základní škola český krumlov - Odkazy na některé práce žáků naší

základní škola český krumlov - Odkazy na některé práce žáků naší

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV
Za Nádražím 222, 381 01 Český Krumlov
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE
NIKOLA TESLA
Autor práce:
Jana Gallistlová, IX. A
Konzultant:
Mgr. Jan Kříž
Školní rok:
2011–2012
©2010 Základní škola Český Krumlov, Za Nádražím 222
[email protected]
Obsah:
ÚVOD
1
ŽIVOTOPIS A DÍLO
1.1
1.2
2
3
4
DĚTSTVÍ
STUDIA
4
4
CESTA KE SLÁVĚ
2.1
2.2
2.3
2.4
6
ŽIVOT V BUDAPEŠTI A PAŘÍŽI
ŽIVOT V AMERICE
COLORADO SPRINGS A POZDĚJŠÍ LÉTA
UDÁLOSTI PO SMRTI
6
7
10
12
ANOTACE
13
LITERATURA
14
PŘÍLOHY
15
2
Úvod
Práce se zabývá životem a dílem jednoho z největších a téměř zapomenutých fyziků
19. století – Nikoly Tesly. Toto téma jsem si vybrala proto, že mě zajímají jeho objevy
a vynálezy, stejně jako jeho osoba. Myslím si, že mnoho z jeho vynálezů je
nedoceněných, či nepochopených. Fascinuje mne, jak dokázal vymyslet a sestrojit
různá zařízení tak, aby byla funkční a účinná. Ze všeho nejvíce ale na něm obdivuji,
že dokázal svou dobu předčit o několik desetiletí, téměř století. Dokonce ani dnes se
neví, zda se nějaké z jeho experimentů skutečně udály nebo k čemu byla nějaká
zařízení původně určena. Zároveň neznáme celý obsah práce tohoto geniálního
vynálezce, neboť byla část jeho práce zabavena.
Vynálezy a učiněné pokroky Nikoly Tesly mě zajímají už dlouhou dobu a ráda bych
o něm zpracovala životopis a dílo. Zpracováním tématu chci dosáhnout větší
popularizace jeho práce i jeho osobnosti. Myslím, že je pro mnoho lidí neznámým
člověkem a často si lidé neuvědomují, kolik z jeho vynálezů, nebo vynálezů
na základě jeho práce, dnes používáme v každodenním životě. Zároveň bych tuto
práci chtěla využít v dalším podrobném studiu objevů tohoto významného fyzika.
Popravdě, kdybych si mohla vybrat, kým budu, chtěla bych být takovým
vynálezcem, jakým byl právě Nikola Tesla. Také doufám, že v průběhu této práce se
o něm dozvím různá fakta a možná pochopím i to, co ho vedlo k různým
rozhodnutím a myšlenkám. Nikola Tesla byl výjimečným člověkem, s kterým, kdyby
to bylo možné, bych se velice ráda setkala osobně.
3
1 Životopis a dílo
1.1 Dětství
Nikola Tesla (viz. příloha 1) se narodil o půlnoci z 9. na 10. července 1856 ve vesnici
Smiljan v dnešním Chorvatsku, za jeho života Rakousku-Uhersku. Tuto noc venku
byla prudká bouřka. Jeho otec, Milutin Tesla, byl pravoslavným knězem a jeho
matka, Djuka, vynalézala předměty pro domácí užití. Oba byli srbského původu.
Nikola měl jednoho bratra a tři sestry. Starší bratr zemřel roku 1861 ve věku 12 let
poté, co spadl z koně. Rodiče jeho smrt velice zasáhla. Otec zemřel, když Nikola byl
ještě student, avšak matka se dožila jeho celosvětové slávy. Již v mládí se u něj
projevovala neobyčejná představivost.
