ARCHEO LOGICKE

ARCHEO
LOGICKE
ROZHLEDY
Archeologické rozhledy LIII-2001, seSit 3
Recenzovany £asopis
Vydâvâ Archeologicky üstav Akademie vëd Ceské republiky v Praze.
http://www.arup.cas.cz
Peer-reviewed journal published by the Institute of Archaeology, Prague.
http://www.arup.cas.cz
Adresa redakce
Letenskä 4, 11801 Praha 1; e-mail: [email protected]
tél.: 02/57533782, 0607942455; fax: 02/57532288
Vedouci redaktor - Editor in chief
Martin Jezek
Redakéni rada - Editorial board
Andrea BartoSkova, Martin Bartelheim, Jan Blazek, Jan KlapSte,
Jiff Machac"ek, Vladimir Salac", Jan Turek, Josef Unger
Technické redaktorky - Production editors
Marcela Hladfkova, Bohumila Novotnä
Pfeklad do angliftiny a anglické korektury (pokud neni uvedeno jinak) - Unless otherwise noted,
English translation/correction: Alastair MILLAR - http://www.skriptorium.cz - Grafickä üprava:
Pavel Cindr. Vyroba: PBtisk Pfibram. Vychazi ttyrikrat mine. RozJifuje, informace o pfedplatném
podävä a objednävky pfijimâ DUPRESS, Podolské 110, 147 00 Praha 4, tel. 02 41433396. - Orders
from abroad: SUWECO CZ s.r.o., Ceskomoravska 21, 180 21 Praha 9, Czech Republic; Kubon &
Sagner, P. O. Box 341018, D-80328 München 34, Germany.
Tento seSit vySel v listopadu 2001
© Archeologicky üstav AV £R, Praha 2001
Doporucenà cena 45,- K£
ISSN 0323-1267
Archcologickc ro/.hlcdy LII1-2001
429
OBSAH
Jifi Svoboda, K analyze velkych loveckych sfdliSf: vyzkum v Predmostf
v roce 1992 — Analysis of the large hunter's settlements: excavation at
Predmostf in 1992
Miriam Nyvltovd-FiXdkovd, Predmostf - vyhodnocenf fauny z vyzkumù
v roce 1992 — Predmostf - Evaluation of fauna from research in 1992
Eva Drozdovd, Zhodnoceni znovuobjeveného fragmenta lidské dolnf telisti (.. 21 z Pfedmostf u Pferova — The evaluation of a rediscovered fragment of human lower jaw, No. 21 from Pfedmosti u PPerova
431-443
444-451
452-460
Vit Vokolek - Pavel Sankot, Zwei Brandgräber der Stufe H D3 und LT A aus
Lochenice, Kr. Hradec Krâlové — Dva zàrové hroby stupnë H D3 a LT A
z Lochenic, okr. Hradec Krélové
461-480
Jammir Benei- Petr Pokorny, Odlesftovânf vychododeské niziny v poslednich dvou tisiciletich: Interpretace pyloanalytického zäznamu z olsïny
Na bahne, okr. Hradec Krälove — Deforestation of East-Bohemian lowland during the last two millennia: Interpretation of pollen record from
the site „Na bahne", Hradec Krâlové district
481-498
Ladislav Smejda, Kostel, nebo mohyla? Pflspëvek ke studiu pohfebnfch
arealu — Church or tumulus? A contribution to the study of burial areas
499-514
Zuzana Vahlovd, Surovinové zdroje a provenience romänskych terakotovych dlazdic — Material sources and provenance of Romanesque terra-cotta
tiles
515-563
MATERIALIA
Willem J. H. Willems, Soufasny vyvoj archeologické pamâtkové péie v Nizozemf a v Evropë
564-575
Soucasnost archeologické pamâtkové pé£e v tR
576-591
Uenëk Dragoun, Michal Ernée, Lubos Jirdn, Petr Sommer, Jifi Varhanik
DISKUSE
Slavomil Vend, Souvislosti chapäni pojmu „nälezovy celek" v deské archeologii — The term „find complex" in Czech archaeology: its use and misuse
592-614
TomdX Durdik, K problematice hradu v Chrudimi — Zur Problematik der
Burg in Chrudim
615-619
Jan h'mlik - JifiSigl, K uvahäm Martina Jezka o poéâtcfch mësta Chrudimi a tamëjîim hradu — Zu Martin Jezeks Überlegungen zu den Anfängen
der Stadt Chrudim und seiner Burg
620-629
COMITÉ POUR LA SIDÉRURGIE ANCIENNE de l'Union Internationale
des Science Préhistoriques et Protohistoriques (R. Pleiner ed.)
630-642
430
Archeologické rozhledy LIII-2001
AKTUALITY
Vratislav Janäk - Bogustaw Chorqiy - Zuzana Bflzovd - Emanuel Grepl, Druhà etapa
terénniho prüzkumu Pobeskydl
643-645
J. Unger. £tvrta pracovnf konference „Pffrodovëdecké metody v archeologii a antropologii"
645
K. Vahch. Nad tolik dfiny v Krumlovském lese?
646
J. Waldhauser, Prof. Dr. Wolfgang Dehn (6. 7. 1909 - 29. 5. 2001 )
646-647
Juraj Pavük. Zomrel Stanislav SiSka
647-648
NOVÉ PUBLIKACE
SI. Vend. Michat Kobusiewicz: Ludy towiecko-zbierackie pótnocno-zachodniej Polski
(Poznarï 1999)
649-650
M. Jezek. Heiko Steuer: Waagen und Gewichte aus dem mittelalterlichen Schleswig
(Köln 1997)
650-653
Martin Wihoda, Toma5 Durdik - Pavel Bolina: Stfedovëké hrady v Cechâch a na Moravë (Praha 2001)
654-657
Frantiüek Kostmuch. Archeologia technica 11 (Brno 2000)
658
Pavel Fojtik, Milan Doklâdal: Morfologie spâlenych kostl. Vyznam pro identifikaci
osob (Brno 1999)
658-659
Martin Nodl. Mateusz Goliriski: Wokót socjotopografii poinos'redniowiecznej Swidnicy. Cze« 1. (Wroctaw 2000)
659-660
L. Jirän. Pavla Horalkovä-Ederovä - Antonin Straf: PohfebiStë a sidliStë kultury unetické ze Slavkova u Brna, okr. VySkov (Brno 2000)
660-661
Karel Noväfek. )aritz, G. (ed.): History of Medieval Life and the Sciences. Proceedings
of an International Round-Table-Discussion Krems an der Donau September 28-29
1998 (Wien 2000)
661
Petr Dre.iler. Bohuslav Klima: Nové vyznamné objevy archeologické expédiée Pedagogické fakulty MU ve Znojmë-Hradis'ti (Brno 2001 )
661-662
J. Hrala, Josip V. KobaT Bronzezeitliche Depotfunde aus Transkarpatien (Ukraine)
(Stuttgart 2000)
662-664
Jan PU ka, R. Krajfc a kol.: Dûm pasife Prokopa v Tàbofe (Archeologicky vyzkum odpadni jimky v dome dp. 220) (Tàbor 1998)
664
Ondfej Wolf. \. Lech - F. M. Stçpniowski (eds.): V. Gordon Childe i archeologia
w XX wieku (Warszawa 1999)
664-665
Jifi' Svoboda. Michel Lorblanchet: La grotte ornée de Pergouset (Saint-Géry, Lot).
Un sanctuaire secret paléolithique (Paris 2001 )
665
Marek Uhersky. Marylin Palmer - Peter Neaverson: Industrial Archaeology (Principles
and Practice) (London 1998)
665-666
L Jirän, jifï ftfhovsky: Die bronzezeitliche Vollgriffschwerter in Mähren (Brno 2000)
666-667
Jana Knizakovd, Sbornfk Chebského muzea 6/1998, 7/1999 (Cheb 1999, 2000)
667-668
J. Bubenik, Studia Mediaevalia Pragensia IV/1999 (Praha 1999)
668-669
L Kurkovd. Ve sluibäch archeologie. Sbornfk k 60. narozeninàm RNDr. Vladimfra
Haäka, DrSc. (Brno 1998)
669-670
Michal B. Soukup, Archäologie online
671
564
Archfologic-kc ro/hlcclv I.III-2001
MATERIALIA
SOUëASNY VYVOj ARCHEOLOGICKÉ PAMÂTKOVÉ PÉC^E
VNIZOZEMI A V E V R O P Ë
Willem J. H. Willems
Tento pfispévek' je vënovân vyvoji archeologie a organi/aci archeologickc pamatkové péëe v Ni/o/emi a pfedevsïm podstatnym /mënam, klere v oboru v souëasné dohë probihaji jiiko dûsledek uplatfiovâni t/v. Maltské ûmluvy (cf. Willem\ et al. /W7). Zabyvâ se i prioritami naSeho ohoru v nejbli/Si
budoucnosti a v mezinarodnich souvislostech, pfedevSim / hlediska spoluprâce mezi jednotlivymi
nârodnimi archeologiemi, kterâ se v souëasnosti v Evropë ro/viji a organizuje.
K liislorii
V roce 1947 byl /.alozen RiSsky ûfad archeologické pamatkové péëe - Rijksdienxt voor her Oudheidkundig Bodemonderzoek (dale ROB). Üfad spadâ jako/to samostatny i'ifad pod Ministerstvo Skolstvi,
kultury a vëdy. ROB spolu s Ris\kym iifadem pro ochranu pamatek (Rijkdienst voorde Munumentenzo/s - RM), zabyvajicim se ochranou stavebnich pamatek, maji /a ukol naplfiovat v praxi zâkon
o pamatkové péëi, ktery vstoupil v platnost v roce 1961. Tento /.âkon ma vSak dlouhou historii.
Profesionâlnf zajern o archeologické nâle/y trvâ v Ni/o/emi ji/ velmi dlouho. Jeho poëâtky sahajï •à k roku 1818, kdy bylo /alo/eno Risské mu/.eum starovëkych pamatek (Rijk\mu.\eum van
Oudheden - RMO) a kdy byl profesorem archeologie na Risské univer/itë v Leidenu jmenovân
C. J. C. Reuvens. Tim se Ni/o/emi stalo prukopnikem nového oboru, nebot' prof. Reuvens byl prvnim vysokoskolskym pedagogem na svëtë, do jeho? uva/ku byla /.aëlenëna explicitnë i neklasickâ
archeologie, tedy pravëk a ëasnâ doba dëjinnâ. Jmenovânim Reuvense /aCal systematicky terénni
vy/kum a dokumentace archeologickych nale/iSt' v Ni/o/emi.
Tato udâlost ovSem nebyla v evropském râmci /.cela ojedinëlâ, nebot' na pfelomu 18. a 19. sioleti vznikaly vSude v ponapoleonské Kvropô nârodni stâty a politika vyvijcla silny tlak na vytvâfenî
„nârodni identity". K obra/u „nârodni minulosti" mohla archéologie, kterâ se prâvë vyvijela v samoslatny védecky obor, pfispët vy/namnym /pùsobem. Neni divu, /e koncept „nârodnich starovëkych pamâtek" se /rodil prâvë v této dobë: poprvé byl pou/it v roce 1790 jako mul fady pëti knih
na téma „antiquités nationales" francou/skym uëencem A.-L. Millinem a na poëâtku 19. stoleti /.domâcnël v celé Evropë (vi/ napf. Schnapp IW6).
