květen 2009 - Obec Veselá

Veselský zpravodaj
květen
2009
Oprava kostela a fary
Náš duchovní stánek v posledních čtyřech letech výrazně
zkrášlil. Nejprve byl chrám odvodněn, nově omítnut a natřen zvnějšku. Vzniklo nové schodiště na kúr.
Poté se omítalo a natíralo vevnitř
a současně došlo k výměně elektroinstalace včetně osazení novým
osvětlením.
Kolem kostela pak starou
dlažbu nahradil elegantní trávník s
chodníčky. Nové dveře kúru a sakristie i hlavní a boční vchody zlepšují nejen vzhled, ale i tepelnou
izolaci. Opravy stály přes 1,5 milionů, přispěly obce farnosti, kraj a
sbírky občanů.
Fara se může od loňska
pyšnit novou střešní krytinou, pořízenou díky dotaci ministerstva
kultury. Stavební práce prováděla
firma AGOS a posléze hlavně firma Hora z Tábora.
Srdečně vítáme všechny rodáky a
přátele Veselé a věříme, že se Vám
bude v krásném prostředí naší obce
líbit a rádi si zde se známým zavzpomínáte a společně tak přispějeme k tomu, aby naše obec byla hodná svého názvu: aby byla „veselá“.
Vaše obecní zastupitelstvo
Oprava kulturního domu
V prostorách kulturního domu byla přestavěna kuchyň,
vznikly nové skladovací prostory
a sociální zázemí. Riziko zatékání
vody do sálu bylo definitivně zažehnáno utěsněním horních okének.
Nové nátěry oken, fasády, truhlářských i klempířských
prvků na vnějšku objektu kromě
své ochranné funkce také zlepšují
vzhled celého objektu. Zajímavým
řešením je obložení sloupů a soklu
imitací cihel. Veškeré práce provedla místní firma Michal Hrnčíř.
V sále byly také nainstalovány
panely zlepšující akustiku
je
a
prostoru, což by měli
d
avo ů
ocenit hlavně
r
p
muzikanti.
l o z dák
čís zu ro 09
í
n
ášt 6. sra 5. 20
l
v
Z
k
23.
Z 32. zasedání ZO z 23. dubna
1. Betonárka v objektu bývalého ZD - zřídí ji p. Novotný z
Pacova a vyrobí do 20 000 tun materiálu za rok. Spotřeba
vody se předpokládá 1500 m3/rok, což se občanů nijak nedotkne. Pan Novotný doloží doklady, že provoz vyhovuje
hygienickým limitům.
2. Územní plán obce – 21. 4. se uskutečnilo na OÚ Veselá jednání se zástupci stavebního úřadu MěÚ Pelhřimov a
zpracovatelem, na které byli přizváni všichni občané (poslední možnost uplatnění připomínek).
3. Plocha na kontejnery u KD – firma M. Hrnčíř vybudovala nové stanoviště na kontejnery tříděného odpadu, aby
nerušily vzhled KD.
4. Cesta u Valešových (Prokopových) – Kvůli jarnímu přetékání vody přes silnici vstoupil OÚ v jednání s Krajskou
správou a údržbou silnic. Ta provede výkop přes cestu a
prohloubení škarpy, obec vybuduje šachtu s rošty a částečně zatrubní škarpu.
5. Svah za KD – OÚ zajistil úpravu prostranství za KD a
zakazuje odkládání jakýchkoli odpadů do tohoto prostoru
(kromě železného šrotu do určené nádoby).
6. Revize hasičských přístrojů – byla provedena revize a
obnovení náplně 7 přístrojů (v majetku obce) á 400,- Kč.
7. Obnova parku – Kvůli přestárlým porostů v parku ZO
letos naplánovalo jeho celkovou rekonstrukci - lze na ni
získat dotaci asi 90 % z EU. Obnova skončí příští rok.
8. Materiál na hřbitově u skládky – u smetiště v areálu hřbitova se nahromadily zbytky kamenů a obkladů z hrobů. ZO
vyzývá majitele k jejich odvezení. Pokud se tak nestane do
konce června tohoto roku, bude odložený materiál nabídnut veřejnosti (zájemci se před odvozem nahlásí na OÚ).
9. Poplatek za vyhlášení veřejným rozhlasem – ZO nově
stanovenilo poplatek za vyhlášení veřejným rozhlasem
pro podnikatelské subjekty (např. prodeje) ve výši 30 Kč.
10. Pozemkové úpravy – ZO projednalo přípravy k plánovaným pozemkovým úpravám. ZO souhlasí, aby žádost
o pozemkové úpravy podala i obec na pozemky ve svém
vlastnictví.
Příští jednání zastupitelstva: 28. května 2009 ve 20.00 h
Volby do Evropského parlamentu
V zasedačce KD můžeme volit do Evropského parlamentu v pátek 5. června (14 - 22 hodin) a v sobotu 6. června (8 -14 hodin). Do urny můžeme hodit jen jeden volební
lístek, na kandidátce můžeme zakroužkováním zvýhodnit
nejvýš dva kandidáty.
11. ročník Velké noční hry
Jak už se stalo tradicí, letos po jedenácté symbolicky zakončíme školní rok Velkou noční hrou, která se bude konat v sobotu 20. června. Rádi přivítáme děti předškolní od
nejmenších s doprovodem rodičů i děti školního věku, které již budou soutěžit ve družstvech. A samozřejmě všechny
dospělé návštěvníky. Bližší informace podám v červnovém
zpravodaji.
Marie Bušková
Rybářské závody už poosmé
V sobotu 13. června 2009 se uskuteční další ročník
tradičních rybářských závodů na rybníku Jandovec. Předprodej na OÚ v úředních hodinách (Út a Čt: 19-21 hodin)
od 2. června. Startovné činí 300,-Kč pro dospělého závodníka a 50,-Kč pro dítě. Letos se zvyšuje počet startovních
míst. Bližší informace v červnovém zpravodaji. Kontakt:
605 512 979.