1.2 Studia
Ve Smiljanu dokončil základní školu1 a v Gospici, kam se rodina roku 1862 stěhuje,
Nižší reálné gymnázium a následně Reálné gymnázium. Po dokončení školní
docházky onemocněl mnoha nebezpečnými chorobami a bylo mu tedy dovoleno číst
knihy z veřejné knihovny, čímž byl velmi potěšen, neboť velice rád četl. Zároveň,
jelikož byla knihovna zanedbaná, mu byla svěřena klasifikace děl a příprava
katalogů. Velice si oblíbil ranější práce Marka Twaina, díky kterým zapomněl na svůj
beznadějný stav.
Poté Nikola začíná studovat Vyšší reálné gymnázium v Karlovaci (Carlstadtu). Zde
bydlela jedna z jeho tet, žena plukovníka. Byl velice náchylný na různé druhy
nemocí. Když se krajem proháněla malárie, Nikola byl ten poslední, kdo by se jí
vyhnul. Po obdržení maturitního vysvědčení, které mimo jiné získal o jeden rok
dříve, se ocitl na rozcestí. Rodiče si přáli, aby z Nikoly byl duchovní jako jeho otec.
Nikola se ale stále více zajímal o elektřinu, a tak nebyl s rodiči zajedno. Navzdory
tomu, že mu otec napsal dopis, ať se nevrací do Gospice, a tomu, že si byl vědom, že
1
Tato škola je pravděpodobně forma školy, ve které se děti připravují, jak bychom my řekli, na „naši“ základní
školu.
4
tam právě řádí cholera, přijel domů a záhy onemocněl, psal se rok 1873. Devět
měsíců strávil v rekonvalescenci, často se ocitl na prahu smrti. Zároveň při jedné
ze svých krizí, která se očekávala být tou poslední, řekl otci, že by se mu možná
ulevilo, kdyby ho nechali studovat inženýrství. Otec souhlasil a Nikola se začal
uzdravovat. Další rok strávil ozdravným pobytem v přírodě. Chodil po horách
s hromádkou knih. Především díky tomuto ozdravnému pobytu unikl službě
v armádě.
Roku 1875 se stěhuje do Rakouska a začíná studia elektrotechniky na Polytechnické
fakultě ve Štýrském Hradci. Zde se mu velice zalíbila nauka o elektřině. Založil zde
i Srbský klub kultury. Během celého prvního ročníku vstával a pracoval od tří ráno
do jedenácti hodin večer.2 Z jeho úspěchu, ke kterému nepochybně patřila i dřívější
nadprůměrná výuka od jeho otce, složení devíti zkoušek v průběhu roku si vysloužil
mínění, že si zaslouží víc než nejvyšší klasifikace. Byl tedy velice oblíben mezi
profesory, ale i kolegy. Druhým rokem jeho studií dostali Grameovo dynamo
z Paříže. Při demonstraci dělaly problém kartáče, které jiskřily, Tesla poznamenal, že
by bylo možné sestrojit motor bez nich. Profesor poté řekl, že by to bylo stejně
nemožné jako sestrojit perpetuum mobile. Pod vahou profesorovy autority se Nikola
na čas této myšlenky vzdal. Na konci druhého ročníku ztratil stipendium a začal hrát
hazardní hry. Ke konci třetího ročníku přestal chodit na přednášky a vynechal
následující rok.
Z neznámých důvodů byl jeho další zastávkou Maribor ve Slovinsku, kde si ušetřil
nějaké peníze. Přijel za ním i jeho otec prosíce, aby se vrátil domů. Nikola ale odmítl.
Roku 1879 byl z města vyhoštěn, jelikož neměl povolení k pobytu, tentýž rok jeho
otec ve věku 60 let umírá. Na nějakou dobu poté učil na jeho bývalé škole, Reálném
gymnáziu v Gospici. Tesla se ovšem nechtěl stát učitelem, a tak roku 1880 odjel do
Prahy na studia. S financemi mu pomohli strýci Petar a Pavle, avšak i přes jejich
2
Včetně nedělí i svátků
5
pomoc se nezapsal na Karlo-Ferdinandské univerzitě. Za prvé proto, že přijel pozdě
a za druhé neuměl mluvit ani psát česky. Avšak jako posluchač ji navštěvoval. Bydlel
zde v ulici Ve Smečkách 13 a strávil mnoho času v Klementinské knihovně a Národní
kavárně. Měl prý rád mentalitu zdejších lidí, která mu připomínala srbskou.