Mu/eum starovëkych pamâtek hrâlo po celych sto let nc)dùle7itëj$i roli v ni/o/emské archeologii. Teprve v roce 1920 byla /.alozena druhâ instituce: Biologicko-archeologicky üstav (liiolo^mii
Archeologisch Institut- BAI) v Gronningen, vedeny prof. A. E. van Giftenem. Ten vnesl do archeologického bâdâni nové fundamentâlni vëdecké a technické prvky, nejvëtSi vy/nam pro ochranu pamâtek pak mêla jeho prâce o wurtech a megalitickych hrobech v severnim Ni/o/emi.
Vedle téchto dvou institue! existoval velky poëet vlastivëdnych a staro?.itnickych spolkû a muzei, které se zabyvaly archeologickymi vyzkumy, coz znesnadrtovalo /avedeni urëitého fâdu do archeologickych aktivit. Slo pfitom o dva ozehavé problémy: o regulaci a fi/eni terénnich aktivit
a pfedâvâni nâlezû do mu/ei. V roce 1928 byl sice vydân /âkon o pumâtkové péëi, aie pfed druhou
svëtovou vâlkou nikdy nedosïo, a to ani /câsti, k jeho naplnëni, nebol' sami archeologové se nemohli sjednotit na jeho vykladu. Pfesto v<iak pfipravy provâdëcich nafi/enï /fejnio musely probihat, nebot' v kvëtnu 1940, kdy bylo Ni/o/.emi nëmeckym vpâdcm /ala/eno do vûlky, byl provâdëcî dekret râ/em aktuâlni. Vrchni vehtel po/emnich a nâmofnich sil vydal „Dekret o provâdônî
archeologickych vykopâvek a ochrané archeologickych nâle/ù", jeho? cilem bylo pfedev<iim /abrâmt okupantûm v ro/chvâceni kulturniho dëdictvi. Na /âkladë tohoto dekrctu hyla soucasnë usiii
1
Clânek je pfepracovanou ver/1 pfednâSky ode/nélé v Archeologickém ûslavu AV (""R v Pra/e v lislopadu 1999
Wil.l .KM v Souf.ism v \ \ o | .in hcologu k r pam.itko\<- prie ...
novena Stâtni komise pro archeologii. v m/ hyly /asloupeny archeologické üstavy a mu/ea. Komisc mêla k dispo/iei vlastni institue! - Stâtni üfad pro archeologické vykopâvky. Nejdûle/itëjSim
ûkolem toholo ûfadu hyla dokumentace archeologickych nâle/.ù a lokaln a predâvâni intbrmaci
o nich stâtni komisi. Tim hyla poprvé legislativnë vyme/ena /odpovëdnost slatu /a archeologické
dëdictvi. neboi pofi/ovanâ dokumentace mêla slou/n jako /àklad pro pripravovany sc/nam pamâtek. Dekret / roku 1940 vSak v praxi neprinesl oCekavany vysledek a urad se dokonee v nâledujicich letech diskreditoval svym nacionalistickym charakterem.
V povâleëné dohè dosïo k nové ûpravô organi/ace oehrany pamatek Drive samostatne Matin komise pro rû/.né druhy pamàtek hyly v roce 1946 integrovâny do t/v. Pamâtkové rady. Jejim hlavnim
ûkolem hyla pfiprava nâvrhu /cela nového /âkona o pamâtkové péci, ktery vsak vstoupil v platnost
a/ v roce 1961. Ülohu registrovâni a dokumentace pravëkych a ranë stredovëkych pamàtek v roce
1947 pfev/al novë /fi/eny RiSsky ûfad pro archeologickou pamâtkovou péëi - ROB. Nejdûle/.itëjSi ëinnosti ROB vSak hylo organi/ovâni vcskerych teréiinich vy/kumû. proio/e ly hyly vyhradnè
v kompeienci statu. Novy ustav hyl v tomto ohledu dokonce /amySlen jako monopol - mèl se siai
jedinou institua', kterâ hy smëla provâdèt archeologické vykopâvky Tim hyla ovSem znemo?.nëna
vy/kumnâ a'nnost nejen mnoha archeologickych spolkû. Pake nui/ea a iimvcr/ilni ùstavy /tratiK
svou samosiainosi a jejich /amôstnanci smëli provâdôt terénni vy/kum> pou/e ve spolupiâci s ROB.
Je jasne. >e lakovyto system nikdy neinohl dohfe tungovat. Podafilo se sice /amc/il pnvâimm
archeologickym vykopâvkàm, na skodu patrnë rovnë? nehylo, >e skontily vy/kumy rû/nych staroZitnickych spolkû a postupnë i vëtüiny mu/ei, tj. vyzkumy /.a üCelem /aklâdâni a ro/mno>o\ .1111 shi
rek, at' uf pnvâtnich i\ vefejnych.^ Nepfï/nivym dûsledkem monopolmho systemu provâdèni archeo
logického vy/kumu hyl pfedevsîm nevyhnutelny spor s univer/itami, klere se pochopnelnë nemohly
v/dât vlastnich vy/kumû |ako/lo nedilne scnicasli védeckeho hàdani. Hlavnë v padesâtych letech to
vedlo ke konfliktùm, které skona'ly a? v roce 1961. kdy/ vstoupil v platnost novy /âkon o pamâtkové péëi, na jeho^ /àkkulè /iskaly vëdecké instituée od minisierstva kultury povolem k piovadëni
vlastni terénni vy/kumné cinnosti. To se /ah> uka/alo jako velmi smysluplné. nehot vy/kumy univer/.it, provâdëné caslo prâvë na ohro/enych lokalitâch. vy/namnë podpofily pé£\ o archeologické
pamâtky v Ni/o/emi. Na ro/dil od mnoha evropskych /emi v Ni/o/emi témëf Ctyficet lel neexistujc oddëlovâni univer/it od pamâtkové péce. co> vede kronië jiného k tomu. /e jejich absolvent! ma|i po ukonëeni sludia bohaté praktické /kusenosti.
DneSni ni/o/emsky /.âkon o pamâlkové péfii, ktery byl noveli/ovan v roce 198X. se odlisuje od
vëtSiny podohnych /âkonû v mnoha ostatnich evropskych /emich jeStë v jednom sméru Jedno/naënë ukladâ, >e povoleni k terénnim vy/kumûm mohou od minisierstva kultury /.iskat jen stâtni ufady, univcr/ily, provincie a obce (angl. /nëni toholo /akona vi/ Willcms /W7). Toto nafi/eni ji/ plnë
odpovidâ nejnovëjSim evropskym tendencim ochrany archeologického dëdictvi. do kteryeh se promitâ ohsah maltské ümluvy, /vlâslë ustanoveni o odpovèdnosii investora /a provedem archeologického vy/,kumu pamàtek niëenych jeho stavebni ëinnosti. Dûsleilnc uplatfiovâni tohoto /âkonného
nafi/eni vfas /ahrânilo nekonlrolovanym vykopâvkàm provâdënym komerCnimi archeologickymi
firmami. pro nè^ se v nëkterych /emich stâvaji vy/kumy placené investorem vitanym /.drojem /is
kü. Toto siriklni uslanoveni vSak pfinâSi i urëité nevyhody, proto/e v okam/iku. kdy |c licha /mënit cely system, se objevuji poli/e s del'inovânim pfeehodné fà/e. ktera h> neodporovala /àkonu.
nehot' siàini. resp. ohecni institua? dosud ncjsou schopny provâdët vy/kumy v potfehném ro/.sahu.
Zmëny
V po/adi akluâlnich /inC-n sio|i nejen uplatnovâni l/v. Maltské ùinluvy (vi/ Kumpurai /W2). aie
také /mëny v pojeti archeologické pamâlkové péCe v poslednich letech neho lépe v poslednich deselilelich. Pamatkovâ péëe byla tradiënë velmi silnë /amëfena na lerénni vy/.kum a nale/.eny archeo^ V Ni/o/cmi dncs pfcvlàdà ponèkud odlisno po|eti lunkcc inu/ci. no> je tomu v fVskc rcpuhlicc Ci v dalsich
i-vriipskyi-h /l'inich. Mu/ca map' /cela odlism4 ükoly nc> vödecky vy/kiim a archeolopickou p.imalkovuu péci
Jcpch hlavnim ûkolem ]v sloitfit vc^cpinsii, ,\ prolo do spcklra icpcli emnosii /pr.ividi.i u-u-nni v y / k u m nepatfi.
fiiiii
Wii n MS: Soiifasny vyvoj archeologické psunâtkové péfc ...
logicky material, jinak feëeno na prâci s nalc/y a s jednotlivymi pamâtkami. Sociàlni a ekonomicky vyvoj 50. a 60. let 20. stolcti s schon pfinâSel v celé Evropë stejné prohlémy v archeologické
pamâtkové péëi, které byly také podobnym /pusobem feSeny - t/v. /.âchrannymi vy/kumy. S archeologickymi pamâtkami se vëtsïnou /achâ/elo tak, 2e bud mèly byt ochraftovâny a jako poStovni /nâmky /afa/eny do nârodnich sbirek, t j. se/namù pamâtek, nebo mély byt ,,/aehranèny" vykopani'm. Po/ice archeologické pamâtkové péëc se pomalu, aie jistô stâvala neudr7itelnou - stale vice
vzrùstalo napëti mc/i ro/sâhlou stavebni ëinnosti a nedostatkem personâlu a prostfedkû, archeologickâ pamâtkovâ péëe se stale vice /amôstnâvala prâvnimi a administrativnimi postupy ve statické
praxi pamâtkové péëe. Domnivâm se, 7e s odstupem mû7eme prohlâsit, 7e nutné a ve vëtsïnë zàpadoevropskych /emi také ro/sâhlé aktivity na ürovni archeologické pamâtkové péëe byly vlastnë
formou boje se symptomy, ani7 by se feSily skuteëné pfiëiny.
Nové koncepty v pamâtkové péëi se /.aëaly ro/vijet od 70. Iet ve Spojenych stâtech, kde se hovofilo o „cultural resource management" (vi/ Lipe 1974; podrobnë Schiffer - Gumerman 1977).
I v Evropë se sice tehdy ojedinële /aëaly objevovat podobné nové pfistupy (napf. v Dânsku), aie
vyvoj srovnatelny s americkym se /aëal uplatfiovat 'à. od 80. let, pfiëem/ se postupnë nahra/ii|i
relativné statické pojmy „ochrana" a „péëe" mnohem dynamiëtëjsïm konceptem „managementu" archeologického dëdictvi. V tomto vyvoji jde jednak o to, 7e nejvyWim cilem je „zachovâni" archeologickych nale/.iSt', jednak o to, aby se ,,/âchrana" uskuteëftovala v kontextu: v kontextu s minulosti, aie prâvë tak v kontextu s pfitomnosti, nebot'jak pfed nedâvnem formuloval Peter Fowler (199J),
„Archaeology itself may be about the past; archaeological resource management, by definition, is
in the present".
To /.narnena, 7.e archeologické fenomény jsou châpâny vice v kontextu kulturni krajiny a archeologie spolu s archeologickou pamâtkovou péëî jako kulturnë historické discipliny, které nel/e oddëlovat od dneSniho stavebniho ro/voje, u/emniho plânovâni, stavebni pamâtkové péëe, ale ani od historické geografie. Na druhé stranë se uskuteërtuje management archeologického dëdictvi stale vice
v râmci prostorového û/emniho plânovâni a projektovâni, tak7e pokusy o plânovâni /ohledfmjici /achovâni i archeologickych pamâtek jsou stale ûspèSnëjSi. To plati jak pro oblast venkova a venkovské krajiny, tak pro û/emi mëst. V zemi jako je Nizozemi je nutno k této problematice pfipoëist i péëi o archeologické pamâtky. které jsou souëâsti „krajiny" pod vodni hladinou. Legitimi/ace takového
pfistupu souvisi s dûle7itymi hledisky moderniho prostorového uspofâdâni, plânovâni a projektovâni, jakymi jsou kvalita krajiny a to, co se anglicky o/naëuje jako „sustainable development".
