zobrazit na celou obrazovku

Transkript

zobrazit na celou obrazovku
7(172352-(.7-(632/8),1$1&29È1(95236.é062&,È/1Ë0)21'(0(8$67È71Ë052=32ý7(0ý(6.e5(38%/,.<
PRO PLNÝ ŽIVOT 2008
Sborník referátĤ mezinárodní konference vČnované problematice pomoci
sluchovČ postiženým studentĤm v pĜípravČ a vlastním studiu na vysoké škole
FOR THE FULL LIFE 2008
Proceedings of international conference focused on the problem of assistance to
aurally-handicapped students in their preparation and study at universities
OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVċ
OSTRAVA 10.6.2008
Conference organizována v rámci projektu EQUAL "Vývoj a zavedení systému celoživotního
vzdČlávání osob s postižením sluchu, vþ. vzdČlávání zdravých osob, které s handicapovanými
osobami pĜicházejí do kontaktu".
ýíslo projektu EQUAL/2/07;CZ.04.4.09/3.1.00.4/0008
¤ Ostravská univerzita v OstravČ
¤ Editor: Ing. ZdeĖka Telnarová, Ph. D.
ISBN 978 – 80 – 7368 – 437 – 2
Znakový jazyk, tlumoþnictví a vizualizace
na vysokých školách
z pohledu Masarykovy univerzity
Mgr. Pavel Kuþera, Bc. Dana PeĖázová, PhDr. Petr PeĖáz
StĜedisko pro pomoc studentĤm se specifickými nároky Masarykovy univerzity
1. Vznik a vývoj servisních služeb pro sluchovČ postižené na MasarykovČ univerzitČ
StĜedisko pro pomoc studentĤm se specifickými nároky (kratším názvem: stĜedisko Teiresiás) bylo
založeno v roce 2000 pĜi MasarykovČ univerzitČ jako celouniverzitní výukové, poradenské,
technicko-organizaþní a servisní pracovištČ, po dvou letech pilotního provozu na úrovni fakult. Jeho
úkolem je zajišĢovat, aby studijní obory akreditované na MasarykovČ univerzitČ byly pĜístupné také
studentĤm neslyšícím a nedoslýchavým, nevidomým a slabozrakým a studentĤm s pohybovým
handicapem.
V dobČ vzniku stĜediska Teiresiás koncem 90. let byli na MasarykovČ univerzitČ pouze 2 prezenþní
studenti s tČžkým sluchovým postižením a hlavní þást pozornosti se v té dobČ upírala spíše ke
studentĤm se zrakovým handicapem. Vzhledem k nevyváženosti takto zajišĢovaných služeb byl
roku 2003 zahájen pilotní projekt s cílem integrovat do studia neslyšící, který mČl nebývalý ohlas;
po pČti letech provozu už stĜedisko Teiresiás poskytuje služby celkem 76 sluchovČ postiženým
studentĤm. ZamČstnává pĜitom 4 interní a 10 externích tlumoþníkĤ (vþetnČ tlumoþníkĤ sluchovČ
postižených).
2. Legislativní otázky spjaté s tlumoþením
StejnČ jako jiné evropské zemČ pĜistoupila ýeská republika v 90. letech 20. století k revizi politiky,
jež trvala dobrých sto let a na jejímž poþátku stojí známý milánský kongres – v roce 1998 byl pĜijat
zákon 155/1998 Sb., O znakové Ĝeþi. Ten v obecné rovinČ a prostĜednictvím ponČkud nezvyklé
terminologie zakotvuje právo sluchovČ postižených na veĜejné uplatnČní znakového jazyka, vþetnČ
jeho role ve vzdČlání, nikoli však dostateþnČ jasnČ a explicitnČ. § 7, který právo na vzdČlání
„s využitím znakové Ĝeþi“ (nikoli ve znakovém jazyce) pĜiznává, je vzápČtí svou vysvČtlující
poznámkou odkázán na ustanovení školského zákona, tedy mimo rámec vysokých škol, a pouze
§ 8, odst. 3, zavádí vysokým školám povinnost poskytovat bezplatnČ tlumoþnické služby
(vymezující pĜedpis ministerstva školství, na který § 8 odkazuje, ovšem rovnČž nepostihuje vysoké
školství). Aby studenti se smyslovým handicapem mohli za tohoto právního vakua na MU studovat,
vydal rektor SmČrnici o studiu osob se specifickými nároky, která upravuje podmínky pĜijímacích
zkoušek, prĤbČh a ukonþení studia, vþetnČ povinnosti komunikovat s mluvþími znakového jazyka
v tomto jazyce.
Vývoj poþtu sluchovČ postižených studentĤ si vzápČtí ovšem vyžádal další legislativní zákrok.