Ladislav Hlaváček a Miroslav Kukla
Hasiči se vydají do Dalešic
Veselští hasiči ve spolupráci s myslivci pořádají v sobotu 30. května autobusový zájezd. Program: 9.00 – prohlídka zámku v Jaroměřicích nad
Rokytnou, prohlídka města, oběd (individuálně),
procházka po hadcové stepi u Mohelna (dle počasí),
15.30 – projížďka parníkem po Dalešické přehradě,
17.00 prohlídka pivovaru v Dalešicích, zabijačkový
raut = večeře. V ceně jsou vstupy, večeře v Dalešicích, autobus.
Dagmar Hlaváčková
Víkendový výlet pro děti
O víkendu 29. – 30. května vyjedeme s dětmi
na náš tradiční víkendový výlet. Letos s osvědčeným
týmem osmi dospělých vedoucích navštívíme kemp
V rákosí u Zruče nad Sázavou. Prohlédneme si například hrad Český Šternberk a další zajímavá místa. A
samozřejmě máme pro děti připravené dva dny plné
soutěží a veselení. Těšíme se na společné chvíle a věříme, že nám vyjde počasí a vše proběhne jako vždy v
pohodě a radosti.
Marie Bušková
Gratulace k jubilejím našich spoluobčanů
Věra Tinavská , č. p. 13
Marie Hunalová, č. p. 28
Miluše Hrnčířová , č. p. 54
Jan Tinavský , č. p. 13
11. 5. 1944
21. 5. 1931
24. 5. 1958
28. 5. 1939
65 let
78 let
51 let
70 let
V dubnu jsme ještě jedno přání zapomněli, za což se velice omlouváme:
Jiří Mach, č. p. 8
18. 4. 1959
50 let
Program 6. setkání rodáků - sobota 23.5.2009
13:00 - obřad slavnostního žehnáním znaku a vlajky
obce Veselá v kostele sv. Jakuba
13:45 – 14:00 - položení věnce k pomníku v parku a
koncert hudby Onšovanka před kulturním domem
14:00 – 14:30 - přesun k domu čp. 37 (hájovna) a odhalení pamětní desky na rodném domě významné rodačky Jarmily Kurandové - proslov, báseň, hudba
14:30 – 15:00 - příchod do sálu Kulturního domu,
prezence a předání dárku návštěvníkům
- úvodní slovo, vzpomínka na zemřelé
- projev starostky obce Jany Mazancové
- videoprodukce o životě ve Veselé I.
- kulturní vystoupení veselských dětí pod vedením paní
učitelky Marie Buškové
Polka z Veselé
16:20 – 16:45 - přestávka, možnost koupě tematických brožur (J. Kurandová, obec Veselá, 100 let hasičů,
DVD z divadla) aj. suvenýrů
16:45 - videoprodukce o životě ve Veselé II.
- křest Polky z Veselé Ády Školky (obdržíte na CD)
- slavnostní přípitek Františka Hunala
- závěrečné slovo
17:45 - podání občerstvení a koncert hudby Onšovanka
19:00 – společenský večer s lidovou veselicí
DVD záznam ze setkání si můžete objednat u vstupu
do sálu. Krátký sestřih poběží v TV Prima, a to v pondělí 25. května v 17.45, repríza následující sobotu a neděli
mezi 7. a 8. hodinou ranní.
- Hudba: Áda Školka, text: Vladimír Salčák
1. Já znám v klínu Čech,malou vesničku,
jako rozkvetlou,krásnou kytičku.
Je jak růžička malířem namalovaná.
/:Ona má barvu vlčích máků,
tak jako uzardělá dívenka zamilovaná.:/
2. Lesy hluboké,kolem Veselé,
o ní písničku hrajem nesměle.
Snad vás potěší ta naše píseň prostinká.
/:K tomu vám z věže kostelíka,
hlas zvonku od Jakuba,
k modlitbě tiše zacinká.:/
Veselskou polku obdrží na CD všichni účastníci setkání rodáků, a to u vstupu do KD Veselé.
Složení obecního zastupitelstva v období 2006-2010
Od minulého setkání rodáků v roce 2004 se v obci roku 2006 uskutečnily komunální volby a v nich byli do
veselského obecního zastupitelstva zvoleni tito občané, v závorce současná funkce: RNDr. Jana Mazancová
(starostka), František Peroutka (místostarosta), Petr Heřmánek (místostarosta), Josef Zmeškal, Mgr. Marie
Bušková, Ing. Jaroslav Novák, František Sochor, Ing. František Peroutka, Jiří Másilko.
Zemřelí od posledního setkání rodáků v roce 2004
Zemřelí veselští občané
BLAŽEK František čp.70
BLAŽEK Jaroslav,
čp.33
HRNČÍŘOVÁ Magdaléna,čp.49
NEVORAL Stanislav, čp.16
PROKOP Ladislav,
čp.63
VANÍČEK Václav,
čp.9
BUŠEK Tomáš,
čp.37
MATĚJKOVÁ Anna, čp.42
KUKLOVÁ Marie, čp.52
HRON Václav,
čp.20
PhMr. NOVÁK Josef, čp.19
VODRÁŽKOVÁ Marie,čp.17
15.9.2004
16.6.2005
13.7.2006
30.7.2006
21.8.2006
22.9.2006
9.11.2006
16.3.2007
28.6.2007
29.8.2007
20.3.2009
4.4.2009
Zemřelí veselští rodáci
SALAVA Rudolf, † 04 čp.19 Polesí
SVITÁKOVÁ Božena, čp.38 Děčín
HUNAL Václav,
čp.28 H.Cerekev
REITENGEROVÁ Marie, čp.40 Velké Popovice
HUNAL Jan,
† 05 čp.28 Mezná
ŠANDA Jaroslav, † 05 čp.45 Žirovnice
JEŽEK Stanislav, † 05 čp.5 Pelhřimov
ALDORF Jan,
† 06 čp.35 Pelhřimov
BUMBÁLKOVÁ Marie, †06 čp.40 Pelhřimov
ALDORF Svatoslav, † 06 čp.44 Praha
OUPICOVÁ Marie, † 06 čp.58 Kladno
SOCHOR Milan,
† 07 čp.6 Pardubice
HRNČÍŘOVÁ Marie,† 07 čp.38 Děčín-Bělá
HRNČÍŘ Jan,
† 07 čp.2 Praha
MATĚJKA Josef,
† 08 čp.42 St.Město p. Land.
