docČasopis Krajem sv. Antonínka 42
download 
Stížnost Transkript
Časopis Krajem sv. Antonínka 42
LEDEN - ÚNOR 2015 Sněhová nadílka přeje lyžařům na Filipově Treťjakův žák chytá v Ostrohu Plnou parou přes Horňácko 42 Krajohled Vyšla nová kniha o Veselí Publikace Veselské kostely a drobné sakrální památky je první takto obsáhlou knihou zamě㶣enou speciálně na církevní stavby ve Veselí nad Moravou. Snaží se poutavou formou p㶣iblížit jejich historické, umělecké a duchovní hodnoty. Kolektiv autorů 㶜erpal z odborných materiálů, muzejních archivů i soukromých zdrojů ve snaze p㶣ipravit text nikoliv vědecký, ale populární, ur㶜ený nejširší ve㶣ejnosti bez ohledu na náboženské vyznání. Kniha je vybavena bohatým obrazovým doprovodem. Mnohé z jedine㶜ných fotografií jsou zve㶣ejněny poprvé. Zpracována je i originální mapka sakrálních památek a slovní㶜ek pojmů. Myšlenka na sestavení knihy o veselských církevních stavbách a památkách zrála v různých podobách v hlavách hned několika jednotlivců sou㶜asně. Náhoda tomu chtěla, že spojili síly a po zhruba ro㶜ní spolupráci ideu p㶣etavili v unikátní knižní realizaci. Navíc v exkluzivním termínu. Rok vydání Veselských kostelů a drobných sakrálních památek je totiž letopo㶜tem výro㶜ním ‒ p㶣ed t㶣emi sty lety (1. 㶜ervence 1714) majitelé veselského panství manželé Žele㶜tí a p㶣edstavení 㶣ádu servitů podepsali zakládací listinu kostela a kláštera ve Veselí nad Moravou. V této knize se tak spojuje minulost s p㶣ítomností - způsobem neopakovatelným a snad i obohacujícím. OBSAH / ÚVODNÍK Obsah Kachny, kachny, kachny PŘELET Vítězné šedesátnici se poda㶣ilo v㶣ítit se do trubkového koridoru pro Druhý poločas házenkářské výstavy začíná v únoru v nové podobě 5 vrstevnice. Š㶇astně p㶣ipnula svůj vozík na 㶣etízek a s mincí vydolovanou My tři králové jdeme k vám... 6 z držadla vítězného nákupního prost㶣edku si musela vyslechnout nelibý Štěstí, zdraví vinšujeme vám 7 Když slunce na Horňácku vstává 8 lika vte㶣in, kdy jsem si p㶣ipadal jak v ak㶜ním filmu (co regál, to nějaká Anciáš a jitrnice v horňáckém Šenku 9 akce), se mi poda㶣ilo projet nástrahami slev a mimo㶣ádných nabídek až prázdné vozíky jen o pár desetin vte㶣iny d㶣íve než její jen o pár kil těžší Rózinky vydaly CD 10 Gloria in excelsis Deo! 11 komentá㶣 poražené sokyně, která jí zablokovala ústupovou cestu: „Budete muset jít bokem, dyž ste mně sem vjéla, paní! Během něko- do oblasti vůně 㶜erstvého pe㶜iva. K chlebovým bochníkům jsem se s vozíkem nedostal, nejkratší cestu k nim mi znemož㶡oval bez dopravní kolize nep㶣erušitelný proud vozíků jedoucích patrně z nějakého hnízda VÝROČÍ mražených kachen 㶜i hus, každý 㶣idi㶜 měl na Slovácké divadlo oslaví letos sedmdesátiny 12 drátěném dně p㶣epravníku dva kusy, nebo㶇 POETICKÁ FOTOREPORTÁŽ toho dne byly k mání dvě husy 㶜i kachny za Štědrovečerní plavba lodí do Ostrohu na půlnoční cenu jednoho mraženého ptáka. Prokli㶜ko- 14 val jsem mezi lovci kachen a s bochníkem pod k㶣ídlem jako ragbista spěchající položit ZÁPISNÍK Štěstí, zdraví, pokoj svatý vinšujeme vám… 16 Letošní plesová sezona je už v plném proudu, co na sebe, radila na obrazovkách Marie Zelená 18 pětku, jsem š㶇astně dorazil ke svému vozíku, s ním i k pokladně a za chvíli jsem již opět svobodně krá㶜el k východu. U trafiky postávali 㶜umilové a nenápadně listovali stránkami všech těch Poblejesků, Haha!, Co se děje na poutním místě Antonínku 19 yeurství, závisti a hlouposti svých 㶜tená㶣ů, kte㶣í sice v životě nep㶣e㶜etli FOTOREPORTÁŽ Nostalgická cesta karpatskými tunely 20 22 proti komu a za co může Havel. A tak jsem z toho světa vypadl se svým bochníkem chleba, bez kachny, bez iluzí, ale i bez rozh㶣ešení. A㶇 si každý FENOMÉN Zabíjačka na horňácké farmě jedinou knížku, kromě své vkladní, zato vědí, kolik koz má ve chlévě Pesárošová, kdo je za vodou, kdo je hovado, kdo ne, kdo s kým, kdo SONDA Slováckým vínem proti Alzheimerovi Soplů a jiných periodik, která žijí a tyjí z vo- 24 dělá, co považuje ve svém životě za důležité. Má na to už 㶜tvrtstoletí zase právo. A já mám právo si o tom myslet i napsat, co chci. MÍSTEČKA Na Filipově se lyžuje ve dne i v noci 28 Veselští sokoli létali na filipovském skokanském můstku na lyžích 29 P㶣eji 㶜tená㶣ům Antonínka prožití pěkných chvil, úplně jiných, než jsem popisoval výše. Vladimír Sal㶜ák, redaktor SPORT Žil v Americe, teď pomáhá ostrožskému hokeji 30 Pouličák ve Velké vyhrál Benzinol – počtvrté v řadě 31 OSOBNOST Malíř Joža Uprka a jeho putování krajem svatého Antonínka 32 Místní akční skupina Horňácko a Ostrožsko 34 Krajem svatého Antonínka, regionální periodikum, povoleno Ministerstvem kultury 㶏R pod. 㶜. MK 㶏R E 18131, vydává Mikroregion Ostrožsko, Uherský Ostroh, PS㶏 687 24 Redakce: Miloš Kozumplík, Vladimír Sal㶜ák 774 115 186, František Gajovský, Stanislav Dufka • Jazyková úprava: Mgr. Zde㶡ka Pokorná • e-mail: [email protected], www.ostrozsko.cz, cena výtisku 20 K㶜 • Design, grafické zpracování: Grafické studio Joker, Uherské Hradiště • Tisk: Joker, s. r. o., Masarykovo nám. 35, Uherské Hradiště, tel. 572 551 155. • 㶏asopis vyjde v b㶣eznu 2015. www. ostrozsko.cz 3 DOPISY 4 www. ostrozsko.cz P㶕ELET Lhoťané slavili silvestra na Antoníčku. Už popatnácté. Vezměte dobrou náladu, polínka na oheň, špekáček na opékání a případně rachejtle. To byla výzva organizátorů z Centra otevřená škola v Ostrožské Lhotě účastníkům tradičního silvestrovského výšlapu na kopec svatého Antonínka. Poslední den v roce se sešlo přesně 64 účastníků pochodu, který měl první ročník v roce 2000. Jako jeden z mála, možná jako jediný absolvoval všechny pochody Josef Lopata, současný místostarosta Ostrožské Lhoty. „Myslím, že tato tradice je velmi dobrá a podle krásné účasti ještě nějaký ten rok vydrží. Je dobře, že jste vzali i mládež, která je tady v hojném počtu. Poděkování patří hlavně Libě Hendrichové, která celou akci organizovala,“ řekl mimo jiné na úvod Josef Lopata. Po opečení špekáčků se zpívali koledy pod taktovkou Evy Zajícové a na závěr vydařeného odpoledne odpálil několik std rachejtlí Václav Pavlas. Druhý poločas házenkářské výstavy začíná v únoru v nové podobě S velkým ohlasem se dosud setkává výstava o historii házené na Panském dvo㶣e ve Veselí nad Moravou. Už na vernisáži dýchla na její návštěvníky sportovní historie, atmosféru podpo㶣ila i vynikající džezová formace Crazy Free Ants, na plátně z mlhy 㶜asu vystoupily záběry z dob první republiky. Do závěre㶜né fáze vstoupil tento ve výstavnictví i sportu unikátní po㶜in s mnohými změnami. „Stejně jako v házené, má i výstava o její historii svůj druhý polo㶜as. V tom prvním se ve㶣ejnosti p㶣edstavila velmi podrobně celostátní dějiny. Ve druhé 㶜ásti, která potrvá až do osmého února, vystavíme všechno dostupné o historii národní házené i handballu ve Veselí, tedy to, co se poda㶣ilo v minulých letech i během trvání výstavy ve městě nasbírat. Fotografie, dokumenty, videozáznamy, vysvětlil změny na Panském dvo㶣e kurátor výstavy Vladimír Sal㶜ák. Národní házená slaví v letošním roce sto deset let své existence, ve Veselí ji hrály orelky už na za㶜átku dvacátých let minulého století, muži zahájili 㶜innost v odboru klubu kanadského hokeje HC Veselí nad Moravou v roce 1935. Mužská mezinárodní házená se ve městě za㶜ala rozvíjet v polovině sedmdesátých let minulého století, v roce 1984 vznikl ženský házenká㶣ský klub. „Zveme pamětníky, a㶇 na výstavu p㶣ijdou ještě jednou, ve druhém polo㶜ase je 㶜eká výlet do veselské sportovní minulosti na pozadí 㶜eskoslovenské házenká㶣ské historie, zve na Panský dvůr autor výstavy Vladimír Sal㶜ák. Z Veselí zamí㶣í expozice do Uherského Hradiště, Kunovic, Písku, Plzně a do dalších měst 㶏eské republiky. Svou pou㶇 zapo㶜ala ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, měsíc pobyla v Zub㶣í a až do 8. února ji hostí bašta házené Veselí nad Moravou (NHA) www. ostrozsko.cz 5 P㶕ELET My tři králové jdeme k vám... Známá váno㶜ní koleda zněla ulicemi města. Královský průvod k jesli㶜kám prošel první lednovou neděli roku 2015 Veselím nad Moravou. T㶣i králové od východu na velbloudovi a koních, v doprovodu malých koledníků charitní sbírky, p㶣edali symbolicky dary a p㶣ispěli tím na pomoc pot㶣ebným. T㶣íkrálová sbírka, kterou po㶣ádá Charita 㶏R již patnáct let, se stala nedílnou sou㶜ástí za㶜átku roku. T㶣íkráloví koledníci se vydávají do ulic měst a obcí po celé republice a p㶣inášejí jednak radost lidem, které navštíví a potěší hezkou koledou, ale navíc vybrané finan㶜ní p㶣íspěvky pomohou lidem v nouzi. Ve Veselí nad Moravou byly vidět skupinky koledníků již v sobotu 3. ledna. ních škol. Až na samém závěru T㶣íkrálového koledování se p㶣edstavil také veselský mužský sbor se slováckými koledami. Celý nedělní program pak završil slavnostní oh㶡ostroj, který tak udělal symbolickou te㶜ku za letošní dobou váno㶜ní. Petra Pavková Vrcholem celé sbírky se však stal až nedělní T㶣íkrálový průvod městem. Vznešení hosté od východu putovali na velbloudovi a koních od Panského dvora až na Bartolomějské náměstí. Důležitou zastávkou na jejich cestě byla veselská radnice, kde jim byl p㶣edán dar v hodnotě 10.000 K㶜, který oni sami doru㶜ili symbolicky do Betléma k jesli㶜kám. T㶣i hlavní postavy ‒ Kašpar, Melichar a Baltazar ‒ doprovázeni malými koledníky, dětmi ze souboru Štěpni㶜ka, kozojídskými Rózinkami a muzikanty z veselské Základní umělecké školy se těšili velkému zájmu p㶣ihlížejících. Na Bartolomějském náměstí následoval kulturní program, p㶣i němž p㶣išli na 㶣adu také žáci obou veselských základ- 6 www. ostrozsko.cz Štěstí, zdraví vinšujeme vám První lednovou sobotu se ulicemi Velké nad Veli㶜kou a Javorníka nesl známý zpěv „My t㶣i králové jdeme k vám... . Nastal 㶜as t㶣íkrálové sbírky organizované Charitou Veselí nad Moravou ve spolupráci s olomouckou Baltazar. Méně známý výklad up㶣ednost- k ochraně zdraví, dávala dobytku a kropilo 㶡uje, že pod symboly se nachází první se s ní celé stavení, chlévy, úly, hospodá㶣ské písmena prosby Christus mansionem p㶣íst㶣ešky a za㶣ízení, nap㶣íklad nový pluh benedicat , což 㶜esky znamená Kristus a㶇 posvětí p㶣íbytek. Svátek t㶣í králů se slaví p㶣ed první orbou. Zbývající se lila do kropenek u dve㶣í a používala se během roku, p㶣i významných rodinných událostech ‒ narození, s㶡atku a úmrtí. Velké poděkování pat㶣í všem koledníkům. Díky jejich nelehké a obětavé službě se poda㶣ilo vybrat 65 085 korun ve Velké nad Veli㶜kou a 15 236 korun v Javorníku. Tyto nashromážděné prost㶣edky svěd㶜ící o solidaritě mezi námi mají pomáhat v nejrůznějších projektech lidem chudým, nemocným, postiženým, odkázaným na pé㶜i druhých bez rozdílu národnosti, barvy pleti 㶜i náboženského vyznání. Každý, kdo vhodil minci nebo bankovku do pokladni㶜ky nebo poslal dárcovskou sms ze svého mobilu, naplnil tak Boží p㶣ikázání „miluj bližního svého jak sám sebe a jednal p㶣esně podle p㶣íkladu Pána Ježíše, který p㶣i svém pozemském putování vždy pamatoval na ty nejposlednější z posledních. I 㶣ekl: „Amen, pravím vám, cokoli jste u㶜inili jednomu z těchto mých nepatrných brat㶣í, mně jste u㶜inili. (Mt 25,40). diecézí. Koledníci v královských šatech a korunami na hlavách procházeli dům od domu, dve㶣e ode dve㶣í a hledali dobrá lidská srdce ochotná darovat pot㶣ebným alespo㶡 malou 㶜ást ze svého nadbytku. Obchůzce p㶣edcházeli požehnání kolední- Ten h㶣ejivý pocit budiž všem odměnou za dobrý skutek. Myslím, že nemůže být lepšího vstupu do nového roku. 6. ledna a v k㶣es㶇anské liturgii se nazývá Zjevení Páně. D㶣íve t㶣íkrálové obchůzky byly spojeny také s vykrápěním domovů svěcenou vodou. Vodu k posvěcení si také lidé p㶣inášeli do kostela stejně jako i dnes. Ta se pak pila Hana Vachunová Pokoj, zdraví, dlouhá léta... kům a svěcení k㶣ídy, vody, soli a kadidla p㶣i páte㶜ní bohoslužbě v chrámu Páně svaté Ma㶣í Magdaleny ve Velké nad Veli㶜kou otcem Josefem Vysloužilem. Svátek T㶣í králů je vyvrcholením Vánoc a v tento den se v kostelích žehná voda, Nápis C + M + B = 2015 nebo také K + M + B lze vyložit dvojím způsobem. U většiny se písmena pojí s iniciálami t㶣í králů (mágů, mudrců 㶜i astrologů): Kašpar (latinsky Caspar), Melichar, Foto: František Gajovský Každá skupinka t㶣í koledníků s ochotou a nedbaje mrazivého po㶜así p㶣inášela do našich p㶣íbytků pokoj a Boží požehnání. Zazpívali a na dve㶣e umístili nápis C + M + B =2015 posvěcenou k㶣ídou a㶇 už zven㶜í nebo uvnit㶣. Celý domov pak rozvoněli kadidlem. Do zape㶜etěných pokladni㶜ek jsme mohli vhodit peněžní dar p㶣esně podle otev㶣enosti našich srdcí a p㶣ímo úměrně velikosti naší lásky k bližnímu. kadidlo, k㶣ída a je spojen také s koledou. Na tuto tradici navazuje i T㶣íkrálová sbírka organizována Charitou, je to již XV. ro㶜ník. Tuto tradici založil Mons. Jan Graubner arcibiskup olomoucký a metropolita moravský. Dům od domu tak obchází koledníci v menších skupinkách, do pokladni㶜ek p㶣ijímají peněžité dary a na oplátku napíši nade dve㶣e K+M+B