S tëmito tendencemi se setkâvâme v literatufe 80. Iet a mù?eme je sledovat i v me/.inârodni spoluprâci, napf. v t/.v. zâvaznych kolokviich Evropské rady v roce 1984 ve Florencii na téma archeologie a plânovâni a v roce 1987 v Nizze o archeologii a velkych vefejnych projektech (Europarat
1987; 1989). Po nich v roce 1989 nâsledovalo doporuëeni Evropské rady, zabyvajici se ochranou
a podporou archeologického dëdictvi v souvislosti se zâmëry plânovâni mëst a krajiny. Ve stejném
roce vznikla Charta organi/ace ICOMOS 7 Lausanne, kterâ koncem roku 1988 /ahâjila ve Strasburku svou ëinnost vedouci k vytvofem' nové evropské konvence o ochranë archeologického dëdictvi. Ta byla koneënô podepsâna v lednu 1992 v La Valletë a od té doby postupnë vstupuje v platnost v mnoha evropskych /emich. Tykâ se shora uvedenych pojmû a ideji a /amëfuje se na principy
/.âkonodârstvî v oblasti 7ivotniho prostfedi, /ejména na princip odpovëdnosti investora, jehoz ëinnosii ISOLI vyvolâny /âchrannc archeologické vy/kumy.
Novy /âkon o pamâtkové péëi, ktery v Ni/o/emi vstoupil v platnost v roce 1988, znamcnal si
ce vylepfcni pfedcho/.iho /âkona / roku 1961, aie v podstatë byl ji?. v dobë u/âkonëni /astaraly. Ze
/minënych novych tendenci vyvoje bylo v /âkonë /ohlednëno jen velice mâlo: stale jeStë pfetrvâvâ
ûfedni duch relativnë statické archeologické pamâtkové péëe 60. a 70. let. Aëkoliv se pfiro/enë objevovaly i nové nâ/naky, bylo asi pfiliS brzy na to, aby byly /aëlenëny do /âkonného râmce. Zmëny byly vyvolâny jen nëkolik mâlo let pote fadou okolnosti. Velky vy'/nam mël obecny hospodâfsky, tj. v neposledni fade i stavebni ro/voj, pfiëem7 archeologickâ pamâtkovâ péëe byla stale
ûspëSnëji /ohledfiovâna pfi û/emnim plânovâni a tudi7 do ni jaksi pfiro/cnë vplouvaly prvky podporujici zâchranu pamâtek v jejich kontextu. Po/.adavky na pamâtkovou péëi tedy postupnë vzrù-
Au l i c - o l < ) i ; i < kr l o / h l r d y I.IH-200 1
567
staly, co/ s sebou pfinâSelo rostouci prohlémy s lidskymi i technickymi kapacitami. K toniu pfistoupilo, zc ROB byl v râmci zâchranné ëinnosti tradiënë silnë orientov;in na /pracovavam a hoclnoceni
terénnïch vyzkumu a pou/e v omezené mife vyvijel hadalelskou cinnost. kterâ hy vlastnè teorelicky
pfipravila a naslednë umo/nila uskuteCAovtet t/v. preventivniho managcmeniu. Domnivam se, ie
jsme hodnë dosuhh v ohlasti. kterou jsem pfed nëkolika lety popsal |ako ,.peci o vy/kum". tedy v oblasii vëdeckého vy/kumu /amërene na sni/cni /irai mtormaci o minulosti (Wi/lcm.\ /W). Avsak
s n'in spojena „preventivni péëe", ledy vy/kum pnspivajid k lomu. ahy se /ahranilo /tralam dülezitych lokalil, hyla pfilis nu'ilo ro/vinuUi Restriikturali/ace üfadu se ledy slala ne/hyinou. Provàdi se
postupnë od roku 1994 a do urëité miry stale jeStë prohiba, proto/c l'ormalni siruklury se dosud stàle mem'. Tato pfeména ROB jde ruku v ruce se zmënanu siuklury v celkovém uspofâdàni organizace pamatkové péëe. Ta byla dosud v Nizo/cnu organi/ovàna /naënë eentralislieky. Aktualnini cileni
je /apojil do /aehrany pamâtek a hospodafeni s mini obce a vyssi spravm celky (provincie). Tento
trend se v poslednich leteeh /acma projevoval v praxi !
Archeologieké prâee (prospekee. inventan/ace, terénni vy/.kum) dosably v souvislosii s velkynii stavebinini /amöry takové dynamiky. jaka /astiftuje vSe, co se odehrâlo v uplynulych desetiletich
po vâlce. Nizozemi je nejhustèji osidlenou /emi v Evropë a vedle vystavby stale novyeh mëstskych
Ctvrti öi dokonce celycb niest se plânovitè buduje i nova inlrastruktura. V mnoha pfipadech jsou prâvë v tomto râmci mo/ne i ro/sahlé pam.itkové aktivity. Tato situaee ovSem vyvolavà /.naëny tlak
na lidské i matenalni kapacity archeologickych pracoviSt'. Tradiënimi metodami nejsme schopni se
zhostit naSich povinnostï, dnes jiz danych i zâkonnymi normami. Do popredi vystupuje stale naléhavëji potfeba plynulé nâva/nosti slo/ek celého proeesu - od prospekee a registrace nale/.iSt' pfes
spoluucast na planovüni a projektovych pfipravaeh stavebnich a krajinotvornych /asahü a/ k /a
chrannym vy/kumüm a naslcdnénui osetfeni, inventarizaci a ulo/eni nâlezù. NaSe instituée se pfi
praktieké oehranë konkrétnich panialek museji promënit v podniky organi/.ované a fungujiei po
dobnë jako prumyslové ei manazerské firmy.
Archeologickâ pamótkovó péce
Areheologiekâ pamâtkovâ péëe pfedstavuje eyklicky pnices, kolobëh managementu. ktery musi bezpodmineënë zûstat u/avfen. nebot' vysledky bâdâin a nové po/natky jsou /ivotnë dûle/ite pro dalSi
vyvoj. To ale ne/namenâ. /e rû/né prvky tohoto cyklu maji byt soustfedëné v jednëch nikou. V Ni/o/enii se v souèasnc dobë vytvâfi nova siruktura. v je|imz râmci budou na jedne siranë centnilni ûfady pfesouvat vlastni /odpovëdnost na mistni a provmèni üroven, na druhé stranë bude vytvofen rovnëz prostorpro soukromé podniky. V roce 1998 bylo /fi/eiio l/v. Stfedisko archeologickych sluzeb,
které pfev/alo personal od ROB a do budouena bude provâdël areheologické prâce vedle univerzit,
mëstskych a provinënich archeologû a poslé/e take jinych - privatnieh - firem. Jednâ se o vykopâvky a prospekei. pravdëpodobnë ale take o ëmnosti jako restaurovam', poradenstvi apod. Vëfime, ze
se tak podafi /vlâdnout oëekâvany narüst stavebnich praci. Vlastni vyzkumné oddëleni ROB se ma
v budoucnu orientovat a speciali/ovat na vy/kum se zamëfenim prâvë na pamâtkovou péëi.
ROB sâm je pfebudovâvân z badatelskeho instituiu v tak/vane expertni stfedisko, kde bude obsluhovân centrâlni archeologicky informaëni system pro Ni/o/emi. ktery muze poskytnout vëdomoslni i techniekou podporu provinënim archeologum a institucim. Zde take mohoti byt na celonarodni ürovni posu/ovany /amyslené ro/sahlé programy a projekty. V ROB je take \ neposledni fade
provâdëna zâkonnâ oehrana archeologickych pamalek i v y / k u m a rozvoj bâdâni pracovnich /äsad.
metod a technik. Pro tyto ro/sahle hluboke /mèny jsou dûle/itâ nëkterâ téniala. l'onnnu problem legitimity archeologieké pamatkové péC'e v torn smyslu. /e /de /fejmë nemusiine vysvëtlovat. proë je
pro spoleënost tak vy/nanina. Dule/ité vsak |e. ze sa m proces pamalkove peèe legilimitu potrebuje,
aby byl prühledny, proveditelny a zprostfedkovatelny. Pro to exisiuji iha duvcxly: na jedné stranë
stoji obëané a finny (a jejich voleni /âstupci - politici), klef i /e svych dam' vi>e tlnancuji a prâvem
' Rii/nc argnmcnty a plâny byly /vcfejneny ministrcm k u l l n r y v pfedniisix- \'tin ila rioeg 20CX1.
568
Wll.l f'MS: Soufasny vyvoj archeologické painatkovc pro1 ...
poiaduji, aby rozhodnuti s Casto dùle/itymi nâsledky byla fâdnë zdùvodnëna a aby archeologické
prâce nebyly draZsï nef je nutné. Na stranè druhé stoji archeologové. ktefi museji' dbàt na to, aby byla zajiStèna kvalita archeologického vyzkumu. Tak tomu sice bylo v>dy, aie prâvë prolo, ze se cely procès musi industriali/ovat a na provâdëni praci se musi podilet mnohem vice ûëastnikû, tento
trend dale /esiluje. Je totiz, tfeba /abrânit tomu, aby ,,/prûmyslnënî" pamâtkové péëe vedlo k poklesu jeji kvality. Z uvedenych dùvodù vyplyvaji nové ûkoly, loti/ rozvoj vice Ci mène pfesnych norem,
smërmc a specifikaci archeologickych praci. K tomuto üCelu byla zalozcna nârodni komise, kterâ takovéto normy zaéala pfipravovat v roce 1999 a jeji? pràce ma byt dokoncena v roce 2001. Vyznamné je, ze v komisi |sou zastoupeny vSechny Clânky. |ichz se tato cinnost tykâ: umver/ity, ROB, provinënî a mëstSti archeologové a rûzné typy archeologickych privâtnich tïrem. Odbornici tak mohou
sami stanovit vlastni standardy. ROB je pochopitelnë /astoupen nejsilnëji, avSak nepfedurcuje vysledky jednâni, nebot' je zfejmé, ze standard mùz.e fungovat pou/e tehdy, jestli/c se na jeho tvorbë
podili celé spolecenstvi ûcastnikû. Aby byla v budoucnu umoznëna pruznost systému, nejsou vytvofené normy zanâSeny do pevného /âkoniku: museji byt neustâle obnovovâny a vylepSovâny. Jedno
je vSak striktnë stanoveno - ty instituée, které se na provâdëni archeologického vyzkumu chtëji podilet, tedy univerzity, firmy, aie i ROB Ci oddëleni archeologickych terénnich praci v provinciich
nebo pfï obcich, museji /iskat certifikât. Zâkonem bude pravdëpodobnë pou/e ustanoveno, ze pfislusné normy bude schvalovat ministr kultury, aby mohl za archeologickou pamàtkovou péci IK-SI
politickou odpovëdnost. Stâlé fungovâni systému, napf. dodrzovâni vytvofenych norem i jejich prùbëzné obsahové a metodickc /lepsovâni bude mozno pfenechat „archeologické rade", kterâ jakoz.to
stàlé grcmium zminënou nârodni komisi v budoucnu vystfidâ.
