Inventarizační průzkum ptáků (Aves), vážek (Odonata), denních motýlů

Inventarizační průzkum ptáků (Aves), vážek (Odonata), denních
motýlů (Rhopalocera) a vybraných skupin brouků (Coleoptera) na
lokalitě Chmeliště
O.s. Denemark
listopad 2011
Řešitelé
Ing, Jiří Pokorný, Michal Kavka
Úvod do problematiky
Lokalita Chmeliště byla v průběhu roku 2010 na základě kampaně Místo pro přírodu,
pořádané ČSOP a regionální kampaní občanského sdružení Denemark vykoupena od
soukromých vlastníků. Bývalému hliništi blízké cihelny hrozilo v rámci rekultivace navrácení
do původního stavu, tzn. zahrnutí a zavezení ornicí a jiným inertním materiálem. V roce 2010
byl vytvořen plán péče o lokalitu a v souladu s ním byl na konci zimy 2011 proveden
managementový zásah spočívající v odstranění náletových dřevin na části lokality. Od roku
2008 zde probíhají průzkumy zaměřené na ptáky a vážky.
Charakteristika lokality
Na ploše 3 ha během posledních zhruba 20 let vzniklo několik jezírek, hlubších i mělčích,
s různě vyvinutými společenstvy vodních a mokřadních rostlin, ve kterých žijí bohatá
společenstva obojživelníků a vodního a obojživelného hmyzu s větším počtem vzácných a
ohrožených druhů. Jezírka a dočasné vodní plochy se nacházejí v různých stadiích sukcese.
Okolí vodních ploch tvoří mozaika různých sukcesních stadií od místy otevřených
nezapojených trávníků na písčité půdě, přes bylinná lada a ruderální porosty na svazích po
mladé porosty náletových dřevin. Část ploch je silně ruderalizovaných, na některých plochách
expanduje třtina křovištní. Vzhledem k pestrosti mikrostanovištních podmínek i různých
stadií sukcese je na lokalitě vytvořena i poměrně pestrá škála suchozemských stanovišť, které
mohou představovat vhodné prostředí pro různé skupiny bezobratlých. Mizí raně sukcesní
stadia se společenstvy obnažených půd, kde lze očekávat vzácné druhy bezobratlých.
Postupující sukcesí dochází k zapojování trávníků, zarůstání náletovými dřevinami, invazními
druhy bylin a celkové homogenizaci ploch.
2
Metodika průzkumu
Terénní zoologický průzkum v roce 2011 byl zaměřen na ptáky (Aves), denní motýly
a vřetenušky (Rhopalocera a Zygaenidae), vážky Odonata), vybrané skupiny brouků
(Coleoptera) a orientačně na obojživelníky (Amphibia). Průzkumy v letošním roce navazují
na podrobné sledování některých skupin (vážky, ptáci) v minulých letech.
Inventarizační průzkum ptáků spočíval v pravidelných terénních návštěvách během
sledovaného období od konce zimy do léta a vizuálním a akustickém zaznamenávání všech
zjištěných druhů. Vzhledem k velikosti lokality nebyly stanovovány žádné sčítací linie či
body ale lokality byla prozkoumávána jako celek. Inventarizační průzkum obojživelníků byl
zaměřen pouze na neinvazní metody zjišťování, při kterých nedochází k zásahu do
přirozeného vývoje obojživelníků. Při průzkumu bylo použito několik metod. Akustický
průzkum skupiny hnědých skokanů, ropuchy obecné a blatnice skvrnité probíhal v dubnu,
akustické zjišťování rosničky zelené, kuňky ohnivé, ropuchy zelené a skupiny zelených
skokanů probíhalo v květnu. Výskyt čolků byl zjišťován vizuálně v dubnu a květnu.
Z vážek (Odonata) byly na lokalitě sledovány pouze dospělci, kteří byli odchytáváni
do entomologické síťky, popř. určování při sezení na vegetaci či v letu. Po odchytu byli
determinováni a vypuštěni. Během sezony letu dospělců bylo provedeno pět terénních
návštěv. Jedinci byli určováni podle publikace Dolný a kol. 2007, popř. podle publikace
Hanel, Zelený 2000.
Denní motýli byli odchytáváni do entomologické síťky, popř. byli určování při sání
nektaru či v letu. Po odchytu byli determinováni a vypuštění. Během sezony letu dospělců
bylo provedeno pět terénních návštěv. Determinace probíhala dle klíče na webových
stránkách www.lepidoptera.cz.
