Uličník – Brniště, Velký Grunov

Uličník – Brniště, Velký Grunov
Projekt
„Historie a současnost našeho domova“
Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.1.09/03.0036
Autor
Ing. Šárka Andrássyová
Gymnázium Mimoň
Pro využití v předmětech
Dějiny kultury, Společenské vědy, Občanské dovednosti, Dějepis, Zeměpis,
Administrativa, Aplikace ICT, Informační a výpočetní technika, Výtvarná
výchova, Dramatická výchova a Český jazyk.
Uličník – Brniště
Nadmořská výška/poloha:
290 m n. m./ 50° 43‘ 19,68“ s.z.š., 14° 42‘ 31,8“ v.z.d.
Rozloha: 2669 ha
Části obce: Brniště, Hlemýždí, Jáchymov, Velký Grunov, Luhov, Nový Luhov
Počet obyvatel: 1350
www.brniste.cz
Obec Brniště leží ve Cvikovské pahorkatině, která je zápasní součástí Severočeské tabule.
Pokud území rozdělíme světovými stranami, pak hranice katastru tvoří na východě vrchol hory
Tlustec, severozápadně návrší Kaple, severní část ohraničují zalesněné hornatiny a na západě
Brnišťský vrch. Na jih leží niva Panenského potoka s nevelkou dominantou Holička. O tomto
vršku máme zmínky již z roku 1544, později v 16. století se území říkalo Sedm studnic.
Již zmíněný Panenský potok tvoří pomyslnou osu celého území, pramení východně od Jitravy a
v Mimoni ústí do Ploučnice. Vtékají do něj menší potůčky a společně tak vytváří ekosystém pro
život mnohé fauny i flory, daří se zde např. chráněné rostlině prstnatci májovému a jiným
druhům.
Také je zde několik vodních ploch např. Bouřlivý rybník, Brnišťský rybník (od roku 1964 až do
1983 si zde místní obyvatelé vybudovali koupaliště) či nově založený (rok 1990 až 1994)
rybník Vratislav. Vodní plochy jsou útočištěm například pro skokana skřehotavého nebo zde
hnízdícího pochopa rákosního, rákosníka a další faunu.
Obec Brniště je nyní tvořena třemi obcemi – Velký Grunov, Luhov a Brniště. V minulosti
samotné Brniště vzniklo spojením obcí Hlemýždí a Jáchymova, což dodnes místní obyvatelé
stále rozlišují.
Významnou přírodní památkou jsou lípy. V místní části Velkém Grunově je dokonce největší
lípa na Českolipsku u č. p. 12 (obvod 760 cm) a druhá pod pískovnou (obvod 520 cm).
Již zmíněné vrcholy obce vznikly vulkanickou činností a čedič, ze kterých jsou oba utvořeny, se
stal po desetiletí žádaným stavebním materiálem. Těžba v lomu na Tlustci započala již na
počátku 20. století a v současné době je předmětem diskuze, zda dále těžit nebo zachovat
přírodu a typickou siluetu hory.
Historický odkaz
Významným zdrojem informací je kronika obce Brniště (1350-1930), kterou napsal místní
rodák Karl Vollmann. Kroniku vydal Místní vzdělávací výbor Brniště, vytištěna byla v tiskárně
Gustava Alberta v Novém Boru roku 1932. Z této kroniky je následující ukázka.
Dějiny jsou učitelkou lidstva. To je staré přísloví, avšak jednotlivci ani celé národy se na něj
neohlížejí a neberou si z minulosti žádné ponaučení. Žijeme v přítomnosti, ta je našemu
duchovnímu zraku příliš blízko, než abychom ji zkoumali. Budoucnost je nám naštěstí
neznáma, zbývá nám tedy k úvahám pouze minulost. Kdo otvírá knihu o minulosti, seznamuje
se s vývojem své rodiny, svého kmene, svého národa, celého lidstva. Se světovými dějinami –
dějinami světového dění, s dějinami určitého živoucího společenství na malém prostoru. Malé
je často potřebné k porozumění velkému, proto mají místní dějiny své oprávnění a význam.