Nedokončil studia v Praze, neboť mu už nezbyly peníze.
2 Cesta ke slávě
2.1 Život v Budapešti a Paříži
Toho samého roku se přestěhoval do Budapešti, kde pracoval v Centrálním
telegrafickém úřadu v letech 1881-1882, kde vynalezl telefonní zesilovač. Vypracoval
se až na pozici vedoucího elektrotechnického oddělení. Při jedné z procházek se
svým přítelem budapešťským parkem Nikola recituje verše z Göetheho ‚,Fausta“,
přičemž se mu při jedné z pasáží vybaví, jak přístroj bude fungovat a tuto vizi kreslí
do písku. Příteli systém vysvětlí a on dokonale chápe. Sám poté řekl, že se mu zjevila
myšlenka o vytváření točivého magnetického pole. V Budapešti také zdokonalil
několik přístrojů. Organizátor podniku, pan Puskas, si všiml jeho talentu a nabídl mu
práci v Paříži.
Roku 1882 přijíždí do Paříže, která ho velmi zaujala. Vedl dosti činorodý život.
Seznámil se zde s několika Američany a při vysvětlení jeho vynálezu jeden z nich,
pan D. Cunningham, mu nabídl vytvoření akciové společnosti. Což se ovšem nestalo.
Poté jezdil na místa ve Francii a Německu, kde spravoval elektrárny. Po návratu
do Paříže předložil panu Rauovi3 plán na vylepšení dynam a následně mu byla dána
příležitost. Dosáhl naprostého úspěchu a mohl tedy vyvíjet automatické regulátory.4
Počátkem roku 1883 byl vyslán do Štrasburku, aby urovnal záležitosti týkající se
osvětlovacího zařízení na nádraží. Zde se mu poprvé povedlo sestrojit motor
na střídavý proud o různých fázích, zároveň bez komutátoru, či kluzných kontaktů.
3
4
Jeden ze správců společnosti
Tu dobu velmi žádoucí
6
Předvedl ho bývalému starostovi města, panu Sauzinovi, a několika potencionálním
investorům. Ti však o motor neprojevili zvláštní zájem. Mezi zvláštní příhody zde
patřilo, když se do vestibulu měla umístit žárovka a němečtí inspektoři se dobrali
k řešení až o několik dní později. Pracoval zde do roku 1884. Vrátil se tedy do Paříže,
kde očekával odměnu, která mu byla slíbena i s tím, že bude bráno v úvahu zlepšení
jejich dynam. Odměna ale vyplacena nebyla. Na popud pana Batchellora se vydal
do Ameriky za cílem překonstruování Edisonových strojů. Jeho cesta nebyla ovšem
tak jednoduchá. Po cestě mu byl ukraden lístek, peníze a zavazadla. Do New Yorku
přijel se čtyřmi centy v kapse, několika básněmi a články a s balíčkem výpočtů
na palubě lodi Saturnia.
2.2 Život v Americe
Jeho život ve Spojených státech začíná rokem 1884. Velice se těšil na setkání
s Edisonem. K jedné z prvních příhod patří, jak Tesla opravil osvětlení na parníku
Orgeon5, které nefungovalo z důvodu silně poškozených dynam. Zanedlouho
dochází ke zlomovým objevům, jako je indukční motor, střídavý proud,
transformátor, atd. Tesla zkonstruoval za pouhý rok dvacet čtyři nových typů strojů,
které měly nahradit ty staré. Jeho konstrukce ovšem byly výkonnější, levnější,
jednodušší, lehčí, dokonalejší. Edison slíbil za dokončení tohoto úkolu 50 000 dolarů,
které nakonec nevyplatil se slovy, že Tesla nechápe americký humor, což Teslovi
způsobilo šok a rezignoval. Následně na to byla vytvořena společnost na obloukové
lampy pod Teslovým jménem.6 Noví společníci ale nechtěli slyšet o novém motoru,
chtěli pouze obloukové lampy. Teslův osvětlovací systém byl tedy založen
na obloukových lampách, které osvětlovaly továrny a ulice. Po dokončení úkolu
společnost opustil, psal se rok 1885.