Posledni etapou v budovâni systému bude sjednoceni profesionâlnich archeologù. Je jasné, ze
v archeologii Ize cokoliv podfidit norme a vykopâvky tak plânovat mnohem lépe, aie na druhou stranu nemùzeme dopfedu vëdét, co se v /emi skryvâ. To, co se ve skutcCnosti objevi, byvâ zpravidla
jiné nez ocekâvâni. Dalsi skutecnosti je. ze veskeré terénni vyzkumy /ûstâvaji nadâlc vcdetkvm bâdânim. které nellexibilni standardizované vyzkumy a industnalizovanâ pamàtkovâ péce nemohou
nahradit a vlastnë ani nemohou pfispët k jeho rozvoji. Prolo bude vzdy hodnë /âlc/et na osobnich
schopnostech pfisluSného archeologa - a proto^e se jednâ i o penize, pûjde i o ne. Proto je velice dûlez.itâ archeologova profesionâlni etika. Protesionâlni sdruz.eni archeologù jiz v Nizo/emi exisHiic.
v roce 1997 hyl /alozen Nizozemsky svaz archeologù (Nederlanse Vereniging van Archeologen NVvA). V blizké budoucnosti je ovSern plânovâno i zavedeni registru, v nëmz se budou muset nechat zapsat archeologové, jestlize budou chtit vést vy/kutn hrazeny investorem. Kromë toho musi
kazxly archeolog podepsat profesionâlni eticky kodex. Kdo se provini proti jeho ustanovenim (bude
mu prokâzâno neetické jednâni - napf. pfijeti ûplatku, nedostatecnë vedeny vyzkum apod.), mùz.e
byt die miry provinëni z registru vyfazen a tim ztrati moznost vedeni investorskych vyzkumu.
Dosud se hovofilo jen o samotném provâdëni vlastnich archeologickych praci. Vedle toho zde
ovtem stoji problem roz.hodovâni v konkrétnich pfipadech - zda, jak a „za kolik" tyto vyzkumy
provést. Takovâ rozhodnuti mohou podle dneSniho pojeti uëinit jen demokraticky zvolené a tudi?.
legitimni orgâny - ministr kultury, provinCni vlâda nebo obecni rada. Ty pochopitelnë budou vyî*adovat odborné rady, expertizy atd. Zde ovSem vyvstâvâ problem, jak maji takové posudky vypadat, kdo je bude provâdét apod.
Pro odborné posouzeni existuje pfirozenë mnoZstvi vice Ci mène objektivnich kritériî, jako stav
dochovanosti pamâtky, poloha, rozsah, hloubka ulo?eni atd. K dispozici |e metodickâ pfiruCka s nâvrhy, jak neodbornikùm, napf. investorûm, ûfednikùm nebo politikùm, tato pravidla vysvëtlovat
a eliminovat tak v jejich oëich zdânlivou libovûli a zdânlivë neprùhledné subjektivni hodnoceni odbornikù (viz Deeben el al. 1W9). Pro rozhodovâni budou pochopitelnë vyuzivâna i dal^Si kritéria,
kterâ jiz tak zcela objektivni nejsou - stupefi reprezentativnosti, vzâcnost apod. A prâvë v tomto bodë spoëivaji znaCné to>kosti, proto?e rozhodnuti, zda ma byt naleziStô uchovâno, ma dalekosâhlé
spolecenské a legislativni dùsledky, pro které je tfeba mit k dispozici oporu v zâkonë. Tedy bud zcela jasnâ kritéria, nebo alespofi peëlivé a propracované postupy umo^fiujici nujit pokud mozno sprâvné a pfedevSfm kontrolovatelné rozhodnuti. NâroCnym poz.adavkem rovnëz. je, aby byl na nârodni
lojTH kr lo/hh-ch 1.111-2001
569
ürovni vytvofen râmec. v nëm? hy üfady mohly srovnâvai svâ selektivm ro/hodnuti. To se mu/e
uskuteënit pou/c na /âkladë vëdeckeho bâdâm. ktere poskytne knténa. / inch/ budou ro/hodnuti
vychâ/et. /asadni ülohou vëdeckeho vy/kumu hude nepochybnë i stanoveni prioni. Take loto nâle>i do ohlasti ukolù nového ROB. ale mëlo hy se iiskuleciut ve spolupraci s univcr/itami. ëimz zùstanou vy/kum a management co nejtësnëji spojeny.
Jednou /. ëinnosti ROB na podporu aktivniho a preventivniho procesu managemenlu je vyvoj
uëinnych nâstrojù v postupu u/cmniho plânovâni. Vedle stâvajicich pamâtkovych map. které aie vëtSinou /ahrnuji i/olovane mâle plochy s dosud /naniynn archeologickymi nâle/y. exisiujc nym navic
pro celé Ni/o/emi l/v. ..indikaëni mapa archeologiekych hodnot" (IKAV). Pfedsiavuie s>stcin hod
noeeni krajiny / hlediska ino/né pfitomnosli archeologickych nale/ist ve Ifech stupnidr vysoky.
sifedm. m / k v /aklada se na /nalostech dëjin osidleni v /âvislosti na geologickych. pedologiekych.
hydrologickych a jinych podminkach. Neni pochyh o toni. /e lakovâlo mapa nenahradi prospekci
v okam/iku. kdy se ji? nejednâ o plânovâni. .île o konkretm siavehni /amer. Tuio mapu nui^eme
ostatnë pfedbë/>në vyhotovit jenom v mëh'tku I : 50 (MX), aie ani podrobnëjSi mapy nebudou nikdy
moci nahradit nutnost provedeni konkrétniho aktuâlniho prû/kumu ( v i / Dt-fhfii ci ni. 1997).
Vyhodou tohoto dnilni m,i|i |e. /e pïvd\iavn|i nasiroi potfebny pro u/emni plânovâni a aèkoliv nejson pon/ilelné he/ odborné rady. jsou pro nearcheology. ktefi o ro/voji dancho ii/eim ro/hoduji.
srozumitelné. Mohou proto byt cennou pomûekou pfi ro/hodovâni na nej/àkladnë|sim siupni. aby
stavebni a jine aklivity mohly byt plànovâny tak. "/c se podstatnë sm/i nehe/peci poruSeni cennych
lokalit. Prvni generace tëchto map byla /.hotovena v roce 1997. Dnes se pracuje na jepch dalsim
/dokonaleni. do mapy jsou napf. /ahrnula i û/,emi pod hladinou vody, /astavëné ëi jii naruSené plochy atd.
Takovâ prâce je dobrym pfikladem loho. co ro/umi'm pod pojmem „preventivni péëe". K tomu
ostatnë path i fada dalsich miciativ. napf. v oblasti ochrany pamâtek. Problematiku l/e shrnout nejlépe do tfi okruhù.
1. Na5e archeologickâ dataha/e |e /hruba ji^ deset lel hudovana tak. /e |i l/e propojit s GIS. Podobnë je tomu nyni ve vice evropskych /i-nnch .1 he/ vyu?ivani tohoto mocného n.i\tro|e u/ vlastnë
pamâtkovâ péëe neni moînà. Ze /âkona si l/e pochopitelnë vynutit. >e nè|aky pamâtkovy üfad je
vcas informovân napf. o urëitém projektu. aie aby se s tëmito intbrmacemi rychle nalo>ilo a aby se
cilcnë reagovalo. k tomu |sou /apolfebi tyté> systémy. jaké map k dispo/ici pro|oktanti a n. ktefi
stavbu planuji a schvaluji. GIS samo/fejmë navic pfedstavuje i vynikapci badalelsky nastroj.
2. Archeologicke pamaïky jsou v Ni/o/emi stale vice chrânëny v kontextu. ktery oviSem musi
byt definovân na /âkladë vy/kumu - napf. jako maly vysek krajiny nebo sidlistm komora s pâmai
kami / jedné neho / vice rû/nych period - v souvislosti s okolnim pfirodnim prostfedim. Kde pro
to existuje mo/nost. mû/e byt na tomto /âkladë vytvofena archeologickâ pamâtkovâ rezervace, coi
l/e v/hledem k hustotë osidleni v Ni/o/emi provâdôt jen v omezené mife.
3. Nové konceply se dnes vyvije|i /cela cilcnë vc spoluprâci s lidmi /odpovidajicimi za rozvoj
nicest, krajinnymi architekty apoil ('hccme se pokusit vychovàvat mësiske i krajinné architeku
k /ohlednovâni a respektovani potfeb archeologicke pamatkové péëe. Zpravidla nemaji ani potuchy
o dâvném osidleni v mistë, jeho2 ro/voj fesi. Kdy^ aie ohdr/i vëas patfiëné informace, jsou schopni spolu s archeology vymyslet /pûsohy. |ak pri dalsim plânovâni /achovat ..minulosf (\ dokonce
iak ji /viditelnit. aby /amyslcné uspofâdam ohoh.itila a nebyla \i> pokladana /a pfeka/ku (napf. Van
Marn-niik HiiM\mn IWK).
Vysledkem je. ze vy/namné lokality nejen )c /ûsianou /achovany. aie sehr;i\a|i dûle/itou roli
pfi vytvâfeni vlastni identity daneho mista. Misto nudnych monotonmch mëstskych ctvrti tak mohou v / m k a t / a p i n a v a a novsi-ilni ii/eini. kde se lepe bydli i pracii|e. Mmistr k u l l u r y to popsal |ako
„kulturni plânovâni" a l/e pfeclpokl.nl.il. >e archeologove hudou v hudoucnosti stale vice spolupracovat i se sociology, aiilropology a demografy.
V ka>dém pfipadë je /fejmé. /e tcnlo druh ro/voje podporu|e spolecenskou presti/ archéologie,
coz je velmi dûlc/ilé /vhistë dnes. kdy spoleënosi |c stale mène ocholna v\da\'al prostfedky /a vëci. |e|ich> vy/nam mû/e vefejnost (pota/mo politickâ uskupeni) |en stè/i odhadnout.
570
Wil l l MS: Soiii'asiiy vyvoj ar< hrologu kr pamalkovr ]><'•("<• ...
Mezinârodni râmec
Vyvojové tendence a cast vys"e uvedenych feSeni rnnoha ükolu, perspekliv a prohlémû pocâtku 21.
stoleti )sou /de sice pre/cntov;'my na pfikladu NI/O/CMUI. ale pfed podobnymi prohlémy stoji archeologie v mnoha dalSich evropskych /.emich. Celkovy vyvojovy trend od tradiëni pamâtkové péëe
k managementu archeologického dëdictvf vede k tomu. ?,e pro pamâtkâfe je nejen smysluplné, ale
naprosto nutné hledal spolecnâ stanoviska nad pfisluSny nârodni râmec a sledovat spoleëné eile. To
je dùleiité jednak proto, ?.e spoleëny pfistup k prohlérnüm vy^aduje proces sjednocovâni Evropy.
jednak jednoduSe proto, /e se od sehe nav/;'ijem mu/eme a musime mnohému uëit.
VSichni jsme üëastniky procesu sjednocovâni Evropy. Skutecnosti je, ?.e v EU se sice pova?uje
/.a samo/fejmost uchovâvâni kulturni jedineenosti jednoilivych /emi, na druhou stranu je ale stale
vice napf. ochrana archeologickych pamâtek ovlivfioväna /âkony a pfedpisy / Krusclu neho spoleeenskym vyvojem vice celoevropskym ne/ nârodnim. Pfitom se Casio a /cela prâvem pohli/i na
tvorhu evropského /âkonodârstvi jako na vysledek soute/e rii/nych smeni a pfistupu k danym prohlémûm. Take evropské, v archeologickych kru/ich vëtsinou mené /nâmé programy, které souvisep' se /ivotnim prostfedim neho s jednotlivymi regiony EU, jsou pro archeology düle/ilé a tnohou
pomoci ro/voji ohoru.