s letopo㶜tem a zazpívají koledu. Výtěžek T㶣íkrálové sbírky je tradi㶜ně ur㶜en p㶣edevším na pomoc nemocným, handicapovaným, seniorům, matkám s dětmi v tísni a dalším jinak sociálně pot㶣ebným skupinám lidí. V sobotu 3. ledna jsme potkávali v Louce T㶣íkrálové koledníky tak i v mnoha obcích našeho regionu. Na snímcích jsou p㶣i obchůzce v hor㶡ácké Louce, kde vybrali 30 843 korun. gajo www. ostrozsko.cz 7 P㶕ELET Když slunce na Horňácku vstává V zimních měsících se dají velmi dobře sledovat úchvatné scenérie rodícího se nového dne bez nuceného brzkého procitání. Nad 㶜erným obzorem se nejprve objeví Na mnoha místech obloha rozpuká stejně všech sil nafukuje, a vytvo㶣í na nebi trhliny. světlemodrý proužek. V tomto místě za㶜íná nový den. Postupně se rozši㶣uje, jako malé tri㶜ko na tlouštíkovi, který se ze Po celé ší㶣i i délce nebes se z oněch trhlin stanou otev㶣ená okna a z nich se rozlévá zvětšuje a světlá. P㶣es něj putují 㶜erveně oranžová zá㶣e jako voda z p㶣etéka- 㶜erná a indigová mra㶜na ‒ natrhané cáry noci. Ta velká p㶣ipomínají jícího hrnce. Postupně rudne, až celé nebe nad hlavou žhne rudými ohni a je žhavé koráby s plachtovím 㶜i pirátské galéry, jež brázdí nebe místo oceánu. Ta menší zase znázor㶡ují letící jako 㶣e㶣avé uhlíky v krbu. Modrá obloha postupně bledne a tmavě modrá zesvětlává a posléze se změní na tyrkysovou. Rudě holubici, královskou korunu 㶜i srdce žhavými ohni šlehajícími z oken na tyrkyso- a nakonec anděla s ho㶣ícím me㶜em. Vše hnané neutuchající silou od vě modrém pozadí je scenérie dokonalá. Za krátkou chvíli se vyhoupne nad velický háj velký oranžový kotou㶜, který osvětlí celé nebe a ohně zmizí. Vše zezlátne. V této chví- jihu na sever rozfoukává vítr, vše se neustále mění a pomíjí jako sám život. Jiná mra㶜na stojí bez pohybu na místě a vytvá㶣ejí krajkový lem. li se zrodil nový den a slunce zcela p㶣ebírá svou vládu. Náhle se nebe roztrhne pod Ten, kdo alespo㶡 ob㶜as zvedne hlavu od svých starostí a zahledí se nahoru, může uz㶣ít p㶣edstavení rodícího se dne, p㶣i němž náporem žlutooranžové zá㶣e. Ta se Foto: František Gajovský stává sytější a nádherně kontrastuje s okolními tmavomodrými mraky. To však ještě není všechno. Stvo㶣itel má v záloze p㶣ipraven další odstín z palety barev. Zá㶣e se náhle zbarví do ruda. A otvor pro zrození nového dne 㶜ervená a prudce rudne. _______ Stánek Vladimíra Salčáka ___________________ Svůj první letošní stánek jsem rozložil na Panském dvo㶣e ve městě, kde jsem prožil dětství i mládí. Ve školce si mne vůbec neužili, objevoval jsem tajemství babi㶜㶜iny zahrady, půdy starého stavení, později lezl po stromech ve veselském parku, koupal se na Vi㶇áku i skákal salta ze zídky veselského splavu. S kamarády jsme po㶣ádali cyklistický Závod míru po silnicích kolem Veselí a zkoušeli snad všechny tehdy dostupné sporty na sokolovně. 㶏eskou házenou jsem hrával závodně. Náš ryze 㶜eský sport, který letos slaví sto deset let své existence i jeho skandinávskou podobu, která ovládla mezinárodní kolbiště, jsem si zamiloval. To mne dovedlo k myšlence, uspo㶣ádat kilogramy nasbíraných fotografií, knih, dokumentů a všeho, co dokládá mezinárodní slávu obou sportů a jejich hrdinů. A to vše vystavit na Panském dvo㶣e, ukázat dnešním mladým sportovcům, že jejich p㶣edchůdci jsou hodni úcty a je 8 www. ostrozsko.cz se tají dech a jež pro nás pe㶜livě p㶣ipravuje sám Nebeský Otec ‒ Stvo㶣itel světa. Nezbývá než žasnout nad krásou a dokonalostí Jeho díla. Hana Vachunová Tři a půl tisíce za měsíc t㶣eba si jich vážit. To všechno lze mladým sportovcům ukázat, jejich p㶣edkům p㶣ipomenout. Ale co ukázat těm, kte㶣í své stánky rozkládají u obrazovek po㶜íta㶜ů a „sportují na virtuálních kolbištích o branky, body a vte㶣iny? Už jejich rodi㶜e p㶣estali o sport, o jehož p㶣ínosu pro život není t㶣eba vůbec diskutovat, jevit zájem a jejich děti ani netuší, že branku nelze vst㶣elit kliknutím myši. Podle statistik u nás sportují nejvíce lidé starší padesáti let. Jejich vrstevníci z druhé názorové poloviny zase tvrdí, že sport je drahý a pro děti na něj nemají peníze. Tato slova pak denně stvrdí ve svém domovském stánku vypitím nejméně dvou piv a vykou㶣ením krabi㶜ky cigaret. Suma sumárum to takového tatínka vyjde na sto t㶣icet korun, což je asi t㶣i a půl tisíce za měsíc nebo dvaa㶜ty㶣icet tisíc za rok. Každý máme svůj stánek. Někdo hospodu, jiný h㶣iště, další zas displej computeru. Psal jsem tady o svých mladých letech ve Veselí, o tom jak jsme na rozdíl od dnešní po㶜íta㶜ové generace prožívali svůj 㶜as v neustálém pohybu. Což mne vede k myšlence, že by to nebylo špatné zkusit znovu, když už ti padesátníci podle statistik sportují nejvíce. Hurá mezi ně! Ale nejd㶣íve to bude chtít tak dvacet kilo dolů. Jdu na to. A ušet㶣ím t㶣i a půl tisíce a dám je dětem na sport. A když se jim bude da㶣it, vystavím to na Panském dvo㶣e. P㶕ELET Anciáš a jitrnice v horňáckém Šenku Ta tam je doba, kdy se v mrazivém čase převážely troky od sousedů, ze dvorků se ozýval kvikot čuníků a k poledni voněly jitrnice a další zabíjačkové dobroty. Nízký tlak sychravé poslední listopadové soboty napomáhal ší㶣ení vůně zabija㶜ky od velického Šenku. To se parta t㶣i velických pivovarníků rozhodla originální hor㶡áckou zabíja㶜ku p㶣ipomenout. Hosté ochutnávali jitrni㶜ky tažené p㶣ímo z kotle, nechyběla tradi㶜ní velická zabíja㶜ková omá㶜ka, podbradek s k㶣enem 㶜i pe㶜ené maso. Všechny pochoutky konzumenti zapíjeli místním dvanáctistup㶡ovým Anciášem, výrobkem místních pivovarníků. schválení provozu od pat㶣i㶜ných ú㶣adů. Tuto várku, tak jako lo㶡skou zabíja㶜kovou, proto Veli㶜tí ještě va㶣ili podle své receptury v pivovaru Hrádek ve Slavi㶜íně, jak 㶜asopisu KSA sdělil vrchní sládek Vlado Tomě㶜ek. Parta pivovarníků z tohoto pivovaru na oplátku p㶣ijela na zabíja㶜kové hody, kde vedle vep㶣ových dobrot ochutnali i Anciáše. Absolvovali také exkurzi ve velickém pivovárku, v němž dělníci zrovna dokon㶜ili stavbu komínu. Slavi㶜ínským hostům se těžko lou㶜ilo s dobrým jídlem a chutným pivem. K pohodě p㶣išli zazpívat 㶜lenové mužského sboru z Velké a tak se do okolí nelinula jen vůně zabija㶜ky, ale i velické sedlácké. Ve ve㶜erních hodinách sbor vyst㶣ídala pivovarská country kapela Anciáš. Pivo teklo, zpívalo se, a ti, kterým nepomáhala hor㶡ácká slivovi㶜ka, se zah㶣ívali tancem. Na Hor㶡ácku se furt něco děje. gajo Pivovárek Velický Bombar㶞ák je po technické stránce p㶣ipraven, ale ještě 㶜eká na www. ostrozsko.cz 9 P㶕ELET Rózinky vydaly CD V prosinci vyšlo ve vydavatelství Indies Happy Trails CD dív㶜í folkové kapele Rózinky. bolelo 㶜ím dál víc a Rózinky měly možnost zakusit, že nahrávání CD je vlastně pěkná Toto živelné uskupení deseti malých sle㶜en (7-13), kozojídských roda㶜ek a hrdých ža㶜ek veselské ZUŠky se několikrát sešlo v na- d㶣ina. Někdy nepomohly ani 㶣ízky, které maminky state㶜ně smažily ani 㶜okolády od pana u㶜itele Ková㶣e... Nicméně motivace hrávacím studiu ZUŠ, a tam pod vedením mistra zvuku Martina Vav㶣íka a paní u㶜itelky Kate㶣iny Mi㶜kové a také díky ochotě bezva lidí p㶣ispět jim na tuto 㶜innost penězi nazpívalo a nahrálo t㶣ináct písní. mít vlastní hudební nosi㶜 byla dostate㶜ně silná, a tak se to zvládlo. Zkraje se Rózinky na nahrávání těšily a i první den ve studiu proběhl v euforii, ale s každým dalším nahrávacím dnem, který trval vždy kolem osmi hodin, radost postupně st㶣ídala únava a někdy i pekelně špatná nálada. Každé vracení a opakování 10 www. ostrozsko.cz A te㶞 už je to za námi, už se to narodilo, už je to na světě! Dív㶜í folková kapela Rózinky, která hraje, zpívá a nahrává pod k㶣ídly a za laskavé podpory ZUŠ Veselí nad Moravou, má své písně nato㶜eny a s diváky se o svoji radost podělila ve 㶜tvrtek 29. ledna. V ten den a v tu hodinu totiž proběhne Na koncertu Rózinek a jejich hostů spojený se slavnostním k㶣tem CDD děv㶜ata zpívala a hrála jako o život, beze strachu, že by se z režie ozvalo: „STOP!, ZNOVA! Naživo, radostně a s chutí, p㶣esně tak, jak to Rózinky mají ve zvyku. A podával se štrůdl a kakao... Gloria in excelsis Deo! Tak jako putovali mudrcové z východu na po㶜átku věků p㶣ivítat Krále králů, ukrytého kterých se sešlo požehnaně a zaplnili zcela všechna místa k sezení i ke stání, A to už byly poslední z voni㶜ek. Zbývala už jen závěre㶜ná stuha v podobě kostelní v malém dě㶇átku v chudých jesli㶜kách, a p㶣edstavila ú㶜inkující. Cimbálová muzika vedeni zá㶣ící hvězdou na nebi, stejně jako mladších dětí ze základní umělecké školy pod vedením pana u㶜itele Martina Slováka skladby „Slyš, jaká to libá píse㶡 v podání obou sborů. nadějí ve svých srdcích, tak i zpěva㶜ky z ženského sboru z Velké nad Veli㶜kou p㶣išly do chrámu Páně svaté Ma㶣í Magdaleny na svátek svatého Štěpána pozdravit malé Jezulátko ‒ darovaného Spasitele světa. A nep㶣išly samy. P㶣idali se všichni ochotní ú㶜inkující X. váno㶜ního koncertu, který se již tradi㶜ně koná ve velickém kostele k chvále a oslavě Boží. zahrála a zazpívala. Vyst㶣ídaly je zpěva㶜ky ženského sboru a tichounce zněla ukolébavka „D㶣ímá tiše ptá㶜ek bez doprovodu a navodila tak atmosféru obrazu Boží Matky kolébající dě㶇átko. Sólovým zpěvem se p㶣edstavili 㶜ty㶣i sk㶣ivánci ‒ sestry Slovákovy a Jagošovy. Kytici koled spole㶜ně uvily starší děti cimbálové muziky ZUŠ. Do Ve slově na rozlou㶜enou Magda Ma㶡áková všem poděkovala a pozvala diváky i ú㶜inkující na ob㶜erstvení v podobě sva㶣eného vína, jež každoro㶜ně věnují laskaví sponzo㶣i. Nelze nezmínit, že diváci mohli vhodit do zvone㶜ků a kasi㶜ky dobrovolné vstupné a p㶣ispět tak na obnovu velického kostela. Všem, kte㶣í tak u㶜inili, pat㶣í up㶣ímné poděkování. Mudrcové z východu se klaněli Božskému Vykupiteli a p㶣inesli mu vzácné dary. Stejně i všichni Autorkou, režisérkou i inspicientkou v jedné osobě byla Anna Šajdlerová. P㶣esto, že má okolo sebe 㶣adu ochot- ú㶜inkující oděni do lidových krojů nep㶣išli s prázdnou, ale s náru㶜í plnou koled, písní a slov, s darem vyvěrajícím p㶣ímo ze srdcí. ných ú㶜inkujících a spolupracovníků, kte㶣í se podílejí na spole㶜ném díle velmi rádi a naprosto nezištně, zorgani- Koncert zahájili zpěváci i zpěva㶜ky mužského a ženského sboru a 㶜lenové CM Romana Sokola průvodem lodí kostela směrem k oltá㶣i za doprovodu dechového kvinteta pod vedením Tomáše zovat celý koncert se neobejde bez starostí, tíhy odpovědnosti a mraven㶜ího úsilí. Velké poděkování pat㶣í otci Štefánka hrajícího Velehradský chorál. Poda㶣ilo se vytvo㶣it p㶣ehlídku krojů, které oblékali už Josefovi, který umožnil uskute㶜nění koncertu v prostorách našeho kostela a také za to, že jej obohatil svou sváte㶜ní duchovní promluvou. Děkuji jejich p㶣edkové k oslavě Boží. Následující báse㶡 „Vánoce recitovala Magda Ma㶡áková za citlivého všem, kte㶣í se v souvislosti Poté jsme poslouchali duchovní slovo otce Josefa Vysloužila. Hovo㶣il o Panně Marii, která zpívá svou píse㶡 Magnificat ‒ velebí má duše Hospodina... ‒ a zpívá ji celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou po všechny dny svého života. Svou p㶣ipraveností p㶣ijmout Boží vůli má být pro nás všechny p㶣íkladem a nekone㶜nou inspirací, nebo㶇 nám ukazuje, jak láska mění svět. Magda Ma㶡áková, jež se ujala p㶣ednesu průvodního slova, p㶣ivítala všechny diváky, Foto: František Gajovský hudebního podbarvení muzikou Romana Sokola. Jemný ženský zpěv váno㶜ní skladby „Zaznějte zvony , vyst㶣ídalo důrazné až h㶣motné mužské entrée s kancionálovou písní „Sláva budiž Bohu velikému a kostelní zdi rezonovaly. věnce vázaného z písní a hudby p㶣ispěly svou voni㶜kou také Fěrtúšky (dív㶜í sbor mladšího souboru Veli㶜ka), dív㶜í sbor Oskoruše a cimbálové muziky Trne㶜ky, Romana Sokola a Folkorica se sólistou Martinem Pracha㶣em. Meditaci z opery Thais p㶣ednesli Ond㶣ej Jagoš hrou na housle a Bohunka Pe㶜e㶡ová hrou na elektrické varhany. „Radostnú novinu, kres㶇ané milí - starou lidovou koledu v hor㶡áckém dialektu p㶣inesl ženský sbor a mužský sbor zase zprávu o radostném 㶜ase váno㶜ním. s konáním koncertu obětovali a plnili nejrůznější povinnosti organiza㶜ní, hmotné, zabezpe㶜ující atd... Nakonec se vše poda㶣ilo také díky pomoci shůry. Mezi ú㶜inkujícími a diváky panovala opravdová váno㶜ní atmosféra, v jejímž st㶣edu stály jesli㶜ky s krásným Božským Pacholátkem. Soudím tak právě podle všemi naplno prozpěvované hymny „Narodil se Kristus Pán , p㶣i které lidské emoce naplnily celý kostel a stoupaly až pod klenbu stropu, ba až do nebe. A tak si myslím, že jsme důstojně p㶣ispěli ke slavnostnímu průběhu 2. svátku váno㶜ního, udělali radost všem lidem dobré vůle a uctili tak Boží lásku, skrze kterou nám Hospodin daroval svého jednorozeného Syna jedné Hana Vachunová tiché noci. www. ostrozsko.cz 11 VÝRO㶏Í Slovácké divadlo oslaví letos sedmdesátiny Konec nacistické okupace byl ještě v nedohlednu a na Slovácku se již tajně scházela skupina osvícenců, kteří snovali plány na zřízení profesionálního divadla v uherskohradišťské Redutě. Zakladatelé této ctihodné instituce