Roku 1887 byla založena společnost „Tesla Electric Co.“ poskytující laboratoř
a zařízení. Zde byly postaveny jeho motory, které byly přesně takové, jaké očekával,
5
6
První parník, který měl elektrické osvětlení a zároveň byl v té době nejrychlejším parníkem.
„Tesla Electric Light Company“ se sídlem v New Jersey.
7
aby byly. Zároveň zde byl učiněn jeden z nejvýznamnějších objevů, a to Teslova
cívka neboli transformátor bez železného jádra (viz. příloha 2). Jednalo se
o nejvýznamnější objev v oboru vysokofrekvenčního elektromagnetického pole.
V tomto období se také zabýval rentgenovým zářením. 7 O rok později, roku 1888,
Tesla přednášel v Americkém institutu elektroinženýrů na Kolumbově univerzitě
v New Yorku. Výroba široké škály motorů se rozvíjela téhož roku, kdy byla
uzavřena dohoda se společností Westinghouse, která odkoupila sedm z Teslových
patentů. Mezi roky 1888 a 1893 nechal patentovat 22 nových vynálezů. Například
přenos střídavého proudu a jeho transformace, dvoufázový i třífázový motor.
Všechny tyto objevy se hojně využívají dodnes. Mezitím jeho konkurenti, kterým se
v této době příliš nedařilo, chtěli poukázat na nebezpečnost střídavého proudu, a tak
veřejně usmrcovali zvířata a jeden z Edisonových pomocníků8 navrhl, aby byli lidé
popravování právě tímto proudem, stalo se tak roku 1890.
George Westingouse, navzdory velkému úspěchu, společnost neúměrně zadlužil.
Společnost byla zachráněna tím, že Tesla zničil smlouvu o jeho podílu na zisku
z vyrobené elektřiny. Vrátil se tedy zpět do New Yorku roku 1889, jelikož jeho služeb
v Pittsburghu již nebylo potřeba.9 V laboratoři na Grand Street začal znovu
experimentovat. Ihned začal pracovat na vývoji vysokofrekvenčních zařízení. Touto
dobou se těšil velké pozornosti. Následujícího roku se Teslovi v ruce rozsvítila
vakuová trubice, která nebyla připojená dráty ke zdroji. Bral to jako první důkaz
toho, že je schopen přenést energii vzduchem. Roku 1891 přednášel znovu
v Americkém institutu elektroinženýrů. Téhož roku získal i americké občanství. Jeho
přítelem byl i Mark Twain, jehož práce se mu v dětství tolik líbily. Mezi jeho přátele
patřili další z New Yorské elity, jako například John Jacob Astor, který ho
7
Roku 1892 jako první upozornil na jejich škodlivé účinky.
Edison byl hlavním aktérem této akce, která vešla ve známost jako „válka o proudy.“
9
Pittsburgh byl sídlem Westinghousovi společnosti.
8
8
i podporoval10. Tesla pořádal v laboratoři ve večerních hodinách ukázky pro přátele
a případné investory. Mark Twain se jako dobrovolník vždy ochotně hlásil.