Nasemu ohoru pofâd je<të schâ/i spoleCnâ a cilenâ lohhy v Bruselu, kterâ by podporovala /âkonodârstvi /ohlednujici archeologické dëdictvi, nebot' dùslcdky sjednoceni Evropy se budou promitat do stale vice oblasti (cf. té/ Willem', /999). Existuji navic rùzné iniciativy. které jsou relevantni
i pro archeologickou pamâtkovou péci. Pfed nedâvnem evropsli ministfi pro ii/emni plânovâni /alo/ih uiiciativu EROP- Evropskâ perspektiva û/emniho ro/voje. Ta se vënuje nejrü/nöjisiiii diikvi
tym tématûm ve v/tahu k prostorovému uspofâdâni na evropské ûrovni. Mimo jiné obsahuje také
kapitolu o „pfirodè a kulturnim dëdictvi". Jaké pfesnô hude mit takovyto dokument dûsledky pro pamâtkovou péôi, neni /atim jasné, aie je /fejmé, /e hude /âsadni pro dalsi ro/hodovâni nebo i konkrétni opatfeni. Také primé iniciativy Bruselu, at' ji/ konkrétni pfedpisy, smlouvy, ci /âkony, jsou pro
nâs mimofâdnë dûle^ité - napf. t/v. evropskâ agrârni politika ma samo/fejmë velky dopad na archeologickou pamâtkovou péc-i Pfesto se nenajde témëf /âdny archeolog, ktery hy se takovouto
problematikou /abyval.
Jak ji<* bylo uvedeno, pro evropskou archeologickou pamâtkovou péëi je dûle/ité uCit se jeden
od druhého. Vymëna informaci o legislativnich, technickych a vëdeckych metodâch ëi prostfedcich
je ne/bytnâ, ahychom ro/vijeli spoleënë nové podnëty a tim /Icpsovali ro/sah a /achâ/em' s archeologickym dëdictvim ve vlastni /emi. Kromë toho ro/voj oboru neprobihâ na nârodnich ûrovnîch
/cela paralelnë. Mû^eme se poucit / toho. co se odehraje v sousednich /emich, a tim i pfedejit ne/âdoucimu vyvoji v /emi vlastni, neho naopak ro/po/nat /avcas nové dûlefrté podnëty a chopit se
jich. Také proto aie potfebujeme nové organi/aëni formy.
Hxistu|i pfiro/enë rù/nc meUxly, jak dosâhnout spoluprâce a vymëny informaci .Isou ro/vi|eny
spoleëné projekty, které, aby byly uëinné, nemuseji byt \)<ly velkorysc hra/cny /e spolecnc evropské kasy. ROB spolupracujc napfiklad s kolegy / Rynského ûfadu archeologické pamâtkové péëe
v Bonnu na spoleëném projektu o nevelkém regionu pfesahujicim hranice me/i Rynem a Maasou.
Jednâ se sice pfedevsim o dëjiny osidleni. aie velmi dûle/ité je i porovnâvâni rù/nych metod a pfistupu k problému samotnému, k otâ/kâm prospekce a inventari/ace, ëi dojednâvâni konvenci interpretace, vytvâfeni jednotné terminologie atd. Zàrovert nâs /cela konkrétnë pfipravuje na dalsi spo
luprâci, kterâ hude nutnâ pro feseni rû/nych stavehnich /âmërù pfesahujicich hranice, jich> bude
poehopitelnë stale pfibyvat. V tomto procesu jsme se ji/ mnohému v/âjemnë pfiuëili, pfitom je velmi nâpadné, /e bylo a stale /ûsiâvâ ninohc k dojcdnani a feseni, a to i /a sitiiace, kdy se ni/o/emska
a porynskâ archéologie od sehe skoro nclisi. Pfiklady pro srovnâni se najdou jistë vSude v Evropë.
Stejnë dùlefrty je me/inârodni dialog a je mnoho témat, o nich/ musime hovofit. Zminëny vyvoj standardù v archeologické prâci v Ni/o/,emi bude /apotfebi vytvofit i jinde, nëkde se /câsti )\f
uskuteértuje, napf. ve Velké Britânii. Je jasné, ïc takovéto vëci nemohou byt v rû/nych /emich s rù/nymi vëdeckymi tradicemi shodné, aie naprosto odliSné byt také nemohou. Vytvofeni spoleënych
evropskych norem navic mù?e usnadnit i boj s nekalou konkurenci, s nëkterymi, vyhradnë na vydë-
Archeologie kr l o / h U - d v I 111-2001
571
lek orientovanymi firmami v jednotlivych zemich. Obecné normy, pochopitelné i /àstupcùm nadnârodnich spolecnosii. uiohou byt prostfedkem k dolo/em. /e nabidka lakovych tire m neodpovida ani
nejskromnëjsïm nârokùm na kvalitu archeologického vy/kumu.
Evropské normy ei smërnice pfiro/enë nejsou be/ nebe/peci. /e hudou ohecné cï redukované na
minimum. co/ mû/e vest k tonui. /c bude akceptovano minimum /a vseohecnë platny standard. Pfesto je dohré, aby se spoleëné kroky v tornto smcru podnikaly. co/ ovsem plan i pro colon radii dalsich
témat. Zâva/.ny tematicky okruh pfedstavuje kontukt s privatmmi tirniami provadëjicimi vykopàvky a s laickymi archeology, jinak feëeno nutnost vytvofeni tormali/ovaného protesniho etosu. ('»de
of Ethics.4
Archeologové se také museji sna/ii o to. aby nachâ/eli tvùrëi feSeni problému shroma/.dbvâni
stale vëtsïho nino/stvi dal ve v sec h evropskych /emich. a lo /a siiuace. kdy neni k dispo/ici dosla
tecnâ kapacila na jejich pfemënu pomoci vëdeckych metod v relevantni po/natky o minulosii. Museji pfemySlet o v/dèlàvàni studentii. kien biidou vöt'Sinou pracovat v oblasti pamaikovê pece a budou potfebovat dovednosti. jim? se momenlalnè na univer/ilach nevyuCuje. Tak vyvstav.i cela fada
problémù nebo i Sana pro .ncheologii. je/ |sou sice do /nacue imry dàny iiàrodne. ale presto |sou
v podstaté vSude stejné. Pro v-Sechna taio i daist temata polfebujeme nicvmarodni diskusi - a k tomu je /apotfebi patfièna orgam/ace
Organi/aCni ramec takovélo diskuse na evropské ürovni /aruO-iije /-.M«»/"'''" Awnuiitm ofAriiii-»lot;ixix (EAA). Iniciativa v^nikla v roce 1992 a v roce 1994 /aha|ila svou cinnosi. EAA je sdru?.eni osob. které chce sjednocovat archeology / celé Hvropy. Nemâ a nechce vytvâfet alternativu k celé fade me/inàrodnich odbornych organi/aci a kongresû. je? v archeologii piisobt Chce ale napf.
svymi ka^dorocninu /asedanimt. casopisem European Journal af Archaeology, internetovymi strànkami atd. vytvofit odborne forum pro diskutovani oi.i/ek dalsiho ro/voje evropské archeologie a jeji role v dneSni i budouci spoleiïnosti. Ma byl fórem pro diskusi me/i /emèmi (mj. i o jejich rü/ne
archeologické tradici), me/i rü/nymi odhornymi okruhy a protesmnii skupmami archeologü. pracu|icinn na univer/itach. miiiisterstvech a v ufadech archeologické pamaikovê pece. v nni/cjich
i ve vSech typeen pnvalnich archeologickych lirem u.i iiiistm ei regioiuilni ürovni. ZvlaStë diile/itä je na tointo miste diskuse me/i umver/itm archeologü a archeologickou pamatkovou peci. nebot
v mnoha /cmich hro/i. /e se jejich cesty ro/ejdou. pakli/e k tomu ji/ nedoSlo.
EAA chce hyt rovnè? jistym typem protesniho sdru?eni na evropské ürovni. které vychâzi vsth'c
/a|tnüm svych (îlenù. a které vyviji C»dc »fTitnin c. jen/ mü/e pfispét k ro/voji norem a standardü
pro vytvofeni protivàhy k mo>nym projevü komerciali/ovane archeologie (vi/ ni/e). Mû?e a take ji/
/aujala stanovisko v pfipadech. kdy j sou va/ne ohroJeny /vhiStë dulc/ité soucàsti archeologickeho
dödictvi a podpofit nàrodni ochranu pamaiek v /emich. kde je lo /apolfebi. Mu^e a lake spolupracuje s me/iniirodnimi orgam/acemi a funguje v fade témal jako partner v dialogu u Evropské rady
a EU. Z tëchto obecnych potfeb vyplyvà vysoky /àjem o posledm /asedani. na nich/ se setkava |i/
kolem 700 archeologü / celé Evropy. Jde v neposledni fade o odra/ pfibyvajiciho poëtu üfadu pro
archeologickou pamalkovou péci a podobnych instiiuci. / nich/ nëkleré poskytuji ve skromné mife
EAA i nutnou t'inanëni podporu A konecnë ]e to t.ike diky rostoucimu poëtu ëlenu. ktery i pfes poëâteëni oblige ëini v soucasne dohë pfes l 200.
Pfesto?,e je existence EAA v dnesm Iwropë dule/ita. nemü>e toto sdru/em plnit vsechny ükoly stojicï v souCasnc dobë pfed nai5im oborem. Kdy? jsme se /nniVnali o me/marodmch aspektech
organi/ace. jmenovali jsme tem.ila ,1 problémy. u nich? je vyhodné. aby byla /praco\avàna a zasiupovana pràvë sdru^enim jcdnotlivcü - soukroniych osob. Existnie aie /cela /|e\ uè t.ike fada problémù. které museji byt feseny jinak. a to prostfednictvim organi/ace. v ni> bude mis obor repre/entovan jinyin /pusohem. resp. jinymi /astupci.
Jde napfiklad o vliv me/inanxlnich /kuseiiosti na narodm legislativu. o konkrélm vyvijem a sclna
lovani norem a smërnic. o vytvâfeni mecham/mü umo/fuijicich uspesnou spolupraci pfi uskuteCnovàiii nie/inarodnich projektu nebo o spolecnou politiku pn /acha/ent s k u l t u r n i krajinou. V takovych
4
Ni7,o/,emsky spolck archcologii (NVvA) stanovil takovylo kód v i/v Kink-xn vi/ ni>o
572
Wn.l.FMS: Soiifasny vyvoj ar< lu-ologu kr p a m a t k o v ó pi'-fr ...
pfipaclech jsou pfedevSim archeologické instituée schopny pfimo pfispèt k iniciativâm EU v oblasti
Û7.emniho plânovâni. turistiky, agrûrni politiky Ci v dalSich oblastech, ktcrc maji pro archeologické
dédictvi zasadni vy/nam. Takovéto kroky jsou schopny slcdovat jen instituce, je? maji pfistup na
ph'slusna ministerstva na nârodni ûrovni apod.
To vSe \\i bylo pfïro/.enë dels"! dohu /.fejmé. Pfed nökolika lety se pokusil prof. D. Planck jako2to pfedscda némeckych /emskych archeologü /ahajit diskusi me/i evropskymi /emskymi archeology na toto téma. Vstfic iniciativnë vyscl norsky Rtyiukantikvar prof. O. Lunde a v roce 1995 v / m k l
diskusni kruh, ktery se nëkolikrat setkal. Üëastniky jsou vëtSinou /emsti archcologové na nârodni
nebo /.emské ürovni, v zâvislosti na kulturnich /vyklostech konkrétni /emè.