plánovali, že herci, kteří by do Slováckého divadla přicházeli z nejbližšího regionu, by také do našeho kraje zajížděli se svými komediemi A to se splnilo. Ještě v devadesátých letech byl spatřován herecký autobus na cestách na štace do Velké nad Veličkou, do Hluku, do Uherského Ostrohu, do Veselí nad Moravou… dem Jardou Formánkem jsme tehdy psali a hráli veselé ske㶜e a bavili jimi strážnický gympl. Zkušební komisi na JAMU jsem se líbil jen do druhého kola, takže jsem pak po vojně nastoupil do vysněného Slováckého divadla jako hrající kulisák a posléze inspicient, až jsem díky titulní roli Ondráše na Malé scéně dostal v roce 1989 k podpisu hereckou smlouvu. To p㶣edstavení režíroval můj kamarád od dětství B㶣e㶇a Rychlík, který ve Slováckém divadle také kdysi za㶜ínal a jehož Cena facky aneb Gottwaldovy boty, která měla ve Slováckém divadle premiéru loni v 㶜ervnu, byla 㶜asopisem Reflex ozna㶜ena za nejsilnější divadelní zážitek lo㶡ského roku a Divadelní noviny ji nominovaly na inscenaci roku. Paní Hertlová mu po shlédnutí p㶣edstavení napsala: „Milý B㶣etislave. Peer Gynt 1989. Monika Horká, Zora Kratochvílová, VS, Yvona Jelénková, Jana Sta㶡ková, Jan Karásek a Robert Bellan. Než mne p㶣ed lety zlákala práce v rozhlase p㶣ed mikrofonem, psaní 㶜lánků a fejetonů nebo natá㶜ení reportáží a dokumentů pro televizi, bylo Slovácké divadlo celým mým životem. A jsem dodnes rád, že jsem mohl celé desetiletí stát na prknech, která znamenají svět a u㶜it se nemžourat ve světlech ramp. A navíc - prožít drama listopadové revoluce v divadle bych p㶣ál každému slušnému 㶜lověku. I proto rád spojím své dvě nejmilejší profese a se slavícím sedmdesátníkem 㶜tená㶣e KSA rád seznámím a provedu alespo㶡 㶜ástí pohnuté historie kdysi nejmenšího divadla v 㶏eskoslovensku. Ve druhém ro㶜níku gymnázia jsem byl zrovna za školou a s taškou knih s komediemi Osvobozeného divadla jsem smě㶣oval do veselského zámeckého parku, kde jsem chtěl jejich 㶜etbou prožít p㶣íjemné dopoledne. Kolem projel autobus Slováckého divadla, což mi p㶣išlo osudové. S kamará- 12 www. ostrozsko.cz p㶣edstavení. Moc Vám i s Karlem Steigerwaldem gratuluji. Myslím hlavně na ten finiš ‒ báje㶜né a strašné. Holt pravdivé. Opět jsem žasla nad profesionalitou hradištského souboru a moc obdivovala, jak dob㶣e jste si poradil s útvarem tak složitým. Tolik tedy stopa, kterou ve Slováckém divadle zanechávali divadelníci z Veselí nad Moravou. A stopy vedou i opa㶜ným směrem. Právě do Veselí zajížděli v padesátých letech režisé㶣i ze Slováckého divadla, aby odborně pomáhali tehdy velkému amatérskému souboru, který 㶜ítal p㶣es 㶜ty㶣icet (!) stálých 㶜lenů. Ale těch slováckých stop je samoz㶣ejmě víc. Jen za mého působení v osmdesátých letech byli 㶜leny uměleckého souboru Yvona Jelénková z Ostrožské Lhoty, Ivo Píža ze Strážnice, Monika Horká z Uherského Brodu, Robert Bellan z Hodonína a p㶣ed touto érou Cesta k divadlu Někdo má rád sebe na divadle, jiný má divadlo v sobě. Tak se to mezi herci už po staletí 㶣íká. Poznal jsem p㶣edstavitele obou skupin a měl jsem štěstí, že mne k divadlu p㶣ivedly osobnosti právě z té druhé party. Na konci povinné školní docházky jsem ú㶜inkoval ve dvou p㶣edstaveních, které ve Veselí režírovala manželka slavného veselského režiséra Františka 㶏echa a dlouholetá dramaturgyně a režisérka Slováckého divadla Brigita Hertlová. Tam ten divadelní had uš㶇knul a ten jed prý zůstává v duši až do smrti. Po㶣ád žiju z toho pražského ‒ slováckého Kruté hry 1986. S Bed㶣ichem Výtiskem. Komedie o strašlivém mordu ve sviadnovské hospodě L.P. 1715 aneb Ondráš v Sovětském svazu L.P. 1989. samoz㶣ejmě i po ní další umělci z našeho regionu. Ve výše zmi㶡ované Rychlíkově Ceně facky ozna㶜ované jako cimbálmuzikál hraje nap㶣íklad Otto Ondra z Horního Něm㶜í a Hor㶡ácká cimbálová muzika Petra Mi㶜ky ve složení:Petr Mi㶜ka, Aleš Mi㶜ka, Petr Gazárek, Marek Smaženka, David 㶕i㶜ica a Petr Chovanec. Slíbil jsem však, že provedu 㶜tená㶣e tou nejdávnější historií. Poodhr㶡me stylově její oponu… sále v sokolovně. V průběhu padesátých let p㶣išlo z ministerstva školství a osvěty na㶣ízení o tom, že Slovácké divadlo omezí svou 㶜innost a bude fungovat jen jako divadlo zájezdové. Plnilo jakousi dopl㶡ovací funkci k repertoáru Divadla pracujících v Gottwaldově. Do šedesátých let vstoupilo divadlo o něco optimisti㶜těji. Už nebylo tím „divadlem bez divadla , tedy divadlem bez stálé scény, ale adaptovalo si budovu sokolovny na prostory, které p㶣ísluší profesionálům. Avšak v první půli 60. let se Slovácké divadlo ocitlo v situaci, která vážně ohrozila jeho existenci. Z ministerstva školství a kultury p㶣išlo rozhodnutí, že kvůli velkému poklesu návštěvnosti se musí snížit po㶜et oblastních divadel. Poslední možné 㶣ešení, jak ponechat kulturní stánek bylo, snížit po㶜et 㶜lenů v souboru. Z divadla se stala nejmenší zájezdová scéna v republice, tzv. experimentální scéna. Na konci 60. let byl soubor rozší㶣en zpět do původního po㶜tu. Přání jubilantovi Záměrně jsem skon㶜il na za㶜átku sedmdesátých let minulého století. O dvou Zleva: Miroslav Ku㶜era, Ivan Vacke, Anna Slezáková-Miková, Otto Ondra, Jarmila Žáková-Hrabalová, VS, Monika Horká a Rostislav Novák. nejslavnějších obdobích Slováckého divadla a lidech v něm možná zase někdy jindy. Závěre㶜né slova jsem si vypůj㶜il od B㶣eti Rychlíka, který je hodlá napsat do nového almanachu vydávanému k letošnímu Co jest psáno v almanachu Velký p㶣íznivec a ctitel divadelního umění, primá㶣 MUDr. Miloš Lázni㶜ka spolu s Old㶣ichem Lukešem už v průběhu 2. sv. války uvažovali, jak pozvednout uměleckou úrove㶡 ochotnických divadel v Uherském Hradišti. Oba pány spojovala myšlenka založení profesionálního divadla. Po osvobození 㶏eskoslovenska byla jejich myšlenka zrealizována. Ministerstvo školství a osvěty provedlo jen změnu názvu z Divadlo Moravského Slovácka na Slovácké divadlo. Kulturní referenti se obracejí jménem svých okresních a místních národních výborů na ve㶣ejnost v důvě㶣e a s p㶣esvěd㶜ením, že myšlenka stálého krajského Slováckého divadla nalezne jak mravní, tak i materiální podporu a spole㶜ným úsilím se poda㶣í vybudovat divadlo umělecky hodnotné a hospodá㶣sky dostate㶜ně finan㶜ně zajištěné. Divadlo oficiálně zahájilo svou 㶜innost 10. 10. 1945 hrou Gabriely Preissové Její pastorky㶡a v režii Old㶣icha Lukeše, který se sou㶜asně stal i prvním uměleckým 㶣editelem Slováckého divadla. Městský národní výbor p㶣edal divadlu budovu hotelu jubileu. Tak tedy: „A㶇 souboru dál svítí š㶇astná hvězda, to, že si toho někte㶣í zakyslíci neváží, nemůže nic zvrátit. T㶣eba 㶜asem odkysnou a budou se usmívat. Život je krátký, pro㶜 㶏erní baroni 1991. Vojín Kefalín (Robert Bellan) a poru㶜ík Troník. si ho kazit. A hlavně, a㶇 divadlu vydrží jeho vynikající dílny a ubytovny pro herce, a jako sál dal publikum. Moje rodné a milované Slovácko souboru k dispozici Městskou Redutu, která ukazuje, že má duši múzickou, citlivou, ale vyžadovala nutnou rekonstrukci. Avšak srde㶜nou a bezprost㶣ední. Takové publikum městský ú㶣ad opomenul ke dni 1. 5. 1946 (kritické i p㶣ející) opravdu nemá v tuto chvíli podat stavební plán Zemskému ú㶣adu žádné divadlo v republice. Je t㶣eba více s formální žádostí o povolení rekonstrukce, důkazů o tom, že divadlo není v krizi? Tož žádost propadla a s ní i dotace 1 000 000 šable hore! K㶜. Poté okresní národní výbor rozhodl, že Zelený strom, kde se nacházely kancelá㶣e, se divadelní 㶜innost bude konat ve velkém Vladimír Sal㶜ák www. ostrozsko.cz 13 POETICKÁ FOTOREPORTÁŽ Štědrovečerní plavba lodí do Ostrohu na půlnoční „Štědrove㶜erní tmu pro㶣ízly reflektory a z mlhy záto㶜iny se vyno㶣ila osvícená lo㶞 plující tiše a majestátně proti proudu. Váno㶜ní koledy linoucí se nad hladinou 㶣eky dotvá㶣ely p㶣ízra㶜ný a v těchto zeměpisných ší㶣kách nevídaný výjev jako z nějaké Erbenovy básně, hlesl by možná tulák krá㶜ející p㶣ed půlnocí Štědrého ve㶜era po b㶣ehu Moravy. Poetický nápad vydat s kamarády lodí z Veselí nad Moravou do Uherského Ostrohu na půlno㶜ní mši do kostela svatého Ond㶣eje uskute㶜nil lodní kapitán Dušan Lobo Leitgeb. Štědrove㶜erní lo㶞 odrazila od veselských b㶣ehů po desáté hodině ve㶜erní a v domovském p㶣ístavu zakotvila hluboko po půlnoci. „Neuvě㶣itelný a neopakovatel- ný zážitek, shodovali se všichni ú㶜astníci plavby, kterým v šumění vln pod p㶣ídí možná zněly verše Karla Jaromíra básně Štědrý den. S trochou nadsázky i úctou ke geniálnímu básníkovi jeho verše doprovází fotografie z ojedinělé váno㶜ní projíž㶞ky. (vs) Nastala zima, mráz v okna duje, v světnici teplo u kamen; v krbu se svítí, stará polehuje, děvčata předou měkký len. Toč se a vrč, můj kolovrátku, ejhle, adventu již nakrátku a blízko, blizoučko Štědrý den! Hoj, mne půlnoc neleká, ani liché vědy: půjdu, vezmu sekeru, prosekám ty ledy. I nahlédnu v jezero hluboko - hluboko, milému se podívám pevně okem v oko. Hoj, ty štědrý večere, ty tajemný svátku, cože komu dobrého neseš na památku? Hospodáři štědrovku, kravám po výslužce; kohoutovi česneku, hrachu jeho družce. 14 www. ostrozsko.cz Ach, vidím, vidím - je mlhy mnoho, všecko je mlhou zatmělé; červená světla blýskají z toho - zdá mi se býti v kostele. Ovocnému stromoví od večeře kosti a zlatoušky na stěnu tomu, kdo se postí. Tu jedna klečí, nad vodou líčko; ta druhá stojí podle ní: „Hano, Haničko, zlaté srdíčko, jaké tam vidíš vidění?“ Pod lesem, ach pod lesem, na tom panském stavě stojí vrby stařeny, sníh na šedé hlavě. Jedna vrba hrbatá tajně dolů kývá, kde se modré jezero pod ledem ukrývá. Tu prý dívce v půlnoci, při luně pochodni souzený se zjeví hoch ve hladině vodní. Seděly jsme také tak jako dnes a včera: a než se rok obrátí - kde z nás bude která? Nastala půlnoc. Po nebi šíře sbor vysypal se hvězdiček jako ovečky okolo pastýře, a pastýř jasný měsíček. Nastala půlnoc, všech nocí máti, půlnoc po Štědrém večeru... www. ostrozsko.cz 15 ZÁPISNÍK Štěstí, zdraví, pokoj svatý vinšujeme vám… …aneb jak už sedmým rokem těšíme o Vánocích starší Hlučany Protože váno㶜ní 㶜as p㶣ímo vybízí ke konání dobrých skutků, nenechali jsme se zahanbit a vydali jsme se už po sedmé p㶣edat starším, nemocným a osamělým Hlu㶜anům trošku váno㶜ní pohody. Letošní obchůzka se uskute㶜nila v pondělí 29. prosince - sešlo se nás asi 40 mladých lidí a dětí p㶣evážně z farnosti Hluk, p㶣i㶜emž jsme ve t㶣ech skupinkách během dopoledne obešli p㶣ibližně 60 domácností, kde jsme zazpívali, zakoledovali, pop㶣áli vše nejlepší do nového roku a p㶣edali dáre㶜ek od Ježíška, který nechali dob㶣í lidé během váno㶜ních svátků u betléma v kostele, za což všem moc děkujeme! Odpoledne jsme se poté spole㶜ně s dramatickým kroužkem p㶣i ZŠ Hluk, pod vedením paní u㶜itelky Jackivové, vydali do charitního domu. Kromě zpěvu tak obyvatele domu 㶜ekalo i vystoupení těchto velmi šikovných dětí, kte㶣í si zaslouží také jedno velké DÍKY! I zde se tedy zpívalo, koledovalo a obdarovávalo ‒ zkrátka a jednoduše, dob㶣e nám tady bylo. Tímto bych chtěla poděkovat všem ochotným koledníkům, dárcům, dětem i jejich paní u㶜itelce, i všem těm, kte㶣í nám s důvěrou otev㶣eli dve㶣e. Všem jim, stejně 16 www. ostrozsko.cz tak jako i všem vám ostatním, bych chtěla pop㶣át to, co nám babi㶜ky a děde㶜kové p㶣áli nej㶜astěji, a že to bylo p㶣áno p㶣ímo ze srdce lidí, kte㶣í opravdu ví, o 㶜em mluví: „Hlavně, hlavně to zdraví. A pokud byste se chtěli podívat na více fotek z těchto akcí, nebo se o nás chcete dozvědět více, navštivte naše internetové stránky www.mladez-hluk.cz. Alžběta Baro㶡ová www. ostrozsko.cz 17 ZÁPISNÍK Letošní plesová sezona je už v plném proudu, co na sebe, radila na obrazovkách Marie Zelená Hostem lednového Dobrého rána s Českou televizí byla ve studiu Ostrava módní návrhářka Marie Zelená. Spolu s modelkou Andreou Bartošovou poradila ženám ale i mužům, co si v letošní plesové sezoně vzít na sebe. P㶣ed kamerami potvrdila, že ji téma velké plesové róby oslovilo už hodně dávno. „Protože dělat šaty z krásných a luxusních materiálů a oblékat do nich ženy, které chtějí být na plesech za dámu a chtějí se na ples upravit alespo㶡 jednou v roce a být velmi krásná, je pro každého návrhá㶣e krásná práce, když může 㶜lověka p㶣ipravit na takovou událost, zaznělo v po㶣adu. Módní návrhá㶣ka Marie Zelená, která na podzim lo㶡ského roku p㶣edstavila v rodné Ostrožské Nové Vsi ve velkolepé show své nejnovější modely šatů, své rodné Slovácko dodnes miluje a v Ostrožské Nové Vsi módní p㶣ehlídku ve sportovní hale uspo- reprezentovaly na světových soutěžích nap㶣. na Filipínách, ve Španělsku, v Itálii, v Korey, na celosvětové konferenci ICCN za ú㶜asti zastupitelů pětadvaceti zemí světa na Pražském hradě, na 㶏esko-Ruském podnikatelském plese, anebo na oslavách Dne Italské republiky. Vytvo㶣ila také šaty k oslavě Ruské federativní republiky a Italské republiky. Jako návrhá㶣ka ve㶜erních finálových šatů spolupracovala na soutěžích krásy: 㶏eská Miss, Supermiss, 㶣ádala necelý rok po