PLEŠÁK Karel,
† 08 čp.29 Bratřice
OUMARA Josef,
† 08 čp.59 Pelhřimov
MAREK Stanislav,
čp.24 Pelhřimov
PLEŠÁKOVÁ Růžena, čp.35 Praha
KOLÁŘOVÁ Božena
čp.54 Mnich
KUBŮ Marie
čp.54 Rutov
Veselá má nový obecní znak. Proč je to supí hlava?
Naší obec bude nyní oficiálně reprezentovat nový obecní znak a prapor: supí hlava.
Navrhl ho Mgr. Tomáš Zdechovský, který se mj. věnuje
tvorbě obecních znaků. Jeho návrh schválilo obecní zastupitelstvo a pak i poslanecký Podvýbor pro heraldiku a vexilologii.
Co je při tvorbě znaku důležité?
Kromě odborných pravidel je to hlavně zkoumání historických pramenů - už proto, že lidé na vsích
více cítí historické kořeny a jsou na tradici daleko hrdější
než měšťáci. Dále by znak obce měl odpovídat i současnému stavu obce, aby se s ním ztotožnili i dnešní a budoucí
obyvatelé. Důležitá je i jednoduchost, jasnost, srozumitelnost a originalita, aby si ho lidé nepletli s 20 dalšími
obcemi – a to se nám snad u Veselé povedlo.
Jak jsi dospěl k supí hlavě?
První z doložených vlastníků zdejšího panství byli pánové z Hostišova a Prašivé, kteří měli podle doložených pečetí v erbu supí hlavu
(viz kopie vlevo – pečeť Pavla Prašiveckého z Hostišova). Zbývalo nám
tedy vymyslet barvy a podobu hlavy.
Červená jako podklad je symbolem krve
a ohně, tedy životních sil – znamenala
prolitou krev, ale také udatnost a odvahu.
Hlava je bílá, ale pozor - bílá na erbech
neznamená barvu, ale kov, zde stříbro.
Stříbro symbolizuje čistotu, právo a čest.
Zlatý zobák je pak symbolem vznešenosti,
bohatství a moci.
Nebudou se nám přece jen ostatní smát, že
máme ve znaku mrchožrouta?
Kdepak, sup byl ve středověku chápán jako symbol
síly, a dokonce plodnosti. Navíc v době, kdy se šířily různé nemoci a infekce a nebyl žádný systém odpadů, to bylo
velmi užitečné zvíře. Hlava na vašem znaku navíc není
useknutá rovně, což zvýrazňuje to, že sup je živý. Podle
toho, co jsi mi o Veselé říkal ty a zdejší zastupitelé, jsem
pochopil, že je to velmi živá aktivní vesnice. Dravec v jejím znaku tak může vyjadřovat i její dravost ve srovnání s
okolními obcemi a městy.
Už jsi několik znaků obcí navrhl. Zažil jsi i nějaké kuriozity?
To víš, lidi u piva vymyslí leccos. Třeba v jedné obci mi
tvrdili, že jejich vesnici nejlíp vystihuje traktor a že by ho
měli rádi ve znaku. Anebo jinde navrhovali nahou ženu,
že prý jsou v obci samé pěkné holky...
J. M.
Co se v naší obci kromě jiného zlepšilo...
Na horním snímku p. Václav Hrnčíř dolaďuje svůj nápad - obklady sloupů kulturního domu imitací cihel. Napodobenina je natolik
věrná, že někteří přijíždějící laici už podlehli prvnímu dojmu, že sloupy
skutečně byly postaveny ze zatočených cihel.
Fotka vpravo zachycuje hostinského p. Františka Koláře v nově
opravené kuchyni KD. I díky ní má hospoda pravidelné denní menu.
Ve výčepu pak kromě pelhřimovského piva nabízí i Kozel 11° a točenou
kofolu. Sortiment doplňují lahvová „dvanáctka“ z Plzně, černé pivo a
desítka od Kozla a nealkoholický Radegast. Milovníci fotbalových a hokejových přenosů ocení plazmovou obrazovku v rohu hospody.
Proč se veselští občané nemají stydět za to, že jsou Prašiváci
V souvislosti s
přípravou znaku a
praporu obce přišlo
znovu na přetřes
původní a současné
pojmenování obce.
Původní název obce
Veselá zněl Prašivá
(staročesky Prassiwa); tak je uváděna
v historických pramenech ze 14. a
15. století, tedy i v
nejstarší zprávě o obci
z roku 1359. Jméno
Veselá (Wesela) je
poprvé zaznamenáno
až k roku 1587.
Původní smysl
jména Prašivá se snaží
vysvětlit v našich Umíme si představit, že by nás při vjezdu do obce vítala tato cedule? Koláž: Pavel Hlaváček
publikacích o historii
obce dva odborníci –
„pokažený“ – napadený les nebo pro oblast s kamenitou a
v brožuře K dějinám obce Veselá pan učitel Stanislav Veselý
neúrodnou půdou, a to se zdá jako přijatelné vysvětlení i v
a v brožuře Z minulosti i současnosti Veselé 2 paní PhDr.
našem případě. (S. Veselý uvádí, že Prašivá dostala jméno
Klára Benešovská,CSc. Dejme jim tedy slovo.
dle potoka, který mohl mít třeba vodu zabarvenou železem.