Pro nás Němce mají v tomto státě větší význam než jinde. Dokazují, že jsme si svou
domovskou půdu vydobyli na divočině už před mnoha staletími, že tu sídlíme vskutku
odpradávna. Dějiny Brniště jsou – stejně jako dějiny jiných měst a obcí – stavebním kamenem
dějin Němců v Čechách. Otevírejte tuto knihu s úctou, Brnišťané, neboť z této knihy k vám
hovoří minulost vašich rodin, vaší německé domoviny. Staletí plynou kolem vás a vy sledujete,
jak německý sedlák žil, miloval, bojoval a zápasil na své hroudě!. Nevidíte, s jakou námahou a
odříkáním naši předkové na své hroudě žili, jak byli bez práva a bez ochrany a jak tvrdošíjně
bojovali za své osvobození z tělesných i duchovních pout? Ze všech útrap časů vyšli jako
vítězové, neboť jádro brnišťského obyvatelstva dosud tvoří staré rody, jejichž jména existovala
už před staletími.
Nesmějte se, když zjišťujete, s jakou vážností přistupovali vaši předkové k mnoha životním
drobnostem, neboť nevíte, zda se jednou vaši potomci nebudou smát vám. Časy se mění a
s nimi názory na životní záležitosti. Jedno však zůstává nad staletími beze změny: člověk byl
poslán na tento svět, aby zápasil a tvořil.
Podle této zásady žili brnišťští předkové a naplňovali tak cíl lidského bytí, byť i v malé míře,
často však zasahováni událostmi velkého světa.
To nám ukazují prostě a jednoduše sepsané dějiny Brniště a povinností současného
obyvatelstva je tuto knihu číst a jednat podle slov básníkových:
„Co zdědil jsi po otcích svých,
do vlastnictví si dobuď!“
(volně přeloženo z němčiny)
„Jeť sláva otců krásný šperk pro syny,
Však chceš-li ctěn být, dobuď cti si sám!“
Jan Neruda
Obrazová část
Obec Brniště nemá pojmenovány jednotlivé ulice. Uvedené historické a soudobé fotografie
přibližují obec, její typická a zajímavá místa.
Brniště – dobová pohlednice.
Brniště – pohled směrem od Jáchymova, vlevo ze začátku 20. století, vpravo v současnosti.
Brniště – kostel dříve a dnes.
Brniště – další pohledy na kostel sv. Mikuláše
Brniště – barokní márnice a vstup na kostelní vrch.
Brniště – Hornova vila.
Brniště – Brnišťský vrch, Brnišťský rybník a rybník Vratislav.
Brniště – Hlemýždí ulice směrem od Stráže k návsi.
Brniště – vjezd do obce směrem od Stráže pod Ralskem.
Brniště – náves s kostelním vrchem.
Schröterova kaple
Brniště – historická a „novodobá“ železniční stanice.
Brniště – Schröterova kaple na kopci nad Brništěm.
Brniště – pohled od Schröterovy kaple s Brništským vrchem v pozadí.
Brniště – pohledy na centrum obce.
Brniště – vlevo modlitebna Bratrské jednoty baptistů z roku 2005, vpravo Mariánská kaple.
Brniště – kaple nad kotelem,vlevo před a vpravo po rekonstrukci.