V roce 1998 bylo ro/hodnuto /alo?it i formâlni organi/aci, nebot' Cistë neformâlni iniciativa ma
pfi prosa/ovanï /ajmu oboru pou/.e ome/ene mo7.nosti. .Ic-sili/e chceme plnô a trvale vyu?ivat s"anci
naskytajicich se nam sjednocovanim Evropy, musime tento problem uchopit skuteënë efektivnë. Nëmecky model sdru/eni /emskych archeologü je v Evropë pova>.ovân /a v/or. Ka/dâ spolkovâ /emë
ma toti? v Némecku svou kulturni svrchovanost, tedy napf. i samostatnou archeologickou pamatkovou péëi, proto cxistuje t/v. Archeologickâ rada, v m7 je ka/dâ spolkovâ /emë repre/entovâna 1-2
t7,v. /emskymi archeology. Podobnë by tomu pochopitelnë mëlo byt i ve sjednocené Evropë. Proto
byl koncem roku 1999 /alo/en spolek /emskych archeologü v Evropë pod nâ/.vem Europae Archaeulogiae Consilium? Zprâva o inauguraCnim shromâWëni EAC pfi Rade Evropy ve Strasburku
byla pfed nedâvnem /vefejnéna (Willems 2000).
Nyni tedy vedle EAA jako/to obcanské orgam/ace, kterâ sjednocuje evropské archeology a kterâ na evropské ürovni mù/e fungovat i jako urCité nâtlakové sdru/eni, existuje komplementarni orgam/ace - EAC. Ta mù?e vystupovat prâvé v dule?itych oblastech, kdy EAA jakofto sdru^.cni privâtnich osob je nevhodné a kdy je na nânxlni ürovni nutné formâlni postaveni ve spravë. Pro nâsledujici
roky byl vytvofen strategicky plan (Lüth et al. 2000), akceptovany /atim osmnâcti deny, me/i mini/
je i Ceskâ republika.
Zalo?enim EAA a EAC vytvofila archeologie organi/ace na evropské ürovni, aby vyhovëla poïadavkùm doby a ro/.vijela potfebnou spoluprâci. Nyni jde o to, aby se této „evropské" problematice nevënovalo pou/e nêkolik osamocenych jedincù, aie aby se aktivnë /apojilo co nejvice archeologü /e vsech oblasti naseho oboru a /.e vSech evropskych /emi. At' to vitâme nebo ne, postupujici
proces sjednocovâni Evropy se nâs v^ech loti? dotykâ stale vice.
pfeklad H. a V. Salaam
LITERATURA
l>i'i'hen, J. - Hallewas, I). P Kolen. J Wiemcr. K IW7: Beyond the crystal ball. Predictive modelling as
a tool in archaeological heritage management and occupation history, in: W. J. H. Willems - H. Kars
- D. P. Hallewas (red.), Archaeological Heritage Management in the Netherlands, Assen, 76-118.
Di'i-hen, J. - Groenewoudt, B. J - Hullewd.\. I) I' Willems, W. J. H. IW9: Proposals for a practical system
of significance evaluation in archaeological heritage management, European Journal of Archaeology 2.2, 177-199.
Europarat 19X7: Archaeology and planning. Report of the Florence Colloquy. Strasbourg (Architectural
heritage reports and studies 5).
/y#9: Archaeology and major public works. Report of the Nice Colloquy. Strasbourg (Architectural
heritage reports and studies 12).
1992: European Convention on the Protection of the Archaeological Heritage (revised). Strasbourg
(European Treaty Series 143).
h'owler. P I99J: Archaeology in a matrix, in: ). Hunter- I. Ralston (red.), Archaeological Resource Management in the UK. An Introduction, Phoenix Mill, 1-10.
Upe. W, I). 1974: A conservation model for American archaeology, The Kiva 39 (1-2), 213-243.
5
Zvolenim latinského o/naceni se autofi vyhnuli u?iti modemkh |a/yku.
ArrlicologK k< ro/hlcdy LIII-2001
573
Liith. E - Olivier, A. - Willems. W. J. H. Wollak. K 2000: A Strategie Plan for the EAC, in: W. |. H. Willems
(red.), Challenges for European Archaeology, Zoetermeer, 19-25.
Schiffer. M. B. - Gumerman. G. J. Hrsg. 1977: Conservation Archaeology. A Guide for Cultural Resource
Management. New York (Studies).
Schnapp. A. 1996: The Discovery of the Past. London.
Van der Ploeg. F 2000: The management of the archaeological heritage, in: W. |. H. Willems (red.),
Challenges for European Archaeology, Zoetermeer, 45-51.
Van Marn-wijk. /> Ha\'i\mu. A- 199$: Ruimtelijk ontwerpen en Archeologie. Den Haag.
Willems. W. J. H. 199.1: Archäologische Denkmalpflege und Forschung in den Niederlanden, in: S. Duüek,
Archäologische Denkmalpflege und Forschung, Weimar, 22-27.
1997: Archaeological Heritage Management in the Netherlands: past, present and future, in: W. |. H.
Willems - H. Kars - D. P. Hallewas (red.), Archaeological Heritage Management in the Netherlands, Assen, 3-34.
1999: The Future of European Archaeology. Oxford (Oxbow Lecture 3).
«/. 2000: Challenges for European Archaeology. Zoetermeer.
Willems. W J. H. - Kars. H. - Hiille\\-<i\. l> l' eil. 1997: Archaeological Heritage Management in the Netherlands. Assen.
WILLEM l H. WILLEMS, Ministerie van Onderwijs, Cultuur en Wetenschappen, PO Box 25000,
NL—2700 LZZoetermeer; e-mail: [email protected]
KODEX NIZOZEMSKÉHO SPOLKU ARCHEOLOGÙ (NVvA)
Clenové NVvA jsou povinni fidit se ve své profesni praxi ni?e uvedenymi principy. Pfedsednictvo je
oprâvnëno vest disciplinarni fi/eni se Cleny. ktefi hy se proti tëmto principum provinili. X.asady NVvA
vycha/c|i /e spoleccnského posl.iveni /odpovëdné archeologické praxe.
Tri zakladni pravidla
I. Archeologové |sou sprâvci.
Archeologové jsou spravci archeologického dëdictvi (nale/iSt. nâle/ù m situ, vefejnych sbirek nâlezù, terénni dokiimcniace upod ). klere patfi celé spolecnosti. Na jeho vyu/iti ma proto pravo ka/dy. Jako nenahraditelny /droj po/nani lidské minulosti nesmi byt archeologicky material upirân spolecnosu /.i ucelem
osohmho /isku ei /.ihavy. Archeologové maji vedle svych vyzkumù (ne vice, ne/ je nutné, a ne mené, nez
je tfeba) aktivnè pîispival k trvalému udr/ov.ïni archeologického dëdictvi a maji vyitfit své speciàlni /na
losti a schopnosti k tomu. aby se do ochrany 7,apojila Sirokâ spole^enskâ platforma
II. Archeologové /odpovul.i|i .1 osloviiji
Archeologicky vy/kuin v ne|sirsim smyslu je oprâvnëny jen tehdy. jestlrâe je uznàn vefejnosti. Archeologové jsou proto povinni uCiniI v?dy vSe. aby se ka?dy. kdo je cïnnosti v /âjmu archéologie /asa/en.
inohl na Ê-o/hodovani aktivnë podilet: vlastnici. pnvatni skupiny. /ajniovà spolecenstvi. kolegové, tisk
a puhlikuni /a /.pùsob provâdëni této Cinnosli I/o archeology volai k odpovédnosii
III. Archeologové odnnl,i|i komerciah/aci archeologického dëdictvi.
Obchod s nâle/y vy/vednutymi / |c|ich kontcxtu pfispiva k nifeni nale/i5t'. Archeologové se proto vyhyba|i aktivitâm. |e/ hy komerCni hwliniln nale/û /.vySovaly nebo stimulovaly obchixl s archeologickyin
materiâlem. ktery se p;ik nedosiâvâ do vefejného vlasiniclvi a /iisia\;i neph'stupny pro hàdàni Kon/er
vâtofi v mu/c|ich se fidi nie/iii.irodniin imi/ejmm kodexeni (1COM).
Tri z toho vyplyvajicî pravidla
IV. Archeologové se aktivnë uCastni prâce s vefejnosii
Archeologové potfehii|i inloniioval vcrc|iiosi o svych aktivitach / nëkolika dfivinlu: ( I ) pro vytvofeni sirokého spoleCeiiskeho /.i/eiin. (2) pro obgasnëiii. jak archeologie vysvëlluje lidské chovâni v minulosti.
574
W i l l . i - M S : Soufasny vyvo| ,ir< licolo^ickr parnatkovr p r f c ...
(3) archeologické pfedstavy o minulosli se pfedâvaji spoleënosti. Archeologové si |sou vëdoini loho, 7e ve
spolecnosti existuje mnoho rù/.nyeh profesnich skupin: Skolstvi, politika a sprâva, hospodâfstvi. /ivolin
prostfedi a skupiny ochrâncû ?ivotniho prostfedi, seniofi, média atd. Pokud archeologové nejsou sami
schopni s vefejnosti pracovat, je jejich povinnosti ro/vijel prâci s vefejnosti prostfednictvim nëkoho jiného. V ph'padé, /e se imciativy v této oblasti chopi nëkdo jiny, maji archeologové dohlédnout na ochranu.
/.achovâni a odpovidajici /achâ/eni s archeologickym dëdictvim.
V. Archeologové nejsou vlastniky archeologickych int'ormaci.
Informace o archeologickém dëdictvi jsou jeho nedëlilelnou souëâsti a palfi vefejnosti s vyjimkou pfechodnych opatfeni / dùvodu vy/kumu a /.achovâni tohoto dëdictvi. Tyto inf'ormace nejsou v 7âdném pfipadë osohnim vlastnictvim hadatele £\ jeho /adavatele. To plati pro vSechny fâ/e /iskâvâni intormacî poëïnaje objevenim, vykopânim a /dokumentovânim a/ po vyhodnoceni a pfedlo?eni vëdeckc /prâvy.
Vsechny tyto informace je tfeha v pfimëfené Ihùtë aktivnë poskytnout vefejnosti.
VI. Archeologové se sna?i o trvalé /achovâni nâle/ového materiâlu a dokumentace.
Nâle/y vy/vednuté / kontextu a dokumentaci archeologického dëdictvi nel/c oddëlit od nâkvové situace
samotné. V pfîpadé jejiho /.nifcni jsou |edinym pou/itelnym pramenem. Archeologové se proto aktivnë
/asa/u|i o /achovâni a trvaly pfistup k archeologickym shirkâm, datum a dokumentaci a podporuji v5echny, ktcfi se o to snaZf. Archeologové podporuji studijni aktivity kolegù. studentù a dalSich osoh a pfispivaji k uchovânf archeologického dëdictvi m situ.
pfek|;l(i „ „ y SV;/(/(Vn,(
THE EAA CODE OF PRACTICE
The following text was approved by the members of ihr A s \oi union at ihr Annual Busineß Meeting, lii'lil
in Ravenna (Italy) on 27 September 1997.
Preamble
The archaeological heritage, as defined in Article 1 of the 1992 European Convention on the I'mtfciion
of the An haeological Heritage, is the heritage of all h u m a n k i n d Archaeology is the study and interpretation of that heritage for the benefit of society as a whole. Archaeologists are the interpreters and stewards of that heritage on behalf of their fellow men and women. The object of this ('ode is to establish
standards of conduct for the members of the European Association of Archaeologists to follow in fulfilling their responsibilities, both to the community and to their professional colleagues.