Pan učitel Stanislav Veselý: „Při využití místních jmen
Ale na potoce s na pohled špatnou vodou by se těžko ujímalo
pro datování kolonizace je třeba skoncovat s tradicí, která
osídlení.) Je tedy třeba se k tomuto kdysi třeba i hanlivému
vznikla někdy v 19. století, že totiž původní název obce zněl
názvu postavit „čelem“. I kdyby nakrásně kdysi vznikající
Prášava. Toto jméno bylo vytvořeno ze snahy odstranit název
ves takový název dostala kvů1i zapeklitým přírodním
Prašivá, který byl pociťován jako hanlivý. Mezi desítkami
podmínkám, během historie prokázala, že přes prvotní
starých zápisů o Prašivé není ani jediný, který by uváděl
nepřízeň si své místo vybojovala a že jí právem náleží nové
Prášavu. Ze stejného důvodu jako tradice nechal asi změnit
jméno, které určitě odpovídalo tomu, jak se skutečně obec
bývalý majitel v 16. století původní jméno na libozvučnější
projevovala, ať už vzhledem nebo sousedskou pohodou.“
Veselá, ale starý název se udržel v lidovém jazyku dodnes.
Do třetice ještě publikace Zeměpisná jména Československa,
Jak jméno Prašivá vzniklo? Je to původně jméno vody, říčky,
kde je uvedeno „Prašivá – horský masiv v Nízkých Tatrách“
potůčku jako sousední Bělá. Podle některých analogií byla
(vrch Prašivá 1667). Jméno pochází od slova prašivý, tedy
snad prašivá voda stojatá voda zbarvená železem apod.“
„neužitečný, špatný.“
Paní Dr. Klára Benešovská, CSc.: „Význam slova
Takže „prašivý“ potok či „prašivá“ půda? Přiklonil bych
„prašivý“ nepatří na první pohled k lichotivým. Staročeský
se spíše k půdě. Potom ovšem ti čeští kolonisté z 2. poloviny
slovník je překládá jako „velmi špatný, mizerný, ošklivý,
13. století a ze 14. století, kteří osidlovali naši oblast, to
hrozný“. Což pocházelo od jména prašivina, označujícího
neměli vůbec lehké. Přesto dokázali na této špatné půdě
nemoc, které se ve středověku každý děsil – lepru. Mohli
(lepší volná už nikde k dispozici v Čechách nebyla) založit
bychom se pokusit o milosrdnější výklad odvozený od
živobytí a tuto oblast učinit kulturní krajinou. Museli to
prachu – jemného písku (tomu by odpovídalo spíše jméno
být lidé pracovití, odolní, houževnatí. Tito lidé, kteří byli
Prašná). Nebo se utéci k rostlinám : prašivec se nazývala v
našimi přímými nebo nepřímými praprapředky, byli tedy lidé
Matthioliho herbáři např. kapradina, jinak sv. Jana kořenie,
hodní obdivu, o čemž vlastně nepřímo svědčí původní název
kvůli svým výtrusům, užívaných jako zasýpací prášek. Jméno
obce. Proto není třeba se za název Prašivá stydět!
Prašivá se vyskytovalo i jinde v českých zemích. Doloženo je
Petr Mazanec, předseda SPOZ
např. pro horu na Třinecku, kde bylo označením buďto pro
Jarmila Kurandová
a
I když veselská rodačka, herečka Jarmila Kurandová během svého života
ztvárnila stovky divadelních i televizních rolí, tou nejslavnější byla titulní
postava ve filmu Babička, díky níž získala titul národní umělkyně.
Jarmila Kurandová zde ztvárnila ženu,
která ztělesňuje vyrovnanost, harmonii a
moudrost. Přitom její dětství mělo do této
harmonie daleko.
Narodila se 30. ledna 1890 jako Marie
Martínková, byla první z 11 dětí veselského
hajného Františka Martínka. Ten měl potíže s alkoholem. Jako hajný byl několikrát překládán, až
skončil ve veselském chudobinci.
Mezitím jeho dcera Marie, jak psal pamětník Jan Blažek, „v sedmnácti měla
pěknou postavu, byla pohledná a rozhodla se, že se
pokusí dostat k divadlu. U
jedné divadelní společnosti
byla přijata.“ Později přijala umělecké jméno Jarmila.
Zmíněný pamětník tvrdí, že se Martínek rád v
hostinci pyšnil svou dcerou a například předváděl,
jak „takhle hrabě Harach
hodil naší herce kytici na
Nejslavnější role - Babička. jeviště“.
její nezapomenutelná Babička
Jarmila Kurandová se stala úspěšnou herečkou.
Roku 1914 se provdala za herce Františka Kurandu,
se kterým pak adoptovala svého synovce Antonína,
jehož matka zemřela na tuberkulózu. Svým rodičům
pak koupila rodičům menší domek v Houserovce,
aby nemuseli žít ve veselském chudobinci.
Jako herečka působila u stálého divadla v Olomouci
a později přešla do zemského divadla v Brně. Do Houserovky jezdila na léto. Další veselská rodačka Marie
Novotná (roz. Hrnčířová, čp. 75) pak o Jarmile Kurandové napsala seminární práci.
J. Kurandová o Babičce: „Ze všech rolí mi je nejbližší Babička, ve které jsem poznávala svou maminku. To byla pracovitá
a moudrá vesnická žena s přirozenou inteligencí. V prostotě
a pokoře, podepřené prací, jsem vždycky viděla svůj úděl - v
životě i v herectví. Myslím, že největší kumšt je ten nejprostší,
ten, kterému lidé rozumějí a vemlouvá se jim do srdce.“
V Houserovce dosud žije neteř J. Kurandové, Jarmila Gendová (*1941), která také
přijala pozvání na sraz rodáků. V brožuře o herečce vydané ve Veselé r. 2005 na svou tetičku
zavzpomínala takto: „Budila ve mně pocit dobroty, vzdělané ženy a určitého respektu. Při vzpomínce na ni
vidím krásnou tvář a vznešené vystupování spojené s milým
a něžným projevem ve tváři. Vedle své obrovské pověsti to
byla žena velmi usilovná, pracovitá, která se nebála žádné
práce - ať už v domácnosti nebo na zahradě. Vždy jsem v
duši svou tetičku s úctou obdivovala a vysoce si ji vážila.“
Rodák Josef Sochor: I starší mají právo na svou hudbu
Část rozhovoru s Josefem Sochorem (*1937, Vedle taneční hudby teď zpíváte i dechovku. Jak to lze spojit?
rodák z čp. 6), pořízeném v Českém rozhlase.