Přehled původních obyvatel, jejich bydliště a povolání
V následujícím přehledu jsou uvedena jména, adresy a povolání obyvatel,
kteří v Brništi žili v období zmiňovaném ve výše uvedené kronice,
a z nichž většina byla po druhé světové válce vysídlena.
příjmení
Vanja
Vanja
Wendler
jméno
Karel
Rudolf
Josef
čp
64
116
39
povolání
obchodník
klempířský mistr
chalupník
Wendler
Wendler
Weberová
Wenzhöfer
Werner
Wieden
Karel
František
Anna
Jan
Antonín
Rudolf
39
103
118
18
90
10
kolář
chalupník
dělnice
železniční strážný
rolník
truhlář
Wieden
Wieden
Wieden
Wieden
Wollman
Würfel
Karel
Karel
Jan
Josef
Karel
František
23
23
41
100
17
2
zedník
chalupník
zedník
rolník
obuvnický mistr
obchodník s dobytkem a hostinský
Würfel
Würfel
Wünsch
Altmann
Ambros
Angelmann
Karel
Karel
Karel
Richard
Marie
Adolf
135
135
101
147
17
88
výměnkář
hostinský, řezník
řídící učitel
úředník na dráze
učitelka ručních prací
truhlář
Beer
Beer
Beerová
Beer
Beer
Beitler
Josef
Gustav
Marie
Antonín
Josef
František
51
55
55
80
80
144
kovářský mistr
tesař
domkářka
tovární dělník
kočí
důchodce
Brosch
Böhm
Böhmová
Böhm
Bidmon
Braunstein
Braunsteinová
Josef
Jindřich
Terezie
Rudolf
Josef
Antonín
Marie
104
14
85
112
145
62
62
dělník
krejčovský mistr
soukromnice
rolník
řezník
rolník
výměnkářka
Burlisch
Brix
Diessner
Dutschke
Dworschak
Engelová
Gustav
Jindřich
Josef
Julius
Jan
Emma
56
104
66
123
129
6
domkář
obuvnický mistr
rolník
dělník
rolník
vdova po řídícím učiteli
Fischerová
Franz
Marie
Antonín
17
105
učitelka
truhlář
Freier
Freierová
Groh
Josef
Augusta
František
154
26
20
tesař
obchodnice
truhlářský mistr
Groh
Groh
Grohmann
Grunwald
Grünwald
Gürtler
Karel
František
Eduard
Antonín
František
Jan
20
22
95
144
9
111
truhlářský mistr
rolník
elektrotechnik
obuvnický mistr
topič
bednář
Gürtlerová
Gürth
Görlich
Habelová
Hauser
Habenichtová
Anna
František
Karel
Marie
Emanuel
Terezie
111
82
142
124
60
69
domkářka
rolník
hostinský a řezník
dělnice
kovářský mistr
domkářka
Habenichtová
Hagerová
Haschler
Hergesell
Herrmann
Herrmann
Marie
Josefa
František
Josef
Josef
František
69
90
134
49
70
81
švadlena
výměnkářka
zedník
truhlář
rolník
rolník
Heroldová
Hirschová
Henková
Henke
Henke
Hohaus
Marie
Marie
Marie
Karel
Karel
Rudolf
114
123
50
29
153
15
dělnice
soukromnice
obchodnice
rolník
slévač
penzista
Hockauf
Hockauf
Hockaufová
Hofmann
Hortenská
Hortenská
Josef
Gustav
Rozina
František
Berta
Karolína
32
52
120
67
89
89
tesař
rolník
výměnkářka
chalupník
chalupnice
výměnkářka
Hörbe
Hörbe
Holluba
Jaksch
Kašparová
Kirnich
Kirnich
Josef
Karel
Karel
František
Marie
Antonín
Josef
37
92
126
125
107
77
40
kupec
rolník
obchodník
chalupník
porodní asistentka
rolník
rolník
Kirnich
Kirnichová
Kirnichová
Kirnich
Kindiger
Kirschnerová
Antonín
Matylda
Terezie
Josef
Arnošt
Emma
98
127
85
168
148
140
rolník
domkářka
domkářka
obecní tajemník
učitel
dělnice
Klau
František
36
zedník
truhlář
kočí
rolník
Klau
Klau
Kleinert
František
Hermann
Václav
36
97
48
Kleinert
Knechtel
Kutová
Knechtel
Kohlmann
Koschka
František
Rudolf
Marie
Karel
Josef