poslední prezentaci Princess of the World, Miss Deaf World, Miss Europe and World Junior, Miss Earth, Miss Global Beauty Queen, Miss 㶏R neslyšících, Dívka roku 㶏eska a Slovenska, Miss gymnázia 㶏eska, Slovenska a Rakouska, Miss Brno, Brno v těchto prostorách. P㶣ipravila tam kolekci asi šedesáti ve㶜erních a spole㶜enských Girl. Navrhovala a realizovala kostýmky pro dětský sbor Kantiléna a dlouhé koncertní šatů. Na mole je p㶣edváděly vítězky soutěže Supermiss, také finalistky 㶏eské miss 㶜erné šaty pro všechny zpěva㶜ky Filharmonického sboru Brno. Po㶣ádá své autorské a modelky, které mám na svých p㶣ehlídkách ráda. „Bude opět p㶣edvádět i moje dcera p㶣ehlídky p㶣evážně ve㶜erních modelů, kterými chce divákům p㶣ipravit krásu pro o㶜i Martina, která nám v srpnu porodila moji vnu㶜ku a budoucí modelku Elišku. Vybrala jsem také tvá㶣 p㶣ehlídky, a tou je Veronika Bujáková, těšila se v 㶣íjnu na ve㶜er, který podpo㶣ila svým vystoupením i Helena Vondrá㶜ková. Marie Zelená p㶣ipravuje v Ostrožské Nové Vsi podobnou akci i letos na ja㶣e. a pohlazení na duši. P㶣ipravuje také speciální p㶣ehlídky pro města, firmy a spole㶜nosti na jejich reprezenta㶜ní plesy a spole㶜enské události. Její p㶣ehlídky svým celkovým zpracováním i choreografií vždy vytvo㶣í nevšední kulturní zážitek. Módní návrhá㶣ka Marie Zelená cítila touhu vytvá㶣et krásu v podobě šatů už od dětství. Věnovala jí dlouhé roky studia a praxe. Její ve㶜erní šaty oblékají známé tvá㶣e 㶜eské mediální scény a finalistky prestižních soutěží krásy na mezinárodní úrovni. Je autorkou celonárodního projektu Návraty k hodnotám. Základní myšlenky projektu jsou uměleckým způsobem p㶣ipomínat důležitost rodiny, duchovního života a úcty 㶜lověka k 㶜lověku. Jedním z cílů tohoto projektu je podpora cestovního ruchu v 㶏R, prezentace 㶏R v zahrani㶜í a také propojení národů. V rámci tohoto projektu tvo㶣í speciální symbolické modely pro města a kraje. Vytvo㶣ila také již 㶜ty㶣i modely reprezenta㶜ních šatů 㶏eské 18 republiky v národních barvách, se státními symboly, které 㶏R www. ostrozsko.cz Marie Zelená p㶣edstavuje nejen modely spole㶜enských šatů, ale t㶣eba i šaty speciálně vytvo㶣ené na po㶜est Panny Marie svatohostýnské, které na výše zmi㶡ovaném ve㶜eru v Ostrožské Nové Vsi za doprovodu houslového virtuosa Jaroslava Svěceného p㶣edvedla dcera Marie Zelené Martina Hrn㶜í㶣ová. „Je to pro mě srde㶜ní záležitost, modlím se k Panně Marii, šaty jsou navíc dvakrát posvěcené, 㶣ekla Marie Zelená krátce p㶣ed tím, než její dcera p㶣edvedla bílou róbu s dominantním obrázkem Panny Marie. P㶣ed Vánoci pak vytvo㶣ila i šaty betlémské. Během programů p㶣edstavuje i lidi, kte㶣í měli v životě méně štěstí, než ostatní. „Je mezi námi mnoho těch, kte㶣í mají od narození zdravotní problémy, nebo nemají své rodinné zázemí. A mají nějaký talent, ale nemají tolik p㶣íležitostí ho ve㶣ejně p㶣edstavit. Chtěla bych, aby i jejich umění diváci ocenili potleskem, protože si to zaslouží, tvrdí Marie Zelená, která na otázky, co pro ni znamenají šaty? Odpovídá: „Šaty by měly p㶣edevším zvýraz㶡ovat osobnost, dopl㶡ovat její rysy, podtrhovat charakter a 㶣íkat všem lidem okolo ‒ takto se cítím, taková jsem! To samoz㶣ejmě souzní i s jejím životním krédem: „Žena by svým oble㶜ením měla pozvednout nejen krásu svého těla, ale i své duše. Vladimír Sal㶜ák NÁVRATY K HODNOTÁM Originální projekt Marie Zelené se vztahuje k naší nejzákladnější hodnotě ‒ abychom v dnešním globalizovaném a kosmopolitním světě nezapomněli, odkud pocházíme a jaké jsou vlastně nejdůležitější lidské hodnoty. Hodnota...Pojem, který u každého 㶜lověka může vyvolat jinou p㶣edstavu. Pro někoho může znamenat duchovno, pro jiného spíše kulturu, v některých zemích jsou za nejzákladnější hodnotu považovány potraviny a voda. Hodnoty p㶣edstavují to, 㶜eho si lidé váží a cení, to, 㶜emu vě㶣í. A skrze tyto věci tak ukazují správnou cestu v životě. Dnešní spole㶜nost některé hodnoty 㶜asto opomíjí ‒ nap㶣íklad 㶜estnost, morálku, důležitost rodiny, p㶣átelství, duchovní život... Důsledkem tak mohou být konflikty mezi lidmi a národy i ekonomické krize... Projekt Návraty k hodnotám chce prost㶣ednictvím umění poukázat, že nastal 㶜as vrátit se k základním hodnotám, vážit si jich a uvědomit si i své vlastní životní priority. Sest㶣ih z Dobrého rána s 㶏eskou televizí (úterý 20.1.2015), kdy byla hostem ve studiu Ostrava módní návrhá㶣ka Marie Zelená, najdete na https://www.youtube.com/watch?v=mdbBKLAtLkk&feature=youtu.be. Co se děje na poutním místě Svatém Antonínku Jistě všichni znáte poutní místo Svatý Antonínek na Blatnické hoře. Už název časopisu, nese jeho jméno. Někteří z Vás možná ani neví co vše se zde během roku děje. Kromě toho, že zde bývají poutě, které nabývají stále na větší a větší intenzitě, děje se mnohem víc. První hodiny nového roku jsou už několik let ve znamení půlno㶜ní mše svaté. Každé první úterý v měsíci je v 15 hodin sloužena mše svatá za kněze. Už v postní době zveme děti s rodi㶜i nebo prarodi㶜i na k㶣ížovou cestu, po které následuje ob㶜erstvení s teplým 㶜ajem, kávou a nějakou buchtou, které p㶣inesou obětavé ženy. P㶣i Hlavní pouti ke cti Sv. Antonína v 㶜ervnu, bylo odpoledne vyplněno hudebním vystoupením v rámci Roku rodiny „ Chceme ti zazpívat aneb rodina si zpívá . Na výzvu reagovala rodina Pavelkova z Blatnice, Hanákova z Hroznové Lhoty, Hájkova z Ostrožské Lhoty a Bu㶜kova ze Strážnice. Rodiny p㶣edstavila a programem provázela P㶣ejeme Vám, 㶜tená㶣ům 㶜asopisu Krajem Sv. Antonínka, do nového roku vše dobré, hodně zdraví a Božího požehnání. Strášáka Jezus Christ Supermlád. Jeho děj nás zavedl až do roku „ 0 , do města Betléma a p㶣ipomněl nám události kolem Ježíšova narození. jste se více dověděli v minulém 㶜ísle tohoto 㶜asopisu. Stalo se už samoz㶣ejmostí, že všechny blízké farnosti si vykonají některou neděli odpoledne Pou㶇 farnosti. Spole㶜ný 㶜as zde tráví různými aktivitami pro děti, k㶣ížovou cestou nebo si p㶣ipraví ob㶜erstvení. První sobota v měsíci, kromě prázdnin, je vyhrazena brat㶣ím františkánům z Uherského Hradiště, terciá㶣ům a p㶣átelům sv. Františka, kte㶣í zde mají mši svatou s adorací. Magdalena Mú㶜ková. Vystoupení všech zú㶜astněných bylo na vysoké úrovni což ocenili p㶣ítomní diváci. Když p㶣ijal pozvání na Děkovnou pou㶇- dožínkovou arcibiskup pražský, kardinál Dominik Duka, kopec se hemžil krojovanými, kte㶣í p㶣išli děkovat za úrodu. Pan kardinál ve své promluvě 㶣ekl, že si p㶣ipadá jako by se díval na obraz Jože Uprky - Pou㶇 u Svatého Antonínka. Také toto poutní odpoledne nebylo bez programu. Po druhé se p㶣edstavilo 㶏eské amatérské divadlo Spojené farnosti Brno ‒ venkov nádherným muzikálem Lu㶞ka Poutní místo Svatý Antonínek je 12. zastavením Cyrilometodějské poutní cesty, která vede z Velehradu krásnou p㶣írodou. Celá trasa za㶜íná na Svatém Kope㶜ku u Olomouc a vede p㶣es Svatý Hostýn, Velehrad a Svatý Antonínek a pokra㶜uje novou etapou p㶣es Strážnici na Slovensko do Šaštína. Ze Sv. Antonínka se vychází vždy 4. 㶜ervence ráno na hlavní pou㶇 na Velehrad. Opa㶜ným směrem se jde z Velehradu v sobotu p㶣ed Děkovnou poutí, která bývá poslední neděli v srpnu. Rovněž na podzim zveme děti na kopec, kde už se stala tradicí Drakiáda. O této akci To, že se v lo㶡ském roce za㶜alo se stavbou parkoviště už bylo na stránkách 㶜asopisu zve㶣ejněno. Stavba je kromě malých úprav dokon㶜ena. Akce probíhala za pomoci brigádníků z obcí kolem Svatého Antonínka, kte㶣í bez nároku na odměnu v po㶜tu 109 lidí odpracovali 3.405 hodin. Pod vedením P. Zde㶡ka Stodůlky a pana Josefa Ku㶣iny z Blatnice, který zde strávil na kolenou, p㶣i pokládání dlažby 673 hodin, se poda㶣ilo práce v podzimních měsících dokon㶜it. Dík pat㶣í všem brigádníků, kte㶣í se na této stavbě podíleli. V každý 㶜as i každou dobu zde můžete potkat jak děti, mladé zamilované páry, tak seniory, cyklisty i ty, které na kopec dovedl chodník nebo cesta, kterých vede na Sv. Antonínek nespo㶜etné množství. Najděte si i Vy některou z těchto cest a zažijte jeho sílu! Marie Špirudová, p㶣edsedkyně Matice svatoantonínské www. ostrozsko.cz 19 FOTOREPORTÁŽ Nostalgická cesta karpatskými tunely TEXT A FOTO: FRANTIŠEK GAJOVSKÝ V sobotu před třetí adventní nedělí se ranní červánky nad veselským vlakovým nádražím halily do závojů páry a kouře. To se na svou cestu dychtivě připravoval Albatros, nostalgický vlak z minulého století. Aby zhlédli již šedesátiletého dědka, lokomotivu Albatros, museli si zájemci p㶣ivstat. Po p㶣ekonání vysokých schůdků, se mohli Komu sta㶜ila projíž㶞ka jen na Myjavu mohl zavítat na myjavské váno㶜ní trhy. Město po㶣ádalo zabíja㶜kové hody, kde si návštěv- jiné ob㶜erstvení. Kdo zůstával na svém místě a kochal se krajinou, tomu obsluhující personál nabízel ob㶜erstvení 㶜i upomínkové podívat i do útrob historické mašiny. P㶣esně v osm hodin zahoukala a vydala se na svou t㶣etí cestu do Nového Města nad Váhem. níci mohli zdarma pochutnat na tradi㶜ních specialitách mistrů 㶣eznických. Cestujících p㶣edměty. V poledne, po p㶣íjezdu do cílové stanice Nového Města si Albatros na chvíli odpo㶜al, aby se vydal na zpáte㶜ní cestu. Vlak projížděl malebnou hor㶡áckou krajinou p㶣es h㶣eben Bílých Karpat na Slovensko. Podél tratě jej sledovali diváci a filma㶣i, kte㶣í tuto jedin㶜nou jízdu dokumentovali. Děti vyhlížející z otev㶣ených oken měly největší zážitek v tunelu pod Polanou, ne tak jejich rodi㶜e. Pára, saze a prach z nich rázem udělaly 㶜ernoušky. 20 www. ostrozsko.cz na každé zastávce p㶣ibývalo, míst k sezení ubývalo. O dobru náladu se postarala parta starých trampů z Myjavy. Trampské písni㶜- Jízda se konala na oslavu 87 let tratě Veselí ky, kytara ob㶜as dola㶞ovaná slivovi㶜kou, prostě atmosféra k zavzpomínání zvláště pro starší pamětníky. nad Moravou - Nové Mesto nad Váhom. Nostalgickou cestu p㶣ipravilo město Myjava ve spolupráci se Spartakem Myjava a pro- O všechny bylo vzorně pe㶜ováno posádkou vlaku. V jídelním voze podávala oběd nebo vozovatelem lokomotivy - Albatros klubem Bratislava a Spole㶜ností železni㶜ní výtopna Veselí nad Moravou. Z kopců do teplého depa P㶣edseda Albatros klubu Bratislava, inženýr z roku 1971. Vzali jsme ho pod patronát JAROSLAV VEREŠ, vypráví o krásách „páry a oslavě šedesátých narozenin historické a zachránili p㶣ed sešrotováním. Slouží nám pro návštěvy VIP klientely a sponzory, díky lokomotivy. kterým můžeme tyto jízdy po㶣ádat. T㶣etí vůz je restaura㶜ní, poskytuje plnohodnot- ■ Jak dlouho jste jízdu p㶣ipravovali? Tato jízda je zajímavá tím, že výchozí i kone㶜nou stanicí je Veselí nad Moravou. Jízda se za㶜ala již ve st㶣edu, kdy jsme provedli pot㶣ebnou prohlídku, ve 㶜tvrtek jsme v mašině zatopili, což trvá asi pět hodin, a v pátek jsme vyrazili do Veselí, kde jsme p㶣enocovali a pak vyrazili na tra㶇. ■ 㶏ím je lokomotiva Albatros zajímavá? Mašina, která nás táhne, je Albatros 㶣ady 4981. Tato 㶣ada vznikla jako jedna z úplně posledních sérií parních lokomotiv v 㶏eskoslovensku, kterých bylo vyrobeno patnáct kusů. Bez problému zvládá i sto㶜ty㶣icetikilometrovou rychlost. Tato mašina má hned několik zajímavostí: je nejtěžší, nejdelší, Historie tratě Stavba p㶣ekrásné tratě z Veselí nad Moravou do Nového Města nad Váhom byla né restaura㶜ní služby našim cestujícím. Dalších pět vozů, které jsou z Moravy, slouží cestujícím. ■ Jak 㶜asto se Albatros vydává na jízdy? Tento rok byl pro nás zajímavý tím, že jsme měli hodně akcí. Byli jsme v Polsku v Olštýně, v Lužné u Rakovníka. P㶣i cestě zpět jsme se zastavili na zkušebním okruhu ve Velimi, kde máme dobré kamarády, kte㶣í nám umožnili projet se po velkém okruhu. Rok 2015 bude asi skromnější, 㶜ekají nás opravy p㶣ed nadcházejícími periodickými prohlídkami. Již tradi㶜ní je jízda do krásně vybudovaného areálu v Budapešti, kde je národní nostalgický park. Byli jsme tam několikrát, i letos u p㶣í- nejvýkonnější a nejrychlejší. Mezi sebou si 㶣íkáme, že i nejpěknější. Do dnešního dne zůstaly jen t㶣i z těch patnácti. Naše provozuschopná je v Bratislavě, druhá je v Národním technickém muzeu v Praze jako ležitosti Mezinárodního dne děti. Cestou do budapeš㶇ského parku vozíme zájemce nejen z Bratislavy, ale i z Moravy. exponát a t㶣etí je vlastně nekompletní. svátky? Svátky bude trávit v bratislavském depu, ■ Jak je sestavená souprava za okomotivou? První vůz za Albatrosem je vždy servisní vagon, ten vozíme již tradi㶜ně dvacet roků. rozdělena do dvou úseků. Jako první byla 19. 6. 1927 zahájena doprava mezi Veselí nad Moravou a Lipovem. 18. 12. 1927 následovalo zahájení dopravy Spoléháme na to, že v něm máme vše pro p㶣ípad poruchy. Vozíme jak náhradní díly, v úseku Lipov - Myjava a jako poslední byla 1. 9. 