1
Archaeologists and society
1.1 All archaeological work should be carried out in the spirit of the ( 'hurler for the management of the ar< Ideological heritage approved by ICOMOS (International Council on Monuments ami Sues) in I'>')()
1.2 It is the duty of every archaeologist to ensure the preservation of the archaeological heritage by
every legal means.
1.3 In achieving that end archaeologists will take active steps to inform the general public at all levels
of the objectives and methods of archaeology in general and of individual projects in particular, us
ing all the communication techniques at their disposal.
1.4 Where preservation is impossible, archaeologists will ensure that investigations are carried out to
the highest professional standards
1.5 In carrying out such projects, archaeologists will wherever possible, and in accordance with any
contractual obligations that they may have entered into, carry out prior evaluations of the ecological and social implications of their work for local communities
1.6 Archaeologists will not engage in, or allow their names to be associated with, any form of activity
relating to the illicit trade in antiquities and works of art, covered by the 1970 UNESCO Cimvrnlion on the means of prohibiting and preventing the illiiit import, export, and transfer ofowntnhip
of t ullural property
Au h r o l o g u k c l o / l i l c d v I . I I I - ' J O O l
575
1.7 Archaeologists w i l l not engage in, or allow their names to he associated with. any a c t i v i t y that impacts the archaeological heritage which is carried out for commercial profit which derives directly
from or exploits the archaeological heritage itself.
1.8 It is the responsibility of archaeologists to draw the attention of the competent authorities to threats
to the archaeological heritage, including the plundering of sites and monuments and i l l i c i t trade in
antiquities, and to use all the means at their disposal to ensure that action is taken in such cases hy
the competent authorities
2
Archaeologists and the profession
2.1 Archaeologists will carry out their work to the highest standards recogm/ed hy their professional
peers.
2.2 Archaeologists have a duty to keep themselves informed ot developments in knowledge and
methodology relating to their field of specialisation and to techniques of fieldvvork. conservation,
information dissemination, and related areas
2.3 Archaeologists should not undertake projects for w h i c h they are not adequately trained or prepared.
2.4 A research design should he formulated as an essential prelude to all proiects Arrangements should
also he made before starting proiects tor the subsequent storage and curation ol f i n d s , samples, anil
rciords m ai cessible public repositories (museums, archive collections, etc)
2.5 Proper records, prepared in a comprehensible and durable form, should be made ot all archaeological proiecls.
2.6 Adequate reports on all projects should be prepared and made accessible to the archaeological community as a whole with the minimum delay through appropriate conventional and/or electronic pub
lishing media, following an i n i t i a l period of confidentiality not exceeding six calendar months
2.7 Archaeologists will have prior rights of publication in respect ol proiects for which they are
responsible for a reasonable period, not evieedmg ten years. During this period they will make their
results as widely accessible as possible and will give sympathetic consideration to requests foi in
formation from colleagues and students, provided that these do not conflict with the primary right
of publication When the ten year period has expired, the records should be freeh available for
analysis and publication by others.
2.8 Written permission must he obtained for the use of original material and acknowledgement to the
source included in any publication.
2.9 In recruiting staff for proiects. archaeologists shall not practise any form of discrimination based on
sex. religion, age. race, disability, or sexual orientation
2.10The management of all proiects must respect national standards relating to conditions of employment and safety.
/nun />fni>r\'kn it ;nn'iitn h v <>ri;iiiii;<i< i an Iwnlovirkc />mir r Ni:<i-riiii it / < ' / / < / ; voi/v/v/o.wci h v \-\vojcm
v EU. kirn />n>/. W. H .1 Willi-mt, /irrzulriil M/V phprin-il pm AK. fioklnilu rnluki c \;hlrtlrin k i
l'omfriim :ii m/myrvv iikliiii/ni Ot/iinlii pnilii ilrvlkv k<ilct;u :. nejrfizntjurlt Ofcheologickfck i
iikiiilrni/t k\i li. />ii/iiiiik«\\ili i koinrn'iiii li : ('rill. Morurv u Slr:.\kii. Nnslc<lnjn-i l f \ t \ ;<• lt'd\ mo;nr
hrul /iikn nii:ni\ Iri li. kirn lolo Irniii povuïiiji :n /'oilslulur. niuji k nfnut «> hi i a nrhoji \r ..jil s kü:i na
trh" /rinn o\ <<'in .'inlinii <>tc\h'/ir a rriliikir ilmi/u. :r iiahitlknii i>n>M»ni nn \lriiiik<nli AK 11111:1' k jrho
rtwijcni />;'(v/xV /r/<;v/ :iiiitn<i\ \ mnlil I'M />in/>r\ck nniir; r>\lavi'iiclio koiiipririitiu/iti iniinrvkii miiu\lrci kiillun. Dii\-inl\ iiriliinivi li kiokfi Mini\trr\lrn. \iii<!n>v<in\rli />/r</crw//i vüri i>iiiiiiilko\-\-ni HXIHVHIII
il H\lti\ï'iin tinliculoxii kr /»iiinilkinc pri'i: i irlio //nKi :tiinri\ i \nk ;i'i\in\(iii tnrlirolouirkr nhi i iir:iiiiinr
l'ficiniiii patméHtbiult pftpadiui Irmlrin r k n'ïih'lriii />ni\niiiin i im i>inrhmiri (n „fttkopajfd") n />n>vnilri i (u ..nrn>:hoilii/n i " ) t>ri;iiii\ .SVi/i'«/« i (n>:liin/iir iir a k l u a l n i ) ndvrhpomdtkoveho :nk<>nn vc o MHIInjt'tliiirm ino'iinn fnnkiiuin niixtr/ii. klrrv />\ nrnui\rl h\l podvat/ovdn \\'\li'wrm In riu i. iirnntil k n\'n
luim K ..komofc" a ph'ilrvsiin h\- olrvrrl rrttu \kiitrrnr un lin>/i>xi( kr />iiinulki>vr i'rt'i jukn vm/i'i/svi/'<•(•<•
o iiviiliu i'nnlrrdi. iir;iniiïu/r
mj
NORTHAMPTONSHIRE
ARCHAEOLOGY
Northamptonshire Archaeology offers advice and support to both the public and private
sectors. This includes the following technical services:
Consultancy
Advice on planning matters including scheduled
monument consents and Section 106 Agreements
Liaison with statutory bodies and appropriate
organisations
Assessment and
Evaluation
Management proposals and mitigation strategies
Desk top studies
naam onderzoeker Willems, W.J
Some thoughts on public archaeology from a European perspective
titel publicatie
jaartal 2001
titelpagina
beginpagina
/ ,3
Bestandsnaam:
19
eindpagina
20
l .. 953 _ 1 6
*1-953-16-19-20'
üeopnysicai and metal-aetecting su, .cyo
Project designs and other research specifications
Artefact and scientific studies
Finds illustration and other graphic services
Report writing, editing and publication
Archiving service
Rapid response with
quality services at
affordable prices
Northamptonshire
County Council
Heritage and Archaeology
For further information, please contact:
2 Bolton House, Wootton Hall Park, Northampton NN4 8BE Phone (01604) 700493 Fax (01604) 702822
Institute of Field
Archaeologists
YEARBOOK AND DIRECTORY 2001
SETTING STANDARDS IN ARCHAEOLOGY
The University of Reading, 2 Barley Gate,
PO Box 239, Reading RG6 6AU, United Kingdom
Tel 0118 931 6446 Fax 0118 931 6448
e-mail [email protected]
Website www.archaeologists.net
OXFORD ARCHAEOLOGICAL UNIT
is one of the largest Independent archaeological practices in Europe.
Established In 1973, we provide a comprehensive range of archaeological
and historical management services in both Britain and overseas.
r ~
•~*+-i~Z,/.*=,*"'• i *
Consultancy, desk-top study
Environmental and planning advice
Watching briefs
Field survey and evaluation
Excavations and research
Building survey and recording
Post-excavation and publication
Education and exhibitions
Industrial archaeology
Church archaeology
w^lBfïiP-'Mr'
r
^V
'<K'i*.*-'*&*
?.m'^
^^.
Selection of recent clients:
British Telecom
Blue Circle Industries PLC
English Heritage
Environment Agency
Eton College
European Development Fund
Historic Royal Palaces Agency
Laing Homes Ltd
Marks and Spencers PLC
Ministère de la Culture, France
Overseas Development Agency
Ove Arup and Partners
Rail Link Engineering
Tesco Stores Ltd
Thames Water Utilities
The Heritage Council,
Republic of Ireland
OAU Is committed to providing a client service)
which Is both cost-effective and of high quality 'i
For further information please contact:
Oxford Archaeological Unit,
Janus House, Osney Mead,
Oxford, OX2 OES
Tel: 01865 263800
Fax: 01865 793496
e-mail: oau-oxfbrd.demon.co.uk
OXFORD ARCHAEOLOGICAL UNIT
•
m
For work in France:
Oxford Archaeological Unit,
Collège Sévigné,
Rue du Cardinal Suhard,
53100 Mayenne, France
Tel/Fax: 00 33 2 43 00 28 80
.
YEARBOOK AND DIRECTORY
IFA
SETTING SUNDÂSDS IN AKCHAEOLOGr
The Institute of Field Archaeologists is a
company limited by guarantee and not having
a share capital, registered in England number
1918782. Its Registered Office is situated in
Reading. The directors of the company are the
members of the Council of the Institute.
All correspondence and enquiries should be
directed in the first instance to the central
office address:
CONTENTS
Preface by Alan Howarth MP
Foreword
............................................
Contact names and addresses
.......................................
Aims and history
10
.....................................................
77
.........................................................
Policy statements
The Institute is unable to express opinions «bout the
reputation, competence or tinality of work carried out
byany professional hotly ii'hit h is nut II. \ registered.
70
.......................................................
Disciplinary procedures
In tlie event of a ct>n>i>laint against a member oflt'A
or an WA-regislered organisation. it is the policy of
the Institute to résiliée the matter by negotiating with
those concerned. However, provisions do exist for the
initiation of disciplinary proceedings against
members of IM in appropriate circumstances relating
to professional misconduct. Please refer li> the section
on disciplinary procedures (p 16).
9
.................................................
Structure
By-laws
I In' Institute cannot accept responsibility foi tbe tit Is
or omissions of any Honorary Member. Member.
Associate. Practitioner. Affiliate, or Registered
Archaeological Organisation, and accordingly the
Institute shall nut be liable for any loss or damage
or other matter arising from the employment or
en
gagement of any such member.
7
GENERAL INFORMATION
Membership
The University of Reading
2 Barley Gate, PO Box 239,
Reading RG6 6AU, United Kingdom
Tel 01 18 931 6446 Fax 01 18 931 6448
e-mail [email protected]
Website www.archaeologlsts.net
5
...............................................................
72
............................................
76
.................................................
77
ARTICLES
Some thoughts on public archaeology from a European perspective
by Willem Willems
.................................................
79
A concrete conundrum: whither military archaeology? by John Schofield . . . 27
Not just for boffins.. .Highland archaeology week by John Wood
Public archaeology in Northern Ireland by Nick Brannon
..........
..................
Presenting Archaeology in the Isle of Man by Andrew Foxon
..............
25
27
29
Archaeology from the brown earth: the challenge of urban renaissance
by James Symonds
.................................................
Ancient DNA by Martin Evison
............................................
37
35
From risk to opportunity: one small step for the development team
by Taryn Nixon
....................................................
37
DIRECTORY OF MEMBERS
We gratefully in A nmeledge the support of firms whose
advertisements appear throughout this publication.