Jan
83
39
109
110
3
100
dělník
rolník
poštovní úřednice
zámečník
pekařský mistr
rolník
König
Körbrich
Krause
Krause
Kuschio
Kuna
Petr
Jindřich
Josef
František
Václav
Josef
3
113
34
115
35
122
pekařský mistr
obchodník
rolník
dělník
rolník
chalupník
Kuchetz
Kubiček
Kuhnová
Lang
Langová
Lehmann
Emil
Josef
Kateřina
Josef
Milli
Karel
16
133
157
152
152
84
obchodník s dobytkem
jirchář
dělnice
účetní
švadlena
rolník
Lehmann
Lehmann
Lehmann
Lehmannová
Lehmannová
Legler
Josef
Karel
Karel
Marie
Marianna
Josef
141
119
119
141
118
107
penzista
obchodník
dělník
obchodnice
soukromnice
pekařský mistr
Lebeda
Lode
Marx
Mitter
Moiselová
Moisel
Jan
Alfréd
Josef
Eduard
Marie
Josef
15
12
24
54
3
117
zedník
kupec
zedník
malíř pokojů
dělnice
řezník
Müller
Neumann
Nittel
Oppelt
Patzel
Patzel
Patzel
Josef
Karel
Jindřich
Arnošt
Karel
Josef
Karel
136
73
93
63
68
74
112
kočí
rolník
rolník
rolník
rolník
truhlářský mistr
výměnkář
Patzel
Patzelová
Pietsch
Pietschová
Pirtzkall
Pietsch
Gustav
Františka
Jan
Františka
Josef
Josef
140
140
140
108
27
13
kočí
dělnice
dělník
soukromnice
rolník
chalupník
Pecháček
Karel
131
rolník
Plundrich
Polívka
Preiss
Karel
Emil
František
123
132
25
kamnář
obchodník se stroji
rolník
Preiss
Preiss
Quaiser
Richter
Renger
Rengerová
Karel
Antonín
Josef
Václav
Rudolf
Marie
75
96
130
123
71
71
rolník
rolník
truhlářský mistr
tovární dělník
truhlář
dělnice
Roskowetz
Roskowetz
Rössler
Rössler
Rössler
Rössler
Eduard
Oskar
Raimund
Karel
Karel
František
149
159
14
57
137
102
obchodník s dobytkem
obchodník se střevy
řezník
rolník
účetní
obchod s porcelánem a uhlím
Röhrich
Ruprecht
Ruffi
Rüffer
Sitte
Sieber
Antonín
Ignác
Václav
Jindřich
Antonín
Josef
103
72
153
11
87
143
chalupník
obchodník
dělník
obchodník
rolník
chalupník
Sieber
Sieber
Sieber
Sieber
Schaarová
Schärfer
Vilém
Emil
František
Rudolf
Gabriela
František
143
79
155
155
19
53
holič
dělník
destilatér
destilatér
učitelka ručních prací
rolník
Schiene
Schille
Schille
Schille
Schindlerová
Schellenberger
Bernard
František
Antonín
Jan
Marie
Josef
30
30
44
108
8
67
kupec
rolník
rolník
dělník
soukromnice
truhlář
Schneider
Schneider
Schröterová
Schubert
Schubert
Schubert
Schubert
Jindřich
Jindřich
Marie
Alois
Antonín
Josef
Josef
108
1
94
19
21
21
97
krejčovský mistr
kovářský mistr
hostinská
penzista
penzista
chalupník
rolník
Schütze
Schütze
Schützová
Sprenger
Staritz
Steinbrenner
František
Emil
Anna
Richard
Jindřich
Gottfried
91
72
96
12
12
4
rolník
rolník
majitelka hostince
hostinský a řezník
obuvnický mistr
kreslič
Taubmann
karel
10
klempířský mistr
Taubmannová
Taubmann
Taubmannová
Pavlína
Edvald
Marie
10
121
121
soukromnice
dělník
dělnice
Ullrich
Ullrich
Ullmann
Ullmann
Vogt
Vogtová
Karel
Karel
Josef
Jindřich
Petr
Marie
139
139
65
65
86
86
rolník
truhlář
dělník
tesař
rolník
výměnkářka
Wagner
Wangner
Karel
Václav
64
88
obchodník
dlaždičský mistr
Uličník – Velký Grunov
Poloha obce
Obec se nachází na 50° 45‘ severní šířky a 14° 50‘ východní délky, tedy téměř na 15° délky
poledníku, který určuje středoevropský čas.