Zjištěné druhy červeného seznamu
Ptáci:
Čáp černý Ciconia nigra VU
Čáp bílý Ciconia alba NT
Volavka popelavá Ardea cinerea NT
Kvakoš noční Nycticorax nycticorax EN
Čírka obecná Anas crecca CR
Moták pochop Circus aeruginosus VU
Krahujec lesní Accipiter nisus VU
Slípka zelenonohá Gallinula chloropus NT
Pisík obecný Actitis hypoleucos EN
Vodouš kropenatý Tringa ochropus EN
Kulík říční Charadrius dubius VU
Bekasína otavní Gallinago gallinago EN
Ledňáček říční Alcedo atthis VU
Ťuhýk obecný Lanius collurio NT
Moudivláček lužní Remiz pendulinus NT
Jiřička obecná Delichon urbica NT
Čečetka tmavá Carduelis cabaret NT
Plazi
Ještěrka obecná Lacerta agilis NT
3
Obojživelníci
Skokan hnědý Rana temporaria NT
Čolek obecný Triturus vulgaris NT
Ropucha obecná Bufo bufo NT
Rosnička zelená Hyla arborea NT
Kuňka obecná Bombina bombina EN
Skokan krátkonohý Rana lessonnae VU
Kuňka ohnivá Bombina bombina EN
Vážky
Šídlatka hnědá Sympecma fusca NT
Šidélko malé Ischnura pumilio NT
Šídlo luční Brachytron pratense EN
Vážka bělořitná Orthetrum albistylum NT
Vážka hnědoskvrnná Orthetrum brunneum EN
Vážka jarní Sympetrum fonscolombii EN
Vážka žíhaná Sympetrum striolatum NT
Vážka jasnoskvrnná Leucorrhinia pectoralis VU
Brouci
Buprestidae
Agrilus aurichalceus NT
Agrilus betuleti VU
Chrysomelidae – Donaciinae
Donaciella cinerea
Zjištěné výsledky - zhodnocení zkoumané lokality
Během ornitologického průzkumu v roce 2011 bylo zjištěno celkem 61 druhů ptáků, z toho 17
druhů zařazených v červeném seznamu v kategoriích CR, EN, VU či NT. Druhové spektrum
je tedy dosti vysoké vzhledem k omezené velikosti lokality a časově omezeném průzkumu. Je
zřejmé, že relativně vysoká druhová rozmanitost je způsobena zejména členitostí prostředí a
výskytem různých biotopů, od tůní různých velikostí, přes louky, pole, po rozptýlenou zelen.
Část pozorování patří do kategorie tahových záležitostí či potulek. Převažují běžné druhy
ptáků vázaných na rozptýlenou zeleň a otevřené plochy, ptáků vázaných na vodní prostředí a
litorální porosty je menšina. Z charakteristických druhů vodního prostředí je možné zmínit
slípku zelenonohou Gallinula chloropus, která zde byla v letošním roce pozorována poprvé,
ledňáčka říčního Alcedo atthis, který hnízdí v bezprostředním okolí lokality a kulíka říčního
Charadrius dubius, který hnízdí na hliništi na čerstvě vytěžené ploše. Z pozorování na tahu a
potulce jsou nejzajímavější výskyty kvakoše nočního Nycticorax nycticorax, bekasíny větší
Gallinago media, čírky obecné Anas crecca, moudivláčka lužního Remiz pendulinus, dále
byly zaznamenány výskyty bekasíny otavní Gallinago gallinago, vodouše kropenatého
Tringa ochropus, vodouše bahenního Tringa glareola a pisíka obecného Actitis hypoleucos
apod. Z ornitologického pohledu lze lokalitu považovat za regionálně významnou, zejména
jako tahovou zastávku.
Z vážek bylo v roce 2011 zjištěno 29 druhů, což je více než třetina všech druhů vážek v ČR.
Společně s průzkumy z minulých let bylo na lokalitě zjištěno již 31 druhů vážek (M.Kavka,
4
vlastní pozorování) a lokalitu Chmeliště tak řadí mezi dosti bohaté a nadprůměrné lokality.
Navíc je možné při víceletém průzkum očekávat ještě výskyt dalších druhů. Nejvyšších
početností dosahují šidélko páskované Coenagrion puella, šidélko kroužkované Enallagma
cyathigerum a šidélko malé Ischnuro pumilio. Kromě běžných euryvalentních druhů bylo
zjištěno i několik vzácnějších nebo lokálních druhů z červeného seznamu. Mezi nejvíce
ohrožené druhy patří šídlo luční Brachytron pratense, vážka hnědoskvrnná Orthetrum
brunneum a vážka jarní Sympetrum fonscolombii. U šídla lučního byl zaznamenán jeden pár.
Jedná se o druh vyskytující se převážně v nižších polohách a preferující bohatě zarostlé
mezotrofní a eutrofní vody, často s výskytem orobince a rákosu (Dolný a kol. 2007). U vážky
hnědoskvrnné byl zaznamenán pouze jeden samec, jedná se o zálet. Jedná se o pionýrský druh
objevující se u nově vytvořených biotopů, preferuje místa pouze s řídkými trsy vegetace.