Do Londýna je roku 1892 pozván, aby přednášel výsledky svých experimentů. Měl
tu čest, aby mohl své poznatky prezentovat na půdě Faradayovy laboratoře. Článek
ze zítřejšího vydaného listu Times nejlépe svědčí o úspěchu, který Tesla v Anglii
vyvolal: „Jestli něco mohlo vyvolat vlnu nadšení a zájmu o elektřinu, byla to včerejší
přednáška, kterou velevážený pan Tesla obšťastnil učené posluchače z Královské
akademie. Jeho pokusy otevřely nejen nová nesmírně bohatá pole pro další odborné
badání, ale otevřely i naší mysl pro zcela nové chápání fyziky jako takové. Práce
pana Tesly nachází se na hranici, kde se elektřina, světlost, teplota, chemická afinita
a další druhy energie prolínají. Když se člověk nad jeho pokusy zamyslí, pochopí, jak
zastaralé jsou zavedené demarkační linie, vše se pod Teslovýma rukama slilo do
jednoho celku.“ Zde také učinil prohlášení: „Rád bych pronesl několik slov
o myšlence, která mi nedává spát. A která může přispět k blahu nás všech. Mám na
mysli přenos informací, a dokonce i elektřiny bez použití drátů. Jsem stále pevněji
přesvědčen o proveditelnosti tohoto plánu.“ Dále pak přednášel také v Paříži.
V tomto roce, 1892, Tesla dostává náhlou vizi, že jeho matka zemřela a tato vize se
ukáže být pravdivá. Přijel domů jen několik hodin před její smrtí. Dále přednáší
v Záhřebu a promlouvá v Bělehradě. Po návratu do Ameriky, roku 1893, byl zvolen
viceprezidentem Amerického institutu elektroinženýrů. Stejného roku se konala
světová výstava v Chicagu, měla být poprvé osvětlená elektrickým proudem.
Do soutěže vyhlášené výstavním výborem se přihlásila i společnost General Electric 11
s nabídkou v ceně jednoho milionu dolarů. Westinghousova společnost požadovala
polovinu, a tedy zakázku získala. Sto tisíc lidí zaplnilo prostory výstavy, která
zanechala nesmazatelný dojem. Na tomto dojmu poté dostala společnost
Westinghouse Electric další zakázku, a to na vybudování první elektrárny
10
Bližší zmínění bude dále v této práci.
Tato společnost byla založena roku 1892 sloučením Edison General Electric a Thomson-Houston Electric
Company.
11
9
na střídavý proud na Niagarských vodopádech. 12 Byla spuštěna 15. listopadu 1896.
Prvním městem, které zásobovala, bylo Buffalo, Kanada. Do šest set kilometrů
vzdáleného New Yorku se elektrické vedení rozšířilo již na přelomu století. Spor
mezi střídavým a stejnosměrným proudem byl u konce.
Roku 1894 se konají další přednášky a to ve Filadelfii a Svatém Louisu. Téhož roku
získal členství v Srbské královské akademii v Bělehradě. Psal se rok 1895, kdy byl
Tesla připraven přenést signál do 80 km vzdáleného West Pointu. Téhož roku
v budově, kde měl laboratoř, vypukl požár a zničil jeho práci. Nikola ale nezahálel
a za několik měsíců si nechal patentovat bezdrátovou komunikaci, což je základ
dnešní rozhlasové a televizní technologie. Roku 1898 si nechal patentovat dálkově
řízenou loď, kterou demonstroval případným investorům. Bylo to první dálkově
ovládané zařízení.
2.3 Colorado Springs a pozdější léta
Tesla přijíždí do Colorada roku 1899. Zde má kousek za městem novou laboratoř,13
jelikož ta New Yorská je pro nové experimenty nevyhovující (viz. příloha 3). Zde
také sestrojil největší Teslovu cívku na světě. Nazval ji zesilovací transformátor.
Laboratoř obsahovala i stanici s posuvnými střešními panely. Součástí stanice byla 44
metrů vysoká věž, která byla zakončena měděnou koulí. Jednou se pokusil stanici
vyzkoušet a z koule šlehaly blesky dlouhé až 30 metrů a hromobití bylo slyšet
až přes 30 kilometrů. Této stanici se přezdívalo „stroj na výrobu blesků.“ Podobná
stanice byla vystavena tisíc kilometrů daleko. Měla sloužit k přenášení hovorů,
psaných textů, zjišťovat polohu, rychlost a vzdálenost lodí. Při pokusech o rádiový
přenos Tesla zaznamenává rádiové vlny z vesmíru, přičemž se domnívá, že jde
o signály mimozemské rasy.