Je přibližně 30 km jižně od saské Žitavy a 5 km severně od Mimoně.
Regionálně patří k Lužickým horám, které svou pískovcovou náhorní planinou zasahují až do
severních Čech.
Nadmořská výška
Nádraží leží 292 m nad hladinou moře, vesnice pak o něco níž, nejvyšší bod (vodní nádrž) je
318 metrů nad mořem.
Okolní hory dosahují svou výškou až k 700 metrům, nejvyšší z nich je Ralsko.
Hranice obce
Hranice obce tvoří se severu obec Brniště a Velenice, východně pak obce Hlemýždí a Luhov, ty
jsou dnes obě součástí Brniště. Na jihu Velký Grunov sousedí s Pertolticemi pod Ralskem a na
západě s Kamenicí, která je součástí města Zákupy.
Obec je dlouhá přibližně 3,6 km, v nejširším místě měří cca 2 km, celková plocha je tedy
přibližně 687,52 hektarů.
Krajina a její geologická stavba
Od severu k jihu je Velký Grunov obklopen rovinatým údolím a po celé jeho délce protéká
Panenský potok. Panenský potok pramení na západním svahu Velkého Vápenného nedaleko
Jitravy a spojuje se po 29 kilometrech samostatného toku v Mimoni s Ploučnicí.
Východně od obce je písčitá rovina s nevýznamnými vyvýšeninami, kterým se říká Bažantí
hory. Ačkoli jsou nepatrné výšky, mají také sopečný původ, jako většina pahorků v okolí. To
obohacuje geologickou skladbu ještě o čedič. Podkladovou horninou je rozmanitý pískovec,
který je k nalezení v bílé, žluté či červeno-hnědé barvě.
Na dvou místech hraničního území obce leží bloky z bílého křemene, které sem v době ledové
zanesla ze severního Švédska ledovcová řeka. Nad pískovcem pak najdeme vrstvu sněhobílého
písku, hrubého štěrku, písčitou hlínu i nepropustný jíl.
V katastru obce nalezneme i úrodnou černozem a bažiny, které byly zdrojem rašeliny, těžené
do přelomu minulého století. Pod zemí se nachází také menší zásoby hnědého uhlí.
Komunikace
Pomyslnou obce je silnice, která prochází po celé její délce od severu – od Brniště, jižním
směrem – k Mimoni. Ze středu obce vychází západním směrem silnice do Kamenice a Zákup a
východním směrem do Novin pod Ralskem a do Stráže pod Ralskem. Stará obchodní cesta
Praha – Žitava, tzv. „Císařská cesta“, se dotýká obce na jihovýchodním cípu katastru.
Železniční trať Řetenice – Lovosice – Česká Lípa – Liberec vede rovněž přes území obce.
Železniční zastávka Velký Grunov leží přibližně 1 km východně od obce při silnici k Novinám
pod Ralskem.
Příslušný poštovní úřad pro Velký Grunov je v Brništi, kde sídlí i obecní úřad.
Školství
Vlastní obecní budovu školy má Velký Grunov již od roku 1784, v pozdějších dobách sloužila
také jako chudobinec a obecní dům. Před její výstavbou probíhalo vyučování v jednom ze
soukromých domů (pravděpodobně v domě č. 13). První učitel se jmenoval Franz Ressel a
pocházel z Liběchova u Mělníka.