Rovněž u vážky jarní se jedná o zálet, byla zaznamenána pouze jedna samice. Druh dává
přednost vodním biotopům s otevřenou hladinou bez emerzní a submerzní vegetace. Velmi
často se vyskytuje u polovypuštěných rybníků, kde se zdržuje v místech odkrytých břehů bez
vegetace (Dolný a kol. l.c.). Ve středně silné populaci byla zaznamenána šídlatka hnědá
Sympecma fusca. Ta upřednostňuje různé typy teplejších mezotrofních až eutrofních, popř.
dystrofních, vod s bohatší litorální vegetací. Podmínkou výskytu je ponořená vegetace,
vegetace vysokých ostřic či rákosiny (Dolný a kol. l.c.). Šidélko malé Ischnura pumilio
vytváří nejpočetnější populace na menších lokalitách s mělkou vodou a s rozvojem
makrofytní vegetace přirozeně eutrofních až mezotrofních vod. Jedná se spíše o pionýrský
druh, který v průběhu sukcese mizí (Dolný a kol. l.c.). U vážky bělořitné Orthetrum
albistylum byli zaznamenáni pouze samci. Tento druh se vyskytuje ve štěrkovnách,
pískovnách, rybnících, jezerech. Důležitý pro výskyt druhu je rozsáhlá otevřená vodní plocha.
Podél břehů se vyskytuji pásy rákosu a orobince a zblochanu (Dolný a kol. l.c.). U vážky
žíhané bylo zaznamenáno také několik samců. Tento druh obývá mezotrofní a eutrofní vody
v nižších polohách, obvykle s řídkými porosty litorální vegetace (Dolný a kol. l.c.). Rovněž
byla zaznamenána evropsky významná vážka jasnoskvrnná Leucorrhinia pectoralis, i když i
v tomto případě se jedná o zálet. Druh je vázán na stojaté vody, nejčastěji mezotrofní a
dystrofní. Mezi obvyklé biotopy patří slatiny, vrchovištní či přechodová rašeliniště (Dolný a
kol. l.c.). Celkový vysoký počet všech zjištěných druhů a výskyt několika ohrožených a
vzácnějších druhů činí lokalitu Chmeliště významnou lokalitou pro vážky.
Obojživelníci byli sledováni pouze orientačně, protože byly využívány pouze neinvazní
metody sledování, při nichž nedochází k zásahu do přirozeného vývoje jedinců. Bylo
potvrzeno šest druhů. Larvální stadia byla potvrzena u skokana hnědého Rana temporaria a
ropuchy obecné Bufo bufo, kteří se rozmnožují v tůni č. 1 a v kalužích na čerstvě vytěžené
ploše. U kuňky obecné Bombina bombina se jedná o slabou populaci vyskytující se v tůni 6 a
v tůních na čerstvě vytěžené ploše. Čolek obecný Triturus vulgaris byl pozorován v tůni č. 6.
Skokan zelený Rana esculenta synkl. se vyskytoval v tůních 1 a 3. Nepotvrzena byla ropucha
zelená Bufo viridis, jejíž hlas byl v roce 2010 na lokalitě zaznamenán (M.Kavka, vlastní
pozorování) ani čolek velký Triturus cristatus, který byl zjištěn v roce 2008 (J.Pokorný,
vlastní pozorování). Výskyt obojživelníků nebyl vůbec potvrzen v tůni č. 3, která má velmi
strmé břehy, je hluboká a téměř bez litorální vegetace a pro obojživelníky tedy nevhodná.
Naopak k výraznému zazemňování, a tím i ztrátě prostředí pro rozmnožování obojživelníků
dochází u menších tůní č. 5 a 6. Absence larválních stadií v pozdně jarním období a silný
zákal vody svědčí o tom, že jsou do tůní nasazovány ryby, které predují larvální stadia
obojživelníků.
Z denních motýlů a vřetenušek bylo při průzkumu v roce 2011 zjištěno 22 druhů. Převažovaly
běžné eurytopní druhy vyskytující se na otevřených stanovištích, lukách, ruderálech - bělásek
5
řepkový Pieris napi, modrásek jehlicový Polyommatus icarus, okáč poháňkový
Coenonympha pamphilus, soumračník čárečkovaný Thymelicus lineola (Beneš, Konvička
2002). Druhové spektrum zkoumané lokality je tedy vcelku chudé, ale lze očekávat při
déletrvajícím průzkumu zvýšení početnosti, zejména o další běžně se vyskytující druhy.
Z druhů charakteristických pro raná sukcesní stadia, nezapojené výhřevné trávníky, polní
cesty, meze atp. byli zjištěni soumračník máčkový Erynnis tages, modrásek obecný/podobný
Plebejus idas/argyrognomon a modrásek černolemý Plebejus argus. Soumračník máčkový je
dosud široce rozšířeným motýlem charakteristickým pro nejranější sukcesní stadia bez
zapojených trávníků. Vyskytuje se zejména na antropogenně narušených biotopech.
