Proroctví

1
Proroctví
Když kardinál Caffarra založil Papežský institut pro studium manželství a rodiny,
obdržel dopis od sestry Lucie dos Santos, ve kterém mu mimo jiné sdělila, že předmětem
finálního střetu mezi Pánem a královstvím Satana bude právě rodina a manželství. Boj se
tedy týká především nosného sloupu stvoření: pravdy o vztahu mezi mužem a ženou a
budoucími generacemi. Kardinál, velký ctitel sv. otce Pia upozorňuje rovněž na to, jakou
pozornost věnoval tento světec manželství a svatosti manželů. Hovořil o tom ve svém
kázání 16. února 2008 v Lecce.
Lucie dos Santos znala tyto skutečnosti ze svých rozhovorů s Pannou Marií. Jak tato
záležitost Matce Boží leží na srdci, poznáváme také ze skutečnosti, že o této naší
současnosti hovořila již před čtyřmi staletími.
Stalo se tak v Ekvádoru. Mladé abatyši kláštera Neposkvrněného početí v Quito
matce Marianě de Jesus Torres (1563 - 1635) se P. Maria zjevila v noci 2. února 1594. Byla
oděná jako mniška, na její levé ruce spočívalo božské Dítě a v pravé držela zlatou opatskou
berlu ozdobenou četnými drahokamy.
Představila se jako Maria Dobrého Zdaru, Královna nebe a země. Zjevila se jí
celkem šestkrát v období 1588 -1634. Mluvila o budoucích osudech ekvádorského národa a
kláštera Neposkvrněného početí v Quito, jehož byla matka Mariana abatyší, ale také o
západním křesťanství a jeho katolické církvi. Její proroctví vrhají zvláštní světlo na závažné
období, které právě prožíváme. Předpověděla také vznik zednářství, které pak bylo založeno
24. června 1717. Ekvádorskému národu slíbila v XIX. století křesťanského prezidenta,
který veřejně zasvětí národ Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu a kterému Pán udělí mučednickou
palmu. Tímto prezidentem byl Gabriel Garcia Moreno (*1821 +1875) Zasvěcení bude
oporou pro katolickou víru, kterou čekají velmi smutná období.
21. ledna 1610 předpověděla Matka Boží pro XX. století velkou mravní zkázu,
protože nastoupí Satanova vláda, a to skrze masonské sekty. Ty se soustředí hlavně hlavně
na děti a tak způsobí rozšíření nemravnosti. Běda dětem této epochy! Svátost manželství,
která je živým symbolem jednoty Ježíše Krista a jeho církve, bude cílem velkých útoků a
bude hluboce znesvěcena. Masonerie vydá ničemné zákony, které mají za cíl zničit tuto
svátost, usnadnit každému hříšný život, podporovat porody nemanželských dětí, které
přicházejí na svět bez požehnání církve. Katolický duch nesmírně upadne, víra se bude
2
postupně vytrácet a dojde takřka k totální zkáze mravnosti. (…)
»V této neblahé době propukne otevřená nemravnost, která si podrobí nesčetné
frivolní duše a způsobí jejich věčnou záhubu. Mezi dětmi takřka vymizí nevinnost a u žen
umravněnost a cudnost. V době, kdy se církev ocitne v krajní nouzi, ti, jejichž povinností je
mluvit, budou naopak mlčet. Uvidíš to všechno z nebe, kde už nebudeš trpět, moje milovaná
dcero, ale velmi budou trpět tvoje dcery a ty, které budou po nich následovat. Tyto milované
duše, které již znáš, budou smiřovat Boží hněv. Budou se utíkat ke mně, vzývat Naši Paní
Dobrého Zdaru, proto ti přikazuji zhotovit její sochu pro útěchu a ochranu mého kláštera a
pro duše věrných z té doby. Bude to období, kdy se velmi rozmnoží úcta k mně, protože
jsem Královna nebes pod různými tituly. Tato úcta bude štítem mezi božskou spravedlností
a zvráceným světem, aby se předešlo uskutečnění strašných trestů Božích, které tato země
zasluhuje.
V noci 2. února 1634, když se abatyše modlila v chóru v kapli, zhaslo světlo v lampě
před svatostánkem a nastala dlouhá posvátná tma. Abatyše vstala, aby lampu opět zapálila,
ale pocítila, jakoby ji neznámá síla zcela zmrazila. Náhle se zjevila Panna Maria, zvítězila
nad temnotami a kaple se rozzářila jejím světlem, jakoby byl plný den. Paní z Quito znovu
promluvila:
»Zhasnutá lampa před uvězněnou Láskou má mnoho významů (…): Počínaje
koncem XIX. století rozmnoží se různé hereze a pod jejich mocí zhasne v duších
drahocenné světlo víry v důsledku úplné zkázy mravů. V té době dojde k velkým kalamitám
fyzickým i mravním, veřejným i soukromým. Zbude jen malý počet skrytých duší, které
zůstanou věrné, ty budou podrobeny nesmírnému a dlouhému mučednictví. Mnohé z nich
padnou do hrobu na následky utrpení a budou pokládány za mučedníky, kteří se obětovali za
církev. (...)
Třetí význam zhasnuté lampy se týká jedovatého ducha nečistoty, který se v té době
bude valit ulicemi, náměstími a veřejnými místy jako nečisté moře a bude se těšit naprosté
volnosti tak udivující, že na světě takřka nezůstane žádná panenská duše. (...)
Čtvrtým významem je svobodné působení masonských sekt, které získají kontrolu
nade všemi sociálními třídami a vkradou se do rodin a uhasí nevinnost i v nejmenších
srdcích a takřka uhasí ve světě kněžská povolání. Světský klérus opustí své ideály, nebude
dbát na své posvátné povinnosti. Církev bude procházet temnou nocí, ve které bude
postrádat preláta a pastýře, který by bděl s
láskou, sladkostí a silou, prozíravostí
3
a moudrostí, a mnoho duší zahyne, protože vystaví nebezpečí svou věčnou spásu.
Pátým důvodem zhasnuté lampy je necitelnost a nezájem lidí, kteří spokojeni se
svým hojným bohatstvím budou lhostejní k útlaku, k pronásledování ctností a k triumfu
zlých nad církví a nebudou dbát, aby svého majetku využili k potlačení zla a k obnově víry.
V této tragické době temnot bude zlo triumfovat. Ale nadejde moje hodina, ve které
zázračným způsobem sesadím pyšného a zlostného Satana, ocitne se pod mojí nohou, bude
spoután v pekelné propasti a církev bude zbavena krutého tyranství.«
Tuto tyranii připisuje Madona také bázlivosti duší Bohu zasvěcených. Vítězná
Královna hovořila rovněž o maličkém stádu, které odolá všeobecnému odpadlictví.
Svátek Naší Paní dobrého zdaru se slaví 2. února a tato úcta byla schválena 1611
arcibiskupem v Quito.
Proces blahořečení abatyše Mariany, nositelky Kristových ran, byl zahájen 8. srpna
1986. Socha Panny Marie dobrého zdaru byla korunována 2. února 1991. Ve stejném roce
byla kaple v klášteře prohlášena za mariánskou svatyni.
Její proroctví jsou nerozlučně spojena s proroctvími v La Salettě a ve Fatimě.
Pramen: Corrispondenza Romana, Cristina Siccardi