V roce 1883 byla škola poprvé dvoutřídní a prostorově nestačila. O rok později byla tedy
vystavěna nová školní budova, která již odpovídala požadavkům. V jedné místnosti byli
vyučováni žáci od první do třetí třídy, ve druhé třídě pak byli ostatní – to je do páté třídy. Od
šestého ročníku žáci navštěvovali měšťanskou školu v Mimoni. V budově školy byla též
umístěna školní knihovna sloužící všem obyvatelům. V roce 1883 měla již 125 svazků, což bylo
jedinečné v celém kraji. Až do konce 19. století měla dozor nad školou ve svých rukách církev.
Později se škola podřídila státním orgánům.
Kostel a náboženství
Obyvatelé vesnice byli převážně katolíci. Velký Grunov však neměl svoji faru ani faráře a patřil
k brnišťské farnosti. Až do roku 1766 se všechny náboženské obřady konaly ve farním kostele
v Brništi.
Teprve po vysvěcení nově vystavené kaple Panny Marie roku 1767 byly v této kapli slouženy
mše. Vnitřní vybavení a úprava kaple jsou v barokním stylu. Na hlavním oltáři je obraz „Velké
Mariino neštěstí“. Na chóru jsou umístěny varhany opět v barokním slohu. Ve věži visí dva
zvony, které kromě zvonění při pobožnostech odbíjely čas na hodinách a konec pracovní doby.
Od roku 1886 má Velký Grunov také svůj vlastní hřbitov s malou kapličkou. Je situován
v mírném svahu západně od obce, nalevo od silnice do Zákup a je od něj pěkný pohled.
Historické prameny
Řadu údajů a informací lze získat z kroniky, kterou sestavil krajan Heinrich Runge
(v Crailsheimu v roce 1981). V kronice je i zajímavá zmínka o dvou významných rodech
Hofmannů a Preißů usazených ve Velkém Grunově více jak 400 let. Grunovští obyvatelé
většinou pracovali v zemědělství. Do Grunova také množství lidí za prací (v mlékárně a
tkalcovně) dojíždělo. Počet přespolních býval dokonce vyšší než samotných grunovských.
Podle údajů z kroniky byly v letech 1937 – 1938 obchody a živnosti zastoupeny následovně:
3
3
1
1
2
1
1
2
2
1
2
1
1
1
3
3
1
1
1
1
1
potravinářské obchody
pohostinství
řezník
pekař
trafikanti
obchod s jemným pečivem
výrobce sýrů
obuvníci
truhláři
soustružník
kováři
klempíř
holič
mlýn
pánský krejčí
švadleny
drtírna kostí
kolář
sedlář
obchod s jízdními koly
studnář
1 handlíř s dobytkem
1 obchod se střižním zbožím
2 ambulantní živnost (zdravotníci)
Dále zde fungovala továrna na výrobu sukna – firma Schicketanz a synové.
V činnost zde byla mlékárna a „větrný mlýn“ – šrotovna obilí.
Domy a obyvatelé
Obec měla 31 zemědělských dvorů, na kterých se jejich obyvatelé plně věnovali zemědělské
činnosti, a 83 dalších usedlostí rozdílných velikostí a forem.
Zemědělské dvory byly obvykle postaveny v otevřených nebo uzavřených čtvercích. Stavební
styl byl původní starosaský tzv. „roubený“. Do současné doby je jich zachováno jen málo.
V dřívějších dobách bývaly hospodářské usedlosti často stavěny tak, že v přízemí byly
pískovcové či cihlové chlévy a maštale a v poschodí dřevěná obytná část.