Vzhledem ke schopnosti přežívat na malých plochách a vazbě na hojně se vyskytující živné
rostliny (štírovník Lotus, čičorka Coronilla) není jako jeden z mála druhů těchto biotopů
dosud ohrožen (Beneš a Konvička 2002). Dvojici druhů modrásek podobný/obecný nelze
rozpoznat bez pitvy samčích pohlavních orgánů. Pravděpodobnější je výskyt modráska
podobného, který je častější než lokálně se vyskytující modrásek obecný. Modrásek podobný
se vyskytuje na opuštěných stepních biotopech, především však na antropogenně narušených
stanovištích jako jsou lomy, pískovny, hliniště. Zde osidluje především pozdější sukcesní
stadia s vysokostébelným trávníkem (Beneš a Konvička 2002). Vyvíjí se na čičorce pestré
(Coronilla varia) a kozinci sladkolistém (Astragalus glycyphylos). Modrásek černolemý se
vyskytuje na stepích, písčinách, vřesovištích, úvozech atp. v teplých oblastech, vždy na
plochách s nezapojeným drnem. Nejpočetnější populace se nacházejí na antropogenně
narušených stanovištích, zejména kamenolomech a výsypkách po těžbě uhlí. Přestože je
dosud rozšířen, z mnoha oblastí vymizel a je tedy ohrožen (Beneš a Konvička 2002). Vyvíjí
se na štírovníku, čičorce a podkovce chocholaté Hippocrepis comosa. Pro přežití motýla je
klíčová přítomnost ploch s nezapojenou vegetací. Přestože na lokalitě nebyla nalezena
druhově bohatá fauna denních motýlů a vřetenušek, byly nalezeny charakteristické druhy
narušovaných biotopů, pro které je žádoucí provádět managementová opatření.
Z řádu brouků bylo nalezeno jen několik význačnějších druhů. V místech s řídkým porostem
vegetace je početný svižník polní (Cicindela campetris). Rákosníček Donaciella cinerea je
častější druh, vázáný na orobince (Typha sp.). Krasec Agrilus betuleti žije na břízách (Betula
sp.) obvykle ve středních a podhorských polohách. Krasec Agrilus aurichalceus žijící na
ostružiníku (Rubus sp.) je místy poměrně běžný. Pro důkladné prozkoumání broučí fauny na
jedné lokalitě je zapotřebí víceletého průzkumu, který na lokalitě bude pokračovat i
v následujících letech.
Zhodnocení přínosu projektu – podklad pro management lokality
Inventarizační průzkumy potvrdily význam lokality pro různé skupiny živočichů vázané na
vodní plochy, mokřady a trávníky s nezapojeným drnem. Ze sledovaných skupin byly
relativně nejvyšší druhová početnost a výskyt vzácných a ohrožených druhů zjištěny u vážek.
Pestrost této skupiny je dána nejspíše větším počtem vodních ploch s různým charakterem
prostředí z hlediska výskytu vodní vegetace, hloubky, oslunění atp. a rozmanitým okolím
vodních ploch. Na druhou stranu u některých tůní dochází k zazemňování, k vymizení
vodního sloupce a tím i ke ztrátě vhodného prostředí pro vodní a mokřadní živočichy. To se
týká především obojživelníků (např. čolka velkého, který zde byl před třemi lety zjištěn).
Proto je velmi žádoucí a pro uchování diverzity lokality i druhů živočichů nezbytné obnovit
dvě menší tůně (5 a 6) a vytvořit další nové tůně, např. tak jak je uvedeno v plánu péče o
lokalitu (tůně 3 a 4). Pozitivně je potřeba hodnotit vyřezání náletových dřevin západně od
plochy 1. Po zásahu zde došlo k vytvoření nezapojených trávníků s dominantním jetelem
6
lučním Trifolium pratense, štírovníkem růžkatým Lotus corniculatus, jetelem pochybným
Trifolium dubium, které osidlují charakteristické druhy živočichů (např. ještěrka obecná
Lacerta agilis, svižník polní Cicindela campestris, modrásek černolemý Plebejus argus,
modrásek podobný/obecný Plebejus argognyromon/idas aj.). Je to ve skutečnosti jediná
plocha na území zájmové lokality, kde ještě nedošlo k zapojení trávníků a vyskytují se zde
tato raná sukcesní stadia. Další nezapojené trávníky se vyskytují mimo plochu pozemkového
spolu na čerstvě vytěženém dně hliniště. Je žádoucí pro uchování diverzity lokality tato raná
sukcesní stadia zachovat. Je zřejmé, že se to neobejde bez opakovaných managementových
zásahů, které spočívají ve vyřezávání náletu (popř. i ošetření herbicidiy) a disturbanci plochy
(např. pojezdy terénními motocykly). Na ostatních místech lokality již došlo k zapojení
vegetace, na některých se vyskytují trávníky podobného druhového složení s dominantním
štírovníkem, jinde došlo rozvoji ruderální vegetace s pcháčem osetem Cirsium arvense,
kopřivou dvoudomou Urtica dioica a třtinou křovištní Calamagrostis epigejos. Šíření
expanzivní třtiny může být problémem, kdy dochází k zapojení teplomilných trávníků a jejich
nahrazení jednodruhovými chudými porosty se třtinou. K tomu dochází zejména mezi tůněmi
1 a 7 při kontaktu s ornou půdou. Protože hrozí, že se třtina začne šířit i na plochy
nezapojených trávníků, je nezbytné tomuto šíření zabránit. Jako vhodná opatření pro udržení
oligotrofního prostředí a omezení expanzivních druhů může být shrnování drnu (Čížek a kol.