V akademickém roce 2007/2008 totiž dosáhl poþet tČžce sluchovČ postižených na MU v prĤmČru
0,2 % všech studentĤ, s pestrým rozložením na jednotlivé fakulty: na FakultČ informatiky jde o 1 %,
následuje Pedagogická fakulta s 0,5 % – jde tedy o poþty pĜekraþující frekvenci v bČžné populaci,
což s sebou nese Ĝadu praktických organizaþních nesnází. Vzhledem ke všem skuteþnostem je proto
v souþasné dobČ v projednávání paragrafované znČní nové smČrnice, jež se týká postavení
znakového jazyka ve vztahu k ostatním vyuþovacím jazykĤ a využívání tlumoþníkĤ pĜi studiu na
MU. SmČrnice vymezuje práva a povinnosti uþitele, studenta a tlumoþníka a poþítá s tím, že ve
všech tČchto rolích se mĤže uplatnit jak slyšící, tak sluchovČ postižený. Pokud jde o roli tlumoþníka,
26
zavádí se na MU akademický etický kodex tlumoþníka, který upĜesĖuje a doplĖuje zásady
formulované pro výkon tlumoþnické profese v ĜadČ zemí vþetnČ ýeské republiky.
3. Specifika tlumoþení na MasarykovČ univerzitČ
Hlavním specifikem tlumoþnického servisu na MasarykovČ univerzitČ je to, že není koncipován
jako služba neslyšícímu studentovi (natož pak výluþnČ na žádost neslyšícího studenta), nýbrž jako
prostĜedek zajištČní výuky a chodu školy. Za pĜítomnost tlumoþníka ruþí rektorovi školy stĜedisko
Teiresiás automaticky vždy tam, kde škola sama svým organizaþním opatĜením (vypsáním
pĜednášky, semináĜe, cviþení, exkurze atd.) vytváĜí prostĜedí, v nČmž mají spolu jednat mluvþí
znakového a orálního jazyka. Tam, kde není pĜítomnost tlumoþníka pĜedem automaticky dána,
protože jde o pĜíležitostnou akci, u níž není potĜebnost tlumoþníka pĜedem zĜejmá, mĤže iniciativa
k zajištČní tlumoþníka vzejít právČ tak od slyšícího jako od neslyšícího úþastníka plánované
komunikace.
Dalším specifikem je rozsáhlá výuka pĜímo ve znakovém jazyce (Pedagogická fakulta, Fakulta
informatiky, celouniverzitní jazyková výuka v gesci stĜediska Teiresiás) a individualizovaná výuka
organizaþnČ pĜizpĤsobená pro tlumoþení (na ĜadČ fakult). První typ zajišĢují jak tlumoþníci
s aprobací potĜebnou pro danou výuku, tak rodilí mluvþí s touto aprobací. Individuální výuka se
realizuje v pĜípadech, kdy tempo výkladu nebo technické a organizaþní podmínky (typ místnosti,
soubČh více þinností apod.) brání zajistit standardní tlumoþnický servis pĜímo v bČžné výuce, nebo
kde pĜedbČžné znalosti sluchovČ postiženého jsou vlivem pĜedcházejícího studia nižší, než je
standard, takže se musí pĜipravovat intenzivnČji a v pomalejším tempu. V takových pĜípadech hradí
škola kopii kurzu, jejíž tempo a zpĤsob organizace zajistí pro sluchovČ postiženého potĜebné
podmínky (poþínaje tlumoþením bez informaþních ztrát).
TĜetím dĤležitým specifikem je volba, kterou MU nabízí mezi znakovým jazykem a vizualizací
jiných jazykĤ, nejþastČji þeštiny nebo angliþtiny. KromČ bČžné formy vizualizace, kterou
pĜedstavuje znakování þeštiny nebo vizualizace artikulací tam, zde si z praktických dĤvodĤ tento
zpĤsob komunikace sluchovČ postižený vyžádá, je na MU pĜedevším rozsáhlý dispeþink
zapisovatelský, který funguje nezávisle na tlumoþnickém dispeþinku, ale jehož souþinnost s
tlumoþnickým servisem koordinuje studijní oddČlení stĜediska Teiresiás. SíĢ zapisovatelĤ disponuje
nČkolika notebooky pro každou fakultu a pro její práce si postupnČ ustalují pravidla a metodika
vycházející z rozlišování jednotlivých typĤ zápisu. Rozlišuje se zápis vizualizaþní, registraþní,
obsahový a orientaþní, pĜiþemž první dva typy jsou v širším slova smyslu zpĤsobem vizualizace
orálního textu: vizualizaþní zápis slouží ke sledování mluveného textu online v reálném þase (v
pĜípadČ veĜejné akce pro více osob na plátnČ, jinak na individuálním displeji), registraþní zápis
slouží offline, tedy ke zpČtnému opakovanému prĤchodu vysloveným dokumentem (je
ekvivalentem dikatofonového záznamu).