Nejméně 26 z 31 zemědělských usedlostí pocházelo ještě z let před rokem 1544, neboť tolik je
jich uvedeno v listině ze stejného roku. Nelze však doložit, zda alespoň některá z nich beze
změny (opravy, přestavby apod.) přetrvala celá čtyři staletí, což je nepravděpodobné.
Typická hospodářská usedlost
Stavbou typickou pro tento kraj a přilehlé jižní Sasko byl roubený tzv. „podstávkový“ dům,
který sloužil jako společenská stavba s obytnou částí ze dřeva a s chlévy z pískovců.
Charakteristickým znakem jsou oblouky nad okny v průčelí domu a přístavba navazující
k prvnímu patru, tzv. gang neboli pavlač stavebně umístěný nad domovními dveřmi a vedoucí
až na konec objektu. Přístup na pavlač byl ze dveří prvního patra přesně nad domovními
dveřmi. Přesazená střecha chránila před deštěm a přístavek sloužil pro různé účely – sušení
prádla, bylinek, tabáku apod.
V příloze lze najít jména, povolání a adresy původních obyvatel Velkého Grunova, kteří až na
výjimky byli odsunuti po druhé světové válce do Německa.
Velký Grunov – historická pohlednice školy a kapličky.
Velký Grunov – pohled na školu a kapličku ze současné doby.
Velký Grunov – dobový záběr z roku 1937.
Velký Grunov – záběr z roku 2012.
Velký Grunov – továrna na sukno rodiny Schicketanzů, dobový a současný záběr.
Velký Grunov – budova bývalé mlékárny.
Velký Grunov – podstávkové domy.
Velký Grunov – historický snímek typického domu.
Velký Grunov – hřbitov.
Velký Grunov – železniční zastávka.
Přehled původních obyvatel, jejich bydliště a povolání
Příjmení
Jméno
č. p.
Basler
Anton
18
obchodník s dobytkem
Baum
Heinrich
32
nádeník
Böhm
Franz
25
kolář
Böhm
Heinrich
61
zemědělec
Böhm
Anton
45
truhlář, hostinský
Böhm
Josef
41
zemědělec
Böhm
Karl
25
kolář
Böhm
Karl
6
Bönisch
Anton
116
Bönisch
Franz
48
zemědělec
Bönisch
Franz
92
krejčí
Bönisch
Karl
44
zemědělec
Bothe
Anton
19
textilní dělník
Bothe
Heinrich
98
obuvník
Bothe
Josef
96
nádeník
Dießner
Josef
9
Dinnebier
Franz
111
Engel
Josef
4
Feisteer
Karl
113
mistr textilní
Günther
Adolf
31
mistr textilní
Gürlich
Anna
23
nádeník
Guth
Karl
3
Habel
Heinrich
72
Hantsch
Heinrich
121
Hantschel
Rudolf
66
vrátný
Hatwiger
Alois
82
dělník v mlékárně
Helbig
neuvedeno
67
mistr textilní
Henke
Rudolf
17
pekař
Herbst
Leonard
62
kovář
Hofmann
Emil
26
zemědělec
Hofmann
Franz
42
zemědělec
Hofmann
Josef
76
zemědělec
Hübner
Karl
40
textilní dělník
Jahn
Franz
67
mistr textilní
Kaiser
Rudolf
55
krejčí
Kießlich
Anton
36
zemědělec
Kirnich
Karl
68
zemědělec
Kirnich
Karl
54
zemědělec
Kirschner
Richard
87
textilní dělník
Kleinert
Franz
20
zemědělec
Kleinert
Franz
22
zemědělec
Kleinert
Anton
14
zedník
Kleiner
Karl
18
kovář
profese
zemědělec
obchodník, výrobce sýrů