1929 zahájena doprava mezi Myjavou a Novým Mestem nad Váhom. Tra㶇 vede 㶜lenitým terénem, proto na ní je několik významných mostů a také t㶣i tunely, z nichž nejdelší mě㶣í 2422 metrů. tak oleje, kterých je docela velká spot㶣eba. Zkrátka - kdo maže ten jede. V p㶣ípadě poruchy jsme schopni všechno sami opravit, ve voze máme i elektrickou centrálu. Druhý vůz je tradi㶜ně ten, ve kterém te㶞 sedíme. Je to salonní vůz prezidenta Husáka ■ Kde bude Albatros trávit váno㶜ní pěkně v teple, kde 24. prosince oslaví šedesátku. ■ Co vzkážete do veselského depa? Těší nás velmi dobrá spolupráce s klubem v lokomotivním depu ve Veselí nad Moravou, je to úžasná spolupráce s partou nadšenců. Díky jejich pomoci a zásluhou pana Rou㶜ky, který je p㶣edsedou toho klubu, vlastně akce mohla proběhnout. Doufám, že se nám poda㶣í tradici zachovat a že se setkáme za rok. Můj zážitek z jízdy. Byla to nostalgická vzpomínka na mé dvanáctileté denní cestování s párou do práce v Ostravě. To v šedesátých létech neboli, jak se dnes 㶣íká, v minulém století. Měl jsem možnost se několik stanic svést p㶣ímo na lokomotivě. Obdivuji náro㶜nou a zodpovědnou práci strojvůdce i pomocníka, by㶇 se uhlí do kotle již lopatou nehází. Stále plno úkonů, otvírání 㶜i p㶣ivírání ventilů, páky nahoru, dolů, sledovat návěstidla. Venku šest stup㶡ů na mašině vedro, plno páry, sazí a průvanu. A což teprve v parném létě? Byla a je to namáhává práce, pat㶣í obdiv těmto dnešním nadšencům, kte㶣í to nedělají jen pro svoji radost. www. ostrozsko.cz 21 SONDA Slováckým vínem proti Alzheimerovi Během třiceti let na světě přibudou desítky milionů nevyléčitelně nemocných lidí. I proto je očekávaný několikanásobný nárůst počtu postižených Alzheimerovou chorobou přirovnáván ke středověkým morovým ranám. Za nevídaný rozmach degenerativní nemoci může dlouhodobé stárnutí populace. Když v roce 1901 do Nemocnice pro duševně choré ve Frankfurtu nad Mohanem p㶣ijali nemocnou Augustu Deterovou, psychiatr a neuropatolog Alois Alzheimer, jemuž byla jednapadesátiletá kucha㶣ka svě㶣ena do pé㶜e, zdaleka netušil, že právě v její hlavě Když uhasíná světlo Žena v pětapadesáti letech zem㶣ela a Alois Alzheimer mohl své poznatky rozší㶣it o zjištění získaná posmrtným vyšet㶣ením jejího mozku. Zve㶣ejnil je na vědecké konferenci v roce 1906: Mozek zesnulé pacientky měl mnohem ten㶜í kůru než je obvyklé, bu㶡ky byly uspo㶣ádané do zvláštních struktur a byly potaženy takzvaným senilním plakem. O Alzheimerově chorobě kolují vtípky nejrůznějšího kalibru, osobní setkání s touto chorobou však není legrace ani v nejmenším. Jedince si podma㶡uje pomalu, ale s jistotou neodvratného konce. K po㶜áte㶜ním problémům s pamětí projevujícím se zapomínáním klí㶜ů, brýlí nebo právě proběhlých událostí se p㶣idá 㶜asová a prostorová dezorientace. Nemocí zmatený 㶜lověk se 㶜asto uchyluje k nep㶣imě㶣eným reakcím, úto㶜né a agresivní výpady nejsou výjimkami. S postupem choroby se dostaví neschopnost postarat se sám o sebe - najíst se, zajít na toaletu, dodržovat základní hygienické návyky. Do té doby nepopsané poruchy dostaly v roce 1910 jméno po svém objeviteli - Alzheimerova choroba. P㶣estože Alzheimerovy následovníci s nemocí bojují už více než sto let, stále nevědí, co degenerativní změny Sociologové proto v drobné nadsázce 㶣íkají, že jedna Alzheimerova choroba postihne vždy nejméně dva lidi - nemocného a toho, kdo o něj pe㶜uje. Starost o dezorientovaného 㶜lověka stiženého prohlubující se objeví nemoc, která ho u㶜iní slavným. Stav hospitalizované Augusty se postupně horšil - od zapomětlivosti a problémů se 㶜tením a psaním až k mu㶜ivým halucinacím, o 㶜emž doktor Alzheimer vedl pe㶜livé záznamy. 22 mozku způsobuje. A postižených dramaticky p㶣ibývá. www. ostrozsko.cz demencí je zpravidla mimo㶣ádně náro㶜ná a může zásadním způsobem narušit rodinné vztahy. P㶣ed tímto nebezpe㶜ím osobním p㶣íkladem varuje americký léka㶣 David Hilfiker, sám Alzheimerovou chorobou postižený. Na svém blogu Watching the Lights Go Out (Pozorování uhasínajícího světla) popisuje postupující nemoc a svým blízkým mimo jiné vzkazuje, aby ho svě㶣ili institucio- nální lé㶜bě. „Až bude 㶜as dát mě do ústavu, nenechávejte mě doma a neni㶜te si život, píše rodině osmašedesátiletý léka㶣 Hilfiker. bude trpět Alzheimerovou chorobou nebo Zapomenout na smrt Alzheimerova choroba je smrtelné neurodegenerativní onemocnění mozku, p㶣i kterém dochází k zániku mozkových buněk a rozpadu nervových vláken. Způsobují jej patologické proteiny ukládající se v okolí buněk jako amyloidové plaky. Ubývání mozkové hmoty a acetylcholinu, jenž zajiš㶇uje p㶣enos informací mezi mozkovými bu㶡kami, následně způsobuje demenci - výrazné narušení mozkových funkcí. Zatímco průběh nemoci léka㶣i popsat umějí, její p㶣í㶜inu neznají. Uplat㶡uje se dědi㶜nost, ale stejně tak propuká i bez dědi㶜ného podkladu. Základním rizikovým faktorem je věk. Lidé p㶣ed jinou formou demence. V 㶏esku se po㶜et pacientů s Alzheimerovou nemocí jen za poslední t㶣i roky zvýšil o dvacet procent - Alzheimerovy choroby byla u obou skupin stejná. tisíc nemocných; p㶣ed patnácti lety jich bylo o polovinu méně. P㶣edsedkyně 㶏eské Jistou naději naopak skýtají látky obsažené alzheimerovské spole㶜nosti Iva Holmerová odhaduje, že do roku 2050 se po㶜et chorých 㶏echů znovu zdvojnásobí. Dramaticky se tak zvýší i náklady na pé㶜i a lé㶜bu. nemoci. Jak popsali v 㶜asopise Journal of Utajená medicína Dnes ordinované léky jako nap㶣íklad Aricept, Exelon, Reminyl neumějí destruktivní průběh Alzheimerovy nemoci zastavit, v lepším p㶣ípadě chorobu pouze zpomalí. A prozatímním zklamáním je v tomto ohledu i medicína podporující krevní zásobení vou chorobou spíše výjime㶜ně. Mezi poruchách paměti a demencích obvykle osvěd㶜uje - nap㶣íklad jinan dvoulalo㶜ný Leonidas nebo někdejší americký prezident Ronald Reagan. Alzheimerovou nemocí jsou stižena zhruba t㶣i procenta pětašedesátníků, ve skupině o deset let starších lidí je chorých asi dvanáct procent. Z osmdesátiletých je postižený každý druhý. Odborníci uvádějí, že je to šestá nej㶜astější nemoc, na kterou se umírá. Trvá v průměru osm let než Alzheimerem postižený 㶜lověk vlivem odumírání mozkových buněk zem㶣e. v zeleném 㶜aji a 㶜erveném víně. Vědci z University v Leedsu díky nim dokázali p㶣erušit klí㶜ový proces p㶣i vzniku Alzheimerovy centrální nervové soustavy, která se p㶣i Na Alzheimerovu nemoc zem㶣eli nap㶣íklad here㶜ka Rita Hayworthová, herec Charles Bronson, brazilský fotbalista konstatovala, že pravděpodobnost vzniku podle posledních odhadů u nás žije asi 135 šedesátým rokem věku trpí Alzheimeromladšími padesáti let jsou 㶜ty㶣i procenta nemocných. vědeckého týmu, která vyšla v odborném 㶜asopisu The Lancet Neurology, však Biological Chemistry, p㶣i laboratorních experimentech za použití 㶜istého extraktu EGCG ze zeleného 㶜aje a resveratrolu z 㶜erveného vína zabránili shlukům patologických bílkovin vytvá㶣et na povrchu mozkových buněk senilní plak. K podobnému závěru o prospěšnosti 㶜erveného vína došli i odborníci z univerzity ve francouzském Bordeaux. T㶣íleté sledování 㶜ty㶣tisícové (Ginkgo biloba). Zdá se, že u Alzheimerovy choroby síla stromu po tisíce let využívané- skupiny lidí staších pětašedesáti let uzav㶣eli tvrzením, že konzumace několika deci (t㶣í až 㶜ty㶣 skleni㶜ek) 㶜erveného vína denně snižuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby až o pětasedmdesát procent. Zkušení ho v tradi㶜ní 㶜ínské medicíně nezabírá tak, jak si léka㶣i p㶣edstavovali. bylinká㶣i by jistě neopomněli p㶣ipomenout Babské ucho neboli Šalvěj léka㶣skou (Salvu „Po nějaký 㶜as jsme doufali, že by jinan dvoulalo㶜ný mohl být zázra㶜ným lékem. Důkazy z posledních let ale opakovaně ukázaly, že pro prevenci nemoci ani pro officinalis), znak moudrosti a vzpruhu pro slábnoucí pamě㶇. Ostatně i šalvějový olej vědci testují coby další z možných léků proti Alzheimerově nemoci. zpomalení rozvoje jejích symptomů nemá žádný p㶣ínos, komentovala Jess Smithová, mluv㶜í organizace Alzheimer s Society, Rostoucí zájem o výsledky badatelských výsledky pokusu provedeného na francouzských obyvatelích. Vědci po dobu pěti let sledovali témě㶣 t㶣i tisíce sedmdesátníků a starších - polovině skupiny pravidelně podávali výtažek z jinanu dvoulalo㶜ného, druhé placebo. Studie mezinárodního srovnatelnou s nehynoucím snem o elixíru mládí. A navíc - vzhledem k tristnímu vývoji, který p㶣edpokládá asociace ADI, bude mít patent na výrobu skute㶜ně ú㶜inné medicíny jen stěží vy㶜íslitelnou hodnotu. týmů je pochopitelný. Recept na lék proti Alzheimerově chorobě je profesní metou Miloš Kozumplík Riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou stoupá s věkem 㶜lověka a tak trend stárnutí populací ve vyspělých zemích krá㶜í záke㶣né chorobě nezadržitelně vst㶣íc. Zatímco dnes tvo㶣í lidé starší pětašedesáti let necelou pětinu (17%) obyvatel 㶏eské republiky, v roce 2101 jich podle vývoje demografických k㶣ivek bude celá t㶣etina. Aktuální světová zpráva alzheimerovské asociace Alzheimer s Disease International (ADI) z konce letošního zá㶣í p㶣ekvapuje vysokými 㶜ísly. P㶣edpokládá, že během p㶣íštích 㶜ty㶣iceti let se po㶜et na okolí závislých starších lidí zvýší zhruba t㶣ikrát. Oproti sou㶜asným 101 milionům by jich v roce 2050 mělo být na 277 milionů. Polovina z nich www. ostrozsko.cz 23 FENOMÉN Zabíjačka na horňácké farmě Za ranního kuropění na Mikuláše byl na Hor㶡ácké farmě v Hrubé Vrbce 㶜ilý ruch. To se dva mist㶣i 㶣ezni㶜tí a nezbytní po- dohodli, že uděláme druhou akci, lidé se po㶣ád ptali, kdy už se zase bude něco konat. mocníci pustili do stopadesátí kilogramo- Tentokrát se mu snažíme nasbírat peníze na Motomed, je to stroj, na kterém by si vého 㶜uníka, aby s něho nadělali tradi㶜ní krajové speciality. Pro návštěvníky se procvi㶜oval noži㶜ky, aby tak brzo p㶣i té své nemoci neochrnul. Patri㶜ek trpící svalovou p㶣ipravovaly jitrnice, jelita, nechyběla dystrofií jej nutně pot㶣ebuje. Tento není zabíja㶜ková polévka, oškvarky 㶜i pe㶜ené maso se zelím. To vše se podle chutí hrazen pojiš㶇ovnou, jako zdravotní pomůc- zapíjelo pivem, nebo sva㶣ákem, dokon- ka musí si jej každý bohužel po㶣izovat na vlastní náklady. ce nealkoholickým, ale nechyběla ani slivovice 㶜i lipovské víno. To není vše, co ■ S kým spolupracuje Hor㶡ácká farma? p㶣ipravila Hor㶡ácká farma ve spolupráci se vzděláním pro Hor㶡ácko. Ve vytopených stanech p㶣i cimbálové muzice místní ženy za zpěvu p㶣ipravovaly brambory na patenty, které nesta㶜ily venku péct. Byla i bohatá tombola a váno㶜ní jarmark místních výrobců, Tato p㶣edváno㶜ní akce měla mnohem větší pointu nebylo to jen o gurmánském požitku. Iva Nováková jednatelka spole㶜nosti krátce seznámila návštěvníky s bio hospoda㶣ením na této farmě a odpověděla nám na otázky. Na této akci spolupracujeme se vzděláním pro Hor㶡ácko, což je ob㶜anské sdružení, které tady funguje, ale podpo㶣ili nás témě㶣 všichni místní nebo podnikatelé z Hor㶡ácka a máme tu hodně dobrovolníků z naší vsi i z okolních hor㶡áckých obci. Na tuto akci jste pozvali i hosta z Informa㶜ního st㶣ediska Moravských Kopanic ‒ Starý Hrozenkov, poradce pro ekologické zemědělství Milana Drgá㶜e. Na něj byly otázky, aby nám p㶣iblížil ekologické hospoda㶣ení v chráněné oblasti. a 㶜ást Hor㶡ácko, takže je to sou㶜ástí našeho ekologického zemědělství chráněné krajinné oblasti. ■ Jak byste zhodnotil 㶜innost Hor㶡ácké farmy, jste na hostující půdě? ■ Je to první zabíja㶜ka? Zabíja㶜ka je tady po prvé, ale je to již druhá dobro㶜inná benefi㶜ní akce pro Patri㶜ka. P㶣ed rokem a půl jsme po㶣ádali „Den pro Patrika, které bylo velice úspěšné a je to super, jak se lidé sešli a projevili obrovskou solidaritu postiženému chlape㶜kovi věnovali 85 tisíc korun. Tehdy pot㶣eboval masážní vanu a te㶞 za rok a půl jsme se ■ Jaká je vaše spolupráce s Hor㶡áckou farmou? Jste p㶣ece z druhé strany bílých Karpat. Já to beru jako jednu rodinu ekologických zemědělců, protože původní myšlenka byla, že ekologické zemědělství je vhodným způsobem hospoda㶣ení v chráněné krajinné oblasti. Jako chráněnou krajinnou oblast bereme naši 㶜ást Slovácko, 㶜ást Valašsko Musím Vás opravit, nejsem na hostující půdě, já jsem u nás, u našich ekologických zemědělců, já jsem sou㶜ástí naší rodiny. P㶣ed několika lety mě oslovili lidé z Hrubé Vrbky, kte㶣í 㶣íkali, že by se chtěli pustit do jiného systému hospoda㶣ení než je ten sou㶜asný a že se dozvěděli, že my jsme ekologické zemědělství a jakým způsobem by se do toho mohli zapojit. Takže jsem jim vysvětlil, jaké jsou podmínky, jaké jsou možnosti a oni se do toho pustili a jak vidíte, tak je to na velmi dobré cestě a dělají to velmi dob㶣e. ■ Jaké jsou tady podmínky v tomto tvrdém kraji. V minulosti se vždy 㶣íkalo, že je to kraj kamení a konec chleba. Je to kraj kamení, ale je to o lidech a o způsobu hospoda㶣ení, vždycky tu lidé žili a já si myslím, že ekologické zemědělství ani není nic nového, že to je návrat k tomu původnímu, že se nekope motykou, že jsou na to stroje, to je jiná věc, ale ta myšlenka, že to ekologické zemědělství je sou㶜ástí nějakého životního prost㶣edí, sou㶜ástí nějaké krajiny, která nám něco dává a my to 24 www. ostrozsko.cz využíváme, ne zbyte㶜ně tam dávat chemické