2010), případně vypalování. V případě potlačení třtiny křovištní je žádoucí vypalování
provádět v jarních měsících, jinak má na třtinu spíše posilující vliv (Čížek a kol. l.c.). Bylo by
žádoucí provést odlov ryb v tůních a domluvit se s obcí, aby zde nedocházelo k dalšímu
nasazování (popř. může být nasazování ryb soustředěno pouze do jediné tůně – nejspíše do
tůně č. 7). Na ostatních plochách je žádoucí provádět management v souladu s návrhem podle
plánu péče (vytvoření pásu keřů na ruderální ploše mezi silnicí a tůněmi, vytvoření vhodných
mělčin u tůní 2 a 7 ad.). Bylo by žádoucí pokračovat v dalších inventarizačních průzkumech
indikačních skupin organismů jako potřebných podkladech pro další péči o lokalitu. Je
prospěšné provést průzkum např. vyšších rostlin, ploštic, blanokřídlých, pavouků a dalších
skupin s indikačním významem.
Přehled výsledků
Ptáci
Volavka
popelavá
Ardea cinerea
Kvakoš noční
Nycticorax
nycticorax
Čáp bílý
Ciconia alba
Čáp černý
Ciconia nigra
Kachna divoká
Anas
platyrhynchos
Čírka obecná
Anas crecca
Výskyt na
lokalitě
Jednotlivě
zaletuje za
potravou
Ojedinělé
pozorování 1
mladého ex.
na potulce
Ojedinělé
pozorování
na přeletu
Ojedinělé
pozorování
na přeletu
Několik párů
hnízdní
výskyt
Ojediněle na
tahu
Ptáci
Turdus philomelos
Hnízdní
výskyt
Drozd kvíčala
Turdus pilaris
Několik párů
hnízdí v okolí
lokality
Drozd
brávník
Turdus viscivorus
Hnízdní
výskyt
Rákosník
obecný
Acrocephalus
scirpaceus
Jednotlivě na
tahu
Rákosník
proužkovaný
Rákosník
zpěvný
Acrocephalus
schoenobaenus
Acrocephalus
palustris
Jednotlivě na
tahu
Hnízdí na
lokalitě
Drozd zpěvný
7
Moták pochop
Circus
aeruginosus
Hnízdí v okolí
Káně lesní
Buteo buteo
Hnízdí v okolí
Krahujec lesní
Accipiter nisus
Hnízdí v okolí
Poštolka obecná
Falco tinnunculus
Hnízdí v okolí
Lyska černá
Fulica atra
Slípka
zelenonohá
Gallinula
chloropus
Pisík obecný
Actitis
hypoleucos
Vodouš
kropenatý
Tringa ochropus
Vodouš bahenní
Tringa glareola
Kulík říční
Charadrius
dubius
Bekasína otavní
Gallinago
gallinago
Bekasína větší
Holub hřivnáč
Gallinago media
Columba
palumbus
Rorýs obecný
Apus apus
Strakapoud malý
Dendrocopos
minor
Strakapoud
velký
Dendrocopos
major
Ledňáček říční
Alcedo atthis
Skřivan polní
Alauda arvensis
Hnízdní
výskyt
Opakovaně
pozorována
v hnízdním
období
Nepravidelně
jednotlivě na
tahu
Pravidelně
jednotlivě na
tahu
Nepravidelně
na tahu
Hnízdí 1 pár
na vytěžené
ploše
Pravidelně
jednotlivě na
tahu
Ojediněle na
tahu
Několik párů
hnízdí v okolí
Něk ex. loví
nad lokalitou
Hnízdní
výskyt 1 páru
v břehových
porostech
potoka
Výrovky
Hnízdní
výskyt
v břehových
porostech
potoka
Výrovky
1 pár hnízdí
ve stěně
potoka
Výrovky, na
lokalitu
zaletuje za
potravou
Několik párů
hnízdí v okolí
Pěnice
hnědokřídlá
Sylvia communis
Hnízdí více
párů na
lokalitě
Hnízdí na
lokalitě
Hnízdí více
párů na
lokalitě
Hnízdí 1 pár
na lokalitě
Hnízdí více
párů na
lokalitě
Pěnice
pokřovní