12
Zde je také umístěna Teslova socha.
Experimenty, které zde prováděl financoval ze 100 000 dolarů, které mu poskytl John Jacob Astor na vývoj
a produkci nového osvětlovacího systému, což nebylo to, co Tesla zamýšlel s penězi udělat. Když to investor
zjistil, nebyl ohledně toho příliš nadšen.
13
10
Roku 1900 se vrací do New Yorku, kde následujícího roku získává investora Johna
Pierponta Morgana, kterému se líbí jeho myšlenka globálního systému bezdrátové
komunikace a poskytuje mu kapitál v hodnotě 150 000 dolarů. Téhož roku se začíná
stavět věž na Long Islandu, Wardenclyff (viz. příloha 4). Měla být vysoká 56 metrů,
ale díky nedostaveným výsledkům Morgan přestal Teslu podporovat, a tak se věž
nikdy nedostavila. Za svého chráněnce si namísto Tesly vybral Marconiho, který
mezi tím uskutečnil přenos přes Atlantský oceán. Roku 1909 získává Guglielmo
Marconi, společně s Karlem Braunem Nobelovu cenu za fyziku. To je pro Teslu velká
rána, neboť Marconi při svých pokusech použil jeho 17 patentů. Roku 1915 přichází
další Nobelova cena do jeho života, a to za fyziku pro něj a Edisona. Nakonec ji ale
získal William Henry Bragg. Komise nikdy veřejně neprohlásila, proč cena nebyla
udělena Teslovi a Edisonovi. Některé spekulace naznačují, že jeden z nich, či oba
odmítli společnou cenu přijmout.
Následujícího roku Tesla vyhlašuje bankrot. Roku 1917 obdrží Edisonovu medaili,
jako nejvyšší ocenění Amerického institutu elektroinženýrů.14 Roku 1931 zažil Tesla
návrat. Slaví 75. narozeniny a k této příležitosti přátelé uspořádají oslavu. Také je
otisknut na titulní stránce magazínu Time. Projevy úcty mu vyjádřilo mnoho vědců
z celého světa, mezi nimi i Albert Einstein. Téhož roku umírá Thomas Alva Edison.
O tři roky později Tesla získává medaili Johna Scotta za vynález rotujícího
magnetického pole a indukčního motoru. Téhož roku, 1934, je v magazínu „The New
York Times“ uveřejněn článek o Teslových paprscích smrti. Článek popisuje, že tyto
nové paprsky by dokázaly vyslat koncentrovaný paprsek částic vzduchem o tak
ohromné energii, že by dokázaly sestřelit flotilu o 10 000 nepřátelských letadlech
na vzdálenost 250 mil. Následujícího roku se objevuje článek v magazínu „Liberty“
s názvem „Stroj na ukončení války“. Teslovi přátelé v tomto magazínu zveřejnili jeho
vizi pro roky 2035 a 2100.
14
Zpočátku ji nechtěl převzít, ale na naléhání přítele ji nakonec přijmul.
11
Roku 1936 se stal ředitelem tajného vládního projektu „Rainbow,“ jinak známého,
jako „Filadelfský experiment.“ Jednalo se o radarové zneviditelnění torpédoborce
USS Eldrige. Samotný experiment, kterého se Tesla nedožil, skončil s nežádoucími
vedlejšími účinky, a proto byl roku 1943 ukončen. Tesla se na základě impulzu
začátku druhé světové války pokusil prodat paprsky v Británii, ale když chtěl
vyplatit slíbených třicet milionů dolarů před odesláním klíčových plánů, z dohody
sešlo. Zkusil tedy štěstí u vlády Spojených států. Schůzka se měla konat v Bílém
domě 8. ledna 1943. K setkání ale nedošlo. Předchozího dne, 7. ledna, Tesla umírá ve
svém pokoji číslo 3327 na 33 podlaží v hotelu New Yorker tiše a osamoceně. Čas
smrti byl kolem deseti třiceti večer. Bylo mu 86 let.
2.4 Události po smrti
O dva dny později byl jeho veškerý majetek zabaven FBI a přesunut do Manhattanu.