K dechovce jsem vlastně přišel až v polovině 90. let a vybírám si u ní hlavně zpěvné písničky, u kterých se dá některá nota
Jaké byly vaše pěvecké začátky?
protáhnout či zkrátit, a tím písnička dostane úplně jiný náboj.
Narodil jsem v rodině rolníka. Moje mamin- Nejsem sám, kdo si od tanečních písniček odskočil k dechovce
ka krásně zpívala a velmi dobře hrála divadlo. či lidové písničce. Vždyť Josef Zíma, Jožka Černý, Milan ČerTatínek byl muzikant a člen hasičského sboru. nohouz a mnozí další začínali jako zpěváci tanečních písniček.
Myslím si, že jsem po obou rodičích zdědil muzikální a pěvecké Jsem přesvědčen, že lidové písničky mají své kouzlo a že se toto
geny i lásku k hudbě. Jako malý kluk jsem si zpíval s maminkou podání vůbec netluče se stylem a výrazem tanečním. Hudba je
doma i na poli, ale teprve na měšťanské škole v Počátkách ob- pouze špatná a dobrá.
jevil moje nadání pan učitel Rafl. Začal jsem zpívat ve školním
souboru a záhy jsem se stal jeho sólistou.
Jaké jsou písničky zvlášť blízké vašemu srdci?
Start do dalšího života jsem neměl vůbec lehký. Přičiněním
Písničky ze swingové éry – hlavně orchestru Glenna Millera.
všemocné strany jsem se po roce 1948 stal synem kulaka. Po Dále pomalejší skladby jako Valčík na rozloučenou, Cesta rájem,
ukončení měšťanské školy jsem nebyl připuštěn k dalšímu stu- Země, odkud přicházím, Poslední waltz, Ze známých důvodů... Je
diu a mohl jsem si „svobodně“ vybrat mezi povoláními tavič, zajímavé, že z pomalých jsou to většinou písničky v rytmu waltzu.
zedník, tesař nebo krmič vepřů. Ředitel školy mamince poradil,
abych se šel učit do Východočeských chemických závodů Ry- Jaké máte v oblasti hudby přání?
bitví, že prý chemie má budoucnost. Na tamním učilišti jsem
Snad aby se naše média konečně umoudřila a dala prostor
už zpíval v souboru jako sólista. A poprvé jsem uslyšel orchestr všem krásným písničkám a zpěvákům bez ohledu na jejich stáří.
Karla Vlacha se zpěvákem Rudolfem Cortézem – a ta hudba mi Vždyť dvě třetiny naší populace jsou středního a staršího věku a
hned a nadosmrti učarovala.
snad si zaslouží, aby se hrála i muzika lahodící jejich uchu.
Z vyprávění pamětníků světových válek
Když po sarajevském atentátu v polovině
roku 1914 vypukla I. světová válka, neměli obyvatelé naší vesnice ani zdání, co jim
to přinese. Valná část našich obyvatel totiž
nebyla dále od vsi jak v Jihlavě, Jindřichově
Hradci nebo v Táboře. A najednou se proti své vůli dostali
na bojiště italské, srbské nebo ruské fronty. Někteří padli
do zajetí, 14 jich zaplatilo válku v daleké cizině svým životem. Někteří v zajetí vstoupili do vzniklých českých legií
ve snaze o urychlené ukončení války a brzkého návratu do
svých domovů. Ale netušili, že tím se jejich pobyt ve válečné vřavě značně prodlouží, pokud zde nezemřou. V legiích
v Rusku padli Tomáš Hrnčíř z čp. 13, Matěj Trávníček z čp.
11 a Tomáš Kratochvíl z čp. 17. Trampoty legionářů přežili
Antonín Volánek z čp.41 a Jan Aldorf z čp. 35, kteří přes
celé Rusko pomocí transsibiřské magistrály za neustálých
bojů doputovali až do Vladivostoku, odtud loděmi kolem
Indie přes Středozemní moře připluli do Terstu a odtud
domů.
Pan Aldorf na to nerad vzpomínal, vzpomínky nebyly asi
radostné, jednou nám však vyprávěl příhodu, kdy je ruský
statkář zavolal, že potřebuje zabít býka. Což o to, býka zabili, ale bylo jim líto nemít z něho žádný užitek. Usoudili,
že statkářovi stačí maso a srdce snědli sami. Ale zmýlili
se. Prvé,co statkář chtěl: „Kdě serce?“. A tak nezbylo, než
říci, že býk zkrátka srdce neměl. Statkář odpověděl „Éto
plócho“ a nechal přivést jiného býka k zabití. Ten již srdce
měl.
Josef Jirsa z č.p 6 byl na ruské frontě u řeky Bug zajat a
strávil dlouhá léta v ruském zajetí prací v zemědělství a ve
mlýně na území ruské Besarábie, poté se dostal až do Baku.
Uměl velmi dobře vypravovat, škoda jen, že nás děti to tehdy velmi málo zajímalo. Jedna vzpomínka z doby jeho zajetí mi přece jen v paměti utkvěla.
Vyprávěl, jak mlynář, u kterého pracoval, jednou povídá:
„Žid bude stavět obchod.“ „Čekali jsme, kdy budou vozit
cihly, kámen, prkna, stavební dřevo. Ale ono nic. Poslali lidi do rokle, nakátili keře a malé stromy. Vše přivezli,
nadělali kůly, které zatloukli do země, propletli je větvemi.
Rozšlapali zem na bláto, to uložili mezi kůly spojené větvemi. Poté na vše naházeli zbylé větve, ty podpálili, „šalunk“
shořel, a po shoření měli zdi hotové. Střechu udělali z rákosu a obchod byl hotov. Žid začal prodávat...“
Druhá světová válka nebyla pro občany naší obce tak
tragická v počtu zmařených životů. Němci a jejich Ordnery byl bestiálně umučen v květnových dnech roku 1945 v
Lomnici nad Lužnicí mladý František Sochor z čp. 23. Ale
o to více doléhaly na naše občany trampoty spojené s okupací republiky a válkou; vzpomínky nejsou veselé.