Sylvia curruca
Hnízdí 1 pár
na lokalitě
Cvrčilka
zelená
Locustella naevia
Hnízdí 1 pár
na lokalitě
Budníček
menší
Budníček
větší
Pěnice
černohlavá
Pěnice
slavíková
Phylloscopus
collybita
Phylloscopus
trochilus
Sylvia atricapilla
Sylvia borin
Sýkora
koňadra
Sýkora
modřinka
Cyanistes caeruleus
Hnízdí v okolí
lokality
Hnízdí v okolí
lokality
Moudivláček
lužní
Remiz pendulinus
Ojediněle na
tahu
Ťuhýk
obecný
Lanius collurio
Parus major
Passer domesticus
Hnízdí 1 pár
na lokalitě
1 pár hnízdí
v okolí
lokality
Hnízdní
výskyt
Hnízdí v okolí
lokality
Vrabec polní
Passer montanus
Hnízdí ve
více párech
na lokalitě
Pěnkava
obecná
Fringilla coelebs
Hnízdí na
lokalitě
Sojka obecná
Špaček
obecný
Vrabec
domácí
Dlask
tlustozobý
Zvonek
zelený
Garrulus glandarius
Sturnus vulgaris
Coccothraustes
coccothraustes
Carduelis chloris
Hnízdní
výskyt na
lokalitě
Hnízdní
výskyt na
8
Vlaštovka
obecná
Jiřička obecná
Konipas bílý
Hirundo rustica
Delichon urbica
lokality
Hnízdí v okolí
několik párů,
zaletuje za
potravou
Hnízdí v okolí
několik párů,
zaletuje za
potravou
Hnízdí
v okolí,
zaletuje za
potravou
1 pár hnízdí
na lokalitě
Střízlík obecný
Motacilla alba
Troglodytes
troglodytes
Pěvuška modrá
Červenka
obecná
Prunella
modularis
Erithacus
rubecula
Rehek zahradní
Phoenicurus
phoenicurus
1 pár hnízdí
na lokalitě
Hnízdí na
lokalitě
1 pár hnízdí
v blízkosti
lokality
Kos černý
Turdus merula
Hnízdí na
lokalitě
Obojživelníci
Skokan hnědý
Ropucha obecná
Rosnička zelená
Skokan zelený
Kuňka ohnivá
Čolek obecný
Vážky
Šídlatka hnědá
Šídlatka
páskovaná
Šídlatka velká
Šidélko větší
Šidélko brvonohé
Šidélko malé
Šidélko
kroužkované
Šidélko
páskované
Šidélko rudoočko
Šidélko ruměnné
Lesklice měděná
Lesklice
zelenavá
Motýlice obecná
16.4.2011
Stovky pulců
Stovky pulců
lokalitě
Zvonohlík
zahradní
Konopka
obecná
Carduelis cabaret
Emberiza
schoeniclus
Strnad
obecný
Strnad
rákosní
Emberiza citrinella
Emberiza
schoeniclus
Strnad
obecný
Emberiza citrinella
Strnad
obecný
Emberiza citrinella
Do 10 M
5M
Odonata
Sympecma fusca
19.5.
20 ex.
31.5.
4 ex.
Coenagrion puella
Erythromma najas
Pyrrhosoma
nymphula
Cordulia aenea
Somatochlora
metallica
Calopteryx virgo
Hnízdní
výskyt na
lokalitě
Hnízdí 1 pár
na lokalitě
Hnízdí více
párů na
lokalitě
Hnízdí 1 pár
na lokalitě
Hnízdí více
párů na
lokalitě
Hnízdí více
párů na
lokalitě
19.5.2011
Do 10 M
2M
Do 10 ex.
Ischnura pumilio
Enallagma
cyathigerum
Carduelis cannabina
Hnízdní
výskyt na
lokalitě
Čečetka
tmavá
Strnad
rákosní
Rana temporaria
Bufo bufo
Hyla arborea
Rana esculenta
synkl.
Bombina bombina
Triturus vulgaris
Lestes sponsa
Chalcolestes
viridis
Ischnura elegans
Platycenmis
pennipes
Serinus serinus
Hnízdní
výskyt na
lokalitě
Do 10 M
13.6.
2M
9.7.
10 juv.
50 ex.
17.9.
5M1F
20 ex.
Mnoho
desítek ex.
Do 10 ex.
20 ex.
10 ex.
50 ex.
20 ex.
20 ex.
Mnoho
desítek ex.
15 ex.
5M
1M
Do 10 ex.
1M
desítky
Cca 100 ex.
3M1F
20 ex.
Mnoho
desítek
ex.
6 ex.
Do 5 ex.