O několik měsíců později přiznal Americký patentový úřad prvenství Teslovi jako
vynálezci rádia. Po konci druhé světové války americké letectvo zahájilo projekt pod
názvem „Nick“. Zabývali se Teslovými paprsky smrti. Tento projekt, který se
odehrával v Ohiu, byl pro americké letectvo významný, a proto byl i dobře finančně
zajištěn. Detaily experimentů nebyly nikdy zveřejněny a kopie Teslových materiálů
zmizely neznámo kam. Roku 1952 byl Teslův majetek, po četných neshodách,
odeslán do Bělehradu, jeho synovci Savu Kosanovicovi. Tyto materiály obsahovaly
dopisy, fotografie, Teslovy mnohé vynálezy. Tři roky poté bylo otevřeno muzeum
v Bělehradě, které otevřel sám Jugoslávský president – Josip Broz Tito. Je po něm
pojmenována jednotka magnetické indukce, stalo se tak v říjnu 1960. Od roku 1975 se
uděluje cena Nikoly Tesly Institutem pro elektrotechnické a elektronické inženýrství.
Spojené státy použily Teslovu myšlenku ochranného štítu v projektu obecně
známém, jako program hvězdných válek, který byl zahájen roku 1983. Roku 2006
bylo Bělehradské letiště přejmenováno na „Letiště Nikoly Tesly“. Spolu s Faradayem
je považován, s jeho více než 700 patenty, za nejplodnějšího vynálezce.
12
Anotace
Tato práce se zabývá životem Nikoly Tesly. Chronologicky popisuje jeho život. Od roku jeho
narození až po události po jeho smrti. Dále pojednává o jeho objevech a vynálezech, stejně
tak o sporech, které vedl s jinými vynálezci. Jeho dílo mělo zásadní vliv na následující vývoj
lidské společnosti. Mnoho z jeho vynálezů se hojně využívá dodnes.
This work is about life of Nikola Tesla. It describes his life chronologically. It is since year of
his birth to events after his death. It discusses about his discoveries and inventions as well
about his conflicts with some other inventors. His lifework had vital influence for further
development of human society. Many of his inventions are used even today.
13
Literatura
Milan Smiljanić, Karel Weisner, Nikola Tesla – Muž, který život zasvětil vědě,
10. května 2005, http://www.velikani.cz/index2.php?kat=ostve&zdroj=teslan
John
R.
H.
Penner,
Neobyčejný
život
Nikoly
Tesly,
28. srpna 1995,
http://rayer.ic.cz/teslatr/tesla.htm
ČT24, Americký president Ronald Regan zahájil „hvězdné války“, 22. března 2008,
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kalendarium/9625-americky-prezident-ronaldregan-zahajil-hvezdne-valky/
Tesla
universe,
http://www.teslauniverse.com/nikola-tesla-timeline-1856-birth-of-
tesla
Wikipedia, 21. dubna 2012, http://en.wikipedia.org/wiki/Nikola_Tesla#Early_years
Wikipedia, 10. dubna 2012, http://cs.wikipedia.org/wiki/Filadelfský_experiment
Prof. RNDr. Ivo Kraus, DrSc. (ve spolupráci) PhDr. Jiřina Masnerová, 3. dubna 2004,
http://zavodsky.webz.cz/tesla/tesla.htm
Tesla – pán blesků, 2000, Americký dokumentární film – Česká televize
14
Přílohy
Příloha 1
Nikola Tesla roku 1890 (bylo mu 34 let)
http://en.wikipedia.org/wiki/Nikola_tesla, volné dílo
15
Příloha 2
Teslova cívka
http://en.wikipedia.org/wiki/Nikola_tesla, volné dílo
16
Příloha 3
Tesla v laboratoři v Colorado Springs
http://en.wikipedia.org/wiki/Nikola_tesla, volné dílo
17
Příloha 4
Wardenclyffská věž
http://en.wikipedia.org/wiki/Wardenclyffe_Tower, volné dílo
18