prost㶣edky, abychom to znásil㶡ovali, to je původní myšlenka lidí, kte㶣í tady žili a to podobě. Tak jsme skon㶜ili takovým špatným hodnocením EU. Ne ne, já bych to nebral je i myšlenka ekologického zemědělství. jako špatné hodnocení, já se nechci pouštět do filozofie EU, ■ Jak Vám pomáhá stát? ekologickému zemědělství EU rozhodně prospěla. Aby to neznělo negativně pro EU, Systém dotací na ekologické zemědělství, není zanedbatelný, ale nejsem si jistý, že dotace jsou to ideální, co by do tohoto tak ekologickému zemědělství v 㶏eské republice vyloženě systému mělo jít, protože ty peníze trošku ten charakter ale i ten způsob trošku k㶣iví. prospěla. Já 㶣íkám, že v podstatě trochu brání tomu Návštěvnici se nezajímali jen svobodnému rozhodnutí toho zemědělce, když vám dá někdo do p㶣edu termíny, kdy o jitrnice 㶜i jelita, ale v besedě kladli dotazy i ing. Prká㶜ovi to máte dělat. Smyslem toho zemědělce je a Renatě Vaculíkové také z IS to, aby vešel do krajiny, 㶣ekl louka je ideální k se㶜ení, bude krásné po㶜así, pokosím Kopanice. P㶣i exkurzi, farmou mohli nahlédnout do toho, jak skute㶜ně ekologické zemědělství vypadá a jaká je jeho podstata. Na nabízených produktech mohli poznat chu㶇ový vjem, který se p㶣edkládá, když je výrobek z bio masa . A㶇 je to zabíja㶜ka nebo jiné tady nabízené produkty. Takže ekologické zemědělství je systém zemědělství, který je v harmonii s p㶣írodou a ještě velmi dob㶣e chutná. Tato sobotní zabíja㶜ková akce vynesla pro Patri㶜ka 106 585 korun a 10 euro. Můžete se s Patrikem seznámit a t㶣eba se zamyslet nad jeho osudem a pomoci. http://www.cizekpatrik.websnadno.cz/ Pomoc.html František Gajovský uskladním, a ne na p㶣íkaz te㶞 se㶜. A když se máte dívat ano tohle jsem všechno splnil, ale nemám termín, který mám na dotace, tak je to trošku takové zavádějící. ■ Co Evropská unie? Nevím, jestli to můžu 㶣íct, ale já nejsem p㶣íliš zastáncem EU, ale co na úrovni ekologického zemědělství, kdyby EU nebyla tak naše ekologické zemědělství by nebylo v této www. ostrozsko.cz 25 MÍSTE㶏KA Přes Lipovský viadukt jezdily za první republiky vlaky na Podkarpatskou Rus TEXT: VLADIMÍR SAL㶏ÁK Hned na začátku roku jsme zamířili na Horňácko mezi obce Louka a Lipov. Místečko, o kterém bude dnes řeč, si zjevně oblíbili už naši dávní předkové. Území kolem řeky Veličky v těchto místech osídlilo v devátém století slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí kostrové pohřebiště, které bylo objeveno při stavbě železniční tratě Veselí nad Moravou - Nové Mesto nad Váhom. Tehdy překlenul Veličku mohutný viadukt. Odpově㶞 na otázku, pro㶜 tady byl dvacet metrů vysoký viadukt postaven, musíme hledat hluboko v minulém století, po vzniku samostatného 㶏eskoslovenska bylo totiž nutné p㶣ebudovat železni㶜ní sí㶇 doposud orientovanou k Vídni a Budapešti. O㶜i inženýrů i prvorepublikových politiků se upíraly na Slovensko a dalekou Podkarpatskou Rus. Spojení všech různorodých 㶜ástí mladé 26 www. ostrozsko.cz republiky bylo životní nutností. Podle vládního na㶣ízení z roku 1920 se za㶜ala jako sou㶜ást takzvané St㶣edoslovenské transverzálky budovat i železnice p㶣es h㶣eben Bílých Karpat. Ve výchozí stanici Veselí nad Moravou byla napojena na tra㶇 Brno -Tren㶜ianska Teplá a v Novém Městě nad Váhom byla zaústěna do trati Bratislava - Žilina. Stavební práce za㶜aly 8. 㶜ervence roku 1923 slav- nostním výkopem vrcholového tunelu pod Po㶃anou u Vrbovců, který byl svojí délkou 2421,5 m do roku 1931 nejdelším v 㶏eskoslovensku a nese dodnes jméno generála M. R. Štefánika. První jedenáctikilometrový úsek do tehdejšího Lipova byl otev㶣en 19. 㶜ervna 1927 a úsek ze stanice Louka u Ostrohu do Myjavy navázal 8. prosince téhož roku. A tehdy toto míste㶜ko v kraji pod Antonínkem dostalo svou tvá㶣. Byl tady dokon㶜en viadukt nad silnicí z Louky do Lipova i tokem 㶣eky Veli㶜ky spěchající stejným směrem. Témě㶣 sedmdesát metrů dlouhá 㶏achtická tra㶇, jehož je Lipovský viadukt sou㶜ástí, je stavebním klenotem zasazeným do krásného horského prost㶣edí, po celé její délce stojí jednotné nádražní budovy, vycházející ze slovenské lidové architektury. Na celém úseku jsou pouze dva (!) úrov㶡ové p㶣ejezdy. K㶣ížení silnic a polních cest 㶣ešili auto㶣i stavebních plánů mosty, p㶣ejezdy a viadukty. Podobné viadukty jsou na trati ještě 㶜ty㶣i. Lipovský viadukt na dnešní železni㶜ní trati 㶜íslo 343 (Hodonín - Veselí nad Moravou - Vrbovce), je dvě stě deset metrů dlouhý, dvacet metrů vysoká konstrukce mostu je ocelová, p㶣íhradová, položená na 㶜ty㶣ech kamenných opěrách. Most zni㶜ila na konci II. světové války ustupující německá armáda a celá konstrukce musela být po válce opravena. Další opravy se Lipovský viadukt do㶜kal p㶣ed sedmi lety a vzhledem k výšce konstrukce nešlo použít žádnou mechanizaci a veškeré práce musely být provedeny ru㶜ně. FOTO: VLADIMÍR SAL㶏ÁK A ARCHIV SERVRU VLAKY.NET www. ostrozsko.cz 27 MÍSTE㶏KA Na Filipově se lyžuje ve dne i v noci TEXT: VLADIMÍR SAL㶏ÁK Minulá lyžařská sezona se vlekařům a hoteliérům vůbec nevydařila. A nepřímo tak poznamenala i tu současnou, přestože letošní scénář si zima napsala poněkud jinak. Ve Filipově údolí za Javorníkem leží na sjezdovce slušná vrstva sněhu. Ski areál Filipov je sice jediným místem v kraji pod Antonínkem alpským sportům zasvěceným, je na něj však mnohem radostnější pohled než vloni. V nádherném prostředí se lyžuje ve dne i v noci - za umělého osvětlení. Po zklamaných o㶜ekáváních lo㶡ské zimy se nadšenci z veselského lyža㶣ského st㶣ediska rozhodli ne㶜ekat na těžko p㶣edvídatelnou zásobu 㶜erstvého p㶣írodního sněhu a zapojili už v prosinci do tvrdé práce své sněžné mechanismy. Jen co teploty klesly k nule a pod nulu, spustila sněžná děla, aby chrlila technický sníh a p㶣ipravila tak dobré výchozí podmínky pro zahájení letošní lyža㶣ské sezóny. „Poda㶣ilo se to, a tak máme dnes na sjezdovce témě㶣 půl metru technického sněhu. Jsme na tom mnohem lépe než někte㶣í provozovatelé jiných malých vleků, kte㶣í jen doufají, že se nebude opakovat lo㶡ská sezona, kdy někde vleky jely jen pár dní, nebo dokonce vůbec, poznamenal prezident Sportovního klubu lyžování Veselí nad Moravou Luboš Žák. Veselský areál na Filipově se může pochlubit lyža㶣ským prost㶣edím vhodným nejen pro zkušené lyža㶣e, ale i pro za㶜áte㶜níky a snowboardisty. Půlkilometrová sjezdovka s p㶣evýšením osmdesát pět metrů i dětská dlouhá p㶣es osmdesát metrů jsou v provozu i ve㶜er, kdy lyža㶣i využívají komfortu umělého osvětI když dnes leží na Šibenickém vrchu sníh, vlek nejede stejně jako vloni 28 www. ostrozsko.cz lení. „V polovině února se u nás pojede Filipovský pohár, těšíme se na tradi㶜ní ú㶜ast až osmdesáti dětských závodníků, což je na dnešní sportu nep㶣ející dobu fantastické 㶜íslo, zve na filipovské stráně Luboš Žák ze Sportovního klubu lyžování Veselí nad Moravou, jehož 㶜lenové oblíbený dětský podnik letos po㶣ádají už po deváté. Z výborných lyža㶣ských podmínek těžil v minulých letech i blízký hotel Filipov. „Vlo- ni jsme měli plno, našim ubytovaným jarní po㶜así vyhovovalo, relaxovali v bazénu, chodili na procházky do nádherného okolí. A p㶣estože jsou letos díky úsilí veselských lyža㶣ů terény p㶣ipravené, pocítili jsme úbytek návštěvníků, povzdychla si Marie Hrá㶜ková z hotelu Filipov. Podobně jsou na tom i v nedaleké Nové Lhotě. Tam se na lyža㶣ském svahu vybudovaném z evropských peněz zastavil 㶜as, v provozu není už druhou sezonu. „Aby se sjezdovka dala zasněžovat umělým sněhem, musí se vybudovat nádrže na vodu, jeden mok㶣ad nesta㶜í, uvedl již vloni starosta obce Antonín Okénka. A jeho slova platí i letos. Provozovatelům areálu pod Šibenickým vrchem se bez dostatku p㶣írodního sněhu a jistoty, že si mohou vypomoct sněhem technickým, provozování lyža㶣ského areálu nevyplatí, to si vypo㶜ítali správně. Ohrozili ale provoz blízkého hotelu Háj. Pravda, i bez lyžování je v p㶣íjemném hotelu krásně, základna pro turistiku je to p㶣íjemná a Bílé Karpaty lákají, ale lyža㶣ský bonus je v nedohlednu. Bez vody to však nepůjde. „Návštěvníci jsou p㶣esto vítáni v kteroukoliv ro㶜ní dobu, užijí si turistiky i našeho pohostinství, zve do Nové Lhoty Marie Něme㶜ková z hotelu Háj. Zima ale ještě nekon㶜í a ve sněhovou nadílku návštěvníci hor㶡ácké 㶜ásti Bílých Karpat mohou doufat až do dubna. Koneckonců jak už bylo napsáno ‒ na Filipově se lyžuje ve dne v noci a technický sníh taje hů㶣 než ten p㶣írodní. Veselští sokoli létali na filipovském skokanském můstku na lyžích TEXT: VLADIMÍR SAL㶏ÁK Dnes to zní jako pohádkový příběh a kdyby neexistovaly z těch dávných dob fotografie, asi bychom vyprávění pamětníků nevěřili. Nejméně dva snímky však potvrzují fakt, že veselští sokolové dokázali v polovině padesátých let minulého století postavit ve Filipově údolí skokanský můstek a po tři zimy na něm pořádat – světe, div se – závody ve skocích na lyžích. První ro㶜ník velkolepého podniku nesl název O štít Bílých Karpat a konal se p㶣esně p㶣ed šedesáti lety. V roce 1955 panovaly v údolí za Javorníkem výborné sněhové podmínky a skupina nadšenců pod vedením průkopníka skoků na lyžích na Slovácku Antonína 㶏echa dokon㶜ila p㶣ípravy na dojezdu i samotném d㶣evěném můstku a z nájezdu se spustil první závodník. Boj O štít Bílých Karpat zapo㶜al. Kdo se stal prvním vítězným sokolem vznášejícím se nad Filipovským údolím, letopisy neuvádějí. Najdeme v nich však jména těch, kte㶣í skokanský můstek budovali a až do roku 1958 na něm na lyžích i závodili. „...ve spolupráci s B. Rychlíkem, bratry Šivlovými, Mí㶜kovými, Lehnertovými, M. 㶏echem, F. Essendrem, I. Niesnerem, Z. Hlobilem a za vydatné pomoci manželů Nesrstových vybudovali tito lyža㶣ští nadšenci skokanský můstek a sjezdovku. Na „㶏echově můstku z Veselanů skákal vedle seniora A. 㶏echa, který si skoky vyzkoušel v Beskydech na Pustevnách, také Z. Šivel, brat㶣i Mí㶜kovi, P. Lehnert a C. Růži㶜ka, do㶜teme se v sokolských záznamech. Stojí tam i to, že za㶜átky organizovaného lyžování na Hor㶡ácku jsou úzce spojeny s veselskými sokoly. Osmnáctého listopadu 1932 byl založen lyža㶣ský oddíl Sokola, do jehož 㶜ela se postavil MVDr. J. Prokeš, místop㶣edsedou se stal MUDr. K. Suchý a 㶜leny B. Nová㶜ek, E. 㶏erný, K. Hampl a S. Ticháková. Lyža㶣i se vydali na první výlet na Vrbovce a podnikali i další cesty za sněhem a lyžováním do Bílých Karpat na Lopeník, ale i do Beskyd na Radhoš㶇 a vyjeli i do Jeseníků. V dalších letech pak sokolové jezdili lyžovat p㶣evážně individuálně hlavně na Vrbovce, na Javorinu nebo na Mikul㶜in vrch. Skupinka nadšenců lyžování však nebyla s terény na Vrbovcích spokojena, a proto hledali další možnosti, p㶣esto ještě v letech 1950-52 zorganizovali na Vrbovcích okresní p㶣ebory v severských i alpských disciplínách ‒ tedy v běhu a ve slalomu. Pro špatné sněhové podmínky se v pozdějších letech pozornost lyža㶣ů zamě㶣ila na vybudování vleku na slalomové lou㶜ce, kde se iniciativy ujal Z. Žádník, Ing. Pavlinec, J. Sovka a později K. Mare㶜ek, J. Juras a A. Dostálek. Lyža㶣ský vlek s oh㶣ívárnou byly dány do provozu v roce 1968, později byl vlek zdvojen a ve spolupráci s lyža㶣ským oddílem Jiskra Květná byl vybudován další vlek na Velké Javorině. V roce 1977 byla pak na Filipově položena i umělá hmota. V závodní 㶜innosti nebylo dosaženo významnějších výsledků, závodilo se zvláště v prvních letech v bězích, slalomu několika Sokolovských závodech branné zdatnosti. www. ostrozsko.cz 29 SPORT Žil v Americe, teď pomáhá ostrožskému hokeji „Můžeme udělat rozhovor někdy dopoledne? Večer bývám v pizzerii a nemám moc času,“ poprosil Václav Vlachynský, brankář hokejistů z Uherského Ostrohu. Hokej a podnikání. To je život šestadvacetiletého gólmana, který se po t㶣inácti letech v Americe p㶣ed 㶜asem vrátil zpět do 㶏eska. „Domů jsem se vrátil p㶣ed 㶜ty㶣mi roky. Původně jsem p㶣ijel jenom na dovolenou, zalíbilo se mi tady a kamarádi mě p㶣emluvili, abych zůstal. Pokusil jsem se hrát hokej profesionálně. Měl jsem nějaké nabídky z Vrchlabí a 㶏eské Lípy, nakonec jsem chytal druhou ligu ve Valašském Mezi㶣í㶜í, kde jsem dělal dvě sezony jedni㶜ku, a p㶣i hokeji jsem ještě podnikal. Potom jsem se na hokej úplně vykašlal a brusle pověsil na h㶣ebík, vysvětluje Vlachynský. Po roce volna se mu ozval sou㶜asný trenér ostrožských hokejistů Ivan Klauda, muž, který man㶜aft p㶣evzal v létě a hledal posily na novou sezonu. „Abych 㶣ekl pravdu, tak dlouho mě p㶣emlouvat ani nemusel, opucoval jsem brusle a za㶜al znovu chytat, p㶣iznává Václav Vlachynský. 