1M
1M
1M
9
Vážka
čtyřskvrnná
Vážka ploská
Vážka bělořitná
Vážka černořitná
Vážka
hnědoskvrnná
Vážka obecná
Vážka rudá
Vážka tmavá
Vážka jarní
Vážka žíhaná
Vážka
jasnoskvrnná
Šídlo královské
Šídlo luční
Šídlo velké
Šídlo modré
Šídlo pestré
Brouci
Buprestidae
Chrysomelidae Donaciinae
Scarabaeoidea
Libellula
quadrimaculata
Libellula depressa
Orthetrum
albistylum
Orthetrum
cancellatum
Orthetrum
brunneum
Sympetrum
vulgatum
Sympetrum
sanguineum
Sympetrum danae
Sympetrum
fonscolombii
Sympetrum
striolatum
Leucorrhnia
pectoralis
Anax imperator
Brachytron
pratense
Aeshna grandis
Aeshna cyanea
Aeshna mixta
Coleoptera
Anthaxia nitidula
Agrilus viridis
Agrilus
aurichalceus
Agrilus betuleti
Trachys minutus
Donaciella cinerea
Donacia bicolor
Donacia
thalassina
Donacia vulgaris
Anoplotrupes
stercorosus
Aphodius
distinctus
Aphodius
prodromus
Aphodius
fimetarius
Aphodius
granarius
Onthophagus
ovatus
Onthophagus
coenobita
Phyllopertha
horticola
Valgus
hemipterus
Oxythyrea funesta
Do 20 ex.
4M,1F
10 ex.
8M
10M1F
5 ex.
8M1F
10M1F
4M
1M
15M3F
20M3F
1M
20 ex.
5 ex.
30 ex.
2 juv. M
5 ex.
1M
1M
1F
5M
1M
1M
2M
1M
6M4F
3M2F
1M,F
1M
1M1F
6M1F
1M
16.4.
20.5.
31.5.
4 ex.
13.6.
2 ex.
9.7.
20 ex.
4 ex.
1 ex.
5 ex.
10 ex.
30 ex.
1 ex.
20 ex.
30 ex.
8 ex.
15 ex.
2 ex.
7 ex.
12 ex.
4 ex.
4 ex.
15 ex.
3 ex.
10 ex.
5 ex.
3 ex-
8 ex.
10
Cerambycidae
Silphidae
Carabidae
Elateridae
Cetonia aurata
Dinoptera collaris
Grammoptera
ruficornis
Rutpela maculata
Leiopus
nebulosus
Agapanthia
villosoviridiscens
Tetrops praeusta
Nicrophorus
humator
Nicrophorus
vespillo
Nicrophorus
interruptus
Oiceoptoma
thoracicum
Phosphuga atrata
Thanatophilus
rugosus
Thanatophilus
sinuatus
Cicindela
campestris
Carabus
granulatus
Pterostichus
melanarius
Anchomenus
dorsalis
Pseudoophonus
rufipes
Bembidion
obtusum
Agonum muelleri
Amara aenea
Amara plebeja
Anisodactylus
binotatus
Calathus fuscipes
Clivina collaris
Elaphrus riparius
Harpalus affinis
Leistus
ferrugineus
Nebria brevicollis
Poecilus cupreus
Stenolophus
mixtus
Trechus
quadristriatus
Athous
haemorrhoidalis
Cidnopus pilosus
Ctenicera
pectinicornis
Agriotes obscurus
2 ex.
8 ex.
3 ex.
5 ex.
7 ex.
1 ex.
3 ex.
4 ex.
5 ex.
2 ex.
6 ex.
20 ex.
3 ex.
5 ex.
3 ex.
Desítky ex.
3 ex.
7 ex.
2 ex.
1 ex.
2 ex.
4 ex.
10 ex.
1 ex.
4 ex.
6 ex.
3 ex.
10 ex.
4 ex.
1 ex.
3 ex.
8 ex.
1 ex.
2 ex.
7 ex.
1 ex.
2 ex.
5 ex.
11
Dytiscidae
Denní motýli
Babočka
síťkovaná
Babočka
kopřivová
Babočka paví
oko
5 ex.
Ampedus
pomorum
Acilius sulcatus
Agabus undulatus
Dytiscus
marginalis
Hydroporus
palustris
Rhantus exoletus
Ilybius ater
Ilybius fuliginosus
1 ex.
3 ex.
1 ex.
2 ex.
2 ex.
1 ex.
3 ex.
16.4.
Aglais urticae
1 ex.
Bělásek řepkový
Pieris napi
2 ex.
Bělásek řepový
Pieris rapae
Colias
alfacariensis
Carterocephalus
palaemon
Okáč bojínkový
Okáč luční
Okáč poháňkový
Okáč prosíčkový
Modrásek
jehlicový
Modrásek
černolemý
22.6.
9.7.
Do 10
ex.
3 ex.
2 ex.
1 ex.
5 ex.
1 ex.
Desítky
ex.
Araschnia levana
Inachis io
Žluťásek jižní
Soumračník
jitrocelový
Soumračník
čárečkovaný
Soumračník
máčkový
Soumračník
metlicový
Soumračník
rezavý
31.5.