Můj strejda Standa, který byl v té době ještě svobodný, se
učil v Počátkách u pana Novotného lakýrníkem. Kdosi po
něm chtěl natřít železný kříž na hřbitovní hrob. Strejda to
udělal a uložil ho k uschnutí do stodoly, k mlýnku na obilí,
který stál na mlatě hned u dvířek. Tu najednou se dvířka
rozlétla a byla zde německá kontrola, kterých bylo za války
bezpočet. Zkontrolovali místnosti, chlév, půdu, dvůr, kolník a jeden voják šel do stodoly. Rodiče strnuli. Otevřel
dvířka u stodoly a uviděl natřený kříž. Srazil podpatky k
sobě, zasalutoval a udělal čelem vzad a nechtěl již nic vidět.
To bylo štěstí, protože za mlýnkem z druhé strany na zemi
stál hrnec se sebranou smetanou...
Ke konci války německé mašinérii docházel pomalu
dech, zatímco Spojencům síly narůstaly. O Velikonocích
roku 1945 bylo překrásné jasné jarní počasí. Před polednem
se najednou za velkého rámusu obloha zatáhla. Ne mraky,
ale stovky angloamerických letadel přelétaly nad naší obcí
kvůli bombardování blízkého Rakouska. Pomalé bručící plně naložené bombardéry ve formacích, mezi nimi se
proplétaly doprovodné rychlé stíhačky. Letadla byla kvůli
většímu doletu vybavena přídavnými nádržemi na benzin,
které se po jeho vyčerpání staly zbytečnou zátěží a byly
odhazovány na zem. Jedna taková prázdná nádrž dopadla
za starou kovárnu, další pak u Týnavy.
Cíl letadel byl našim obyvatelům (stejně jako většině posádek letadel) neznámý, proto bylo sledováno, co se bude
dít dál, neboť tolik letadel najednou žádný nikdy neviděl.
Zanedlouho při obědě se zem rozechvěla jako při zemětřesení, tabulky v oknech drnčely, příbory a talíře na stole taktéž. Z dálky byla slyšet detonace. Byl bombardován Linec
a Salzburg.
V dubnu šli rodiče do lesa v Kopaninách, Pilu, sekeru na
rameně a jak tehdy bylo zvykem, po Sukově mezi k Vrchu.
Uslyšeli hluk. Nad Čtvrtkami letěla dvě letadla. Najednou
se jedno oddělilo, udělalo zatáčku a namířilo k nim. Za pár
okamžiků se spustilo střemhlav na ně. Věděli, že je zle, tak
padli pod mez do oranice. Letadlo těsně nad zemí zvedlo
příď a prudce stoupalo nad les. Hluk burácejícího motoru, a
smrad spáleného benzinu vyburcoval rodiče k otevření očí.
A uviděli smějícího se černého pilota ve vzdalujícím se letadle. Byli to „kotláři“, letadla vybavená účinnými zbraněmi, kterým neodolaly ani kolejnice při náletu na železniční
nádraží v Horní Cerekvi. Při nalétávání na toto nádraží a
vlaky tam stojící zalétla letadla až k nám.
10. května 1945 dorazili do naší vesnice první sovětští
vojáci. Po bouřlivém přivítání občany, že je konec války, se
někteří vojáci rozeběhli po vsi. Jeden zavítal k Sochorům
(Tomáškům) do čp. 6. V síni mezi dřeváky byly vždy - buď
na zemi nebo pověšené - boty filcáky. Ty vojáka zlákaly.
Vzal je, ale uviděl ho děda Jirsa a plynule na něho promluvil rusky, jak se naučil, když byl v ruském zajetí: „Nechej
botínky, nět tvoji.“ Voják strnul, praštil dvoutálkami na zem
a s velkým křikem opustil stavení.
Válka skončila, ale bezpečno ještě dlouho nebylo. Zvláště v lesích ne, neboť se v nich pohybovali různí zběhové,
zvláště z německé armády. Měli jsme pole pod silnicí směrem k Počátkům pod lesem u Boudy. Mezi naším a sousedovým (Blažkovi čp. 4) polem byla mez pořádně ušlapaná.
V pěšině, která na ní byla vyšlapána, byly znatelné otisky
podrážek vojenských bot. Pěšina vedla dál po louce k nedalekému lesu Jíchovky. Při sečení meze našli rodiče na pěšině kovový předmět tvaru vejce. Nechali ho tam ležet a řekli
o něm Stanislavu Harudovi, který při ohledání místa zjistil,
že je to granát. Nařídil, aby naši odešli do patřičné vzdálenosti a sám jej odnesl k odpálení do nedalekého kamení
a křoví u Blažkovy (Pazderkovy) louky. Rodiče viděli, co
granát dokáže. Vzduchem létalo kamení i břízy. Rukověť
od granátu se pak o žních našla v okolním žitě.
Tolik některé vzpomínky na války, které přímo či nepřímo
zasáhly do života občanů naší obce Veselá, i když nebyly
vždy veselé.
Ing. Jaroslav Novák, bývalý starosta
Kdo přispívá k aktivnímu životu v naší obci
HASIČI
Sbor dobrovolných hasičů (SDH) pracuje ve Veselé už 102 let.
Dobrovolní hasiči patřili k životu na vsi před sto lety a patří k němu i
v současnosti. V době založení před 100 lety měl náš sbor 20 členů a pracoval se džberovou a později
s koňskou stříkačkou. Dnes má sbor 73 členů a pracuje se dvěmi motorovými stříkačkami a zásahové
družstvo má profesionální pracovní oblečení. Rozdíl doby se odlišuje technickými možnostmi, ale
smysl hasičství - „pomoc bližnímu svému“ - zůstává zachován stále.
Ve veselském sboru pracuje hodně mladých lidí a tomu odpovídá jejich činnost. Odpovědnost
hasičů je velká a v odborné práci pečujeme o techniku, vybavení a družstva mužů i žen se pravidelně a
s dobrými výsledky účastní hasičských soutěží v širokém okolí. Už po 13 let organizujeme každoročně
soutěž „O pohár starosty obce Veselá“, která má v okolí velmi dobrý zvuk a lidé k nám rádi jezdí.