30 www. ostrozsko.cz Skvělý Treťjak Hokejisté z Uherského Ostrohu po lo㶡ské nevyda㶣ené sezoně šlapou, na konci kalendá㶣ního roku byli v tabulce krajské ligy na prvním místě. Pro Václava Vlachynského to není žádné velké p㶣ekvapení. „Vím, že je šílené to 㶣íct. Asi jsem byl p㶣ed sezonou jediný, kdo v kabině tvrdil, že budeme hrát špi㶜ku tabulky. Všichni mluvili o tom, že se budeme pohybovat někde kolem desátého místa. Asi byli otrávení z uplynulé sezony. Tu letošní máme v plánu vyhrát a zabojovat o druhou ligu. Co jsem slyšel, tak by si kluci baráž rádi zahráli, už kvůli ostrožským fanouškům. Jestli máme v plánu postup? Je to všechno o financích. Asi je hodně brzo po jedné vyda㶣ené sezoně myslet na druhou ligu, ale do Ostrohu jsem p㶣išel vyhrávat, tvrdí odhodlaně gólman, který s hokejem za㶜ínal v pěti letech ve Zlíně. Ve městě hokeji zaslíbeném zůstal do deseti let. Potom se s rodi㶜i a bratrem odstěhovali za oceán. V Americe chytal v různých mládežnických klubech. V patnácti letech se dokonce zú㶜astnil kempu světoznámého ruského branká㶣e Vladimíra Tre㶇jaka v Minnesotě. Ještě dnes, když o kempu mluví, je cítit, že to pro Václava Vlachynského byla obrovská škola. „Skvělá zkušenost ‒ to jsem v životě nezažil. Obrovská d㶣ina na tréninku, ve㶜er jsem skoro nemohl chodit, bylo to šílené, vzpomíná, ale na ruského branká㶣e nedá dopustit. „Tre㶇jak je skvělý 㶜lověk. Individuálně se věnoval každému, poradil, zeptal se, snažil se, aby byl každý kluk maximálně spokojený. Nedělal to kvůli penězům jako někte㶣í gólmani, když skon㶜il pronájem ledu, tak odjeli na hotel. Měli jsme spole㶜né ubytování pro všechny gólmany, Tre㶇jak spával mezi námi. Bylo to hodně p㶣átelské, prostě super, vzpomíná na branká㶣skou legendu. SPORT už všichni všechno dělají, povídá o svých stresu, prostě pohoda. Jsou daleko víc sebe- zkušenostech. vědomí, to se p㶣enáší i do sportu. Ti kluci si v zápasech daleko víc vě㶣í. Pobyt v Americe rům z kanadského Burlingtonu, kte㶣í si ho vybrali do mládežnického týmu Burlington Život v Americe a Kanadě obohatil Václava mě dal strašně moc, zvykl jsem si na ten Vlachynského nejenom po hokejové strán- Cougars. Tam nejprve nastupoval za rezervu. ce. „Lidé tam mají úplně jinou mentalitu. život, pak tady slyším, že jsem flegmatik, reaguje na některé narážky svých známých. V á㶜ku chytal poslední dvě sezony; do svých Nezávidí si, nikam se nehoní, jsou bez Americká mentalita Na kempu šikovný branká㶣 neunikl trené- Troufnul by si Václav Vlachynský ještě na profesio- dvaceti let. „Vypršelo nální hokejovou kariéru? mně období draftu, na listině jsem byl strašně daleko, neměl jsem žádného agenta, prostě jsem neuspěl. Chtěl jsem „Už asi těžko. Mám v Borši- v Americe zůstat, p㶣i službách trošku pozadu. hokeji jsem se vykašlal na školu, obojí se nedalo Využívám toho, co jsem odkoukal v Americe. Těžko bych mohl hrát hokej na cích restauraci, podnikám, rozvážíme pizzu. Tady jsme v podnikání a ve zvládat. 㶕íkal jsem si, že se budu naplno věnovat jenom práci. Už p㶣i hokeji jsem rozvážel pizzu a mě- plný úvazek, s podnikáním by se to nedalo stihnout. nil pneumatiky. Brácha za㶜al podnikat, otev㶣el si spokojený, co vedení klubu slíbí, to také splní, 㶣íká otec devítiměsí㶜ní dcery V Ostrohu jsem maximálně fitko, měl štěstí. Také jsem po ně㶜em pokukoval, Ani㶜ky, kterou vychovává se svou p㶣ítelkyní. Stanislav Dufka ale podnikat v Americe je extrémně těžké, tam Pouličák ve Velké vyhrál Benzinol – počtvrté v řadě P㶣ípravy už od za㶜átku prosince, precizní rozpis zápasů a tradi㶜ních šest mužstev ve velické sportovní hala. To byl šestý ro㶜ník Zimního pouli㶜áku, ve Velké nad Veli㶜kou, těsně p㶣ed koncem roku. Tradi㶜ní byl i vítěz celého fotbalového klání man㶜aft, který si 㶣íkal Benzinol Cosmos Závodí. Ve finále porazil Dynamit Svárov nejtěsnějším poměrem 1:0. Letošní ro㶜ník se vůbec nesl ve vzácně vyrovnaných výsledcích. „Témě㶣 všechny zápasy skon㶜ily těsně. Většinou to bylo o jednu branku, byl to asi nejvyrovnanější ro㶜ník, komentoval dramatické boje hlavní organizátor Petr Kohůt mladší, který byl i 㶜lenem vítězného mužstva. „Turnaj jsme vyhráli po㶜tvrté v 㶣adě, ale nikdy jsme nebyli hlavní favorit. Měli jsme zvolenou dobrou taktiku a také kus štěstí. Nejdůležitější ale bylo, že všechno proběhlo v klidu a nikdo se nezranil, pochvaloval si bezproblémový průběh turnaje. Mužstva na stupních vítězů byla oceněna uzená㶣skými balí㶜ky a litrem slivovice. std Tady jsou akté㶣i vítězného mužstva Benzinol Cosmos Závodí: Horní 㶣ada zleva: Matěj Spazier, Jara Spazier, Marek Spazier, František Lancůch, Denis Lipár, Ond㶣ej Spazier. Dolní 㶣ada zleva: Miroslav Kohůt, Zdeněk Lipár, Petr Kohůt, Dominik Lipár, Richard Rumíšek. www. ostrozsko.cz 31 OSOBNOST Malíř Joža Uprka a jeho putování krajem svatého Příspěvek k 75. výročí malířova skonu Antonínka do tajemného neznáma, do velké dálky. Srdce ještě tepe, ale už p㶣estává také, až v 5.32 ustalo úplně. Velký umělec Joža Uprka dokonal. Otevíráme okno a pouštíme duši... Největší malí㶣 Slovácka, Joža Uprka, vytvá㶣el svá díla v ateliérech naší milé Moravěnky. P㶣i tvorbě 㶜asto pobýval kup㶣. V Blatnici, kde tvo㶣il oltá㶣ní obraz sv. Ond㶣eje a zachycoval i mnohé varianty poutě k sv. Antonínovi, ve vl㶜novské stodole Šimona Pavel㶜í- Pomyslná umělcova duše vylétne oknem ka vznikala studie k Jízdě králů ve Vl㶜nově, do studeného lednového rána. Vznáší se a z výše jako na dlani vidí p㶣ed sebou a ve Věrovanech v tzv. Novosadech u rodiny 㶏apkové v raném kumštý㶣ském období celou životní pou㶇 Mistrovu. Pohlédne do blízkého Kněždubu na rodný umělcův dům, v němž 26. 㶣íjna 1861 v 㶜.p. 137 p㶣išel na svět maloval do kostela K㶣ížovou cestu a v Brodku u P㶣erova 㶣adu portrétů. Improvizované ateliery měl taktéž v Uherském Hradišti, když mimo jiné zdobil i zdejší radnici. Samoz㶣ejmě, že tvo㶣il i na Podluží, Dol㶡ácku jako prvorozený syn Jana a Evy Uprkových. Na selském dvorku zahlédla i mladší skota㶜ící sourozence, bratry Martina a nejmladší- a dost výrazně i v hor㶡ácké Velké, kde měl ho Frantu i sestru Bětušku. Její pohled pat㶣í též městu Strážnici, kde se mladý Joža dva roky trápil na německém gymnáziu. Zalétne i nad Olomouc, aby pozdravila tamní 㶜eské gymnázium, z něhož Joža Uprka v roce 1881 odchází na AVU do Prahy a roku 1884 pak spoustu kamarádů, a kde se setkával se svými p㶣áteli ze Súchovské republiky, malí㶣i Janem Hude㶜kem a též Cyrilem Mandelem, Antošem Frolkou i bratrem Franckem Úprkou, sběratelem písní Martinem Zemanem, 㶣ídícím u㶜itelem Aloisem Fialou,spisovateli Otakarem Byst㶣inou, Matoušem Be㶡ou, bratry Mrštíkovými, ale i Leošem Janá㶜kem a milovanými hudci v 㶜ele s Pavlem Trnem a Jožou Kubíkem- Cigáněm a dalšími Veli㶜any. Zde vytvo㶣il rovněž 㶣adu obrazů, kup㶣. Úvodnice z Velké, Pro pére㶜ko a mnoho jiných děl, které široká ve㶣ejnost jistě zná. Jelikož si v těchto dnech p㶣ipomínáme výro㶜í jeho smrti, p㶣ibližme si nyní nejen jeho životní pou㶇 a jeho uměleckou tvorbu, ale i poslední chvíle jeho života a skonu. P㶣ed 75 lety, 12. ledna 1940, oznamoval za ustupujícího šera a na úsvitu p㶣icházejícího dne hroznolhotský umírá㶜ek tesklivým zvoněním, že v nedožitých devětasedmdesáti letech skonala největší osobnost tohoto měste㶜ka. „Odešel navždy velký mistr štět- ce, pronesl tehdy osobní léka㶣 Joži Uprky, prof. MUDr. František Pavlica. Mistrův p㶣ítel a spoluob㶜an, který u malí㶣ova lože strávil mnoho dní ‒ i tu dlouhou, poslední noc umělcova života ‒ ve svých vzpomínkách píše: „Ve㶜er si ještě nechal donésti 㶜ty㶣měsí㶜ního vnuka Joženku, pohrál se s ním a polaskal. Tep byl nitkový, sotva hmatný. S blížící se půlnocí dostavil se neklid. Chtěl do k㶣esla, ovšem to nešlo : p㶣i posazení se dostavovala mdloba... Po druhé hodině no㶜ní se neklid stup㶡o- 32 www. ostrozsko.cz na akademii do Mnichova. val. Mistr dýchal namáhavěji, 48 dechů za minutu, ale na nic si nestěžoval. Ptal se na hodiny a nechal si podat ze stěny fotografii, na níž byl o svých 78. narozeninách se synem, snachou a vnukem Joženkou. Stále byl p㶣i dobré paměti. Posílal nás spát nebo žádal opět a opět vody. A 㶜erstvé, studené. Blíží se 㶜tvrtá hodina. Neklid na chvilku ustává, nemocný žádá větší světlo. Víc světla ‒ víc života ! Rozžali jsme tedy celý lustr uprost㶣ed ložnice. Mistr se na chvíli upokojil. Ale za chvíli hledá zase místo, kde by se to nejlépe spalo. Hned chce výše, hned na pravý bok, hned p㶣itahuje pokrývku až k bradě, jen ruce jsou studené, pokryté ledovým potem a nechce je mít schované... P㶣ed půl pátou se Mistr uklid㶡uje. Nitkový puls p㶣estává být hmatný. Ob㶜asné „Bože se ozve z úst umírajícího. Hladíme Mistra a dodávám klidu i odvahy neš㶇astným p㶣íbuzným, kte㶣í se snaží zachytit rukama poslední teplo unikající z rukou tatí㶜kových... Těch rukou, které stvo㶣ily tolik krásy a zachytily mizející poklady ! V půl páté se Mistr obrací na znak, up㶣eně se podíval na nás okolo, pak se podíval do stropu a nato klidně umírá... Dech ustává, pootev㶣ené o㶜i hasnou a upírají se kamsi Pod sebou vidí vzdálené země, v nichž 㶜erpal inspira㶜ní dojmy. Rozpoznává Pa㶣íž, Londýn, rovinaté Holandsko, pohledem smě㶣ujícím na jihovýchod zahlédne Dalmácii, Bosnu i Hercegovinu, p㶣es St㶣edozemní mo㶣e dohlédne až do Egypta, Palestiny a Malé Asie. Pooto㶜í-li se k východu, rozprostírají se p㶣ed ní ruské pláně i Slovensko. Zde všude krá㶜ela noha umělcova a poznávala p㶣írodní krásy a tamější obyvatele. Všude se mu líbilo. Co kraj, to nové poznatky a vnímání krásna. Duši se zastesklo a klesla níže, aby se alespo㶡 ještě jednou pokochala pohledem na rodný kraj. S velkým zaujetím p㶣ehlédla celý ten krásný kout Moravy, který malí㶣 tolik miloval. Ten se jí líbil nejvíce, ten jí p㶣irostl k srdci tak, že tomuto kraji věnoval umělec celý svůj plodný život a vytvo㶣il v něm svá nejlepší a nezapomenutelná díla. Duše uviděla p㶣ed sebou opět tu nádheru lidových krojů z malé i velké umělcovy Pouti u Sv. Antonínka, jež mu získala nesmírné ocenění uměleckého světa v pa㶣ížském Salonu cenou Grand Prix. Zavzpomínala též, jak významní francouzští kritici vyslovovali tehdy slova uznání a chvály, když slováckého malí㶣e p㶣irovnávali ke květomluvným básníkům, kte㶣í barevnými verši opěvují svůj kraj. Malá Pou㶇 , původně Prahou 55 let v psychiatrické lé㶜ebně v Kromě㶣íži, něna davy, které se s největším malí㶣em odmítnutá, získává ve velkém provedení zlatou medaili, kterou Mistrovi v roce 1894 kde roku 1959 také zem㶣ela. Slovácka p㶣išly rozlou㶜it. V této chvíli si duše uvědomila, že osud od㶡al umělcovi zna㶜nou 㶜ást tepla z jeho Prof. Pavlica ve vzpomínkách zaznamenal: „ Mistr byl p㶣enesen do ateliéru. Naposled spo㶜inul ve své dílně, v níž tak rád pracoval uděluje 㶏eská akademie výtvarných umění. To už umělcova hvězda plně a jasně zá㶣í. D㶣íve nebo později vzniknuvší díla ‒ Tarmak v Hroznové Lhotě, Jízda králů ve Vl㶜nově, Polední odpo㶜inek, Rozséva㶜, Štěrka㶣i, Jaro, U zabitého, Pro pére㶜ko, Dívka z Kněždubu, Z kostela, Mladá láska, Žebráci, Na poli, Do Rakús, Žarošická pou㶇, Babí léto a 㶣ada jiných, větších i menších pláten, se váže k rodnému kraji, vesni㶜anům a jejich způsobu života. Uprka v nich pro generace zachytil nejen kus historie, zvykosloví, rodinného krbu a na úkor toho mu p㶣i㶣kl uměleckou velikost a slávu. V tomto p㶣ipomnění slávy uviděla duše upravenou zahradu a v ní velké množství všemožných a v níž vytvo㶣il tolik kouzelné krásy. Ateliér je v takovém stavu, jak jej Mistr opustil uprost㶣ed práce ‒ vše netknuto. Gajdy visí návštěv. Vidí nejen velické hudce hrající zde roku 1902 slavnému francouzskému nad stolkem, jen je pověsit muzikantovi na rameno a za chvíli by byl gajdoš na plátně. socha㶣i Augustu Rodinovi, malí㶣ce Zde㶡ce Braunerové, Alfonsu Muchovi, ale i mno- Kazeta s barvami je otev㶣ena, tucty štětců položeny vedle a p㶣es paletu je uvázán flór. hé jiné umělce a hosty, mezi něž p㶣edně Z obrazu upevněného nad rakví shlíží na mrtvého Mistra modlící se ženy z Pováží... Děv㶜ata hmotnou kulturu lidu, ale též slováckou a chlapci z Hroznové hrdost a původnost našeho venkova. I Modlící se ženy z Pováží, Triptychy slovenské, Lhoty a z Velké, stojící po stranách rakve, ještě Triptychy moravské a další díla vytvo㶣ená naposled se ukazují Mistrovi ve svých nádherných Mistrem Uprkou za 㶜trnáctiletého pobytu na zámku v Klobušicích u Ilavy (1924-1937), krojích... Okolí rakve se kam se v 63 letech na㶜as p㶣estěhoval, 㶜erpají ze stejného prost㶣edí jako ta, která byla stále více zapl㶡uje věnci a květinami ‒ od vysokých stvo㶣ena na Slovácku. Vidina malí㶣ových obrazů p㶣ipomenula duši místa, v nichž umělec svá díla vystavoval. pat㶣ívali 㶜lenové tzv. Suchovské republiky, brat㶣i Mrštíkové, fotograf Karel Dvo㶣ák Jeho výtvarné práce visely v mnoha výstavních síních Slovácka, Moravy, 㶏eska, ba a mnozí místní i p㶣espolní p㶣átelé a známí, kte㶣í v jeho sklípku dlouho do noci bese- snad ve všech galériích v Evropě a ojediněle i v zámo㶣í. dovávali, a kde malí㶣 jisk㶣íval vždy veselým a jemu vlastním humorem. Stejně ráda duše zavzpomínala na dávnou dobu mladosti Vzpomínky na tvorbu nejznámějších děl p㶣iměly malí㶣ovu duši obrátit zrak k hroznolhotskému ateliéru, kde bývala plátna 㶜asto tvo㶣ena nebo alespo㶡 umis㶇ována. Vybavilo se jí, jak mladý malí㶣 po návratu ze studií bydlel nejd㶣íve u teti㶜ky Vět㶣íškové, jak si později koupil od strý㶜ka