5 ex.
Do 10
ex.
1 ex.
Erynnis tages
Thymelicus
sylvestris
Maniola jurtina
Coenonympha
pamphilus
Aphantopus
hyperantus
Polyommatus
icarus
Desítky
ex.
Desítky
ex.
1 ex.
Thymelicus lineola
Ochlodes venatus
Malanargia
galathea
18.8.
6 ex.
6 ex.
Desítky
ex.
6 ex.
2 ex.
do 10
ex.
2 ex.
1 ex.
5 ex.
2 ex.
Do 10
ex.
5 ex.
10 – 20
ex.
1 ex.
2 ex.
Desítky
2 ex.
1 ex.
Do 10
ex.
Do 10
ex.
20 ex.
2F, 1M
2M, 1F
Modrásek
podobný/obecný
Modrásek
ušlechtilý
Vřetenuška
obecná
Plebejus argus
Plebejus
idas/argyrognomo
n
Polyommatus
amandus
Zygaena
filipendulae
Ostatní
Ještěrka obecná
Užovka obojková
Slepýš křehký
Lacerta agilis
Natrix natrix
Anguis fragilis
2 ad.
1M, 1F
2M
3 ex.
2 ad.
7 ex.
12
Literatura
Agentura ochrany přírody a krajiny: www.ochranaprirody.cz
Baruš V., Oliva O. a kol., 1992 : Fauna ČSFR . Obojživelníci, Amphibia. Academia
Praha; 340 stran.
Bejček V., Hudec K., Štastný K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR 2001 – 2003.
Aventinum, Praha, 464 stran.
Beneš, K, Konvička M. (eds.) 2002: Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II.
Butterflies of the Czech Republic: Distribution and conservation I, II. SOM, Praha, 857
stran.
Čížek O., Marhoul P. a Pokorný J. 2010: Opuštěné vojenské prostory, jejich minulost,
současnost a budoucnost. Metodická příručka pro aktivní ochranu biodiverzity. Hutur,
Daphne ČR, Institut aplikované ekologie.
Dolný A., Bárta D., Waldhauser M., Holuša O., Hanel L et al. 2007: Vážky České
republiky. Ekologie, ochrana a rozšíření. The Dragonflies of the Czech Republic:
Ecology, Conservation and Distribution. Vlašim: Český svaz ochránců přírody, Vlašim,
672 stran.
Dvořák J., Maštera J., 2005: Determinační klíč larev obojživelníků ČR. překlad a úprava
originálu Andreas et Christel Nöllert, 1992: Die Amphibien Europas. 8 pp. nepubl.
Farkač J., Král D., Škorpík M. 2005: Červený seznam ohrožených druhů ČR. Bezobratlí.
List of the threatened species. Invertebrates, AOPK ČR, Praha.
Hanel L., Zelený J., 2000: Vážky, výzkum a ochrana. ZO ČSOP Vlašim: 240 pp.
Marhoul P. & Turoňová D. (eds) 2008: Zásady managamentů stanovišť druhů v evropsky
významných lokalitách soustavy Natura 2000. Metodika AOPK ČR. AOPK ČR. Praha
Mikátová B. & Vlašín M., 1998 : Ochrana obojživelníkù. EkoCentrum Brno; 138 stran.
Moravec J., 1994 : Atlas rozšíření obojživelníkù v České republice. Národní Muzeum
Praha; 133 stran.
Nečas P., Modrý D. & Zavadil V., 1997 : Czech recent and fossil Amhibians and Reptiles
(Herpetofauna ÈR). An atlas and field guide. Edition Chimaira, Frankfurt am Main; 96
stran.
Plesník J., Hanzal V., Brejšková L. (eds.) 2003: Červený seznam ohrožených druhů České
republiky - Obratlovci. Příroda 22, AOPK ČR, Praha, 183 stran.
Řehounek J., Řehounková K. a Prach K. (eds) 2010: Ekologická obnova území
narušených těžbou a průmyslovými deponiemi. Calla. České Budějovice.
Vlašín M., 1995 : Klíč k určování obojživelníkù a plazù. EkoCentrum Brno;
71 stran.
Zwach I., 1990 : Naši obojživelníci a plazi ve fotografii. SZN Praha; 141 stran.
13
Vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis)
Vážka žíhaná (Sympetrum striolatum)
Vážka hnědoskvrnná (Orthetrum brunneum)
Šidélko malé (Ischnura pumilio)
Babočka síťkovaná (Araschnia levana)
Svižník polní (Cicindela campestris)
Modrásek černolemý (Plebejus argus)
Rákosníček (Donacia bicolor)
Celkový pohled na lokalitu
Na ploše mezi tůněmi došlo k částečnému vyřezání náletových dřevin
Některé litorály jsou zaplavené pouze zjara, v průběhu roku dochází k poklesu vodní hladiny
Jedna z menších tůní je již téměř zazeměná
16