Kromě hasičské práce se umíme také hodně a dobře bavit. Účastníme se různých společenských
a zábavných akcí v obci, pořádáme zájezdy a každoročně se ve Veselé koná tradiční hasičský ples (letos již 71. v pořadí).
Veselští hasiči plní své poslání se ctí a velmi dobře. Řadu zajímavých informací se můžete dozvědět z brožury, kterou
vydal náš SDH v roce 2007 ke 100. výročí svého založení. Doporučuji vám brožuru zakoupit.
František Peroutka, starosta SDH Veselá
MYSLIVCI
Mysliveckému sdružení (MS) ve Veselé předcházela Českomoravská
myslivecká jednota založena v roce 1949 a od roku 1953 Lidové
myslivecké sdružení. V roce 1961 vzniká Myslivecké sdružení Borovina, v roce 1976 sloučení s
Mysliveckým sdružením Hříběcí. Od roku 1992 vzniká nově Myslivecké sdružení Veselá, které spadá
pod Českomoravskou mysliveckou jednotu.
Nyní má Myslivecké sdružení Veselá celkem 19 členů. Z toho: z Veselé 10, z Bělé l, z Polesí 3,
z Pelhřimova 4, z Prahy l. Myslivecké sdružení pracuje v honitbě o výměře l 731 ha – z toho: l 054 ha
zemědělské půdy, 601 ha lesů, 26 ha vodní plochy a 50 ha ostatní plochy.
Hlavní naší činností je péče o zvěř, a to především přikrmování v období nouze a předkládání
léčiva pro spárkatou zvěř. S tím souvisí také vybudování krmných zařízení a jejich pravidelná údržba.
Dále pak individuální zajištění kvalitního objemového a dužnatého krmiva a brigádnická činnost,
především sběr kamene, pro zajištění jadrného krmiva. Další činností je vybudování umělých nor a
odchytového zařízení na škodnou zvěř, výroba a rozmístění budek pro vodní ptactvo a zhotovení posedů a kazatelen pro
pozorování a průběrný odstřel zvěře. Každoročně pořádáme hony na drobnou zvěř a naháňky na černou zvěř. Provádíme
také individuální odlov zvěře.
Z oblasti kynologie naše sdružení splňuje určený počet lovecky upotřebitelných psů a provádí jejich výcvik.V tomto
roce zajišťujeme již potřetí barvářské zkoušky malých plemen.
Z kulturní činnosti každoročně pořádáme tradiční myslivecký ples a „myslivecké léto“. Během roku probíhají členské
schůze a na konci mysliveckého roku se koná výroční členská schůze.
Josef Zmeškal, předseda MS Veselá
RYBÁŘI
Ve Veselé je celkem 10 členů Českého rybářského svazu: čtyři v
Místní organizaci Pelhřimov a šest v Počátkách.
Největší akcí veselských rybářů jsou Rybářské závody na rybníku Jandovec, pořádané od
roku 2001. Jsou vyhlášené v širokém okolí. Druhou červnovou sobotu se k Jandovci sjíždějí nejenom
závodníci, ale i další lidé, kteří chtějí strávit pěkný den v příjemném prostředí. Pravdou je, že někteří
závodníci se k Jandovci pak vracejí na podzim při jeho výlovu. Chtějí se totiž přesvědčit, zda jsme
opravdu měli v rybníku ryby, protože jim zrovna o závodech nebraly.
Zmíněný výlov Jandovce je další významnou akcí v obci. Ryby z výlovu si zájemci můžou
koupit přímo při výlovu na hrázi rybníka, popřípadě později ve vsi. K uchovávání ryb na Vánoce a
Velikonoce pro místní občany slouží haltýř na rybárně, umístěné za kulturním domem, u lesíka Hádky.
Rybárnu postavili dva hlavní organizátoři rybářských akcí: Ladislav Hlaváček a Miroslav Kukla.
Dagmar Hlaváčková
aneb
Takhle si tu ve Veselé žijeme
SVĚT DĚTÍ
Jako dobrý hospodář stará se o semínka pro příští úrodu, tak ani
u nás v obci nezapomínáme na děti, které jsou naší radostí, budoucností a
nadějí. Co dětem u nás nabízíme?
Od října do května se každé pondělí scházíme na Kroužku her a zábavy. Chodíme do
přírody, hrajeme hry na hřišti nebo v prostorách bývalé mateřské školy. Pořádáme například turnaj
v Člověče nezlob se, různé soutěže, turistické vycházky a jiné zajímavé činnosti.
Ale také se snažíme dělat radost jiným. Před Vánoci chodíme zpívat koledy starým lidem,
6. ledna se změníme v tříkrálový průvod, pásmem poezie vítáme miminka a nové školáčky.
Vyvrcholením kroužku je květnový víkendový výlet od pátku do neděle, na který se děti celý
rok těší. Jezdíme pokaždé do jiného kempu, kde spíme v chatkách, soutěžíme, navštěvujeme
zajímavá místa.
S partou obětavých lidí pořádáme také dvě velké akce jak pro děti místní, tak i pro ty
ze širokého okolí. Je to již vyhlášený dětský karneval na konci února, kde se schází kolem 200
malých i velkých návštěvníků na veselém odpoledni plném soutěží a radování.
Školní rok tradičně uzavírá naše Velká noční hra. Na této akci pomáhá přes 70 dospěláků. Na tříkilometrové trase
děti od nejmenších batolat až po nejstarší školáky plní připravené úkoly u stanovišť s pohádkovými bytostmi, a to podle
věku až do pozdních nočních hodin.
Snažíme se děti v naší obci nejen pobavit a naplnit těšením a radostí, ale také vychovávat, vytvářet v nich pocit
sounáležitosti a učit je vstřícnosti a lásce k bližnímu.
