo jen o zlepšení
stávajících typů.
Pro mne novinkou bylo zařazení v česku vyrobené E-VIVA do rodiny čínských
elektroletů firmy Yuneec. E-VIVA se přiřadila k jednomístnému e-Spyderu, který byl
představen již na AERO Friedrichshafen
a dvoumístnému LSA elektroletu E340,
který zde byl představen již loni.
Čínská firma Yuneec International je
výrobcem pohonných elektromotorů a regulačních systémů a proto je logické, že k nim
postavila i elektrolety. Dodává i pohonné
systémy pro PPG pod názvem E-PAC.
Pokud je Vám letadlo na obrázku povědomé, nepletete se, jde o v česku vyrobené
letadlo Viva, jehož projekt prodala firma
Composite Airplanes do Číny. Na obrázku
v čínském prospektu je VIVA s českou
imatrikulací OK-LUL 20…
Pohonnou jednotku E-VIVA tvoří střídavý motor Power Drive o výkonu 54 k
a hmotnosti 17 kg. Výrobce předpokládá,
že Li-Pol baterie mohou zajistit dobu letu
kolem 1,5 až 2 hodin. Doba nabíjení je 3
až 4 hodiny.
Dvoumístné celokompozitové letadlo
má rozpětí 17 m , délku 6,9 m, prázdnou
hmotnost bez baterií 228 kg, s bateriemi
255 kg. Maximální vzletová hmotnost je
470 kg.
Více informací lze nalézt na stránkách
výrobce www.yuneec.com
18
Pilot
LAA ČR
9/10
Zajímavosti z Oshkoshe
Jan Fridrich
Na tiskové konferenci Flight Designu (který stále používá české podvozkové nohy
vyrobené Comletem), jsem se mimo jiné
dozvěděl, že mají nové CTLS na plovácích v závěrečné fázi zkoušek a že se trh
vzpamatovává - zajímavé bylo, že zástupci
Fligh Designu informovali, že v Evropě
letos prodali již víc letadel s EASA Permit
to Fly než ultralehkých verzí.
Mimo jiné však také řekli, že mají na
stánku nový simulátor, který chtějí použí-
vat ve svých pilotních centrech, ale že zatím
se podařilo na dráhu přistát jen technickému
řediteli Oliveru Reinhardtovi. Protože mne
simulátory zajímají, šel jsem si to zkusit.
Simulátor funguje tak, že pohybem řídicí
páky naklápíte sedačku, na níž sedíte a která je dovážena závažími. Je to zajímavý
koncept, ale výstavní kus se musí doladit.
Musím se pochlubit, že jsem také přistál
na dráhu, ale nadřel jsem se jako kůň
- pot ze mne jen crčel. Paradoxně nikoliv
proto, že bych měl problém letět, ale proto,
že jsem zapomněl simulátoru říct, kde je
rovnovážná poloha vodorovného letu a tím
pádem jsem musel celou dobu letu hrozně
tlačit na knipl - hrůza.
Letecké výstavy
Nicméně koncept simulátoru založeného
jen na principu mechanického přenosu síly,
bez hydrauliky, mne velmi zaujal, cena už
nikoliv – Dream Flyer Motion Simulator se
nabízel za zvýhodněnou cenu 4995 USD.
Již loni mne zaujal letounek Back Yard
Flyer UL, letos jsem měl možnost si
tuto jednoduchou konstrukci prohlédnout
důkladněji na zemi. Firma Valley Engineering LLC jej nabízí jako ultralight podle FAR
103, nebo jako experimental
ve verzi High Performer (UL je
zvětšen asi o 1/3). Více info na
www.valleyengineeringllc.com
UL verze je poháněna 40k
motorem Big Twin, má rozpětí
7,92 m, délku 5,33 m a výšku 1,88 m. Prázdná hmotnost 115 kg, cestovní rychlost
96,5 km/h. Letounek je zajímavý otočným křídlem, které
umožňuje uskladnění do dodávaného přívěsného vozíku.
Z oblasti motorových závěsných kluzáků
mne zaujalo křídlo vyráběné firmou Air Creation s názvem BioniX určené pro podvozky Tanarg. Jméno BioniX vychází z inspirace konstruktérů deformací křídel ptáků
a jejího přenosu do konstrukce křídla.
EAA Muzeum
Součástí areálu je rozsáhlé muzeum, které rozhodně stojí za návštěvu.
Najdete v něm spoustu
letadel a dokumentů z historie EAA. V průběhu výstavy se zde koná
i spousta zajímavých přednášek. Pokud do
muzea zavítáte, musíte počítat s tím, že
zde strávíte minimálně půl dne. Vstupné je
součástí vstupenky na AirVenture.
V budově muzea je i sídlo EAA
BioniX na tříkolce Tanarg
Na výstavě bylo letos i několik projektů
létajících aut. Mimo notoricky známé
Terrafugie, která získala výjimku z hmotnosti a může použít limit 650 kg pro
vodní LSA, jsem na výstavišti objevil
i „motocyklový“ projekt CaraVellair, který je založen na motocyklu Kawasaki
o výkonu 150 k. Předpokládaná cena
stavebnice je 50 000 USD.
Airshow
Každodenní letecké dny začínaly vždy
v 15:30 a postupně se zlepšovaly s tím, že
nejlepší letecký den bývá obvykle v pátek
a v sobotu.
Valná většina vystupujících je na
Oshkoshi stále stejná, a jejich vystoupení
jsem již popsal v minulosti, nebudu se
proto opakovat.
Na letošních leteckých dnech bylo nejvíce vidět, že je stále krize – vystupujících
bylo podstatně méně. Zejména to bylo
poznat v historických letadlech. Nicméně
pořád platí, že vidět ve vzduchu současně
několik Mustangů, Jaka, A-26 Intruder atd.
a to je zážitek, který se v Evropě moc často
nepoštěstí. Způsob jakým s nimi jejich piloti
létají, ukazuje jak moc si to „užívají“. Jeden
pilot Mustangu letos létal poměrně odvážnou akrobacii – nejvíc na mne zapůsobil
let na zádech v cca 20-ti metrech přes
celé letiště zakončený několika stoupavými
výkruty, vše podbarvené nádherným zvukem Rolls Royce Merlinu – rozhodně svého
Mustanga nešetřil a zatím jsem nikdy nic
podobného neviděl, bohužel jsem stál moc
daleko, takže jsem nic nevyfotografoval.
Tradičně simulovaný útok na letiště podporovaný mohutnými pyrotechnickými efekty,
který byl v minulosti největším zážitkem mě
letos připadal poněkud nevýrazný.
Na webu LAA naleznete více fotografií,
které se do tohoto článku nevešly viz.
http://www.laa.cz/index.
php?Action=View&ARTICLE_ID=1841
Zážitků a informací z Oshkoshe mám
mnohem více, než se vešlo do tohoto
článku, proto je možné, že se k některým
zajímavým letadlům vrátím v některém
z příštích Pilotů.
V závěru bych chtěl poděkovat všem
těm, kteří se doposud cca 1000 krát podívali na mé zpravodajství na internetu,
motivovalo mne to k tomu, abych nepřestal.
V neposlední řadě bych chtěl poděkovat
LAA ČR a LAMA, že mi cestu umožnily. n
Japonské Zero se hned tak nevidí
CaraVellair
Pilot
LAA ČR
9/10
19