zaměstnanec mlékárny
řezník, hostinský
zemědělec
zemědělec
listonoš v důchodu
kolář, textilní dělník
Koch
Adolf
91
Koloc
Adolf
114
Kratzert
Josef
29
mistr textilní
Kratzert
Rudolf
29
obchodník
Kratzmann
Josef
91
dělník
Krause
Franz
67
strojník
Künstner
Anton
9
truhlář
Künstner
Josef
15
obchodník
Kunze
Alfred
67
obchodník, zaměstnanec
Kunze
Marta
72
textilní dělnice
Lehmann
Eduard
46
zemědělec
Leppin
Josef
47
textilní dělník
Marx
Josef
110
vedoucí mlékárny
Motz
Otto
112
řezník
Milde
Franz
37
zemědělec
Müller
Anton
65
mistr textilní
Oys
Heinrich
56
textilní dělník
Pietsch
Franz
24
odborný mistr textilní
Pietsch
Josef
24
železničář
Pirtzkall
Wenzel
52
zemědělec
Pischel
Josef
69
truhlář
Pöschel
Wilhelm
71
textilní dělník
Polifka
Wilhelm
Preiß
Franz
97
zemědělec
Preiß
Franz
72
tesař
Preiß
Franz
94
zemědělec
Preiß
Heinrich
11
zemědělec
Preiß
Heinrich
80
zemědělec
Preiß
Josef
12
zemědělec
Preiß
Josef
21
tesař, zemědělec
Preiß
Josef
30
truhlář, zemědělec
Preiß
Karl
110
zaměstnanec mlékárny
Preiß
Otto
119
strojní mistr
Prochaska
Franz
100
mistr mlynář
Renger
Heinrich
38
zemědělec
Renger
Rudolf
22
zemědělec
Renger
Rudolf
110
Richter
Ferdinand
35
pletař punčoch
Runge
Anna
70
textilní mistrová
Runge
Emil
43
zemědělec
Runge
Emil
79
mistr tesař
Runge
Franz
128
zemědělec
Runge
Franz
70
studnař
Runge
Josef
39
zemědělec
Schäfer
Adolf
53
hostinský
Schäfer
Edmund
51
textilní dělník
8
kupec
prokurista
kovář
trafikant
Schäfer
Wilhelm
Schneider
Adolf
7
Schneider
Ernst
108
Schneider
Josef
41
zemědělec
Schölze
Franz
50
zemědělec
Schölze
Franz
55
krejčí, zemědělec
Schölze
Emil
10
zemědělec
Schölze
Josef
2
mistr tesař
Schütze
Josef
28
zemědělec
Schröter
Emil
78
krejčí, zemědělec
Schwarz
Anton
84
zemědělec
Siedel
Heinrich
34
zemědělec
Siedel
Karl
119
Seliger
Josef
60
dělník
Selinger
Ludwig
81
mistr klempíř
Stanjek
Oßwald
33
kadeřník
Stolle
Franz
57
dělník
Suske
Josef
90
tkadlec
Teubner
Anton
1
Teumer
Josef
64
zedník
Tille
Josef
88
zaměstnanec pošty
Tischer
Karl
102
textilní dělník
Topsch
Heinrich
115
kupec, trafikant
Unger
Ernst
77
Wagner
Josef
5
Wagner
Josef
74
textilní dělník
Wagner
Wenzel
27
textilní dělník
Weikert
Anton
60
zemní odborné práce
Went
Karl
53
topič
Werner
Emil
13
dělník v mlékárně
Werner
Heinrich
13
textilní dělník
Wenzel
Josef
16
hostinský
Wieden
Franz
35
vzorkov. tkadlec
Wieden
Karl
59
textilní dělník
Wieden
Karl jun.
59
zedník, bednář
Wießner
Adolf
95
mlynář, zemědělec
Wießner
Franz
58
tkadlec, zemědělec
Wießner
Heinrich
85
textilní dělník
Wießner
Heinrich
63
tovární dělník
Wießner
Josef
72
cestář
Wießner
Karl
72
textilní dělník
86
mistr sedlář
zemědělec
mlynář
zaměstnanec mlékárny
zemědělec
zemědělec, hrobař
zemedělec