Mgr. Marie Bušková
HOKEJ, FOTBAL
V naší obci samozřejmě nemůže chybět zastoupení dvou
nejpopulárnějších českých sportů. Hokejová sezóna se většinou
skládá ze zhruba 15 zápasů, ve kterých buď hrajeme sami mezi sebou nebo soupeříme s Arneštovicemi, popřípadě Častrovem. Divácky nejvděčnější jsou silvestrovské
zápasy ženatých proti svobodným, kdy se i starší ročníky snaží dokázat, že nezapomněli bruslit, a nevzdávají svůj boj s gravitací.
Díky brigádám jsme si vydělali na standardní hokejovou výzbroj pro gólmana, který tak může čelit i
nebezpečným útokům. Horší už je to s herním nasazením. Mnoho zápasů bohužel končí výrokem některých hráčů: „Nevadí, že jsme prohráli, ale žízeň máme pěknou.“ Škoda, že náš věkový průměr roste
každým rokem, ale mladí nepřibývají. V samém závěru letošní sezóny se navíc stal při zápase úraz, při
kterém si opora naší obrany František Peroutka vyhodil rameno.
Fotbalová sezóna pro náš FC Staropramen Veselá znamená asi 10 utkání. Mezi ty tradiční
počítáme dva turnaje v Hříběcí (jeden z nich velmi prestižní), pak turnaj na domácím hřišti před
poutí a samozřejmě tradiční pouťový duel ženatých proti svobodným. Na posledně jmenovaném zápase se bohužel často
podepíšou pozdní návraty hráčů ze zábav, které ani kapitán Jaroslav Aldorf není schopen ohlídat. Vedle těchto turnajů se
účastníme i prvomájových „přáteláků“ z Hříběckou pivní pěchotou (HPP). Při tom letošním na hřišti soupeře bylo znát, že
pro většinu hráčů to byl první zápas roku, a prohráli jsme 8:6. HPP při odvetě hrála tak vehementně, že pro jednoho z hostů
musela na veselské hřiště přijet sanitka. Tři z našich borců reprezentují obec ve 4. třídě, bohužel ale pod hlavičkou TJ Sokol
Častrov. Jsou to: Jaroslav Aldorf, Jiří Másílko a Josef Zmeškal. „Sportu zdar!“
Michal Hrnčíř
CYKLISTÉ
Skupina cyklistických nadšenců dokazuje, že ani tento sport nám
ve Veselé není cizí. Kromě pravidelných projížděk jednotlivců pořádáme
od roku 2007 dvakrát o letních prázdninách jednodenní cyklistické výlety po okolí. Nejdříve jsme
vyjeli na Křemešník a do Kamenice nad Lipou, další rok na Javořici a do Žirovnice. Letos se chystáme
nejdříve přes Božejov do Pelhřimova navštívit Muzeum rekordů a kuriozit a také muzeum Zlaté české
ručičky. Další náš výlet povede na Čeřínek. Tím pokoříme tři nejvyšší vrcholy v okolí.
Další pravidelnou akcí jsou cyklistické víkendy na začátku června. Už máme za sebou
cykloturistiku na Třeboňsku, jižní Moravě a Šumavě. V tomto roce nás čeká okolí Suchdolu nad
Lužnicí a Českých Velenic.
Dagmar Hlaváčková
Z událostí posledního měsíce aneb Veselá žije vesele!
Pionýrky, pionýrky, malovaná děvčata...
Ne, nespletli jsme se a nedáváme sem fotky z časů
před rokem 1989. Snímek je z letošního roku. Veseláci
totiž čas od času vymyslí nějakou recesi, a nepotřebují
k tomu ani tolik rekvizit, stačí vtipný nápad. Tento
vymyslely účastnice místního dámského klubu, který
se nyní pravidelně schází v místním pohostinství.
Sraz vyšel na 1.máje, a tak se ženy rozhodly, že v
šatnících najdou pionýrské oblečení. A nápad opravdu
dotáhly do detailů: všimněme si červených šátků,
odznáčků na klopách, povedených mávátek nebo
sponek ve vlasech. I vlajka se hodila.
Když způsobily v pohostinství dostatečný rozruch,
vydaly se v slušivých úborech po vsi. V pár obydlích
zanotovaly „Pionýři, pionýři, malované děti“ a přidaly
i Kaťušu. Doufejme, že příště je nenapadne vyjet po
vsi na alegorických vozech... (Zleva: Iveta Kučerová,
Ivana Berková, Milada Zajíčková, Eva Čekalová, Jana
Heřmánková a Marie Bušková)
Odvážní muži na létajících strojích: 60 km/h s babetou
Že i s malým motorem se užije adrenalin, o tom se přesvědčili účastníci recesistického závodu malých motocyklů z Veselé do
Rynárce 2. květnový víkend. Na startu u hospody se sešlo pět odvážlivců, omezených objemem motoru 2 kW. Nechyběly startérky,
kameraman ani „regulčík“ hlídající bezkolizní vjezd jezdců na pelhřimovskou silnici. Krotitelé malých kubatur přijeli v kostýmech s
typickými „pumpkami“. Krátce po výstřelu se nejrychleji zorientoval František Kolář (druhý zleva) na stroji Babeta. Jeho riskantní
manévr, kterým se u Kuklů pokusil předjet doprovodné vozidlo
zprava, dával tušit, kdo je tu favoritem. „Trošku jsem trénoval,
seřídil trysky a tak,“ svěřil se. „Ještě u rynáreckého rybníka jsme
jeli dva těsně vedle sebe, bylo to „na krev“. Ale nepovolil jsem a
vyhrál,“ dodal vítěz, jehož průměr na trati dosáhl 60 km/h. Závodníkům přálo štěstí: nepřejeli žádnou slepici a nebyli stavěni silniční
hlídkou. Poražený Jan Brož, kterému nepomohly ani brýle britského
královského letectva, musel vystrojit grilovačku.
Počasí letos velikonočním koledníkům přálo.
Naši chlapci umí postavit i solidní čarodějnickou vatru.
Veselský zpravodaj vydává 1x měsíčně OÚ Veselá: tel: 565 437 154, [email protected]
Redaktor: Jan Mazanec, 775 269 206. Ročník XXIII. Starší čísla na: www.obecvesela.cz