Falešníka sklep v Hliníkoch, jak vedle sklepu postavil ateliér i chalupu, kterou mu na rozhraní století architekt Dušan Jurkovi㶜 p㶣estavěl v nádhernou vilu, v níž od roku 1899 žil s manželkou Anežkou, rozenou Králíkovou ze Svatobo㶣ic, již si vzal až po narození prvního syna. Anežka mu porodila t㶣i chlapce ‒ Jožku, Jana, Petra (zem㶣el 1903) a dceru Boženu. O 㶜trnáct let mladší Uprkova modelka, milenka a pozdější žena byla velmi hezká (dvo㶣il se jí sám velký francouzský socha㶣 Auguste Rodin a daroval jí i prsten), ale i k㶣ehká. Neunesla tíhu těžké práce v domácnosti a na jeho selském gruntě, ani psychickou zátěž p㶣i výchově dětí, ani Mistrův bou㶣livý a bohémský život i jeho 㶜astou dlouhodobou nep㶣ítomnost. Vy㶜erpaná fyzicky i duševně se od roku 1904 ambulantně lé㶜ila v nemocnici. Až do své smrti zde pobývala pro duševně choré. Nakonec žila a inspira㶜ní chvíle prožívané na Hor㶡ácku o Božím těle i má㶣imagdalenských poutích mezi p㶣áteli, hudci, moravskými umělci a intelektuály. S povzdechem, že už vše kon㶜í, duše zamí㶣ila i k Hodonínu, kde bylo velkým p㶣i㶜iněním Mistra Uprky založeno roku 1907 Sdružení výtvarných umělců moravských, kte㶣í si tu také způsobem sobě vlastním vystavěli Dům umění, v němž vystavovali svá díla. Ke sdružení se hlásili kumštý㶣i jako Jano Kohler, Alois Kalvoda, Cyril Mandel, Martin Benka, Antoš Frolka, Franta Úprka, Antonín Hude㶜ek a další. Nejvíce mezi nimi vynikal Joža Uprka, první p㶣edseda tohoto sdružení a veliký národní umělec moravský. Od Hodonína umělcova duše stoupá výš a výš. Slabým a tichým hlasem praví: Uložte mou tělesnou schránku do blízkosti mých drahých, mého tatí㶜ka, mami㶜ky, bratra Františka, žáka Antoše Frolky a ostatních kněždubských rodáků. A tak se v neděli 14. ledna v Hroznové Lhotě shromáždilo tolik lidu, že veškerá prostranství kolem kostela, Mistrovy vily i silnice vedoucí do Kněždubu byla zapl- ú㶣adů, umělců, básníků, p㶣átel, ctitelů, městských rad, spolků... P㶣íbuzní a p㶣átelé vynášejí mrtvého p㶣ed vilu. Chlapci z rodného kraje zapěli. Po smute㶜ním ob㶣adu se 㶣adí ohromný průvod doprovoditi Mitra do rodného Kněždubu. Od vily odnáší rakev 㶜lenové obecní rady a p㶣es obec se st㶣ídají zástupci jiných obcí. Za rakví krá㶜ejí dvě vnu㶜ky Mistrovy, dcera Božena s chotěm a syn Jan s chotí. Za nimi sestra Běta se švagrovou Otýlií ‒ vdovou po socha㶣i Frantovi. Dále krá㶜í šedivá hlava ‒ jediný ze dvou žijících 㶜lenů Suchovské republiky ‒ 㶣ídící u㶜itel v. v. Lojzek Fiala. Na konci Hroznové Lhoty je rakev uložena na katafalk ‒ široký selský vůz pokrytý chvojím, věnci a tureckými šátky. Za obec se s Mistrem lou㶜í starosta Lip㶜ík. Šohaji a děv㶜ata z Velké p㶣istupují k rakvi na voze jako 㶜estná stráž a pár těžkých koní odváží tělesné pozůstatky silnicí, po níž Mistr tolikrát krá㶜el. Po ob㶣adech se rakve chápou výtvarníci, aby ji uložili do bíle vyzděné hrobky p㶣ed kostelem... K vě㶜nému spánku pod košatou kněždubskou lípou doprovází Mistra Jožu Uprku jeho nejoblíběnější písně: Tam ty koní㶜ky tam ty, Ta kněždubská věža a Maloval 㶡a malér... Velký moravský umělec tehdy odešel, ale jeho obrazy k nám i nyní promlouvají a p㶣ináší nám kus mizejícího venkovského života. Antonín Mi㶜ka www. ostrozsko.cz 33 www.leader.ostrozsko.cz Bílý Silvestr na Velké Javořině ozářila vatra přátelství Tradi㶜ní konec minulého roku nabídl stovkám ú㶜astníků 22. ro㶜ník silvestrovského setkání na vrcholu Velké Javo㶣iny. Silvestr na pomezí umož㶡uje více než dvě desetiletí p㶣átelská setkání u památníku na 970 metrů vysokém královském vrcholu Bílých Karpat, stvrzení 㶜esko-slovenského p㶣átelství i symbolické rozlou㶜ení s kon㶜ícím rokem. Poslední den roku 2014 oslavili p㶣íchozí z obou států p㶣ípitkem vínem 㶜i slivovicí po náro㶜ném, ale zdravém turistickém výšlapu. Takto většina znich prožívá tradi㶜ně toto oblíbené spontánní setkání ob㶜anů obou národů, které doprovází velmi v㶣elá a bratrská atmosféra. Ú㶜astníci položili po poledni kytice u památníku 㶜eskoslovenské vzájemnosti, zažehli vatru p㶣átelství a zazněly hymny obou států. Pro všechny, kte㶣í poslední den v roce na nejvyšší vrchol Bílých Karpat dorazili, bylo p㶣ipraveno sva㶣ené víno pro zah㶣átí i opékané maso na rožni p㶣ed Holubyho chatou. (vs) 34 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa Investuje do venkovských oblastí. www.leader.ostrozsko.cz Představení dalších úspěšně dokončených projektů přes PRV ČR 2007-2013, osa IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie MAS Horňácko a Ostrožsko. Zemědělské družstvo VESELAN, Veselí nad Moravou ‒ Milokoš㶇: Sklápěcí p㶣ívěs za traktor P㶣edmětem projektu byl nákup mobilní techniky pro rostlinnou výrobu. Jednalo se o univerzální podvozek v㶜etně oboustranně sklápěné korby. Díky nové technice dojde ke zkvalitnění p㶣epravy zemědělských produktů, k omezení energetické náro㶜nosti p㶣i zemědělské dopravě, ke zvýšení hygieny p㶣epravovaných zemědělských produktů a také ke zmírnění zatížení životního prost㶣edí. Podnik disponuje dostate㶜ným objemem zemědělských produktů, na jejichž p㶣epravu bude nový p㶣ívěs používán. CELKOVÉ VÝDAJE: 602 580 K㶜 Dotace: 90 000 K㶜 Vlastní zdroje: 512 580 K㶜 KVATRO-EKOSTATEK, spol. s r. o., Velká nad Veli㶜kou: Fixa㶜ní klec pro dobytek P㶣edmětem projektu bylo po㶣ízení fixa㶜ní klece pro dobytek. Fixa㶜ní klec je nezbytnou pomůckou pro každodenní manipulaci s dobytkem. Jedná se o dobytek z ekologického chovu masného skotu, který se pase volně na louce a není zvyklý na p㶣ítomnost 㶜lověka, ke kterému se chová velmi agresivně. Po㶣ízení klece bylo tedy nezbytnou podmínkou, která zvýší bezpe㶜nost zaměstnanců pracujících s dobytkem, a zajistí odstranění možných zranění, která zaměstnancům způsoboval dobytek. CELKOVÉ VÝDAJE: 121 000 K㶜 Dotace: 50 000 K㶜 Vlastní zdroje: 71 000 K㶜 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa Investuje do venkovských oblastí. 35 www.leader.ostrozsko.cz Radek Krá㶜alík, Blatni㶜ka: Nákup technologie do vina㶣ství P㶣edmětem projektu byl nákup technologií do vina㶣ství. Jednalo se o odst㶣edivé 㶜erpadlo, tlakový filtr, kladívkový mul㶜ova㶜 a 24 párů nožů k mul㶜ova㶜i. Díky nové technologii bude vina㶣 kvalitně zpracovávat a pěstovat vinnou révu a tím zvyšovat kvalitu vína a produkci. CELKOVÉ VÝDAJE: 69 000 K㶜 Dotace: 26 910 K㶜 Vlastní zdroje: 42 090 K㶜 PLÁNOVANÉ AKCE Ostrožsko / Veselsko / Horňácko leden-únor-březen 2015 UHERSKÝ OSTROH HLUK 18. 01. 2015 Terapeutické malování mandal Tvrz (15 hod.) 23. 01. 2015 Koncert Ektor 24. 01. 2015 Divadelní hra ‒ Paní Sawageova v rozpacích 30. 01. 2015 Sportovec města Hluk za rok 2014 08. 02. 2015 Bylinká㶣 v Hluku 4. 2. - 25. 2. 2015 Výstava pohlednic Tvrz (19 hod.) 07. 02. 2015 Ples hokejistů Tvrz (19:30 hod.) Památkové domky (15 hod.) 14. 02. 2015 Městský krojovaný ples 15. 02. 2015 Fašank Tvrz Tvrz (13 hod.) 21. 02. 2015 Rodi㶜ovský ples Sportovní hala 28. 02. 2015 7. Vina㶣ský ples Sportovní hala 07. 03. 2015 Zabija㶜ka ‒ divadlo Tvrz (19 hod.) 07. 02. 2015 Farní ples 14. 02. 2015 Fašanková beseda u cimbálu Sokolovna (16 hod.) Zámecká galerie Sokolovna Pod Lipami (19:30 hod.) Koncertní sál zámku 18. 02. 2015 Ladakh ‒ cestopis 28. 02. 2015 Hasi㶜ský ples 4. 3. - 29. 3. 2015 Výstava Ostroh můj a mých p㶣edků 18. 03. 2015 Beseda se spisovatelkou Na㶞ou Horákovou 29. 03. 2015 Velikono㶜ní beránek + jarmark Knihovna Sokolovna Zámecká galerie Knihovna Nádvo㶣í zámku OSTROŽSKÁ LHOTA OSTROŽSKÁ NOVÁ VES 17. 01. 2015 Ples SRPŠ a obce Sportovní hala 17. 01. 2015 Ples KDU-㶏SL 31. 01. 2015 Ples SDH Sportovní hala 24. 01. 2015 Fotbalový ples Sál OÚ 07. 02. 2015 Školní ples Sál OÚ 14. 02. 2015 Fašanková obchůzka a ve㶜erní beseda u cimbálu s pochováváním basy 14. 02. 2015 Vodácký ples 36 25. 01. 2015 Ká㶇a a Škubánek Sportovní hala Orlovna Sportovní hala Sál OÚ 14. 02. 2015 Fašanková obchůzka 15. 02. 2015 Dětský karneval Sál OÚ 14. 03. 2015 Košt slivovice Sál OÚ Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa Investuje do venkovských oblastí. www.leader.ostrozsko.cz KUŽELOV 16. 01. 2015 Rodi㶜ovský ples ZŠ Kuželov VESELÍ NAD MORAVOU 11. 1. - 8. 2. 2015 Výstava k historii házené Panský dvůr 17. 01. 2015 Reprezenta㶜ní ples Církevní základní školy KD 18. 01. 2015 Velký dětský karneval KD 23. 01. 2015 Zrní ‒ koncert kladenské kapely Kafé v kině 24. 01. 2015 Okresní lidový ples KD KD JAVORNÍK 17. 01. 2015 Rodi㶜ovský ples 24. 01. 2015 Myslivecký ples 07. 02. 2015 Krojový ples 14. 02. 2015 Ples lesní spole㶜nosti 25. 01. 2015 KW+PURE BEAUTY, výstava obrazů dvou autorů 31. 01. 2015 Reprezenta㶜ní ples města Tělocvi㶜na ZŠ 31. 01. 2015 Ples SDH ‒ maškarní Panský dvůr 21. 02. 2015 Obecní zabija㶜ka KD, ZUŠ, Kafé v kině 05. 02. 2015 Vladimír Merta Trio Kafé v kině 9. 2. - 12. 4. 2015 Mist㶣i tradi㶜ní rukodělné výroby Jihomoravského kraje Muzeum 12. 02. 2015 Jeden svět: Na sever od slunce Kafé v kině LIPOV 24. 01. 2015 Myslivecký ples 31. 01. 2015 Ples sportovců ‒ hraje Duo Jamaha 07. 02. 2015 Školní ples 14. 02. 2015 Fašank 14. 02. 2015 Rybá㶣ský ples 20. - 21. 2. 2015 reVIZOR 26. 02. 2015 Katarzia ‒ koncert Kafé v kině 11. 03. 2015 Vyhlášení 㶜tená㶣e roku 2014 HRUBÁ VRBKA 12. 03. 2015 Trio Trifoglio 12. 03. 2015 Jeden svět: Na stupních vítězů Kafé v kině 18. 03. 2015 Radůza 17. 01. 2015 Hasi㶜ský ples 24. 01. 2015 Myslivecký ples 22. 02. 2015 Fašanek 21. 03. 2015 Veselská panenka 21. 03. 2015 Divadlo na zábradlí: Zlatá 60´ KD 24. - 26. 3. 2015 Velikonoce se blíží Muzeum 25. 03. 2015 Krajské kolo Národní soutěže ZUŠ ve h㶣e lidových nástrojů Koncertní sál ZUŠ 31. 03. 2015 Koncert u㶜itelů ZUŠ Koncertní sál ZUŠ BORŠICE U BLATNICE LOUKA 10. 01. 2015 Divadelní ples KD 31. 01. 2015 Myslivecký ples KD 14. 02. 2015 Školní ples ‒ Valentýnský NOVÁ LHOTA 10. 01. 2015 Dětský pyžamový ples 24. 01. 2015 Rodi㶜ovský ples 24. 01. 2015 Myslivecký ples 30. 01. 2015 Folklórní ve㶜er 14. 02. 2015 Hasi㶜ský bál s fašankem BLATNICE POD SVATÝM ANTONÍNKEM KD Hotel Háj (19 hod.) 31. 01. 2015 Dětský karneval KD (15 hod.) 07. 02. 2015 Myslivecký ples KD 14. 02. 2015 Fašanková obchůzka po obci 14. 02. 2015 Košt slivovice + zabija㶜ka 24. 01. 2015 Krojový ples Rekrea㶜ní st㶣edisko Vápenky 31. 01. 2015 Ples SRPŠ 08. 02. 2015 Dětský karneval SRPŠ SUCHOV 14. 02. 2015 Fašank, mrváně, DH, ženský a mužský sbor 14. 02. 2015 Motorock párty KD 07. 03. 2015 Košt vín 㶏ZS 17. 01. 2015 Myslivecký ples KD Únor Obecní zabija㶜ka Únor Fašanek 14. 03. 2015 Odpoledne pro seniory KUNOVICE BLATNI㶏KA 17. 01. 2015 Farní ples KD 30. 01. 2015 Vzpomínková beseda „Zlatá 70 MOTOKROS KD 07. 02. 2015 Děkanátní ples KD Únor Posezení se seniory Sportovní hala Sportovní hala 30. 01. 2015 Vernisáž Vavrys ‒ 㶏eská pamě㶇 KD Městský ú㶣ad 14. 02. 2015 Fašank 21. 02. 2015 Házenká㶣ské šib㶣inky Únor Fašank 21. 02. 2015 Myslivecký ples 17. 01. 2015 Ples města 24. 01. 2015 Ples SRPŠ 06. 03. 2015 Vzpomínka na Jana Hrubého 21. 03. 2015 Ples dětí 31. 03. 2015 Otev㶣ení nau㶜né zahrady u MŠ Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa Investuje do venkovských oblastí. Sportovní hala u kostela Sportovní hala MŠ 37 www.leader.ostrozsko.cz Horňáci vystavovali svá díla v Uherském Hradišti Už devátého ro㶜níku neformálního „slováckého pressfota , bilan㶜ní výstavy fotografií „Ohlédnutí 2014 se zú㶜astnili i fotografové z Hor㶡ácka. Ve foyeru kina Hvězda se konala 㶜tvrtého ledna vernisáž, na panelech se p㶣edstavily fotografie od šedesáti autorů. Mezi nimi i snímky Hor㶡áků, Tondy Vrby, Jaroslava Dosoudila a Františka Gajovského. Na svých snímcích zachytili podoby života na Slovácku i Hor㶡ácku. Zahájení výstavy obohatilo vystoupení cimbálovky Musica Folklorica a velického dív㶜ího sboru Oskoruša. Jejich vystoupení pokra㶜ovalo v kinosále, kde bylo slyšet moravské, rumunské a balkánské melodie (doplněné klipy) se sólistou Martinem Prachá㶣em. Rok od roku je větší ú㶜ast jak autorů, tak návštěvníků, kte㶣í v Ohlédnutí mohou shlédnout dění na Slovácku. fg Foto: František Gajovský Soutěžní foto Jaroslava Dosoudila 38 www. ostrozsko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa Investuje do venkovských oblastí. OHLÉDNUTÍ KOLEM NÁS František Gajovský Horní 㶣ada zleva: Hana Radochová, Alena Lopatová, Aloisie Kadl㶜ková, Ludmila Žajdlíková, Eva Matuštíková, Marie Radochová, Ludmila Ka㶡ová, Mirka Malušková, Jitka Štěpánová, Marie Fojtíková. Spodní 㶣ada zleva: Anna Jurá㶜ková, So㶡a Ratajská a p㶣edsedkyně Milena Dominiková. Každoro㶜ní váno㶜ní posezení s důchodci, poslední 㶜tvrtky v měsíci, 㶜aj o páté, mikulášský jarmark, zdravotnický kroužek pro děti, pravidelné cvi㶜ení pro 㶜lenky a další aktivity během celého roku. Taková je 㶜innost 㶏eského 㶜erveného k㶣íže z Ostrožské Lhoty, který 㶜ítá 169 㶜lenek a 㶜lenů. V regionu podobných skupin moc nenajdete. Na snímku jsou hlavní tahounky veškerého dění - 㶜lenky výboru p㶣i svém váno㶜ně-silvestrovském vystoupení těsně p㶣ed koncem roku v Ostrožské Lhotě. PARTA KRAJE