As a reciprocal gesture we have pleasure in drawing
ihe attention of oar readers to their announcements.
Whilst every effort has been made to ensure that Ihe
information contained in this Yearbook and dim lm \is current and correct, neither the II-A nor the
publishers can be held responsible for any errors or
omissions which may occur.
All rights reserved. No part of this publication may be
reproduced, stored in a retrieval system, or
transmitted, in any form or by any means, electronic.
mechanical, photocopying, recordings, or otherwise.
without the prior written permission of I tilhedral
' "inniuiiiealioiis I united.
40
................................................................
ORGANISATIONS
I FA Register of Archaeological Organisations
Advice on commissioning archaeological work
Organisations employing IFA members
Addresses
Archives
Portable Antiquities Scheme - contacts
Treasure Act flow chart
Courses and training
IFA publications in print
Coroners - England and Wales
English Heritage regional offices
Archaeological services
WONT rovi R
I I
i \Mii,i,,,iiiiKv
«H.iiMi'W.ikclnl.l MlM
Ihmi'lUkrliHil WI-SM-X
•*" lu, „|,,,..Y CillnllimMm, Gomt) \|. In, I ,. , I V m , . Mnsnmi ,,l I ,,„!< n An h.it .>l,,j;\ s, n , , i:
Publishing services
Insurance
Professional associations
Classified section
1 l<llnilll K | 1 [ l m Uimi'lMlV I I,'1,1 \l, 1,,1,-nlnp l l m
BACK COVI R
(
' nnll "(lccslnrc( ninilvf
l< il \ i
M llnll
77
.....................................
.............................
....................................
..............................................
...........................................
87
83
84
85
86
88
89
90
92
PRODUCTS AND SERVICES DIRECTORY
PICTURE ACKNOWLEDGEMENTS
All phnlnq,,,,,^ sir|)|,|,,.,| hy u A R,.(,,s|,.rr(| Oniamsitmni
7
..............................
............................................
!SBN 1 900915 16 2
^"'"'"I'li:. i l ' „ 1 , 1 , , i
...............................
.......................................................
<° ( opyrighl 21X11 ( atheilnil ( ommiiniinliiins I imitetl
„-„Lip linn 2 K, II
77
........................................................
Local government archaeology contacts
"irminKli.iinlli,
70
........................
USEFUL INFORMATION
Published, designed and produced by
(
"Ihedral Communications I iiuilrd.
High Street, Tisbury, Wiltshire, Finland SIM (.11 A
"''I 01747 871717 Fax 01747 871718
e-mail hcd(<i>cathcomm. demon. co.uk
1
..........................
ADVERTISERS INDEX .
93
702
703
703
704
708
THE INSTITUTE OF FIELD ARCHAEOLOGISTS YEARBOOK AND DIRECTORY 2001 3
SOME THOUGHTS ON PUBLIC ARCHAEOLOGY
FROM A EUROPEAN PERSPECTIVE
A World Heritage Site at Belem, Lisbon. Portugal where the sixth Annual Meeting of the European Association of Archaeologists was held in 2000 feter n/ntoi
S
ince the 1970s, the management of
archaeological resources has
become an increasingly important
theme both within the
archaeological community and in the wider
framework of society. Concern over the
rapidly deteriorating quality and quantity
of archaeological sites as a result of modern
development has led to the incorporation
of archaeology in the planning process.
This has profoundly changed
archaeological practices in Europe. The
basic principles underlying the
management of the archaeological
heritage, formulated in the Malta
Convention, have found wide acceptance 25 countries have ratified the convention.
The implementation of this new standard
has important legal and other
consequences in many countries.
Archaeology has gained credence as a
socially relevant discipline, incorporated in
economic processes and backed by legal
Procedures but at a considerable and
increasing cost to society.
It has been recently pointed out that
there is a direct relation between the
acceptance by society of the cost of
archaeological resource management and
the amount of public support it receives,
and thus in its perceived benefits. There is
an inherent and apparently universal
Public interest in archaeology, but this may
be less deeply rooted than is often
assumed. There is a certain complacency
about the need for public education and
outreach'. In addition, it has become clear
that public interest often arises from
elements which are not normally
appreciable to a professional, rather than a
genuine understanding of the past.
I understand the term 'public
archaeology' to encompass all aspects
related to the interaction between
archaeology and the public. From a
European perspective, one of the problems
with the concept of public archaeology is
that it is nationalistic. Public consciousness
of cultural matters in general usually has a
distinctly national flavour and as far as
archaeological heritage management is
concerned, it is closely related to the
national heritage. The rare occasions when
the general public gets truly alarmed
and/or involved with archaeological issues
are often connected to 'national
antiquities'. An early example is the famous
theft of the Gallehus gold horns from the
Royal Collection in Copenhagen in 1802
that shook the Danish nation. Recent ones
are the widespread involvement with the
debate on the future of Stonehenge or
Greek sensitivities about the Macedonia
issue and theVergina Star.
This is understandable, in view of the
role of archaeological remains in relation to
the concept of a national identity. The past
is an essential element ofthat identity and
it should not be surprising that the whole
Willem Willems presenting the European Archaeological
Heritage Prize to the Portuguese Minister of Culture
Dr M Carrilho (left) in 1999
idea of'national antiquities' was invented
around the same time as the formation of
modern nation states in Europe. The term
antiquités nationales was first used in 1790
by a French antiquarian and was soon
applied widely all over early nineteenthcentury Europe. Nowadays, the ways in
which archaeology is being used and
politicised at the European level are
debated. This appears to be very similar to
its previous role, as it is now employed to
promote notions of a common European
heritage, common roots, etc.
Although archaeologists are, in part,
quite critical of such usage, there seems to
be relatively little impact on the general
public in Europe. Even in countries where
there is broad public support for processes
of unification and increased cooperation in
Europe, there is little change as far as
heritage is concerned. A positive attitude
towards a unified Europe does not
apparently automatically lead to popular
notions about a shared past and perhaps
this is just as well. Although English is
rapidly developing into a European lingua
franca, language barriers are still quite
important in communicating archaeology
to the public. This communication,
therefore, does not take place at the
European level and invariably remains
limited to a country or at best to a language
area. Education is also mostly a national,
not a European concern and the way sites
and monuments are being dealt with in
relation to the public is most certainly a
national affair. From a practical point of
view I cannot see the feasibility at a
European scale of programmes for 'public
outreach' such as advocated in the USA,
although I certainly agree with the
THE INSTITUTE OF FIELD ARCHAEOLOGISTS YEARBOOK AND DIRECTORY 2001
19
A World Heritage Site at Belèm, Lisbon, Portugal P
argument that archaeologists in all
branches of the discipline should engage in
public outreach according to their abilities
and opportunities.
If there cannot be an effective public
archaeology in Europe, except in European
countries or parts of Europe which share
cultural and linguistic characteristics, then
what is the European perspective on it? In
my view, there are two relevant issues here.
The concept of public archaeology
encompasses a whole variety of issues that
have to do with the role of archaeologists,
legal issues, the presentation of
archaeology by various media and cultural
tourism, heritage claims of indigenous
groups, illicit trade, etc. There are two
important ways to approach these at a
European level. One is to seek codification
of desirable behaviour in binding or
voluntary rules and to set ethical standards.
The second is to engage in a continuing
international debate, in which national
perspectives on these issues can be
confronted and exchanged, with the
exigencies of political viewpoints. After all,
studying the past may be a relatively nonpolitical activity, hut dealing with the past
in the present is about choices and thus by
definition a political activity. This means
that political viewpoints will always be
relevant in discussions ot public
archaeology. Analytically, discussion and
agreement on shared principles comes
first, but in reality we are dealing with an
iterative process in which principles are
discussed, established, codified in some
way, and are then found lo be inadequate
or insufficient in the light of new
perspectives and revised. This must be a
dynamic and interactive process in order to
keep abreast of all changes.
During the last decade, progress has
been made with legislation or the creation
of ethical and practical standards at the
European level, which may serve to
regulate or stimulate behaviour and
practice in European countries. This can hedone by supranational law, hut is more
20
easily achieved by conventions, which are
binding when signed, or by setting
standards in charters and creating shared
iodes of ethics or practice. Within the
European Union, article 128 of the Treaty
on the EU opens up the possibility for the
EU to be involved in 'the improvement of
the knowledge and dissemination of the
culture and history of the European
peoples'. The Malta Convention, more
formally known as the 'European
Convention on the Protection of the
Archaeological Heritage (Revised)' does
however cover some aspects of public
archaeology in its articles. Article 9
('Promotion of public awareness') and 10
('Prevention of the illicit circulation of
elements of the archaeological heritage')
are particularly relevant in giving guidance
and setting standards. The draft 'European
Landscape Convention' in articles 5 and 6
also deals explicitly with various aspects of
the role of the public. At global level
international agreements exist, such as the
1970 UNESCO Convention and the 1995
UNIDROIT Convention dealing with illegal
trade and - at the non-governmental level we have the 1990 ICOMOS Charter on t i n archaeological heritage.
For Europe, there is the 1997
European Association of Archaeologists
Code of practice, in which the role of the
archaeologist in relation to the public is
specifically defined. The preamble states
'The archaeological heritage, as defined in
Article 1 of the 1992 European Convention
on the Protection of the Archaeological
Heritage, is the heritage of all humankind.
Archaeology is the study and interpretation
ofthat heritage for the benefit of society as
a whole. Archaeologists are the interpreters
and stewards ofthat heritage on behalf of
their fellow men and women. The object of
this Code is to establish standards of
conduct for the members of the European
Association of Archaeologists to follow in
fulfilling their responsibilities, both to the
community and to their professional
colleagues'. With this Code, the EAA has set
THE INSTITUTE OF FIELD ARCHAEOLOGISTS YEARBOOK AND DIRECTORY 2001
important standards which are especially
useful in countries where such principles
have not been formally established by an
organisation at the national level and
whenever principles of archaeological
conduct are relevant at the supranational
level. The EAA, which has recently been
granted consultative status with the
Council of Europe in Strasbourg, intends to
lobby at the European level and support
lobbies at the national level. A recent
example of such activity is the issue of illicit
trade and the ratification of the abovementioned conventions.
Although conferences and symposia
on specific 'public archaeology' themes are
being organised regularly all over Europe in
various contexts, the HAA, at its a n n u a l
meetings, provides the only organisational
framework at the European level for
structured discussion on all issues
considered relevant by its membership.
These may then lead to EAA working
parties on specific issues or EAA
committees of a more permanent
character, which are set up to deal with
matters of a structural nature. An example
of the latter is the E.AA Committee on
Professional Development, also referred to
as the Forum for Professional Associations
in Archaeology, in which the Institute of
Field Archaeologists has a leading role.
Another relevant committee is the Heritage
l'ri/.e Committee responsible for awarding
the annual 'European Archaeological
Heritage I'ri/.e', which is specifically
intended to heighten the public profile of
archaeological heritage management and
its role in modern society.
Recurrent themes at recent annual
meetings have been training excavations,
archaeology and schools, the issue of
sustainability, the role of archaeological
parks, the issue of cultural landscapes, the
techniques and theory of representations of
the past in various media, gender issues
and many others. In fact, almost the entire
spectrum covered by the concept of'public
archaeology' is being debated in sessions or
round tables. The significance of these
debates is not only that issues considered
relevant are raised at a European level, but
that the outcome of such discussions can
lead to a position or policy being adopted
by the EAA. Consequently, there is thus a
mechanism to identify the problems and
needs of archaeology in a context that is
free from n a t i o n a l preoccupations und to
convert conclusions and shared views into
results and action.