Samostatnou kapitolou pĜesahující rámec tohoto pĜíspČvku je uplatnČní znakového jazyka pĜi
jazykové výuce. Jenom v hlavních rysech lze naznaþit, že Masarykova univerzita nepĜedpokládá
prosté vypuštČní ústní þásti jazykových zkoušek orálních jazykĤ. Hlavní roli ústních zkoušek je
nutno vidČt v tom, že zkoumají prezentaþní schopnosti studenta ve veĜejné komunikaci a dále jeho
argumentaþní pohotovost v reálném þase. Pokud jde o schopnost veĜejné prezentace, je pĜi
závČreþných zkouškách nahrazována prezentaþním vystoupením ve znakovém jazyce. Pokud jde o
formulaþní a argumentaþní pohotovost v diskusi, je dokládána veĜejným chatem v orálním jazyce.
V bČžné výuce je zpravidla jeden tlumoþník, pokud rozsah akce nepĜesáhne 90 minut (tedy 2
vyuþovací hodiny). U blokové výuky (typicky napĜíklad u kombinované formy studia, se stĜídají 2
tlumoþníci. SamozĜejmostí je pĜítomnost tlumoþníka u zkoušek, konzultací, pedagogických praxí,
27
sportovních kurzĤ atd., opČt primárnČ z iniciativy školy, buć automaticky (kde je potĜeba
tlumoþníka obecnČ pĜedem zĜejmá), nebo na žádost uþitele (kde ji pokládá za vhodnou jednotlivý
pedagog nebo pracovník univerzity), pĜípadnČ z iniciativy studenta.
4. Další aktivity tlumoþníkĤ na MU
Tlumoþníci se spolu se sluchovČ postiženými pedagogy a odbornými pracovníky školy podílejí na
ĜadČ další aktivit:
• terminologická databáze v oblasti matematiky, informatiky, práva a dalších oborĤ (online),
která se stává základem plánovaného tezauru online, vþetnČ transkripce znakĤ (pro
jednoznaþnost a pro oboustranné vyhledávání v elektronickém slovníku) a jejich uplatnČní
v kontextu; v plánu je zapojení této databáze do projektu EuroWordNet
• standardizace terminologie související se samotným provozem vysoké školy a
s jednotlivými vyuþovacími obory, tak aby pĜi stĜídání tlumoþníkĤ nebo studentĤ v týchž
nebo pĜíbuzných pĜedmČtech byla zajištČna konzistence a kontinuita
• další vzdČlávání tlumoþníkĤ v ýZJ – semináĜe a školení smČĜují k profesnímu rĤstu
tlumoþníkĤ MU, ke sjednocení terminologie jednotlivých oborĤ a výmČnČ zkušeností
5. ZávČr
Souþasná situace ukazuje, že je potĜeba se soustĜedit na výchovu vysokoškolsky vzdČlaných
tlumoþníkĤ zamČĜených oborovČ – vyslovenČ zoufalá je situace v oblasti technických vČd,
pĜírodních vČd a informatiky. Masarykova univerzita nabízí sluchovČ postiženým všechny své
obory, ale pĜipravenost uchazeþĤ k jejich studiu je malá a rovnČž stupeĖ rozvoje znakového jazyka
je zatím problematický. Stoleté vyĜazení z úþasti na vzdČlání a uplatnČní ve veĜejném obþanském
životČ má citelný dopad na terminologickou bohatost, stylistickou bohatost a sémantickou
jednoznaþnost. I tam, kde je tlumoþník ochotný se dále vzdČlávat v daném oboru, chybí vČtšinou
slovní zásoba ve znakovém jazyce, protože neexistují mluvþí, kteĜí by v dané odborné oblasti byli
profesnČ þinní a byli garancí pĜirozeného terminologického rozvoje. Možným východiskem
k pĜeklenutí tohoto stadia, pĜipomínajícího þeštinu poþátkem 19. století, je zapojení neslyšících i
slyšících studentĤ jednotlivých oborĤ do programu rozvoje znakového jazyka. Neslyšících jako
budoucích nositelĤ znakové jazykové kultury v tČchto profesních oblastech a zodpovČdných za
terminologickou bohatost a funkþnost odborných vyjadĜovacích postupĤ, slyšících jako
potenciálních kvalifikovaných tlumoþníkĤ.
Literatura
1. SmČrnice o studiu osob se specifickými nároky. SmČrnice 4/03 rektora MU [online].
Masarykova univerzita, Brno 2003. Dostupné z URL:
http://www.teiresias.muni.cz/smernice.html
2. SmČrnice o využívání tlumoþníkĤ znakového jazyka na MasarykovČ univerzitČ. Návrh
smČrnice rektora MU. Interní materiál Masarykovy univerzity. Brno, 2007.
3. Zákon þ. 155 ze dne 11. þervna 1998, o znakové Ĝeþi a zmČnČ dalších zákonĤ. In Sbírka
zákonĤ ýeské republiky. 1998, þástka 54.
28

Podobné dokumenty